PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

2004 aktualizace 2010

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ OBSAH ÚVOD.....................................................................................................................................1

1.

Pořízení Programu rozvoje města Plzně ...................................................................... 1 Metodika tvorby Programu ........................................................................................... 2 Obsah a postup zpracování Programu rozvoje města Plzně ........................................ 2 Seznam spolupracovníků, podílejících se na zpracování Programu............................. 5 Harmonogram postupu zpracování Programu rozvoje města Plzně ............................14 Situační analýza ...................................................................................................17

2.

1.1. Úvod.....................................................................................................................17 1.2. Vazby ...................................................................................................................17 Základní předpoklady rozvoje ..................................................................................17 1.3. Městské funkce ....................................................................................................19 1.3.1. Bydlení ..........................................................................................................19 1.3.2. Pracovní příležitosti .......................................................................................19 1.3.3. Občanská vybavenost ...................................................................................20 1.3.4. Doprava ........................................................................................................21 1.3.5. Technická infrastruktura ................................................................................22 1.4. Dopady.................................................................................................................22 1.4.1. Územní rozvoj ...............................................................................................22 1.4.2. Životní prostředí ............................................................................................23 1.4.3. Občanská společnost ....................................................................................23 1.4.4. Vnější vztahy.................................................................................................24 1.5. Závěrečná shrnutí témat.......................................................................................25 1.5.1. Životní prostředí ............................................................................................25 1.5.2. Obyvatelstvo a bydlení ..................................................................................28 1.5.3. Územní rozvoj ...............................................................................................30 1.5.4. Občanská vybavenost ...................................................................................32 1.5.5. Doprava ........................................................................................................35 1.5.6. Technická infrastruktura ................................................................................39 1.5.7. Řízení a správa města ..................................................................................42 1.5.8. Rozpočet a majetek města ............................................................................44 1.5.9. Hospodářský rozvoj a cestovní ruch..............................................................45 1.5.10. Občanská společnost ...............................................................................47 1.5.11. Vnější vztahy............................................................................................48 1.6. Koncepční dokumenty města Plzně......................................................................51 1.6.1. Koncepční dokumenty schválené usnesením Zastupitelstva města Plzně nebo Rady města Plzně................................................................................51 1.6.2. Další koncepční dokumenty ..........................................................................51 SWOT analýza města Plzně.................................................................................53

3.

2.1. Úvod.....................................................................................................................53 Hlavní problémy rozvoje města Plzně...................................................................56 3.1. Úvod.....................................................................................................................56 3.2. Metodika a postup formulace hlavních problémů..................................................56


4.

3.3. Smysl formulace hlavních problémů .....................................................................56 3.4. Vymezení hlavních problémů rozvoje města Plzně...............................................56 3.4.1. Neexistující systém koordinace investiční výstavby (včetně oprav a údržby)57 3.4.2. Nedostatečná optimalizace hospodaření města s movitým a nemovitým majetkem ......................................................................................................57 3.4.3. Úbytek obyvatelstva a suburbanizace ...........................................................58 3.4.4. Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou......................................59 3.4.5. Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií.....................60 3.4.6. Nízká úroveň prezentace města ....................................................................61 3.4.7. Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti..........................61 3.4.8. Zmírnění důsledků krizových situací..............................................................62 Vize rozvoje města Plzně .....................................................................................63

5.

Seznam Aktivit......................................................................................................65

6.

5.1. Prioritní oblast 1 - Koordinace investiční výstavby ................................................65 5.2. Prioritní oblast 2 - Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem..............................................................................................................66 5.3. Prioritní oblast 3 - Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města ..............66 5.4. Prioritní oblast 4 – Doprava ..................................................................................77 5.5. Prioritní oblast 5 - Výzkum, inovace a nové technologie .......................................85 5.6. Prioritní oblast 6 - Prezentace města, cestovní ruch .............................................88 5.7. Prioritní oblast 7 - Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti .........................93 5.8. Prioritní oblast 8 - Zmírnění důsledků krizových situací ........................................95 Změna způsobu implementace PRMP................................................................102

7.

6.1. Shrnutí změn ......................................................................................................102 6.2. Nové členění Programu rozvoje města při jeho implementaci.............................103 6.3. Definice ..............................................................................................................104 6.4. Hlavní dokumenty implementační části Programu ..............................................105 6.5. Subjekty zapojené do implementace Programu..................................................107 6.6. Příprava Realizačních plánů...............................................................................108 6.7. Časový harmonogram přípravy Realizačního plánu............................................109 6.8. Přílohy ................................................................................................................111 Posouzení Programu rozvoje města Plzně z hlediska vlivu na životní prostředí .112 7.1. Údaje o koncepci, pro kterou se provádí posuzování vlivů na životní prostředí..112 7.2. Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí ..............................113 7.2.1. Metoda hodnocení.......................................................................................113 7.3. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů....................................................................................................................116 7.3.1. Obecná .......................................................................................................116 7.3.2. Specifická....................................................................................................119 7.4. Návrh systému monitorování a vyhodnocování realizace Programu z hlediska vlivů na životní prostředí.....................................................................................120 7.4.1. Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni. ..........120 7.5. Závěr ..................................................................................................................121


ÚVOD Pořízení Programu rozvoje města Plzně Důvody pro pořízení Zastupitelstvo města Plzně rozhodlo usnesením č. 532 ze dne 8. 11. 2001 o pořízení Programu rozvoje města Plzně (dále Program). Jako důvody pro toto rozhodnutí lze označit zejména: − měnící se vnější podmínky i dynamický rozvoj města; − potřeba koordinace dílčích koncepčních dokumentů a nástrojů řízení rozvoje města; − potřeba sjednocovat záměry města a městských obvodů; − potřeba koordinace s rozvojovými záměry Plzeňského kraje; − potřeby související se vstupem ČR do Evropské unie, kde jsou programové dokumenty nutným předpokladem pro získávání prostředků ze Strukturálních fondů apod. Program je důležitým nástrojem pro rozhodování politické reprezentace města a městské správy a pro koordinaci zájmů a aktivit různých subjektů působících ve městě jako jsou městská správa, podnikatelé, odborné instituce a veřejnost. Jedním z důležitých aspektů je také hledání možností spolupráce v dosažení cílů rozvoje města.

Cíle Hlavními cíli zpracování Programu jsou zejména: − popsat dosavadní vývoj základních oblastí života města a jejich stávající stav ve vazbě na společensko-politický rámec; − identifikovat nejpalčivější problémy města ve všech oblastech a porovnat jejich souvislosti; − definovat dlouhodobé cíle a směry rozvoje a na jejich základě určit priority a aktivity pro kratší období; − vymezit celoměstské zájmy a zájmy jednotlivých obvodů zohledňující proporcionální rozvoj města; − vytvořit podmínky a stanovit pravidla pro účelné vynakládání veřejných prostředků, pro objektivní a efektivní rozhodování o majetku města, o změnách územního plánu města a pořizování regulačních plánů; − koordinovat postup investiční výstavby na základě dlouhodobých cílů rozvoje města; − formulovat společenskou objednávku pro prostorové i oborové koncepční dokumenty, určit základní cíle a principy pro oborové koncepce a zajistit koordinaci jednotlivých oblastí rozvoje města; − vymezit rámec pro zpracování programových a koncepčních dokumentů obvodů; − poskytnout veřejnosti a podnikatelské sféře informace o dlouhodobých záměrech města, a tím do jisté míry i o budoucích možnostech a podmínkách podnikání v Plzni; − vytvořit podklad pro účinnou komunikaci s orgány kraje, státu i EU při jednáních o finanční účasti na aktivitách, legislativních úpravách a jiných formách pomoci.

1


Metodika tvorby Programu Základní zásady tvorby Programu Pořízení Programu rozvoje města Plzně spadá do samostatné působnosti města (ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Z právního hlediska je Program koordinačním a indikativním dokumentem, který nemá charakter obecně závazného předpisu. Velmi důležitým principem, který doprovázel práci na Programu je princip partnerství. Tento princip vychází ze zásady, že zpracování Programu není jen věcí úřadu nebo politických orgánů, ale musí být dohodou všech občanů města o rozvoji Plzně. V praxi to znamená, že již od fáze přípravy byli do tvorby Programu zapojováni představitelé významných institucí ve městě, zástupci podnikatelského sektoru, neziskových organizací i veřejnost. Na principu partnerství byla vytvořena i organizační struktura Programu. Pro řešení dílčích otázek byly sestaveny pracovní skupiny, vrcholným orgánem, který řídil a kontroloval postup prací, projednával jednotlivé výstupy a dával doporučující stanoviska Radě a Zastupitelstvu města Plzně byla Řídící skupina. V souladu s principem partnerství byly organizovány semináře, konference a pracovní jednání (workshopy), průzkumy názorů veřejnosti a podnikatelů, řízené diskuse a ankety. Program zakládá ve městě dlouhodobý proces strategického plánování. Z toho vyplývá, že jde o dokument otevřený, který bude průběžně aktualizován podle měnících se vnějších a vnitřních podmínek města a podle jejich odrazu v politických preferencích jeho občanů. Výsledkem Programu proto není „jednou pro vždy daný“ seznam všech investičních a neinvestičních akcí, které se ve městě v příštích letech budou realizovat. Jedná se o ty akce, které mění kvalitu ekonomické a sociální struktury města, představují významný výdaj z prostředků obce, umožňují čerpání podpůrných zdrojů vlády ČR či EU, nebo které se týkají spolupráce veřejného sektoru s místní podnikatelskou sférou či občanskými organizacemi. Program se zabývá městem jako celkem, nikoli jen jeho některými dílčími odvětvovými, územními či organizačními částmi (princip komplexnosti).

Obsah a postup zpracování Programu rozvoje města Plzně Program obsahuje tři základní části – část analytickou, část návrhovou a část implementační.

Část analytická Analytická část se skládá z: 1. situační analýzy města, 2. analýzy silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí (SWOT analýzy), 3. hlavních problémů rozvoje města. Situační analýza je rozdělena do jedenácti oblastí: − životní prostředí; − obyvatelstvo a bydlení; − územní rozvoj; − občanská vybavenost; − doprava; − technická infrastruktura; − řízení a správa města; − rozpočet a majetek města; − hospodářský rozvoj a cestovní ruch; − občanská společnost; − regionální a nadregionální vnější vztahy. Výsledným výstupem situační analýzy obsaženým v tomto dokumentu je komplexní závěrečná zpráva, která vznikla na základě závěrečných zpráv k jednotlivým tématům. 2

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Součástí závěrečné zprávy je základní charakteristika města, vyhodnocení vztahů v rámci jednotlivých oblastí a posouzení existujících koncepčních dokumentů pro jednotlivé oblasti. SWOT analýza definuje slabé a silné stránky stavu města a rozvojové příležitosti a ohrožení Plzně. Navazuje na situační analýzu, která byla, vedle dalších dokumentů, jejím hlavním podkladem. Konečná formulace jednotlivých tvrzení SWOT analýzy vzešla z veřejné konference 18. června 2002. Jednotlivá tvrzení jsou v tabulkách v kap. 2 uvedena abecedně bez ohledu na jejich význam či váhu. Formulace hlavních problémů rozvoje města vychází ze situační analýzy, z vymezení podstatných vývojových souvislostí mezi slabými a silnými stránkami města na jedné straně a ohroženími a rozvojovými příležitostmi města na straně druhé (SWOT analýza) a z dalších informací získaných „zpětnou vazbou“, která byla zajištěna účastí partnerů na tvorbě programu. Na základě široké diskuse bylo definováno osm hlavních problémů (viz kap. 3), které představují nejzávažnější rozpory mezi stávajícím a žádoucím stavem fungování města. Z hlediska postupu jsou hlavní problémy závěrečným výstupem analytické části, která byla jako celek schválena usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 555 ze dne 3. října 2002.

Část návrhová Návrhová část obsahuje: 1. vizi rozvoje města; 2. prioritní oblasti, cíle a opatření; 3. seznam aktivit pro naplňování cílů a opatření; 4. postup implementace a aktualizace Programu; 5. seznam priorit na tříleté programovací období; 6. roční realizační plán. Vize rozvoje města představuje politickou dohodu o zaměření rozvoje města v budoucích patnácti letech. Její znění bylo formulováno na základě výstupů z druhé konference k Programu konané 5. února 2003 a na základě průzkumů mezi vybranými skupinami obyvatel (studenti, senioři, významné osobnosti). Vize je tvořena třemi rozvojovými pilíři, které ukazují oblasti, v nichž chce být Plzeň výjimečná. Její úplné znění obsahuje kap. 4. Vize rozvoje města byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 6. března 2003 usnesením č. 58. Pro rozpracování vize rozvoje města a hlavních problémů byly vytvořeny následující prioritní oblasti: 1. Koordinace investiční výstavby. 2. Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem. 3. Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města. 4. Doprava. 5. Výzkum, inovace a nové technologie. 6. Prezentace města, cestovní ruch. 7. Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti. 8. Zmírnění důsledků krizových situací. Ke každé prioritní oblasti byla sestavena na základě principu partnerství pracovní skupina, jejímž úkolem bylo rozpracování prioritní oblasti do cílů, opatření a konkrétních aktivit (viz kap. 5). Cíle definují stav, kterého chce město v rámci příslušné prioritní oblasti dosáhnout. Opatření představují formulaci způsobu dosažení cílů (jak chce město cílů dosáhnout). Z hlediska způsobu realizace jsou opatření rozdělena na: − opatření realizovaná formou více aktivit; − opatření realizovaná formou grantů a dotací; − opatření realizovaná jako jedna aktivita. Na základě diskusí s partnery při workshopech bylo navrženo a popsáno cca 300 konkrétních aktivit, které mají různý obsah – investiční akce, studie a dokumentace, dohody, 3

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ směrnice a právní dokumenty apod. Protože není možné všechny aktivity realizovat okamžitě, je nezbytné vytvářet priority v aktivitách na kratší programovacích období. Prioritní oblasti, cíle a opatření byly schváleny usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 686 dne 11. prosince 2003.

Část implementační Implementační část zahrnuje: − návrh postupu a organizačního zajištění implementace Programu; − zásobník projektů; − realizační plán na daný rok. Způsob implementace, který je uveden v kapitole č. 6, předpokládá pravidelnou roční aktualizaci Programu, při které bude i nadále uplatněn princip partnerství. Pravidelnými ročními výstupy aktualizace budou „realizační plán“ a „zásobník projektů“ na následující rok. Dokument „Změna způsobu implementace Programu rozvoje města Plzně“, schválený usnesením ZMP č. 200 dne 17. května 2007, nahrazuje v celém rozsahu Postup aktualizace a implementace Programu rozvoje města Plzně schválený usnesením ZMP č. 686 ze dne 11. 12. 2003.

4


Seznam spolupracovníků, podílejících se na zpracování Programu Členové Řídící skupiny Programu rozvoje města Plzně Aschenbrenner Lumír, Městský obvod Plzeň 2 - Slovany Binder Otakar, Plzeňský Prazdroj, a.s. Bis Jiří, Statutární město Plzeň Brychta Petr, Český Telecom, a.s. Čechová Radmila, Fontes Plus, s.r.o. Dezort Karel, Městský obvod Plzeň 6 Litice Drápela Tomáš, Plzeňská teplárenská, a.s. Drhovský Karel, Státní památkový ústav v Plzni Duchek Vladimír, Statutární město Plzeň Emmerová Milada, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Fiala Josef, Městský obvod Plzeň 5 - Křimice Grundman Zdeněk, Plzeňský holding, a.s. Havelková Alice, Městský obvod Plzeň 10 Lhota Herajt František, Plzeňská sportovní unie Houba Jiří, Policie ČR Hrubeš František, Zastupitelstvo města Plzně Chaloupka Josef, Obchodně provozní ředitelství Plzeň, České dráhy, s. p. Javůrek Ivo, Magistrát města Plzně Junger Vladimír, Vltava-Labe-Press a.s. Kadlec Jaroslav, Zastupitelstvo Plzeňského kraje Kalous Miroslav, Statutární město Plzeň Kapošváry Ján, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Kastl Josef, Západočeská plynárenská, a.s. Klečka Václav, Městský obvod Plzeň 7 Radčice Klůs Hanuš, Esprit, kulturní středisko, p.o. Korecký Michal, Škoda Holding a.s. Koutecký Zdeněk, Územní středisko záchranné služby v Plzni Krejsová Marcela, Statutární město Plzeň Krupička Jaroslav, Zastupitelstvo města Plzně Kubalová Zdeňka, Kancelář primátora Kubový Leoš, Centrum neziskových organizací Plzeň Kulhánek Bohumil, Nadace 700 let města Plzně Kunová Jaroslava, Fakultní nemocnice v Plzni Levora Miroslav, Zastupitelstvo města Plzně Lexa Ludvík, Městský obvod Plzeň 9 Malesice Liška Jiří, Zastupitelstvo města Plzně Maříková Jaroslava, Městský obvod Plzeň 3 Maxa Karel, Zdravotní ústav Plzeň Melota Miroslav, Plzeňská papírna, a.s. 5

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Náhlík Petr, Zastupitelstvo města Plzně Neuberg Lumír, Zastupitelstvo města Plzně Novotný Zdeněk, Úřad práce v Plzni Oulík Zdeněk, Krajský úřad Plzeňského kraje Paleček Karel, Zastupitelstvo města Plzně Pospíšil Jiří, Poslanecká kancelář ODS Průša Josef, Západočeská univerzita v Plzni Rovenský Jan, nevládní neziskové organizace Rödl Pavel, Statutární město Plzeň Roman Martin, Škoda Holding a.s. Rovenský Jan, nevládní neziskové organizace Ryjáček Zdeněk, Západočeská univerzita v Plzni Sedláková Hana, Plzeňská distribuce tepla, a.s. Sequens Richard, Senát Parlamentu ČR Schneider Josef jr., Schneider, a.s. Skalický Jiří, Senát Parlamentu ČR Svoboda Karel, A.S.S.A. – Architekti Šimáně Miroslav, Úřad městského obvodu Plzeň 5 Křimice Šneberger Jiří, Statutární město Plzeň Štěrba Miroslav, Městský obvod Plzeň 8 Černice Tomašuk Přemysl, Krajská hygienická stanice Třeška Vladislav, Fakultní nemocnice Plzeň Uhlík Jiří, Městský obvod Plzeň 1 Vacík Václav, Kooperativa pojišťovna, a.s. Vítek Karel, Zastupitelstvo města Plzně Vondryska Vlastimil, Zastupitelstvo města Plzně Vostracký Zdeněk, Západočeská univerzita v Plzni Vostrý Miloslav, Vodárna Plzeň, a.s. (Hospodářská komora) Weinfurter František, Zastupitelstvo města Plzně Winkelhöfer Jiří, Městský obvod Plzeň 1 Zábranský Miroslav, Zastupitelstvo města Plzně Zikmund Václav, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Zimmermann Petr, Plzeňský kraj Konzultant pro zpracování analytické části Programu rozvoje města Plzně Přikryl Jan, Proodos Praha Konzultant pro zpracování návrhové části Programu rozvoje města Plzně Gill Radim, DHV CR, spol. s r.o. Zpracovatelský tým pro analytickou část Programu rozvoje města Plzně Beneš Pavel, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Bílek Petr, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Čihák Josef, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně 6

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Faulhammerová Martina, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Hógelová Jana, Ekonomický úřad města Plzně Karlová Jitka, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Kuglerová Hana, Ekonomický úřad města Plzně Löffelmannová Jitka, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Pešík Miroslav, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Pojar Jaroslav, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Richtr Aleš, Správa veřejného statku města Plzně Rippl Josef, Technický úřad města Plzně Svoboda Milan, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Sýkorová Markéta, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Vostracká Irena, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Zídek František, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Zpracovatelský tým pro návrhovou část Programu rozvoje města Plzně Baloun Petr, Technický úřad města Plzně Beneš Pavel, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Bílek Petr, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Karlová Jitka, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Klementová Jana, BIC Plzeň, s.r.o. Kozák Radoslav, Úřad služeb obyvatelstvu města Plzně Kuglerová Hana, Ekonomický úřad města Plzně Löffelmannová Jitka, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Pálek Vladimír, Kancelář primátora Pojar Jaroslav, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Richtr Aleš, Správa veřejného statku města Plzně Rippl Josef, Technický úřad města Plzně Svoboda Milan, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Vostracká Irena, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Zídek František, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Členové pracovních skupin Ajšmanová Lucie, Odbor řízení technických úřadů MMP Aschenbrennerová Monika, Plzeňský holding, a.s. Baňkovský Viktor, Odbor životního prostředí MMP Bartošová Libuše, Zdravotní ústav Plzeň Beneš Erich, Plzeňský holding, a.s. Beránková Helena, Ekonomický úřad MMP Bernard Václav, Plzeňský holding, a.s. Bernášková Dagmar, Odbor životního prostředí MMP Brož Karel, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMP Bruha Martin, Ekonomický úřad MMP Bydžovská Martina, Úřad práce v Plzni Cabada Ladislav, Západočeská univerzita v Plzni 7

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Cvalín Karel, Povodí Vltavy, s.p. závod Berounka Čermák Vladimír, Další vzdělávání dospělých Plzeň Červený Vít, Ateliér K d, a.s. Dragoun Radek, AVE architekt a.s. Duda Karel, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMP Duras Jindřich, Povodí Vltavy, závod Berounka Eberlová Tereza, Úřad služeb obyvatelstvu MMP Eliášková Jindřiška, Plzeňský Prazdroj, a.s Fojtíček Ctibor, Centrum neziskových organizací Plzeň Fuska Miloš, Adamix, spol. s r.o. Hakl Jan, Správa veřejného statku města Plzně Hálová Barbora, Odbor řízení technických úřadů MMP Hasmanová Eva, Ekonomický úřad MMP Havíř František, Realita – realitní kancelář (Hospodářská komora) Herajt František, Plzeňská sportovní unie Hlavnička Josef, Správa veřejného statku města Plzně Hógelová Jana, Ekonomický úřad MMP Homola Tomáš, Správa infrastruktury města Plzně Horák Jaromír, Západočeská univerzita v Plzni Hostičková Anna, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Hrabačková Pavla, Západočeská univerzita v Plzni Hrach Jan, Odbor dopravy MMP Hrdličková Hana, Správa veřejného statku města Plzně Chvojková Radka, Ekonomický úřad MMP Jelínek Luděk, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Ježek Jiří, Západočeská univerzita v Plzni Jindrová Pavla, Centrum pro komunitní práci Západní Čechy Jirka David, Odbor sekretariát regionální rady soudržnosti KÚ PK Kabát Václav, Ředitelství silnic a dálnic Kadlec Ladislav, Útvar investic města Plzně Kára Jaroslav, Bohemiaplan s.r.o Kasl Daniel, Vedení MMP Kepka Miloslav, Škoda výzkum, s.r.o. Klimentová Monika, Správa a údržba silnic Kralovice Klusoň Jiří, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Kmochová Zdeňka, Plzeňský holding a.s. Kohout Jiří, Společnost pro veřejnou dopravu Kopecká Zuzana, Odbor školství, mládeže a sportu KÚ PK Kopecký Miroslav, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Korbelová Eva, Reality Garant Kovářík Václav, Územní středisko záchranné služby v Plzni Krajdl Ladislav, Regionální informační a servisní středisko pro neziskové organizace PK Král Jan, Plzeňský holding, a.s. Králová Irena, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně 8

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Kretek Jan, Vodárna Plzeň, a.s. Kroupa Vlastimil, Odbor dopravy MMP Kubíčková Helena, Odbor řízení technických úřadů MMP Kůrka František, Odbor řízení technických úřadů MMP Langová Irena, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Lešnerová Jarmila, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Líbal Vladimír, Odbor kultury MMP Liška Jan, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Liška Miroslav, Bohemiaplan, a.s. Liška Miroslav, Správa infrastruktury města Plzně Liška Petr, Odbor obrany a ochrany MMP Liška Stanislav, Správa veřejného statku města Plzně Machulda Karel, Policie ČR Martinec Petr, Západočeská univerzita v Plzni Martinec Tomáš, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Martínek Jan, Centrum pro komunitní práci Plzeň Mařík Karel, Odbor dopravy silničního hospodářství KÚ PK Maříková Ditta, Odbor kultury MMP Mašková Ivana, Úřad městského obvodu Plzeň 2 Matička Karel, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMP Michalec Miloslav, Odbor regionálního rozvoje KÚ PK Michalík Jiří, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMP Miksová Hana, Plzeňský holding a.s. Mudra Václav, Odbor majetku a hospodářského rozvoje KÚ PK Naxera Jan, BIC Plzeň, s.r.o. Novák Michal, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Opatrný Miroslav, SETTOUR BOHEMIA s.r.o. Opava František, Policie ČR Osvald Petr, Vedení MMP Pelcl Petr, Centrum pro komunitní práce Plzeň Perlík Jaroslav, Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Platzká Marie, Středisko volného času dětí a mládeže Plzeň Psůtka Jiří, Správa veřejného statku města Plzně Ptáček Jiří, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Pytlík Martin, Plzeňský holding, a.s. Raboch Miloslav, Nadace 700 let města Plzně Racková Ivana, Zdravotní ústav v Plzni Radolf Karel, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMP Radová Hana, Ekonomický úřad MMP Raška Ladislav, Ekonomický úřad MMP Raška Petr, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Rašková Vlastimila, Úřad služeb obyvatelstvu MMP Ratislav Pavel, Panasonic AVC Network Czech, s.r.o. Regner Miroslav, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 9

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Roubal Zdeněk, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Plzeň Roušal Vít, Děti Země Plzeň Sedláková Hana, Plzeňská distribuce tepla, a.s. Seemann Ladislav, České dráhy, s.o. Sumcov Petr, Hospodářská komora Plzeň Sýkora Marek, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Syrovátka Jiří, Hofmeister, s.r.o. Šampalík Martin, Západočeská univerzita v Plzni Šimandl Vladimír, Odbor rozvoje a plánování MMP Šimice Václav, Plzeňská teplárenská, a.s. Škubalová Dagmar, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMP Šlauf Václav, Západočeská energetika, a.s. Štěpánová Kristina, Vedení MMP Štrbáň Vladislav, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Švajcrová Lenka, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Švarc Zdeněk, Bytový odbor MMP Tittelbachová Šárka, Západočeská univerzita v Plzni Toman Václav, České dráhy, s.o. Tomanová Šárka, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu KÚ PK Tršová Pavla, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Tůma Václav, Západočeská plynárenská, a.s. Tybitancl Ondřej, Ekonomický úřad MMP Uhlík Filip, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Vacek Jiří, Západočeská univerzita v Plzni Vacík Zdeněk, Odbor strategického marketingu KÚ PK Váchová Jiřina, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Valtr Luboš, Odbor strategického marketingu KÚ PK Vítek Ladislav, Odbor školství, mládeže a sportu KÚ PK Vítová Taťána, Ekonomický úřad MMP Vohradský Ondřej, Správa veřejného statku města Plzně Voráček Milan, Západočeská energetika, a.s. Vrbová Štěpánka, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMP Wirland Dušan, Vedení MMP Zeman Miloslav, Inel - Holding, a.s. (Hospodářská komora Plzeň) Zich Jaroslav, České dráhy s.o, Obchodně provozní ředitelství Plzeň Zýka František, ELIS Plzeň, a.s. Žáková Radmila, Vedení MMP

10

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Účastníci workshopů k jednotlivým tématům analýzy a konference Balihar Jiří Flaksová Vladislava Kulawiaková Marie Baloun Petr Flégl Tomáš Kuncová Ivana Bartman Vladislav Fluxa Zdeněk Kuták Petr Bartoš Michal Fojtíček Ctibor Kužílek Miloslav Bartovská Eva Forejt Jakub Kydlíček Jiří Beneš Erich Froněk Josef Langová Irena Beneš Josef Hájek Miroslav Levandovský František Beránek Karel Hálová Barbora Lodr Jiří Beranová Eva Hanzlík Karel Lodrová Alena Beranová Jiřina Hejnová Alena Machulda Karel Berka František Hodl Tomáš Makoň Karel Berka Luboš Horák Jiří Martinec Petr Bornová Kateřina Hrabák Jiří Mařík Karel Borovanský Jan Hrách Pavel Mařík Pavel Bošina Hubert Hrdličková Hana Matička Karel Brabcová Olina Hucl Miroslav Matušková Alena Brabec Jindřich Chaloupka Josef Miček Róbert Brenner Vladimír Chochole Emil Michalec Miloslav Brom Hynek Jáchim Ivan Michalík Jiří Brousek Václav Jarkovská Eliška Morávková Hana Brož Stanislav Kadlec Jaroslav Nedvěd Karel Brychta Petr Kaisler Jan Neporová Alena Bukovský Jaroslav Kalčík Jiří Nerad František Cibulková Ludmila Kasl Daniel Němeček Karel Cihlář Miroslav Kasl Roman Nonfried František Čechura Vladimír Klán Miroslav Novotná Magda Čermáková Hana Klausnerová Eva Novotný Zdeněk Černík Roman Klečková Lenka Nový Jan Černíková Jana Koc Luboš Opatrný Miroslav Černý Pavel Kodeda Oldřich Pašek Václav Červený Vít Kofroňová Irena Patočka Jiří Davídek Jiří Kopp Jan Peckert Jiří Dekař Miroslav Korcan Václav Pelcl Petr Dirn Marcel Körner Milan Pellarová Iva Dlouhý Vladimír Kostohryz Tomáš Perlík Jaroslav Dohnal Roman Košařová Marie Platzká Marie Dokoupil Jaroslav Kozák Radoslav Poláková Jarmila Douša Jaroslav Kožíšek Oldřich Posseltová Věra Drdáček Marek Král Jan Potůčková Čestmíra Dünghübel Jaroslav Králík Jaroslav Pouba Jiří Fialová Hana Kropáček Václav Prisch Jan Fibiger Jan Krs Michael Prošek Pavel Finta Ladislav Kučera Vratislav Pruner Tomáš 11

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Pytlík Martin Raboch Miloslav Rajdlová Jana Regner Miroslav Rozum Václav Rýdl Václav Římsová Jana Seemann Ladislav Seidenglanzová Božena Scheinher Jaroslav Smržová Petra Smolka Bohumír Soukup Petr Sova Jan Stelzer Pavel Sumcov Petr Sutnar Antonín Svatková Dagmar Stelzer Pavel Sumcov Petr Svoboda Miroslav Svobodová Martina Sýkora Jan Sýkorová Lenka Syrovátková Štěpánka Šesták Jaromír Šilhavý Jindřich Šimandl Vladimír Škorpil Jan Šlajs Miroslav Šormová Ludmila Šrámek Václav Šrámková Libuše Šrytr Petr Štěpánová Kristina Švajner Jan Timko Štefan Tomanová Šárka Tomašuk Přemysl Trávníček Jiří Trčková Monika Trnková Jaroslava Tůma Jaromír Tůma Václav 12

Vacikar Josef Valeš Tomáš Vašíček Ivo Veverková Hana Vítek Jan Vízner Ladislav Vorel Ivan Vošahlík Pavel Votík Jaroslav Vyskočil Ladislav Wenig Josef Würfl Karel Zábranský Miroslav Zborníková Arlena Zeman Miloslav Zoch Karel


Zpracovatelé děkují za spolupráci a pomoc všem, kteří se podíleli na přípravě návrhu Programu rozvoje města Plzně.

13


Harmonogram postupu zpracování Programu rozvoje města Plzně Analytická část Rok 2001 8. listopadu - Zastupitelstvo města Plzně – usnesení o pořízení Programu rozvoje města Plzně Rok 2002 17. ledna - Rada města Plzně – schválení složení Výkonného týmu Programu rozvoje města Plzně 21. února - Řídící skupina únor - Soutěž na výběr loga Programu rozvoje města Plzně únor-duben - Jednání 11-ti pracovních skupin k jednotlivým tématům situační analýzy 7. března - Zastupitelstvo města Plzně - schválení Zadání Programu rozvoje města Plzně 14. března - Řídící skupina duben - Průzkum názorů veřejnosti a podnikatelského prostředí Pracovní jednání - workshopy k upřesnění rozsahu a obsahu analýzy k tématům: 25. února - Životní prostředí 4. března - Obyvatelstvo a bydlení 11. března - Územní rozvoj 18. března - Občanská vybavenost 25. března - Doprava 8. dubna - Technická infrastruktura 15. dubna - Řízení a správa města 22. dubna - Rozpočet a majetek města 29. dubna - Hospodářský rozvoj a cestovní ruch 6. května - Občanská společnost 13. května - Vnější vztahy květen - Expertní studie Sociální struktura města Plzně 23. května - Řídící skupina 6. června - Workshop s významnými osobnostmi města - vztah Plzeňanů k Plzni 18. června - Konference k přípravě podkladů pro projednání analytické části 28. června - Řídící skupina 5. září - Řídící skupina 3. října - Zastupitelstvo města Plzně - schválení hlavních problémů rozvoje města Plzně, SWOT analýzy města Plzně a Závěrečné zprávy situační analýzy

14

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Návrhová část Rok 2003 30. ledna - Zastupitelstvo města Plzně - schválení harmonogramu postupu prací na návrhové části Programu 5. února - Konference k definici vize rozvoje města Plzně 7.-17. února - Anketa v regionálním deníku k definici vize rozvoje města Plzně 11. února - Workshop s významnými osobnostmi města pořádaný Centrem pro komunitní práce Plzeň 18. února - Přípravná schůzka vedoucích pracovních skupin ke stanovení vize rozvoje města Plzně 26. února - Řídící skupina březen - Expertní studie Vize města Plzně optikou vybraných skupin obyvatel 6. března - Zastupitelstvo města Plzně - schválení Vize rozvoje města Plzně 19. března - Seminář vedoucích pracovních skupin 24.-27. března - Jednání pracovních skupin - rozpracování vize a hlavních problémů do dílčích cílů a opatření. 3. dubna - Řídící skupina

4. června

Pracovní jednání - workshopy - diskuse k návrhu cílů a opatření pro řešení hlavních problémů - Neexistující systém koordinace investiční výstavby - Zmírnění důsledků krizových situací - Úbytek obyvatelstva a suburbanizace - Nízká úroveň prezentace města - Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou - Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti - Nedostatečná optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem - Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií - Jednání pracovních skupin - zpracování výsledků workshopů a návrhy aktivit - Řídící skupina

10. června 16. června 17. června 18. června 23. června 25. června 16. října 1.-14. listopadu 12. listopadu 20. listopadu 11. prosince

Pracovní jednání - workshopy - diskuse k návrhům aktivit - Zmírnění důsledků krizových situací - Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou - Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií - Úbytek obyvatelstva a suburbanizace - Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti - Nízká úroveň prezentace města - Řídící skupina k projednání návrhu aktivit - Anketa v Radničních listech k doplnění seznamu aktivit - Konference k definování priorit - Seminář Zastupitelstva města Plzně – informace o Programu - Zastupitelstvo města Plzně - schválení Programu rozvoje města Plzně

7. dubna 8. dubna 9. dubna 11. dubna 14. dubna 15. dubna 16. dubna 17. dubna 2.-16. května

15

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Rok 2004 29. ledna - Zastupitelstvo města Plzně - schválení Návrhu realizačního plánu na rok 2004 V průběhu zpracování Programu rozvoje města Plzně se v pravidelných týdenních či čtrnáctidenních intervalech scházel Výkonný tým Programu rozvoje města Plzně.

16


1.

SITUAČNÍ ANALÝZA

1.1. Úvod Situační analýza je prvním krokem Programu rozvoje města Plzně. Z hlediska možnosti zpracování a projednání byla rozdělena na jedenáct témat. Pro jednotlivá témata byla zpracována dokumentace obsahující podrobný popis stavu, vývoje a trendů včetně tabulkových a grafických příloh. Formální rozdělení na témata nemohlo postihnout všechny jejich vzájemné vazby a souvislosti. Proto je na vzájemné vztahy mezi jednotlivými tématy zaměřena první část závěrečné zprávy. Hodnocení a popis vazeb vychází ze závěrečných shrnutí jednotlivých témat, která jsou obsažena v druhé části této zprávy. Závěrečná zpráva situační analýzy neuvádí všechna zjištěná data, která jsou uvedena v podrobných dokumentacích témat.

1.2. Vazby Hodnocení vazeb a souvislostí je zaměřeno především na hledání příčin a zdrojů na jedné straně a dopadů na straně druhé. Z tohoto pohledu lze jako základní, městskou správou nejméně ovlivnitelné, vymezit následující předpoklady rozvoje: − přírodní podmínky a historický vývoj; − celospolečenská situace; − obyvatelstvo; − ekonomika. Stav a vývoj v těchto základních oblastech výrazně podmiňuje rozvoj městských funkcí: − bydlení; − pracovní příležitosti, hospodářská základna; − sociální infrastruktura; − doprava; − technická infrastruktura. Důsledky rozvoje města ovlivňují další složky: − občanská společnost; − životní prostředí; − územní rozvoj; − vnější vztahy. U výše sledovaných oblastí jsou různé možnosti ovlivnění ze strany města. U jevů, které mají celospolečenský charakter, nebo u nichž změny probíhají dlouhodobě, je vliv z úrovně města omezený. Naopak v řadě oblastí lze uplatnit nástroje řízení a správy města, jako jsou rozpočet, péče o majetek, územní plán apod.

Základní předpoklady rozvoje Přírodní podmínky a historický vývoj Přírodní podmínky města je nutno vnímat jako téměř neměnné danosti. Je nutné z nich vycházet a snažit se využít všech existujících pozitiv a negativní jevy při dalším rozvoji nezhoršovat. Příkladem je reliéf Plzeňské kotliny, který se odráží v pestré struktuře krajiny okolí města a vytváří tak předpoklady pro rozvoj příměstské rekreace. Na druhé straně

17

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ je příčinou vzniku inverzí, a proto je nutné každý záměr v území posuzovat z hlediska provětrávání. Obdobně je nutné vnímat historický vývoj města, to znamená navázat na pozitivní skutečnosti a vyrovnat se s negativními důsledky. Rozhodnutí o výstavbě Waldsteinových strojíren a jejich postupné rozšiřování orientovalo hospodářskou základnu města na strojírenský průmysl, což lze dodnes považovat za rozvojovou příležitost (samozřejmě v podobě nových moderních technologií). Samotná lokalizace areálu Škoda však přináší z dnešního pohledu řadu problémů zejména z hlediska životního prostředí a územního rozvoje. Společenské klima V řadě oblastí města se projevuje dlouhodobý vývoj, přesto je současná situace výrazně ovlivněna změnami po roce 1989. Principiální změnou je obnova demokratických principů vývoje společnosti. Bohužel není možné zcela navázat na prvorepublikové základy demokracie a v řadě oblastí je nutné hledat nová řešení odpovídající vývoji ve světě. Podstatnými změnami, ovlivňujícími výrazně rozvoj celé společnosti byly obnova tržního hospodářství a otevření hranic. Nepříznivým faktorem pro rozvoj města je přetrvávající nestabilita vývoje zejména v oblasti legislativy. Přitom lze očekávat další velké změny v této oblasti po vstupu České republiky do Evropské unie. Tato skutečnost samozřejmě ovlivňuje možnosti rozhodování městské správy o dlouhodobějších rozvojových záměrech. Obyvatelstvo Populační vývoj v Plzni se v základních rysech neliší od vývoje v ČR a je charakterizován stárnutím populace. Tato situace je ovlivněna i odkladem sňatků a narození prvního dítěte, a zvýšením počtu lidí, kteří vůbec nezaloží rodinu, což jsou jevy provázející změny ve společnosti po roce 1989. V Plzni je bohužel proces stárnutí rychlejší než ve srovnatelných městech. V kombinaci s úbytkem obyvatel migrací lze očekávat trend dalšího snížení počtu obyvatel. Největší podíl obyvatel se stěhuje z Plzně do okolních obcí za bydlením, přitom za prací a službami stále dojíždí do Plzně. Migrace za prací je nejvíce směřována do Prahy. Plzeň má poměrně příznivou vzdělanostní strukturu obyvatel. Pro udržení tohoto stavu je předpokladem rozvoj středního a vysokého školství. Za pozitivní lze považovat kvalitativní a kvantitativní zlepšení nabídky Západočeské univerzity v Plzni. Podmínkou pro udržení absolventů ve městě je zejména nabídka dostupného bydlení a odpovídajících pracovních příležitostí. Zároveň je nutné si uvědomit, že kvalifikované a vzdělané obyvatelstvo je jednou z lokalizačních výhod investory poměrně vysoce hodnocenou. Výše uvedené skutečnosti lze zobecnit na úzkou souvislost vývoje a struktury obyvatelstva s nabídkou bydlení a pracovních příležitostí, ale i s různorodou strukturou občanské vybavenosti a kvalitou prostředí ve městě. Ekonomika Jedna z nejvýznamnějších a nejrychlejších změn ve společnosti v devadesátých letech proběhla v ekonomice (privatizace, změny vlastnických vztahů, přechod k principům tržního hospodářství apod.). Změna dominantního postavení těžkého průmyslu, reprezentovaného v Plzni zejména společností Škoda, byla provázena přesunem zaměstnanosti do terciérní sféry a rozvojem malého a středního podnikání. Tento jev vedl ke stabilizaci hospodářské základny a příznivému vývoji nezaměstnanosti. Na vývoji hospodářské základny se projevila příznivě též restrukturalizace stávajících firem vyvolaná vstupem cizího kapitálu (např. Plzeňský Prazdroj, Plzeňská papírna, Ferona).

18

SITUAČNÍ ANALÝZA V minulosti plánovitě rozvíjená oblast obchodu se po obnovení tržního hospodářství stala nejsilnější složkou terciérní sféry ekonomiky ve městě. Obchod zaznamenal radikální změnu jak v nabídce sortimentu zboží a způsobu prodeje, tak v nárůstu prodejní plochy na obyvatele. Velkoplošná obchodní zařízení, zejména hypermarkety doplněné dalšími službami, se navíc stala jednou z možností trávení volného času některých obyvatel a návštěvníků města. Součástí terciérní sféry ekonomiky je rovněž cestovní ruch. Plzeň dosud nevyužívá existující potenciál pro rozvoj této oblasti. Pro vícedenní pobyty chybí kromě ucelené nabídky turistických cílů v Plzni a v regionu zejména zázemí (ubytování, stravování). Na stabilizaci hospodářské základny se výrazně projevila aktivní politika města. Důležitým projektem městské správy, reagujícím na fakt, že investoři upřednostňují zainvestované plochy, byl Městský industriální park Plzeň Borská pole. Rychlost realizace projektu přinesla městu dobré jméno. Spolupráce městské správy s podnikatelskými subjekty je v zásadě realizována přes Hospodářskou komoru. V této oblasti jsou ještě rezervy zejména při přípravě společných projektů, v marketingu apod.

1.3. Městské funkce 1.3.1.

Bydlení

Bydlení je jednou ze základních funkcí města a jeho kvalita je jedním ze základních kritérií při posuzování atraktivity pro trvalý pobyt. Dobrá dostupnost a kvalita bydlení je zásadním faktorem ovlivňujícím vývoj populace ve městě. Je zřejmé, že nemůže zvrátit nepříznivý trend přirozeného vývoje (stárnutí a úbytek počtu obyvatel), ale může přispět ke zpomalení, popřípadě až k obrácení migrace. Velmi významnou vazbou je vztah bydlení a pracovních příležitostí. Noví investoři kromě možnosti lokalizace záměru sledují otázku bydlení jako další kritérium související s dostupností pracovních sil. Zvyšování kvality bydlení spočívá jednak v přestavbách a modernizaci stávajících bytů a také ve výstavbě nových bytů s vyšším standardem. Potenciál pro novou výstavbu uvnitř zastavěného území je převážně vyčerpán a je omezen na vestavby, nástavby a dostavby proluk. Přestože je třeba využít tyto možnosti v zastavěném území, je nutné sledovat vytvoření vyššího standardu prostředí představovaného zejména dostatkem ploch pro zeleň a pro volný čas. Z tohoto důvodu není žádoucí další zahušťování stávající zástavby. Velký potenciál pro výstavbu nových bytů je v rozvojových plochách, kterých je územním plánem vymezen dostatek. O výstavbu v nových plochách je zájem ze strany investorů i budoucích obyvatel, bohužel realizace naráží na náročnost investiční přípravy území a na příliš vysoké cenové požadavky vlastníků pozemků. Výstavba se realizuje především v plochách, v nichž vlastní pozemky město a je uplatněn nárok na podporu vyhlášenou městem formou veřejného příslibu. Největší projekt bytové výstavby probíhá s aktivní účastí města. Jeho opodstatněnost byla potvrzena i vysokým zájmem o byty při jejich obsazování. Informace o dostupnosti bytů jsou zkresleny neexistencí volného trhu s byty. Současný stav legislativy v oblasti bydlení ztěžuje rozhodování městské správy o další výstavbě bytů.

1.3.2.

Pracovní příležitosti

Plánování a řízení rozvoje pracovních příležitostí jako další ze základních městských funkcí získalo zcela odlišnou podobu v devadesátých letech. Umělou zaměstnanost všech obyvatel nahradil reálný trh práce, který přinesl i problém nezaměstnanosti. Otázka zajištění pracovních míst patří k prvořadým úkolům všech samospráv měst a obcí. V Plzni se podařilo realizovat projekt Městského industriálního parku Plzeň Borská pole, který zmírnil nárůst počtu nezaměstnaných. 19

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Situace zatím není stabilizovaná a při vytváření nových pracovních míst je nutná spolupráce městské správy, podnikatelské sféry, úřadů práce a také škol. Pro stabilizaci trhu práce je třeba zaměřit další podporu města na pracovní místa vytvářející vyšší přidanou hodnotu. Velmi důležité je zajištění pracovních příležitostí a dalších podmínek pro kvalifikované zaměstnance.

1.3.3.

Občanská vybavenost

Kvalita a dostupnost občanské vybavenosti je vedle bydlení a možnosti zaměstnání hlavním faktorem při rozhodování o trvalém pobytu ve městě. V řadě případů má význam též pro obyvatele regionu. Některé oblasti mají významnou roli pro rozvoj cestovního ruchu. Stále zde přetrvávají nedostatky pramenící ze situace před rokem 1990, kdy byla oblast vybavenosti podceňována a regulována z hlediska politické moci. Protože se ve většině případů jedná o nekomerční služby svázané se zastaralými právními předpisy, probíhají změny v této oblasti pomaleji než je žádoucí a je zde nutná aktivní politika města. V Plzni jsou zastoupeny všechny typy škol. Město může jako zřizovatel přímo ovlivňovat mateřské a základní školy, kde s ohledem na snižování dětské populace dochází v současné době k jejich redukci. V důsledku socialistického plánování se tento problém nejvíce projevuje na sídlištích Severního Předměstí a ve Skvrňanech. Při rozhodování o snížení počtu škol je základním problémem hledání optimálního počtu dětí ve třídě z hlediska ekonomického i z hlediska vzdělávacího. U učňovského a středního školství přetrvává disproporce mezi nabídkou a poptávkou z hlediska zájmu o jednotlivé obory a též z hlediska uplatnění absolventů v praxi. Při rozhodování o spektru oborů je nutné zohledňovat potřeby trhu práce a též efekt „zpoždění“ pro absolvování studia. Vysoké školství je velmi důležitým momentem pro rozvoj. Zvyšující se úroveň Západočeské univerzity přispívá ke zlepšení image města. Přes zlepšující se situaci nejsou zatím využity všechny příležitosti ve spolupráci univerzity a městské správy. Největší příležitost je v oblasti rozvoje vědy a výzkumu a uplatnění moderních technologií, kde se může navázat na zkušenosti s vytvořením podnikatelského inkubátoru založeného BIC a ZČU za klíčové podpory města. Spektrum služeb a zařízení v oblasti zdravotnictví odpovídá významu města jako centra regionu a je nutno tuto oblast hodnotit zejména z pohledu vnějších regionálních vztahů. Ve městě není dořešena otázka vzniku centra lékařské služby první pomoci a integrovaného záchranného systému. Sociální péče patří k oblastem, kde došlo k významným změnám po roce 1989. Změnil se postoj společnosti k potřebným občanům. Do sociální péče se zapojil neziskový sektor poskytující řadu služeb dobrovolnickou prací. Společenské a ekonomické změny vyvolaly nové jevy, které je nezbytné v oblasti sociální péče řešit (bezdomovci, běženci apod.). Vzhledem k anonymitě městského prostředí se v Plzni soustřeďují nepřizpůsobiví občané a je zde vyšší kriminalita ve srovnání s menšími sídly v regionu. V této oblasti je nutné se zaměřit na prevenci a nabídku aktivit pro volný čas mládeže. Stárnutí populace je spojeno s potřebou rozvoje služeb a zvýšení kapacity zařízení poskytujících péči o staré občany. Město i neziskové organizace jsou ve své aktivní činnosti omezeny legislativními předpisy. Řadu problémů přináší oddalování přijetí nového zákona o sociální pomoci. V oblasti kultury a sportu je v Plzni nabídka jak místního tak regionálního významu. Nadregionální význam mají pouze některé jednorázové akce. Jejich udržení v Plzni je žádoucí i z hlediska rozvoje cestovního ruchu v regionu. Vzhledem k faktu, že kultura a sport nejsou zcela komerční oblastí a mnohá zařízení jsou existenčně závislá na podpoře města, může být reálným problémem zrušení některých zařízení. Tuto otázku je nutno posuzovat nejen z ekonomického hlediska. V širších 20

SITUAČNÍ ANALÝZA souvislostech je významným rizikem obtížná obnovitelnost zrušeného zařízení či aktivity, protože se zpět obtížně získávají jak diváci tak i uživatelé. Chybějící koncepce sportu ve městě ztěžuje rozhodování městské správy o optimalizaci počtu zařízení v majetku města a o rozsahu podpory činností klubů. Možnosti kulturního a sportovního vyžití jsou rozhodující v nabídce pro volný čas obyvatel. Pro organizované činnosti (aktivní i pasivní účast) je dobře sledovatelná poptávka, na kterou lze reagovat v rozvojových záměrech. Naopak není možné definovat potřebu ploch pro neorganizované krátkodobé volnočasové a rekreační aktivity a je nutné využít místní znalosti. Využívání volného času je ve velmi úzké vazbě na prevenci kriminality. Proto je nezbytné kromě organizačního zajištění volnočasových aktivit rozšířit možnosti pro jejich umístění. Možnosti jsou v uvolnění školních prostor pro mimoškolní činnosti. Otázku potřeby ploch pro sport, rekreaci a volný čas je nutno řešit jako nedílnou součást územního rozvoje.

1.3.4.

Doprava

Doprava je integrující obslužnou městskou funkcí. Je významným faktorem ovlivňujícím sídelní strukturu a územní rozvoj města. V důsledku společenských a ekonomických změn v devadesátých letech vzrostl prudce stupeň automobilizace. Komunikační síť nevyhovuje intenzitám dopravy. Při řešení nevyhovující dopravní situace je nutné posuzovat vlivy výstavby komunikací na vzhled města, urbanistickou strukturu města a na životní prostředí. Podle finančních možností postupuje výstavba komunikací po etapách. Je nutné sledovat návaznost jednotlivých etap, jak z hlediska funkčnosti dopravního systému, tak z hlediska dopadů na prostředí města. Důležitými nástroji městské správy jsou plány investic do komunikační sítě. Situaci komplikuje rozdělení kompetencí v péči o komunikace a jejich rozvoj mezi tři vlastníky a správce. Jejich činnost je obtížně koordinovatelná zejména z důvodu neexistence rozpočtových výhledů. Přetížení centra města individuální automobilovou dopravou snižuje jeho atraktivitu pro obyvatele města i pro turisty. Nedostatek parkovacích míst pro centrum města, na sídlištích a u významných zařízení vede ke zhoršování prostředí města (přeplněnost ulic, zábor ploch zeleně apod.). Pro finančně náročnou výstavbu parkovacích objektů a hromadných garáží by bylo žádoucí zřídit fond pro parkování, což však stávající legislativa neumožňuje. Existuje příčinná vazba mezi rozvojem území a dopravou. Absence dobrého napojení omezuje možnosti výstavby v některých rozvojových územích. Naopak některé aktivity významně zvyšují dopravní zátěž a vedou k potřebě zásahů do komunikační sítě. Při výstavbě nových komunikací nebo při rekonstrukcích je žádoucí koordinace s výstavbou nebo rekonstrukcí sítí technické infrastruktury. Plzeň si udržela poměrně příznivý podíl osob přepravených hromadnou dopravou. Vzhledem k potřebě udržení stávajícího poměru nebo zvýšení podílu hromadné dopravy je zřejmé, že provoz MHD bude i nadále dotován z rozpočtu města. Významný vliv pro rozvoj MHD bude mít obnova a rozšíření technické základny. Je třeba přijmout rozhodnutí o výsledném řešení tak, aby mohly být některé dosud blokované pozemky využity pro jiné funkce. Význam hromadné dopravy ve městě i v nejbližším regionu může podstatně změnit integrovaná doprava, kde dochází ke koordinaci jednotlivých přepravců. Ukazuje se, že jde o správnou cestu, zavedený systém je však v počátcích a nelze ho zatím objektivně hodnotit. Z hlediska vnějších vztahů je významná funkce Plzně jako dopravního uzlu. Plzní procházejí téměř všechny důležité komunikace a železnice v regionu. Odvedení tranzitní dopravy ve směru východ – západ zajistí dokončovaná dálnice D5, jejíž zpožďování má významné dopady na životní prostředí ve městě a na územní rozvoj. 21

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Plzeň je důležitým železničním uzlem. Tomuto faktu neodpovídá technický stav železničních tratí a zařízení. Chystaná rekonstrukce uzlu si vyžádá další plochy pro železnici. Nestabilizace rozvojových ploch pro železnici je příčinou dlouhodobé blokace pozemků a nepříznivě ovlivňuje možnosti rozvoje některých částí města. Z hlediska územního rozvoje je rovněž důležitý fakt, že železniční trati jsou významným faktorem územní struktury, neboť vytváří bariéry a jsou rovněž zdrojem hluku. Nedílnou součástí dopravního systému je pěší a cyklistická doprava, jejichž další podpora je nezbytná z hlediska zlepšení životního prostředí, přitažlivosti města pro obyvatele i turisty.

1.3.5.

Technická infrastruktura

Technická infrastruktura je další z obslužných městských funkcí, která podstatně ovlivňuje možnosti rozvoje území. Po roce 1989 došlo v této oblasti k významným změnám. K nejpodstatnějším patřila privatizace a restrukturalizace distribučních společností. S nástupem nových technologií došlo rovněž ke zvýšení technické úrovně jednotlivých infrastrukturních systémů. Nejvíce patrné změny zaznamenal obor telekomunikací, kdy se postupně kromě klasických hlasových služeb začaly využívat služby datové, internetové nebo služby sítí mobilních telefonů. S tím se objevil i nový problém, kterým je nepříznivé ovlivnění vzhledu města a krajiny výstavbou stožárů s anténními systémy. Z hlediska řízení a správy města a rozpočtu města je podstatné vlastnictví vodovodů a kanalizací a majoritní účast města ve společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. V systému zásobování vodou je problémem dlouhodobá vysoká zanedbanost sítí. Z hlediska dalšího rozvoje je důležité rozhodování, zda je prioritní rekonstrukce nebo výstavba nových sítí. Pro tuto činnost chybí dostatečný koncepční podklad. Závislost města na jediném kapacitním zdroji vody může být rizikovým faktorem z hlediska bezpečnosti města. Z hlediska územního rozvoje je limitním systémem odkanalizování území. Chybějící kanalizace snižuje standard některých již zastavěných území a blokuje rozvoj dalších vhodných ploch. Pro rozšiřování systému centrálního zásobování teplem jsou rozhodující ekologické a ekonomické faktory. Zejména z důvodu ochrany ovzduší je vhodné co největší rozšíření soustavy CZT při využití stávajících zdrojů tepla. Negativním jevem je nedostatečná vzájemná koordinace aktivit jednotlivých provozovatelů infrastrukturních systémů. Rovněž se zatím zcela nedaří zajistit společný postup při výstavbě či rekonstrukcích komunikací a inženýrských sítí. Důsledkem jsou několikrát po sobě opakované výkopy na stejném místě. To má nepříznivý vliv na vzhled města a bezpečnost.

1.4. Dopady 1.4.1.

Územní rozvoj

Naplnění požadavků na rozvoj základních městských funkcí se odráží v územním rozvoji města. Územní rozvoj reaguje na jedné straně na možnosti dané polohou, přírodními podmínkami území a historickým vývojem města a na potřeby a požadavky rozvoje městských funkcí na straně druhé. Významným předpokladem územního rozvoje je též vývoj obyvatelstva a ekonomická základna města. Pro naplnění potřeb městských funkcí jsou k dispozici rezervy ve stávající zástavbě a nové rozvojové plochy. Možnosti využití volných pozemků ve stávající zástavbě jsou minimální. Často jde o závady v urbanistické struktuře, které snižují přitažlivost města. Zástavba těchto pozemků musí splňovat vysoký urbanistický a architektonický standard. Při dostavbách volných ploch je 22

SITUAČNÍ ANALÝZA nezbytné sledovat podmínku kvalitního městského prostředí a zachování dostatku ploch pro zeleň a volný čas. Lokalizace nových rozvojových území vychází z urbanistické koncepce města a též z možnosti dopravní a technické obsluhy. Přitom je nutné sledovat územní dopady do struktury existujících území. Zatímco územní dopady výstavby sítí technické infrastruktury jsou nízké, výstavba nových komunikací představuje zásadní zásahy do struktury města. Kapacitní komunikace vytvářejí v území výrazné bariéry a jejich integrace do krajiny či zástavby (vznik obtížně využitelných ploch, neuzavřených polobloků apod.) není dosud úspěšně vyřešena. Důležitým faktorem pro umisťování nových území i komunikací je posouzení možných vlivů na životní prostředí. Pro plánování a řízení rozvoje města je základním nástrojem městské správy územní plánování.

1.4.2.

Životní prostředí

Většina činností ve městě se projevuje na kvalitě životního prostředí. Přitom je třeba vnímat životní prostředí města jako důležitý prvek přitažlivosti města pro návštěvníky, ale zejména pro trvalý pobyt. Kvalita ovzduší je ovlivněna jednak přírodními podmínkami, zejména kotlinovitým charakterem území města, jednak některými činnostmi souvisejícími se životem ve městě, především dopravou, výrobou a stavební činností. Kvalita ovzduší souvisí i s čistotou města. V devadesátých letech došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší eliminací znečištění z energetických zdrojů. Zásadním zdrojem znečištění ovzduší a zároveň hlukové zátěže je doprava, jejíž intenzita na území města stále narůstá. Vodní režim na území města je charakterizován poměrně rychlým odtokem vody, což je způsobeno zejména vysokou intenzitou využívání území (zastavěné části, zemědělská krajina). Kvalita vody ve vodních tocích a vodních plochách souvisí s rozsahem odkanalizování území ve městě i v obcích, kterými protékají řeky a potoky nad městem. Struktura a stabilita příměstské krajiny souvisí s intenzitou hospodářského využití krajiny. Ekologicky významné části krajiny jako jsou lesy, vodní toky a jejich údolí, vodní plochy i rozsahem menší plošné a liniové prvky jsou chráněny nástroji územního plánování a právními předpisy. Z hlediska územního rozvoje působí jako významné limity. Zároveň poskytují možnosti pro krátkodobou rekreaci obyvatel. Zelené plochy a vodní prvky v zastavěné části města ovlivňují příznivě vnitřní prostředí města a zlepšují odtokové poměry a mikroklima. Zároveň jsou důležitým prvkem působícím na image města. Kvalitu prostředí ve městě bezprostředně ovlivňuje chování obyvatel, které odráží stále nedostatečnou úroveň ekologického vědomí. Zlepšení stavu je dlouhodobou záležitostí, neboť je nutné překonat setrvačnost v chování lidí. Hlavním nástrojem je rozšíření ekologické výchovy ve spolupráci městské správy, škol a neziskového sektoru. Kvalita prostředí ve městě se z hlediska požadavků legislativy výrazně zlepšuje, přesto je možné tvrdit, že subjektivní hodnocení životního prostředí tomuto faktu neodpovídá. Řešení této otázky je úkolem aktivní politiky města zejména v oblasti péče o veřejná prostranství a spolupráce s veřejností. Řešení problémů životního prostředí je jedním z hlavních témat spolupráce města, okolních obcí a krajských orgánů.

1.4.3.

Občanská společnost

Změnou společenského klimatu, zejména politických podmínek, došlo ke zcela zásadní změně projevu občanské společnosti, který je doprovázen svobodou a novými možnostmi prosazování názorů. Při hodnocení vývoje společnosti je přes nesporné změny nutné vnímat setrvačnost v myšlení lidí na jedné straně a na druhé straně krátkou společenskou paměť. 23

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Přetrvává negativní přístup k některým jevům spojeným s demokracií jako je samostatnost a odpovědnost v rozhodování, soutěživost, soukromé vlastnictví apod. Společnost v Plzni lze z řady hledisek hodnotit jako příznivou (vzdělanost, ekonomická úroveň, subjektivní spokojenost s kvalitou života ve městě). Tento fakt je mimo jiné spojen s činností městské správy. Příznivý vývoj sociální struktury společnosti je nutno při rozhodovacích procesech o městě vnímat jako jedno z hlavních kritérií. Se změnami v občanské společnosti se objevily některé jevy, na které musí městská správa reagovat. Jedná se zejména o vznik neziskového sektoru, který se stal mluvčím veřejnosti a oponentem záměrů města. Neziskové organizace jsou též partnerem při zajišťování některých činností zejména v oblasti sociální péče, péče o životní prostředí, výchovy apod. S rozvojem demokracie je spojen vývoj negativních společenských jevů. Díky velikosti a anonymitě města dochází ke koncentraci sociálně nepřizpůsobivých občanů a vyššímu stupni kriminálních činů ve srovnání s venkovskými oblastmi. Úkolem městské správy je prevence sociálně patologických jevů. I zde se výrazně projevuje spolupráce se školami a s neziskovým sektorem.

1.4.4.

Vnější vztahy

Vnější vztahy jsou projevem činností města navenek ve dvou základních úrovních - regionální a nadregionální. Postavení Plzně v regionu je důsledkem historického vývoje sídelní struktury. Přirozený spád regionu k Plzni vede ke koncentraci nových aktivit, město je centrem dojížďky za prací, za službami, za kulturou apod. Nejen z hlediska velikosti, ale i dobré dopravní dostupnosti je Plzeň správním centrem Plzeňského kraje a je zde umístěna řada institucí regionálního významu. Tyto instituce nejsou závislé na městské správě. Z hlediska rozvoje regionu je nutné překonat vzájemnou nedůvěru a spolupráci města a obcí v regionu založit na komunikaci a informovanosti. Spolupráce města a obcí není ve všech oblastech stejně intenzivní. Existují vazby prospěšné i konkurenční. Oblasti, kde jsou největší možnosti spolupráce je rozvoj průmyslu (rozvojové zóny), budování technické infrastruktury a nakládání s odpady. Zcela specifickou oblastí je cestovní ruch, kde je aktivní spolupráce města a obcí nezbytnou podmínkou výraznějšího rozvoje, neboť jedině v rámci regionu je možné vytvořit atraktivní nabídku turistických cílů. Z tohoto pohledu je třeba vymezit i polohu vůči Šumavě, která je jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí pro obyvatele města. Zároveň může Plzeň a její okolí vytvořit nabídku doplňkových aktivit pro návštěvníky Šumavy. Při rozhodování o umisťování nových aktivit je nutno posuzovat důsledky a dopady i na území sousedních obcí. Tento požadavek se týká jak Plzně, tak i jednotlivých obcí v regionu. Nástrojem pro koordinaci záměrů a aktivit je územní plán velkého územního celku a další koncepční dokumenty. Příkladem poměrně dobré spolupráce Plzně, okolních obcí a kraje je rozvoj integrovaného dopravního systému. Spolupráce s krajským úřadem je nezbytná z hlediska naplňování některých činností v oblastech, které kraj zabezpečuje, ale také při prosazování zájmů Plzně vůči České republice a Evropské unii. Pro Plzeň je nutné sledovat i vztahy nad rámec regionu. S ostatními krajskými městy jde především o výměnu zkušeností a společné řešení některých problémů, zejména ve vztahu ke státním orgánům. Zcela specifický je vztah k Praze, který je založen na umístění centrálních orgánů a institucí v Praze. Je nutno konstatovat, že Plzeň nemůže Praze konkurovat, ale mohla by poskytnout výhodné zázemí pro podnikatele, pro turisty, ale i pro pořádání různých kulturních, sportovních či komerčních akcí celorepublikového nebo mezinárodního významu.

24

SITUAČNÍ ANALÝZA Z pohledu postavení města Plzně v rámci celé České republiky a Evropy se ukazuje význam polohy města na dopravních tazích (dálnice, železnice). Ve vztahu k České republice i státům EU by měla Plzeň definovat, jakým městem chce být. V souvislosti se svým významem a postavením v regionu bude plnit odpovídající funkce. Kromě toho je potřeba rozhodnout, zda se městská správa ve spolupráci s dalšími partnery zaměří na určitou specializaci, kterou se město profiluje.

1.5. Závěrečná shrnutí témat 1.5.1.

Životní prostředí

Životní prostředí má průřezový charakter a navenek se projevuje v celém souhrnu vlivů a vlastností. Je nedílnou součástí a často důsledkem ostatních funkcí a oblastí života města. V současnosti je i v České republice přijata strategie trvale udržitelného rozvoje. V úrovni města se odpovědnost za tuto dlouhodobou cestu dělí mezi městskou správu, podnikatele a samotné občany. Až donedávna chyběl městské správě komplexní dokument, který by koordinoval a usměrňoval aktivity městského života v souladu s obecným základním cílem dalšího zlepšení životního prostředí. V roce 2001 tuto mezeru vyplnila Koncepce péče o životní prostředí v Plzni (schválena usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 658 ze dne 13. 12. 2001). Situační analýza životního prostředí navazuje na tento aktuální dokument a je členěna podle rozhodujících složek životního prostředí a dalších problémů této oblasti, které souvisejí se samosprávnou činností města. Ekologických problémů je v Plzni, jako v každém velkém městě, celá řada. Soustředění velkého počtu obyvatel vyvolává rozvoj dopravy, výroby, služeb i rozšiřování zástavby do volné krajiny. V 90. letech 20. století došlo v životním prostředí Plzně k některým pozitivním změnám, naproti tomu se zvýšila zátěž z narůstající dopravy. Přetrvává nežádoucí rychlý odtok vody z území města, chybí nástroje pro systém nakládání s komunálním odpadem a pro prevenci znečišťování veřejných prostranství. Řešení problémů přesahujících svými projevy hranice města (např. kvalita vod přitékajících do Plzně) vyžaduje spolupráci s jednotlivými obcemi a s Krajským úřadem Plzeňského kraje. V pozadí mnohých ekologických problémů se skrývá přetrvávající nízká úroveň ekologického vědomí. Významným nástrojem dlouhodobého postupného zlepšování situace je ekologická výchova. Tato oblast stále postrádá větší podporu a systematičnost. Na úrovni městské správy neexistuje potřebná garance za mimoškolní ekologickou výchovu a za její aktuální zaměření. V Plzni dosud nedošlo k vytvoření Agendy 21, ačkoliv tento proces ve většině členských zemí EU představuje základní princip podílu obyvatel na rozvojových programech. Kvalita ovzduší v Plzni se v posledních deseti letech postupně zlepšuje díky zprovoznění odsiřovacích zařízení na největších zdrojích emisí, vliv má i zpřísnění kritérií a útlum výroby. Průměrné roční koncentrace škodlivin nepřesahují na převážné většině území města příslušné imisní limity. Výjimkou jsou imise z intenzivní dopravy, zejména koncentrace oxidů dusíku. Největším problémem jsou důsledky nedořešeného dopravního systému, kdy jsou hlavní dopravní tahy stále ještě vedeny obytnou zástavbou a centrem města. Tuto skutečnost potvrdila i jednorázová měření v letech 1999 a 2000 na průtahu komunikace I/26. Pro nejednotnost metodik se zatím nedaří provést objektivní hodnocení vlivů dopravy na ovzduší. Zhoršená kvalita ovzduší způsobená dopravou je provázena také hlukovým zatížením, což zdůrazňuje úzké vazby mezi tématy „doprava“ a „životní prostředí“. Na kvalitě ovzduší se negativně podílí i sekundární prašnost. Zajištění měření kvality ovzduší v Plzni je po dobudování sítě stanic v rámci projektu PHARE v roce 1996 na velmi dobré úrovni. Příkladný je i systém předávání výsledků měření veřejnosti. Městská legislativa postrádá důležitý předpis, tzv. smogovou vyhlášku. Pro efektivní rozhodování související s ochranou ovzduší v oblasti plánování města i v oblasti operativního 25

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ rozhodování chybí imisní model. Spolu s údaji ze sítě měřících stanic, s evidencí emisních zdrojů a provozu dopravy by umožnil získat přesnější informace o stavu ovzduší v Plzni. Bylo by také možné modelovat vliv realizace navrhovaných opatření a investic na kvalitu ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší, rozsah problémů a priority v oblasti ovzduší bude nutné korigovat po přijetí nového zákona o ovzduší a souvisejících předpisů. Tyto právní normy mimo jiné rozšiřují pravomoci obcí v oblasti ochrany ovzduší a rozšiřují okruh sledovaných látek (např. pachové závady a světelné znečištění ovzduší). Významnou, i když v mnohém dosud zanedbávanou složkou, je voda v krajině. Plzeň má na svém území mimořádné množství vodních toků a velmi hodnotnou boleveckou rybniční soustavu. Sledování jakosti vody vodních toků a ploch je na standardně kvalitní úrovni. V řekách se obecně od začátku devadesátých let 20. století jakost vody zlepšuje, a to v souvislosti s poklesem intenzity zemědělské výroby a se zlepšením nakládání s odpadními vodami. Koncentrace dusičnanů se postupně snižuje, klesá koncentrace klíčové živiny fosforu i úroveň mikrobiální kontaminace vod. Plzeň je závislá na jediném zdroji pitné vody, kterým je řeka Úhlava. Jako havarijní zdroj byla ověřena Radbuza pod nádrží České údolí, je zpracována studie využití Mže jako náhradního zdroje. Zatím nejsou dokončena opatření ve prospěch jakosti vody Berounky, málo pozornosti je věnováno Mži a Úslavě. Problémy kvality vod v tocích, které vyžadují opatření v územích přesahujících hranice města, je nutno řešit ve spolupráci s nejbližšími obcemi a s pomocí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Na území města není dostatečné množství lokalit s vodou vhodnou pro koupání. Pro tuto aktivitu představuje značný potenciál nádrž České údolí, ale rozvoj řas a sinic způsobený vysokým přísunem fosforu ji zatím vylučuje. Přestože návrhy na řešení existují, nejsou hledány další možnosti financování potřebných opatření. Také bolevecká rybniční soustava postrádá dlouhodobý plán managementu celé oblasti. Nejsou systematicky využívána různá opatření revitalizačních úprav ke zpomalení odtoku z území města (primární retence vody, zasakování, úpravy a tvorba malých vodotečí a vodních ploch, oddílná kanalizace). Tato problematika není komplexně zpracována. Ochrana vodních toků a ploch jako polyfunkčně působících krajinných prvků je nedostatečná, stejně jako péče o úpravu koryt toků, břehových porostů a příbřežních pozemků. Není náležitě využit urbanistický a rekreační potenciál vodních toků. Není zajištěno sledování Košuteckého jezírka se zaměřením na procesy probíhající v ekosystému, ani sledování vydatnosti a jakosti vody přirozených pramenů. Chybí databáze jakosti podzemních vod, která je základem pro jejich ochranu a systematickou péči. Příměstská krajina, která podél vodních toků proniká i do souvisle zastavěných částí města, a zeleň městských parků a menších ploch v zástavbě jsou důležitými ekologickými, rekreačními a estetickými prvky města. Ekologicky nejhodnotnější a rekreačně významné části krajiny jsou zachovány a chráněny pro optimální využití území města a chod jeho funkcí. Evidence výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů není systematicky aktualizována. Systém urbanistické zeleně zanedbaný po roce 1945 se pozvolna zlepšuje (výsadba uličních alejí, obnova ploch zeleně, osazování parkovišť stromy). Důležité principy koncepce rozvoje města (nezastavitelnost říčních údolí a stabilizace kvalitních orných půd) nejsou důsledně dodržovány, jak je patrné zejména v údolí Úslavy (okolí Rokycanské) a Radbuzy (severně Malostranské). Chybí systematická regenerace krajiny (ochrana a rozvoj zeleně mimo les, zvýšení schopnosti zadržovat vodu). Pomalá realizace územního systému ekologické stability (ÚSES) je spojena s nedostatkem financí a problémy doprovázející pozemkové úpravy (vlastnické vztahy).

26

SITUAČNÍ ANALÝZA Urbanistická zeleň ustupuje investičním záměrům, zejména v sídlištích je zmenšována plochami pro parkování stále rostoucího počtu automobilů. Trvá nedostatek fungujících, snadno dostupných parků, navrhované plochy nejsou realizovány. Nejsou dostatečně využívány vodní prvky. V kvalitě zeleně působí problémy rozdílná úroveň firem, které smluvně provádějí údržbu a realizaci. V celém systému se projevuje komplikované dělení kompetencí v oblasti péče o zeleň. Chybí společenská organizace typu okrašlovacího spolku, ačkoliv v některých jiných městech byla její činnost obnovena a v Plzni má bohatou tradici. Pro zeleň u soukromých objektů občanského vybavení chybí předpis vymezující povinnost realizace sadovnických úprav při výstavbě a následné údržbě. Rovněž nejsou ujasněné kompetence dohlížejících orgánů státní správy (OŽP MMP, stavební úřady). Závažným problémem životního prostředí Plzně je hluk z pozemní, zejména automobilové dopravy, kterým je postiženo okolí frekventovaných komunikací. Mezi relativně nejméně zasažené oblasti z tohoto hlediska patří obytná území uvnitř starší zástavby a v nových sídlištích. O hlukovém zatížení města z automobilové a železniční dopravy v denní i noční době a o plošném rozšíření hluku existují sice komplexní informace, ale aktivní opatření na omezení této zátěže zaostávají. Nejsou dostatečně využity možnosti ovlivnění organizace dopravy ve městě a městské hromadné dopravy (rezervy v organizaci, kvalitě vozového parku). Podle platné legislativy je nutno omezovat hlukové zatížení venkovního prostředí především protihlukovými stěnami a jinými technickými opatřeními. Ta jsou však v městských podmínkách mnohdy nepřijatelná. V některých částech města jsou zdrojem hluku další lidské činnosti, zejména výroba, zvláště drobná výroba nevhodně umísťovaná do bytové zástavby. Současný stav organizace nakládání s komunálním odpadem na území města je výsledkem podcenění vývoje a zavádění nových poznatků a trendů. Zneškodňování směsného komunálního odpadu si občané zajišťují smluvně přímo nebo prostřednictvím vlastníka či správce nemovitosti se svozovou firmou. Tento stav je v rozporu se zákonem o odpadech, protože původcem komunálního odpadu není občan, ale město. Zatím město Plzeň nepřijalo jako původce komunálního odpadu žádnou obecně závaznou vyhlášku, ve které by stanovilo systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Během roku 2002 bude zpracována koncepce odpadového hospodářství, která kromě analýzy současného stavu navrhne systém nakládání s komunálními odpady dle platné legislativy. Tato koncepce bude v souladu s koncepcí odpadového hospodářství Plzeňského kraje. Za zdánlivě okrajovou může být považována problematika zvířat ve městě. Organizace neziskového sektoru se sice s podporou města příkladně starají o volně žijící živočichy, ale problémy spojené s chovem zvířat, zejména psů, jsou setrvalé. Není dořešena jejich evidence a regulace stavů úpravou poplatků za psy (čipování, kastrace, zvýhodnění psů z útulku apod.). Chybí vyhláška, která by upravila volné pobíhání psů na veřejných prostranstvích a s tím spojenou problematiku jejich znečišťování exkrementy. Tyto projevy působí proti sílícím snahám o zlepšení vzhledu města a zbytečně ho degradují. Dynamický rozvoj zoologické a botanické zahrady přináší moderní pohledy na chov zvířat v zajetí a ochranu přírodního a kulturního dědictví v tuzemském i globálním měřítku. Výrazným přínosem je také podíl na ekologické výchově s využitím netradičních prostředků (komponované pořady, akce pro veřejnost atd.).

27


1.5.2.

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo Město Plzeň má v současnosti přibližně 166 tis. obyvatel a je čtvrtým největším městem České republiky. Žije zde zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Dětská složka populace (věková skupina 0-14 let) se v současnosti podílí na obyvatelstvu Plzně 14,4 %, obyvatelstvo v produktivním věku (15-59 let) 65,6 % a osoby ve věku 60 a více let 20,0 %. Ve srovnání s krajským i republikovým průměrem má plzeňská populace nižší podíl dětí a vyšší podíl obyvatelstva v poproduktivním věku. Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo Plzně homogenní: 95,1 % obyvatel se hlásí k národnosti české. Občané romské národnosti představují 0,1 % obyvatel města, avšak část osob romského původu se pravděpodobně hlásí k národnostem jiným (české, slovenské, maďarské apod.). Na základě Hodnocení zdravotního stavu - odborné zprávy za rok 1999, zpracované Státním zdravotním ústavem Praha, se vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky (základní ukazatele porodnosti a dětské úmrtnosti) za město Plzeň ve většině případů statisticky významně nelišily od průměru ČR. Statisticky významně vyšší hodnoty byly v Plzni zaznamenány pouze u výskytu spontánních potratů a umělých přerušení těhotenství. Město Plzeň dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1985 (175,2 tis.), v dalších letech počet obyvatel stagnoval a po roce 1991 dochází k trvalému úbytku obyvatelstva města. Ve druhé polovině devadesátých let ztrácela Plzeň ročně zhruba 800 až 1000 obyvatel. K výraznému poklesu počtu obyvatel města po roce 1995 docházelo díky vysokým ztrátám obyvatelstva přirozenou měnou (počty zemřelých převyšovaly počty narozených ročně zhruba o 400 - 500) i v důsledku migračních ztrát (počty vystěhovalých z města převyšovaly počty přistěhovalých ročně asi o 300 - 500 osob). Obyvatelstvo stěhující se z Plzně směřovalo převážně do obcí ležících v blízkosti města. Nízká úroveň porodnosti a s tím související zvýšený úbytek obyvatelstva přirozenou měnou vyplývá ze změn demografického chování celé české populace (změny životního stylu, hodnotové orientace a ekonomických podmínek mladých lidí, projevující se odkládáním založení rodiny a narození dětí do vyššího věku rodičů). Závažným důsledkem vývoje obyvatelstva Plzně v devadesátých letech, zejména výrazného poklesu počtu narozených dětí, je narušení věkové struktury obyvatelstva vznikem početně velmi slabých ročníků. To se v budoucnu projeví zrychlením stárnutí plzeňské populace a dalším snižováním počtu obyvatel města. Úbytky obyvatelstva města se pravděpodobně ještě zvýší v období po roce 2015, kdy začnou do věku vhodného k založení rodiny vstupovat početně slabé ročníky žen narozených v devadesátých letech. Rychlost poklesu počtu dětí (osob ve věku 0-14 let) se bude v následujících letech zmírňovat a kolem roku 2010 by se měl počet dětí stabilizovat na úrovni přibližně 20 tis. osob. Obnovení poklesu počtu dětí v Plzni je možno očekávat kolem roku 2016 a v dalších letech se budou úbytky počtu dětí postupně zvyšovat. Ve výhledovém období je nutno počítat s významným nárůstem počtu osob v poproduktivním věku. Ke zvyšování počtu osob ve věku 60 a více let bude docházet i při poklesu celkového počtu obyvatel města, neboť budou do vyššího věku postupně přecházet početně silné ročníky obyvatel a současně se bude prodlužovat délka života člověka. Podíl obyvatel Plzně ve věku 60 a více let by se měl do roku 2020 zvýšit ze současných 20% na téměř 30 %. Současné nepříznivé tendence ve vývoji obyvatelstva města, mezi které lze zařadit zejména nízkou úroveň porodnosti, zhoršování věkového složení populace a úbytek obyvatelstva města stěhováním, mohou významně ovlivňovat rozvoj města již ve výhledovém období 15 až 20 let. Mezi nepříznivé důsledky současného vývoje obyvatelstva města lze počítat zhoršení podmínek pro přirozenou reprodukci populace města, zvýšení nároků na zajištění

28

SITUAČNÍ ANALÝZA sociální a zdravotní péče pro zvyšující se počet osob vyššího věku a pokles počtu obyvatel v produktivním věku. Bydlení V Plzni je v současnosti přibližně 73,4 tis. bytů, z toho 67,7 tis. trvale obydlených, z neobydlených bytů je užíváno k přechodnému bydlení asi 2,5 tis. bytů. Ve vlastnictví města je přibližně 10 tis. bytů, tj. asi 13,6 % všech bytů. Počet bytů v panelových domech je odhadován na 33 500. Postupně bude muset docházet k jejich regeneraci, která však bude nákladná a pro některé domácnosti v privatizovaných bytech může být finančně neúnosná. Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby 1971-1980 a 1981-1991. Od poloviny devadesátých let došlo v Plzni k výraznému snížení celkového počtu dokončovaných bytů, zejména bytů v bytových domech. Intenzita bytové výstavby v Plzni byla ve druhé polovině devadesátých let nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje a ve většině srovnatelných velkých měst České republiky. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně je patrná souvislost mezi poklesem bytové výstavby po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce 1995. Proto nelze intenzitu bytové výstavby v Plzni ve druhé polovině devadesátých let považovat za dostatečnou. Pozornost je nutno věnovat rozvoji trhu s byty a bytové výstavbě všech forem, nejvíce je však pociťován nedostatek bytů cenově dostupných pro mladá začínající manželství a bytů určených k nájemnímu bydlení. Nedostatečná nabídka těchto bytů může být u některých mladých lidí jednou z významných příčin odkládání narození prvního dítěte, případně dětí dalších. To má nepříznivý dopad na úroveň porodnosti a urychluje úbytek obyvatelstva Plzně přirozenou měnou. Vytvoření trhu s byty s dostatečně velkou nabídkou volných, cenově dostupných bytů nabízených k pronájmu nebo ke koupi je rovněž nezbytnou podmínkou pro pohyb pracovních sil a získávání nového obyvatelstva migrací z jiných regionů. Město Plzeň investovalo ve druhé polovině devadesátých let do výstavby bytů formou půdních vestaveb, od roku 2002 také do výstavby bytů v bytových domech. Výstavbu bytů podporuje město též formou veřejného příslibu. V Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení s odhadovanou kapacitou přibližně 10-12 tis. bytů. Plnému uspokojení koupěschopné poptávky po rodinných domcích brání nedostatečná připravenost ploch z hlediska vyřešení majetkových vztahů a zabezpečení technické infrastruktury. V Plzni dlouhodobě klesá průměrný počet osob na 1 obydlený byt, což souvisí s poklesem průměrné velikosti domácností (snižuje se počet dětí v rodinách, zvyšuje se počet jednočlenných domácností) a tyto tendence lze očekávat i v dalších letech. V zásadách bytové politiky města Plzně je počítáno se zachováním určitého počtu obecních nájemních bytů ve vlastnictví města za účelem zajištění sociální a bytové stability a v případě vytvoření legislativních podmínek se v rámci sociální politiky města uvažuje s vytvořením tzv. sociálního nájemného. V evropských zemích existují různá pojetí sociálního bydlení a jeho podíl na trhu s byty se pohybuje od 7% do 44%. V těchto zemích obce zpravidla nejsou přímými vlastníky bytů, ale převedly je na neziskové bytové organizace, zaměřené na výstavbu, správu a poskytování cenově dostupného nájemního bydlení. Tyto organizace obvykle spolupracují s obcemi, takže dochází ke zohlednění bytových potřeb sociálně potřebných rodin. Rozvoj nájemního bydlení provozovaného na neziskovém principu je obsažen i v návrhu koncepce bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V současné době chybí v české legislativě zákon, který by problematiku sociálního bydlení řešil komplexně. Rovněž nebyly vytvořeny legislativní a ekonomické předpoklady pro vznik a rozvoj bytových společností, které by poskytovaly bydlení na neziskovém principu.

29


1.5.3.

Územní rozvoj

Vývoj urbanistické struktury Město Plzeň bylo založeno na šachovnicovém půdorysu s centrálním náměstím. Tato struktura umožnila rozvoj a fungování města po více než půl tisíciletí. Teprve změna tradiční ekonomické základny města v městskou industriální strukturu na přelomu 18. a 19. století vedla ke zboření hradeb. Územní růst města, jenž byl vyvolaný rozvojem řemesel a obchodu, probíhal zpočátku podél cest. Od poloviny 19. století došlo k živelnému rozvoji výroby a dalšímu územnímu růstu města. Také uvedení do provozu všech současných železničních tratí výrazně ovlivnilo fungování města. Toto období bylo vystřídáno meziválečným obdobím stabilizace ekonomické základny. Poválečný vývoj Plzně je poznamenán ekonomickou preferencí těžkého průmyslu a další koncentrací obyvatel v monofunkčních obytných souborech. V tomto období ztrácí město svou přitažlivost a schopnost uspokojovat některé potřeby obyvatel. Urbanistická struktura Charakteristickým kompozičním prvkem Plzně jsou čtyři řeky a jejich postupné soutoky. Těžištěm města je sevřený koncentrický půdorys historického jádra i celé centrální oblasti, který je ohraničen řekami, železnicí a výrobním areálem ŠKODA. Další městské části se nacházejí na meziříčních terasách. Kompoziční osy některých z nich (Bory, Doubravka, Slovany) tvoří tereziánské silnice směřující do středu města. Důsledkem je hvězdicovité uspořádání města, ve kterém centrální část plní i funkci dopravní spojnice mezi ostatními městskými částmi. V okolí kapacitních propojení centra s ostatními městskými částmi nebyla v důsledku omezených investičních zdrojů provedena dostavba narušené zástavby a vznikly rozlehlé neatraktivní prostory (Sirková, Přemyslova – Palackého). Mezi další negativa urbanistické struktury v centru města patří nestabilní plochy vzniklé v souvislosti s výstavbou nových objektů nebo úplným zchátráním stavebního fondu. V okrajových částech města je to i necitlivý a nevyvážený kontrast sídlištní zástavby s krajinou (sídliště Severního Předměstí) nebo původní zástavbou. Růst městských částí směrem od centra vedl k rozvolňování zástavby. V průběhu tohoto procesu došlo k postupnému připojení některých původně oddělených vesnic tvořících prstenec kolem Plzně. Vesnice se vyznačovaly vlastní rostlou strukturou a krajinným zázemím, které si některé z nich uchovaly dodnes (Černice, Božkov). Výrazným kladem je zachování některých urbanisticky jedinečných celků (Lochotín, Bezovka), prstenec urbanistické zeleně kolem historického jádra a prolínání krajiny do města. Krajinný rámec města vytváří zázemí pro odpočinek a krátkodobou rekreaci obyvatel. Z hlediska liniových struktur je problémem dopravní přetížení městských tříd a přivedení neúměrné dopravní zátěže do centra města. Některé úseky hlavních silnic narušují vztahy uvnitř městských částí. Negativně působí také přerušení zelených údolí podél řek v centru města zástavbou k řece a regulací břehů. Výrazný dopad na fungování města mají svojí neprostupností areál Škoda, rozsáhlý železniční uzel i bývalá kasárna Slovany. Z celoměstského hlediska přetrvává nevyváženost ploch potřebných k plnění základních městských funkcí v některých částech. Uplatňuje se zde lokalizační princip koncentrace výroby a služeb. Bytová výstavba ze 70. a 80. let, ale i ta současná, postrádá fungující veřejná prostranství, náměstí, parky a plochy pro odpočinek. Z tohoto důvodu je nutné se zaměřit na humanizaci městského prostředí. Urbanistická koncepce Vývoj města byl vědomě ovlivňován od 2. poloviny 19. století. Současná urbanistická koncepce vznikla na základě kritického zhodnocení územního plánu města z roku 1988 a odvětvových koncepcí z 1. poloviny 90. let, které reagovaly na změněnou společenskou situaci. 30

SITUAČNÍ ANALÝZA Urbanistická koncepce je vyjádřena v zásadách Územního plánu města Plzně (z roku 1995). Současná urbanistická koncepce chápe město jako jeden systém. Jednou z hlavních zásad je vytváření polyfunkčních území. Preferována je rehabilitace a regenerace s důrazem na potlačení změn, které poškodily vzhled města. Zdůrazněna a využita jsou pozitiva urbanistické struktury. Rozvojové plochy jsou definovány na základě strategických potřeb a lokalizovány podle možností města jako celku. Regenerační procesy se neomezují pouze na centrum města, ale zasahují obytné zóny i v dalších městských částech. Pozornost je věnována neutralizaci negativních střetů tradiční výroby s dalšími městskými funkcemi. Obslužná zařízení komerčního i nekomerčního charakteru jsou lokalizována v těžištních polohách odpovídající jejich významu. V nezastavěných územích vystupuje stále více do popředí nutnost ochrany údolního systému řek. Zcela zásadní význam mají veřejné zelené plochy, lesní komplexy a vodní plochy. V dopravě je preferován malý a velký městský okruh a nezbytné průtahové komunikace s trasováním v souběhu se železničními tratěmi nebo v kontaktu s průmyslovými plochami. Problémem systémového řešení dopravy je optimální etapizace. Cílem je ochrana centrální oblasti, obytných a rekreačních území a revitalizace městských tříd. Rozvojové lokality Pro další rozvoj základních městských funkcí jsou vymezeny rozvojová území. Při návrhu lokalizace jsou zohledněny jednak zásady urbanistické koncepce, jednak možnosti využití kapacit technické infrastruktury. V období 1995 – 2002 bylo navrženo 95 rozvojových lokalit. V roce 1995 bylo vymezeno více než 750 ha rozvojových ploch. V roce 2002 je k dispozici téměř 780 ha, přičemž v období 1995 – 2002 bylo zastavěno více než 180 ha. Bydlení je chápáno jako základní lidská potřeba a městská funkce. Nové plochy pro bydlení jsou rozptýleny do více vhodných lokalit tak, aby vytvářely dostatečně širokou nabídku pro potenciální zájemce. V těchto plochách je potenciál pro výstavbu cca 10 tisíc bytů. Daří se naplňovat především lokality, kde se v přípravě angažuje město (Sylván, Červený Hrádek) nebo plochy napojené na nadřazené systémy infrastruktury. Hlavní překážkou využití dalších ploch je převážně chybějící kanalizace. Nabídka nových kapacitních výrobně technických ploch musí přispívat k diverzifikaci a prosperitě ekonomické základny města a zvyšování jeho atraktivity pro potenciální investory. Odmítnuta je lokalizace výrob a činností s negativními vlivy na životní prostředí a s vysokými dopravními nároky. Nové plochy pro lokalizaci industriálních zón jsou navrhovány s ohledem na soudobé technické, architektonické i ekologické požadavky. Rozvojové lokality pro výrobu a skladování navazují na současné výrobní areály (Borská pole - areál Škoda) nebo posilují výrobní funkci v dosud převážně obytných městských částech (Křimice-Skvrňany, Košutka). Rozvojové lokality pro výrobu a skladování zaznamenaly velmi dynamický vývoj především díky realizaci velmi úspěšného projektu Městského industriálního parku Plzeň Borská pole. Postupně jsou obsazovány i některé další lokality pro výrobu. Limitujícím parametrem je nejčastěji dopravní napojení. Rozvojové lokality se specifickou funkcí zaznamenaly nejdynamičtější vývoj zásluhou velkých obchodních zařízení. Výstavba těchto zařízení vyžaduje velmi komplexní posouzení, neboť pokrývají požadavky obyvatel po službách, ale koncentrací obchodu a služeb kladou značné nároky na řešení dopravy v širším okolí. Jedno z těchto zařízení je lokalizováno v blízkosti centra, ostatní po obvodu města. Přestože kapacity jsou již dostatečné, zájem o budování velkých obchodních zařízení v dobře dostupných lokalitách je i nadále velký. Nedostatečná je výstavba nekomerční občanské vybavenosti. Smíšená území nabízejí poměrně široké možnosti pro rozvoj nejrůznějších aktivit, pro které nejsou vymezovány samostatné plochy. Tímto způsobem lze reagovat na aktuální poptávku. Volné plochy uvnitř současně zastavěného území nemají obvykle velkou výměru a nepředstavují z hlediska rozlohy výrazný rozvojový potenciál. Význam těchto ploch v centru města lze spatřovat především v možnosti zlepšení urbanistické struktury. Také 31

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ investoři mají o tato území zájem z důvodu dostupnosti technické infrastruktury a stabilizovaného socioprofesního prostředí. Překážkou je nejčastěji vysoká cena těchto pozemků a řešení dopravy v klidu. Další možnosti územního rozvoje města na jeho katastrálním území jsou v zásadě vyčerpány na severu. V dalších částech města jsou územní rezervy pro další zástavbu. V nejbližší době lze předpokládat intenzivní územní rozvoj v jižní části města v souvislosti s výstavbou dálnice D5.

1.5.4.

Občanská vybavenost

Školství V Plzni jsou zastoupeny všechny typy škol, tzn. předškolní zařízení, základní školy, učňovské a střední školy i vysoké školy. Na území města je v současné době 59 mateřských škol se 161 třídou, které navštěvuje 3 618 dětí. Naplněnost kapacit mateřských škol činí 82,5 % a počet dětí dlouhodobě klesá. Lze však předpokládat, že v následujícím desetiletí se tento trend změní ve stagnaci až mírný růst. V Plzni je v současné době 31 základních škol zřizovaných obcí, které v 615 třídách navštěvuje 14 320 žáků. V průměru navštěvuje jednu třídu základní školy 23 žáků. Z tohoto počtu je 6 škol s neúplným počtem ročníků (1. – 5. ročník). Na území města jsou také dvě soukromé základní školy. V průběhu posledních 10 let se počet žáků ZŠ neustále snižuje a je předpoklad setrvání tohoto trendu. Nejmarkantnější je situace v městském obvodě Plzeň 1, kde došlo ke snížení celkového počtu žáků o 3 072 a počtu tříd o 81. Z tohoto důvodu se uvažuje o redukci sítě základních škol v Plzni. Systém je doplněn i 3 zvláštními školami (369 žáků), 1 pomocnou školou (87 žáků), 2 speciálními školami (242 žáci) a ZŠ a MŠ při Fakultní nemocnici Plzeň (272 žáci). Střední školství je v Plzni zastoupeno 30 středními školami, z toho jsou 4 gymnázia, ostatní školy jsou zaměřené odborně. Ve školním roce 2001/2 na těchto školách studovalo 17 855 studentů. Zřizovatelem převážné většiny středních škol je KÚ Plzeňského kraje. V kompetenci KÚ Plzeňského kraje jsou dále i Státní jazyková škola (2 350 posluchačů), 5 základních uměleckých škol se 4 171 žáky a Středisko volného času dětí a mládeže v Plzni se 4 pobočkami (jedno z největších v ČR, 5 184 zájemců). Na území města jsou umístěna i školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, dětský domov Domino (52 svěřenců) nebo školská zařízení, jejichž zřizovatelem je církev. Ve výčtu nesmí chybět ani dvě státní a jedna soukromá vyšší odborná škola. Počty studentů na středních školách, jak odborných, tak gymnáziích jsou stabilizované, některé školy (např. Konzervatoř, SOŠ a SOU obchodní nebo gymnázia) však neuspokojují poptávku po studiu. Naopak některé obory středních odborných škol, středních odborných učilišť nebo odborných učilišť (stavební, dopravní) mají části kapacit volné. Zde je třeba větší spolupráce zaměstnavatelů, rodičů i škol při motivaci ke studiu oborů, po jejichž absolventech je v praxi neuspokojená poptávka. Západočeskou univerzitu v Plzni a Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni navštěvuje přibližně 12 600 studentů. Počet studentů ZČU se od roku 1994 (2 047 studentů) zvedl na 11 270 v roce 2000. Došlo též k rozšíření počtu kateder i studijních programů. Počet studentů LF UK v Plzni je v posledních 10 letech stabilizovaný a pohybuje se okolo 1 200 studentů. Poptávka po studiu na vysokých školách v Plzni je vysoká a trvale není uspokojována (v posledním přijímacím řízení na ZČU bylo přijato pouze 35 % přihlášených). Přitom výrazně převažuje zájem o humanitní obory. Zdravotnictví Síť zdravotnických zařízení tvoří 5 nestátních ambulantní zdravotnických zařízení (poliklinik) a 2 státní ambulantní zdravotnická zařízení - Železniční poliklinika a Zdravotnická záchranná služba. Lékařská péče je dále poskytována v 571 nestátním zdravotnickém zařízení, 32

SITUAČNÍ ANALÝZA která poskytují služby ve dvaceti základních oborech. V Plzni je 5 nemocnic (2 státní a 3 nestátní) a 1 zařízení hospicové péče, v nichž je umístěno 2 584 lůžek. Město je zřizovatelem Kojeneckého ústavu s dětským domovem a Městské hygienické stanice v Plzni. Lékařská služba první pomoci (LSPP) je na území města Plzně zajišťována na základě uzavřených „Smluv o zabezpečení služby první pomoci“ mezi městem Plzní a 5 nestátními zdravotnickými zařízeními umístěnými v každém z velkých městských obvodů. K velkému nárůstu počtu nestátních poskytovatelů zdravotní péče došlo zejména v letech 1993 a 1994. Po tomto roce se situace stabilizovala a nyní je většina změn tvořena běžnou obměnou poskytovatelů převážně z věkových důvodů. Další vývoj v poskytování zdravotnických služeb bude silně ovlivněn stále se zvětšujícím podílem osob starších 60ti let v populaci města. S přihlédnutím ke stávajícím kapacitám lůžek následné péče, včetně lůžkové kapacity léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), bude nutno na tento trend reagovat a posílit kapacity těchto typů zařízení o cca 150 lůžek. Pro zlepšení v poskytování lékařské služby první pomoci uvažuje město o zřízení Sdruženého zdravotnického zařízení, které bude zajišťovat na jednom místě komplexní pohotovostní služby tj. LSPP pro dospělé, pro děti a dorost, stomatologickou LSPP a lékárenskou pohotovostní službu. Zdravotnická zařízení ve městě neposkytují služby pouze obyvatelům Plzně, např. Fakultní nemocnice Plzeň je regionální nemocnicí, která poskytuje speciální a superspeciální zdravotní péči, a slouží jako superkonziliární pracoviště pro celý západočeský region (tj. pro Plzeňský i Karlovarský kraj). Ve městě je zaručena nejen časová i místní dostupnost zdravotní péče, ale i její vysoká odborná úroveň. Sociální péče Sociální péče je poskytována v 6 základních oblastech jak zařízeními sociální péče, tak formou terénních služeb. Péče o staré a zdravotně postižené dospělé občany je poskytována v ústavech sociální péče (domovy důchodců, domy penziony pro důchodce) zřizovaných městem i v zařízeních zřizovaných nestátními subjekty (Stacionáře pro staré a zdravotně postižené občany, Domov pokojného stáří sv. Alžběty). Terénní služby poskytuje Městský ústav sociálních služeb i Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba. Kapacity služeb péče o staré a zdravotně postižené občany jsou nedostatečné a poptávka neustále převyšuje nabídku. Vzhledem k pokračujícímu trendu ve stárnutí populace bude nezbytné dále služby v této oblasti rozšiřovat. Jako účelné se v současnosti jeví transformovat stávající Domov důchodců Bory na ÚSP pro tělesně postižené dospělé občany s více vadami a Domov penzion pro důchodce Bolevec na domov důchodců. Další domov důchodců s kapacitou 62 míst se nyní realizuje v Plzni – Doubravce. Uvažuje se o rozšíření Domova důchodců Bolevec v objektu Západní ul. 7. Péče o tělesně a mentálně postiženou mládež. Část populace má již od mládí zdravotní handicap, pro který musí využívat specializovaná zařízení ústavů sociální péče (ÚSP). Město provozuje dva ÚSP pro mentálně postiženou mládež o kapacitě 69 míst, schází ovšem ÚSP zajišťující péči o osoby starší 26 let věku. Dosavadní praxe je zcela nevyhovující, a to z důvodu umisťování osob mimo Plzeň nebo do domovů důchodců. V současnosti se vytipovává vhodný objekt pro zřízení uvedeného ÚSP. Denní stacionář pro tělesně a mentálně postižené děti „David a Goliáš“ bude v září tohoto roku otevřen v objektu Kralovická 35. Péče o rodinu a dítě. Jedním z negativních průvodních jevů života společnosti je i zvyšující se počet rozvodů, osamělých rodičů a stále častější případy selhávání funkcí rodiny. Důsledkem je vysoké zatížení osamělého rodiče, který přebírá zodpovědnost za výchovu a zajištění neúplné rodiny. Péče o rodinu a dítě je poskytována ve specializovaných zařízeních, poradenskou činností nebo formou terénních služeb za spolupráce subjektů zřízených městskou správou, církvemi i občanskými sdruženími. Neustále roste poptávka 33

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ např. po poradenství, po socioterapii a psychoterapii. Zvyšuje se i zájem o účelné využívání volného času dětí a mládeže s cílem eliminovat patologické jevy. V případě selhání partnerských vztahů je nedostatek tzv. sociálního krátkodobého ubytování a azylového ubytování pro matky v tísni. Péče o občany společensky nepřizpůsobené je soustřeďována převážně ve střediscích, kde jsou poskytovány základní služby potřebné k důstojnému životu člověka (jídlo, hygiena a možnost krátkodobého ubytování nebo přespání), ale i formou terénních služeb. Klienty jsou zejména nekvalifikovaní pracovníci, kteří nemají pracovní návyky a nemají odpovědnost sami k sobě. Služby potřebným poskytují převážně soukromé subjekty za materiální i finanční podpory města nebo státních podpůrných programů. Kapacity zařízení se určují obtížně, protože se často jedná o nárazovou nebo sezónní potřebu. Péče v oblasti protidrogové prevence a prevence kriminality je soustředěna převážně na práci s dětmi a mládeží z rizikových skupin obyvatel. Podstatnou složkou je péče o naplnění volného času dětí a mládeže. Finanční podpora je poskytována i na výstavbu dětských hřišť a sportovišť pro mládež. Důležitou součástí péče je i pomoc drogově závislým při návratu do normálního života. Cílem pomoci je technikami sociální práce přivést klienta znovu k nabytí schopnosti řešit své problémy. Služby jsou poskytovány jak ambulantně, tak přímo vyhledávací prací v terénu. Na jejich poskytování se podílejí v převážné míře občanská sdružení nebo církevní organizace. Nároky na množství a formy poskytování sociálních služeb se neustále zvyšují. Citelně chybí zákon o sociální pomoci, který by měl nově upravit finanční vztahy mezi poskytovateli služeb a klienty. Stávající podpora poskytovatelů sociálních služeb je nedostatečná a neumožňuje poskytování péče všem, kteří by ji potřebovali. Kultura Město Plzeň vyhlásilo kulturu za oblast hodnou veřejného zájmu a přijímá pojem kulturní politika jako cílevědomé působení na podmínky života ve městě. Obyvatelé města i jeho návštěvníci mohou využívat širokou škálu kulturních zařízení s pestrou nabídkou kulturních pořadů. Hlavní nabídku poskytují 4 divadla, 3 kina, 4 muzea, 19 galerií a výstavních síní, 5 knihoven, 4 střediska zahraniční kultury a množství dalších zařízení pro trávení volného času dětí i dospělých. Plzeň je místem pořádání významných kulturních akcí republikového (např. filmové přehlídky Filmák a Finále, hudební slavnosti Smetanovské dny) i mezinárodního významu (Divadlo). Velmi oblíbené jsou i akce Jazz, Struny a Divadlo na ulici. O velké péči města o kulturní a historické dědictví svědčí neustále rostoucí počet upravených památkových budov i veřejných prostranství v centru města, které jsou nejen příjemným místem odpočinku, ale slouží i k pořádání kulturních akcí. Přestože pořádání kulturních akcí je nutno vnímat převážně jako komerční záležitost, nelze si řadu akcí představit bez podpory města. Množství i různorodost forem v kulturní oblasti klade mimořádné nároky na městský rozpočet. Z rozpočtu města je největší podíl věnován na provoz příspěvkových kulturních organizací a investiční akce do kulturních zařízení. Rozvoj kultury podporuje město Plzeň i každoročně vypisovanými granty pro podporu činností ve vybraných kulturních oblastech. I přes tuto podporu se nedaří dostatečně pečovat o všechna zařízení. V havarijním stavu je budova Komorního divadla, velmi zanedbaná je budova Měšťanské besedy, město nemá kvalitní koncertní sál. Jedná se o umístění Galerie dětského výtvarného projevu i Muzea loutek. Nedostatečné prostory pro poskytování služeb čtenářům má Knihovna města Plzně. V případě, že město získá do vlastnictví Posádkový dům „Peklo“, bude nutno nemalou částku věnovat do jeho rekonstrukce. Velký zájem veřejnosti je i o dovybavení a využívání veřejných prostranství uvnitř města k pořádání kulturních a společenských akcí a pokračování v tradici oblíbených kulturních akcí. Nedostatečně jsou pro kulturní akce vybaveny městské obvody mimo centrum města. Pro posouzení kulturních zájmů a potřeb obyvatel je nutný seriózní reprezentativní průzkum názorů obyvatel města. 34

SITUAČNÍ ANALÝZA Sport a tělovýchova Na území města působí 5 sportovních sdružení, která reprezentují téměř 50 000 členů, organizovaných v přibližně 250 klubech, TJ nebo oddílech. Možnost sportování mají Plzeňané v 5 areálech nebo zařízeních v majetku města a dalších 47 zařízeních v majetku nebo výpůjčce sportovních klubů (SK) nebo tělovýchovných jednot (TJ). Velký a zatím velmi málo využívaný potenciál skýtají sportoviště škol, která jsou ale často v nevyhovujícím technickém stavu. Po nevyrovnaném vývoji počtu členů i počtu TJ a klubů dochází od poloviny 90. let k trvalému růstu jejich počtů. Zvláště výrazně roste počet zájemců o některé tradiční sporty (hokej, plavání), ale i o nová sportovní odvětví (futsal, hokejbal, softbal, bojová umění). Rostoucí zájem zvyšuje tlak na využívání stávajících sportovních zařízení, která již ale nedostačují. Některá sportoviště ve městě jsou ohrožena dostavbou komunikačního systému nebo neujasněnými majetkoprávními vztahy. Z hlediska potřeb je nutno rozlišovat sport jako aktivní a pasivní (diváckou) záležitost. Pokud se jedná o potřeby výkonnostního a vrcholového sportu, v Plzni citelně chybí tréninkové prostory k zimnímu stadionu (připravena výstavba malé haly), plaveckému bazénu (vyřešil by se problém s uvolněním bazénu pro veřejnost) a sportovní hale na Slovanech (nedostatečné prostory pro míčové sporty - házená, volejbal, basketbal). Potřeby objektivně stanoví až připravovaná celoměstská koncepce sportu a rovněž koncepce využití a možností rozvoje jednotlivých areálů. Volný čas a rekreace Městský prostor by kromě kulturních a sportovních zařízení měl svým obyvatelům poskytnout i další příležitosti k trávení volného času a rekreaci. Nejpřirozenějšími místy k tomuto účelu jsou parky, upravená veřejná prostranství v zastavěných částech města nebo jeho přírodní okolí. Důležité je i vybavení těchto ploch mobiliářem. V Plzni je 12 parků, 7 parkových náměstí a kvalitní přírodní prostředí v okolí města. Na území města jsou i zařízení pro trávení volného času (např. Zoologická a botanická zahrada, Výstaviště, historické památky) vyhledávaná nejen obyvateli města, ale i jeho návštěvníky. Důležitou vybaveností města jsou zařízení pro trávení volného času dětí a mládeže. Plzeňské Středisko volného času dětí a mládeže je jedno z největších v republice, o volný čas dětí pečují dále i církevní organizace, dětské organizace nebo občanská sdružení. Ta se zaměřují hlavně na práci s dětmi a mládeží handicapovanou, na mládež problémovou nebo příslušníky národnostních menšin. Zajišťování volnočasových aktivit pro mládež je jednou z forem nespecifické primární prevence. Pozornost je potřeba věnovat i proporcionálnímu financování aktivit pro děti a mládež a zasaženou mládež. Příležitost ke každodennímu odpočinku zvyšuje kvalitu života ve městě. Ač je této oblasti věnována velká péče, nepovažují obyvatelé města např. vybavení parky za dostatečné. Za velký nedostatek je považována i jejich nedostatečná údržba. Zvýšenou podporu je nutno věnovat též péči o volný čas dětí a mládeže. Nedostatečně jsou pro tyto aktivity využívány prostorové možnosti škol. Nelze opomenout ani vybavenost pro trávení volného času pro starší generaci.

1.5.5.

Doprava

Město a vývoj jeho dopravního skeletu Existence dopravních vazeb je základní podmínkou života města. Role pojítka ostatních městských funkcí má zásadní vliv na utváření struktury města a jeho rozvoj. Využitelnost území a jeho ekonomická atraktivita je přímo podmíněna kvalitou dopravní obsluhy. Proto nároky na dopravu neustále rostou. Zároveň se však v územně limitovaném prostředí města dostává doprava pro velkou prostorovou náročnost a ekologické dopady nutně do stále výraznějšího střetu s ostatními městskými funkcemi. Hledání vyváženého stavu mezi přirozeně rostoucími nároky na dopravu a možnostmi, jak tyto nároky uspokojit bez rušivých až destruktivních zásahů do organismu města, je nutně vždy kompromisem. Je žádoucí preferovat prostorově a ekologicky méně náročné druhy dopravy (pěší, cyklistická 35

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ a hromadná doprava) a zejména v omezeném prostoru centrální oblasti města s vysokou kumulací atraktivních funkcí znevýhodňovat individuální automobilovou dopravu (dynamickou i statickou). Současná struktura dopravních sítí města vychází z historického vývoje, geografické polohy města a jeho přírodních podmínek. Plánovité založení města na soutoku čtyř řek mu předurčilo roli významné obchodní křižovatky. Když starověké cesty vedoucí podél vodních toků do všech stran byly v tereziánské době napřímeny císařskými silnicemi, stanovily na dlouhou dobu radiální uspořádání komunikační sítě města. Dostředné orientaci komunikací pak nahrává i specifické tvarování meziříčních teras orientující říční údolí ke středu města. Rozvoj železničních tratí v 2. polovině 19. století ještě podtrhuje dostředné schéma. Zároveň železnice vytváří technickou bariéru pro realizaci tangenciálních propojení nových městských čtvrtí, které se po překročení městských hradeb rozvíjejí počátkem 19. století kolem silničních os a obsazují meziříční terasy. Podobný bariérový účinek mají i průmyslové areály Škodovky a pivovarů rychle rostoucí spolu s městem od hranice centra k jeho okraji do radiálně protáhlých tvarů. Potřebu zásadní přestavby komunikační sítě přináší prudký rozvoj automobilismu v 2. polovině 20. století. Nedostatečné investiční možnosti vedou k zajištění alespoň kapacitních propojení jednotlivých čtvrtí s centrem města. Tyto realizace nepříznivě narušují urbanistickou strukturu města (např. Sirková, Štruncovy sady, sady Pětatřicátníků, Přední Skvrňany, Přemyslova) bez jeho adekvátní dostavby. V bipolárně rozděleném světě není v průběhu 70. a 80. let zájem o investiční rozvoj dopravní infrastruktury předpokládaného válčiště, což se týká i nenapojení města na dálniční síť. Ojedinělé části obou potřebných městských okruhů se nedaří v místech přírodních a technických bariér propojit. Obrat nastává v průběhu 90. let, kdy jsou ve značném tempu realizovány první ucelenější úseky vnitřního (ul. U trati, probíhající realizace přemostění Hlavního nádraží) i městského okruhu (Sukova, Folmavská, Studentská). Současně jsou připravovány k realizaci další úseky okruhů i radiál (zejména jako velké přeložky státních silnic), což vede k optimistickému předpokladu dalšího urychlení výstavby. Konečně se rýsuje i možnost úplného dokončení dálnice D5. Městská hromadná doprava je uceleně rozvíjena od roku 1899 v podobě tramvajové, od roku 1941 též i trolejbusové sítě. Elektrická trakce tvoří základní strukturu městské dopravy radiálně propojující centrum a městské čtvrti. Autobusové linky jsou od roku 1929 vždy doplňkem této základní sítě. Od začátku 90. let, kdy nedochází k náležitému rozvoji tramvajových a trolejbusových tratí do nově zastavěných území (Vinice, Borská pole, obchodní centra, Severní Předměstí), získává autobusová doprava nepřiměřený význam. Uspořádání vzájemných vztahů Dopravní soustava je tvořena řadou dílčích dopravních složek, mezi kterými působí vzájemné závislosti. Aby dopravní systém tvořil funkční celek a zároveň byly zachovány ostatní městské funkce, nelze jen shrnout dílčí dopravní systémy. Pro dosažení optimální dělby přepravní práce je třeba tyto dílčí dopravní systémy cílevědomě ovlivňovat tak, aby výsledkem byla nejen dopravní soustava vzájemně spolupracujících druhů dopravy, ale především fungující město. Nejvýznamnější podíl na dělbě dopravní práce ve městě má hromadná a individuální automobilová doprava. Hromadná doprava se skládá z městské hromadné dopravy s největším přepravním podílem, dále z příměstské a dálkové autobusové dopravy a z železniční dopravy. Pro zachování vysokého podílu přepravní práce je nutné sledovat vzájemnou koordinaci všech těchto složek hromadné dopravy. Menší podíl mají též pěší a cyklistická doprava. Zvláštní zřetel si tyto druhy zaslouží proto, že lze poměrně nízkými náklady výrazně zlepšit podmínky pro jejich uplatnění a zvýšit tak jejich podíl na celkové přepravní práci. Preference a vzájemné vztahy v dopravním systému mezi jeho jednotlivými částmi, tj. mezi městskou hromadnou, individuální automobilovou (včetně parkování), pěší a cyklistickou 36

SITUAČNÍ ANALÝZA dopravou včetně vztahu k nadřazeným dopravním systémům (železnice, letecká a vodní doprava) stanovují přijaté Zásady dopravní politiky města Plzně. Hlavní problémy Oproti jiným velkým městům České republiky je v Plzni nepříznivá dopravní situace ještě nepříznivější. Je to dáno jednak v rámci ČR nadprůměrným nárůstem počtu automobilů a jednak nedostatečně rozvinutou sítí komunikací. Nepříznivým momentem je i radiální charakter sítě, kdy se v centru města na poměrně malém prostoru křižuje šest paprsků silnic I. třídy. Časté zahlcování centra pak výrazně narušuje chod města, což je dáno skutečností, že více než 90 % přepravních vztahů tvoří vnitroměstské cesty a cesty zdroj – cíl, tedy cesty přímo související s životem města. I přes značné tempo v minulých letech zahájené přestavby komunikační sítě na radiálně okružní systém se zatím nepodařilo dohnat výrazný deficit z období studené války a Plzeň stále zaostává v délce komunikační sítě na 1000 obyvatel za obdobně velkými městy v ČR, která navíc mají nižší stupeň automobilizace asi o 10 %. Důsledkem jsou kapacitní problémy, které se promítají nepříznivě do stavu životního prostředí (hluk, exhalace), do narušování funkce MHD i dalších funkcí města. Kromě přetíženého centra (Klatovská, sady Pětatřicátníků, Americká, Prokopova a další ulice) jsou kapacitní problémy i na spojeních sever – jih a východ – západ. Zejména propojení Severního Předměstí s ostatními částmi města již nevyhovuje. Prudký nárůst počtu vozidel na jediné kapacitní spojnici s centrem (Karlovarská) z 22 tisíc v roce 1990 na 45 tisíc v roce 2000 vyvolal již přetížení i podružného tangenciálního napojení směrem na Doubravku v ul. U Velkého rybníka. Na spojení východ – západ slibuje přinést zlepšení situace očekávané zprovoznění dálničního obchvatu města, neboť v tomto směru se realizuje většina ze stávající tranzitní dopravy na síti města s velkým podílem těžkých nákladních automobilů a návěsových souprav. Z hlediska vytížení komunikační sítě je dopravní napojení často limitou pro možnost umístění nových rozvojových aktivit na území města. Umístění některých dopravně náročných aktivit v rozvojových lokalitách města, např. velkých obchodních zařízení, výrobních a skladových areálů, klade naopak vysoké nároky na řešení dopravní situace v širokých souvislostech. V napjaté dopravní situaci se velmi neblaze projevují časté uzavírky komunikací související s rekonstrukcemi a výstavbou inženýrských sítí. Velkým problémem je řešení dopravy v klidu, pro kterou není ani v centru, ani v obytných oblastech dostatek prostoru. V centru města se zavedená regulace pomocí parkovacích automatů ukazuje pro nedostatečnou legislativní úpravu jako neúčinná. V obytných oblastech je situace nejvážnější v panelových sídlištích a v blokové vícepodlažní zástavbě. Možnost navyšovat počty parkovacích stání na terénu je takřka vyčerpána, neboť zabírat další plochy na úkor urbanistické zeleně již nelze a rozvoji kapacitních garážových objektů brání vysoké pořizovací náklady, které odrazují potencionální uživatele. Problémy s nedostatkem parkovacích míst jsou i u zařízení regionálního nebo celoměstského významu (divadlo, zimní stadion, apod.), kde konání významných akcí zatěžuje rozsáhlé okolí. Nákladní automobily jsou často odstavovány v zónách bydlení, což je problematické zejména v sídlištích. Pozitivem v posledním období realizovaných parkovišť je, že se daří naplňovat závazný požadavek na jejich ozeleňování. Síť MHD pokrývá uspokojivě celé území města, avšak s rozdílnou kvalitou nabídky. Páteř systému tvoří radiální tramvajové a trolejbusové linky, které jsou však často přetěžovány. Hlavním problémem je nedostatečná kapacita. Nepříznivým momentem je prudký nárůst podílu autobusové dopravy v posledním období. To je dáno rozšiřováním autobusové sítě na nově zastavěná území (Severní Předměstí, Borská pole), kde suplují roli zejména plánovaných trolejbusových linek. Uvedené jevy se negativně projevují v oblíbenosti a využívání hromadné dopravy a mohou mít za následek zvýšení individuální automobilové dopravy.

37

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Dalším problémem jsou nevyhovující přestupní uzly, zejména z hlediska přestupní vzdálenosti, pohodlnosti a bezpečnosti. Cestovní rychlost MHD je omezována stavem kolejového svršku (sady Pětatřicátníků, U Zvonu) a komunikací (Americká) a také přetíženou komunikační sítí. Rezervy jsou dále ve zlepšení kvality kultury cestování a informačního systému. Pozornost je třeba věnovat dostupnosti MHD pro imobilní občany (bezbariérovost). Technická základna MHD, které slouží dva provozní areály v Cukrovarské a na Slovanech, pracuje ve složitých provozních podmínkách na hranici životnosti. Je nezbytné konečně přikročit k již několikrát připravované komplexní rekonstrukci. Rovněž vozový park vykazuje vysoké průměrné stáří vozidel a zvláště trolejbusy a autobusy jsou provozovány často na hranici své životnosti. Velká roztříštěnost vozového parku má zvýšené nároky na technické zázemí provozu. Alespoň částečná unifikace by byla určitě přínosem. Totéž platí pro technickou vybavenost dopravní cesty. Zařízení dopravní cesty (tramvajové a trolejbusové tratě) prošla v posledním desetiletí postupnou obnovou, v technicky nevyhovujícím stavu je několik posledních úseků, jejichž obnova je připravována (např. významná rekonstrukce sadů Pětatřicátníků). Proběhla i modernizace napájecího systému, v nevyhovujícím stavu je již jen měnírna Zátiší a některé kabelové trasy. Železniční doprava vykazuje v důsledku dlouhodobého nedostatku finančních prostředků celkovou zanedbanost. Vyššímu využití potenciálu osobní dopravy v železničním uzlu Plzeň pro regionální přepravní vztahy brání jak zastaralost vozového parku, tak jeho nevyhovující skladba (chybí lehká vozidla). Kromě toho zavedení taktového provozu regionálních vlaků brání zastaralé kolejiště stanice Plzeň – Hlavní nádraží. Organizaci provozu lze vyčítat zastaralý jízdní řád, chybějící harmonizaci, špatné přestupní vazby na jiné prostředky hromadné dopravy, nedokonalý informační systém i špatnou informovanost veřejnosti o dění na železnici. Chybí dlouhodobější údaje o přepravě cestujících. Na území města není dostatečný počet zastávek s vazbou na MHD, především v okrajových částech města. Proto se většina přestupních vazeb odehrává na hlavním nádraží. Nákladní doprava po strmém poklesu dlouhodobě stagnuje. Silný pokles počtu provozovaných vleček nesignalizuje oživení, naopak nezájem o služby ČD projevují i noví investoři. Přestože železniční uzel Plzeň je s ohledem na své postavení jak na vybrané síti tratí ČD, tak na síti důležitých transevropských železničních magistrál, důležitou železniční křižovatkou v osobní i nákladní dopravě, jeho stav tomu neodpovídá. Nedávno byla zahájena příprava řady důležitých rozvojových záměrů na železnici v Plzni (zvažovány nové varianty přestavby železničního uzlu, snahy o revitalizaci budovy Hlavního nádraží, příprava realizace III. železničního koridoru), je však postrádána koordinace prací u složek, které tyto rozsáhlé projekty chystají. Příměstská a meziměstská autobusová doprava je provozována většinou v rámci dotací na základní dopravní obslužnost. Jízdní řády vycházejí ještě z koncepce dělnických spojů. Jejich změna a optimalizace provozu je závislá na dostatku finančních zdrojů. Nevhodné umístění Centrálního autobusového nádraží zvyšuje význam podružných terminálů v okrajových částech města. Integrovaný dopravní systém byl pod názvem „Integrovaná doprava Plzeňska“ uveden do provozu 1. 1. 2002 organizačním počinem, který zavedl jednotný jízdní doklad s platností měsíc a déle. Chybí optimalizace dopravního systému, pro níž budou rozhodující finanční dotace na dopravní obslužnost území. Je proto nutné ve spolupráci s Krajským úřadem Plzeňského kraje, který bude tyto prostředky pravděpodobně spravovat, ustavit organizační složku pro funkci koordinátora veřejné dopravy a organizátora IDS. Cyklistická doprava vykazuje stále stoupající trend. Výstavba cyklistických tras naráží na řadu problémů (např. majetkové vypořádání potřebných pozemků, nedokonalá dopravní legislativa) a není dostatečně rychlá vzhledem k očekávání veřejnosti. Velmi nepříznivě je vnímána realizace jen dílčích, do systému nezapojených úseků tras. V poslední době je při výstavbě a rekonstrukcích komunikací dbáno na zvýšení bezpečnosti a pohodlí chodců aplikací moderních prvků dopravního zklidňování. Podmínky zlepšují

38

SITUAČNÍ ANALÝZA i realizované obytné zóny. Přesto přetrvávají problémy, zvláště v historickém jádru města, kde chybí ucelené řešení pěších tras. Další rozvoj Pro další rozvoj dopravní soustavy města je velmi důležitý komplexní přístup. Jednotlivé části dopravy je třeba rozvíjet ve vzájemně vyváženém vztahu, aby efekty byly co nejpřínosnější a nezpůsobovaly podstatné snižování kvality základních městských funkcí, zejména obytné a kulturně společenské, ani nepřiměřené narušování životního prostředí. Proto je při návrzích dílčích řešení nutno respektovat schválené Zásady dopravní politiky města Plzně (usnesení Rady města Plzně č. 367/96 ze dne 25.6.1996), které představují moderní nástroj městské správy, když stanovují zásady přístupu k řešení závažných problémů dopravy na území města. V reakci na současný stav dopravy byla formulována čtyři nejdůležitější souhrnná témata, kterým by měla být ve vzájemných souvislostech věnována při řešení dalšího rozvoje vysoká pozornost: − optimalizace a preference veřejné dopravy, − (vyvážený) rozvoj základního komunikačního systému města, − udržení (zlepšení) poměru přepravní práce ve prospěch ekologických druhů dopravy, − rozvoj technické základny městské hromadné dopravy.

1.5.6.

Technická infrastruktura

Technická infrastruktura je pojem, pod kterým si lze představit vše, co souvisí s technickou obsluhou území. Tuto obsluhu zabezpečují dílčí energetické, informační nebo další specifické systémy, jejichž součástí jsou v základním uspořádání zdroje, rozvody, odběrná nebo účastnická zařízení, spotřebiče a další specifická zařízení, jimiž se většinou mění parametry dodávaných médií nebo signálů. Jednotlivé prvky technické infrastruktury významně zasahují do života celé společnosti tím, že ovlivňují životní prostředí, vytvářejí limity v podobě různých ochranných, bezpečnostních a hygienických pásem, ale na druhé straně také vytvářejí podmínky pro fungování všech ostatních systémů ve společnosti. Konkrétním problémem technické infrastruktury v Plzni je špatná informovanost mezi jednotlivými správci technických systémů a městem o realizačních záměrech a z toho vyplývající špatná koordinace zejména při rekonstrukcích ulic. Dalšími problémy jsou morální a fyzická zastaralost některých zařízení, nedostatečné využívání stávajícího centrálního zdroje tepla a často i projednávání majetkových vztahů při územních řízeních. V Plzni není pracoviště, kde lze získat komplexní informace o systémech technické infrastruktury. Snaha ze strany města o vytvoření sdružení správců sítí nebyla doposud úspěšná. Mezi silné stránky technické infrastruktury v Plzni lze zařadit zejména dostatečnou kapacitu zdrojů a páteřních zásobních systémů (s výjimkou kanalizačních sběračů). Zásobení Plzně elektrickou energií je zajištěno z nadřazené přenosové soustavy 400 kV a 220 kV přes transformovny Chrást a Přeštice. Hlavními napájecími uzly pro zásobení města elektrickou energií jsou čtyři transformovny 110/22 kV - Plzeň město, Plzeň sever, Plzeň jih a Křimice. Transformace 110/22 kV je doplněna transformovnou v areálu centrální teplárny a dvěma transformovnami v areálu závodu Škoda. V areálu transformovny Plzeň jih je situován i napájecí uzel Českých drah pro zabezpečení trakčního napájení. Elektrický výkon na straně velmi vysokého napětí je dostatečný, ve městě však neexistuje propojení 110 kV systémů Chrást – Přeštice. Rozvody a zařízení vysokého napětí (vn) jsou v Plzni provozovány ve třech napěťových hladinách – 22 kV, 10 kV a 5,25 kV. Rozvody a zařízení s hladinami 10 kV a 5,25 kV jsou zastaralé a jsou postupně nahrazovány systémy s napětím 22 kV. Vybraná páteřní vedení a vedení v okrajových lokalitách jsou provedena jako vzdušná – venkovní, převážně na ocelových příhradových stožárech. Distribuční síť vn v zastavěných částech je převážně kabelová. Místně jsou provozována zařízení vn na hranici svých kapacitních možností. 39

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Distribuční síť a zařízení nízkého napětí na území města Plzně je převážně v provedení kabelovém, v určitých lokalitách je síť provedena jako vzdušná, případně smíšená. Typ a provedení sítě je dáno zejména dobou její výstavby. Na území města se elektrická energie vyrábí především kogeneračně (instalovaný výkon cca 187 MW e – z toho 185 MW e na teplárnách). Menší podíl na výrobě mají i malé vodní elektrárny a netradiční zdroje. Zemním plynem je Plzeň zásobena ze soustavy vysokotlakých plynovodů, které jsou napojeny na Severní a Jižní obchvat Plzně, do kterých je plyn dodáván z předávacích stanic Sviňomazy a Horní Hradiště vybudovaných na tranzitním plynovodu Rusko-západní Evropa. Distribuci plynu zabezpečuje systém vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) regulačních stanic a síť středotlakých a nízkotlakých plynovodů. Kapacita stávajících páteřních VTL plynovodů a VTL regulačních stanic je dostatečná. Byly plynofikovány všechny okrajové části Plzně. V roce 1995 byl dokončen přechod ze svítiplynu na zemní plyn s cca dvojnásobnou výhřevností, čímž bylo dosaženo bez větších nároků na úpravu dvojnásobné kapacity stávajících zařízení. Dalšího zvýšení kapacity se dosahuje zvýšením provozního přetlaku. Velkým problémem jsou zákonem stanovená bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů, která jsou v zastavěných a obydlených částech města limitou dalšího využití území. Omezení z hlediska použití kovových materiálů způsobuje na několika místech v Plzni přítomnost antikorozní ochrany potrubí. Některá zařízení pro rozvod plynu jsou provozována na hranici své životnosti. Systém zásobení menších zásobníků zkapalněným plynem má uplatnění pouze v několikalokalitách, kde je nedostupná plynovodní síť. V Plzni je rozvinuté teplárenství. Z celkového množství tepla je cca 80% odběratelům dodáváno ze soustavy centralizovaného zásobování teplem. Hlavní zdroje soustavy CZT jsou centrální teplárna a průmyslová teplárna ELÚ III. Oba zdroje jsou odsířeny. Současně s teplem se v teplárnách kogeneračním způsobem vyrábí elektrická energie. Zdrojovou část soustavy CZT doplňují tři výtopny (Bory, Světovar a Doubravka), které plní funkci špičkování. Tyto zdroje jsou však morálně i fyzicky zastaralé. Díky realizaci nového zdroje v centrální teplárně (fluidní kotel) mohly být odstaveny a zlikvidovány výtopna Letná a dodatkový zdroj na Košutce. Využití kapacity zdroje je omezeno nedostatečnou kapacitou koncových větví horkovodní sítě (např. na Severním předměstí). Horkovodní síť je koncipována jako paprsková, takže jednotlivé oblasti odběrů nejsou zálohované. Na území města je dále 17 velkých kotelen s výkonem nad 6 MW, které slouží především pro průmyslové odběry a cca 1 040 dalších evidovaných zdrojů tepla. V druhé polovině 90-tých let minulého století byla díky dotační politice státu i města umožněna obměna zastaralých neekologických zdrojů na pevná paliva za zdroje spalující především zemní plyn popř. zdroje přeměňující elektrickou energii na teplo. Rovněž došlo k přepojení některých tepelných odběrů z lokálních zdrojů na soustavu CZT. Díky změně palivové základny u lokálního a individuálního vytápění značně poklesla koncentrace škodlivin v ovzduší. Zdrojem pitné vody pro Plzeň je řeka Úhlava. Úpravna vody Homolka je dostatečně kapacitní (1500 l/s) i pro zásobení některých okolních obcí. Ročně se v úpravně upraví cca 18 milionů m3 surové vody. Pro vyrovnání rozdílu mezi kapacitou úpravny a špičkovými odběry vody a pro zajištění minimální rezervy v případě podstatného zhoršení kvality vody v Úhlavě slouží akumulace ve čtyřech větších (Homolka, Bory, Sylván a Sytná) a dvou menších (Švábiny a Dýšiná) vodojemech. Celková akumulace spotřebních vodojemů je 49 900 m3. Vodovodní síť města Plzně je v současné době rozdělena do tří základních tlakových pásem, uvnitř kterých jsou pomocí čerpacích stanic, redukčních ventilů a přerušovacích komor vytvořena další dílčí tlaková pásma, která nebylo možno připojit přímo na základní systém. V systému chybí záložní doprava vody do některých vodojemů. Velkým nedostatkem systému zásobení vodou v Plzni je absence náhradního zdroje pitné vody. Z hlediska provozu je největším problémem zastaralost trubní sítě.

40

SITUAČNÍ ANALÝZA Vlastní úpravnu vody jímané ze Mže v prostoru pod Zámečkem provozuje akciová společnost Plzeňská energetika. Projektovaná kapacita úpravny je 240 l/s (špičková 300 l/s). Upravená užitková a průmyslová voda je dodávána do závodu Škoda. Neodebraná voda je akumulována ve vodojemu Škoda na Vinicích, jehož kapacita je 2 x 2 500 m3. Ročně se v této úpravně upraví cca 3,1 milionů m3 surové vody. Kanalizační síť města Plzně je jednotná. Systém odvádí společně vody splaškové i dešťové, a to za bezdeštného průtoku na čistírnu, za dešťových přívalů přepadá část ředěných vod do recipientu. Odvodněná plocha města činí 2 450 ha. Z celkového množství odváděných vod je 65 – 70 % vody od průmyslových podniků. K 31. 12. 1997 bylo napojeno na kanalizaci 95,7 % obyvatel města. Objem odvedených splašků činí cca 20 mil. m3. Naprostou většinu odpadních vod zpracovává čistírna odpadních vod (ČOV) II, která má dostatečnou kapacitu i pro další rozvoj území. Kanalizační síť je rozdělena do dvou výškových pásem - horního a dolního. Do dolního pásma je odkanalizováno poměrně malé území nacházející se jen nevysoko nad úrovní stoleté vody. Toto pásmo nemá odlehčovací stoky. Do horního pásma je odkanalizovaná převážná část území. Nejslabším článkem systému jsou nekapacitní kanalizační sběrače, zvláště ve středu města. Při dešťových přívalech tak odlehčovacími komorami přepadá poměrně značné množství znečištění do recipientů. Jednotný kanalizační systém ve svých důsledcích narušuje ekostabilitu – voda není navrácena zpět půdě. Náklady na odkanalizování území, zejména rozvojových ploch, jsou vysoké a často limitní pro jeho využití. Obnovitelné druhy energie, jako je energie větru, sluneční energie, geotermální energie, biomasa, energie prostředí (prostřednictvím tepelných čerpadel), jsou na území města Plzně dosud využívány minimálně nebo vůbec. V současnosti jsou obnovitelné druhy energie využívány pouze v malých vodních elektrárnách (MVE), spalováním biomasy ve formě dřeva a v několika tepelných čerpadlech. Sluneční energie se využívá k ohřevu TUV, popř. k přitápění pouze u malého počtu rodinných domů. Městem protékají čtyři řeky, na jejichž tocích je 17 teoreticky využitelných lokalit pro výstavbu MVE. Odhadem je vodní energetický potenciál využíván cca z 29 %. V současné době je na území města využívána energie vodních toků na výrobu elektrické energie v šesti MVE. Jejich celkový instalovaný výkon je 512,5 kW a průměrná roční produkce je 1 511 404 kWh. Energetické využití biomasy v podmínkách městské aglomerace je problematické (přeprava, sušení, skladování velkého objemu atd.). V současné době je v okrajových částech města v malé míře spalována dřevní hmota (ve formě palivového dřeva – např. hájovny, nebo jako odpad z dřevovýroby – truhlárny apod.). Na území města se nevyskytují termální prameny o teplotě vhodné k přímému energetickému využití. Z podzemních pramenů lze pomocí vrtů získávat pouze energii s využitím tepelných čerpadel. V současnosti jsou známy pouze čtyři objekty s tepelným čerpadlem, na další tři investoři připravují projektovou dokumentaci. K realizaci se připravuje vytápění objektu Lochotínská 37 (Fond ohrožených dětí) energií, která bude pomocí tepelného čerpadla odebírána z vrtů přímo u objektu. V současnosti je využití fototermických i fotovoltaických systémů na území města minimální. V malé míře se lze setkat u některých rodinných domků a objektů k podnikání se slunečními kolektory na ohřev teplé užitkové vody, event. „bazénové“ vody. U objektů občanské vybavenosti nebylo využití solární energie dosud zaznamenáno. Pro představu možností využití solárních systémů na střechách veřejných budov byl proveden předběžný průzkum plochých a sedlových střech na budovách občanské vybavenosti v majetku města. Celkový přibližný součet teoreticky využitelné plochy je 53 800 m2 na 26 objektech (prověřováno 52 objektů). To představuje teoretický výkon 5,92 MW e a roční výrobu 3 764 460 kWh elektrické energie.

41

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Území vhodná pro výstavbu větrných elektráren jsou tam, kde střední rychlost větru převyšuje 6 m.s-1. Dle dlouhodobých měření prováděných v oblasti Plzeň – Dobřany je střední rychlost větru 2,6 m.s-1. Nelze tedy předpokládat využití větrné energie na území města. Na území města pracují dvě menší spalovny odpadu. Vzniklá energie je využívána k vytápění a technologickým účelům. Jedná se o spalovnu zdravotnického odpadu Fakultní nemocnice na Lochotíně o výkonu v páře max. 1,2 t/hod. (využití v kuchyni) a o spalovnu nebezpečného odpadu ve Skladové ulici na Slovanech o maximálním tepelném výkonu 4,6 MW t (sušení dřeva). Na čističce odpadních vod je energeticky využíván (výroba tepla a elektrické energie) bioplyn. Zařízení o výkonu 1 200 MW e ročně vyrobí cca 11 200 GJ tepelné energie a 5 045 180 kWh elektrické energie. Provozovatelem je Vodárna Plzeň a.s. Náklady na realizaci obnovitelných zdrojů jsou vysoké. V současné době neexistuje v oblasti využití obnovitelných nebo netradičních zdrojů energie finanční podpora ze strany města a i státní dotace jsou přes stále větší zájem o tuto oblast paradoxně rok od roku nižší. Nejrozsáhlejší telekomunikační síť v Plzni provozuje akciová společnost Český Telecom. Plzeň je tranzitním a uzlovým telefonním obvodem. Hlavní prvky sítě tvoří čtyři místní řídící digitální ústředny a jedna digitální tranzitní řídící ústředna pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Dále je do sítě připojeno 18 satelitních digitálních ústředen (RSU) přímo ve městě a 3 RSU (Chotíkov, Vejprnice a Zruč), které jsou umístěny mimo území města. Na území města Plzně je provozováno zhruba 19 000 analogových telefonních stanic, včetně vedení pro pobočkové ústředny, pro komerční, tj. podnikovou sféru a oblast státní a veřejné správy a dále cca 50 500 bytových telefonních stanic v rezidenčních oblastech. Telekomunikační síť je z cca 60% zrekonstruována. Telefonní ústředny jsou propojené v okružní a mřížové síti, čímž je dosaženo vysoké spolehlivosti provozu. V Plzni je vybudováno množství povrchových a hloubkových kabelovodů i úložných tras s předpoložením rezervních trubek, což jsou dobré předpoklady pro budoucí výstavbu optických sítí bez rozsáhlých výkopových prací. V Plzni dále působí tři operátoři veřejné sítě mobilních telefonů v systému GSM (EUROTEL Praha, spol. s r.o., RADIOMOBIL, a.s. a ČESKÝ MOBIL, a.s.). Veřejná síť mobilních telefonů je plně propojena s veřejnou telefonní sítí. Dalšími významnými operátory telekomunikačních služeb, kteří působí v Plzni, jsou ALIATEL, a.s. a CONTACTEL s.r.o. Kromě telefonních služeb poskytují operátoři ještě další služby – zejména datové, internetové a hlasové. Další telefonní nebo datové sítě vlastní, případně provozují např. Magistrát města Plzně, Policie ČR, Armáda ČR, České dráhy, závod Škoda. Televizní kabelové rozvody vlastní a provozují na území města společnosti INTERCABLE CZ a UPC Česká republika, a.s. Vysílání veřejnoprávní televize ČT1 a ČT2, šíření dalších televizních signálů, rozhlasové vysílání a další služby spojené s bezdrátovým přenosem zabezpečuje akciová společnost České radiokomunikace.

1.5.7.

Řízení a správa města

Městská správa vykonává jak přenesenou, tak samostatnou působnost. Výkon přenesené působnosti je jednoznačně definován příslušnými právními předpisy. Pro výkon samostatné působnosti je rozhodující její vymezení v zákonu o obcích. Podstatné je, že v rámci samostatné působnosti může město vydávat svoje vlastní prováděcí dokumenty. Ve své činnosti se město snaží o aplikace způsobů řízení a modelů správy majetku a procesů tak, aby co nejlépe plnilo svou funkci. Přesto je zapotřebí nadále pracovat na zlepšování, zjednodušování, urychlování procedur v rámci městských aktivit a za tímto účelem zahájit kroky vedoucí k popsání problémů a nalezení optimálního řešení. Městu zatím chybí podrobná analýza, definování cílů, priorit a požadovaných výsledků, což by následně vedlo i k příslušným zlepšením v rozpočtování a přidělování finančních 42

SITUAČNÍ ANALÝZA prostředků. Po analytické části a stanovení cílů v oblasti řízení a správy bude třeba zpracovat koncepční materiál s jasným stanovením vykonávaných činností, pravomocí a odpovědností za prostředky a jejich používání k dosažení výsledků. Na to by měla navázat volba efektivních organizačních struktur, procedur a metod, s důrazem na rušení zbytečných orgánů, odstraňování duplicit, na správnou volbu počtu a velikosti různých orgánů a stupňů řízení. Podrobnému posouzení bude podrobena organizační struktura města jako celku, v kontextu s rozdělením kompetencí daných statutem města, resp. se zaměřením na analýzu z pohledu centralizačního – tedy cesty k vyšší ekonomické efektivitě, i z pohledu decentralizačního – tedy demokratického. Zde bude nutno zejména nalézt optimální rovnováhu práv a zodpovědností Magistrátu města Plzně (MMP), městských obvodů (MO) a ostatních organizačních jednotek napojených na systém řízení města. Důležité je ovšem, aby se nehledaly možnosti drobné racionalizace tam, kde je třeba určité činnosti radikálně zreformovat, zjednodušit nebo i zrušit. Další specifikace města je dvojí působnost, přenesená a samostatná, která prolíná všemi úřady MMP i MO. I zde je nutno zrevidovat tuto stávající organizační strukturu. Pro zjednodušení a urychlení procedur a zvýšení organizační výkonnosti i osobní produktivity je nutné nezapomínat na kvalitní strukturu vzdělávání pro zaměstnance. Lze konstatovat, že přestože je snaha o zajišťování účasti zaměstnanců města na potřebných školeních, naráží se na omezené finanční možnosti města. Je však velmi žádoucí správné řízení kvalifikace úředníků, neboť právě oni jsou prvními kontaktními osobami občanů. Je tedy nanejvýš potřebné, aby vedle schopnosti „umět naslouchat“ byl úředník i odborníkem, který podává potřebné informace nejen politickému vedení města. Bude nutno se oblasti řízení vzdělávání nadále více věnovat, lépe využívat veškeré možnosti vzdělávání, odborné pomoci a týmové práce. V organizování vykonávaných činností není příliš využíváno projektové řízení, které umožňuje vytvořit pracovní týmy z potřebných odborníků, aniž by bylo nutné měnit náplně odborů či přeskupovat pracovníky v rámci několika odborů. Jednotlivým týmům je pak třeba stanovit jasné kompetence a pravomoci. Bude potřeba se více zaměřit na koordinaci horizontálního a vertikálního řízení, při neodmyslitelné funkci vertikálního řízení. Město jako takové je jeden velký systém, ve kterém je nutná spolupráce a koordinace prací v nejširším měřítku. Zde hrají svoji významnou úlohu vnitřní úřady MMP, které by měly tuto funkci plnit zejména, a to i vůči městským obvodům a organizacím napojeným na systém řízení města. Pozornost by měla být rovněž věnována benchmarkingu, což je měření procesů a výkonů organizace a jejich systematické porovnávání s výkonem ostatních, včetně hledání toho nejlepšího řešení. Analyzováním a podílením se na informacích o nejlepší praxi mohou vrcholoví manažeři získat nové pohledy na řešení daného problému a identifikovat příležitost ke zlepšení výkonu organizace. Tato metoda může pomoci například vymezit požadavky „zákazníků“ a identifikovat lepší cesty k jejich naplnění. Organizace, které sbírají vstupy od zákazníků na určité úrovni, zjišťují jejich prioritní potřeby a mohou měřit jejich úroveň uspokojení. Společnosti užívají tyto informace pro identifikování a eliminování překážek pro dosažení kompletní spokojenosti zákazníka. Je nutné, aby město udržovalo základní informační bázi, ale zároveň ji dokázalo ve své práci efektivně využívat. Bude vhodné se více zaměřit na získávání dostatečných údajů z okolí města, neboť tyto informace podporují nalezení správného řešení a jsou potřebné i pro rozhodování o městě (z posledního období řešení IDS). Významné rezervy vykazuje město v řízení jakosti. Řízení jakosti je systematický přístup zajištění výsledků požadovaných činností a služeb, přičemž výsledky musí být zajištěny podle zákaznických potřeb. Pokud se město zaměří na zlepšování úrovně svého řízení jakosti, v konečném důsledku toto úsilí povede ke snížení chyb poskytovaných činností a služeb. Město jako vlastník velkého objemu majetku je ze zákona o obcích povinno se o svůj majetek řádně a efektivně starat. Je nezbytné, aby byl zvolen pro konkrétní typ majetku a pro konkrétní typ procesu vhodný správce, včetně vhodného typu právní formy této organizace. 43

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Toto platí nejen pro správu nemovitého a movitého majetku města, ale obecně i pro podporu vykonávaných procesů (informační systémy, implementace SW systémů, apod.). Tato podrobná analýza v určení optimálního správce městského majetku chybí zejména, což se odráží jak ve zbytečně vynakládaných finančních příspěvcích správcům k zajištění jejich činnosti, tak v neprůhlednosti informačních a finančních toků u stávajících správců. Vzhledem k tomu, že město v budoucnu jistě bude hledat možnosti snižování provozních nákladů, je provedení této analýzy velmi potřebné.

1.5.8.

Rozpočet a majetek města

Velmi negativní vliv má při zpracovávání rozpočtu města legislativní nejistota hlavních příjmů obcí, včetně nevhodně nastaveného rozpočtového určení daní obcím. To ve svém důsledku přináší poměrně vysoké riziko při vypracovávání střednědobých plánů, které jsou zákonem přikázány zpracovat. Do současné doby město udržovalo vysoký podíl výdajů díky mimořádným příjmům (především z prodeje akcií distribučních společností, z prodeje bytů a pozemků), které jsou však z pohledu dneška neopakovatelnými příjmy, převážně již vyčerpanými. Proto se město bude muset v dalších obdobích zaměřit na optimalizaci svých výdajů, zejména svých aktivit v investiční výstavbě, včetně posouzení vhodnosti realizace investičních akcí přímo městskými obvody. Velké rezervy město vykazuje při řízení mandatorních výdajů. Město není příliš ochotno pro zajištění efektivity výdajů realizovat nepopulární rozhodnutí, jako je rušení základních a mateřských škol při snižování počtu žáků, či zvyšování cen jízdného MHD nebo zvýšení vstupného do divadel. Město při svém rozhodování zatím běžně neuplatňuje optimalizaci priorit výdajů z pohledu cílové skupiny občanů, pro které tento výdaj slouží. Na druhé straně je zpracovateli rozpočtu vnímána nízká angažovanost občanů při jeho sestavování. Pokud se omezení konkrétního výdaje občana nedotkne, zůstává pasivní. Pro řízení mandatorních výdajů by přispělo vypracování standardů obcí. O toto se v minulosti pokoušelo Ministerstvo financí ČR, avšak celou akci nedotáhlo do konce. Bylo by proto vhodné pokusit se v podmínkách města definovat tyto standardy, jako jsou například povinné výdaje do provozu městem zřízených příspěvkových organizací (kojenecký ústav, hřbitov, zoologická a botanická zahrada, apod.), dále optimalizaci položek výdajů na údržbu komunikací v přepočtu na měrnou jednotku či například položek výdajů do údržby zeleně v přepočtu na měrnou jednotku. Nevhodným řešením z pohledu ekonomiky bylo převedení všech základních škol a mateřských školek do právní subjektivity. Toto je pouze částečný výčet možností, kudy by se nadále město mělo při svém finančním rozhodování vydávat. Pro sestavení rozpočtu je potřebné i zpracování koncepce nakládání s majetkem města, která by umožnila lépe kalkulovat výdaje na údržbu i příjmy z městského majetku, v ideálním případě i podložené simulovanými odpisy. Z tohoto údaje lze vyčíst, kolik je nutno vynakládat finančních prostředků na prostou reprodukci majetku. V rámci koncepce by mělo být zadáno vypracování cenové mapy, která by celkově zprůhlednila transakce s pozemky. Městu chybí provedení klasifikace nemovitostí ve svém vlastnictví, s cílem optimalizovat způsob nakládání. Městu chybí jasné rozhodnutí, který majetek si musí ponechat. Nejprve je třeba vyčlenit majetek, který je nezbytně nutný k zabezpečení poslání města, tzn. ten, který bude vždy veřejným majetkem. Dále je nutno stanovit, kolik si město má ponechat dalšího majetku ke svému užití, kdy budou zřetelně formulována kritéria, a to např. rozdělení majetku na: a) rentabilní/nerentabilní; b) koncepční/nekoncepční; c) historický/nehistorický; d) prodejný/neprodejný. Základem pro posuzování majetku je dosud chybějící kvalitní informační systém, ve kterém by bylo možné nalézt potřebné kvalifikované agregované údaje o majetku. Velký 44

SITUAČNÍ ANALÝZA důraz by pak měl být kladen na udržování těchto aktuálních dat. Management města, který sestavuje finanční plány, by pak měl k dispozici kompletní podklady o majetkové podstatě města. Velmi důležité pro efektivní vynakládání výdajů města je volba správného správce pro konkrétní typ majetku, včetně vhodného typu organizační struktury této organizace. Analýza činnosti současných správců majetku a posouzení jejich vhodnosti a efektivity by se mělo stát jedním z hlavních cílů nadcházejícího období.

1.5.9.

Hospodářský rozvoj a cestovní ruch

Plzeňská ekonomika prošla v uplynulém období procesem restrukturalizace. Tento proces proběhl v Plzni dobře. Hospodářská základna ve městě je diverzifikovaná, zatím však nedošlo k definitivním majetkovým přesunům u velkých zaměstnavatelů. Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum s řadou podniků evropského i světového významu. Jeho atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic postupně vyvažuje značnou závislost na odvětví těžkého průmyslu. V průběhu devadesátých let došlo k přesunu zaměstnanců a posilování významu terciérní sféry (obchodu, služeb, apod.) na úkor sféry sekundární (výroby a stavebnictví) a primární (zemědělství). A právě zastoupení terciérní sféry v Plzni způsobuje, že klesá počet zaměstnanců v sekundární sféře (asi 39 %) a naopak vzrůstá zaměstnanost v terciérní sféře (60,5 %). Silný trend otevřenosti hospodářství města je zřejmý ze skutečnosti, že zde vznikly a dále vznikají ekonomické subjekty se zahraničním vlastnickým podílem. To potvrzuje atraktivitu města i jeho ambice v mezinárodním měřítku. Intenzita působení této atraktivity ale závisí i na řadě makroekonomických a politických faktorů, které město může doposud jen obtížně ovlivnit. Přesto musí hledat způsoby kompenzace jejich případných negativních dopadů. Trvalou prioritou je zajištění konkurenceschopnosti Plzně v soutěži s jinými městy v České republice i Evropě. Tyto konkurenční schopnosti musí být založeny na pozitivní symbióze veřejného a soukromého sektoru, na motivujícím soutěžení zahraničních a domácích investorů a na maximální rovnosti podmínek podnikatelského prostředí. Právě hospodářská politika města bude základem stabilních pravidel tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru. Společné i individuální projekty by však měly respektovat předpoklady vývoje produkčních zdrojů, současné i perspektivní poptávkové trendy, územní možnosti a ekologické limity města. Projekt tohoto typu byl v Plzni realizován v průmyslové zóně Borská pole. Tato zóna byla v roce 2001 oceněna jako nejlepší průmyslová zóna v České republice. V zóně je v provozu a ve výstavbě 18 firem, volných zde zůstává posledních cca 20 hektarů. Uskutečněné investice překročily 6,5 miliardy Kč a zajistily pracovní místa pro více než tři tisíce lidí. V budoucnu se zde počítá s kapacitou 7 000 pracovních míst celkem. Na příkladu Městského industriálního parku Plzeň Borská pole je zřejmé, že podpora podnikání ze strany města je účelná a významná. Obecným problémem zůstává nedostatek financí, a to i na realizaci obdobných projektů. Dle Územního plánu města Plzně je ve městě dostatek rozvojových ploch, problematické je financování jejich technické infrastruktury. Vzhledem k dlouhodobé finanční návratnosti na vytvoření průmyslové zóny jsou problémem i majetkové vztahy (pokud je pozemek v soukromém vlastnictví). Z hlediska absolutní tvorby HDP zaujímá Plzeň jedno z předních míst v ČR. Město Plzeň vykazuje nadprůměrné hodnoty celkových příjmů veřejných rozpočtů na obyvatele ve srovnání s republikovým průměrem. Dle celkových příjmů veřejných rozpočtů na obyvatele v městech v roce 2001 se Plzeň řadí na 4. místo. Průměrná hrubá měsíční mzda v okrese Plzeň – město se v letech 1992 – 2000 pohybovala nad hodnotami Západočeského resp. Plzeňského kraje a mírně nad výší mezd v celé České republice, byla však nižší než v Praze. Míra nezaměstnanosti v Plzni měla v posledních letech trvale stoupající tendenci až do července roku 1999, kdy kulminovala na hodnotě 8,8 %. V současné době kolísá zhruba mezi 7 – 7,5 %. Vývoj nezaměstnanosti od počátku devadesátých let až do roku 1996 45

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ se v okrese Plzeň – město neprojevoval nijak dramaticky, neboť uvolňované pracovní síly stačil vstřebat sektor obchodu a služeb. V evidenci úřadu práce byli zpočátku evidováni spíše špatně adaptabilní, sociálně potřební uchazeči, ženy s malými dětmi, fluktuanti a občané vracející se z výkonu trestu. U těchto uchazečů se projevoval zájem především o hmotné zabezpečení a sociální dávky. Od roku 1997 se míra nezaměstnanosti začíná výrazněji zvyšovat. Hlavně velcí zaměstnavatelé (např. Škoda) zahajují proces restrukturalizace a řeší přezaměstnanost propouštěním zaměstnanců. Snižuje se počet volných míst a mění se struktura uchazečů přicházejících do evidencí úřadů práce. Dochází k nasycení trhu práce a narůstá problém dlouhodobé nezaměstnanosti. Stoupá význam nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Je kladen důraz na poradenskou činnost, která nebyla zpočátku prioritní, ale spíše měla význam zprostředkovatelský. Situace na regionálním trhu práce je řadu let provázena setrvávajícím nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2001 v okrese Plzeň – město se pohybovala mírně pod celorepublikovým průměrem a činila 7,2 %. Trvale nejméně pracovních příležitostí je pro pomocné a nekvalifikované uchazeče a pro nižší administrativní pracovníky (v průměru 2,5 % z celkového počtu volných míst). Problémem jsou též některé požadavky zaměstnavatelů (např. vícesměnný provoz včetně víkendů, praxe, hmotná zodpovědnost). Za účelem ozdravění svých podniků v tomto období získala řada zaměstnavatelů finanční pomoc (podpora při zaměstnávání absolventů škol, lidí se sníženou pracovní schopností). Nadále je vyvíjen tlak na aktivní politiku zaměstnanosti, která bohužel ve většině případů místo příčin řeší až následky nezaměstnanosti. Je nutné zlepšovat propojení teorie s praxí u zaměstnavatelů a podporovat zájem studentů o studium atraktivních oborů (strojírenství atd.). Z důvodu zvyšujícího se objemu pásové výroby vede probíhající restrukturalizace výrobní základny města ke snižování nároků na kvalifikaci pracovní síly. Je kladen důraz na užší specializaci. Bilanci na trhu práce začíná ovlivňovat tlak na růst efektivity pracovní síly a využití značných rezerv produktivity práce. To se projevuje stagnací či poklesem zaměstnanosti i v odvětvích, která dosud zaznamenávala zvyšování počtu pracovníků. Zvyšující zaměstnanost se předpokládá ve stavebnictví či zpracovatelském průmyslu. S mírným nárůstem počtu zaměstnanců počítají i firmy v mezinárodním vlastnictví, naopak firmy domácí předpokládají zachování současné úrovně zaměstnanosti. Největší nárůst zaměstnanců v devadesátých letech zaznamenal obchod a služby. V Plzni přibylo velké množství prodejních ploch. Stávající prodejní síť má rozlohu přibližně 205 tisíc m2. V současné době je nabídka obchodních zařízení dostatečná a nepředpokládá se, kromě již rozestavěných obchodních zařízení, zvyšování jejich počtu. Nadměrné zvyšování počtu velkých obchodních zařízení na okraji města se může nepříznivě projevit na vylidňování a zániku malých obchodů v centru města. Otázkou je, zda je nutné počet obchodních zařízení regulovat, či zda nechat působit pouze trh. Cestovní ruch je odvětvím s velkou dynamikou výkonů. V Plzni stoupl jeho objem zhruba dvojnásobně ve srovnání s rokem 1989. Tomu se částečně přizpůsobila i nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit, která vzrostla zvláště v období 1990 – 1995. K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN. Odhaduje se, že počet ubytovaných turistů přijíždějících z ciziny do Plzně je jen cca 80 tisíc. Jejich pobyt zde je většinou krátkodobý – jednodenní. Cílem turistů, kteří se ubytují alespoň na jednu noc, však většinou nebývá město samotné. Území Plzeňského kraje, jehož je Plzeň centrem, disponuje značným přírodním a kulturně - historickým bohatstvím, což společně s výhodnou geografickou polohou vůči EU, Praze a západočeským lázním vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Město Plzeň má předpoklady stát se místem nové formy turistiky (kongresové), jelikož při dnešní rychlosti dopravy je překonání vzdálenosti na pražské letiště otázkou jedné hodiny. 46

SITUAČNÍ ANALÝZA Problémem však je chybějící kongresové či výstavní centrum. Mezi další nedostatky lze zařadit absenci většího hotelu vyšší kategorie (****) s prostory pro jednání. V Plzni sice je několik hotelů a penzionů střední kategorie s ubytovací kapacitou cca 3 tisíce osob, ale kvalitativní struktura a úroveň služeb vždy neodpovídá zařazení do kategorie ubytovacího zařízení podle mezinárodních standardů. Silnou stránkou nabídky služeb ve městě je gastronomie. Mezi hojně navštěvovaný a spoluvytvářející image města patří Plzeňský Prazdroj. Jeho návštěvnost se ročně pohybuje v několika desítkách tisíc lidí, a to zejména zahraničních turistů, kteří znají náš tradiční nápoj a zajímá je jeho výroba. Od roku 1990 se počet návštěvníků zvýšil sedmkrát, v roce 2001 pivovar navštívilo téměř 95 tisíc lidí. Velké návštěvnosti obyvatel města a okolí se těší Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Díky zlepšujícímu se vybavení zahrady, zvětšování a vytváření nových výběhů a chovu nových zvířat navštívilo ZOO v minulém roce více než 241 tisíc lidí. Na rostoucí návštěvnosti města se podílí i kulturní akce, které se zde konají buď pravidelně, nebo jednorázově (festivaly Plzeňské kulturní léto, Finále, Filmák, Divadlo, Skupova Plzeň atd.). Např. Plzeňské kulturní léto (Jazz, Struny a Divadlo na ulici) či Májové slavnosti se již dostaly do povědomí nejen obyvatel města, ale přijíždí sem spousta návštěvníků i z okolí. Každoročně tyto akce navštíví 50 – 100 tisíc lidí. Víkendový život ve městě není příliš bohatý. Obchodní turistika byla vytlačena na okraj města do velkých nákupních center (Carrefour a Tesco), a proti jiným větším městům s historickým centrem (Praha, Olomouc) nemá město vybudovány obchodní pasáže, kde by se mohl odehrávat čilý ruch i během víkendu. Pro cílenou a koncepční práci v Plzni chybí koncepce cestovního ruchu, která by zmapovala silné a slabé stránky, resp. možnosti Plzně a jejího blízkého okolí. Chybějící koncepce by měla sloužit i jako podklad pro investice ve městě. Měla by vyjasnit, co do města návštěvníky přivádí a co druhotně podporuje sféru služeb. V současné době se připravuje program rozvoje cestovního ruchu pro celý Plzeňský kraj, který bude dokončen na podzim letošního roku.

1.5.10.

Občanská společnost

Společenské změny v roce 1989 se výrazně odrazily ve formování a projevu občanské společnosti. Protože k posouzení nové sociální struktury obyvatel města neexistovaly dostatečné podklady, byla pořízena studie řešící tuto problematiku. Studie hodnotí profesní, vzdělanostní, zaměstnaneckou a ekonomickou strukturu obyvatelstva. Dále řeší národnostní, etnické a náboženské charakteristiky města, migraci obyvatel a sociálně patologické jevy. Studie porovnává údaje o městě s celorepublikovými údaji. Bohužel není k dispozici srovnání s ostatními městy v ČR, které by lépe vystihlo specifika Plzně. Studie ukazuje nadprůměrnou ekonomickou aktivitu obyvatel města charakterizovanou posilováním terciérní sféry ekonomiky (služby). Zároveň dokládá nadprůměrnou úroveň vzdělanosti a poměrně příznivé subjektivní hodnocení sociálního postavení lidí v Plzni. Na druhé straně potvrzuje některé jevy, které mohou mít nepříznivé důsledky, hlavně v oblasti populačního vývoje a migrace. Kvalita života Plzeňanů roste a je vyšší než v jiných částech České republiky. Kromě uvedené studie přinesl důležité informace o společnosti i Průzkum názorů veřejnosti realizovaný na jaře roku 2002. Demokratická společnost přinesla obyvatelům města nové možnosti v komunikaci s městskou správou a v prosazování zájmů. Nejvýraznějším jevem je vznik neziskového sektoru, jehož určitá část převzala roli mluvčího společnosti. Významná je rovněž činnost neziskových organizací v zajišťování některých služeb zejména sociálního charakteru, kde se stávají partnery městské správy.

47

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ V Plzni je registrováno celkem více než 800 organizací občanského sektoru, z nich je přibližně 660 občanských sdružení, 93 nadací, 22 nadačních fondů, 6 obecně prospěšných společností, 12 církví a církevních společností, 68 odborových organizací a profesních sdružení. Na plzeňské adrese jsou registrovány 4 politické subjekty, pro volby 2002 do Poslanecké sněmovny PČR je v okresu Plzeň-město registrováno 22 politických stran a hnutí, Zastupitelstvo města Plzně je složeno ze zástupců 10 politických stran. Nejvíce Plzeňanů (21 %) je zapojeno ve sportovních sdruženích a klubech, v odborech (14 %) a církevních organizacích (11 %); 46 % dospělých obyvatel města Plzně se na aktivitách občanského sektoru vůbec nepodílí. Důležitým mezníkem ve spolupráci městské správy a občanského sektoru je vznik systému podpory organizací občanského sektoru prostřednictvím grantových programů. Podmínkou funkčnosti tohoto systému je zachování průhlednosti a pružnosti procesu udělování podpor. Spolupráce občanského sektoru s městskou správou je tvořena též účastí občanského sektoru při projednávání konkrétních rozvojových záměrů a programových dokumentů města. Zatím však chybí další krok, kterým jsou účastníci projednávání informováni o využití jejich podnětů v konečném řešení (nedostatečná zpětná vazba). Vztah městské správy a občanských organizací se přes řadu výhrad zlepšuje a v porovnání s ostatními městy je situace v Plzni na dobré úrovni. Výhrady občanského sektoru jsou k závadám v komunikaci s městskou správou a k fungování zpětné vazby. Oblasti, ve kterých město velmi těsně spolupracuje s občanskými organizacemi, jsou péče o volný čas dětí a mládeže, ochrana životního prostředí, sport a tělovýchova, kultura, protidrogová prevence a prevence kriminality. Programy v těchto oblastech jsou podporovány jak ze zdrojů města, tak v některých případech i ze státních programů, jejichž je město účastníkem. Vývoj společnosti v Plzni, stejně jako v jiných velkých městech, je doprovázen negativními jevy. Po výrazném nárůstu počátkem 90. let dochází v současné době k poklesu počtu trestných činů. V roce 2001 bylo v Plzni spácháno celkem 6 390 trestných činů (o 856 méně, než v předchozím roce), největší podíl trestných činů tvořila majetková trestná činnost (76 %). Objasněno bylo 41 % trestných činů. Spokojenost lidí s bezpečnostní situací v místě svého bydliště roste, ještě v polovině devadesátých let se v noci v místě svého bydliště více než dvě třetiny Plzeňanů (67 %) necítilo dobře. Tento podíl se v roce 2001 snížil na 50 %. Plzeňané jsou ve svém městě spokojeni a většina jich předpokládá, že zde zůstane natrvalo. Kvalita života lidí v Plzni (pocit subjektivní spokojenosti s dosaženou životní úrovní) v průběhu devadesátých let rostla a od poloviny devadesátých let byla vyšší než v ostatních oblastech republiky. V Plzni byl dokonce růst kvality života rychlejší než v ostatních částech ČR. V roce 2002 nebylo v Plzni se svou životní úrovní spokojeno pouze 31% lidí, zatímco v celé ČR činil podíl nespokojených 36%.

1.5.11.

Vnější vztahy

Analýza vnějších vztahů se zabývá postavením města Plzně jakožto významného regionálního centra v sídelní struktuře z hlediska sociální a technické obslužnosti. Kapitola hodnotí vzájemné vztahy města k nejbližšímu okolí, v aglomeraci, v Plzeňském kraji, v ČR i z pohledu budoucí integrace do EU. Pro postavení města Plzně v mezinárodních vztazích je určující poloha Plzně na polovině cesty mezi Prahou a Bavorskem. Plzeň se nachází na křižovatce dopravních koridorů ze SRN do Prahy. Je největším centrem na významné rozvojové ose ČR, která směřuje z Prahy do nejbohatších regionů EU. Plzní prochází IV. A větev IV. multimodálního koridoru evropské sítě, kterou tvoří dálnice D5 a III. železniční koridor Praha – Plzeň – Cheb – Norimberk. Tento koridor otevírá cestu do středního Německa a přes severní Francii nebo země Beneluxu do Velké Británie. Zároveň roste význam dopravního koridoru Plzeň – Domažlice – Regensburg – Mnichov, který je odbočnou větví tohoto koridoru a je tvořen silnicí I/26 a železniční tratí č. 180. 48

SITUAČNÍ ANALÝZA Rostoucí význam spočívá v zájmu Bavorska o přímé spojení Prahy a Mnichova přes Plzeň. Rozvoj této dopravní cesty je velmi atraktivní i pro plzeňský region. Tento koridor otevírá cestu do severní Itálie a jižní Francie, popř. Švýcarska. Obě větve multimodálního koridoru protínají tradiční spojnici Severního a Středozemního moře. Poloha a dopravní dostupnost přispívá k zájmu o investování ve městě Plzni. V 90. letech se zde podařilo lokalizovat významné investice z hlediska pracovních míst, které přispěly též ke zlepšení image města (Matsushita, Siemens). Dalším faktorem, který ovlivňuje investory, je nadregionální význam Plzně ve vzdělávání a aplikaci nových technologií. Aktivity BIC, ZČU i firmy Matsushita mohou posílit postavení Plzně jako centra vývoje a výzkumu. Plzeňský kraj je zapojen do přípravy Regionální inovační strategie společně s 30 regiony z 18 evropských zemí. Od 90. let 20. století se znovu rozvíjí historicky velmi intenzivní vztahy mezi Plzeňskem a Bavorskem. Hraniční pohoří Šumava - Bavorský les je velmi příznivě vnímáno obyvateli ČR i EU, neboť vytváří protiváhu urbanizovaným územím sídelních aglomerací na obou stranách hranice. Cestovní ruch a rekreace je také zatím nejčastější formou spolupráce Plzeňského kraje a Bavorska. Spojení města Plzně se Šumavou obstarává silnice I/27 a železniční trať č. 183. Obě dopravní cesty jsou morálně zastaralé a především ve své jižní části nevyhovují zvýšeným nárokům na přepravu. Připravovaný vstup ČR do EU je dalším impulsem spolupráce sousedících regionů. Lze očekávat rozvoj vztahů v oblasti hospodářské, ve vzdělávání apod. Plzeň a Plzeňsko se může stát sílícím středoevropským regionálním centrem. Podmínkou je spolupráce samospráv na obou stranách hranice a na všech úrovních. Plzeň je po Praze druhým největším městem v Čechách a čtvrtým v České republice. V západní části Čech zaujímá výrazně dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Nejsilnější vazby má město Plzeň k hlavnímu městu Praze. Výstavba dálnice D5 velmi zrychlila dopravní spojení obou měst a Prahou dnes prochází naprostá většina dopravních vazeb Plzně s dalšími kraji a krajskými městy. Přímé spojení funguje pouze směrem k Českým Budějovicím a Karlovým Varům. Zlepšení dopravního spojení Plzně s Prahou zatím nevedlo k adekvátnímu rozšíření dvoustranných vztahů obou měst. Praha zůstává pro Plzeňany významným centrem dojížďky za vzděláním. Obyvatelé Plzně dále dojíždí do Prahy za vysoce specializovanou zdravotnickou péčí, kulturním a sportovním vyžitím. Praha jako makroregionální centrum koncentruje některé další funkce, např. je sídlem státních institucí republikového významu, významných organizací a firem. Nevyužité zůstávají možnosti Plzeňska vůči Praze v cestovním ruchu při vytváření nabídky zahraničním návštěvníkům. Praha má s Plzní dlouhodobě kladnou bilanci migračního pohybu obyvatel. Postupně však dochází k oslabování tohoto směru migrace, jehož příčiny je možno hledat v přiblížení pracovišti. Trvá sice zájem pražských firem o vysoce kvalifikované pracovníky z Plzně, avšak stěhování je nahrazováno dojížďkou za prací automobily, popř. autobusy. Železniční doprava neposkytuje v tomto ohledu přijatelnou alternativu. Vztah Plzně k ostatnímu území Plzeňského kraje ovlivňuje sídelní struktura kraje, která je unikátní v rámci ČR. Plzeň je výrazně dominantním centrem kraje. Sídlí v něm více než 30 % obyvatel kraje. Druhé největší město Klatovy je sedmkrát menší. Dominantní role Plzně vychází z historicky založených hospodářských vztahů. Plzeň leží v rámci kraje excentricky směrem ku Praze, což spolu s radiálním uspořádáním dopravních cest do Plzně vede k tomu, že téměř celé území kraje je směrem do vnitrozemí dopravně obsluhováno přes Plzeň. Tento fakt posiluje význam Plzně v západních Čechách a přispěl v uplynulých dvou stoletích k mimořádnému populačnímu růstu města. Přeměna Plzně z průmyslového v ekonomické centrum kraje je doprovázena rozvojem terciéru. Město je sídlem bank, jejichž služby využívají firmy ze širokého okolí. Ekonomické vazby významných firem se sídlem v Plzni přesahují hranice kraje. 49

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Vysoké školy v Plzni mají nadregionální a v některých oborech též republikovou působnost. Studují zde i cizinci. V Plzni je soustředěno 45 % středoškolských kapacit kraje a žije zde téměř 40 % obyvatel kraje s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním. Vysoký podíl obyvatelstva s vyšším vzděláním je dán také koncentrací pracovních příležitostí s požadavky na vysokou kvalifikaci. Fakultní nemocnice poskytuje specializovanou zdravotnickou péči obyvatelům Plzeňského i Karlovarského kraje. Ve městě jsou soustředěna kulturní zařízení a další zařízení pro volný čas, některá z nich s nadregionální působností. Také některé pořádané kulturní a sportovní akce přesahují regionální měřítko. Město Plzeň je historicky krajským městem. Kromě krajského úřadu zde sídlí další instituce s krajskou působností a odloučená pracoviště celostátních institucí. Některé z nich mají působnost i v Karlovarském kraji. Město Plzeň je zapojeno ve Svazu měst a obcí ČR a Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Tyto platformy využívá samospráva města k rozvoji širších vztahů a k řešení problémů, které nelze řešit pouze v rámci města. Příkladem může být nakládání s odpady nebo čistota řek. Plzeň je také jádrem sídelního útvaru Plzeňská aglomerace tvořeného dále okresy Plzeň -jih, Plzeň-sever a Rokycany. Nejedná se o plnohodnotný aglomerační útvar s mnohostrannými vazbami, ale převažují gravitační vazby okolí na Plzeň, kde žije polovina obyvatel aglomerace. Plzeň byla v minulosti cílem migrace obyvatel především z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. V současnosti je zřetelný vysoký migrační úbytek populace Plzně ve prospěch těchto okresů, zejména obcí v nejbližším okolí města. Tato počáteční fáze procesu suburbanizace přináší změny v rozložení a pohybu obyvatel a vyvolává potřebu nových investic především do dopravy a technické infrastruktury. Město Plzeň představuje v rámci Plzeňského kraje nejvyšší koncentraci pracovních příležitostí a je proto významným cílem dojížďky za prací. S pohybem za prací je často spojeno využívání zařízení obchodu a služeb v místě dojížďky. Zvláštním fenoménem, který ovlivňuje území aglomerace, jsou velká obchodní zařízení v Plzni. Aglomerované území tvoří svými krajinnými hodnotami protiváhu urbanizovaného centra a nabízí obyvatelům Plzně možnosti rekreace v blízkosti města. Ještě významnější je však úloha aglomerace jako zdroje pracovních sil pro plzeňské firmy. Aglomerační vazby jsou podmíněny dobrou dopravní dostupností. Mimořádným projektem, který byl zahájen v roce 2002 je Integrovaná doprava Plzeňska. Projekt zahrnuje více než 40 obcí na Plzeňsku a umožňuje používat jednotné časové jízdenky pro MHD, autobusy a železnici. Předpokládaný rozvoj tohoto integrovaného dopravního systému vyžaduje zapojení krajské samosprávy a dalších měst a obcí do jeho organizace a financování. Plzeňskou aglomeraci ani blízké okolí Plzně nelze považovat za homogenní území z hlediska sídelní struktury ani z hlediska zájmů jednotlivých měst a obcí. Město Plzeň sousedí s 19 obcemi okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Jsou mezi nimi 3 města (po cca 5 000 obyvatelích) i malé obce (méně než 200 obyvatel). Projevují se některé konkurenční vztahy nejen mezi Plzní a okolím, ale i mezi okolními městy a obcemi navzájem. Příkladem může být budování technické infrastruktury, bytová výstavba, příprava rozvojových lokalit, získávání investorů, stabilizace pracovních sil. Stále více se projevuje snaha obcí o spolupráci pro dosažení vyšší efektivity investic. Tendence ve vývoji sídelní struktury směřují k vytváření integrovaného systému osídlení a rozvoji oboustranných vztahů mezi městem a příměstskými obcemi. Existence kvalitních komunikací a rozvinuté dopravní obslužnosti vytváří předpoklady posilování kooperačních vazeb mezi sídly. Město Plzeň má předpoklady k udržení svého postavení a funkce v sídelní struktuře České republiky a k posílení postavení Plzně v evropském kontextu.

50

SITUAČNÍ ANALÝZA

1.6. Koncepční dokumenty města Plzně 1.6.1.

Koncepční dokumenty schválené usnesením Zastupitelstva města Plzně nebo Rady města Plzně

Územní plán města Plzně Schválen usnesením ZMP č. 114 ze dne 19. 10. 1995, Koncepce péče o životní prostředí v Plzni Schválena usnesením ZMP č. 658 ze dne 13.12.2001. Generel zoologické a botanické zahrady Schválen usnesením ZMP č. 145 ze dne 7. 3. 2002. Základní dokument kulturní politiky města Plzně Schválen usnesením ZMP č. 585 ze dne 8. 11. 2001. Zpráva o činnosti v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví v Plzni a koncepce rozvoje Schválena usnesením ZMP č. 320 ze dne 2. 11. 2000. Doplnění Bytové politiky města Plzně Schváleno usnesením ZMP č. 186 ze dne 24. 6. 1999. Územní energetická koncepce Schválena usnesením ZMP č. 569 ze dne 3. 10. 2002. Koncepce teplofikace města Plzně Schválena usnesením RMP č. 539 ze dne 2. 11. 1993. Generel vodovodu Schválen usnesením RMP č. 93/538 ze dne 2. 12. 1993 Generel kanalizace Schválen usnesením RMP č. 93/538 ze dne 2. 12. 1993. Zásady dopravní politiky města Plzně Schváleny usnesením RMP č. 367 ze dne 25. 6. 1996. Generel dopravy v klidu Schválen usnesením RMP č. 359 ze dne 5. 6. 1997. Koncepce chovu psů ve městě Plzni Schválena usnesením ZMP č. 23 ze dne 27. 1. 2000. Generel cyklistických tras Schválen usnesením RMP č. 1211 ze dne 20. 12. 2001. Priority výstavby Základního komunikačního systému Schváleny usnesením RMP č. 545 z 15. a 21. 10. 1996; Aktualizovány usnesením RMP č. 109 ze dne 17. 2. 2000; Aktualizovány usnesením ZMP č. 141 ze dne 7. 3. 2002. Revize komunikační sítě města Plzně Schválena usnesením ZMP č. 4 ze dne 28. 1. 1993.

1.6.2.

Další koncepční dokumenty

Generel zeleně města Plzně Strategie obnovy krajiny na území města Plzně Generel odvodnění města Plzně Koncepce systému základní vybavenosti a podmínek pro komunální rekreaci obyvatel v Plzni 51

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Koncepce odpadového hospodářství statutárního města Plzně Vzdělávací soustava města Plzně a síť mateřských a základních škol Generel MHD Technická základna PMDP Integrovaný dopravní systém Generelní řešení přestavby železničního uzlu Plzeň Územní plán Plzeňské aglomerace Program rozvoje Plzeňského kraje

52


2.

SWOT ANALÝZA MĚSTA PLZNĚ

2.1. Úvod SWOT analýza definuje slabé a silné stránky stavu města a rozvojové příležitosti a ohrožení Plzně. Navazuje na situační analýzu, která byla, vedle dalších dokumentů, jejím hlavním podkladem. Návrhy formulací jednotlivých výroků SWOT analýzy byly projednány v poměrně široké skupině partnerů podílejících se na tvorbě Programu rozvoje města Plzně na konferenci 18. června 2002. Následně byla SWOT analýza projednána Řídící skupinou Programu rozvoje města Plzně. Jednotlivá tvrzení jsou v tabulkách uvedena abecedně bez ohledu na jejich význam či váhu.

Přednosti (silné stránky) Aktivita neziskových organizací a jejich komunikace a spolupráce s městskou správou. Atraktivní cíle pro cestovní ruch ve městě a v jeho okolí. Dostatečná kapacita zdrojů energií a vody a kapacitní ČOV. Historická tradice Plzně jako samosprávné jednotky se silným lokálním patriotismem. Nadprůměrná ekonomická výkonnost Plzně v rámci ČR. Oživení centra města pořádáním společenských akcí. Pestrý rekreační potenciál městské a příměstské krajiny. Regionální centrum vzdělanosti, kultury, sportu, duchovního života a veřejné správy. Relativní dostatek pracovních příležitostí v pestré struktuře. Rozvoj malého a středního podnikání. Výhodná poloha na perspektivní evropské rozvojové ose. Výkonný systém MHD. Výrazné zlepšení stavu ovzduší v důsledku změn v palivo-energetické základně a ve výrobních technologiích. Vysoká rozpočtová a majetková kapacita města v rámci ČR. Vysoká vzdělanostní a profesní úroveň obyvatelstva a široká nabídka vzdělávání. Významný silniční a železniční uzel. Zkušenosti z lokalizace investic velkých nadnárodních firem. Zlepšující se vzhled města.

53


Zápory (slabé stránky) Chybějící strategie nakládání s městským majetkem. Investiční zanedbanost železničního uzlu a technické základny MHD. Jediný zdroj pitné vody pro zásobování města. Nedokončený komunikační systém města. Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu. Nedostatečná koordinace aktivit jednotlivých správců sítí. Nedostatečná propagace města. Nedostatečná úroveň služeb a zařízení v cestovním ruchu. Nedostatečná výzkumná, vývojová, aplikační aktivita. Nepříznivá věková struktura obyvatelstva. Nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Nízká intenzita bytové výstavby. Nízká úroveň ekologického vědomí obyvatel. Přetížení centra města individuální automobilovou dopravou a nedostatečné možnosti parkování ve městě. Relativně vysoké migrační i přirozené úbytky obyvatelstva. Úroveň spolupráce mezi podnikatelským sektorem a městskou správou. Vysoké zatížení prostředí emisemi a hlukem z dopravy.

Příležitosti Cílevědomá podpora malého a středního podnikání. Dořešení parkování pro centrum města, u významných cílů a v obytné zástavbě. Dostatek připravených rozvojových ploch pro městské funkce. Důsledná preference veřejné dopravy, zejména MHD a IDS, v dopravním systému města. Funkční trh s byty. Naplňování koncepcí a programů rozvoje města a aktivní využívání rozpočtových výhledů pro rozhodování města. Nový zákon o rozpočtovém určení daní vystihující souvislost mezi výkonností města a příjmy městské samosprávy. Obnovení celistvosti městské zástavby a regenerace městských tříd. Podpora moderních technologií a inovací. Přeměna a využití stávajících průmyslových areálů. Regenerace a rozvoj ploch zeleně ve městě. Rozvoj partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru. Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému. Udržení absolventů vysokých škol a kvalifikovaných pracovních sil. Využití potenciálu místních odborníků při řešení problematiky rozvoje města. Využití zdrojů ze strukturálních fondů EU. Zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu.

54

SWOT ANALÝZA

Hrozby Nárůst automobilové dopravy. Neřešení příčin migrace z města. Orientace na obory s nízkou úrovní přidané hodnoty s hrozbou odlivu kapitálu. Pasivita občanů při účasti na správě města. Pokračující dezintegrace městské struktury dopravními stavbami. Přetrvávající nestabilita legislativního prostředí v ČR. Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti. Sociálně nezvládnutá zahraniční migrace. Suburbanizace, tj. posilování okrajových částí města a příměstských oblastí na úkor centra. Úbytek ploch zeleně ve městě. Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury. Zhoršování bezpečnostní situace ve městě. Zhoršování technického stavu zařízení pro kulturu, sport a volný čas. Ztráta konkurenceschopnosti firem.

55


3.

HLAVNÍ PROBLÉMY ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

3.1. Úvod V souladu se zadáním Programu rozvoje města Plzně je zpracován návrh hlavních problémů města, který představuje poslední výstup analytické části Programu. Definice hlavních problémů vychází: ze situační analýzy, která shrnuje poznatky o stavu, problémech a vývojových trendech města; z vymezení podstatných vývojových souvislostí mezi slabými a silnými stránkami města na jedné straně a ohroženími a rozvojovými příležitostmi města na straně druhé (SWOT analýza města); z informací získaných „zpětnou vazbou“, která byla zajištěna účastí co nejširšího spektra aktérů (představitelů veřejné správy, vědy a kultury, politiků, podnikatelů a zástupců občanské veřejnosti) na identifikaci možných hlavních problémů města v rámci tématických workshopů a při průzkumech názorů veřejnosti a podnikatelů.

3.2. Metodika a postup formulace hlavních problémů Hlavní problém se definuje jako rozpor mezi aktuálním a žádoucím stavem určitých oblastí života města. Jeho řešení: a) je velkou částí obyvatel města chápáno jako naléhavé (jde o společensky prioritní problémy, které jsou takto také veřejností pociťovány); b) má jasně vymezený okruh subjektů (aktérů), v jejichž zájmu je zabývat se daným rozporem; c) je ve střednědobém horizontu reálné (obsahuje pro veřejnost i aktéry dostatečně silný motivační náboj); d) uvolňuje cestu k řešení dalších problémů města (jde o problémy „uzlové“).

3.3. Smysl formulace hlavních problémů Formulace hlavních problémů představuje v procesu tvorby PRMP významný předěl. Z hlediska pozice v postupu prací na Programu uzavírá předchozí analýzy města a ukazuje, kam v rozvojové strategii napřít pozornost. Na straně druhé otvírá prostor pro následný dialog o praktických krocích (záměrech, politikách, projektech) města v budoucnu. Obdobně představuje formulace hlavních problémů předěl i v organizaci prací na PRMP tím, že vytváří nové tématické zaměření pracovních skupin pro tvorbu PRMP (viz schválené Zadání PRMP).

3.4. Vymezení hlavních problémů rozvoje města Plzně Po projednání v Řídící skupině je vymezeno 8 hlavních problémů: 1. Neexistující systém koordinace investiční výstavby (včetně oprav a údržby). 2. Nedostatečná optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem. 3. Úbytek obyvatelstva a suburbanizace. 4. Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou. 5. Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií. 6. Nízká úroveň prezentace města. 7. Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti. 8. Zmírnění důsledků krizových situací.

56

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Hlavní problémy jsou popsány dle jednotné osnovy, která obsahuje tyto body: název problému; obsah problému; popis společenského napětí (= konkrétní popis nejzávažnějších důsledků); aktéři (= nejdůležitější subjekty, které mohou ovlivnit řešení problému); možné oblasti řešení (= doporučená témata, kterými by se měla zabývat pracovní skupina při návrhu řešení problému).

3.4.1.

Neexistující systém koordinace investiční výstavby (včetně oprav a údržby)

Obsah problému Pro většinu oblastí ve městě neexistují oborové plány priorit investic, a proto nemůže existovat ani provázaný a koordinovaný plán priorit výstavby v rámci celého města. Existující seznamy investičních akcí tuto funkci nesplňují dostatečně. Popis společenského napětí neefektivnost nakládání s prostředky města; obtížné rozhodování o vynakládání prostředků na projektovou dokumentaci; obtížné rozhodování o okamžitém využití neopakovatelných příjmů města; nízká efektivita využívání mimorozpočtových zdrojů; nekoordinované rekonstrukce komunikací a sítí; nekoordinovaná příprava rozvojových území. Aktéři městská správa; Plzeňský holding a.s.; správci a provozovatelé technické infrastruktury a komunikací; Plzeňský kraj; soukromí investoři; Hospodářská komora; neziskový sektor. Možné oblasti řešení vytvoření koordinačního pracoviště v rámci městské správy; dohoda města a správců a provozovatelů technické infrastruktury a komunikací; finanční plán odpovídající plánu priorit investičních akcí s možností modelování podle aktuální situace; koncepční dokumenty pro jednotlivé oblasti a na jejich základě stanovené priority: oprav a rekonstrukcí; nových investic; vzájemné porovnání jednotlivých oblastí investiční výstavby z hlediska časové a územní koordinace a rovněž z hlediska strategie rozvoje města a návrh plánu priorit; systematické vyhodnocování možných zdrojů financování.

3.4.2.

Nedostatečná optimalizace hospodaření města s movitým a nemovitým majetkem

Obsah problému Optimalizace a efektivita vynakládání finančních prostředků města patří mezi základní principy uplatňované v hospodaření každého subjektu. Nalézt správnou rovnováhu efektivity příjmů a výdajů městského rozpočtu, navíc podloženou dostatečně průhlednými údaji o aktivitách města, patří mezi důležité cíle, na které by se město mělo zaměřit. 57

HLAVNÍ PROBLÉMY Plzeň disponuje poměrně rozsáhlým movitým a nemovitým majetkem, který lze potenciálně využít jako jeden z rozhodujících faktorů dynamického rozvoje města. Přitom neexistuje koncepce nakládání s městským majetkem. Chybí rozvaha o budoucí potřebě majetku a jednotlivé majetkové transakce jsou posuzovány bez širších souvislostí. Optimalizaci hospodaření města s vlastním majetkem je nutné řešit v rámci optimalizace rozpočtového hospodaření města. Popis společenského napětí nekoncepční využívání majetkového potenciálu města ve vztahu k rozpočtu; chybějící rozvaha o budoucí potřebě majetku omezuje m.j. možnost efektivního nákupu nových nemovitostí; zdlouhavý a komplikovaný proces projednávání majetkových transakcí; nejistota investičního prostředí města. Aktéři městská správa; obce, v jejichž území má město majetek; MF ČR; realitní kanceláře. Možné oblasti řešení vypracování standardů pro řízení mandatorních výdajů; optimalizace priorit výdajů z pohledu cílové skupiny občanů, pro kterou výdaje slouží; vytvoření strategie nakládání s majetkem s ohledem na zajištění funkcí města i s ohledem na budoucí údržbu či zajištění jeho provozu na požadované úrovni; v rámci finančního majetku dosáhnout přesnějšího plánování plateb; plné využívání informačního systému, včetně kvalifikovaných agregovaných údajů o příjmech a výdajích s potřebnou vypovídací schopností.

3.4.3.

Úbytek obyvatelstva a suburbanizace

Obsah problému V posledních letech došlo k výraznému úbytku obyvatelstva ve městě. Počet obyvatel města klesá kromě přirozeného úbytku i migrací (zejména do bližšího okolí). Také roste zájem o okrajové části města na úkor centrální oblasti. Ve srovnání s jinými městy dochází i k rychlejšímu stárnutí populace. Pro zlepšení situace je žádoucí vytvořit podmínky pro udržení obyvatel ve městě a pro přistěhování nových lidí. Popis společenského napětí pokles počtu obyvatel města; stárnutí populace; snižování počtu lidí v produktivním věku; dostupnost bydlení; nedostatky v nabídce pro volný čas; vylidňování centra; nedostatky ve vzhledu města - přitažlivost města pro obyvatele; vysoké ceny nemovitostí ve městě, zejména v centru; rozsáhlá výstavba rodinných domů v okolních obcích; zájem o bydlení v okrajových částech města nebo jeho okolí; nízká úroveň koordinace územního rozvoje Plzně s okolím; neefektivní vynakládání investičních prostředků.

58

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Aktéři městská správa; samospráva okolních měst a obcí; Plzeňský kraj; Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje; Západočeská univerzita v Plzni; Hospodářská komora; soukromí investoři; finanční sektor; neziskový sektor. Možné oblasti řešení vytvoření příležitostí pro bydlení a zaměstnání absolventů plzeňských škol; nabídka širokého spektra příležitostí pro bydlení a zaměstnání; vytvoření atraktivní nabídky ploch pro bytovou výstavbu ve městě Plzni; podpora investic v oblasti bydlení; péče o vzhled města; podpora projektů pro volný čas; zatraktivnění centra města Plzně; vyvážení funkcí a významu centra a subcenter; zpracování koordinační urbanistické studie Plzně a okolí; koordinace investic mezi obcemi a krajem; projekt Velké Plzně; nové mechanismy spolupráce místních samospráv města a okolních obcí.

3.4.4.

Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou

Obsah problému Změnou společenských a ekonomických podmínek v 90. letech došlo k prudkému nárůstu automobilové dopravy, který překročil možnosti existujícího dopravního systému. Problémy vyvolává nejen tranzitní doprava (především ve směru východ – západ), ale též doprava související s životem města, neboť zhruba 90% všech cest tvoří cesty vnitroměstské a cesty cílové. Možnosti rozvoje dopravního systému ve městě jsou přitom značně územně limitovány. Popis společenského napětí zatížení prostředí města emisemi a hlukem z dopravy; narušení urbanistické struktury města dopravními stavbami; přetížené centrum města; chybějící části dopravního systému omezují jeho celkovou funkčnost; narušování provozu městské hromadné dopravy; nedostatek parkovišť v centru města, v obytných oblastech a u významných cílů; neřešené odstavování nákladních automobilů; snížení atraktivity města pro obyvatele i návštěvníky; omezení možností umístění nových rozvojových aktivit na území města, zejména v jeho centrální oblasti; kapacitní problémy na komunikační síti; několikanásobné uzavírky díky špatné koordinaci oprav komunikací a inženýrských sítí; zrychlené technické „stárnutí“ komunikací a mostů v důsledku nadměrné zátěže; obtížnost realizací nutných oprav a rekonstrukcí komunikací v důsledku neexistence náhradních a objízdných tras; úbytek zelených ploch v souvislosti s parkováním na terénu; omezení prostupnosti města pro pěší a cyklisty; snížení bezpečnosti provozu. 59

HLAVNÍ PROBLÉMY Aktéři městská správa; PMDP a. s.; Plzeňský holding a.s.; Plzeňský kraj; MDS ČR; České dráhy a. s.; ČSAD a ostatní přepravci; Městská policie a Policie ČR; neziskový sektor. Možné oblasti řešení postupná realizace základního komunikačního systému; zklidnění centra města regulací dopravy; opatření pro preferenci hromadné dopravy; rozšíření systému IDP; převedení tranzitní dopravy mimo centrum města a obytné oblasti; postupné naplňování generelu dopravy v klidu; zajištění generelu MHD a jeho naplňování; realizace opatření pro bezkolizní pohyb chodců a cyklistů.

3.4.5.

Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií

Obsah problému Dosavadní restrukturalizace a transformace průmyslové základny směřovala především k přechodu od těžkého průmyslu k lehkému průmyslu (typu montáže), výrazněji však chybí výroby s vyšší přidanou hodnotou, strategické služby, výzkumné, vývojové a inovační instituce; instituce zabývající se podporou vývoje, výzkumu a inovací zatím nebyly v tomto procesu příliš úspěšné. Popis společenského napětí zvýhodňování velkých společností oproti malým a středním podnikatelům (přitom právě oni jsou tahouni ekonomiky); absence větší provázanosti mezi školstvím a trhem práce; hrozba odlivu „mozků“ do ekonomicky silnějších regionů umocněná blízkostí hranic a dobrou dopravní dostupností Prahy. Aktéři městská správa; podnikatelé; Hospodářská komora; ZČU a střední a učňovské školství; Úřad práce; rozvojové agentury; investoři; Plzeňský kraj; příslušná ministerstva. Možné oblasti řešení realizace programů podpory malého a středního podnikání na úrovni města; zapojení města v rámci Plzeňského kraje do přípravy Regionální inovační strategie společně s 30 regiony z 18 evropských zemí; zvýšení podpory a počtu aktivit u firem, které se svými rozvojovými středisky mohou posilovat postavení Plzně jako centra vývoje a výzkumu; zvýšení podpory výzkumu a vývoje na univerzitách; 60

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ preferování zaměstnanosti kvalifikovaných lidí a specialistů (nejen levné pracovní síly) - preference výrob s vyšší přidanou hodnotou; podpora zájmu studentů o společensky žádané obory; zlepšování propojení teorie s praxí u zaměstnavatelů; financování podpory absolventů škol Úřadem práce; vytvoření regionálního centra vzdělávání.

3.4.6.

Nízká úroveň prezentace města

Obsah problému V devadesátých letech prodělala Plzeň významné úpravy, které významně změnily její vzhled. Přesto existuje mnoho rezerv, jak v kvalitě městské struktury, tak v aktivním přístupu k zlepšení image města. Není definována představa, jak by se mělo město prezentovat v nejširším slova smyslu, tedy vůči svým obyvatelům, turistům, investorům i podnikatelům (bez rozlišení pořadí). Popis společenského napětí necitlivé zásahy do urbanistické struktury způsobené výstavbou kapacitních komunikací, nekvalitní struktura území při příjezdech do města a přetížení dopravou vedou k negativnímu vnímání vzhledu města; přetrvává image „černého“ průmyslového města; nevyužití potenciálu pořádání kulturních a společenských akcí; malá propagace města jako místa s novými formami turistiky (např. kongresové); nedostatečné, téměř nulové využití bohaté tradice výstavnictví (letošní krach Výstaviště); nízká úroveň spolupráce mezi městskou správou a podnikateli v oblasti cestovního ruchu a prezentace; špatná orientace pro návštěvníky města; nedostatečné zázemí pro návštěvníky města; možný odliv návštěvníků města v důsledku dostavby dálničního obchvatu. Aktéři městská správa; Plzeňský kraj; Hospodářská komora; podnikatelé; investoři; neziskový sektor. Možné oblasti řešení zřízení organizace zajišťující spolupráci města a ostatních subjektů v oblasti cestovního ruchu a prezentace města; zajištění Koncepce cestovního ruchu, která by zmapovala silné a slabé stránky, resp. možnosti Plzně a jejího blízkého okolí a navrhla řešení; dořešení orientačního a informačního systému ve městě; koordinace pořádání kulturních a společenských akcí ve městě a okolí; zajištění funkčního systému služeb pro návštěvníky města.

3.4.7.

Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti

Obsah problému Potenciál rozvoje funkcí města pro zajištění zaměstnanosti (výroba, služby apod.) je poměrně velký. Příprava nových ploch je však omezena především majetkovými vztahy a dostupnými finančními prostředky. V ucelených rozvojových územích je žádoucí koordinovat rozvoj ploch pro výrobu a služby s rozvojovými plochami pro další funkce.

61

HLAVNÍ PROBLÉMY Popis společenského napětí plochy vymezené v územním plánu nejsou zainvestovány z důvodů vysokých nákladů na pozemky a na podmiňující investice; tlak na vymezení dalších zastavitelných území v územním plánu; přetrvávající nerovnoměrný rozvoj funkcí na území města (např. nedostatek rozvojových ploch pro výrobu a služby v oblasti Severního Předměstí, kde je vysoká koncentrace obyvatel); vysoké náklady na odstraňování zanedbanosti stávající infrastruktury a vybudování dostatečné infrastrukturní sítě vytvářející tlak na městský rozpočet, nízké využívání mimorozpočtových zdrojů; tlak na výstavbu nových obchodních zařízení na úkor ploch pro výrobu. Aktéři městská správa; podnikatelé; Hospodářská komora; Plzeňský kraj; stát; investoři. Možné oblasti řešení zřízení „fondu rozvojových území“ vč. využití mimorozpočtových zdrojů; zhodnocení koordinace efektu rozvoje různých funkcí v území; stanovení pořadí rozvoje jednotlivých území; vytvoření strategie nakládání s majetkem s ohledem na potenciální rozvojové zóny; vytvoření principů lokalizace obchodních zařízení především ve vztahu k městským pozemkům.

3.4.8.

Zmírnění důsledků krizových situací

Obsah problému Aktuální situace při povodni v srpnu 2002 ukázala, že městská správa je schopna dobře zvládnout zabezpečení obyvatel při krizové situaci. Některé důsledky, které krizová situace přináší, je možné zmírnit realizací určitých preventivních technických a organizačních opatření. Popis společenského napětí ohrožení území povodněmi; závislost města na jednom zdroji vody; radikální zhoršení dopravní situace při poškození nebo uzavření mostů. Aktéři městská správa; Plzeňský kraj; MV ČR; složky záchranného systému; správci a provozovatelé komunikací a technické infrastruktury; správci toků. Možné oblasti řešení zpracování dynamického povodňového modelu pro území města; upřesnění podmínek pro povolování staveb v zátopovém území; realizace protipovodňových opatření; určení objízdných tras včetně realizace některých potřebných komunikací; realizace druhého zdroje vody; iniciace legislativních změn. 62

ROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

4.

VIZE ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ „Plzeň - moderní evropské město“

Preambule Město Plzeň, vědomo si přelomového charakteru současného období, svého historického významu i předpokladů pro další rozvoj, předkládá strategickou vizi, která vymezuje rozvojovou orientaci města.

1. rozvojový pilíř Plzeň chce být ekonomicky silným, moderním a v Evropě konkurenceschopným městem. Plzeň se zaměří na inovační průmysl a lokalizaci výrob s vysokou přidanou hodnotou v moderních průmyslových odvětvích. Rozvoj vzdělání a růst vzdělanostní úrovně chápe jako klíčový faktor konkurenceschopnosti, zajištění vysoké zaměstnanosti a nezbytný předpoklad rozvoje ekonomické základny města. Bude směřovat k unikátní skladbě nabízeného vzdělávání. Prostřednictvím přímé i nepřímé podpory moderních nástrojů jako jsou technologické parky, centra informačních technologií, inovační centra, konference a sympozia pomůže zlepšit přenos know-how z univerzit a výzkumu do praxe. Zatraktivní nabídku bydlení s cílem udržet ve městě absolventy škol a přitáhnout vzdělané a profesně zdatné lidi, pro které přestane mít Plzeň image „černého města“.

2. rozvojový pilíř Město Plzeň bude rozvíjet svůj význam kulturního a společenského centra, a to nejen v rámci regionu, ale i v širším rozsahu. Nabídku služeb a zařízení pro volný čas rozvine ve prospěch obyvatel města i pro jeho návštěvníky. V rozvoji cestovního ruchu se zaměří na podporu významných kulturních a sportovních akcí a kongresové turistiky. Město nabídne lidem své centrum a vytvoří z náměstí přitažlivé místo pro trávení volných dnů, a tím i atraktivní podnikatelský prostor. Plzeň si nalezne partnery, návštěvníky a zákazníky v Evropě a nabídne jim spolupráci a místo k podnikání i k trávení volného času.

3. rozvojový pilíř Město Plzeň bude cílevědomě utvářet své vnitřní prostředí tak, aby bylo příjemným místem pro život. Tuto problematiku chápe jako základní podmínku pro to, aby se stalo městem evropského významu a atraktivním ekonomickým, kulturním a společenským centrem. Město bude pokračovat v regeneraci svého zastavěného prostoru a bude vytvářet vzájemná propojení jednotlivých urbanistických celků i příměstské krajiny a okolních obcí. Území města a jeho nejbližší okolí bude vnímáno jako umělecké dílo, kdy se klade důraz na vyvážení jednotlivých jeho složek, propojení centra s jeho okolím, propojení urbanistických celků, barvy a jejich vliv na jeho obyvatele, čistotu a harmonii veřejných prostor, důsledné užívání technologií šetrných k životnímu prostředí a zachovávání principu trvale udržitelného rozvoje při další výstavbě a řízení rozvoje města.

63


Funkční základ rozvoje Město Plzeň se bude věnovat všem ostatním oblastem života tak, aby bylo standardně fungujícím městem, kde žijí spokojení obyvatelé a odkud odjíždějí a kam se rádi vrací spokojení návštěvníci. Město Plzeň bude přednostně řešit vymezené hlavní problémy. Bude vytvářet podmínky pro zvýšení počtu svých obyvatel. Bude omezovat zatížení města automobilovou dopravou. Představí nový systém prezentace města. Vytvoří podmínky pro nové aktivity pro zajištění zaměstnanosti. Vypracuje a zavede účinný systém koordinace investiční výstavby. Vytvoří k zajištění svého rozvoje strategická majetková portfolia a optimalizuje hospodaření se svým majetkem. Vypracuje z preventivních důvodů systém předcházení důsledkům krizových událostí.

64


5.

SEZNAM AKTIVIT

Seznam obsahuje aktivity předložené pracovními skupinami k jednotlivým prioritním oblastem a dále aktivity navržené při veřejném projednání Programu rozvoje města Plzně (anketa v Radničních listech, konference, seminář ZMP). V průběhu roku 2007 došlo k doplnění nových aktivit, byly sloučeny některé aktivity jako reakce na praktické zkušenosti z plnění a částečně též na možnosti financování zejména z programů EU. Dále byly některé aktivity přejmenovány tak, aby jejich názvy lépe vystihovaly obsah uvedený v popisu. V seznamu jsou rovně uvedeny aktivity, které byly dokončeny a aktivity, které byly z Programu rozvoje města Plzně vyřazeny. Pro každoroční přípravu realizačních plánů byly aktivity rozděleny do třech základních kategorií (provozní činnost, rozvojová činnost, rozvojový projekt), více viz. kapitola 6. Seznam aktivit je každoročně aktualizován. Prioritní oblasti „1 Koordinace investiční výstavby a 2 Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem“ nejsou v rámci realizačních plánů sledovány. Vysvětlivky k následujícímu přehledu aktivit Číslo aktivity

Název aktivity

Kategorie aktivity

Popis aktivity: stručný popis Poznámka: Kategorie aktivity: RČ: rozvojová činnost RČK: rozvojová činnost – koncepce RČG: rozvojová činnost – grant RP: rozvojový projekt PČ: provozní činnost

5.1.

Prioritní oblast 1 - Koordinace investiční výstavby

Cíl 1.1 Střednědobě plánovat investice na území města včetně priorit a rozsahu Opatření 1.1.1 Institucionální, legislativní a organizační zajištění koordinace jednotlivých plánů včetně vymezení kompetencí Cíl 1.2 Efektivně koordinovat investiční činnost města s ostatními investory Opatření 1.2.1 Institucionální a legislativní zajištění koordinace investic Cíl 1.3 Efektivně využít vícezdrojové financování investic města Plzně

65

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Opatření 1.3.1 Koordinace ekonomických zájmů a podpora soukromých investorů v oblastech veřejného zájmu

5.2.

Prioritní oblast 2 - Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem

Cíl 2.1 Kategorizovat majetek města Opatření 2.1.1 Definovat nemovitý majetek (zbytný, nezbytný) Opatření 2.1.2 Zhodnotit majetkové účasti města Cíl 2.2 Optimalizovat příjmy a výdaje města Opatření 2.2.1 Zavést řízení příjmů a výdajů na základě výsledků controllingového řízení Opatření 2.2.2 Realizovat efektivní investice města Cíl 2.3 Využívat kvalitní informační systém

5.3. Prioritní oblast 3 - Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města Cíl 3.1 Zvýšit počet dokončených bytů ve městě oproti období 1995 – 2000 Opatření 3.1.1 Výstavba infrastruktury pro rozvojové plochy bydlení Zpracování studie proveditelnosti rozvojových ploch na celém území města Dokončeno. 3.1.1.1

RČK

3.1.1.2 Výstavba infrastruktury v lokalitě Zelený trojúhelník – jih RP Vyřazeno z PRMP. Výstavba bude řešena individuelně v rámci jednotlivých investičních záměrů. 3.1.1.3 Čistá Berounka - etapa II. Příprava a realizace následujících akcí: - intenzifikace ČOV II v Plzni, - retenční nádrž na ČOV I včetně úpravy odlehčovací komory OK19, - dobudování kanalizace v městské části Plzeň-Radobyčice, - Úslavský kanalizační sběrač

66

RP

SEZNAM AKTIVIT 3.1.1.4 Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně

RP

-

realizace nových vodohospodářských staveb v okrajových částech města, na které budou napojena stávající i rozvojová území Poznámka: 2006 - do aktivity integrovány 8.2.1.1 a 8.2.1.2. 3.1.1.5 Sběrač A´ (Strojírenský)

RP

Vyřazeno z PRMP. Schválený Generel odvodnění města Plzně (Usnesení ZMP č. 5 ze dne 26. 1. 2006) navrhl jiné technické řešení. Opatření 3.1.2 Podpora nájemního bydlení 3.1.2.1 Zpracování studie vzniku neziskové bytové obchodní společnosti V roce 2005 bylo Komisí pro nakládání s majetkem doporučeno zahájit zpracování studie (definování postupu se správou bytů a nebytových prostor) až podle rozhodnutí RMP. RMP rozhodla usnesením č. 877 ze dne 22. 7. 2005 o tom, že novým správcem bude právnická osoba vybraná na základě výběrového řízení. Z tohoto důvodu nebude v této aktivitě pokračováno. 3.1.2.2 Založení bytové obchodní společnosti Viz poznámka u 3.1.2.1. 3.1.2.3 Vybudování městské ubytovny -

RP

městské zařízení pro řešení akutních potřeb obyvatel v oblasti bydlení o kapacitě cca 100 lůžek

Cíl 3.2 Posílit městské funkce Opatření 3.2.1 Koncepční rozvoj funkcí města a městských částí 3.2.1.1 Zpracování studie vlivu dálničního obchvatu na rozvoj města -

zhodnocení ekonomických, sociologických, urbanistických a dalších dopadů dokončení dálnice D5

3.2.1.2 Studie o nových funkcích města a městských částí -

RČK

RČK

zhodnocení stávající vybavenosti s ohledem na nadregionální význam města, návrhy projektů potřebných k rozvoji městských funkcí města jako celku i jeho částí

3.2.1.3 Koncepce sportu

RČK

Dokončeno v roce 2008. 3.2.1.4 Studie revitalizace kasáren Světovar

RČK

Dokončeno v roce 2005.

67

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Opatření 3.2.2 Rozvoj vybavenosti města 3.2.2.1 Rekonstrukce a rozšíření zimního stadionu

PČ

Dokončeno v roce 2006. Další investice jsou součástí provozních nákladů. 3.2.2.2 Rekonstrukce fotbalového stadionu ve Štruncových sadech Poznámka: řešeno v rámci projektu 3.2.3.25 3.2.2.3 Rekonstrukce haly Lokomotivy 3.2.2.4 Rekonstrukce bazénu na Slovanech Poznámka: integrovány do 3.2.3.3. 3.2.2.5

Sportovní areál zadní Skvrňany

Poznámka: aktivita přesunuta pod opatření 3.2.3 pod novým číslem 3.2.3.11. 3.2.2.6 -

Měšťanská beseda

RP

realizace posledních etap rekonstrukce Měšťanské besedy

3.2.2.7

Divadlo - Jízdecká (Komorní divadlo)

RP

- výstavba nového divadla nahrazujícího Komorní divadlo. 3.2.2.8 -

Podpora vzniku Západočeské galerie

RČG

podpora vzniku galerie

3.2.2.9

Vytvoření podmínek pro výstavbu aquaparku

Poznámka: integrováno do aktivity 3.2.2.14. 3.2.2.10 Vytvoření podmínek pro výstavbu multikina Vyřazeno z PRMP - řeší záměry soukromých investorů. 3.2.2.11 Vytvoření podmínek pro výstavbu konferenčního centra Vyřazeno z PRMP. Řešeno v souvislosti se soukromými záměry. 3.2.2.12 Rekonstrukce objektu městských lázní ZMP usnesením č. 188 ze dne 18. 5. 2006 neschválilo získání objektu městských lázní do majetku města. Vyřazeno z PRMP, řeší soukromý vlastník. 3.2.2.13 Planetárium -

RP

realizace nového planetária

3.2.2.14 Zpracování analýzy doplnění infrastruktury pro volný čas a rekreaci ve RČK městě Plzni. Usnesením RMP č. 94 ze dne 31. 1. 2008 byla schválena Strategie rozvoje cestovního ruchu na rok 2008 – 2012 (Analýza Potenciálu města Plzně z hlediska cestovního ruchu) jako závazný program rozvoje cestovního ruchu v Plzni. 68

SEZNAM AKTIVIT

3.2.2.15 Revitalizace Pekla

RP

- vytvoření multifunkčního centra kultury a zábavy. Poznámka: 2006 – nová aktivita. Opatření 3.2.3 Rozvoj funkcí městských částí 3.2.3.1 -

Vytvoření nového centra Doubravky

RP

výstavba nového objektu Úřadu městského obvodu Plzeň 4, příprava veřejných ploch a ploch pro obchod a služby

3.2.3.2

Parkové a sportovní plochy Slovanské údolí

Poznámka: integrováno do 3.4.4.11. 3.2.3.3 -

Sportovní areál na Slovanech

RP

rekonstrukce a dostavba sportovního areálu (sportoviště Lokomotivy, SK 1984, Dynama ZČE a bazénu) a řešení dopravní obsluhy.

3.2.3.4

Sportovní areál u Borského parku

Vyřazeno z PRMP. 3.2.3.5

Sportovní areál Lopatárna

Vyřazeno z PRMP – řeší soukromý záměr. 3.2.3.6 -

RP

vybudování volnočasového, sportovně-relaxačního centra pro kolektivní sporty včetně cyklo a pěších tras.

3.2.3.7 -

Sportovně-rekreační centrum - Štruncovy sady - Luční ulice

Víceúčelový sportovní areál v Liticích

RP

vybudování nového sportovního areálu

3.2.3.8

Sportovní areál v Malesicích

RČ

Květen 2009 – otevřeno nové hřiště s umělým povrchem. 3.2.3.9

Rekonstrukce budovy ÚMO Plzeň 10 – Lhota

RČ

Dokončeno v roce 2006. 3.2.3.10 Rekonstrukce budovy ÚMO Plzeň 5 – Křimice

RČ

Dokončeno v roce 2008. 3.2.3.11 Sportovní areál zadní Skvrňany

RP

Dokončeno v roce 2006.

69

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ 3.2.3.12 Revitalizace kasáren Světovar

RP

- revitalizace kasáren Světovar, vytvoření nové polyfunkční části města Poznámka: 2005 – nová aktivita. 3.2.3.13 Víceúčelové hřiště u hasičské zbrojnice v Křimicích

RP

Dokončeno v roce 2008. 3.2.3.14 Sportovní areál v Luční ulici

RP

Řešeno v rámci projektu 3.2.3.6. 3.2.3.15 Hokejbalová hala Kralovická 12, 4. ZŠ

RP

Dokončeno v roce 2008. 3.2.3.16 Multifunkční sportovní centrum

RP

- výstavba multifunkčního sportovní centra s prostory pro volnočasové aktivity. Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.17 Víceúčelová typové hříště s umělým povrchem

RP

- realizace víceúčelových typových hřišť s umělým povrchem Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.18 Zařízení sociální péče Hradišťská

RP

- realizace zařízení sociální péče Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.19 Zařízení sociální péče Zadní Skvrňany

RP

- realizace zařízení sociální péče Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.20 Zařízení sociální péče Bory

RP

- realizace zařízení sociální péče Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.21 Zařízení sociální péče Černice

RP

- realizace zařízení sociální péče Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.22 Rekonstrukce krytého bazénu - Lochotín - rekonstrukce krytého bazénu Poznámka: 2007 – nová aktivita.

70

RP

SEZNAM AKTIVIT 3.2.3.23 Zařízení sociální péče

RP

- projektová příprava a realizace dalších zařízení sociální péče Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.24 Nový magistrát

RP

- realizace nové budovy magistrátu města Plzně. Poznámka: 2007 – nová aktivita. 3.2.3.25

Fotbalový stadion Štruncovy sady a atletický stadion Vejprnická

projektová příprava, rekonstrukce fotbalového stadionu a realizace nového atletického stadionu. Poznámka: nová aktivita 2010 -

3.2.3.26

Mateřská škola se sportovním zaměřením na Slovanech

- realizace nové mateřské školy. Poznámka: nová aktivita 2010 Opatření 3.2.4 Vytváření veřejných ploch v nových lokalitách pro bydlení 3.2.4.1

Pravidla pro vymezování veřejných prostranství v regulačních plánech, studiích a projektech Poznámka: integrováno do 1.1.1. 3.2.4.2

Veřejné plochy Zelený trojúhelník – jih

Poznámka: integrováno do 7.4.1.3. 3.2.4.3

Veřejné plochy Nepomucká – východ

Vyřazeno z PRMP. Cíl 3.3 Revitalizovat funkčně a urbanisticky poškozená území Opatření 3.3.1 Revitalizace panelových sídlišť 3.3.1.1

Regenerace sídlišť

RP

- výsadba zeleně, výstavba cest, parkovacích míst a další opatření dle Programu regenerace Poznámka: V roce 2005 do aktivity integrovány 3.3.1.2 – 3.3.1.8. 3.3.1.2 Revitalizace sídliště Košutka 3.3.1.3

Zpracování a realizace Programu regenerace pro sídliště Skvrňany

3.3.1.4

Zpracování a realizace Programu regenerace pro sídliště Lochotín

3.3.1.5

Zpracování a realizace Programu regenerace pro sídliště Bolevec

3.3.1.6

Zpracování a realizace Programu regenerace pro sídliště Doubravka

3.3.1.7

Zpracování a realizace Programu regenerace pro sídliště Bory

3.3.1.8

Zpracování a realizace Programu regenerace pro sídliště Slovany 71

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Opatření 3.3.2 Úprava nevyužitých ploch v urbanizovaných částech města 3.3.2.1

Úprava bloku Jízdecká


Úprava bloku Fügnerova

Vyřazeno z PRMP - soukromý záměr. 3.3.2.3

Úprava prostoru mezi Domem kultury a obchodním domem TESCO


Kasárna Slovany


Hotel Diplomat

Vyřazeno z PRMP, soukromý záměr. Opatření 3.3.3 Zajištění prostupnosti bariér na území města 3.3.3.1 -

Studie prostupnosti města

RČK

identifikace a zhodnocení bariér, návrh zajištění jejich prostupnosti

3.3.3.2

Veřejná komunikace areálem Škoda


Přístup pro pěší z centra města k pivovaru

Poznámka: integrováno do aktivity 6.1.1.8. Revitalizace prostoru Hlavní nádraží Českých drah – Americká – Sirková RP Šumavská příprava a realizace souboru opatření k preferenci veřejné dopravy a pěších a k posilování dalších městských funkcí prostoru

3.3.3.4 -

3.3.3.5 -

Podchod Pařížská

RP

realizace podchodu pod železniční tratí v návaznosti na Pařížskou ulici – propojení ulice U trati a Americké třídy

Opatření 3.3.4 Revitalizace městských tříd 3.3.4.1 -

72

Revitalizace Americké třídy

RP

posilování funkcí městské třídy spojené s omezováním automobilové dopravy v úseku od Wilsonova mostu ke křižovatce s Klatovskou třídou (úprava veřejných ploch, instalace mobiliáře)

SEZNAM AKTIVIT 3.3.4.2

Revitalizace Klatovské třídy

Poznámka: integrováno do 4.4.1.4. Cíl 3.4 Vytvořit město jako umělecké dílo Opatření 3.4.1 Podpora urbanistické a architektonické kvality městské zástavby 3.4.1.1

Fond na podporu architektonických soutěží ve městě Plzni

Vyřazeno z PRMP, financování architektonických soutěží řešeno jiným způsobem. 3.4.1.2

Cena Hanuše Zápala

Dokončeno v roce 2005. Cena byla schválena usnesením RMP č. 158 ze dne 24. 2. 2005. Opatření 3.4.2 Využití vodních toků a ploch pro novou tvář města 3.4.2.1

Řeka Radbuza od Ježíška k soutoku se Mží

3.4.2.2

Soutok Mže a Radbuzy

3.4.2.5

Řeka Mže od Jíkalky k soutoku s Radbuzou

RP RP

Poznámka: Řešeno v rámci projektů 3.2.3.6 a 3.4.2.8. 3.4.2.3

Soutok Mže a Úslavy (U Jiřího)

RP

3.4.2.4

Řeka Radbuza od soutoku s Úhlavou k Ježíškovi

RP

3.4.2.6

Soutok Radbuzy a Úhlavy


Zajištění splavnosti řek

RČK

ověření možnosti splavnění plzeňských řek pro vodáky

3.4.2.8

Komplexní revitalizace nábřeží řek v Plzni

RP

vypracování celkové koncepce a územní studie revitalizace nábřeží všech plzeňských řek z hlediska přírodně-krajinářského a dopravního (sportovně- rekreační trasy podél řek pro pěší, cyklisty a in-line bruslaře) a postupná realizace navržených opatření a projektů s cílem vytvoření prostorů pro trávení volného času a rekreaci. Součástí projektu je i komplexní protipovodňová ochrana a ochrana přírodních a kulturních hodnot krajiny. Poznámka: 2008 – nová aktivita. -

Opatření 3.4.3 Začlenění památek do života města 3.4.3.1

Dokončení rekonstrukce nádraží Jižní předměstí

Vyřazeno z PRMP - řeší soukromý záměr. 3.4.3.2

Dům čp. 12 na náměstí Republiky - Evropský dům

RP

Dokončeno v roce 2006. 73

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ 3.4.3.3

Dům čp. 23 na náměstí Republiky - muzeum loutek

RP

Dokončeno v roce 2009. 3.4.3.4

Dům čp. 24 na náměstí Republiky

RP

Dokončeno v roce 2010. 3.4.3.5 -

Dům čp. 41 na náměstí Republiky

RP

rekonstrukce domu při radnici (Císařský dům).

Opatření 3.4.4 Revitalizace a rozvoj městské zeleně 3.4.4.1 -

RP

vybudování nového parku

3.4.4.2 -

Realizace parku U Ježíška

Revitalizace významných městských parků a náměstí

RČ

Postupná obnova významných městských parků a parkových náměstí (Lochotínský park, Borský park, park na Vejprnickém potoce, park Vinice, nám. Českých bratří, Jiráskovo náměstí, Mikulášské náměstí a další).

3.4.4.3

Rekonstrukce Lochotínského parku

Poznámka: integrováno do 3.4.4.2 3.4.4.4

Realizace parku v prostoru kasáren Slovany


Rekonstrukce parku IRIS

RČ

rekonstrukce parku

3.4.4.6

Rekonstrukce Malesického parku

Vyřazeno z PRMP – řeší soukromý záměr. 3.4.4.7 -

Realizace Amerického parku

RP

realizace parku v jižním svahu Mikulky s výsadbou stromů amerického původu.

3.4.4.8

Strategie rozvoje rekreační oblasti Bolevecké rybníky


Rekonstrukce historického náměstí v Křimicích

rekonstrukce parkového náměstí

3.4.4.10 Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky - rozvoj rekreační oblasti Poznámka: 2005 – nová aktivita.

74

RČ

RP

SEZNAM AKTIVIT 3.4.4.11 Revitalizace Slovanského údolí

RČ

revitalizace území poškozeného skladovací činností v intencích územního plánu, vybudování sportovišť a parkových ploch Poznámka: 2005 – nová aktivita. -

3.4.4.12 Rekonstrukce Borského parku Poznámka: integrováno do 3.4.4.2 3.4.5

Podpora občanských aktivit při tvorbě městské zeleně

RČG

Poznámka: Řešeno prostřednictvím Nadačního fondu Zelený poklad a Fondu životního prostředí města Plzně. Cíl 3.5 Zvýšit atraktivitu centra města Opatření 3.5.1 Centrum - „prestižní adresa města“ 3.5.1.1

Rozšíření městského mobiliáře v centru


Kamerový systém

RČ

Poznámka: 2008 - aktivita integrována do aktivity 4.1.5.4 3.5.1.3

Komplexní revitalizace centra Plzně

RP

pořízení komplexního koncepčního a strategického dokumentu obnovy centra města a postupná realizace (vydláždění náměstí Republiky, výstavba kašen, úpravy ulic a sadů v centru města, rekonstrukce objektů). Poznámka: promítnuto do aktivity 4.5.1.1. -

Opatření 3.5.2 Úprava veřejných prostranství 3.5.2.1

Vydláždění náměstí Republiky

RP

3.5.2.2

Kašny na náměstí

RP

Dokončeno v červenci 2010. 3.5.2.3

Dominikánská ulice

RP

3.5.2.4

Perlová ulice

RP


Pražská ulice Poznámka: Řešeno v rámci projektu 4.1.4.13.

RP

3.5.2.6

RP

Prešovská ulice

- nové historizující osvětlení

75


Rekonstrukce ulic v historickém jádru

RP

- rekonstrukce komunikací v centrální části města. 3.5.2.8

Sedláčkova ulice

RP


Solní ulice

RP

- nové historizující osvětlení 3.5.2.10 Zbrojnická ulice

RP

- nové historizující osvětlení 3.5.2.11 Pěší zóna - Rooseveltova (s provozem MHD)

RP

- realizace pěší zóny Poznámka: 2007 – nová aktivita 3.5.2.12 Pěší zóna - Dřevěná

RP

- realizace pěší zóny Poznámka: 2007 – nová aktivita 3.5.2.13 Pěší zóna - Saský most (s provozem MHD)

RP

- realizace pěší zóny Poznámka: 2007 – nová aktivita Opatření 3.5.3 Dokončení úprav sadů v centru 3.5.3.1

Úprava Kopeckého sadů

- úprava povrchů a historizující osvětlení Poznámka: integrováno do 3.5.3.2. 3.5.3.2

Úprava sadového okruhu centra města

RP

- kompletní úprava městských sadů (Sady 5. května, jihozápadní část sadového okruhu historického jádra města Plzně - terasy pod divadlem J.K. Tyla, Kopeckého a Smetanovy sady. 3.5.3.3

Úprava Smetanových sadů

Poznámka: integrováno do 3.5.3.2. Cíl 3.6 Zajistit společný postup s okolními obcemi při realizaci rozvojových záměrů Opatření 3.6.1 Zlepšení komunikace s okolními obcemi

76


Pracovní setkání představitelů města Plzně se starosty sousedních měst a obcí Vyřazeno z PRMP. Pracovní jednání (workshopy) a sousedních měst a obcí Poznámka: integrováno do 3.6.1.1.

3.6.1.2

3.6.1.3

k aktuálním

společným

problémům

PČ

Plzně

Sekce „Plzeňská aglomerace“ při Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje

Vyřazeno z PRMP. Opatření 3.6.2 Koordinace rozvojových aktivit města a obcí Koordinace územně plánovací dokumentace města Plzně se sousedními městy a obcemi Dokončeno. 3.6.2.1

3.6.2.2

Rozvojové záměry v Plzni a v sousedních městech a obcích

Poznámka: integrováno do 3.6.1.1.

5.4. Prioritní oblast 4 – Doprava Cíl 4.1 Rozvíjet, optimalizovat a preferovat veřejnou dopravu Opatření 4.1.1 Dokončit, schválit a postupně realizovat generel veřejné dopravy 4.1.1.1

Generel veřejné dopravy

PČ

Vyřazeno z PRMP. Přestavba technické základny Plzeňských městských dopravních RP podniků, a.s. - projektová dokumentace, rekonstrukce a realizace Technické základny PMDP v areálech Slovany a Zátiší Poznámka: Do opatření integrovány 4.1.2.1, 4.1.2.2, 4.1.2.3 a 4.1.2.4. 4.1.2.1 Realizace 0. etapy přestavby technické základny 4.1.2

4.1.2.2

Realizace 1. etapy přestavby technické základny

4.1.2.3


4.1.2.4


Opatření 4.1.3 Návrh komplexního rozvoje integrovaného dopravního systému 4.1.3.1

Ustanovení organizátora IDS s celokrajskou působností

Poznámka: integrováno do 4.1.3.2. 77

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ 4.1.3.2 -

Systém, organizace a řízení IDS

RČ

optimalizace celého systému IDS

4.1.3.3

Zavedení taktové dopravy IDS

Poznámka: integrováno do 4.1.3.2. Opatření 4.1.4 Vytvoření podmínek pro zajištění větší dostupnosti a atraktivity veřejné dopravy 4.1.4.1 -

RČ

stanovení konfigurace tarifů na podkladě vstupní analýzy v koordinaci s IDS

4.1.4.2 -

Optimální konfigurace tarifů

Realizace odbavovacího systému

RČ

zavedení jednotného odbavovacího systému v souvislosti s rozvojem IDS

4.1.4.3

Zkrácení docházkové vzdálenosti v nevyhovujících místech


Obnovení a rozšíření vozového parku


Majetková a projektová příprava prodloužení tramvaje na Borská pole

Poznámka: integrováno do 4.1.4.8. Preference veřejné dopravy – vybavení autobusů a trolejbusů pro preferenci na světelných křižovatkách Poznámka: integrováno do 4.1.5.4

4.1.4.6

4.1.4.7 -

Tramvajová trať Bory – ZČU

RP

zpracování projektové dokumentace, získání pozemků do vlastnictví města a realizace stavby tramvajové trati v úseku Klatovská – Kaplířova – Borská pole (U Letiště)

4.1.4.9 -

RP

investiční akce zajišťující rozvoj trolejbusových tratí

4.1.4.8 -

Příprava a realizace rozvoje trolejbusových tratí

RČ

Oddělení koridorů veřejné dopravy od dopravy individuální

RČ

analýza krizových míst, návrhy úprav a následnou realizaci opatření

4.1.4.10 Public relation veřejné dopravy Poznámka: Řešeno v rámci standardní činnost PMDP. 4.1.4.11 Realizace přestupních uzlů - projektová příprava a realizace přestupních uzlů dle generelu veřejné dopravy. Poznámka: 2006 – nová aktivita. 78

RČ

SEZNAM AKTIVIT 4.1.4.12 Tramvajová trať - Karlovarská

RP

rekonstrukce tramvajové tratě na Karlovarské třídě. I. etapa: od Rondelu (zastávka pod Záhorskem) k ul. Na Chmelnicích včetně; II. etapa: ul. Na Chmelnicích po křižovatku Karlovarská-Gerská včetně úpravy křižovatky s alejí Svobody; III. etapa: od křižovatky Karlovarská - Gerská po konečnou tramvaje č. 4. Poznámka: 2006 – nová aktivita. -

4.1.4.13 Tramvajová trať - Pražská - U Zvonu

RP

Rekonstrukce tramvajové trati od mostu přes Radbuzu k Mlýnské strouze včetně trati kolem lokality U Zvonu Poznámka: 2006 – nová aktivita -

Opatření 4.1.5 Optimalizace provozu a přestupních vazeb ve významných uzlech 4.1.5.1

Projekt rozšíření kapacity přetížených linek veřejné dopravy


Optimalizace přestupních vazeb mezi MHD, autobusy a železnicí


Optimalizace trati Plzeň - Stříbro

RP

- optimalizace provozu na trati Plzeň - Stříbro Dokončeno v roce 2009. 4.1.5.4

Komplexní řízení prostředků veřejné dopravy a modernizace ASŘD

RP

- modernizace standardizovaného systému řízení dopravy a realizace jednotlivých opatření. Poznámka: 2008 - nová aktivita. Cíl 4.2 Zajistit bezpečnost, pohodlí a atraktivitu tras pro pěší a cyklisty Opatření 4.2.1 Realizace ucelených, bezpečných a bezbariérových tras pro pěší 4.2.1.1

Zpracování generelu pěších tras


RČ

postupná realizace opatření a projektů na odstraňování bariérových a rizikových míst dle generelu pěších tras

4.2.1.3 -

Odstraňování rizikových a bariérových míst

Realizace systému lávek pro pěší a cyklisty

RČ

realizace systému lávek pro pěší a cyklisty

79


Realizace souboru opatření pro pěší a cyklisty v prostoru Hlavního nádraží ČD

Poznámka: zahrnuto v 3.3.3.4. 4.2.1.5

Příprava a realizace základních pěších tras

RČ

- definování potřeb pro realizaci základních pěších tras a jejich realizace. Poznámka: 2006 – nová aktivita 4.2.1.6

Sportovně-rekreační trasy

RP

příprava a realizace tras pro cyklisty, pěší a další nemotorové uživatele včetně zeleně, doprovodného mobiliáře, orientačního značení. Poznámka: 2007 – nová aktivita. -

Opatření 4.2.2 Realizace ucelených a bezpečných tras pro cyklisty Projektová dokumentace, majetková příprava a realizace sítě cyklistických tras projektová a majetková příprava cyklistických tras a jejich realizace

4.2.2.1 -

4.2.2.2

RČ

Zásady realizace ucelených a bezpečných tras pro cyklisty

Dokončeno v roce 2005. Další postup závisí na rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR. 4.2.2.3

Bezpečné křížení cyklistických tras s komunikacemi

Vyřazeno z PRMP - standardní součást všech projektů, navrhuje se dle ČSN 736110 a TP179. 4.2.2.4

Realizace hlavních cyklistických tras


Public Relation cyklistické dopravy

RČ

- propagace cyklistiky jako ekologického způsobu dopravy Poznámka: 2006 - nová aktivita. Opatření 4.2.3 Zklidňování dopravy 4.2.3.1

Zásady pro aplikaci prvků zklidňování dopravy na komunikacích

Dokončeno. V lednu 2006 vydána ČSN 736110. 4.2.3.2 -

Standardizace zastávek veřejné dopravy

RČ

pořízení manuálu standardizace zastávek veřejné dopravy z hlediska bezpečnosti, architektonického vzhledu a minimální vybavenosti; návrh stavebních úprav nevyhovujících a realizace nových zastávek

Cíl 4.3 Zatraktivnění centrální oblasti snížením automobilové zátěže Opatření 4.3.1 Omezení individuální automobilové dopravy v centru města při zajištění nutné dopravní obslužnosti 80

SEZNAM AKTIVIT

4.3.1.1 -

Reorganizace dopravy v centru města po dokončení vnitřního okruhu

RČ

soubor opatření změn v organizaci dopravy v centru města po dokončení vnitřního okruhu

4.3.1.2

Vytvoření zásobovacích boxů v dopravně exponovaných místech


Snížení počtu parkovacích míst v centrální oblasti

Poznámka: integrováno do 3.5.1.3 a promítnuta do 4.5.1.1. 4.3.1.4

Řešení stání taxislužby

Poznámka: V roce 2005 ukončeno plnění - na základě současné situace v legislativě není reálné realizovat požadavky tak, jak jsou definovány Programem. Opatření 4.3.2 Vytvoření podmínek pro preferenci ekologických druhů dopravy (MHD, cyklisté, pěší) 4.3.2.1

Doplnění střednědobého plánu investic města Plzně

Poznámka: integrováno do 1.1.1. 4.3.2.2

Preference veřejné dopravy při průjezdu centrální oblastí


Zřízení přechodů pro chodce v centrální části města


Zřízení systému Bike and Ride

RČ

studie řešení systému Bike and Ride (vybavení zastávek stojany na kola, zřízení úschoven v terminálech IDS atd.) a následná realizace navržených opatření

Cíl 4.4 Realizovat základní komunikační systém s důrazem na zklidnění ucelených částí města Opatření 4.4.1 Realizace přeložek silnic I. třídy 4.4.1.1 -

Přeložka silnice I/20

RP

realizace jednotlivých etap přeložky státní silnice I/20

4.4.1.3 -

RP


4.4.1.2 -



RP


81

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ 4.4.1.4 -

RP

revitalizace původní trasy státní silnice I/27

4.4.1.5 -

Revitalizace původní trasy I/27

Revitalizace původní trasy I/20

RP

revitalizace původní trasy státní silnice I/20

4.4.1.6

Projednat a schválit zatřídění komunikací na území města Plzně

PČ

Vyřazeno z PRMP. Další postup v kompetenci Plzeňského kraje. Opatření 4.4.2 Dokončení vnitřního komunikačního okruhu 4.4.2.1

Přeložka silnice I/27, úsek Borská - Přemyslova


Přestavba křižovatky Sirková – U Prazdroje


Rekonstrukce Borská

RP

realizace úpravy Borské ulice v úseku Klatovská – přeložka I/27 včetně úpravy mostu v křižovatce s Klatovskou.

4.4.2.4

Rekonstrukce Francouzské ulice

Dokončeno v roce 2006. Opatření 4.4.3 Příprava a realizace chybějících částí městského komunikačního okruhu 4.4.3.1

Příprava a realizace západní části městského okruhu

RP

- majetková příprava a realizace západní části městského okruhu Poznámka: 2005 - do aktivity integrovány 4.4.3.2, 4.4.3.3, 4.4.3.4, 4.4.3.5. 4.4.3.2 Západní část městského okruhu I. etapa - úsek Domažlická – Vejprnická 4.4.3.3

Západní část městského okruhu II. etapa - úsek Křimická – alej Svobody

4.4.3.4

Západní část městského okruhu III. etapa - napojení na Studentskou

4.4.3.5

Západní část městského okruhu IV. etapa - úsek Vejprnická – Křimická

4.4.3.6

Rekonstrukce náměstí Milady Horákové

-

RP

dokončení projektové dokumentace a provedení rekonstrukce náměstí Milady Horákové, které je částí městského okruhu.

4.4.3.7

Rekonstrukce Částkovy ulice

RP

Dokončeno v roce 2007. 4.4.3.8 82

Propojení Lábkova – Chebská (Prodloužení Lábkovy ulice)

RP

zpracování projektové dokumentace a realizace části městského okruhu v úseku Lábkova – Křimická.

SEZNAM AKTIVIT

4.4.3.9 -

Propojení Zborovská – Motýlí – Slovanská

zpracování projektové dokumentace a realizace části městského okruhu v úseku Zborovská – Motýlí – Slovanská

4.4.3.10 Druhé napojení Severního předměstí (Silniční systém Roudná) -

RP

RP

dokončení projektové dokumentace a realizace komunikace.

4.4.3.11 Úprava křižovatky - Rokycanská - Hřbitovní

RP

Dokončeno v roce 2009. 4.4.3.12 Křižovatka Koterovská-Habrmannova

RP

Dokončeno v červnu 2009. Opatření 4.4.4 Návrh a realizace systému logistiky města 4.4.4.1 -

-

RČ

Omezení nákladní dopravy uvnitř města

RČ

průzkum logistiky hlavních zdrojů nežádoucí nákladní dopravy (továrny, sklady), specifikaci tras mimo obytné celky pro rychlé opuštění města a systém podpory subjektů preferující vlečkovou dopravu nebo realizující vlastní komunikaci pro nákladní automobily s vyloučenými negativními dopady na okolí upravení a omezení pohybu nákladní automobilové dopravy s vymezením zákazu vjezdu na území města vč. přijetí přísných restrikcí a represí

4.4.4.4 -

Zpracování modelu dopravní telematiky města Plzně

projekt modelu dopravní telematiky města Plzně, jehož zásadním výstupem je návrh procesu sledování, monitorování, plánování a řízení dopravy ve městě Plzni

4.4.4.3 -

RČK

odborná studie návrhu modelu logistiky města Plzně, definující okruh subjektů zařazených do systému logistiky města, určující exponované oblasti a stanovující územní zásady a podmínky s ohledem na dopravní telematiku

4.4.4.2 -

Koncepce řešení logistiky města Plzně

Podmínky pro revitalizaci vlečkové nákladní dopravy a využití železnice

RČK

pořízení studie využití a případného rozšíření stávajících vleček vč. optimalizace využití stávajících nákladišť a studie zásad na ovlivňování firem k preferenci kolejové dopravy

Opatření 4.4.5 Realizace preferenčních opatření pro chodce, cyklisty a MHD ve zklidněných územích 4.4.5.1

Definování zatížení zklidňovaných komunikací jednotlivými druhy dopravy


Vytvoření harmonogramu a míry zklidňování komunikací

Vyřazeno z PRMP - závisí na realizaci konkrétních staveb.

83

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Opatření 4.4.6 Monitorování a snižování negativních vlivů dopravy na životní prostředí 4.4.6.1 -

Změna povrchu komunikací s důrazem na ochranu prostředí před RČ prachem a hlukem zmapování komunikací, u nichž je nutná změna povrchu a plán postupné změny povrchů komunikací a postupná realizace

4.4.6.2 -

RČ

vytvoření interaktivních modelů kvality ovzduší na území města

4.4.6.3 -

Modelování kvality ovzduší

Modelování a monitoring hlukové zátěže

RČ

vytvoření interaktivních modelů a monitoring hlukové zátěže na území města

4.4.6.4

Monitoring kvality ovzduší

Vyřazeno z PRMP – standardní činnost nositele. 4.4.6.5

Monitoring hlukové zátěže

Poznámka: integrováno do 4.4.6.3. Cíl 4.5 Systémově řešit dopravu v klidu Opatření 4.5.1 Zajištění systému dopravy v klidu 4.5.1.1

Generel dopravy v klidu


Institucionální zajištění systému dopravy v klidu


Zavést systém fondového hospodaření dopravy v klidu

RČ

příprava a zavedení fondového hospodaření dopravy v klidu

4.5.1.4

Zvýšit účinnost restrikcí a represí nelegálního parkování

Vyřazeno z PRMP. Systém zaveden. Opatření 4.5.2 Realizace záchytných parkovišť 4.5.2.1 -

84

RČ

zavedení výhod pro využití odstavných parkovišť, např. zvýhodněné jízdné v prostředcích veřejné dopravy pro parkující na záchytných parkovištích systému P+R

4.5.2.2 -

Systém dopravy v klidu

Parkoviště Park and Go a Park and Ride

realizace jednotlivých parkovišť P+G a P+R dle generelu dopravy v klidu

RP

SEZNAM AKTIVIT Opatření 4.5.3 Omezit parkování a odstavování nákladní automobilové dopravy 4.5.3.1

Vyhledání lokalit pro umístění záchytných parkovišť nákladních automobilů


Realizace záchytných parkovišť pro nákladní automobily

RP

realizace záchytných parkovišť navržených generelem dopravy v klidu

Vymezení zón zákazu vjezdu pro nákladní automobily a návrh a přijetí restrikcí a represí Poznámka: integrováno do 4.4.4.3.

4.5.3.3

5.5. Prioritní oblast 5 - Výzkum, inovace a nové technologie Cíl 5.1 Posílit spolupráci výzkumných a vývojových organizací s podnikovou sférou Podpora rozvoje současných perspektivních výzkumných kapacit RČG s potenciálem komercializace (grant) cena za vybrané projekty aplikovaného (průmyslového) výzkumu a vývoje pro realizovaný projekt v oblasti technických a příbuzných věd zaměřený na aplikaci výzkumných výsledků a na vývoj

5.1.1 -

Další rozvoj centra „Nové technologie – Výzkumné centrum RČG v západočeském regionu“ na ZČU (NTC - ZČU) další rozvoj centra, zavedení nové specializace - výzkum v oblasti mikrosystémů, rozšíření vybavení laboratoří

5.1.1.1 -

5.1.1.2

Inovační podnikání: motivačně - vzdělávací program

RČ

cílem je připravit a motivovat mladé, vzdělané lidi k zahájení podnikatelských aktivit. Jedná se o motivačně - vzdělávací program pro zájemce o inovační podnikání. V rámci programu jeho účastníci získají potřebné informace a znalosti pro rozhodování se o vstupu do podnikání a to jak formou přednášek, tak formou individuálních konzultací. Poznámka: 2006 – nová aktivita. -

Opatření 5.1.2 Větší využívání existujících výzkumných aktivit v Plzni, které jsou na národní úrovni (ve vazbě na foresight) Systém vzájemné informovanosti o řešených úkolech výzkumu a vývoje (zdroje VaV) na straně jedné a potřebách využití výsledků výzkumu a vývoje na straně druhé (zejména v podnikové sféře) a zajištění koordinace aktivit Poznámka: integrováno do 5.1.3.1. 5.1.2.1

Každoroční konference s cílem seznámení podnikové sféry s kapacitami RČ výzkumu a vývoje prezentace dostupných kapacit v oblasti výzkumu, vývoje a odborných služeb a výsledků výzkumných a vývojových pracovišť a úspěšných příkladů spolupráce těchto pracovišť s podnikovou sférou

5.1.2.2 -

85

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Odborné konference se zaměřením na poznatky výzkumu a vývoje v oblasti technologií, spolupráci ve výzkumu a vývoji nebo aplikaci výsledků výzkumu a vývoje do komerční sféry, technologický rozvoj Vyřazeno z PRMP - pokračuje v rámci činnosti ZČU.

5.1.2.3

Opatření 5.1.3 Podpora zapojování subjektů do národních a mezinárodních programů podporujících spolupráci výzkumu a vývoje a podniků Poradenství pro zpracování projektů a nezbytných podkladů pro účast v programech podporujících rozvoj výzkumu a vývoje a spolupráci výzkumu a vývoje s podnikovou sférou Vyřazeno z PRMP - aktivity ZČU v rámci její činnosti. 5.1.3.1

5.1.4 -

Provádění regionálního foresightu

RČK

aplikace metodiky foresight (předvídání) umožňuje ohodnocení předpokládaných trendů v oborech, technologiích, výzkumu a vývoji ve vztahu k místním specifikám

5.1.5

Vytvoření komise pro vědu, výzkum a vzdělávání RMP

Vyřazeno z PRMP. Řešeno jiným způsobem. Cíl 5.2 Přilákat firmy (projekty), které nabízejí práci s vysokou přidanou hodnotou (obory s vysokou kvalifikací) Opatření 5.2.1 Propagování Plzně na mezinárodní úrovni jako místa s podmínkami pro lokalizaci high-tech aktivit (technická tradice, vzdělanostní struktura) 5.2.1.1 -

RČ

tisk propagačních materiálů města Plzně zaměřených především na informace pro zahraniční investory

5.2.2 -

Promotion města jako místa vhodného k investování

Plzeňský vědecko technologický park II.

RP

založení Vědeckotechnického parku s cílem stimulovat ekonomický růst v regionu spolupráci výzkumných institucí s malými a středními podniky při realizaci inovativních a technologicky složitých záměrů

5.2.3

Podpora lokalizace strategických služeb v Plzni

Poznámka: integrováno do 7.4.1.1. 5.2.4 -

Lokality pro znalostní ekonomiku u FN Lochotín

prověření možnosti vybudování tématicky orientovaného centra a jeho realizace.

Cíl 5.3 Podpořit vznik a rozvoj malých a středních inovačních podniků Opatření 5.3.1 Rozšiřování služeb poradenství v souvislosti se vstupem do EU, v souvislosti s možnostmi zapojování malých a středních podniků do podpůrných programů 86

RP

SEZNAM AKTIVIT

5.3.1.1

Poradenství pro účast firem v programech

Vyřazeno z PRMP - pokračuje v rámci činnosti BIC Plzeň. 5.3.2

Zvyšování technologické úrovně malých a středních podniků (grant)

Vyřazeno z PRMP - pokračuje v rámci činnosti BIC Plzeň. Rozšíření prostor podnikatelského inkubátoru BIC Plzeň pro začínající projekty Poznámka: integrováno do 5.2.2.

5.3.3

Studie proveditelnosti pro založení fondu pro financování inovačních projektů (předstartovní fond) Vyřazeno z PRMP - pokračuje v rámci činnosti BIC Plzeň.

5.3.4

Studie proveditelnosti pro založení fondu pro financování projektů inovačních firem, které budou přijaty do inkubátoru (startovní fond) Vyřazeno z PRMP - pokračuje v rámci činnosti BIC Plzeň.

5.3.5

Cíl 5.4 Podporovat zvýšení úrovně vzdělanosti Opatření 5.4.1 Zpracování námětů na rozšíření oborů vysokých a středních škol s ohledem na potřeby trhu a na perspektivní technologie Marketingová studie perspektivních oborů a technologií a jejich zavádění do výuky Dokončeno v roce 2005. 5.4.1.1

Podporování volnočasových a mimoškolních aktivit zaměřených na RČG rozvoj kreativity a pozitivního vztahu k vědě a technice projekty zaměřené na propagaci techniky, technických a příbuzných věd, projekty rozvíjející technické myšlení, kreativitu a vztah ke vědě a technice

5.4.2 -

5.4.2.1

Studie zařízení (expozice) typu „Discovery world“

Poznámka: integrováno do 6.1.3.5. Opatření 5.4.3 Zvyšování vzdělanostní úrovně směrem k větší flexibilitě a zajišťování možností pro zvýšení kvalifikace 5.4.3.1

Poradenství k možnostem čerpání z Evropského sociálního fondu

Dokončeno v roce 2005, systém nastaven. 5.4.3.2

Program „Plzeň- město vzdělaných lidí“


Informační systém o možnostech celoživotního vzdělávání

Poznámka: integrováno do 6.1.4.

87


Distanční vzdělávání uchazečů o studium na Lékařské fakultě v Plzni


Rozšíření životních aktivit seniorů v rámci celoživotního vzdělávání

Poznámka: integrováno do 6.1.4. 5.4.4

Propagace technického vzdělávání (grant)

Poznámka: integrována do 5.4.2. 5.4.5

Dny vědy a techniky v Plzni

RČG

První ročník proběhl v roce 2006, systém nastaven.

5.6. Prioritní oblast 6 - Prezentace města, cestovní ruch Cíl 6.1 Vytvořit nový a silný obraz města Opatření 6.1.1 Využívání světovosti svého jména (spojení Pils - Pilsen) 6.1.1.1 -

Společná prezentace města a Plzeňského Prazdroje

RČ

společný postup města a společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. při své prezentaci na akcích cestovního ruchu a reklamních kampaních

6.1.1.2

Propojení internetových prezentací města a Plzeňského Prazdroje

Dokončeno v roce 2004. Implementace mapy světa s vyznačením polohy Plzně a Evropy na zadní etiketu piva + jednoduché vysvětlení (Pils-Pilsen=Plzeň) Vyřazeno z PRMP.

6.1.1.3

6.1.1.4

Vytvoření ucelené prezentační sady s výrazným akcentem spojení Pils - Pilsen

Dokončeno v roce 2004, průběžná aktualizace. 6.1.1.5

Uvítací megabilboardy

RČ

Systém nastaven. 6.1.1.6

Informační turistické poutače na dálnici

RČ

Systém nastaven. 6.1.1.7

Zřízení pobočky Městského informačního střediska v areálu pivovaru

Dokončeno v roce 2004 formou informačního místa města Plzně. 6.1.1.8 -

88

Pivovarská stezka

RP

dostavba pěšího propojení a vyznačení stezky z areálu Plzeňského Prazdroje do centra a zpět včetně orientačního systému a informačních tabulí

SEZNAM AKTIVIT Opatření 6.1.2 Propagace gastronomie v návaznosti na tradici pivovarnictví, lihovarnictví a vinařství 6.1.2.1

Ex Plzeň – gastronomie v plzeňských ulicích


Průvodce plzeňskou gastronomií

Dokončeno v roce 2004, průběžná aktualizace. Prověřit možnosti zřízení prohlídkových tras v Bohemia Sekt Starý Plzenec a ve Stocku Plzeň Božkov Dokončeno v roce 2004.

6.1.2.3

6.1.2.4

Podpora předzahrádek

Dokončeno. 6.1.2.5

Plzeň – mekka gastronomie (grant)

Poznámka: integrováno do 6.4.1.1. Opatření 6.1.3 Využívání historie města a regionu 6.1.3.1 -

Pětatřicátníci, navraťte se zpět!

RČ

zábavný program připomínající slavný odchod 35. pěšího pluku z Plzně na frontu 1. světové války

6.1.3.2

Nasvícení hradu Radyně


Muzeum loutek

Poznámka:. integrováno do 3.4.3.3. 6.1.3.4

Technické památky města

RČ


Podpora vzniku Interaktivního centra - TECHMANIA

projekt je zaměřen na vznik technického muzea v rámci přestavby hlavního areálu Škoda, a.s.

6.1.3.6

Muzeum historických vozidel

- realizace muzea historických vozidel zn. Škoda Poznámka: řešeno v rámci 6.1.3.8. 6.1.3.7

Obnova historických památek v městě Plzni

RČG

Systém nastaven.

89


Chabalova filtrace - muzeum

RP

- realizace muzea v prostorách Chabalovy filtrace. Poznámka: 2007 – nová aktivita. Opatření 6.1.4 Propagace Plzně jako univerzitního města Podpora projektů typu: - výměnné pobyty studentů a doktorandů - podpora účasti na letních školách a kurzech, studentské pobyty, soustředění - studium pro zahraniční studenty a doktorandy, podpora celoživotního vzdělávání - studijní a vědecké projekty, týkající se města Poznámka: do opatření integrovány 6.1.4.1 -6.1.4.3, 6.3.1.1, 6.3.1.2, 5.4.3.3 - 5.4.3.5. 6.1.4.1 Studijní a vědecké projekty, týkající se města (grant) 6.1.4.2

Podpora výměnných pobytů (grant)

6.1.4.3

Vzdělávací turistika (grant)

6.1.4.4

Rezidenční stipendia umělců

-

RČG

RČG

finanční a organizační zajištění pobytových stipendií pro umělce v délce 1 - 3 měsíců za účelem vytvoření podmínek pro jejich tvorbu.

Cíl 6.2 Využít geografické polohy města Opatření 6.2.1 Využití role silného regionálního centra a sídelního města Plzeňského kraje Vyhledání a vyhodnocení rozvojových potenciálů pro cestovní ruch ve vlastnictví města Poznámka: integrováno do 6.4.1.2. 6.2.1.1

6.2.1.2 -

Měsíční regionální jarmark

RČ

tradiční forma pravidelného životního rytmu a setkávání na veřejných prostranstvích

Opatření 6.2.2 Využití polohy jednoho ze vstupních měst do nejzelenějšího regionu Evropy 6.2.2.1

Soustředěná nabídka informací a prezentačních materiálů plzeňského regionu

Dokončeno. Opatření 6.2.3 Využití polohy vstupní brány do ČR 6.2.3.1

Soustředěná nabídka informací a prezentačních materiálů o ČR

Poznámka: Dokončeno. Cíl 6.3 Prezentovat Plzeň jako progresivní město s vysokou společenskou a duchovní hodnotou života

90

SEZNAM AKTIVIT Opatření 6.3.1 Využití a podpora synergických efektů města jako sídla univerzity 6.3.1.1

Stipendium pro zahraniční studenty ZČU


Stipendium pro zahraniční doktorandy

Poznámka: integrováno do 6.1.4. Opatření 6.3.2 Zkvalitnění komunikace mezi městem a občany 6.3.2.1

Interaktivní webové stránky


Vybavení veřejných informačních míst audiovizuální technikou

RČ

zpřístupnění městského zpravodajství na Infokanálu kabelové TV na veřejných informačních místech

6.3.2.3

Veřejná informační místa - dotykové obrazovky s info o městě


Cena - „Propagujme Plzeň společně“

RČG

každoroční ocenění nejlepších institucí, které nejvíce přispěly k propagaci dobrého jména města Plzně v ČR i v zahraničí (podnikatelské i neziskové subjekty) Ověření možností vytvoření informačního systému pro zdravotně RČ postižené občany ověření proveditelnosti automatického systému poskytování informací pro zdravotně postižené občany (nevidomí, slabozrací, pohybově indisponovaní) způsobem založeným na předávání textu hlasem po telefonu

6.3.2.5 -

Opatření 6.3.3 Podpora trendu „Plzeň - město kultury“ 6.3.3.1 -

Oživení prostor historického jádra města

RČG

hudební produkce, pouliční divadlo, sportovní exhibice a utkání

6.3.3.2

Plzeňský kulturní rok

Dokončeno v roce 2006, systém nastaven, průběžná aktualizace. 6.3.3.3

Letní scéna „Křižíkovy sady“


Malá ulice


91


Plzeň ve volném čase

Dokončeno v roce 2006, systém nastaven. 6.3.3.6 -

Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015

RP

získání titulu Evropské hlavní město kultury a vybudování doprovodné infrastruktury.

Opatření 6.3.4 Vytváření nabídky pro aktivní využití volného času 6.3.4.1

Půjčovny kol (grant)


ověření možnosti realizace vodácké trati na Radbuze pro rekreační sport

6.3.4.3 -

Podpora vrcholového sportu

RČG

pořádání sportovních akcí na republikové – mezinárodní úrovni

6.3.4.4 -

Vodácká trať

Ověření podmínek pro rozvoj koňské turistiky

RČK

ověření možnosti realizace cest pro koňskou turistiku na území města i v přilehlém okolí Vytváření podmínek pro dlouhodobě úspěšnou reprezentaci města RČ družstvy v populárních sportovních odvětvích postupné vytváření podmínek družstvům v populárních sportovních odvětvích pro úspěšnou prezentaci města, a to nejen v rámci republiky, ale i za jejími hranicemi.

6.3.4.5 -

6.3.4.6 -

Rozvoj Zoologické a botanické zahrady města Plzně

RP

rozšiřování nových a rekonstruování původních expozic.

Cíl 6.4 Zlepšit služby pro cestovní ruch Opatření 6.4.1 Podpora incomingové turistiky 6.4.1.1 -

Podpora aktivit pro rozvoj cestovního ruchu

grantový program rozvoje cestovního ruchu pro tématické okruhy: - vytvoření programu pro turisty s cílem prodloužit jejich pobyt ve městě na dva a více dní. - zkvalitnění služeb a propagace příležitostí k cykloturistice na Plzeňsku. - uspořádání akce podporující gastronomickou tradici Plzně s potenciálem rozvoje v tradiční akci města Plzně.

6.4.1.2

Zpracování strategie cestovního ruchu pro Plzeň

Poznámka: integrováno do 3.2.2.14. Opatření 6.4.2 Vybudování informačních kanálů

92

RČG


Internetový portál cestovního ruchu

Dokončeno. 6.4.2.2

Síť informačních míst

RČ

Dokončeno v roce 2006, systém nastaven. 6.4.2.3

Vyznačení turistických cílů v Plzni a regionu

RČ

Postupně realizováno. Opatření 6.4.3 Vybudování turistických vstupů do města 6.4.3.1

Parkoviště Rychtářka (Infocentrum, bezbariérový přístup na Saský most) Poznámka: řešeno v rámci projektu 4.5.2.2 6.4.3.2

Parkoviště Sady Pětatřicátníků

RČ

RČ

Poznámka: řešeno v rámci projektu 4.5.2.2 Opatření 6.4.4 Podporování a koordinace činnosti na podporu produktových programů 6.4.4.1

Nechte kufry v Plzni


Další rozvoj Plzeňské karty

RČ

produkt nabídne turistům zajímavé turistické cíle v cenově výhodném balíčku

5.7. Prioritní oblast 7 - Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti Cíl 7.1 Vytvořit institucionální, legislativní a organizační zajištění hospodářského rozvoje Opatření 7.1.1 Aktivní vyhledávání možných finančních zdrojů 7.1.1.1

Fond rozvoje ploch pro zajištění zaměstnanosti

Vyřazeno z PRMP. Opatření 7.1.2 Vytvoření systému evidence a informací o rozvojových plochách 7.1.2.1

Systém evidence a informací o rozvojových plochách

Dokončeno v roce 2005. Opatření 7.1.3 Udržení role městské správy v oblasti hospodářského rozvoje (informace, marketing, plánování a řízení projektů)

93


Rekonstrukce Oddělení hospodářského rozvoje (OHR) ÚKRMP

Dokončeno. Opatření 7.1.4 Příprava územně plánovacích podkladů a dokumentací pro vybraná území 7.1.4.1 -

RČK

příprava územně plánovacích podkladů a dokumentací pro vytipovaná území pro zajištění zaměstnanosti

7.1.4.2 -

Územně plánovací podklady a dokumentace pro vybraná území

Revitalizace uvolněných pozemků Českých drah v lokalitě Jateční

RP

územně-plánovací příprava a realizace.

Cíl 7.2 Vytvořit podmínky pro lokalizaci menších podniků 7.2.1

Vyhledání a prověření rozvojových ploch umožňujících brzkou lokalizaci investic


Projektová dokumentace pro výrobní území Křimice

Vyřazeno z PRMP - pokračuje v režii vlastníka území. 7.2.1.2

Projektová dokumentace pro výrobní území Hřbitovní

RČK

Splněno, další postup v rámci privátních investic. 7.2.1.3

Projektová dokumentace pro výrobní území Černice

Splněno, další postup v rámci privátních investic. Opatření 7.2.2 Využití stávajících průmyslových areálů 7.2.2.1

Využití hlavního areálu společnosti Škoda

Dokončeno. 7.2.2.2

Využití areálu společnosti MOVO

Dokončeno – probíhá v režii nového vlastníka. 7.2.2.3

Využití areálu společnosti Škoda v Doudlevcích

Vyřazeno z PRMP - pokračuje v režii vlastníka areálu. 7.2.2.4

Revitalizace hlavního areálu společnosti Škoda

Dokončeno, nová výstavba v režii vlastníka. 7.2.3

Prověření zájmu okolních obcí o společné projekty


94

RČK

SEZNAM AKTIVIT Cíl 7.3 Vytvořit podmínky pro vznik strategické rozvojové zóny Koordinace činností s Plzeňským krajem v oblasti ekonomického rozvoje Vyřazeno z PRMP. 7.3.1

PČ

Opatření 7.3.2 Zahájení přípravných prací pro realizaci strategické zóny 7.3.2.1

Dořešení územně plánovacích aspektů zóny Litice v širším měřítku lokality

Studie dokončena. 7.3.2.2

Zpracování podrobnější dokumentace zóny Litice

Poznámka: integrováno do 7.3.2.3 7.3.2.3 -

Jižní město

RP

vytvoření nové městské čtvrti

Cíl 7.4 Vytvořit podmínky pro lokalizaci strategických služeb a high-tech technologií Opatření 7.4.1 Prověření podmínek realizace centra strategických služeb a high-tech technologií v oblasti Borských polí Centrum strategických služeb a high-tech technologií Zelený trojúhelník-jih Dokončeno v roce 2005. 7.4.1.1

7.4.1.2

RČK

Centrum strategických služeb a high-tech technologií kasárna Karlov

Vyřazeno z PRMP. Centrum strategických služeb a high-tech technologií Zelený trojúhelník-jih Poznámka: další postup v rámci privátních investic. 7.4.1.3

RP

5.8. Prioritní oblast 8 - Zmírnění důsledků krizových situací Cíl 8.1 Maximálně snížit riziko ztrát na životech a škod na majetku při povodních Opatření 8.1.1 Upřesnění možnosti umisťování staveb v zaplavovaných územích 8.1.1.1

Omezení stavebních aktivit v zaplavovaném území

Dokončeno. 8.1.1.2

Upřesnění Územního plánu města Plzně

Dokončeno - úprava vyhlášky. 95

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Opatření 8.1.2 Protipovodňová opatření 8.1.2.1

Komplexní protipovodňová opatření

RP

studie koordinující jednotlivá protipovodňová (PP) opatření, povodňový model a realizace protipovodňových opatření Poznámka: do aktivity integrovány 8.1.2.2 a 8.1.2.3. 8.1.2.2 Prověření protipovodňových opatření na matematickém modelu -

8.1.2.3

Realizace vybraných protipovodňových opatření

8.1.2.4

Vypracování a obnovení povodňových plánů všech stupňů


Zpracování metodiky činnosti a přípravy k realizaci protipovodňových opatření

Dokončeno. 8.1.2.6

Proškolení složek Sboru dobrovolných hasičů a Městské policie

Vyřazeno z PRMP, průběžná náplň činnosti nositele. Dohoda o vzájemné informovanosti mezi městem Plzní, Plzeňským krajem a Povodím Vltavy Dokončeno.

8.1.2.7

8.1.2.8

Zkvalitnění systému vyrozumění a varování ve městě

PČ


Propojení Slovany – Doubravka

Dokončeno. Cíl 8.2 Zvýšit bezpečnost dodávky pitné vody a tepla Opatření 8.2.1 Zvýšení zásob upravené vody 8.2.1.1

Realizace vodárenského souboru Lobzy


Realizace vodárenského souboru Vinice


Realizace vodárenského souboru Ostrá Hůrka

RP

- realizace, která umožní kvalitnější zásobení jižní části Plzně a Starého Plzence pitnou vodou Skládá se z nového vodojemu, výtlačného řadu z úpravny vody Homolka a ze zásobních řadů.

96

SEZNAM AKTIVIT 8.2.2 -

Realizace havarijního zdroje pro výrobu pitné vody

RP

na základě rešerše dosud zpracovaných studií bude realizována vybraná varianta náhradního zdroje pitné vody

Opatření 8.2.3 Vyhodnocení rizik na technické infrastruktuře v majetku Statutárního města Plzeň 8.2.3.1

Identifikace rizikových úseků vodovodní sítě


Realizace vybraných opatření na vodovodní síti

Vyřazeno z PRMP – standardní činnost nositele. 8.2.3.3

Identifikace rizikových úseků horkovodní sítě


Realizace vybraných opatření na horkovodní síti

Vyřazeno z PRMP – standardní činnost nositele. 8.2.4

Příprava krizového řízení dodávek tepla

Dokončeno v roce 2005. Cíl 8.3 Zajistit vyšší úroveň povědomí o rizicích 8.3.1 -

RČ

cykly přednášek, exkurse, audiovizuální programy

8.3.2 -

Zkvalitnění osvěty školní mládeže

Zkvalitnění pravidelné osvěty obyvatel

RČ

mediální kampaně, příručky a publikace, tiskoviny, audiovizuální programy

Cíl 8.4 Zvýšení akceschopnosti jednotek požární ochrany 8.4.1

Přehodnocení plošného pokrytí jednotkami požární ochrany v Plzni

PČ

Vyřazeno z PRMP. Pořizování a obnova techniky a věcných prostředků pro jednotky požární ochrany (JPO) dle schváleného systému plošného pokrytí JPO a koncepce předurčenosti jednotek Vyřazeno z PRMP. 8.4.2

PČ

97


6.

ZMĚNA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE PRMP

6.1. Shrnutí změn Program rozvoje města Plzně (dále Program nebo PRMP) schválený v roce 2003 definoval řadu projektů k realizaci v období 2004-2018, které v daném období naplní jeho cíle a vizi města schválenou Zastupitelstvem města Plzně. Projekty vzešly z jednání pracovních skupin, návrhů odborů magistrátu města a městem zřizovaných organizací, městských obvodů, ale i veřejnosti. Celkový finanční objem záměrů, kterých je více než 300, je 24,4 mld. Kč (DHV, s.r.o, 09/2003). Program rozvoje města byl postupně uváděn v život prostřednictvím dvou základních dokumentů: - Realizační plán na každý kalendářní rok, - Plán priorit na čtyřleté plánovací období, které byly vždy schvalovány ZMP a postupně se staly i jedním z podkladů pro sestavování rozpočtu města a rozpočtového výhledu. V červenci a srpnu 2006 byl uvedený mechanismus implementace PRMP podroben internímu vyhodnocení efektivity. Výkonná skupina Programu (složená z pracovníků ÚKRMP) identifikovala následující základní nedostatky: 1. Chybí definice, co je rozvojový projekt, který může být zařazen do Realizačního plánu a Plánu priorit. Řada „projektů“, jak jsou uvedeny v přílohách PRMP, není v souladu s obecně sdíleným obsahem pojmu „projekt“. Do Realizačního plánu (a Plánu priorit) pak nejsou vybírány „strategické“ a rozvojové záměry s reálným rozvojovým efektem pro danou oblast; Realizační plán je plný „projektů“, které jsou svou povahou běžnou údržbou nebo operativní správou a zlepšováním stavu majetku města (zvlášť je to patrné v oblasti „doprava“). S tím je spojen i fakt příliš velkého množství „projektů“ jak v celém PRMP, tak především v Realizačním plánu, kdy část z nich se nijak nerealizuje, a jen se převádí mezi Realizačními plány z roku na rok. 2. Informace od nositelů jednotlivých projektů často nejsou příliš dostatečné, průběh některých aktivit a „projektů“ je jen velmi obtížné sledovat. Aktivity a záměry nositelů jsou v některých případech účelově podřazovány pod existující „projekty“ Programu. 3. Implementace PRMP – tedy rozhodování o projektech v Realizačním plánu – není propojena s odbornými komisemi města; implementace PRMP pak funguje svého druhu paralelně na zavedených postupech a mechanismech, místo aby byla jejich součástí. Některé úkony při řízení Programu se proto stávají zbytečným byrokratickým cvičením. 4. Implementace PRMP není dostatečně vyhodnocována z hlediska dopadu realizovaných projektů na (ekonomický, sociální a environmentální) rozvoj města jako celku. Zároveň nejsou pravidelně zjišťovány potřeby občanů města, které by mohly sloužit buď jako zajímavý podklad pro stanovení priorit (Plán priorit a následně i Realizační plán), nebo jako jeden ze zdrojů dat pro hodnocení dopadů Programu. Na základě zkušeností z předchozích let a výše uvedeného vyhodnocení bylo rozhodnuto podstatně změnit způsob implementace Programu a soustředit pozornost především na aktivity, které mají významný dopad na rozvoj města – tzv. rozvojové projekty (definice viz str. 7). Z tohoto důvodu a pro řešení nedostatků vyjmenovaných výše byla zpracována „Změna způsobu implementace PRMP“, která je předkládána k diskuzi v rámci orgánů města a dalších zainteresovaných partnerů. Navrhovaná změna implementace Programu podstatně zjednoduší celý proces sledování, přípravy a schvalování projektů v Programu, „očistí“ Program od aktivit provozního charakteru. Zároveň bude třídit mezi jednotlivými kategoriemi záměrů, které jsou zatím shrnuty v implementačních dokumentech a

102

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ konečně odstraní paralelní struktury vytvořené speciálně pro PRMP, které jsou nezávislé na standardních postupech rozhodování, a proto na něj ani nemají přímý vliv. Základní komponenty navrhované změny v implementaci PRMP lze shrnout následujícím způsobem: 1. -

Jsou definovány nové kategorie aktivit PRMP: rozvojový projekt; rozvojová činnost; provozní činnost.

2. Všechny dosud evidované „projekty“ Programu roztřídit do těchto kategorií (viz kapitola 5). 3. „Rozvojové činnosti“ a „provozní činnosti“ nadále nezahrnovat do Realizačního plánu. V drtivé většině jsou hrazeny z rozpočtu města (často formou režie MMP nebo zřizovaných organizací). Obě kategorie budou nadále do rozpočtu města nárokovány samotným nositelem bez ohledu na Realizační plán PRMP. Rozvojové činnosti budou sledovány a každoročně bude vyhodnocováno jejich plnění obvyklou formou. Provozní činnosti nebudou nadále sledovány. 4. Zrušit dvě prioritní oblasti zahrnující pouze provozní činnosti a to: prioritní oblast 1. Koordinace investiční výstavby a prioritní oblast 2. Optimalizace hospodaření města s movitými nemovitým majetkem, ve kterých po dlouhou dobu nebyly aktivity realizovány a ani není pravděpodobné, že by se jejich realizace brzy zahájila (resp. řada těchto projektů je běžnou součástí činnosti magistrátu města a městem zřízených organizací); 5. Změnit formát a strukturu Realizačního plánu. 6. Plán priorit jako samostatný implementační dokument zrušit a nahradit tzv. „Zásobníkem aktivit“, který obsahuje přehled všech aktivit/projektů Programu nezávisle na jejich realizaci v čase, ten bude průběžně doplňován a z něho vybírány projekty do Realizačního plánu; 7. Zrušit Realizační a monitorovací skupinu. Její kompetenci bude vykonávat RMP na základě stanoviska odborných komisí RMP (viz kapitola 6.5). Změna způsobu implementace PRMP nahrazuje v celém rozsahu Postup aktualizace a implementace Programu rozvoje města Plzně schválený usnesením ZMP č. 686 ze dne 11. 12. 2003, který je součástí dokumentu PRMP.

6.2. Nové členění Programu rozvoje města při jeho implementaci Navrhujeme, aby oproti předchozímu stavu byly z Realizačního plánu a Zásobníku aktivit zcela vypuštěny prioritní oblasti : č. 1 Koordinace investiční výstavby; č. 2 Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem. Aktivity obsažené v těchto prioritních oblastech odpovídají provozním činnostem města. Nadále budou v rámci implementačních dokumentů (Realizační plán a Zásobník aktivit) sledovány následující prioritní oblasti: 3. Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města; 4. Doprava; 5. Výzkum, inovace a nové technologie; 6. Prezentace města, cestovní ruch; 103

ZMĚNA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE 7. Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti; 8. Předcházení krizovým situacím.

6.3. Definice Prioritní oblasti mají definované cíle a opatření, k jejichž naplňování byly stanoveny „projekty“. Dosavadní záměry byly pro zjednodušení a zpřehlednění roztříděny do následujících kategorií: - rozvojový projekt; - rozvojová činnost; - provozní činnost. Rozvojovým projektem se rozumí takové aktivity, které splňují následující parametry: - jde o významnou investiční akci, která přímo naplňuje vizi a cíle rozvoje města Plzně; - je možné jej (na rozdíl od záměru) ohraničit cílem, který má být splněn, časem pro realizaci a zdroji – finančními a materiálními; - je financovatelný kromě rozpočtu města Plzně i z externích zdrojů (stát, fondy EU, kraj, soukromé zdroje). Za rozvojový projekt je rovněž považována rekonstrukce, která přináší významně novou kvalitu rekonstruovaného objektu. V případě rekonstrukcí se však musí jednat o částku celkových nákladů v minimální výši cca 50 mil. Kč. Projekty jsou dle aktuálního stavu prací sledovány v následujících kategoriích: Nezahájeno: nebyly dosud provedeny žádné činnosti; Přípravné práce: od zpracování studie až k faktickému zahájení investiční výstavby; Realizace investice: probíhá investiční výstavba; Přerušení investice: realizace byla přerušena z důvodu nedostatku finančních prostředků na dokončení jednotlivých etap nebo součástí (nebo jiných důvodů), které ale nemají podstatný vliv na provoz budovaného objektu, zařízení, infrastruktury. Ukončení investice: projekt byl dokončen - kolaudován nebo zastaven z jiných důvodů než dokončen, další činnosti s ním spojené mají charakter provozní činnosti. Rozvojovou činností se rozumí takové aktivity, které naplňují vizi rozvoje města Plzně a prioritní oblasti, a po svém zahájení trvale pokračují v čase, jenž není omezen splněním konkrétního cíle jako v případě projektu. Realizací těchto činností chce město Plzeň v rámci své samostatné působnosti zlepšit kvalitu života města. V této kategorii se zvláště vymezují: a) Rozvojová činnost - koncepce - do skupiny koncepce jsou zařazeny studie, analýzy a další dokumentace, které nejsou součástí projektové přípravy některého konkrétního rozvojového projektu dle výše uvedené definice a slouží spíše ke stanovení celkových přístupů k dané problematice nebo k definování rámce, ze kterého jsou následně odvozovány jednotlivé rozvojové projekty. b) Rozvojová činnost - grant - systémem grantů a finančních podpor chce město Plzeň podporovat aktivity spojené se vzděláváním, inovační projekty, projekty z oblasti životního prostředí apod., které naplňují vizi rozvoje města Plzně a prioritní oblasti Programu. Provozní činnost – za provozní činnost je považována taková činnost, která svou povahou odpovídá mandatorním výdajům města a to: výdaje na údržbu a opravy městského majetku,

104

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ na provoz a výkon veřejné správy vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Provozní činnosti nejsou nadále v rámci řízení Programu sledovány. Seznam aktivit Programu není uzavřený. Je průběžně doplňován o další záměry do Zásobníku projektů, které naplňují cíle, opatření a vizi Programu. Návrhy na zařazení nových aktivit do seznamu Programu mohou podávat zástupci příslušných městských organizací, odborů a úřadů, komise RMP, organizace zřízené městem, organizace s finanční účastí města, právnické i soukromé osoby. Tyto pak musí doložit vazbu aktivity k příslušné prioritní oblasti (opatření a cíli) a k naplňování vize rozvoje města Plzně. Pokud nebude možno stanovit nositele aktivity, bude o něm rozhodovat příslušná odborná komise RMP nebo samotná RMP jako řídící orgán Programu, v obou případech na základě návrhu Výkonné skupiny Programu (ÚKRMP).

6.4. Hlavní dokumenty implementační části Programu V rámci implementační části Programu se každoročně zpracovávají následující dokumenty: 1. Závazný dokument Realizační plán Předkládán RMP a ZMP nejdříve v návrhu jako podklad pro sestavování rozpočtu města Plzně. Výsledná – závazná podoba je poté schvalována společně s rozpočtem města Plzně. Realizační plán – ve formě návrhu i závazného dokumentu je zpracováván pouze pro aktivity typu projekt (definice viz kapitola č. 3). Závazný vzor pro Realizační plán viz příloha č. 2. 2. Nezávazné dokumenty Zásobník projektů Soubor všech aktivit typu projekt, ze kterých jsou vybírány priority na daný rok, které jsou převedeny do Realizačního plánu. Pro informaci předkládán ZMP a RMP spolu s návrhem Realizačního plánu. Zásobník není uzavřen a bude průběžně doplňován o projekty, které svým charakterem naplňují cíle, opatření a vizi rozvoje města. Závazný vzor pro Zásobník projektů viz příloha č. 3. Zpráva o realizaci Dokument obsahující informaci o plnění Realizačního plánu za uplynulý rok Dokument obsahující informaci o plnění Realizačního plánu za uplynulý rok Podkladem pro výše uvedené dokumenty je tzv. krycí list projektu (Příloha č. 1). Krycí list obsahuje základní informace o záměru a to: - stručný popis projektu; - osobu zodpovědnou za realizaci (nositel), partnery projektu; - celkové náklady na realizaci a jejich členění dle rozpočtu města (kapitálové, provozní); - náklady na jednotlivé roky a činnosti, popis možností externího financování; - připravenost projektu, informace o současném stavu, časový harmonogram; - vazba na jednotlivá opatření Programu a vizi rozvoje města. Seznam rozvojových činností Seznam všech rozvojových činností Programu je nezávaznou přílohou Realizačního plánu. Naplňování konkrétních činností je sledováno zpětně za uplynulý rok ve zprávě o realizaci Programu.

105

ZMĚNA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE Realizační plán a Zásobník projektů jsou zpracovány rovněž ve formě elektronické databáze umožňující: - zobrazení krycího listu pro každý projekt s podrobnějšími informacemi; - vyhledání všech projektů Realizačního plánu nebo Zásobníku projektů pro danou prioritní oblast nebo cíl; - vyhledání všech projektů, kde je daný subjekt nositelem. Provozní činnosti nejsou v rámci výše uvedených dokumentů nijak evidovány, a to i v případě, že byly vedeny jako projekt v dřívějších Realizačních plánech.

106


6.5. Subjekty zapojené do implementace Programu Základní schéma organizačního zabezpečení implementační části Programu Zastupitelstvo města Plzně Rada města Plzně

Komise pro dopravu a bezpečnost

Komise pro koncepci a rozvoj města

Komise pro prezentaci města

Výkonná skupina PRMP (ÚKRMP) Nositelé aktivit Prioritní oblast Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města

Prioritní oblast Doprava

Prioritní oblast Výzkum, inovace a nové technologie

Prioritní oblast Prezentace města, cestovní ruch

Prioritní oblast Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti

Prioritní oblast Předcházení krizovým situacím

Popis činností jednotlivých subjektů Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKRMP) - monitoruje, hodnotí a aktualizuje Program, připravuje podklady, eviduje aktivity v databázi, sestavuje Realizační plány a Zásobník projektů, předkládá je příslušné komisi RMP, vyhledává mimorozpočtové zdroje; - je nositelem rozvojových projektů a rozvojových činností. Nositel aktivity - odbor MMP, příspěvková organizace města Plzně, organizace s majetkovou účastí města Plzně, nadační fond, jiná právnická osoba, nezisková organizace; - povinnosti nositele: - vyplňuje krycí list aktivity (definuje činnosti v daném roce, finanční nároky na jednotlivé činnosti, časový harmonogram, předpoklad financování z mimorozpočtových zdrojů); - zodpovídá za přípravu a plnění příslušných činností a za řádnou realizaci aktivity; - informuje o plnění aktivity v uplynulém roce včetně finančního plnění, zdůvodňuje důvod nesplnění definované činnosti v daném termínu; - při své činnosti spolupracuje s dalšími subjekty městské správy i subjekty mimo městskou správu; - při získávání mimorozpočtových zdrojů pro realizaci aktivity spolupracuje s Útvarem koncepce a rozvoje, Útvarem pro koordinaci evropských projektů a Ekonomickým úřadem MMP; - navrhuje nové aktivity/projekty k zařazení do Zásobníku projektů Programu.

107

ZMĚNA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE Komise RMP - zodpovídá za konkrétní prioritní oblast, vybírá ze Zásobníku projektů priority k zařazení do Realizačního plánu, doporučuje předložení návrhu Realizačního plánu ke schválení RMP v oblasti kompetence komise. Komise pro koncepci a rozvoj města RMP odpovídá za prioritní oblasti: - Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města; - Výzkum, inovace a nové technologie; - Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti; - Zmírnění důsledků krizových situací. Komise pro dopravu a bezpečnost RMP odpovídá za prioritní oblast: - Doprava. Komise pro prezentaci města RMP odpovídá za prioritní oblast: - Prezentace města, cestovní ruch. Rada města Plzně - schvaluje návrh Realizačního plánu na základě doporučení příslušných komisí; - doporučuje Zastupitelstvu města Plzně schválit návrh Realizačního plánu na daný rok; - navrhuje doplnění Zásobníku projektů; - monitoruje a vyhodnocuje plnění Realizačního plánu. Zastupitelstvo města Plzně - schvaluje výsledný návrh Realizačního plánu na daný rok a ukládá RMP úkoly dle příslušného usnesení.

6.6. Příprava Realizačních plánů Realizační plán je dokument, který se sestavuje každoročně. Tento dokument obsahuje seznam rozvojových projektů, které se budou realizovat v daném roce. Připravuje se ve dvou fázích a to jako návrh, který je podkladem pro sestavování rozpočtu města Plzně a je schvalován Zastupitelstvem města Plzně. Po koordinaci návrhu Realizačního plánu s rozpočtem města Plzně je pak následně sestaven výsledný návrh Realizačního plánu, obsahující projekty, které se staly součástí rozpočtu města Plzně. V této podobě je návrh Realizačního plánu opět předložen Zastupitelstvu města Plzně ke schválení. V příloze č. 2 je uveden závazný vzor Realizačního plánu, který se dále člení na následující kategorie: 1. Pokračující projekty - projekty, které pokračují dle stanoveného harmonogramu bez ohledu na zdroj jejich financování. 2. Vyvolané investice - do této skupiny patří projekty, které navazují na jiné investiční akce státu, kraje nebo jiných subjektů, obvykle jsou financovány z rozpočtu města. 3. Projekty k realizaci – stanoví projekty, které jsou připravovány k realizaci nebo jejichž realizace bude v daném roce zahájena. Za zahájení realizace se považuje okamžik vydání stavebního povolení. Pro období 2007-2013 budou Projekty k realizaci zahrnuty do rámce Integrovaných plánů rozvoje města, které jsou připravovány pro financování ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU.

108


6.7. Časový harmonogram přípravy Realizačního plánu - ve vztahu k harmonogramu sestavování rozpočtu města Plzně

Měsíc Leden Únor

Březen

Duben Květen

Červen

Červenec

Srpen Září

109

Program rozvoje města Plzně – implementační část Hodnocení uplynulého roku. Hodnocení uplynulého roku. Sběr informací o jednotlivých projektech. Informativní zpráva do ZMP – zpráva o realizaci. Příprava podkladů pro jednání komisí RMP. Návrhy na zařazení nových projektů do Zásobníku. Jednání komisí RMP a prioritách na daný rok. Příprava návrhu Realizačního plánu. RMP a ZMP - projednání a schválení návrhu Realizačního plánu jako podkladu pro sestavování rozpočtu města. Předání schváleného návrhu Realizačního plánu nositelům jako podklad pro sestavení rozpočtu a k doplnění provozních a rozvojových činností (činností, které nejsou uvedeny v Realizačním plánu). EÚ MMP ve spolupráci s ÚKRMP - příprava podkladu pro rozpočet na základě schváleného návrhu Realizačního plánu.

Informace od jednotlivých nositelů, které z projektů byly zahrnuty do návrhu rozpočtu města.

Harmonogram postupu přípravy rozpočtu města Plzně

Výstupy implementační části Programu

Zpráva o realizaci Realizačního plánu za uplynulý rok. CD ROM s aktualizovanou verzí Programu.

Průběžné předávání podkladů (krycích listů) EÚ MMP.

Návrh Realizačního plánu na daný rok. Aktualizovaný Zásobník projektů.

Projednání „Zásad pro sestavení Návrh Realizačního plánu jako rozpočtu města Plzně na daný rok podklad pro sestavování rozpočtu včetně rozpočtového výhledu“ města. a harmonogramu jeho přípravy a zpracování.

Subjekty MMP a organizace města - odevzdání podkladů na EÚ MMP. - pro návrh rozpočtu MMP na daný rok. - pro rozpočtový výhled hlavních ukazatelů MMP. Projednání návrhu rozpočtu MMP a rozpočtového výhledu ve vedení města. Projednání potřeb a priorit jednotlivých správců rozpočtu MMP včetně rozpočtového výhledu MMP v odborných komisích RMP.

ZMĚNA ZPŮSOBU IMPLEMENTACE Měsíc Říjen

Program rozvoje města Plzně – implementační část

Harmonogram postupu přípravy rozpočtu města Plzně

Finanční komise RMP Sestavení návrhu - předložení podkladů Realizačního plánu po projednaných ve vedení koordinaci s návrhem rozpočtu města, připravených pro 1. města. čtení návrhu rozpočtu MMP na daný rok v RMP, a to včetně rozpočtového výhledu.

Výstupy implementační části Programu Návrh Realizačního plánu na daný rok

RMP

- čtení návrhu rozpočtu MMP na daný rok a rozpočtového výhledu MMP; - kvantifikace příjmů; - stanovení základních potřeb a priorit vývoje města a objemu prostředků určených na výdaje jednotlivých vnitřních úřadů MMP a jimi řízených organizací ve členění závazných ukazatelů. Finanční výbor ZMP

- stav návrhu rozpočtu po 1. čtení RMP; - projednání finančního vztahu rozpočtu města a rozpočtů městských obvodů. Listopad

RMP - projednání Realizačního

plánu.

Prosinec

ZMP - schválení Realizačního plánu - informace o současném stavu Zásobníku projektů Předání schváleného návrhu Realizačního plánu nositelům projektů.

FK RMP (dle jednání RMP) - projednání návrhu rozpočtu MP; - projednání rozpočtového výhledu v letech. RMP – 2. čtení (pokud je třeba) - návrhu rozpočtu MP a rozpočtového výhledu MP; - poslední čtení návrhu rozpočtu MP ve formě „politického dokumentu“ včetně projednání rozpočtového výhledu. ZMP – pracovní seminář - prezentace návrhu rozpočtu včetně rozpočtového výhledu MP. Finanční výbor ZMP Schválený návrh Realizačního - projednání návrhu rozpočtu MP plánu na daný rok. ve formě „politického Zásobník projektů. dokumentu“ včetně projednání rozpočtového výhledu. ZMP - projednání návrhu rozpočtu MP včetně rozpočtového výhledu.

110


6.8. Přílohy

Příloha č. 1 – Krycí list aktivity Programu rozvoje města Plzně Příloha č. 2 – Návrh Realizačního plánu (odpovídá návrhu Realizačního plánu na rok 2008) Příloha č. 3 – Zásobník projektů Příloha č. 4 – Členění aktivit Programu

111


7.

POSOUZENÍ PROGRAMU ROZVOJE MĚSTA Z HLEDISKA VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7.1. Údaje o koncepci, na životní prostředí

pro

kterou

se

provádí

PLZNĚ

posuzování

vlivů

Název koncepce: Program rozvoje města Plzně Schvalující orgán: Zastupitelstvo města Plzně Přehled zvažovaných variant koncepce: K posouzení byla předložena pouze jedna varianta Programu rozvoje města Plzně. Stručný popis koncepce: Zastupitelstvo města Plzně rozhodlo usnesením č. 532 ze dne 8. 11. 2001 o pořízení Programu rozvoje města Plzně (dále Program). V Programu byla provedena analýza jednotlivých oblastí života města a jeho připravenosti na řešení problémů, definice priorit v jednotlivých oblastech života města a návrh vzájemně provázaných postupů a opatření při jejich realizaci. Hlavními cíli zpracování Programu jsou zejména: − popsat dosavadní vývoj základních oblastí života města a jejich stávající stav ve vazbě na společensko-politický rámec; − identifikovat nejpalčivější problémy města ve všech oblastech a porovnat jejich souvislosti; − definovat dlouhodobé cíle a směry rozvoje a na jejich základě určit priority a projekty pro kratší období; − vymezit celoměstské zájmy a zájmy jednotlivých obvodů zohledňující proporcionální rozvoj města; − vytvořit podmínky a stanovit pravidla pro účelné vynakládání veřejných prostředků, pro objektivní a efektivní rozhodování o majetku města, o změnách územního plánu města a pořizování regulačních plánů; − koordinovat postup investiční výstavby na základě dlouhodobých cílů rozvoje města; − formulovat společenskou objednávku pro prostorové i oborové koncepční dokumenty, určit základní cíle a principy pro oborové koncepce a zajistit koordinaci jednotlivých oblastí rozvoje města; − vymezit rámec pro zpracování programových a koncepčních dokumentů obvodů; − poskytnout veřejnosti a podnikatelské sféře informace o dlouhodobých záměrech města, a tím do jisté míry i o budoucích možnostech a podmínkách podnikání v Plzni; − vytvořit podklad pro účinnou komunikaci s orgány kraje, státu i EU při jednáních o finanční účasti na projektech, legislativních úpravách a jiných formách pomoci. Obsah Programu: Základní části Programu: Program obsahuje dvě základní části – část analytickou a část návrhovou (strategickou). a) Část analytická obsahuje: 1. objektivní analýzu situace ve městě (situační analýzu), 2. analýzu silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí (SWOT analýzu), 112

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ 3. formulaci hlavních problémů města. b) Část návrhová obsahuje: 1. vizi a cíle rozvoje města, 2. návrh opatření, 3. stanovení priorit a návrh akčního plánu, 4. způsob naplňování Programu v činnosti městské správy. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Základní sledovanou územní jednotkou je správní území města Plzeň.

7.2. Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí 7.2.1.

Metoda hodnocení

Hodnocení Programu rozvoje města Plzně (Programu) metodicky i procedurálně vychází z: − požadavků zadavatele na posouzení Programu z hlediska vlivu na životní prostředí; − požadavků § 14 zákona ČNR č. 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, který stanovuje formální proceduru hodnocení a obsah zprávy o vlivech koncepcí na životní prostředí (viz požadavky přílohy č. 3, části C bodu III a IV zákona); − doporučení Komise EU pro plány a programové dokumenty strukturálních fondů v období 2000-2006 (Vademecum: Plans and Programming Documents for Structural Funds 2000-2006, DG XVI, 1999) a pro hodnocení vlivů operací SF na životní prostředí (Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds, DG XI, 1998), − Programu rozvoje města Plzně – situační analýza tématu životní prostředí − Koncepce péče o životní prostředí v Plzni (Statutární město Plzeň – 2001) − metodiky Posouzení vlivu regionálního operačního programu pro NUTS II Jihozápad na životní prostředí Posouzení Programu podle kritérií trvale udržitelného rozvoje Pro posouzení Programu podle kritérií trvale udržitelného rozvoje byla zvolena oficiální metodika EU pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí (Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds). Hodnotící kritéria uvedená v této metodice jsou následující: 1. Minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů 2. Využívání obnovitelných zdrojů v limitech jejich regenerační kapacity 3. Řádné nakládání s nebezpečnými/znečisťujícími látkami a odpady 4. Ochrana a tvorba biodiverzity - fauny, flory, ekosystémů a krajiny 5. Udržování a zlepšování kvality půdy a vodních zdrojů 6. Údržba a zlepšování historického a kulturního dědictví 7. Údržba a zlepšování kvality životního prostředí v obcích 8. Ochrana atmosféry 9. Ekologická výchova obyvatelstva 10. Zapojování veřejnosti do rozhodování

113

POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení souladu Programu s kritérii trvalé udržitelnosti je provedeno na základě odborného odhadu řešitelského týmu. Navrženým opatřením a aktivitám jsou přiřazeny symboly dle následující stupnice: ++ naprosto splňuje kriterium trvalé udržitelnosti + velkou měrou splňuje kriterium trvalé udržitelnosti 0 nemá žádný vztah ke kriteriu trvalé udržitelnosti velkou měrou nesplňuje kriterium trvalé udržitelnosti -naprosto nesplňuje kriterium trvalé udržitelnosti Posouzení Programu podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí Posouzení Programu podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. (v aktualizovaném znění podle zákona č. 100/2001 Sb.), o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí bylo provedeno podle požadavků § 14 Posuzování koncepcí, který ukládá předkladateli koncepce zajistit posouzení vlivů koncepce na životní prostředí podle přílohy č. 3 části bodu C.III. a IV. tohoto zákona. Zákon č. 244/1992 Sb. zároveň požaduje provést návrh opatření k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popřípadě kompenzaci účinků na prostředí (např. územně plánovací opatření, technická opatření, kompenzační opatření a jiná opatření) Všechny projekty nebo opatření obsažené v Programu byly podrobeny systematické analýze podle následujících vlivů: • • • • • • • • • • • • • • •

vlivy na obyvatelstvo zdravotní rizika, sociální důsledky, ekonomické důsledky narušení faktorů pohody vlivy na ovzduší a klima možné změny místního klimatu znečištění ovzduší vlivy na vodu vliv na charakter odvodnění oblasti změny hydrogeologických charakteristik vliv na jakost vody vlivy na půdu, území a geologické podmínky vliv na rozsah a způsob užívání půdy

• • • • • • • • • • •

znečištění půdy změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy • vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje •

změny hydrogeologických charakteristik vliv na chráněné části přírody vlivy v důsledků ukládání odpadů vlivy na flóru a faunu vlivy na ekosystémy vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (místní tradice apod.) vlivy na strukturu a využití území vliv na dopravu vliv navazujících souvisejících staveb a činností vliv na estetické kvality území vliv na rekreační využití území současný a potenciální výsledný stav ekologické zátěže území (souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů

Proces hodnocení Pro hodnocení navržených projektů a opatření podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. a kritérií trvalé udržitelnosti byl zpracován následující tabulkový formát:

114

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Tabulka 1: Příklad hodnocení navržených projektů a opatření podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. a kritérií trvalé udržitelnosti Cíl: 3.2 Posílit městské funkce Opatření: 3.2.2 Rozvoj vybavenosti města Projekt : 3.2.2.5 Sportovní areál Zadní Skvrňany Výstavba sportovního areálu Nový sportovní areál by měl být postaven s důrazem na jeho co nejmenší energetickou náročnost. Doporučujeme zvážit možnost instalace přídavného alternativního tepelného zdroje jako jsou například sluneční kolektory, tepelné čerpadlo využívající geotermální energii. Pro tento účel doporučujeme provést energetickou studii. Vyhodnocení podle kriterií Vyhodnocení možných Návrh eliminačních trvale udržitelného rozvoje interakcí se životním a kompenzačních opatření prostředím 0 Minimalizace využívání negativní ovlivnění jednotlivých • zajistit napojení na MHD neobnovitelných zdrojů složek krajiny novou stavbou • pokud sportovní areál bude 0 Využívání obnovitelných (např. změna odtokových zaujímat plochu větší než zdrojů v limitech reg. poměrů srážek) 1 ha nechat zpracovat kapacit • možnost poškození vzhledu posouzení jeho vlivu na 0 Nakládání s města nevhodnou stavbou životní prostředí nebezpeč./znečisťujícími • zvýšení dopravní zátěže látkami a odpady zejména na příjezdových - Biodiverzita - fauna, flora, komunikacích ekosystémy a krajina • zábor půdy - Udržování a zlepšování • produkce emisí (bude-li kvality půdy a vodních součástí areálu kotelna) zdrojů 0 Údržba a zlepšování • produkce odpadů historického a kulturního • možnost sportovního vyžití dědictví a zprostředkovaně šance na 0 Údržba a zlepšování kvality zlepšení zdravotního stavu život. prostředí ve městě obyvatel - Ochrana atmosféry 0 Ekologická výchova obyvatelstva 0 Zapojování veřejnosti do rozhodování Členové odborného týmu vyplnili tabulky dle svých znalostí a zkušeností. Pozitivní a negativní vlivy byly prodiskutovány mezi experty a následně harmonizovány. Současně byl hledán původ těchto vlivů a způsoby, kterými se mohou projevit. S ohledem na „princip předběžné opatrnosti“, jež po těch, kteří rozhodují, požaduje zaručení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, byl brán v úvahu také „nejhorší možný scénář“, kdy by se kumulovaly všechny negativní environmentální vlivy dotčeného projektu nebo opatření, a podle tohoto scénáře hodnotí možný vývoj environmentální situace. Konečné výsledky posouzení Programu podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. a podle kritérií trvalé udržitelnosti jsou prezentovány v tabulkách (viz příloha 1 Posouzení). Každý projekt, nebo v případě kdy projekt není definován, tak opatření, je vyhodnocen z hlediska trvalé udržitelnosti (symboly ++, +, 0 -, - -) a z hlediska možných interakcí se životním prostředím. Pro každý projekt nebo opatření jsou navržena eliminační a kompenzační opatření.

115

POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7.3. Opatření k prevenci, nepříznivých vlivů 7.3.1.

vyloučení,

snížení,

popřípadě

kompenzaci

Obecná

V rámci Koncepce péče o životní prostředí v Plzni byly již navrženy zásady pro plánovací a rozhodovací proces, které lze označit za rozhodující pro soulad rozvoje města s požadavky péče o životní prostředí. Tyto zásady pro plánovací a rozhodovací proces se již promítají do: a) Politických rozhodnutí Rady města Plzně a Zastupitelstva města Plzně zejména v oblastech: − koncepčních a strategických dokumentů; − nakládání s majetkem města; − uvolňování provozních prostředků z rozpočtu města; − rozdělování investičních prostředků z rozpočtu města; − získávání mimorozpočtových zdrojů; − uplatňování požadavků vůči centrálním orgánům (vláda, ministerstva, parlament ČR); b) Strategických a koncepčních dokumentů, zejména: − Programu rozvoje města Plzně; − územně plánovací dokumentace; − územně plánovacích podkladů. Tyto zásady byly vypracovány pro dosažení šesti základních cílů péče o životní prostředí. V závislosti na obsahu těchto cílů je v následujících tabulkách znázorněno, které principy/kritéria trvale udržitelného rozvoje jsou těmito cíly naplňovány a jaké jsou přijaty zásady pro plánovací a rozhodovací proces. Cíl 1. Snížení zátěže prostředí emisemi a hlukem Naplňované principy trvale udržitelného Zásady pro plánovací a rozhodovací proces rozvoje • ochrana atmosféry • v územně plánovací dokumentaci uplatňovat ochranu ploch bydlení oddělením od zdrojů • minimalizace využívání neobnovitelných hluku vedením hlavních komunikací mimo zdrojů obytnou zástavbu, organizací využití území • udržování a zlepšování kvality životního • vložením ploch a objektů občanského prostředí v obcích vybavení eventuálně návrhem protihlukových opatření; • při výstavbě a rekonstrukcích komunikací prosazovat moderní technologie ke snížení hluku (aktivní ochrana) a k jeho odclonění (pasivní ochrana); • podporovat nemotorizované formy dopravy výstavbou pěších zón a cyklistických stezek, při prostorovém střetu jednotlivých druhů dopravy naplňovat požadavky v tomto pořadí - 1. pěší a cyklistická doprava, 2. MHD, 3. ostatní druhy dopravy; • při zpracování střednědobých a 116

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ krátkodobých • plánů investic do dopravního systému a do energetiky zvažovat hledisko ochrany prostředí jako jedno z hlavních rozhodovacích kritérií; • nepovolovat technologické provozy znečišťující ovzduší nad přípustnou mez při zvážení aktuálního imisního pozadí; • nepovolovat výstavbu v údolí řek a zabránit vzniku dalších překážek proudění vzduchu; • při rozvoji města prosazovat (se zohledněním investičních a kapacitních možností) připojení nových objektů na centrální zásobování teplem; • investiční záměry posuzovat z hlediska zatížení prostředí s ohledem na existující stav a případné další vlivy. Cíl 2. Zajištění funkčního systému městské zeleně a příměstské krajiny Naplňované principy trvale udržitelného Zásady pro plánovací a rozhodovací proces rozvoje • městskou zeleň uvažovat jako jeden ze • ochrana a tvorba biodiverzity – fauny, flory, základních atributů obyvatelnosti města a jako ekosystémů a krajiny systém rovnocenný jiným systémům vybavení • udržování a zlepšování kvality půdy města (chránit všechny stávající plochy a vodních zdrojů a plochy pro její rozvoj); • udržování a zlepšování kvality životního • uplatňovat sadovnické úpravy a minimální prostředí v obcích zastoupení ploch zeleně jako nedílnou součást všech zón a staveb a zakotvit je jako závazné prvky regulačních plánů; • ekologicky významné plochy chránit jako

trvalé limity rozvoje výstavby; • kvalitní zemědělsky využívané půdy chránit

i na území města pro zemědělskou výrobu; • rekreační využití ekologicky významných

ploch regulovat zejména s ohledem na jejich krajinně ekologické působení, omezit rozvoj individuální rekreace (chatové a zahrádkářské kolonie); • u lesů a rybníků v majetku města preferovat

ekologické a rekreační funkce před hospodářskými; • zabezpečit odkanalizování území města

a čištění odpadních vod tak, aby nedocházelo ke znečišťování vodních toků a ploch odpadními vodami; • vodní toky, jejich údolní nivy a vodní plochy

územně chránit jako jedinečný přírodní fenomén, jehož využití musí být regulováno 117

POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ s ohledem na plnění krajinně ekologických a hydrologických funkcí; • při plánování výstavby a krajinářských úprav

prosazovat opatření ke zpomalování odtoku vody z území města (obnova a zřizování malých vodních nádrží, revitalizace malých vodních toků a vsakovací pásy). Cíl 3. Zabezpečení čistoty města a efektivního a ekologického nakládání s odpady. Naplňované principy trvale udržitelného Zásady pro plánovací a rozhodovací proces rozvoje • řádné nakládání • systém nakládání s komunálními odpady je s nebezpečnými/znečišťujícími látkami nutné považovat za jeden z infrastrukturních a odpady systémů řízených nebo zásadně městem ovlivňovaných; • udržování a zlepšování kvality životního • čistotu města považovat za jeden ze prostředí v obcích základních atributů atraktivity města a zároveň jako nezbytný hygienický faktor obyvatelnosti města; • připravit a vydat závazný harmonogram úklidu

veškerých veřejných prostranství s ohledem na charakter, funkční využití a míru znečisťování konkrétních lokalit a vyčleňovat v rozpočtu města prostředky na úklid; • v oblasti nakládání s nebezpečnými složkami

KO zajistit fyzickým osobám místa pro jejich ukládání v souladu se zákonem o odpadech (mobilní sběr, sběrný dvůr); • vytvořit fungující systém nakládání

s komunálním odpadem v souladu s novými předpisy, uplatnit všechny vhodné způsoby pro využívání a zneškodňování odpadů. Cíl 4. Efektivní spolupráce s veřejností a ekologická výchova občanů Naplňované principy trvale udržitelného Zásady pro plánovací a rozhodovací proces rozvoje • vztah k veřejnosti zejména v otázkách • ekologická výchova obyvatelstva životního prostředí chápat jako citlivý problém; • zapojování veřejnosti do rozhodování • ve vtahu k veřejnosti v otázkách životního prostředí vystupovat aktivně a využívat možnosti získat veřejnost ke spolupráci při řešení problémů města v této oblasti; • podporovat aktivity, které zajistí poskytování

informací občanům (výroční zprávy, ročenky, média); • ekologickou výchovu zaměřovat zejména na

hlavní cílovou skupinu - školní mládež.

118

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Cíl 5. Zlepšení péče o veřejná prostranství v zastavěné části města Naplňované principy trvale udržitelného Zásady pro plánovací a rozhodovací proces rozvoje • vzhled veřejných prostor považovat za • udržování a zlepšování kvality životního důležitý aspekt života občanů; prostředí v obcích • zapojování veřejnosti do rozhodování

• péči o veřejné prostory využít jako významný

prvek komunikace městské správy a obyvatel města; • v podrobném plánování území vytvářet

podmínky pro vznik menších ploch pro zeleň, odpočinek a sport (obytné ulice, menší hřiště, malá náměstí ap.). Cíl 6. Příprava městské správy do EU. Naplňované principy trvale udržitelného rozvoje • nerelevantní

Zásady pro plánovací a rozhodovací proces • přípravu na vstup do EU stanovit jako jeden

z hlavních cílů politiky města pro nadcházející období • zapojení města Plzně v mezinárodních

programech vnímat jako prostředek ke zvýšení jeho prestiže a zvýšení šance na získání dotačních prostředků Výběr projektů je klíčovým momentem pro zajištění pozitivních vlivů daných opatření Programu na životní prostředí. Proto řešitelský tým doporučuje věnovat maximální pozornost výběru konkrétních projektů a rovněž doporučuje uvádět již v zadávacích podmínkách environmentální kritéria, která budou následně využita při výběru projektů. Tato kritéria budou na jedné straně důležitým návodem pro uchazeče o realizaci projektu a na druhé straně umožní v rámci výběrového řízení vyhodnocení potenciálních environmentálních vlivů předloženého projektu. V obecné rovině, z praktických důvodů doporučujeme využít systém 10 základních kritérií trvale udržitelného rozvoje, která byla definována Komisí EU pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí a která byla použita při posuzování vlivů Programu na životní prostředí. Jedná se o tato kritéria: 1. Minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů. 2. Využívání obnovitelných zdrojů v limitech reg. kapacit. 3. Nakládání s nebezpeč./znečisťujícími látkami a odpady. 4. Biodiverzita - fauna, flora, ekosystémy a krajina. 5. Udržování a zlepšování kvality půdy a vodních zdrojů. 6. Údržba a zlepšování historického a kulturního dědictví. 7. Údržba a zlepšování kvality životního prostředí ve městě. 8. Ochrana atmosféry. 9. Ekologická výchova obyvatelstva. 10. Zapojování veřejnosti do rozhodování.

7.3.2.

Specifická

Specifická opatření k jednotlivým projektům, u kterých se předpokládá vliv na životní prostředí, jsou uvedena v hodnotících tabulkách v příloze č.1 Posouzení. 119

POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7.4. Návrh systému monitorování a vyhodnocování realizace Programu z hlediska vlivů na životní prostředí 7.4.1.

Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni.

Pro monitorování a vyhodnocování realizace Programu jako celku z hlediska jeho vlivů na životní prostředí navrhujeme použít společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni. Iniciativa sledování celoevropského udržitelného rozvoje s názvem „K profilu trvalé místní udržitelnosti - Společné evropské indikátory“ byla završena závěrečnou zprávou v květnu 2003. K tomuto datu byly společné evropské indikátory udržitelného rozvoje přijaty ve 144 evropských městech. Z České republiky není uvedeno žádné město. Na Slovensku tyto společné evropské indikátory přijalo město Půchov. Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni podporuje Evropská komise – Generální ředitelství pro životní prostředí, Evropská agentura pro životní prostředí a Expertní skupina pro městské životní prostředí ustavená Evropskou komisí v roce 1991. Monitorování je založeno na sadě integrovaných indikátorů, které odrážejí společné působení environmentálních, ekonomických a sociálních aspektů Programu jako celku. Jejich sledování by mělo ukázat, zda se město Plzeň rozvíjí k udržitelnosti nebo opačným směrem. Důraz je přitom kladen spíše na rozsah změn za určité období a na zachycení trendů a směrů vývoje, než na absolutní čísla. Přehled společných evropských indikátorů je uveden v tabulce č.2. Tabulka 2: Přehled společných evropských indikátorů č. Indikátor Princip č. 1 2 1 Spokojenost občanů s místním X X společenstvím Obecná spokojenost občanů s různými rysy samosprávy *2 Místní příspěvek ke globálním klimatickým X změnám Emise CO2 3 Mobilita a místní přeprava cestujících X Denní vzdálenosti přepravy cestujících a způsoby dopravy 4 Dostupnost místních veřejných služeb X a parků Přístup obyvatel k nejbližšímu parku a přístup k základním službám 5 Kvalita místního ovzduší X Počet dní s dobrou kvalitou ovzduší 6 Cesty dětí do a ze školy X Způsob dopravy dětí mezi domovem a školou 7 Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly a užívají environmentální a sociální metody řízení. 8 Hluk X Podíl populace vystavené škodlivému hluku v prostředí 9 Udržitelné využívání půdy X

3

4 X

5 X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

6 X

X

X

X

X 120

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Udržitelný rozvoj, obnova a ochrana půdy a stanovišť pod danou samosprávou *Tento indikátor doporučujeme zařadit výhledově až bude lépe zpracována metodika pro sledování emisí CO2.

Základní principy trvalé udržitelnosti, které tvoří podklady pro výběr společných evropských indikátorů: 1. rovnost a společenské začlenění (dostupnost přiměřených a cenově přijatelných základních služeb pro všechny, např. vzdělání, zaměstnání, energie, zdraví, bydlení, školení, doprava) 2. místní správa/pravomoci/demokracie (účast všech skupin místní komunity na místních plánovacích a rozhodovacích procesech) 3. lokální/globální vztahy (uspokojovat místní potřeby místně, od výroby po spotřebu a odpad; uspokojovat ty potřeby, které nelze uspokojit lokálně, udržitelnějším způsobem) 4. místní hospodářství (sladit místní dovednosti a potřeby s dostupností zaměstnání a dalšími zařízeními tak, aby co nejméně ohrožovaly přírodní zdroje a životní prostředí) 5. ochrana životního prostředí (přijmout přístup vytváření ekosystémů; minimalizovat využívání přírodních zdrojů a půdy, tvorbu odpadů a znečišťujících emisí, chránit biologickou rozmanitost) 6. kulturní dědictví/kvalita vybudovaného životního prostředí (ochrana, zachování a rehabilitace historických, kulturních a architektonických hodnot, včetně budov, památníků, událostí; rozšiřovat a chránit přitažlivost a funkčnost prostor a budov) Podrobná metodika aplikace společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni je uvedena v příloze č.2. Posouzení.

7.5. Závěr Souhrn výsledků systematického zkoumání jednotlivých projektů a opatření Programu z hlediska jejich vlivu na životní prostředí je uveden níže. Prioritní oblast 1: Koordinace investiční výstavby Cíle: 1.1 Střednědobě plánovat investice na území města včetně priorit a rozsahu 1.2 Efektivně koordinovat investiční činnost města s ostatními investory 1.3 Efektivně využít vícezdrojové financování investic města Plzně Efektivní koordinace investiční výstavby přinese snížení frekvence a doby zátěže životního prostředí v důsledku koordinace realizace jednotlivých stavebních prací. Pro včasnou eliminaci potenciálních negativních dopadů investic na životní prostředí je v plánovacím a rozhodovacím procesu nezbytné uplatňovat „zásady pro plánovací a rozhodovací proces“, které byly již navrženy v rámci „Koncepce péče o životní prostředí v Plzni“. Prioritní oblast 2: Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem Cíle: 2.1 Kategorizovat majetek města 2.2 Optimalizovat příjmy a výdaje města 2.3 Využívat kvalitní informační systém Opatření a projekty navržené v rámci řešení této prioritní oblasti nemají sama o sobě žádný vliv na životní prostředí. Příležitost pro uplatnění prevence ochrany životního prostředí je možné využít u projektu „2.2.2.1 Definovat efektivní investici“, kdy při stanovování podmínek optimálního investičního záměru doporučujeme zařadit kritérium, zda-li je tento záměr v souladu se základními cíly „Koncepce péče o životní prostředí v Plzni“ a s kritérii trvale udržitelného rozvoje.

121

POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Prioritní oblast 3: Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města Cíle: 3.1 Zvýšit počet dokončených bytů ve městě oproti období 1995 - 2000 3.2 Posílit městské funkce 3.3 Revitalizovat funkčně a urbanisticky poškozená území 3.4 Vytvořit město jako umělecké dílo 3.5 Zvýšit atraktivitu centra města 3.6 Zajistit společný postup s okolními obcemi při realizaci rozvojových záměrů Projekty, které jsou zahrnuty do řešení této prioritní oblasti obsahují mimo jiné následující akce: − výstavbu infrastruktury pro rozvojové plochy a plochy bydlení; − výstavbu sportovních, kulturních a společenských zařízení; − výstavbu a vybavování veřejných ploch; − rekonstrukci sportovních a kulturních zařízení; − revitalizaci funkčně a urbanisticky poškozených území; − rekonstrukci a zřizování nových parků; − rekonstrukci některých památek. Projekty a opatření navržená v rámci řešení této prioritní oblasti mají velký potenciál pro zlepšení životního prostředí ve městě. Rozsah a dopad tohoto zlepšení do značné míry závisí na způsobu jejich realizace. Při výstavbě nových objektů výsledný efekt dopadu na životní prostředí závisí především na jejich umístění, nároku na zábor půdy, dopravní obslužnost, budování příjezdových komunikací, parkovacích míst a architektonickém řešení. Při neuváženém postupu realizace těchto projektů může dojít k úbytku zelených ploch, likvidaci výskytu cenné fauny a flóry, poškození vzhledu města, zvýšení dopravní zátěže a negativních vlivů s ní souvisejících. Projekty zaměřené na rekonstrukci nebo revitalizaci stávajících objektů a ploch nabízejí velkou příležitost k naplňování některých cílů trvale udržitelného rozvoje, jako je minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů (snížením energetické náročnosti objektů), udržování a zlepšování kvality životního prostředí v obcích (zejména projekty týkající se revitalizace funkčně a urbanisticky poškozených území), ochrana a tvorba biodiverzity - fauny, flory, ekosystému a krajiny (zejména projekty rekonstrukce a zřizování nových parků). Projekty spojené s rekonstrukčními pracemi přinesou dočasné lokální zvýšení hlukové a imisní zátěže vyvolané demoličními a stavebními pracemi a dopravou stavebního materiálu či odpadu z rekonstrukce. Prioritní oblast 4: Doprava Cíle: 4.1 Rozvíjet, optimalizovat a preferovat veřejnou dopravu 4.2 Zajistit bezpečnost, pohodlí a atraktivitu tras pro pěší a cyklisty 4.3 Zatraktivnění centrální oblasti snížením automobilové zátěže 4.4 Realizovat základní komunikační systém s důrazem na zklidnění ucelených částí města 4.5 Systémově řešit dopravu v klidu Projekty, které jsou zahrnuty do řešení této prioritní oblasti, obsahují mimo jiné následující akce: − výstavbu tramvajových a trolejbusových tratí; − realizaci cyklistických a pěších tras; − dokončení vnitřního komunikačního systému (rekonstrukce ulic, křižovatek, realizace přeložek silnic, výstavba spojek); − budování parkovišť „Park and go“. Celá řada dalších projektů je pak zaměřena na zvyšování spolehlivosti, dostupnosti, kulturnosti a upřednostňování městské hromadné dopravy. 122

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ Při pohledu na všechny projekty v jejich celkovém kontextu a synergickém působení nelze pochybovat o jejich významném přínosu pro celkové zlepšení životního prostředí ve městě. Nicméně realizace některých z nich může lokálně způsobit určité zhoršení některých parametrů životního prostředí. Jedná se zejména o zábor území novými komunikačními stavbami a parkovišti, zvýšení imisní a/nebo hlukové zátěže v jejich okolí, narušení vzhledu města. Prioritní oblast 5: Výzkum, inovace a nové technologie Cíle: 5.1 Posílit spolupráci výzkumných a vývojových organizací s podnikovou sférou 5.2 Přilákat firmy (projekty), které nabízejí práci s vysokou přidanou hodnotou (obory s vysokou kvalifikací) 5.3 Podpořit vznik a rozvoj malých a středních inovačních podniků 5.4 Podporovat zvýšení úrovně vzdělanosti Opatření a projekty navržené v rámci řešení této prioritní oblasti nemají sama o sobě žádný přímý vliv na životní prostředí. Nicméně u celé řady z nich se opět jedná o nástroje, které mohou být využity pro předcházení znečišťování a poškozování životního prostředí, jakož i k nasměrování ekonomického rozvoje k rozvoji trvale udržitelnému. Toto bude možné při iniciování, rozvíjení a podporování aplikací výzkumných a vývojových projektů zaměřených zejména na vývoj bezodpadových technologií, snižování energetické náročnosti, rozvoj biotechnologií, recyklace odpadů, vývoj kompletně recyklovatelných výrobků, vývoj technologií odstraňující namáhavou a jednotvárnou práci, nahrazování zdravotně a ekologicky závadných látek a materiálů za látky nezávadné, zlepšování pracovního prostředí a zvyšování bezpečnosti práce. Prioritní oblast 6: Prezentace města, cestovní ruch Cíle: 6.1 Vytvořit nový a silný obraz města 6.2 Využít geografické polohy města 6.3 Prezentovat Plzeň jako progresivní město s vysokou společenskou a duchovní hodnotou života 6.4. Zlepšit služby pro cestovní ruch Opatření a projekty navržené v rámci řešení této prioritní oblasti nemají sama o sobě žádný přímý vliv na životní prostředí. Rozvoj turistiky může vést ke zvýšení dopravní zátěže a produkci odpadů. Prioritní oblast 7: Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti Cíle: 7.1 Vytvořit institucionální, legislativní a organizační zajištění hospodářského rozvoje 7.2 Vytvořit podmínky pro lokalizaci menších podniků 7.3 Vytvořit podmínky pro lokalizaci strategických služeb a high-tech technologií 7.4 Zlepšit služby pro cestovní ruch Environmentální dopad projektů a opatření navržených v rámci řešení této prioritní oblasti závisí na způsobu jejich naplnění. Opomnění environmentálních aspektů projektů může způsobit podporu environmentálně nadměrně zatěžujícího podnikání (produkce nebezpečných odpadů, emise do ovzduší, odpadní vody, nakládání s nebezpečnými látkami, vysoké nároky na dopravní obslužnost). V závislosti na míře environmentálně zatěžujících aktivit podniků a jejich nevhodné lokalizaci může dojít ke snížení produkční a regenerační schopnosti území, případně k jeho poškození. Pro vyloučení těchto rizik by při realizaci projektů měla být brána do úvahy následující kriteria: − − − 123

preferovat obnovu a přestavbu stávajících nevyužitých areálů; využití bezodpadových nebo nízkoodpadových technologií; využití nejlepší dostupné technologie (BAT);

POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ − − − − − −

užívání zdravotně a ekologicky nezávadných látek a materiálů; energetická náročnost; recyklovatelnost výrobku, jeho zdravotní nezávadnost; míra využívání namáhavé a/nebo jednotvárné lidské práce; stupeň rizikovosti pracovních míst; dopravní nenáročnost.

Prioritní oblast 8: Zmírnění důsledků krizových situací Cíle: 8.1 Maximálně snížit riziko ztrát na životech a škod na majetku při povodních 8.2 Zvýšit bezpečnost dodávek pitné vody a tepla 8.3 Zajistit vyšší úroveň povědomí o rizicích 8.4 Zvýšení akceschopnosti jednotek požární ochrany Opatření a projekty, které jsou pro tuto oblast navrženy jsou zaměřeny na ochranu před povodněmi, zvýšení bezpečnosti dodávek pitné vody a tepla a zvýšení akceschopnosti jednotek požární ochrany. V závislosti na povaze protipovodňových opatření může při jejich realizaci dojít k ohrožení krajinného rázu a vodních pobřežních a příbřežních společenstev. Proto doporučujeme provést v rámci projektu 8.1.2.1 „Zpracování komplexní studie protipovodňových opatření“ alespoň základní posouzení navržených protipovodňových opatření z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Na druhé straně protipovodňová opatření přinesou snížení zdravotního rizika pro obyvatelstvo, snížení možných škod na životním prostředí v důsledku předcházení vyplavení nebezpečných látek a odpadů. Zlepšení zabezpečení dodávek pitné vody formou výstavby vodohospodářských zařízení může vést k negativnímu ovlivnění jednotlivých složek krajiny a k nadměrnému čerpání zdrojů pitné vody. Pro minimalizaci těchto negativních jevů je nutné uplatňovat následující zásady: − − −

chránit zachovaná přirozená společenstva při výstavbě vodárenských zařízení; realizovat opatření k omezení spotřeby pitné vody; minimalizovat zásahy do volné krajiny; při lokalizaci nových zařízení technické infrastruktury preferovat stávající zastavěné plochy. Realizace opatření a projektů pro zvýšení spolehlivosti dodávek tepla přinese snížení ztrát horké vody v důsledku zamezení úniku z jejich rozvodů a následně snížení energetické náročnosti na výrobu tepla. Zlepšení vybavenosti a zvýšení akceschopnosti jednotek požární ochrany může zvýšit rychlost a účinnost zásahu, a tak omezit únik škodlivých látek při požáru do životního prostředí. Na základě výsledků systematického zkoumání jednotlivých projektů a po identifikaci jejich potenciálních klíčových negativních vlivů na životní prostředí byl učiněn závěr, že ani jeden z posuzovaných projektů nebo opatření nemá významný negativní vliv na životní prostředí. Předpokladem tohoto konstatování ovšem je, že při realizaci těchto opatření a projektů budou respektována navržená doporučení na zmírnění nebo vyloučení potenciálních negativních environmentálních vlivů.

124

© Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Škroupova 5, 305 84 Plzeň Telefon: 378 035 001, Fax: 378 035 002 e-mail: [email protected], www: http://info.plzen-city.cz aktualizace 2007, 2008, 2009, 2010

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

Recommend Documents