Program rozvoje města Stříbra

Program rozvoje města Stříbra Situační analýza 1. verze ze dne 11.5.2016

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s.

Text neprošel jazykovou úpravou.

Obsah 1

2

Poloha a vztahy .............................................................................................................. 3 1.1

Geografická poloha ................................................................................................. 3

1.2

Vnější vztahy ........................................................................................................... 3

1.3

Postavení města v sídelní srtruktuře ....................................................................... 3

Obyvatelstvo a sídla ....................................................................................................... 4 2.1

2.1.1

Vývoj populace ................................................................................................. 4

2.1.2

Struktura obyvatel ............................................................................................ 6

2.1.3

Struktura domácností ....................................................................................... 7

2.2

Bytová výstavba ............................................................................................... 8

2.2.2

Struktura a vybavenost bytů ............................................................................. 8

2.2.3

Bytová politika města ....................................................................................... 9

Podmínky pro rozvoj sídel ....................................................................................... 9

2.3.1

Sídelní struktura města .................................................................................... 9

2.3.2

Urbanistická struktura......................................................................................10

2.3.3

Rozvoj území ..................................................................................................11

Občanská vybavenost a veřejné služby .........................................................................12 3.1

4

Bydlení .................................................................................................................... 8

2.2.1

2.3

3

Obyvatelstvo ........................................................................................................... 4

Vzdělávání .............................................................................................................12

3.1.1

Mateřská škola ................................................................................................12

3.1.2

Základní školy .................................................................................................13

3.1.3

Střední školy ...................................................................................................16

3.1.4

Další a zájmové vzdělávání .............................................................................18

3.2

Zdravotnictví...........................................................................................................19

3.3

Sociální zařízení, služby .........................................................................................19

3.4

Spolky a organizace ...............................................................................................21

3.5

Kulturní zázemí, společenské akce a další akce ....................................................21

3.6

Sport ......................................................................................................................22

3.7

Volný čas ...............................................................................................................23

3.8

Komunikace města s občany ..................................................................................24

3.9

Bezpečnost a integrovaný záchranný systém .........................................................25

Ekonomika ....................................................................................................................27 4.1

Nezaměstnanost a trh práce ..................................................................................27

4.2

Pracovní funkce města ...........................................................................................28

4.3

Pohyb za prací .......................................................................................................29

4.4

Struktura zaměstnanosti ve Stříbře ........................................................................29

-1-

5

4.5

Podnikatelské prostředí a infrastruktura .................................................................30

4.6

Hospodaření města ................................................................................................31

4.7

Cestovní ruch .........................................................................................................32

4.8

Marketing města.....................................................................................................33

4.9

Vnější vztahy ..........................................................................................................34

Doprava ........................................................................................................................35 5.1

5.1.1

Širší vztahy a dopravní zatížení ......................................................................35

5.1.2

Uspořádání komunikační sítě ve městě ...........................................................36

5.1.3

Dopravně technický a stavební stav komunikací .............................................36

5.1.4

Dopravní nehody .............................................................................................37

5.1.5

Doprava v klidu ...............................................................................................38

5.2

7

Nemotoristická doprava ..........................................................................................38

5.2.1

Cyklistická doprava .........................................................................................38

5.2.2

Pěší doprava ...................................................................................................38

5.3

6

Silniční doprava ......................................................................................................35

Veřejná doprava .....................................................................................................39

5.3.1

Železniční doprava ..........................................................................................39

5.3.2

Autobusová doprava .......................................................................................39

5.3.3

Lodní doprava .................................................................................................40

Technická infrastruktura ................................................................................................41 6.1

Zásobování pitnou vodou .......................................................................................41

6.2

Likvidace odpadních vod ........................................................................................41

6.3

Elektrická energie ...................................................................................................42

6.4

Zemní plyn .............................................................................................................42

6.5

Ochrana před důsledky povodní .............................................................................42

6.6

Odpadové hospodářství .........................................................................................42

Životní prostředí ............................................................................................................43 7.1

Příroda a krajina .....................................................................................................43

7.2

Ovzduší a hluk .......................................................................................................43

7.3

Ochrana vod...........................................................................................................43

-2-

1 Poloha a vztahy 1.1

Geografická poloha

Město Stříbro je druhé největší město okresu Tachov a plní funkci správního a ekonomického centra východní části tohoto okresu. Zároveň Stříbro leží relativní blízko (30 km západně) od krajského města a vůči krajskému městu je tak nejblíže ze všech měst okresu Tachov. Z hlediska dopravního napojení města Stříbra je významná jeho poloha na IV. železničním koridoru trati č. 170 Plzeň – Cheb a v těsné blízkosti dálnice D5. Pro bližší vztahy má význam silnice II/605, které městem prochází. První písemná zmínka o městě Stříbře je z roku 1183. Město zaujímalo významnou polohu na obchodní trase Norimberk – Praha. Původně se jednalo o hornickou osadu, její význam však rostl v souvislosti s těžbou stříbra, ale i dalších kovů (olovo, železo) a od 13. stol. již bylo Stříbro královským městem. V současné době je město Stříbro z administrativního hlediska obcí s rozšířenou působností (ORP) pro 19 obcí svého správního obvodu pověřeného obecního úřadu (SO POÚ) i pro 5 obcí SO POÚ Bezdružice. Pro obce svého SO POÚ je město Stříbro také sídlem stavebního úřadu (Benešovice, Černošín, Erpružice, Kladruby, Kostelec, Kšice, Olbramov, Ošelín, Prostiboř, Skapce, Stříbro, Sulislav, Svojšín, Sytno, Trpísty, Únehle, Vranov, Záchlumí, Zhoř). Sídlem matričního úřadu je pro 10 obcí (Benešovice, Erpružice, Kšice, Stříbro, Sulislav, Sytno, Trpísty, Únehle, Vranov, Záchlumí).

1.2

Vnější vztahy

Z hlediska vnějších vztahů převažovala v roce 2011 (dle SLDB) vyjížďka do zaměstnání ze Stříbra (782 osob) nad dojížďkou do zaměstnání do Stříbra (676 osob). Nejvíce osob vyjíždělo za prací do Plzně (275 osob, tj. 35,2 % vyjíždějících) a do sídel kolem D5 (147, tj. 18,8 %). Poměrně vysoký podíl má i vyjížďka do zahraničí (51, tj. 6,5 %). Do Stříbra se v roce 2011 dojíždělo za prací především z obcí ze správního obvodu (SO) ORP Stříbro, nejvíce z Kladrub (81 osob, tj. 12 % dojíždějících) a z Černošína (49, tj. 7,2 %). Velký podíl (nad 50 %) má Stříbro na vyjíždějících do zaměstnání z obcí Erpružice, Olbramov, Únehle a Kšice. Stříbro je díky své vzdělávací nabídce také významným centrem dojížďky za vzděláním. Na rozdíl od zaměstnání do škol ve městě v roce 2011 dojíždělo více žáků (344), než kolik jich za vzděláním vyjíždělo (242).

1.3

Postavení města v sídelní srtruktuře

Stříbro je významným sídlem v rámci celého SO ORP, kde nemá konkurenta ve velikosti ani významu. Ve Stříbře bydlí téměř polovina obyvatel celé SO ORP. Postavení města v sídelní struktuře dokumentuje mapa 2 v příloze. Pro potřeby analýzy města Stříbra byla vybrána další města, se kterými je vhodné Stříbro srovnat podle různých ukazatelů, aby bylo možné zhodnotit pozici města, metodou tzv. benchmarkingu. Pro srovnání byla vybrána větší města (od 4 tis. obyvatel) v okrese Tachov (Tachov, Bor, Planá). Bor se navíc také nachází blízko dálnice D5. Poloha u dálnice západně

-3-

od Plzně a podobná populační velikost byla důvodem pro zařazení také města Nýřany z okresu Plzeň-sever. Srovnání základních charakteristik vybraných měst a také vyšších územních jednotek nadřazených městu Stříbro přináší tabulka1. V tabulce je uvedeno také pořadí každého města v rámci 501 obce Plzeňského kraje. Z tabulky je patrné, že nejvíce se odlišuje město Bor, které má v rámci kraje 2. největší rozlohu a ze srovnávaných měst nejméně obyvatel. Jeho hustota osídlení je pro město i v podmínkách řídce osídleného okresu Tachov atypická. Město Tachov se odlišuje vyšším počtem obyvatel.

Tabulka 1: Hustota osídlení (2011) Rozloha ha poř. 4 778 28 4 085 36 11 652 2 6 245 13 2 279 95 43 063 137 861 756 098

Obec Stříbro Tachov Bor Planá Nýřany ORP Stříbro Okres Tachov Plzeňský kraj

Obyvatelé počet poř. 7 926 7 12 548 4 4 140 21 5 458 12 6 965 9 16 911 26 428 570 401

Hustota osídlení 2 obyv./km poř. 165,9 42 307,2 10 35,5 220 87,4 75 305,6 11 39,3 19,2 75,4

Zdroj dat: ČSÚ -SLDB

Tabulka 2 srovnává města také podle částí obcí. Mimo jiné z ní vyplývá, že srovnávaná města (vyjma Nýřan) mají velmi podobnou sídelní strukturu, tj. velký počet menší částí. Také z tohoto pohledu vyniká město Bor. Tabulka 2: Struktura obcí a jejich částí (2011) NÁZEV OBCE Název části obce STŘÍBRO Stříbro Těchlovice Lhota u Stříbra Milíkov Otročín Jezerce Butov TACHOV Tachov Oldřichov Vítkov Malý Rapotín Velký Rapotín Světce Mýto Bíletín Vilémov

Počet obyvatel 7 926 7 554 146 102 64 31 17 12 12 548 11 986 192 111 63 58 48 41 30 19

NÁZEV OBCE Název části obce BOR Bor Vysočany Damnov Holostřevy Kurojedy Doly Skviřín Čečkovice Borovany Boječnice Nový Dvůr Ostrov Lužná Málkovice Kosov Bezděkov Malovice Nová Hospoda Lhota Muckov Velká Ves Hlupenov

Počet obyvatel 4 140 2 646 392 183 162 118 89 84 77 58 53 51 48 36 31 29 23 20 14 10 8 8 0

Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2011

-3-

NÁZEV OBCE Název části obce PLANÁ Planá Týnec Svahy Otín Pavlovice Zliv Kříženec Vysoké Sedliště Křínov Vížka NÝŘANY Nýřany Kamenný Újezd Doubrava

Počet obyvatel 5 458 5 041 72 71 65 63 46 35 29 27 9 6 965 6 158 558 249

2 Obyvatelstvo a sídla 2.1

Obyvatelstvo Vývoj populace

2.1.1

Z hlediska dlouhodobého vývoje populace (od roku 1869) je pro všechny srovnávané obce charakteristický úbytek počtu obyvatel v období 2. svět. války a následný, různě intenzivní, populační růst (viz graf 1). Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (1869-2011) 14 000 12 000

Stříbro

počet obyvatel

10 000

Tachov

8 000

Planá

6 000

Bor Nýřany

4 000 2 000 0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

Zdroj dat: ČSÚ, Historický 2020 lexikon obcí

Město Stříbro zaznamenalo v tomto dlouhém období relativně stabilní populační vývoj. Do roku 1900 zde počet obyvatel stagnoval, a také následný růst do začátku 2. svět. války byl pomalý. Ztráty vlivem války byly ve Stříbře nejmenší. Naopak populační růst od 50. let 20. stol. mělo Stříbro po Tachovu nejrychlejší, takže v 70. letech došlo k vyrovnání ztrát s populačními důsledky 2. svět. války. Od 90. let je zde patrná stagnace počtu obyvatel. K největšímu populačnímu růstu došlo po válce v Tachově zřejmě v důsledku posílení jeho správního významu v roce 1960. Zbývající města nepřekonaly dosud populační velikost z počátku 20. století. Při podrobnějším pohledu na dlouhodobý populační vývoj částí města Stříbra je zřejmý velký rozdíl mezi samotným Stříbrem a ostatními částmi (viz grafy 2 a 3). 500

8000

450

7000

400

6000

350

počet obyvatel

počet obyvatel

Graf 2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (1869-2011) - část obce Stříbro

5000 4000 3000 2000

Graf 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (1869-2011) - další části obce města Stříbra

300 250 200 150 100

1000

50

0

0 Zdroj dat: ČSÚ, Historický lexikon obcí

-4-

Butov Jezerce Lhota u Stříbra Milíkov Otročín Zdroj dat: ČSÚ, Historický lexikon obcí

Zatímco ve Stříbře se mezi roky 1869 až 2011 počet obyvatel téměř zdvojnásobil ze 4 tis. na 7,6 tis., ostatní sídla postihl rychlý populační úbytek, zejm. 20. let 20. st., a to nejméně o 60 %. Největší populační ztráty měly Otročín (85 %), Lhota u Stříbra (80 %) a Milíkov (75 %), nejmenší Těchlovice (60%). Všechny tyto dnešní části města byly v minulosti samostatnými obcemi, většinou do územní reformy v roce 1961. Nejdéle byla samostatná obec Těchlovice (do roku 1979). Butov dokonce v letech 1961 – 1998 nebyl uváděn ani jako část obce (v grafu chybí údaje) v důsledku výstavby přehradní nádrže Hracholusky. Populační vývoj částí města Stříbra v posledních desetiletích podle výsledků SLDB 19912011 dokládá tabulka 3. Tabulka dokládá, že v samotném městě Stříbro počet obyvatel mírně rostl. V Těchlovicích, druhé nejlidnatější části města, naopak mezi roky 2001 a 2011 klesl o 10 % a v Otročíně o 20 %. Ostatní části města populačně rostly. Tabulka 3: Populační vývoj obcí a jejich částí Počet obyvatel Vývojové indexy NÁZEV OBCE název části obce 1991 2001 2011 IN01/91 IN11/01 IN11/91 STŘBRO Stříbro Těchlovice Lhota u Stříbra Milíkov Otročín Jezerce Butov

7 718

7 745

7 926

100,3

102,3

102,7

7 391 152 79 51 28 17 0

7 410 162 72 52 39 10 0

7 554 146 102 64 31 17 12

100,3 106,6 91,1 102,0 139,3 58,8 -

101,9 90,1 141,7 123,1 79,5 170,0 -

102,2 96,1 129,1 125,5 110,7 100,0 -

IN01/91 = počet obyvatel v roce 2001 na 100 obyvatel v roce 1991 IN11/01 = počet obyvatel v roce 2011 na 100 obyvatel v roce 2001 IN11/91 = počet obyvatel v roce 2011 na 100 obyvatel v roce 1991 Zdroj dat: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů

počet obyvatel

Podrobnější pohled na populační vývoj celého města Stříbra od roku 2000 (viz graf 4) naznačuje, že i když mezi Graf 4:Vývoj počtu obyvatel k 31.12. (2000-2014) 13 000 posledními třemi SLDB počet obyvatel mírně rostl, v posledních 15 letech tak 11 000 stabilní nebyl. Nejprve v letech 2000-2004 pokles o Stříbro 500 obyvatel (z 8 054 na 9 000 Tachov 7 540, tj. o 3,8 %) zřejmě vlivem odsunu armády. Planá

7 000

V letech 2006-2008 došlo k Bor nejrychlejšímu populačnímu 5 000 růstu zřejmě díky rozvoji Nýřany ekonomických aktiviz. Ten s menší intenzitou trval do 3 000 roku 2010 (k 31.2. maximální Zdroj dat: ČSÚ počet obyvatel 8 056). Pak následoval pokles počtu obyvatel, také zřejmě spojený s celkovým ekonomickým vývojem, který se města citelně dotkl. Podobným populačním vývojem spjatým s vývojem ekonomickým prošly i Bor nebo Planá.

-5-

Rozhodující vliv na změny počtu obyvatel města Stříbra měla migrace. Migrační saldo (tj. rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých) téměř kopírovalo celkový pohyb (viz graf 5). Přitom hodnoty migrace i jejích složek výrazně kolísaly. V průměru se ze Stříbra v letech 2000-2014 ročně vystěhovalo 190 lidí a 182 přistěhovalo. Graf 5: Pohyb obyvatel města Stříbro 400 350 300 250 počet obyvatel

V letech 2003-2008 převažoval migrační růst, i když v roce 2004 došlo k maximálnímu úbytku (142 osob) ve sledovaném období, neboť probíhalo postupné rušení kasáren (úplné zrušení v prosinci 2005). V letech 2008-2011 kleslo migrační saldo až do záporných hodnot (cca 100 v roce 2011). V posledních letech se ztráty migrací snižují.

Narození

200 150

Zemřelí

100

Přirozený pohyb

50

Přistěhovalí

0

Vystěhovalí

-50

Migrace

-100

Celkový pohyb

-150 -200

Zdroj dat: ČSÚ

Přirozený pohyb (tj. narozených a zemřelých) měl minimální vliv. Po většinu sledovaného období byl kladný, ale v roce 2013 došlo k největší ztrátě přirozeným pohybem (-15).

Ve srovnání s ostatními městy Stříbro za sledované období 2000-2014nejnižší průměr (9,3 narozených na 1000 obyvatel ročně).

2.1.2

Graf 6: Relativní počet narozených 14 počet narozených na 1000 obyv.

Příčinou byl nejmenší počet narozených v tomto roce (viz graf 6). Ve Stříbře měl počet narozených do roku 2007 rostoucí trend, ale poté až do roku 2011 výrazně klesal. V posledních letech má Stříbro často ze srovnávaných měst nejmenší relativní počet narozených.

13 12 Stříbro

11

Tachov

10

Planá 9

Bor Nýřany

8 7 6

Zdroj dat: ČSÚ

Struktura obyvatel

Strukturu obyvatel města Stříbra podle výsledků SLDB 2011 ve srovnání s referenčními městy a vyššími územními celky dokumentuje Tabulka P1 v příloze. Pozice Stříbra vůči referenčním městům je v tabulce zvýrazněna barevně (odstíny zelené vyšší a odstíny červené nižší hodnota než střední). Na základě tohoto srovnání je možné shrnout následující charakteristiku města Stříbra ve srovnání s referenčními městy: -6-

- vyšší podíl mužů (odpovídá krajskému průměru) - vyšší podíl bydlících mimo byty i zařízení (po Boru, kde je tento podíl vysoko nad průměrem okresu i kraje) - nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku - vyšší podíl obyvatel v produktivním věku - vysoký index stáří - vysoký podíl obyvatel v produktivním věku - vyšší průměrný věk - nízký podíl obyvatel s výučním listem - vyšší podíl obyvatel s maturitou - vysoký podíl obyvatel s VŠ vzděláním - vysokým podílem obyvatel alespoň s maturitou Graf 7 srovnává podrobnou věkovou strukturu města Stříbra s referenčními městy. Z tohoto srovnání vyplývá, že Stříbro má: - nadprůměrný počet obyvatel ve věku 25-29 a 50-59 let - nízký podíl obyvatel ve věku 10-19 a 40-44 let

100

Graf 7:Srovnání podílu 5letých věkových skupin na populaci (k 31.12.2014)

podíl na populaci (‰)

90 80

Stříbro

70

Tachov

60

Planá

50

Bor

40

Nýřany

30

Plzeňský kraj

20 10 0

Zdroj dat: ČSÚ - věková struktura 2014

věkové skupiny

2.1.3

Struktura domácností

Strukturu domácností ve městě Stříbře ve srovnání s referenčními územími a vyššími územními jednotkami dle SLDB dokládá tabulka P2 v příloze. Pozice města je opět zvýrazněna barevně. Město Stříbro se ve srovnání s referenčními městy vyznačuje: - vyšším podílem domácností jednotlivců - nižším podílem úplných rodin se závislými dětmi celkem a z nich - nízkým podílem se závislými dětmi s 5 a více členy (tj. 3 a více dětí) - vyšším podílem rodin bez závislých dětí celkem a z nich - vyšším podílem se 2 členy (bez dětí) a 4 členy (např. se 2 dospělými dětmi) - vysokým podílem neúplných rodin v čele se ženou

-7-

2.2 2.2.1

Bydlení Bytová výstavba

Intenzitou bytové výstavby (tj. počet dokončených bytů na 1000 obyvatel) se městoStříbro v rámci porovnávaných 5 měst za celé sledované území zařadilo na 3. místo (2,5 bytu/1000 obyv./rok). Více měl Bor (4,2) a Planá (3,5), naopak v Tachově to bylo jen 1,5. Graf 8: Intenzita bytové výstavby 27 počet dokončených bytů na 1000 obyv.

Graf 8 ukazuje rozdíly ve vývoji intenzity bytové výstavby ve sledovaných městech. Ve městě Stříbře bytová výstavba v letech 2002-2006 klesala. V souvislosti s ekonomickým růstem se pak v letech 20072008 vrátila na příznivé hodnoty. V následujících letech kolísala, ale hodnotu 2 překračovala je v některých letech.

24 21

Stříbro

18

Tachov

15

Planá

12

Bor

9

Nýřany

6 3 0

Zdroj dat: ČSÚ

Strukturu dokončených bytů v letech 2002-2014 ve sledovaných městech dokládá soustava grafů P3 v příloze. Stříbro patří k městům s nejnižším podílem rodinných domů na nové výstavbě (31 %). Méně to bylo jen v Boru (25 %). 2.2.2

Struktura a vybavenost bytů

Strukturu a vybavenost bytů ve městě Stříbře ve srovnání s referenčními městy a vyššími územními jednotkami dle SLDB 2011dokládá tabulka P4 v příloze (pozice města opět barevně zvýrazněna). Město Stříbro má ve srovnání s referenčními městy následující charakteristiky domovního a bytového fondu: - nízký podíl rodinných domů (77,5 %, nejnižší ve Stříbře, v ostatních částech výrazně vyšší podíl) - nejmladší bytový fond (sídliště) - nízký podíl neobydlených domů (velké rozdíly v jednotlivých částech obce) - nižší podíl bytů ve vlastním domě - vyšší podíl bytů v osobním vlastnictví - nižší podíl družstevních bytů Z hlediska vybavenosti bytů má Stříbro ve srovnání s ostatními hodnocenými městy: - relativně vysoký podíl bytů připojen na kanalizaci - vysoký podíl bytů vytápěných plynem - vyšší podíl bytů vytápěných ústředními kamny na pevná paliva Rozdíly v základní charakteristice domovního a bytového fondu mezi růzmými částmi města Stříbra ilustruje tabulka 4 (dle SLDB 2011). Z ní je patrné, že většina části se příliš neliší ani podle podílu bytů v rodinných domech ani podle podílu obydlených bytů. I v samotné část Stříbro je více než ¾ domů tzv. rodinných. Podíl obydlených bytů se pohybuje v rozpětí 72 až 92 % ve všech částech města s výjimkou části Jezerce (35 %). -8-

Tabulka 4: Domovní a bytový fond podle částí města Stříbro

Stříbro Stříbro

Domy

Byty

podíl celkem rodinné RD (%) 1 331 1 032 77,5

podíl celkem obydlené obydl. (%) 3 460 3 138 90,7

1 191

901

75,7

3 291

3 014

91,6

Těchlovice

53

49

92,5

66

52

78,8

Lhota u Stříbra

37

36

97,3

39

28

71,8

Milíkov

27

27

100,0

29

24

82,8

Otročín

12

11

91,7

13

11

84,6

Jezerce

9

8

88,9

20

7

35,0

Butov

2

0

0,0

2

2

100,0

Zdroj dat: Lexikon obcí ČR, 2013

Bytová politika města

2.2.3

Město Stříbro v roce 2015 vlastnilo 256 bytů, z toho 84 v DPS a 172 v různých bytových domech. Byty ve svém vlastnictví město spravuje prostřednictvím organizace Správa majetku města Stříbra, s.r.o. Město se snaží prodávat své byty v domech, kde jsou byty jiných vlastníků. Město Stříbro v současnosti byty nestaví. Z důvodu omezené nabídky pro bytovou výstavbu, která v současné době neodpovídá zájmu, připravuje město novou lokalitu pro bytovou výstavbu u stadionu.

2.3

Podmínky pro rozvoj sídel

2.3.1

Sídelní struktura města

Sídelní struktura území města Stříbra je charakterizována vlastním městským sídlem, které je výrazným centrem struktury obklopeným pěti dalšími malými venkovskými sídly Lhota u Stříbra, Jezerce, Milíkov, Otročín, Těchlovice a dvěma rekreačními územími Butov a Máchovo údolí. Z celkového počtu obyvatel 7 926 osob žije mimo samotné Stříbro méně než 5 % obyvatel města, jak dokládá tabulka 5. Tabulka 5: Populační velikost částí města Stříbra (2011) části města Stříbro

Počet obyvatel

Podíl na obyv. (%)

7 554

95,3

Těchlovice

146

1,8

Lhota u Stříbra

102

1,3

Milíkov

64

0,8

Otročín

31

0,4

Jezerce

17

0,2

Butov

12

0,2

7 926

100,0

Stříbro celkem

Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2011

-9-

2.3.2

Urbanistická struktura

Stříbro Urbanistická struktura vlastního Stříbra je dokladem historického vývoje osídlení, při němž byly využity terénní a krajinné dispozice území a poloha na významné norimberské obchodní stezce. Osídlení území se datuje spolehlivě od doby bronzové, původní osady ležely v údolí řeky Mže. Nové královské město bylo ovšem založeno v letech 1240 – 1250 na skalním ostrohu nad údolím řeky Mže, Nepravidelný kruhový půdorys města byl po založení vymezen hradbami a přístupný pouze dvěma opevněnými branami. Vnitřní prostor města byl postaven do poměrně pravidelné sítě ulic. Na rozvoji města Stříbra, mimochodem položeného na významné norimberské stezce, měl velký podíl i obchod. Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů četná privilegia. Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu. V 15. století bylo dokonce Stříbro uváděno jako čtvrté největší královské město v plzeňském kraji. V opevněném městě žilo tehdy údajně na 2 000 lidí a stálo zde 300 domů. Historická část města představuje poměrně stabilizovanou strukturu s řadou řada památek. Centrální Masarykovo náměstí bylo v nedávné době upraveno, což kontrastuje s ne příliš dobrým stavem ulic, veřejných prostranství (např. Kostelní náměstí) i zástavby v dalších částech města. Významnými stavebními dominantami centra jsou kostel Všech svatých, radnice a budova základní školy v Mánesově ulici. Historické jádro se ovšem vyznačuje i řadou problémových míst – urbanistických závad. Patří mezi ně některé proluky (jihovýchodní roh náměstí, roh Kostelní – Plzeňská, roh Jiřího z Poděbrad – Plzeňská), nedostatečně využívané a udržované výrobní areály zejména v Mánesově ulici. Na historické jádro navazují vějířovitě umístěné rezidenční části s vybaveností a plochami ekonomických aktivit. Jde o výstavbu různého stáří a různé urbanistické struktury. Nejvýraznější jsou dvě panelová sídliště – Severní a Západní předměstí. Novodobá zástavba je realizována zejména na severním okraji města. Sídlištím je v budoucnu nezbytné věnovat pozornost. Úpravu si zaslouží zejména veřejná prostranství v oblasti Severního předměstí – mezi domy s pečovatelskou službou (Sadová – Větrná), prostor navazující na Mírovou ulici mezi sídlištěm a rodinnou zástavbou pokračující do Luční ulice, prostor mezi obytnými domy v ulicích Gagarinova a Brožíkova. Problematickou strukturou je „garážová ulice“ navazující na Nerudovu ulici. Výrobní plochy přirozeně vznikly v jihozápadní části města, v poslední době byl současný nejvýznamnější výrobce výrobce Kermi umístěn v ploše bývalého zemědělského areálu v Dukelské ulici. Při silnici do Plzně vznikl osamocený areál firmy Siemens, který však tato firma opustila. Velký potenciál představuje rozsáhlý areál kasáren, který je určen pro výrobní účely a je pomalu obsazován novými subjekty. Z hlediska urbanistických vazeb a kvality životního prostředí je problematická poloha výrobně skladovacího areálu s betonárkou Union v blízkosti Mže a rezidenční zástavby v americké ulici.

-10-

Vybavenost je soustředěna v historickém jádru, při Soběslavově ulici (školy), v Palackého (sportoviště) a v Benešově ulici u kruhové křižovatky (obchod). Z hlediska veřejných prostranství a zeleně lze za velmi kvalitní považovat prostor parku v údolí Těchlovického potoka před jeho ústím do Mže s peřejemi (Stříbrské vodopády) a skalními výchozy. Pozornost zaslouží propojení prostoru parku na Masarykovo náměstí, který je hlavním veřejným prostorem města. Zatím nedostatečně je využitý potenciál Mže a jejího údolí v prostoru mezi Polní a Sokolskou ulicí, kde by mohly být umístěny volnočasové aktivity. Problémový je nedostatečně upravený prostor u Mlékárenských rybníků na Těchlovickém potoce. Specifickým prvkem urbanistické struktury města jsou pozůstatky meziválečného opevnění ČR – soustava malých železobetonových vojenských pevností (ŘOP). Venkovská sídla Lhota u Stříbra se vyznačuje poměrně zachovalou historickou urbanistickou strukturou s rozlehlou návsí. Náves vyžaduje určité zásahy, která zvýší její atraktivitu a využitelnost. Ve východní části sídla vznikla při silnici na Hněvkovice nová rezidenční zóna, která vybočuje z urbanistického charakteru Lhoty. Milíkov má přirozenou strukturu zachovanou jen zčásti. Sídlo nemá zřetelnou náves, neboť má ulicový charakter zástavby. Díky ochraně vodního zdroje je jeho rozvoj umožněn pouze východně od Mže, což je poměrně nepříznivé řešení. Jezerce jsou malým sídlem s nejednoznačnou strukturou zástavby, ale s poměrně zřetelnou a zachovalou návsí. Sídlo nemá rozvojový potenciál. Obdobným sídlem je Otročín, jehož původní urbanistická struktura je zachována jen v severozápadní části. Má rozlehlou náves, v současnosti tvořenou prakticky pouze asfaltovou plochou a rybníkem. Sídlo je bez rozvojového potenciálu. Těchlovice jsou největší venkovskou částí Stříbra. Mají zřetelně zachovanou historickou strukturu zástavby s významným veřejným prostorem uprostřed. Jeho funkčnost je však omezena vedením silnice II/230. Náves vyžaduje zásadní úpravu povrchů a zeleně, aby plnila svoji funkci v sídle. Těchlovice se vyznačují logicky orientovaným rozvojem bydlení a výroby. 2.3.3

Rozvoj území

Pro řízení rozvoje má město nový územní plán z roku 2014. Rozvojové záměry na území většiny částí města jsou distribuovány v souladu s velikostí a významem sídel. Rozvojový potenciál je logicky nejvíce soustředěn do Stříbra, kde je orientován na bydlení, výrobu a komerční funkce. Velký podíl rozvojových ploch tvoří smíšená obytná území městského charakteru vytvářející předpoklad pro vznik ploch s logickou provázaností bydlení, vybavenosti a ekonomických aktivit. V Těchlovicích. Lhotě u Stříbra a v Milíkově jsou v územním plánu vymezeny nové plochy smíšených obytných území venkovského charakteru. Území Milíkova navíc obsahuje nové plochy pro výrobu. Nereflektován rozvoj ploch pro volnočasové aktivity Plochy pro volnočasové aktivity územní plán nenavrhuje, což je škoda zejména s ohledem na potřebu využití ploch u Mže. V souvislosti s tím vyvstává otázka potřeby Generelu zeleně a veřejných prostranství nebo jiného obdobného koncepčního dokumentu. -11-

3 Občanská vybavenost a veřejné služby 3.1

Vzdělávání

Na území města Stříbra se nachází 6 vzdělávacích zařízení předškolního, základního a středního stupně. Stříbro poskytuje ucelenou nabídku vzdělávání nejen pro obyvatele města, ale i pro širší okolí. Základní umělecká škola i Dům dětí a mládeže jsou také významným hybatelem kulturního života. Na systému škol a školských zařízení se jako zřizovatel podílí: − Město Stříbro o Mateřská škola Stříbro o ZŠ Mánesova, ZŠ Gagarinova o Základní umělecká škola Stříbro o Dům dětí a mládeže Stříbro − Plzeňský kraj o ZŠ Revoluční o Gymnázium, o Střední odborná škola. Mezi lety 2001 až 2011 došlo ve městě Stříbro k výraznému demografickému poklesu předproduktivní složky obyvatel, tj. dětí ve věku 0-14 let, v rámci referenčních měst byl tento pokles nejvýraznější (o 311, tj. o 22 %). Podle SLDB 2011 (viz tabulka 6) vyjíždělo ze Stříbra do škol celkem 242 žáků a studentů (bez rozlišení stupňů vzdělání). Jejich hlavními cíli jsou krajské město Plzeň (56 %) a Praha (17%).

Tabulka 6:Směrová vyjížďka do škol Z obce

Do obce

Kladruby Planá Tachov Konstantinovy Lázně Bor Erpužice ostatní Celkem Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Celkem

Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro

Počet osob Počet osob vyjíždějících vyjíždějících v % do škol denně do celkem škol 32 32 9,3 30 28 8,7 23 22 6,7 23 23 6,7 22 21 6,4 20 19 5,8 194 181 56,4 344 326 100,0 135 119 55,8 42 12 17,4 12 2 5,0 53 18 21,9 242 151 100,0

Na druhé straně vzdělávací instituce ve Stříbře mají zřetelný regionální význam (u základního, ale i Plzeň středoškolského stupně Praha vzdělávání), což dokládají i Č. Budějovice údaje o dojížďce žáků do ostatní Stříbra. V roce 2011 dojíždělo do města 344 žáků a žáků, Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2011 především z Kladrub, Plané, Tachova, Konstantinovo Lázní a Boru.

Významným dopravním prostředkem při pohybu do škol byla zejména autobusová doprava (při dojížďce do města téměř 75 % ze všech použitých dopravních prostředků, při vyjížďce 38 %). Požití vlakového spojení bylo významnější jen při vyjížďce (16 % vyjíždějících), avšak tato data mohou být zkreslena probíhající železniční rekonstrukcí v době Sčítání lidu, domů a bytů 2011. 3.1.1

Mateřská škola

Ve městě působí Mateřská škola Stříbro, která poskytuje předškolní vzdělávání v celkem 3 objektech – MŠ Soběslavova, MŠ Palackého a MŠ Pastýřská. Vývoj počtu dětí v mateřských školách je mírně odlišný od srovnávaných referenčních měst (viz graf 9). Do roku 2006 byl

-12-

zaznamenán stabilní vývoj počtu 500 dětí (kolem cca 200 dětí v MŠ ročně). K nárůstu počtu dětí v MŠ 400 jako reakce na populační růst v letech předcházejících, došlo ve 300 Stříbře nejdříve (již v roce 2008), ostatní srovnávaná města pak tento nárůst dětí kopírovalo 200 s ohledem na kapacitní možnosti jednotlivých předškolních zařízení 100 v následujících letech. V roce 2010 navštěvovalo MŠ Stříbro 0 maximum 265 dětí v celkem 11 třídách, mezi roky 2006 a 2010 tak došlo k nárůstu o cca 32 % dětí a 3 třídy MŠ.

Graf 9: Vývoj počtu dětí v MŠ

Stříbro

počet dětí

Tachov Planá Bor Nýřany

Zdroj dat: OŠMS KÚ Plz. kraje

Stávající kapacita školky (245 dětí) je dlouhodobě naplněna, ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo MŠ 241 dětí v celkem 10 třídách (1 třída s polodenním provozem). Při přijímání se upřednostňují děti s trvalým bydlištěm ve Stříbře (a přidružených obcí). Přesto do školky dojíždí také děti z okolních obcí, které většinou nedisponují vlastní MŠ (Sytno, Sulislav). Vzhledem k současné stávající kapacitě a předpokládanému demografickému vývoji v nadcházejících letech se dá očekávat, že kapacitu školky bude potřebné i dále navýšit. V následujícím období se plánuje výstavba nové budovy MŠ, jednak s ohledem na potřebné navýšení současné kapacity MŠ (cca 268 míst), jednak také jako náhrada za nevyhovující objekt MŠ Pastýřská. Součástí této výstavby bude i třída pro děti mladších 3 let, což umožní přijímat více dětí v tomto věku. Navíc budou moci být přijímány děti nejen ze Stříbra, ale i z okolních obcí. Vedle běžné péče školka realizuje mnoho zajímavých aktivit pro děti, rodiče i širokou veřejnost (př. tvořivé dílny, vánoční trhy v Muzeu Stříbro, lampiónový průvod sv. Martina, oslavy dne dětí, besídky pro rodiče). Významná je též spolupráce MŠ s ostatními veřejnými subjekty ve městě, např. spolupráce s Městskou knihovnou, Základní uměleckou školou, Základními školami i s Domem s pečovatelskou službou. S omezeným provozem, především v letních měsících, pak na území města působí též nově vzniklá lesní školka Divočina, kterou provozuje spolek rodičů s názvem Familia Argentea, z.s. Graf 10: Vývoj počtu žáků ZŠ ve Stříbře 600

Základní školy

Celkem navštěvuje ZŠ ve městě Stříbro cca 840 žáků. Na počtech žáků ZŠ Stříbro se významně podílí dojížďka žáků ze širšího okolí, kolem 30 % žáků navštěvující ZŠ ve Stříbře dojíždí z jiných obcí (viz tabulka P5 v příloze). V mnohem menší míře žáci základních škol ze Stříbra také vyjíždí (průměrně základní školu mimo své bydliště navštěvuje

500

počet žáků

3.1.2

400

ZŠ Gagarinova

300

ZŠ Mánesova

200 100

ZŠ spec., Revoluční

0 Zdroj dat: OŠMS KÚ Plz.kraje

-13-

necelých 5 % žáků ze Stříbra) - směřují především do Plzně (12) a ostatních okolních obcí nejspíš v souvislosti s dojížďkou rodičů do zaměstnání. Ve městě působí celkem 3 základní školy - ZŠ Gagarinova, ZŠ Mánesova a ZŠ Revoluční. Počty žáků ZŠ zřizovaných městem v posledních letech (od r. 2011) opětovně začínají růst (viz graf 10). Kapacita základních škol se i s ohledem na následující prorůstový vývoj zdá být dostačující. ZŠ Gagarinova ZŠ Gagrinova je největší úplná základní škola ve městě s kapacitou až 810 žáků, s 18 třídami, družinou a jídelnou. Budova školy je členěna do 6 pavilonů, je uzpůsobena i pro pohyb osob se sníženou sobestačností. Školá disponuje rovněž školní tělocvičnou a rozsáhlým sportovním areálem s dopravním hřištěm. Odborné učebny jsou vybaveny novými technologiemi, využívána je i klubovna školy a knihovna.

počet tříd

počet žáků

Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo ZŠ celkem 424 žáků (viz graf 11), přičemž ¾ žáků bydlí ve Stříbře či přidružených obcích Graf 11: Vývoj počtu žáků a tříd ZŠ Gagarinova (Butov, Těchlovice a Otročín) a přes 100 žáků dojíždí z okolních obcí jako žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň počet tříd 600 Erpužice, Únehle, Kšice či Svojšín. V minulosti počet žáků výrazně klesal, 500 20 v období 2004-2015 došlo k poklesu 400 žáků o téměř ¼. Pokles byl zaznamenán 15 zejména u žáků na 2. stupni, zatímco na 300 1. stupni již opět od šk. roku 2011/2012 10 200 dochází k nárůstu počtu žáků. Ve šk. roce 2016/17 se předpokládá nárůst o 2 5 100 první třídy, což může vést k personálním 0 0 problémům. Do školní družiny jsou Zdroj: přijímány přednostně žáci 1. až 3. třídy. OŠMS KÚ PK Kapacita družiny je dlouhodobě posilována. Od šk. roku 2016/2017 se kapacita navýší až na 150 žáků. V rámci školní družiny probíhají zájmové kroužky jako výuka anglického jazyka, sportovní kroužek či informatika. Škola udržuje kontakty s německými partnerskými školami – v bavorském Vohenstraussu (Hauptschule Vohenstrauss) a saské Olešnici (Pestalozzi Mittelschule Oelsnitz). Účastní se také celé řady projektů MŠMT či OPVK. Dále škola nabízí účast na celé řadě školních, ale i mimoškolních aktivit (např. vánoční zpívání u školy, Drakiáda, pasování na čtenáře či besedy pro rodiče). Zaměřuje se také na soutěže či akce na téma ekologie (Recyklohraní), bezpečnost (za účasti složek IZS, Besip) či zdravé výživy (projekt Zdravá pětka s ukázkou zdravého stravování). V minulosti byla škola postupně rekonstruována, v roce 2015 proběhlo celkové zateplení budovy. ZŠ Mánesova ZŠ Mánesova je úplná ZŠ s kapacitou až 550 žáků. Výuka probíhá v celkem 19 třídách. Ve škole se nachází rovněž jídelna a školní družina. Škola sídlí ve starší třípatrové budově s bezbariérovým přístupem. Součástí školy jsou i dvě tělocvičny, venkovní učebna

-14-

Graf 12: Vývoj počtu žáků a tříd ZŠ Mánesova žáci 2. stupeň

počet tříd 20

450

18

400

16

350

14

300

12

počet tříd

žáci 1. stupeň 500

počet žáků

s kapacitou až 50 žáků, venkovní asfaltové hřiště, písčité hřiště s doskočištěm a 50 m běžeckou dráhou. Odborné učebny na škole jsou vybavené novými technologiemi. Ve sklepních prostorech byla zřízena nová odborná učebna pro výtvarnou výchovu).

10 Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo 200 8 ZŠ celkem 400 žáků (viz graf 12). 150 6 Podobně jako předešlá ZŠ i zde dochází 100 4 od šk. roku 2011/2012 k nárůstu počtu 50 2 dětí, především na 1. stupni, k čemuž 0 0 bude zřejmě docházet i v letech Zdroj: následujících. Školu navštěvuje cca 2/3 OŠMS KÚ PK žáků ze Stříbra (i přidružených obcí) a 129 žáků z okolí (Záchlumí, Sulislav, Sytno, Kladruby). Školní družina je dlouhodobě kapacitně naplněna, 4 oddělení navštěvuje celkem 115 žáků. Žákům ZŠ jsou k dispozici některé zájmové kroužky, např. sborový zpěv, keramický kroužek či nápravné čtení. 250

Škola má navázané partnerské vztahy se školami v Neustadtu a Altenstadtu, v rámci vzájemného dopisování mezi žáky či spolupráci na projektech spolupracuje též se školami v Reunionu a Lizzanu. V průběhu školního roku organizuje škola velké množství nejrůznějších akcí a soutěží, některé též na úrovni okrskové nebo okresní. Jedná se např. o umělecké či sportovní soutěže (Mc Donald´s cup), ale také předmětové olympiády. Dále organizuje výměnné akce s partnerskými školami. Ve spolupráci s DDM Stříbro spolupořádá ZŠ např. přírodovědnou soutěž Mini Globe Games, výtvarnou Stříbrskou lampu či střeleckou soutěž. Škola se účastní přednášek na téma bezpečnosti nebo exkurzí do místních podniků (Kermi, Chodovar). Snahou školy je podpora neformálního setkávání s rodiči (např. při akci a názvem Den školy), při škole působí též Občanské sdružení rodičů, které je partnerem školy v celé řadě pořádaných akcí. V rámci oprav a rekonstrukcí na škole proběhla rekonstrukce osvětlení, výměna nábytku, rekonstrukce venkovních omítek ve Graf 13: Vývoj počtu žáků a tříd ZŠ speciální vnitřním traktu budovy či úprava oken. žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň počet tříd Plánuje se též oprava školního dvora. 80 60 40 20 0

-15-

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Zdroj: OŠMS KÚ PK počet tříd

ZŠ v Revoluční ulici zajišťuje výchovu a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Školá má k dispozici tělocvičnu, venkovní antukové hřiště s doskočištěm a školní pozemek pro pracovní vyučování. V současné době se vyučuje ve 4 třídách, při škole působí také školní družina. Stravování žáků probíhá v blízké budově SOŠ.

100

počet žáků

ZŠ Revoluční

V rámci období 2004-2016 došlo k výraznému poklesu počtu žáků navštěvující tuto školu o více jak polovinu, zejména od roku 2010 (viz graf 13). Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo školu 41 žáků, z toho ½ žáků dojíždělo z okolí (Benešovice, Kladruby, Svojšín). Pokles počtu žáků na této ZŠ naznačuje integraci žáků se speciálními potřebami na úplné základní školy ve městě. 3.1.3

Střední školy

Město Stříbro představuje významné centrum dojížďky v rámci středoškolského vzdělávání, pouze 35 % žáků navštěvující střední školy ve Stříbře je místních (tzn. s bydlištěm ve městě a jeho přidružených obcích), přes 65 % žáků do Stříbra dojíždí zejména pak z Plané, Boru či z Tachova.

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Graf 14: Sídlo školy žáků SŠ bydlících ve Stříbře ostatní Staňkov 27 148

Domažlice

18 131

22 105

21

Tachov

92

Bor Planá

207

207

171 Plzeň Ve školním roce 2014/15 žilo ve městě Stříbro Stříbro 338 žáků navštěvující střední školy, z toho 50 % žáků se vzdělávalo na Zdroj:OŠMS KÚ Plzeňského kraje místních SŠ a ½ žáků vyjíždí za vzděláním do jiných měst, dominantním směrem je Plzeň (viz graf P6 v příloze). Je zajímavé, že zatímco celkový počet žáků SŠ s bydlištěm ve Stříbře se dlouhodobě snižuje (viz graf 14), podíl těchto žáků vzdělávající se ve městě je však dlouhodobě stabilní a spíše vykazuje mírný nárůst. 186

Gymnázium Stříbro Stříbrské Gymnázium sídlí v poměrně nové budově z 90. let 20. století v severní části města. Vyučují se zde 2 obory, a to všeobecné 8leté Gymnázium a 4letá Obchodní akademie. Škola disponuje vlastní jídelnou, aulou a sportovním zázemím (tělocvična a venkovní hřiště s umělým povrchem). V rámci Projektu technického a přírodovědného vzdělávání žáků byly nově vybaveny odborné laboratoře chemie, fyziky a biologie. Graf 15: Vývoj počtu žáků Gymnázia Stříbro podle studijních oborů Obchodní akademie

počet studentů

V rámci dlouhodobého vývoje počtu žáků navštěvující tuto střední školu jsou počty žáků Gymnázia dlouhodobě stabilní, v posledních 5 letech dochází k poklesu žáků oboru Obchodní akademie (o téměř ¼ - viz graf 15). Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo tuto školu celkem 328 žáků ve 12 třídách, přičemž všeobecné gymnázium studovalo 233 žáků v 8 třídách a 95 žáků ve 4 třídách bylo evidováno v oboru obchodní akademie. Celková kapacita školy je 372 žáků (Gymnázium s 240 a Obchodní akademie se 132 žáky).

400 350 300 250 200 150 100 50 0

-16-

Gymnázium

Význam Gymnázia i z regionálního hlediska dokládá vysoký podíl žáků dojíždějící za vzděláním z okolních i vzdálenějších obcí (60 % celkového počtu žáků), hlavními směry vyjížďky jsouz Planá, Tachov a Bor. Škola udržuje dlouholeté partnerské vztahy se zahraničními školami v Německu (Realschule Vohenstrauß) a Francii (College Charles Péguy Moncoutant), společně pořádají výměnné pobyty a kulturní akce. Gymnázium se zapojilo do celé řady projektů, jen pro příklad lze uvést projekt Comenius, UNIV 2 zaměřené na podporu celoživotního vzdělávání či projekty OPVK. V rámci oboru Obchodní akademie se žáci každoročně zúčastňují zahraničních stáží, orientují se také na středoškolské podnikání. V roce 2015 byla oceněna studentská firma Maple company v rámci veletrhu studentských firem, zabývající se mimo jiné i tvorbou odborných studií pro senior parky. Škola pořádá tradiční aktivity, které jsou věnovány veřejnosti (Majáles, spoluúčast na Dnech vědy v ulicích pořádaných v Plzni, Vánoční ples školy), nebo se jedná o různé sportovní turnaje a soutěže. Žáci se také zapojují do charitativních sbírek (např. Srdíčkový den, Bílá pastelka). Při škole působí též 11 zájmových kroužků zaměřující se na sportovní činnost (Centrum sportu), přípravu k maturitě, kreativní tvorbu, či přírodovědné a technické vzdělávání (Klub malých debrujárů). Střední odborná škola Stříbro SOŠ Stříbro nabízí vzdělávání ve 3 čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou – Agropodnikání, Veřejnosprávní činnost Graf 16: Vývoj počtu žáků SOŠ Stříbro a Přírodovědné lyceum. Tato škola byla podle studijních oborů ustanovena cvičnou školou pro Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost Agropodnikání Podnikání pedagogickou praxi České zemědělské 300 univerzity v Praze. 250 počet studentů

Škola má vlastní jídelnu, tělocvičnu s posilovnou a venkovní antukové hřiště. Součástí SOŠ je i nedávno zrekonstruovaná budova Domov mládeže s celkovou kapacitou 50 žáků (v současné době využívána 27 žáky).

200 150 100 50 0

V minulosti se počty žáků navštěvující tuto školu pohybovaly kolem cca 250 (viz graf 16). Během posledních 5 let došlo k výraznému poklesu žáků, zejména Agropodnikání.

Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

v oborech

Veřejnosprávní

činnost

a

SOŠ se účastní projektů pro zkvalitňování výuky (vybavení učeben, nová výpočetní technika, pomůcky, stroje), ale i zahraničních praxí na zemědělských farmách ve Švýcarsku. V rámci školy probíhají také výcvikové kurzy pro řízení motorových vozidel určené i pro širokou veřejnost. Škola se také aktivně zapojuje do života ve městě, pro příklad lze uvést pořádání Dožínkových slavností či Dnů školní zahrady, účast na farmářských trzích ve městě nebo spolupráce s MŠ při Mikulášské besídce.

-17-

Vyzdvihnout lze i prezentaci školy na celé řadě veletrhů (Od vzdělání k zaměstnání, Veletrh perspektivy řemesel), soutěží (Technika má zlaté dno), charitativních akcích (Světluška) a dalších kulturních a sportovních soutěží. 3.1.4

Další a zájmové vzdělávání

Nejvýznamnějšími subjekty zajišťující zájmové vzdělávání ve městě jsou Dům dětí a mládeže a Základní umělecká škola Stříbro, které aktivně působí také mimo území města. Nejen v posledních letech se potýkáme s celospolečenským trendem poklesu zájmu dětí o mimoškolní aktivity, k čemuž dochází i na území města Stříbra. Právě oslovení a zapojení většího spektra dětí z města a okolí by mohlo vést k prevenci sociálně patologických jevů ve společnosti. Dům dětí a mládeže Stříbro (DDM Stříbro) Jedná se o regionální středisko volného času ve Stříbře s pestrou nabídkou zájmové činnosti pro širokou veřejnost. Zájmové kroužky je možné navštěvovat nejen ve Stříbře, ale také v Kladrubech, Svojšíně a Kostelci. V současné době je aktivních zhruba 100 zájmových útvarů, probíhají zde také kurzy opro veřejnost (např. jazykové kurzy pro dospělé, základy práce s PC, horolezecký kurz, výtvarné dílny). Ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo DDM celkem 1030 členů, z toho cca 69 % žáků a žáků, 19 % předškolních dětí a 12 % dospělích). DDM dlouhodobě spolupracuje se školskými organizacemi v regionu, ale také např. s Městským kulturním střediskem, Tělovýchovnou jednotou Baník Stříbro, Horolezeckým klubem Skoba či dalšími zájmovými spolky. Ročně pořádá cca 60-80 akcí (významné regionální akce jako např. přírodovědné Globe Games, výtvarná Stříbrská lampa, horolezecký Překližka cup). Činnost této příspěvkové organizace zřizované Městem Stříbro je každoročně podporována městem Stříbro, dotace činní cca 1,5 mil. Kč za rok. DDM propaguje svoje aktivity pravidelně prostřednictvím vlastních internetových stránek, na sociální síti Facebook, v regionálním tisku ale také v rámci činnosti Městského kulturního centra. DDM využívá pro svoji činnost budovu na Masarykovo náměstí V následujících letech je plánována výměna oken, oprava krovu či přeložení střešního pláště. Základní umělecká škola Stříbro (ZUŠ Stříbro) Základní umělecká škola Stříbro poskytuje základní umělecké vzdělávání v oboru hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém. Výuka probíhá v celkem 3 objektech, stěžejní je budova v Kostelní ulici, kde sídlí ředitelství, koncertní sál a učebny pro hudební obor, v budově DDM na Masarykově náměstí je učebna pro výtvarný obor a dále pak v budově Základní školy Kladruby, kde probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru. Ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo ZUŠ celkem 238 žáků; z toho hudební obor 161 žáků, výtvarný obor 68 žáků a literárně-dramatický 9 žáků. Kapacita (v současné době 320 žáků) nepředstavuje vzhledem k aktuálním počtům studujících žádný výrazný problém. ZUŠ se významně podílí na společenském životě Stříbra i Kladrub, účastní se celé řady místních, ale i regionálně významných akcí (koncerty v rámci Švihovského hudebního léta, vernisáže v Západočeské galerii Masné krámy v Plzni, výtvarná výstava „U nás na západě“ v předsálí jednacího sálu Senátu PČR nebo výstava „Poklady ze Stříbra“ v Poslanecké sněmovně PČR). Dlouhodobá tradice hudebního oboru jí zajišťuje nadmístní význam

-18-

(klarinetový soubor, žesťový soubor, dechový soubor, Flétničky ze Stříbra a Zlatíčka ze Stříbra). V minulých letech proběhly rekonstrukce vytápění, odpadů a kanalizace v následujících letech se plánuje kompletní revitalizace budovy ZUŠ v Kostelní. Je možné vzít rovněž v úvahu zlepšení zázemí pro místní hudební skupiny formou poskytnutí vhodných prostor pro zkušebny. Od roku 2015 provozuje Městské kulturní středisko ve Stříbře ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni tzv. Univerzitu třetího věku, která poskytuje přístup k celoživotnímu vzdělávání pro seniory. Ve Stříbře se vzdělávání seniorů zaměřilo na oblast psychologie, výuka probíhá ve velké klubovně Kulturního domu. Tato forma výuky se setkala s poměrně velkým zájmem ze strany seniorů, v současné době navštěvuje tyto kurzy kolem cca 30 osob. Další možnosti zájmového vzdělávání dospělých realizují některé spolky a sportovní kluby. Různé přednášky a vzdělávací programy (např. Informovaný senior) nabízí Svaz zdravotně postižených či spolek včelařů, kterým se daří zaujmout a do své činnosti zapojit mládež. Místní obchůdek Hobby Gemini nabízí také výtvarné a kreativní kurzy spolu s dětským koutkem. V rámci projektu UNIV 2 probíhali kurzy celoživotního vzdělávání pro širokou veřejnost i na místním Gymnáziu, projekt byl však již ukončen.

3.2

Zdravotnictví

Město je vybaveno komplexní nabídkou zdravotnických ordinací (praktičtí a dětští lékaři, ORL, oční, dermatologie, sono, rtg, chirurgie, neurologie, gynekologie, zubaři, internisté). Občané místní lékaře využívají, dostatečná dostupnost lékařských specialistů v Plzni jim zaručuje možnost bezproblémového řešení větších zdravotních problémů. Zdravotnické služby jsou soustředěny zejména v budově místní Polikliniky (v Benešově ul.), která je v majetku města a nachází se ve výhodné poloze v blízkosti Masarykova náměstí i autobusového nádraží. Výhledově se plánuje výměna výtahu a zateplení budovy. Problematické je samotné parkování u budovy Polikliniky zejména v dopoledních hodinách či přístup do budovy pro starší osoby s omezenou pohyblivostí či maminky s kočárky. Na území města se dále nachází další soukromé ordinace (především gynekologie, zubaři např. v budově Farní charity Stříbro), 2 veterinární ordinace a 2 lékárny (lékárna na Poliklinice a u Masarykova náměstí) s vyhovující otevírací dobou a bezbariérovým přístupem. Ve městě je také provozována pohotovost pro dospělé v rámci výjezdního stanoviště Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (v Alešově ul.). Je však plánována výstavba nového výjezdového místa ZZS PK a pohotovosti poblíž jednotky HZS PK ve Forstově ulici. Dětští pacienti musí za akutním ošetřením dojíždět do Plzně či Stodu.

3.3

Sociální zařízení, služby

Město Stříbro zajišťuje základní nabídku sociálních služeb, kterou doplňují aktivity dalších organizací. Sociální odbor Městského úřadu Stříbro zajišťuje následující aktivity v soc. oblasti: - výkon státní správy v oblasti sociálně právní ochrany dětí, dle zákona o rodině - výkon pečovatelské služby

-19-

- správa svěřených částí rozpočtu města Stříbra Na území města Stříbra jsou poskytovány následující sociální služby. Registrovaná terénní pečovatelská služba (PS) Tato služba je poskytována pro cílovou skupinu seniorů a osob se zdravotním postižením bez omezení věku. Pečovatelská služba nejčastěji představuje donášku obědů, dále však i pomoci při přípravě a podání stravy, pomoc osobní hygieně, zajištění chodu domácnosti, pohybu i zajištění společenského kontaktu. Funguje pouze v pracovní dny Po-Pá pro občany města Stříbra, přidružených obcích a okolních obcí, s kterými má město uzavřenu veřejnoprávní smlouvu o poskytování pečovatelské služby (Sytno, Sulislav). Maximální kapacita pečovatelské služby je 300 osob za rok. Informovanost o tomto typu sociální služby probíhá prostřednictvím nástěnek a letáčků u praktických a odborných lékařů, na webu Městského úřadu či ve Stříbrských novinách. Domy s pečovatelskou službou (DPS) Na území města se nacházejí 4 objekty DPS (Třešňová ul. 2 objekty, Větrná ul. a Havlíčkova ul.). Jedná se o byty ve vlastnictví města, kde je poskytována pečovatelská služba. Podle odhadů Sociálního odboru MěÚ Stříbro se kapacita DPS zdá být dostačující, senioři se do pořadníku na bydlení v DPS zapisují s předstihem. Při DPS Třešňová působí také Klub důchodců, v roce 2015 zde byla vystavěna venkovní posilovací zařízení pro seniory, v plánu je ještě vybudování pergoly pro venkovní posezení. Domov pro seniory svatého Jana Pavla II. (DS) Pobytové zařízení soc. služeb provozuje Farní charita Stříbro, cílovou skupinou jsou dospělé osoby od 60 let věku. Domov plynule navázal na dřívější službu týdenního stacionáře, nachází se v objektu bývalé knihovny v pronájmu od města. Kapacita tohoto objektu činí 15 lůžek v celkem 8 pokojích se společným bezbariérovým sociálním zařízením a prostory pro odpočinek a aktivní trávení volného času. Pro ubytované je nabízena pestrá škála aktivizačních činností (od arteterapie, muzikoterapie aj.), účastní se též celé řady společenských akcí (např. Mikulášská besídka, Velikonoční vystoupení dětí z MŠ, oslava Dne matek). Na území města je poskytována ještě celá řada dalších především poradenských aktivit v sociální oblasti. Domus – centrum pro rodinu poskytuje sociálně aktivizační činnost pro rodiny s dětmi ambulantní (v budově Polikliniky) či terénní formou. Člověk v tísni, o.p.s. sídlící v Mánesově ulici poskytuje terénní sociální práce formou poradenské a asistenční služby pro osoby nacházejí se v obtížné životní situaci. Poradenské středisko v budově radnice provozuje s omezenou otevírací dobou (každý první čtvrtek v měsíci) Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje, odborné sociální poradenství zde také zajišťuje Český klub nedoslýchavých Help. Svoje odloučené pracoviště má ve Stříbře i pedagogickopsychologická poradna Tachov. Z tohoto výčtu se zdá, že stávajícími aktivitami nejsou dostatečně pokryty děti kolem 10 let a více, a to především ze sociálně slabých, problémových či ohrožených rodin (nízkoprahové centrum apod.). Do roku 2013 zde působil nízkoprahový klub Reset sloužící pro cílovou skupinu děti a mládež do 26 let, činnost byla ukončena z důvodu ukončení financování grantu.

-20-

3.4

Spolky a organizace

Stříbro je poměrně bohaté na činnost dobrovolných spolků, organizací a uskupeních. Město jejich přínos vnímá a snaží se je podporovat (finanční příspěvky formou grantů a další formy spolupráce). V současnosti zde působí kolem 40 aktivních organizací (jejich základní přehled je uveden v tabulce v příloze P7). Ty nejenom ovlivňují kvalitu života ve městě (pořádají kulturní, společenské, vzdělávací a sportovní akce, zajišťují rozmanité služby), ale spoluurčují i komunitní atmosféru a společenskou orientaci města (působí výchovně na děti a mládež, sdružují různé skupiny lidí, otevírají témata k diskusi). Významné postavení mají sportovní spolky, a to především díky své rozmanité sportovní nabídce (TJ Baník, Sportovní střelecký klub Stříbro, Cyklodrak, horolezecký klub Skoba). Tvář města zásadním způsobem dotváří kulturní a historické spolky, které navazují na historické tradice místa (Hornicko-historický spolek, Duchmaus, Klub vojenského opevnění Stříbro). Další aktivní spolky jsou zaměřené na komunitní aktivity města (spolek STROM, Dolníci města Stříbra) nebo environmentální oblast a rozvoj (Pro Stříbro, Ronšperk). Řada spolků působí také při vzdělávacích zařízeních ve městě (Zlatíčka ze Stříbra, Občanské sdružení učitelů škol podél Zlaté stezky, Sdružení rodičů a přátel školy při SZeŠ a RŠ Stříbro, spolek Familia Argentea). Dalšími tradičními spolky jsou Český svaz chovatelů, Myslivci, Rybáři, Včelaři či Spolek dobrovolných hasičů, kteří vedle společenských a sportovních aktivit zajišťují i důležitou roli záchranné složky. Prostorové zázemí spolků je vnímáno obecně jako dostačující, každý spolek má vlastní zázemí či si pronajímá prostory od města (př. Koubkova branka či Husitská bašta). Jako hlavní problém v rámci spolkové činnosti ve městě je vnímána roztříštěnost, špatná spolupráce a prezentace spolků. Bylo by vhodné představit a obsahově vymezit stávající aktivní spolky, k tomu by mohl přispět např. vznik společné platformy pro koordinaci a prezentaci spolkové činnosti na kulturních, společenských či sportovních akcích ve městě. Otázkou zůstává role koordinátora.

3.5

Kulturní zázemí, společenské akce a další akce

Město nabízí každoročně celou řadu kulturních, sportovních a společenských akcí, které jsou pořádány jednak Městem Stříbro, ale také dalšími organizacemi a aktivními spolky ve městě. Zásadní vliv na kulturní a společenskou nabídku ve Stříbře má Městské kulturní středisko Stříbro (MKS Stříbro). Tato příspěvková organizace města poskytuje komplexní služby spojené s organizováním kulturně společenského života ve městě, s dalším vzděláváním dětí, mládeže a dospělých a s poskytováním služeb zájmovým a společenským aktivitám občanů. Spolupracuje s řadou institucí, s městem a s městem zřizovanými organizacemi (Městským muzeem, Městskou knihovnou, DDM, ZUŠ a s místními spolky) při organizaci např. Městských slavností, studentských a maturitních plesů, koncertech, vystoupení žáků, aj. Zároveň spravuje kino Slavia, Městskou knihovnu ve Stříbře a Kulturní dům. V budově kina Slavia je plánována digitalizace, průměrně se hraje cca 4-5 představení za měsíc, prostory jsou používány i pro další kulturní akce. Prostory pro letní kino jsou využívány v Rajském dvoře Muzea. Městská knihovna ve Stříbře slouží nejen pro obyvatele města, ale i pro občany stříbrského regionu, jedná se o veřejnou knihovnu s regionální funkcí.

-21-

Kulturní dům je pro konání velkých akcí dostačující (kapacita až 530 míst), pro menší klubové akce je k dispozici velká klubovna (60 míst), salónek (26 míst) a učebna (20 míst). Problém je v současném stavebně technickém stavu, který by měla vyřešit celková rekonstrukce KD. Důraz by měl být kladen také na řešení variability prostoru (tzn. prostory i pro menší společenské akce). V době konání velkých akcí vyvstává i problém s parkováním poblíž KD. Městské muzeum a informační centrum sídlí v budově bývalého minoritského kláštera, který od roku 2010 podstoupil rozsáhlé rekonstrukce, ve výhledu je ještě rekonstrukce tzv. náměstíčka v rámci areálu tohoto kláštera. Součástí muzea je informační centrum (jehož otvírací doba je ve všední dny, v době sezóny i o víkendech) výstavní galerie a víceúčelový sál s kapacitou cca 120 osob. Mimo to provozuje též věž Děkanského kostela Všech svatých od dubna do září s možností vyhlídky. Základní přehled aktuálně nejčastěji využívaných míst (vnitřních i vnějších) podává tabulka v příloze P8. Na základě analýzy využívaných míst pro kulturní a společenské akce a zkušeností města při pořádání akcí vyvstává potřeba menšího společenského sálu, s kapacitou cca 100 až 200 osob. takovýto prostor by mohl být vyřešen v rámci již zmiňované plánované rekonstrukce Kulturního domu. Dále by bylo vhodné zlepšit podmínky pro pořádání venkovních akcí, ve městě chybí letní scéna, areál Pískovny nemá dostatečný potenciál. V úvahu přichází obnova bývalého amfiteátru poblíž sportovního areálu. Otázkou zůstává i nevyužití prostor bývalé hasičárny na náměstí. Na území města Stříbro je realizována celá řada kulturních, společenských a sportovních akcí, která je poměrně rovnoměrně rozložena v rámci celého roku. Některé realizované akce mají nadmístní význam a potenciál (červnové Městské slavnosti, zářijové Dny evropských památek s bohatým doprovodným programem, festival Hudba jednoho města, Setkání hornických měst a obcí). Velký ohlas mají i běžné aktivity v návaznosti na období (Novoroční punč a ohňostroj, Městský ples, studentské a maturitní plesy, maškarní plesy, plesy různých spolků – např. Rybářský ples, Večerní pochod za svitu kahanů, loučí a lampionů, městské farmářské trhy v průběhu celého roku, Šibřinky, Festival mládežnických dechových hudeb, koncerty ZUŠ, Majáles, hudební festivaly v areálu Pískovny. Mezi další zajímavé především sportovní akce patří např. Spastic handicap, BMX cup, Překližka cup, Běh historickým Stříbrem, O pohár města Stříbra a další neméně významné. Mimo jmenované kulturní akce MKS ve Stříbře pravidelně pořádá taneční kurzy, výstavy amatérského kroužku fotografů, vystoupení dětí ze škol a pěvecké soutěže, zájezdy na představení do Divadla J. K. Tyla v Plzni, různá vystoupení bavičů a herců českého show businessu, vystoupení ochotnického divadla Divoch. V průběhu roku v provozu kino Slavia, v kterém se nejen promítají filmy, ale také hrají divadelní představení.

3.6

Sport

Sport je pro město důležitým tématem, ve městě působí více než 10 sportovních subjektů s rozmanitou sportovní nabídkou. Nejvýznamnějšími sportovní organizací ve městě je TJ Baník Stříbro s 10 sportovními oddíly, dále pak sportovní kroužky v rámci činnosti DDM (cca 20 kroužků, široký a pestrý výběr pro všechny věkové skupiny) či sportovní kroužky při vzdělávacích institucích (Centrum sportu AŠSK při gymnáziu Stříbro s 5 zájmovými útvary). Ve městě je dále aktivní celá řada sportovních klubů zaměřených na lukostřelbu, cyklistiku, horolezectví či hokej.

-22-

Vedle tradičních sportů jsou pořádány i rekreačně sportovní akce (Běh historickým Stříbrem, O pohár města Stříbra). Výrazně nadmístní přesah mají např. tradiční motokrosové závody v areálu sv. Petra. Dlouhou tradici má hasičský sport s venkovním cvičištěm podél Sokolské ulice. Ve městě rovněž probíhá každoročně společenská akce zaměřená na ocenění sportovců, trenérů mládeže a dobrovolné práce s dětmi s názvem Sportovec roku. Z vnitřních prostor jsou pro sportovní aktivity k dispozici především tělocvičny jednotlivých vzdělávacích zařízení (tělocvičny základních škol, Gymnázia, SOŠ) či Sportovní hala TJ Baník, která je určena pouze pro kuželky, squash a bowling. Nejvýraznějším problémem pro organizované i neorganizované sportovce je právě nedostatek vnitřních prostor. K dispozici jsou pouze již zmiňované malé tělocvičny. Za jinými vyhovujícími krytými prostory musí místní vyjíždět. Proto město usiluje o vybudování sportovní haly s dostatečnou kapacitou. Problémy lze nalézt i v nabídce venkovních sportovišť, která nejsou často udržovaná v dostatečné kvalitě. Špatný technický stav některých objektů tak otevírá otázku dozoru, pravidel provozu a podmínky zpřístupnění pro volné využití. Právě pro sportovní a rekreační aktivity neorganizované veřejnosti není ve městě dostatek vhodných prostor. Při dobré vůli se z 16 identifikovaných prostor dá každodenně volně (bez poplatku) užívat pouze 4 z nich. Tento nedostatek volných sportovišť vyplynul z výsledků názorového průzkumu. Základní přehled venkovních sportovišť přináší tabulka P9 v příloze. V roce 2007 bylo zrekonstruované víceúčelové hřiště s ledovou plochou, které je v majetku města a provozují ho Lesy Stříbro s.r.o. Uvažuje se o možném zastřešení. V prostorách DDM byla vybudována venkovní lezecká stěna spolu s prostory na boulderování. Areál TJ Baník představuje komplex venkovních sportovních ploch s nově zrekonstruovaným skateparkem, který je veřejnosti volně přístupný. Plánuje se též rozsáhlá revitalizace a rekonstrukce areálu Střelnice, který se nachází v jihozápadní části města. Ve městě chybí zejména atraktivní sportovní prostory pro děti nad 10 let (např. multifunkční sportoviště – plánuje se u Gymnázia) či volně přístupné sportovní prvky např. při vycházkových trasách (viz dále). V plánu města je výstavba multifunkčního hřiště v blízkosti Gymnázia a také street workoutového hřiště pro mládež. Úspěch v jiných obcích mají areály kombinující volně přístupná sportoviště pro neorganizovanou veřejnost, dětská hřiště a zázemí s občerstvením, které prozatím ve Stříbře s výjimkou areálu TJ Baník nejsou. Koncepční přístup je nutné použít také na rozvíjející se prostor sportovního areálu TJ Baník. Plánovaný rozvoj tohoto areálu by měl nejen reagovat na potřeby obyvatel v oblasti sportu (struktura sportovišť pro různé skupiny), ale také zlepšit dostupnost areálu a zkvalitnit zázemí pro klienty (parkování, šatny, občerstvení apod.). V úvahu připadá i větší důraz na koordinaci sportu ve městě spolu s kvalitní prezentací sportovišť ve městě a s jasnými podmínkami přístupnosti pro veřejnost.

3.7

Volný čas

Město nabízí mnoho atraktivit (viz tabulka P10 v příloze) a příjemné kulturněhistorické a přírodní zázemí pro vybudování vycházkových či rekreačně sportovních tras. Může se jednat o vycházkové okruhy s přírodními herními a cvičebními prvky nebo odpočinkovými místy (Křížový vrch, okolí řeky Mže, Hornický skanzen či bývalé štoly a doly v okolí města, vycházková trasa k terénu sv. Petra) či doplnění o nové formy tras (cyklo či hippo). Bylo by

-23-

také vhodné najít pro stávající infrastrukturu vhodné tematické zaměření (například naučná stezka využívající bohatý systém opevnění 1. republiky v okolí města). V úvahu přichází i víceúčelové upravené stezky (cyklostezky pro rodiny využitelné i jako inline-trasy a vycházková místa). Tento trend je aktuálně potvrzený zapojením města do výstavby cyklostezky Stříbro – Těchlovice. Pro letní koupání místní využívají údolí řeky Mže či Hracholuskou přehradu v blízkosti města, problém však nastává s kvalitou vody zejména v letních měsících. Místní koupaliště město nemá, podle názorového průzkumu obyvatelé města pokládají tuto volnočasovou aktivitu za prioritní. Ve městě se nachází několik volně přístupných areálů s dětským hřištěm. Tyto prostory jsou však orientované především na menší děti. Hřiště v areálech mateřských, základních a středních škol nejsou volně přístupná veřejnosti. Herní prvky lze nalézt v areálu TJ Baník, dětské hřiště je také v severní části města u MŠ Soběslavova, na Západním předměstí a poblíž Gymnázia, kterého se bude týkat rozšíření a doplnění o cvičební prvky pro mládež, vč. oválu na in-line brusle. Celý takto zrekonstruovaný prostor bude oplocen. Oplocené dětské hřiště s omezenou otevírací dobou se nachází rovněž v areálu Domu dětí a mládeže. V plánu je také úprava dětského hřiště u Pískovny. Podle názorového průzkumu však obyvatelům města pro trávení volného času dětská hřiště poměrně chybí a je to jedno z témat, kterým by se město mělo i v následujících letech dále věnovat. V současné době probíhá revitalizace místního Městského parku, který se nachází severovýchodním směrem od Masarykova náměstí. Předpokládá se zde rovněž pohodlné přemostění vedoucí od Masarykova náměstí ke sportovnímu areálu TJ Baník. Dalšími většími zelenými plochami v centru města je zrekonstruovaný zahradní areál u minoritského kláštera, zeleň u Poledníku, Svinčák u místní pošty a bývalý amfiteátr. Vybavení veřejných prostranství (ve smyslu lavičky, odpočívadla, pikniková místa, herní prvky, atd.) je v současné době na mnohých místech ve městě nedostatečné, jak potvrdil také názorový průzkum obyvatel. V přidružených obcích je nabídka prostor pro trávení volného času omezenější, Milíkově je vybudováno dětské hřiště, v Těchlovicích mají fotbalové hřiště, Lhota u Stříbra disponuje dětským a antukovým hřištěm.

3.8

Komunikace města s občany

Město vydává Stříbrský zpravodaj, který zajišťuje MKS Stříbro. Vycházejí pravidelně každý měsíc v nákladu cca 800 ks a jsou distribuovány prostřednictvím místní maloobchodní sítě. Ve formátu pdf jsou dále přístupné na internetových stránkách města. Stříbrský zpravodaj představuje skutečný nástroj komunikace různých skupin ve městě. Informují o kulturním programu, uskutečněných akcích i o náplni jednání zastupitelstva města. Poskytují také prostor pro vyjádření názoru občanům. Běžné informování o novinkách a kulturním programu probíhá prostřednictvím vývěsných ploch (12 plakátovacích ploch ve městě) a prostřednictvím měsíčního Kulturního přehledu akcí vydávaného MKS, který je distribuován do schránek domácností ve Stříbře a přidružených obcích. Informace z MěÚ Stříbro jsou zveřejňovány na vývěskách v budově radnice a na Masarykovo náměstí 437, ale také na internetových stránkách města. Město Stříbro spravuje také internetové stránky města (www.mustribro.cz), informační portál města představují také stránky www.stribro.cz. Aktuální informace z oblasti kultury přinášejí -24-

také internetové stránky MKS (www.mks-stribro.cz). Přidružené obce vlastní internetové stránky nemají. V úvahu by stála úprava internetových stránek města včetně doplnění či rozšíření informací o městě (např. infomace o přidružených obcích, o aktivních spolcích ve městě, o sportovním a volnočasovém vyžití ve městě), stránky by se také měly zaměřit na informace o komplexní nabídce pro návštěvníky města včetně ubytovacích a stravovacích služeb, atd. Celá řada měst začíná v poslední době využívat pro komunikaci s občany v souvislosti s rozvojem mobilních technologií také tzv. mobilní průvodce. Tyto moderní aplikace představují chytré průvodce nejen pro občany, ale také pro návštěvníky města. Výhodou je jejich přehlednost a jasná struktura informací. Na trhu je již několik, lze uvést např. mobilní průvodce určené výhradně pro turisty (př. Effortix) nebo aplikaci INCITY, určenou jak pro místní obyvatele, tak i návštěvníky města. Veřejné zasedání zastupitelstva se koná 9x do roka, kromě března a letních prázdnin. V rámci zpracování Programu rozvoje města byl realizován také názorový průzkum města (duben 2016), který byl cenným zdrojem názorů obyvatel města. Město Stříbro i MKS využívají pro informování občanů také sociální sítě, konkrétně facebook. Oslovuje především mladší skupiny obyvatel (cca 10 % celkového počtu obyv.). V rámci nových nadstandartních forem komunikace s obyvateli města byl zřízen SMS infokanál pro občany v rizikových situacích jako např. kalamita, povodeň, krizové situace, aj.). MKS spolu s Městskou knihovnou využívají rovněž mailing list pro informování občanů o nadcházejících akcích konaných ve městě či v blízkém okolí. Městský rozhlas se v současné době nevyužívá, ale město zvažuje jeho pořízení.

3.9

Bezpečnost a integrovaný záchranný systém

Ze základních složek integrovaného záchranného systému má ve Stříbře sídlo profesionální jednotka Hasičského záchranného systému ČR – Požární stanice Stříbro (JPO I). Na území města dále působí Sbor dobrovolných hasičů Stříbro jako jednotka požární ochrany zařazená do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany (JPO III), která působí v nově vystavěné Hasičské zbrojnici. Ve městě sídlí obvodní oddělení Policie ČR, jehož územní působnost čítá město Stříbro a 15 obcí v okolí. Městská policie Stříbro vykonává činnost na celém území města, včetně přidružených obcích. V současné době má 5 členů, plánuje se však navýšení počtu členů. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má výjezdové stanoviště v Alešově ul., kde je zároveň poskytována akutní nepravidelná lékařská péče v nočních hodinách a o víkendech. Plánuje se výstavba nového výjezdového stanoviště (poblíž budovy HZS PK). Od roku 2012 se postupně buduje také městský kamerový dohledový systém (v rámci dotace Plzeňský kraj – bezpečný kraj), který nyní monitoruje celkem 13 nejfrekventovanějších míst ve městě (Masarykovo náměstí, kruhový objezd, světelnou křižovatku, prostor u Gymnázia, dětské hřiště za DDM a vstup do parku z Masarykova náměstí, dětské hřiště za tělocvičnou Gymnázia Stříbro). Z výsledků názorového průzkumu obyvatel vyplynulo, že přes 60 % respondentů se ve městě necítí bezpečně. Ve Stříbře byly v posledních letech evidovány problémy s kriminalitou, v roce 2013 dokonce nejvyšší v rámci sledovaných referenčních měst (viz graf v příloze). V letech 2014 a 2015 bylo na území OOP Stříbro evidováno kolem 300 trestných

-25-

činů, ve většině případů se jednalo o méně závažnou trestnou činnost jako drobné krádeže, majetková kriminalita a vandalismus. Mezi nejproblémovější lokality patří ve městě místa s větší koncentrací osob (Penny, Lidl, autobusové nádraží), okolí ubytoven, park, Masarykovo náměstí zejména ve večerních hodinách (koncentrace nezaměstnaných, bezdomovců, agenturních pracovníků) a také chatové osady (z pohledu drobných krádeží). S ohledem na působení jednotlivých složek IZS ve městě byl vypracován koncepční dokument „Plán prevence kriminality města Stříbra na období 2014-2018“. Postavení města Stříbra ve srovnání s okolními městy z hlediska kriminality dokumentuje graf P11 v příloze.

-26-

4 Ekonomika 4.1

Nezaměstnanost a trh práce

Město Stříbro má pro svůj ekonomický rozvoj má ideální polohové podmínky vzhledem k dálnici D5, která město propojuje s Plzní, Prahou a centry v Bavorsku. Stříbro patří mezi nejvýznamnější centra okresu Tachov, který je dlouhodobě považován v rámci regionální politiky ČR za hospodářsky slabý. Důvodem byla vysoká nezaměstnanost. Dálnice přilákala do regionu řadu průmyslových investic, které se zasloužily o postupné snížení nezaměstnanosti, která je Graf 17: Struktura nezaměstnaných podle délky k 31.12. 2015 aktuálně nižší než 100% celorepublikový průměr. 90%

V meziokresním srovnání rámci 80% nad 24 měsíců Plzeňského kraje má však okres 70% 12-24 měsíců Tachov stále nezaměstnanost 60% 9-12 měsíců 50% nejvyšší (6,1% k 31.12.2015). I 6-9 měsíců 40% přesto, že trend vývoje 3-6 měsíců 30% nezaměstnanosti je klesající, 20% do 3 měsíců problémem zůstává vyšší podíl 10% dlouhodobě nezaměstnaných 0% (viz graf 17). Tato skutečnost pravděpodobně souvisí se zhoršenou dopravní dostupností Zdroj dat: MPSV pracovních příležitostí z periferních částí okresu a také s dlouhodobou orientací okresu na ekonomické aktivity spojené se zemědělstvím s vyšším podílem pracovníků s nižší vzdělaností. Dle stanovisek největších zaměstnavatelů jsou dlouhodobě nezaměstnaní obtížně zaměstnatelní a nedostatek kvalifikované pracovní síly patří k nejvýznamnějším omezujícím prvkům pro rozvoj podniků.

podíl nezaměstnaných v %

V samotném městě Stříbro způsobil odchod největšího zaměstnavatele v r. 2010 (Alcoa Fujicora) prudký nárůst nezaměstnanosti. Propuštění zaměstnanci postupně zaměstnání většinou nalezli a situace se stabilizovala i v souvislosti s lokalizací nových investic ve Stříbře i v průmyslových parcích při D5. Na Graf 18: Vývoj nezaměstnanosti v období konci roku 2015 byla evidována 2014-2015 8 míra nezaměstnanosti zhruba 5%, 7 což v absolutním počtu představuje Stříbro 267 uchazečů o zaměstnání. 6 Tachov Nezaměstnanost je tedy ve Stříbře 5 Planá velmi nízká a zaměstnavatelé jsou Bor 4 nuceni nedostatek pracovní síly Nýřany 3 řešit najímáním domácích i Plzeňský kraj zahraničních agenturních 2 ČR pracovníků. Obdobnou situaci lze 1 pozorovat i v okolních městech, 0 která mají podobné komparativní Zdroj dat: výhody a jsou cílem zájmu MPSV průmyslových investic (viz graf 18).

-27-

Ekonomické oživení, které je patrné od roku 2014 se odráží i v nárůstu nabídky volných pracovních míst v rámci celého okresu Tachov, kde jejich počet mezi roky 2014 a 2015 vzrostl o cca 50%. Ve městě Stříbro se taková dynamika růstu počtu volných pracovních míst neprojevila. Nabídka volných pracovních míst ve Stříbře je v porovnání s referenčími městy nižší.

4.2

Pracovní funkce města

4500

7600

4000 3500 3000

7500

počet obyvatel

V období 2007-2009 ztratilo město Stříbro více než 2,2 tis. pracovních míst (!). I přes postupný růst počtu pracovních míst, který lze sledovat od roku 2012, je záporné saldo v roce 2014 vzhledem k roku 2007 cca 1 tis. pracovních míst.

počet pracovních míst

Vývoj počtu pracovních míst ve Stříbře mezi lety 2001 a 2014 procházel významnými změnami (viz graf 19). Od roku Graf 19: Vývoj počtu zaměstnaneckých 2001 do roku 2007 dochází k pracovních míst v ve městě Stříbro v období 2001-2014 jejich dynamickému nárůstu až na 6000 8100 hodnotu 5,5 tis. Pak ale 8000 v souvislosti s celkovým útlumem 5500 7900 ekonomiky a především s 5000 7800 odchodem firmy Alcoa Fujicora v r. 7700 2009, jejich počet prudce poklesl.

7400 počet pracovních míst počet obyvatel

7300 7200

Z grafu 19 také zřetelně vyplývá souvislost mezi pracovní a obytnou funkcí města. Přírůstek nových obyvatel města při růstu počtu pracovních míst (a naopak) se projevuje se zhruba dvouletým zpožděním. Je tedy patrné, že s ohledem zřetelného růstu počtu pracovních míst v letech 2013 a 2014 lze očekávat rostoucí zájem o přistěhování nových obyvatel do města.

Počet prac. míst na 100 obyv.

Graf 20: Intenzita pracovních míst Pro porovnání vývoje pracovní funkce 2001 - 2014 Stříbra a konkurenčních měst lze 140 využít údaje o intenzitě pracovních míst (viz graf 20). Zde je patrná shoda 120 Stříbro aktuální situace měst Stříbro, Tachov a 100 Nýřany. Výrazně odlišný vývoj má Tachov město Bor, kde dominantní pracovní 80 Planá funkci způsobuje lokalizace průmyslového parku s výrazným 60 Bor nadmístním významem. Intenzitu pracovních míst v hodnotách nad 50 Nýřany 40 PM/100 obyv. již lze považovat za relativně vysokou a typickou pro 20 města, která plní pracovní funkci i pro 0 své širší pádové území. Z grafu je také patrné, že prudký pokles intenzity pracovních míst ve Stříbře mezi roky 2008 a 2009 představuje nejsilnější změnu pracovní funkce, kterou lze ve srovnávaných městech pozorovat.

-28-

4.3

Pohyb za prací

Ačkoli je město Stříbro centrem zaměstnanosti, počet vyjíždějících za prací je vyšší než počet těch, kteří za prací do Stříbra přijíždějí. Z výsledků SLDB 2011 vyplývá, že za prací vyjíždělo 782 osob (21 % ze zaměstnaných obyvatel města) a do města naopak za prací denně dojíždělo 676 osob. Za prací se ze Stříbra nejčastěji vyjíždí do Plzně (35,2 % vyjíždějících), Boru (10,5 %) a Kostelce (8,3 %). V obou posledně jmenovaných lokalitách se nacházejí velké průmyslové parky situované při dálnici D5 (Nová Hospoda a Ostrov u Stříbra). Nejpočetnější věkovou skupinu vyjíždějících za prací tvoří mladší zaměstnanci (ve věku 30 – 39 let), kterých je zhruba třetina celkového počtu vyjíždějících. Zaměstnání, za kterým občané Stříbra vyjíždějí je nejčastěji v průmyslových podnicích. Více než 66% těch, kteří za prací vyjíždějí do Plzně, Boru a Kostelce pracují v průmyslu. Dalším odvětvím, které má z hlediska vyjížďky větší význam je stavebnictví. Práci v tomto odvětví mimo město Stříbro má asi 10% vyjíždějících, což je v tomto odvětví druhá nejvyšší hodnota mezi srovnávanými městy. Další odvětví, ve kterých občané města Stříbro musejí za prací častěji dojíždět jsou: doprava a telekomunikace (9 %, 2. nejvyšší podíl po Nýřanech), zdravotnictví a sociální činnosti – cca 6,3 % (2. nejvyšší podíl po Tachově). Právě za prací ve zdravotnictví a v sociálních službách nejvíce občanů Stříbra vyjíždí do Plzně. Na celkovém počtu dojíždějících za prací do Stříbra se mají největší podíl obyvatelé Kladrub, Černošína, ale i Plzně. Město Stříbro plní roli pracovišťního centra pro obce v rámci správního obvodu ORP Stříbro. Vyjíždějící i dojíždějící za prací používají pro přepravu nejčastěji osobní automobil (více než 70% vyjíždějících, respektive vyjíždějících). Veřejnou dopravu tedy využívá méně než třetina vyjíždějících a dojíždějících, přičemž zásadní roli hraje autobusová doprava. Zcela zanedbatelný počet vyjíždějících a dojíždějících využívá vlakových spojů. Podrobnější přehled o směrové vyjížďce do zaměstnání poskytuje tabulka P12 v příloze.

4.4

Struktura zaměstnanosti ve Stříbře

struktura pracovních míst dle odvětví v %

Vývoj zaměstnanosti území dnešního okresu Tachov a ORP Stříbro se dlouhodobě orientoval na rozvoj pracovních příležitostí především v primárním sektoru. Ještě v roce 1991 pracovalo v zemědělství a lesnictví asi 28 % ekonomicky aktivních obyvatel území stávajícího ORP Stříbro. Graf 21: Pracovní místa podle odvětví (SLDB 2011) Roli nejvýznamnějšího 100% odvětví z hlediska podílu OSTATNÍ 90% 21,9 23,7 na zaměstnanosti 29,8 31,8 32,5 36,1 Zdravotní a sociální péče 80% postupně převzal 2,7 3,0 2,8 3,8 70% Vzdělávání 3,7 průmysl. Dle SLDB 2011 7,5 6,4 8,6 17,6 6,3 4,9 60% 5,7 9,5 (viz graf 21) již byla 6,3 6,2 5,4 Doprava a skladování 5,9 6,3 5,0 6,6 50% 8,3 7,6 v průmyslu zaměstnána 3,3 9,6 7,5 Obchod a opravy mot. 8,8 6,8 40% 5,3 více než třetina vozidel 6,6 3,7 Stavebnictví 30% ekonomicky aktivních 40,4 44,1 36,4 32,4 20% 32,3 Průmysl 29,4 obyvatel Stříbra a je 10% pravděpodobné, že Zemědělství 4,9 3,9 3,4 2,3 2,2 0,7 0% aktuální údaje o Zdroj dat: rostoucím významu ČSÚ, SLDB 2011 průmyslu jsou ještě vyšší.

-29-

Takto významná strukturální změna vyvolává potřebu další adaptace pracovní síly. Kromě průmyslu patří k významnějším odvětvím zaměstnanosti ve Stříbře také stavebnictví. Silnější zastoupení má i odvětví vzdělávání. Ve Stříbře se na vytvořených pracovních místech rozhodující měrou podílejí velké průmyslové podniky. Zhruba dvoutřetinový podíl na všech pracovních místech ve Stříbře mají dva největší podniky: Kermi a RSF. Největším podnikem je Kermi s.r.o., které se zabývá výrobou tepelných radiátorů. Firma je umístěna na severním okraji města a na konci roku 2014 zaměstnávala 747 zaměstnanců. Druhým největším zaměstnavatelem ve Stříbře je firma RSF Elektronik spol. s r.o.. Ta byla do průmyslové zóny v bývalých kasárnách ve Stříbře lokalizována v roce 2014 a na konci tohoto roku v ní pracovalo 514 zaměstnanců. Firma se zaměřuje na výrobu kabelových systémů. Z tabulky nejvýznamnějších zaměstnavatelů (viz tabulku P13) vyplývá, že kromě velkých zaměstnavatelů s počtem pracovníků vyšším než 500 a řady menších subjektů, ve Stříbře chybí zaměstnavatelé střední velikosti, tzn. 100 – 499 zaměstnanců. Ačkoli největší průmyslové podniky nevykazují žádné známky nestability, pro město by byla vhodnější pestřejší struktura poskytovatelů pracovních příležitostí z důvodu eliminace rizik, která se mohou projevit v případě útlumu výrobního programu některého z velkých zaměstnavatelů. Subjekty s počtem zaměstnanců do 49 ve Stříbře zahrnují řadu průmyslových podniků, stavebních firem, ale také veřejné instituce, z nichž většina patří do organizační struktury Města Stříbro.

4.5

Podnikatelské prostředí a infrastruktura

Město Stříbro má vymezené poměrně velké územní rezervy pro lokalizaci průmyslových podniků. Dle platného územního plánu se celková disponibilní plocha určená pro lokalizaci podniků pohybuje okolo 30 ha. Největší prostory pro lokalizaci nových výrobních investic ve Stříbře se nabízí na území bývalých kasáren Stříbro, které spravuje společnost Waystone. Pro hodnocení bilance potřeby využití územních rezerv pro lokalizaci výrobních aktivit je vhodné zohlednit i lokalizační možnosti v blízkosti města Stříbro, především v průmyslových parcích při dálnici D5. Jedná se především o CTPark v Bor u Tachova (25,4 ha), kde je zaměstnáno zhruba 2,5 tis. zaměstnanců. Dále Panattoni Park Stříbro (v r. 2014 cca 1,6 tis. zaměstnanců). V důsledku nízké nezaměstnanosti, investiční aktivity firem ve Stříbře i v průmyslových zónách při dálnici D5, je limitujícím faktorem rozvoje podniků nedostatek pracovní síly. V tomto ohledu se zdá, že rozsahu disponibilních ploch pro rozvoj výrobních aktivit neodpovídá rozsah ploch, kterými město disponuje pro rozvoj bydlení.

-30-

Hospodaření města

4.6

Město Stříbro vlastní a spravuje rozsáhlý majetek. Rozhodující podíl na tomto majetku mají stavby a pozemky (viz grafy 22 a 23). Ze srovnání s konkurenčními městy vyplývá, že hodnota těchto aktiv je ve Stříbře spíše vyšší. To platí především o pozemcích. Typová struktura majetku a jeho dislokace v rámci města vyžaduje vyšší úroveň nároků na opravy a udržování. Důvodem jsou například zvýšené nároky na údržbu památkově chráněných staveb, nebo větší počet menších ploch vyžadující pravidelnou péči apod. Vyšší úroveň výdajů na zajištění oprav a údržby kumulovaných za období 2010 – 2014 ve Stříbře vyjadřuje graf 24. Graf 23: Evidovaná hodnota staveb na 1 obyvatele [tis. Kč]

Graf 22: Evidovaná hodnota pozemků na 1 obyvatele [tis. Kč] Stříbro

Tachov

Bor

Planá

Stříbro

Nýřany

140

120

120

100

100

Tachov

Bor

Planá

Nýřany

80

80 60 60 40 40 20

20

0

0 2010 Zdroj dat: MF ČR

2011

2012

2013

2014 2015 (k 30.9.)

2010

2011

2012

2013

Zdroj dat: MF ČR

2014 2015 (k 30.9.)

V rámci provozních výdajů města lze ještě upozornit na rostoucí mzdové náklady (viz graf 25). Jejich úroveň však lze spojovat s funkcí Stříbra jako obce s rozšířenou působností s vyššími nároky na počet pracovníků zajišťujících výkon státní správy. Rozhodující podíl na příjmech města mají daňové výnosy, jejich celkovou výši však může město ovlivnit jen nepatrně (např. stanovením výše daně z nemovitostí). Významnou položkou nedaňových příjmů jsou výnosy z pronájmu. Ty má město dlouhodobě stabilní a v porovnání s konkurenty v roce 2014 druhé nejvyšší. Celkový výsledek provozního hospodaření je ve Stříbře relativně nízký, avšak s pozitivní vývojovou tendencí (viz graf 26).

Graf 26: Výsledek hospodaření [tis. Kč/obyv.]

10 8

Stříbro

6

Tachov 4

Planá Bor

2

Nýřany

0 2010 -2

2011

2012

2013

2014 2015 (k 30.9.) Zdroj dat: MF ČR

-4

-31-

Z hlediska kapitálového rozpočtu města je možné upozornit na dlouhodobě klesající úroveň kapitálových výdajů, respektive investiční aktivitu města. Klesající trend lze pozorovat mezi lety 2010 a 2014 (viz graf 27). Právě v roce 2014 byla hodnota kapitálových výdajů Stříbra nejnižší ze všech sledovaných měst. Nižší úroveň kapitálových výdajů pravděpodobně souvisí s technickou připraveností investic a schopností města zajistit pro tyto investice externí kapitálové zdroje. Investiční činnost města se dlouhodobě výrazně zaměřuje na projekty v oblastech dopravní a technické infrastruktury. Porovnání kumulované hodnoty výdajů do oblasti pozemních komunikací za období 2010 – 2014 ukazuje graf 28. Graf 27: Kapitálové výdaje ve vybraných městech (v tis. Kč/ obyv.) Stříbro

Tachov

Bor

Planá

Graf 28: Odvětvové výdaje na pozemní komunikace za období 2010 - 2014

Nýřany

16 000

10

14 000

8

12 000

v Kč na 1 obyv.

9 7 6 5 4 3

10 000 8 000 6 000 4 000

2

2 000

1 0

0 2010

2011

2012

Zdroj dat: MF ČR

2013

2014

2015 (k 30.9.)

Stříbro Tachov

Bor

Planá Nýřany

Zdroj dat: MF ČR

Zřejmou rozpočtovou prioritou města jsou výdaje města na ochranu životního prostředí. Celkové výdaje Stříbra na tuto oblast v letech 2010 – 2014 v přepočtu na obyvatele byly největší ze všech sledovaných měst. Zde se jedná například aktivity spojené s péčí o sídelní vegetaci. Také spíše vyšší výdaje jsou evidovány v oblasti kultury. Naopak nižší úroveň výdajů ve srovnání s konkurenty je patrná v oblasti vzdělávání (výdaje spojené s fungováním MŠ a ZŠ).

4.7

Cestovní ruch

Město Stříbro a jeho okolí jsou rekreačně a turisticky atraktivní území, k nejzajímavějším místům patří historická část města s celou řadou gotických či renesančních památek (Městská radnice a hradby s Židovskou brankou, Kamenný most či objekt bývalého Minoritského kláštera), technické památky v těsném zázemí města (Hornický skanzen a štoly) nebo stopy vojenské historie (systém opevnění 1. Republiky). V širším okolí se nachází Hracholuská přehrada s přístavišti Butov či Vranov, atraktivní Konstantinolázeňsko či klášter v Kladrubech. Výčet hlavních atraktivit z pohledu cestovního ruchu přináší tabulka P10 v příloze. Turistické cíle ve Stříbře jsou z dálnice D5 či železniční tratí Plzeň – Cheb poměrně dobře dopravně dostupné, železniční trať Plzeň – Bezdružice však Stříbro míjí. Bohužel také chybí propagace města Stříbra jako turistické destinace na dálnici D5 (navigační tabule). Železniční zastávka je vzhledem k poloze vůči městu velmi nevhodně umístěna. Stříbrem a jeho zázemím prochází síť cyklotras a stezek, které jsou součástí nadregionální cyklotrasy CT 37. Systém stezek se neustále doplňuje, viz trasa Stříbro – Vranov, Lhota u Stříbra či -32-

Těchlovice. V návaznosti na město však chybí kratší, zokruhované trasy. Městem prochází naučná stezka Historie hornictví na Stříbrsku, v posledních letech byla vybudována také vyhlídková trasa na Křížový vrch (o. s. Ronšperk). V úvahu by stálo doplnit další tematické vycházkové okruhy ve městě a okolí v návaznosti na stávající atraktivity. Zájem návštěvníků je ve Stříbře nejvíce soustředěn na Městské muzeum ve Stříbře či Vyhlídkovou věž Kostela Všech svatých. Roční návštěvnost se však ve srovnání s ostatními významnými turistickými cíli v regionu pohybuje pouze kolem 3 tis. návštěvníků/rok (viz tabulka 7). Tabulka 7: Návštěvnost významných turistických cílů v regionu Návštěvnost Městské muzeum ve Stříbře Muzeum Českého lesa v Tachově Muzeum a galerie severního Plzeňska klášter Kladruby zámek Bor

2010 mimo provoz 7 230 11 076 17 327 1 422

2011 61 7 541 17 671 16 855 1 216

2012 1 767 6 521 12 117 17 359 1 681

2013 3 100 6 728 11 950 16 506 -

2014 2 929 8 392 13 172 17 458 2 262

Návštěvnost památek: NIPOS (http://www.nipos-mk.cz/?cat=126)

Důvodem pro návštěvu Stříbra jsou také kulturní a společenské akce, každoročně se pořádá několik takovýchto akcí, které mají význam i z hlediska cestovního ruchu. Jedná se např. o Dny Evropského kulturního dědictví, Městské slavnosti, motokrosové závody, Běh historickým Stříbrem a další akce jako koncerty a plesy. Koordinujícím subjektem pro většinu pořádaných akcí je Městské kulturní středisko. Koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu a především turistickou propagaci zajišťuje Informační centrum, které sídlí v objektu bývalého minoritského kláštera spolu s Městským muzeem. Víkendový provoz probíhá pouze v sezóně, každoročně využije služeb IC kolem 5800 návštěvníků, z toho pouze 218 cizinců (data z roku 2014). Pro zvýšení atraktivity města z pohledu cestovního ruchu by bylo vhodné věnovat se zpracování komplexní nabídky pro návštěvníky města: To může zahrnuvat celou škálu činností, např. zokruhování turistických tras či cyklostezek s tematickým zaměřením, přehledná a snadno dostupná nabídka produktů CR a dalších návazných služeb (ubytování, stravování) ve městě a v okolí, propagace města v moderních médiích (viz dále marketing), zavedení síťování, neboli systému vzájemných odkazů a informací na zajímavá místa ve městě a v okolí. Z pohledu dalších návazných služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování), lze situaci ve Stříbře vyhodnotit jako nedostatečnou co se týče nabídky stravování (mnoho restaurací uzavřeno), nabídka ubytovacích kapacit ve městě i v okolí se zdá být dostatečná (viz tabulka P14 v příloze).

4.8

Marketing města

Základní marketingové nástroje, jakým je např. vydávání a distribuce propagačních materiálů a tiskovin, město využívá, k dispozici jsou v Informačním centru na náměstí, v Městské knihovně a v Městském kulturním středisku. Materiály v elektronické podobě jako např. přehledná mapa města a okolí, informace o naučné stezce a dalších atraktivitách města nejsou na webových stránkách umístěny. Vhodné by bylo umístit na internetovou prezentaci města virtuální prohlídky, dostupné na portálu Virtualtravel.

-33-

Rovněž je důležitá ucelená nabídka služeb a produktů CR potencionálnímu zákazníkovi a propagace této nabídky v rámci spolupráce s okolními obcemi, mikroregiony a samozřejmě s místními podnikatelskými subjekty. Příležitostně jsou propagační materiály distribuovány do okolních obcí, do informačních center či jsou zveřejněny na regionálních informačních a turistických serverech (např. na regionálním serveru turistů ráj či portálu Czechtourism – Kudy z nudy). Město se pravidelně prezentuje na Veletrhu cestovního ruchu ITEP, konaného v Plzni a na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně je prezentováno společné území Euregionu Egrensis, jehož je Stříbro součástí. Dalším krokem by mohlo být vytvoření a distribuce nových typů marketingových nástrojů, např. turistické průvodce městem, virtuální prohlídky hlavních atraktivit ve městě, reklamní filmové spoty o městě a okolí a jejich prezentace, letecký pohled na město, mobilní aplikace pro návštěvníky (viz např. Kuks) či prezentace naučných stezek s využitím moderních technologií (QR kódy).

4.9

Vnější vztahy

Město Stříbro je součástí mikroregionu Hracholusky (svazek obcí), který vznikl v červnu roku 2003. Mikroregion je tvořen 10 obcemi, ve kterých žije přes 11 000 obyvatel. Město je též součástí mikroregionu Stříbrský region, který vznikl v roce 1999 a je tvořen celkem 16 obcemi, v nichž dohromady bydlí 13 tis. obyvatel. Stříbro je také členem místní akční skupiny (MAS) Český Západ, která vznikla v roce 2004 a v současné době zahrnuje 88 subjektů (37 z neziskového sektoru a aktivní veřejnosti, 18 z podnikatelského sektoru a 33 obcí). Obecně MAS navrhují a provádějí strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Spolupráce se odehrává převážně mezi aktivními občany, podnikateli a neziskovými organizacemi, zemědělci a v menší míře obcemi a městy, což je hlavní rozdíl ve srovnání s činností mikroregionu. Dále je město členem Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a také členem Svazu měst a obcí České republiky. K prohloubení a rozvíjení přátelských vztahů mezi ČR a SRN slouží spolupráce v rámci o Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis (svazek obcí), jehož je město také členem. Činnost svazku je zaměřena na využívání fondů EU pro propagaci, obnovu památek a infrastrukturu cestovního ruchu. Stříbro má navázané partnerské vztahy s několika zahraničními městy, jedná se o francouzský Moncoutant, německý Vohenstrauss a Oelsnitz/Vogtland a italské Fano. Dále ještě udržuje přátelské vztahy s městy Berchtesgaden a Dinkelsbühl (SRN) a Dienten (Rak.).

-34-

5 Doprava 5.1

Silniční doprava

5.1.1

Širší vztahy a dopravní zatížení

Město Stříbro leží na křižovatce bývalých silnic I/5 (Praha – Plzeň – Rozvadov) a I/21 (Stříbro – Cheb – Vojtanov), které byly významnými trasami dálkové dopravy. Tuto jejich funkci převzala nově vybudovaná dálnice D5, spolu s novou trasou silnice I/21 od dálniční křižovatky u Boru do Plané. Existuje sice podezření, že dochází k „objíždění“ dálnice D5 po bývalých silnicích I. třídy přes Stříbro z důvodu úspor za mýto, ale četnost tohoto jevu není podložena dopravním průzkumem. Napojení Stříbra na dálnici D5 se liší podle směru: - na Plzeň a Prahu jihovýchodním směrem po silnici II/230 do MÚK Ostrov, - na Rozvadov západním směrem po silnici II/605 do MÚK Benešovice. Poměrně velký dopravní význam si uchovaly původní silnice I/5 (nyní II/605) na Plzeň a I/21 (nyní II/230) na Planou. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2005 a 2010 byla na těchto 2 silnicích vyšší intenzita dopravy než na přivaděčích k dálnici, byť s klesajícím trendem (viz Tabulku 8). Zbývající silnice procházející městem (včetně silnice II/193) mají pouze lokální význam. Tabulka 8: Intenzity dopravy – porovnání celostátního sčítání dopravy 2005 a 2010 Silnice II/193 II/193 II/193 II/193 II/230 II/230 II/605 II/605 II/605 II/605 II/605 III/1992

Úsek

SV [voz/24 h]

Změna [%]

TV [voz/24 h]

Podíl TV [%]

2005

2005

2005

2010

2010

2010

Erpužice – Stříbro (začátek zást.) Stříbro, Palackého ul. Stříbro, 28. října – Benešova Stříbro – Kladruby D5 (Ostrov) – Stříbro Stříbro – II/202 (Záchlumí) Úlice – Stříbro (začátek zást.)

--3 239 8 999 2 321 1 989 4 764 4 065

586 2 340 8 416 1 484 2 218 3 426 3 509

---28 -6 -36 +12 -28 -14

--468 981 563 360 765 627

51 242 563 181 322 491 565

--14 11 24 18 16 15

9 10 7 12 15 14 16

Stříbro, Plzeňská (po Nádražní) Stříbro, Plzeňská (od Nádražní) Stříbro, tř. 5. května Stříbro – II/203 (Benešovice) Těchlovice – Svojšín

6 276 10 438 2 929 2 147 599

4 377 7 938 4 105 2 020 399

-30 -24 +40 -6 -33

926 1 415 402 342 62

704 1 035 433 380 46

15 14 14 16 10

16 13 11 19 12

Zdroj: Celostátní sčítání dopravy 2005, 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR) SV = všechna motorová vozidla; TV = těžká vozidla

Poznámka: Při CSD 2005 byly nákladní soupravy vyhodnocovány jako 2 vozidla. Hodnoty v této tabulce pro rok 2005 byly přepočítány tak, aby byly srovnatelné s výsledky CSD 2010.

Informace o intenzitách dopravy jsou dostupné pouze z celostátních sčítání dopravy 2005 a 2010 (sčítání 2015 bylo posunuto na rok 2016, výsledky budou k dispozici až v roce 2017. Výsledky celostátního sčítání potvrzují, že město Stříbro je významný zdroj a cíl dopravy. Intenzita dopravy na průjezdních úsecích je výrazně vyšší než na navazujících úsecích mimo město. Tradičně nejvyšší intenzita dopravy byla na Plzeňské ulici přes řeku Mži (peážní úsek všech tří silnic II. třídy). V roce 2010 ji ale překonala Benešova ulice od Penny Marketu ke kinu

-35-

(průjezdní úsek silnice II/193). Jedná se o 2 nejvíce dopravně zatížené úseky silnic ve městě i okolí. 5.1.2

Uspořádání komunikační sítě ve městě

Základní kostru komunikační sítě ve městě tvoří hvězdice silnic II. třídy, na které se napojují místní komunikace obsluhující většinou pouze přilehlé území. Město tak tvoří dopravně izolované části navzájem propojené pouze průjezdními úseky silnic. Neexistují přímá propojení jednotlivých částí města v tangenciálním směru. V některých případech chybí jakákoli objízdná komunikace pro případ mimořádných situací, zejména: - celá severní část města (sídliště + Kermi) je napojená pouze ulicí 28. října, - celé Západní předměstí včetně bývalých kasáren je napojené pouze třídou 5. května, - celá jižní část města včetně nádraží je napojená pouze Plzeňskou ulicí u hotelu Branka. 5.1.3

Dopravně technický a stavební stav komunikací

Silnice II/605 (směr Plzeň i Bor) a II/230 (směr Planá) jsou bývalé silnice I. třídy. Jejich dopravně technický stav je pro současné intenzity dopravy vyhovující. Naopak dopravně technický stav silnice II/230 ve směru na Stod, která zajišťuje napojení na dálnici D5 pro směr Plzeň – Praha, neodpovídá významu silnice, a to jak šířkovým uspořádáním, tak výškovým a zejména směrovým vedením trasy. V územním plánu je navržena přeložka této silnice. Na silnicích na území města zcela chybí stavební opatření na vjezdech do obce, která by vedla řidiče ke snížení rychlosti a celkovému přizpůsobení jízdy v zastavěném území. Minimálně na silnicích II. třídy ve Stříbře a v Těchlovicích je absence vhodných opatření (změna šířkového uspořádání, vjezdový ostrůvek, apod.) rizikovým faktorem bezpečnosti silničního provozu. Část silnic vykazuje zhoršený stavební stav – nerovnosti vozovky, výtluky, atd. Zatáčka ve stoupání Plzeňské ulice v délce přes 200 m je dosud s původní dlážděnou vozovkou, což je problematické zejména z důvodu hluku. Na průjezdních úsecích silnic se nachází větší množství lokálních dopravních závad, zejména: - křižovatka II/605 (Plzeňská) x II/193 (Nádražní) x MK Americká – atypická křižovatka s matoucí předností v jízdě, velmi ostrý úhel připojení Nádražní ulice, nezajištěné rozhledy, navíc parkování přímo v prostoru křižovatky (patrně nejproblematičtější dopravní uzel ve městě), - křižovatka II/193 (28. října – Palackého) x III/19326 (Soběslavova) – zalomená přednost, ale silná intenzita dopravy v přímém směru, neusměrněná plocha křižovatky, - křižovatka II/605 (Plzeňská) x II/230 (Stodská) – ostrý úhel připojení, velká neusměrněná plocha křižovatky, ne zcela jednoznačné místo odbočení pro řidiče neznalé místních poměrů (další rameno v prostoru křižovatky), Nevyhovující je též napojení některých místních nebo účelových komunikací (nevhodný úhel připojení, špatné rozhledové poměry, rozlehlá neusměrněná plocha připojení), např.: - Plzeňská u č.p. 650, - Plzeňská – V Lipkách,

-36-

- Plzeňská u hotelu Branka, - Kladrubská – Tovární, - Těchlovice u č.p. 65, - Těchlovice u č.p. 67. Na místních komunikacích jsou velké rozdíly v dopravně technickém i stavebním stavu, od nově zrekonstruovaných úseků až po nezpevněné komunikace. Vedle okrajových částí města se větší množství místních komunikací v zanedbaném stavu nachází i v historickém centru města poblíž náměstí. 5.1.4

Dopravní nehody

Jako podklad posouzení jsou využita data o šetření nehod dopravní policií za období let 2009 – 2015 (viz grafy 29, 30 a tabulku P15 v příloze). Informace o nehodách, které Policie ČR nešetřila (např. z důvodu malých následků), nejsou k dispozici.

45

Graf 29: Počet nehod na území města Stříbra

Graf 30: Počet zraněných a usmrcených osob při dopravních nehodách na území města Stříbra 30

40 25

35 30

lehce zraněno osob

20

25

těžce zraněno osob

15 20 15

10

usmrceno osob

10 5 5 0

0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Na území města je v průměru evidováno 34 dopravních nehod za rok. Jejich počet po celé sledované období stagnuje (viz tabulku 9). Stav dopravní nehodovosti na území města nečiní zásadní problém. Tabulka 9: Počty dopravních nehod v letech 2009 – 2015 podle kategorie a třídy komunikací Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem

II/193

II/230 8 9 5 2 4 7 4 39

II/605 8 4 11 6 1 5 14 49

9 4 9 9 13 12 10 66

Počet dopravních nehod na komunikaci III/1992 III/19326 III/19329 III/19331 III/20314 Ostatní 1 2 0 1 0 11 0 3 1 1 0 8 0 2 0 1 0 9 1 3 0 0 0 11 0 1 0 1 0 7 2 1 0 0 0 6 0 0 0 1 0 10 4 12 1 5 0 62

Rozložení nehod víceméně odpovídá intenzitám dopravy – nejvíc nehod je na nejsilněji zatížených úsecích: - II/193 Benešova, 28. října – rovnoměrně v celém úseku, - II/605 Plzeňská – nejvíc soustředěné v zatáčce na začátku stoupání od řeky k Penny Marketu.

-37-

5.1.5

Doprava v klidu

Nedostatek parkovacích míst v některých částech města představuje ve Stříbře jeden z největších problémů. Nejvyšší deficit je na sídlištích, dále pak i v centru města. Na sídlištích se parkuje všude, kde je to jen trochu možné, bez ohledu na dopravní předpisy a veřejnou zeleň. Dílčí zlepšení by mohla přinést plánovaná výstavba parkovacího (garážového) domu. V centru města je parkování částečně zpoplatněno, s nejasným systémem. Kromě Masarykova náměstí jsou zpoplatněna i vybraná parkoviště (např. Mánesova, nebo u kina). Naopak ulice bezprostředně přiléhající k náměstí jižním směrem (Žižkova, Kostelní) zpoplatněné nejsou. Největší nezpoplatněná parkovací kapacita v blízkosti centra města je u autobusového nádraží (parkoviště obchodů Penny Market a Lidl a podélné stání v Benešově ulici).

5.2 5.2.1

Nemotoristická doprava Cyklistická doprava

Významným počinem v oblasti infrastruktury pro nemotoristickou dopravu je nová stezka pro chodce a cyklisty Stříbro – Těchlovice. K jejímu úplnému dokončení zatím chybí úsek ve Stříbře přes zahrádky. Zejména pro rekreační vyjížďky má dále význam cyklotrasa po pravém břehu Mže ve směru Vranov – Pňovany. Ostatní cyklotrasy jsou vedeny převážně po silnicích III. a zčásti i II. třídy, ve městě místy i se silnějším provozem automobilové dopravy (např. v ulici 28. října nebo Nádražní). V některých atraktivních směrech do okolí města dosud cyklotrasa chybí úplně (zejména do Kladrub, nebo do Svojšína). 5.2.2

Pěší doprava

Vzhledem k velikosti města má pěší doprava ve Stříbře nezanedbatelný význam, ale podmínky pro pohyb chodců nejsou dobré. Chodníky nejsou důsledně zřízeny ani u všech průjezdních úseků silnic, zejména v okrajových částech města (např. na Plzeňské). Chodníky chybí na větší části místních komunikací. Na řadě míst křížení pěších tras se silnicemi a hlavními místními komunikacemi chybí bezpečná místa pro přecházení, a to včetně přístupových tras na autobusové zastávky (např. u zastávek „Stříbro, Západní předměstí“ a „Stříbro, rozc.k nádr.“). Riziko je o to větší, že nejsou provedena ani opatření k důslednému snížení rychlosti vozidel v zastavěném území). Prostupnost města pro chodce dále komplikuje řada nepřekonatelných překážek (řeka, strmé svahy, železnice, uzavřené areály).

-38-

5.3 5.3.1

Veřejná doprava Železniční doprava

Využití železniční dopravy do značné míry limituje poloha železniční stanice Stříbro, která se nachází v excentrické poloze s velkou docházkovou vzdáleností z většiny města (1 600 m z náměstí, přes 2 km ze sídlišť). Spojení přímo k nádražní budově zajišťují autobusy MHD a také malá část spojů příměstské autobusové dopravy, které zde mají konečnou zastávku. V omezeném rozsahu je možné podélné parkování v Nádražní ulici, případně v nákladovém obvodu. Stanice Stříbro leží trati Praha – Plzeň – Cheb, na které je zajišťován téměř taktový provoz. Vlakové spojení ze Stříbra je velmi dobré zejména do Plzně, ale i do dalších rychlíkových stanic na trati. Ve Stříbře zastavuje přibližně po dvou hodinách rychlík Praha – Cheb (z toho 2x denně Pendolino z Ostravy). V mezilehlých hodinách jezdí spěšný vlak z Plzně minimálně do Svojšína, některé spoje až do Chebu. Jízdní doba vlaku ze Stříbra do Plzně se pohybuje od 22 do 30 minut. Naopak železniční doprava není využitelná pro spojení Stříbra s blízkými obcemi ležícími podél trati, neboť na trati nejsou prakticky provozovány osobní vlaky zastavující ve všech zastávkách. Kromě železniční stanice Stříbro se na území města dále nachází železniční zastávka Milíkov v těsné blízkosti původní zástavby stejnojmenné části města. Docházková vzdálenost je sice výborná (do 500 m), ale v zastávce zastavuje pouze 1 pár vlaků denně. 5.3.2

Autobusová doprava

Ve Stříbře téměř není provozována dálková autobusová doprava. Jeden pár spojů denně na lince Plzeň – Cheb není konkurenceschopný vůči železnici. Linka Plzeň – Tachov má charakter příměstské dopravy. Příměstskou autobusovou dopravu představuje přibližně 80 párů spojů ze Stříbra do všech směrů. Všechny spoje zastavují na autobusovém nádraží, většina pak má na území města ještě další nácestné zastávky. Malý počet spojů zajíždí z autobusového nádraží ještě na železniční stanici. Spoje ve směru jih a jihovýchod mají nácestné zastávky 300 – 400 m od železniční stanice. Autobusové nádraží je umístěné ve vhodné poloze na pomezí centra města a Západního předměstí s dobrou docházkovou vzdáleností (500 m od Masarykova náměstí). Problematický je ale dopravně technický stav autobusového nádraží a jeho vybavení pro cestující (nezvýšená nástupiště bez přístřešků a laviček, absence vytápěné čekárny). Spojení Stříbra a jednotlivých částí města se případ od případu výrazně liší: - Těchlovice mají zastávky na návsi a dobré spojení (20 párů spojů denně), - Milíkov má zastávky pouze na hlavní silnici (600 m ze středu zástavby) a přiměřené spojení (12 párů spojů denně), - Otročín má zastávky na návsi, ale jen omezené spojení (4 páry spojů denně), - Lhota má zastávku na návsi, ale pouze pro jeden školní spoj do Stříbra a zpět, - Jezerce a Butov jsou zcela bez autobusového spojení.

-39-

Ve Stříbře je provozována městská hromadná doprava (MHD) na jedné lince v trase nádraží – náměstí – stadion – gymnázium – Západní předměstí – Průmyslová. Je zajišťováno 15 párů spojů denně přibližně po 60 minutách. Část z nich nezajíždí do severní části města (stadion, gymnázium) a některé do Průmyslové. Na nádraží mají spoje návaznost na vlaky v obou směrech. 5.3.3

Lodní doprava

Na přehradě Hracholusky je v letní sezóně (květen – září) zajišťován pravidelný lodní provoz. V části města Butov jsou zřízena 2 přístaviště (Škoda a Butov) s dobrou dostupností z celého Butova. Charakter lodního provozu je převážně rekreační. Dopravní význam by teoreticky mohlo mít snad jedině spojení Butov – Vranov, ale v současné době ho téměř vylučuje problematická návaznost na vlaky i přístup k přístavišti ve Vranově.

-40-

6 Technická infrastruktura Významným rozvojovým faktorem města je kvalita a dostupnost technické infrastruktury. Město je vlastníkem vodohospodářské infrastruktury, jejímž provozovatelem je společnost Vodovody a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Ostatní sítě jsou vlastněny a provozovány soukormými subjekty.

6.1

Zásobování pitnou vodou

Zdrojem vody pro úpravu na pitnou je řeka Mže. Voda je jímána z řeky v úpravně vody v Milíkově, odkud je čerpána do podzemního dvoukomorového vodojemu Šibeník o obsahu 2.800 m3. Z vodojemu je voda vedena řadem na západní a severní předměstí města Stříbra. Síť je řešena 3 tlakovými pásmy: - I. tlakové pásmo – vodojem Šibeník, zásobena nová výstavba města, západní a severní předměstí Stříbra. - II. tlakové pásmo – tlak z vodojemu je redukován redukčním ventilem v ulici Benešova a toto zásobuje střed města včetně staré zástavby. - III. tlakové pásmo – z vodojemu je tlak redukován redukčním ventilem umístěným v šachtě vodovodní shybky pod řekou Mží v Sokolské ulici. Tímto pásmem je ulice zásobena. Stávající vodovod pro veřejnou potřebu je používán též pro zásobování požární vodou, k čemuž jsou zřízeny hydranty. Sídla Butov a Lhota u Stříbra nemají rozvod pitné vody pro veřejnou potřebu, obyvatelé jsou zásobeni pitnou vodou z domovních studní. Jezerce jsou zásobovány ze skupinového vodovodu z vodojemu Šibeník stejně jako Milíkov. Z vodojemu je voda zásobním řadem IPE 110 a potrubím OC 125 do části Milíkov a dále do Jezerců. Na tomto úseku je v místě křížení potrubí IPE 110, OC 125 osazena šachta pro snížení tlaku. Milíkov zásobuje pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu většinu obyvatel, jsou zde však v jižní části sídla objekty zásobované individuálně ze studní. Těchlovice jsou rovněž zásobeny pitnou vodou ze skupinového vodovodu Stříbro – Těchlovice. Voda je dopravována pomocí ATS. Vodovodní řad prochází obcí a na jeho konci je umístěn vodojem Těchlovice, z něhož vedou řady zásobní do Těchlovic i do Otročína. Kapacita zdorje vody i dalších zařízení je dostačující, pokrývá rozvojové záměry města definované v územním plánu.

6.2

Likvidace odpadních vod

Město Stříbro má vybudovanou jednotnou kanalizační síť pro dešťovou a splaškovou vodu, na kterou jsou napojeny tři čtvrtiny obyvatel. Kanalizace, která je ve správě města má celkovou délku 23,334 km a je vybudována z betonových, kameninových, plastových a jiných trub. Odpadní vody jsou touto kanalizací odváděny do biologické ČOV, odtud do řeky Mže. Od zbylé části obyvatel jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách, které se odváží na ČOV Stříbro. Sídla Jezerce, Otročín, Lhota, Butov a Milíkov nemají vybudovanou kanalizační síť. Odpadní vody od obyvatel jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, které se odváží na pole nebo -41-

do ČOV Stříbro. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do povrchových vod. Jezerce leží na hranici II. PHO vodního zdroje Milíkov. Část Těchlovice rovněž nemá vybudovanou kanalizační síť. Dešťovou vodu odvádí systémem struh do melioračního vedení, po soutoku s Petrským a Údolním potokem dále do přehrady. Odpadní vody obyvatel Těchlovice jsou akumulovány v bezodtokových jímkách a jsou vyváženy na pole.

6.3

Elektrická energie

Území města je zásobováno elektrickou energií z vedení vysokého napětí 22 kV. Hlavní napájecí vedení přichází z rozvodny Stříbro. Z tohoto vedení jsou k jednotlivým transformačním stanicím vedeny odbočky v podobě vzdušných vedení i kabelových vedení. V území města jsou lokalizovány fotovoltaické elektrárny.

6.4

Zemní plyn

Plynofikace je provedena pouze u Stříbra prostřednictvím NTL rozvodů. Systém zásobování plynem má dostatečnou kapacitu, z důvodu vysoké ceny plynu však řada lidí přechází zpět na klasické vytápění.

6.5

Ochrana před důsledky povodní

Z hlediska ochrany před povodněmi je podstatné záplavové území Mži vymezené včetně aktivní zóny. Město spadá z části do území zvláštní povodně pod VD Lučina. Snížení rizika negativních důsledků povodňových stavů spočívá v péči o celé povodí, jehož je území města součástí. Příkladem vhodných aktivit jsou drobné retenční nádrže, revitalizace toků, vsakování dešťových vod v zastavěném území apod.

6.6

Odpadové hospodářství

Nakládání s odpady je prováděno na území města organizovaným svozem směsného komunálního odpadu oprávněnou firmou Ekodepon s.r.o. Svoz se provádí na skládku komunálního odpadu v Lažanech u Černošína. Ve všech sídlech se provádí separovaný sběr druhotných surovin do speciálních kontejnerů. Nejčastějšími složkami jsou sklo barevné a bílé nebo směs, plasty a papír. Ve Stříbře se provádí sběr železného šotu a dalších kovů. Dalším zařízením pro nakládání s odpady je sběrný dvůr v lokalitě bývalých kasáren.

-42-

7 Životní prostředí 7.1

Příroda a krajina

Krajina na území města je charakterizována zaříznutým údolím řeky Mže, na které jsou vázány další hodnotné přírodní plochy. Jedná se zejména o údolí přítoků, z nichž nejhodnotnější je Petrské údolí, které je zčásti chráněné jako přírodní památka a zároveň Evropsky významná lokalita. Z dalších krajinných cenností je možné jmenovat Stříbrský vodopád a Butovský vodopád. V údolí Mže jsou významným dokladem hornické činnosti štoly. Z hlediska krajinného rázu není kromě údolí Mže potřebná ochranná jiných charakteristických prvků. Krajinnými dominatami jsou návrší (Otročínský vrch, Roman, Křížový vrch ad.). Z hlediska ekologické stability je území města relativně příznivé. Přesto je v územním plánu vymezen jako zásadním limit a opatření na zlepšení stavbu krajiny územní systém ekologické stability.

7.2

Ovzduší a hluk

Z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší a hlukové zátěže je hlavním zdrojem doprava po silnicích II/605 a II/193. PO vybudování D5 se ovšem neúnosné zatížení dopravou snížilo a nyní je spíše nárazové. Problémem je již zmíněný návrat ke zdrojům na tuhá paliva z důvodu cen plynu. Domácí topeniště a doprava jsou tedy hlavními zdroji benzo(a)pyrenu, jehož imisní limit je ve Stříbře dlouhodobě překračován. Údolní poloha Mže je územím inverzních situací, které napomáhají znečištění ovzduší zejména na podzim a na jaře.

7.3

Ochrana vod

Kvalita vody v řece Mži je dobrá, bez závažných výkyvů. Mže napájí Hracholuskou přehradu, která byla zřízena jako rekreační a vodohospodářská. Kvalita vody v nádrži je proměnlivá. Koupání je na území města omezeno pouze na Butov, kde je rekreační oblast s přístupem do přehrady. Chybí městské koupaliště.

-43-

Přílohy Seznam příloh:

- Tabulka P1: Struktura obyvatel (2011) - Tabulka P2: Struktura domácností (podíl v %, 2011) - Grafy P3: Struktura dokončených bytů (2002-2014) - Tabulka P4: Domy, byty a jejich vybavenost (2011) - Tabulka P5: Žáci ZŠ podle bydliště a navštěvované školy ve školním roce 2014/15 - Graf P6: Žáci SŠ s bydlištěm ve Stříbře podle střední školy ve školním roce 2014/2015 - Tabulka P7: Základní přehled aktivních spolků a uskupení - Tabulka P8: Přehled prostor a míst pro setkávání a kulturně-společenské akce - Tabulka P9: Přehled venkovních míst s využitím pro sport - Tabulka P10: Významné atraktivity ve městě a okolí - Graf P11: Vývoj indexu kriminality - Tabulka P12: Směrová vyjížďka do zaměstnání (2011) - Tabulka P13: Významní zaměstnavatelé ve Stříbře - Tabulka P14: Ubytovací kapacity na území města Stříbra (počet lůžek) - Tabulka P15: Počty dopravních nehod, zraněných a usmrcených osob (2007-2013) - Mapa 1: Vymezení zájmového a konkurenčního území města Stříbra

-44-

Tabulka P1: Struktura obyvatel (2011) Stříbro Tachov

území Počet mužů na 1000 žen

SO POÚ SO POÚ Bezdru- ORP Nýřany Stříbro žice Stříbro

Planá

Bor

Okres Plzeňský kraj Tachov

978,0

959,7

992,3

964,7

958,1

1013,5

988,3

1009,6

1007,2

978,7

Podíl narozených v obci obvyklého bydliště (%)

40,3

40,4

36,6

38,5

44,7

38,4

35,6

37,9

37,6

44,9

Podíl obyvatel bydlících v bytech (%)

97,9

96,9

95,2

99,4

99,1

97,2

98,1

97,3

97,2

96,6

Podíl obyvatel bydlících v zařízeních (%)

1,4

2,5

2,7

0,2

0,5

1,7

0,1

1,5

1,5

2,0

Podíl obyvatel bydlících mimo byty a zařízení (%)

0,7

0,6

2,1

0,4

0,5

1,1

1,8

1,2

1,3

1,3

Počet obyvatel bydlících mimo byty a zařízení

52

72

87

24

34

154

46

200

689

7668

Podíl cizinců

6,1

8,6

8,0

4,3

4,2

6,0

1,8

5,3

7,0

5,4

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 (%)

13,5

13,6

15,2

14,3

15,1

14,2

13,9

14,1

14,7

13,9

Podíl obyvatel ve věku 15 - 64 (%)

72,4

72,2

72,4

71,3

70,1

72,2

69,4

71,8

72,0

69,5

Podíl obyvatel ve věku 65 a více (%)

13,9

13,8

11,9

14,0

14,5

13,3

16,5

13,8

13,0

16,3

102,8

101,5

78,2

97,7

95,9

94,0

118,4

97,7

88,3

116,7

Průměrný věk obyvatel - celkem

40,2

40,7

39,3

40,2

39,9

39,9

41,8

40,2

39,8

41,5

Průměrný věk - muži

38,7

39,4

38,0

39,0

38,7

38,8

40,3

39,0

38,7

40,5

Průměrný věk - ženy

41,7

42,0

40,7

41,3

40,9

41,1

43,3

41,4

41,0

42,4

Podíl obyvatel se základním vzděláním (%) Podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity (%)

18,5

16,9

22,4

19,0

21,2

26,5

26,5

26,5

20,1

19,2

28,3

30,1

31,1

31,2

32,9

38,0

41,4

38,6

31,0

36,7

Podíl obyvatel s úplným středním vzděláním (%)

23,4

24,2

18,7

22,1

19,9

25,4

23,8

25,1

20,2

28,8

Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (%)

7,3

6,2

3,8

5,8

4,9

6,8

5,0

6,5

4,9

11,0

41,5

41,2

30,5

37,9

33,1

34,9

31,5

34,4

34,6

43,7

Index stáří

Podíl obyvatel minimálně s maturitou (%) Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2011

Tabulka P2: Struktura domácností (podíl v %, 2011) Název Stříbro Tachov Domácnosti jednotlivců Vícečlenné nerodinné domácnosti

31,6

33,3

Bor 31,3

Planá 31,1

SO SO POU POU Bezdru- ORP Okres Plzeňský kraj Nýřany Stříbro žice Stříbro Tachov 30,2

30,1

31,9

30,4

30,6

32,3

4,8

5,7

6,7

5,3

3,7

4,6

2,9

4,4

5,5

4,8

67,7

66,3

59,6

66,9

71,4

72,6

56,7

71,0

65,9

69,4

63,6

61,0

62,0

63,7

66,2

65,3

65,2

65,2

63,9

62,9

2,4

1,9

3,1

2,6

2,4

3,1

2,7

3,1

2,9

2,4

97,6

98,1

96,9

97,4

97,6

96,9

97,3

96,9

97,1

97,6

78,1

76,4

79,1

77,8

82,3

78,9

81,8

79,3

77,9

80,0

38,7

39,3

41,0

37,9

41,4

39,4

39,2

39,4

39,7

39,5

Počet členů domácnosti: 3

34,1

35,8

35,8

33,1

30,7

31,8

20,7

30,1

31,2

32,4

Počet členů domácnosti: 4

55,3

51,5

49,4

55,7

55,8

53,4

55,8

53,7

53,0

53,7

Počet členů domácnosti: 5 a více

10,7

12,7

14,8

11,2

13,5

14,8

23,6

16,2

15,9

13,9

61,3

60,7

59,0

62,1

58,6

60,6

60,8

60,6

60,3

60,5

Počet členů domácnosti: 2

67,1

68,2

66,5

65,9

64,6

63,7

60,6

63,2

63,9

67,9

Počet členů domácnosti: 3

23,2

22,4

24,1

22,5

25,4

24,8

25,8

24,9

24,6

22,7

Počet členů domácnosti: 4

7,9

7,7

7,7

9,3

7,8

9,0

10,9

9,3

8,9

7,7

Počet členů domácnosti: 5 a více

1,7

1,7

1,8

2,3

2,1

2,6

2,8

2,6

2,7

1,7

Počet členů domácnosti: 2 Rodinné domácnosti Rodinné domácnosti tvořené 2 a více rodinami Rodinné domácnosti tvořené 1 rodinou Rodinné domácnosti tvořené 1 rodinou - úplné Úplná rodina se závislými dětmi

Úplná rodina bez závislých dětí

Rodinné domácnosti tvořené 1 rodinou - neúplné

21,9

23,6

20,9

22,2

17,7

21,1

18,2

20,7

22,1

20,0

Neúplná rodina v čele žena

83,3

80,7

79,0

78,5

82,3

80,3

82,2

80,6

79,3

80,7

Neúplná rodina v čele muž

16,7

19,3

21,0

21,5

17,7

19,7

17,8

19,4

20,7

19,3

Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2011

-45-

Grafy P3: Struktura dokončených bytů (2002-2014) Stříbro

Tachov

60

60

40

6 9

30

byty v RD

49 20

0

35

4 10

19

26

12 4 3

0

11 12

16 3 2 3

ostatní byty

počet dokončených bytů

počet dokončených bytů

11 50

4

50 40 30 20 10

14

Planá

50 40

byty v RD

8 6 30

12 15

10

14 5

0

1 4

6

1

ostatní byty

20 6 1

2

Nýřany

počet dokončených bytů

60 50

8

40 byty v RD

30 49

ostatní byty

20 24 17

10 0

3

2

11

10 14 13 8 1 3

12

10 4 2

-46-

počet dokončených bytů

počet dokončených bytů

60

35

4 8 7 2

5 8 10 9

15

16

10 10

Bor

9

20

ostatní byty

14

9

0

70

30

byty v RD

59

110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

4

byty v RD

105

ostatní byty

1

5

4 10 5 10 11 4 3

Tabulka P4: Domy, byty a jejich vybavenost (2011)

ukazatel

Stříbro Tachov

Bor

Planá

SO SO POÚ POU Bezdru- ORP okres Plzeňský kraj Nýřany Stříbro žice Stříbro Tachov

Podíl rodinných domů (%)

77,5

80,0

83,3

81,9

85,5

85,4

90,1

86,4

86,2

88,0

Podíl obyvatel bydlících v rodinných domech (%)

41,0

33,2

45,3

42,7

43,5

52,8

65,0

54,7

50,0

50,7

Průměrné stáří obydlených domů celkem

46,5

47,0

51,5

52,2

53,9

51,2

61,1

52,9

51,8

Podíl neobydlených domů s byty celkem (%)

6,5

6,5

12,7

11,6

9,6

13,8

24,4

16,0

13,8

19,2

Podíl neobydlených domů s byty k rekreaci (%)

1,5

1,1

4,9

1,1

2,4

5,2

13,4

6,8

5,0

9,6

Podíl obydlených bytů ve vlastním domě

31,2

26,1

37,8

33,8

35,6

42,4

52,9

46,2

42,6

37,9

Podíl obydlených bytů v osobním vlastnictví

67,0

59,9

65,5

69,4

62,9

67,1

58,7

69,0

68,7

25,7

Podíl obydlených bytů nájemních

27,2

29,2

29,9

23,5

25,3

27,3

31,1

29,3

25,0

20,4

2,1

7,8

1,0

3,1

8,1

1,4

3,4

1,8

2,7

3,7

Průměrný počet obyvatel na obydlený byt

2,47

2,40

2,55

2,47

2,54

2,57

2,57

2,57

2,57

2,4

Průměrná plocha obydlených bytů v m2

84,5

80,6

87,3

85,4

79,5

88,6

93,2

77,1

75,9

86,5

Podíl obydlených bytů s přípojem na kanalizační síť (%)

86,5

94,0

76,2

85,8

83,6

73,3

64,5

68,8

76,0

77,5

Podíl obydlených bytů s žumpou, jímkou (%)

12,5

5,6

22,0

13,0

15,1

24,3

33,3

25,1

20,0

19,9

Podíl obydlených bytů napojených na plyn (%)

75,7

83,9

46,5

66,7

85,3

55,8

38,5

49,7

53,4

68,7

Podíl obydlených bytů vytápěných plynem (%) Podíl obydlených bytů vytápěných ústř. kamny na pev. paliva (%)

64,8

28,9

18,3

37,5

50,9

46,4

20,4

42,4

32,3

34,9

20,6

9,7

33,2

19,7

10,8

37,5

49,6

39,4

32,5

24,3

6,2

2,9

7,1

5,4

14,9

7,9

8,9

8,0

6,3

8,8

Podíl obydlených bytů družstevních

Podíl obydlených bytů vytápěných kamny (%) Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2011

-47-

Tabulka P5: Žáci ZŠ podle bydliště a navštěvované školy ve školním roce 2014/15 ZŠ Gagarinova abs. v%

Bydliště Stříbro

ZŠ Mánesova abs. v%

ZŠ Revoluční abs. v%

Celkem abs. v %

311

74,4

251

66,1

19

45,2

581

69,2

Erpužice

19

4,5

11

2,9

0

0,0

30

3,6

Únehle

16

3,8

0

0,0

0

0,0

16

1,9

Kšice

13

3,1

1

0,3

1

2,4

15

1,8

Záchlumí

4

1,0

15

3,9

1

2,4

20

2,4

Sulislav

0

0,0

14

3,7

0

0,0

14

1,7

Sytno

2

0,5

12

3,2

0

0,0

14

1,7

Kladruby

0

0,0

11

2,9

4

9,5

15

1,8

ostatní

53

12,7

65

17,1

17

40,5

135

16,1

Celkem

418

100,0

380

100,0

42

100,0

840

100,0

Zdroj dat: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

Graf P6: Žáci SŠ s bydlištěm ve Stříbře podle střední školy ve školním roce 2014/2015 Gymnázium, Stříbro Střední odborná škola, Stříbro 84

Střední odborné učiliště a Základní škola, Planá 126

Střední škola, Bor Střední průmyslová škola dopravní, Plzeň

10 10

Střední škola informatiky a finančních služeb, Plzeň

11

Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň

15 16 21

45

Zdroj dat: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

Střední odborné učiliště elektrotechnické, Plzeň ostatní

-48-

Tabulka P7: Základní přehled aktivních spolků a uskupení -

-

Tělovýchovná jednota Baník Stříbro (www.tjbanikstribro.cz)  Kuželkářský oddíl (http://www.myjsmeklokani.cz)  Oddíl atletiky  Oddíl baketbalu  Oddíl florbalu (http://www.tjbanikstribro.cz/florbal)  Oddíl fotbalu  Oddíl kulturistiky (http://www.tjbanikstribro.cz/kulturistika)  Oddíl nohejbalu  Oddíl tenisu (http://tenisstribro.cz/)  Oddíl volejbalu  Oddíl squashe (http://www.squash.estranky.cz/) Horolezecký klub Skoba (www.skoba.ddm-stribro.cz) Sportovní střelecký klub Stříbro z.s. (http://sskstribro.cz) HC STŘÍBRO 06, z.s. HC Buldoci Stříbro o.s. (http://www.hcbuldoci.cz) Cyklodrak (http://www.cyklodrak.cz) Zápas Stříbro (http://zapas-stribro.wz.cz) Stolní tenis DDM Stříbro (http://www.stddmstribro.cz/) Sdružení vytrvalců Stříbro, o.s. (http://www.svstribro.cz/) Dolníci města Stříbra (na soci. síti facebook) Ochotnický soubor Divoch (http://divoch.stribro.cz) Sdružení spoluvlastníků vodovodu Stříbro sever Pro Stříbro o.s. – činnost v oblasti environmentální Občanské sdružení na ochranu životního prostředí města Stříbra a jeho okolí Klub přátel města Stříbra Občané sobě o.s . Ronšperk o.s. – záchrana kapliček cestou na vrch Ronšperk Hornicko-historický spolek (http://www.hornickyspolekstribro.cz/) Duchmaus o. s. – provoz muzea minerálů, vydavatelství Stříbrští občané městu STROM (http://strom.stribro.net) Klub vojenského opevnění Stříbro (http://www.kvostribro.cz/) Sbor dobrovolných hasičů Stříbro (http://www.hasicistribro.agnet.cz/) Klub mladých debrujářů Klub důchodců Automotoklub Stříbro (http://www.amkstribro.cz) Motosport Club Stříbro Klub českých turistů, odbor Stříbro Sdružení rodičů a přátel školy při SZeŠ a RŠ Stříbro Sdruž.rodičů a přátel při MŠ Stříbro Familia Argentea, z.s. (Lesní školka Divočina - http://ls-divocina.cz/) Sdružení rodičů při Základní škole Stříbro, Mánesova 485 Občanské sdružení učitelů škol podél Zlaté stezky Zlatíčka ze Stříbra o.s. (http://www.zusstribro.cz/sdruzeni_rodicu_pri_zus_stribro.html) Svaz zdravotně postižených Svaz postižených civilizačními chorobami Farní charita Stříbro Kynologický klub Stříbro (http://kkstribro.kx.cz) Český svaz chovatelů Český rybářský svaz MO Stříbro (http://rybaristribro.cz/) Český svaz včelařů Honební společenstvo Stříbro Myslivecké sdružení Ostříž Stříbro Myslivecké sdružení Jirná Stříbro

Zdroj dat: vlastní šetření

-49-

Tabulka P8: Přehled prostor a míst pro setkávání a kulturně-společenské akce Prostory vnitřní: Kulturní dům o Sál, velká klubovna o Salónek, učebna Městské muzeum o Galerie o Víceúčelový sál Kino Slavia Dům dětí a mládeže Stříbro Městská knihovna Obřadní síň v radnici Sál ZUŠ Děkanský kostel Všech svatých Aula Gymnázia Beseda – malý sál Dolnická/Husitská bašta

Prostory vnější: Masarykovo náměstí TJ Baník Minoritské zahrady Rajský dvůr Muzea Venkovní prostory DDM U Poledníku – v blízkosti kina Slavia Prostor kynologického klubu v Lipkách Skatepark u TJ Baník Hasičské cvičiště – Sokolská ul. Svinčák – louka za Poštou Hornický skanzen Pískovna Terén sv. Petra

Zdroj dat: vlastní šetření

Tabulka P9: Přehled venkovních míst s využitím pro sport Sportovní areál TJ Baník Stříbro – komplex sportovních ploch vč. sportovní haly  víceúčelové hřiště s umělým povrchem,  atletický a fotbalový stadion  4 tenisové kurty  2 volejbalové kurty  1 kurt na bech volejbal  skatepark Víceúčelové hřiště s ledovou plochou, v letním období využívána plocha plastová určená pro hokejbal, florbal, inline hokej, volné bruslení na inline bruslích Venkovní lezecká stěna vč. 2 vnitřních místností na boulderování (v DDM) Volně přístupné sportovní prvky u DPS (pro seniory) Sportovní areál u ZŠ Gagarinova  travnaté hřiště na kopanou,  umělá běžecká dráha,  hřiště s umělým povrchem především na volejbal a tenis,  dvě hřiště na volejbal s pískovým povrchem,  víceúčelové hříště na házenou, volejbal, košíkovou,  sektory pro skok daleký, skok vysoký i sektor pro vrh koulí  dopravní hřiště s asfaltovým povrchem Sportovní areál Gymnázia a Obchodní akademie  víceúčelové hřiště  umělá běžecká dráha s doskočištěm Venkovní antukové hřiště při ZŠ spec. Revoluční Venkovní betonové hřiště při ZŠ Mánesova Venkovní antukové hřiště při SOŠ Venkovní asfaltové hřiště na Záp. předměstí (naproti MPA) Venkovní antuková hřiště v Nádražní ul. 2x Skatepark v areálu bývalých kasáren Střelnice v údolí říčky Úhlavky Hasičské hřiště na plovárně u řeky Mže – pro hasičský sport Kynologické cvičiště v jižní části města mezi železniční tratí a řekou Mží, plánován přesun Motokrosový areál sv. Petra Zdroj dat: vlastní šetření

-50-

Tabulka P10: Významné atraktivity ve městě a okolí -

Historické jádro města vyhlášeno Městskou památkovou zónou  Celá řada měšťanských památek zapsaných jako KP Městská radnice Městské hradby a Židovská branka Husitská bašta Minoritský klášter hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Všech svatých s freskovou výzdobou a vyhlídkovou věží Kostel sv. Petra Most a mostní brána přes řeku Mži 13. Poledník procházející středem města Mariánský sloup na náměstí Koubkova branka Městský park Muzeum minerálů Duchmaus Kaple v Milíkově Tvrz Hrádek v Milíkově Kaple Panny Marie Sněžné v Těchlovicích Židovský hřbitov Křížová cesta na vrch Ronšperk/Křížový vrch Petrské údolí – Přírodní památka v údolí Petrského údolí Údolí řeky Mže Rekreační oblast Hracholuské přehrady Systém opevnění 1. republiky v zázemí města Hornický skanzen a královská dědičná štola Prokop Bývalé štoly a doly o Štola Sv. Barbora, Gottwill, sv. Anna, Urbanova štola, Haringova mlýnská štola Bývalý důl brokárna Cyklocentrum Lhota u Stříbra

Zdroj dat: vlastní šetření

počet zjištěných trestných činů průměrně měsíčně na 10 000 obyv.

Graf P11: Vývoj indexu kriminality 30 25 OOP Stříbro 20

OOP Tachov OOP Bor

15

OOP Planá OOP Nýřany

10

Plzeňský kraj 5 0 Zdroj dat: www. mapakriminality.cz

-51-

Tabulka P12: Směrová vyjížďka do zaměstnání (2011) Počet osob vyjíždějících do zaměstnání Z obce Do obce celkem Kladruby Stříbro 81 Černošín Stříbro 49 Plzeň Stříbro 47 Konstantinovy Lázně Stříbro 39 Erpužice Stříbro 28 Bor Stříbro 22 Bezdružice Stříbro 21 Svojšín Stříbro 21 ostatní Stříbro 368 Celkem 676 Stříbro Plzeň 275 Stříbro Bor 82 Stříbro Kostelec 65 Stříbro zahraničí 51 Stříbro Tachov 47 Stříbro Praha 37 Stříbro Černošín 26 Stříbro Město Touškov 19 Stříbro Kladruby 16 Stříbro ostatní 164 Celkem 782

-52-

Počet osob vyjíždějících denně do zaměstnání 76 49 42 36 25 21 21 21 322 613 243 74 65 29 39 16 26 18 14 139 663

v% 12,0 7,2 7,0 5,8 4,1 3,3 3,1 3,1 54,4 100,0 35,2 10,5 8,3 6,5 6,0 4,7 3,3 2,4 2,0 21,0 100,0

Tabulka P13: Významní zaměstnavatelé ve Stříbře Název firmy

Počet zaměstnanců

Kermi s.r.o.

500 - 999

RSF Elektronik spol. s r.o.

500 - 999

Mlékárna Stříbro s.r.o.

50 - 99

AUTO VOLF spol. s r.o.

50 - 99

KALESPOL STŘÍBRO s.r.o.

50 - 99

Vlková Partners s.r.o.

50 - 99

INUTEC s.r.o.

50 - 99

Město Stříbro

50 - 99

Základní škola Stříbro, Gagarinova

50 - 99

EUROSERUM s.r.o.

25 - 49

TAZATA, spol. s r.o.

25 - 49

Správa majetku města Stříbra, s.r.o.

25 - 49

S R S Kunststoff und Montagetechnik s.r.o.

25 - 49

MPA stavební spol. s r.o.

25 - 49

ARBOLES, s.r.o.

25 - 49

King International s.r.o.

25 - 49

BODIT TACHOV s.r.o.,

25 - 49

BIT CZ s.r.o.

25 - 49

Základní škola Stříbro, Mánesova

25 - 49

Mateřská škola Stříbro

25 - 49

Střední odborná škola, Stříbro

25 - 49

Gymnázium, Stříbro

25 - 49

Zdroj dat: ARES, 2016

Tabulka P14: Ubytovací kapacity na území města Stříbra (počet lůžek) Název zařízení

kapacita

Název zařízení

kapacita

Hotel U BRANKY

10 a méně

Turistická ubytovna TJ BANÍK

11-50

Hotel ALEXANDER

11-50

DOMOV MLÁDEŽE

11-50

Pension Q

11-50

Chatová osada Stříbro

10 a méně

Penzion EXCELLENT

10 a méně

Autokemp POHODA

10 a méně

Penzion ŠTYBAR

11-50

Autocamp OAZA BUTOV

10 a méně

Pension CHANOS

10 a méně

Rekreační středisko BUTOV

10 a méně

Penzion AVENA

11-50

Rekr. středisko BUTOV – ŠKODA

51-100

Penzion U RADNICE

11-50

Rekreační zařízení BUTOV

10 a méně

CYKLOCENTRUM Lhota

11-50

Motorest U Rumcajse

10 a méně

Zdroj dat: ČSÚ

-53-

Tabulka P15: Počty dopravních nehod, zraněných a usmrcených osob (2007-2013)

Rok 2009

Počet Usmrceno nehod osob 40 2

Těžce zraněno osob 0

Lehce zraněno osob 18

2010

30

0

2

24

2011

37

0

1

18

2012

32

0

2

15

2013

27

0

3

16

2014

33

0

1

21

2015

39

0

4

18

Celkem

238

2

13

130

-54-