Program rozvoje města Uherský Brod. na období

Program rozvoje města Uherský Brod na období 2015 - 2021 Návrhová část

02. dubna 2015

Návrhová část Programu rozvoje m ěsta Uherský Brod

1

ZADAVATEL: Město Uherský Brod Masarykovo nám. 100 688 17 Uherský Brod Odbor rozvoje města

ZPRACOVATEL: RegioPartner, s.r.o. Prosecká 412/74 190 00 Praha 9 Pracoviště zpracovatele: Prosecká 811/76a 190 00 Praha 9

Program rozvoje města Uherský Brod vytvořen v rámci projektu Strategický rozvoj města Uherský Brod je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Projekt reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00142


2

Obsah OBSAH ................................................................................................................................................ 3 B. NÁVRHOVÁ ČÁST ............................................................................................................................. 4 B.1 STRATEGICKÁ VIZE ............................................................................................................................... 5 B.1.1 Strategická vize ....................................................................................................................... 5 B.1.2 Strategické cíle ........................................................................................................................ 6 B.2 OPATŘENÍ A AKTIVITY ........................................................................................................................... 7 B.2.1 Rozvoj zastavěného území města ............................................................................................. 7 B.2.2 Komunitní život ve městě ......................................................................................................... 9 B.2.3 Kvalita života ..........................................................................................................................12 B.3 PODPORA REALIZACE PROGRAMU ...........................................................................................................14 B.3.1 Způsob zajištění, řízení, organizace naplňování PRM ...............................................................15 B.3.2 Postup sledování a vyhodnocování realizace PRM ...................................................................18 B.3.3 Způsob aktualizace PRM .........................................................................................................21 B.3.4 Postup tvorby Akčního plánu ...................................................................................................22 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................ 27 PŘÍLOHA Č .1 - PROJEKTOVÝ ZÁMĚR - ÚVODNÍ INFORMACE ..................................................................................27 PŘÍLOHA Č .2 - PROJEKTOVÝ ZÁMĚR - ZÁKLADNÍ INFORMACE ...............................................................................28 PŘÍLOHA Č .3 - PROJEKTY ZAŘAZENÉ DO AKČNÍHO PLÁNU ....................................................................................29 PŘÍLOHA Č .4 - ZÁSOBNÍK PROJEKTŮ ..............................................................................................................30 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................................. 31 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 32 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 33


3

B. NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část Programu rozvoje města (dále jen PRM nebo PRM UB) vychází z provedené analýzy dat, z kvalitativních a kvantitativních analýz, z veřejných projednání (diskusních fór, Veřejných fór Zdravého města,…) a zejména z dotazníkového průzkumu k dlouhodobému rozvoji města z přelomu roku 2013/2014, oslovením všech obyvatel města. Návrhová část PRM je sestavena ve struktuře definovaných rozvojových oblastí pro střednědobý rozvoj Uherského Brodu, jak vyplynuly z analytické části. Proces programování strategických dokumentů pracuje s třemi rovinami otázek: Co chceme a můžeme změnit? - základní teorie změny Jak toho chceme dosáhnout? - mechanizmu plnění strategie Jak ověříme, že jsme byli úspěšní? - indikátorová soustava a následné vyhodnocování Struktura návrhové části PRM koresponduje s uvedenými principy a má tři základní části: 

formulace strategické vize pro dlouhodobý horizont a její upřesnění strategickými cíli minimálně pro období platnosti PRM UB;



vymezení opatření a aktivit k naplňování strategické vize ve střednědobém období platnosti PRM UB;



podpora realizace PRM, postupy implementace, zodpovědnost za naplňování PRM, frekvence aktualizace Akčního plánu a postupy pro monitorování a evaluace


4

B.1 Strategická vize B.1.1 Strategická vize

Strategická vize budoucnosti města představuje všeobecně přijatelnou formulaci stavu, ve kterém by se město mělo v dlouhodobém časovém horizontu nacházet. Strategické plány jsou sice připravovány na úrovni střednědobého časového horizontu, avšak pro zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce v strategickém plánování je potřeba vizi zaměřit dlouhodobě. Primárním účelem vize je určit základní rozvojovou orientaci města. Vize je formulována na velmi obecné úrovni a zpravidla neobsahuje žádné kvantifikované údaje. Vize města je ted y prvním článkem návrhové části Programu rozvoje města a je důležitým vyjádřením nejzásadnějších představ o jeho budoucnosti, vyjádřených v podobě jednoduchých a výstižných „hesel“. Jak vyplývá z předchozích kapitol, klíčovým obratem pro formulaci strategické vize a následně strategických cílů bude „kvalita života obyvatel města“. Strategickou vizi města lze formulovat následovně:

Uherský Brod – město Komenského a vstupní brána do Bílých Karpat s udržitelným zlepšováním životní úrovně a atraktivnosti prostředí pro stabilní počet obyvatel a podnikatele; královské město plnící funkci správního, vzdělávacího, turistického, poutního a sportovního spádového centra rozvíjené na základě udržovaných historických a kulturních tradic.


5

B.1.2 Strategické cíle

Dlouhodobou vizi prosperujícího města, které poskytuje svým obyvatelům dobré podmínky pro kvalitní život a je vstřícné ke svým návštěvníkům lze precizovat do formy strategických cílů pro budoucnost dané rozvojové oblasti.

Rozvoj zastavěného území města Uherský Brod má moderní, udržovanou a bezpečnou dopravní infrastrukturu, splňující požadavky automobilové a železniční dopravy, ale také má rozvinuté komunikace pro bezmotorovou dopravu a pohyb chodců. Uherský Brod udržuje a provádí rekonstrukce náměstí a městských prostranství, budov a historických nemovitostí ve městě v rozsahu zajišťujícím kvalitní podmínky pro život obyvatel a návštěvníky města.

Komunitní život ve městě Uherský Brod má rozvinutou sociální infrastrukturu a síť sociálních služeb. Dbá na naplňování sociálních potřeb obyvatel města, se zvláštním zřetelem na osoby zdravotně postižené, ohrožené sociální exkluzí, seniory, matky s malými dětmi a další ohrožené skupiny. Uherský Brod dbá na zlepšování podmínek pro vzdělávání a jako zřizovatel pečuje o technický stav a vybavenost školských zařízení. Uherský Brod spravuje odpovědně obecní záležitosti a společně s občany vytváří podmínky pro rozvoj města.

Kvalita života Uherský Brod dbá o životní prostředí ve městě, čistotu a vede své občany k ohleduplnosti k životnímu prostředí. Uherský Brod má rozvinutou infrastrukturu pro volný čas, kulturní a sportovní vyžití svých obyvatel i návštěvníků a vytváří podmínky pro kulturní a společenský život ve městě a pro rozvoj cestovního ruchu.


6

B.2 Opatření a aktivity B.2.1 Rozvoj zastavěného území města

Téma: Dopravní infrastruktura a komunikace Programový cíl 1.1: 

Modernizovat dopravní infrastrukturu ve městě a stavby navazující na silniční a železniční komunikace



Optimalizovat dopravu ve městě, snížit dopravní přetížení centra města a zajistit odpovídající dopravní obslužnost v okrajových částech



Rozvíjet příznivé podmínky pro pohyb chodců po městě, dobudovat cyklopruhy a propojit plánované cyklostezky

Zdůvodnění: Komunikace ve městě, vozovky, chodníky i navazující infrastruktura pro hromadnou dopravu vyžadují trvalou pozornost, protože nedostatky v této oblasti jsou negativně vnímány ze strany obyvatel i návštěvníků a provedené průzkumy považují dopravu ve městě za největší problém. Stejně negativně jsou vnímány důsledky individuální dopravy a to zejména v případech, kdy musí suplovat nedostatečnou dopravní obslužnost hromadnou dopravou. Na nejexponovanějších místech narůstá hluková zátěž a omezením plynulosti dopravy pak dochází k lokálně zvýšené tvorbě emisí do ovzduší. Ve vazbě na řešení infrastruktury navazující na hromadnou dopravu je nezbytné řešit i podmínky pro pohyb chodců a cyklistů. Při organizaci pěších koridorů je třeba zohlednit potřebu zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech – osvětlení, bezbariérovost, vybudování nových bezpečnějších.

Opatření 1.1 Investice do komunikací a infrastruktury pro hromadnou i individuální dopravu Typické aktivity: 

pasportizace komunikací, klasifikace stavu rekonstrukce a modernizace komunikací a dopravní infrastruktury vč. protihlukových opatření  zvyšování bezpečnosti, bezbariérovosti a průchodnosti dopravy ve městě  zlepšování podmínek pro dopravu v klidu (parkování)  zlepšování podmínek pro bezmotorovou dopravu uvnitř města i propojení s okrajovými částmi a dokončení napojení na okolní obce  bezpečná cesta do škol  realizace dopravních akcí navrhovaných v Generelu dopravy a plánu oprav a rekonstrukcí komunikací a chodníků  … 1.1.1 Podíl pasportizovaných komunikací ve městě 1.1.2 Intenzita dopravy na vybraných měrných místech 1.1.3 Počet ročně přepravených osob MHD 1.1.4 Absolutní počet disponibilních parkovacích míst  IROP (PO1) Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony  OPŽP (PO2) Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech 

Indikátory výsledku: Vazba na OP:

Gesčně příslušný útvar MÚ:

Odbor rozvoje města

Spolupráce:

Odbor majetku města, Městská policie


7

Téma: Stavby a prostranství Programový cíl 1.2: 

Udržovat nemovitosti ve vlastnictví města v optimálním stavu a zvláštní pozornost při tom věnovat historicky cenným stavbám



Provádět potřebné rekonstrukce náměstí a městských veřejných prostranství k zachování nebo znovunabytí jejich veřejné funkce



Snižovat energetickou náročnost veřejných budov a škol

Zdůvodnění: Vedle běžné údržby je nutné realizovat i rozsáhlejší investice a snižování energetické náročnosti nemovitostí ve vlastnictví města.

do

rekonstrukce,

revitalizace

Zejména je třeba pečovat o zachování jedinečné historické, architektonické a urbanistické hodnoty města. Způsob rekonstrukce památkových objektů by měl nejenom ochránit historickou hodnotu, ale také počítat se smysluplným využitím těchto objektů. Důležitou součástí zastavěného území města, která plní i nezastupitelnou sociální a veřejnou funkci, jsou náměstí (zejm. nerekonstruované Mariánské náměstí) a další městská prostranství. V úzké návaznosti na pěší koridory je nezbytné koncepčně řešit také jejich komerční či odpočinkovou funkci.

Opatření 1.2 Investice do městských nemovitostí a prostranství Typické aktivity: 


zpracování koncepce správy a využití nemovitého majetku města, plán vnitřních rekonstrukcí  pasportizace městských budov, klasifikace technického stavu  obnova městského mobiliáře  rekonstrukce veřejného osvětlení  rekonstrukce a modernizace městských nemovitostí a prostranství  rekonstrukce historických památek ve městě a realizace Programu regenerace MPZ  zřizování a rozvoj ploch a zařízení vhodných pro podnikání  regenerace brownfield  scelení ploch pro průmysl  podpora bydlení se stabilizací trvale bydlících  energeticky úsporná opatření ve veřejných budovách a školách  rekonstrukce prostor pro sport a volný čas  revitalizace městských hřbitovů  … 1.2.1 Podíl pasportizovaných městských budov 1.2.2 Podíl městských budov v nevyhovujícím technickém stavu  

IROP (PO1) Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony OPŽP (PO5) Energetické úspory



Spolupráce:

Odbor majetku města, Odbor životního prostředí a zemědělství


8

B.2.2 Komunitní život ve městě Téma: Sociální a zdravotní péče Programový cíl 2.1: 

Přizpůsobit zaměření sociálních služeb a kapacity na péči o seniory postupnému stárnutí populace ve městě



Zlepšit podmínky pro sociální i ekonomické začleňování specifických skupin obyvatel a rozvinout koncept prostupného bydlení ve městě



Zlepšit dostupnost zdravotnické péče pro obyvatele města

Zdůvodnění: Stárnutí populace je obecným trendem a významně se již v současnosti dotýká i Uherského Brodu. Demografické studie a prognózy naznačují, že problémy s tím související se budou nadále prohlubovat. Situace v terénních službách v daném okamžiku sice pokrývá poptávku, ale pro budoucnost je třeba se připravit na nárůst požadavků od obyvatel města. Stárnutí populace se odrazí i ve zvýšených nárocích na zdravotnické služby a jejich lepší dostupnost v místě. Trvalá podpora opětovného začleňování specifických skupin obyvatel (sociálně slabých, zdravotně postižených, závislých na návykových látkách nebo jinak obtížně adaptovatelných) je jedním z předpokladů pro předcházení sociálnímu napětí ve městě. Vedle seniorů se formují i další skupiny znevýhodněných osob, jejichž sociální situace se pohybuje na hranici únosnosti a v některých případech i za ní. Kromě přístupu ke vzdělání a následně k pracovním příležitostem je pro tyto znevýhodněné skupiny osob klíčové mít i cenově dostupnou příležitost bydlet.

Opatření 2.1 Rozvoj péče o seniory a sociální služby napomáhající začleňování specifických cílových skupin Typické aktivity: 


rekonstrukce prostor pro služby sociální prevence  zvýšení kapacit pobytových služeb  rozšíření kapacit služeb sociální prevence  zlepšení dostupnosti bydlení pro osoby s nízkými příjmy  protidrogová prevence mládeže  realizace Aktualizace střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města  participace na podpoře zaměstnanosti obyvatel města  při potřebě dále zlepšovat, rekonstruovat infrastrukturu pro zdravotní péči  … 2.1.1 Počet sociálních bytů na 1000 obyvatel 2.1.2 Počet lůžek v domovech se zvláštním režimem, dostupných v regionu ORP 2.1.3 Počet lůžek v noclehárně (služba sociální prevence)  IROP (PO2) Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů  OPZ (PO1) Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly  OPZ (PO2) Sociální začleňování a boj s chudobou


Odbor sociálních věcí

Spolupráce:

Odbor majetku města


9

Téma: Vzdělání Programový cíl 2.2: 

Doplnit potřebnou infrastrukturu pro školní a předškolní vzdělávání, zejména školní hřiště, specializované učebny základních škol a herní prvky pro mateřské školy



Zlepšovat podmínky pro zájmovou a mimoškolní činnost dětí a mládeže

Zdůvodnění: Infrastruktura a vybavenost základních škol a mateřských škol částečně chybí a částečně si vyžaduje modernizaci. Zejména se jedná o vybavenost technických učeben a sportovišť u základních škol a dále o revitalizaci zahrad mateřských škol a jejich vybavenost herními prvky. Rovněž je třeba dořešit bezbariérový přístup do vybraných MŠ a ZŠ. Vedle infrastrukturních potřeb v oblasti vzdělávání je třeba věnovat pozornost také otázkám inkluzivního vzdělávání, péči o děti s logopedickými vadami nebo specifickými poruchami učení. Důležité je také průběžně podporovat rozvoj podmínek pro mimoškolní a zájmovou činnost dětí a mládeže, jako nejefektivnější prevenci vzniku sociálně vyloučených skupin mladistvých.

Opatření 2.2 Zlepšit podmínky pro školní a předškolní vzdělávání a pro mimoškolní činnost Typické aktivity: 


pasportizace školních budov a přilehlých prostranství v majetku města, klasifikace vybavenosti a technického stavu  modernizace zahrad MŠ a obnova herních prvků  modernizace školních tříd ZŠ  navýšení kapacit MŠ ve třídách se zvláštním režimem  modernizace technologií ve školních jídelnách MŠ a ZŠ  dobudování sportovišť a dopravního hřiště u ZŠ  rekonstrukce sportovišť vč. oplocování dětských hřišť  … 2.2.1 Podíl školních budov a přilehlých prostranství v majetku města, s nevyhovující vybaveností či technickým stavem 

 

OPVVV (PO2) Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj a (PO3) Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání IROP (PO1) Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony IROP (PO2) Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů


Odbor školství, kultury a sportu

Spolupráce:



10

Téma: Veřejná správa Programový cíl 2.3: 

Udržet a dále posilovat angažovanost obyvatel při správě města a při naplňování strategických cílů rozvoje města.



Posilovat u obyvatel města sounáležitost navzájem i s městem samotným a omezit projevy asociálního chování, vandalismu a poškozování veřejného majetku.



Posilovat u obyvatel města pocit bezpečí a ochrany jejich zdraví a majetku.



Samospráva směřující ke zlepšení kvality života obyvatel města

Zdůvodnění: Do občanského života ve městě je třeba zapojit co nejvíce jeho obyvatel a budovat jejich vzájemnou sounáležitost. Současně je třeba působit na obyvatele města a posilovat jejich identifikaci se „svým“ městem. Angažovanost obyvatel při správě města je jedním ze základních atributů, rozvíjených městem v posledním období. Na tento proces je třeba navázat i v budoucnosti kvalitním městským marketingem. Bezpečnost a zajištění pořádku ve smyslu efektivní veřejné správy se významně neodlišuje od porovnatelných měst. Přesto však je třeba dále posilovat efektivnost činnosti městské policie, případně dalších institucí, podílejících se na zajištění bezpečnosti, pořádku a čistoty ve městě. Investice do technické infrastruktury musí doprovázet vzdělávání, osvěta a preventivní činnost na všech úrovních. Zejména v oblastech a u skupin obyvatel ohrožených sociálním vyloučením je třeba dále rozvíjet prevenci a předcházet tak vzniku sociálně patologických jevů ve městě. Samospráva bude pokračovat v zavádění eGovernementu a připraví zavádění konceptu Smart cities.

Opatření 2.3 Rozvíjet podmínky pro občanský život, bezpečnost a pořádek ve městě Typické aktivity: 


optimalizace provozu IS Městské policie, s cílem dosáhnout záznamu i publikace dat v reálném čase  zavádění ICT a eGovernementu do veřejné správy  vypracování koncepčních a strategických dokumentů vč. územního plánu  zavádění konceptu Smart cities  zlepšování materiálně technického vybavení JSDH  zlepšování místní Agendy 21 a spolupráce s veřejností  … 2.3.1 Celkový počet diskusních fór a setkání s občany města 2.3.2 Počet účastníků diskusních fór a setkání s občany města    

IROP (PO3) Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí OPZ (PO1) Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly OPZ (PO3) Sociální inovace a mezinárodní spolupráce OPZ (PO4) Efektivní veřejná správa


Odbor kanceláře tajemníka

Spolupráce:

Odbor sociálních věcí Odbor rozvoje města


11

B.2.3 Kvalita života Téma: Životní prostředí Programový cíl 3.1: 

Zvyšovat hodnotu a úroveň veřejného prostoru a navazující infrastruktury



Omezení negativních vlivů na obyvatelstvo a majetek (povodně, sesuvy, kvalita ovzduší, hluk)



Zvýšení udržitelnosti krajiny a její přístupnosti pro návštěvníky



Zefektivnit třídění komunálního a stavebního odpadu, dořešit koncepci nakládání s odpady před uzavřením skládky Prakšická

Zdůvodnění: Pro pozitivní vnímání města ze strany obyvatel i návštěvníků je nezbytné přistoupit koncepčně k zeleným plochám města a revitalizovat, udržovat a případně zakládat novou městskou zeleň. Rovněž je třeba cílevědomě omezovat negativní faktory snižující kvalitu životního prostředí. Takovými faktory jsou např. exhalace nebo znečisťování povrchových vod, ale také čistota ve městě a údržba komunikací. Z hlediska ochrany života a majetku je pak nezbytné pečovat o vodní toky a činit protipovodňová opatření. Také krajinu je třeba považovat za součást životního prostředí, dbát na její udržitelnosti a využívat ji ke zdravému životnímu stylu. Součástí péče o životní prostředí ve městě je také udržování systému efektivního nakládání s odpady, třídění a využití bioodpadu.

Opatření 3.1 Zkvalitňování životního prostředí ve městě Typické aktivity: 

doplnění míst s městským mobiliářem (lavičky, koše, atd.) rozvoj nových zelených cest městem a ploch zeleně dle nového Generelu zeleně vytváření podmínek pro rozšíření možností třídění komunálního, stavebního odpadu vyřešit nakládání s komunálními odpady do doby ukončení skládky Prakšická III. realizace návrhů nového Plánu odpadového hospodářství města příprava a realizace protipovodňových opatření péče o vodní toky, zakládání a péče o vodní nádrže opatření pro snížení imisního zatížení (topeniště, doprava) preventivní opatření pro snížení škod způsobených sesuvy půdy dokončení chybějících 2 % odkanalizování města výsadba a doplnění zeleně ve volné krajině realizace plánu společných zařízení (v rámci KPÚ) rozvoj turistické infrastruktury ve volné krajině a v okolních příměstských lesích zvyšování povědomí veřejnosti v oblasti udržitelného rozvoje města (občané, školy, zájmové organizace)  eliminace ekologických dopadů výstavby obchvatu Těšova a Újezdce 3.1.1 Výměra revitalizovaných ploch 3.1.2 Počet obyvatel a majetku, ochráněný proti povodním 3.1.3 Délka nových komunikací v nezastavěném území (polních cest) a počet interakčních prvků 3.1.4 Množství separovaného odpadu v tunách 3.1.5 Podíl vytříděného BRKO vůči směsnému komunálnímu odpadu  OPŽP (PO1) Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní  OPŽP (PO4) Ochrana a péče o přírodu a krajinu             

Indikátory výsledku:

Vazba na OP:


12


Odbor životního prostředí a zemědělství

Spolupráce:


Téma: Volný čas Programový cíl 3.2: 

Rozvíjet podmínky pro kulturu, sport a volný čas podle potřeb a zájmů obyvatel města i návštěvníků všech věkových kategorií, vč. doplňování chybějící infrastruktury



Zlepšit podmínky pro spolkovou činnost v městských zařízeních



Posilovat atraktivitu města podporou široké nabídky kulturních, sportovních a společenských akcí

Zdůvodnění: Investicím do infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas věnuje město nemalé prostředky. Je proto úkolem pro budoucnost zajistit i efektivní využívání vybudované infrastruktury. Je třeba podporovat aktivní postoje a spolkovou činnost zájmových skupin obyvatel, ať již definovaných lokálně, profesně, nebo na základě věkových či sociálních charakteristik dané skupiny. Možnosti aktivně využívat volný čas, věnovat se sportu a kultuře zkvalitňují podmínky pro život obyvatel města a mohou tak sehrát určitou roli v rozhodování, zda hledat či nehledat lepší místo pro bydlení. Rozvoj společenského a kulturního života ve městě a široká nabídka kulturních a sportovních akcí mají pozitivní dopad nejen na obyvatele Uherského Brodu, ale i návštěvníci města vyžadují určité standardy pro využití volného času, který se rozhodli v Uherském Brodě a okolí strávit. Podporou rozvoje spolkové činnosti omezovat šíření sociálně patologických jevů ve společnosti, především pak mezi mladými lidmi.

Opatření 3.2 Zkvalitňování podmínek pro využívání volného času Typické aktivity: 


rozšíření a obnova materiálně technického vybavení pro pořádání kulturních akcí a volnočasových aktivit  zajištění a rekonstrukce stávajících prostor pro spolkovou činnost a pořádání kulturních a společenských akcí i v jednotlivých městských částech  zvýšení informovanosti veřejnosti o kulturní nabídce a zapojení do kulturního života  rozšíření spolupráce s partnerskými městy v oblasti kulturní výměny a organizace společných aktivit  metodická a mediální podpora neziskových organizací, kulturních spolků ve městě i mimo  vybudování nového objektu planetária  zlepšení podmínek pro venkovní koupání 3.2.1 Počet akcí pořádaných v městských objektech a na veřejných prostranstvích 3.2.2 Počet akcí pořádaných ve spolupráci s městem 3.2.3 Počet návštěvníků ve vybraných kulturních zařízeních za rok 3.2.4 Počet návštěvníků ve vybraných sportovních zařízeních za rok  IROP (PO1) Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony  IROP (PO2) Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů



Spolupráce:



13

B.3 Podpora realizace programu Zpracováním a schválením Programu rozvoje města Uherský Brod dochází k vymezení hlavních problémů města a prostředků, pomocí kterých je možné tyto problémy řešit, resp. k identifikaci hlavních rozvojových aktivit. Koncepční dokumenty města Program rozvoje města reflektuje všechny aktuální koncepční dokumenty města a současně iniciuje jejich aktualizaci všude tam, kde již pozbyly platnost.  Územní plán města (2004, původně měl být PRM zpracováván paralelně s novým ÚP);  Generel dopravy města (aktuálně připravovaný 2015);  Koncepce prevence kriminality města (2013);  Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod (2008);  Generel zeleně (1997);  Plán odpadového hospodářství města Uherský Brod (2011);  Povodňový plán města Uherský Brod (2005);  Generel odvodnění pro území města Uherský Brod (2010);  Aktualizace č. 1 Plánu financování vodovodů a kanalizací města Uherský Brod (2013)  Komunikační strategie města Uherský Brod (2014);  Program regenerace MPZ Uherský Brod 2013-2017 (2012);  Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod;  Informační strategie města Uherský Brod;  Územní energetická koncepce města Uherský Brod (2009);  Program regenerace panelového sídliště Olšava (2011);  Program regenerace panelového sídliště Pod Vinohrady (2013);  Rozpočtový výhled  Komplexní pozemkové úpravy  Programové prohlášení Rady města Uherský Brod na volební období 2014 – 2018; Implementace Stejně důležité jako stanovení strategie je i stanovení způsobu, jak bude strategie v praxi implementována. Proces postupné realizace cílů vytýčené strategie bývá obvykle označován jako proces implementace. Implementace řeší tři základní procesy:  Způsob zajištění, řízení, organizace naplňování PRM;  Postup sledování a vyhodnocování realizace PRM;  Způsob aktualizace PRM.


14

B.3.1 Způsob zajištění, řízení, organizace naplňování PRM

Vytvoření řídící struktury implementace PRM UB Z hlediska posloupnosti jednotlivých kroků při zpracování návrhu implementace strategie je nezbytné hned na počátku navrhnout institucionální strukturu, která v maximální možné míře využívá stávající organizační struktury. V rámci tohoto kroku bude určen:  Nositel a gestor implementace strategie (zodpovědnost instituce i odpově dnost personální)  Nastavení řídící struktury, včetně nastavení rolí a odpovědností jednotlivých subjektů zapojených do implementace. Základní úrovní v hierarchii realizace PRM jsou gestoři jednotlivých opatření. Zpravidla se jedná o konkrétní odbory Městského úřadu, které připravují návrhy projektů a akcí ze své působnosti, navrhované realizovat k dosažení příslušných specifických cílů PRM. Gestoři m.j. sledují a vyhodnocují vývoj stanovených indikátorů výsledku, jimiž je poměřován vývoj v dané oblasti, podílejí se na zpracování podkladů pro aktualizaci Akčních plánů a také připravují podklady pro monitorovací zprávy. Nejdůležitějším orgánem pro realizaci Strategického plánu na úrovni politické je starosta a Rada města, které lze považovat za „Řídící tým strategie“. Tento tým by měl rozhodovat o všech důležitých koncepčních otázkách, které jsou s realizací strategického plánu spojeny, stejně jako o otázkách komunikace s veřejností a o propagaci výsledků. Výkonnou jednotku poté tvoří tzv. „Řídící výbor PRM“, vedený zpravidla tajemníkem MěÚ nebo pověřeným členem Rady města. Klíčovou roli v Řídicí skupině PRM hraje „manažer rozvoje města“. Hlavním úkolem Řídicího výboru PRM je organizační zabezpečení realizace konkrétních projektů/akcí pod koordinací manažera rozvoje města. Funkce orgánu pro monitorování PRM může být svěřena např. Zastupitelstvu nebo některé mu z jeho výborů (Výbor pro strategický rozvoj).


15

Obrázek č. 1 – Řídicí struktura implementace strategie

Obrázek č. 2 – Role samosprávy a MÚ v implementaci PRM UB

Výbor pro strategický rozvoj města

Zastupitelstvo města

Rada města Oddělení interního auditu

Starosta

Městská policie

Odbor sociálních věcí


Tajemník


Odbor životního prostředí a zemědělství


2. místostarosta

1. místostarosta

Odbor finanční

Odbor kanceláře tajemníka

Manažer rozvoje města


Odbor správní

Odbor stavebního úřadu

Odbor obecního živn. úřadu

16

Ve vztahu k realizaci PRM jsou vymezeny následující „výkonné“ role: 

manažer rozvoje města

Manažer rozvoje města je zodpovědný za vypracování a plnění Akčního plánu, za reportování politickému vedení (Radě města), za monitoring plnění PRM UB i za provádění plánovaných evaluací. Stejně důležitou funkcí manažera rozvoje města je však také komunikace s realizátory jednotlivých akcí napříč úřadem, resp. projektů a s partnery angažovanými do realizace PRM UB. 

gestor opatření

Každé opatření PRM UB má stanoveného „gestora“, který je odpovědný za průběh realizace opatření a připravuje za dané opatření podklady pro Akční plán a pro monitorovací zprávy. 

realizátor aktivity (projektu/akce)

Osoba odpovědná za realizaci konkrétního projektu/akce, zpravidla konkrétní pracovník z odboru, jemuž přísluší gesce k danému opatření PRM UB, případně zástupce příspěvkové organizace města nebo jiná instituce financovaná z rozpočtu či příspěvku města.


17

B.3.2 Postup sledování a vyhodnocování realizace PRM

Při sledování a vyhodnocování realizace PRM UB je třeba rozlišovat dvě roviny:  proces monitorování  proces evaluace Pro oba uvedené procesy je klíčové nastavení indikátorové soustavy.

Nastavení indikátorové soustavy Pro sledování odrazu jakékoliv intervence do reálného prostředí se využívá indikátorová soustava. Podle charakteru indikátorů se rozlišují tři úrovně. Indikátory kontextu Pro sledování vývoje širších souvislostí, v nichž naplňování strategických cílů PRM probíhá, je nezbytné nastavit omezené množství tzv. kontextových indikátorů. Ty mají popisovat nejdůležitější trendy v prioritních oblastech a mohou v průběhu realizace PRM upozornit na to, zda dochází či nedochází k významné změně vnějšího prostředí. Tabulka č. 1 – Indikátory kontextu (Uherský Brod / ČR)

indikátor kontextu (Uherský Brod / ČR) Index stáří (65+/15-) (2013) Index závislosti II (65+/15-65) (2013) Průměrný věk (2011) Míra nezaměstnanosti (2011) Počet uchazečů na 1 volné místo (2011) Migrační saldo (2013) Přirozená změna počtu obyvatel (2013)

Měrná jednotka

výchozí stav

% % roky % osoby osoby osoby

137,0/ 115,7 27,1/ 25,7 41,4 / 41,3 8,48 / 8,6 14,4 / 14,2 -51 / -1 297 -8 / -2 409

Zdroj dat ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ

Indikátory výsledku Programový cíl, stanovený ve PRM pro každé opatření je nezbytné kvantifikovat jedním nebo více indikátory výsledku a tím zaručit měřitelnost jeho dosahování. Primárními kritérii pro indikátor výsledku je jeho vypovídací schopnost o dosažené změně a přesně definovaný způsob měření a dostupnost, včetně výchozí hodnoty. Indikátor výsledku může být konkrétním projektem nebo akcí realizován přímo (např. počet míst v domovech pro seniory na 1000 obyvatel) a pak je nezbytné kvantifikovat očekávaný přínos daného projektu nebo akce předem, nebo je realizován nepřímo (intenzita dopravy na vybraných komunikačních uzlech) a pak je přínos realizovaných projektů a akcí předmětem následné evaluace.


18

Indikátory výsledku PRM jsou základním přehledem konkrétních parametrů prostředí, které mají být ve střednědobém horizontu zlepšeny. Sledování vývoje parametrů prostředí bude prováděno s roční periodicitou. Zdrojem dat pro průběžnou evaluaci bude u dat sledovaných na krajské nebo národní úrovni Český statistický úřad (ČSÚ). U indikátorů sledovaných na úrovni města budou vývoj indikátorů sledovat a data pro evaluaci shromažďovat věcně příslušné odbory Městského úřadu – gestoři příslušného opatření. Tabulka č. 2 – Indikátory výsledku

Indikátor výsledku

Měrná jednotka

1.1.1 Podíl pasportizovaných komunikací ve městě 1.1.2 Intenzita dopravy na vybraných měrných místech 1.1.3 Počet ročně přepravených osob MHD

Výchozí hodnota (2014)

% počet/24h

Cílový stav 100%

viz Tab. A35

pokles

osob

nárůst

1.1.4 Absolutní počet disponibilních parkovacích míst

-

nárůst

1.2.1 Podíl pasportizovaných městských budov

%

100%

1.2.2 Podíl městských budov v nevyhovujícím technickém stavu

%

pokles

2.1.1 Počet sociálních bytů na 1000 obyvatel (max. počet…)

-

nárůst

2.1.2 Počet lůžek v domovech pro osoby se zdravotním postižením dostupné v regionu ORP

-

nárůst

2.1.3 Počet lůžek v noclehárně (služba sociální prevence)

-

nárůst

2.2.1 Podíl školních budov a přilehlých prostranství v majetku města, s nevyhovující vybaveností či technickým stavem

%

pokles

2.3.1 Celkový počet diskusních fór a setkání s občany města

-

neklesající

osob

nárůst

m2

nárůst

3.1.2 Počet obyvatel a majetku, ochráněný proti povodním

osob

nárůst

3.1.3 Délka nových komunikací v nezastavěném území (polních cest) a počet interakčních prvků

km, -

nárůst

3.1.4 Množství separovaného odpadu

t

nárůst

3.1.5 Podíl vytříděného BRKO vůči směsnému komunálnímu odpadu

%

nárůst

3.2.1 Počet akcí pořádaných v městských objektech a na veřejných prostranstvích

-

nárůst

3.2.2 Počet akcí pořádaných ve spolupráci s městem

-

nárůst

3.2.3 Počet návštěvníků ve vybraných kulturních zařízeních

osob/rok

nárůst

3.2.4 Počet návštěvníků ve vybraných sportovních zařízeních

osob/rok

nárůst

2.3.2 Počet účastníků diskusních fór a setkání s občany města 3.1.1 Výměra revitalizovaných ploch


19

Indikátory výstupu Indikátor výstupu popisuje přímý produkt realizace projektů, kterými je dané konkrétní opatření naplňováno. Slouží jako věcný ukazatel realizace opatření respektive aktivit. Proto je výchozí hodnota indikátoru vždy nula a výsledná hodnota udává, kolik věcných jednotek bylo realizováno - počet (vybudovaných) km, počet (vyškolených) osob, počet (propagačních) brožur atp. Indikátor výstupu je nezbytné kvantifikovat pro každý financovaný projekt nebo akci samostatně a tvoří základní kritérium pro vyhodnocení efektivnosti vynakládaných finančních prostředků. S ohledem na rozmanitost předpokládaných projektů a akcí k realizaci PRM UB budou konkrétní indikátory charakterizovány v návrhu na realizaci (financování) projektu či akce, včetně cílových hodnot, jichž bude realizací dosaženo.

Nastavení systému monitorování naplňování cílů strategie Stěžejním bodem monitoringu je správné nastavení indikátorů k jednotlivým cílům již v průběhu přípravy intervenční logiky strategie. Systém monitoringu bude sloužit k průběžnému vyhodnocování postupu realizace PRM z hlediska dosahování cílů. Systém indikátorů a monitoringu musí být nastaven tak, aby umožnil včas odhalit nedostatečné plnění cílů. Správné nastavení systému monitoringu je posléze klíčové pro efektivní realizaci evaluačních ak tivit, neboť bude poskytovat vstupní data pro evaluace. Výroční monitorovací zprávu o realizaci PRM sestavuje manažer rozvoje města z podkladů předaných gestory jednotlivých opatření a na základě vlastní manažerské činnosti. Monitorovací zpráva musí obsahovat všechny informace relevantní pro rozhodování orgánu ustaveného pro monitorování PRM. Současně musí monitorovací zpráva poskytnout úplné informace politické reprezentaci města. Monitorovací zpráva zejména obsahuje:  přehled projektů/akcí realizovaných v daném roce k naplnění specifických cílů opatření PRM (v členění zahájené, ukončené, průběžně realizované), včetně indikátorů výstupu;  přehled nákladů vynaložených z rozpočtu města na realizaci projektů/akcí;  přehled projektů dotovaných z prostředků mimo rozpočet města (Evropské strukturální a investiční fondy, národní veřejné prostředky, zahraniční fondy, jiné apod.);  pokrok dosažený při realizaci jednotlivých opatření PRM, kvantifikovaný na základě vývoje indikátorů výsledku, vč. komentáře;  pozitivní a negativní aspekty realizace PRM v uplynulém roce. Před předložením Monitorovací zprávy Řídicímu týmu strategie projedná manažer rozvoje města v orgánu ustaveném pro monitorování PRM obsah Monitorovací zprávy a zejména závěrečnou kapitolu shrnující operativně přijatá opatření na úrovní Řídicí výboru PRM, reagující na vývoj situace při realizaci PRM v daném období a také navrhovaná doporučení pro Řídicí tým strategie, resp. pro Městský úřad.


20

Nastavení systému evaluace Programu rozvoje města Specifickým postupem, jímž se zkoumá relevance strategie samotné a způsobu její implementace se nazývá evaluace. Přesný postup je uveden v Evaluačním plánu, který stanoví druhy evaluací, které se budou provádět a účel evaluací. Z hlediska charakteru jednotlivých typů evaluací rozlišujeme:  Evaluaci ex-ante, která se však v případě Strategického plánu zpravidla neprovádí;  Evaluace on-going, která probíhá během procesu a má za cíl korigovat způsob implementace strategie;  Evaluace ex-post, která vyhodnotí dosavadní průběh jako základní informaci pro nastavení následujícího období;  Evaluace ad hoc, jejíž obsah je stanoven na základě aktuálních potřeb. Evaluační plán se zpravidla schvaluje spolu se strategií a pro případ PRM by se měl zaměřit na nanejvýš dvě evaluace:  Průběžná evaluace PRM v polovině období platnosti strategie za účelem možnosti dílčího přenastavení intervenční části,  Závěrečná evaluace PRM, jako podklad pro aktualizaci strategie.

B.3.3 Způsob aktualizace PRM

Rozsah potřebné aktualizace PRM vyplyne z provedené evaluace on-going, tedy v průběhu platnosti strategie a pak na základě ex-post evaluace v době, kdy se předpokládá tvorba nového, aktuálního strategického dokumentu. Jinou otázkou je průběžná aktualizace přehledu projektů a akcí plánovaných uskutečnit ve fiskálním roce a propojených s rozpočtem města. Klíčovým dokumentem pro vlastní realizaci Programu rozvoje města je Akční plán. Zpravidla tvoří samostatnou přílohou Programu rozvoje města v době jeho vzniku a pak se každoročně (jednou za dva roky) vytváří aktuální verze. Výchozí verze Akčního plánu vzniká paralelně s tvorbou strategie (Programu rozvoje města) a zahrnuje projekty/akce na následující rok a většinou i výhled pro období na další dva roky. Zvláštní pozornost při sestavování Akčního plánu věnuje manažer rozvoje města námětům, na jejichž realizaci je reálné získání prostředků z dotačních titulů, především z operačních programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů.


21

B.3.4 Postup tvorby Akčního plánu

Tvorba Akčního plánu na příslušný rok se skládá ze tří na sebe navazujících fází – fáze přípravné, fáze propojení s finančním výhledem města a pak teprve následuje fáze vlastní publikace Akčního plánu. V přípravné fázi, která probíhá v období platnosti aktuálního Akčního plánu, organizuje manažer rozvoje města zpracování projektových záměrů nově zahajovaných akcí pro budoucí období. Důsledně při tom dbá na prověření vazeb na územní plán a na majetek města. Nově předkládané náměty mají formát „karty projektu“ a musí obsahovat úd aje dostatečné pro posouzení relevance projektu/akce pro realizaci v rámci PRM UB (Příloha č. 1), zejména:     

gestora příslušného opatření zdůvodnění účelnosti aktivity (projektu/akce), zdůvodnění vazby projektu/akce na PRM UB, hlavní cíle projektu/akce měřitelné indikátory výstupu

Karty projektů již dříve zpracované spolu s kartami projektů nově navrhovaných se promítají do „zásobníku projektů“. Zásobník projektů naplňují svými náměty gestoři jednotlivých opatření PRM UB a kompletuje jej manažer rozvoje města. Formální struktura zásobníku projektů je uvedena v Příloze č. 3. Manažer rozvoje města ve spolupráci s odbory MÚ tímto způsobem průběžně aktualizuje zásobník projektů Akčního plánu. Z předložených námětů vyřadí manažer rozvoje města ve spolupráci s Řídícím výborem PRM ty, které nekorespondují s PRM UB a nebudou zahrnuty do konsolidovaného zásobníku projektů Akčního plánu (a předkladatele o této skutečnosti informuje). Klíčovou částí přípravné fáze je okamžik, kdy manažer rozvoje města ukončí předkládání n ových námětů a z konsolidovaného zásobníku projektů vybere ty, které jsou navrhovány k zahájení v následujícím roce (reálnost zahájení si manažer rozvoje města ověří u jednotlivých gestorů opatření). Projekty/akce navrhované k zahájení v následujícím roce spolu s víceletými projekty/akcemi přecházejícími z aktuálního Akčního plánu jsou výchozím přehledem projektů/akcí pro připravovaný Akční plán na příští rok. Manažer rozvoje města si pro ně vyžádá aktualizaci „karet projektů“, resp. jejich doplnění (viz Příloha č. 2). Následně manažer rozvoje města sestaví přehled projektů/akcí navrhovaných k realizaci v příštím roce („long list“ projektů pro Akční plán následujícího roku). Důležité je, aby se předpokládaný finanční objem projektů/akcí navrhovaných k realizaci v příštím roce pohyboval v intencích finančního výhledu města.


22

Formálně je „long list“ zpracován jako přehled projektů (viz Příloha č. 3) doplněný přesnou specifikací jednotlivých zahrnutých projektů/akcí (viz Příloha č. 2). Přípravná fáze je završena předložením přehledu projektů/akcí navrhovaných k zahrnutí do Akčního plánu na příští rok Radě města (řídicímu týmu strategie). Manažer rozvoje města v „long listu“ označí projekty/akce, které jsou klíčové pro naplnění cílů jednotlivých priorit a opatření, resp. podmiňující realizaci dalších projektů/akcí v rámci příslušného opatření a také víceleté projekty, jejichž řešení a financování již bylo zahájeno. Rada města rozhodne, které projekty/akce mají být s ohledem na naléhavost, politickou potřebnost a disponibilní finanční prostředky prioritně realizovány v následujícím a dalším roce, přičemž sama může předložený návrh doplnit o další konkrétní projekty/akce. Výsledkem je „short list“ projektů pro Akční plán následujících dvou let – „prioritní projekty města“.

Nastavení vazby Akčního plánu s rozpočtem města Při střednědobé platnosti Strategického plánu a ročním rozpočtování výdajů města je optimální také s roční nebo dvouletou periodicitou vytvářet a schvalovat Akční plány pro realizaci opatření PRM. Pro kontinuitu tohoto procesu je vhodné formálně zpracovat i výhled na jeden až dva navazující roky. Akční plán podrobně specifikuje plánované projekty a akce v rámci jednotlivý priorit a opatření a obsahuje rovněž určení subjektů (případně i osob) odpovědných za jednotlivé projekty a akce. Součástí zpracování a zejména schvalování Akčního plánu je jeho provázání na rozpočet města. Sestavení rozpočtu na realizaci PRM UB v daném roce bude jednou z klíčových aktivit implementace. Sestavení rozpočtu úzce navazuje na přípravu Akčního plánu, resp. na výčet aktivit, které mají být v daném roce realizovány. Součástí procesu tvorby finančního plánu musí být:  Odhad finančních nákladů projektů a akcí navrhovaných do Akčního plánu a také určení zdrojů pro jejich financování;  Vlastní sestavení rozpočtu návrhu Akčního plánu a určení zdrojů financování podle jednotlivých položek rozpočtu;  Porovnání rozpočtu návrhu Akčního plánu s finančním výhledem daného roku;  Rozhodnutí, které z navrhovaných projektů a akcí z návrhu Akčního plánu mají finanční krytí, a které tedy budou zahrnuty do Akčního plánu na daný rok.


23

Obrázek č. 3 – Přípravná fáze tvorby Akčního plánu


Návrh projektů k zahájení v příštím roce (long list) Prioritní projekty města (short list)

Starosta a Rada města

Po vymezení prioritních projektů/akcí pro Akční plán následujícího roku bude mož né přistoupit k fázi propojení Akčního plánu s finančním výhledem. V této fázi bude nezbytné finančně zreálnit rozsah a finanční objem projektů/akcí plánovaných zahájit v příštím roce. Při tvorbě rozpočtu na následující rok je v maximální míře zohledněn „short list“ prioritních projektů města, schválený Radou města. V procesu standardního schvalování návrhu rozpočtu jsou v reálné míře zohledněny nejnaléhavější a nejlépe připravené projekty, víceleté projekty již probíhající, případně projekty dotované z veřejných prostředků a jsou na ně vyčleněny potřebné prostředky.

Obrázek č. 4 – Propojení tvorby Akčního plánu s finančním výhledem

Starosta a Rada města

Prioritní projekty města (short list) Projekty zahrnuté do rozpočtu


Zastupitelstvo

24

Schválením rozpočtu města Zastupitelstvem je s konečnou platností rozhodnuto, které projekty/akce budou v příštím roce opravdu zahájeny, resp. financovány.

Obrázek č. 5 – Schválení Akčního plánu spolu s rozpočtem města

Zastupitelstvo

Schválení rozpočtu Schválený Akční plán


Po schválení rozpočtu provede manažer rozvoje města vlastní publikaci Akčního plánu. Z návrhu nově zahajovaných projektů/akcí, projednaného v Radě města („short list“) vypustí ty, na které nebyly vyčleněny finanční prostředky v rozpočtu města a po dohodě s předkladatelem je převede zpět do zásobníku projektů s odročením jejich zahájení. Ty projekty/akce, o jejichž financování v příštím roce rozhodlo Zastupitelstvo schválením rozpočtu, tvoří základ Akčního plánu na následující rok. Po konečném zpracování Akčního plánu je tento dokument publikován stanoveným způsobem (materiál je předložen na jednání Zastupitelstva, které jej „vezme na vědomí“, dokument je publikován na webových stránkách města apod.). Projekty/akce uvedené v Akčním plánu na příslušný rok mají zajištěno financování v rozpočtu města a realizují se standardním postupem.

Akční plán Akční plán na aktuální rok v plném znění je tvořen třemi částmi: 1. karty projektů PRM UB, zahrnutých do Akčního plánu nově, nebo přecházejících z minulého roku při víceletých projektech a akcích - podle Přílohy č. 2. 2. přehled projektů a akcí PRM UB, zahnutých do rozpočtu města (vč. případných akcí bez finančních nároků) - podle Přílohy č. 3.


25

3. zásobník projektů (zpravidla na následující dva roky po aktuálním roce Akčního plánu) podle Přílohy č. 4. Veřejně se publikuje zpravidla pouze 1. a 2. část.


26

Přílohy Příloha č. 1 - Projektový záměr - úvodní informace Projektový záměr - úvodní informace Rozvojová oblast Opatření Zodpovědný útvar MÚ (gestor) Záměr zpracoval (odpovědný vedoucí/projektový manažer)

Datum:

Název projektu Číslo projektu

Typ projektu: rok zahájení

opatření PRM UB

Doba trvání projektu (měsíc/rok) Zahájení projektu (mmrrrr): Popis stávajícího stavu (charakteristika stávající situace)

útvar gestora

interní číslo gestora

Ukončení projektu (mmrrrr):

Zdůvodnění projektu (důvody pro realizaci)

Popis cílového stavu (měřitelné výstupy projektu)

Plánovaný peněžní přínos

Plánovaný nepeněžní přínos

Podmínky realizovatelnosti (vazba na územní plán, přiznaná dotace, jiný komentář apod.)

Plánované náklady na projekt Náklady na přípravnou fázi Náklady na realizační fázi Celkové náklady na projekt Náklady na provozní fázi (min. 5 let po ukončení projektu) Celkové náklady na projekt vč. provozní fáze Cizí zdroje – dotace zdroj dotace Náklady hrazené z rozpočtu města (přípravná, realizační i provozní fáze) celkem 2015 2016 (v tis. Kč)

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

2017

2018


2019

2020

2021

27

Příloha č. 2 - Projektový záměr - základní informace


28

Příloha č. 3 - Projekty zařazené do Akčního plánu

Číslo projektu

Název projektu

Investiční projekty celkem Neinvestiční projekty a akce celkem


Zahájení Ukončení Typ Celkové náklady projektu projektu projektu vč. provozní (mmrrrr) (mmrrrr) (IA/NA) fáze (v tis. Kč)

Cizí zdroje dotace (v tis. Kč)

Hrazeno z rozpočtu města (v tis. Kč)

z toho v 2015 (v tis. Kč)

Příloha č. 4 - Zásobník projektů

Číslo projektu

Název projektu


Zahájení Ukončení Typ Celkové náklady projektu projektu projektu vč. provozní fáze (mmrrrr) (mmrrrr) (IA/NA) (v tis. Kč)

Cizí zdroje - dotace (v tis. Kč)

Hrazeno z rozpočtu města (v tis. Kč)

Seznam zkratek BRKO CO CZ-NACE ČOV ČSAD ČSÚ DDM EU CHKO IROP KD KPÚ LDN LPIS MAS MŠ MÚ NO OPVVV OPZ OPŽP PO PRM UB ŘSD SLDB 2011 SO ORP SŠ SWOT UNESCO USLE VN VUT ZŠ

Biologicky rozložitelný komunální odpad Kysličník uhlíku Odvětvová klasifikace ekonomických činností Čistírna odpadních vod Československá státní automobilová doprava Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Evropská unie Chráněné krajinná oblast Integrovaný regionální operační program Kulturní dům Krajský pozemkový úřad Léčebna pro dlouhodobě nemocné Veřejný registr půdy Místní akční skupina Mateřská škola Městský úřad Kysličník dusíku Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Zaměstnanost Operační program Životní prostředí Prioritní osa Program rozvoje města Uherský Brod Ředitelství silnic a dálnic Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 Správní obvod obce s rozšířenou působností Střední škola Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Univerzální rovnice ztráty půdy Vysoké napětí Vysoké učení technické Základní škola


31

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Indikátory kontextu (Uherský Brod / ČR) ............................................................................18 Tabulka č. 2 – Indikátory výsledku ............................................................................................................19


32

Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Řídicí struktura implementace strategie ............................................................................16 Obrázek č. 2 – Role samosprávy a MÚ v implementaci PRM UB ................................................................16 Obrázek č. 3 – Přípravná fáze tvorby Akčního plánu .................................................................................24 Obrázek č. 4 – Propojení tvorby Akčního plánu s finančním výhledem ......................................................24 Obrázek č. 5 – Schválení Akčního plánu spolu s rozpočtem města ............................................................25


33

Program rozvoje města Uherský Brod. na období

Recommend Documents