PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V

KARLOVARSKÉM KRAJI 2007 – 2013

Pramen: Zámecké lázně, K. Vary

Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

Zpracovatel: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Středisko pro výzkum regionálního rozvoje Husova 11, 306 14 Plzeň Řešitelé : Mgr. Jiří Ježek (zodpovědný řešitel) Ing. Jan Tlučhoř

2

OBSAH

Obsah

3

Úvod

4

1.

Situační analýza cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

6

2.

SWOT analýza cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

19

3.

Koncepční východiska Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství

24

v Karlovarském kraji 4.

Strategie rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

27

5.

Priority a opatření na podporu cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

32

6.

Akční plán

40

7.

Pravidelné vyhodnocování (evaluace) strategie a akčního plánu

45

Přílohy Příloha 1: Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad (2007-2013) Příloha 2: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 Příloha 3: Cestovní ruch v České republice v tabulkách, grafech a mapách

3

ÚVOD Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji má za cíl navrhnout ucelenou a konkrétní představu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v území vymezeném Karlovarským krajem. Vytváří koncepční rámec pro budoucí veřejné a soukromé investice v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Jedná se o nástroj, který umožňuje efektivně koordinovat a optimalizovat finanční prostředky vydávané na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v celém zájmovém území. Zájmovým územím je území Karlovarského kraje, které po dohodě s agenturou CzechTourism tvoří turistický region „západočeské lázně“1, v rámci něhož, po dohodě s Plzeňským krajem, bude propagováno také město Konstantinovy Lázně. Turistický region „Západočeské lázně“ se dále nebude členit na menší územní jednotky. Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji je časově vázán na období let 2007 až 2013. Předpokládá se, že jednotlivá opatření uvedená v tomto Programu budou významným způsobem financována především ze strukturálních fondů Evropské unie. Hlavně z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS II Severozápad (2007-2013) a z Operačních programů Přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko a Česká republika – Sasko. Jedná se o programový dokument, jehož obsah je plně sladěn s Programem rozvoje Karlovarského kraje, s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti NUTS II Severozápad (2007-2013) a s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. Stručné shrnutí těchto navazujících dokumentů je součástí přílohy, která se nachází na konci tohoto Programu. Cestovní ruch a lázeňství je významným průřezovým odvětvím. To znamená, že jeho rozvoj souvisí s celou řadou dalších oblastí, jakými je např. doprava (otázka silnice I/6, letiště v Karlových Varech), technická a občanská vybavenost jednotlivých středisek cestovního ruchu a lázeňství, jejich vzhled, čistota anebo možnosti trávení volného času, které rozvoj cestovního ruchu a lázeňství umožňují. Vztahům mezi rozvojem cestovního ruchu a lázeňství a celkovým rozvojem území Karlovarského kraje se komplexně zabývá Program rozvoje Karlovarského kraje jako stěžejní strategický dokument, z něhož Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji vychází. Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji vznikl v období od března do července 2007. Zpracovatelem bylo Středisko pro výzkum regionálního rozvoje Západočeské univerzity v Plzni/ Chebu, které při zpracování využilo jednak starší verze Programu z r. 2003, dále nových statistických dat a především diskusí a připomínek členů pracovní skupiny.

1

To znamená, že území Karlovarského kraje společně s Konstantinovými Lázněmi v Plzeňském kraji bude agentura CzechTourism v zahraničí propagovat jako turistický region s označením západočeské lázně. Tento region nebude dále členěn na menší jednotky jako např. Krušné hory, Ašsko atd.

4

Při zpracování Programu bylo použito tzv. komunitní metody, což znamená, že je výsledkem diskuze zpracovatele s významnými aktéry cestovního ruchu a lázeňství v kraji, kteří byli členy pracovní skupiny. Členové pracovní skupiny v rámci zpracování Programu cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji Dvořáková Alice Jambor Stanislav Ježek Jiří (zpracovatel) Kosorinová Darina Krolopová Irena Pořízková Radka Procházka Aleš Prudík Jan Rebjonok Alexandr Štrudl Josef Švaříček Stanislav Tlučhoř Jan Vidlák Miroslav Zámostná Olga Zoubek Ladislav

KÚKK – OKPPL a CR KÚKK – ORR Západočeská univerzita v Plzni ANNA KK + KKLL KÚKK – ORR KÚKK – OKPPL a CR a.i.m. Agentur s.r.o. KÚKK – OKPPL a CR Imperiál Karlovy Vary, a.s. SU z.s. Krajská sekce AHR ČR Západočeská univerzita v Plzni DS Sokolovsko Výbor regionálního rozvoje KK KČT Karlovarského kraje

Jednotlivé části Programu byly projednány na čtyřech zasedáních pracovní skupiny, a to dne 30.3.2007, 20.4.2007, 9.5.2007, 13.6.2007. Na dokument byla vypracována nezávislá oponentura od Ing. Jana Přikryla, CSc. a tyto připomínky byly do Programu zapracovány. Poté byl Program schválen zastupitelstvem Karlovarského kraje dne …………………… . Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji je plně sladěn s Programem rozvoje Karlovarského kraje (PRKK), jak již bylo výše uvedeno. Jelikož pro účely PRKK byla zpracována SEA, není již nutné ji zpracovávat pro potřeby Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství.

5

1. SITUAČNÍ ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI 1.1 Význam cestovního ruchu pro regionální ekonomiku Cestovní ruch je významným průřezovým odvětvím ekonomiky. Zahrnuje různé služby a profese a je propojen s mnoha dalšími obory a odvětvími. Má tedy významný multiplikační efekt. Všeobecně se uvádí, že jedno pracovní místo v oblasti ubytovacích anebo stravovacích služeb je schopno vytvořit až dvě další pracovní místa v dalších odvětvích a oborech jakými jsou doprava, stavebnictví, maloobchod, služby, kultura atd. Jedná se o odvětví ekonomiky, které je významně závislé na osobních službách a na vztahu poskytovatel služby - zákazník (významnou roli tedy hraje lidský faktor). Nejedná se přitom o obor kvalifikačně náročný2 (většinu zaměstnanců tvoří středoškoláci), což je také často důvod, proč v oblasti cestovního ruchu mohou relativně snadno vznikat nová pracovní místa, a to i ve venkovských územích s horší vzdělanostní strukturou obyvatelstva. V České republice se cestovní ruch v r. 2004 podílel 13,74% na hrubém domácím produktu, 12,89% na celkové zaměstnanosti a 13,27% na exportu. V Karlovarském kraji je tento podíl ještě vyšší a podle nejnovějších odhadů se pohybuje kolem 15-16% na regionálním HDP. 1.2 Nabídka cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji Karlovarský kraj disponuje významným přírodním, historickým a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Tento potenciál však v současné době není zcela využíván, což je dáno jednak nedostatečnou doprovodnou infrastrukturou (návštěvníci si často stěžují nedostatečné možnosti trávení volného času), nízkou kvalitou některých základních i doplňkových služeb cestovního ruchu, dále pak problémy spojenými s kvalitou a kvalifikační úrovní pracovních sil, působících v cestovním ruchu a lázeňství, a v neposlední řadě s nedostatečným sociálním kapitálem, což se projevuje v ne příliš vysoké míře spolupráce a partnerství mezi jednotlivými aktéry jak z podnikatelského, tak i veřejného a občanského sektoru. Sociální kapitál je přitom v současné době považován za jeden z nejvýznamnějších faktorů rozvoje cestovního ruchu, který je nezbytnou podmínkou aktivizace a využívání všech dostupných místních a regionálních zdrojů a kapacit (OECD 2004). Největší konkurenční výhodou Karlovarského kraje je lázeňství a lázeňský (zdravotní) cestovní ruch. Karlovarský kraj se v posledních letech snaží profilovat jako destinace, kam návštěvníci přijíždějí nejenom do lázní, ale také na hory i do lesů, za kulturními, historickými i technickými památkami, geologickou minulostí Země, faunou a flórou současnosti, za sportem, pěší turistikou, s kolem, kánoí nebo i jachtou či s horolezeckou výstrojí.

2

Na rozdíl od lázeňství, které má požadavky na vysokoškolsky (medicínsky) vzdělanou pracovní sílu.

6

Graf 1: Hromadná ubytovací zařízení celkem 1998-2005 800 700

695

666

640

623

600

počet

500

436

453

2002

2003

423

423

2004

2005

400 300 200 100 0 1998

1999

2000

2001 rok

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje 2000-2006

Tabulka 1: Hromadná ubytovací zařízení v Karlovarském kraji ve srovnání s ostatními kraji České republiky

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Hromadná ubytovací zařízení na 1 000 obyvatel

4* a 5* hotely na 10 000 obyvatel

Průměrný počet lůžek v 1 hromadném ubytovacím zařízení

Průměrný počet pokojů Průměrný v1 počet lůžek na hromadném 1 pokoji ubytovacím zařízení

Průměrný počet zaměstnanců na 1 hromadné ubytovací zařízení

Průměrný počet lůžek na 1000 obyvatel

0,74

0,28

56,96

21,63

2,63

6,38

42,11

0,50 0,47 1,58 0,75 1,39 0,48 2,15 1,79 0,55 0,69 0,44 0,54 0,62 0,38

0,97 0,16 0,33 -1,87 --------0,06

111,14 51,09 52,27 50,74 67,63 48,63 43,65 45,77 56,00 53,21 61,57 56,56 58,65 55,26

50,85 18,68 17,49 17,86 32,72 18,35 14,47 16,08 19,49 18,12 24,24 20,71 21,65 20,56

2,19 2,74 2,99 2,84 2,07 2,65 3,02 2,85 2,87 2,94 2,54 2,73 2,71 2,69

18,48 5,25 3,53 3,68 16,74 5,15 2,49 3,91 4,75 3,83 6,40 7,64 6,34 7,24

55,85 23,99 82,56 38,25 93,92 23,57 94,04 82,11 30,66 36,71 26,97 30,50 36,29 20,79

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje a ČR 2006, vlastní výpočty

V Karlovarském kraji se v r. 2005 nacházelo 423 hromadných ubytovacích zařízení, která představují ubytovací kapacitu ve výši 28.607 lůžek a dále 1.421 míst pro stany a karavany v kempincích. Čisté využití lůžek (lůžkové kapacity) ve stejném roce činilo 43,5%, což poukazuje především relativně nízkou míru využitelnosti mimo hlavní sezónu.

7

Z hlediska počtu ubytovacích zařízení můžeme v posledních čtyřech letech zaznamenat jistou stagnaci v jejich počtu; hlediska vývoje počtu lůžek a pokojů od roku 1998 do roku 2005 nejsou pozorovány žádné výrazné změny. To znamená, že počet ubytovacích zařízení a lůžková kapacita již nerostou takovým tempem, jako v 90. letech, ale dochází ke kvalitativním změnám v jejich struktuře (narůstá počet ubytovacích zařízení a lůžek vyšších kategorií). Jedná se přitom o celorepublikový trend. Srovnání nabídky ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji s údaji za celou Českou republiku resp. s ostatními kraji, vede k následujícím závěrům:  Karlovarský kraj je nadstandardně vybaven kvalitními hotely vysoké kategorie  Karlovarský kraj je po Libereckém kraji druhý co do počtu lůžek na 1.000 obyvatel  ubytovací zařízení v Karlovarském kraji jsou spíše větší (průměrně 67,6 lůžka na zařízení se 32,7 pokoji)  pokoje v ubytovacích zařízeních mají nejmenší počet lůžek (v průměru 2,07) v celé České republice, což také indikuje poměrně silné zastoupení ubytovacích zařízení vyšších kategorií  relativně vysoký počet zaměstnanců na jedno ubytovací zařízení je způsoben širokou nabídkou doplňkových služeb (především lázeňského charakteru), které jsou významně závislé na kvalitě pracovní síly

1.3 Poptávka po cestovním ruchu a lázeňství Z níže uvedené tabulky 2 a následujících grafů 2 a 3 vyplývá, že po Praze navštěvuje Karlovarský kraj nejvíce cizinců (jak v absolutních, tak i relativních číslech), ale také nejméně českých (domácích) turistů ze všech krajů České republiky. Graf 2: Vývoj počtu hostů Karlovarského kraje v letech 2000 až 2005. Vývoj počtu hostů 2000-2005 700 000 600 000

počet

500 000 Celkem hostů

400 000

z toho cizinců 300 000

z toho domácích turistů

200 000 100 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

rok

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje 2001-2006.

8

Tabulka 2: Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji ve srovnání o ostatními kraji České republiky Hromadná ubytovací zařízení celkem

ČR, kraje Česká republika

7 605

Hosté celkem

z toho cizinci

12 361 793 6 336 128

Přenocování celkem

z toho cizinci

6 025 665

40 320 477

19 595 035

z toho Češi

Hl. m. Praha

597

4 108 565

3 725 180

383 385

11 204 950

10 368 571

Středočeský

552

770 670

230 857

539 813

2 166 842

587 993

Jihočeský

995

1 023 289

326 962

696 327

3 490 237

896 219

Plzeňský

418

469 280

155 153

314 127

1 514 196

450 902

Karlovarský

423

589 838

405 969

183 869

3 792 155

2 619 054

Ústecký

399

385 056

166 648

218 408

1 265 912

517 769

Liberecký

928

768 061

242 445

525 616

2 741 134

962 515

Královéhradecký

986

972 391

325 271

647 120

3 862 054

1 284 891

Pardubický

278

329 395

52 749

276 646

1 097 031

173 258

Vysočina

353

389 135

59 282

329 853

1 160 101

193 722

Jihomoravský

496

1 056 307

367 439

688 868

2 321 628

680 503

Olomoucký

345

414 910

99 563

315 347

1 811 367

287 298

Zlínský

365

488 766

71 050

417 716

1 827 599

258 652

Moravskoslezský

470

596 130

107 560

488 570

2 065 271

313 688

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje a ČR 2001-2006, vlastní výpočty

Graf 3: Vývoj počtu přenocování v Karlovarském kraji v letech 2000 až 2005. Vývoj počtu přenocování 2000-2005 4 000 000 3 500 000 3 000 000

počet

2 500 000

Počet přenocování

2 000 000

z toho cizinců z toho domácích turistů

1 500 000 1 000 000 500 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

rok

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje 2001-2006.

Z grafu 3 je patrné, že z pohledu návštěvnosti Karlovarského kraje převažují zahraniční turisté (vedle Prahy jediný podobný region v České republice), přičemž v posledních letech dochází k tomu, že se prohlubuje disproporce mezi počtem přenocovaných cizinců a domácích návštěvníků. Cestovní ruch v Karlovarském kraji je tedy stále více závislý na příjezdech zahraničních turistů.

9

Počet hostů, kteří v r. 2005 přijeli do Karlovarského kraje (přesněji počet přenocovaných) činil 589.838 osob, z toho 405.969 tvořili cizinci (68,8%). K nejvýznamnějším skupinám zahraničních návštěvníků patří Němci (41,8% z celkového počtu hostů), Rusové (7,1%), Nizozemci (2,6%), Slováci (1,2%), Američané (1,2%), Rakušané (0,9%), Izraelci (0,8%), Francouzi (0,8%) a Britové (0,5%). Srovnáme-li tento počet s údaji za rok 2000, tak v daném období (2000-2005) došlo k nárůstu počtu ubytovaných hostů o 7,1%, přičemž počet domácích hostů se o 4% snížil a naopak o 13,1% se zvýšil počet cizinců. Nejvýrazněji narostl počet ubytovaných Slováků (+172%), Francouzů (+118,7%), Rusů (+82,9%), Rumunů (+76,6%) a Nizozemců (+45,9%). Naopak se snížil počet ubytovaných Izraelců (-56,7%), Američanů (-23,5%) a Japonců (-9,0%). Počet německých turistů zůstává zhruba stejný. Hosté v r. 2005 v Karlovarském kraji realizovali celkem 3 792 155 přenocování. Podíl cizinců činil 69,1%. Průměrný počet přenocování se pohyboval v průměru kolem 6,4 nocí (cizinci 6,5). Velké rozdíly jsou přitom mezi některými skupinami zahraničních návštěvníků. Nejdelší dobu pobytu (podle počtu přenocování) zaznamenávají Rusové (12,1), Izraelci (11,4) a Afričané (převážně z Egypta) (8,0), kteří přijíždějí často na delší lázeňské pobyty. Tabulka 3: Přenocování, doba pobytu a využití lůžek a pokojů v r. 2005 ve srovnání s ostatními kraji České republiky Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu (dny)

Čisté využití lůžek (%)

ČR, kraje celkem Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

z toho cizinci

z toho cizinci

celkem

Využití pokojů (%)

Hosté cizinci / všichni hosté

Přenocování cizinců / všechna přenocování

3,3

3,1

4,3

4,1

35,8

42,4

51,26%

48,60%

2,7 2,8 3,4 3,2 6,4 3,3 3,6 4,0 3,3 3,0 2,2 4,4 3,7 3,5

2,8 2,5 2,7 2,9 6,5 3,1 4,0 4,0 3,3 3,3 1,9 2,9 3,6 2,9

3,7 3,8 4,4 4,2 7,4 4,3 4,6 5,0 4,3 4,0 3,2 5,4 4,7 4,5

3,8 3,5 3,7 3,9 7,5 4,1 5,0 5,0 4,3 4,3 2,9 3,9 4,6 3,9

53,4 30,6 25,3 29,3 43,5 21,6 27,3 30,8 25,2 24,8 27,2 25,1 33,0 23,9

60,7 36,7 30,1 33,6 49,8 26,2 31,7 35,2 30,0 29,9 34,1 30,1 39,3 30,6

90,67% 29,96% 31,95% 33,06% 68,83% 43,28% 31,57% 33,45% 16,01% 15,23% 34,79% 24,00% 14,54% 18,04%

92,54% 27,14% 25,68% 29,78% 69,07% 40,90% 35,11% 33,27% 15,79% 16,70% 29,31% 15,86% 14,15% 15,19%

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje a ČR 2001-2006, vlastní výpočty

V oblasti průměrného počtu přenocování a průměrné doby pobytu dosahuje Karlovarský kraj výrazně nadprůměrných hodnot. Oba tyto ukazatele se dlouhodobě pohybují výrazně nad celorepublikovým průměrem. Stejně je tomu v případě využití lůžkové kapacity. Také podíl

10

cizinců na celkovém počtu hostů i na přenocování hostů, jak již bylo uvedeno, nadprůměrný (viz poslední dva sloupce tabulky 3).

je

V grafu 4 je znázorněn průměrný počet přenocování a průměrné doby pobytu mezi lety 2000 a 2005. Po výrazném prodloužení průměrné délky pobytu v roce 2002 (můžeme spekulovat o vlivu 11. září 2001 a neochotě turistů cestovat do více destinací či preferenci delších dovolených bez nutných přesunů), lze od tohoto roku vypozorovat klesající trend co se týká délky pobytu i počtu přenocování. Graf 4: Průměrný počet přenocování/dní pobytu 2000-2005 9,0 8,5

počet

8,0 Počet přenocování

7,5

z toho cizinci Počet dní pobytu

7,0

z toho cizinci

6,5 6,0 5,5 2000

2001

2002

2003

2004

2005

rok

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje a ČR 2001-2006, vlastní výpočty.

Z výše uvedených údajů vyplývá velmi silná závislost Karlovarského kraje na delších lázeňských pobytech v kvalitnějších ubytovacích zařízeních, které většinou disponují širokou paletou doplňkových služeb, v nichž turista nalezne většinu potřebných služeb pod jednou střechou. Vysoký podíl hotelů vyšší kategorie poukazuje na potenciál pro rozvoj kongresové turistiky, kdy právě hotely vyšší kategorie a dostatečné kapacity jsou žádány při pořádání kongresů a konferencí. Slabou stránkou poptávky po cestovním ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji je relativně nízký zájem českých turistů o tuto destinace. Domácí cestovní ruch v Karlovarském kraji nehraje významnější roli, i když má pro tuto formu cestovního ruchu dostatečné předpoklady (příroda, památky, kultura atd.). Zaměření na špičkové lázeňství, zahraniční klientelu (např. při kvalitně prováděných prezentací kraje na veletrzích cestovního ruchu) a vyšší kvalitu ubytování (s vyšší cenou) do určité míry omezují či vylučují typického českého turistu jako cílový segment cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji.

11

Jak již bylo uvedeno, vedle rozvoje lázeňství existují v Karlovarském kraji dobré předpoklady pro rozvoj také dalších forem a druhů cestovního ruchu, např. sportovního cestovního ruchu (v horských oblastech, u vodních ploch, lyžování, golf, jachting, jezdectví, windsurfing, cyklistika, částečně i horolezectví apod.) aj. V kraji se také nachází mnoho kulturních a historických památek, jejichž potenciál není vždy dostatečně využíván. I přes rostoucí snahy jednotlivých subjektů zabývajících se cestovním ruchem je portfolio produktů cestovního ruchu Karlovarského kraje nedostatečně diverzifikované. Jednostranná orientace rozvoje cestovního ruchu na lázeňství by mohla v budoucnosti, v případě náhlých změn či výkyvů ve spotřebitelských preferencích, vést k ekonomické destabilizaci regionální ekonomiky. Stejně tak konzervativní přístup k rozvoji cestovního ruchu a lázeňství, který nebere v úvahu současné změny poptávky (viz např. wellness) může z dlouhodobé perspektivy vést ke ztrátě konkurenční schopnosti regionu jako významné turistické destinace (viz např. problémy spojené s poklesem zájmu o tradiční lázeňská střediska v Rakousku či v jižní Anglii).

Hodnocení nabídky cestovního ruchu a lázeňství

Hodnocení nabídky cestovního ruchu a lázeňství vychází z informací a některých závěrů, které přináší „Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republice3“, který v létě 2006 na zakázku agentury CzechTourism provedla firma GFK4. V rámci tohoto výzkumu bylo dotázáno 26.299 respondentů, z toho v Karlovarském kraji 2.450 respondentů. Z daného počtu tvořili 77,6% Češi a 22,4% cizinci. Češi do Karlovarského kraje přijíždějí nejčastěji na jednodenní výlet (45%), dále 21% na 1-2 noci (víkend), 26% na 3-7 nocí a 8% na více jak 7 nocí. V případě zahraničních návštěvníků tvoří jednodenní návštěvníci 24%, na 1-2 noci přijíždí 22% hostů, na 3-7 nocí 30% hostů a na delší pobyty (7 a více nocí) 24% návštěvníků. Největší rezervy spatřují návštěvníci Karlovarského kraje v následujících oblastech:  chybí více informací o regionu  chybí sportovně-rekreační infrastruktura  nedostatečné společenské vyžití a  nevyhovující stav přístupových cest a komunikací To jsou nejvýznamnější problémy, na které si turisté nejvíce stěžují. Mírně negativně také hodnotí personál v cestovním ruchu a kvalitu poskytovaných služeb.

3

I když je možné vůči tomuto zkumu vznést určité připomínky (zvláště co se týká organizace výzkumu a některých shrnutí týkající se srovnání jednotlivých turistických regionů v ČR ), jedná se o nejnovější výzkum, který analyzuje současnou situaci a poskytuje řadu poznatků, které podle našeho názoru lze využít i při koncipování této strategie. 4 Kompletní výsledky tohoto výzkumu (za celou Českou republiku) naleznete na internetových stránkách agentury CzechTourism http://www.czechtourism.cz

12

Schránka 1: Motivy účasti návštěvníků Karlovarského kraje 1. Střediska lázeňského cestovního ruchu (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart)       

lázeňská péče (55%)5 rekreace (47%) kultura a památky (37%) zábava (35%) nákupy (29%) vzdělání, poznání (21%) sport (10%)

2. Krušné hory a jejich podhůří rekreace (71%) sport (40%) zábava (23%) nákupy (20%) vzdělání, poznání (12%) prevence proti nemocem (9%) kultura a památky (3%) 3. Střediska městského a kulturně orientovaného cestovního ruchu s převahou poznání historie a památek atd.      

kultura a památky (40%) rekreace (39%) nákupy (37%) zábava (33%) vzdělání, poznání (25%) sport (10%)

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji, 2003.

5

jak obnova zdraví (tzn. klasické léčebné lázeňství; 31%), tak i prevence proti nemocem (24%), což je spíše zdravotnický cestovní ruch.

13

1.4 Současné trendy vývoje cestovního ruchu6 Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) pro rok 2020 poroste podíl dlouhodobého cestování v zahraničním CR, počet příjezdů vzroste na 1,6 mld. a příjmy vzrostou více než pětkrát na 2 trilionu USD. Největší podíl na mezinárodním CR budou představovat Evropané a Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. V porovnání s rokem 1998, kdy přísun turistů představoval 370 mil., v roce 2020 by to mělo být již 717 mil. Podíl Evropy na světovém trhu neustále klesá, přičemž ze současného podílu na mezinárodních příjezdech, který činí cca 60 %, by se měl snížit do roku 2020 na přibližně 46%. Největší přísun turistů se předpokládá do oblastí střední a východní Evropy a do jižního a východního Středomoří. Nárůst podílu celosvětové populace na cestovním ruchu, který v současnosti činí cca 3,5 %, bude činit 7 %. Objem evropského CR by se podle očekávání měl v příštích 20 a 25 letech zdvojnásobit. Skutečnost, že na úrovni Evropské unie neexistuje konkrétní politika, je alarmující s ohledem na to, že toto odvětví v Evropě generuje na 90 mil. pracovních míst a 5–7 % celkového HDP EU. Mezi nejdůležitější, v současnosti diskutovaná, témata patří společná báze statistických dat (či satelitních účtů) a udržitelný rozvoj CR. Cestování se stále více stává neodmyslitelnou součástí života občanů vyspělé části světa, vč. Evropy. Změny ve společnosti, stejně jako změny ekonomické či životního stylu, mají neustálý vliv na rozvoj cestovního ruchu. Preference a chování lidí a s nimi nabídka služeb a produktů CR se neustále vyvíjejí. Stále větší nasycení trhu, rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama, vyšší disponibilní příjmy a rostoucí fond volného času ovlivňují úspěšnost dodavatelů služeb CR, konkurence je a bude stále více silnější a nestálejší. Trendy ovlivňující CR shrnuté do následujících deseti bodů působí v mnoha případech společně, není možné stanovit u každého přesný následek, období působení a vlastní váhu v rámci celého souboru trendů. Hlavní současné trendy vývoje CR v Evropě tvoří dohromady systém, které můžeme vzhledem ke stadiu socioekonomického vývoje nazvat „postmoderním paradigmatem CR“.

1. Demografické změny

Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po CR. Důsledky pro CR:  rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti  rostoucí poptávka po jednotlivých formách dopravy  rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf, tenis, plavání)  rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce 6

Přehled je zpracován dle následujících zdrojů: European Travel Commision. Tourism Trends for Europe (září 2006), materiály World Tourism Organisation, materiály Travel Industry Association a materiály CzechTourismu.

14

 rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty)  v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí  rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších, častěji opakovaných pobytech (prodloužené víkendy) 2. Zdraví

Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během probytu v zahraničí. Důsledky pro CR:  turisté se budou častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé  poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat  poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených  poroste poptávka po wellnes produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech

3. Vzdělávání

V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro CR:  rostoucí poptávka po speciálních produktech  stále častěji budou do balíčků služeb CK zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká také individuálního cestování  poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací  poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy

4. Volný čas

Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro CR:  rostoucí poptávka po levnějších produktech  rostoucí poptávka pro relaxačních pobytech 15

 zkracování hlavní delší dovolené, nahrazování větším počtem kratších dovolených

5. Zkušenosti s cestování

Více zkušení spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro CR:  dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz  mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb  bude stále více objevovat smíšené spotřební chování (jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená)  preference dovolených budou stále více roztříštěné  věrnost destinacím bude nadále oslabovat  zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni  bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a jízdních kol  poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu

6. Životní styl

Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro CR:  společenské postavení bude méně důležité  chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy atp.)  posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech  dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy  poroste poptávka po druhých domovech (chatách a chalupách)  stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ ubytování – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany

16

7. Informační technologie

Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V CR poroste význam vizuálních prezentací. Důsledky pro CR:  dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu CR  zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet  význam cestovních agentur poklesne, balíčky služeb budou častěji kupovány přes internet  internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu  základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jako o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky  možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace  vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany zkušených turistů

8. Doprava

Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových leteckých přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro CR:  destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny  lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí  vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy  bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a veřejnou dopravou budou v rozporu s rostoucí poptávkou po snadné dostupnosti  okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let

9. Udržitelný rozvoj

Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V CR to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace.

17

Důsledky pro CR:  vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace  politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálního a důslednějšího plánování  preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů  ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelností rozvoje CR

10. Jistota a bezpečí

Teroristické útoky, regionální války, znečištění prostředí a další krizové situace se stanou součástí denního života a ovlivní zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro CR:  turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné  při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodních sítě)  turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy, významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost průmysl CR bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích

18

2. SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI

19

1. Nabídka cestovního ruchu a lázeňství

Silné stránky  výhodná geografická poloha ve středu Evropy  přírodní léčivé zdroje, velký podíl chráněných území přírody a krajina  značný potenciál kulturně-historických památek (lázeňská architektura, technické památky, lidová architektura, městské památkové rezervace, hrady a zámky, církevní památky atd.)  dlouholetá tradice a vysoká kvalita lázeňství  pestrost zastoupených typů krajiny vhodných pro rozvoj cykloturistiky, zimních a letních sportů, golfu, pěší turistiky, vodní turistiky atd.  hustá a dobře značená síť turistických tras a stezek  významné kulturní a sportovní akce jako např. MFF, Loketské kulturní léto, Chopinův festival, Kanoe Mattoni atd.  dostatečná ubytovací kapacita  množství lokalit vhodných k rekreaci, relaxaci, sportu a poznávací činnost  Krušné hory – středisko sportu (lyžování, turistika, cykloturistika)  rychle se měnící tvář kultivované krajiny  dobré podmínky pro rozvoj montánní (geologické) turistiky Slabé stránky  nedostatečná nabídka konkurenceschopných turistických produktů  relativně nízká nabídka kvalitních základních a doplňkových služeb cestovního ruchu  nedostatečná vybavenost řady středisek cestovního ruchu a lázeňství doprovodnou sportovní, rekreační a volnočasovou infrastrukturou  špatná péče o infrastrukturu – chybí soustavná denní péče  relativně nízké využití ubytovacích kapacit, zvláště mimo hlavní sezónu (v lázeňských střediscích v zimním období a v horských střediscích v letním období)  nedostatek potřebných odborníků (ubytovací a stravovací zařízení, marketingové subjekty atd.)  nerovnoměrně rozložené ubytovací kapacity  nízká úroveň partnerství v cestovním ruchu mezi veřejným, podnikatelským a občanským sektorem  nedostatek nosných projektů vedoucích k tvorbě produktů cestovního ruchu a lázeňství  nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví  výrazné vnitrokrajské rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti (malé zapojení venkovských oblastí do cestovního ruchu)  nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy probíhající jak na straně poptávky, ta na straně konkurenční nabídky (nabídka aktivit cestovního ruchu, produktů, marketingová komunikace)

20

Příležitosti          

rozvoj dopravního propojení (letiště v Karlových Varech) a silnice I/6 rozvoj lidských zdrojů (profesionalita, ochota, úsměv, jazyky) rozvoj tradičního lázeňství a využití dalších přírodních léčivých zdrojů rozvoj nových forem lázeňství a rekreace - např. wellness aj. rozvoj sportovních a kulturních událostí (akcí, eventů) za předpokladu jejich dalšího využití v rozvoji cestovního ruchu a lázeňství zvyšování vybavenosti středisek cestovního ruchu (zvláště horských) pro využití volného času tvorba nových produktů v oblasti cestovního ruchu, lázeňství aktivizace soukromých investic přispívajících k vytváření nových turistických atraktivit prosazování nových technologií v cestovním ruchu a lázeňství (komunikačních a jiných) propojení aktivit a služeb cestovního ruchu přes hranice, a tím využití možnosti mnohonásobně většího německého trhu Hrozby

 nedostatečná kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu včetně doprovodné infrastruktury  hrozící destrukce kulturních a technických památek využitelných pro cestovní ruch  podceňování péče o přírodní bohatství a krajinný ráz jako limitující faktory atraktivity území pro rozvoj cestovního ruchu  kvalita životního prostředí (malebnost) obcí a měst  podcenění významu zajištění dopravní obslužnosti v oblastech atraktivních pro cestovní ruch (otázka parkovišť, přístupových cest, letiště, integrovaná hromadná doprava s opravdovou návazností spojů a dostupností i do méně obydlených míst atd.)  lokální poškozování přírodního prostředí a životního prostředí obcí a měst v důsledku překročování kapacity území pro cestovní ruch

21

2. Poptávka po cestovním ruchu a lázeňství

Silné stránky  rostoucí zájem zvláště zahraničních turistů o cestovní ruch a lázeňství v Karlovarském kraji (relativně vysoký podíl opakovaných návštěv atd.)  relativně pozitivní obraz Karlovarského kraje jako turisticky zajímavé destinace (lázeňství, filmový festival a další společenské a kulturní akce)

Slabé stránky  turisté spojují obraz Karlovarského kraje jako turistické destinace „pouze“ s lázeňstvím (méně s kulturními památkami, přírodou, technickými památkami, možnostmi trávení volného času atd.)  stále nedostatečná informovanost o cestovním ruchu a lázeňství  nedostatky v poskytovaných službách (nízká jazyková vybavenost, kvalita některých služeb, profesionalita personálu atd.)  koncentrace poptávky na letní sezónu  nízký podíl domácích návštěvníků  nedostatečné marketingové aktivity (definice cílových trhů, tvorba a skutečná realizace marketingových strategií, produktů a marketingových mixů)  absence propojení nabídky lázeňské péče a nabídky pro využití volného času Příležitosti  růst počtu leteckých spojů v souvislosti s letištěm v Karlových Varech  podpora rozvoje image kraje jako evropsky významné turistické destinace (vytvoření krajské marketingové značky)  pořádání nejrůznějších kulturních, sportovních a volnočasových akcí  inovace stávajících a rozvoj nových forem cestovního ruchu  spolupráce (vertikální i horizontální včetně přeshraniční)  pravidelný marketingový výzkum cestovního ruchu a lázeňství jako východisko efektivního usměrňování cestovního ruchu  dát najevo výhodnost mimo sezónních pobytů Hrozby  vysoká koncentrace cestovního ruchu a lázeňství do lázeňských středisek  snížená fyzická aktivita občanů a rostoucí nároky turistů na dopravu (veřejná doprava, dostupnost jednotlivých středisek a míst) v důsledku stárnutí populace  nejenom Karlovarský kraj, ale celá Česká republika není vnímána jako destinace vhodná pro aktivní a dobrodružnou dovolenou

22

 negativní vnímání možností realizace volnočasových aktivit (zejména z pohledu domácí populace) 3. Organizace a koordinace cestovního ruchu a lázeňství

Silné stránky  počet a kvalita činnosti turistických informačních center  rostoucí aktivita místní a regionální samosprávy a dobrovolných sdružení obcí a měst v oblasti cestovního ruchu  spolupráce s mimokrajskými a zahraničními partnery v oblasti cestovního ruchu a lázeňství  podpůrné programy vyhlašované krajem na kulturu, památkovou péči a aktivity v oblasti cestovního ruchu Slabé stránky  malý počet regionálních (krajských), mikroregionálních a místních turistických organizačních struktur  přetrvávající nedostatečná spolupráce mezi významnými aktéry cestovního ruchu (mezi veřejným a soukromým sektorem)  malé zapojení turistických informačních center do organizačních struktur cestovního ruchu  nedostatečné statistické a další marketingové informace o cestovním ruchu a lázeňství  malý počet marketingových šetření zaměřených na výzkum potenciální poptávky, trendů v cestovním ruchu a lázeňství atd.  nedostatečné zavádění nových informačních technologií  neexistence informačního a rezervačního systému cestovního ruchu na krajské úrovni Příležitosti  podpora budování organizačních struktur na krajské a mikroregionální úrovni  podpora zapojování podnikatelských subjektů do organizačních struktur v cestovním ruchu  další rozvoj přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu a lázeňství, v tvorbě společných turistických produktů a atd.  podpora vzniku klastrů resp. klastrových iniciativ v oblasti cestovního ruchu a lázeňství Hrozby  nedocenění otázky kvality a kontroly kvality poskytovaných služeb v cestovním ruchu a lázeňství  nedostatek motivovaných a schopných lídrů, snažících se o vytváření regionálních turistických organizačních struktur  nedoceňování lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu a lázeňství

23

 nedostatečná poradenská a vzdělávací činnost pro začínající podnikatele v cestovním ruchu (viz oblast vzdělávání dospělých resp. dalšího vzdělávání)

3. KONCEPČNÍ VÝCHODISKA PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI

24

Karlovarský kraj je významnou evropskou destinací cestovního ruchu a lázeňství, jejíž atraktivita je založena na tradičním lázeňství (existence přírodních léčebných zdrojů), pestrosti nabídky historických a technických památek, krajiny, různých kulturních, historických a přírodních zajímavostí, a také na významném postavení městského cestovního ruchu atd. Rozhodující nabídku cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji tvoří:  lázeňství  zdravotní cestovní ruch  městský a kulturní cestovní ruch  poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti)  dovolená na horách s možností zimních i letních sportovních pobytů  kongresový a incentivní cestovní ruch  venkovský cestovní ruch  montánní cestovní ruch Na území Karlovarského kraje se nachází velké množství historických, kulturních a technických památek. Existuje zde hustá a dobře značená síť vzájemně propojených turistických stezek a tras. Konají se zde také významné kulturní a sportovní akce, které lákají návštěvníky (jako např. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Tourfilm, Karlovarský týden, Loketské kulturní léto, Chopinův festival, Kanoe Mattoni atd.). Kraj má rovněž jedinečnou šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jako je např. lázeňství a wellness, městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu. Dobré podmínky nabízí rovněž venkovský cestovní ruch a montánní turistika. Významnými faktory konkurenceschopnosti cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje v období zostřující se konkurence na evropských a globálních trzích je především výjimečnost přírodních zdrojů, kvalita poskytovaných služeb a inovace turistické nabídky. V této souvislosti je proto zapotřebí do budoucnosti větší pozornost než dosud věnovat následujícím otázkám:  marketingová podpora nabídky cestovního ruchu a lázeňství  vytváření vhodného kreativního a inovativního podnikatelského prostředí  vytváření vhodných organizačních struktur mezi aktéry cestovního ruchu a lázeňství

25

 podpora školení a vzdělávání aktérů v oblasti cestovního ruchu a lázeňství, které vyhovuje časovým a finančním možnostem zájemců, např. večerní školy (profesní vzdělávání a celoživotní učení)  podpora aplikovaného výzkumu v oblasti cestovního ruchu a lázeňství, síření informací a znalostí Z pohledu širších strategických cílů rozvoje Karlovarského kraje (jako celku) se v souvislosti s podporou rozvoje cestovního ruchu a lázeňství jedná o naplňování následujících cílů:  zvyšování příjmů z cestovního ruchu a lázeňství (zvyšování jeho podílu na tvorbě regionálního HDP)  stabilizace stávajících a vytváření nových pracovních příležitostí v cestovním ruchu a lázeňství  podpora jak excelentních lázeňských podniků v hlavních střediscích cestovního ruchu (jako tahounů cestovního ruchu a lázeňství), tak i malého a středního podnikání v cestovním ruchu zvláště ve venkovských, horských a těžbou postižených územích kraje  zvyšování odborného (středního a vysokého) školství v oblasti cestovního ruchu a lázeňství a vytváření systému celoživotního vzdělávání  efektivní hospodaření s kulturním a historickým potenciálem kraje pro cestovní ruch (především kulturní a technické památky) a jeho využívání  rozvoj efektivního (účinného) marketingu celého území Karlovarského kraje  stanovení a kontrola dodržování standardů v oblasti služeb CR (ubytovací služby včetně kempů, stravovací služby, max. výše cen např. za TAXI služby, standard služeb integrované dopravy apod.) Výše uvedené cíle představují výchozí rámec pro formulování Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji a vycházejí z Národního rozvojového plánu České republiky a Národního strategického referenčního rámce (zejména s jeho sektorovou částí „cestovní ruch“), stejně tak jako s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti NUTS II Severozápad na léta 2007-2013 a s dalšími strategickými a programovými dokumenty.

26

4. STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI

27

Cestovní ruch a lázeňství je významným průřezovým odvětvím ekonomiky. To znamená, že jeho rozvoj souvisí s celou řadou dalších oblastí, jakými je např. doprava (otázka silnice I/6, letiště v Karlových Varech), technická a občanská vybavenost jednotlivých středisek cestovního ruchu a lázeňství, jejich vzhled, čistota anebo možnosti trávení volného času, které rozvoj cestovního ruchu a lázeňství umožňují. Vztahům mezi rozvojem cestovního ruchu a lázeňství a celkovým rozvojem území Karlovarského kraje se komplexně zabývá Program rozvoje Karlovarského kraje jako stěžejní strategický dokument, z něhož Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji vychází. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch a lázeňství patří v Karlovarském kraji k odvětvím s vysokým podílem na zaměstnanosti, je jeho rozvoj významně spojen s rozvojem podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a lázeňství a s vytvářením nových pracovních příležitostí. Rozvoj cestovního ruchu může v této souvislosti také přispět k růstu konkurenceschopnosti regionální ekonomiky a k integrovanému rozvoji zvláště venkovských, horských a těžbou postižených oblastí Karlovarského kraje. Strategie rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji vychází z představy, že rozvoj cestovního ruchu je záležitostí především podnikatelského sektoru, přičemž veřejná správa jak na místní, tak na krajské úrovni může soukromé podnikatelské aktivity podpořit tím, že bude přispívat k vytváření vhodného podnikatelského prostředí. Z této filozofie také vychází systém následujících priorit a podpůrných opatření. 4.1 Základní principy Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji Úkolem tohoto Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji je stanovit rámec, který umožní rozvoj podnikání v cestovním ruchu a lázeňství, efektivní a udržitelné využívání místních a regionálních zdrojů a kapacit, využívání a ochranu kulturního, technického a přírodního dědictví, revitalizaci a ochranu krajiny a také posilování partnerství mezi významnými aktéry cestovního ruchu. Karlovarský kraj může v této souvislosti sehrát významnou úlohu tím, že bude přispívat k vytváření vhodného podnikatelského prostředí, podporujícího rozvoj cestovního ruchu a lázeňství na místní a regionální úrovni. Úloha kraje spočívá především v oblasti vhodného usměrňování aktivit pomocí takových nástrojů, jakými jsou koordinace, integrace, spolupráce, partnerství, propagace území kraje atd. a zajištění odpovídajících zpětných vazeb (informace od podnikatelských subjektů, obcí, měst a mikroregionů - statistika, monitoring).

28

4.2 Vize Vize je popis stavu, jehož by mělo být dosaženo v rozvoji cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji v dlouhodobém časovém horizontu 10-20 let. Vize vytváří rámec strategické části Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji. Všechny nižší prvky strategické části se od vize odvíjejí a jsou formulovány tak, aby byly v souladu s vizí a přispívaly k jejímu uskutečňování. Schránka 2: Vize rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji7

Karlovarský kraj – špičková evropská úroveň cestovního ruchu a lázeňství

Graf 5: Předpoklady naplňování vize rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji naplňování vize a strategických cílů

marketingové aktivity (informační systém, corporate identity, zlepšení image…)

7

kulturně-historický cestovní ruch

lázeňský, léčebný, zdravotní turismus

aktivní cestovní ruch se zaměřením na sport

rozvoj infrastruktury, atraktivit, lidských zdrojů a specializovaných produktů cestovního ruchu a lázeňství

Území Karlovarského kraje tvoří v rámci České republiky turistickou destinaci s názvem „Západočeské lázně“.

29

4.3 Globální cíl

Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, stavějící na kvalitě poskytovaných služeb, inovacích (technologických, produktových, organizačních), znalostech, udržitelném využívání všech místních a regionálních přírodních zdrojů a kapacit, přispívající ke zvyšování konkurenceschopnosti Karlovarského kraje a jeho produktů na evropském a globálním trhu.

4.4 Strategické cíle

1. Posílení pozice cestovního ruchu a lázeňství v rámci regionální ekonomiky (růst podílu na regionálním hrubém domácím produktu) a zvyšování konkurenceschopnosti Karlovarského kraje jako významné lázeňské a turistické destinace v srdci Evropy, stavějící na kvalitě poskytovaných služeb a inovacích nabídky. 2. Mobilizace a efektivnější využívání stávajících zdrojů a kapacit pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství (především se jedná o rozvoj lidských zdrojů, efektivnější využívání přírodních zdrojů a kulturních a přírodních památek v cestovním ruchu a jejich údržba a rozvoj nových rekreačních areálů cestovního ruchu ve venkovských, horských a těžbou postižených územích). 3. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a lázeňství přispívající k vytváření vysoké kvality přírodního resp. životního prostředí.

4.5 Vybrané indikátory dosažení strategických cílů strategický cíl

indikátory (výběr)

Strategický cíl č. 1:

 podíl cestovního ruchu a lázeňství na regionálním HDP

Posílení pozice cestovního ruchu a lázeňství

 podíl cestovního ruchu a lázeňství na počtu zaměstnanců  počet hostů v ubytovacích zařízeních (domácí/ zahraniční)  počet přenocování v ubytovacích zařízeních (domácí/ zahraniční hosté)  průměrné výdaje návštěvníků (domácí/ zahraniční hosté)

30

Strategický cíl č. 2: Mobilizace s efektivnější využívání zdrojů a kapacit cestovního ruchu a lázeňství

 počet nových pracovních míst v cestovním ruchu a lázeňství zvláště na venkově  zvyšování kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu a lázeňství (počty vzdělávacích akcí, počty absolventů kurzů)  obsazenost kapacity ubytovacích zařízení  návštěvnost hradů, zámků, muzeí, kulturních a sportovních akcí atd.  rozvoj nových forem cestovního ruchu

Strategický cíl č. 3: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a lázeňství

 rozvoj nových středisek cestovního ruchu (mimo tradiční střediska)  míra koncentrace návštěvnosti do hlavních středisek cestovního ruchu a lázeňství  kapacita využitelnosti jednotlivých turistických míst  podíl turistů využívajících hromadné dopravní prostředky (vlak, autobus)  podíl pěších turistů a cykloturistů  počet míst s konflikty mezi cestovním ruchem a lázeňstvím a zájmy místního obyvatelstva anebo ochrany přírody a krajiny

31

5. PRIORITY A OPATŘENÍ NA PODPORU CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI

32

Priorita 1: Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství Opatření 1.1 Podpora rekonstrukce a výstavby kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství (s výjimkou ubytovacích a stravovacích zařízení, kterým je věnována priorita 2)

 podpora dovybavení významných středisek cestovního ruchu a lázeňství v kraji a dalších turisticky atraktivních míst sportovně-rekreační infrastrukturou (jako například koupaliště, bazény, sportovní areály, víceúčelové sportovní areály, golfová hřiště, wellness areály, lyžařské tratě, vleky, doprovodná infrastruktura zajišťující údržbu běžeckých tratí atd.)  zkvalitňování dopravní dostupnosti turistických středisek a míst (jako například přístupové cesty, záchytná parkoviště, odpočívadla, lanová doprava mezi horskými středisky atd.)  budování integrované sítě cyklostezek a cyklotras, vybavených doprovodnou infrastrukturou (jako například informační systém, odpočívadla atd.)  budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu ve venkovských, horských a těžbou postižených oblastech (mimo současná střediska cestovního ruchu a lázeňství)  vytváření zařízení a areálů pro handicapované turisty a seniory  podpora modernizace a úpravy lázeňské infrastruktury pro zlepšení standardu a kvality služeb pro tradiční i moderní formy lázeňství („wellness“), realizaci bezbariérových přístupů a dalších úprav pro zdravotně postižené návštěvníky Opatření 1.2 Podpora rekonstrukce kulturně-historických památek a jejich využití pro cestovní ruch

 podpora rekonstrukce a zpřístupňování historických, kulturních a technických (po těžbě) památek a jejich využití (sekundární) pro potřeby cestovního ruchu jako ubytovací či stravovací zařízení, kongresová centra, muzejní expozice atd. Opatření 1.3 Podpora vyváření komplexních rekreačních areálů a další infrastruktury v těžbou postižených územích 

podpora vytváření atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu v těžbou postižených územích

33

Opatření1.4 Zpřístupnění vybraných přírodních lokalit cestovnímu ruchu

 úprava a průběžné udržování naučných stezek v chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích  turistické zpřístupnění některých nových lokalit (např. v rámci projektu páteřní cyklostezky podél řeky Ohře či v rámci projektu Česko-bavorského geoparku)  podpora vzdělávacích základen a ekologických informačních center

34

Priorita 2: Zvyšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení

Opatření 2.1 Zkvalitňování vybavenosti ubytovacích a stravovacích zařízení

 rekonstrukce, modernizace současných ubytovacích zařízení hotelového typu (včetně případné restaurační části) na úroveň nejméně středního standardu (***)  výstavba a zkvalitňování lehkých sezónních ubytovacích kapacit (kempy, chatové osady, vodácká tábořiště)  rekonstrukce, přestavba vhodných objektů na celoroční ubytovací zařízení včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí  výstavba či přístavba rozšiřující ubytovací či stravovací kapacity u existujících ubytovacích zařízení včetně doprovodné infrastruktury  zajištění odpovídajících napojení ubytovacích objektů na dopravní a technickou infrastrukturu

35

Priorita 3: Podpora lidských zdrojů, marketingu a tvorby produktů cestovního ruchu a lázeňství

Opatření 3.1 Podpora vytváření krajských, mikroregionálních a místních produktů cestovního ruchu a lázeňství

 Jako příklad lze uvést následující produkty: tradiční lázeňství, lázeňský (zdravotní) cestovní ruch a rekreační wellness pobyty, venkovský cestovní ruch a agroturistika (vč. wellnessu na venkově), kongresový a incentivní cestovní ruch, celoroční pobyty v Krušných horách, montánní cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika, turistické a naučné stezky, cyklotrasy a cyklostezky, koňské stezky, golfový turismus, podpora produktů podporujících volný čas a zábavu ve střediscích cestovního ruchu a lázeňství, podpora specifických produktů pro různé sociální anebo turistické skupiny (školní děti, mládež, rodiny s dětmi, důchodci, hendikepovaní lidé, homosexuálové atd.), podpora šetrných forem cestovního ruch (ekoturistika), podpora dalších produktů využívajících krajská specifika – známá i méně známá (jako např. fenomén smírčích křížů, kapličky a křížky u cest, výhledová místa atp.), tvorba nejrůznějších doporučených tras (jako např. Hradní stezka). Opatření 3.2 Marketing a propagace cestovního ruchu na krajské, mikroregionální a místní úrovni

 vytvoření jednotného komunikačního stylu (brending) Karlovarského kraje  vydávání nejrůznějších propagačních materiálů  podpora prodeje turistických produktů  podpora účastí na veletrzích a výstavách  podpora propagace prostřednictvím internetu (vytváření internetových stránek s propojením na celokrajské webové stránky zaměřené výhradně na nabídku cestovního ruchu a lázeňství) a dalších veřejných sdělovacích prostředků (televize, rozhlas, celostátní a regionální tisk)  koordinace marketingových aktivit obcí, měst a mikroregionů prostřednictvím „kalendářů akcí“  zvyšování účinnosti propagace – cílené zaměření na vybrané druhy cestovního ruchu a cílové skupiny návštěvníků  zpracování marketingových koncepcí a studií jak na krajské, tak i mikroregionální a místní úrovni

36

Opatření 3.3 Podpora tradičních místních a regionálních akcí a slavností a jejich využití v cestovním ruchu

 podpora nejrůznějších slavností, pravidelných kulturních, sportovních a zábavních akcí (společenské a folklórní akce, mistrovství, festivaly, slavnosti, události, hody atd.) přispívajících k rozvoji cestovního ruchu jak na místní, tak regionální úrovni  podpora vytváření nových tradic a slavností a dalších akcí – zvláště těch, které budou u návštěvníků vyvolávat nezapomenutelné zážitky a prožitky (events)  podpora tradičních místních a regionálních produktů Opatření 3.4 Získávání informací a šíření znalostí o cestovním ruchu a lázeňství

 podpora aktualizace informačních systémů, jejich propojování (zajištění využitelnosti informací v různých informačních systémech a na různých místech, bezproblémový přenos informací)  vytváření podmínek pro vznik integrovaného regionálního (krajského) informačního a rezervačního systému cestovního ruchu a lázeňství (propojování nejrůznějších turistických informačních a rezervačních sítí), vytváření jednotné metodiky certifikace  pravidelný výzkum podnikatelského klimatu firem působících v cestovním ruchu a lázeňství  marketingový výzkum turistické návštěvnosti a trendů v oblasti cestovního ruchu a lázeňství  pořádání mezinárodních sympózií a konferencí o lázeňství a cestovním ruchu  pořádání nejrůznějších workshopů, studijních cest atd. vedoucích k šíření znalostí (best practice) o nejnovějších trendech v cestovním ruchu a lázeňství  zvyšování informovanosti o kvalitě poskytovaných služeb (jako např. o certifikaci lázeňských služeb) Opatření 3.5 Zkvalitňování vzdělávání a odborné přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu a lázeňství

 podpora celoživotního vzdělávání pracovníků a podnikatelů v cestovním ruchu a lázeňství (nejrůznější krátkodobé i dlouhodobé vzdělávací programy rozšiřující či prohlubující znalosti a dovednosti, večerní školy atd.)  zpřístupnění poradenských a vzdělávacích služeb podnikatelským subjektům, obcím a městům 37

 podpora jazykového vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu a lázeňství  nabídka nových forem vzdělávání vč. e-learningu  vytvoření krajského fóra cestovního ruchu a lázeňství (za účasti zástupců místní a krajské samosprávy, úřadů práce, podnikatelů v cestovním ruchu a lázeňství, odborných a profesních sdružení, středních a vysokých škol, atd.) – pravidelné vyhodnocování nabídky a poptávky vzdělávacích programů a vyhodnocování vzdělávacích potřeb v oblasti cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji Opatření 3.6 Podpora středních, vyšších odborných, vysokých škol a vědecko-výzkumných pracovišť se zaměřením na cestovní ruch a lázeňství

 podpora aktivit, které vedou ke zkvalitnění vzdělávání a odborné praktické přípravy budoucích pracovníků v cestovním ruchu a lázeňství (vybavenost škol, podpora zahraničních výměnných pobytů atd.)  podpora modernizace vzdělávacího systému na středních a vysokých školách  institucionální podpora založení vědecko-výzkumného pracoviště lázeňství (cestovního ruchu) Opatření 3.7 Podpora zakládání a činnosti organizací a sdružení cestovního ruchu na krajské a mikroregionální úrovni

 podpora činnosti sdružení cestovního ruchu  podpora koordinačních a integračních aktivit v projektové a organizační oblasti Opatření 3.8 Podpora činnosti turistických informačních center

 podpora činnosti turistických informačních center  realizace jednotné certifikace a označení turistických informačních center  podpora komunikačního propojení turistických informačních center

38

Opatření 3.9 Podpora partnerství a spolupráce mezi veřejným a podnikatelských sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu a lázeňství

 zkvalitnění spolupráce mezi veřejnou správou a podnikatelskými subjekty (spolupráce např. na strategii a realizaci corporate image Karlovarského kraje jako destinace cestovního ruchu nebo na realizaci regionálního informačního a rezervačního systému)  koordinace aktivit a slaďování společných zájmů  podpora společných aktivit a projektů  podpora iniciativ a projektů vedoucích ke zvyšování kvality poskytovaných služeb (jako např. certifikace lázeňských služeb – Medispa atd.) Opatření 3.10 Podpora přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu a lázeňství

 rozvoj a zkvalitňování přeshraničních nabídek a produktů v oblasti cestovního ruchu a lázeňství  podpora přeshraničních aktivit zaměřených na propagaci Karlovarského kraje

39

6. AKČNÍ PLÁN 6.1 Celokrajské investiční projekty projektový záměr Českobavorský geopark

popis

zdroj financování

Předmětem projektu je Předmětem projektu je zpřístupnění přírodních lokalit, naučných stezek, muzejních expozic, informačních center a kulturních akcí souvisejících s geologickou pestrostí území Karlovarského kraje a přítomnými geologickými fenomény. Toto území je charakteristické projevy stovky milionů let trvajících geologických procesů podél významné struktury tzv. oherského prolomu (riftu). Území geoparku v západních Čechách a přilehlé části Bavorska patří z geologického hlediska k unikátním oblastem v evropském i světovém měřítku. Na území Karlovarského kraje, Plzeňského kraje a čtyř bavorských okresů (Neustadt/Waldnaab, Tirschenreuth, Wunsiedel a Bayreuth) je geologická stavba důležitým faktorem ekonomického a kulturního vývoje lidské společnosti. Zdejší přírodní bohatství významnou měrou podmínilo bohatou a slavnou historii tohoto regionu, což dokládá mnoho míst a oblastí chráněných jako přírodní a technické památky nebo rezervace. Geopark prohlubuje sounáležitost s krajinou a poukazuje na zajímavosti, které často nejsou veřejnosti známy. Významně tím podporuje přeshraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu.

Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 4: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory 4.1 – Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR

Cyklostezka Realizace cyklostezky od státní hranice se „Ohře“ Spolkovou republikou Německo podél řeky Ohře po hranici s Ústeckým krajem

Karlovarská karta

Zavedení jednotné bezkontaktní čipové karty do odbavovacího systému a systému zpracování dat pomůže přesně rozdělovat tržby mezi zúčastněné dopravce, zjišťovat reálnou poptávku po dopravě informace pro

Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.2 – Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.2 – Rozvoj 40

Císařské lázně

Out – door knihovna v přírodě

Vodácká Ohře

Modernizace letiště – III. etapa 2. část

dopravce a orgány, podílející se na financování veřejné dopravy a tedy udržet cestující v systému veřejné dopravy; měla by poskytovat nadstavbové služby tzn. být využitelná ve sportovních a kulturních zařízeních a též jako karta identifikační. Další funkcí by měla být možnost jejího využití v lázeňství a turistice. Záchrana památkově chráněného objektu, podpora rozvoje kultury

Díky projektu dojde k posílení vzdělávací funkce knihovny a zintenzivnění jejího působení na veřejnosti prostřednictvím nabídky kvalitních informačních zdrojů a zajištění osvětové činnosti v oblasti ŽP. Projekt vytvoří spolupracující sítě v oblasti vzdělávání lidských zdrojů a organizací zabývajících se otázkou životního prostředí. Cílem projektu je vznik kooperace a partnerství mezi vzdělávacími institucemi v oblasti Krušnohoří a přenos informací mezi nimi a veřejností. Předmětem projektu je rozvoj vodácké turistiky v Karlovarském kraji - podpora budování doprovodné infrastruktury a turistické zatraktivňování řeky Ohře, jejího okolí a jejích přítoků. Projekt Vodácká Ohře prohlubuje fenomén vodácké turistiky, jehož význam neustále vzrůstá (v Karlovarském kraji navštíví řeku Ohři ročně přes 50 tis. vodáků), prohlubuje sounáležitost s okolní krajinou, poukazuje na zajímavosti v okolí řeky a navazuje na další produkty cestovního ruchu. Podporuje přeshraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu.

Obsahem výstavby nové odbavovací budovy je dosažení standardního komfortu odbavení cestujících odpovídající standardům mezinárodního regionálního letiště formou zvýšení prostorových kapacit realizací nové

dopravní obslužnosti

Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 1: Regenerace a rozvoj měst. Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu Cíl 3, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko a ČR – Bavorsko

Regionální operační program pro NUTS II Severozápad, OP přeshraniční spolupráce ČR – Sasko, OP přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, OP Životní prostředí, Státní dotační programy: Státní program podpory rozvoje Severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu, Státní program podpory rozvoje cestovního ruchu, Program obnovy venkova (MMR), Státní fond životního prostředí, Dotační programy MŽP ČR Nadace a nadační fondy Regionální operační program pro NUTS II Severozápad Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.1 – Rozvoj 41

veřejné odbavovací haly s nezbytnými dopravní infrastruktury administrativními a pronajímatelnými regionálního a prostorami k poskytování souvisejících služeb nadregionálního významu cestujícím. Zahájení výstavby nové haly v rámci 2. části III.etapy modernizace se předpokládá na podzim roku 2007 s dokončením na podzim roku 2008. 2.část III.etapy modernizace letiště Karlovy Vary navazuje na 1.část „Úprava odbavovací budovy pro splnění Schengenských úmluv“, která je předmětem samostatného projektu a jejíž fyzická realizace byla zahájena dne 24.5.2007.

42

6.2 Aktivity a projekty řízené či realizované odborem kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu KÚ KK 1. Koordinace cestovního ruchu a lázeňství

 každoroční pravidelné setkávání všech významných aktérů cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji (představitelé veřejného, podnikatelského a občanského sektoru)  pořádání konferencí, seminářů a workshopů se zaměřením na cestovní ruch a lázeňství  vytvoření speciální webové stránky, integrující nabídku cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji  podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekty)  podpora přeshraničních projektů podporujících rozvoj cestovního ruchu a lázeňství 2. Propagace cestovního ruchu a lázeňství

 vydávání celokrajských propagačních materiálů  organizování účasti Karlovarského kraje a jeho subjektů na veletrzích, výstavách a prezentacích  zvýšení propagace domácího cestovního ruchu  podpora živé kultury 3. Vytváření a řízení dotačních titulů na podporu cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

 podpora údržby a rekonstrukce památek a památkově hodnotných objektů (udržení poskytování těchto podpor, případně jejich rozšíření)  podpora turistického využití památek  příspěvky kraje na kulturu a aktivity v oblasti cestovního ruchu

4. Přípravy založení balneologického institutu

 zpracování studie proveditelnosti balneologického institutu (s důrazem na výzkumný program, personální a finanční zabezpečení)  prověření možností spolupráce vysokoškolských pracovišť s lázeňskými zařízeními v oblasti vysokoškolské výuky, vědy a výzkumu 43

5. Monitoring a vyhodnocování cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji

 zpracování systému pravidelného monitoringu cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji (metodika sledování a způsob vyhodnocování)  každoroční výzkum návštěvníků Karlovarského kraje a jeho vyhodnocení  publikování výsledků výzkumu

44

7. PRAVIDELNÉ VYHODNOCOVÁNÍ (EVALUACE) STRATEGIE A AKČNÍHO PLÁNU Implementace Programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji by měla být pravidelně vyhodnocována, a to nejlépe každoročně společně s každoročním setkáváním všech významných aktérů cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji (představitelé veřejného, podnikatelského a občanského sektoru), nejlépe před začátkem nové turistické sezóny. Do procesu vyhodnocování (evaluace) by měly být zapojeni všichni významní aktéři cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji. Koordinátorem a garantem tohoto procesu bude odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu. Předmětem vyhodnocování (evaluace) by měly být následující otázky:  Odpovídá SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) měnícím se podmínkám vnějšího prostředí či je zapotřebí ji pozměnit?  Existují nové informace, poznatky, které doplňují či zpřesňují současný pohled na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství?  Je zapotřebí v souvislosti s měnícími se podmínkami vnějšího prostředí změnit strategii, strategické cíle, opatření anebo projekty?  Došlo k realizaci plánovaných opatření a projektů? Jestliže ne, co by mělo být uděláno?  Bylo dosaženo stanovených indikátorů (výstupů, dopadů). Pokud ne, proč?  Mají být provedeny nějaké změny ?  Mají být změněny některé indikátory?  Měla by být některá opatření posilněna či by měla být legalizována nějaká nová (další) opatření či projekty?

45

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V

KARLOVARSKÉM KRAJI 2007 – 2013

Přílohy

Příloha 1: Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad (2007-2013) Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Severozápad (2007-2013) vychází z toho, že hlavním cílem cestovního ruchu je využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v Karlovarském a Ústeckém kraji. Ke specifickým cílům prioritní osy „Udržitelný rozvoj cestovního ruchu“ patří:  rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch  rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu Cíle této prioritní osy budou naplňovány následujícími oblastmi podpory:  budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu  zlepšování kvality nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení  podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu V období 2007-2013 bude na tuto prioritní osu alokováno 19,17% finančních prostředků z celkového finančního rámce Regionálního operačního programu, tj. 142 966 279 EUR. 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR

Globální cíl kvalitní infrastruktura pro rozvoj CR v regionu

Operační cíle  rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura pro CR  dobrá dostupnost a efektivní využití místních atraktivit pro rozvoj CR  rozvinutá infrastruktura pro rozvoj lázeňství v regionu

Zaměření podpory  Obnova, rozvoj, rekonstrukce a úpravy základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku (např. informační centra, turistické trasy, cyklostezky, naučné stezky, hippostezky, lyžařské trasy a areály, včetně přístřešků, odpočívadel, systémů značení, zařízení pro úpravu tratí, apod.)  Revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek, kulturního dědictví a ostatních turisticky významných objektů pro jejich využití v CR (např. rozhledny, muzea, expozice, galerie, informační centra)  Modernizace a úpravy lázeňské infrastruktury pro zlepšení standardu a kvality služeb pro tradiční i moderní formy lázeňství („wellness“), realizaci bezbariérových přístupů a dalších úprav pro zdravotně postižené návštěvníky  Výstavba, rekonstrukce podmiňující dopravní infrastruktury zajišťující dostupnost a kvalitní přístup k místům s atraktivitami CR (komunikace, parkoviště, chodníky, cyklo a pěší stezky, systémy značení apod.). 47

4.2 zlepšován í kvality a nabídky ubytovací ch a stravovacích zařízení

vysoká kvalita a dostačující kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení pro rozvoj CR v regionu

 Pestrá a vyvážená nabídka ubytovacích a stravovacích zřízení odpovídající poptávce  dostatečné zázemí doprovodné infrastruktury k ubytovacím zařízením umožňující celoroční využití potenciálu CR

 Rekonstrukce, modernizace současných ubytovacích zařízení hotelového typu (včetně případné restaurační části) na úroveň nejméně středního standardu (***);  Výstavba, popř. modernizace lehkých sezónních ubytovacích zařízení včetně související doplňující infrastruktury (např. veřejná tábořiště, autokempinky, chatové osady)  Rekonstrukce, přestavba vhodných objektů na celoroční ubytovací zařízení včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí  Výstavba či přístavba rozšiřující ubytovací či stravovací kapacity u existujících ubytovacích zařízení včetně doprovodné infrastruktury  Zajištění odpovídajících napojení ubytovacích objektů na dopravní a technickou infrastrukturu.

4.3 podpora marketin gu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu

trvalý zájem a dostatečná informovanost turistů o regionu

 široké fungující partnerství mezi subjekty cestovního ruchu  komplexní rezervační a informační systémy cestovního ruchu  efektivní koordinace CR prostřednictví m jednotných mechanismů a účinného marketingu  rozvoj nových produktů a programů CR vč. dostatečného personálního zázemí

 Podpora vzniku a činnosti regionálních partnerství v oblasti CR (např. založení a podpora činnosti regionálního fóra pro cestovní ruch zajišťujícího koordinaci realizace marketingových strategií v regionu Severozápad, podpora regionálních či lokálních destinačních managementů)  Rozvoj informačních a rezervačních systémů a vytvoření regionální sítě informačních center  Podpora monitoringu návštěvnosti, pasportizace, zpracování analytických studií a podkladů zajišťujících účinnější řízení, rozvoj produktů a marketing, zavádění systému certifikace zařízení a služeb CR apod.  Příprava nových, zkvalitňování a rozšiřování existujících produktů CR s regionálním dopadem (např. „wellness“ pro oblasti lázeňství či ekoturistiku na území NP)  Podpora marketingu a propagace akcí regionálního významu (např. propagace a prezentace významných filmových, hudebních a divadelních festivalů apod.);  Podpora zaměřená na lidské zdroje (např. školení a zvyšování kvalifikace pracovníků ve službách CR) přímo se vážící na realizaci a provoz konkrétní investice či produktu CR. 48

Příloha 2: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 Česká republika je významnou evropskou turistickou destinací založenou na atraktivitě svých historických památek, přírodních krás a zajímavostí, kultury jakož i na významném postavení městského cestovního ruchu. Rozhodující nabídku cestovního ruchu ČR je možné členit do následujících tématických oblastí:  Městský a kulturní cestovní ruch  Dovolená v přírodě  Sportovní a aktivní dovolená  Lázeňský cestovní ruch  Kongresový a incentivní cestovní ruch

Strategická vize a cíle

Česká republika disponuje historickým, přírodním a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, v zemi se nachází množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO. Tento potenciál však v současnosti není zcela využíván, což je způsobeno především nedostatečnou infrastrukturou a nízkou kvalitou základních i doplňkových služeb cestovního ruchu, ale také problémy spojenými s kvalitou a kvalifikovaností pracovní síly, která v tomto odvětví působí. Prozatím podstatným faktorem, ovlivňujícím vyváženost cestovního ruchu v ČR je jeho výrazná koncentrace do hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch patří k odvětvím s výrazným podílem na zaměstnanosti, je jeho rozvoj spojen s tvorbou nových pracovních míst, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti a řešení problémů na ni navazujících. Rozvoj cestovního ruchu České republiky pomocí moderních produktů cestovního ruchu vycházejících ze sociokulturních specifik regionů, jejich přírodního bohatství a historického, kulturního a technického dědictví, přispěje k socioekonomickému rozvoji regionů, který je zároveň šetrný vůči přírodním a jiným zdrojům, které jsou předmětem zájmu odvětví cestovního ruchu. Strategická vize a cíle pro cestovní ruch v České republice vycházejí z toho, že hospodářství cestovního ruchu právě v České republice je do značné míry založeno na podnikání, především na malém a středním podnikání. Z toho také vychází systém priorit a podpůrných opatření. Politika podpory cestovního ruchu je v České republice uplatňována jak na národní, tak na krajské i obecní úrovni.

49

Základní strategická vize cestovního ruchu pro období 2007 – 2013 Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy Strategická vize cestovního ruchu pro období 2007 - 2013 představuje Českou republiku jako destinaci:  s pozitivní mezinárodní image  mající vysoce kvalitní a konkurenceschopné produkty a služby  nabízející turistické zážitky, které naplní zákazníkovo očekávání pokud jde o přátelství, kvalitu životního prostředí, rozdílnosti mezi kulturami; bezpečnost (při cestování, pobytu, aktivitách)  disponující značným kulturně historickým potenciálem  generující národní a regionální příjmy  zajišťující účinnou ochranu životního prostředí  zajišťující atraktivní pracovní příležitosti v cestovním ruchu  zajišťující osobám pracujícím v cestovním ruchu vzdělávání a rozšiřování si schopností a vědomostí pomocí vzdělávacích programů  s funkční organizační strukturou  respektující a podporující kulturu v celé její šíři  respektující hlediska veřejného zdraví občanů ČR

Globální cíl Globálním cílem (posláním) politiky cestovního ruchu je zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílit zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Hlavními strategickými cíli udržitelného rozvoje cestovního ruchu v České republice jsou:

1. Posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (růstu absolutní výše HDP vytvořeného cestovním ruchem, zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu, podpora podnikání především MSP v cestovním ruchu). 2. Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru (měřený mj. růstem výdajů zahraničních turistů v ČR). 3. Růst objemu pobytového cestovního ruchu v České republice (včetně růstu objemu domácího cestovního ruchu). 4. Zachování kvality přírodního prostředí a složek životního prostředí, jež jsou v oblasti cestovního ruchu využívány a mohou být rozvojem cestovního ruchu ovlivněny. Základní priority

Východiskem jsou koncepce cestovního ruchu ve vyspělých evropských zemích, které spočívají v podpoře 4 následujících pilířů, a to:

50

Tvorba vlastních konkurenceschopných turistických programů a produktů (rozvojová priorita 1), založených především na jejich atraktivnosti, jedinečnosti a neopakovatelnosti. Programy a produkty by měly šetrným způsobem využívat přírodních atraktivit, kulturní, historické a dalších objekty (tak aby jejich hodnota byla zachována i pro budoucí generace), a to v návaznosti na společenské aktivity, které by měly být provázány ve smyslu atraktivita – služba, příroda – společnost, měly by být zacíleny na určitý konkrétní typ návštěvníků a neměly by nijak výrazně zatěžovat životní prostředí. Nezbytným předpokladem pro tvorbu a realizaci těchto programů a produktů je existence kvalitní základní a doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu (rozvojová priorita 2), na jejichž výstavbě a zejména modernizaci či rekonstrukci a provozu se budou největší měrou podílet malí a střední podnikatelé se znalostí konkrétního prostředí, kteří budou ke své činnosti potřebovat cílenou podporu. Aby bylo možné turistické produkty a programy vytvořit a úspěšně je nabízet (prodávat), je nutné pro ně připravit odpovídající marketingovou podporu (rozvojová priorita 3), tedy zejména reklamu, propagaci, distribuci a prodej, za kterou stojí aktivní činnost lidského potenciálu (aktérů cestovního ruchu), a to na národní a regionální úrovni. Celý postup přípravy a tvorby turistických programů a produktů je důležité založit na pružně fungující existencí (zakládáním) nezbytné organizační struktury cestovního ruchu (rozvojová priorita 4), s jasně vymezenými kompetencemi, to jak na regionální, tak nadregionální úrovni. Je zde počítáno zejména s odbornou veřejností - odbornými sdruženími profesionálů, asociacemi a svazy. V rámci této priority (sdružení podnikatelů a veřejné správy, poskytování informací – turistická informační centra, činnost regionálních organizací cestovního ruchu, statistika cestovního ruchu, apod.) je nezbytná i finanční participace na činnosti uvedených institucí v zájmu vytvoření optimálních podmínek k respondenci a tím zisku rigorózních dat. S tímto posláním úzce souvisí zkvalitnění fungování správních orgánů a krizového managementu v oblasti cestovního ruchu v ČR. Specifickou oblastí zájmu bude podpora turistických klastrů. Rozdíly mezi jednotlivými programovými dokumenty jsou potom závislé především na dosaženém stupni vlastní úrovně a výkonnosti sektoru cestovního ruchu na jedné straně, na straně druhé pak v úrovni jeho organizačního zajištění, národní propagace a marketingu na straně druhé. V tomto kontextu mezinárodního srovnání stavu rozvoje a konkurenceschopnosti cestovního ruchu ČR, v souladu se stanovenými cíly a opatřeními minulých Koncepcí státní politiky cestovního ruchu ČR z let 1999 a 2002 - 2006, v souladu s aktuálními národními programovými dokumenty České republiky (NRP na léta 2007-2013, Strategie regionálního rozvoje ČR, Politika územního rozvoje, návrhy IOP, ROP a dalšími relevantními operačními programy na období 2007-2013), jakož i v souladu s výsledky širokých diskusí mezi MMR a nejvýznamnějšími regionálními aktéry v oblasti cestovního ruchu (zejm. Komise rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch, Asociace turistických regionů ČR) jsou pro období 2007-2013 navrhovány následující priority a opatření pro podporu cestovního ruchu.

51

Priorita 1: Podpora tvorby konkurenceschopných národních a regionálních produktů cestovního ruchu  Opatření 1: Podpora tvorby nosných národních produktů cestovního ruchu  Opatření 2: Podpora tvorby specifických regionálních produktů cestovního ruchu (např. kongresový a incentivní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch (města a historické památky, přírodní krásy a zajímavosti), hory, letní rekreace u vody, venkovský cestovní ruch a vinařský cestovní ruch, pěší turistika a cykloturistika, wellness, lázeňství) šetrných vůči životnímu prostředí Priorita 2: Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu  Opatření 1: Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu  Opatření 2: Podpora rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch s akcentem jejich sekundárního využití  Opatření 3: Zkvalitňování služeb cestovního ruchu  Opatření 4: Podpora šetrných forem cestovního ruchu Priorita 3: Marketingová podpora cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů  Opatření 1: Marketingová podpora (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a regionální úrovni včetně podpory prodeje produktů cestovního ruchu, zejména zvýšení účinnosti zahraniční prezentace České republiky jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu  Opatření 2: Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu (výrazné zlepšení kvality a obsahu lokální a regionální statistiky cestovního ruchu ve spolupráci s Krajskými úřady a ČSÚ, zavedení regionálních satelitních účtů cestovního ruchu, vybudování národního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu)  Opatření 3: Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu Priorita 4: Podpora budování a vytváření organizační struktury cestovního ruchu  Opatření 1: Podpora zakládání a činnosti organizací cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni

 Opatření 2: Podpora činnosti turistických informačních center 

Opatření 3: Podpora spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými

organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu  Opatření 4: Zkvalitnění fungování správních orgánů a krizového managementu v oblasti cestovního ruchu v ČR

52

Příloha 3: Cestovní ruch v České republice v tabulkách, grafech a mapách8 Tabulka 1: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů České republiky (k 31.12.2005).

ČR celkem v tom: Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Počet zařízení 7 608 597 553 994 418 423 399 928 986 278 354 497 345 366 470

Počet pokojů

Počet lůžek

164 871

435 993

30 355 10 339 17 391 7 466 13 839 7 320 13 426 16 125 5 418 6 402 12 027 7 140 7 910 9 713

66 351 28 379 51 980 21 210 28 607 19 405 40 510 47 638 15 569 18 803 30 555 19 503 21 435 26 048

Pramen: ČSÚ

Tabulka 2: Druhová skladba hromadných ubytovacích zařízení v roce 2005 v České republice.

Hromadná ubytovací zařízení celkem v tom: Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem v tom Hotely ***** Hotely **** Ostatní hotely a pensiony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem v tom: Kempy Chatové osady a turistické ubytovny Ostatní hromad. ubyt. zařízení

Počet zařízení 7 608

Počet pokojů 164 871

Počet lůžek 435 993

4 279

99 966

232 295

34 252 3 993

4 958 17 689 77 319

9 851 35 127 187 317

3 329

64 905

203 698

499 968 1 862

8 005 15 442 41 458

30 162 58 329 115 207

Pramen: ČSÚ 8

Tabulky, grafy a mapy v této příloze byly v nezměněné podobě převzaty z Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013.

53

Graf 1: Vývoj počtu ubytovaných zahraničních turistů a počtu jejich přenocování v České republice v letech 1992-2005.

19 595 035 17 254 881

16 857 147

15 669 609

16 932 657

15 597 087

16 510 618

18 980 462

15 569 156

14 186 177 10 326 744 7 376 753 8 610 792 6 608 914

3 381 186

2 671 736 2 609 208

1992

1993

5 609 700

4 975 658

6 336 128

5 405 239

5 075 756 6 061 225

5 482 080 4 558 322

4 772 794

4 742 773

3 036 473

1994

1995

1996

1997

1998

zahraniční hosté

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

počet přenocování

Pramen: ČSÚ

Graf 2: Výdaje zahraničních turistů v České republice v r. 2003 (v USD na osobu a den).

Pramen: CzechTourism

54

9

Tabulka 3a: Geografické rozložení zahraniční návštěvnosti v ubytovacích zařízeních v ČR (hosté). Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

Počet hostů 1999 2 083 203 359 345 402 163 209 384 361 066 243 819 389 326 421 431 109 673 139 974 354 427 154 641 160 155 221 093 5 609 700

% podíl 37,1 6,4 7,2 3,7 6,4 4,3 6,9 7,5 2,0 2,5 6,3 2,8 2,9 3,9 100,0

Počet hostů 2005 3 725 180 230 857 326 962 155 153 405 969 166 648 242 445 325 271 52 749 59 282 367 439 99 563 71 050 107 560 6 336 128

% podíl 58,8 3,6 5,2 2,4 6,4 2,6 3,8 5,1 0,8 0,9 5,8 1,6 1,1 1,7 100,0

Index 2005/1999 178,8 64,2 81,3 74,1 112,4 68,3 62,3 77,2 48,1 42,4 103,7 64,4 44,4 48,6 112,9

Pramen: ČSÚ

Tabulka 3b: Geografické rozložení zahraniční návštěvnosti v ubyt. zařízeních v ČR

Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

Počet přenocování 1999 5 999 181 987 627 1 085 949 553 378 1 756 725 676 704 1 189 350 1 310 764 339 423 417 356 877 872 510 723 525 876 652 968 16 883 896

% podíl 35,5 5,8 6,4 3,3 10,4 4,0 7,0 7,8 2,0 2,5 5,2 3,0 3,1 3,9 100,0

Počet přenocování 2005 10 368 571 587 993 896 219 450 902 2 619 054 517 769 962 515 1 284 891 173 258 193 722 680 503 287 298 258 652 313 688 19 595 035

10

% podíl

(přenocování).

Index 2005/1999

52,9 3,0 4,6 2,3 13,4 2,6 4,9 6,6 0,9 1,0 3,5 1,5 1,3 1,6 100,0

172,8 59,5 82,5 81,5 149,1 76,5 80,9 98,0 51,0 46,4 77,5 56,3 49,2 48,0 116,1

Pramen: ČSÚ

9

V roce 1999 ve všech ubytovacích zařízeních, v roce 2005 jen v hromadných ubytovacích zařízeních V roce 1999 ve všech ubytovacích zařízeních, v roce 2005 jen v hromadných ubytovacích zařízeních

10

55

Tabulka 3c: Geografické rozložení zahraniční návštěvnosti v ubyt. zařízeních v ČR

Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

Průměrný počet přenocování 1999 2005 2,9 2,8 2,7 2,5 2,7 2,7 2,6 2,9 4,9 6,5 2,8 3,1 3,1 4,0 3,1 4,0 3,1 3,3 3,0 3,3 2,5 1,9 3,3 2,9 3,3 3,6 3,0 2,9 3,0 3,1

11

(délka pobytu).

Rozdíl -0,1 -0,2 0,0 0,3 1,6 0,3 0,9 0,9 0,2 0,3 -0,6 -0,4 0,3 -0,1 0,1

Pramen: ČSÚ

11

V roce 1999 ve všech ubytovacích zařízeních, v roce 2005 jen v hromadných ubytovacích zařízeních

56

Tabulka 4: Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v České republice v r. 2002 a 2005 (relativní podíly v %).

Příjezdy

Přenocování

Země 2002 Zahraniční hosté celkem v tom (v %): Německo Spojené království Itálie USA Nizozemsko Polsko Slovensko Francie Španělsko Rusko Rakousko Japonsko Dánsko Maďarsko Norsko Švédsko Belgie Švýcarsko Řecko Izrael z toho státy Evropské unie Pramen: ČSÚ

4,74 mil. 30,6 6,4 5,3 4,0 4,0 7,4 4,8 4,1 3,0 2,4 3,7 2,1 2,0 1,3 0,8 1,6 1,2 1,1 0,9 2,3 64,1*

2005

2002

2005

6,34 mil. 15,57 mil. 19,60 mil. 25,4 10,4 6,4 4,8 4,7 4,1 4,1 4,1 3,5 2,9 2,9 2,4 1,9 1,7 1,4 1,3 1,3 1,1 0,9 0,8 76,0**

38,3 5,4 4,7 3,8 4,2 5,5 4,0 3,4 2,9 4,2 2,4 1,3 2,0 1,0 0,7 1,3 1,1 0,9 0,7 2,3 67,5*

30,0 9,2 6,0 4,6 5,7 2,8 3,9 3,4 3,6 5,3 2,0 1,8 1,9 1,3 1,3 1,1 1,2 0,9 0,9 1,0 75,8**

Průměrná doba pobytu (ve dnech) 2002

2005

4,3

4,1

5,1 3,8 3,9 4,1 4,4 3,4 3,8 3,7 4,1 6,8 3,1 3,1 4,2 3,6 3,8 3,8 3,8 3,7 3,7 4,3 4,5*

4,7 3,7 3,9 4,0 4,7 3,1 3,9 3,6 4,2 6,6 3,1 3,3 4,1 3,4 4,0 3,7 3,8 3,6 4,0 4,8 4,1**

* EU15; ** EU25

57

Graf 3: Sezónnost zahraniční návštěvnosti České republiky v roce 2005.

325 555

Leden

349 617 Březen

467 647 485 952 616 671

Květen

585 511 722 133

Červenec

770 569 Září

624 223 578 007 400 056

Listopad

410 187 100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

Pramen: ČSÚ

Obrázek 1: Základní infrastruktura cestovního ruchu – ubytovací zařízení v České republice v r. 2004.

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR; MMR ČR, 2006

58

Obrázek 2 : Funkční typologie středisek cestovního ruchu v České republice.

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR; MMR ČR, 2006

Obrázek 3 : Rajonizace cestovního ruchu České republiky.

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR; MMR ČR, 2006

59

Tabulka 5: Podíl domácích hostů v krajích v hromadných ubytovacích zařízení v České republice (v tisících).

Kraj ČR celkem

Praha

Středočeský

2000*

2001*

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

10863,8 6091 56,10%

11283,2 5878 52,10%

10415,3 11346,5 5672,5 6270,7 54,50% 55,30%

2619,8

3008,6

2534,4

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

300,5 11,50%

337,7 11,20%

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem

965,3 553,5 57,30%

Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

Jihočeský

Plzeňský

Ústecký

Královéhradecký

Vysočina

Olomoucký

3864

4108,6

302,7 11,90%

375,7 12,40%

393,7 10,20%

383,4 9,30%

885,7 516,4 58,30%

674,4 456,6 67,70%

834,6 596,4 71,50%

855 586,8 68,60%

770,7 539,8 70,00%

795,6

937,5

1068,6

1023,3

677,9 73,70%

550 69,10%

691,8 73,80%

750,9 70,30%

696,3 68,00%

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem

457,7 338,3 73,90%

467,3 304,1 65,10%

443,2 287,9 65,00%

495,7 335,3 67,60%

519 348,4 67,10%

469,3 314,1 66,90%

550,6

575,4

615

532,9

564,5

589,8

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

191,5 34,80%

179,4 31,20%

216,6 35,20%

179,7 33,70%

177,6 31,50%

183,9 31,20%

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem

394,5 217,8 55,20%

490,1 304,7 62,20%

445,9 272,4 61,10%

385,2 229,2 59,50%

355,2 206,8 58,20%

385,1 218,4 56,70%

842,7

829,8

871,6

796,7

752,5

768,1

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

581,5 69,00%

522,4 63,00%

590,3 67,70%

551,5 69,20%

501,9 66,70%

525,6 68,40%

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem

961,4 717,5 74,60%

1016,5 699,9 68,90%

1002,6 736,9 73,50%

964,2 677,2 70,20%

951,5 653,4 68,70%

972,4 647,1 66,50%

323,5

312,9

284,1

307

338,7

329,4

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

270,5 83,60%

246,4 78,70%

222,8 78,40%

253,5 82,60%

285,7 84,40%

276,6 84,00%

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem

392,3 331,9 84,60%

383,8 312 81,30%

383,7 315,9 82,30%

399,9 344 86,00%

399 334,8 83,90%

389,1 329,9 84,80%

902,7

892

806,6

1040,6

1014,5

1056,3

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

583,7 64,70%

587,4 65,90%

492,4 61,00%

709,9 68,20%

668,6 65,90%

688,9 65,20%

Hosté v kraji celkem Domácí hosté v kraji celkem

416,1 341,5 82,10%

392,2 288,1 73,50%

415,6 309,3 74,40%

448,2 341,2 76,10%

417,7 320,3 76,70%

414,9 315,3 76,00%

Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

Zlínský

3024,7

919,2

Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

Jihomoravský

2005 12361,8 6025,7 48,70%

719 76,70%

Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

Pardubický

2004 12219,7 6158,5 50,40%

937,1

Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

Liberecký

2003

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

Podíl domácích hostů Hosté v kraji celkem

Karlovarský

2002

461,6

438,4

471,2

514,6

522,4

488,8

Domácí hosté v kraji celkem Podíl domácích hostů

402,2 87,10%

352,1 80,30%

386,8 82,10%

439,6 85,40%

440,7 84,40%

417,7 85,50%

Hosté v kraji celkem

638,5 541,5 84,80%

671,2 549,6 81,90%

671,3 532,1 79,30%

664,8 545,6 82,10%

597,1 488,9 81,90%

596,1 488,6 82,00%

Moravskoslezský Domácí hosté v kraji celkem

Podíl domácích hostů Pramen: ČSÚ * sledováni hosté ve všech ubytovacích zařízeních (nejen v hromadných)

60

Tabulka 6: Podíl cestovního ruchu na hlavních makroekonomických indikátorech v evropských zemích v roce 2004. Podíl CR na HDP Svět EU ČR Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Bulharsko Chorvatsko Norsko Švýcarsko

10,60 11,27 13,74 10,17 9,05 21,28 9,99 12,34 8,89 11,14 23,08 8,9 6,64 10,06 9,16 28,24 9,38 9,29 7,82 16,9 16,4 14,68 12,27 12,42 18,65 7,77 9,96 15,65 18,72 8,68 14,14

Podíl CR na zaměstnanosti 8,30 11,98 12,89 10,84 9,02 18,59 10,56 14,8 8,08 11,95 29,51 7,55 5,66 11,91 8,74 34,74 10,18 9,05 7,26 19,84 18,12 16,65 10,9 14,4 20,28 7,37 9,2 13,36 22,35 10,62 18,34

Podíl CR na exportu 12,00 13,02 13,27 8,94 8,52 15,14 6,66 20,13 5,4 13,06 46,31 12,99 6,96 7,32 7,56 22,65 12,24 8,01 11,59 20,6 16,45 33,29 11,29 13,43 24,14 8,49 11,05 20,31 33,91 9,91 9,49

Pramen: WTTC Pozn.: Cestovní ruch je zde definován v širším pojetí (uvedené hodnoty zahrnují jak přímé, tak nepřímé efekty cestovního ruchu).

61

Tabulka 7: Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v České republice v letech 1993 – 2005.

Rok

Devizové příjmy z CR v mld. Kč

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

45,4 64,2 76,3 110,6 115,7 124,9 109,1 115,1 118,1 96,3 100,3 107,2 110,9

HDP v mld. Kč 1020,3 1182,8 1466,5 1683,3 1811,1 1996,5 2080,8 2189,2 2352,2 2464,4 2577,1 2781,1 2931,1

Podíl Podíl devizových příjmů Podíl devizových devizových z CR na devizových příjmů z CR na příjmů z CR na příjmech ze služeb exportu v % HDP v % celkem v % 4,4 33,0 11,0 5,4 43,2 14,0 5,2 42,8 13,4 6,6 49,8 18,6 6,4 50,9 16,3 6,3 50,6 15,0 5,2 44,8 12,0 5,3 43,5 10,3 5,0 43,8 9,3 3,9 41,7 7,7 3,9 45,8 7,3 3,9 43,1 6,2 3,7 43,0 5,9

Pramen: ČSÚ a ČNB, CzechTourism

Obrázek 4: Zaměstnanost v pohostinství a ubytování v České republice v r. 2001 (podle výsledků sčítání lidu)

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR; MMR ČR, 2006

62

Obrázek 5: Regionální a lokální turistická informační centra v České republice.

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR; MMR ČR, 2006

63