Programy na podporu vědy a výzkumu v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Programy na podporu vědy a výzkumu v České republice Bakalářská práce

Autor:

Zdenka Fialová Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Praha

RNDr. Adolf Filáček, CSc.

Červen, 2011

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 8 1.

Legislativa v oblasti podpory vědy a výzkumu ................................................................................ 9 1.1.

1.1.1.

Základní pojmy ................................................................................................................ 9

1.1.2.

Způsoby poskytování podpory ...................................................................................... 11

1.1.3.

Návrh výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace ................................... 12

1.1.4.

Podmínky poskytování podpory .................................................................................... 12

1.1.5.

Poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích................................................... 13

1.1.6.

Orgány výzkumu vývoje a inovací ................................................................................. 14

1.2. 2.

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ............................................. 9

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR ..................................................................... 15

Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR ........................................................................ 18 2.1.

Systém podpory výzkumu a vývoje ....................................................................................... 19

2.1.1.

Grantová agentura ČR ................................................................................................... 20

2.1.2.

Technologická agentura ČR ........................................................................................... 20

2.1.3.

Odvětvový – resortní výzkum a vývoj............................................................................ 21

3.

Grantový systém ........................................................................................................................... 22

4.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace ................................................................................................ 23

5.

Programy výzkumu a vývoje v České republice ............................................................................ 25 5.1.

Programy podporované z rozpočtové kapitoly TA ČR ........................................................... 25

5.1.1.

Program ALFA ................................................................................................................ 25

5.1.2.

Program OMEGA ........................................................................................................... 25

5.1.3.

Program BETA................................................................................................................ 26

5.1.4.

Program Centra kompetence ........................................................................................ 26

5.2.

Programy podporované z rozpočtové kapitoly GA ČR .......................................................... 26

5.2.1.

Standardní grantový projekt ......................................................................................... 27

5.2.2.

Postdoktorské grantové projekty.................................................................................. 27

5.2.3.

Bilaterální projekty ........................................................................................................ 27

5.2.4.

Projekty EUROCORES .................................................................................................... 28

5.2.5.

Projekty na podporu excelence v základním výzkumu ................................................. 28

5.3.

Akademie věd ČR................................................................................................................... 28

5.4.

Programy na podporu odvětvového – resortního výzkumu ................................................. 30

5.4.1.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ............................................................... 30

5.4.2.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ................................................................................ 31

5

5.4.3. 6.

Podpora programů vědy a výzkumu z EU ..................................................................................... 33 6.1.

Specifický program SPOLUPRÁCE (Cooperation) .......................................................... 34

6.1.2.

Specifický program MYŠLENKY (Ideas) .......................................................................... 34

6.1.3.

Specifický program LIDÉ (People).................................................................................. 34

6.1.4.

Specifický program KAPACITY (Capacities) .................................................................... 34

6.1.5.

Specifický program EURATOM ...................................................................................... 35

Strukturální fondy ................................................................................................................. 35

6.2.1.

OP Doprava.................................................................................................................... 36

6.2.2.

OP Životní prostředí ...................................................................................................... 37

6.2.3.

OP Podnikání a inovace ................................................................................................. 38

6.2.4.

OP Výzkum a vývoj pro inovace .................................................................................... 38

6.2.5.

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ..................................................................... 39

6.2.6.

OP Lidské zdroje a zaměstnanost .................................................................................. 39

6.2.7.

Integrovaný operační program ..................................................................................... 39

6.2.8.

Operační program Technická pomoc ............................................................................ 40

6.2.9.

OP Praha Konkurenceschopnost ................................................................................... 40

6.2.10.

OP Praha Adaptabilita ................................................................................................... 41

6.2.11.

Regionální operační programy ...................................................................................... 41

6.2.12.

Evropská územní spolupráce ......................................................................................... 43

6.3.

Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace ............................................................ 44

6.4.

Finanční mechanismy EHP/Norska ........................................................................................ 44

6.5.

Program švýcarsko-české spolupráce ................................................................................... 45

Rozpočtové kapitoly a přehled o výši podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR ......... 46 7.1.

8.

Sedmý rámcový program EU ................................................................................................. 33

6.1.1.

6.2.

7.

Ministerstvo pro místní rozvoj ...................................................................................... 31

Přehled rozpočtových kapitol v ČR ........................................................................................ 46

Případová studie – podpora výzkumu na konkrétním pracovišti .................................................. 50 8.1.

Představení pracoviště .......................................................................................................... 50

8.2.

Postup při získávání grantových prostředků ......................................................................... 51

8.3.

Hodnocení získaných výsledků .............................................................................................. 54

8.4.

Další možnosti získávání podpory pro pracoviště ................................................................. 55

8.4.1.

Interní grantová agentura MZ ČR .................................................................................. 55

8.4.2.

Strukturální fondy EU .................................................................................................... 57

8.4.3.

Sedmý rámcový program EU ......................................................................................... 59

6

9.

Souhrn vlastních poznatků ............................................................................................................ 60

Závěr ...................................................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury: .................................................................................................................... 63 Seznam informačních zdrojů: ................................................................................................................ 66 Seznam obrázků, grafů a tabulek .......................................................................................................... 67 Seznam příloh: ....................................................................................................................................... 68

7

Úvod Výzkum, vývoj a jeho výsledky jsou jedním z nejdůleţitějších faktorů pro rozvoj lidské společnosti. Vědecké poznání světa se stává nedílnou součástí duchovních potřeb člověka a jeho udrţení na určité úrovni včetně vyuţití výsledků výzkumu zajišťuje rozvoj kaţdé společnosti. Přechod společností ke znalostní ekonomice a konkurenceschopnost jsou jedním z důleţitých faktorů hospodářského růstu, zvyšování produktivity, zaměstnanosti, udrţitelného rozvoje a sociální soudrţnosti a to i přesto, ţe činnosti spojené s výzkumem a vývojem jsou z hlediska lidských i finančních zdrojů velmi náročné. A moţná právě proto je nezbytné přikládat podpoře výzkumu a vývoje stále větší význam, neboť zajištění efektivního a produktivního fungování výzkumu a vývoje a jeho dostatečná podpora jsou pro všechny země jednou z nejdůleţitějších priorit jejich národních politik. V České republice je podstata výzkumu, vývoje a inovací vymezena dokumentem Národní politika výzkumu, vývoje a inovací v ČR, který je zároveň strategickým dokumentem pro realizaci Reformy systému vědy, výzkumu a inovací z roku 2008. Národní politika rovněţ přihlíţí i k závazným a doporučujícím dokumentům orgánů Evropské unie, zejména Operačním programům podílově financovaným ze Strukturálních fondů EU, protoţe i tyto dokumenty a programy výrazně ovlivňují programovou základnu vědy, výzkumu a inovací v ČR a její rozvoj. Tato práce si klade za cíl ukázat a rozebrat moţnosti a programy na podporu vědy a výzkumu v České republice. Představuje základní legislativní rámec a dokumenty, které tyto moţnosti regulují a na jejichţ základě se vytvářejí podmínky pro konkrétní programy na podporu vědy a výzkumu v ČR. Podává přehled o programech, o výši podpory výzkumu a vývoje nejen ze státního rozpočtu a představuje, jak lze tyto programy a moţnosti vyuţít na konkrétním pracovišti. V této práci jsem vyuţívala tištěné publikace, monografie, periodika a veřejně přístupné elektronické zdroje, které se týkají dané problematiky. V dnešní době existuje široká dostupnost, zejména elektronických pramenů, která mají výhodu velmi snadné a rychlé aktualizace, a tak informace získávané z těchto pramenů jsou dle mého názoru nejrelevantnější a nejaktuálnější. Hledání potřebných informací tak není problém, snad jen někdy dochází ke sloţité spletitosti odkazů, kterými musí kaţdý projít, neţ získá poţadované. Veškerá pouţitá zdrojová literatura je uvedena v seznamu literatury. 8

1. Legislativa v oblasti podpory vědy a výzkumu 1.1. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „Zákon―) je nejdůleţitějším legislativním dokumentem, který ve svém znění vymezuje základní pojmy, práva a povinnosti uchazečů, příjemců, způsoby a podmínky poskytování podpory z veřejných prostředků, podmínky účelové a institucionální podpory, způsob poskytování informací o výzkumu a vývoji a předávání údajů do centrální evidence projektů a postavení a činnost Rady vlády České republiky pro výzkum vývoj a dalších orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Poslední znění tohoto zákona bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 211/2009 a je součástí této práce jako Příloha číslo 1. 1.1.1. Základní pojmy Základní výzkum – teoretická nebo experimentální práce prováděná za účelem získávání nových poznatků a vědomostí, které nejsou primárně zaměřeny na vyuţití v praxi. Aplikovaný výzkum – teoretická nebo experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb. Experimentální vývoj – získávání, spojování, formování a pouţívání stávajících vědeckých, technologických a jiných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb. Inovace – zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů či sluţeb do praxe. Inovace rozlišují dvě úrovně:  inovace postupů, coţ znamená realizaci způsobů výroby nebo poskytování sluţeb;  organizační inovace, kterými se rozumí nové způsoby organizace obchodních praktik podniků a jejich vztahů. Poskytovatel – organizační sloţka státu nebo územní samosprávní celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory.

9

Uchazeč (další uchazeč) – organizační sloţka státu, nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem. Další uchazeč musí mít jasně definovanou svoji účast na projektu jiţ v návrhu a uzavírá smlouvu o řešení projektu s uchazečem. Příjemce (spolu příjemce) – uchazeč, v jehoţ prospěch bylo o poskytnutí podpory rozhodnuto poskytovatelem. Výzkumná organizace – právnická osoba, organizační sloţka státu nebo organizační jednotka ministerstva, která se zabývá výzkumem a vývojem. Existují tři druhy výzkumných organizací:  výzkumné organizace, jejichţ hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum, nebo vývoj a šířit získané výsledky prostřednictvím výuky, publikováním nebo převodem technologií;  výzkumné organizace, které zpětně investují zisk do výzkumu a vývoje;  výzkumné organizace, k jejichţ výstupům nemají přednostní přístup subjekty, jejichţ hlavní ekonomickou činností je nabídka zboţí nebo sluţeb a mohly by ovlivňovat výstupy činností výzkumných organizací Infrastruktura - zařízení v podobě investičních celků nebo podpůrné činnosti, které jsou podporovány z veřejných prostředků. Patří sem zejména sluţby pro výzkum, pořízení speciálních zařízení, která jsou nezbytná pro řešení výzkumných úkolů, systémy na pořizování a archivaci dat, administrativní činnosti právnických osob zajišťujících financování výzkumu a vývoje a nakonec ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a jejich šíření. Veřejná zakázka – se řídí podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a je realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory. Program – soubor podmínek pro činnosti potřebné k dosaţení cílů základního a aplikovaného výzkumu, mezinárodní spolupráce ČR v oblasti výzkumu a vývoje a operačních programů. Projekt – soubor věcných, časových a finančních činností směřujících k dosaţení cílů ve výzkumu, které formuluje uchazeč na základě vyhlášené veřejné soutěţe. Výsledek – rozlišujeme podle toho, zda se jedná o:  výsledek z projektů základního výzkumu - nové vědomosti o základních principech, postupech, procesech publikované v odborných periodicích v daném vědním oboru; 10

 výsledek z projektů aplikovaného výzkumu - nové dovednosti pro vývoj výrobků, poznatky vyuţité v činnostech poskytovatele, nebo příjemce a postupy nebo sluţby, které jsou jako výsledky chráněny podle zákonů na ochranu autorských výsledků, vynálezů a patentů. Způsobilé náklady – náklady, které mohou být příjemcem vynaloţeny na činnosti výzkumu a vývoje nebo v souvislosti s nimi. Patří sem zejména osobní náklady, náklady na pořízení hmotného majetku, provozní náklady, náklady na sluţby a reţijní náklady. Z nich pouze ty, které poskytovatel schválí, a jsou zdůvodněné, se poté nazývají uznanými náklady. 1.1.2. Způsoby poskytování podpory Účelovou i institucionální podporu lze poskytovat pouze a jen v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. Účelová podpora můţe být poskytována právnickým, ale i fyzickým osobám, formou dotace nebo zvýšením výdajů organizačních sloţek státu, územních samosprávních celků nebo organizačních jednotek ministerstev zabývajících se výzkumem. Účelovou podporu lze získat:  na grantový projekt, ve kterém si příjemce sám stanoví a uvede cíle a způsoby řešení otázek v základním výzkumu;  na programový projekt, ve kterém příjemce uvádí, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění vyhlášených cílů programu;  na specifický vysokoškolský výzkum, kde studenti provádějí výzkum v rámci akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů spojených s jejich vzděláváním. Institucionální podpora je poskytována pouze právnickým osobám, formou dotace výzkumným organizacím nebo zvýšením výdajů na výzkum a vývoj organizačním sloţkám státu, uzemním samosprávním celkům nebo organizačním jednotkám ministerstev zabývajících se výzkumem. Institucionální podporu poskytuje zřizovatel právnických osob:  na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (např. Výzkumné záměry);  na mezinárodní spolupráci ČR realizovanou na základě mezinárodních smluv;  na operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích;  na zabezpečování veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích;  na věcné nebo finanční ohodnocení mimořádných výsledků výzkumu, ocenění propagace či popularizace výzkumu (např. Cena ministra zdravotnictví ČR); 11

 na činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury ČR, Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR. 1.1.3. Návrh výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace Návrh výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace obsahuje výdaje na kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na následující dva roky. Vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a je předkládán vládě Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Rada zasílá správcům jednotlivých rozpočtových kapitol k vyjádření a úpravám návrhy výše výdajů na výzkum a vývoj včetně návrhů na výdaje v členění na účelovou podporu aplikovaného výzkumu, účelovou podporu specifického vysokoškolského výzkumu, institucionální podporu výzkumných organizací a institucionální podporu na mezinárodní spolupráci ČR. Správci rozpočtových kapitol své návrhy dopracují s cílem plnění nejprve projektů zahájených v předchozích letech a poté dalších závazků a vrací zpět k projednání Radě. Konečnou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol pak stanoví vláda Zákonem o státním rozpočtu ČR na daný rok. 1.1.4. Podmínky poskytování podpory Zákon upravuje podmínky poskytování podpory vycházející z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, které musí být v souladu i s pravidly Evropských společenství. Upravuje její vyuţití, význam vedení oddělené evidence o vynaloţených nákladech a hrazených výdajích. Zákon dále upravuje vztahy mezi poskytovatelem a příjemcem, specifikuje lhůty a způsoby poskytování podpory, vlastnická práva k výsledkům a vyuţití výsledků projektu. Stanovuje podmínky poskytování informací o prováděném výzkumu a jeho výsledcích jak příjemcem, tak poskytovatelem a podmínky kontroly ze strany poskytovatele, včetně důsledků a sankcí při nedodrţení a porušení ustanovení tohoto zákona. Zákon upravuje oblasti týkající se veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích. Stanovuje obsah a podmínky veřejné soutěţe, podmínky prokazování způsobilosti uchazečů nezbytné pro posouzení odborných předpokladů, a oprávnění k činnosti. Kaţdá veřejná soutěţ má svoji soutěţní lhůtu, ve které uchazeči zpracovávají a v daném termínu podávají své návrhy projektů (délka soutěţní lhůty trvá nejméně 36 kalendářních dnů) a hodnotící lhůtu, ve které poskytovatelé zajišťují hodnocení návrhů projektů, rozhodují a vyhlašují výsledky veřejné soutěţe (délka hodnotící lhůty je 180 u jednostupňové a 240 kalendářních dnů u dvoustupňové veřejné soutěţe). Dvoustupňová veřejná soutěţ můţe být poskytovatelem 12

vyhlášena pouze tehdy, pokud je nutné oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti navrhovaného projektu (druhý stupeň). Pro všechny uchazeče, kteří ţádají o podporu, je závazná Zadávací dokumentace, kterou zpracovává kaţdý poskytovatel zvlášť pro danou veřejnou soutěţ. Zadávací dokumentace je soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování návrhu projektu. Přijaté návrhy projektů jsou poté posuzovány z formálního hlediska, je hodnoceno splnění podmínek veřejné soutěţe, vypracován seznam doporučených projektů a seznam projektů nevyhovujících podmínkám veřejné soutěţe s uvedením důvodů jejich vyřazení. Poskytovatel poté ustanoví odborný poradní orgán a zajistí minimálně dva oponentské posudky jako podklad pro hodnocení návrhu projektu. Na základě protokolu o hodnocení návrhu projektů a výsledného pořadí hodnocených projektů předloţeným odborným poradním orgánem rozhodne poskytovatel o výběru návrhů projektů k financování a zveřejní výsledky soutěţe. 1.1.5. Poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích Poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích odborné veřejnosti, vládě a poskytovatelům umoţňuje Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Informační systém―), coţ je informační systém veřejné správy1. Hlavním správcem tohoto systému je Rada. Hlavním účelem Informačního systému je shromaţďování, zpracování a vyuţívání údajů o výzkumu. Patří sem údaje o vyhlášených veřejných soutěţích výzkumu a jejich výsledcích, informace o projektech a aktivitách výzkumu, kontrole poskytování a vyuţití účelové nebo institucionální podpory, hodnocení výsledků výzkumných organizací. Zákon upravuje lhůty, práva a povinnosti při předávání a poskytování těchto údajů. Informační systém má celkem čtyři vzájemně propojené části:  Evidenci veřejných soutěţí ve výzkumu, vývoji a inovacích (dále jen „VES―) shromaţďuje informace o veřejných soutěţích ve výzkumu a vývoji. Uvádí se zde základní údaje o vyhlášení, soutěţní lhůtě, podmínkách a vyhodnocení veřejné soutěţe. V příloze číslo 2 je uveden výstup z informačního systému VES.  Centrální evidenci aktivit výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „CEA―) – shromaţďuje informace o příjemcích, poskytovatelích a o výši podpory. Uvádí se zde údaje o 1

Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13

podpoře specifického vysokoškolského výzkumu, podpoře výzkumných organizací a podpoře mezinárodní spolupráce České republiky. Dále jsou zde uvedeny údaje o zabezpečení veřejné soutěţe, zadání veřejné zakázky a finanční ocenění mimořádných výsledků.  Centrální evidenci projektů (dále je „CEP―) – shromaţďuje informace o projektech výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků. Obsahuje zejména hlavní údaje o projektu, základní údaje o příjemci a dalších účastnících projektu, údaje o fyzické osobě a finanční údaje o projektu. V příloze číslo 3 je názorná ukázka výstupu z informačního systému u ukončeného projektu a v příloze číslo 4 je ukázka výstupu z informačního systému u dosud neukončeného projektu.  Rejstřík informací o výsledcích (dále jen „RIV―) – shromaţďuje informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků. Jsou zde uvedeny hlavní údaje o výsledku, o jeho tvůrcích, jeho popis, klíčová slova, číslo projektu, ke kterému se vztahuje a základní údaje o příjemci. Údaje do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků. V příloze číslo 5 je názorná ukázka výstupu z informačního systému RIV. A v příloze číslo 6 je konkrétní článek, odborná publikace, ve které jsou shrnuty výsledky výzkumu s uvedením čísla projektu ze kterého plynula podpora. 1.1.6. Orgány výzkumu vývoje a inovací Ústředním správním orgánem odpovědným za výzkum, vývoj a inovace v České republice s výjimkou oblastí, které zajišťuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace je Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy (dále jen „MŠMT―). Stejně tak jako další ústřední a správní orgány poskytuje MŠMT podporu ze své rozpočtové kapitoly v oblasti své působnosti, připravuje koncepci výzkumu, její realizaci, zajištění veřejné soutěţe ve výzkumu, zadávání veřejných zakázek na poskytování účelové podpory ze svých rozpočtových kapitol a kontrolu vyuţití účelové nebo institucionální podpory včetně plnění cílů a hodnocení dosaţených výsledků. Přehled všech správních úřadů je uveden v kapitole číslo 7, v tabulce číslo 3: Přehled rozpočtových kapitol. Více informací o dalších správních úřadech je uveden v kapitole 2.1. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada―), je naproti tomu odborným poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Více informací v kapitole 3.

14

1.2. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR Národní politika výzkumu a vývoje (dále jen „Národní politika―) je základním strategickým dokumentem, představující vztah státu k výzkumu a vývoji na určité časové období. Na základě Smlouvy o Evropské unii z roku 19922 vznikl závazek pro všechny členské země EU, tím pádem v roce 2004 i pro ČR, vypracovat politiku výzkumu a vývoje srovnatelnou s politikami vyspělých zemí. Vytvoření Národní politiky v ČR čerpalo z předcházejících dokumentů, kterými byly „Zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje― z roku 1997, „Principy vědní politiky ČR na přechodu do 21. století― z roku 1998, „Přípravy národní politiky výzkumu a vývoje ČR a činnost Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj― z roku 1998. První „Národní politika výzkumu a vývoje ČR― byla schválena vládou v roce 2000 a byla na období 2000 – 2004, následovaly Národní politiky na období 2004 – 2008 a poslední platnou je Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 – 2015. Národní politika3 je základním dokumentem pro realizaci Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací, viz kapitola 2. Pro období 2009 aţ 2015 byla schválena vládou dne 8. června 2009 usnesením č. 729. Obsahuje základní cíle podpory, vědecké zaměření, předpokládanou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů a priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně opatření k jejich realizaci. Národní politika má ve svém usnesení stanoveno celkem devět základních cílů, které vycházejí z hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a moţností vyuţití zahraničních zkušeností. U kaţdého cíle jsou pak podrobně specifikovány jednotlivé činnosti, termín zpracování a odpovědný orgán. Cíl 1 – Strategické řízení na všech úrovních řízení výzkumu, vývoje a inovacích ve výzkumných organizacích, s cílem efektivního vyuţití dopadů této politiky na měnící se podmínky rozvoje znalostní společnosti. V podstatě šlo o zřízení jednoho koordinačního orgánu na ústřední úrovni státní správy s odpovědností za výzkum, vývoj a inovace, coţ znamenalo zahájení činnosti Technologické agentury ČR v roce 2010.

2

Výzkum a vývoj v České republice[online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR. Dostupné z WWW:< http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=612> 3 Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR. Dostupné z WWW: .

15

Cíl 2 – Zacílení veřejné podpory na potřebu udrţitelného rozvoje. Jde o identifikaci potřeb společnosti a výzkumných směrů ve vazbě na potřeby aplikační sféry v prioritních směrech aplikovaného výzkumu, vývoje i inovací. Cíl 3 – Zvýšení efektivity systému veřejné podpory stanovením mechanismů pro její poskytování a vyuţívání tak, aby přispívala k excelenci českého výzkumu a vyuţitelnosti výsledků výzkumu a vývoje v inovacích. Vyhodnocování výzkumných výsledků podpořených institucí by mělo být transparentní a hlediska vazby objemu podpory na dosahované výsledky dostatečně motivační. Cíl 4 – Vyuţití výsledků výzkumu a vývoje v inovacích a zlepšení spolupráce veřejného a soukromého sektoru s cílem růstu konkurenceschopnosti podnikové sféry, zdraví obyvatel a kvality ţivota v ČR. Je potřeba zajistit dostatečné mnoţství poznatků vyuţitelných v praxi, vytvořit mechanismy pro snadný a rychlý přenos těchto poznatků do praktických aplikací a zvýšit absorpční kapacity aplikační sféry pro vyuţívání těchto poznatků. Cíl 5 – Zapojení českých výzkumných týmů do mezinárodní spolupráce a mezinárodního výzkumu z důvodu udrţení konkurenceschopnosti a kroku se světovým technologickým vývojem ve všech oblastech. Aktivnější účast ČR při vytváření evropského výzkumného prostoru pak povede k posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Cíl 6 – Zajištění dostatečného mnoţství kvalitních lidských zdrojů a jejich efektivní vyuţití pro výzkum, vývoj a inovace musí být základní podmínkou pro rozvoj znalostní společnosti. Cíl 7 – Vytvoření příznivých podmínek v ČR, které budou podporovat podnikatelské a výzkumné aktivity a přinášet zvýšený zájem o výsledky výzkumu. Zlepšení kvality medializace, podpora aktivit zaměřených na popularizaci výsledků výzkumu a jejich přínosů pro společnost, včetně prezentace výsledků českého výzkumu v zahraničí. Cíl 8 – Zajištění účinné vazby Národní politiky na oblasti výzkumu jednotlivých resortů. Koordinovat činnosti jednotlivých poskytovatelů veřejné podpory tak, aby vše směřovalo k růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky a zvýšení kvality ţivota obyvatel ČR. Cíl 9 – Důsledně hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací zavedením systému pro kontinuální hodnocení výsledků výzkumu, který bude zajišťovat dostatečnou efektivitu investovaných veřejných prostředků. K tomu poslouţí Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. 16

V současné době je ve vládě projednáváno přehodnocení cílů Národní politiky, zejména priorit v oblasti aplikovaného výzkumu ve vazbě na udrţitelný rozvoj ČR. Důvodem je fakt, ţe dosavadní priority aplikovaného výzkumu byly formulovány komplexně a chybělo dostatečné zacílení na potřeby společnosti, především na společenský a hospodářský rozvoj ČR. Docházelo k niţšímu financování významných výzkumných směrů, které jsou schopny dosahovat v oblasti základního výzkumu velkých, průlomových objevů a v oblasti aplikovaného výzkumu přinášet řešení, která přispívají k růstu konkurenceschopnosti ČR a k naplňování potřeb rozvoje společnosti. Programy podpory výzkumu, vývoje a inovací, jejichţ prostřednictvím je rozdělována značná část účelové podpory, se zpravidla odkazují na priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, avšak skutečná vazba programů na tyto priority je spíše formální. Dochází tak k upřednostňování vlivu zájmových skupin před poţadavky celé společnosti. Proto cílem současného přehodnocování je stanovení celospolečensky uplatnitelných priorit jako předmětu státního zájmu v horizontu 15 – 20 let, pro které je v České republice dostatek materiálního a personálního vybavení. Samozřejmě nezbytnou podmínkou zůstává řešitelnost daných priorit v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích, neboť se stanou součástí Národní politiky a budou vyuţívány při přípravě jednotlivých konkrétních programů pro poskytování účelové podpory, potaţmo i při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum. Cílem těchto aktivit musí být efektivnější vyuţití veřejných prostředků na účelovou podporu v návaznosti na klíčové potřeby rozvoje české společnosti. Hodnocení úspěchu či neúspěchu této politiky pak bude probíhat na základě stanovených vhodných identifikátorů, které budou předmětem hodnocení.

17

2. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR Proces změn v systému výzkumu a vývoje v České republice probíhá intenzivně jiţ od roku 1989, kdy výzkum a vývoj začal přecházet od centralizovaného řízení ke svobodnému a demokratickému v návaznosti na celosvětové, zejména evropské modely. V té době byl poloţen základ k vytvoření grantových systémů, nutnost odpovědnosti vědeckých pracovníků za získané výsledky a byl vytvořen prostor pro mezinárodní spolupráci. Zaměření výzkumu a vývoje je pod vlivem vlády kaţdého státu zejména v době, kdy je překládán rozpočet státních výdajů. Je proto nezbytné znát základní pravidla pro poskytování podpory na výzkum a vývoj a základní rozdělení těchto výdajů. Tyto poţadavky byly zakotveny v tzv. zásadách neboli politikách (dnešní Národní politika výzkumu a vývoje, viz Kapitola číslo 1.2), ve kterých jsou formulovány základní rámce a pravidla pro oblast výzkumu a vývoje. V ČR, v důsledku řady politických změn, byly dosavadní pokusy o výraznější změnu systému pro výzkum a vývoj ukončeny zpravidla s koncem funkčního období vlády. Docházelo pouze k přípravě podkladů pro další vládu a k realizaci dílčích a nepatrných změn. Hlavním důvodem pro vytvoření zcela zásadní Reformy však byly zejména nízké přínosy výzkumu a vývoje pro ekonomiku a českou společnost, špatná organizace systému podpory, který nebyl schopen poskytovat v termínech účelové prostředky na výzkum, malé vyuţívání zdrojů Evropské unie a nakonec roztříštěnost českého výzkumu, která umoţňovala podporu průměrnosti na úkor excelence, čímţ docházelo k zaostávání za světem v řadě významných oborů. V roce 2008 byla proto schválena dlouho připravovaná Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (dále jen „Reforma―) usnesením Vlády ČR č. 2874 ze dne 26. března 2008 a která je hlavním východiskem Národní politiky výzkumu na období 2009-2015. Hlavními principy Reformy, obsaţenými v jednotlivých níţe popsaných cílech, by mělo být zejména zjednodušení struktury systému na podporu vědy a výzkumu, podpora excelence a kvalitního výzkumu, vývoje a inovací a podpora vzájemné spolupráce výzkumných organizací se soukromým sektorem tak, aby rostly přínosy výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku a celou společnost.

4

Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=497373>

18

Hlavní cíl Reformy a sicee zjednodušení podpory výzkumu a vývoje, by měl mít za důsledek ekonomický či jiný společenský přínos z realizace výsledků výzkumu a vývoje nejen v kontextu České republiky, ale hlavně ve srovnání se světem. Jinými slovy veřejné prostředky investované do základního výzkumu musí přinášet skutečné poznatky a veřejné prostředky investované do aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací musí přinášet konkrétní ekonomický či jiný přínos z jejich realizace. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice musí vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze.“ 5 Mezi další cíle Reformy patří:  podpora výzkumných institucí na základě dosahovaných výsledků a týmů projektově;  sníţení počtu rozpočtových kapitol, z kterých je podporován výzkum a vývoj ČR (zjednodušení administrativy);  podpora excelence ve výzkumu, její zvýhodnění a vyuţití výsledků pro inovace;  programová podpora výzkumu a vývoje spoluprací veřejného výzkumu s uţivateli výsledků výzkumu a vývoje, zaloţená na podílovém financování z veřejných a soukromých zdrojů;  zavedení pruţnější organizační struktury veřejného výzkumu;  zajištění odborníků pro výzkum, vývoj a inovace;  zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zákon o podpoře výzkumu a vývoje zavedl moţnost podpory výzkumu a vývoje z prostředků Evropské unie zejména prostřednictvím 7. Rámcového programu, Strukturálních fondů a jejich Operačních programů a dalších mezinárodních smluv. Všechny tyto programy tvoří ucelený systém se vzájemnými vazbami a spoluprací. Více informací v kapitole 6 Podpora vědy a výzkumu z prostředků EU.

2.1. Systém podpory výzkumu a vývoje V České republice zajišťují veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji Grantová agentura ČR pro oblast základního výzkumu, Technologická agentura ČR pro oblast aplikovaného výzkumu a jednotlivé ministerské resorty pro koncepci svých odvětví.

5

Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 26.11.2009 [cit. 2011-05-20]. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Dostupné z WWW: .

19

2.1.1. Grantová agentura ČR Grantová agentura České republiky (dále jen „GA ČR―), byla ustanovena zákonem č. 300/1992 Sb.6 v roce 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v ČR. Je organizační sloţkou státu a správcem rozpočtové kapitoly, je samostatnou účetní jednotkou hospodařící s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Jejím hlavním cílem je zabezpečení přípravy a realizace grantových projektů v dané oblasti. GA ČR zajišťuje hodnocení a výběr návrhů projektů, poskytování účelové podpory projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, kontroly plnění smluv nebo rozhodnutí, čerpání účelové podpory, hodnocení a kontroly průběhu řešení a plnění cílů projektů a kontroly dosaţených výsledků. GA ČR připravuje návrhy výdajů, zprávy o své činnosti a jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem a spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami. GA ČR poskytuje účelovou podporu v souladu s Národní politikou, formou dotace právnickým a fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních sloţek České republiky a územních samosprávných celků. Více informací o podporovaných aktivitách GAČR je uvedeno v kapitole 5.2 2.1.2. Technologická agentura ČR Technologická agentura (dále jen „TA ČR―), byla zaloţena zákonem č. 130/2002 Sb.7 v roce 2010 a jejím hlavním zaměřením je oblast aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Je organizační sloţkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Je taktéţ samostatnou účetní jednotkou hospodařící s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Cílem TA ČR je připravovat a podporovat projekty, jejichţ výsledky budou uplatněny v praxi a poskytovat servis uţivatelům v průběhu celého procesu řešení projektů. TA ČR podporuje komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a zajišťuje podílové spolufinancování projektů s cílem zajistit, aby prostředky získané realizací výsledků výzkumu byly zpětně investovány do nových projektů. TA ČR spolupracuje se zahraničními výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. Další informace o podporovaných programech TA ČR je uveden v kapitole 5.1

6 7

Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve znění pozdějších předpisů

20

2.1.3. Odvětvový – resortní výzkum a vývoj Účelově podporovaný výzkum a vývoj je řízen příslušnými resorty, které mají ve své kompetenci rozvoj odvětví, návrhy programů a jejich hodnocení, stejně tak i zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj pro státní správu s odpovídajícími výsledky. V současné době (v roce 2011) existuje ještě celkem 18 rozpočtových kapitol, které ţádají o přidělení účelových a institucionálních prostředků ze státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace (viz kapitola 7.1 Přehled rozpočtových kapitol). Cílem Reformy je, jak jiţ bylo uvedeno dříve, zjednodušení administrativy, zejména zredukování počtu rozpočtových kapitol na 11 a sice: Úřad vlády ČR, AV ČR, GA ČR, TA ČR, MŠMT, MPO, MV, MK, MZe, MO a MZ. Účelová podpora na výzkum a vývoj slouţí k pokrytí nákladů na grantové projekty, programové projekty, specifický vysokoškolský výzkum a velké infrastruktury jak právnických tak fyzických osob, které se mohou účastnit se svými projekty vyhlášených veřejných soutěţí. Institucionální podpora slouţí k úhradě nákladů spojených zejména s činností AV ČR, GA ČR, TA ČR a Rady, na výzkumné záměry a dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací, na mezinárodní spolupráci, operační programy ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, zajištění veřejných soutěţí a na ocenění mimořádných výsledků nebo ocenění propagace a popularizace výzkumu. Tato podpora je určena pouze pro právnické osoby a je vázána zejména na dosahované výsledky. Soukromým výzkumným organizacím bude poskytována prostřednictvím MPO a MZe, nikoliv MŠMT, jak tomu bylo doposud s cílem uplatnit potřebné a dosaţené výsledky přímo v průmyslu a zemědělství.

21

3. Grantový systém Grantový systém slouţí pro hospodárné, účelné a efektivní vyuţití finančních prostředků přidělených poskytovatelem uchazečům formou dotace podle zákona. Pro grantové projekty vţdy platí Grantový systém daného období a příslušného poskytovatele. Pro řešení grantových projektů se uchazeči musí řídit ustanoveními Grantového systému GA ČR a Zadávací dokumentací, platnými v době vyhlášení veřejné soutěţe. Tyto dokumenty jsou závazné pro všechny uchazeče a účastníky veřejné soutěţe. Grantový systém GA ČR se skládá z několika částí, ve kterých jsou uvedeny informace pro všechny uchazeče. Jedná se o vymezení základních pojmů a základní informace o GA ČR. V další části jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých typů grantových projektů, subjekty a prokazování způsobilosti. Dále se grantový systém zabývá finančními náleţitostmi, jsou zde uvedeny postupy při uzavírání smlouvy o poskytnutí podpory, podmínky a lhůty pro poskytování grantu, poloţky uznaných nákladů, a zásady hospodaření s grantovými prostředky. Další část se zabývá vlastní veřejnou soutěţí, jmenováním Komise pro přijímání návrhů projektů, jejich kontrolou a postupy při hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěţe. Jsou zde uvedeny postupy řešení projektů a obecné informace pro podávání dílčích a závěrečných zpráv a postupy při změnách v průběhu řešení grantových projektů. V závěrečných částech se uvádí důsledky porušení povinností, zveřejňování údajů o grantovém projektu, práva k výsledkům řešení, uchovávání dokladů a závěrečná ustanovení. V příloze grantového systému jsou uvedeny Obory a hodnotící panely GA ČR. Grantový systém je schvalován rozhodnutím předsednictva GA ČR. Poslední platný Grantový systém GA ČR 20098 byl schválen dne 5. února 2009. Zadávací dokumentace na rozdíl od Grantového systému, který podává všeobecné informace o všech typech grantových projektů podporovaných GAČR, je vypracována pro kaţdou veřejnou soutěţ ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu určitých grantových projektů na určitý rok, kterou GAČR nebo jiný poskytovatel vyhlašuje. Zadávací dokumentace rozepisuje podrobněji údaje z Grantového systému pro danou konkrétní soutěţ a ve svých odstavcích vede uchazeče krok za krokem ke správnému vyplnění grantové přihlášky. 8

Grantová agentura ČR [online]. 2009, 31. 12. 2009 [cit. 2011-05-20]. Grantový systém GA ČR. Dostupné z WWW na: < http://marmolata.gacr.cz/?p=76>

22

4. Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace9 (dále jen „Rada―) je hlavním odborným a poradním orgánem vlády České republiky v oblasti vědy, výzkumu a inovací (dále jen „VVI―). Rada byla zřízena Zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Navázala tak na pokračování v činnosti Rady pro výzkum a vývoj a činnosti Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Na základě jejího návrhu je stanovena vládou výše celkových výdajů na výzkum a vývoj, který Radě předkládají správci jednotlivých rozpočtových kapitol. Hlavními orgány Rady jsou předseda a předsednictvo, které má celkem 17 členů včetně předsedy. Předsedou Rady je člen vlády, který je jmenován a odvoláván na návrh předsedy vlády. Předsedou Rady je v současné době RNDr. Petr Nečas, který je zároveň i předsedou vlády. V Radě je od 1. září 2010. Předsednictvo tvoří předseda a tři místopředsedové a jeho hlavní úkol je řídit činnost Rady, připravovat zasedání a koordinovat činnost odborných a poradních orgánů Rady. Předsednictvo je voleno tajnou volbou z řad členů Rady na základě jejich návrhů. Funkční období předsednictva Rady jsou čtyři roky a členové mohou být jmenováni do Rady maximálně na dvě funkční období jdoucí po sobě. Členství v Radě je veřejnou funkcí a nezakládá pracovně-právní vztah k České republice, je nezastupitelné a pouze členové, kteří jsou zároveň členy vlády, mohou za sebe vyslat náměstka na zasedání Rady, ale bez hlasovacího práva. Členové Rady mají nárok za výkon své funkce na odměnu a cestovní náhrady. Zasedání Rady se konají zpravidla jednou měsíčně na základě schváleného půlročního harmonogramu. Činnost Rady je hrazena z výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace rozpočtové kapitoly Úřadu vlády ČR. Mezi hlavní úkoly Rady patří:  Příprava Národní politiky ve spolupráci s MŠMT a v souladu s mezinárodními smlouvami.  Kontrola realizace této politiky a její srovnání se stanovisky poskytovatelů podpory.  Příprava Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a na jejím základě hodnotit výsledky výzkumných organizací a výsledky ukončených programů. 9

Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 3. 2011 [cit. 2011-05-20]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné z WWW: .

23

 Návrh členů předsednictva a předsedy TAČR a GAČR.  Zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky.  Zpracování roční analýzy a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR ve srovnání se zahraničím.  Správa a provozování Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.  Vypracování stanoviska k materiálům z oblasti výzkumu a vývoje předkládaným vládě.  Jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí.  Zpracování návrhů střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací.  Návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace pro jednotlivé rozpočtové kapitoly a návrh jejich rozdělení.  Zpracovat stanoviska k ţádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k ţádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k ţádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise.  Vypracování Výroční zprávy Rady dle závazné osnovy a její předloţení vládě do 31. 5. následujícího roku.  Plnění dalších úkolů a povinností stanovené zákonem, jiným právním předpisem nebo uloţené vládou. Při plnění těchto úkolů Rada spolupracuje s ústředními správními úřady a institucemi, které se zabývají výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi.

24

5. Programy výzkumu a vývoje v České republice 5.1. Programy podporované z rozpočtové kapitoly TA ČR10 5.1.1. Program ALFA Tento program se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby ţivotního prostředí a dále v oblasti udrţitelného rozvoje dopravy. Získané poznatky, aplikované v podobě inovací, povedou k posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti České republiky. Zvýší se tak kvalita ţivota obyvatel a celková kvalita ţivotního prostředí. V současné době se připravuje vyhlášení veřejné soutěţe pro II. výzvu, (I. výzva byla vyhlášena 24. 3. 2010). V tuto chvíli je vyhlášeno výběrové řízení na informační systémy programů, teprve poté bude vyhlášena výzva. Předpokládaný rozpočet na celý program činí 11,6 miliard Kč, z toho ze státního rozpočtu 7,5 miliard Kč. Předpokládaná doba řešení projektů je 2 – 6 let a výše podpory se omezuje na 80 % na projekt. Příjemci podpory v tomto programu jsou podniky, které mohou ţádat o 60 % dotace a výzkumné organizace nebo univerzity, které mohou ţádat o100 % dotace. Program je rozdělen do 3 podprogramů:  progresivní technologie, materiály a systémy (3 mld. Kč)  energetické zdroje, ochrana a tvorba ţivotního prostředí (3 mld. Kč)  udrţitelný rozvoj dopravy (1,5 mld. Kč) 5.1.2. Program OMEGA Tento program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje, jejichţ výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského ţivota obyvatel ČR v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou a jejichţ výsledky pomohou zvýšit konkurenceschopnost ČR, zvýšit kvalitu ţivota obyvatel ČR a vyváţený socio-ekonomický rozvoj společnosti, kde jediným uţivatelem výsledků v tomto programu je stát. Vyhlášení veřejné soutěţe se předpokládá na jaře 2011 a doba řešení na roky 2012 – 2017. Výše podpory se odhaduje na 386,4 mld. Kč.

10

Vlastní poznámky ze semináře Dotační programy TAČR, Praha 8. 3. 2011, Prezentované materiály dostupné na http://www.confima.cz/seminar-dotacni-programy-technologicke-agentury-cr-a

25

5.1.3. Program BETA Tento program je zaměřen na veřejné zakázky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Cílem tohoto programu je zdokonalení současných praxí, metodik, regulačních mechanismů, dozorovaných činností, stejně jako získání nových poznatků, dovedností, sluţeb, informačních a řídících produktů a postupů, které budou určeny pro výkon státní správy a povedou k vyšší inovativnosti a ke zvýšení hospodárnosti činností státní správy. Vyhlášení veřejné soutěţe se opět předpokládá na jaře 2011, doba řešení projektů Beta je na léta 2012 – 2016. Výše podpory se odhaduje na 640 mld. Kč. 5.1.4. Program Centra kompetence Tento program slouţí na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. Cílem tohoto programu je podpora vzniku a činností center výzkumu v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro velký přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Program Centra kompetence má společné cíle s programy typu M1 vyhlašované a řízené MŠMT, ale není jejich navazujícím programem. Zaměří se na podporu projektů, ve kterých bude aplikační partner a kde musejí být specifikovány konkrétní cíle. Nejedná se tedy o základní výzkum, jak tomu bylo u programů M1. Vyhlášení veřejné soutěţe se předpokládá na jaře 2011 a doba řešení těchto projektů je plánována na léta 2012 – 2019. Rozpočet tohoto programu činí 8,595 mld. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu 6 mld. Kč.

5.2. Programy podporované z rozpočtové kapitoly GA ČR GA ČR nemá vlastní programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací, ale podporuje základní výzkum v pěti základních oborech (technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy). Kaţdý z těchto základních oborů se dále dělí na několik podoborů. GA ČR podporuje několik typů projektů základního výzkum. Mezi ně patří standardní, postdoktorské, bilaterální projekty, projekty EUROCORES a projekty na podporu excelence v základním výzkumu. Projekty jsou financovány z rozpočtové kapitoly GA ČR na základě výsledků veřejné soutěţe po skončení hodnotící lhůty a vydání rozhodnutí o udělení grantu. Základními kritérii návrhů všech typů projektů jsou cíle projektu, návrh způsobu řešení, návrh výstupů řešení, zahraniční spolupráce uchazeče, posouzení předchozí spolupráce s GA ČR a přiměřenost finančních poţadavků. Hodnocení návrhů projektů 26

provádějí oborové komise podle zákona a Statutu GA ČR. Níţe jsou stručně rozebrány jednotlivé typy projektů. 5.2.1. Standardní grantový projekt Jedná se o vědecký projekt v oblasti základního výzkumu, jehoţ cíle a způsob řešení stanovuje uchazeč, resp. navrhovatel sám, které ale odpovídají pěti základním oborům. Standardní grantový projekt lze řešit v rámci spolupráce dalších vědeckých pracovníků, institucí nebo fyzických osob zabývající se výzkumem a vývojem. Všichni jsou pak povinni popsat vazby mezi podávanými a všemi dosud řešenými projekty a prokázat, ţe v případě rozhodnutí GA ČR financovat tento konkrétní projekt nebude docházet k duplicitnímu financování výzkumu. Doba trvání standardního grantového projektu je 1 – 5 kalendářních roků. 5.2.2. Postdoktorské grantové projekty Zde se jedná o vědecké projekty v oblasti základního výzkumu, jejichţ cíle a způsob řešení stanovuje uchazeč, resp. navrhovatel sám. Jedná se o projekt pouze jednoho řešitele. Financování spoluúčasti dalších odborných spolupracovníků, tuzemských či zahraničních není povoleno. Podmínkou je, ţe navrhovatel projektu musí k datu ukončení soutěţní lhůty řádně ukončit doktorské studium, tj. získat akademický titul Ph.D. nebo jeho ekvivalent v zahraničí. Doba řešení těchto projektů bývá maximálně 3 kalendářní roky. 5.2.3. Bilaterální projekty U těchto projektů zaměřují poskytovatelé zemí své úsilí a prostředky k podpoře společných projektů umoţňujících zapojení vědeckých týmů svých zemí do mezinárodní spolupráce v rámci interdisciplinárních a perspektivních témat a směrů současné vědy. Kaţdý z poskytovatelů financuje pouze části společných bilaterálních projektů řešených subjekty (jednotlivci nebo vědeckými týmy) své země. Doba trvání řešení těchto projektů bývá 1- 5 kalendářních roků v závislosti na vyhlášené veřejné soutěţi. GA ČR má v tuto chvíli uzavřenou smlouvu o řešení bilaterálních projektů s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), National Research Foundation of Korea (NRF) a National Science Council of Taiwan (NSC).

27

5.2.4. Projekty EUROCORES Tyto projekty umoţňují zapojení vědeckých týmů evropských zemí do široké spolupráce v rámci tematicky vymezených oblastí (podprogramů), zaměřených na vysoce perspektivní témata a směry současné vědy. Účastnit se v tomto programu dovoluje členství v European Science Foundation (dále jen „ESF―), kterým ČR je. Projekty EUROCORES umoţňují vědecké veřejnosti podílet se na aktivitách ESF a získat účelovou podporu na spolupráci vědeckých týmů evropských zemí. GA ČR se v souladu se zásadami programu EUROCORES k jednotlivým tematickým podprogramům připojuje na základě zhodnocení stavu vědní oblasti a podmínek (perspektiv) jejího dalšího rozvoje v ČR. GA ČR jako národního poskytovatel podporuje dílčích části projektů řešených na území ČR. Podmínkou je spoluúčast 2 vědeckých evropských týmů. Doba trvání řešení projektů EUROCORES je 36 měsíců. 5.2.5. Projekty na podporu excelence v základním výzkumu Posledním programem GA ČR na podporu vědy a výzkumu jsou projekty na podporu excelence v základním výzkumu, které umoţňují zapojení vědecké veřejnosti tam, kde nelze vyuţít pro dosaţení stanovených cílů existující skupiny projektů. V projektech tohoto typu musí být zajištěna spoluúčast minimálního počtu dvou uchazečů různých právních subjektů, různých vědních oborů, ale se stejnou nebo příbuznou problematikou z oblasti základního či orientovaného základního výzkumu. Účelem je vytvoření kvalitativně lepších podmínek pro dosaţení stanovených cílů projektu, neţ kdyby usilovaly uchazeči o financování odděleně. Tato spolupráce musí vést k integraci výzkumných potenciálů a přispět tak k překonání omezeného počtu lidských zdrojů nebo infrastruktury. Jedním z cílů projektů tohoto typu je výchova mladé vědecké generace a spolupráce s předními zahraničními pracovišti, týmy či badateli zabývajícími se stejnou nebo podobnou problematikou. Předpokládaná doba řešení projektů na podporu excelence v základním výzkumu je sedm kalendářních roků.

5.3. Akademie věd ČR Akademie věd České republiky (dále jen „AV ČR―) byla zřízena zákonem11 jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. AV ČR je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť, kde pracuje téměř 7000 zaměstnanců, z nichţ více neţ polovina jsou 11

Zákon č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky, zdroj: http://www.avcr.cz/o_avcr/index.html

28

badatelé s vysokoškolským vzděláním. Hlavním posláním AV ČR a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať jiţ svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni s ohledem na aktuální potřeby české společnosti. Pracoviště AV ČR se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. AV ČR téţ rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu. Financování vědecké práce v Akademii odpovídá běţným standardům. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť se stále výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěţi. AV ČR má vlastní Grantovou agenturu (dále jen „GA AV―) a přestoţe nemá vlastní programy na podporu výzkumu, tak finančně podporuje vědecké projekty, o jejichţ financování mohou ţádat všechny právnické a fyzické osoby se sídlem nebo trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR a organizační sloţky státu nebo územního samosprávného celku. Jednotlivé ústavy získávají další finanční zdroje účastí na domácích a zahraničních programech. GA AV podporuje projekty tří typů.  Standardní badatelské grantové projekty - témata vycházejí z námětů badatelů a svou věcnou náplní přispívají k rozvoji dlouhodobě koncipovaného základního výzkumu v základních a teoretických vědních disciplínách. Projekty jsou řešeny zpravidla 3–5 let.  Juniorské badatelské grantové projekty - podporují mladé talentované vědce k formulování vlastní tématiky – konkrétního, obvykle úzce vymezeného problému – a k vytvoření malého týmu pro jeho řešení. Předmětem těchto projektů je základní výzkum. Projekt můţe navrhovat mladý badatel, který je absolventem nebo studentem doktorského studijního programu a v době zahájení řešení nedovrší 35 let. Řešení projektů můţe být rozvrţeno na období 1 aţ 3 roky.  Doplňkové, tzv. publikační grantové projekty (do roku 2007) - byly určeny na podporu vydání jiţ existujících rukopisů původních vědeckých prací vzniklých při řešení badatelských projektů standardního typu. Podpora byla směrována na 29

nízkonákladové edice rozsáhlejších vědeckých publikací (původních monografií), které obvykle shrnovaly výsledky výzkumné činnosti za poměrně dlouhé období a nemohly být proto dokončeny a financovány v rámci standardních grantových projektů. Nejčastěji byly granty poskytovány badatelským týmům z oblasti humanitních a společenských věd. Podpora byla udělována na 1 rok. V současné době nejsou projekty tohoto typu jiţ podporovány.

5.4. Programy na podporu odvětvového – resortního výzkumu Příslušné ministerské resorty mají ve své kompetenci rozvoj odvětví, a proto předkládají své návrhy programů formou Resortních programů výzkumu a vývoje (dále jen RPV―) v rámci svého ministerstva, které schvaluje vláda na určité období. Tak například Resortní program výzkumu a vývoje Ministerstva zdravotnictví důsledně vychází z Koncepce zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015 a byl zpracován Ministerstvem zdravotnictví na základě úkolu uloţeného usnesením vlády ČR. Základním cílem takto zpracovaných konceptů bývá naplnění Zákona a realizace poţadavků Reformy v oblasti daného resortu. Vzhledem k tomu, ţe v současné době existuje stále ještě 18 rozpočtových kapitol, není zde místo pro seznámení čtenářů se všemi RPV, přišlo mi však vhodné uvést alespoň ta odvětví, která ze státního rozpočtu čerpají větší objem výdajů na výzkum, vývoj a inovace včetně prostředků z Evropské unie nebo mají určitý význam v této oblasti. Sem patří zejména Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj. 5.4.1. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 1.1.6 je MŠMT ústředním orgánem státní správy odpovědným za výzkum vývoj a inovace v ČR pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti12. MŠMT poskytuje institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumným organizacím na základě zhodnocení dosaţených výsledků v daném roce. Tyto výsledky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích hodnotí Rada podle platné Metodiky. Na základě tohoto hodnocení je pak stanovena výše výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na daný rok. 12

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění (tzv. kompetenční zákon)

30

MŠMT poskytuje také účelovou podporu na specifický vysokoškolský výzkum podle Pravidel pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum a podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Specifickým vysokoškolským výzkumem se rozumí výzkum prováděný studenty při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů, který je bezprostředně spojen s jejich vzděláváním. Mezi další programy MŠMT na podporu výzkumy patří Národní programy výzkumu II, u kterých uţ nejsou v současné době vyhlašovány nové soutěţe, pouze dobíhají řešené projekty, stejně tak jako Výzkumné záměry, projekty Center základního výzkumu a Národní programy výzkumu I, které probíhaly v letech 2003-2008. MŠMT je také hlavním řídícím orgánem u projektů financovaných ze strukturálních fondů EU (Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost a Operační program Výzkum a vývoj pro inovace). Více informací o těchto programech je uvedeno v kapitole číslo 6.2. 5.4.2. Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu obchodu je řídícím orgánem pro programové projekty z výrobní a průmyslové oblasti. V letech 2004 – 2006 byly vyuţívány prostředky ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (dále je „OP PP―), který zajišťoval komplexní podporu malého a středního podnikání (dále jen „MSP―) zejména na budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou13. Tato podpora zahrnovala zpravidla nákup podnikatelských nemovitostí, výstavbu školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoj výrobní základny MSP a vyuţívání netradičních zdrojů energie. Tento program nahradil Operační program Podnikání a inovace, který je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj na roky 2007 — 2013. Více informací o tomto programu je uveden v kapitole 6.2.3 5.4.3. Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj má ve své kompetenci Národní orgán pro koordinaci (dále jen „NOK―) všech operačních programů v ČR financovaných ze strukturálních fondů EU. NOK byl ustanoven centrálním metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a 13

Terciární sféra zahrnuje oblast národního hospodářství zahrnující školství, zdravotnictví, vědu, veřejnou správu

31

sociální soudrţnosti pro období 2007–2013. Nástrojem pro koordinaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti tohoto programového období je Operační program Technická pomoc (dále jen „OPTP―), který je ve vztahu k řídicím orgánům zaměřený na horizontální oblasti implementace všech operačních programů. NOK zabezpečuje jednotnou a srozumitelnou informační kampaň o čerpání prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudrţnosti v ČR a koordinuje aktivity řídicích orgánů v této oblasti.

32

6. Podpora programů vědy a výzkumu z EU Česká republika jakoţto člen Evropského společenství se stala součástí evropské vědeckovýzkumné základny jiţ v roce 1995, ale řádnými účastníky Rámcových programů pro výzkum a vývoj a čerpat finanční prostředky z fondů EU mohly české týmy aţ od roku 1999, tedy v době, kdy probíhal 5. rámcový program (1998 - 2002). Rámcové programy EU jsou hlavním nástrojem podporujícím vytvoření Evropského výzkumného prostoru. Počáteční úspěšnost českých týmů nebyla nikterak významná, coţ bylo dáno malou informovaností o moţnostech zapojení českých týmů formou podpory přípravy jejich kvalitních projektů a malým povědomím o odbornosti českých vědecko-výzkumných organizací, které by mohly být součástí zahraničních vědeckých týmů. Vznikla proto potřeba informovat a zapojit manaţery českých institucí tak, aby se začali podílet na přípravě plánů a výběru jednotlivých témat pro financování projektů z rámcových programů EU, aby tím bylo zvýšeno povědomí o českých vědecko-výzkumných institucích a aby byla zvýšena šance českých vědeckých týmů na úspěch v soutěţi o evropské finanční prostředky. Z prostředků EU lze v současné době financovat projekty prostřednictvím Sedmého rámcového programu, Strukturálních fondů a Rámcového programu Konkurenceschopnost a inovace. Více o programech je uvedeno v následujících podkapitolách.

6.1. Sedmý rámcový program EU O Sedmém rámcovém programu (dále jen „7 RP―) evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace bylo rozhodnuto evropským parlamentem a radou č. 1982/2006/es dne 18. prosince 2006 na programové období 2007 aţ 2013. 7 RP je základním nástrojem pro financování mezinárodních projektů výzkumu a vývoje v Evropě v daném období14. 7 RP podporuje vytváření mezinárodních evropských výzkumných a vývojových řešitelských týmů tzv. „konsorcií―, s cílem vybudovat silné postavení EU jako přední světové mocnosti a napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti evropského výzkumu a ekonomiky v konkurenci s USA, Japonskem a s nastupujícími ekonomikami Indie a Číny. Celkový finanční objem pro 7 RP činí 50,5 mld. €, z čehoţ je vyhrazeno nejméně 15 % na financování programů určených pro rozvoj MSP. Podpora MSP je jednou z hlavních priorit

14

7. rámcový program EU, 2006. TC AV ČR. [cit. 2011-05-22]. Seventh Framework programme. Dostupné z WWW: < http://www.fp7.cz/>

33

EU, neboť právě oni vytvářejí většinu pracovních míst a představují důleţité prostředí pro vznik a zavádění inovací. 7 RP se skládá z pěti skupin hlavních programových oblastí. 6.1.1. Specifický program SPOLUPRÁCE (Cooperation) Tento program je určen na podporu výzkumu zaloţeného na spolupráci v rámci Evropy a v ostatních partnerských zemích prostřednictvím mezinárodních projektů. Těch se mohou účastnit instituce z akademické a průmyslové sféry. Program podporuje rozvoj poznatků a technologií v klíčových oblastech jako je zdraví, potraviny, zemědělství a biotechnologie, informační a komunikační technologie, nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie, energie, ţivotní prostředí, doprava, společenskoekonomické vědy a humanitní obory, vesmír, bezpečnost. 6.1.2. Specifický program MYŠLENKY (Ideas) Tento program je určen pro financování základního a hraničního výzkumu ve všech vědních oblastech. Hlavním cílem je udrţet a rozvíjet v Evropě nejtalentovanější vědce a posílit vědecký výzkum špičkové úrovně v nových, rychle se rozvíjejících oborech. Projekty nevyţadují mezinárodní partnerství a o jejich financování je rozhodováno pouze na základě jejich vědeckých kvalit a očekávaného přínosu. 6.1.3. Specifický program LIDÉ (People) Tento program je zaměřen na podporu mobility evropských výzkumných pracovníků a dalšího rozvoje jejich odborné kariéry. Financovány jsou aktivity jako např. počáteční vzdělávání (školící sítě Marie Curie), celoţivotní vzdělávání (evropské stáţe, reintegrační granty, kofinancování regionálních, národních a mezinárodních programů), spolupráce a výměna pracovníků v oborech průmysl – akademie, stáţe mezinárodních rozměrů (stáţe ve třetích zemích pro evropské výzkumníky a stáţe pro výzkumníky ze třetích zemí v EU) a zvláštní aktivity (Noc vědců, Ceny za excelenci). 6.1.4. Specifický program KAPACITY (Capacities) Tento program pomáhá budovat evropské výzkumné infrastruktury, podporuje výzkum vstřícný potřebám MSP a podporuje regionální výzkumná seskupení, tzv. klastry15, které 15

Klastr je soubor regionálně propojených společností a přidruţených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) - jejichţ vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti

34

vytvářejí partnerské programy na podporu výzkumného potenciálu ve vzdálených regionech EU. Program rovněţ podporuje akce a opatření na podporu mezinárodní spolupráce a sbliţování evropské společnosti a vědy. 6.1.5. Specifický program EURATOM Toto je samostatný rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii, zaměřený na výzkum otázek jaderného štěpení a ochrany před ionizujícím zářením a na výzkum energie uvolňované jadernou syntézou, v rámci mezinárodního termo-nukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

6.2. Strukturální fondy Mezi další dotační tituly EU patří Strukturální fondy (dále jen „SF―), které jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU16. Jejich cílem je sniţování rozdílů mezi regiony EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Finanční prostředky ze SF jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům a jsou směřovány na národní či regionální řídící orgány, zodpovědné za řízení rozvojových programů. Nesměřují z Evropské komise (dále jen „EK―) přímo k příjemcům a realizátorům projektů, tak jak je tomu v projektech 7 RP, ale u těchto projektů převádí EK peníze řídícím orgánům na základě schválených operačních programů (dále jen „OP―) oproti výkazům realizovaných projektů. Obvykle k tomu dochází aţ po realizaci projektu v terénu. Ze SF jsou financovány investiční a neinvestiční projekty, které zastřešují příslušné instituce. Podíl financování těchto projektů je ve výši 85 % z EU a 15 % ze zdrojů státního rozpočtu. Na programové období 2007 – 2013 bylo pro ČR k dispozici necelých 27 mld. € (v přepočtu 753,4 mld. Kč) a projekty jsou financovány prostřednictvím těchto strukturálních fondů:  Evropský fond regionálního rozvoje (dále jen „ERDF―) se zaměřuje na podporu velkých investičních projektů vedoucích ke tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (MSP v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na ţivotní prostředí;  Evropský sociální fond (dále jen „ESF―) se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, kterými se realizují cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. 16

Fondy Evropské unie, Euroskop.cz. Dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/

35

Podporuje rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání), podporou rovných příleţitostí na trhu práce a podporou zlepšování mobility pracovních sil v rámci EU;  Fond soudruţnosti (dále jen „FS―) se zaměřuje na podporu konkrétních velkých projektů v oblasti ţivotního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě, podpora veřejné dopravy), ale i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Tabulka číslo 1: Přehled o strukturálních fondech EU Celková alokace podpory na období 2007-2013

Fond

Podané žádosti o financování

mil. Kč

%

ESF

107 382,50

14,3%

178 089,70

23,6%

ERDF

394 146,30

52,3%

584 617,60

FS

251 867,40

33,4%

300 700,40

CELKEM

mil. Kč

%

Proplaceno EK příjemcům mil. Kč

mil. Kč

%

3,2%

7 875,00

1,0%

77,6%

112 111,40 14,9%

71 465,00

9,5%

39,9%

91 562,10 12,2%

41 385,80

5,5%

120 725,80

16,0%

753 396,20 100,0% 1 063 407,70 141,1%

24 286,40

%

Vyčerpáno ze SF, FS a národních zdrojů

227 959,90

30,3%

Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva NSRR, http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d4d084ae-cde6-466a-8ec1-c907ab9c5cb3/Mesicnimonitorovaci-zprava

Operační programy, které jsou řízeny správními orgány, čerpají prostředky na projekty z výše uvedených strukturálních fondu. Jedná se o strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU a individuálních zájmů členských států. V ČR je v tomto programovém období vyjednáno 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky (doprava, věda a vzdělávání, konkurenceschopnost, lidské zdroje, zaměstnanost, ţivotní prostředí), sedm zeměpisně (Regionální operační programy) a dva jsou určeny pro hlavní město Prahu, která je vyjmuta z výše uvedených operačních programů. Další OP umoţňují přeshraniční a meziregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti. Níţe si představíme některé z operačních programů a v závěru kapitoly je přehled o výši finančních prostředků na jednotlivé operační programy včetně čerpání v tabulce číslo 2. 6.2.1. OP Doprava OPD je největší operační program v ČR, který je realizován prostřednictvím ERDF a FS. Jedná se o program zaměřený na zkvalitnění infrastruktury celostátního významu, dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy a vzájemné propojenosti ţelezniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Program podporuje i rozvoj a 36

modernizaci praţského metra. O podporu mohou ţádat vlastníci a správci dotčené infrastruktury, vlastníci dráţních vozidel a provozovatelé dráţní dopravy, vlastníci překládacích mechanismů u víceúčelové dopravy a další. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo dopravy ČR. OPD má 6 prioritních os, v rámci kterých lze podávat projekty.  Prioritní osa 1 - Modernizace ţelezniční sítě TEN-T  Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T  Prioritní osa 3 - Modernizace ţelezniční sítě mimo síť TEN-T  Prioritní osa 4 - Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T  Prioritní osa 5 - Modernizace a rozvoj praţského metra a systémů řízení silniční dopravy v hlavním městě v Praze  Prioritní osa 6 - Podpora víceúčelové nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy. 6.2.2. OP Ţivotní prostředí OP ŢP je druhým největším operačním programem v České republice a je financován z FS a ERDF. Program je zaměřený na zlepšování kvality ţivotního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. O podporu mohou ţádat obce, kraje, státní organizace a podniky, příspěvkové organizace a organizační sloţky obcí, krajů a státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby, podnikatelé, společenství vlastníků jednotek, veřejné výzkumné instituce a další. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, zprostředkujícím orgánem Státní fond ţivotního prostředí. Projekty lze podávat v rámci 7 prioritních os:  Prioritní osa 1: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní  Prioritní osa 2: Zlepšení kvality ovzduší a sniţování emisí  Prioritní osa 3: Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie  Prioritní osa 4: Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování ekologických zátěţí  Prioritní osa 5: Omezení průmyslového znečištění a sníţení environmentálních rizik  Prioritní osa 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny  Prioritní osa 7: Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. 37

6.2.3. OP Podnikání a inovace OPPI je financován z ERDF. Je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje MSP. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a přiblíţení inovační výkonnosti tohoto sektoru na úroveň předních průmyslových zemí Evropy. O podporu v tomto programu mohou ţádat podnikatelé, sdruţení podnikatelů, fyzické osoby, výzkumné instituce, vysoké školy, neziskové organizace, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. OPPI má 6 prioritních os, v rámci kterých lze podávat projekty.  Prioritní osa 1: Vznik firem  Prioritní osa 2: Rozvoj firem  Prioritní osa 3: Efektivní energie  Prioritní osa 4: Inovace  Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace  Prioritní osa 6: Sluţby pro rozvoj podnikání 6.2.4. OP Výzkum a vývoj pro inovace OP VVI je čtvrtým největším OP a je financován z ERDF a je zaměřen na posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR. Zajišťuje růst, konkurenceschopnost a vytváření nových pracovních míst v regionech tak, aby se ČR stala evropsky významným místem koncentrace těchto aktivit. Záměry jsou realizovány prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a dalších subjektů. O podporu mohou ţádat veřejné vysoké školy, státní vysoké školy, soukromé vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, resortní výzkumné ústavy, neziskové instituce, právnické osoby vytvořené neziskovými institucemi. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR. OP VVI má 4 prioritní osy, v rámci kterých lze podávat projekty.  Prioritní osa 1: Evropská centra excelence  Prioritní osa 2: Regionální V a V centra  Prioritní osa 3: Komercializace a popularizace V a V  Prioritní osa 4: Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro V a V aktivity. 38

6.2.5. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP VK je neinvestiční program, který je zaměřen na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoţivotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Program je financován z ESF. O podporu mohou ţádat školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi zřízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace. Řídicím orgánem tohoto programu je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR. Program má 4 prioritní osy, v rámci kterých lze podávat projekty:  Prioritní osa 1: Počáteční vzdělávání  Prioritní osa 2: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj  Prioritní osa 3: Další vzdělávání  Prioritní osa 4: Systémový rámec celoţivotního učení. 6.2.6. OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP LZZ je neinvestiční program, jehoţ cílem je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Je financován z ESF a o podporu mohou ţádat poskytovatelé sociálních sluţeb, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány sluţeb zaměstnanosti. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Program má 5 prioritních os, v rámci kterých lze podávat projekty:  Prioritní osa 1: Adaptabilita  Prioritní osa 2: Aktivní politiky trhu práce  Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příleţitosti  Prioritní osa 4: Veřejná správa a veřejné sluţby  Prioritní osa 5: Mezinárodní spolupráce 6.2.7. Integrovaný operační program IOP je investiční program financovaný z ERDF. Je určen k rozvoji veřejné správy, kultury, cestovního ruchu, informačních technologií, podpoře zaměstnanosti, péči o zdraví obyvatel a ke zlepšení bydlení a bezpečnosti obyvatelstva. Cílem IOP je podpora socioekonomického růstu země a zvýšení kvality ţivota občanů. Řídícím orgánem tohoto programu je 39

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Program má 5 prioritních os, v rámci kterých lze podávat projekty:  Prioritní osa 1: Modernizace veřejné zprávy  Prioritní osa 2: Zavádění ICT ve veřejné správě  Prioritní osa 3: Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných sluţeb  Prioritní osa 4: Národní podpora cestovního ruchu  Prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje. 6.2.8. Operační program Technická pomoc OP TP zajišťuje aktivity, které podporují efektivnější řízení, kontrolu, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce (dále jen „NSRR―), který zastřešuje politiku hospodářské a sociální soudrţnosti ČR. OP TP doplňuje všechny ostatní operační programy, neboť zajišťuje realizaci aktivit souvisejících s řízením všech operačních programů, kam spadají aktivity jako například zajišťování publicity fondů EU. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Program má 4 prioritní osy:  Prioritní osa 1: Podpora, řízení a koordinace  Prioritní osa 2: Monitorování  Prioritní osa 3: Administrativní a absorpční kapacity  Prioritní osa 4: Publicita. 6.2.9. OP Praha Konkurenceschopnost OP PK je investiční program financovaný ze zdrojů ERDF. Tento program je zaměřený na podporu investičních projektů veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování ţivotního prostředí v Praze. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy. O podporu v tomto programu mohou ţádat podnikatelé, veřejná správa, organizace zřizované veřejnou správou, školy, nestátní neziskové organizace, provozovatel městské hromadné dopravy, vlastníci ţelezniční infrastruktury, profesní a zájmová sdruţení, vysoké školy, organizace výzkumu a vývoje. Řídícím orgánem u tohoto programu je Magistrát hlavního města Prahy. OPPK má 3 prioritní osy, v rámci kterých lze podávat projekty.  Prioritní osa 1: Dopravní dostupnost a rozvoj ICT 40

 Prioritní osa 2: Ţivotní prostředí  Prioritní osa 3: Inovace a podnikání 6.2.10. OP Praha Adaptabilita OPPA je neinvestiční program financovaný z ESF. Tento program se zaměřuje na vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení. Je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na zlepšení kvality vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen opět pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí probíhat a pomáhat v hlavním městě. Uchazeči o projekty musejí být z Prahy nebo musí pracovat pro praţské zaměstnavatele, případně musejí být studenty praţských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. O podporu mohou ţádat podnikatelé, veřejná správa, organizace zřizované veřejnou správou, školy, nestátní neziskové organizace, profesní a zájmová sdruţení. Stejně jako u OPPK je řídícím orgánem u tohoto programu Magistrát hlavního města Prahy. OPPA má 3 prioritní osy, v rámci kterých lze podávat projekty.  Prioritní osa 1: Podpora rozvoje znalostní ekonomiky  Prioritní osa 2: Podpora vstupu na trh práce  Prioritní osa 3: Modernizace počátečního vzdělávání 6.2.11. Regionální operační programy Regionální operační programy (dále jen „ROP―) mají společný cíl, kterým je zrychlení rozvoje, zvýšení konkurenceschopnosti, atraktivity, přilákání investorů, zlepšení ţivotní úrovně místních obyvatel a zvyšování kvality prostředí, podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů ČR. Jedná se investiční projekty, které jsou financovány z ERDF. V České republice mohou čerpat z těchto programů všechny regiony soudrţnosti tzv. NUTS17 II, s výjimkou hlavního města Prahy a jsou realizovány prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů, viz níţe.

17

NUTS neboli Nomenklatura územních statistických jednotek jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistické monitorování, přípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU.

41

ROP jsou samostatným dokumentem spravovaným a řízeným regionální radou příslušného regionu a obecně se zaměřují na témata dopravní dostupnost a obsluţnost, rozvoj území, regionální rozvoj podnikání, rozvoj cestovního ruchu. Seznam ROP NUTS II v České republice:  ROP NUTS II Jihovýchod  ROP NUTS II Severozápad  ROP NUTS II Moravskoslezsko  ROP NUTS II Severovýchod  ROP NUTS II Střední Morava  ROP NUTS II Jihozápad  ROP NUTS II Střední Čechy. Na obrázku číslo 1 je názorný přehled skladby 14 krajů ČR (tzv. NUTS III) a 7 regionů soudrţnosti (NUTS II), rozdělených za účelem čerpání dotací ze strukturálních fondů EU v rámci Regionálních operačních programů. Obrázek číslo 1: Přehled krajů ČR a regionů soudrţnosti /NUTS II)

Zdroj: Strukturální fondy EU, http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy

42

Tabulka číslo 2: Přehled o rozdělení alokace na jednotlivé operační programy SF

Operační program

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Celková alokace Podíl na Řídící podpory na celkové orgán období alokaci 2007-2013

OPD MD OP ŽP MŽP OP PI MPO OP LZZ MPSV OP VVI MŠMT IOP MMR OP VK MŠMT OP TP MMR ROP RR OP PK HMP OP PA HMP CELKEM

mil. Kč % 166 845,40 22,1% 140 393,60 18,6% 86 898,20 11,5% 52 324,90 6,9% 58 769,60 7,8% 45 100,70 6,0% 51 951,90 6,9% 7 064,00 0,9% 134 220,30 17,8% 6 721,80 0,9% 3 105,60 0,4% 753 396,00 100,0%

Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva NSRR, c907ab9c5cb3/Mesicni-monitorovaci-zprava

Podané žádosti o fianancování mil. Kč 207 877,80 163 470,50 109 951,10 70 995,30 97 877,20 50 855,00 94 707,40 7 041,60 235 396,10 12 918,50 12 387,00 1 063 477,50 dostupná

na

% 124,6% 116,4% 126,5% 135,7% 166,5% 112,8% 182,3% 99,7% 175,4% 192,2% 398,9% 141,2%

Propalceno příjemcům mil. Kč 99 303,50 20 257,20 17 646,20 11 864,20 3 856,70 5 916,70 10 893,60 963,00 52 854,10 2 876,10 1 528,70 227 960,00

% 59,5% 14,4% 20,3% 22,7% 6,6% 13,1% 21,0% 13,6% 39,4% 42,8% 49,2% 30,3%

Vyčerpáno ze SR, FS a národních zdrojů mil. Kč 49 952,20 10 879,50 10 244,00 5 669,00 39,10 3 607,70 1 607,20 502,20 36 620,90 1 005,10 598,70 120 725,60

% 29,9% 7,7% 11,8% 10,8% 0,1% 8,0% 3,1% 7,1% 27,3% 15,0% 19,3% 16,0%

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d4d084ae-cde6-466a-8ec1-

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, celkový objem vyčerpaných prostředků ze strukturálních fondů není v tuto chvíli nikterak vysoký a to i vzhledem k faktu, ţe se nacházíme v poslední třetině programového období. Na jednu stranu to můţe vypadat, ţe není zájem o podporu ze SF, ale vzhledem k objemu podaných ţádostí tomu tak není. Na druhou stranu se setkáváme se situací, kdy princip uţití a výše poţadovaných způsobilých nákladů bývá omezena ve vyhlášené soutěţi a pak samotnými pravidly. V mnoha případech dochází k procentuálnímu krácení přidělené dotace z důvodu například nesplnění podmínek daných grantovou smlouvou, a proto celková výše skutečně proplacených prostředků pak neodpovídá výši prostředků poţadovaných v ţádosti nebo uvedených v grantové smlouvě. Tím dochází fakticky k tak nízkému objemu čerpání ze SF. 6.2.12. Evropská územní spolupráce Cílem tohoto programu je podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Do tohoto cíle patří celé území České republiky. Projekty lze podávat do devíti operačních programů.  5x OP Přeshraniční spolupráce, která se týká vţdy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro Českou republiku tak existuje OP Přeshraniční spolupráce s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. 43

 OP Meziregionální spolupráce je společný pro všechny státy EU plus Norsko a Švýcarsko - program určený pro veřejné orgány a instituce.  OP Nadnárodní spolupráce dělí EU do několika zón a ČR patří do zóny Střední Evropy. Tento program sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. O dotace z tohoto programu mohou ţádat veřejné úřady a soukromé subjekty.

6.3. Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace (Competitiveness and Innovation Framework Programme, dále jen „CIP―) je evropským nástrojem na podporu zejména MSP páteře evropského hospodářství. Hlavním zaměřením programu je podpora inovačních projektů včetně ekologicky zaměřených inovací, zlepšení přístupu podniků ke zdrojům financování a rozvoj sluţeb podporujících podnikání v jednotlivých evropských regionech. Program rovněţ podporuje vyšší uplatnění informačních a komunikačních technologií a stimuluje vyuţívání obnovitelných energetických zdrojů a vznik energeticky úsporných provozů. Program CIP tak doplňuje Strukturální fondy v oblasti hospodářského rozvoje a 7 RP v oblasti výzkumu a vývoje. Základním smyslem projektů je jejich tzv. evropská přidaná hodnota. To znamená, ţe musí být zajištěn přínos daného projektu na evropské úrovni (růst evropské ekonomiky, odstraňování překáţek mezi jednotlivými členskými zeměmi apod.) a zároveň musí být ze zadání projektu patrno, proč daný návrh nelze financovat z jiných, čistě národních podpůrných programů. Získat podporu z jednotlivých programů CIP obecně můţe široká škála organizací i jednotlivců. Konkrétní kritéria pro získání podpory se však mezi jednotlivými programovými schématy poněkud liší. Výše prostředků plynoucích z EU na tento program činí více neţ 3,6 mld. €. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

6.4. Finanční mechanismy EHP/Norska Česká republika přijala memoranda o porozumění pro finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP – Norsko, Island a Lichtenštejnsko). Podnikům z ČR se tak nabízí moţnost čerpat finance na projekty ve veřejném zájmu, které nemohou být financovány v rámci strukturálních fondů. Tento program umoţňuje ţádat o finanční podporu menších výzkumných projektů týkajících se obecně otázek předávání znalostí v oblasti 44

výzkumu a vývoje, se zřetelem k inovativním přístupům a komplexním řešením (např. metody, postupy, technologie, nové patenty nebo prototypy, průmyslové vyuţití). Ţádat o grant mohou české subjekty, které musejí mít alespoň jednoho projektového partnera z některé z donorských zemí programu. Podporu lze získat na projekty spadající do některé z oblastí:  uchování evropského kulturního dědictví;  ochrana ţivotního prostředí;  rozvoj lidských zdrojů;  zdravotnictví a péče o dítě;  vědecký výzkum a vývoj;  implementace Schengen - posilování justice. Mimo výše uvedené oblasti výzkumných projektů lze z programu získat rovněţ finanční podporu na krátkodobé výměnné pobyty expertů, účast na odborných konferencích nebo na pořádání různých odborných akcí organizovaných či spoluorganizovaných zeměmi EHP a Norska. Účast na výměnné akci či konferenci musí být realizována se zřetelem na přípravu nových projektů, na předávání znalostí ve výzkumu a vývoji, přípravu nových průmyslových aplikací, patentů apod. Podpora účasti tohoto typu můţe činit aţ 5.000 €. Ţadateli o podporu mohou být experti z ČR i z dárcovských zemí, kteří dosud nejsou zahrnuti v ţádném běţícím projektu, podporovaném Finančními mechanizmy zemí EHP a Norska.

6.5. Program švýcarsko-české spolupráce Česká republika podepsala se Švýcarskou konfederací v roce 2007 rámcovou dohodu s cílem sníţení hospodářských a sociálních rozdílů v rozšířené Evropské unii. Dohoda umoţňuje subjektům z ČR čerpat do roku 2011 pomoc aţ ve výši přibliţně 110 milionů CHF. Program zahrnuje národní a nadnárodní projekty, které podporují udrţitelný, hospodářsky a sociálně vyváţený rozvoj. Partneři a příjemci mohou být z veřejného a soukromého sektoru, nevládní organizace a jiné organizace občanské společnosti. Národním kontaktním místem pro Českou republiku je Ministerstvo financí ČR. Tento program má následující cíle:  sníţení hospodářských a sociálních rozdílů mezi ČR a vyspělejšími zeměmi EU  sníţení hospodářských a sociálních rozdílů mezi dynamickými městskými centry a strukturálně slabými okrajovými regiony v rámci ČR. 45

7. Rozpočtové kapitoly a přehled o výši podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR 7.1. Přehled rozpočtových kapitol v ČR Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice schválená v roce 2008 si klade za cíl sníţení počtu rozpočtových kapitol, ze kterých se poskytuje účelová a institucionální podpora. Níţe uvedená tabulka číslo 3, ukazuje přehled rozpočtových kapitol před naplněním tohoto cíle. Tento stav je platil ještě v roce 2009, od roku 2010 pak nečerpá výdaje na výzkum a vývoj jako samostatná rozpočtová kapitola BIS (305), NBÚ (308) a od roku 2011 nečerpá ČBÚ (348) a SÚJB (375). Tabulka číslo 3: Přehled rozpočtových kapitol Název rozpočtové kapitoly

Zkratka

1.

Úřad vlády ČR

ÚVČR

304

2.

Bezpečnostní informační služba

BIS

305

3.

Ministerstvo zahraničních věcí

MZV

306

4.

Ministerstvo obrany

MO

307

5.

Národní bezpečnostní úřad

NBÚ

308

6.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MPSV

313

7.

Ministerstvo vnitra

MV

314

8.

Ministerstvo životního prostředí

MŽP

315

9.

Ministerstvo pro místní rozvoj

MMR

317

10. Grantová agentura ČR

GAČR

321

11. Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPO

322

12. Ministerstvo dopravy

MD

327

13. Ministerstvo zemědělství

MZe

329

14. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchova

MŠMT

333

15. Ministerstvo kultury

MK

334

16. Ministerstvo zdravotnictví

MZ

335

17. Ministerstvo spravedlnosti

MS

336

18. Český úřad zeměměřický a katastrální

ČÚZK

346

19. Česká báňský úřad

ČBÚ

348

20. Akademie věd ČR

AVČR

361

21. Státní úřad pro jadernou bezpečnost

SÚJB

375

22. Technologická agentura ČR

TAČR

377

Zdroj: Rada pro VVI, http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=580838

46

Číslo kapitoly

V následující tabulce číslo 4 je uveden přehled rozpočtových kapitol po naplnění cíle Reformy, tzn. jejich sníţení na počet 11. Dle výhledu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace by tato struktura rozpočtových kapitol měla být realizována od roku 2012. Tabulka číslo 4: Přehled rozpočtových kapitol Název rozpočtové kapitoly

Zkratka

Číslo kapitoly

1.

Úřad vlády ČR

ÚV ČR

304

2.

Ministerstvo obrany

MO

307

3.

Ministerstvo vnitra

MV

314

4.

Grantová agentura ČR

GA ČR

321

5.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPO

322

6.

Ministerstvo zemědělství

MZe

329

7.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchova

MŠMT

333

8.

Ministerstvo kultury

MK

334

9.

Ministerstvo zdravotnictví

MZ

335

10.

Akademie věd ČR

AV ČR

361

11.

Technologická agentura ČR

TA ČR

377

Zdroj: Rada pro VVI, http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=580838

Strukturované rozdělení výdajů na výzkum, vývoj a inovace rozesílá Rada správcům rozpočtových kapitol, kteří zpracují své návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace (dále jen „VVI―) pro své kapitoly tak, aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených v předchozích letech a dalších závazků. Své návrhy předkládají správci rozpočtových kapitol zpět Radě, která je s nimi projednává v dohodovacím řízení. Výsledný návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, jejich rozdělení a střednědobý výhled podpory na výzkum, vývoj a inovace předkládá Rada vládě. Vláda poté stanoví celkové výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace a po projednání zpracuje tento materiál Ministerstvo financí v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona18. Podpora výzkumu a vývoje spolu s kvalitním vzděláváním přináší kaţdé ekonomice konkurenceschopné poznatky, inovace a technologie s čímţ souvisí i zvyšování produktivity, zaměstnanosti, udrţitelného rozvoje a sociální soudrţnosti. Proto investice do výzkumu a vývoje z veřejných prostředků přispívají k rozvoji společnosti a hospodářskému růstu.

18

Zákon o státním rozpočtu ČR na daný rok.

47

Přehled o výši výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ČR v členění na institucionální a účelovou podporu v letech 2000 – 2008 názorně ukazuje tabulka číslo 5. Institucionální podpora tvoří dlouhodobě větší podíl z celkové podpory ve srovnání s účelovou, coţ je dáno vyšší podporou projektů na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (jedná se zejména o výzkumné záměry). Tabulka číslo 5: Podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR mil. Kč – běţné ceny

FORMA PODPORY:

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

institucionální

5 797 6 864 6 996 7 598 7 784 9 322 9 841 11 276 11 038

účelová

6 098 5 746 5 280 5 827 6 391 7 121 8 467 9 200 9 451

Celkem

11 896 12 610 12 276 13 425 14 175 16 443 18 308 20 476 20 490

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1005-10

V tabulce číslo 6 je uveden přehled výše výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ČR v členění podle hlavních poskytovatelů. Z údajů v ní uvedených vyplývá, ţe největšími poskytovateli veřejné podpory v České republice jsou MŠMT (38 % celkové podpory), AV ČR (27 %), MPO (12 %). Tabulka číslo 6: Podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR mil. Kč – běţné ceny

POSKYTOVATEL

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

MŠMT

3 610

4 325

4 184

4 583

4 538

5 587

6 703

7 509

7 771

AV ČR

3 540

3 884

3 889

3 647

4 005

4 439

4 835

5 656

5 552

MPO

1 359

1 152

1 084

1 205

1 542

1 820

2 125

2 545

2 479

GA ČR

543

577

613

1 183

1 242

1 335

1 407

1 520

1 538

MZe

468

497

527

586

671

727

767

827

841

MZ

703

752

733

731

728

859

880

965

728

MO

906

561

398

509

383

480

532

429

491

MŢP

380

402

407

528

554

562

410

406

482

MD

97

96

95

96

129

190

164

136

177

Ostatní

290

363

347

357

382

445

484

483

431

Celkem

11 896

12 610

12 276

13 425

14 175

16 443

18 308

20 476

20 490

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1005-10

Tabulka číslo 7 na následující stránce ukazuje přehled o výši podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu v členění dle jednotlivých příjemců. Z této tabulky je patrné, ţe mezi hlavní příjemce veřejné podpory patří vysoké školy a veřejné výzkumné organizace zřizované AV ČR (obě s podílem skoro 34 % z celkové výše podpory).

48

Tabulka číslo 7: Podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR mil. Kč – běţné ceny

PŘÍJEMCE PODPORY

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Veřejné vysoké školy

3 291

3 976

4 138

4 180

4 254

5 299

5 599

6 761

6 910

Veřejné výzkumné instituce celkem

4 150

4 487

4 363

5 128

5 478

5 880

6 073

7 597

7 989

3 552

3 784

3 724

4 406

4 699

5 000

5 176

6 483

6 840

598

703

638

723

779

880

897

1 114

1 150

Ostatní vládní a veřejné organizace

1 137

1 162

840

1 241

1 102

1 149

1 208

1 330

1 135

Podniky celkem

Ústavy Akademie věd ČR (vč. TA ČR) Resortní veřejné výzkumné instituce

1 679

1 458

1 336

1 573

2 331

2 818

3 165

3 619

3 588

veřejné

275

236

217

239

402

642

759

738

702

soukromé národní

978

838

777

939

1 396

1 653

1 838

2 184

2 235

soukromé pod zahraniční kontrolou

426

384

342

396

532

524

568

696

652

240

262

286

272

361

379

366

327

335

32

24

22

30

43

50

40

37

40

Ostatní

1 367

1 241

1 291

1 000

607

868

1 857

804

492

Celkem

11 896

12 610

12 276

13 425

14 175

16 443

18 308

20 476

20 490

Konsorcia Fyzické osoby

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1005-10

Přehled o výši výdajů ze státního rozpočtu v členění na jednotlivé rozpočtové kapitoly včetně výdajů z programů EU na roky 2009 – 2011 a výhled na roky 2012 a 2013 je uveden v tabulce číslo 8. Tabulka číslo 8: Výdaje státního rozpočtu ČR na VVI údaje v tis. Kč

Rozpočtová kapitola ÚV ČR

2009 (21 RK)

2010 (20 RK)

2011 (18 RK)

2012 (11 RK)

2013 (11 RK)

36 344

48 808

49 418

39 699

39 701

8 100

0

0

0

0

21 697

20 527

13 404

0

0

MO

507 206

448 521

366 744

379 046

385 805

NBÚ

21 731

0

0

0

0

MPSV

77 243

63 950

32 159

0

0

MV

47 942

368 797

481 248

604 792

642 962

MŢP

478 111

478 928

331 589

0

0

MMR

31 210

28 559

23 458

0

0

GA ČR

1 833 145

2 016 142

2 460 890

2 886 469

3 055 442

MPO

3 829 633

BIS MZV

3 741 948

6 664 368

3 848 106

3 829 633

MD

187 682

99 905

9 115

0

0

MZe

912 154

842 438

812 133

709 346

656 756 8 652 700

MŠMT

9 744 379

12 095 757

13 446 996

8 815 641

MK

92 807

98 586

211 570

382 869

475 904

MZ

1 101 468

839 855

1 075 904

1 098 662

1 206 413

MS

6 000

5 781

6 873

0

0

ČÚZK

31 300

22 159

34 391

0

0

ČBÚ

22 000

9 900

0

0

0

5 882 397

5 157 946

4 865 777

4 526 508

4 402 579

45 940

37 279

0

0

0

0

51 960

849 477

2 105 319

2 030 089

24 830 804

29 400 166

28 919 252

25 377 984

25 377 984

AV ČR SÚJB TA ČR Celkem

Zdroj: Rada pro VVI, http://w w w .vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=609

49

8. Případová studie – konkrétním pracovišti

podpora

výzkumu

na

8.1. Představení pracoviště Pracoviště experimentální medicíny (dále jen „PEM―) je součástí Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze – Krči (dále jen „IKEM―). „Posláním IKEM je služba ve prospěch zdraví v souladu s potřebami občanů a se zájmem společnosti v oblasti prevence, diagnostiky a léčby onemocnění, a to v duchu Hippokratovy přísahy a humanistických ideálů evropské a světové medicíny a lékařské vědy―19. Hlavním finančním zdrojem IKEM jsou platby za diagnostické a léčebné výkony od zdravotních pojišťoven, ale experimentální a výzkumná činnost je hrazena formou grantů od českých a zahraničních poskytovatelů. PEM se skládá ze šesti výzkumných laboratoří (oddělení), v nichţ probíhá experimentální výzkum v oblastech, které jsou dle statutu IKEM jeho hlavní náplní (tj. výzkum v oblasti diabetologie a poruch metabolismu, v oblasti transplantací ţivotně důleţitých orgánů a v oblasti kardiovaskulárních chorob). Konkrétně jde o tyto laboratoře:  Oddělení metabolismu diabetu  Laboratoř Langerhansových ostrůvků  Laboratoř pro výzkum aterosklerózy  Transplantační laboratoř  Laboratoř experimentální hematologie  Oddělení patofyziologie kardiovaskulárních systémů. Na PEM je soustředěn výzkum některých patofyziologických procesů z oblasti diabetologie, hypertenze či aterosklerózy, a to moderními molekulárně-biologickými a genetickými metodami. A právě výzkum na pracovišti PEM je financován převáţně z prostředků grantových agentur, z prostředků Národních center výzkumu, institucionálních prostředků výzkumného záměru IKEM a dalších poskytovatelů. Jednotlivé grantové projekty jsou řešeny především kmenovými pracovníky laboratoří PEM, dále klinickými pracovníky v rámci spolupráce s jednotlivými odbornými Centry IKEM a dalšími pracovníky z řad externích pracovníků a to díky Akreditaci uţivatelského zařízení IKEM pro práci na laboratorních zvířatech a jejich chov. 19

Institut klinické a experimentální medicíny [online]. 2006, [cit. 2011-05-20]. O nás IK+EM, Kdo jsme a co chceme IK+EM. Dostupné z WWW: .

50

Uvedená Organizační struktura IKEM na obrázku číslo 2 názorně ukazuje směry jednotlivých oddělení, jejich provázanost a hlavní zodpovědnost. Obrázek číslo 2: Organizační struktura IKEM Ředitel IKEM

ODBORNÁ CENTRA

KARDIOCENTRUM Klinika kardiologie Klinika kardiovaskulární chirurgie Klinika anesteziologie a resuscitace Pracoviště preventivní kardiologie

TRANSPLANTCENTRUM Klinika transplantační chirurgie Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péčei Klinika nefrologie Klinika hepatogastroenterologie Pracoviště klinické a transplantační patologie Oddělení odběru orgánů a transplantačních databází

CENTRUM DIABETOLOGIE Klinika diabetologie Laboratoř klinické patofyziologie

KOMPLEMENT

ŘEDITELSTVÍ

PRACOVIŠTĚ ODBORNÉ AMBULANTNÍ PÉČE

ÚSEK ŘEDITELE

ÚSEK TECHNICKÝ A PROVOZNÍ

PRACOVIŠTĚ LABORATORNÍCH METOD PRACOVIŠTĚ RADIODIAGNOSTIKY A INTERVENČNÍ RADIOLOGIE RADIOIZOTOPOVÉ PRACOVIŠTĚ

ÚSEK PERSONÁLNÍ A PRÁVNÍ

ÚSEKNÁMĚSTKYNĚ PRO OŠETŘOVATELSKOU PÉČI OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

PRACOVIŠTĚ KLINICKÉ REHABILITACE

ÚSEK EKONOMICKÝ A OBCHODNÍ

ÚSEK INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ

ÚSTAVNÍ LÉKÁRNA

PRACOVIŠTĚ EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY Laboratoř pro výzkum aterosklerózy Laboratoř patofyziologického kardiovaskulárního výzkumu Laboratoř Langerhansových ostrůvků Oddělení metabolismu diabetu Transplantační laboratoř Laboratoř experimentální hepatologie

Zdroj: Organizační struktura IKEM, vnitřní organizační směrnice ÚPP-IKEM

8.2. Postup při získávání grantových prostředků Získat grantové prostředky na výzkum můţe uchazeč tím, ţe podá grantovou přihlášku na základě vyhlášené veřejné soutěţe poskytovatelem účelových a institucionálních prostředků na výzkum, vývoj a inovace a tato přihláška bude v hodnotící lhůtě vybrána k financování. Termíny vyhlášení veřejných soutěţí stanoví kaţdý poskytovatel sám, a proto musí uchazeč sledovat dostupné informační kanály, ve kterých jsou vyhlašovány a evidovány všechny veřejné soutěţe. V IKEM je pro tyto účely zřízeno „Grantové oddělení―, které má za úkol sledovat tyto informace a předávat je dále všem vědeckým pracovníkům prostřednictvím Intranetu IKEM, nebo elektronické pošty. 51

Vzhledem k tomu, ţe veřejná soutěţ má ze zákona danou minimální soutěţní lhůtu, je potřeba, aby v této době navrhovatel, potaţmo uchazeč stihl naplnit všechny poţadavky dané vyhlášenou soutěţí. Pro tyto účely jsou v IKEM upraveny podmínky v organizační směrnici č. 502 „Pravidla IKEM pro přípravu grantových projektů a jejich realizaci―. Jde o to, aby kaţdý navrhovatel měl jiţ před vyhlášením veřejné soutěţe připraven koncept svého projektu, se kterým bude soutěţit. Navrhovatel připravuje odbornou část projektu, včetně přibliţných nákladů projektu a sloţení řešitelského týmu. Takto zpracovaný koncept předá grantovému oddělní, které dopracuje rozpočet o mzdové a reţijní náklady a ve spolupráci s Vědeckou lékařskou knihovnou IKEM připraví bibliografii navrhovatele a odborných spolupracovníků s uvedením citačních koeficientů. V okamţiku vyhlášení veřejné soutěţe je pro kaţdého navrhovatele závazná zadávací dokumentace, formuláře grantové přihlášky, termíny a podmínky uvedené ve vyhlášené veřejné soutěţi. Kaţdý poskytovatel můţe mít své vlastní podmínky pro předkládání a zpracování grantových přihlášek, všechny tyto údaje však musí být v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. GA ČR vyhlásila v roce 2011 jiţ dvě veřejné soutěţe. Na začátku března to byla veřejná soutěţ na podporu standardních, postdoktorských a bilaterálních projektů. Koncem března pak vyhlásila veřejnou soutěţ na podporu excelence v základním výzkumu, obě s předpokládaným počátkem řešení v roce 2012. Blíţe byly jednotlivé druhy grantových projektů popsány v kapitole Programy podporované z rozpočtové kapitoly GA ČR na straně 27. Kaţdá soutěţ má vlastní zadávací dokumentaci a ke kaţdé soutěţi je vytvořen „link―, coţ je odkaz na internetové stránky, kde se nachází aplikace, ve které se vyplňují grantové přihlášky. Navrhovatel na uvedené www stránce zaregistruje projekt, tím získá přihlašovací údaje, kterými jsou kód projektu a vygenerované heslo. Těmito údaji se pak do aplikace navrhovatel přihlašuje a postupuje v souladu se zadávací dokumentací při vyplňování poţadovaných údajů. Výhodou těchto aplikací je na rozdíl od klasických tištěných formulářů skutečnost, ţe aplikace sama napomáhá při vyplňování poţadovaných údajů. Například upozorní na příliš velký počet znaků při vyplňování názvu projektu, nebo anotace, provádí automatické sčítání nákladových poloţek a při kontrole celého projektu upozorní na nedostatky a chyby. Před koncem soutěţní lhůty uchazeč vygeneruje kompletní písemnou grantovou přihlášku, kterou podepisuje statutární zástupce a v zalepené obálce se předává na 52

GA ČR. Pokud má uchazeč vytvořenou datovou schránku je grantová přihláška povaţována za předanou v písemné formě v soutěţní lhůtě i v elektronické formě v rámci informačního systému datových schránek (dále jen „ISDS―). Po ukončení soutěţní lhůty začíná běţet hodnotící lhůta, ve které se posuzují formální náleţitosti grantových přihlášek, odborná úroveň řešitelských týmů, výše finančních poţadavků a naplnění daných cílů a očekávaných přínosů projektu. Vzhledem k tomu, ţe GA ČR podporuje projekty zejména základního výzkumu, musí být řešením grantového projektu vţdy výsledek definovaný v souladu s platnou Metodikou hodnocení výsledků výzkumu a vývoje (dále jen „Metodika―). Návrhy projektů přijímá Komise pro přijímání návrhů projektů, která vyhodnotí splnění podmínek veřejné soutěţe, vypracuje seznam doporučených projektů a seznam projektů nevyhovujících podmínkám veřejné soutěţe s uvedením důvodů jejich vyřazení. Návrhy grantových projektů přijatých do veřejné soutěţe jsou na GA ČR hodnoceny ve třech stupních. Prvním stupněm jsou hodnotící panely, coţ jsou poradní orgány oborových komisí, na druhém stupni jsou Oborové komise, a rozhodujícím orgánem, třetím stupněm, je předsednictvo GA ČR. Hodnocení projektů probíhá tak, aby byla uplatňována odborná kritéria a aby nedocházelo ke konfliktu zájmů. Předsednictvo GA ČR rozhodne o udělení nebo neudělení grantu na základě doporučení poradních orgánů. Své rozhodnutí zveřejňuje GA ČR prostřednictvím internetu jako oznámení výsledků veřejné soutěţe. Po ukončení hodnotící lhůty a na základě vyhlášení výsledků se uzavírá Smlouva o poskytnutí podpory, nebo se vydává Rozhodnutí o poskytnutí podpory příjemci, které podepisuje statutární orgán poskytovatele a příjemce. Na základě těchto dokumentů dochází k financování a k řešení grantových projektů. Ve smlouvě se uvádí základní údaje o projektu, poskytnutí účelové podpory a finančním zajištění projektu, včetně uznaných nákladů na celou dobu řešení projektu. Součástí smlouvy jsou dále povinnosti příjemce účelové podpory, povinnosti poskytovatele účelové podpory, kontroly, sankce, společná a závěrečná ustanovení. Přílohou smlouvy je výše přidělené účelové podpory na projekt a schválený projekt na základě grantové ţádosti. Kaţdý příjemce musí zajistit dodrţování ustanovení smlouvy řešitelem projektu a hospodárné a efektivní vyuţívání přidělené účelové podpory, informovat poskytovatele o změnách, které nastanou v době od nabytí účinnosti smlouvy v termínu stanoveném smlouvou. Příjemce je povinen informovat poskytovatele o průběhu řešení projektu za kaţdý kalendářní rok. Tyto informace podává spolu s přehledem o 53

dosaţených výsledcích formou Dílčí (průběţné) zprávy. V průběţné zprávě uvádí získané výsledky, přehled o publikační a přednáškové aktivitě, přehled o vyčerpaných finančních prostředcích a finanční poţadavky na další rok, včetně přehledu o plánovaných aktivitách a činnostech. Na základě hodnocení dílčí zprávy poskytovatele je vyhotoven dodatek ke smlouvě a vydáno rozhodnutí o přidělení dotace na další rok řešení. Na konci řešení grantového projektu musí příjemce vyhotovit Závěrečnou zprávu, ve které shrnuje veškeré výsledky, podává přehled o financování projektu a dokládá získané výsledky formou publikace v odborných periodicích s Impakt faktorem, coţ je index, který představuje průměrný počet citací publikace v odborném vědeckém časopise. Výsledky řešení musí být předloţeny v členění podle druhů definovaných v platné Metodice. Kaţdý příjemce provede v závěrečné zprávě svého projektu bodové hodnocení získaných výsledků na základě Metodiky. Kromě toho musí kaţdý uchazeč kaţdý rok předávat informace do centrálního Informačního systému VVI, do části RIV, kde probíhá na základě těchto informací celkové hodnocení výsledků výzkumných organizací. Hodnoceny jsou pouze ty, které splňují definici výsledků podle nařízení vlády a které jsou zde uvedeny.

8.3. Hodnocení získaných výsledků Hodnocení výsledků výzkumných organizací je prováděno v souladu se Zákonem a provádí se dle platné Metodiky, kterou zpracovává a vydává Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Cílem hodnocení je poskytnout v první řadě informace o úspěšném řešení daného projektu. Informační systém pak poskytuje vládě přehled a data o veškerých projektech podporovaných z veřejných prostředků a dále informace, které slouţí jako podklad pro přípravu státního rozpočtu o výši podpory na další roky. Zároveň je cílem hodnocení i kontrola poskytování a vyuţití účelové a institucionální podpory. Zdrojem těchto dat je RIV. Jeho výstup je názorně uveden v příloze číslo 5. V rámci bodového hodnocení výsledků výzkumu a vývoje (jedná se především články publikované v impaktovaných, případně recenzovaných časopisech apod.) za rok 2010, které zpracovává Rada, se umístil IKEM jiţ po třetí v řadě na druhém místě mezi organizacemi řízenými MZ ČR. Kvalitní publikační aktivita vědeckých pracovníků IKEM tak přispívá

54

v souladu s reformou výzkumu a vývoje v ČR k výraznému navýšení institucionální podpory pro další roky (Výzkumný záměr IKEM).

8.4. Další moţnosti získávání podpory pro pracoviště 8.4.1. Interní grantová agentura MZ ČR Veřejnou soutěţ o poskytnutí účelové podpory vyhlašuje také Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen „IGA MZ―). Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatelem a správním orgánem státních zdravotnických zařízení, kterým IKEM je. Ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje veřejnou soutěţ o účelovou podporu IGA MZ ČR na řešení projektů aplikovaného, ale i základního zdravotnického výzkumu a vývoje v rámci Resortního programu výzkumu a vývoje III na roky 2011 – 2015. Poslední veřejná soutěţ byla vyhlášena dne 26. května 2010, do které IKEM podal v pozici uchazeče 27 ţádostí o účelovou podporu a v 11 dalších grantových přihláškách figuroval jako další uchazeč (spolu příjemce). V dubnu 2011 byly vyhlášeny výsledky této soutěţe, ve které uspělo pouze 7 projektů, coţ by mohlo být povaţováno za neúspěch ve srovnání s předchozími roky, ale vzhledem k objemu finančních prostředků a skutečnosti, ţe byla opět navýšena dotace na institucionální výzkumný záměr tomu tak není, přehled řešených výzkumných projektů a finanční objem ukazují grafy na straně 52. Pro srovnání v roce 2010 získal IKEM 13 projektů ze 45 podaných ţádostí a v předchozím roce dokonce 23 ze 43 podaných ţádostí. ČR. Výzkumní pracovníci IKEM řešili v roce 2010 celkem 86 grantových projektů a pokračovalo řešení výzkumného záměru, který je rozčleněn na 21 dlouhodobě probíhajících dílčích projektů. V průběhu roku 2010 bylo poskytovatelem MZ ČR hodnoceno 23 závěrečných zpráv o řešení projektů IGA MZ ČR, které byly ukončeny k 31. prosinci 2009 a kde IKEM figuroval v pozici příjemce účelové podpory. Projekty byly posouzeny vzhledem ke splnění plánovaných cílů, dosaţeným výsledkům a bohaté publikační aktivitě v časopisech s impakt faktorem vysoce pozitivním způsobem. Za zmínku stojí například ocenění Závěrečné zprávy s názvem „Farmakorezistentní fokální epilepsie s normálním MRI nálezem: Analýza etiopatogeneze a zhodnocení přínosu jednotlivých diagnostických metod―, na které se IKEM podílel z pozice spolu-příjemce (příjemcem účelové podpory byla 2. lékařská fakulta UK v Praze) a která obdrţela Cenu ministra zdravotnictví ČR.

55

Níţe uvedené grafy dávají přehled o počtu řešených projektů u národních grantových agentur (graf číslo 1) a výše přidělené podpory z národních zdrojů (graf číslo 2) na jejich řešení v KEM mají stoupající tendenci a nejsou nikterak zanedbatelnými údaji. Graf č. 1: Počet výzkumných projektů v IKEM v letech 2005 – 2010

Počet výzkumných projektů v IKEM 120 101 100

86

86

107

87 75

80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: výroční zprávy IKEM

Graf č. 2: Výše přidělené podpory na projekty IKEM (údaje jsou uvedeny v tis. Kč)

Výše přidělené podpory na projekty IKEM 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

87480

92456

72529 60623

56990

51391

2005

2006

2007

2008

Zdroj: výroční zprávy IKEM

56

2009

2010

8.4.2. Strukturální fondy EU V roce 2009 uspělo pracoviště PEM ve vyhlášené veřejné soutěţi Magistrátu hlavního města Prahy, který vyhlásil soutěţ v rámci 2. výzvy OP PK (oblast podpory 3.1. „Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu, vývoje a praxí―) s podanou ţádostí o financování projektu „Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad v IKEM― (dále jen „CEVKOON―). Jednalo se o investiční projekt, jehoţ cílem bylo modernizovat přístrojové a laboratorní vybavení pro výzkum v rámci PEM a zajistit tak fungování centra CEVKOON. „Činnost tohoto centra zásadně zvýší výzkumnou konkurenceschopnost IKEM v rámci Evropského výzkumného prostoru, potažmo hlavního města Prahy, jakožto střediska biomedicínského výzkumu, což odpovídá globálním cílům programu OPPK“ (Luděk Červenka) 20. Investice na nákup laboratorních přístrojů slouţí jako materiální základna pro vytvoření a realizaci špičkových výzkumných projektů a programů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění a transplantací orgánů. Skutečné naplnění těchto cílů se fakticky ukáţe aţ v provozní fázi projektu, která trvá pět let od ukončení investiční realizační fáze, ale jiţ nyní vznikají odborné impaktované publikace. Výsledky v nich uváděné byly získány právě díky vyuţití laboratorního vybavení z projektu OP PK, a proto je jejich součástí i poděkování za podporu, viz Příloha číslo 6, další informace na http://www.cevkoon.eu/cevkoon/cevkoon?pgid=104&did=1. Projekt byl realizován v období 1. 1. 2010 – 30. 6. 2010, kdy proběhly výběrová řízení na dodávku devíti systémů laboratorních přístrojů, výběr dodavatelů, uzavření kupních smluv s dodavateli, dodávky laboratorních přístrojů, instalace a zaškolení obsluhujícího personálu. Pro podání ţádosti bylo doloţit závazek, ţe IKEM provede nejprve úhradu veškerých nákladů přímo souvisejících s pořízením všech laboratorních systémů. Z předběţných nabídek a odhadu kupních cen laboratorních systémů, byla sestavena kalkulace nákladů na projekt, viz Tabulka číslo 9: Finanční rámec projektu CEVKOON Tabulka č. 9: Finanční rámec projektu CEVKOON Způsobilé výdaje

neinvestiční investiční

Celkem

342 490,00 Kč 79 665 000,00 Kč 80 007 490,00 Kč

Nezpůsobilé výdaje

2 453 991,00 Kč

Celkem

82 461 481,00 Kč

Zdroj: Smlouva o financování projektu 20

Cevkoon IK+EM. [online]. 2010, [cit. 2011-05-20]. Aktuality, Informační broţura o projektu. 23.9.2010. Dostupná z WWW na:

57

Po dokončení investiční fáze projektu byl zahájen provoz centra CEVKOON. Na základě vyhotovení závěrečné monitorovací zprávy byl odeslán poţadavek na proplacení investovaných způsobilých nákladů, na základě kterého byly refundovány náklady dle smlouvy v poměru 85 % příspěvek EU, 7,5 % příspěvek MHMP a 7,5 % spoluúčast IKEM, přehled ukazuje tabulka číslo 10. Tabulka číslo 10: Vymezení podílu financování projektu CEVKOON Dotace z ERDF

85%

68 006 366,46 Kč

MHMP

7,50%

6 000 561,77 Kč

Vlastní financování žadatelem

7,50%

6 000 561,77 Kč

Celkem

80 007 490,00 Kč

Zdroj: Smlouva o financování projektu

Vzhledem k tomu, ţe v rámci řešení projektu nebyly splněny přesně všechny podmínky smlouvy, ale přestoţe došlo k naplnění všech monitorovacích ukazatelů a celkové řešení projektu bylo hodnoceno kladně, tak došlo ke krácení refundace podílu z ERDF ve výši 10%. V prosinci roku 2010 byl náš projekt vybrán jako „ukázkový vzorek― pro delegaci zástupců z Evropské komise, kteří se zástupci Magistrátu hlavního města Prahy, jakoţto řídícího orgánu tohoto programu, navštívili naše pracoviště a prohlédli si prostory, kde činnost centra CEVKOON probíhá a kde jsou instalovány přístroje zakoupené z prostředků Strukturálních fondů EU. V současné době probíhá provozní fáze projektu, kdy byl zahájen výzkum na ověření hypotéz a získané výsledky jsou vyuţívány pro prevenci a léčbu chorob krevního oběhu, transplantací orgánů nebo jejich náhrad. Jak jiţ bylo zmíněno výše, vznikají odborné impaktované publikace, kde jsou shrnuty výsledky řešení grantových a jiných projektů a které byly získány právě díky vyuţití laboratorního vybavení z projektu OP PK. Součástí kaţdé takovéto odborné publikace je i poděkování grantové agentuře, nebo dalšímu poskytovateli za podporu. Vzhledem k tomu, ţe na pracovišti PEM se provádí hlavně základní výzkum a tak zmiňovanými výsledky jsou právě tyto odborné publikace. Veškerý přehled o získaných výsledcích je uváděn na webových stránkách projektu, zřízených pro účely informování veřejnosti

o

postupu

prací

a

činnosti

projektu

CEVKOON,

http://www.cevkoon.eu/cevkoon/cevkoon. Mimo tyto informace je nutno kaţdým rokem vyhotovit tzv. Hlášení o pokroku pro poskytovatele, které shrnuje získané výsledky za přecházející období.

58

8.4.3. Sedmý rámcový program EU V IKEM se dále řeší multicentrické mezinárodní studie, jako například EUROSPK 02, která je dalším úspěšným projektem na výzkum a vývoj z jiných neţ národních zdrojů. V rámci tohoto projektu je sdruţeno celkem 11 evropských pracovišť a cílem projektu je koordinovaně sledovat moţnosti jak zlepšit výsledky transplantací ledviny a pankreatu u nemocných pacientů s diabetem 1. typu a diabetickou nefropatií v konečném stadiu. Dalším

mezinárodním

projektem

je

DIAdvisor,

ve

kterém

se

Laboratoř

Langerhansových ostrůvků PEM stala součástí mezinárodního evropského konsorcia. Tento projekt je financován v rámci 7 RP. Klinická část tohoto evropského projektu má za cíl připravit systém pro krátkodobou předpověď glykémií u pacientů léčených inzulinem, zaloţenou na komplexním fyziologickém sledování různých okolností. Snahou všech vědeckých pracovníků IKEM je podávat své návrhy výzkumných projektů a tím získávat finanční podporu na jejich řešení z různých zdrojů, které se nabízejí. Napomáhá jim v tom, jak jiţ bylo zmíněno výše Grantové oddělení IKEM, které sleduje vyhlašované veřejné soutěţe grantových agentur, výzvy v rámci Operačních programů a dalších poskytovatelů. Kromě jiţ výše zmiňovaných poskytovatelů GA ČR, IGA MZ ČR, 7. RP EU, sem patří například Ministerstvo vnitra ČR, TA ČR, MŠMT ČR (KONTAKT), Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR (Národní program zdraví) apod. Úspěšné návrhy projektů jsou pak řešeny v souladu s pravidly dané soutěţe a v souladu s uzavřenou smlouvou o financování projektů. Hlavními rysy klinické a výzkumné činnosti je snaha o řešení zdravotnicky a společensky nejzávaţnějších problémů. Mnoho-oborový týmový přístup k pacientům a výzkumným úkolům včetně spolupráce se širokým spektrem zdravotnických pracovišť doma i ve světě umoţňuje IKEM získávat tyto prostředky ve stále vyšším a vyšším měřítku.

59

9. Souhrn vlastních poznatků Z vlastní, nikoliv vědecké, praxe se domnívám, ţe poskytování veřejné podpory na výzkum, experimentální vývoj a inovace je sloţitý systém. Ale pro naplnění hlavních principů národní politiky je naprosto nezbytné do tohoto systému úspěšně proniknout a drţet krok se světem. V současné době, kdy lze získávat prostředky nejenom z národních zdrojů, musí vědečtí pracovníci zapojit veškeré úsilí do hledání všech moţných způsobů jak tyto zdroje získat, vyuţít a nabízet svoje know-how, lidské zdroje a poznatky, které by přilákaly investory do našich institucí. Domnívám se také, ţe by mělo být snahou i všech vědeckých pracovišť, ve kterých nejde čistě jen o základní výzkum, o jejich propojení s aplikační, soukromou sférou a tím získávat prostředky na výzkum a vývoj i z této oblasti. Aplikace získaných výsledků na vědeckých pracovištích do praxe je cílem mnoha vědeckých pracovníků, ale bohuţel většinou není v jejich moci to zajistit. O tuto záleţitost by se měly postarat výzkumné instituce právě ve spolupráci se soukromými subjekty. Na druhé straně získávání projektů financovaných z prostředků EU a od dalších poskytovatelů není jednoduchá záleţitost a mnohdy to není ani v moci vědeckých pracovišť. V tom okamţiku se z vědeckých pracovníků stávají úředníci, kteří ve snaze naplnit poţadavky dané legislativou opouštějí svoji vědeckou práci a svůj vědecký čas investují do hledání vhodných programů a sepisování grantových ţádostí. Je proto potřeba, aby byli na našem trhu snadno dostupní koordinátoři a administrátoři, kteří pro tato vědecká pracoviště naleznou vhodné programy a zajistí pro ně veškerý servis. S tím jsou ale pochopitelně spojeny další náklady, na které musejí vědecká pracoviště nalézt prostředky. Samotné řešení výzkumných projektů se pak mnohdy stává byrokratickou záleţitostí, kdy jde o zcela váţné rozhodování o tom, zda pouţít přidělené finanční prostředky na nákup laboratorních pomůcek, nebo obyčejné propisky. V některých případech řešitelem skutečně investované a opodstatněné prostředky, které byly vyuţity k řešení cílů projekty, nejsou mnohdy grantovou agenturou uznány a proplaceny (jedná se zejména o projekty z prostředků EU, které bývají refundovány zpětně). V dalších případech se zase jedná o naprosto nelogické krácení poţadovaných finančních prostředků na základě pokynu grantové agentury, v důsledku čehoţ ani není moţné plánovaný projekt v daném rozsahu realizovat a to i přesto, ţe má kladné hodnocení od odborných oponentů. Otázka zní, kam aţ lze zajít v tomto krácení, 60

aby celková práce měla smysl, nedegradovala tento projekt a přinesla splnění daných cílů. Je snahou podpořit maximální moţný počet projektů byť s procentuálním krácením, anebo podpořit méně zato kvalitních projektů? A co uchazeči? Nepočítají jiţ dopředu s touto eventualitou, a proto své projekty ve svých návrzích nadhodnocují? Všechny tyto otázky těţko naleznou odpovídající odpověď, neboť Česká republika má stále jen jeden státní rozpočet, ze kterého plynou veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace. U projektů, které jsou financovány tzv. zpětně, to zase znamená, ţe kaţdý výzkumník nejprve investuje svoje vlastní, anebo vypůjčené prostředky do výzkumu a poskytovatel na základě hodnocení závěrečné zprávy posoudí, zda vše probíhalo podle grantové smlouvy, zda výzkum přinesl očekávané přínosy, a teprve potom vyplácí poţadované prostředky a v mnohých případech ne vţdy ve stoprocentním podílu, coţ můţe mít vliv na další průběh a vývoj podnikání zejména u malých a středních podniků. Cílem této práce bylo rozebrat moţnosti podpory vědy a výzkumu v České republice. Jak dokazují výše uvedené informace, moţností získat podporu na výzkum a vývoj v ČR z veřejných zdrojů, z Evropské unie a dalších poskytovatelů podpory je skutečně velké mnoţství. Je ale na kaţdém z nás, jak těchto moţností vyuţijeme pro náš prospěch a pro prospěch naší společnosti. Další krok leţí proto na výzkumných institucích, jak se v této široké nabídce zorientují, jak vyuţijí svoje výhody pro získání poţadované podpory, nebo partnerů na financování svých výzkumných projektů a jak úspěšně proniknou na trh se svými výsledky.

61

Závěr Věda a výzkum je dnes v České republice financována zejména z veřejných zdrojů, především ze státního rozpočtu ČR. To s sebou nese nutnost tyto činnosti kontrolovat, s čímţ souvisí poměrně velká byrokracie. Tím se dostáváme k problémům většiny vědeckých pracovišť, neboť ve své podstatě tato kontrola znamená omezování volného vědeckého rozletu a vlastní iniciativy. „Věda a výzkum jsou v České republice na začátku úžasné cesty, protože opravdu seriózní vědu děláme poměrně krátkou dobu“(Tomáš Jungwirth) 21. A právě výše zmíněná byrokracie znamená brzdu na této cestě. V zahraničí si tyto problémy s byrokracií uvědomují daleko více neţ u nás a rychleji z toho vyvozují důsledky. Je to znát z postřehů a nadšení mladých vědeckých pracovníků, kteří v rámci vlastního vzdělávání měli moţnost a šanci se na některé zahraniční výzkumné pracoviště dostat, poznat fungování těchto pracovišť a získat přehled o moţnostech financování výzkumu v tamních podmínkách. Proto je dost moţné, ţe pokud nedojde k opravdové změně a zmírnění těchto byrokratických překáţek, ztratíme tempo nejen za evropským, ale i světovým výzkumem a moţná ztratíme i mladé vědecké pracovníky. Řešení je nasnadě, většina vědeckých kapacit se totiţ domnívá, ţe se jedná o obecnou krizi v důvěře mezi poskytovateli a vědeckými pracovníky. Je zcela bezpochyby nutné vnést pravidla a řád do podmínek financování výzkumu a vývoje, ale na druhou stranu by tato pravidla neměla omezovat vědeckou práci zbytečným byrokratizováním podmínek čerpání podpory. Zároveň by nemělo docházet k omezování mladé vědecké generace, která v dnešních podmínkách nemá příliš velké šance na úspěch, pokud jsou projekty posuzovány na základě odborné kvality řešitelského týmu a hodnocení výsledků projektů a publikační aktivity. Nesmí docházet k upřednostňování vlivu zájmových skupin před poţadavky společnosti a veřejné prostředky na výzkum a vývoj musí být efektivně vyuţívány v souladu s reformním sloganem: „Věda dělá z peněz znalosti a inovace dělají ze znalostí peníze“. Získávání prostředků na výzkum a vývoj by mělo být zacíleno na vyuţití výsledků výzkumu a vývoje v aplikační sféře. Nabídka získaných know-how, lidských zdrojů a poznatky s cílem přilákat investory ze soukromého podnikatelského sektoru do našich institucí a zapojit je intenzivně do výzkumu, tak jak to funguje v zahraničí.

21

KYŠA Leoš. Já mozek. Magazín Víkend; Páteční příloha Hospodářských novin, 2011, č. 12., 25. března 2011, s. 18-27

62

Seznam pouţité literatury: Bibliografie: 1. BLAŢKA, M. a kolektiv. Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2010. Praha, Úřad vlády ČR, Rada pro výzkum, vývoj a inovace ČR, 2010. 205 s. ISBN 978-80-7440-037-7 2. FILÁČEK, A. Věda a poznávání sociálně ekonomických procesů. Praha: Bankovní institut, 2005. 126 s. ISBN 80-7265-076-9 3. KLUSÁČEK, K., KUČERA, Z., PAZOUR, M. a kol. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Praha: Technologická agentura Akademie věd ČR, 2008. 100 s. ISBN 978-8086429-89-2 4. KOLMAN, D., ŘÍPOVÁ, K., ŠKÁCHA, K. Analýza příležitostí lobbingu v Evropském výzkumném prostoru. Rámcové programy pro výzkum a vývoj. Praha: Vysoká škola chemickotechnologická, 2009. 52 s. ISBN 978-80-7080-737-8 5. PELTRÁM, A. a kolektiv. Evropská integrace a Česká republika. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2849-0

Periodika: 1. Hospodářské noviny 31. 3. 2011, Téma: „Jak žádat při podnikání o evropské dotace a jakých chyb se vyvarovat―. 2. Lidové noviny 18. 1. 2011, RYCHLÍK, Martin: „Titul Ph.D. ztrácí v Česku na ceně―. 3. Euro č. 41, 6. 10. 2008, RYCHLÍK, Martin: „Mangement patří i do vědy―. 4. Hospodářské noviny, 22. 4. 2008, ZLATUŠKA Jiří: „Vládní reforma vědy jde fatálně špatným směrem―. 5. Magazín Víkend, Páteční příloha Hospodářských novin č. 12, 25. 3. 2011, KYŠA, Leoš: „Já mozek. Stvořitelé budoucnosti“.

Zákony: 1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

63

3. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd ČR, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů 8. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěţi ve výzkumu a vývoji

Broţury: 1. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Schváleno usnesením vlády ČR dne 26. 3. 2008 č. 287, dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405 2. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Schváleno usnesením vlády ČR dne 8. 6. 2009 č. 729, dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=5579 3. Grantový systém GA ČR 2009 [online]. 2009 Grantová agentura České republiky, dostupné na http://marmolata.gacr.cz/?p=76 4. Zadávací dokumentace GA ČR pro veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu na rok 2012, dostupné na http://marmolata.gacr.cas.cz/?cat=6 5. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011). Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Schváleno usnesením vlády ČR dne 4. 8. 2010 č. 555, dostupné na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=608098 6. Výdaje na základní výzkum, celkové, v sektoru vládním (státním, podnikatelském a v sektoru vysokých škol. Mezinárodní porovnání. Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR, Praha, říjen 2009. 7. Vývoj realizace Národního strategického referenčního rámce. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, prosinec 2010. 8. Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání fondů SF / FS a národních zdrojů v programovém období 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, duben 2011, dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/83accd44-9c8b-47ae-a8ba3a4e1acd2d94/MMZ---duben-2011 64

9. Statistická ročenka vědy, technologií a inovací (Česká republika a mezinárodní srovnání v období 2000 – 2008), Český statistický úřad, 2011, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1005-10 10. Informační brožura o projektu CEVKOON, IKEM – PEM, 2010, dostupná na: http://www.cevkoon.eu/cevkoon_html/brozura_08-2010.pdf

Internetové články, odkazy: Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 26. 11. 2009 [cit. 2011-05-20]. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Dostupné z WWW: . Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR. Dostupné z WWW: . Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 3. 2011 [cit. 2011-05-20]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné z WWW: . Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 19. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. Dostupné s WWW.

Semináře: Dotační programy Technologické agentury ČR a operační programy v roce 2011, Seminář pořádaný společností Confima, Praha, 8. 3. 2011. http://www.confima.cz/seminar-dotacniprogramy-technologicke-agentury-cr-a Změny ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR v roce 2011 a dalších letech, Seminář pořádaný Institutem profesní přípravy, Praha, 24. 3. 2011. Změny ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR v roce 2011, Seminář pořádaný Institutem profesní přípravy, Praha, 9. 12. 2010 Management projektů 7 RP: Jak úspěšně podat návrh projektu do 7 RP a Jak řídit projekt financovaný ze zdrojů 7 RP. Seminář pořádaný Technologickým centrem AV ČR, Praha, 7. 8. 11. 2010 Porovnáván í finančních pravidel v programech výzkumu a vývoje, Programy národní, strukturální a 7 RP. Seminář Technologického centra AV CŘ, Praha, 21. 11. 2009

65

Seznam informačních zdrojů: Úřad vlády ČR, Rada pro výzkum, vývoj a inovace http://www.vyzkum.cz Strukturální fondy EU, www.strukturalni-fondy.cz Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, www.msmt.cz Magistrát hlavního města Prahy, www.oppa.cz, www.oppk.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz Grantová agentury ČR, www.gacr.cz Technologická agentura ČR, www.tacr.cz Akademie věd ČR a Grantová agentura AV ČR, www.avcr.cz, www.gaav.cz Technologické centrum AV ČR, www.tc.cz 7. rámcový program Evropského společenství, www.fp7.cz Český statistický úřad, www.czso.cz

66

Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků: Obrázek číslo 1: Přehled krajů ČR a regionů soudrţnosti, str. 42 Obrázek číslo 2: Organizační struktura IKEM, str. 51

Seznam grafů: Graf č. 1: Počet výzkumných projektů v IKEM v letech 2005 – 2010, str. 56 Graf č. 2: Výše přidělené podpory na projekty IKEM, str. 56

Seznam tabulek: Tabulka číslo 1: Přehled o strukturálních fondech EU, str. 36 Tabulka číslo 2 Přehled o rozdělení alokace na jednotlivé operační programy SF, str. 43 Tabulka číslo 3: Přehled rozpočtových kapitol před naplněním cílů Reformy, str. 46 Tabulka číslo 4: Přehled rozpočtových kapitol po naplnění cílů Reformy, str. 47 Tabulka číslo 5: Podpora V a V ze státního rozpočtu dle formy, str. 48 Tabulka číslo 6: Podpora V a V ze státního rozpočtu dle poskytovatelů, str. 48 Tabulka číslo 7: Podpora V a V ze státního rozpočtu dle příjemců, str. 49 Tabulka číslo 8: Výdaje státního rozpočtu na VVI, str. 49 Tabulka číslo 9: Finanční rámec projektu CEVKOON, str. 57 Tabulka číslo 10: Vymezení podílu financování projektu CEVKOON, str. 58

67

Seznam příloh: 1. Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 2. Výstup z IS VVI – výstup z evidence veřejných soutěţí ve výzkumu, vývoji (VES) 3. Výstup z IS VVI – výstup z CEP u ukončeného projektu 4. Výstup z IS VVI – výstup z CEP u nedokončeného projektu 5. Výstup z IS VVI – výstup z RIV – informace o publikaci 6. Odborná publikace jako výsledek základního výzkumu 7. Broţura projektu CEVKOON

68