Programy JUST Implacement Foundation, Socioekonomické podniky a Program na podporu podnikání, Rakousko

Programy JUST Implacement Foundation, Socioekonomické podniky a Program na podporu podnikání, Rakousko Případové studie Zpracovali: Alfons Bauernfeind

Projekt KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017) Fond dalšího vzdělávání, 2015 Překlad anglického originálu

Úvod Materiál, který právě čtete, je souborem tří případových studií programů v dalším profesním vzdělávání (DPV), realizovaných v Rakousku. Přibližuje aktivity, které z předchozí analýzy systému DPV v Rakousku vyplynuly jako úspěšné a potenciálně přenositelné do zahraničí včetně České republiky. Případové studie nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od rakouských odborníků s cílem poskytnout českým tvůrcům politik a realizátorům vzdělávacích opatření zdroj inspirace pro jejich budoucí činnost. V tomto materiálu konkrétně představujeme program JUST Implacement, zaměřený na mladé nezaměstnané, zejména s nízkou kvalifikací, Socioekonomické podniky pracující s dlouhodobě nezaměstnanými a projekt Unternehmensgründerprogramm zaměřený na podporu při začínání samostatně výdělečné činnosti. Autoři studií kromě existujících zdrojů vycházeli také z informací získaných během rozhovorů s realizátory a účastníky opatření. Případové studie vznikly v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí.

Obsah Nadace JUST Implacement ................................................................................................... 4 Shrnutí ............................................................................................................................... 4 1. Cíle programu ................................................................................................................ 4 2. Cílová skupina................................................................................................................ 6 3. Průběh programu ........................................................................................................... 6 4. Problémy při realizaci ..................................................................................................... 8 5. Výsledky......................................................................................................................... 9 6. Udržitelnost výsledků ................................................................................................... 10 7. Přenosnost do zahraničí ............................................................................................... 11 Zdroje............................................................................................................................... 12 Rozhovor s implementátorem a účastníky ........................................................................ 13 Socioekonomické podniky (SEP) ......................................................................................... 14 Shrnutí ............................................................................................................................. 14 1.

Cíle programu ........................................................................................................... 14

2.

Cílová skupina .......................................................................................................... 16

3.

Průběh programu ...................................................................................................... 17

4.

Problémy při realizaci................................................................................................ 19

5.

Výsledky ................................................................................................................... 20

6.

Udržitelnost výsledků ................................................................................................ 21

7.

Přenosnost do zahraničí ........................................................................................... 22

Zdroje............................................................................................................................... 23 Rozhovor s implementátorem........................................................................................... 24 Unternehmensgründerprogramm (UGP).............................................................................. 25 Shrnutí ............................................................................................................................. 25 1.

Cíle programu ........................................................................................................... 25

2.

Cílová skupina .......................................................................................................... 26

3.

Průběh programu ...................................................................................................... 28

4.

Problémy při realizaci................................................................................................ 31

5.

Výsledky ................................................................................................................... 31

6.

Udržitelnost výsledků ................................................................................................ 32

7.

Přenositelnost do zahraničí ....................................................................................... 33

Závěr ................................................................................................................................ 34 Zdroje............................................................................................................................... 35 Přílohy .............................................................................................................................. 36 Autoři................................................................................................................................... 38

Nadace JUST Implacement Shrnutí -

Období realizace 2011–2018 Zodpovědné instituce: Aufleb, GmBH Finanční zdroje: Veřejné služby zaměstnanosti (VSZ), firmy, insolvenční rezervní fond, spolkové země Zeměpisná oblast realizace: Celé Rakousko Asistent při rozhovoru: Andreas Gruber, CEO Aufleb http://www.aufleb.at, paní Seifertová: spolupracující partner Aufleb: http://www.dieberater.com Účastník: Muž, 24 let, anonymní (kvůli ochraně soukromí účastníků není dovoleno pořizovat fotografie nebo používat skutečné jméno účastníka případové studie).

1. Cíle programu Nadace JUST Implacement byla vytvořena roku 2011 a je řízena společností Aufleb. Aufleb je společnost s ručením omezeným, která byla založena roku 1995 sociálními partnery za účelem implementace pracovních nadací. Akcionářem Aufleb je nestátní nezisková organizace ve vlastnictví sociálních parterů (hospodářská komora a odbory), což je v Rakousku velmi obvyklá konstrukce. JUST Implacement staví na úspěšné historii programu pracovních nadací v Rakousku. Pracovní nadace byla poprvé založena z iniciativy sociálních partnerů koncem osmdesátých let za účelem řešení strukturálních problémů a problémů trhu práce. Díky svým úspěchům byla od té doby rozšiřována a diverzifikována. Jedním z jejích rozmanitých produktů je nadace JUST Implacement. Pokud jde o pracovní nadace, rozlišujeme mezi nadacemi pro outplacement, čili hledání nových pracovních míst při hrozbě propouštění, a nadace pro implacement, tedy řešení specifických problémů s obsazováním některých pozic ve společnostech. Obě formy mají za cíl poskytovat individuální profesní vzdělávání pro nezaměstnané, šité na míru konkrétnímu pracovišti, zaměřené na kvalifikační potřeby firmy. Základní myšlenkou nadací pro outplacement je zapojit firmy, které jsou nuceny propouštět, a/nebo další aktéry regionálního trhu práce do kurzů všeobecných a specifických dovedností pro zaměstnance postižené propouštěním. Cílem je zamezit nezaměstnanosti pomocí rekvalifikací a zvýšování kvalifikace, což vede ke zvyšování šance na reintegraci do zaměstnání. Schéma nadací pro outplacement zahrnuje kariérové poradenství, vzdělávání, aktivní hledání práce a praktický výcvik prostřednictvím pracovních stáží ve firmách. Na rozdíl od nadací pro outplacement nadace pro implacement jsou zakládány jednou nebo několika firmami v regionu nebo sektoru, které se potýkají s nedostatkem pracovních sil a které chtějí zvýšit počty svých zaměstnanců. Základní myšlenkou je nabídnout firmám v rostoucích oborech, které nemohou na trhu práce najít adekvátní kvalifikovanou pracovní sílu, odbornou přípravu pro nezaměstnané uzpůsobenou na míru a uspokojit tak jejich specifické potřeby, pokud jde o kvalifikované pracovníky. Snahou je podpořit proces směřující k vyrovnanosti na trhu práce, kdy je firmám poskytována potřebná kvalifikovaná pracovní síla, a nezaměstnaným odborná příprava pro zvýšení kvalifikace, po jejímž absolvování následuje nástup do zaměstnání. Schéma nadací pro implacement obsahuje kariérní poradenství, postupy výběru personálu a odborné vzdělávání. Modul odborného vzdělávání zahrnuje teoretické a praktické moduly, přičemž ty druhé jsou prováděny formou pracovní stáže v rámci jedné z určených firem, které tvoří součást nadace. Mezi těmito dvěma částmi musí být pevný poměr - jedna třetina teorie a dvě třetiny praktické výuky (pracovní stáž). Takže hlavním účelem celého

odborného vzdělávání i pracovní stáže je připravit účastníky na jejich budoucí práci v zúčastněných firmách. V roce 2011 byl zaveden nový typ pracovní nadace, takzvaná pracovní nadace pro cílové skupiny: JUST Implacement - nadace pro mladé lidi ve věku 19 až 24 let. V zásadě funguje jako jiné nadace pro implacement, což znamená, že firma (nebo několik firem) s pracovními požadavky, které se nedaří uspokojit na trhu práce, založí nadaci. Avšak v tomto konkrétním případě je zaměřena výhradně na mladé nezaměstnané. I když je nadace otevřená všem druhům náležitě odpovídajícího odborného vzdělávání, hlavním cílem nadace JUST je umožnit účastníkům složení závěrečné zkoušky (LAP) v oboru, který zúčastněné firmy potřebují. Důležitou roli v tomto schématu hraje praktický zácvik v zúčastněných firmách. Frekventanti, kteří z nějakého důvodu nenastoupí do zaměstnání, které bylo pro ně původně uvažováno, jsou zařazeni do modulu „aktivního hledání pracovního místa“, aby si našli jinou práci. K tomuto opatření se přistoupilo na podnět sociálních partnerů: Hospodářská komora chtěla pomoci malým a středním podnikům najít lidi, kteří by rychleji získali potřebné vzdělání - a odbory chtěly nabídnout mladým nezaměstnaným šanci velmi rychle znovu vstoupit na trh práce s dobrou možností dokončení učňovského vzdělávání.

V Rakousku má každá spolková země svůj vlastní spolkový správní úřad VSZ. Aufleb má spolupracující partnery ve všech spolkových zemích. Spolupracující partneři jsou styčnou plochou mezi VSZ, mladými lidmi hledajícími práci a firmami, které hledají mladé lidi pro učňovský nebo jiný druh vzdělávání. Spolupracující partneři propojují mladé lidi a firmy, organizují kurzy, podávají hlášení o vývoji účastníků a komunikují s firmami. Aufleb řídí převod peněz, uzavírá smlouvy se spolupracujícími partnery, kontroluje je a podává hlášení VSZ. Pan Müller, účastník, se kterým jsme hovořili, se zapojil do programu, protože si chtěl zlepšit svou situaci mladého dlouhodobě nezaměstnaného. Kdysi nedokončil střední školu a tři roky se živil jako krupiér. Když přišel o práci, uvědomil si, že povolání krupiéra mu nedává žádnou perspektivu do budoucna. Nadace JUST Implacement mu umožňuje dokončit si vzdělání v oboru pojišťovací makléř a začít novou kariéru v pojišťovně.

2. Cílová skupina Cílová skupina nadace JUST Implacement je dvojí, na jedné straně frekventanti a na druhé straně firmy. Pokud jde o frekventanty, cílovou skupinou jsou mladí nezaměstnaní ve věku 19 až 24 let. Jedním z předpokladů je, aby jejich nejvyšší dosažené vzdělání nebylo vyšší než výuční list nebo srovnatelné vysvědčení. Mladí lidé s vyšším vzděláním se mohou přihlásit do nadace JUST pouze v případě, že jim hrozí riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Druhá cílová skupina se týká zúčastněných firem: JUST se zaměřuje na spolupráci s malými a středními podniky (MSP) s maximálně 250 zaměstnanci. Je také prověřováno, zda společnost nemá zákaz účasti na programech VSZ kvůli dřívějšímu zneužití. Účastníci se dostávají do JUST Implacement různými způsoby: Jeden z dotazovaných účastníků nám vysvětlil, že nebyl spokojen se svou situací a hledal na internetu možnosti, které by mu pomohly se z ní dostat. Už byl dlouhodobě nezaměstnaný a začal s odbornou přípravou financovanou VSZ. V prvních dnech kurzu se rozhodl dokončit učební obor, protože předpokládal, že mu bude pro jeho zaměstnání prospěšnější než odborná příprava. Pátral na internetu, našel webovou stránku Aufleb a jejich spolupracujícího partnera Die Berater, kontaktoval paní Seifertovou z Die Berater a úspěšně přešel na jiný program. Paní Seifertová nám sdělila, že většinu účastníků jim posílají VSZ. Obvykle firmy požádají VSZ o mladé lidi, kteří chtějí začít s nějakým učebním oborem. VSZ pak spojí firmu se spolupracujícím partnerem. Spolupracující partner se zeptá těchto mladých lidí, jestli mají o nabídku zájem, a předem vytipují pár osob, které by se o ni mohly ucházet. „Je snadnější uspokojit firmu, která hledá mladého člověka, než podporovat mladého člověka, který hledá firmu. Pokud mají mladí lidé na mušce nějaké povolání, pak není tak snadné najít společnost, která by této představě odpovídala. Například 40 % mladých dívek se chce stát kadeřnicí, ale ani my ani VSZ neznáme tolik firem, které hledají mladé kadeřnice. Takže mladí lidé se musí připravit na to, že musí být ve své volbě více flexibilní,“ vysvětluje paní Seifertová. Od roku 2011 vstoupilo do programu 1 440 mladých lidí. V současné době je v programu 500 mladých osob a 940 osob program opustilo. Z těchto 940 mladých lidí 50% dokončilo vzdělávání a nastoupilo do běžného zaměstnání. Většina účastníků jsou mladí lidé, kteří odešli ze školy a dělali nekvalifikovanou práci. Požadavkem pro účast je, aby měli za sebou maximálně povinnou školní docházku. Nicméně program je k dispozici i osobám s vyšším vzděláním, pokud se ocitnou v nebezpečí dlouhodobé nezaměstnanosti. Někteří jsou absolventi gymnázia, jiní již několik semestrů navštěvovali univerzitu a pak studium vzdali. Nějakou dobu trvalo, než se VSZ podařilo program v Rakousku prosadit, ale v posledních dvou letech s programem začíná každý měsíc průměrně 35 mladých osob. V některých spolkových zemích není program moc podporován (5 účastníků v Tyrolsku, 14 v Korutanech a několik málo v Burgenlandu), protože mají své vlastní strategie, zatímco v některých jiných spolkových zemích se již dobře zavedl (600 účastníků ve Štýrsku). 1 440 účastníků je rozmístěno do 900 různých firem. Některé společností přijaly více než jednoho účastníka, ale většinou jde o velmi malé firmy. Velké společnosti nejsou součástí cílové skupiny, protože ty používají své vlastní strategie vyhledávání mladých lidí pro učební obory.

3. Průběh programu Průměrná délka programu je 14 měsíců (pokud započítáme i ty, kteří program předčasně opustili). Učňovské vzdělávání trvá 18 měsíců, v některých případech 24 měsíců. Cílem 80% všech účastníků je získat výuční list, v Rakousku je akreditováno 242 různých druhů učebních

oborů: například pomocný lékárník, kadeřník, kovář a řada dalších. 20% účastníků JUST má zájem o jiné druhy vyšší kvalifikace (technické školy nebo školy pro pečovatelské služby). Z dnešního pohledu pana Grubera by se výkonný ředitel Aufleb měl nadále zaměřovat na učební obory a nikoli na jiný druh kvalifikace. V Rakousku existuje zákon, který umožňuje plnoletým osobám absolvovat učební obor za 18 místo 36 měsíců. Pro firmy je atraktivní mít kvalifikované pracovníky za tak krátkou dobu, pro mladé lidi je absolvování učebního oboru v tak krátké době také lákavé. Na počátku programu spolupracující partner zjišťuje, jaké mají mladí lidé schopnosti. Během dvou nebo tří schůzek se školiteli spolupracujícího partnera se testuje, zda jsou účastníci ochotni se zúčastnit, zda jsou dochvilní, spolehliví a zdvořilí nebo zda mají nějaké nedostatky v kompetencích (společenské vědy, matematika, pravopis, jazyk). Poskytovatel doporučí firmám jen ty mladé lidi, kteří jsou pro vzdělávání a pro práci vhodní. Pokud by doporučili účastníky bez základních dovedností, firmy by se přestaly na tohoto poskytovatele obracet; kromě toho by bylo pro tyto mladé lidi frustrující, kdyby byli odmítnuti několika firmami. Někdy je možné mladé lidi připravit na pracovní život, jindy je lepší je odmítnout a poslat zpět VSZ. Přednostně jim mohou být nabídnuty jiné programy jako „způsobilost pro vzdělávání“ nebo „školy zaměřené na produkci“. V případě dotazované osoby byl postup přijímání velmi rychlý: Účastník zavolal paní Seifertové z „die Berater“, ta mu o pár dní později řekla o nabídce pojišťovny, zeptala se ho, jestli by to bylo pro něj zajímavé, po jeho souhlasu kontaktovala pojišťovnu a představila ho. Dva týdny po tomto telefonátu už začal s kurzem. Kurz začíná po zkušebním období, které trvá jeden týden. Někteří účastníci kurz nedokončí, protože mají jiná očekávání nebo se v pracovním kolektivu necítí dobře. Když jsou mladí lidé přijati, navštěvují dvoudenní kurz společenských dovedností pořádané externí společností. Externí školitel sleduje účastníky v dalších měsících a podává spolupracujícím partnerům zprávy o tom, jak si vedou. V prvních třech měsících je kontakt mezi školiteli, spolupracujícími partnery, firmou a účastníky velmi intenzivní. V této době je pro společnost i mladého člověka velmi jednoduché spolupráci ukončit, například pokud firma není s frekventantem spokojena. Pokud jsou účastnici zapojeni do programu déle než tři měsíce, jsou velmi dobře chráněni zákonem o učňovském vzdělávání. V prvním roce účastníci hlavně pracují ve firmě, časem se vzdělávání soustředí víc do odborných škol. Jeden účastník nám sdělil, že pro něj bylo velmi důležité, že ho měl ve firmě někdo na starosti. Tento učitel ho provedl všemi pracovními úkony a zároveň ho uvedl do společenského života firmy. Účastník popsal těchto 18 měsíců jako období, kdy se firma a účastník vzájemně seznamují a v nejlepším případě je účastník následně zaměstnán. Pokud se firma rozhodne zaměstnat mladou osobu, která absolvovala program, musí dodržet pracovní smlouvu alespoň šest měsíců. V rámci celého programu mladí lidé tráví 85% času ve firmách, 15% času mají na učení a návštěvu odborné školy. Pracují 38 hodin týdně. První rok tráví účastníci hlavně ve firmě, posledních šest měsíců tráví 15 hodin týdně učením ke zkouškám a školní docházkou. Během letních měsíců se mladí lidé věnují samostatnému studiu na půdě poskytovatele. Pro VSZ musí spolupracující partneři potvrdit přítomnost účastníků. Jeden účastník nám potvrdil, že VSZ také někdy kontrolují docházku. Tuto kontrolu chápe, protože jinak by někteří účastníci nevyužívali tento čas ke studiu. Kromě toho musí účastníci každý měsíc napsat zprávu o svých činnostech. V případě nemoci musí účastníci informovat spolupracující partnery, kteří předají informaci VSZ. Pokud účastník nespolupracuje, je vyloučen z programu a riskuje ztrátu finanční podpory od VSZ po dobu jednoho měsíce. Pokud nenavštěvuje odbornou školu, není mu umožněno ji dokončit, pokud nechodí pravidelně do práce, měla by to firma nahlásit. Také firmy mohou být vyloučeny z programu, pokud systém zneužívají tak, že nasadí účastníky jako běžné (levné) nekvalifikované dělníky a neposkytnou jim zvláštní vedení. VSZ prověřují firmy namátkovými kontrolami.

4. Problémy při realizaci Z počátku měl Aufleb se zahájením programu potíže. Zabralo dost času a komunikování, než byli všichni činitelé VSZ informováni o existenci programu a způsobu, jakým funguje, a také než si program získal důvěru. Nejvýznamnějšími aktéry VSZ jsou regionální kanceláře. Každá regionální kancelář VSZ má své vlastní strategie a nástroje pro práci s mladými nezaměstnanými „...a pokud máte na trhu nový produkt, nějakou dobu trvá, než poradce VSZ řekne: Tak dobře, otestujeme tu novou metodu,“ vysvětluje pan Gruber. Dalším problémem ve fázi implementace bylo, že program má po celém Rakousku stejnou koncepci a pravidla: Problémy mladých nezaměstnaných ve východním Rakousku jsou však jiné než v západním Rakousku. Větší úspěšnosti by pomohla větší pružnost regionálních kanceláří VSZ, zejména na počátku. Aufleb v Horních Rakousích zkoušel zavést na počátku programu fázi kariérní orientace, ale skončil s tím, protože tato fáze neměla očekávaný účinek a byla příliš nákladná. Z dnešního pohledu by se Aufleb raději zaměřil na učební obory a nenabízel jiné druhy vzdělávání. Specializace na jednu nabídku napomáhá komunikaci a zjednodušuje ji. Dotazovaný účastník nám řekl, že nemá žádné problémy s programem, všechno podle něj funguje velmi dobře. Nemá žádné potíže s VSZ, spolupracujícími partnery ani firmou.

5. Výsledky Pan Gruber ze společnosti Aufleb vidí dvě hlavní kritéria úspěchu, která jsou také nejdůležitějšími ukazateli pro VSZ: - procento účastníků, kteří dokončí vzdělávání - procento účastníků, kteří dokončí vzdělávání a jsou následně úspěšně zaměstnáni po dobu alespoň tří měsíců. 49,7% všech účastníků, kteří vstoupili do programu, dokončilo vzdělávání a tři měsíce po absolvování programu jsou zaměstnání v tomtéž oboru. VSZ si přeje, aby Aufleb dosáhl 70%. Ale pro tuto cílovou skupinu je to velmi ambiciózní cíl. V programu pro umísťování starších osob Aufleb dosahuje 90%. V každém případě VSZ i navzdory výkonnosti prvních let nedělá programu žádné problémy a každý rok ho prodlužuje. Jedním z důvodů je to, že nadaci JUST Implacement založili a podporují sociální partneři. Sociální partneři jsou v Rakousku velmi důležitým politickým hráčem a velmi dobře spolupracují s VSZ. Míra úspěšnosti závisí i na spolupracujícím partnerovi: největší spolupracující partner dosahuje míry úspěšnosti 65%, menší dosahují jen 25%. Míra úspěšnosti závisí na komunikaci a vzájemné propojenosti s VSZ, firmami a na regionálních zvláštnostech. Ve Vídni nebyla míra úspěšnosti zpočátku tak vysoká. Aufleb uzavřel smlouvu se čtvrtým poskytovatelem, od té doby program funguje dobře. Čtvrtý spolupracující partner motivoval k lepším výkonům také ostatní partnery. Existují dva hlavní důvody, proč účastníci odcházejí z programu: 50% odchází, protože firmy nejsou s těmito mladými lidmi spokojeny nebo nemají dost finančních prostředků, aby je mohly zaměstnat. Zbylých 50% je zapříčiněno rozhodnutím účastníků, někteří chtějí pracovat v jiném oboru a jiní se neshodnou s kolegy. Kromě výsledků datového archivu VSZ, Aufleb rozšiřuje mezi účastníky a firmy typizovaný dotazník, ve kterém mají zhodnotit svou spokojenost s programem. Výsledky těchto anket nejsou zveřejňovány a nejsou k dispozici. Aufleb a spolupracující partneři zasílají VSZ každý měsíc případovou studii. Každý účastník má za úkol napsat stručné hlášení o činnostech, které prováděl minulý měsíc. Aufleb analyzuje kvantitativní údaje a pošle zprávu VSZ. Paní Seifertová z Die Berater, spolupracujícího partnera JUST Implacement, se zabývá různými druhy programů. JUST je jedním z jejích oblíbených programů politiky trhu práce. Mladí lidé zde získávají reálné šance dohnat za 18 měsíců své vzdělání a následně setrvat v zaměstnání. Firmám se tato koncepce líbí, protože se dostanou do kontaktu s mladými lidmi, kteří si chtějí rychle dokončit vzdělání. Firmy si tak velmi levně a rychle vytvářejí své vlastní kvalifikované pracovníky. Je to situace, ve které vítězí obě strany. Dotazovaný účastník tento názor potvrzuje. Pan Müller je velmi rád, že dostal příležitost dokončit si vzdělání za 18 měsíců, během kterých dostával podporu v nezaměstnanosti, a následně dostal stálou práci. Dobře zapadl do firmy a je si jist, že tam bude zaměstnán i v příštích letech. Tuto koncepci může doporučit i ostatním a doporučuje i její zavedení v jiných zemích.

6. Udržitelnost výsledků Projekt JUST Implacement je plánován do prosince 2018. Po tomto datu musí Aufleb žádat VSZ o prodloužení projektu na každý další rok. Zpočátku byl program nabízen v každé spolkové zemi. Tyrolsko program loni zrušilo, protože má vlastní programy na podporu mladých lidí. V každé spolkové zemi zodpovídá za uskutečňování programu jeden spolupracující partner, kromě Vídně, kde jsou čtyři zodpovědní spolupracující partneři. Nadace JUST Implacement je financována z prostředků poskytovaných zúčastněnými firmami, z vyhrazených částek Insolvenčního rezervního fondu, veřejných služeb zaměstnanosti a spolkových zemí. Účastníci dostávají od VSZ 21 eur na den pro krytí životních nákladů. Kromě toho firmy platí prvních šest měsíců 100 eur a poslední rok 200 eur jako příspěvek účastníkům. Náklady na organizaci a dohled činí 350 eur měsíčně a firmy je vyplácejí společnosti Aufleb, která se o tuto částku pak dělí se spolupracujícími partnery. Rozpočet na kvalifikaci je 3 200 eur na jednoho účastníka: To zahrnuje náklady na další vzdělávání, kurzy, cestovní náklady, náklady na internátní školu (v případě potřeby), jazykové kurzy, ale odborné vzdělávání a výcvik jsou zdarma. 1 200 eur platí insolvenční rezervní fond, 1 000 eur VSZ a 1 000 eur spolková země. V některých případech se firmy ozývají, že mladí lidé potřebují speciální kurzy. Někteří mají problémy s učením, takže dostanou soukromé vyučování; jiní nemají dostatečné společenské návyky (dochvilnost, zdvořilost, nejsou zvyklí zdravit). Tyto prostředky jsou věnovány doplňujícím kurzům podle individuální potřeby. Příklad struktury nákladů v případě učebního poměru trvajícího 18 měsíců VSZ Kvalifikace DLU (životní náklady) Příspěvek

Aufleb (koordinace) CELKEM

1 000 eur 21 eur na den

12 500 eur

Insolvenční rezervní fond 1 200 eur

1 200 eur

Spolková země 1 000 eur

1 000 eur

Firma

100 eur prvních šest měsíců, pak 200 eur 350 eur měsíčně 9 300 eur

Částka 3 200 eur 11 500 eur 3 000 eur

6 300 eur 24 000 eur

Kontakt mezi Aufleb a účastníky končí absolvováním programu. V nejlepším případě jsou účastníci trvale zařazeni do firmy, jinak za ně opět přebírají zodpovědnost VSZ. Není poskytována žádná následná péče.

7. Přenosnost do zahraničí Pro zavedení této koncepce je zapotřebí několik právních rámců: - Právní základ dodává listina VSZ zvaná AST (Labour foundation laws). AST říká, že JUST musí být poskytován zodpovědnou nadací, která se po celý proces stará o následující: Finanční aspekty, příspěvky, kvalifikaci a programy. V Rakousku je takovou nadací Aufleb. V AST je specifikován celkový právní rámec této koncepce. - Pravidlo z Insolvenzentgeldsicherungsgesetz říká, že je možné čerpat prostředky z insolvenčního rezervního fondu na podporu programů financováním kurzů a kvalifikace. - Během programu jsou účastníci registrováni u VSZ a nejsou formálně zaměstnaní. Nemají taková práva jako zaměstnanci. Zákon o pojištění proti nezaměstnanosti (AIVG) a zákon o veřejných službách zaměstnanosti (AMSG) umožňují, že účastníci mohou pracovat ve firmě po dobu, kdy jsou registrováni u VSZ jako nezaměstnaní, a stanoví, za jakých podmínek je to možné. Právní rámec pravidel pracovních nadací to také v hrubých rysech uvádí. Pan Gruber zavedení programu v zahraničí doporučuje. Ale doporučuje zaměřit se na konkrétní cílové skupiny a jejich potřeby (firmy a účastníci). Implementátoři by neměli lámat hůl, pokud se do jednoho nebo dvou let nedostaví úspěch. Zavést koncepci nějakou dobu trvá. Pokud od začátku nefunguje, implementátoři ji musí pečlivě přizpůsobit potřebám zainteresovaných stran (účastníci, firmy, VSZ). Pokud si firmy stěžují, že koncepce je příliš rozsáhlá, je třeba ji upravit. Pokud firmy hlásí, že frekventanti nejsou kvalifikovaní, pak musí být zlepšen výběr účastníků. Aufleb nepotřeboval žádná osvědčení, protože byl dobře známým aktérem a byl iniciován sociálními partnery. Aufleb vyhlásil výběrové řízení na spolupracující partnery; nakonec se jako spolupracující partner přihlásil jen jediný poskytovatel, se kterým už měli dobré zkušenosti. Osvědčení nebylo nutné. Dotazovaný účastník také doporučuje zavedení programu v zahraničí. Zdůrazňuje význam osobní iniciativy, protože takové opatření, jakým je jako JUST, by nemělo být nařízeno. Je důležité, že mladí lidé se sami rozhodují, pak mají silnější motivaci pro práci a učení. Tento program je silně orientován jako služba pro firmy. Úspěšnost opatření závisí na zaujetí a zapojení firem. I když nikdy neslyšel o případech zneužití, umí si představit, že riziko zneužití je vysoké: VSZ musí kontrolovat firmy, protože pokud firmy hledají jen velmi levnou pracovní sílu a nezaměstnávají mladé absolventy kurzů, program nemá smysl.

Zdroje Aufleb GmbH, (2015). [on-line] K dispozici na stránce: http://www.aufleb.at [k dispozici od 23. září 2015]. Dieberater.com, (2015). die Berater– Unternehmen Mensch. [on-line] K dispozici na stránce: http://www.dieberater.com [k dispozici od 23. září 2015]. Rossegger, F. (2011). Stiftungsordnung JUST Implacement. Vídeň: Aufleb GmbH. K dispozici na stránce: http://www.aufleb.at/includes/images/fotos/[95_gr]_Stiftungsordnung.pdf [k dispozici od 23. září 2015].

Rozhovor s implementátorem a účastníky -

Pan Gruber je od roku 2010 výkonným ředitelem Aufleb. Je mu 40 let, dřív pracoval pro VSZ v oblasti opatření politiky trhu práce. Paní Seifertová pracuje u „Die Braten“ a také jako spolupracující partner Aufleb. Je jí kolem 45 let a zabývá se koordinací a propojováním účastníků a firem. Pan Müller (jméno bylo změněno) je účastníkem programu. Je mu 24 let, do programu je zapojen rok a v únoru 2016 dokončí vzdělávací kurz v jedné pojišťovně.

Socioekonomické podniky (SEP) Shrnutí -

Socioekonomické podniky (SEP) Období realizace 1993 Zodpovědné instituce: Veřejné služby zaměstnanosti (VSZ) Finanční zdroje: VSZ, Evropský sociální fond (ESF) Zeměpisná oblast realizace: 71 SEP ve všech spolkových zemích Rakouska

1. Cíle programu Cílem socioekonomických podniků je znovu zařadit dlouhodobě nezaměstnané osoby na trh práce. SEP nabízejí pracovní smlouvy na dobu určitou a kombinují je s koučováním, workshopy, nácvikem psaní žádostí o zaměstnání a osobním rozvojem. Tímto způsobem dlouhodobě nezaměstnané osoby žijí běžným denním a životem, vydělávají si peníze a pracují na svých osobních problémech (např. dluhy, závislost na alkoholu a drogách, soudní procesy...). V první fázi jsou zjišťovány problémy a potřeby a jsou vypracovány způsoby řešení. V druhé fázi se účastníci zapojují do pracovního procesu. SEP působí na trhu jako ekonomický subjekt, musí vytvořit výnos odpovídající alespoň 20% svých nákladů. Je to metoda podpory ekonomického myšlení, přestože dostávají veřejné finanční prostředky: „Socioekonomický podnik jako politický nástroj trhu práce se vyznačuje, na rozdíl od jiných politik trhu práce, především svým podnikatelským statutem a spojením ekonomických kritérií úspěchu (příjem pocházející z trhu) a kritérií úspěchu konkrétní politiky trhu práce (kvalifikace a umístění), které jsou dané řízením trhu práce. Zřetelné provozní a ekonomické prvky socioekonomického podniku by měly vytvořit pracovní situaci, která se co nejvíc blíží skutečným pracovním podmínkám.“ (BMASK 2013). Socioekonomické podniky jsou obvykle zakládány a provozovány neziskovými, svépomocnými organizacemi a do dnešního dne jsou malé svým rozsahem. Všechny SEP neustále vyrábějí zboží a/nebo prodávají služby. SEP se většinou věnují následujícím oborům: textil, práce se dřevem, restaurace, stavebnictví, práce s kovem, výroba, prodej a opravy různého zboží, úklid a likvidace odpadů, domácí služby. SEP kombinují vzdělávání a zaměstnanecký poměr a zaměstnanci na dobu určitou dostávají po celou dobu svého setrvávání v podniku podporu, aby si vyřešili své osobní problémy. Všechny rakouské SEP jsou organizovány pod zastřešující organizací BDV (Bundesdachverband für soziale Unternehmen). Kromě toho jsou v každé spolkové zemi zřízeny vlastní zastřešující organizace pro SEP, protože VSZ jsou také vedeny regionálními a spolkovými kancelářemi. Komunikace a kontrakty jsou vždy smlouvány mezi regionální kanceláří VSZ a místním SEP. V oblasti společenské integrace prostřednictvím zaměstnání existují v Rakousku dva hlavní typy sociálních podniků: socioekonomické podniky 1 a neziskové pracovní projekty/společnosti2 (dále NPP). Oba typy podniků mají shodné rysy. Svým organizačním V originálu Sozialökonomische Betriebe neboli SÖB V originálu Gemeinnützige Beschäftigungsprojekte / Gemeinnützige Beschäftigungsgesellschaften neboli GBP 1 2

účelem a pojetím jsou si SEP a NPP velmi podobné, ale zaměřují se na jiné cílové skupiny a zpravidla jsou financovány jinými vládními agenturami. Hlavní cílovou skupinou SEP jsou dlouhodobě nezaměstnaní lidé; v případě NPP jsou to (fyzicky a/nebo mentálně) handicapovaní lidé (KMU, 2007). V Rakousku existuje řada dalších, více či méně podobných a odlišných programů, které jsou určené pro (nezaměstnané) lidi se značnými problémy (bývalí narkomani, bezdomovci, propuštění vězni, psychosociálně znevýhodnění, osoby se zdravotním postižením), ale mají poněkud méně „podnikatelský charakter“ a/nebo jiné organizační a právní formy než SEP.

Historie SEP Rakouské sociální zabezpečení bylo utvářeno převážně následujícími historickými tradicemi a vývojem: zaprvé významným historickým vlivem katolické církve a jejích sociálních paradigmat a zejména principem subsidiarity; zadruhé významem organizací poskytujících sociální služby spojených se socialistickým (nyní sociálně demokratickým) hnutím, které upřednostňovaly spotřební družstva před výrobními družstvy, a zatřetí korporativistickým přístupem ke státní regulaci (Social Partner / Sozialpartnerschaft). Na počátku 80. let 20. stol. rakouská vláda zavedla specifické nástroje na podporu reintegrace dlouhodobě nezaměstnaných na „normální“ trh práce. Tato takzvaná „experimentální politika trhu práce“ představovala dotace pro projekty ve znevýhodněných venkovských a alpských regionech, zakládání samosprávných firem (viz též UGP) a akční program („Aktion 8000“) pro počáteční vytvoření 8000 pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané místními vládami a neziskovými organizacemi. V 80. letech se kromě programu „Aktion 8000“ objevil jiný aktivní přístup. Ten zahrnoval mimo jiné kroky související s volbou povolání pro mladé lidi, matky po návratu z mateřské dovolené a dlouhodobě nezaměstnané. Kromě toho byly zřizovány různé socioekonomické podniky a neziskové zaměstnanecké projekty na podporu reintegrace určitých cílových skupin prostřednictvím „třetího trhu práce“ (KMU, 2007). Pro lepší představu o práci SEP jsme do případové studie vybrali jeden příklad ze spolkové země Horní Rakousy: V roce 2010 byl založen Phönix Wiener Neustadt, od té doby se tohoto programu ve Vídeňském Novém Městě zúčastnilo 1000 osob. V současné době má Phönix 100 účastníků (se smlouvou na dobu určitou) a 17 kmenových zaměstnanců (sociální práce, administrativa, outplacement...). Kromě VSZ, které jsou hlavním zákazníkem, mohou služeb programu Phönix využívat tři různé druhy subjektů: účastníci, firmy hledající zaměstnance a zákazníci, kteří kupují služby nebo výrobky na volném trhu.

Služby pro účastníky

Služby pro firmy

 Začlenění na první trh práce,  Nácvik psaní žádostí o zaměstnání a individuální podpora při psaní žádosti,  Nabídka kvalifikace a školení (Jazyky, řidičský průkaz, řidičský průkaz na vysokozdvižný vozík),  Rozvoj lidských zdrojů,  Vyhledávání pracovních stáží,  Konsolidace dluhů,  Konzultace k osobním a rodinným problémům,  Služby orgánů veřejné správy,  Individuální a skupinové diskuse,  Zaměření pracovní kariéry

   

Osobní setkání se zaměstnanci bez rizika, Levná hodinová sazba, Možný přestup na běžný pracovní poměr, Účinný nábor

Služby pro zákazníky      

 

Úklid kanceláří Žehlení Mytí aut, péče o auta Zahradničení, sekání trávy, stříhání plotů, péče o hroby Doprava a vyklízení Up cycling (kreativní využívání odpadních/nevyužívaných materiálů), Opravy jízdních kol, Jednoduchá práce se dřevem

2. Cílová skupina V roce 2012 probíhalo 71 projektů SEP (WIFO, 2014), do programu se zapojilo 26 871 účastníků (BMASK, 2013). Cílovými skupinami SEP jsou lidé, kteří se setkávají s diskriminací na trhu práce: dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé se společenskými handicapy, ženy nad 45 a muži nad 50 let, ženy po rozpadu rodiny, skupiny jako bezdomovci, alkoholici, narkomani, propuštění vězni atd. Kritériem pro zařazení do SEP je registrace na úřadu práce déle než jeden rok. Většina účastníků má nízké vzdělání, téměř dvě třetiny dokončili pouze povinnou školní docházku. V letech 2005–2012 byla většina účastníků mezi 25 a 44 lety věku a 25% z nich nemělo dobrý zdravotní stav.

(WIFO, 2014)

Účastníci SEP 2005–2012 v Rakousku

Pohlaví

Ženy

46,4

Muži

53,6

Věk:

Občanství Zdraví

%

15–24 let

14

25–44 let

49,3

45–54 let

28,2

55–64 let

8,4

Rakouské

83,5

Jiné

16,5

Zdravotní omezení

20,7

Handicapovaní

4,8

Vzdělání

Max. povinná školní docházka

61,9

Učební poměr

28,5

Střední škola

8

Univerzita

1,1

Není známo

0,4

V dalších letech se SEP budou věnovat osobám starším 50 let. Ministerstvo sociálních věcí, Ministerstvo financí a VSZ zřetelněji vymezily podporu této cílové skupiny, důsledkem iniciativy je, že mnohé SEP se zaměří na osoby starší 50 let. V programu Phönix Wiener Neustadt je 43% účastníků starších 50 let, toto procento v roce 2016 stoupne na 70% a v roce 2018 dosáhne 100%. Phönix již podporoval různé typy účastníků, velmi staré, velmi mladé, muže, ženy, imigranty, osoby bez vzdělání, ale také s akademickým titulem, pokud byli dlouhodobě nezaměstnaní, měli psychické problémy nebo se ocitli mimo pracovní proces z jiných příčin. V mnoha případech mají účastníci osobní psychické nebo fyzické problémy, které je přivádějí do dlouhodobé nezaměstnanosti. Jeden sociální pracovník Phönixu nám vysvětlil, že ostatní SEP se víc zaměřují na konkrétní cílové skupiny; některé SEP ve Vídni se zaměřují na ženy, jiné na bývalé vězně nebo drogově závislé. Ve většině případů účast v programu doporučí dlouhodobě nezaměstnanému poradce VSZ. Paní Mayerová (žena, 28 let) uvedla, že podnět navštívit den otevřených dveří ve Phönixu dostala od poradce. Tam zjistila, že hledají asistentku do sekretariátu Phönixu. Byla nadšená, protože měla dokončený sekretářský kurs pořádaný městským zastupitelstvem, ale dosud nikdy neměla příležitost získat pracovní zkušenosti. Od svých 20 let měla příležitostné výdělky, ale nikdy nedostala řádné pracovní místo. Takže řekla poradci VSZ, že by chtěla začít pracovat ve Phönixu. Pan Fuchs (muž, 49 let) chápal doporučení VSZ spíš jako pokyn. V případě odmítnutí by ztratil jednu měsíční podporu v nezaměstnanosti. Je to dělník s nízkou kvalifikací bez dalšího vzdělání a kurzů, dělal různé práce ve stavebnictví a jeho životopis obsahuje dlouhá období nezaměstnanosti. U Phönixu pracuje v dopravě a vyklízení.

3. Průběh programu Účastníky obvykle přiřadí k SEP regionální oddělení VSZ. Ve zjišťovací fázi se SEP ptá na potřeby a problémy dlouhodobě nezaměstnaného. Proč je dlouhodobě nezaměstnaný? Kde se staly chyby? Po dokončení zjišťovací fáze se může osoba zapojit do programu, je zařazena na seznam čekatelů nebo je odmítnuta. Odmítnutí je velmi vzácné a dochází k němu pouze tehdy, pokud má osoba fyzické problémy a žádné zaměstnání z nabídky SEP pro ní není přijatelné. Zjišťovací fáze trvá 2–4 týdny. V této době je prověřována sociální situace osoby: typickými problémy účastníků jsou dluhy, alkohol, závislosti, soudní řízení. Podle zkušeností pana Bricha má každý dlouhodobě nezaměstnaný svou historii a „těžký ranec plný problémů. Než začnete hledat práci, je důležité podívat se, co je v ranci a pomoci lidem řešit jejich problémy. Pokud můžete břímě odlehčit, je pro dlouhodobě nezaměstnaného snazší soustředit se na hledání práce.“

Když jsou účastníci přijati do Phönixu, sociální pracovníci vezmou v úvahu priority: je posouzen jejich zdravotní stav, kvalifikace, sociální dovednosti a sociální pracovník jim přidělí konkrétní pracovní oblast ve Phönixu. Phönix nabízí sedm různých druhů služeb: - Mytí aut a péče o auta - Úklid v kancelářích - Žehlení - Zahradničení (sekání trávy, stříhání plotů, péče o hroby) - Doprava a vyklízení - Upcyklace, opravy jízdních kol, jednoduchá práce se dřevem - Jednoduchá práce s kovem Účastníci dostanou od Phönixu šestiměsíční pracovní smlouvu, jsou zapojeni do programu 35 hodin týdně (7:30–15:45 včetně přestávky na oběd), 70% času se věnují své práci, 30% času tráví koučováním, nácvikem žádostí o zaměstnání, workshopy ve skupině. Každý účastník má osobního sociálního pracovníka a jednou týdně samostatnou lekci s koučem. Účastníci dostávají pravidelně mzdu na základě dohody o mzdách (BAGS KV). Pro osoby, které trpí syndromem vyhoření nebo mají jiné psychické problémy, zavedly VSZ a Phönix přípravnou fázi pro SEP. Před zahájením zjišťovací fáze VSZ vyšlou tuto konkrétní cílovou skupinu na 8 týdnů do Phönix Wiener Neustadt. Je jim nabídnuta upcyklace, práce s rostlinami, zahradničení a skupinové diskuse, v 50 % těchto případů se poté účastní programu SEP. Každý druhý pátek Phönix organizuje tzv. „výchovný pátek“. Účastníci během něj navštěvují muzea, sledují dokumentární filmy, dozvídají se něco o historii města nebo regionu. Phönix chce, aby se lidé kromě normální praktické práce dozvěděli také něco o kulturních tématech. Dva účastníci, kterých jsme se dotazovali, na to mají různý názor: Osobě pracující v kanceláři se tato iniciativa líbí, druhá, která pracuje v oblasti dopravy a vyklízení, v tom nevidí žádný smysl, myslí si, že takový pátek je nudný, „práce je důležitější než učení“. Témata studijních pátků byla: Jak uspořit energii, jak ušetřit peníze, pracovní právo, zákony pro nezaměstnané, exkurze do knihovny nebo kulturně významné budovy ve městě. „Chceme otevřít mysl účastníků a ukázat jim nové věci,“ vysvětluje pan Brich. Tyto aktivity nejsou vždy přijímány příznivě. Ale Phönix se snaží účastníkům vysvětlit, proč je pro ně kulturní výchova důležitá. Hlavní úlohu v SEP Phönix Wiener Neustadt hraje takzvaný outplacer. Outplacer prověřuje nabídky pracovních míst v celém regionu a zná kvalifikaci a schopnosti účastníků SEP. Z jedné strany je v neustálém kontaktu s účastníky a jejich sociálními pracovníky, z druhé strany velmi dobře zná velké společnosti v regionu. Pokud společnost hledá například skladníka, outplacer ví, kterou osobu by mohl vybídnout, aby se o toto místo ucházela. Outplacer je také v kontaktu se sociálními pracovníky, kteří ho informují o (sociálních) dovednostech účastníků, kdo je fyzicky silný, kdo se hodně hádá s kolegy a nehodí se moc pro týmovou práci. Outplacer tvoří styčnou plochu mezi sociálními pracovníky, účastníky a společnostmi a propojuje účastníky se společnostmi. Na konci šestého měsíce VSZ obdrží závěrečnou zprávu: Kromě absolvovaných aktivit je sestaven také přehled oblastí, pro které má osoba nadání. Zpráva uvádí, ve kterých oblastech má smysl investovat do dalšího vzdělávání a doporučuje budoucí činnosti.

Pokud jsou účastníci u Phönixu zaměstnáni 2,5 roku před důchodovým věkem, je možný jejich odchod do důchodu prostřednictvím Phönixu. Mladá účastnice, se kterou jsme hovořili, je velmi šťastná, že je zaměstnaná u Phönixu. Líbí se jí práce i aktivity, je vnímavá při konzultačních sezeních a nácviku psaní žádostí a zdá se, že se hodně angažuje. Každý týden píše žádosti a ve Phönixu začala pracovat v kanceláři. Starší účastník je skeptický, pokud jde o smysl skupinových diskusí a schůzek se sociálním pracovníkem. Nechce mluvit o osobních problémech ani se učit věci, které nepotřebuje v pracovním životě. Nikdy ještě nenašel práci s pomocí VSZ, práci našel vždy z vlastní iniciativy. Ve 49 letech není snadné zařadit se na trhu práce. Během programu získal řidičský průkaz na vysokozdvižný vozík, kterým si zvýšil kvalifikaci a zlepšil šance získat novou práci. Chtěl by zůstat déle, aby dostal vyšší podporu v nezaměstnanosti, až program opustí. Ale obecně řečeno je se situací v SEP spokojen, protože vydělává víc peněz než by měl jako nezaměstnaný. Dlouhodobě nezaměstnaní dostávají maximálně 850 eur měsíčně, někteří, aby v tomto období přežili, pracují ilegálně - oficiálně je dovoleno vydělat si až 400 eur měsíčně bez ztráty podpory v nezaměstnanosti. Lidé v SEP jsou empatičtí, dostává se mu tady víc respektu a porozumění jeho situaci, stejně jako v jiných kurzech VSZ.

4. Problémy při realizaci Někteří účastníci vnímají program jako nucené práce. Na internetových fórech a individuálně organizovaných webových portálech pro nezaměstnané si někteří účastníci na program SEP stěžují. K nejčastějším kritikám patří, že není šance vybrat si program, že jde o málo kvalifikovanou práci, že jsou pro takový druh práce překvalifikovaní, že je to ponižuje. Kritizuje se, že VSZ při odmítnutí účasti v programu přestávají vyplácet podporu v nezaměstnanosti (Mair, 2014). Obě dotazované osoby vnímají program pozitivně, protože je to lepší než být nezaměstnaný a je to možnost, jak vydělat peníze. Jeden účastník pochybuje, že má reálné šance znovu se začlenit na trh práce. Někteří účastníci považují opatření za trik, jak dostat dlouhodobě nezaměstnané ze statistik nezaměstnanosti. SEP musí sladit různé typy cílů: Na jedné straně jsou tržně orientovaným podnikem s ekonomickými cíli. Na druhé straně mají sociální cíle, pomáhají lidem získat práci na dobu neurčitou a zlepšit jejich životní situaci. Při spojení ekonomických a sociálních cílů se mohou střetnout různé zájmy. Když chcete přežít na trhu jako společnost, je dobré mít spolehlivé zaměstnance. Ale protože zaměstnanci SEP odcházejí z firmy po půl roce, společnost má vysokou fluktuaci; každého zaměstnance je nutné znovu učit standardním pracovním postupům. Někdy dochází k časovým konfliktům mezi sociálními pracovníky a servisními subjekty: Z jedné strany se účastníci musí účastnit koučování a školení, z druhé strany musí společnost dosáhnout svých ekonomických cílů. Jednou z nejvýnosnějších služeb Phönixu je úklid. Je to ale také práce s nejnižší společenskou prestiží. V tomto pracovním oboru není reálně možné získat uznání a není to zaměstnání, kde účastníci získají ztracenou sebeúctu. Jiné je to v případě zahradničení nebo práce se dřevem, kde účastníci najdou víc možností pro kreativitu a invenci a mohou si vybudovat lepší vztah k práci a životu. Pro dosažení společenských cílů by bylo lepší nabízet kreativnější práci s možností vydobýt si reputaci. Ale pro splnění ekonomických cílů je lepší nabízet levnou pracovní sílu v žádaných službách.

Výchovný pátek u Phönix Wiener Neustadt každému účastníkovi nevyhovuje. Někteří účastníci se nezajímají o kulturní témata a nezúčastňují se. Účast není povinná, je to nabídka a její alternativou je běžná práce v SEP. Druhá dotazovaná osoba je velmi spokojená s Phönixem, ale stěžuje si na VSZ. „S mladými lidmi se zachází jemněji, mohou zůstat doma a spokojeně žít. Ale my, staří dělníci, musíme dělat v SEP těžkou práci za málo peněz, i když nás bolí záda.“ Cítí se ukřivděný a má pocit, že se s ním špatně zachází, někdy se diskutuje o „ceně práce“, vysvětluje jeden sociální pracovník. Většina účastníků chce v tomto programu vydržet déle. Mnozí z nich mají naději, že budou moci zůstat v SEP delší dobu. Dotazovaná pracovnice také řekla, že ve Phönixu jsou všichni tak milí a že ona má ty lidi moc ráda a nechce odejít. Dříve trval program SEP jeden rok, mezitím byl jeho rozpočet snížen. Jeden sociální pracovník uvedl, že to má i pozitivní aspekty: účastníci si nezvyknou na přechodné místo a nemají pocit, že tu mohou zůstat déle. Ale většina účastníků chce v programu zůstat déle, protože zaměstnání jim dává jistoty, sociální kontakty, pracovní návyky a smysluplnou práci.

5. Výsledky VSZ chce, aby SEP po skončení programu reintegrovaly 30 % účastníků do běžného zaměstnání. Dalších 5–10 % by mělo získat kvalifikaci jako řidič vysokozdvižného vozíku, udělat si řidičský průkaz nebo navštěvovat kurzy němčiny (pro imigranty). V SEP, kde pracuje pan Brich, dosahuje 25% míru zaměstnanosti, zbývajících 75 % je opět registrováno u VSZ. „Ale mezitím se vyřešila řada problémů,“ vysvětluje pan Brich: „Schůzky se sociálními pracovníky jim pomáhají v jejich soukromém životě, zlepšují jejich sebeúctu, začínají s právním urovnáním dluhu, v mnoha případech získají během programu způsobilost pro práci a najdou zpět stálou práci a životní rytmus.“ Jsou v kontaktu s platícími zákazníky a v situaci podobné prvnímu trhu práce. To pomáhá účastníkům s reintegrací. Pan Brich je spokojen s mírou úspěchu, protože situace ve Vídeňském Novém Městě není zrovna jednoduchá. Město přešlo z výrobního sektoru na obchodní sektor zaměřený na služby, což brání osobám s nízkým vzděláním najít práci, zejména pokud nehovoří dost dobře německy. V posledních letech se ve Phönixu zvýšil poměr imigrantů, a proto je těžší zvyšovat míru úspěšnosti SEP. 80 % projektu financují VSZ, 20 % je získáno z výnosů SEP. Z výnosů se financuje 17 kmenových zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou a materiální výdaje (pracovní oděvy, dílny, semináře, infrastruktura, daňoví poradci). Kmenovými zaměstnanci jsou sociální a kvalifikovaní pracovníci, organizační manažer, outplacer a pracovníci v administrativě. Přechodnou pracovní sílu financují ze 100 % VSZ. VSZ rovněž financují 100 % investičních nákladů (stroje, auta, každý výdaj nad 400 eur). VSZ chce, aby SEP dosáhly výnosu 20 %, ale Phönix vytváří dokonce 25–27 % příjmů z podnikání. Díky o 5–7 % vyšším výnosům může SEP investovat (nová auta nebo nové vybavení). Phönix je jediný SEP v Dolních Rakousích, který neustále zvyšuje výnosy. Pro zvyšování standardů jakosti je ve VSZ a SEP zaveden QUASI. Quasi je nástroj řízení jakosti, který umožňuje měření kvality práce SEP. Byl vyvinut VSZ ve spolupráci se SEP. Každý SEP musí používat systém ISO 9000 nebo QUASI a posílat měsíční standardizovaná hlášení.

Z hlediska dotazovaných účastníků mohou být vyvozeny následující závěry: První dotazovaná osoba je velmi ráda, že může pracovat u Phönixu, i když je zaměstnaná jen půl roku. Nikdy neměla šanci pracovat v jiné společnosti. Má pocit, že ve Phönixu může dělat něco užitečného a smysluplného. Největším přínosem pro ni je, že získala zpět pracovní návyky a denní rytmus, že si zvykla na pracovní cykly, že se naučila věci, které může využít i v jiných zaměstnáních. Už nechce brát příležitostné práce. Zřejmě má vysokou motivaci najít nové pravidelné zaměstnání a píše jednu žádost o zaměstnání týdně. Věří, že většina účastníků je ráda, že může pracovat ve Phönixu. Ti, kteří nejsou spokojeni, k tomu byli většinou přinuceni VSZ a chtějí dělat něco jiného. Ale Phönix velmi dobře zvažuje potřeby, problémy a kvality účastníků a jedná s nimi s respektem. Druhý dotazovaný člověk je rád, že si vydělá víc a že mu SEP zaplatil kurz řízení vysokozdvižného vozíku. Ale celkově je skeptičtější k opatřením na trhu práce než první dotazovaná účastnice. Svou budoucnost na trhu práce nevidí optimisticky a má negativní postoj vůči VSZ.

6. Udržitelnost výsledků Dlouhodobé hodnocení ukázalo, že účastníci programu jsou zaměstnáni déle než kontrolní skupina, která neprošla programem (WIFO, 2014). Výzkumníci využili datový archiv VSZ, který analyzoval roky 2005–2012. Pět let po ukončení programu byli účastníci zaměstnáni průměrně 774 dní. Kontrolní skupina, která se neúčastnila programu, byla zaměstnána za stejné období 533 dní. Účastníci také generovali vyšší příjem (+ 32 %) a - zejména u starších osob, žen, handicapovaných osob a nízko kvalifikovaných osob - byl zaznamenán významný pozitivní dopad. Výzkum WIFO ukázal, že pozitivní vliv má následná péče, ale tu každý SEP neposkytuje. Financování následné péče závisí na rozpočtu regionální kanceláře VSZ. V současné době si Phönix nemůže následnou péči dovolit.

Denní příjem v eurech: (Wifo, 2014)

modrá: denní příjem před nezaměstnaností červená: příjem během nezaměstnanosti zelená: příjem během programu SEP žlutá: příjem po ukončení programu

Náklady na každého účastníka jsou 15 000–20 000 eur, studii o sociální návratnosti investic (SROI) provádí Ekonomická univerzita Vídeň a bude vydána v říjnu 2015. Z výsledků bude patrný vliv jednoho eura investovaného v SEP z makroekonomického hlediska. Jsou očekávány pozitivní výsledky.

7. Přenosnost do zahraničí Pro zavedení opatření je nezbytná vhodná mentalita v zemi. V USA by podle pana Bricha program neuspěl, protože většina lidí by nepochopila, proč VSZ platí účastníkům na chráněném trhu práce. Ale Rakousko má vysoce rozvinutý zájem o sociální programy a sociální politiku. Pokud má země stejný přístup a pevnou víru v sociální politiku, je dobré tento program zavést. Je drahý, ale z makroekonomického hlediska se vyplatí. Potřebuje dobré sociální pracovníky, odborníky, vůdce a lidi, kteří jsou odolní a dokážou vydržet společenský tlak. Dále musí být zaveden právní základ pro přechodnou pracovní sílu a měla by být navázána spolupráce s VSZ a socioekonomickými podniky. Pro dodavatele SEP není zapotřebí žádný standardizovaný certifikát. Jediným kritériem kvality je kvalifikace kmenových zaměstnanců. Je nezbytně nutné, aby měli zkušenost ve svém oboru a odpovídající kvalifikaci. Phönix používá systém zajišťování kvality QUASI: Quasi vyvinuly VSZ společně se SEP a pro SEP. Quasi se používá po celých Dolních Rakousích. Ostatní spolkové země pracují s ISO 9000 nebo Quasi, ale každý SEP musí používat nástroje řízení jakosti, to je požadavek.

Zdroje AMS (Arbeitsmarktservice Österreich), (2013). BUNDESRICHTLINIE für die Förderung Sozialökonomischer Betriebe (SEP). Vídeň: AMS. Arbeitsmarktservice Österreich, A. (2013). BUNDESRICHTLINIE für die Förderung Sozialökonomischer Betriebe (SEP). Vídeň: AMS. K dispozici na stránce: http://www.ams.at/_docs/001_soeb_RILI.pdf [k dispozici od 8. října 2015]. BDV, (2015). bdv austria ” Bundesdachverband für Soziale Unternehmen. [on-line] K dispozici na stránce: http://www.bdv.at [k dispozici od 8. října 2015]. BMASK (Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz), (2013). Dokumentation aktive Arbeitsmarktpolitik in Österreich 1994-2011; Maßnahmen, Instrumente, Programme & Politiken, Vídeň: BMASK. Heckl, E. a Pecher, I. (2007). Studie postupů a metod v oblasti sociálních podniků v Evropě. [on-line] Rakouský institut pro výzkum MSP. K dispozici na stránce: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/_getdocument.cfm?doc_id=3408 [k dispozici od 8. října 2015]. Mair, M. (2014). Arbeitsmarktpaket 2: Ältere Arbeitslose werden im SEP geparkt. [on-line] Aktive Arbeitslose. K dispozici na stránce: http://www.aktivearbeitslose.at/news/20140225_arbeitsmarktpaket.html [k dispozici od 8. října 2015]. Osterkorn, M., Lankmayer, T., Schmatz, T. a Hiesmair, M. (2014). SEP UND NPP IM WANDEL !. Linec: Institut für Berufs- und Erwachsenenbildungsforschung (IBE). K dispozici na stránce: http://media.arbeiterkammer.at/ooe/Studie_SOEB_im_Wandel_2015.pdf [k dispozici od 8. října 2015]. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung, Prospect Unternehmensberatung GesmbH, (2014). Evaluierung von Sozialen Unternehmen im Kontext neuer Herausforderungen. [on-line] Vídeň: WIFO. K dispozici na stránce: http://www.sozialministerium.at/cms/site/attachments/0/0/9/CH2247/CMS13183260223 65/endbericht_hauptteil_so_b_NPP_april_2014.pdf [k dispozici od 8. října 2015]. Phoenix-wienerneustadt.at, (2015). Phönix Wiener Neustadt - Verein für Arbeits- und Beschäftigungsinitiativen [on-line] K dispozici na stránce: http://www.phoenixwienerneustadt.at/ [k dispozici od 8. října 2015].

Rozhovor s implementátorem Christian Brich, muž, 42 let, CEO Phönix Rakousko, obchodní ekonom. Rozhovory s účastníky: -

Žena, 28 let, pracuje v kanceláři Phönix Wiener Neustadt, v minulosti absolvovala učební poměr. Programu se účastní podruhé. Muž, 49 let, dělník s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaný, v současné sobě pracuje u Phönix Wiener Neustadt v dopravních a vyklízecích službách.

Unternehmensgründerprogramm (UGP) Shrnutí -

Unternehmensgründerprogramm (UGP) Období realizace: 1995–2000 Zodpovědné instituce: Veřejné služby zaměstnanosti (VSZ) Vývojář a společnost s předním postavením na trhu ÖSB Consulting Finanční zdroje: 1995–1998 VSZ a ESF, od roku 1999: VSZ 100 %. Zeměpisná oblast realizace: Po celém Rakousku, zavádění podporují regionální oddělení VSZ v každé spolkové zemi. Partner rozhovoru: Oliver Göstel, výkonný ředitel ÖSB, http://www.oesb.at Účastníci: Christian Ludwig: http://www.elektro-ludwig.at, Alexander Staenke: http://thinking-company.at

1. Cíle programu Unternehmensgründerprogramm (UGP) hraje v rakouské politice trhu práce zvláštní úlohu. Většina programů se zavádí proto, aby pomohly nezaměstnaným najít pravidelnou práci. UGP je jediný program, který pomáhá nezaměstnaným začít s vlastním podnikáním, což je jedinečný cíl. Proto mají účastníci vysokou vlastní odpovědnost a velmi málo povinností. Založení vlastního podnikání vyžaduje čas, peníze a know-how: Program se skládá z odborného poradenství poskytovaného konzultanty, seminářů a finančního příspěvku ve výši podpory v nezaměstnanosti, který pomůže pokrýt životní náklady po dobu šesti měsíců. Jakmile účastníci svou firmu oficiálně zaregistrují, je jim poskytnuta dvouměsíční dotace na nastartování podnikání (na pokrytí životních nákladů a sociálního pojištění). První pilotní projekt UGP vytvořil ÖSB Consulting v roce 1995 ve vybraných okresech spolkových zemí Korutany a Štýrsko. Zpočátku byl UGP dotovaným projektem a byl určen pro větší firmy, kterým hrozí zavření. Cílem bylo naučit pracovníky postavit se na vlastní nohy pro případ, že jejich firma bude uzavřena. Jediné, co z tohoto programu zbylo, je záměr vést lidi k tomu, aby začali sami podnikat. Do konce devadesátých let byl UGP financován z grantu a nezávisel na míře úspěšnosti. V prvním roce se UGP zúčastnily jen dvě osoby. Od roku 1998 se ÖSB staral spíš o potřeby zákazníků a zaměřoval se na nezaměstnané, kteří chtějí založit jednočlennou společnost. Na počátku nového století byl program přezkoumán a standardizován: Národní VSZ vytvořily rámce pro implementaci UGP ve všech spolkových zemích. VSZ každé spolkové země vypíší výběrové řízení na poskytovatele, se kterými bude dohodnuto UGP. Každá spolková země má stejný rámec, ale dostala určitý prostor pro drobné změny. Program se zlevnil, na trh vstupovala stále nová konkurence a ÖSB musel program stále více zefektivňovat. Z těchto důvodů ÖSB zařadil na začátek programu přípravnou zjišťovací fázi: pracovat s klienty bez reálného základního pohledu začalo být příliš drahé. Mezitím museli poskytovatelé dosáhnout míry úspěšnosti 70 % a začali být placeni podle počtu úspěšně založených firem (1000 eur za jednu založenou společnost). ÖSB vyvinul a standardizoval systém podávání zpráv (vysvětlovací zpráva, prováděcí zpráva, konečná zpráva), aby poradci VSZ měli neustále informace o postupu klientů. Díky standardizaci se zlepšila účinnost a kvalita celého procesu.

2. Cílová skupina Účastníci UGP musí být registrovaní nezaměstnaní a musí mít v úmyslu založit firmu. Pak poradce VSZ požádá kandidáta, aby sepsal krátkou zprávu (2–3 strany) o svém podnikatelském záměru a obchodním modelu. Když je koncepce obchodního modelu akceptována poradcem VSZ, je budoucí podnikatel napojen na ÖSB Consulting. UGP zahájí přípravnou mapovací fázi. V této etapě je zkoumán obchodní model z hlediska jeho perspektivy udržitelného rozvoje. Někteří účastníci program po zjišťovací fázi opouštějí, protože si své podnikání špatně spočítali nebo byli odmítnuti, protože jejich podnikatelský záměr je ještě nezralý. ÖSB Consulting Vídeň (sever) dostává 2 500 žádostí ročně. Polovina z žadatelů o půl roku později zakládá svou vlastní firmu. 1 000 žádostí ročně je zamítnuto. Celkové počty žádostí v Rakousku nejsou k dispozici. Při propagování UGP VSZ dodržují pasivní strategii; nikdo by neměl být k samostatné výdělečné činnosti nucen. Ale pokud má nezaměstnaný v úmyslu založit firmu, dostane se mu podpory; povinnost by byla kontraproduktivní. 60 % účastníků dostalo první informace o UGP od poradce VSZ, 10 % se o něm dočetlo v letácích a prospektech VSZ a 20 % získalo informace od přátel a známých (Bergmann, Riesenfelder a kol., 2013). Podle ankety, která byla prováděna mezi 900 absolventy UGP, 42 % účastníků navrhlo poradci VSZ, že by měli zájem o účast v UGP, a dostalo se jim rychlé podpory, u 10 % byl poradce k tomuto návrhu zpočátku skeptický. 44 % uvádělo, že s návrhem začít s UGP přišel poradce VSZ, 37% bylo návrhem nadšeno, 8% bylo zpočátku skeptických a 1% mělo pocit nátlaku.

1% Přišelthe jsem s návrhem zaPES poradcem VSZ I made suggestion to the a on mě podpořil advisor andrychle he supported me quickly

8%

42%

37%

Přišelthe jsem s návrhem zaPES poradcem VSZ I made suggestion to the a on byl skeptický advisor andzpočátku he was sceptical in the beginning Poradce VSZmade přišelthe s návrhem a mě to The PES Advisor suggestion nadchlo and I was exited about it Poradce VSZ přišel s návrhem a já jsem The PES Advisor made the suggestion byl zpočátku skeptický and I was sceptical in the beginning

10%

Poradce VSZurged mě pobízel The PES Advisor me to k účasti a já jsem neměl participate andzájem I didn’t want it

Účastníci programu pro začínající podnikatele – přijaté osoby*)

Od roku 1998 počet účastníků programu neustále narůstá. Zatímco v roce 2001 vstoupilo do programu zhruba 3 500 nezaměstnaných (Lechner, Matt a kol., 2010), v roce 2010 už počet účastníků dosáhl 8 024 (Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů, 2013). Celkově jen nepatrný zlomek (4,6 %) všech začínajících firem v roce 2009 byl založen bývalými nezaměstnanými. Účastníci mají velmi různorodé sociodemografické rysy. - Pozoruhodné je, že mají vysoké vzdělání. V celém Rakousku je podíl účastníků s vysokoškolským stupněm vzdělání 17 %, většina účastníků absolvovala učební obor nebo střední školu (40 %) (Bergmann a kol.). Účastníci z Vídně mají vyšší vzdělání než v jiných spolkových zemích: 40% účastníků z Vídně má vysokoškolské vzdělání a pouhých 10 % účastníků absolvovalo jen povinnou školní docházku (expertní rozhovor). - 50 % z těch, kdo zakládají novou firmu, je ve věku 30–40 let, průměrný věk je 37 let a v posledních letech se výrazně zvyšuje (dříve byl průměr 35 let). 28 % je starších než 45 let a v posledních letech stoupl také podíl starších osob (55+) samostatně výdělečně činných. - Mezi těmi, kdo zakládají novou firmu, je 40 % žen, přičemž v roce 2006 byl jejich podíl 32 %. - 17 % jsou imigranti - 25 % účastníků žije ve Vídni, 20 % v Dolních Rakousích, 13 % žije ve Štýrsku nebo Horních Rakousích. Zbývajících 29 % je z Vorarlberska, Tyrolska, Salcburska, Korutan nebo Burgenlandu. Směsice zakládaných firem, pokud jde o obor, je také velmi pestrá, ale nejčastěji se zaměřují na služby: 45 % společností poskytuje služby podnikům nebo soukromým subjektům, následuje maloobchod (19 %), výroba (7 %) a gastronomie (7 %). Podíl osob samostatně výdělečně činných je daleko vyšší ve Vídni než v ostatních spolkových zemích.

Hospodářská odvětví zakládaných společností Obchodování, maloobchod Služby: (management - konzultace, věda, reklama, grafika, fotografie, překladatelství) Ostatní služby (masér, práce v energetice, kineziologie, kadeřnictví, kosmetika) Informace, komunikace (IT konzultace, vývojář webu a aplikací, programování) Výroba (mechatronika, instalace, textil) Gastronomie, ubytování Zdravotnické a sociální služby (fyzioterapie, ergoterapie, životní, rodinné, vzdělávací a výživové poradenství, porodní asistentka) Stavebnictví Vzdělávání a trénink: (Sport: fitness, osobní trénink, trénink plavání, jógy), Výuka: hudba, jazyky, soukromé doučování) Jiné ekonomické služby (úklid) Farmáři Pojišťovací služby Realitní makléři Umění, zábava a hudba Doprava, taxi

Celkem

muž

žena

19 % 18 %

23 % 17 %

15 % 19 %

12 %

4%

23 %

8%

11 %

4%

7% 7% 7%

8% 7% 3%

6% 7% 13 %

6% 4%

11 % 3%

0% 5%

3% 2% 2% 2% 2% 1%

3% 3% 3% 1% 2% 2%

3% 1% 1% 2% 3% 0%

(Bergmann, Riesenfelder a kol., 2013)

Oba dotazovaní účastníci byli vnitřně motivovaní pro založení vlastní firmy: Účastník 1 (muž, 47 let, vyučený) si otevřel obchod s novou a použitou elektronikou - domácími spotřebiči, účastník 2 (muž, 42 let, vysokoškolské vzdělání) se stal trenérem a organizátorem workshopů na volné noze. Oba účastníci na první schůzce s poradcem VSZ požádali, zda by se mohli stát účastníky UGP. První účastník byl zařazen do programu velmi rychle (během jednoho měsíce), u druhého trval proces 6 měsíců.

3. Průběh programu UGP se skládá ze 4 fází:    

zjišťovací fáze (trvání: osm týdnů) - zpracování a vyhodnocení podnikatelského plánu a výběr vhodných kandidátů pro další krok; přípravná fáze - vstup do programu, průběžné poradenství a školení; implementační fáze (obě tyto fáze dohromady trvají nanejvýš šest až devět měsíců) navazující poradenská fáze (během dvou let po založení) - kontrola firmy obchodními konzultanty.

Zjišťovací fáze Při dvou rozhovorech s poradci z ÖSB je posuzován obchodní model, schválen je, pokud má perspektivu na udržitelný rozvoj. Nejdůležitější otázky jsou: Mají účastníci reálná prodejní čísla, mají dost zákazníků, má již klient kontakty a zkušenosti v oboru, koresponduje osobnost s podnikatelským záměrem, existuje nějaká zátěž z minulosti, probíhající exekuce? Pro oblast maloobchodu a gastronomie je podstatná lokalita: Mají již prostory, pracují ve své domácí

kanceláři, mohou si dovolit investice. Všechny tyto otázky je třeba vyřešit dříve, než ÖSB uchazeče oficiálně zařadí mezi účastníky. Někteří účastníci program po zjišťovací fázi opustí, protože si uvědomí, s kolika penězi musí počítat na sociální zabezpečení, daně a jiné výdaje. Někteří účastníci jsou odmítnuti, protože jejich myšlenka nebo podnikání nejsou ještě příliš zralé. Firma musí být obchodovatelná do šesti měsíců, proto někteří program opustí a zkusí to znovu za pár měsíců.

Přípravná fáze Jakmile ÖSB Consulting žádost přijme, účastníci mají šest měsíců na založení své vlastní firmy. K založení společnosti v Rakousku jsou k zapotřebí dva kroky: registrace u hospodářské komory a sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. V přípravné fázi účastníci dostávají finanční příspěvek od VSZ ve výši podpory v nezaměstnanosti (průměrně 800 až 1 200 eur), mohou navštěvovat semináře, školení a využívat poradenství. Už se nemusejí ucházet o zaměstnání a nejsou pod dohledem VSZ. Soustředí se na založení firmy. Konzultant je tréninkovým partnerem a poskytuje zpětnou vazbu k marketingovému plánu, prezentaci na internetu a také je ochotný naslouchat osobním problémům. Jakmile jsou účastníci zařazeni do programu, jsou jim poskytnuty konzultační schůzky (obvykle tři) a mohou si vybrat seminář. Začíná se první konzultační schůzkou, na které se zjišťuje, jaký druh semináře by byl nejvhodnější. Další konzultační schůzka je po šesti měsících, kdy dochází k faktickému zakládání firmy (sociální pojištění, hospodářská komora, VSZ). Během programu účastníci nemají povinnou docházku, ale ÖSB důrazně doporučuje účast na seminářích týkajících se: daní, sociálního pojištění a účetnictví. Program podporuje 30 různých druhů seminářů jako sebeprezentace, marketing, Google AdWords, sociální média, prodej a řadu dalších. Někteří účastníci si vyberou jeden nebo dva semináře, jiní si zvolí sedm i deset seminářů. Většina lektorů ÖSB jsou bývalí účastníci UGP, takže jsou odborníky na potřeby a bolesti klientů. Není nijak postihováno, pokud po šesti měsících nedojde k založení firmy. Když se potenciální podnikatel rozhodne, že už nebude uvažovat o samostatné výdělečné činnosti, je poslán zpět VSZ. Nejčastějším důvodem odchodu z UGP je ten, že si účastník mezitím najde pravidelnou práci. Ředitel ÖSB pan Göstl s tím nemá problém, i když není dosaženo cíle programu. Protože nejdůležitější je, aby byli účastníci po absolvování programu pracující a nikoli znovu registrovaní u VSZ.

Implementační fáze Šest měsíců po vstupu do UGP mají účastníci založit svou firmu (zaregistrovat ji na správě sociálního zabezpečení a v hospodářské komoře). Někteří účastníci založí firmu už měsíc po vstupu do programu, jiní využijí celý časový prostor. Jakmile jsou účastníci registrováni u správy sociálního zabezpečení jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), dostávají dva měsíce finanční příspěvek od VSZ ve výši podpory v nezaměstnanosti a 300 eur na sociální pojištění.

Navazující poradenská fáze Po založení společnosti mají účastníci možnost zůstat v kontaktu s konzultantem ÖSB. Dříve mohli účastníci také navštěvovat semináře, ale tuto možnost už VSZ nepodporuje. Většina podnikatelů stejně nemá po založení své firmy na semináře čas, protože mají dost práce s

vlastním podnikáním. „Vyhledávají nové zákazníky a mají provozní výdaje, co nestihli před založením firmy, po něm už nezvládnou,“ říká o účastnících pan Göstl. Oba dotazovaní účastníci tuto možnost propásli: Účastník 1 kritizuje, že pro jeho obor nebyl v nabídce žádný speciální kurz. Jako prodejce má jiné potřeby než konzultant nebo vývojář IT. Účastník 2 postrádal podporu při přípravě svého produktu pro uvedení na trh. Věnoval hodně času vývoji produktu, ale uvítal by silnější zpětnou vazbu, zda by jeho podnikatelský plán mohl fungovat.

4. Problémy při realizaci -

-

-

-

-

Zpočátku byl projekt UGP financován bez ohledu na míru úspěšnosti. Pak byl přeměněn na program, který vypisuje výběrová řízení a na trhu se objevovala stále nová a nová konkurence. Program byl standardizován, zlevnil a denní sazby byly značně sníženy. To mělo důsledky také ve vztazích mezi ÖSB a VSZ. Do roku 2000 to byl spíš vztah sponzora a sponzorovaného, nyní se jedná o vztah zákazníka a dodavatele. ÖSB musí plnit kvóty (70 % účastníků přípravné fáze by mělo založit firmu), tyto kvóty budou hodnoceny pro každého konzultanta ÖSB. Každý je musí splnit. Proto začal ÖSB vybírat účastníky už ve zjišťovací fázi: Na toto téma proběhlo mnoho ideologicky zaměřených diskusí, protože v minulosti bylo hlavním stanoviskem, že UGP je otevřený pro každého. Základem UGP byla zpočátku konzultační činnost. Pak ÖSB zařadil semináře a změnil strukturu programu. Nějakou dobu se řešilo, jaká témata probírat na seminářích a pro která stačí osobní konzultace. Nynější konzultační systém je založen na dvou pilířích: osobní konzultaci a seminářích. Osobní konzultant provádí účastníky programem, ale nemůže být odborníkem na všechno (marketing, účetnictví, finance). Semináře měly význam pro upevnění znalostí v různých oblastech, ale nemohou nahradit pravidelný osobní kontakt. Řešením je vhodná kombinace konzultační činnosti a seminářů. ÖSB prováděl experimenty a zkoušel různé druhy workshopů. Jednu dobu měl ve svém portfoliu přes 40 různých druhů workshopů. To už bylo příliš mnoho, každý ztrácel přehled a ÖSB se rozhodl počet témat omezit. V minulosti měl ÖSB mentorské programy: Starší mentoři radili mladým zakladatelům firem. Ale najít mentory, vybrat vhodné mentory pro konkrétní uchazeče a zaplatit zkušeného mentora bylo pro program příliš nákladné. Jednodušší je organizovat mentorské workshopy: Skupina začínajících podnikatelů stráví půlden se zkušeným podnikatelem. Je to podstatně jednodušší a levnější. Bergmann a kol. uvádí, že k nejdůležitějším problémům účastníků patří: o Proražení na trh: 49 % o Vysoké pracovní vytížení: 43 % o Daňová zátěž: 40 % o Vytvoření sítě, spolupráce: 36 % o Financování: 32 % o Psychické vypětí: 32 % o Právní záležitosti: 31 % o Nalezení správné infrastruktury: 22 % o Rozvíjení obsahu: 21 % o Sebeúcta: 18 % o Přesvědčení rodiny: 17 %

5. Výsledky 83 % všech účastníků, kteří se v letech 2006–2011 dostali do přípravné fáze, založilo firmu (Bergmann a kol.). 5 % dostalo nabídku na jinou práci a nastoupilo do pravidelného zaměstnání, 1–5% odešlo na mateřskou dovolenou a 10 % nezačalo s podnikáním a po

dokončení přípravné fáze se vrátilo do evidence VSZ (expertní rozhovor). Míra úspěšnosti v letech 1998–2005 byla 71 %, to je velmi pozitivní vývoj, přestože počet účastníků se výrazně snížil. Ale spokojen s programem nejsou jen VSZ, také účastníci hodnotí program velmi pozitivně. Průzkum mezi 900 účastníky ukázal, že 55 % absolventů je s programem „velmi spokojeno“ a 31% „spíše spokojeno“ (Bergmann a kol.). Také konzultace a semináře jsou hodnoceny velmi kladně. Základem úspěchu je neustálá práce a historický vývoj. Pan Göstl uvedl, že experimenty, které probíhaly v polovině devadesátých let, byly zásadní pro vybudování takhle úspěšného programu. Důležité bylo počáteční financování ze strany ESF, protože snížilo tlak na úspěšnost. Doba změn a experimentů v programu měla význam pro koncipování standardizovaného produktu. V hodnocení byly kritizovány tři věci (Bergmann): - účastníci si přejí víc konzultací zaměřených na jejich obor - účastníci potřebují víc peněz na přípravu - účastníci potřebují větší podporu od poskytovatele pro vybudování sítí. Se zavedením workshopů si účastníci začali budovat sociální sítě, sbírat e-mailové adresy a telefonní čísla, vizitky a aktivně si je vyměňovat. Mezitím byl na každém workshopu rozdáván seznam všech účastníků s kontaktními informacemi za účelem vybudování sítě. Získávání kontaktů nejprve nebylo aktivně prosazováno, vyplynulo přirozeně. Když si pak ÖSB uvědomil, že účastníci mají o získávání kontaktů zájem, začal je podporovat speciálními akcemi. První takovou akcí ÖSB byla oslava Vánoc. Mnozí zákazníci říkali, že se jim stýská po vánočních večírcích u bývalého zaměstnavatele, a projevili přání uspořádat společenskou akci: „je dobré pro duši budoucích podnikatelů vyměňovat si názory ve větší skupině stejně smýšlejících nováčků“ vysvětluje pan Göstl. Na základě zkušeností se získáváním kontaktů ÖSB Consulting založil „týmy pro úspěch“. Účastníci se mohou připojit k týmu, kde si pravidelně a po delší dobu vyměňují názory a jeden druhého motivuje. Týmy se řídí samy, bez lektora nebo mentora: je dobré, když jsou v nich zapojeni lidé s různými kompetencemi, takže si mohou navzájem pomáhat v různých typech prostředí. Přestože ani jeden ze dvou dotazovaných účastníků možnosti „týmů pro úspěch“ nevyužil, pan Göstl vysvětluje, že ta nabídka velmi dobře splňuje potřeby některých účastníků. Celkově byli oba dotazovaní účastníci s programem velmi spokojeni. Dostalo se jim finanční podpory, aby mohli vyvinout svůj produkt (účastník 2) nebo měli čas na přípravu před otevřením obchodu (účastník 1). Účastník 1 využil nabídek kurzů a absolvoval 9 různých přednášek, účastník 2 se zaměřil spíš na osobní konzultace a jednou měsíčně se scházel se svým osobním konzultantem.

6. Udržitelnost výsledků Zařazena byla navazující poradní fáze, aby mohl být udržován kontakt s účastníky po dobu 2 let po založení firmy. V minulosti bylo možné, aby účastníci navštěvovali semináře, ale to už není podporováno, většina lidí však navštěvovala kurzy před založením firmy a pak už ne. Navazující poradenství je dobrá nabídka pro účastníky, kteří potřebují v prvních letech podporu, ale je využívána jen zřídka.

Udržitelnost výsledků je měřena prostřednictvím datového archivu VSZ: Podle těchto dat 78 % účastníků 12 měsíců po založení firmy stále podniká a 12 % podnikalo déle než 6 měsíců. Z toho je vidět, že tato koncepce má udržitelný dopad. Hodnocení Bergmanna a kol. dochází ke stejným závěrům: 95 % 3 měsíce po založení firmy stále existuje, 89 % je aktivních po jednom roce, 75 % po třech letech a 64 % po pěti letech. Je to stejná míra úspěšnosti, jakou mají firmy v Rakousku obecně (Statistik Austria). Z toho je vidět, že účastníci jsou pro svůj podnikatelský život dobře připraveni. Většina z těch, kteří přestali podnikat, skončili proto, že finanční riziko bylo příliš vysoké. Bergmann uvádí, že 88 % se „velmi zajímá“ o svou práci, 75 % je se svou prací „velmi spokojeno“, 60 % má pocit, že se jejich očekávání, pokud jde o práci, splnila, 60 % žen a 48 % mužů je velmi spokojeno s rovnováhou pracovního a rodinného života, ale jen každý třetí muž a každá čtvrtá žena tvrdí, že jsou velmi spokojeni“ se svým příjmem. Hlavní motivací k založení firmy se řídí spíše náplní a kvalitou práce než finančními aspekty. 28 % účastníků uvedlo, že jejich firmě se daří od počátku, 28 % souhlasí, že na začátku to bylo těžké, ale časem se to zlepšilo. 7 % připouští, že to bylo zpočátku snadné, ale teď je to těžké, 9 % říká, že to bylo těžké vždy, a pro 22 % se střídají „dobré a zlé časy“. Míra úspěšnosti závisí také na počátečním kapitálu: 50 % má startovní kapitál nižší než 5 000 eur, 17 % má 10 000 eur a 1/3 víc než 10 000 eur. Z hodnocení vyplynulo, že zakladatelé firmy s nízkým počátečním kapitálem (méně než 5 000 eur) přestali podnikat dříve než osoby samostatně výdělečně činné s vyšším počátečním kapitálem. Každá čtvrtá nově založená firma má zaměstnance a vytváří nová pracovní místa.

7. Přenositelnost do zahraničí Rumunské VSZ kdysi zkoušely UGP zavést, ale pokus se nezdařil. Poté, co byly využity prostředky z financovaného projektu ESF, už dále nepokračoval. Začínající podnikatelé v rumunském UGP vesměs pocházeli z venkovského prostředí, stávali se soukromými zemědělci a prodávali mléčné výrobky. Pan Göstl soudí, že aby mohl být program úspěšně zaveden v zahraničí, je obecně třeba splnit následující body: -

-

-

Je nutné stabilní politický a právní rámec Vybudovat takový program nějakou dobu trvá. Implementátoři musejí uvažovat v dlouhodobém horizontu. V Rakousku trvalo pět let, než se UGP úspěšně rozběhl. Je důležité dát programu čas, aby se adaptoval na místní/regionální podmínky a potřeby. Je důležité, že může program úspěšně pokračovat s nižším rozpočtem a v menším rozsahu i po ukončení financování ze strany ESF. Je důležité zasazení do pevné struktury, financování velkou organizací jako jsou VSZ v Rakousku, která si může vzít na starosti veřejnou soutěž a nést byrokratickou zátěž. Je možné začít pilotním projektem v malém rozsahu, Göstl doporučuje spustit tento pilotní projekt v městském prostředí, ale nikoli v hlavním městě. Zde je dobré mít funkční systém veřejné dopravy, prostorově hustý trh práce a dynamickou populaci. Začínat s podnikáním na venkově je daleko obtížnější. Ale dá se začít i na venkově tam, kde si zemědělci založí vlastní regionální obchod a specializují se na konkrétní produkt.

Oba účastníci doporučují zavedení UGP v zahraničí. Účastník 1 zdůrazňuje, že by měla být větší nabídka pro konkrétní odvětví. UGP by neměl být implementován 1:1, doporučuje doladění podle regionálních potřeb. Účastník 2 zdůrazňuje, že UGP je dobrá příležitost začít s něčím novým. Než začal s UGP, měl studijní volno. V té době přečetl hodně knih o vzdělávání a technikách učení a rozhodl se, že po ukončení studijního volna začne podnikat s vlastním podnikatelským záměrem. Podle jeho zkušeností bylo velmi důležité, že měl volno, že získal odstup od běžného pracovního světa a mohl přijít na nové myšlenky a změnit svůj dřívější pracovní život. Ostatním zemím může kombinaci studijního volna a UGP doporučit. ÖSB Consulting má certifikaci ISO a plní normy ISO v oblasti řízení kvality. V Rakousku neexistuje žádný certifikát pro konzultace zaměřené na spouštění nových podniků. Pan Göstl je skeptický, pokud jde o systém certifikace, protože to představuje velkou byrokratickou zátěž a zdroje se rozplynou v operativních pracovních pozicích. Někteří lektoři nemohou pracovat, protože nemají speciální kvalifikaci, kterou požaduje systém ISO. To brání produktivitě. Nejpotřebnější je základní zajišťování kvality, ať už s certifikací nebo bez ní.

Závěr Pro pana Ludwiga znamenalo UGP velmi dobrou příležitost pro přípravu vlastního podnikání. Zejména kurzy byly pro něj velmi důležité. Zavedení UGP v jiných zemích doporučuje, ale říká, že by měla být větší nabídka pro konkrétní odvětví. UGP by neměl být implementován 1:1, doporučuje doladění podle regionálních potřeb. Pan Ludwig doporučuje program ostatním, pokud mají v úmyslu začít s podnikáním a mají již podnikatelský záměr a plán. Ale neradil by přátelům, aby dali výpověď a pustili se do podnikání, pokud jsou se svou stávající situací spokojeni.

Zdroje Bergmann, N., Riesenfelder, A., Schmatz, S. a Sorger, C. (2013). Evaluierung des Unternehmensgründerprogramm (UGP). Vídeň. K dispozici na stránce: http://www.lrsocialresearch.at/files/EB_Eval_UGP_Juli_2013.pdf [k dispozici od 22. září 2015].

Lechner, F., Matt, I. a Wetzel, P. (2010). European Employment Observatory, EEO Review: Self-employment, 2010, Rakousko. K dispozici na stránce: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=12171&langId=en [Citováno v září 2015]. Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů (2013). Basic information report Austria: Reporting year: 2012/2013; institutions, procedures, measures. Vídeň: Federální ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů. K dispozici na stránce: http://www.ams.at/_docs/basic_information_report.pdf [K dispozici od 22 září 2015].

Přílohy Christian Ludwig (47) si v prosinci 2014 otevřel obchod s novými a použitými elektronickými výrobky pro domácnost. Když bylo panu Ludwigovi 15 let, začal se učit prodavačem fotografických přístrojů, učení dokončil v 18 letech. Pracoval v různých firmách jako obchodník. Kvůli technologickým změnám v oblasti fotografie v posledních 15 letech se rozhodl přeorientovat z fotografických přístrojů na prodejce elektroniky. Osm let pracoval jako vedoucí velkého obchodu zaměřeného na domácí elektroniku. Pak pracoval řadu let jako vedoucí divize sedmi obchodů ve východním Rakousku. V srpnu 2013 měla společnost, u které pracoval, finanční potíže a jeho bývalý zaměstnavatel chtěl, aby pracoval víc za méně peněz. Pan Ludwig se rozhodl dát výpověď a začít podnikat. Dohodl se se svým šéfem, že zůstane do konce roku, aby pomohl firmě během ziskového předvánočního období. V únoru 2014 se zaregistroval u VSZ jako nezaměstnaný a zeptal se poradce, zda by ho VSZ mohl podpořit v rozjezdu podnikání. Poradce ho informoval o UGP. Druhý den navštívil informační akci související s UGP a dva dny nato měl schůzku s člověkem z VSZ, který zodpovídá za UGP. Poradce prozkoumal podnikatelský záměr pana Ludwiga a řekl mu, aby napsal krátké pojednání o svém plánu, a on ho pak zkontaktuje s ÖSB Consulting. Pan Ludwig napsal, že má hodně kontaktů a zkušeností s obchodováním s domácí elektronikou. Nakupuje a prodává jak nové, tak použité elektronické zboží (televize, hi-fi zařízení, CD, kamery, chladničky, myčky, mikrovlnné trouby...). Zkouší použité zboží, má soukromý počáteční kapitál na financování investic v obchodě a v oblasti, kde si chce v červenci otevřít vlastní prodejnu, ho dobře znají. ÖSB Consulting návrh přijal a on v únoru 2014 nastoupil k UGP. Navštěvoval 11 různých kurzů. Každý trval dva dny, pan Ludwig byl s většinou kurzů velmi spokojený, protože se naučil věci, o kterých „ jako zaměstnanec normálně nepřemýšlíte“. Nejdůležitější kurzy byly o účetnictví a daních, ale zajímavé byly také kurzy o sociálních médiích, Google AdWords a marketingu. Jediná věc, kterou postrádal, byl speciální kurz pro jeho obor. Dalšími účastníky byli manažeřikonzultanti, někteří učili shiatsu, jógu nebo jiné asijské techniky, byli tam životní a sociální poradci nebo IT specialisti, vývojáři webu. Ale nikdo z nich neměl vlastní prodejnu a nepracoval v maloobchodě. Každý obor ale si ale vyžaduje něco jiného. V kontaktu s ostatními účastníky nezůstal, výměna kontaktních údajů pro něj neměla takový význam. Ale používá seznam adres pro propagaci a inzerci své prodejny, někteří účastníci UGP už u něj něco koupili nebo mu přinesli staré, ale funkční spotřebiče na prodej. Vedle kurzů začal pan Ludwig v březnu nakupovat zboží a pronajímat si skladovací prostory. Prováděl činnosti potřebné pro přípravu svého nového podniku, informoval své bývalé obchodní partnery, že zakládá vlastní firmu, uzavřel smlouvy s doručovatelskou službou. Nejvíc kurzů navštěvoval v prvních čtyřech měsících. Potom začal připravovat svou prodejnu pro zahájení provozu. Čtyřikrát se sešel s konzultantem ÖSB. Ale žádnou radu nepotřeboval, protože už přesně věděl co, kdy a jak bude dělat. V červenci 2014 byly prostory bohužel stále ještě ve výstavbě. Takže informoval ÖSB Consulting, že v červenci ještě nemůže firmu založit, protože jeho prostory budou k dispozici až v říjnu. Pro tento druh mimořádných případů je možné trvání UGP prodloužit (nanejvýš o 12 měsíců). Man Ludwig musel prokázat, že stavební firma je ve skluzu a že má dost peněz na investice. Takže v říjnu založil firmu a prodejnu otevřel v prosinci 2014. Rozhodnutí pana Ludwiga postavit se na vlastní nohy bylo motivováno i jeho věkem. Myslel si, že v 47 letech by ve svém oboru už lepší práci nenašel. V jeho oboru mají firmy všude stejné podmínky, možná by našel práci na pár let, ale co by dělal, kdyby přišel o místo v 52 letech? Začít podnikat je možnost, jak předejít nezaměstnanosti ve věku 55+. Rozhodnutí

pana Ludwiga bylo jasné a nepochybné, vždy bylo jeho tajným přáním mít vlastní obchod a řekl si: „Když to nezkusím teď, tak už nikdy.“ Navazující fáze pro pana Ludwiga nemá význam, protože ví přesně, co má dělat a nepotřebuje žádnou pomoc.

Autoři Jméno Alfons Bauernfeind

Instituce Verein zur Förderung von Sozialkapital, Gemeninwohlökonomie und Gesundheit