Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018 Odborná skupina TECHNICKÁ VYBAVENOST ÚZEMÍ
DOPRAVA
Dopravní síť Plzeňského kraje Dopravní síť Plzeňského kraje tvoří: • dálnice D5 (délka úseku na území PK 109 km) • silnice I. třídy (6 silnic o celkové délce 425 km; hustota silnic I. tř. je podprůměrná) • silnice II. a III. třídy (celková délka 4 599 km; hustota silnic II. tř. je nadprůměrná) • železniční tratě (délka na území PK 711 km) • systém letecké a cyklistické dopravy
Síť evropských silnic TEN-T – v kraji pouze dálnice D5
Síť silnic I. třídy • radiální silnice (sbíhají se do Plzně) I/20 od Karlových Varů a Písku, I/27 od Žel. Rudy a Žatce, I/26 od hran. přechodu Folmava I/19 od Rožmitálu
• tangenciální (obvodové) silnice I/21 Cheb – D5 Bor, I/22 „Pošumavská tangenta“ Domažlice – Klatovy – Strakonice chybí: „Českoleská tangenta“ (I/22 D5 Bor – Draženov)
Prioritní záměry na státní silniční síti sil. I/21 Nová Hospoda – Kočov 2. st.,
sil. I/26 Plzeň – Folmava obchvat Staňkova
silnice I/27 Plzeň – Žel. Ruda přeložka Šlovice – Přeštice, obchvat Přeštic, obchvat Klatov 1. et.,
průtahy silnic I. tř. Plzní I/20 Na Roudné – Plaská, rek. mostu gen. Pattona, I/26 mosty Letná, Na Pile – Panelárna (SŽDC), I/27 Třemošenský rybník – Orlík, Sukova Borská a Přemyslova Karlovarská Pozn.: záměry na silnicích I/20 (směr Písek), I/19 a I/27 směr Žatec jsou vzdálenější a zcela chybí záměr na „českoleskou tangentu“
Regionální silniční síť V Plzeňském kraji: • 1 500 km silnic II. třídy • 3 099 km silnic III. třídy (poměr 1:2, jiné kraje obvykle 1:2,5) ⇒příliš velký podíl silnic II. třídy ⇒ vedení silnic II. třídy neodpovídá dopravním vztahům, intenzitám dopravy a struktuře osídlení ⇒ v roce 2009 definována „vybraná silniční síť“ preference při plánování oprav a rekonstrukcí NÁVRH: provést revizi zařazení silnic II. třídy, tak aby „vybraná“ tj. nejdůležitější část vedla po silnicích II. třídy, podíl silnic II. třídy se zmenšil a síť získala větší logiku
Investice na regionální silniční síti Snaha o koncepční řešení: • Vymezení vybrané silniční sítě • Ucelená řešení oprav a modernizací - např.: • silnice II/230 • silnice II/231 v Plzni • silnice II/605 v okr. Tachov • SZ obchvat Klatov • západní okruh v Plzni
Stav regionální silniční sítě • stav povrchů je velmi špatný a stále se zhoršuje • většina úseků je ve stupni nevyhovující a havarijní (na mapce růžová a červená) Stav regionální silniční sítě v Plzeňském kraji 3500 3000 20,1%
km
2500
45,8%
2000
23,6%
1500
11,6%
1000 500 0
13,6% 23,4%
26,7%
havarijní 21,7%
nevyhovující
9,9%
vyhovující
16,6%
dobrý
6,0%
výborný
14,1%
33,7%
28,6%
31,7% 17,2%
11,5% 21,9% 6,2%
16,0%
2003
2012
2003
2012
II. třída
II. třída
III. třída
III. třída
Příklad nadbytku silnic II. tř. (prostor Stod – Přeštice)
• V úseku Stod – Přeštice vedou dvě paralelní silnice II. tř., obě ve špatném stavu, severnější s minimálním zatížením – nutno zvolit páteřní síť • v úseku Staňkov – Merklín vedení silnice II. tř. neodpovídá ani „vybrané síti“ ani intenzitám dopravy
Změna zatřídění silnic II. třídy • redukce délky silnic II. tř. cca o 10% • návrh na vyřazení úseků s minimálním zatížením, mimo hlavní dopravní směry, nevhodných jako páteř systému • naopak zařazení některých nových úseků • potlačení formální funkce regionálního okruhu, jehož úseky jsou užívány spíš jako tangenty, nikoliv k jízdě po kruhu
Možné strategie investiční politiky na silniční síti pro období 2015 - 2020 1. • • • • •
stavby navazující na TEN-T (dálnici D5): dokončení silnice II/232 Rokycany – Hrádek navazuje: II/117 Mirošov – Strašice přeložka II/232 Rokycany – obchvat Osek – Březina modernizace II/180 Kyšice – Chrást – Dolanský most II. etapa západního okruhu v Plzni
2. zlepšení dopravní infrastruktury vybraného mikroregionu (např. Sušicko) • přeložka Číhaň – Kolinec • přeložka Hrádek – Tedražice – Sušice • přeložka II/169 v Sušici • úpravy v úseku Sušice – Horažďovice a V okolí Kašperských Hor 3. mosty a průtahy • rekonstrukce 20 ks mostů na krajské silniční síti a modernizace vybraných průtahů obcemi (především na silnicích II. třídy)
(situace z Koncepce dopravy PK)
Silniční doprava v Plzni Komunikační síť v Plzni: • radiální charakter, postupná přestavba na radiálně-okružní systém • podíl tranzitní dopravy na vnějším kordonu je cca 15%, podíl na celkové dopravě do 5% • nejzatíženější profil v kraji – Karlovarská (54 000 voz./den) • plán výstavby pro nejbližší roky: II. et. západního okruhu, I/27 Sukova – Borská, I/20 Plaská – Na Roudné a tranzitní doprava dle průzkumu v r.2007 silniční systém Roudná
Komunikační systém v Plzni
Doprava v klidu v Plzni Systém funguje pouze náznakově, zdaleka není dobudován Návrhy podle Generelu dopravy v klidu m. Plzně: • zóna placeného parkování v centru – regulace stání, nabídka volných míst • systém parkovišť P+G na okraji centra • systém parkovišť P+R ve vnějším prstenci s návaznou tramvajovou (příp. trolejbusovou) dopravou • uspokojení potřeb obyvatel v rezidenčních oblastech výstávbou halových objektů
Železniční doprava v kraji Systém tratí v kraji tvoří: • 6 hlavních radiálních tratí směřujících do Plzně • 10 navazujících okálních tratí bez rychlíkové a prakticky bez nákladní dopravy • modernizační akce dosud provedeny pouze na části III. koridoru Praha – Cheb • celkově stav tratí neuspokojivý, systém zatím nedává dobrý základ pro funkci páteře IDS PK Vývoj v následujícím období bude velmi záležet na procesech v SŽDC, ČD a.s. a na dotační politice státu: • pokračující modernizace tratí v regionu (III. koridor, Donau-Moldau Bahn, Plzeň – České Budějovice, revitalizace lokálek ???) • vývoj v oblasti nádražních budov (převod na SŽDC, prodej) • přehodnocení možností dotací ze strany státu a kraje – změna dopravních konceptů – opuštění některých tratí?
Modernizace železniční sítě Záměry v bližším období: • modernizace trati Rokycany – Plzeň • rekonstrukce uzlu Plzeň, 1. – 3. stavba • revitalizace trati Klatovy – Železná Ruda • rekonstrukce žst. Horažďovice předměstí • obnova traťové koleje Plzeň – Třemošná a Kaznějov – Plasy • revitalizace trati Rokycany – Nezvěstice, Plzeň – Nýřany a Nepomuk - Blatná • Záměry v dalším období: • Modernizace trati Plzeň – Stod – Domažlice st. hr. • Optimalizace trati Plzeň – České Budějovice
Veřejná doprava
přehled zón IDP k 1.4.2012
• od 1.4.2012 rozšířena oblast IDP • schválen plán dopravní obslužnosti PK • začínají tendry na dodavatele doprav. výkonu • s tím souvisí optimalizace vedení linek a spojů • návrh systému přestupních terminálů v kraji • pokračování tarifní integrace
oblasti pro vypsání výběrových řízení
Městská hromadná doprava v Plzni • výkonný, stabilizovaný systém založený na třech trakcích • vysoký podíl elektrické dopravy (70%) • výrazně omlazený vozový park • ve výstavbě nový závod pro odstavování a údržbu autobusů a trolejbusů • riziko udržitelnosti financování ze strany města Pro období 2015-2020: • rekonstrukce cca 1/3 tramvajových tratí • výstavba trati k Zpč. univerzitě • další posilování elektrické trakce vč. nových technologií • výrazná obnova napájecí soustavy • přestupní terminály IDP
Cyklistická doprava •
24.9.2012 usnesením Rady PK schválena „Koncepce cykloturistiky a cyklodopravy v Plzeňském kraji“
•
cyklotrasy navazují na trasy ze sousedních území
•
hustota sítě cyklotras značná, ale nerovnoměrná
•
ve městech nedobudovaný systém stezek pro cyklisty a vyhrazených pruhů pro cyklisty
•
problém majetkoprávních jednání s majiteli dotčených pozemků
Pro období 2015-2020: •
vyznačení nových cyklotras EuroVelo 4 a 13
•
doplnění nadregionálních tras ve směru západ východ a jejich napojení na regionální síť
•
vytipování nebezpečných úseků, návrh úprav s preferencí nízkonákladových, rychle proveditelných opatření
•
ve městech segregace cyklistické dopravy
•
vybudování (obnova) systému parkování a úschovy kol u nástupních míst IDS
•
podpora současných i nových linek „cyklobusů“
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Zásobování vodou • • • •
zásobení vodou z veřejného vodovodu – 82,6 % obyvatel nejhorší stav mezi kraji ČR dostatečná kapacita problematická kvalita - pesticidy
Zásobování vodou – systémy •
• • •
dva oblastní vodovody - OV Plzeňské aglomerace (Úhlava) - OV Klatovska a Domažlicka (ÚV Milence) skupinové vodovody – Tachovsko, Stříbrsko, Rokycansko zdroje – povrchové + podzemní největší zdroj – Úhlava – ÚV Milence a ÚV Homolka
Likvidace odpadních vod • • • • • •
• •
napojení na kanalizaci s ČOV 70,7 % obyvatel 9. místo mezi kraji ČR domácí ČOV septiky žumpy nevyváženost mezi rozsahem zásobování vodou z veřejných vodovodů a vybaveností kanalizací s ČOV územní nevyváženost – lepší situace v pohraničí dopady do ŽP – znečištění vod nutrienty
Likvidace odpadních vod - aglomerace nad 2000 EO • • • • •
•
směrnice EU implementovaná do vodního zákona v Plzeňském kraji 40 aglomerací projekty s podporou EU do roku 2010 nebyly dodrženy požadavky vodního zákona dosud nevyřešeno 12 aglomerací - 30 % aglomerací - 10 % obyvatel 3 aglomerace s více než 10000 obyvatel Domažlice, Stříbro, Tachov
Děkujeme za spolupráci Za tým pro přípravu
Programu rozvoje Plzeňského kraje Ing. Ondřej Vohradský –
[email protected]
RNDr. Milan Svoboda –
[email protected]
