VÝPOČETNÍ TECHNIKA A SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY PRO PODPORU VAV ČINNOSTÍ II

Modul: Exaktní metody řešení projektů VaV

Předmět: Výpočetní technika a specializované programy pro podporu VaV činností II

VÝPOČETNÍ TECHNIKA A SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY PRO PODPORU VAV ČINNOSTÍ II Květoslav Bártek

Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Olomouc 2010



Projekt „Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV“ (dále jen APSYS) OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/09.0134 je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Text neprošel jazykovou úpravou. © Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Autor:

Mgr. Květoslav BÁRTEK, Ph.D.

Recenzovali:

prof. Dr. Ing. Miroslav POKORNÝ prof. Dr. Zdeněk SOUČEK, DrSc. Mgr. Antonín SEDLÁČEK

Olomouc 2010 ISBN 978-80-87240-32-8



Obsah Úvod ........................................................................................................................................................... 4 1

Software určený pro zpracování textu....................................................................................... 5 Cíl ................................................................................................................................................... 5 1.1

Základy vytváření textových dokumentů ........................................................................... 5

1.2

Alternativy k MS Office .................................................................................................... 10

1.3

Technologie OCR ............................................................................................................ 10

Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 11 Literatura ke kapitole .................................................................................................................... 12 2

Aplikace zaměřené na statistické zpracování dat .................................................................. 13 Cíl ................................................................................................................................................. 13 2.1

Specializovaný statistický software ................................................................................. 13


Tvorba grafů, diagramů a myšlenkových map ....................................................................... 20 Cíl ................................................................................................................................................. 20 3.1

Základní pojmy počítačové grafiky .................................................................................. 20

3.2

Vyhledávání souborů obrazového charakteru v Internetu .............................................. 23

3.3

Vkládání obrazové dokumentace do textů ...................................................................... 25

3.4

Tvorba diagramů pojmových a myšlenkových map ........................................................ 26

3.5

Tvorba grafů v MS Excel 2003 ........................................................................................ 28


Citační manažery........................................................................................................................ 46 Cíl ................................................................................................................................................. 46 4.1

Základy vytváření textových dokumentů ......................................................................... 46

4.2

Citační manažer Zotero ................................................................................................... 46

4.3

Citační manager v prostředí MS Office Word 2007 ........................................................ 48

4.4

Použití www.citace.com .................................................................................................. 49

Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 51 Literatura ke kapitole .................................................................................................................... 51 Literatura ................................................................................................................................................. 53 Seznam obrázků ..................................................................................................................................... 55 Seznam tabulek ...................................................................................................................................... 57



Úvod Význam informací stále roste, ať se již pohybujeme ve světě vědy, businessu či v soukromém životě. Stejně tak roste i význam svobodného a snadného přístupu k nim. Dostupnost relevantních informací se stává každodenní nutností a samozřejmostí. Tento "informační hlad" se projevuje i rostoucím množstvím informačních zdrojů. Pryč jsou doby, kdy v celé republice vycházely tři deníky a vysílala jedna televize. Nabídka dříve "klasických" informačních zdrojů se rozšířila na tisíce. Relativně novým typem informačního zdroje je WorldWideWeb a další elektronické informační zdroje. Jedná se o dynamicky se rozvíjející systémy, např. rozsáhlost internetu se odhaduje na systém čítající podle některých odhadů až 20 miliard webových stránek 1, výstižnější pohled je optikovou datové velikosti Internetu. Podle jedné z nejnovějších studií2 provedené firmou IDC se dnes množství dat na internetu pohybuje kolem 487 miliard gigabajtů informací. Pokud bychom všechna data z internetu vytiskli a svázali do knih, vytvořily by pás desetkrát delší než vzdálenost Pluta od Země. Podle studie společnosti Cisco bude provoz na internetu ke konci roku 2013 dosahovat hodnoty 56 exabajtů za měsíc. To přibližně odpovídá obsahu 10 miliard DVD3. Pro dokreslení situace - počet uživatelů Internetu čítá zhruba 1,75 miliardy lidí4. Vyhledat v této záplavě informací ty správné se může zdát být (a někdy také je) velmi obtížné, stejně tak jako využití potenciálu, který nabízejí dnešní moderní technologie a dostupný software. Studijní text je rozdělen do dvou tematických celků. Cílem první části textu je seznámit čtenáře se základními pojmy, základními i pokročilými principy vyhledávání a získávání informací z různých typů informačních zdrojů a tím přispět ke zkvalitnění jeho vědecko-výzkumné práce. Čtenář se seznamuje s rozdílnými přístupy vyhledávacích aplikací k prohledávání databází a internetu. Ve druhé části se budeme zabývat specializovanými aplikacemi využitelnými ve vědeckovýzkumné práci. Připomeneme základní principy práce s textovými editory, představíme aplikace pro práci s grafickým materiálem a možnosti jejich použití při vytváření odborných textů. Budeme se také věnovat statistickému software, který sehrává ve výzkumné praxi nezastupitelnou roli. Ohromná dynamika s jakou se Internet vyvíjí i jeho hypertoxtová struktura klade na uživatele obrovské nároky jak po straně technologické, tak i po stránce řekněme osobnostní. Dokumenty, které jsou dnes dostupné na určité URL, tam již zítra být nemusí. Pro ilustraci, za dobu potřebnou k sepsání tohoto textu se jistý článek přemístil v rámci jednoho serveru minimálně třikrát. A vyhledat jej následně v novém, aktuálním umístění již vyžadovalo určitou míru trpělivosti, nemluvě o udržení aktuálnosti všech odkazů použitých v textu. Ale trpělivý čtenář po prostudování textu jistě nebude mít problém takto "ztracený" dokument dohledat. Proto také text obsahuje minimální množství úkolů, neboť předpokládáme, že si všechny pro Vás zajímavé odkazy projdete. Nezbývá nám než všem čtenářům popřát mnoho trpělivosti a ať se nenechají pohltit informační lavinou, již Internet představuje.

1

The size of the World Wide Web [on line]. [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: <www.worldwidewebsize.com/>.

2

Internet data heads for 500bn gigabytes [on line]. [cit. <www.guardian.co.uk/business/2009/may/18/digital-content-expansion>.

3

Deset překvapivých čísel o internetu [on line]. [cit. 2009-12-01]. <www.chip.cz/clanky/trendy/2009/12/deset-prekvapivych-cisel-o-internetu>.

4

2009-12-01].

Dostupný

z WWW:

Dostupný

z WWW:

Internet usage statistics [on line]. [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: <www.internetworldstats.com/stats.htm>.

-4-



1 Software určený pro zpracování textu CÍL Po prostudování kapitoly budete schopni:     

definovat pojmy týkající se formátování textů a písem, rozlišit patková, bezpatková nebo proporcionální a neproporcionální písma, pracovat se styly a vytvářet obsahy dokumentů, vyjmenovat některé alternativní kancelářské programy, editovat naskenované dokumenty.

KLÍČOVÁ SLOVA Formátování textu, styly, font, řez písma, , patková písma, bezpatková písma, proporcionální písma, MS Word, Open Office, Google Docs, technologie OCR.

1.1 Základy vytváření textových dokumentů V této části shrneme základní pravidla pro vytváření textů a připomeneme velmi časté chyby, kterých se někteří autoři často dopouští. Předpokládáme alespoň základní znalosti a zkušenosti čtenáře při práci s textovými editory. Hlavní zásadou při úpravách textu, je vytvoření nezformátovaného textového materiálu, jemuž dodatečně definujeme vlastnosti. Formátování textu již v průběhu jeho psaní bývá v konečném důsledku z časového hlediska neekonomické. Aby bylo možné hrubý text upravovat, je třeba programu nejprve určit, s jakou částí textu budeme pracovat. K tomuto účelu slouží tzv. bloky. Blokem se ohraničuje určitá část textu. Velikost bloku není ničím omezena. Může se jednat o znak, slovo, větu, odstavec ad. K oddělení odstavce se používá klávesa Enter, tou také oddělujeme nadpisy od ostatního textu. Označení bloků můžeme provést několika způsoby. Nejznámějším je zřejmě označení tažením myší. Tento způsob označení bývá pro mnohé uživatele nepohodlný, neboť může klást vyšší nároky na jemnou motoriku. Další způsoby označení jsou uskutečňovány poklepem levým tlačítkem myši. Dvojité klepnutí na slovo vybere do bloku dané slovo, trojité pak vybere celý odstavec. K výběru celého řádku je možné dospět nastavením kurzoru - šipky (ta se ovšem musí automaticky přepnout, tak aby ukazovala doprava nahoru, běžně je orientována vlevo nahoru) na počátek řádku a následným kliknutím. Nedojde však k označení věty. Trojitým kliknutím pak vybereme celý dokument. To je také možné docílit pomocí klávesové zkratky CTRL+A. Další používanou možností je použití klávesových šipek. Umístěte kurzor na počátek řádku, od nějž chcete text začít označovat, zmáčkněte a držte klávesu SHIFT a pomocí šipek začněte text -5-



označovat.

1.1.1

Písmo

Tuto část věnujeme terminologii týkající se písma a problematice práce s písmy. Změna typu písma (fontu) a velikosti je zřejmě nejběžnější grafickou úpravou textu. Jakákoliv změna je možná po označení textu do bloku přes nabídku Formát (ve verzi 2007 v položce Domů). Je však třeba jakoukoli změnu provádět uvážlivě. Rozlišujeme typy písem patková (serif) a bezpatková (sans-serif). Patková písma se vyznačují výrazným zakončením tahů jednotlivých písmen, bezpatková písma pak přirozeně „patku“ postrádají. Další možnost dělení typů písem je na proporcionální a neproporcionální. Rozdíl mezi nimi je v zachování resp. nezachování proporcionality mezi jednotlivými literami. Typy písem, které nezachovávají proporcionalitu, mají všechny litery o stejné šíři bez ohledu na jejich skutečnou šíři. Jedním z nejpoužívanějších typů písma je Times New Roman (tzv. knižní typ, patkový, proporcinální) a Arial (bezpatkový a proporcionální). Příkladem patkového, neproporcionálního fontu je Courier. Při výběru písma je nutné v prvé řadě myslet na to, aby daný typ byl plně lokalizován do češtiny (obsahuje diakritiku) jinak se může stát, že chybějící písmeno je nahrazené jiným fontem nebo dokonce symbolem, což nepůsobí dobře. I při používání více typů písem je nutné volit obezřetně a doporučuje se používat nejvýše dva, ve výjimečných případech tři různé fonty. Pamatujte také na to, že pokud zvolíte atypický font, nemusí být k dispozici na jiném počítači. Word (ale i jiné aplikace) totiž používá sadu fontů, která je naistalována v operačním systému. Dalším důležitým pojmem a samozřejmě i možností odlišení písma je řez písma. Ve Wordu máme k dispozici tři nejpoužívanější – tučné, kurzíva, podtržené. Změna je opět možná po označení textu a kliknutím na příslušnou ikonu nebo pomocí klávesových zkratek. Pro ztučnění se používá zkratka CTRL+B, kurzívu CTRL+I a podtržení CTRL+U. Samozřejmostí je použití více řezů zároveň.

1.1.2

Styly

Relativně málo používanou, nicméně užitečnou možností Wordu je práce se styly. Styl je definován jako soubor formátovacích charakteristik, mezi něž patří písmo, odsazení okrajů, odsazení a předsazení prvního řádku, řádkování, nastavení tabulátorů a další charakteristiky. Použití stylu umožňuje jedním kliknutím myši nastavit mnoho různých vlastností odstavce najednou v závislosti na tom, jak je daný styl definován. Při práci na rozsáhlém textu možnost použití stylů jistě oceníte. Word poskytuje mnoho 5

5

verze 2003 jich obsahuje sto

-6-



předdefinovaných stylů, dovoluje specifické styly i definovat. Ve verzi 2007 jsou styly přístupné přímo z nabídky Domů. Práce s vlastními styly je snadná, stačí vybrat styl z nabídky a klepnutím myší jej aplikovat na vybraný text. A jak zjistíte, jaký styl je na text aplikován? Možností je jako vždy více. Prostřednictvím klávesové zkratky SHIFT+F1 se buď rovnou (ve verzi 2007) otevře vpravo ve zpracovávaném dokumentu sloupec Zobrazit formátování, čímž zpřístupníte informace o aplikovaném stylu (viz obrázek). Je možno získat informace o formátování písma, odstavce nebo oddílů (jsou-li použity). Ve verzi 2003 se po stisknutí klávesové zkratky u kurzoru objeví ikona otazníku a po kliknutí do textu je již chování programu stejné. Pro identifikaci stylu je ještě nutné v dolní části zobrazeného okna zatrhnout položku Rozlišit zdroj stylu.

Obrázek 1.1

Styly v MS Word

Styly nabízí i další možnosti usnadnění práce s textem. Pokud máte již vytvořen text a například na nadpisy jste použili jednotný styl, není vůbec obtížné styl později libovolně pozměnit. Změna se projeví u každého textu v daném dokumentu, na nějž byl daný styl aplikován. Pokud nevyberete žádný z nabízených stylů, je na text použit předdefinovaný styl Normální. Změnu stylu provedete kliknutím na zvolený styl ve výběru stylů na kartě Domů (verze 2007).

-7-



Výběr stylu v MS Word 2007

Obrázek 1.2

Další možností je otevření okna Použít styl klávesovou zkratkou CTRL+SHIFT+S a následně provést stylu z rozbalovací nabídky. Ani změna či vytvoření vlastního stylu není nic složitého. Zformátovaný odstavec vyberte, klepněte do nabídky stylů na tlačítko Změnit a zde styl libovolně přejmenujte resp. upravte jeho charakteristiky. V nabídce stylů již bude váš nový styl uložen.

Okno pro úpravu stylu

Obrázek 1.3

-8-


1.1.3


Vytvoření obsahu

Problematika stylů je úzce spjata s problematikou automatického generování obsahu dokumentu. To je právě na použitých stylech závislé. Proto je nutné používat styly pro formátování nadpisů a jejich úrovní. Vytvoření obsahu i pro rozsáhlý dokument je pak dílem několika okamžiků a také změna obsahu v případě změny rozsahu celého dokumentu je otázkou několika kliknutí myši. Ve verzi 2007 se obsah vkládá prostřednictvím karty Odkazy-Obsah.

Vytvoření obsahu dokumentu

Obrázek 1.4

Zde je možný výběr z předdefinovaných stylů zobrazení obsahu a úrovní položek v něm závislých na použitém stylu podnadpisů kapitol. Pokud dojde ke změně v textu, je vždy nutné pro jistotu aktualizovat i vytvořený obsah. I jeden přidaný řádek může změnit počet stránek, posunout nadpis na další stranu apod. Aktualizace se provádí tlačítkem Aktualizovat tabulku, jeho aktivací se zpřístupní volba buď mezi aktualizací čísel stran v obsahu, nebo celé tabulky. Doporučuji volit druhou možnost.

Obrázek 1.5

Aktualizace obsahu

-9-



1.2 Alternativy k MS Office Asi nejrozšířenějším alternativním kancelářským balíkem k MS Office je OpenOffice6 a jak již název napovídá je tento systém možný na počítači provozovat zdarma. Obsahuje kompletní kancelářský balík od aplikace určené pro editaci textu (Writer), přes tabulkový kalkulátor Calc, databázovou komponentu Base, modul pro vytváření vektorových kreseb Draw až po prezentace v modulu Impress. I styl práce s uvedeným balíkem programů je obdobný programům MS Office. Další z alternativ (odlišná přístupem k věci, nikoliv však tím, že je také zdarma) je služba Google Dokumenty (Google Docs). Rozdílná od předchozí možnosti je tím, že nevyžaduje instalaci. Je totiž přístupná přes web, tudíž z libovolného počítače po přihlášení do systému Google. Práce probíhá ve standardním grafickém prostředí dnešních WYSIWYG editorů.

Stránka Google Docs

Obrázek 1.6

Máte zde možnost dokumenty (texty, tabulky, prezentace) nejen vytvářet nebo importovat již vytvořené v jiném prostředí, ale hlavně je možné dokumenty sdílet s kolegy. Podmínkou je že mají na Google vytvořený a aktivní účet. Můžete jim povolit úpravu nebo aktualizaci sdílených dokumentů nebo nahlížet do svého kalendáře. Dokumenty se však ukládají přímo na web, což může být vnímáno jako určitá nevýhoda. Z uvedeného faktu plyne, že tato služba asi není úplně nejvhodnější pro vytváření dokumentů vyžadující určitou úroveň utajení či bezpečnosti.

1.3 Technologie OCR Jistě jste se již také setkali s problémem, že máte k dispozici naskenovaný nebo pouze ofocený textový dokument a potřebovali jste jej převést na text digitální. Manuální opisování textu je mírně řečeno ztrátou času. Technologie OCR neboli optické rozeznávání znaků (Optical Charakter Recognition) umožňuje převádět obraz

6

OppenOffice [on line]. [cit. 2009-12-15]. Dostupný z WWW: <www.openoffice.cz/>.

- 10 -



na znaky7. Jedním z velmi dobře hodnocených OCR programů je FineReader (v současnosti poslední verze nese označení FineReader10 8 komerčně distribuovaný software ruské firmy ABBYY. Pro představu, cena tohoto software se pohybuje kolem €140. Po uskutečněném převodu z obrázku na text lze uložit nově vzniklý soubor jako dokument ve formátu TXT nebo wordovském DOC. Kvalita převodu je však do veliké míry závislá na kvalitě předlohy. Ta musí být maximálně ostrá, kontrastní a jasná. Při troše dobré vůle je možno převádět i předlohy focené digitálním fotoaparátem. Problematika snímání předlohy pomocí fotoaparátu je podrobněji řešena na http://www.digineff.cz/jaknato/ocr/ocr.html. Pro převod naskenovaného dokumentu na text můžeme využít i program Microsoft Office Document Imaging9, který je součástí balíku MS Office (2003 i 2007). Pomocí programu Microsoft Office Document Imaging můžete skenovat tištěné dokumenty a převádět je na digitální obrázky, které je možné ukládat ve formátu TIFF (Tagged Image File Format - grafický formát s vysokým rozlišením založený na značkách). Formát TIFF se používá k univerzálnímu přenosu digitální grafiky. Použít můžete také formát MDI (Microsoft Document Imaging Format). Výsledky OCR provedené tímto programem jsou vesměs dobré, rozdíl mezi výsledky mezi verzemi je minimální (ve verzi 2007 je lépe zachováváno formátování původních textů, formátování písma samozřejmě není zachováno ani v jedné z verzí).

SHRNUTÍ KAPITOLY Hlavní zásadou při úpravách textu, je vytvoření nezformátovaného textového materiálu, jemuž dodatečně definujeme vlastnosti. Formátování textu již v průběhu jeho psaní bývá v konečném důsledku z časového hlediska neekonomické. Aby bylo možné hrubý text upravovat, je třeba programu nejprve určit, s jakou částí textu budeme pracovat. K tomuto účelu slouží tzv. bloky. Změna typu písma (fontu) a velikosti je zřejmě nejběžnější grafickou úpravou textu. Rozlišujeme typy písem na patková (serif) a bezpatková (sans-serif). Další možnost dělení typů písem je proporcionální a neproporcionální. Při výběru písma je nutné v prvé řadě myslet na to, aby daný typ byl plně lokalizován do češtiny (obsahuje diakritiku). Pamatujte také na to, že pokud zvolíte atypický font, nemusí být k dispozici na jiném počítači. Dalším důležitým pojmem a samozřejmě i možností odlišení písma je řez písma. Ve Wordu máme k dispozici tři

7

OCR se nezaměřuje pouze na textové znaky. Dnes jsou již k dispozici i programy rozeznávající také notový zápis a ukládající jej do formátu MIDI nebo do notového souboru.

8

ABBYY FineReader [on line]. [cit. 2009-12-20]. Dostupný z WWW: .

9

Program Microsoft Office Document Imaging [on line]. 2010 [cit. 2010-01-05]. Dostupný z WWW: .

- 11 -



nejpoužívanější – tučné, kurzíva, podtržený. Styl je definován jako soubor formátovacích charakteristik, mezi něž patří písmo, odsazení okrajů, odsazení a předsazení prvního řádku, řádkování, nastavení tabulátorů a další charakteristiky. Styly nabízí i další možnosti usnadnění práce s textem. Pokud máte již vytvořen text a například na nadpisy jste použili jednotný styl, není vůbec obtížné styl později libovolně pozměnit. Změna se projeví u každého textu v daném dokumentu, na nějž byl daný styl aplikován. Problematika stylů je úzce spjata s problematikou automatického generování obsahu dokumentu. To je právě na použitých stylech závislé. Asi nejrozšířenějším alternativním kancelářským balíkem k MS Office je OpenOffice. Tento systém možný na počítači provozovat zdarma. Další z alternativ je služba Google Dokumenty (Google Docs). Technologie OCR neboli optické rozeznávání znaků (Optical Charakter Recognition) umožňuje převádět obrázek, tedy i naskenovaný text uložený např. ve formátu TIFF, na znaky.

ÚKOLY 1.

Vyzkoušejte si uvedené postupy v aplikacích MS Word 2003 nebo 2007.

2.

Seznamte se s popisovanými alternativními aplikacemi k MS Office.

3.

Převeďte naskenovaný text pomocí OCR modulu MS Office Document Imaging.

LITERATURA KE KAPITOLE Základní literatura: [1]

PÍRKOVÁ, K. Microsoft Office Word 2007. Podrobná uživatelská příručka. Brno: Computer Press, 2007. 368 s. ISBN 978-80-251-1571-8.

[2]

PECINOVSKÝ, J. Word 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80247-1958-0.

[3]

PECINOVSKÝ, J. Word 2003. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 978-80-247-0791-4.

[4]

Typografie: Dero.name [on line]. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: .

- 12 -



2 Aplikace zaměřené na statistické zpracování dat CÍL Po prostudování kapitoly budete schopni:  

vyjmenovat některé používané systémy pro vyhodnocování dat, orientovat se v základní nabídce jednotlivých statistických systémů.

KLÍČOVÁ SLOVA Statistický software, modulární systémy

2.1 Specializovaný statistický software Statistický software patří neodmyslitelně k moderním způsobům vědecké práce. Tyto specializované systémy jsou v dnešní době natolik komplikované a cenově náročné, že běžný uživatel - jednotlivec (a mnohdy ani organizace) nemá šanci software využít v plném rozsahu. Tento fakt vedl firmy produkující tyto specializované programy k nové strategii v distribuci svých produktů. Začali přecházet k modulovým statistickým systémům, kdy si zákazníci pořizují pouze základní verzi systému a k němu si pak vybírají moduly přesně dle svých potřeb. Další firmy naopak zařazují statistické moduly do svých ekonomických systémů.

2.1.1

STATISTICA

Jedná se o modulární systém určený pro zpracování dat vyvinutý společností StatSoft. Velkou výhodou systému je jeho kompletní česká lokalizace. Pro vysoké školy je rovněž zajímavý univerzitní program, v jehož rámci je software školám poskytován za zvýhodněných licenčních podmínek. Projekt již realizovaly pro své studenty například Česká zemědělská univerzita v Praze, Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Vysoké učení technické Brno, VŠCHT, Univerzita Karlova - 1. lékařská fakulta a další10. Společnost také v rámci projektu realizuje vzdělávání pedagogů a studentů prostřednictvím cenově zvýhodněných kurzů. Kurzy směřují do oblastí ovládání programu, základních kurzů statistiky, pokročilým metodám zpracování dat, řízení kvality, data miningu a oborové specializace.

10

Řešení – obsah [on line]. [cit. <www.statsoft.cz/reseni/reseni/reseni-obsah>.

2010-01-17].

- 13 -

Dostupný

z WWW:



Vybrané moduly systému STATISTICA a jejich popis11: STATISTICA Base Cz je základní modul systému. Nabízí obsáhlou sadu dnes již nezbytných statistických nástrojů, které pokrývají nejčastější základní statistické analýzy, má jednoduché intuitivní ovládání a plný výkon technologií společný pro všechny produkty STATISTICA.      

Grafické nástroje produktů STATISTICA Základní statistiky a tabulky Prokládání rozdělení Vícerozměrná lineární regrese Analýza rozptylu Neparametrické statistiky

STATISTICA Pokročilé lineární a nelineární modely Cz - přídavný modul. Obsahuje široký výběr nejpokročilejších nástrojů modelování a tvorby předpovědí, jež lze na dnešním trhu získat, obsahuje také možnost automatického výběru modelu či rozsáhlé interaktivní nástroje vizualizace.          

Vícerozměrné průzkumné techniky

Shluková analýza Faktorová analýza Analýza spolehlivosti/prvků Klasifikační stromy Korespondenční analýza Vícerozměrné škálování Diskriminační analýza Obecné metody diskriminační analýzy

STATISTICA Analýza síly testu Cz přídavný modul. Jedná se o přesný a snadno ovladatelný specializovaný nástroj pro analýzu veškerých aspektů

11

Pokročilé lineární a nelineární moduly

Obecné lineární modely Zobecněné lineární a nelineární modely Obecné regresní modely Obecné modely metody nejmenších čtverců Komponenty rozptylu Analýza přežívání Nelineární odhady Pevná nelineární regrese Log-lineární analýza kontingenčních tabulek Časové řady a předpovědi

STATISTICA Vícerozměrné průzkumné techniky Cz – přídavný modul. Obsahuje nabídku průzkumných technik pro nejrůznější typy dat s rozsáhlými interaktivními nástroji vizualizace        

Base

Obecné analytické nástroje [on line]. [cit. 2010-01-20]. <www.statsoft.cz/produkty/2-obecne-analyticke-nastroje/>.

- 14 -

Dostupný

z WWW:

Analýza síly testu



spojených s pojmem statistické síly a s výpočty velikosti vzorků.    

2.1.2

Výpočet síly testu Výpočet velikosti vzorků Odhad intervalů spolehlivosti Kalkulátory statistických rozdělení

Modulární systém SAS software

Příkladem firmy implementující statistické moduly do svého systému je firma SAS. Společnost12 se profiluje na trhu nabízejícího software a služby pro novou generaci business intelligence, která poskytuje komplexní pohled na činnost organizace. Orientuje se především na vývoj řešení pro finanční instituce a telekomunikační organizace. Produkty této firmy však využívají i mnohé univerzity po celém světě mj. i prostřednictvím programu SAS Academic Initiative. Program se uskutečňuje na základě zakoupení určitého počtu licencí (na úrovni katedry, fakulty nebo celé univerzity), nicméně SAS nabízí v rámci Academic Initiative následující služby:    

poskytnout instalaci a řešení technických problémů, zdarma automaticky poskytovat nové verze SAS software, dokumentaci a informace, zdarma poskytovat konzultace, hotline (mail, telefon), poskytovat speciální školení pro univerzity, součástí jsou zpracované materiály připravené pro výuku SAS.

Univerzita se na oplátku zavazuje vyučovat za pomoci SAS software (v oblasti informačních technologií, statistiky, BI, dolovaní dat, matematických metod, apod.). Vybrané moduly systému SAS a jejich popis: BASE SAS ® - základní modul, datový a výpočetní engine SAS, jedná se o povinný základ instalace SAS SAS/ASSIST - uživatelské rozhraní pro dotazování a reporting, SAS/ETS® - analýza časových řad, ekonometrie (možnosti automatického importu ekonomických i jiných časových řad z mnoha externích zdrojů - FAME, OECD, MMF, Citibase, CRSP, S&P, …), množství funkcí pro finanční výpočty v čase, celou škálu klasických modelů časových řad a mnohé další. SAS/GRAPH ® - generování grafických výstupů, v nabídce jsou různé typy obchodních grafů (sloupcové, koláčové, hvězdicové, mnoho variant, 2D interpolace), 3D grafy (ortogonální zobrazení, vrstevnicové grafy, 3D interpolace, 4D interpolace)

12

Společnost SAS informuje o možnostech využití SAS software v univerzitním prostředí [on line]. [cit. 2009-12-11]. Dostupný z WWW: <www.sas.com/offices/europe/czech/academic/sas_ap_popis.pdf>.

- 15 -

Vybrané moduly systému SAS



SAS/INSIGHT® - interaktivní vizualizace a analýza dat, SAS/STAT® - kompletní statistika zahrnuje např. nástroje:  Popisná statistika  Analýza kontingenčních (frekvenčních) tabulek, i stratifikovaná  Regresní analýza, korelační a kovarianční analýza  Logistická regrese (obecné lineární modely)  Obecné regresní modely (nestranné odhady pro jiná než normální rozdělení)  Analýza rozptylu  Analýza kategoriálních dat  Testování hypotéz  Vícerozměrné metody (analýza hlavních komponent, faktorová analýza)  Diskriminační analýza, kanonické korelace  Shluková analýza (clustering)

2.1.3

Systém IBM SPSS

Dalším významným producentem v oboru statistického software je společnost SPSS. Od roku 2009 je součástí společnosti IBM13. SPSS se soustřeďuje také na prediktivní analýzu14. Software SPSS využil v amerických prezidentských volbách i volební tým Baracka Obamy, jmenovitě firma Strategic Telemetry podílející se na organizaci kampaně15.

Systém SPSS se také řadí mezi modulární systémy. V současnosti však může být každý modul systému IBM SPSS Statistics nainstalován a spouštěn samostatně nebo v kombinaci s dalšími moduly. Ve verzi 18 můžete používat libovolný modul, aniž by bylo zapotřebí, abyste měli zakoupenou licenci IBM SPSS Statistics Base. Ke každému modulu budou dodávány funkce pro datový management a možnosti grafického výstupu. Společnost tím sleduje větší flexibilitu celého systému. IBM SPSS Statistics Base, coby základní modul systému, je ovšem i nadále k dispozici. Tvoří obsáhlou základnu statistických testů a běžných analytických procedur jak pro reportování, tak pro tvorbu jednoduchých

13

Novým vlastníkem společnosti SPSS je IBM [on line]. 2009 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: <www.spss.cz/press09.htm>.

14

Prediktivní analýza se zabývá předvídáním chování populace v budoucnosti na základě analýzy současných nebo historických dat.

15

SOCHOR, V. Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu. In Strategie č. 46. [cit. 200912-11]. Dostupné z WWW: <www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=388012>.

- 16 -



i sofistikovaných závěrů16. Celý systém je tvořen cca dvaceti moduly a rozšířeními umožňující mj. vyvíjet další nástroje a používat pokročilé analýzy.

Přehled a charakteristika vybraných modulů: Advanced Statistics – orientuje17 se především na metody jednorozměrné a vícerozměrné analýzy z oblastí průmyslu (posuzování výrobního procesu) nebo výzkum trhu (stanovení úrovně zájmu o produkt). Custom Tables – určený pro uživatele, kteří pravidelně vytvářejí nebo aktualizují své tabulkové zprávy z oblastí:      

pravidelné zprávy o stavu nebo procesech, výzkumná výběrová šetření, výzkum trhu, sociální vědy databázový a přímý marketing, výzkum v organizacích.

Rozhraní zobrazuje uživateli vzhled tabulky již při jejím zadávání, a tak přesně vidí, jak bude tabulka ve výstupech vypadat. Do finální tabulky lze nakonec přidat dodatečné informace, jako jsou popisné statistiky, nebo upravit uspořádání tak, aby bylo pro adresáty naprosto srozumitelné18. Forecasting nabízí velký počet způsobů, kterými uživatelé rychle vytvoří spolehlivé předpovědi v časových řadách 19. Decision Trees umožňuje vytvářet klasifikační, rozhodovací a asociační stromy, identifikuje skupiny, nachází vztahy mezi skupinami a predikuje budoucí hodnoty. Asociační interpretace stromů použijete pro tvorbu i ověřování hypotéz o kauzálních vazbách mezi proměnnými a pro explorační post hoc seskupení průměrů v jednoduché ANOVA a řádků v kontingenční tabulce 20.

16

IBM SPSS Statistics [on line]. <www.spss.cz/ibmspss_statistics.htm>.

17

IBM SPSS Advanced Statistics [on line]. 2010 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: <www.spss.cz/sw_madv.htm>.

18

IBM SPSS Custom Tables <www.spss.cz/sw_mtab.htm>.

19

IBM SPSS Forecasting <www.spss.cz/sw_mtre.htm>.

20

IBM SPSS Decision Trees <www.spss.cz/sw_mcla.htm>.

2010

[on line].

[on line]. [on line].

[cit.

2010 2010

[cit. [cit.

2010

[cit.

- 17 -

2010-01-20].

2010-01-20]. 2010-01-20]. 2010-01-20].

Dostupný

z WWW:

Dostupný

z WWW:

Dostupný

z WWW:

Dostupný

z WWW:

Moduly IBM SPSS



Neural Network poskytuje možnosti vyhledávat v datech netriviální či skryté vztahy. Objevují se komplexní datové vazby reprezentující přenos informace a tím je možné budovat přesnější predikční modely21.

SHRNUTÍ KAPITOLY Statistický software patří mezi specializované systémy pro zpracování a vyhodnocování dat. V dnešní době jsou již natolik komplikované a cenově náročné, že běžný uživatel - jednotlivec (a mnohdy ani organizace) nemá šanci software využít v plném rozsahu. Tento fakt vedl firmy produkující tyto specializované programy k nové strategii v distribuci svých produktů. Začali přecházet k modulovým statistickým systémům.

STATISTICA Velkou výhodou systému je jeho kompletní česká lokalizace. Pro vysoké školy je rovněž zajímavý univerzitní program, v jehož rámci je software školám poskytován za zvýhodněných licenčních podmínek. Společnost také v rámci projektu realizuje vzdělávání pedagogů a studentů prostřednictvím cenově zvýhodněných kurzů.

SAS software Společnost22 se profiluje na trhu nabízejícího software a služby pro novou generaci business intelligence, která poskytuje komplexní pohled na činnost organizace. Orientuje se především na vývoj řešení pro finanční instituce a telekomunikační organizace. Produkty této firmy však využívají i mnohé univerzity po celém světě mj. i prostřednictvím programu SAS Academic Initiative.

IBM SPSS V současnosti však může být každý modul systému IBM SPSS Statistics nainstalován a spouštěn samostatně nebo v kombinaci s dalšími moduly. Ke každému modulu budou dodávány funkce pro datový management a možnosti grafického výstupu. Společnost tím sleduje větší flexibilitu celého systému.

21

22

IBM SPSS Neutral Networks <www.spss.cz/sw_mneu.htm>.

[on line].

2010

[cit.

2010-01-20].

Dostupný

z WWW:


- 18 -




SOCHOR, V. Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu. In Strategie č. 46. [cit. 2009-12-11]. Dostupné z WWW: <www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=388012>.

[2]


- 19 -



3 Tvorba grafů, diagramů a myšlenkových map CÍL Po prostudování kapitoly budete schopni:      

definovat pojem rastrová grafika, vektorová grafika, pixel, rozlišit mezi rastrovou a vektorovou grafikou, vyjmenovat základní grafické formáty určené pro vektorovou a rastrovou grafiku, vyhledat na Internetu grafický objekt splňující určité základní parametry, vložit grafický objekt do textu, komprimovat jej nebo upravit jeho rozměry, vytvořit základní typy grafů v aplikaci MS Excel.

KLÍČOVÁ SLOVA Rastrová grafika, vektorová grafika, pixel, rozlišení, velikost grafického objektu, komprimace, grafické formáty.

3.1 Základní pojmy počítačové grafiky V této kapitole z vás rozhodně neuděláme počítačové grafiky, chceme pouze představit některé elementy, s nimiž se můžete ve své práci setkat. Určitě se při zpracovávání publikačních výstupů či v jiných pracech setkáváte s nutností vložit do textu obrazovou dokumentaci, graf, schéma a další grafické prvky. Vzhledem k tomu, že pro tvorbu grafických výstupů jsou používány drahé, profesionální programy omezíme se v tomto úvodu do počítačové grafiky na využití dostupných programů (freeware, součásti kancelářských balíků apod.) Pro naši potřebu bude dostačující, pokud oblast počítačové grafiky rozdělíme na dvě hlavní oblasti – rastrovou a vektorovou.

3.1.1

Rastrová grafika

Někdy se též můžete setkat s pojmem bitmapová grafika. Jedná se o způsob vytváření a ukládání obrazových dat. Základem rastrové grafiky je rozložení obrazu na síť bodů (buněk, pixelů), každý bod je charakterizován svou barvou. Princip práce spočívá v tom, že se zabarvují buňky definovanou barvou a tím dochází k vytváření obrazu. Pro představu si můžeme uvést příklad mozaiky. Ta se skládá z množství - 20 -



malých čtverců, z nichž každý nese jednu barvu. Omezení tohoto způsobu zobrazení jemných detailů je velikost těchto čtverečků. V terminologii počítačové grafiky představuje jeden mozaikový čtvereček jeden pixel. Příklad s mozaikou je možno využít k přiblížení dalšího pojmu, a tím je bitová hloubka. Bitovou hloubkou je počet barev, které máme při skládání takové mozaiky k dispozici. V případě bitové hloubky 1 bit máme k dispozici pouze barvy dvě (většinou bílou a černou). Pokud již použijeme bitů 8, dostáváme se na barevnou paletu mnohem širší a to až 256 barev (28=256). V režimu stupně šedi pak máme k dispozici celkem 256 odstínů šedé, od bílé po černou. Tento režim je již dostačující pro kvalitní vykreslování přechodů monochromatických obrázků. Nás budou zajímat hlavně datové formáty, s nimiž se můžeme setkat.

3.1.2

Rastrové formáty

Jak již bylo uvedeno, ukládají obraz jako posloupnost grafických elementů, bodů, pixelů (pixel = picture element). Každý pixel má jako svůj atribut barvu – nese sobě vlastní obrazovou informaci. Podle počtu možných barev rozlišujeme formáty: 







 

BMP - (Microsoft Windows Bitmap) mono, 4, 8, 24 bity; vytvořen pro Microsoft Windows, chybí mu výtečné kompresní schéma, nehodí se pro ukládání dat s velkou barevnou hloubkou a pestrostí (je velký). GIF - (Graphics Interchange Format) univerzální, hojně využíván v internetu, 16–256 barevné obrázky, rychlý, snadno čitelný, umí „průhlednou“ barvu. JPEG, JPG - (Joint Photographic experts Group) metoda pro přenos grafických údajů a současně i název formátu, zejména pro programy manipulující s grafikou, užívaný v internetu, ztrátová komprimační metoda. TIFF - užití v typografii, příliš nezávisí na platformě, generují ho scannery, rozmanitý formát někdy přináší problémy (mnoho různých verzí). CPT– soubor Corel PhotoPaint PSD – soubor Adobe Photoshop

Jedním z nejrozšířenějších programů, používaných pro tvorbu a úpravy rastrové grafiky pro internet a pro tisk, je v současné době Adobe Photoshop. Jeho nativní formát PSD podporuje ukládání rastrové grafiky ve vrstvách spolu s vektorovými objekty a editovatelným textem. Pro kvalitní přenos fotografií se nejčastěji používá rastrový formát TIF (příp. TIFF), který je však, stejně jako většina bezztrátových rastrových formátů, pro svou datovou náročnost nevhodný pro použití na webu. Na webu je nejrozšířenějším rastrovým formátem GIF a JPEG. Za pozornost stojí i formát PNG, který se, pro své dvojrozměrné prokládací schéma (přenášená informace je rozdělena do několika skupin. Obraz je díky tomu zobrazen nejprve v hrubých rysech a poté vykreslován v jemnějších detailech) stále více

- 21 -



prosazuje ve webových aplikacích23. Hlavní nevýhodou bitmapové grafiky je její datová náročnost. Kvůli skutečnosti, že každý bod obrazu musí nést informaci o svém jasu (v případě černobílých bitmap), své barvě (v případě barevných bitmap), případně ještě další informaci o průhlednosti, zabírají rozměrné bitmapy na disku velký datový prostor. Druhou nevýhodou bitmapové grafiky je, že ji nelze bez snížení kvality zvětšovat. Při zvětšování dochází k interpolaci, kdy se pixely roztahují a vyhlazují. V případě kvalitního zvětšovacího algoritmu u specializovaných programů lze dosáhnout zvětšení kvalitních rastrových podkladů (např. fotografií) až o 30 % bez výrazné degradace obrazu, ale spolu s klesající kvalitou zdrojových dat výrazně klesá i možnost dalšího zvětšení 24.

3.1.3

Vektorová grafika

Nepopisuje prostor pomocí jednotlivých bodů, Obrázek je složen z vektorů, křivek – čar spojujících tzv. kotevní body. Tyto křivky mohou mít barevnou výplň formou jednolité plochy nebo barevného přechodu (gradientu). Hlavní výhodou vektorové grafiky je možnost v podstatě libovolného zvětšování již vytvořeného obrázku, a to bez sebemenší ztráty na kvalitě. Zatímco z rastrových obrázků máme po zvětšení jen hromádku různobarevných čtverečků, vektorový obrázek se přepočítává a přizpůsobuje. Neméně důležitá je i možnost neustále pracovat odděleně s jednotlivými objekty obrázku. Lze tedy při jakémkoli zvětšení upravovat tvar i barevnost dílčích objektů. Obecně lze říci, že vektorová grafika je vhodná pro tvorbu log, diagramů, sazbu, animace a jednoduché ilustrace. Fotku nikdy nenakreslíte a je tedy potřeba pracovat s určitou stylizací a výtvarnou zkratkou. Editorů na tvorbu vektorové grafiky je poměrně dost, ale mezi nejpoužívanější programy rozhodně patří Adobe Illustrator, Corel DRAW a v neposlední řadě i stále oblíbenější Macromedia Freehand. Významnou roli hraje vektorová grafika při animacích v populárním prostředí Macromedia Flash. Vektorové objekty si však budují stále silnější pozici i v dříve čistě bitmapových editorech jako Adobe Photoshop. Každý počítačový program na zpracování vektorové grafiky může exportovat různé typy souborů. Standardně exportují své nativní soubory většinou s konkrétní příponou jako např. CDR (pro Corel DRAW) nebo AI (pro Adobe Illustrator). Některé programy umějí číst i soubory s cizími příponami, ale v zásadě je lepší mít data

23

Bitmapová grafika [on line]. [cit. <www.symbio.cz/slovnik/bitmapova-grafika.html>.

2010-02-05].

Dostupný

z WWW:

24


2010-02-05].

Dostupný

z WWW:

- 22 -



uložena v nějakém univerzálním souboru, jakým je nepříklad EPS (Encapsulated PostScript), který byl speciálně vytvořen pro přenos obrazových dat určených pro tisk. Velmi populární je pro vektorový přenos dat také komplexněji pojatý formát PDF. Rozlišení a velikost obrázku jsou pojmy, které bývají často zaměňovány. Pouhá znalost dpi (což je počet obrazových bodů na palec = 2,54 cm) ještě nic nenapovídá o tom, jak je obrázek skutečně velký. Pro ilustraci – údaj 300 dpi (což je rozlišení dostatečné pro kvalitní tisk) informuje, že tiskové zařízení použije při zpracování obrázku celkem 300 bodů na délku 2,54 cm. V ideálním případě je pro posouzení velikosti obrázků dobré znát jeho rozměr v jednotlivých bodech neboli pixelech. Například šířka 1800 pixelů znamená, že fotografii můžeme při požadovaném rozlišení 300 dpi vytisknout v šířce 15,24 cm. Jak jsme dospěli k tomuto výsledku? Výpočet probíhá následovně. Šířku v pixelech vydělíme požadovaným rozlišením a tím získáme rozlišení v palcích. Pro následný převod na centimetry pak stačí vynásobit hodnotou 2,54.

3.1.4

Vektorové formáty AI – formát pro Adobe Illustrator. CDR – výchozí formát editoru Corel Draw

EPS – používá se pro přenos kreseb mezi aplikacemi v jazyce PostScript. Podporuje jak vektorovou, tak rastrovou grafiku SVG – formát vektorové grafiky určený zejména pro webové aplikace. SWF – animovaná grafika pro dynamické webové a multimediální aplikace. Dokáže pracovat jak s vektorovou, tak s rastrovou grafikou.

3.2 Vyhledávání souborů obrazového charakteru v Internetu Rozhodneme-li se vložit obrazový soubor do vytvářeného dokumentu, musíme jej buď vytvořit, nebo získat jiným způsobem. Nejsnazší je vyhledat a uložit obrázek z Internetu. V tomto případě je dobré ověřit, zda se na obrázek nevztahují autorská práva. S vyhledáváním obrázků na Internetu nám může opět velmi pomoci již důvěrně známý vyhledávač Google, který přímo umožňuje vyhledávat grafické objekty. Jak na to? Na hlavní stránce vyhledávače zvolte položku Obrázky a do vyhledávacího pole zadejte hledaný výraz.

- 23 -

Rozlišení a velikost obrázku



Modul Obrázky v Google

Obrázek 3.1

Pokud hledáte konkrétní formát, využijeme nám již známou vyhledávací syntaxi. Např.: cube filetype:bmp, vyhledává obrázky krychlí ve formátu BMP. Zde ale možnosti Google nekončí. Výsledky můžeme dále filtrovat, můžeme si zvolit datovou velikost vyhledaných obrázků, můžeme dokonce vybrat konkrétní výšku i šířku v pixelech (viz obrázek), typ obrázku – fotografie, klipart, kresba atd., resp. výběr barev.

Výsledky vyhledávání a možnosti filtrování výsledků

- 24 -

Obrázek 3.2



Nevýhodou však zůstává, že k vyhledání obrázku je třeba, aby stránka, na níž se obrázek nachází, obsahoval vyhledávané slovo. Umístění obrázků na webových stránkách lze rozdělit do dvou hlavních skupin. 1) Obrázky umístěné přímo na webových stránkách – je jich největší množství, jsou součástí webových stránek a jak jsme již naznačili, jejich vyhledání bývá někdy dosti složité. Problém spočívá v jejich ne vždy přesném pojmenování, takže vyhledávače je buďto nemusí vůbec nalézt nebo se musí spoléhat na textový doprovod na dané webové stránce. Také jejich kvalita může být značně různorodá. 2) Utříděné galerie – zde se jedná o mnohdy profesionálně sestavené soubory fotografií, tematicky tříděné ale s různou kvalitou. V souvislosti se stahováním obrázků (ale i dalších souborů) z Internetu je nutno připomenout, že některé obrázky mohou podléhat autorskému zákonu a při jeho používání je třeba prostudovat přiložené texty (copyright)25.

3.3 Vkládání obrazové dokumentace do textů Jakmile disponujeme vhodným obrazovým materiálem, zůstává před námi poslední problém – vložení objektu do dokumentu. Postup budeme demonstrovat v programu MS Office Word, neboť se jedná o jednu z nejrozšířenějších aplikaci k vytváření textových dokumentů. Postupů, kterými je možné vložit obrázek do dokumentu je několik. Popíšeme a ukážeme si pouze pár základních možností. Prvním je přetažení vybraného obrázku do dokumentu přímo na místo, kde je umístěn kurzor. Druhou možností je zkopírování obrázku do dokumentu. Stačí pouze vybraný obrázek vyhledat ve složce kde je uložen a vybrat jej. Použitím kombinace kláves CTRL+C jej zkopírujeme do schránky, přesuneme se do rozpracovaného textového dokumentu, a obrázek vložíme stiskem CTRL+V na aktuální pozici kurzoru. Další možností je prostřednictvím menu Vložit (ve verzi 2007 na kartě Vložení) zvolit položku Obrázek, zadat umístění souboru a opět nechat vložit na místo aktuální pozice kurzoru v dokumentu. Mnohdy je ovšem nutné vybrané fotografie či jiný obrazový materiál před vložením do textu nebo prezentace upravit. Úprava velikosti (rozměrů) nebývá problém, tu je možno provádět většinou přímo v dané aplikaci, v níž má být obrázek použit. Důležitější a nutnější úprava se většinou týká datové velikosti obrázku. Ta může být různá od několika desítek kB až po několik MB. Prezentace nebo text, v níž autor použije deset fotografií o velikosti 3 MB se pak stává datově velmi náročnou.

25

HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu, s. 167.

- 25 -



Datovou velikost zjistíte nejjednodušeji najetím kurzoru myši nad označenou ikonu příslušného obrázku nebo pravým kliknutím na ikonu obrázku a informaci pak naleznete v poslední položce – Vlastnosti. Pokud je soubor datově příliš velký (v rámci MB), pak je nutné soubory tzv. komprimovat. Pro tyto účely existuje mnoho specializovaných nástrojů, ale komprimaci lze provést i v aplikacích MS Office 2007 (v aplikaci Word funkci naleznete na kartě Formát v Nástrojích u vybraného obrázku). Kompresi je možno také provést v programu Malování, který bývá příslušenstvím operačních systémů Windows. Velice jednoduchý freeware nástroj pro komprimaci a zmenšování rozměrů obrázků se nazývá PhotoResize400 a je dostupný z WWW: www.rwdesigner.com/picture-resize. Jak již bylo zmíněno, jeho základní použití je velmi jednoduché. Po stažení programu a jeho umístění např. na Plochu počítače stačí pouze vybrané fotografie či obrázky ve formátu JPEG uchopit myší, přenést je nad ikonu programu a pustit (viz obrázek 3.3).

Postup zmenšování souborů JPG nástrojem PhotoResize400

Dojde k úpravě obrázků na šířku 400 pixelů (výška je proporcionálně upravena). Obrázky jsou pojmenovány tak, že původní název je rozšířen o „-400“ aby nedošlo k přepsání původního obrázku, a jsou uloženy do stejného adresáře jako předloha.

3.4 Tvorba diagramů pojmových a myšlenkových map Odborné texty, výklady, prezentace či výukové texty je vhodné a žádoucí doplňovat grafickými elementy - grafy, diagramy a pojmovými nebo myšlenkovými mapami. Díky těmto grafickým prostředkům je možné téma a odpovídající pojmy - 26 -

Obrázek 3.3



přehledně a logicky uspořádat, doplnit vazbami mezi pojmy či jevy. V aplikaci MS Word 2003 je možné použít pro tvorbu diagramů či pojmových map nástroj Organizační diagram, ve verzi 2007 pak ke stejnému účelu slouží nástroj SmartArt na kartě Vložení. Komu by nevyhovovaly nainstalované nástroje MS Office, ten může vyzkoušet aplikaci CmapTools. Tento skvělý nástroj sloužící k tvorbě pojmových a myšlenkových map je k dispozici zdarma a má rozsáhlé možnosti nejen v oblasti tvorby pojmových a myšlenkových map, kde je možné vytvářet nové pojmy, vazby mezi pojmy a tyto vazby libovolně pojmenovávat. Aplikace také obsahuje vlastní, nicméně anglický tezaurus. Pojmy je možné uchopením a tažením myší jednoduše přesunovat a s pojmem i přidanou vazbu. Výslednou mapu je možné samozřejmě exportovat do rastrových grafických formátů. Před vlastním exportem je dobré mapě přiřadit metadata např. autora a organizaci, e-mailový kontakt, klíčová slova nebo problematiku, kterou má zpřehlednit. Software navíc umožňuje vzniklé mapy sdílet prostřednictvím Internetu. Skvělým nástrojem je tzv. Záznamník Cmapy. Díky této funkci (viz obrázek) můžete v krocích zaznamenávat tvorbu pojmové či myšlenkové mapy, čímž dáte mapě nový rozměr a dynamiku a tím ji zpřehledníte. Možností je i export záznamu do prostředí textového editoru.

Vytvořená myšlenková mapa v aplikaci CmapTools

Představený software samozřejmě není jediným volně dostupným k tvorbě pojmových a myšlenkových map. Dnešním trendem v oblasti pojmového a myšlenkového mapování navíc již není vytváření klasických 2D map. Pozornost se pozvolna přenáší ke zpracování map v prostředí 3D.

- 27 -

Obrázek 3.4



3.5 Tvorba grafů v MS Excel 2003 Pro tuto subkapitolu jsme zvolili ukázku vytvoření několika druhů grafů v programu MS Office 2003 – Excel, jelikož se jedná o jeden z nejrozšířenějších a nejdostupnějších kancelářských programů na zpracování a vyhodnocování dat a také proto, že vytvoření grafu není v Excelu vůbec složité. Pokusíme se o to v následujícím jednoduchém příkladě. Základem bude příklad s finanční výkonností fiktivních provozoven fiktivní společnosti. Sledujeme podíl celkových tržeb jednotlivých prodejen na celkovém objemu tržeb (obr. 3.5). Nejlépe bude data prezentovat „koláčový“ - výsečový graf.

Souhrnné tržby v provozovnách

3.5.1

Obrázek 3.5

Výsečové grafy

Pro srovnání obou sledovaných roků vytvoříme dva výsečové někdy též zvané „koláčové grafy“. Nejprve vybereme oblast „A1:B9“ a spustíme Průvodce grafem z Panelu nástrojů. Spustí se první okno Průvodce grafem, v němž zvolíme příslušný typ grafu (výsečový) a jeho vhodný podtyp (obr. 3.6).

- 28 -



Průvodce grafem – výběr typu

Obrázek 3.6

V dalším kroku se vloží oblast znázorňovaných dat, pokud již nebyla předem označena. Zápis „=List8!$A$1:$B$9“ tedy bude znamenat, že se pracuje s daty umístěnými na listu pojmenovaném List8 a nacházejícími se v oblasti A1:B9 (obr. 3.7). Záměnu datových řad můžeme provést na stejné kartě přepnutím „ Řady tvoří: řádky – sloupce“, tato změna je však v tomto případě nevhodná.

Průvodce grafem- výběr oblasti zpracovávaných dat

Na kartě Řada je pak možno přidávat či odebírat další datové řady, - 29 -

Obrázek 3.7



pojmenovávat je a zadávat oblasti, z nichž se datová řada tvoří a také vybíráme oblasti, z nichž se čerpají popisky jednotlivých kategorií (obr. 3.8).

Průvodce grafem – pojmenování, přidání či odstranění řady

Obrázek 3.8

Zadání těchto základních nastavení stiskneme tlačítko Další a přesuneme se k dalšímu kroku tvorby grafu (obr. 3.9). Zde nalezneme tři karty, které si postupně představíme. Na kartě Názvy graf pojmenujeme a označíme. Můžeme zde pojmenovávat hlavní i vedlejší osy grafu, tato možnost však vzhledem k typu grafu zpřístupněna není. Je dostupná u sloupcových či bodových a křivkových grafů.

Průvodce grafem – pojmenování grafu

Obrázek 3.9

Na kartě Legenda určíme, zda zobrazit či nezobrazit legendu a pokud ano, - 30 -



kde bude umístěna (obr. 3.10).

Průvodce grafem – umístění legendy ke grafu

Obrázek 3.10

Poslední použitelnou kartou je nastavení možnosti popisků dat. V našem příkladě jsme zvolili zobrazení popisků k jednotlivým kategoriím dat ve formě jejich názvů a počtu procent ve vztahu k celku. Pro zlepšení přehlednosti jsme také nechali zobrazit vodící čáry k popiskům (obr. 7. 11).

Průvodce grafem – pojmenování kategorií, procentuální vyčíslení

Posledním krokem Průvodce grafem je rozhodnutí o umístění grafu (obr. 3.12), zda bude umístěn na samostatném listě nebo jako objekt libovolného, tedy

- 31 -

Obrázek 3.11



i aktuálního listu s tabulkou.

Průvodce grafem – umístění grafu na list

Obrázek 3.12

Tlačítkem Dokončit dojde k vygenerování „surového grafu“, který dle potřeby můžeme dále upravovat (obr. 3. 13). Dvojitým poklepáním na jednotlivé segmenty grafu je otevíráme pro další úpravy. Můžeme upravovat font a řez písma, jeho velikosti, přemisťovat popisky a měnit barevné provedení prvků i další parametry. Stejným postupem pak vytvoříme i graf pro rok 2007.

Vykreslený graf

Obrázek 3.13

Tímto jsme prošli základní kroky při tvorbě grafů. Další typy grafů však nabízejí rozdílné možnosti doplnění dalších funkcí a prvků zvyšujících výpovědní hodnotu grafu. Rozhodnutí o využití určitého typu grafu závisí na charakteru zobrazovaných - 32 -



dat a na otázkách, na něž má poskytovat odpovědi. S výběrem vhodného grafu nám může pomoci následující orientační tabulka.

Typy grafů

Co má graf znázorňovat -průběh změny hodnot v čase -stav (hodnoty) v daném bodě -delší popis kategorií -relativní podíly na celku -relativní vzájemné podíly -vztahy mezi proměnnými -symetrie kolem počátku -prezentační -tři proměnné -datové řady s rozdílnými hodnotami

Tabulka 3.1

Možný typ grafu -spojnicový, sloupcový, plošný, pruhový -sloupcový, pruhový -pruhový -výsečový, prstencový, procentní graf -skládaný graf – plošný, sloupcový, pruhový -XY bodový, sloupcový -sloupcový, pruhový -výsečový 3D, válcový, kuželový, kombinované -bublinový -graf s vedlejší osou y, výsečový s dílčí výsečí nebo pruhy

Pokud data tvoří měnící se hodnoty v určité časové řadě, je vhodné využít typ grafu spojnicový, sloupcový – histogram apod. Jeho použití s dalšími možnostmi jeho rozšíření ukážeme na následujícím příkladu.

3.5.2

Spojnicový graf

Sledujeme pohyb akcií společnosti XYZ a.s. na burze. Hodnoty za posledních 8 týdnů jsou znázorněny v tabulce obr. 3. 14.

- 33 -



Zdrojová data

Obrázek 3.14

K vytvoření grafické reprezentace tohoto typu dat se dá použít graf spojnicový. Pokud bychom měli k dispozici podrobnější data o pohybu ceny akcie v průběhu jednotlivých dnů, tj. pokud bychom znali jejich denní minimální a maximální ceny, mohli bychom využít graf burzovní. Pro naši základní analýzu vystačíme se zmiňovaným typem grafu. Otevřeme Průvodce grafem a zvolíme typ grafu Spojnicový se značkami (obr. 3.15).

- 34 -



Výběr typu grafu

Obrázek 3.15

Pokud ještě nemáme vybranou oblast dat, zadáme ji ve druhém kroku (obr. 3.16); v náhledu vidíme budoucí podobu grafu. Úkol:

Úkol

Zkuste zaměnit řádky za sloupce. K čemu došlo, jak se to projevilo v grafu?

Výběr oblasti dat

Obrázek 3.16

Dále graf pojmenujte a nakonec jej vložte buď na nový list nebo na list stávající (obr. 3.17).

- 35 -



Vytvořený spojnicový graf

Obrázek 3.17

Tím bychom měli základní graf hotový. Excel ale disponuje dalšími nástroji pro grafickou analýzu dat. Můžeme např. využít vložení spojnice trendu. Abychom v našem příkladě mohli znázornit spojnici trendu, je vhodné změnit typ grafu např. na bodový. Tuto úpravu provedeme tak, že v grafu klikneme pravým tlačítkem myši kamkoliv na zobrazenou křivku či hodnoty a otevřeme místní nabídku. Zde vybereme typ grafu a změníme jej na bodový. Můžeme volbou Formát datové řady také upravovat styl, barevné provedení značek apod. Upravený graf by mohl vypadat následovně (obr. 3.18).

Změněný graf na bodový

3.5.3

Obrázek 3.18

Spojnice trendu

Opětovným kliknutím pravým tlačítkem myši na hodnoty vynesené v grafu se zpřístupní místní nabídka, z níž vybereme Přidat spojnici trendu. Otevře se dialogové okno (obr. 3.19) v němž zvolíme typ spojnice. Pokud nám postačí přímka, zvolíme Lineární. Pro výstižnější znázornění průběhu vývoje ceny můžeme volit - 36 -



Polynomický různého stupně.

Výběr zobrazení spojnice lineárního trendu

Obrázek 3.19

Na obr. 3.20 jsme vložili spojnici trendu lineární (černá barva), a polynomickou stupně 5. (oranžová resp světlá křivka). Vidíme, že polynomická spojnice 5. stupně „věrněji“ propojila diskrétní hodnoty v křivku. Nicméně je možné sledovat, že křivka resp. přímka u obou typů zobrazení spojnice trendu rostou. Ve složitějších případech, kdy jsou data více „rozházená“ není vůbec na škodu vykreslit více trendů najednou.

Zobrazení dvou trendů v grafu

Obrázek 3.20

cena

Název grafu

1159 1158

cena akcie

1157 1156

Polynomický (cena akcie)

1155 1154 1153

Lineární (cena akcie)

1152 1151 1150 1149 22.2.2008

13.3.2008

2.4.2008

22.4.2008 12.5.2008

datum

Při analýze se často využívá klouzavých průměrů. Jedná se o posloupnost průměrů vypočítaných za určitou konstantní periodu. Periodou myslíme počet členů - 37 -



řady (hodnot) z nichž se klouzavé průměry počítají. Například KP s periodou 5 se počítá ze současné hodnoty a 4 předchozích naměřených hodnot. Při vykreslování hodnot KP se křivka posune o jednu periodu, protože pro první čtyři hodnoty nelze klouzavé průměry vypočítat. Přidání klouzavých průměrů je možné opět po poklepání pravým tlačítkem na vykreslené hodnoty v grafu, v dialogovém okně vybereme Přidat spojnici trendu a dále zvolíme Klouzavý průměr s periodou 5 (obr. 3.21).

Přidání klouzavého průměru s periodou 5

Obrázek 3.21

Pro srovnání můžeme vložit stejným způsobem i klouzavý průměr s periodou 10. Výsledek je zobrazen na obr. 3.22.

- 38 -



zobrazení dvou klouzavých průměrů

Obrázek 3.22

cena

Název grafu

1159 1158 1157 1156 1155 1154 1153 1152 1151 1150 1149

cena akcie Klouzavý průměr/5 (cena

akcie) Klouzavý průměr/10 (cena

22 .2 .2 00 8 3. 3. 20 08 13 .3 .2 00 8 23 .3 .2 00 8 2. 4. 20 08 12 .4 .2 00 8 22 .4 .2 00 8 2. 5. 20 08 12 .5 .2 00 8

akcie)

datum

3.5.4

Spojnice trendu a predikce

V dalším příkladě si ukážeme vykreslení dvou datových řad, spojnice trendu a predikce. Nejprve vytvoříme tabulku obsahující počty vyrobených kusů jisté součástky v jistém výrobním úseku (obr. 3.23).

Zdrojová data

Obrázek 3.23

Vykreslíme dva grafy – spojnicový a sloupcový pro stejná data. Je nutné zkopírovat hodnoty do dalšího řádku. Vybereme oblast A3:M6 (tedy i se zkopírovaným řádkem) a vytvoříme spojnicový graf (obr. 3.24).

- 39 -



Vytvořený graf

Obrázek 3.24

výroba Dílna 4 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Graf je sice zobrazen resp. viditelný pouze jednou, ale vzhledem k tomu, že druhý graf je totožný s prvním, jsou zobrazeny oba. Klikneme pravým tlačítkem myši na jeden z nich. Vybereme Typ grafu…(obr. 3.25) a zvolíme Sloupcový (obr. 3.26).

Výběr položky v místním menu

Obrázek 3.25

- 40 -



Výběr typu podgrafu

Obrázek 3.26

Obdržíme graf viz obr. 3.27.

Vytvořený graf

Obrázek 3.27

výroba Dílna 4 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

3.5.5

Spolehlivost odhadu

Dále se pokusíme na základě údajů za celý rok předpovědět vývoj na první tři měsíce dalšího roku. Nejprve doplníme spojnici trendu. Označíme datovou řadu kliknutím pravým tlačítkem a přidáme spojnici trendu – logaritmický typ, na kartě Možnosti zadáme dopředu – tři periody a můžeme také Zobrazit hodnotu spolehlivosti R (obr. 3.28). Nakonec křivku zformátujeme (zde zelená obr. 3.29). Formátování probíhá po označení spojnice trendu kliknutím pravým tlačítkem myši - 41 -



a nastavením patřičných parametrů.

Nastavení odhadovaného období

Obrázek 3.28

Vložená predikční křivka

Obrázek 3.29

výroba Dílna 4 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

R² = 0,5068

Hodnota R představuje spolehlivost odhadu. Je-li 0 pak se jedná o nespolehlivý odhad, blíží – li se 1, můžeme odhad považovat za věrný či velmi spolehlivý. Uspokojivou hodnotou považujeme R větší než 0,6. Celý postup zopakujeme, nyní však přidáme odhad - spojnici trendu např. polynomickou stupně 2. Výsledný graf bude vypadat přibližně takto (červená – horní křivka obr. 3.30).

- 42 -



Vložení další křivky odhadu

Obrázek 3.30

výroba Dílna 4 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

R² = 0,5816 R² = 0,5068

Vidíme, že polynomický odhad nám poskytuje mírně věrohodnější obraz budoucího vývoje. Logaritmickou spojnici můžeme proto odebrat a pokusit se nalézt odhad ještě věrnější (obr. 3.31). Zde jsme zobrazili polynomickou spojnici trendu 4. stupně s koeficientem Ri s rovnicí regrese. Možné je i použití polynomické spojnice trendu 3. stupně.

Nalezení „věrohodnějšího“ odhadu

Obrázek 3.31

výroba Dílna 4 y = -21,035x4 + 690,74x3 - 7238,4x2 + 28738x + 100 000 16602 R² = 0,7992 80 000 R² = 0,5816

60 000 40 000 20 000

0

- 43 -



SHRNUTÍ KAPITOLY Základem rastrové grafiky je rozložení obrazu na síť bodů (buněk, pixelů), každý bod je charakterizován svou barvou. Princip práce spočívá v tom, že se zabarvují buňky definovanou barvou a tím dochází k vytváření obrazu. Pro představu si můžeme uvést příklad mozaiky. Hlavní nevýhodou bitmapové grafiky je její datová náročnost. Kvůli skutečnosti, že každý bod obrazu musí nést informaci o svém jasu (v případě černobílých bitmap), své barvě (v případě barevných bitmap), případně ještě další informaci o průhlednosti, zabírají rozměrné bitmapy na disku velký datový prostor. Druhou nevýhodou bitmapové grafiky je, že ji nelze bez snížení kvality zvětšovat. Vektorová grafika nepopisuje prostor pomocí jednotlivých bodů, Obrázek je složen z vektorů, křivek – čar spojujících tzv. kotevní body. Tyto křivky mohou mít barevnou výplň formou jednolité plochy nebo barevného přechodu (gradientu). Hlavní výhodou vektorové grafiky je možnost v podstatě libovolného zvětšování již vytvořeného obrázku, a to bez sebemenší ztráty na kvalitě. Obecně lze říci, že vektorová grafika je vhodná pro tvorbu log, diagramů, sazbu, animace a jednoduché ilustrace. Fotku nikdy nenakreslíte a je tedy potřeba pracovat s určitou stylizací a výtvarnou zkratkou. Umístění obrázků na webových stránkách lze rozdělit do dvou hlavních skupin.  

Obrázky umístěné přímo na webových stránkách Utříděné galerie

Často bývá nutné vybrané fotografie či jiný obrazový materiál před vložením do textu nebo prezentace upravit. Úprava velikosti (rozměrů) nebývá problém, tu je možno provádět většinou přímo v dané aplikaci, v níž má být obrázek použit. Důležitější a nutnější úprava se většinou týká datové velikosti obrázku. Pokud je soubor datově náročný (v rámci MB), je nutné soubory tzv. komprimovat. Pro tyto účely existuje mnoho specializovaných nástrojů, ale komprimaci lze provést i v aplikacích MS Office 2007 (v aplikaci Word funkci naleznete na kartě Formát v Nástrojích u vybraného obrázku). Kompresi je možno také provést v programu Malování, který bývá příslušenstvím operačních systémů Windows. Odborné texty je vhodné a žádoucí doplňovat grafickými elementy - grafy, diagramy a pojmovými nebo myšlenkovými mapami. V aplikaci MS Word 2003 je možné použít pro tvorbu diagramů či pojmových map nástroj Organizační diagram, ve verzi 2007 pak ke stejnému účelu slouží nástroj SmartArt na kartě Vložení. Komu by nevyhovovaly nainstalované nástroje MS Office, ten může vyzkoušet aplikaci CmapTools. Dnešním trendem v oblasti pojmového a myšlenkového mapování již není vytváření klasických 2D map. Pozornost se pozvolna přenáší ke zpracování map v prostředí 3D. Pro vytváření grafů poslouží aplikace MS Excel, využít můžete také v předchozí kapitole popsané statistické programy.

- 44 -



ÚKOLY 1.

Projděte si popisované příklady a vyzkoušejte i další, nepopisované možnosti tvorby grafů v Excelu.


BARČÍK, T. Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2. Brno: Computer Press, 2007. str. 155. ISBN 978-80-251-1757-6.

[2]

Bitmapová grafika [on line]. [cit. 2010-02-05]. <www.symbio.cz/slovnik/bitmapova-grafika.html>.

[3]

HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu. 2.vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-7226-759-0.

[4]

HASHIMOTO, A. Velká kniha digitální grafiky a designu. Brno: Computer Press, 2008. str. 384. ISBN 978-80-251-2166-5.

[5]

Rastrová grafika [on line]. 2004 [cit. 2010-02-14]. Dostupný z WWW: <skola.amoskadan.cz/s_pp/s_pp_pg/pg6.htm>.

[6]

ŠARMAN, A., NĚMEC, M. Základy počítačové grafiky [on line]. Ostrava: VŠB – TUO, 2007 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: <www.elearn.vsb.cz/archivcd/FEI/ZPG >. ISBN 978-80-248-1497-1

[7]

TŮMA, T. Počítačová grafika a design. Průvodce začínajícího grafika. Brno : Computer Press, 2007. str. 156. ISBN 978-80-251-1784-2.

- 45 -

Dostupný

z WWW:



4 Citační manažery CÍL Po prostudování kapitoly budete schopni:  

definovat pojem citační manažer, spravovat citace v prostředí MS Word 2007, Firefox a pomocí webového správce citací.

KLÍČOVÁ SLOVA Citační manažer.

4.1 Základy vytváření textových dokumentů Citační manažery jsou specializované systémy pro zadávání, aktualizaci, sdílení a správu publikací a citací. Většinou umožňují ukládání dokumentů z webových stránek a z jiných zdrojů. Z vložených dokumentů jsou následně získávána metadata – jména autorů, vydavatel, rozsah, datum publikování atd. Metadata lze následně exportovat jako bibliografické údaje, čímž usnadňují a zrychlují generování citací korektně dle norem. Na trhu existují citační manažery, které jsou zcela zdarma, buď jako doplněk jiné služby nebo jako webová aplikace. Naopak existují také aplikace placené např. RefWorks, EdNote apod. Budeme se věnovat těm, které jsou zdarma, nebo jako součást jiných aplikací.

4.2 Citační manažer Zotero Pokud používáte internetový prohlížeč Firefox, máte cestu k citačním manažerům jednoduchou. Pro tento prohlížeč si můžete zdarma nainstalovat citační manažer Zotero jako doplněk. Obrovskou výhodou je česká lokalizace (alespoň částečná) a webový tutoriál pro zvládnutí základních funkcí Zotera 26. Jak jsme již zmínili, aplikace běží ve webovém prohlížeči, takže je nutné jej mít pro jakoukoliv práci v manažeru spuštěný. Neznamená to však, že byste museli být připojeni k internetu, s programem a s vytvořenými složkami již uložených dokumentů (zde pojmenovaných „kolekce“). Musíte samozřejmě počítat s tím, že nové dokumenty nebude možné z webu přidat. Samotná instalace doplňku má datovou velikost necelé 3 MB a vyžaduje

26

Zotero [on line]. 2009 [cit. 2010-02-25]. Dostupný z WWW: <www.zotero.org>.

- 46 -



nainstalovaný Firefox verze 3.0.

V okně Zotera můžete spravovat celou vaši kolekci: bibliografické reference, celé dokumenty a soubory, vaše osobní poznámky a další položky jako obrázky a snímky webových stránek. Klikněte na ikonu “zotero” v pravém dolním rohu vašeho prohlížeče – otevře se okno aplikace (obr. 4.1).

Citační manažer je zobrazen v dolní části prohlížeče Firefox

Levý sloupec obsahuje vaši kompletní knihovnu (hlavní adresář “Moje knihovna”) a vaše jednotlivé kolekce - podadresáře, které jsou její podmnožinou; prostřední sloupec ukazuje položky v kolekci, která je zvolena ve sloupci levém; pravý sloupec ukazuje informace o položce, která je zvolena v prostředním sloupci. Důležitou vlastností Zotera je schopnost rozpoznat, kdy si na webové stránce prohlížíte nějakou uložitelnou položku (nebo položky). Pokud se například díváte na záznam knihy v online katalogu knihovny, objeví se v pravém rohu lišty navigace ikonka knihy (napravo od vaší aktuální URL adresy). Stačí na ikonu knihy kliknout a Zotero uloží veškeré citační informace o této knize do vaší knihovny (nemusíte vůbec otevírat okno Zotera). Pokud si prohlížíte více záznamů naráz (například výsledky vyhledávání z Google Scholar nebo LexisNexis), objeví se ikonka složky. Po kliknutí na ni se vytvoří seznam položek se zaškrtávacími boxy; vyberte ty, které chcete uložit a Zotero se o zbytek postará. Uložený záznam přemisťujete do vytvořených kolekcí pomocí myši. Kliknutím na vytvořený záznam pravým tlačítkem standardně otevřete místní nabídku. Zde mimo jiné nacházíme možnost exportovat bibliografický záznam podle mezinárodně uznávaných standardů. Formáty pro export bibliografie jsou dostupné od HTML, přes RTF či je přímo - 47 -

Obrázek 4.1



prostřednictvím schránky vkládat do aplikací MS Word nebo OpenOffice (obr. 4.2).

Volba formátu pro export citačního záznamu

Obrázek 4.2

Aplikace dovoluje uživatelům psát poznámky (pravý sloupec aplikace) k jednotlivým záznamům. K tomuto účelu je určen jednoduchý textový editor podobný zjednodušenému MS Word. Další výbornou službou je archivace webových stránek. Uložená stránka tak zůstává dostupná v přesně takové podobě, v jaké jste ji navštívili a uložili, i když je po čase přesunuta nebo odstraněna.

4.3 Citační manager v prostředí MS Office Word 2007 Na potřeby vědecké komunity a softwarového trhu se Microsoft odhodlal do MS Office Word přidat modul Odkazy snažící se uživateli ulehčit práci s citačním a poznámkovým aparátem. Uživatel má možnost vytvářet seznamy pramenů a použité literatury, ukládat ji ve vybraném citačním stylu a pak je vkládat do textu.

Menu pro správu citací v MS Word 2007

Obrázek 4.3

Na obr 4.4 je znázorněn otevřený správce citací. Záznamy můžete seřazovat podle několika parametrů. Autor, název, rok a značka. Značku si přidává správce ke každému záznamu sám. V levém okně jsou patrné všechny záznamy uložené v Hlavním seznamu. Tlačítkem Kopírovat lze označené záznamy z Hlavního seznamu vložit do Aktuálního seznamu a vytvářet výběrové seznamy citovaných - 48 -



publikací. V dolní části dialogového okna vidíme v náhledu vygenerovaný citačnímu záznam v závislosti na zvoleném citačním formátu.

Správce referencí v MS Word 2007

Obrázek 4.4

Vytvoření nového záznamu možnost výběru typu dokumentu a možné položky

Obrázek 4.5

Obr. 4.5 detailně ilustruje položky k vyplnění. Položky jsou závislé na vybraném typu pramene a citačním formátu.

4.4 Použití www.citace.com Tento užitečný projekt, jehož partnery jsou mj. Masarykova Univerzita nebo Vysoká škola ekonomická, může autorům pomáhat při generování citací dle normy

- 49 -



ISO – 690. Výběr z druhů citovatelných dokumentů ukazuje obr. 4.6.

Výběr modulů pro tištěné dokumenty

Obrázek 4.6

Zadání nutných údajů

Obrázek 4.7

Stačí zadat nutné (červeně označené) údaje (obr. 4.7) a tlačítkem vygenerovat citaci, provedete akci (obr. 4.8).

- 50 -



Vygenerovaný citační záznam

Obrázek 4.8

Vygenerovaný citační záznam můžete buď znovu upravovat přímo přes webové rozhraní, nebo zkopírovat do vytvářeného dokumentu a tam dle potřeby upravovat. Aplikace také umožňuje Správu citací, s funkcemi sdílení citací, export a import citací. Tato možnost je však dostupná po registraci.

SHRNUTÍ KAPITOLY Citační manažery jsou specializované systémy pro správu publikací a generování citací. Z vložených dokumentů jsou následně získávána metadata. Metadata lze následně exportovat jako bibliografické údaje, čímž usnadňují a zrychlují generování citací korektně dle norem. Pokud používáte internetový prohlížeč Firefox, máte cestu k citačním manažerům jednoduchou. Pro tento prohlížeč si můžete zdarma nainstalovat citační manažer Zotero. V okně Zotera můžete spravovat celou vaši kolekci: bibliografické reference, celé dokumenty a soubory, vaše osobní poznámky a další položky jako obrázky a snímky webových stránek. Microsoft se rozhodl do MS Office Word 2007 přidat modul Odkazy snažící se uživateli ulehčit práci s citačním a poznámkovým aparátem. Uživatel má možnost vytvářet seznamy pramenů a použité literatury, ukládat ji ve vybraném citačním stylu a pak je vkládat do textu.


Citace.com [on line]. <www.citace.com/>.

2010

[2010-02-25].

[2]

Citační normy [on line]. 2009 [cit. 2010-03-04]. <www.infogram.cz/article.do?articleId=1235>.

- 51 -

Dostupný Dostupný

z WWW. z WWW:



[3]

Nadstavbové služby pro elektronické informační zdroje s použitím technologie SFX [on line]. 2009 [cit. 2010-03-09]. Dostupný z WWW: <www.inforum.cz/pdf/2009/fabian-ondrej-cze.pdf>.

[4]

Nástroje pro ukládání a sdílení dokumentů [on line]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW: .

[5]

NĚMEČKOVÁ, L. Vytvořte si zdarma online osobní virtuální knihovnu. Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 [cit. 2010-06-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-5948

[6]

Využití textových editorů pro tvorbu výukových materiálů [on line]. [cit. 201003-15]. Dostupný z WWW: <sites.google.com/site/zs1bpdit1informantechnologie1/t%C3%BDden-7-8>.

- 52 -



Literatura Základní literatura: [1]

BARČÍK, T. Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2. Brno: Computer Press, 2007. str. 155. ISBN 978-80-251-1757-6.

[2]

HASHIMOTO, A. Velká kniha digitální grafiky a designu. Brno: Computer Press, 2008. 384 s. ISBN 978-80-251-2166-5.

[3]

HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu. 2.vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-7226-759-0.

[4]

NĚMEČKOVÁ, L. Vytvořte si zdarma online osobní virtuální knihovnu. Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 [cit. 2010-06-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-5948.

[5]

PÍRKOVÁ, K. Microsoft Office Word 2007. Podrobná uživatelská příručka. Brno: Computer Press, 2007. str. 368. ISBN 978-80-251-1571-8.

[6]

PECINOVSKÝ, J. Word 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1958-0.

[7]

PECINOVSKÝ, J. Word 2003. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 978-80-247-0791-4.

[8]

ŠARMAN, A., NĚMEC, M. Základy počítačové grafiky [on line]. Ostrava: VŠB – TUO, 2007 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: <www.elearn.vsb.cz/archivcd/FEI/ZPG>. ISBN 978-80-248-1497-1.

[9]

SOCHOR, V. Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu. In Strategie č. 46. [cit. 2009-12-11]. Dostupné z WWW: <www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=388012>.

[10]

TŮMA, T. Počítačová grafika a design. Průvodce začínajícího grafika. Brno : Computer Press, 2007. str. 156. ISBN 978-80-251-1784-2.

Doporučená literatura: [11]


[12]

Citace.com [on line]. 2010 [2010-02-25]. Dostupný z WWW. <www.citace.com/>.

[13]

Citační normy [on line]. 2009 [cit. <www.infogram.cz/article.do?articleId=1235>.

[14]

Nadstavbové služby pro elektronické informační zdroje s použitím technologie SFX [on line]. 2009 [cit. 2010-03-09]. Dostupný z WWW: <www.inforum.cz/pdf/2009/fabian-ondrej-cze.pdf>.

[15]

Nástroje pro ukládání a sdílení dokumentů [on line]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW: .

[16]

Rastrová grafika [on line]. 2004 [cit. <skola.amoskadan.cz/s_pp/s_pp_pg/pg6.htm>.

- 53 -

2010-02-05].

2010-03-04].

2010-02-14].

Dostupný

Dostupný

Dostupný

z WWW:

z WWW:

z WWW:



[17]


[18]

Typografie: Dero.name [on line]. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: .

[19]

Využití textových editorů pro tvorbu výukových materiálů [on line]. [cit. 2010-0315]. Dostupný z WWW: <sites.google.com/site/zs1bpdit1informantechnologie1/t%C3%BDden7-8>.

- 54 -



Seznam obrázků Obrázek 1.1: Styly v MS Word ................................................................................................................... 7 Obrázek 1.2: Výběr stylu v MS Word 2007 ................................................................................................ 8 Obrázek 1.3: Okno pro úpravu stylu .......................................................................................................... 8 Obrázek 1.4: Vytvoření obsahu dokumentu............................................................................................... 9 Obrázek 1.5: Aktualizace obsahu .............................................................................................................. 9 Obrázek 1.6: Stránka Google Docs ......................................................................................................... 10 Obrázek 3.1: Modul Obrázky v Google .................................................................................................... 24 Obrázek 3.2: Výsledky vyhledávání a možnosti filtrování výsledků ........................................................ 24 Obrázek 3.3: Postup zmenšování souborů JPG nástrojem PhotoResize400 ......................................... 26 Obrázek 3.4: Vytvořená myšlenková mapa v aplikaci CmapTools.......................................................... 27 Obrázek 3.5: Souhrnné tržby v provozovnách ......................................................................................... 28 Obrázek 3.6: Průvodce grafem – výběr typu ........................................................................................... 29 Obrázek 3.7: Průvodce grafem – výběr oblasti zpracovávaných dat ...................................................... 29 Obrázek 3.8: Průvodce grafem – pojmenování, přidání či odstranění řady ............................................ 30 Obrázek 3.9: Průvodce grafem – pojmenování grafu .............................................................................. 30 Obrázek 3.10: Průvodce grafem – umístění legendy ke grafu ................................................................ 31 Obrázek 3.11: Průvodce grafem – pojmenování kategorií, procentuální vyčíslení ................................. 31 Obrázek 3.12: Průvodce grafem – umístění grafu na list ........................................................................ 32 Obrázek 3.13: Vykreslený graf ................................................................................................................. 32 Obrázek 3.14: Zdrojová data .................................................................................................................... 34 Obrázek 3.15: Výběr typu grafu ............................................................................................................... 35 Obrázek 3.16: Výběr oblasti dat ............................................................................................................... 35 Obrázek 3.17: Vytvořený spojnicový graf ................................................................................................ 36 Obrázek 3.18: Změněný graf na bodový.................................................................................................. 36 Obrázek 3.19: Výběr zobrazení spojnice lineárního trendu ..................................................................... 37 Obrázek 3.20: Zobrazení dvou trendů v grafu ......................................................................................... 37 Obrázek 3.21: Přidání klouzavého průměru s periodou 5 ....................................................................... 38 Obrázek 3.22: Zobrazení dvou klouzavých průměrů ............................................................................... 39 Obrázek 3.23: Zdrojová data .................................................................................................................... 39 Obrázek 3.24: Vytvořený graf .................................................................................................................. 40 Obrázek 3.25: Výběr položky v místním menu ........................................................................................ 40 - 55 -



Obrázek 3.26: Výběr typu podgrafu ......................................................................................................... 41 Obrázek 3.27: Vytvořený graf .................................................................................................................. 41 Obrázek 3.28: Nastavení odhadovaného období .................................................................................... 42 Obrázek 3.29: Vložená predikční křivka .................................................................................................. 42 Obrázek 3.30: Vložení další křivky odhadu .............................................................................................. 43 Obrázek 3.31: Nalezení „věrohodnějšího“ odhadu .................................................................................. 43 Obrázek 4.1: Citační manažer je zobrazen v dolní části prohlížeče Firefox ........................................... 47 Obrázek 4.2: Volba formátu pro export citačního záznamu..................................................................... 48 Obrázek 4.3: Menu pro správu citací v MS Word 2007 ........................................................................... 48 Obrázek 4.4: Správce referencí v MS Word 2007 ................................................................................... 49 Obrázek 4.5: Vytvoření nového záznamu možnost výběru typu dokumentu a možné položky .............. 49 Obrázek 4.6: Výběr modulů pro tištěné dokumenty ................................................................................. 50 Obrázek 4.7: Zadání nutných údajů ......................................................................................................... 50 Obrázek 4.8: Vygenerovaný citační záznam ........................................................................................... 51

- 56 -



Seznam tabulek Tabulka 3.1: Typy grafů............................................................................................................................ 33

- 57 -

VÝPOČETNÍ TECHNIKA A SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY PRO PODPORU VAV ČINNOSTÍ II

Recommend Documents