Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018 Odborná skupina LIDSKÉ ZDROJE
OBYVATELSTVO
Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 12 000 10 000
Populační vývoj
Živě narození
8 000
Zemřelí celkem 6 000
Přirozený přírůstek Přistěhovalí
4 000
Vystěhovalí
2 000
Přírůstek stěhováním
0
Celkový přírůstek
-2 000
•
2001-2011 - PK = 3. nejrychleji populačně rostoucí kraj v ČR (550 000→ 570 000) – příčiny (graf): • růst počtu přistěhovalých (2004-2008) → kladné migrační saldo do roku 2009 • růst počtu narozených (2003-2009) → růst přirozenou měnou (2007-2010)
– hlavní důvod: • ekonomický růst a nedostatek pracovních sil
•
po roce 2008 – populační růst výrazně zpomalil – propad počtu přistěhovalých – od roku 2010 klesá počet narozených
•
územní rozdíly ve vývoji populace (kartogram)
Migrace • •
Od roku 2005 přírůstek zahraniční migrací Po roce 2008 - ztráta migrační atraktivity kraje – vliv ekonomické krize – r. 2010 - ztráta vnitrostátní migrací
•
Migrační atraktivita zázemí větších měst - SUBURBANIZACE Saldo migrace - Plzeňský kraj
8000 7000 6000 5000 4000 3000
Saldo zahraniční Saldo vnitrostátní Saldo celkem
2000 1000 0 -1000
Podíl cizinců na populaci v krajích 7
ČR Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
6
Cizinci
podíl (%)
5
• V Plzeňském kraji:
4 3 2 1
– 2003-2008 nejrychlejší nárůst cizinců (2,2x) – pak pokles
• Přistěhovalí převážně do 30 let • Bydlící – nejvíce 25-40 let
0
ostatní 26%
Slovensko 19%
-2000
-1500
-1000
-500
1000
1500
2000
Německo 10%
Polsko 3%
Ukrajina 25%
Rusko 1%
Struktura cizinců v ČR 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4
ženy
500
Vietnam 20%
Ukrajina 28%
muži
0
Slovensko 24%
Německo 4%
Vietnam 12%
Struktura přírůstku přistěhovalých do ČR v roce 2011
-2500
ostatní 17%
Polsko 4%
Rusko 7%
85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4
Struktura cizinců v Plzeňském kraji
Struktura cizinců v ČR
2500
-40 000
-30 000
-20 000
-10 000
muži ženy
0
10 000
20 000
30 000
BYDLENÍ
Bytová výstavba Intenzita bytové výstavby v krajích ČR
• Od roku 2000 solidní postavení PK dle intenzity bytové výstavby X do roku 2003 v okrese Plzeňměsto velmi nízká intenzita
počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu
8
• Maximum v roce 2008 • Následoval prudký pokles
7 6 5 4 3 2 1 0
Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Intenzita bytové výstavby v okresech Plzeňského kraje
X Optimističtější vývoj jen v okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih
• Stále klesá také počet zahajovaných bytů v PK: • •
rok 2008: 2458 rok 2011: 1630
Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu
6
5
ČR Plzeňský kraj
4
Tachov Domažlice
3
Klatovy Plzeň-město
2
Plzeň-jih Plzeň-sever
1
0
Rokycany
100
Kvalita nové výstavby
Podíl bytů v RD na bytové výstavbě v okresech Plzeňského kraje (%) ČR Plzeňský kraj
80
Tachov Domažlice
60
Klatovy Plzeň-město
40
Plzeň-jih
• cca průměrný podíl v RD (Ø ČR) • zastavil se pokles Ø zastavěné plochy u RD • stagnuje velikost obytné plochy u RD • klesá podíl RD připojených na plyn i na kanalizaci Podíl bytů v RD vybavených plynovou přípojkou (%) 90 Česká republika 80 70
Hlavní město Praha Středočeský kraj
Jihočeský kraj 60 50
Plzeňský kraj
Rokycany 0
165
Průměrná zastavěná plocha RD (v m2) Česká republika Hlavní město Praha
155
Středočeský kraj 145
Jihočeský kraj Plzeňský kraj
135
Karlovarský kraj Ústecký kraj
125
120
Průměrná obytná plocha bytů v RD (v m2)
115
Česká republika
110
Hlavní město Praha
105 100 95
Karlovarský kraj 90 Ústecký kraj
40
Plzeň-sever
20
Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Karlovarský kraj Ústecký kraj
85
Prům. pořizovací hodnota 1 m2 obytné plochy v RD (v Kč) 50 000 Česká republika
45 000
Ceny bytů
Hlavní město Praha
40 000
Středočeský kraj Jihočeský kraj
35 000
Plzeňský kraj
30 000
Karlovarský kraj
25 000
• Stále roste pořizovací cena u RD x klesla u BD • Ceny pod Ø ČR (vliv Prahy) • Přibrzdil růst cen RD x klesl počet převodů • Ceny bytů od roku 2008 klesají x roste počet převodů
10 000 5 000
15 000
Prům. pořizovací hodnota 1 m2 obytné plochy v BD (v Kč) 60 000 55 000 Hlavní město Praha
45 000
Středočeský kraj
40 000
Jihočeský kraj
35 000
Plzeňský kraj
30 000
Karlovarský kraj
25 000
Ústecký kraj
20 000 15 000
Hlavní město Praha
Hlavní město Praha
3500
Středočeský kraj
Středočeský kraj
3000
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
2500
Plzeňský kraj Karlovarský kraj
Karlovarský kraj
2000
Ústecký kraj
1500
ČR
1000 500
0
Česká republika
50 000
4000
Jihočeský kraj 15 000
20 000
Průměrné ceny RD (v Kč/m3)
Průměrné ceny bytů (v Kč/m2) 25 000 20 000
Ústecký kraj
0
Ústecký kraj ČR
VĚKOVÁ STRUKTURA POPULACE
Věková struktura populace Stárnutí populace v PK (srovnání s jinými kraji ČR): • 2011: 3. nejvyšší index stáří • 2001-2011: 3. nejpomalejší • Územní rozdíly • Prognóza: – pokles produktivní složky
počet obyvatel
Změna počtu obyvatel Plzeňského kraje podle věkových skupin mezi roky 2010 a 2020 (Prognóza ČSÚ bez migrace) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000 -6 000 -8 000 -10 000 -12 000 -14 000
počet obyvatel
Počet obyvatel Plzeňského kraje podle hlavních věkových skupin 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
0-14 15-64 65+
Vývoj věkových skupin obyvatel Plzeňského kraje podle stupňů vzdělávání
Mladší část populace
40 000
3-5 let 6-10 let 11-14 let
20 000
15-18 let 19-23 let 10 000
0
Vývoj věkových skupin obyvatel Plzeňského kraje nastupujících na stupeň vzdělávání 7 500 7 000 6 500 počet obyvatel
• kulminuje počet dětí ve věku 3-5 let • rostou počty 6-10 let • pokračuje stagnace 11-14 let • končí propad 15-18 let • pokračuje pokles ve věku 1923 let • razantnější změny patrné na ročnících na začátku věkových skupin (viz 2. graf)
počet obyvatel
30 000
3 roky 6 let
6 000 5 500 5 000 4 500 4 000
11 let 15 let 19 let
VZDĚLÁVÁNÍ
Předškolní vzdělávání – pokles počtu narozených po roce 2010 • od roku 2014 začne klesat počet dětí 3-5 let (viz projekce)
– odklady nástupu na ZŠ – především Plzeň a jiná větší města (viz tabulka) – i z okolí – vyloučení z předškolního vzdělávání
• Zvyšování kvality předškolní přípravy – zkvalitnění přípravy na ZŠ – důraz na děti ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin – úroveň vzdělávání pedagogů MŠ
Využití kapacit MŠ zřizovaných obcemi v Plzeňském kraji v roce 2012/2013 okres Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj
Kapacity Počet MŠ dětí v MŠ 2 293 3 258 5 998 2 088 2 942 1 615 1 980 20 174
2 179 2 865 5 965 2 021 2 738 1 555 1 732 19 055
Počet Využití Umístění dětí kapacit dětí (%) 3-5 let (%) 2 197 95,0 100,8 2 765 87,9 96,5 6 222 99,4 104,3 2 124 96,8 105,1 2 777 93,1 101,4 1 537 96,3 98,8 1 782 87,5 102,9 19 404 94,5 101,8
Kapacity MŠ v Plzeňském kraji 21000 20000
počet dětí
• Nedostatek kapacit MŠ
19000
počet dětí v MŠ
18000
počet dětí ve věku 3-5 let
17000
kapacita MŠ
16000
15000 14000 13000
Zdroj dat: OŠMS KÚ Plzeňského kraje, vlastní
Primární vzdělávání OP Výzkum, vývoj a vzdělávání • Posílení rovného přístupu – rozvoj individuálního potenciálu každého žáka – nedostatečná metodická připravenost pedagogů – Podmínky pro integrované vzdělávání žáků se SVP
• Zvýšení kvality vzdělávání – PISA (15letí 2009) • závažné zhoršení čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti
– TIMSS, PIRLS • zlepšení výsledků v žáků 4. a 8. ročníků v roce 2011 • nízký podíl žáků dosahující nejlepších výsledků
– Důraz na: • klíčové dovednosti a jejich hodnocení • rozvoj neformálního a zájmového vzdělávání
Základní školy v Plzeňském kraji • Počet žáků – růst počtu žáků na 1. stupni – na 2. stupni růst počtu žáků až po roce 2016 (viz projekce)
• Nedostatek kapacit (personálních) – počet absolventů pedagogických fakult a jejich zájem učit
• Reforma financování regionálního školství – podpora malých neúplných škol – tlak na malé úplné školy • ztráty za malé počty žáků na 2. stupni (1. stupeň není problémový) • jižní a především severní část kraje mimo větší města
1. vliv na síť škol na venkově 2. zvýšené nároky na dopravu žáků
Vývoj počtu žáků SŠ v Plzeňském kraji 12000 10000 s maturitou odborné
SŠ v Plzeňském kraji
8000
s maturitou všeobecné s výučním listem
6000
nástavbové
4000
• Pokles počtu žáků SŠ v PK
• vyučení -29 % • s maturitou i vyučením – rostl zájem
0
4000
Gymnázia
Odborné vzdělání s maturitou Obory s maturitou i vyučením Obory s výučním listem
2500 2000
1500 1000
Nižší střední odborné vzdělání Praktická škola
500 0
3000 Počet žáků v 1. ročnících
– redukce nabídky počtu míst při zachování oborové nabídky – sloučení několika SŠ při zachování dostupnosti vzdělání
Konzervatoř
3000
– neotvírané obory – např. Modelář, Nástrojař
• Reakce kraje jako zřizovatele SŠ
Nabídka míst v 1. ročnících SŠ v Plzeňském kraji
3500
Počet míst
– z 29 tisíc (2006/2007) na 24 tisíc (2012/2013) – o 18 % – podmíněno demograficky (viz prognóza) – různý dopad dle stupně vzdělání
s maturitou a vyučením nižší střední odborné bez výučního listu a maturity
2000
Nastupující do 1. ročníků na SŠ v Plzeňském kraji Konzervatoř
2500
Gymnázia
2000
Odborné vzdělání s maturitou Obory s maturitou i vyučením Obory s výučním listem
1500 1000 500 0
Nižší střední odborné vzdělání Praktická škola
Sekundární vzdělávání OP Věda, výzkum a vzdělávání • • • •
Vzdělávací programy SŠ neodpovídají potřebám zaměstnavatelů Nedostatkové odborně technické kvalifikace Kvalita absolventů Úzké zaměření oborů odborného vzdělávání
Státní maturity • na většině SŠ se výsledky zlepšily • úprava ŠVP odborných škol dle požadavků na úkor potřeb zaměstnavatelů • snížení zájmu o maturitní obory, vč. nástaveb ???
Reforma financování regionálního školství (proti dosavadnímu stavu) • snížení normativu především u maturitních technických oborů
Vzdělanostní struktura populace • Ztráta pozice Plzeňského kraje podle indexu vzdělanosti: – SLDB 2001: 5. místo – SLDB 2011: 8. místo
– r. 2030: 11. místo v ČR – prokázaná souvislost mezi růstem vzdělanosti a růstem HDP v regionech ČR
• Struktura obyvatel kraje – 35 % s výučním listem – 31 % s maturitou – 10 % s VŠ
• Vnitrokrajské rozdíly ve vzdělanosti (viz kartogram)
Terciární vzdělávání v Plzeňském kraji VŠ
VOŠ
• ZČU v Plzni – 8 fakult + 3 ústavy • LF v Plzni UK • pobočka Metropolitní univerzity Praha, o.p.s.
• 4 VOŠ zřízené Plzeňským krajem (2 x Plzeň, Klatovy, Domažlice) • Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnoprávních studií, s.r.o.
ZČU v Plzni • 8 fakult + 3 ústavy • 9. největší VŠ v ČR, ALE: • pokles počtu studentů
•
• 2008/09: 18,0 tisíc • 2012/13: 14,8 tisíc Ztráta pozice Plzeňského kraje a Plzně (viz graf)
Počet studentů podle sídel VŠ (vyjma Prahy a Brna) 35 000 Ostrava 30 000
Olomouc Č.Budějovice
25 000 20 000
Plzeň Zlín Pardubice
15 000 10 000
Ústí nad Labem Hradec Králové Liberec
5 000
Opava
–
Jihlava
Terciární vzdělávání OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 1.
Kvalita VŠ vzdělávání s jeho relevance pro trh práce – –
2.
Zvýšení účasti na VŠ vzdělávání a posílení jeho inkluzivního charakteru –
3.
vysoká účast (64 %) x nižší podíl absolventů (24 % v r. 2011) → nízká úspěšnost + dlouhá délka studia
Excelentní vzdělávání ve vazbě na výzkum – –
4.
růst studentů → nedostatek pedagogů potřeba „dovzdělání“
odklon doktorandů od vědy k praxi – motivace x náročnost 5 projektů VaVPI v Plzni
Otevřenost VŠ v oblasti celoživotního vzdělávání
STÁRNUTÍ OBYVATEL
Stárnutí obyvatel • podle průměrného věku obyvatel Plzeňský kraj spolu s Královéhradeckým krajem 2. – 3. nejstarší kraj v republice po Praze • podle indexu stáří je Plzeňský kraj po Praze a Zlínském kraji na 3. místě
Stárnutí obyvatel - prognóza • nejvyšší podíl věkové skupiny 65+ v obyvatelstvu Plzeňského kraje v roce 2030 dle SO ORP : – – – –
Horažďovice (24,6 %) Sušice (24,4 %) Nepomuk (24,4 %) Plzeň (24,3 %)
• nejvyšší přírůstek podílu osob ve věku 65+ do roku 2030 dle SO ORP: – – – –
Horšovský Týn (52 %) Nýřany (52 %) Stříbro (51 %) Tachov (57 %)
SOCIÁLNÍ PÉČE
Sociální služby a zařízení •
•
podle relativního počtu lůžek v domovech pro seniory je Plzeňský kraj na 10. místě mezi kraji ČR (19 lůžek na 1000 obyv. 65+) podle relativního počtu lůžek v domovech se zvláštním režimem je Plzeňský kraj na 4. místě v ČR (6 lůžek na 1000 obyv. 65+)
Plzeňský kraj 2011: • •
• •
21 domovů pro seniory 6 domovů se zvláštním režimem 11 denních stacionářů 1 týdenní stacionář
Kapacity sociálních služeb a zařízení
100 39 61 100 29 32 8 32
1830 100 1830 100 1830 100 579 32 1005 55 150 8 96 5 22 6 9 5 2
18 18 18 18 1 1 -
v%
domovy pro seniory
38 15 23 38 11 12 3 12 5 2 1 1 1
v%
9646 100 1355 14 8291 86 9646 100 8036 83 1120 12 140 1 200 2 150 2 50 39 6 3 1 1
týdenní stacionáře
100 100 100 16 5 79
pečovatelská služba
v%
osobní asistence 63 63 63 10 3 50 3 1 1 1
v%
100 100 100 29 71 -
odlehčovací služby
7 7 7 2 5 2 1 1 -
v%
z toho
z toho
z toho
Kapacita podle formy poskytování ambulantní terénní pobytová Kapacita podle zřizovatele obecní krajské církevní obchodní společnosti fyzické osoby ostatní Počet zařízení podle zřizovatele obecní krajské církevní obchodní společnosti fyzické osoby ostatní
v%
Vybrané sociální služby
denní stacionáře
Vybrané sociální služby pro seniory podle poskytované služby a zřizovatele v Plzeňském kraji (2012)
100 100 100 100 -
Pečovatelská služba •
•
Obslužnost pečovatelskou službou se v letech 2008 a 2011 snížila téměř ve všech krajích (s výjimkou Královehradeckého, Pardubického a Olomouckého a Vysočiny) Plzeňský kraj • •
•
snížení v poskytování pečovatelské služby relativně (na 1000 osob 65+ - viz graf) i v absolutně přesto v roce 2011 nejvyšší hodnoty obslužnosti pečovatelskou službou (téměř 87 osobám na 1000 obyvatel 65 +) zvýšený objem pečovatelské služby snižuje tlak na umisťování klientů do DPS
Dotace na sociální služby Dotace na vybrané sociální služby v Plzeňském kraji v roce 2011: • dotace na 1 uživatele pečovatelské služby 2 164 Kč za rok • dotace na 1 lůžko v domovech pro seniory 63 775 Kč za rok • hodnota dotace na pečovatelskou službu o polovinu nižší než v ČR • dotace na lůžko v DPS je výrazně nad průměrem ČR Pečovatelské služby Počet uživatelů
PS Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký
Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
113 607 13 462 14 839 7 594 8 255 3 381 4 312 4 766 5 708 6 494 6 616 14 992 7 385 5 784 10 019
Dotace MPSV Počet dotace na 1 uživatelů uživatele/rok v (v tis. Kč) DS Kč 464 832 4 092 37 696 36 024 2 676 2 471 63 126 4 254 4 706 49 756 6 552 2 880 17 860 2 164 1 746 17 145 5 071 887 13 482 3 127 4 124 19 101 4 008 928 28 842 5 053 2 230 25 942 3 995 1 877 26 706 4 037 2 149 47 634 3 177 2 985 57 366 7 768 2 517 39 860 6 891 2 773 21 988 2 195 4 798
Domovy pro seniory Dotace MPSV (v tis. Kč) 2 059 353 75 578 258 828 202 612 111 351 60 506 181 445 56 038 111 155 106 899 136 986 159 703 162 845 164 889 270 518
dotace na 1 lůžko/rok v Kč 54 631 30 586 55 000 70 351 63 775 68 214 43 997 60 386 49 845 56 952 63 744 53 502 64 698 59 462 56 381
ZDRAVOTNICTVÍ
Zdravotní stav obyvatel Plzeňský kraj • • • •
v letech 2009-2010 střední délka života při narození 74,9 roku - 4. nejvyšší hodnota v ČR v roce 2011 nově hlášeno 74 149 případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz - nejvyšší počet v přepočtu na 100 nemocensky pojištěných v ČR průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti 42,7 dne - 3. nejkratší doba v ČR nadprůměrné počty hlášených onemocnění zhoubnými novotvary (ZN) – –
u mužů nejvíce okres Rokycany (1 162 případů na 100 000 mužů ), průměr kraje 987,2 (ČR 794,2) u žen nejvíce v okrese Plzeň-město (1 022,1 případů na 100 000 žen), průměr kraje 931,4 (ČR 710,4)
Zdravotnická zařízení v Plzeňském kraji • • • • •
11 nemocnic s 3 545 lůžky, tj. 6,2 lůžek na 1 000 obyvatel (o 0,5 nad průměrem ČR) 6 odborných léčebných ústavů se 1788 lůžky, z toho 2 LDN s 355 lůžky 233 ordinací praktických lékařů 103 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost 155 lékáren
Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje a Letecká záchranná služba • • •
23 výjezdních stanovišť Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje ZZS PK splňuje stanovené dojezdové limity z letiště v Líních Letecká záchranná služba provozovaná Armádou ČR • •
• •
ve dne pro území Plzeňského a Karlovarského kraje v noci pro celé území ČR
práci ZZS PK zefektivní smlouva o přeshraniční spolupráci mezi německými a českými záchranáři plánované otevření nového výjezdního stanoviště ZZS PK v Modravě v roce 2014 •
zkvalitnění přednemocniční neodkladné péče v obcích při východní hranici Plzeňského kraje
KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS
Kultura v Plzeňském kraji Kulturní zařízení: • •
v Plzeňském kraji více než 20 muzeí Plzeňský kraj zřizuje 13 příspěvkových organizací v oblasti kultury • • • • •
2 galerie 1 stálá divadelní scéna v Klatovech Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Hvězdárna v Rokycanech 8 muzeí
Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015: • •
nejvýznamnější podnět pro další rozvoj kultury v Plzni a Plzeňském kraji součástí projektu Plzeň – EHMK 2015: • • •
• •
výstavba nového divadla rekonstrukce budov v areálu bývalého pivovaru Světovar pro potřeby 4 x 4 Culture Factory výstavba budovy nové galerie, o kterou usiluje Plzeňský kraj
spolupráce Plzeňského kraje a města Plzně při přípravě projektu přeshraniční spolupráce s Bavorskem
Památky a knihovny Památková péče: • •
20 národních kulturních památek a 75 památkově chráněných území a 3193 nemovitých památek; 4. místo Plzeňského kraje v počtu nejohroženějších památek evidovaných Národním památkovým ústavem v jednotlivých krajích •
z 842 nejohroženějších nemovitých památek v ČR 80 evidováno v Plzeňském kraji, z toho nejvíce (25) v okrese Domažlice
Veřejné knihovny: • •
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje - 1 650 000 knihovních jednotek více než 480 poboček veřejných knihoven v celém kraji s napojením na internet významný potenciál pro udržení kulturního povědomí i v malých obcích
Limitující faktor pro uchování a rozvoj kultury = množství finančních prostředků, které lze na podporu kultury, ochranu kulturních památek a realizaci kulturních projektů použít
Sport, volný čas a rekreace • Koncentrace sportovních zařízení v Plzni – kapacitní sportoviště – kluby účastnící se nejvyšších ligových soutěží
• Uplynulé období: – doplňování a rozšiřování veřejně přístupných volnočasových a sportovní areálů - trávení volného času obyvatel i návštěvníků kraje (turistické oblasti, města i obce) – rekonstrukce povrchů školních sportovišť (hřišť i tělocvičen) - grantové programy Plzeňského kraje i města Plzně – podpora činnosti i akcí tělovýchovných jednot a sportovních klubů z veřejných rozpočtů
• Další zdroje: – ROP Jihozápad: podpora investičních projektů v oblasti sportu, cestovního ruchu, např. výstavba a rekonstrukce turistických cest, sportovně-rekreačních zařízení, kulturní vybavenosti pro cestovní ruch a pro kongresovou turistiku – MAS: podpora rekonstrukcí sportovního zázemí z programu LEADER v obcích kraje
• Problémy: – Nevyhovující zázemí sportovišť
CESTOVNÍ RUCH
Cestovní ruch v Plzeňském kraji • • • •
největší nárůst počtu návštěvníků v rámci ČR (+ 9,8 % v meziročním srovnání 2011) téměř 4,0 % z celkového počtu návštěvníků ČR navštívilo Plzeňský kraj, tj. 8. místo návštěvnosti v mezikrajském srovnání na zvýšení počtu hostů se podíleli především nerezidenti (nárůst o 34,4 %), méně rezidenti (nárůst o 4,6 %) průměrná doba pobytu návštěvníků 3,6 dnů - 10. místo v ČR (průměr ČR 3,9 dnů)
Cestovní ruch - pobyty Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v roce 2011: • 9. místo v celkovém počtu návštěvníků HUZ mezi kraji ČR; • 6. místo v počtu nerezidentů v počtu návštěvníků HUZ mezi kraji ČR Hosté
Přenocování
Průměrný počet přenocování
Průměrná doba pobytu (dny)
ČR, kraje celkem
Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1) u hotelů a pensionů
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
celkem
nerezidenti
celkem
nerezidenti
Čisté využití lůžek1) (%)
Využití pokojů1) (%)
12 898 712
6 715 067
38 235 088
19 424 839
3,0
2,9
4,0
3,9
35,9
42,3
5 050 923 695 113 915 542 495 609 709 733 336 909 632 794 825 621 323 867 358 332 1 115 349 397 279 469 335 572 306
4 360 390 161 308 283 521 172 810 484 828 122 121 145 829 202 154 46 987 50 462 422 774 85 897 64 723 111 263
12 948 091 1 800 587 2 656 846 1 330 204 4 371 379 988 779 2 149 890 3 090 010 949 217 941 487 2 186 165 1 482 246 1 531 553 1 808 634
11 677 323 399 605 592 984 376 289 3 220 407 331 844 531 351 727 828 120 389 117 366 712 313 172 415 166 728 277 997
2,6 2,6 2,9 2,7 6,2 2,9 3,4 3,7 2,9 2,6 2,0 3,7 3,3 3,2
2,7 2,5 2,1 2,2 6,6 2,7 3,6 3,6 2,6 2,3 1,7 2,0 2,6 2,5
3,6 3,6 3,9 3,7 7,2 3,9 4,4 4,7 3,9 3,6 3,0 4,7 4,3 4,2
3,7 3,5 3,1 3,2 7,6 3,7 4,6 4,6 3,6 3,3 2,7 3,0 3,6 3,5
52,9 25,4 26,3 22,2 51,4 20,7 27,7 29,3 21,0 20,7 24,3 23,3 29,3 24,4
58,7 31,5 32,2 28,1 57,1 25,7 32,4 33,8 25,8 25,8 30,0 30,2 35,1 29,0
Cestovní ruch Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji, vývoj od roku 2008: • Trvale rostoucí počet návštěvníků Plzeňského kraje • Trvale rostoucí počet návštěvníků - nerezidentů
Kongresy a konference v Plzeňském kraji 2009 až 2011: • Rostoucí počty akcí i účastníků Vývoj v letech: kongresového cestovního ruchu Konference v hromadných ubytovacích zařízeních • Rostoucí počty a kvalita Účastníci konferencí ubytovacích zařízení v PK 1) akce od 50 účastníků
1)
2009
2010
2011
427
334
415
43 205
43 321
44 552
OBČANSKÝ SEKTOR
Místní akční skupiny v Plzeňském kraji • •
11 místních akčních skupin Cíle: • •
• •
•
podpora z rozpočtu kraje i EU důraz na komunitní plánování rozvoje venkova, především na zlepšování kvality života ve venkovských oblastech v rámci strategického plánu LEADER témata podporovaných projektů SP Leader: • • • • •
•
aktivizace veřejného života v obcích organizace akcí pro veřejnost
zvelebování veřejných prostranství v obcích péče o drobnou historickou architekturu rekonstrukce vybavenosti obcí rekonstrukce technické infrastruktury v obcích podpora drobného podnikání
Příprava integrovaných plánů rozvoje pro období 2014 – 2020 v území členských obcí MAS za účasti dalších NNO
Nestátní neziskové organizace Nestátní neziskové organizace v obcích • • • •
databáze nestátních neziskových organizací (NNO) v Krajském evidenčním informačním systému - 214 subjektů NNO působících v širokém spektru oblastí a činností práce v sociálních službách, práce s mládeží, protidrogová prevence, práce v sociálně vyloučených komunitách stabilizace oblasti činností jednotlivých NNO, profilace v jednotlivých zájmových oblastech aktivní role v rozvoji kulturního a společenského života v malých obcích a městech - občanská sdružení, jejichž hlavní činnost směřuje do jiné oblasti - např. Sokolové nebo členové SDH
Největší problém NNO: •
aktivity NNO nejsou účinně a stabilně podporovány z veřejných zdrojů • výrazné omezení činnost NNO, především např. při péči o potřebné • nemotivuje při získávání dobrovolníků k veřejně prospěšným činnostem nebo práci v „nestandardním“ prostředí • přerušení financování již rozjetých projektů např. v oblasti protidrogové prevence nebo prevence kriminality - velmi obtížné znovunastartování projektů a obnova vůle klientů ke spolupráci
BEZPEČNOST
Kriminalita v Plzeňském kraji Kriminalita na území Plzeňského kraje v roce 2011 • • • • •
13 752 trestných činů - snížení o 91 případů proti roku 2010 nejvíce trestných činů v okrese Plzeň-město (6 146, 45 %) nejčastější majetková trestná činnost (platí pro všechny okresy kraje) objasněnost přes 50 % trestné činnosti – zvýšení o 4 % oproti roku 2010 – 5. místo v ČR snižující se počet úmyslných trestných činů v kraji celkem
•
nárůst v oblasti hospodářských trestných činů, krádeží vloupáním a násilných trestných činů nárůst trestných činů v souvislosti s drogovou problematikou
•
Porovnání kriminality v okresech Plzeňského kraje v roce 2011 Rok Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Celková kriminalita 2009 14296 1128 1577 6690 1168 1428 967 1338 2010 13843 1031 1621 6775 1029 1338 876 1173 2011 13752 1142 1778 6146 980 1471 979 1256 2011 958 117 137 448 34 83 55 84 Násilná kriminalita 2009 713 63 77 341 33 59 60 80 2010 721 80 117 334 24 51 54 61 2011 958 117 137 448 34 83 55 84 Krádeže vloupáním 2009 2701 161 307 980 346 401 245 261 2010 2892 176 413 1219 291 344 203 246 2011 3034 179 461 1252 262 410 207 263 Hospodářská kriminalita 2009 1247 118 151 604 112 88 55 119 2010 1180 134 193 538 86 70 67 92 2011 1202 121 132 547 78 102 122 100
Prevence kriminality a protidrogová prevence • •
Projektu „Bezpečný kraj“; Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2013 až 2016; 1. 2. 3. •
• •
•
prevence kriminality protidrogová prevence sociálně vyloučené lokality cílové skupiny, návrhy projektů a jejich nositele/řešitele, finanční zabezpečení
Každoroční finanční podpora z programu „Podpora preventivních aktivit a výchovy k toleranci “ Práce s drogově závislými nebo ohroženými drogovou závislostí - neziskové organizace provozující kontaktní centra, poradenskou činnost, terénní preventivní programy nebo organizují substituční léčbu a následnou péči Základním předpokladem funkčnosti systému a stabilitu jeho výsledků je dlouhodobá finanční podpora z veřejných rozpočtů
Požární ochrana v Plzeňském kraji •
•
• • •
•
5 územních odborů Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje s 16 požárními stanicemi v letech 2003 – 2012 Plzeňský kraj na 3. místě v ČR v počtu zásahů JPO na 10 000 obyvatel (32 zásahů/10 000 obyv.), v rámci kraje pak ORP Tachov s celkovým počtem zásahů 3215; okres Plzeň-město v letech 2008 až 2012 - nejvyšší podíl zásahů profesionálních hasičů v ČR (86,9 % zásahů, podíl zásahů SDH v okr. Plzeň-město 9,1 %) nejvyšší podíl zásahů SDH v letech 2008 až 2012 na území kraje - okres Tachov (SDH 63,6 %, HZS PK 27,1 %); v roce 2012 v Plzeňském kraji evidováno 1180 požárů – nejvíce v okresech Plzeňměsto (434) a Plzeň-sever (170) nejvyšší meziroční nárůst počtu požárů v okrese Domažlice (17 %)
Děkujeme za spolupráci Za tým pro přípravu
Programu rozvoje Plzeňského kraje Ing. Pavel Beneš –
[email protected]
Mgr. Miroslav Pešík –
[email protected]
