PROGRESIVNÍ MATERIÁLY PRO NÍZKOENERGETICKÉ A PASIVNÍ BUDOVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Při návrhu pasivního domu je nutné přemýšlet nad vhodným výběrem stavebního materiálu tak, aby splňoval všechny funkce, které od něj požadujeme, tedy nejen ty funkce, které vyžadujeme od použitého stavebního materiálu na všech stavbách, jako je nosnost, lehkost, tepelně izolační vlastnosti, nízká cena, snadná montáž, ale i mnoho dalších funkcí, jako např. akumulační schopnosti nebo naopak nízkou akumulaci (dle účelu budovy), nízkou úroveň svázaných emisí (LCA hodnocení, tzv. „šedá“ energie). Přitom je třeba, aby stavba byla navržena jako vzduchotěsná po celou dobu životnosti stavby.
Svislá nosná konstrukce: může být zděná z libovolného zdícího materiálu (cihly, vápenopískové cihly, betonové tvarovky…pozor: u plynosilikátového zdiva je nutné dbát na bilanci kondenzace vodní páry a vnesenou vlhkost) nebo se může jednat o dřevostavbu různého systému (použití dřevěných I nosníků, systém two by four …). Vodorovná nosná konstrukce: měla by korespondovat se svislou nosnou konstrukcí, tedy u dřevostaveb půjde pravděpodobně opět o dřevěnou konstrukci, u zděných staveb o těžkou konstrukci. Pokud je navrhováno podkroví, může se opět jednat o těžkou konstrukci a nebo může jít o klasickou konstrukci (dřevostavba, kdy je
nosným systémem dřevěný krov), přitom je vhodné navrhovat tepelnou izolaci jako nadkrokevní, případně částečně mezi krokvemi a nad nimi. U dřevěných I nosníků se obvykle umísťuje tepelná izolace mezi nosníky, u sbíjených dřevěných vazníků pak obvykle mezi a nad spodní pásnice vazníků.
Způsoby založení stavby musí respektovat základové podmínky. Při zakládání na desce lze použít jako tepelnou izolaci násyp z pěnoskla. U dřevostavby, obzvláště pokud je navržena z I nosníků, lze použít i zakládání na patky. Podlaha přízemí může být umístěna nad terénem (mezi podlahou a terénem je provětrávaná vzduchová dutiny), tím se zamezí vzlínání zemní vlhkosti, dojde k ochraně domu před stojící vodou, která může dosahovat až k spodnímu líci podlahy. Dojde také k dokonalému odstínění od radonu.
Jako tepelnou izolaci lze použít jakýkoliv materiál s tepelně izolačními schopnostmi tak, aby jeho použití odpovídalo dané situaci. Obvykle se
snažíme volit levné materiály s malou uhlíkovou stopou, jako je celulóza apod. Přípustné jsou však i všechny ostatní tepelné izolace od pěnového polystyrénu, přes minerální vlnu, šedý, perimetrický či extrudovaný polystyrén, PUR pěnu, PIR desky, dřevovláknité desky, aerogel, vakuum
v deskách, pěnové sklo, tepelnou izolaci na bázi silikátů, korek, ovčí vlnu, konopné desky apod. Pro stavbu lze využít i balíky slámy.
Tvarové řešení
kompaktní tvar budovy – nejzásadnější z parametrů, snaha o dosažení co nejnižšího poměru ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy A/V; ideální tvar je koule, ovšem z hlediska využití v praxi pak krychle nebo dispozičně vhodnější kvádr.
Zděný dům Výhody: - tradice, pocit jistoty, - dobré tepelně akumulační vlastnosti (tepelná setrvačnost) Nevýhody: - pracnější (vyzdívání), mokrý proces, - nutné dodatečně zateplovat, velké tl. konstrukcí.
Dřevostavba Výhody: - rychlá výstavba, - dobré tepelně izolační vlastnosti, - menší tl. konstrukcí. Nevýhody:
- bez tradice (pocit provizoria, chaty) - špatné tepelně akumulační vlastnosti
