PROGRAM ROZVOJE M STSKÉ ÁSTI BRNO-BYSTRC

Program rozvoje M Brno-Bystrc

Strana 1 (celkem 61)

PROGRAM ROZVOJE M STSKÉ ÁSTI BRNO-BYSTRC

26. 03. 2010 Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



Obsah 1

2

3

Úvod 1.1

Cíle zpracování Programu rozvoje M Brno-Bystrc................................................. 3

1.2

Použitá metodika, datové a informa ní zdroje .......................................................... 3

1.3

Použité pojmy a zkratky........................................................................................... 4

Analytická ást 2.1

Situa ní analýza ....................................................................................................... 5

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.1.11

Historický vývoj m stské ásti ................................................................................. 5 Poloha a základní geografická charakteristika m stské ásti..................................... 5 Doprava ................................................................................................................... 7 Technická infrastruktura ........................................................................................ 13 Obyvatelstvo a bydlení........................................................................................... 16 Práce a podnikání................................................................................................... 22 Ob anská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura ......................................... 24 Spolkové aktivity ................................................................................................... 34 Ekologická situace a ochrana životního prost edí ................................................... 36 Rekreace a cestovní ruch........................................................................................ 39 Image M Brno-Bystrc.......................................................................................... 44

2.2

SWOT analýza....................................................................................................... 46

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10

Poloha a základní geografická charakteristika m stské ásti................................... 46 Doprava ................................................................................................................. 46 Technická infrastruktura ........................................................................................ 47 Obyvatelstvo a bydlení........................................................................................... 47 Práce a podnikání................................................................................................... 47 Ob anská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura ......................................... 48 Spolkové aktivity ................................................................................................... 48 Ekologická situace a ochrana životního prost edí ................................................... 49 Rekreace a cestovní ruch........................................................................................ 49 Image M Brno-Bystrc.......................................................................................... 50

Strategická ást 3.1

Souhrnná strategická vize rozvoje M Brno-Bystrc ............................................... 51

3.2

Hlavní sm ry rozvoje a rozvojová opat ení ............................................................ 51

A. Bydlení a ve ejná prostranství ....................................................................................... 53 B. Ob anská vybavenost.................................................................................................... 54 C. Rekreace a cestovní ruch ............................................................................................... 55 D. Doprava a technická infrastruktura................................................................................ 56 E. Ochrana životního prost edí........................................................................................... 57 F. Práce a podnikání .......................................................................................................... 58 G. Spolkové aktivity .......................................................................................................... 59 H. Image M Brno-Bystrc................................................................................................. 60

Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



1 Úvod 1.1 Cíle zpracování Programu rozvoje M Brno-Bystrc Program rozvoje m stské ásti Brno-Bystrc je zpracováván jako nástroj pro plánování a ízení m st podle zákona . 128/2000 Sb. , Zákon o obcích. Obsah Programu rozvoje není stanoven žádným edpisem, na rozdíl od územn plánovací dokumentace, jejíž obsah a zp sob po ízení je zákonnými normami pom rn p esn definován. Program rozvoje lze chápat jako realiza ní dokument, jehož pomocí m že m stská ást snáze definovat a uskute ovat své rozvojové zám ry. Obecným cílem Programu rozvoje je zajistit dlouhodobý, vyvážený a koordinovaný rozvoj m stské ásti ve všech jeho odv tvích. Pro dosažení tohoto cíle je ideální zpracovat Program rozvoje jako otev ený a flexibilní dokument. Program rozvoje definuje možnosti a omezení rozvoje m stské ásti a m l by sloužit p edevším jako podklad pro zpracování konkrétních investi ních zám , sestavování rozpo tu, zpracování územního plánu, posuzování regionálních plán a program z pohledu m stské ásti v pravomoci omezené postavením Bystrce jako sou ásti Statutárního m sta Brna.

1.2 Použitá metodika, datové a informa ní zdroje Zpracování Programu rozvoje M Brno-Bystrc probíhalo v souladu se zadáním ve dvou fázích. V první fázi v období erven–srpen 2009 probíhalo zpracování první ucelené verze dokumentu – tzv. Konceptu. Poté probíhalo ve ejné projednání Programu rozvoje s ve ejností. Podn ty vzešlé z tohoto projednávání byly op t konzultovány se zadavatelem a do materiálu zapracovány. Dne 21. 8. 2009 byl Koncept p edán zadavateli k p ipomínkování. Po p edání p ipomínek byl Koncept zpracovatelem podle t chto podn upraven a dopln n. Finální verze Konceptu byla odevzdána dne 25. 1. 2010. Program rozvoje ve své kone né podob byl zadavateli p edán 12. 2. 2010. Pro zpracování Programu rozvoje byla navržena tzv. expertní metoda, která je založena na odborném (expertním) posouzení problému a jeho dalšího vývoje v budoucnosti. Zejména ve druhé fázi po odevzdání první verze Konceptu byla áste využita i tzv. participativní metoda, která je založena na maximální spolupráci zpracovatele, místních orgán , obyvatel m stské ásti a edstavitel podnikatelské sféry v pr hu procesu zpracování. V pr hu zpracování byl Koncept pr žn konzultován se zástupci zadavatele a jejich ipomínky byly v materiálu zohledn ny. Základními datovými a informa ními zdroji pro zpracování analýzy jsou následující materiály: ÚZEMNÍ PLÁN M STA BRNA 1994 vydaný obecn závaznou vyhláškou Statutárního m sta Brna . 2/2004 o závazných ástech Územního plánu m sta Brna, kv ten 2008. Aktualizace Územního plánu m sta Brna. Zm na Územního plánu m sta Brna dle § 188 odst. 3) zákona . 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu. Zadání. Strategie pro Brno. SWOT analýza. Rada m stské ásti Brno-Bystrc, únor 2009. BURCIN, Boris, RNDr. , KU ERA, Tomáš, RNDr. CSc. , ERMÁK, Zden k, Doc. RNDr. , CSc. Analýza a prognóza demografického vývoje m stské ásti Brno-Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy. Praha 2007. Informace poskytnuté p íslušnými odbory Ú adu M Brno-Bystrc. Internetové stránky www. bystrc. cz, www. brno. cz


leden 2010



1.3 Použité pojmy a zkratky Anketa DPMB EU IDS JMK k. ú. MHD ÚPmB ZOO

Anketa k Programu rozvoje M Brno-Bystrc, sb r dat prob hl v dubnu 2009 Dopravní podnik m sta Brna Evropská unie Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje katastrální území stská ást stská hromadná doprava Územní plán m sta Brna zoologická zahrada


leden 2010



2 Analytická ást 2.1 Situa ní analýza 2.1.1 Historický vývoj m stské ásti První písemná zmínka o obci Bystrc pochází z roku 1373. Ves byla po dlouhou dobu zem panským majetkem, tedy majetkem panovníka, a spadala pod správu zem panského hradu Veve í. Od roku 1424 se ve vlastnictví panství majitelé st ídali. Po zrušení poddanství se obec roku 1848 z povinností v i veverské vrchnosti vykoupila. Rozvoj pr myslu a zejména textilní výroby ve m st Brn ovlivnil v první polovin 19. století adu obcí v okolí Brna, v etn Bystrce. Obec se rozr stala o nové obyvatele docházející za prací do sta, Brno se stávalo odbytišt m místních zem lských a potraviná ských produkt . Vazba mezi centrem a jeho okolím se upev ovala i díky budování dopravní infrastruktury. Rozvoj obce se projevil i v rozvoji živností a drobného podnikání a rozvoji kulturn a osv tov zam ené spolkové innosti. Rozvoj obce p erušený první sv tovou válkou pokra oval po roce 1918. Obec se dále p ibližovala stu Brnu, emuž p isp lo i z ízení autobusové dopravy na trati Veverská Bítýška - Bystrc - Brno v roce 1925 a zavedení pravidelné autobusové linky Bystrc - Žabov esky v roce 1930. P ímé spojení Bystrce s Brnem pouli ní elektrickou dráhou bylo zavedeno roku 1948. Významnou událostí v rozvoji obce byla výstavba Kníni ské p ehrady dokon ená roku 1940 (od roku 1959 Brn nská p ehrada). P ehrada se podle projektu m la stát zdrojem elektrické energie, zásobárnou vody, regula ním prvkem vodního toku Svratky i rekrea ním zázemím Br an . Nemén významnou atraktivitou pro obyvatele m sta se stala zoologická zahrada na Mniší ho e otev ená roku 1953. Stále v tší provázanost Bystrce s Brnem vyústila ve slou ení obce s m stem. Slou ení probíhalo ve dvou etapách – první byla ukon ena 1. ervence 1957 (kdy byla velká ást dnešního katastru Bystrce a zejména oblasti u p ehrady p ipojeny k Brnu), druhá pak 1. ervence 1960 (kdy byla k Brnu p ipojena i samotná obec Bystrc). Až do 1. srpna 1976 tvo ila Bystrc spolu se sousedními Kníni kami samostatnou správní ást m sta s vlastním místním národním výborem. K tomuto datu pak byly Bystrc i Kníni ky p ipojeny k m stskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si ob ané obou bývalých obcí vynutili vytvo ení novodobé samosprávné m stské ásti Brno-Bystrc. Zásadní zm nou po p ipojení obce k m stu Brnu byla rozsáhlá, p edevším bytová výstavba, která od 70. let nezvratn zm nila vesnický charakter Bystrce v jeden z nejv tších sídlištních celk na okraji Brna. Rozvoj ploch pro bydlení byl po p estávce v 90. letech op t oživen realizací výstavby obytného celku Kamechy, která stále probíhá. Bystrc je historickou obcí s tradicí sahající až do 14. století. Život v obci byl zejména od 19. století významn ovliv ován blízkostí m sta Brna. Toto p ibližování vyvrcholilo v roce 1957, kdy za alo ipojování a Bystrc se stala jednou z m stských ástí Statutárního m sta Brna.

2.1.2 Poloha a základní geografická charakteristika m stské ásti Brno-Bystrc se rozkládá na severozápadním okraji Brna a její rozloha 2724, 16 hektar z ní iní v bec nejv tší m stskou ást i katastrální území Brna. Územní obvod m stské ásti je tvo en jediným katastrálním územím Bystrc. Ze severu Bystrc sousedí s m stskou ástí Brno-Kníni ky, z východu Brno-Komín, z jihovýchodu Brno-Jundrov, z jihu Brno-Žeb tín. Západní hranice m stské ásti tvo í hranici správního obvodu sta Brna, která pojímá celý P írodní park Podkomorské lesy. Obce za západní hranicí M spadají Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



pod obec s rozší enou p sobností Ku im. Navazuje hranice z jihu se Žeb tínem, kterou tvo í ulice U ivé borovice, dále op t podél hranice Podkomorských les , prochází Kamechami v ulicích epel í a Kamechy, dále ji tvo í potok Vrbovec (i hranici s Jundrovem). Ten se vlévá do Svratky, hranici s Komínem dále tvo í Svratka s výjimkou Mniší hory, která rovn ž pat í Bystrci. Mniší hora a Svratka tvo í i severovýchodní hranici s Kníni kami a dále prochází Brn nskou p ehradou. Obrázek 1: Administrativní mapa m stských ástí Brna

Zdroj: eský statistický ú ad, Statistický pr vodce obcemi Jihomoravského kraje 2007

Geologické podloží širšího okolí je velmi pestré. Ze starohorních hlubinných vyv elin jsou zde zastoupeny p evážn granodiority a diority, typické pro oblast kolem Brna. Tyto horniny místy vystupují k povrchu terénu a jinde jsou p ekryty mladšími sedimenty – tedy hlínami, písky, št rky. Geologické podloží ovliv uje p dy, které se v okolí Bystrce nacházejí – jsou to p evážn hn dozem a naplaveniny eky Svratky. Rozmanitost geologického podloží ovliv uje stavební využitelnost území. Zejména oblast kolem ulic Lašt vkova, erného a Filipova je charakteristická velmi složitými základovými pom ry a p i ípadné výstavb je nutné provést podrobný inženýrsko-geologický (geotechnický) pr zkum, jehož výsledky zajistí optimální ešení pro danou situaci – ešení bezpe né a ekonomické. Z geomorfologického hlediska náleží dané území do oblasti Brn nská vrchovina, celku Bobravská vrchovina, podcelku Lipovská pahorkatina. Jedná se o soustavu protáhlých h bet a pr lom . Nadmo ská výška M se pohybuje v rozmezí 479 – 220 m n. m. (nejvyšší vrchol Kope ek, 479 m n. m. , se nachází v Podkomorských lesích a je zárove nejvyšším bodem m sta Brna), z pohledu relativní výškové lenitosti se adí k vrchovinám. Podél eky Svratky se táhne pom rn uzav ená Bystrcká kotlina. Klimatické pom ry jsou na západním okrají Brna díky výraznému geomorfologickému len ní znorodé. Bystrc se nachází v mírn teplé klimatické oblasti, i když díky své poloze leží u hranice klimatu teplého. Je zde dlouhé, teplé a suché léto. P echodné období je krátké, pr h jara a Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



podzimu je mírný. Zima je krátká, mírn teplá a velmi suchá, sn hová pokrývka se zde drží krátce. V lednu se pr rná teplota pohybuje okolo -3 °C, nejteplejším m sícem je obvykle ervenec, kdy pr rná teplota vystoupá k 18 °C. Pr rná ro ní teplota se pohybuje okolo 8 °C. P evládající proud ní v tru je sm rem od severu až severozápadu (27, 5 %, zejména v lét ), následuje sm r tru od východu až jihovýchodu (20, 4 %, zejména na podzim a v zim ). V Bystrcké kotlin se ast ji objevuje teplotní inverze. Brno pat í mezi pom rn suchá místa eské republiky, ro zde spadne pr rn 547 mm srážek, z ehož 65 % spadne v lét a 35 % v zim . Z vodopisného hlediska území náleží do povodí eky Moravy, díl í povodí Svratka po Svitavu. Severní hranici katastrálního území tvo í v jihovýchodním sm ru eka Svratka, která je regulována vodní nádrží Brn nská p ehrada. Zastav ná ást správního území M Brna-Bystrc se nachází zejména na pravém b ehu eky Svratky. Z dalších vodních tok jde zejména o potoky v P írodním parku Podkomorské lesy (Veve í, Rakovec, Horák v žleb, Vrbovec, a další bezejmenné). Pom rn etné jsou v Podkomorských lesích i studánky (nap . Ríšova, Helen ina). Z pedologického hlediska je skladba p d Brn nska pom rn pestrá. Na území m stské ásti se nacházejí zejména kambizem a hn dozem , místy i p dy glejové. Zásadní vliv na charakter m stské ásti mají zdejší p írodní pom ry a zastoupení biosféry. Podle biografického len ní eské republiky leží zájmové území na rozhraní dvou biogeografických provincií – provincie panonské a province hercynské, na území lechovického bioregionu, jeho echodné, tedy nereprezentativní ásti. Bioregion leží ve st edu Jižní Moravy a zasahuje podstatnou ástí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval. V oblasti se rozkládají rozsáhlé listnaté dubovo-bukové lesy jižní ásti P írodního parku Podkomorské lesy, který tvo í v tšinu plochy katastrálního území Bystrc. Zájmové území leží na hranici zastav né ásti m sta Brna, v menší ásti p evažují urbanistické složky území nad krajinnými, v P írodním parku Podkomorské lesy je situace opa ná. Brno-Bystrc se nachází na severozápadním okraji Brna v oblasti s kvalitním životním prost edím a p íznivým klimatem. Charakter území ovliv uje geologické podloží vytvá ející vrchovinný krajinný reliéf, eka Svratka, která je na ásti toku zachycena do vodní nádrže Brn nská ehrada, a rozsáhlý areál Podkomorské lesy. V tšina území není zastav na.

2.1.3 Doprava Základním faktorem ovliv ujícím dopravní situaci v m stské ásti Brno-Bystrc je její poloha na hranici m sta Brna jako centra Jihomoravského kraje. Výhodou m sta Brna je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na k ižovatce transevropských silni ních a železni ních dálkových tras, které jsou d ležitými dopravními tepnami spojujícími Evropu západní s východní a severní s jižní. Ve m st Brn se nachází civilní letišt . Dob e propracovaná je na území m sta sí ve ejné hromadné dopravy, která bezprost edn navazuje na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) pokrývající 76 % 1 rozlohy Jihomoravského kraje a 91 % jeho obyvatel. Protože Bystrc nemá dostatek pracovních p íležitostí, je místní dopravní situace typická ranní a ve erní špi kou - ráno ve sm ru do centra, odpoledne ve sm ru zp t do Bystrce.

1

http://www. idsjmk. cz/strucne. aspx


leden 2010



2.1.3.1 Silni ní doprava Výkon samostatné i p enesené p sobnosti v oblasti dopravy a silni ního hospodá ství na území sta Brna zajiš uje v tšinou m sto prost ednictvím Odboru dopravy Magistrátu m sta Brna. stská ást Brno-Bystrc leží na severozápadním okraji m sta Brna. Z hlediska automobilové dopravy je z centra m sta Bystrc dostupná silnicí II/384 vedoucí z M Brno-Žabov esky p es Komín a dále kolem Brn nské p ehrady (doba jízdy z centra p i dobré dopravní situaci cca 20-25 min.). Silnice dále p es Bystrc pokra uje podél Brn nské p ehrady sm rem k Veverské Bítýšce. Z jihu je Bystrc dostupná sm rem od Bosonoh (Žeb tína, Kohoutovic) po silnici III/3844, kde využívá úsek již vybudované Staré dálnice. Z hlediska dopravní intenzity je nejvytížen jší silnice II/384, a to zvlášt v úseku od k ižovatky se silnicí III/3840 (do Kníni ek) po k ižovatku se Starou dálnicí (denní pr jezd v roce 2005 tém 9 000 vozidel2), kde pod názvem ulice Obvodová vytvá í jakýsi obchvat Bystrce. Vysoké dopravní intenzit i na místních komunikacích na území Bystrce napovídají výsledky Hlukové mapy z pozemní dopravy pro území Statutárního m sta Brna vypracované v roce 2004. Podle výsledk této studie bylo v Bystrci krom ulice Obvodová vysoké hlukové zatížení zejména v ulicích Odbojá ská a Vejrostova, kde ve dne hlukové zatížení p esahuje hranici 65 dB a ve Staré Bystrci až 70 dB. Protože hluk na úrovni 70 dB má již trvalé negativní ú inky na lidské zdraví, je tento stav pro obyvatele Bystrce dlouhodob nep íznivý. 3 Z možných protihlukových opat ení, která by bylo možno provést, se nabízí instalace protihlukových panel kolem nejproblémov jších silnic a výsadba zelen nebo úprava povrchu vozovky. K celkovému snížení hlukového zatížení by isp lo i snížení intenzity dopravy na n kterých úsecích, jako nap íklad odleh ení dopravy na ulici Vejrostova – viz dále. Negativn se do této situace m že promítnout i výstavba komunikace R43. Doprava bývá krátkodob p et žována p i konání festivalu „Brno – m sto uprost ed Evropy“ a v pr hu akcí na Autodromu Brno. Hlavními dopravními osami jsou ulice Kníni ská, Odbojá ská, Vejrostova, p íp. erného. Negativem pro dopravní obslužnost je koncepce sídlišt s adou slepých ulic, které však v sob skrývá i možnost ešení. K odleh ení dopravy nap . na ulici Vejrostova by pomohlo propojení ulice Vejrostova s ulicí Kachlíkova (chyb jící úsek 120 m). Nevhodné je i napojení ulice Obvodové a Staré dálnice neumož ující snadný p ístup do Bystrce II, což obyvatelé Bystrce suplují využíváním ulice Odbojá ské. Toto náhradní ešení však dopravn zat žuje st ed Bystrce I a p ilehlé místní komunikace. ešením je úprava komunikace Páte ní. Již n kolik let je v Bystrci aktuálním tématem výstavba rychlostní silnice R 43, která má uleh it etíženému severnímu tahu z Brna sm rem na Svitavy, který je v sou asnosti hned po dálnici D 1 nejintenzivn jším dopravním tokem. R43 je také plánovanou páte ní komunikací evropského významu, což je explicitn dáno jejím za azením do sít TEN-T. Výstavba R 43 zapracovaná i Politikou územního rozvoje 2008 by m la výrazn uleh it i samotnému m stu Brnu v p ípad vedení R43 p es Bystrc ve spojení s budovaným velkým m stským okruhem. Vzhledem k objemu dopravy, které by m la silnice pojmout, a z toho plynoucího hlukového zatížení, zne išt ní ovzduší a záboru území, je však výb r trasy velice citlivou záležitostí. Konkrétní trasa dosud není stanovena, na úseku trati, který se týká Bystrce, byly dosud zvažovány tyto varianty trasy: ostrova ická, tunelová ostrova ická, tunelová, základní trasa podle územních plán ve vedení n mecké dálnice, komínská, medlánecká a centrální tunelová. V územním plánu je jako nejvýhodn jší z hlediska dopravního a ekologického zanesena varianta podle vedení n mecké dálnice, zvaná též „bystrcká varianta“ využívající t leso tzv. Staré dálnice jako ásti plánovaného spojení Vratislav – Víde . Podle odborník nejvhodn jší bystrcká varianta byla rozpracována v n kolika variantách r zn upravujících zabudování komunikace do intarvilánu Bystrce se snahou 2

http://www. scitani2005. rsd. cz/mesta/jm/brno. jpg, http://www. scitani2005. rsd. cz/html/tab_jm2. htm

3

http://www2. brno. cz/index. php?nav01=2222&nav02=1697&nav03=5934&nav04=5935


leden 2010



o minimalizaci negativních dopad na obyvatele m stské ásti (umíst ní silnice do tunelu a vysazení ve ejné zelen , umíst ní protihlukových st n). 4 esto je tato varianta protínající st ed m stské ásti pro adu obyvatel, p edstavitel ve ejné správy, ekologických aktivist a další odbornou i laickou ve ejnost nep ijatelná a nad vedením R 43 probíhá rozsáhlá ve ejná diskuze. 2.1.3.2 Doprava v klidu, vybavenost pro motoristy Parkování je jedním z problém , které trápí zejména sídlištní ást Bystrce. Podle www. mapy. cz je v Bystrci 40 parkovacích ploch (hromadných parkovacích stání), jejich kapacita je však vzhledem k hustot osídlení a rostoucí automobilizaci obyvatelstva nedostate ná. Tabulka 2. 1: Parkovací plochy v m stské ásti Brno-Bystrc Parkovišt v M

Brno-Bystrc

nám. 28. dubna p ed radnicí

pod Spole enským centrem

nám. 28. dubna p ed OC Albert

ul. Štoura ova

ul.

erného pod OC Letná

ul. U Sokolovny

ul.

erného p ed kone nou trolejbusu MHD

ul. U Zoo u budovy Policie R

ul.

erného u kone né trolejbusu MHD

ul. U Zoo u zahradnictví

ty lístek

za ul. Filipova

ul. Valouškova - dvojité parkovišt vrchní

ul. Heyrovského za . 6

ul. Vejrostova I. - u dom

ul. Kachlíkova pod . 1

ul. Vejrostova II. - p ed E erovou

. 4, 5, 6

ul. Kachlíkova vedle . 2

ul. Vejrostova III. - u Bystroušky

ul. Kubí kova na garážích

ul. Vejrostova IV. - p ed ul. Fleischnerova

ul. Kubí kova pod OC MAX

ul. Vejrostova V. - u ulice U Rampy

ul. Kuršova I.

ul. Vejrostova VI - p ed ul. Kubí kova

ul. Kuršova II.

ul. V trná

ul. Lašt vkova p ed . 18 – 32

ul. Vondrákova mezi . 48 – 52

ul. Lašt vkova p ed . 61 – 75

ul. Vondrákova za OC Albert 1

za ul. Opálkova 6 p ed garážemi

ul. Vondrákova za OC Albert 2

ul. Opálkova za . 7

ul. Vondrákova p ed Albertem

za ul. Opálkova 18

ul. Wollmanova

ístavišt u restaurace ul. Rerychova

ul. Živného - U Sokolovny ul. Živného za OC Javor

V d sledku nedostate né kapacity se idi i asto dopoušt jí protizákonného parkování na obousm rných komunikacích. Nejkriti jšími lokalitami jsou území kolem ulice Teyschlovy, resp. podél Vejrostovy, hromadné parkovací stání v prostoru E erovy a parkovací kapacita u nákupního st ediska MAX, která je v noci využitelná pro residen ní parkování. Blízko ulice Teyschlovy jsou již v souvislosti s výstavbou Kamech v územním plánu navrženy garáže a parkovišt na obou koncích ulice. V okolí ulice E erovy je relativní dostatek nezastav ných ploch, které by mohly sloužit jako parkovací. Sm rem na východ by to ovšem bylo nejspíše na úkor parku a zm na by musela být prosazena do územního plánu. Sm rem k severozápadu by bylo možné z ídit parkovací místa mezi zástavbou (v trojúhelníku Kachlíkova, Vejrostova, Eserova). Poblíž nákupního st ediska MAX je možnost pro rozvoj parkovacích ploch na ulici Rakovecká. Problém s nelegálním stáním byl v posledních letech áste vy ešen zm nou pravidel silni ního provozu (z obousm rných komunikací vznikly jednosm rné, což umožnilo legáln parkovat na obou stranách ulice). Problémy s parkovací kapacitou má zoologická zahrada v Bystrci, jejímž z izovatelem je Statutární sto Brno. ZOO je díky atraktivním program m stále více navšt vovaná a kapacita parkovacích

4

http://www. rychlostni-silnice-r43. cz/


leden 2010



stání již dávno neodpovídá zájmu návšt vník , a tedy i pot ebám zoologické zahrady. Nevhodné parkování má negativní dopady na bezpe nost provozu a pohyb chodc i cyklist . Rada M proto vyžaduje od vedení m sta ešení tohoto stavu. V oblasti ešení dopravy v klidu je nutné do budoucna p izp sobit skute ný stav pot ebám, které kapacitu parkoviš p evyšují. M podporuje výstavbu spole ného garážového parkování, edevším podzemního. V sou asné dob je ve stádiu výstavby t ípodlažní parkovací d m v rozvojové oblasti Kamechy. 2.1.3.3 Cyklistická doprava Podpora cyklistické dopravy spole se zvýšením bezpe nosti cyklist v m stském provozu pomáhá zlepšovat životní prost edí ve m stech a následn p ispívá k jejich oživení a vytvá ení lepších podmínek pro bydlení. V Brn bylo s realizací cyklotras zapo ato v roce 1992 v úseku Komín, sokolovna – Bystrc, p ístavišt . Systém cyklotras ve m st je založen na trasách podél ek Svratky a Svitavy. Tyto trasy spole s trasami Studentskou, Starobrn nskou a Pr myslovou tvo í základní sí cyklotras. Na n navazuje systém dopl kových tras. To je systém významných radiálních a tangenciálních propojení, které zajiš ují rovnom rné pokrytí m sta. Aktuálním koncep ním dokumentem ešícím rozvoje cyklistické dopravy je studie z roku 2006. Územím M Brno-Bystrc procházejí následující cyklotrasy a cyklostezky: Pražská stezka, resp. trasa . 1 Trasa má mezinárodní význam, je sou ástí systému Eurovelo . 4. V prostoru soutoku ek Svratky a Svitavy navazuje na stezku Brno-Víde . Soub žn s ekou Svratkou prochází p írodn zajímavým územím m sta až k Brn nské p ehrad . Tvo í páte ní trasu m stského systému ve sm ru jih - severozápad. Trasa je ve svém úseku kolem eky Svratky z Komína do Bystrce ve špatném technickém stavu, v úseku kolem p ehrady koliduje cyklistická doprava s automobilovou. Trasa . 5005 Trasa zvaná „Brn nské kole ko“ prochází okolím a okrajovými sídlišti a tvrt mi sta. Bystrc tvo í spojnici mezi autodromem a Medlánkami. Kole ko tvo í hranici mezi m stskými trasami a trasami mimo zastav né území m sta zna enými Klubem eských turist . V Bystrci, s výjimkou úseku kolem p ehrady, vede po trase neodd lené od jiné dopravy, avšak nejsou zde výrazné problémy s dopravní intenzitou. Trasa . 5219 Trasa umož ující cestu z Bystrce do Chud ic po levém b ehu Brn nské p ehrady, proto asto vede po náro jších lesních cestách. U hradu Veve í je možné p ejet na trasu . 1 p es lávku p es p ehradu. Cyklostezka podél silnice II/384 Stezka vede podél eky Svratky a spojuje Bystrc s Komínem a Žabov eskami a dalšími navazujícími trasami a stezkami na území m sta. Stezka je problematická zejména v úseku pr jezdu ulicí Pod Horkou, kde koliduje s ostatními druhy dopravy. V tomto úseku tedy dojde k vymíst ní cyklostezky. Cyklistickým trasám v Bystrci se vzhledem k jejich turistickému potenciálu podrobn ji v nuje kapitola Cestovní ruch a rekrea ní potenciál.


leden 2010



2.1.3.4 ší doprava Pro p ší pohyb na území M Brno-Bystrc slouží systém chodník situovaných samostatn nebo soub žn s individuální automobilovou resp. hromadnou osobní dopravou. Na území není vymezena žádná p ší zóna. Rozloha M (v nejvzdálen jších bodech vzdálenost tém 3 km) a územní bariéry (frekventované komunikace, kolejová tramvajová tra , svažitost terénu) nejsou pro p ší pohyb v intravilánu zcela íznivé. Nevýhodou je i rozd lení Bystrce trasou Staré dálnice, které nabízí pouze omezenou prostupnost pro p ší. Velkou konkurencí p šího pohybu je i astá frekvence tramvajových linek procházejících celým územím. V d sledku pak p ší pohyb obnáší zejména cestu mezi domovem, parkovišt m, zastávkou MHD a obchodem. Zcela nep íznivé jsou podmínky pro pohyb osob s omezenou mobilitou, maminek s ko árky apod. Pro pohyb zrakov postižených osob je ešení komunikací v Bystrci vzhledem ke stá í zástavby pr rné až spíše podpr rné. ležité pro zvýšení atraktivity p šího pohybu je zajišt ní atraktivity ve ejných prostranství s dostate ným zastoupením udržované ve ejné zelen , m stského mobiliá e a kvalitním a dob e sch dným povrchem p ispívající k pozitivnímu vnímání prostranství ze strany uživatel . Významným prvkem je i zastoupení maloobchodu a služeb, které by byly cílem pobytu venku. Intravilán M je na nezastav né okolí napojen uceleným systémem turistických tras, jejichž trasování a zna ení udržuje Klub eských turist . P írodní hodnota nezastav ného okolí Bystrce je také velkou konkurencí p šího pohybu v její zastav né ásti. 2.1.3.5 Ve ejná doprava stskou hromadnou dopravu (MHD) v Brn zajiš uje spole nost Dopravní podnik m sta Brna, a. s. , v roce 2009 slaví již 140 let existence. Bystrc je sou ástí MHD od roku 1930, což významn urychlilo její integraci do m sta Brna. Systém MHD je sou ástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Díky IDS JMK jednotlivé druhy dopravy na území Brna i celého Jihomoravského kraje vzájemn spolupracují a vytvá ejí tak p ehledný a jednoduchý systém vzájemn provázaných linek s jednotným tarifem, p epravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. Tímto systémovým p ístupem se zvyšuje po et cestujících využívajících ve ejnou dopravu p edevším v regionu a omezují se tak negativní vlivy individuální dopravy v brn nské aglomeraci. stskou ást Brno-Bystrc obsluhují následující linky ve ejné dopravy tramvajové linky MHD . 1, 3 a 11 autobusové linky MHD . 50 a 52 trolejbusová linka MHD . 30 no ní autobusové linky MHD . 92 a 98 regionální linky IDS JMK . 302 a 303 Páte í dopravního systému jsou t i tramvajové linky, všechny mají kone nou na území M BrnoBystrc. Tramvaje . 1 a 3 zajíždí až na kone nou stanici Bystrc – E erova, tramvajová linka . 11 vede pouze do stanice Bystrc – Rakovecká. Linka . 1 umož uje p ímé spojení Bystrce s Hlavním nádražím, Královým Polem a kovicemi. Linka . 3 umož uje p ímé spojení Bystrce s Žabov eskami, dopravním uzlem eská a Židenicemi. A linka . 11 umož uje p ímé spojení Bystrce s Žabov eskami, dopravním uzlem eská a sídlišt m Lesná. Cesta z kone né stanice Bystrc - E erova do centra m sta na Hlavní nádraží trvá podle jízdního ádu DPMB 31 minut, na zastávku eská 25 minut. Kone nou autobusových spoj je nový p estupní terminál ve stanici Zoologická zahrada, která je zárove hlavním dopravním uzlem v Bystrci. Linka . 50 využívá ulici Odbojá skou a umož uje ímé spojení Bystrce s Kohoutovicemi, odkud pokra uje p es Kamenný vrch, Nový Lískovec, Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



Bohunice, Horní Heršpice a zp t do Bohunic k Úst ednímu h bitovu. Linka . 52 také využívá ulici Odbojá skou a umož uje p ímé spojení p vodní Bystrce s novou ástí Kamechy a dále se Žeb tínem a Kohoutovicemi. Linka kon í na Mendlov nám stí. Jediná trolejbusová linka, která prochází Bystrcí, . 30, za íná na zastávce Bystrc – erného a umož uje spojení této odlehlé ásti Bystrce s centrem M a dále s Komínem, Žabov eskami a Královým Polem. Jako jediná z bystrckých linek neobsluhuje zastávku Zoologická zahrada. Bystrcí prochází také dv regionální linky IDS JMK – linka . 302 a 303. Linka . 302 vede z BrnaBystrce od „Zoologické zahrady“ p es Rozdrojovice a Jina ovice do Ku imi. Linka . 303 za íná také u „Zoologické zahrady“, dále vede kolem Brn nské p ehrady a hradu Veve í do Veverské Bítýšky. Tyto trasy nabízí vhodnou možnost úniku z urbanizovaného území do p kné p írody blízkého okolí Brna. Obyvatelé Bystrce v Anket vyjád ili dva nedostatky obsluhy území ve ejnou dopravou. Prvním je provoz tramvají 3 a 11, které mimo špi ku nezajížd jí až na kone nou a lidé jsou nuceni estupovat na spoje, které asto nenavazují. Druhým problémem je vedení autobusové linky 52, která slouží jako obsluha sídlišt Kamechy a poté pokra uje do Žeb tína (lidé uvád jí, že autobus jede p epln ný na Kamechy a poté pokra uje prázdný do Žeb tína). Kapacita autobus a etnost spoj je nedostate ná, a to zvlášt mimo dopravní špi ku. Provázanost dopravního systému by zlepšilo i zavedení linky . 30 novým terminálem „Zoologická zahrada“. Rozvoji dopravní obslužnosti by m lo p isp t plánované prodloužení tramvajového vedení za kone nou Bystrc - E erova až k lokalit Kamechy. Termín realizace dosud není stanoven, projekt je zachycen v Územním plánu m sta Brna. 2.1.3.6 Lodní doprava Lodní doprava jako speciální sou ást MHD je na Brn nské p ehrad provozována pravidelnou ve ejnou lodní dopravou DPMB. Lodní doprava má ryze rekrea ní a turistickou funkci. V provozu je každý rok od dubna do íjna, cestující p eváží na šesti lodích. Doprava v M Brno-Bystrc je typická dv ma špi kami – ranní ve sm ru do centra a odpolední ve sm ru do Bystrce. V d sledku rozvoje automobilové dopravy ve m st roste význam silni ní dopravy. Zde je problém zejména s dopravní obslužností a prostupností sídlišt a vnit ní ásti Bystrce, která je v sou asnosti v n kterých úsecích zna p et žována. Problematickou je otázka možnosti výstavby rychlostní silnice R 43, která by m la tvo it severo-jižní obchvat m sta Brna, s využitím t lesa Staré dálnice vedoucí st edem Bystrce. Parkovací kapacity se jeví jako nedostate né a v n kterých p ípadech má tento stav vliv na plynulost a bezpe nost provozu, cyklist i chodc . Infrastruktura pro cyklistickou dopravu i p ší pohyb je v Bystrci využívána zejména pro rekreaci v blízkosti p ehrady a v okolních lesích. Rekrea ní funkci má i lodní doprava na Brn nské p ehrad . Vysokou d ležitost má v Bystrci vzhledem k vysokému po tu obyvatel, p evládající obytné funkci a vysoké vyjíž ce za prací ve ejná doprava zahrnující linky MHD a IDS JMK. Linky pokrývají celé území. Páte í je tramvajové spojení. Nedostate né je spojení nového komplexu Kamechy a frekvence autobusových linek, které tento komplex obsluhují.


leden 2010



2.1.4 Technická infrastruktura 2.1.4.1 Zásobování vodou5 Na území celého m sta Brna zajiš uje dodávku pitné vody spole nost Brn nské vodárny a kanalizace a. s. (BVK), M sto Brno je významným akcioná em BVK a vlastníkem vodohospodá ské infrastruktury na území m sta, kterou spole nosti BVK pronajímá. V sou asné dob je zásobování m sta Brna pitnou vodou postaveno na t ech zdrojích. Hlavním zdrojem je podzemní voda, dodávaná z prameništ B ezová nad Svitavou, dopl kovým zdrojem je upravovaná voda povrchová z Vírského oblastního vodovodu. Úpravna vody z eky Svratky v Pisárkách slouží od roku 2001 jen jako rezervní zdroj pro mimo ádné p ípady. Brn nský vodovodní systém má 6 základních tlakových pásem, do nichž je voda dodávána p ímo ze zdroj vody a dále je z nich p erpávána i p epoušt na do celé ady tlakových pásem na základní tlaková pásma navazujících. M stská ást Brno–Bystrc náleží do 3. základního tlakového pásma, které bylo vytvo eno v sedmdesátých letech po realizaci výstavby II. b ezovského vodovodu v souvislosti s rozvojem sídlištní výstavby v severních a severozápadních lokalitách m sta Brna. Do vodojem tohoto tlakového pásma je p ivád na voda z vodojemu ebín, tj. smíchaná tvrdší voda ezovská z prameništ B ezová nad Svitavou, p ivedená potrubím II. b ezovského p ivad e a upravovaná m kká voda vírská z Vírského oblastního vodovodu. Výškové pom ry pomáhají v Bystrci ešit 3 vodojemy o celkovém objemu 15 000 m³ a jedna erpací stanice. Vodojemy byly uvedeny do provozu v roce 1982, v letech 2000–2001 dva z nich prošly rekonstrukcí. Vodovodem je vybavena trvale obydlená ást zastav ného území Bystrce a kapacita zdejších vodovodních sítí je dostate ná. Plán rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje definuje zám r vybudovat vodovod i v rekrea ní oblasti na pravém b ehu Brn nské p ehrady, kde se chaty asto stávají místem dlouhodobého nebo i trvalého pobytu jejích obyvatel, a nahradit tak lokální zdroje užitkové vody Jelenice a Chochola. Vodovod by m l být realizován i s odkanalizováním. Projekt je ve stádiu studie s p edpokládaným termínem realizace v letech 2011-2012. Další plánovanou akcí je propojení vodojem Bystrc na Vírský oblastní vodovod. Tento projekt m l být realizován již v letech 2007-2008. 2.1.4.2 Kanalizace pro ve ejnou pot ebu5 Na území Bystrce byla již v dob výstavby sídlišt v 70. a 80. letech kv li nár stu produkce odpadních vod v souvislosti s bytovou výstavbou na území celého m sta Brna vybudována oddílná kanalizace. Do stávající sít za aly být odvád ny pouze splaškové vody a srážkové jsou vedeny samostatnou kanalizací p ímo do toku. Základ stokové sít m sta tvo í šest kmenových sb ra , ozna ených “A” – “F”. M Brno–Bystrc náleží ke sb ra i B, resp. ke splaškové stoce BI. Kmenový sb ra B, jehož délka je 15, 92 km, vede po levém b ehu Svratky a zajiš uje odkanalizování ásti Komárova a Horních Heršpic, st ed m sta, ást Starého Brna, Bohunice – areál FN, Nový Lískovec, Jundrov, Žabov esky, Kohoutovice a Komín. Na splaškovou kmenovou stoku BI jsou napojena území Komín, Bystrc a Žeb tín, ve výhledu bude na tuto stoku napojeno Jižní centrum. K ve ejné kanalizaci je dle s ítání lidu 2001 ipojeno tém 100 % všech trvale obydlených byt M Brno–Bystrc. Odvád ní a išt ní odpadních vod zajiš uje spole nost Brn nské vodárny a kanalizace, a. s. Odpadní vody z celého m sta jsou išt ny v istírn odpadních vod v Mod icích, která je schopna dodržovat pot ebné limity.

5

dle dat poskytnutých Brn nskými vodárnami a kanalizacemi a. s. k roku 2009 pro k. ú. M Brno-Bystrc


leden 2010



V sou asné dob chybí generely kmenových stok B a C, což zahrnuje i území M Brno-Bystrc. Generely vymezují nutné rekonstrukce a dostavby kmenových a hlavních stok v souladu s požadavky platného Územního plánu m sta Brna. Rozvoj bydlení, rekreace, pr myslu i podnikání je dále závislý na odpovídajícím p izp sobení systému odvodn ní. Kanaliza ní sí Bystrce je dostate ná co se tý e pokrytí trvale obydlených byt , neodvod uje však chatové oblasti na b ezích p ehrady (kde je problém i se samotným zásobováním vodou) a celkov je zna zastaralá. Jsou zde i problémy s nedokonalou likvidací tekutých odpad . Likvidace odpad je od dubna 2008 kontrolována pracovníky stavebního odboru adu M Brno–Bystrc. Zkontrolováno bylo zatím pouze 8 % objekt , závady byly objeveny u 21 % objekt , p emž vážné nedostatky se týkají 2-3 % objekt . Krom rekonstrukce úseku stoky ve Staré Bystrci je proto do budoucna uvažováno v rámci vybudování vodovodu i odkanalizování rekrea ní oblasti na pravém b ehu Brn nské p ehrady. Rekrea ní chaty se nez ídka stávají místem trvalého pobytu obyvatel, realizace kanalizace se proto pomalu stává nutností. Zám r není zaveden v Plánu rozvoje vodovod a kanalizací. 2.1.4.3 Elektroenergetika Monopolní distribu ní organizací elektrické energie pro m sto Brno, v etn M Brno–Bystrc, je energetická skupina E. ON eská republika. Provoz sítí velmi vysokého nap tí (VVN) i vysokého nap tí (VN) je ízen z dispe ink , které jsou umíst ny v centru Brna. Hlavním dodavatelem elektrické energie pro E. ON je EZ, a. s. Z dalších energetických zdroj se pod hrází Brn nské p ehrady (k. ú. Kníni ky) nachází malá vodní elektrárna Kníni ky provozovaná firmou HYDRO EZ, a. s. sto Brno je napájeno z rozvoden 400/220/110 kV Sokolnice a 400/110 kV ebín dvojitým okružním vedením 110 kV. Toto vedení probíhá kolem celého m sta (se st ední p kou) a napájí 6 hlavních distribu ních transforma ních stanic 110/22 kV, které jsou pom rn rovnom rn rozmíst ny kolem Brna i v jeho centru. V nich se elektrická energie transformuje na nap tí 22 kV, které je využíváno pro vlastní distribuci elektrické energie jednotlivým velkoodb ratel m a dále pro napájení distribu ních trafostanic 22/0, 4 kV. Z t chto distribu ních trafostanic jsou již pomocí distribu ní sít NN napájeni jednotliví maloodb ratelé. E. ON zajiš uje pravidelné rekonstrukce a v p ípad pot eby budování nových transforma ních stanic a rozvoden. Sou asná sí elektrických rozvod je proto dostate ná a v dobrém stavu i s rezervami pro p ípadný územní rozvoj. 2.1.4.4 Plynárenství6 Stupe plynofikace M Brno–Bystrc je podle údaj s ítání lidu 2001 pom rn vysoký (plyn je zaveden do 88 % trvale obydlených byt ), stejn jako v celém m st Brn (88, 4 %). Plyn byl zaveden do panelových dom již v dob jejich výstavby a dodnes ve v tšin byt tvo í hlavní médium používané k va ení. Odb r plynu se obecn snižuje, proto by nem ly vzniknout kapacitní problémy. Monopolní distribu ní organizací je pro celé m sto Brno v oblasti plynárenství Jihomoravská plynárenská, a. s. , Brno. Tato spole nost je sou ástí skupiny RWE v R. Plyn pro m sto Brno je dodáván z p edávací stanice Velké N ice plynovodem Velké N ice – Podolí. Do m sta je plyn dodáván p es p edávací a regula ní stanici Podolí. Koncepce zásobování plynem spo ívá ve vybudovaném vysokotlakém obchvatu kolem Brna. Z vysokotlakých regula ních stanic situovaných poblíž vysokotlakého obchvatu vychází sí st edotlakých plynovod jednak pro p ímé zásobení odb ratel , jednak pro napájení regula ních stanic st edotlak-nízkotlak ve m st . Ze

6

dle dat poskytnutých Jihomoravskou plynárenskou a. s. k roku 2009 pro k. ú. M Brno-Bystrc


leden 2010



st edotlakých regula ních stanic je proveden uli ní rozvod nízkotlakého plynu pro zásobování obyvatel a maloodb ratel . Stávající stav plynovod je celkem vyhovující a sí je postupn rekonstruována. 2.1.4.5 Teplárenství Zásobování obyvatel m sta Brna teplem zajiš uje spole nost Teplárny Brno, a. s. Teplárny Brno dodávají teplo pro zhruba 92 000 domácností. Systém centrálního zásobování teplem je využíván evážn pro vytáp ní a oh ev teplé a užitkové vody. Teplárny Brno mají šest provoz . Jedná se o provozy Špitálka, Brno-sever, Staré Brno, ervený mlýn, Kamenný vrch a Bystrc. Dále je do soustavy zapojena Spalovna komunálních odpad v Brn , která dodává teplo do parní sít tepláren. Brn nská teplárenská soustava tvo í jednu z nejv tších teplárenských soustav v eské republice. Provoz Bystrc je umíst n na Teyschlov 33. V provozu je od roku 1990-1991 a zásobuje ulice Teyschlova, Rerychova, Kuršova, Lýskova, Foltýnova a postupn se p ipojují nov budované objekty v sídlišti Kamechy. P vodní zdroj na plynná paliva prošel v letech 2003-2005 rozsáhlou rekonstrukcí, která p isp la ke zvýšení ekologi nosti výroby tepla. V provozu jsou dnes instalovány 2 kotle na d evní št pku s výkony 1, 1 MWt a 1, 5 MWt a 4 plynové kotle s celkovým výkonem 18, 6 MWt. Kotle na biomasu spalují zbytky d eva z lesní t žby a piliny ze zpracování d eva, které dodávají Lesy m sta Brna, a. s. V Bystrci fungují i lokální zdroje tepla, jako nap . plynové kotelny na ulících Heyrovského, Valouškova a Lašt vkova, nebo blokové kotelny. Sou asný stav zásobování teplem je v Bystrci vyhovující. U nové zástavby je p ednostní napojení na stávající sít , v p ípad nemožnosti napojení na systém centrálního zásobování teplem je nevhodn jším ešením vybudování blokových zdroj tepla na plyn. 2.1.4.6 Telekomunikace a radiokomunikace Obor telekomunikací a radiokomunikací se ve m st Brn od roku 1992 vyzna uje mimo ádn dynamickým kvantitativním a kvalitativním rozvojem. Hlasové i datové telekomunika ní služby jsou mimo spole nosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s. , zajiš ovány adou jiných operátor (nap . eské radiokomunikace, GiTy, GTS Novera, operáto i kabelové televize atd.) i mobilními operátory (O2, T-Mobile, Vodafone). Telefonické napojení na pevné linky p estalo být díky rozší ení mobilních telefon aktuálním. Problémy se signálem mobilních operátor mají pouze nezastav né oblasti katastru Bystrce v Podkomorských lesích. V katastru Bystrce se nachází 25 telefonních automat . Nedostate ný je po et bankomat , jsou zde ty i, navíc nepravideln rozmíst ny, t i jsou na nám stí 28. dubna a dva v ulici Kubí kova. Bystrc je, tak jako celé m sto Brno, kompletn pokryta signálem rozhlasového a digitálního televizního vysílání, zprost edkovatelem je spole nost eské radiokomunikace, která poskytuje základní i rozší enou nabídku. Z rádií zde funguje eský rozhlas a brn nská rádia. Sou asný stav je díky tomu, že je Bystrc sou ástí m sta Brna s jeho konkuren ním prost edím, vyhovující.


leden 2010



Technická infrastruktura na území M Brno-Bystrc je obecn v dobrém stavu i dostate né kapacit . Brno–Bystrc disponuje rozvinutou vodovodní a kanaliza ní sítí, jejíž stav odpovídá stá í a intenzit využívání. Možnosti M zasahovat do této oblasti jsou však omezené. Problematická je oblast Brn nské p ehrady, kde kanalizace chybí a ást septik je v nevyhovujícím stavu a zp sobuje zne išt ní. Dodávky elekt iny, plynu i tepla jsou zajiš ovány v rámci rozvodné sít m sta Brna hlavními dodavateli. Díky rozvinutému trhu telekomunika ních a radiokomunika ních operátor jsou i tyto služby na území Bystrce dob e dostupné a ve vysoké kvalit .

2.1.5 Obyvatelstvo a bydlení 2.1.5.1 Demografická situace Na území M Brno-Bystrc žilo k 1. 1. 20097 23 432 obyvatel, což z ní iní hned za M Brno-st ed, Brno-sever, Královo Pole a Líše pátou nejlidnat jší m stskou ást. Hustota zalidn ní dosahuje vysoké hodnoty 860 ob. /km², p estože zna nou ást katastru tvo í ídce osídlená oblast p ehrady a Podkomorských les . V zastav né oblasti Bystrce pak hodnota hustoty zalidn ní dosahuje daleko vyšší hodnoty. Mimo P írodní park Podkomorské lesy je hustota zalidn ní 3690 ob. /km2. Do vývoje po tu obyvatel Bystrce se výrazn promítla popula ní a sídelní politika 70. a 80. let minulého století a související výstavba panelového sídlišt jako zázemí pro pracovní sílu pr myslového m sta Brna. V t chto dvaceti letech vzniklo v Bystrci 83 % sou asného po tu byt a po et obyvatel se tém zdesetinásobil. Dnes je obyvatelstvo Bystrce považováno op t za stabilizované, s mírným r stem mezi posledními dv ma s ítáními lidu a mírným poklesem v tomto desetiletí. Jak je uvedeno v prognóze vývoje obyvatelstva M Brno–Bystrc z roku 2007, bytová politika v uplynulých desetiletích determinovala krom vývoje po tu obyvatel i další demografické charakteristiky a její vliv se bude v budoucnu dále projevovat. Graf 1: Vývoj po tu obyvatel M Brno-Bystrc v letech 1869 - 2009

Zdroj: eský statistický ú ad, S ítání lidu, dom a byt 1869–2001 a interní evidence M Brno – Bystrc

Výše popsaný stavební boom dodnes ovliv uje v kovou strukturu obyvatelstva. Zatímco p i s ítání obyvatelstva v roce 1991 v Bystrci výrazn p evažoval podíl d tské (24, 2 %) a produktivní (63, 7

Evidence po tu obyvatel ú adu m stské ásti


leden 2010



2 %) složky a pr rný v k obyvatel Bystrce byl o 4, 2 roku nižší než pr rný v k obyvatel Brna (37, 8 let), v roce 2001 bylo zastoupení d tské složky na úrovni pr ru m sta Brna. Podíl osob v produktivním v ku oproti tomu vzrostl v Bystrci na krajn vysokých 70, 5 % a podíl senior z stal es své nemalé zvýšení pod hladinou 15 %. Popsané zm ny dob e ilustrují spole enský vývoj sídlišt , které bylo v. 70. a 80. letech osidlováno zejména mladými manželskými páry zakládajícími rodiny. Baby boom poté v 90. letech utichl a silné ro níky narozené p ed 20–30 lety se dnes esouvají do kategorie produktivního v ku. P esto lze konstatovat, že obyvatelstvo Bystrce je stále pom rn mladé. Podle demografické prognózy do roku 2030, kterou si M Brno-Bystrc nechala zpracovat v roce 2007 v souvislosti s výstavbou obytného celku Kamechy, lze p edpokládat, že po et obyvatel správního území M Brno-Bystrc v následujících t ech letech migra ního p ílivu dynamicky poroste, p emž r stový trend bude velmi pravd podobn pokra ovat dalších nejmén deset let. P i zohledn ní dalších vliv se jako nejpravd podobn jší jeví kulminace celkového po tu obyvatel kdy mezi lety 2020 až 2023, a to na úrovni p ibližn 27, 5 tis. obyvatel. Dle prognózy se bude zvyšovat podíl obyvatel v postproduktivním v ku, jejichž po et se do roku 2030 plynule zvýší z asi 4 400 na 7 300, v roce 2006 tvo ili senio i 18% obyvatel, v roce 2030 by li tvo it už 26, 5%. Tento vývoj je zcela zásadní z hlediska pot eb sociální pé e. Zárove se jedná o vývoj prakticky nezvratný, nebo tém všichni touto analýzou dot ení senio i jsou totiž již dnes obyvateli M Brno-Bystrc a navíc se nacházejí ve v ku, kdy migra ní mobilita má jen zcela okrajový vliv na další vývoj po etní velikosti p íslušných generací. Výrazn pozitivní vývoj postihne podle prognózy i d tskou složku obyvatelstva. V sou asné dob žije ve správním obvodu M Brno-Bystrc asi 1, 7 tis. d tí ve v ku školní docházky. Zejména díky bytové výstavb a imigraci mladých pár a rodin lze p edpokládat, že p ibližn za patnáct let by jich m lo být celkov asi 2, 7 tis. Tyto údaje jsou p i zohledn ní faktu, že v tšina populace v p edproduktivním v ku bude bydlet v nové ásti Kamechy, zásadní pro rozhodování o kapacit a lokalizaci p edškolních a školních za ízení na území M .


leden 2010



Graf 2: Demografická prognóza M Brno-Bystrc

Pozn. : naho e - o ekávaný vývoj obyvatelstva podle základních v kových skupin v M Brno-Bystrc, dole - o ekávaný vývoj po tu d tí a mládeže ve v ku p ípravy na zam stnání v M Brno-Bystrc) Zdroj. Analýza a prognóza demografického vývoje m stské ásti Brno-Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy

Popsané zm ny v kové struktury v sob skrývají pom rn složité strukturální zm ny, které budou edstavovat vysoké nároky na budoucí rozhodovací procesy. Vzd lanostní struktura obyvatel Bystrce je podle posledního s ítání lidu z roku 2001 prakticky totožná se strukturou m sta Brna. Podle S ítání bylo 17, 9 % obyvatel Bystrce vysokoškolsky vzd laných. 82, 4 % obyvatel starších 15 let dosáhlo vzd lání vyššího než základního (vyu ení, maturita, vyšší odborné, nástavbové nebo vysokoškolské vzd lání). Obyvatelstvo Brna dosahuje ve srovnání s eskou republikou v charakteristikách vzd lanosti výrazn lepších výsledk , zejména v oblasti vysokého školství, a potvrzuje tak své postavení univerzitního m sta. Brno-Bystrc je se svými 23 432 obyvateli jednou z nejlidnat jších m stských ástí. Do t chto dimenzí Bystrc posunula masová bytová výstavba 70. a 80. let a následný p íliv nového obyvatelstva. Krom desetinásobného zv tšení po tu obyvatel byly na dlouhou dobu výrazn ovlivn ny i další charakteristiky, nap . v ková struktura obyvatelstva, které je stále pom rn mladé. Do budoucna bude nutné odpovídajícím zp sobem p izp sobit kapacity p íslušných za ízení zvýšení po tu senior v souvislosti se stárnutím dnešní produktivní složky obyvatel a také s r stem po tu malých d tí v souvislosti s bytovou výstavbou v lokalit Kamechy. Obyvatelstvo Bystrce se vyzna uje p íznivou strukturou vzd lanosti, což je do velké míry dáno p ítomností ady vzd lávacích institucí ve m st Brn .


leden 2010



2.1.5.2 Sídla a bydlení vodní osídlení je na území m stské ásti Bystrc koncentrováno do východního cípu v úseku od hráze Brn nské p ehrady po hranice s m stskou ástí Brno-Komín. Sou asné zastav né a obydlené území historicky navazuje na starší vesnické osídlení (viz kap. Historický vývoj m stské ásti), v 70. letech 20. století však bylo díky mohutné panelové výstavb n kolikanásobn rozší eno. Menší obydlená ást ost e kontrastuje s rozsáhlými plochami neosídlené lesnaté západní ásti Podkomorských les . Dnešní rozloha m stské ásti je 2 725 ha. Obydlená ást Bystrce je rozd lena do t í ástí. První, nejníže umíst ná, je tzv. Bystrc I8, kterou tvo í Stará Bystrc a nejstarší panelové sídlišt . Stará Bystrc je historické jádro obce tvo ené návsí s rodinnými domy a oblastí Chaloupek, kolonie bydlení komunitního charakteru. Jedná se o vodní ves okolo kostela sv. Jana Evangelisty a sv. Jana K titele p i ece Svratce. Nejstarší panelové sídlišt sahá až po tzv. Starou dálnici. Na ni bezprost edn navazuje druhá, jižním sm rem položená ást Bystrc II9. Jde o nov jší panelové sídlišt západn od Staré dálnice až po tramvajovou smy ku Bystrc - E erova. T etí v západním svahu orientovanou ást tvo í území p vodn plánovaného sídlišt Bystrc II/A, které m lo pokrývat prostor za panelovými domy vystav nými po roce 1990 sm rem k Žeb tínu. Tento prostor je dnes zastavován sídlišt m Kamechy10. V dnešní dob je Bystrc jedním z nejv tších brn nských sídliš . K 1. 3. 200111 zde bylo 1 066 dom , z toho 1 001 trvale obydlených s 9 439 bytovými jednotkami. Panelová zástavba v Bystrci tvo ila 44 % dom , odpovídající podíl – 43 % - bylo postaveno v letech 1946–1991. Skladba bytového fondu Bystrce odpovídá jeho sídlištnímu charakteru. 92 % byt se nachází v panelových domech a jsou obývány 90% obyvatel Bystrce. Tabulka 2. 2: Skladba bytového fondu M

Brno-Bystrc k 1. 3. 2001.

vlastnictví byt Celkem byt 9 439

nájemní

velikost byt

družstevní

1+1

2+1

3+1

4+1

33%

60%

24%

28%

40%

8%

3 115

5 663

2 265

2 643

3 776

755

Díky prodeji obecních dom v pr hu posledních let se podíl nájemních byt mírn snížil, takže k 31. 12. 2007 již dosahoval podíl obecních byt 29 %. Prodej v Bystrci probíhá pomalejším tempem než na území celého m sta Brna. Správu obecních dom sv ených m stské ásti provádí spole nost BYTASEN, spol. s r. o. Družstevní byty na území m stské ásti jsou v tšinou ve vlastnictví Stavebního bytového družstva Pr kopník, které v Bystrci sídlí. U družstevních byt také probíhá v posledních letech jejich p evod do vlastnictví lena družstva. Domy postavené panelovou technologií jsou charakteristické adou technologických a stavebních nedostatk , zejména vysokými ztrátami tepelné energie, nekvalitn provedenou panelovou konstrukcí a zatékáním plochými st echami. V tšina majitel t chto objekt proto v posledních letech p istupuje k postupné regeneraci a revitalizaci bytových dom . Domy vlastn né m stem jsou regenerovány podle Programu regenerace obecního bytového fondu, aktuální program je platný na období 2008-2011. Sou ástí regenerací bývá ve v tšin p ípad vým na svislých rozvod technické

8

Ulice: Heyrovského, Joukalova, K Dálnici, Komínská, Krajní, Na Zeliskách, Nad Kašnou, nám stí 28. dubna, Obvodová, Píškova, Pod Mniší horou, P ístavní, U Sokolovny, U Zoologické zahrady, Valouškova, V trná, Vondrákova, Výhon, Wollmannova, Živného. 9

Ulice: Adamcova, E erova, Fleischnerova, Foltýnova, Hrad Veve í, Kachlíkova, Kamechy, Kubí kova, Kuršova, Lýskova, Nad D dinou, Ondrouškova, Páte ní, Pod Komorou, Rakovecká, Rerychova, Ruda, Šemberova, Štoura ova, Teyschlova, U K ivé borovice, Vejrostova, Vrbovecká. 10

Ulice: Hlinecká, Hv zdecká, Chud ická, Chvalkovka, Jav recká, Kav í, Kocanovská, K epel í, Listnatá, Lišejníková, Novodvorská, P írodní, anská, Sentická, Vlaštov í, Žabí. 11

V tento den prob hlo poslední S ítání lidu, dom a byt


leden 2010



infrastruktury, zateplení fasády domu a vým na oken, což p ispívá mj. i k zatraktivn ní ve ejných prostranství. Z cenového hlediska pat í Bystrc do modelové oblasti s podpr rnými cenami (oblast Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Kohoutovice, Líše , Slatina, Nový Lískovec, Starý Lískovec), která zahrnuje srovnatelné m stské ásti Brna. K 1. 1. 2010 schválilo zastupitelstvo m stské ásti Brno-Bystrc regulované nájemné ve výši 44 K /m2. Podpr rné ceny odpovídají pravidelnosti cen pozemk ve st Brn , klesajících se vzdáleností od centra. Po období stagnace, které nastalo po ukon ení komplexní bytové výstavby v roce 1990, se v posledních letech po et byt v Bystrci postupn zvyšuje. Z ásti je tento nár st tvo en nástavbami na panelové domy realizovanými v rámci regenerací a revitalizací t chto objekt . Ve velké mí e probíhá i výstavba nových bytových dom realizovaná ve ejnou správou i soukromými investory. Tabulka 2. 3: P íklady rozši ování bytového fondu v M Brno-Bystrc Název lokality

Druh výstavby

Po et bytových jednotek

Opálkova

Bytový d m

32

Adamcova

Bytové domy

73

Vrbovecká

Bytový d m

50

Štoura ova

Bytové domy

84

Heyrovského

Nástavby

28

Lašt vkova

Nástavby

60

erného

Nástavby

132

Šemberova

Bytové domy

48

Wollmanova

Nástavby

24

Zdroj: Generely bydlení m sta Brna

Jednozna nejvýznamn jším projektem je probíhající výstavba obytného celku Kamechy, jehož výstavba probíhá ve t ech etapách, které realizují t i soukromé investorské spole nosti - Impera Styl a. s. (Kamechy I), Reko a. s. (Kamechy II) a Fiedler Reality, s. r. o. (Kamechy III – Pod Chvalkovkou). M sto se podílí na výstavb zázemí pro sociální a zdravotní služby, krom polyfunk ních (kde první dv patra budou vyhrazeny pro služby) a ist bytových dom bude v lokalit vybudována mate ská a p ípadn základní škola, budou zde prostory pro zdravotní st edisko, sport, rekreaci, další služby a ve ejná prostranství (jako velký park) tak jak jsou vedeny v Územním plánu Brna. Pom r vlastnictví nov vybudované lokality je plánován zhruba v pom ru 4% v obecním a 96% v soukromém vlastnictví. V sou asné dob je dokon ena okružní páte ní komunikace (r. 2007) a vedení inženýrských sítí. I. etapa je ve výstavb , v této ásti Kamech bude cca 783 bytových jednotek a m sto již vybudovalo m s pe ovatelskou službou s 28 bytovými jednotkami, je zde plánovaná mate ská škola a zdravotní st edisko. Ve II. a III. etap vznikne asi 900 bytových jednotek a bude protažena tramvajová trasa a doprava. II. i III. etapa budou dokon ovány postupn po ínaje rokem 2010. Celkov v lokalit Kamechy vznikne asi 1600 - 1982 bytových jednotek. 12 Odhadovaný po et obyvatel, který nová bytová výstavba pojme se tedy pohybuje mezi 4 000 – 5 000 lidí, v závislosti na kone ném po tu bytových jednotek a obecných demografických trendech popula ního vývoje.

12

Generely bydlení m sta Brna (http://www. brno. cz/download/bo/1229000374. pdf)


leden 2010



Demografická prognóza mapující rozvoj Kamech odhaduje nižší variantu – p ír stek asi 4 000 obyvatel. V katastru Bystrce se nachází oblast I. etapy výstavby, bude zde tedy 783 bytových jednotek, v nichž bude bydlet asi 2000 obyvatel, d m s pe ovatelskou službou, mate ská škola a zdravotní st edisko. Sociální za ízení však budou poskytovat své služby i obyvatel m Kamech v Žeb tín a bystrckým budou k dispozici služby v Žeb tín , Kamechy z stanou propojeným komplexem. Celková vým ra nov využívaného území v katastru Bystrce iní 12, 9 ha, z toho zastav ná plocha ur ená pro bydlení a služby bude 4, 9 ha. Zbytek p ipadá na komunikace, zele a plochy pro parkování. Obrázek 2: Lokalita Kamechy v Územním plánu m sta Brna

Zdroj: Územní plán m sta Brna

Kvalita bydlení je úzce spojena s ve ejnými plochami a urbanistickým ešením okolí. m stská ást má v tomto ohledu své výhody i nevýhody. Masová sídlištní zástavba 70. let tém zcela potla ila vesnický charakter p vodního jádra. Sídlišt nemá klasickou uli ní strukturu a svou rozlohou a ítkem p sobí neosobn . Velkým negativem je rozd lení Bystrce tzv. Starou dálnicí, která v délce 1, 6 km celé území p etíná a lze ji bezpe p šky p ekonat pouze na p ti místech. Negativem pro bydlení m že být nedostatek zelen v zástavb , ob ané Bystrce se v Anket ke stavu zelen ale i prvk m m stského mobiliá e (lavi ky, koše) vyjád ili spíše negativn a nespokojen . Specifickým problémem bydlení jsou psí exkrementy nacházející se na ve ejných prostranstvích. Nespokojenost v tomto ohledu vyjad uje p es 80 % ú astník Ankety. Kvalitou ve ejných prostranství se v Bystrci mj. zabývá Komise pro regeneraci panelového sídlišt . Z hlavních akcí, které byly v rámci humanizace sídlišt v posledních letech realizovány, šlo zejména o výsadbu ve ejné zelen . Koncep ním materiálem, který má ešit regeneraci panelového sídlišt , je Projekt regenerace panelového sídlišt Brno–Bystrc zpracovaný v prosinci 2003 Atelierem RAW. Dokument navrhuje kolik aktivit, které by m ly být za finan ní podpory regionálních a státních zdroj realizovány v pr hu let 2005-2009 a jejichž realizace by m la p isp t k humanizaci sídlišt a vy ešení kterých architektonických, dopravních, environmentálních a sociálních problém . V tšina z popsaných projekt (úprava ve ejných prostranství, parkovací plochy, cyklotrasy) dosud nebyla realizována. Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



2.1.5.3 Rozvojové plochy pro bydlení Aktuáln platný Územní plán m sta Brna vymezuje na území Bystrce n kolik rozvojových lokalit ur ených výstavbu pro bydlení. ulice Kamechy, lokalita Kamechy, ulice Šemberova, mezi ulicemi Vejrostova a Štoura ova, mezi ulicemi Odbojá ská a Na Zeliskách, mezi ulicemi Joukalova a P ístavní. V lokalitách Kamechy a Šemberova již výstavba probíhá. i p íprav dalších rozvojových projekt pro bydlení je t eba zajistit dostate nou ob anskou vybavenost a dostupnost ve ejných i komer ních služeb a dostate né parkovací kapacity v etn zásobních. V lokalitách Kamechy a Šemberova, by již m la být vybavenost zajišt na. Zázemí pro služby a parkování je navrženo, výstavba probíhá v okrajové lokalit s dostatkem prostoru. Lokalita mezi Štoura ovou a Vejrostovou je podvybavena službami, i když rozvojové plochy pro n tu existují. Nachází se zde velké parkovišt a garáže, další rozvoj by musel být na úkor zem lského dního fondu. Rozvojová plocha pro bydlení Na Zeliskách se nachází v centru Bystrce, dostupnost služeb lze tedy již te považovat za dosta ující. Naopak lze p edpokládat problémy p i hledání parkovacích ploch, p estože se p ímo v ulici Na Zeliskách hromadné parkovišt nachází. Mezi Joukalovou a P ístavní není p íliš prostoru pro vybavenost, problém lze vy ešit docházkou do centra (asi 500 m), výhodou je naopak dostatek parkovacích míst, který bude ovšem v sezón díky blízkosti p ehrady zna komplikován. Bystrc je dnes nejv tším brn nským panelovým sídlišt m. Ve vlastnické struktu e p evládají byty družstevní a obecní, privatizace probíhá pomaleji než v jiných ástech Brna. Ke zlepšení kvality bydlení p ispívá postupná regenerace a revitalizace dom . Od konce 90. let probíhá rozvoj bytového fondu, nejv tším projektem je výstavba rozsáhlého obytného komplexu Kamechy. Cena bydlení v Bystrci je v rámci m sta Brna podpr rná.

2.1.6 Práce a podnikání 2.1.6.1 Trh práce Analýza trhu práce vychází z nejnov jších dostupných údaj zjišt ných b hem posledního S ítání lidu, dom a byt v roce 2001. Podle tohoto šet ení bylo v Brn -Bystrci 13 047 ekonomicky aktivních osob, v relativním vyjád ení 54, 8 % obyvatel, tedy více než je pr r m sta Brna jako celku (51, 7 %). 91 % zam stnaných obyvatel M Brno–Bystrc vyjíždí do zam stnání mimo Bystrc. Tato zjišt ní odpovídají mladší v kové struktu e s vysokým podílem osob v produktivním ku a potvrzují, že Bystrc stále z stává významným zázemím pro pracovní sílu m sta Brna. Pracovní p íležitosti p ímo na území Bystrce jsou minimální, v tšinou jde o odv tví služeb. V Bystrci není žádný velký zam stnavatel. Možnost ovlivnit nabídku pracovních p íležitostí p ímo v M a snížit tak nutnost vyjíž ky za prací je ze strany M omezená. Jednou z cest m že být vhodná územn plánovací innost a vymezení vybavených a vhodn lokalizovaných ploch pro innost ekonomických subjekt . P íslušná opat ení je však nutné navrhnout k zanesení do Územního plánu m sta Brna. Odv tvová struktura zam stnanosti je podle výsledk s ítání lidu 2001 srovnatelná se strukturou zam stnanosti Brna jako celku. P evládají zam stnanci odv tví pr myslu (18, 5 %), školství, Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



zdravotnictví, veterinárních a sociálních inností (15, 4 %), obchodu a opravách motorových vozidel a spot ebního zboží (13, 2 %). V posledních letech v rámci Brna došlo k posílení zam stnanosti v odv tví nemovitostí a služeb pro podnikání a výzkum a v odv tví obchodu, oprav motorových vozidel a spot ebního zboží. Z t chto dat je možné odvodit trendy v odv tvové struktu e zam stnanosti, které se týkají i obyvatelstva Bystrce.

6, 3

2, 5

10, 2

7, 6

15, 4

4, 9

7, 2

Brno (2001)

1

18, 9

9, 6

13

4, 1

6, 3

2, 3

9, 8

6, 3

15, 2

6, 6

6, 9

Brno (2006)

0, 5

19, 1

8, 4

16, 9

4, 2

6, 1

2, 2

16, 7

5, 3

15, 8

4, 9

--

Ostatní ve ejné a osobní služby

Pr mysl

Nezjišt ná odv tví

Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální innosti

4, 3

Pen žnictví a pojiš ovnictví

13, 2

Doprava, pošty a telekomunikace

9

Pohostinství a ubytování

18, 5

Obchod, opravy motorových vozidel a spot ebního zboží

0, 9

Stavebnictví

Brno-Bystrc (2001)

Zem lství, lesnictví, rybolov

Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení

Nemovitosti, služby pro podnikatele a výzkum

Tabulka 2. 4: Odv tvová struktura zam stnanosti M Brno-Bystrc ve srovnání s Brnem

Zdroj: eský statistický ú ad, S ítání lidu, dom a byt 2001, OÚPR Magistrát m sta Brna 2007

Shodná struktura zam stnanosti napovídá, že z hlediska p íjm a z toho plynoucího sociálního postavení je obyvatelstvo Bystrce v rámci m sta spíše pr rné. Vzhledem k úzké provázanosti trhu práce M Brno-Bystrc s m stem Brnem není možné samostatn analyzovat nezam stnanost. Míra nezam stnanosti ve m st Brn se dlouhodob pohybuje mírn pod pr rem R, což je pro obyvatele Brna i M Brno–Bystrc p íznivým faktem. Ze stejných d vod a z nedostatku pracovních p íležitostí na území M není možné samostatn podrobit další analýze ani poptávku po práci ze strany zam stnavatel a podnikatel na území Bystrce. Zde je proto na míst konstatovat, že Brno jako druhé nejv tší m sto R a jako správní, obchodní i spole enské centrum celého Jihomoravského regionu dosahuje po Praze druhou nejvyšší hodnotu v umíst ní p ímých zahrani ních investic a je místem realizace ady m stských rozvojových projekt (nap . Brn nská pr myslová zóna - ernovická terasa a eský technologický park Brno). P ibližn 230 000 obsazených pracovních míst13 nabízí obyvatel m m sta i jeho okolí pracovní p íležitosti v širokém spektru odv tví a obor tuzemských i zahrani ních zam stnavatel , které menší m sta nemohou nabídnout. 2.1.6.2 Podnikatelské aktivity Podle registru ekonomických subjekt ARES bylo k 13. 7. 2009 v Brn –Bystrci registrováno 7 624 ekonomických subjekt , z toho 5 802 aktivních subjekt . Z toho 4 513 má právní formu fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Vztah mezi po tem obyvatel a ekonomických subjekt jednotlivých ástí m sta Brna ilustruje korela ní koeficient 14 zmín ných dvou jev , který dosahuje hodnoty 0, 97. Na základ toho je možné íci, že rozmíst ní ekonomických subjekt mezi jednotlivé m stské ásti Brna je rovnom rné ve vztahu k po tu obyvatel t chto ástí. tšina firem významných aktivn p sobících na území Bystrce p sobí v odv tví obchodu a služeb (prodejny potravin, drogerie, papírnictví, kv tiná ství, lékárny, opravny a servisy, pobo ky bank a telekomunika ních spole ností apod.), je zde však i n kolik výrobn orientovaných firem.

13

Stav v roce 2007. Zdroj: Strategie pro Brno.

14

Výpo et korela ního koeficientu byl proveden k údaj m platným k 1. 1. 2007 v aplikaci MS Excel.


leden 2010



2.1.6.3 Rozvojové plochy pro podnikání tšina ploch umož ujících rozvoj hospodá ských aktivit je v Bystrci dle územního plánu ur ena pro obchod a služby, p ípadn jsou vymezeny jako smíšené plochy výroby a služeb. Jmenovit jde o následující lokality: nad tramvajovou zastávkou P ístavišt sm rem k p ehrad (2 820 m2), za ulicí V trná, podél Staré dálnice (4 850 m2), mezi ulicemi Lýskova a Kamechy (tzv. Horní nám stí) (8 540 m2), za ulicí Teyschlova k obytnému celku Kamechy (21 580 m2), za ulicí Kachlíkova (11 050 m2), mezi ulicemi E erova a Fleischnerova (3 180 m2), prostor mezi ulicí P ístavní a p ehradou (11 500 m2), mezi ulicemi Nad D dinou a Páte ní (20 770 m2) mezi ulicemi Šemberovou a Vejrostovou (12 200 m2). Nejp ipraven jší a zárove nejvíce diskutovanou je zástavba lokality Horní nám stí objektem polyfunk ního obchodního domu. Vzhledem k v kové struktu e obyvatelstva a nedostatku pracovních p íležitostí funguje Bystrc jako zázemí pro pracovní sílu m sta Brna. Vysoká vyjíž ka za prací, která ovliv uje i dopravní situaci v území, napovídá, že jednozna dominantní funkcí M je funkce obytná a trh práce M je pouze marginální. Díky vysoké provázanosti trhu práce M Brno-Bystrc s m stem Brnem lze ostatní charakteristiky považovat za srovnatelné a ovlivn né postavením m sta jako regionálního st ediska Jihomoravského kraje. Podnikatelské aktivity jsou v Bystrci zastoupeny zejména službami a rozvojové plochy vymezené platným územním plánem tento trend dále podporují.

2.1.7 Ob anská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura 2.1.7.1 Školství Školství je v Bystrci zastoupeno t emi vzd lávacími stupni – šesti mate skými, ty mi základními a jednou st ední školou. Mate ské školy mají celkovou kapacitu 595 d tí, která je pln využita. Jejich rozmíst ní pokrývá zejména území Bystrce I a dolní a st ední ásti Bystrce II. V rámci m sta p ipadá jedno místo ve školce na 33 obyvatel, v rámci Bystrce na 39 obyvatel a na 0, 7 dít te v p edškolním v ku (3-5 let). V m ítku m sta Brna a p i zohledn ní budoucího demografického vývoje a tém výlu obytné funkce, kterou Bystrc vykonává, je tedy tato m stská ást vybavena p edškolními za ízeními nedostate . Nov zastavované Kamechy mate skou školu nemají, s ohledem na p edpokládaný demografický vývoj bude její vybudování nezbytné. V oblasti p edškolního vzd lávání se proto plánuje vybudování dvout ídní mate ské školy v sídlišti Kamechy na pozemku 2414/2 k. ú. Bystrc. Vybudování však již bylo Radou m stské ásti BrnoBystrc schváleno, preferovaným investorem je Statutární m sto Brno. V nové školce by tedy mohlo vzniknout p ibližn 60 nových míst, dle výsledk prognózy by pak v roce 2015 p ipadalo jedno místo ve školce na 42 obyvatel, složka d tí v p edškolním v ku (v roce 2015 dosáhne maxima) však poroste pomaleji a s novými místy p ipadne na jedno místo 0, 66 dít te, ili se stav zlepší. Vybudování nové školky je však podmínkou pro zachování udržitelného stavu. Obyvatelé jsou se službami mate ských škol spokojeni (spokojenost v Anket v tšinou p es 30 %)


leden 2010



Tabulka 2. 5: Mate ské školy na území M Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

Mate ská škola ZVÍDÁLEK

Kachlíkova 17,

+420 546 220 081, mskachlikova17@webstr. cz

Mate ská škola SK IVÁNEK

Kachlíkova 19,

Mate ská škola DUHA

Mate ská škola Lašt vkova

Mate ská škola SLUNÍ KO

MŠ Pramínek, o. p. s.

635 00 Brno

+420 539 012 435, mskachlikova19@nbox. cz

635 00 Brno

Kachlíkova 21,

+420 546 210 091, kachlikova@volny. cz

635 00 Brno

Lašt vkova 57/59,

Štoura ova 23/1249, 635 00 Brno

Heyrovského 13, 635 00 Brno

Školní vzd lávací program a jeho zam ení

sto Brno

91 žák , 3 t ídy

Mate ská škola podporující zdraví - zdravá mate ská škola

sto Brno

81 žák , 3 t ídy

„Poznáváme sv t kolem nás“: hudebn pohybová výchova se zam ením na lidové tradice

81 žák . 4 t ídy

"S duhovými barvami za poznáním sv ta". ŠVP zam en na individuální rozvoj dít te k získávání kompetencí pot ebných pro další vzd lávání

sto Brno

+420 546 210 056, ms. lastuvkova@volny. cz

635 00 Brno

Kapacita

izovatel

sto Brno

+420 546 224 170, msslunickostouracova@seznam. cz

+420 546 221 559, +420 603 737 657, praminek@praminek. cz

sto Brno

MŠ a ZŠ Pramínek, o. p. s.

180 žák , 6 t íd

"Hrajeme si a poznáváme sv t" - zam en na složky estetické výchovy a problematiku agresivního chování

78 žák , 3 t ídy

Objevujeme sv t ŠVP vychází z Teorie rozmanitých inteligencí H. Gardnera. Nabídka výchovn vzd lávacích inností se zam uje na p ípravu d tí na vstup do základní školy, na celkový rozvoj estetického vnímání v oblasti výtvarné, hudebn dramatické, literární a pohybových dovedností.

84 žák , 4 t ídy

„ Pramínek“ – vychází z princip programu Za ít spolu.

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, Statutární m sto Brno

izovatelem základních škol je Statutární m sto Brno, m stská ást Brno-Bystrc. Základní školy mají celkovou kapacitu 2 550 žák , jejich využití je cca 60-80%. Všechny školy mají vlastní jídelnu a družinu. Rozmíst ní škol pokrývá zejména území Bystrce I a dolní a st ední ásti Bystrce II. V rámci m sta i m stské ásti p ipadá jedno místo v základní škole na 9, 1 obyvatel. V m ítku sta Brna je tedy tato m stská ást vybavena základními školami dostate . Úrove základních škol jako ve ejné služby hodnotí obyvatelé Bystrce pozitivn , spokojenost se podle jednotlivých oblastí pohybuje na úrovni 40 – 60 %. Tabulka 2. 6: Základní školy na území M

Brno-Bystrc

Název

Adresa

Kontakt

Základní škola Brno, Heyrovského 32


+420 546 432 260, zs. heyrovskeho@volny. cz

Lašt vkova 77, 635 00 Brno

+420 546 215 518, lastuvkova@iol. cz

Základní škola Brno, Lašt vkova 77

Kapacita / po et žák

Školní vzd lávací program a jeho zam ení

Statutární m sto Brno, m stská ást Brno-Bystrc

600 / 412 žák , 19 t íd

Základní škola Školní vzd lávací program pro základní vzd lávání "ROZVOJ"


1000 / 490 žák , 21 t íd

Školní vzd lávací program pro základní vzd lávání v Základní škole Brno, Lašt vkova 77

izovatel


leden 2010



Základní škola Brno, Vejrostova 1

Vejrostova 1, 635 00 Brno

+420 546 220 173, zsvejrostova@vejrostova. cz


800 / 624 žák , 24 t íd

Školní vzd lávací program základní školy Brno, Vejrostova 1, Základní škola, Zam ení - Výuka cizích jazyk , informa ních technologií a t lesné zdatnosti

Základní škola Pramínek, o. p. s.


+420 546 221 559, +420 603 737 657, praminek@praminek. cz

MŠ a ZŠ Pramínek, o. p. s.

150 / cca 120 žák , 6 t íd

Školní vzd lávací program „Za ít spolu“, navazuje na program MŠ Pramínek


Jediná st ední škola na území M má cílovou kapacitu 800 student , která m že být do asn ekro ena až na 1200 student . Využití školy je z dlouhodobého pohledu 100%. Je umíst na v centrální ásti Bystrce II. Protože st ední školství má regionální charakter (a rozhodování v této oblasti je p eneseno do p sobnosti kraj ), není zde na míst hodnotit dostate nost kapacity. Tabulka 2. 7: St ední školy na území M Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

izovatel

Kapacita

Studijní obory Gymnázium - všeobecné, ty leté studium Gymnázium - živé jazyky, ty leté studium

Klasické a špan lské gymnázium

Vejrostova 2,

546 214 930,

635 00 Brno

sekretariat@gyby. cz

Jihomoravský kraj

800 (do asná 1 200), 30 t íd

Gymnázium - vybrané p edm ty v cizím jazyce (špan lský jazyk), šestileté studium Gymnázium - živé jazyky (anglický jazyk), šestileté studium Gymnázium - klasické jazyky, osmileté studium,


V rámci m sta p ipadá jedno místo v ZUŠ na 30 obyvatel, v rámci Bystrce na 94 obyvatel (je zde jen jedna). Dále v Bystrci p sobí pobo ka Domu d tí a mládeže Helceletova – Centrum volného asu Bystrouška. V m ítku m sta Brna je Bystrc vybavena um leckými školami a volno asovými vzd lávacími institucemi výrazn podpr rn . Do ur ité míry je tento nedostatek vynahrazován po etnými sportovními kluby a mimoškolními aktivitami v zázemí bystrckých škol. Bystrc má potenciál ke vzniku volno asových aktivit zam ených na kulturu (nap . p i Spole enském centru), folklór (obnovení tradic) a, díky svému okolí, i na ekologii a poznávání p írody (což již do jisté míry suplují skautské oddíly). Tabulka 2. 8: Základní um lecké školy a volno asové vzd lávací instituce v M Brno-Bystrc Název Soukromá ZUŠ Mgr. R. Chmelové, spol. s r. o.

Centrum volného asu Bystrouška

Adresa

Kontakt

Ondrouškova 10, 635 00 Brno

546 211 527, Výuka - Kubí kova szusrch@seznam. cz 8 a Fleischnerova 1a

Fleischnerova 1a, Brno–Bystrc

546 215 652, misa. bystrouska@seznam. cz

izovatel

Mgr. Radmila Chmelová

m d tí a mládeže Helceletova, Helceletova 4, Brno 602 00


Kapacita

Nabídka aktivit

250

Výtvarný, hudební a tane ní obor

Kroužky pro d ti (pohybové, írodov dné, turistické, výtvarné, hudební, poznávací, pro mládež), pro dosp lé (jazyky, jóga, country tance, organizátorství), výukové programy, tábory.

leden 2010




Technický stav v tšiny školních objekt odpovídá jejich stá í (cca 30-40 let) a stavební panelové konstrukci. Jedním z nejv tších nedostatk je vysoká energetická náro nost. Budovy také nejsou ve tšin p ípad bezbariérové. m stská ást proto iniciovala žádost o dotace z evropských fond prost ednictvím Magistrátu m sta Brna, Odboru územního plánování a rozvoje, na regeneraci tšiny m stem z izovaných vzd lávacích za ízení. 2.1.7.2 Zdravotnictví Zdravotnická pé e je v M Brno-Bystrc zajiš ována ambulantn , nejsou zde žádná l žková za ízení. Zdravotnická za ízení jsou v Bystrci ve t ech lokalitách: obchodní centrum Javor v ásti Bystrc I na adrese nám. 28. dubna 2, obchodní centrum MAX v ásti Bystrc II na adrese Kubí kova 8 a zdravotní st edisko v ásti Bystrc II na adrese Lýskova 2. Ve všech p ípadech jde o privátní za ízení. Tabulka 2. 9: Dostupnost léka ské pé e v M prakti tí léka i R Brno Brno-Bystrc

Brno-Bystrci, m st Brn a eské republice

po et obyvatel

po et léka

obyvatel na léka e

10 464 000

5 376

1 946

370 592

225

1 647

23 432

12

1 952

10 464 000

6 906

1 515

370 592

349

1 061

23 432

4

5 858

10 464 000

2 250

4 650

370 592

82

4 519

23 432

4

5 858

Zubní léka i R Brno Brno-Bystrc tští léka i R Brno Brno-Bystrc

Zdroj: Statutární m sto Brno (http://www. brno. cz/download/oz/pruvodce. htm#013)

Pro m stskou ást je nutná zejména p ítomnost d tských, praktických a zubních léka . Odborná léka ská pé e má díky p ítomnosti velkých zdravotnických za ízení a nemocnic na území Brna celom stský charakter, na území m stské ásti se tedy nachází mén léka než nap íklad v centru Brna a mnozí obyvatelé Bystrce sem za léka skými službami dojížd jí sou asn s dojíž kou do škol a zam stnání. Po et praktických léka v Bystrci je dosta ující a odpovídá pr ru pro eskou republiku, další obyvatelé spadají pod praxi léka jiných m stských ástí. O n co horší je po etní stav d tských praktických léka v Bystrci, který za pr rem zaostává, obzvlášt vezmeme-li v potaz fakt, že v Bystrci žije silná skupina d tí a dorostu. Lidé v Anket se ale o službách d tských léka vyjad ují kladn (spokojenost p es 40%). Nedostate né je zastoupení zubních léka v m stské ásti, které je pravd podobn ešeno dojíž kou do Brna-st ed apod. Z hlediska prostorové diferenciace dostupnosti léka ské pé e je stav nejhorší v okolí „Horního nám stí“ a v nov budované lokalit Kamechy. V M Brno-Bystrc se dále nacházejí specializovaná zdravotnická pracovišt : odborný chirurg, ORL, urologická, ortopedická, dermatovenerologická, psychologická a logopedická ordinace, dv ordinace gynekologie, interny a psychiatrie odborné pracovišt radiodiagnózy. 15 Distribuci lé iv zajiš uje v Bystrci p t lékáren sídlících vesm s p i výše uvedených zdravotních st ediscích.

15

Statutární m sto Brno (http://www. brno. cz/download/oz/pruvodce. htm#013)


leden 2010



Ve srovnání s celým m stem Brnem, kde je p ibližn 130 lékáren na 370 000 obyvatel (tj. 1 lékárna na 2 846 obyvatel), je po et lékáren v Bystrci na obyvatele podpr rný (1 lékárna na 5 858 obyvatel). To je však z velké ásti dáno velice vysokou koncentrací lékáren v centru Brna (M Brno-st ed má 1 lékárnu na 1 380 obyvatel, zatímco pr r R je 1 lékárna na 4280 obyvatel), které obyvatelé využívají p i dojíž ce do centra. Po et lékáren v Bystrci je však vyšší než na srovnatelných sídlištích jako Lískovec nebo Kohoutovice (1 lékárna vychází na více než 6 600 obyvatel) a proto lze sou asný stav považovat za dosta ující. 2.1.7.3 Sociální pé e a ve ejn prosp šné služby V souladu se zákonem o sociálních službách . 108/2006 Sb. p sobí na území M Brno-Bystrc v níže uvedených za ízeních ty i poskytovatelé sociální pé e poskytující šest sociálních služeb. Za ízení jsou zam ena v tšinou na cílovou skupinu senior a skupinu d ti, mládež a rodiny. V p sobnosti M je výkon pe ovatelské služby zajiš ovaný Odborem pe ovatelské služby Ú adu stské ásti Brno-Bystrc. Tabulka 2. 10: Sociální služby poskytované na území M Název / popis

Adresa

Domov pro seniory, Foltýnova

Foltýnova 21, 635 00 Brno

m s pe ovatelskou službou

Vondrákova 7, 635 00 Brno

Kontakt

Poskytovatel

Kapacita

Pposkytované služby

Cílová skupina

546 224 275

Domov pro seniory, Foltýnova, ísp vková organizace Statutárního sta Brna

213 l žek

Domov pro seniory

Senio i se ztíženou sob sta ností

546 215 584

Statutární m sto Brno, BrnoBystrc, St edisko 10 l žek pe ovatelské služby

Odleh ovací služby (pobytová služba)

Senio i a osoby s áste nou ztrátou sob sta nosti

546 222 857

Statutární m sto Brno, M BrnoBystrc, St edisko 860 pe ovatelské služby

Pe ovatelská služba (terénní sociální služba)

Senio i, osoby s áste nou ztrátou sob sta nosti a rodiny s postiženými tmi nebo troj aty

546 222 857

Statutární m sto Brno, M BrnoBystrc, St edisko 60 pe ovatelské služby

Centrum denních služeb (ambulantní služba)

Senio i a osoby s áste nou ztrátou sob sta nosti

546 210 763

Centrum sociálních služeb, p. o.

15 ubytovacích jednotek (50 žek) a 2 jednotky nouzového ubytování (8 žek)

Azylové domy

hotné ženy a matky s d tmi v sociální a bytové tísni

546 221 756

Ob anské sdružení Armáda spásy R

20-40 uživatel

Nízkoprahové za ízení pro d ti a mládež

Vondrákova 7/9 Terénní a ambulantní výkon pe ovatelské služby

635 00 Brno Kav í 1, 635 00 Brno

Domovinka, hygienické st edisko, kade nictví, masáže, pedikúra

Vondrákova 7/9 635 00 Brno

Domov pro matky s d tmi Spole ná cesta


Armáda spásy

Kubí kova 23, 635 00 Brno

R

Brno-Bystrc

ti a mládež

Pozn. : m stská ást Brno-Bystrc není z izovatelem t chto služeb. Zdroj: Statutární m sto Brno (http://www. brno. cz/download/osp/1237992544. pdf)


leden 2010



Nejnov jším z uvedených objekt je bytový d m s 28 novými bytovými jednotkami v lokalit Kamechy, na ulici Kav í 1, který byl dokon en v roce 2008. Do budoucna je za ulicemi Vejrostova a E erova plánována výstavba d tského centra Chovánek16. Ve srovnání s m stem Brnem, na jehož území p sobí celkem 86 poskytovatel poskytujících 223 služeb17, je M Brno-Bystrc p i p epo tu na obyvatele výrazn pod pr rem (Brno – 4 309 obyvatel/poskytovatele, 1 662 obyvatel/službu, Bystrc – 5 858 obyvatel/poskytovatele, 3 905 obyvatel/službu). Vzhledem k tomu, že pé e o sociáln slabé má spíše regionální charakter a rozhodování o umíst ní služeb a jejich kapacitách se ídí zvláštními statistikami a ukazateli, však není na míst hodnotit dostate nost kapacity z hlediska m stské ásti. Dalšího rozvoje sociálních služeb na území M se dotýká i Komunitní plán sociálních služeb m sta Brna pro období 2010–2013. 2.1.7.4 Spole enské aktivity Spole enský život m stské ásti se z velké ásti odehrává ve Spole enském centru na adrese Odbojá ská 2. Prostory centra (velký sál, u ebna a vstupní hala) jsou za ú elem po ádání konferencí, p ednášek, koncert , ples , prezentací, výstav, kurz , klubových aktivit, spole enských setkání také pronajímány. Sou asná kapacita sálu je 240 osob, u ebny 30-40 osob a ob adní sí pro cca 40 osob. Z d vodu r zných nedostatk se p edstavitelé M za ali zabývat myšlenkou provést rekonstrukci, resp. p ístavbu Spole enského centra, a projekt schválili v roce 2009. Vedle Spole enského centra, na adrese Vondrákova 15, se nachází nejv tší pobo ka Knihovny Ji ího Mahena. Jde o jednu z jedenácti pobo ek p ipojených on-line, což jejím klient m zvyšuje kvalitu služeb. V p íprav je vybudování nové pobo ky Knihovny Ji ího Mahena v lokalit Kamechy. Podstatnou sou ástí kulturního a spole enského života je p ítomnost zoologické zahrady, blízkost Masarykova okruhu, konání festivalu „Brno – m sto uprost ed Evropy“, po ádání socha ského sympozia Brn nský plenér, dodržování, resp. obnovení tradic hod a masopustu, innost spolk a center a odkaz bystrckého rodáka Jakuba Obrovského. 2.1.7.5 Sportovní aktivity Obyvatelé Bystrce mají možnost využívat pom rn rozsáhlou sportovní infrastrukturu. Celkem se v Bystrci nachází 17 sportovních h iš , lezecká st na (ul. Vondrákova) a skateboardový areál (ul. Vejrostova). V tšinou se jedná o oplocená nebo jinak ohrani ená h išt s asfaltovým povrchem, vybavená koši na basketbal, p ípadn sloupky na tenis i volejbal nebo brankami na fotbal i hokej. N která h išt mají mlatovou úpravu. Z venkovních aktivit jsou ve ejnosti p ístupná i sportovní h išt u ZŠ Lašt vkova 77, ZŠ Heyrovského 32, ZŠ Vejrostova 1 a Gymnázium Vejrostova 2. H išt jsou otev ena ve všední dny od 16, 00 hodin a o víkendech a prázdninách od 9, 00 hodin do setm ní. P i jejich využívání je t eba dodržovat vyv šený provozní ád, p ípadn pokyny správce areálu. Pro d ti a mládež je užívání všech h iš bezplatné, dosp lí si musí h išt na ZŠ Lašt vkova pronajmout. Dále je možnost pronájmu h išt s um lým povrchem Gymnázia Vejrostova. Pro rekrea ní pobyt v p írod slouží systém turistických stezek i cyklostezek. Nedaleko nám stí 28. dubna se nachází bystrcká sokolovna s tenisovými kurty. V bezprost ední blízkosti Staré Bystrce u pravého b ehu Svratky je umíst no h išt fotbalového klubu FC Dosta Bystrc–Kníni ky. A nakonec v Bystrci p sobí i ty i fitness, nejv tší je sportovní centrum

16

http://www. horni-namesti. cz/?tag=ecerova

17

http://www. brno. cz/download/osp/1242302882. pdf, str. 29 v PDF


leden 2010



SportMax na adrese Štoura ova 1, dále je zde Intimit Brno-Bystrc (P ístavní 38), LIFE fitness studio (Jakuba Obrovského 21) a Factory Fitness (Štoura ova 23). Tyto za ízení nabízejí i možnost hrát squash, badminton, bowling, tenis a umož ují využít solária a restaurace. I p es uvedené údaje je nedostate ná vybavenost oblasti Bystrc II a do budoucna bude t eba zajistit vybavenost lokality Kamechy. V Bystrci II se nabízí využití park a prostor mezi zástavbou jako zázemí pro odpo inkové aktivity, jako petanque apod. Díky p ítomnosti p ehrady mají obyvatelé Bystrce možnost využívat rozsáhlou sportovní infrastrukturu i nedaleko za hranicemi svého katastru. Sportovní a rekrea ní areál Sokolského koupališt na levém b ehu p ehrady nabízí 7 kurt pro plážový volejbal se zázemím. Nedaleko Bystrce, za obcí Jina ovice, se nachází golfové h išt . Díky p íznivé poloze v blízkosti p ehrady p sobí na území Bystrce mnoho sportovních klub . Oblast vodních sport je zastoupena p edevším v okolí p ehrady, nachází se zde vesla ské, jachta ské a další kluby. Konají se zde národní i mezinárodní závody nap . ve veslování. Seznam sportovních klub v Bystrci je uveden v tabulce 2. 15. 2.1.7.6 Kultura a ochrana kulturních památek estože je v tšina území Bystrce tvo ena panelovým sídlišt m, jsou zde i hodnotné kulturní a historické objekty. Na území Bystrce se nachází n kolik nemovitých památek zapsaných na Úst edním seznamu nemovitých památek. Jmenovit jde o následující: Tabulka 2. 11: Nemovité památky na území M íslo rejst íku

Brno-Bystrc

Památka

Ulice, nám. /umíst ní

35840 / 7-30

hrad Veve í

Bystrc

26180 / 7-70

kaple Matky Boží

Bystrc, p i hrad Veve í

48707 / 7-8059

kostel sv. Jana K titele a sv. Jana Evangelisty

Bystrc, nám. 28. dubna

34584 / 7-260

socha sv. Jana Nepomuckého

Bystrc

22273 / 7-179

myslivna Pod Komorou

Bystrc

socha Helenky od Emila Hlavici

Bystrc, u myslivny Pod Komorou

. or.

139

Zdroj: Národní památkový ústav, http://monumnet. npu. cz/pamfond/hledani. php

Mezi drobné kulturní památky lze za adit i k íž p ed kostelem na nám. 28. dubna, který v novali manželé Jakub a Klára Obrovští roku 1897, misijní k íž na nám. 28. dubna s uvedenými letopo ty 1910 a 1931, k íž z roku 1884 v parku na ulici Vondrákova na míst zrušeného bystrckého h bitova, novaný kanovníkem Karlem Kandusem, a k íž v ulici U Zoologické zahrady. Dne 27. íjna 2008 byl v par íku v blízkosti Ú adu m stské ásti Brno-Bystrc odhalen Pomník na památku ob tem boj za svobodu a demokracii. V Bystrci roste pravd podobn nejstarší strom na území m sta Brna, asi 400 let stará lípa srd itá. Kulturní památky s významem pro cestovní ruch v Bystrci se nacházejí i za hranicemi katastrálního území Bystrc. V textu je jim v nován prostor v ásti Rekreace a cestovní ruch. 2.1.7.7 Komer ní služby a maloobchodní sféra Maloobchodní sféra je v Bystrci zastoupena prodejnami potravin, nepotravinového zboží i poskytovateli komer ních služeb.


leden 2010



Prodejen potravin je na území Bystrce 37, jejich celková plocha je 3 939 m2 18. Nejv tšími prodejnami jsou prodejny Albert ve st edisku Javor na nám. 28. dubna a na ulici Vondrákova a erova, prodejna Billa ve st edisku MAX na ulici Kubí kova a Penny Market na ulici Obvodová. V Bystrci není žádné z velkých nákupních center i hypermarket . Nejbližší je Kaufland v Bohunicích a Nákupní centrum Královo Pole. T sn za hranicí katastru Bystrce, v Komín se nachází prodejna potravin Penny Market. Tabulka 2. 12: Nejv tší prodejny potravin na území M

Brno-Bystrc

Adresa

Otvírací doba

supermarket Albert, nám. 28. dubna

Pond lí-sobota 7:00 – 20:00 Ned le 8. 00 - 20:00

supermarket Albert, Vondrákova

Pond lí-pátek 7:00 - 19:00 Sobota-ned le 8:00 - 12:00

supermarket Billa, Kubí kova 6


supermarket Albert, E erova


diskontní prodejna Penny Market, Píškova

Pond lí-ned le 7:00 – 20:00

Zdroj: AHOLD Czech Republic, a. s. , http://www. ialbert. cz/jnp/

Koeficient saturace (podíl prodejní plochy p ipadající na 1 obyvatele) je u prodejen potravin 0, 17, což je jedna z nižších hodnot v rámci m sta Brna19. Z územního hlediska je relativn nejmén dostupná lokalita kolem ulice erného a kolem ulic Kamechy a Teyschlova (vzdálenost k nejbližším velkoplošným prodejnám více než 700 m). Pro dopln ní obchodu a služeb ulice Teyschlovy a okolí existuje plocha vymezená územním plánem, stejn je tomu na Kamechách. K ešení nákupního st ediska na ulici erného je zapot ebí zm na v územním plánu. Prodejen nepotravinového zboží je na území Bystrce 76, jejich celková prodejní plocha je 4 799 m2. Koeficient saturace je 0, 20. Prodejny nepotravinového zboží zahrnují prodej širokého sortimentu od obuvi, drogerie, p es domácí pot eby, cyklosport až po chovatelské pot eby. Nejv tší spektrum obchod je v nákupních centrech na ulicích nám. 28. dubna, Vondrákova, Kubí kova a Lýskova (obvykle potraviny, drogerie, domácí pot eby, textil a další). Nejbližším velkým nákupním centrem nepotravinového charakteru je OBI v Komín . Celkovou vybavenost území Bystrce maloobchodní sítí charakterizuje koeficient saturace 0, 37, jehož hodnota je pátá nejnižší v rámci všech m stských ástí20. Ze sídliš je situace srovnatelná s Novým Lískovcem a Kohoutovicemi. V tšina menších provozoven je v sídlišti umíst na v bývalých ko árkárnách bytových dom nebo ve stáncích. V sou asnosti je však tento typ prodeje v celom stském kontextu na ústupu. Z hlediska rozvoje maloobchodních ploch je ve fázi p ípravy projekt výstavby polyfunk ního objektu Bystrc Centrum p i ulicích Kamechy a Lýsková, v lokalit tzv. Horního nám stí. Objekt by podle dokumentace k investi nímu zám ru obsahoval byty, prodejní plochy, plochy pro administrativu, zdravotní st edisko a parkovací stání. Jeho realizace by podle vypracovaných studií inesla zlepšení dostupnosti maloobchodní sít , zdravotnických služeb a mírné navýšení parkovacích kapacit i pro obyvatele okolních dom . Dopad by se týkal zejména území vymezeného ulicemi Vejrostova, Teyschlova, Foltýnova a Šemberova. Do asn lze uvažovat i o využití obyvateli Kamech. 18

Data o maloobchodní síti vychází z Pr zkumu maloobchodní sít m sta Brna z roku 2006, v té dob probíhala estavba bývalé prodejny potravin na dnešní prodejnu Penny. Prodejna Penny proto není v pr zkumu zahrnuta.

19 Pro srovnání s jinými sídlišti – N. Lískovec (0, 16), Kohoutovice (0, 16), Brno sever se sídlišt m Lesná (0, 20), Vinohrady (0, 21), Starý Lískovec (0, 22), Líše (0, 22), Bohunice (0, 35). 20

Pro srovnání s jinými sídlišti – Kohoutovice (0, 25), Starý Lískovec (0, 34), N. Lískovec (0, 43), Vinohrady (0, 43), Líše (0, 46), Brno sever se sídlišt m Lesná (0, 75), Bohunice (0, 81). Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



V nov budované lokalit Kamechy je plánována výstavba objekt smíšené plochy obchodu a služeb v prostoru za ulicí Teyschlova. Po jejich realizaci by m ly být Kamechy z hlediska maloobchodní sít zajišt ny dostate . Do té doby jsou však obyvatelé závislí na vzdálen jších centrech v Bystrci nebo na nákupech mimo území M . Z celého spektra služeb je t eba v novat zvláštní pozornost službám ve stravování a ob erstvení. Poskytování t chto služeb a jejich kvalita do zna né míry definuje dobu trávení volného asu obyvatel na území M . Za pozornost stojí zejména stravovací za ízení v zastav né ásti Bystrce, za ízení u p ehrady mají spíše turistický potenciál. Následující tabulka uvádí poskytovatele stravovacích služeb a ob erstvení tak, jak jsou evidováni na serveru www. seznam. cz: Tabulka 2. 13: Stravovací kapacity v zastav né a trvale obydlené ásti M

Brno-Bystrc

Název

Adresa

Popis

A3 Restaurant

Kubí kova 8

Pizzerie se 160 místy a d tským koutkem.

Restaurace a herna U Tety

Kubí kova 23

Nabídka teplé i studené kuchyn

U Gogola

Kachlíkova 14

Nabídka jídel eské i mezinárodní kuchyn

TOPCO

Štoura ova 1a

Provoz restaurace

Dome ek

Lašt vkova 541

Restaurace s kapacitou 70 míst

Restaurace Nešt stí

Krajní 30

Nabídka teplých jídel

Restaurace U Barina

Rerychova 8

Nabídka teplých i studených jídel

Restaurace Le Gusta

Lýskova 2

Nabídka mezinárodní kuchyn , kapacita 60 míst

Mimóza club

U sokolovny 46

Restaurace s nabídkou teplých i studených jídel

U Š áv

Výhon 1

Nabídka teplé i studené kuchyn

Barrera Bar

ístavní 3297

Provozování grill baru a restaurace

Flamengo

Rerychova 20

Restaurace nabízí teplá i studená jídla

Café Drink

Krajní 2

Restaurace a kavárna s nabídkou jídel a nápoj

La Ponorka

Jakuba Obrovského 1a

Nabídka specialit italské kuchyn

Restaurace Hv zda

U Zoologické zahrady 3

Zajiš uje po ádání ples , raut , firemních ve írk , svateb, oslav apod.

U Štíra

U Zoologické zahrady 31

Restaurace s kapacitou 30 míst

Restaurace Jedni ka

ístavní

Speciality italské kuchyn , možnost po ádání svateb a oslav

Restaurace Rybá ská bašta

Rakovecká 34

Nabídka rybích specialit

Ob erstvení U Kozla

Havraní 18

Teplá a studená kuchyn , možnost po ádání oslav, ubytování

Restaurace P ístav

ístavní 21

Rybí speciality, kapacita 120 osob

Pizzerie Ziteresa

Lýskova 2

Italská kuchyn

Restaurace P ístav u Emila

P ístavní 21

Rybí speciality, eská kuchyn , salónek pro svatby a oslavy

Zdroj: www. mapy. cz

Územn je siln podvybavena zejména oblast kolem ulic erného a Opálkova a nedostatek je ve srovnání s jinými m stskými ástmi i v ásti Bystrc II, zejména v její horní polovin . Dostate je naopak vybavena Stará Bystrc, která je však pro obyvatele sídlišt špatn dostupná p šky, což snižuje její potenciální míru využití. Chyb jící infrastrukturu v oblasti stravování do zna né míry suplují za ízení v okolí Brn nské ehrady nebo v centru m sta Brna. 2.1.7.8 Ostatní ob anská vybavenost Církevní život v Bystrci zašti uje ímskokatolická církev Brno-Bystrc. Ta je sou ástí Brn nské diecéze, d kanství Brno-m sto, do níž pat í m stské ásti Brno-Bystrc, Brno-Kníni ky a obec Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



Rozdrojovice. Centrem farnosti je kostel sv. Jan v historickém centrum Bystrce I, krom toho farnost na území Bystrce spravuje centrum Archa ve st edu Bystrce II. Ve ejná správa je v Bystrci zastoupena Ú adem m stské ásti Brno-Bystrc sídlícím na adrese nám. 28. dubna 60. Ú ad vykonává i agendu matriky a stavebního ú adu. Slavnostní události, svatby a Vítání d tí se odehrávají v ob adní síni M ve Spole enském centru na Odbojá ské ulici. Ve ejné poh ebišt na území Bystrce není, M však o jeho vybudování projevuje zájem a prov ení možnosti jeho umíst ní je obsaženo i v Zadání nového Územního plánu m sta Brna. Na adrese nám. 28. dubna 9 se nachází Obvodní odd lení Brno-Bystrc Policie R. Služebna stské policie s nep etržitým 24hodinovým provozem je na adrese nám. 28. dubna 61. Tato služebna je zárove centrem revíru Bystrc. Hasi ský záchranný sbor sídlí na b ehu Brn nské ehrady v k. ú. Kníni ky. Pošta je v Bystrci na Kubí kov ulici v obchodním centru MAX a vybrané poštovní služby jsou také v obchodním centru Javor na nám stí 28. dubna. Z dalších prvk ob anské vybavenosti jsou v Bystrci dva sb rné dvory, oba provozované firmou Ecotechniek CZ, spol. s r. o. (pobo ka Brno-Bystrc). Oba dvory zajiš ují i skladování a likvidaci nebezpe ného odpadu a zp tný odb r elektrospot ebi . erpací stanice a zázemí pro motoristy (autosalon, autoservis) je v nové zástavb na ulici Štoura ova. Nejbližší erpací stanicí za hranicí katastrálního území Bystrce je v Komín p i silnici II/384, u OBI. Na území m stské ásti se nachází t i ve ejná WC, p esto byla jejich absence v Anket pom rn astým p edm tem kritiky. V Bystrci se také nachází p es dvacet d tských h iš (24), o n ž se M stará – písek je každoro vym ován a pr žn se monitoruje jeho hygienická nezávadnost. D tská h išt dosud nejsou v lokalit Kamechy. Volný pohyb ps na území m sta upravuje obecn závazná vyhláška Statutárního m sta Brna . 13/2006. V p íloze vyhlášky jsou vymezeny lokality, které mohou sloužit pro volný pohyb ps bez nutnosti náhubku nebo upoutání na vodítko. V Bystrci jsou tato místa v následujících lokalitách: Heyrovského – pod komunikací Obvodová Opálkova – pod domy . 2-6 – sm rem do Údolí oddechu Valouškova – pod náspem Staré dálnice Ondrouškova – mezi domy Ondrouškova, lichá ísla, a ZŠ Vejrostova Lašt vkova – vedle parkovišt p ed domy . 28-32 erného – pod bloky 21-37 sm rem do Údolí oddechu Štoura ova – pod sudými ísly sm rem ke Staré dálnici Kachlíkova – za domy . 6 a 8 sm rem k p ehrad Šemberova – pod zahrádkami vedle lesoparku Foltýnova Teyschlova – rezerva pro tramvajový svršek tšina obyvatel Bystrce je s tímto vymezením spokojena, jejich množství je vysoce nadpr rné i v rámci m sta Brna. Otázkou je míra využití t chto lokalit, nebo ada obyvatel Bystrce poukazuje na psí exkrementy a nedostate ný postih majitel ps , kte í zne išt ní dopoušt jí, což by mohlo vypovídat o skute nosti, že lidé preferují ven ení v t sném okolí domu.


leden 2010



Na území Bystrce se nachází v tšina prvk ob anské vybavenosti b žné v samostatných sídlech a obcích, díky p ítomnosti m sta Brna asto i ve vyšší hustot . Ob anská vybavenost Bystrce jako celku je proto ve v tšin pohled dostate ná, avšak s jistými rezervami. Už v sou asné dob je nedostate ná kapacita mate ských škol, s ohledem na výstavbu obytného celku Kamechy bude tento stav neudržitelný. Špatná je i vybavenost území volno asovými centry pro d ti a mládež. Zdravotnictví a sociální služby pokrývají pot eby obyvatel, územní rezervy jsou v oblasti kolem ulic erného a Kamechy. Spole enský život zajiš uje Spole enské centrum, sportovní infrastruktura se nachází zejména v okolí Brn nské p ehrady. Okolím zastav ného území Bystrce procházejí turistické trasy a cyklotrasy, velké rezervy jsou však ve vedení cyklotras zastav ným územím. Ve srovnání s ostatními brn nskými sídlišti je Bystrc podpr rn vybavena maloobchodní sítí, nejde však o výjime vážný stav. Zvlášt špatná vybavenost je pouze v okolí ulic erného a Kamechy. Stravovací za ízení jsou lokalizována zejména do okolí p ehrady a zbytek území M je podvybaven. Na území Bystrce se nenachází h bitov, což je n kterými p edstaviteli vnímáno jako nedostatek. kte í obyvatelé vnímají nedostatek ve ejných WC.

2.1.8 Spolkové aktivity Spolkové aktivity mají v Bystrci dlouholetou tradici. V sou asné dob p sobí v Bystrci ada zájmových organizací orientovaných zejména na oblast sportu a t lovýchovy, ale i na další oblasti ob anského života. Práv sport má však v Bystrci v rámci Brna velmi silné zastoupení. Tabulka 2. 14: Zájmové organizace p sobící na území M Brno-Bystrc – volno asové aktivity Organizace

Zam ení

45. PS SVRATKA

Pionýrská organizace – výlety do p írody, hry,

ti a mládež

35. skautský oddíl Brno Pante i

Skautská organizace – výlety do p írody, hry,

ti a mládež

SENIORKLUB BYSTRC

Setkávání senior , zájezdy

Senio i

Opálkova 6

Úsm vy, o. s.

Pomoc lidem s Downovým syndromem a jejich rodinám

Rodiny s lidmi s Downovým syndromem

Foltýnova 35

Marta Klementová, Lenka Mikuláštíková, 546 213 634, usmevy@seznam. cz

AC OLYMP Brno

Atletický klub

ti a mládež

Rerychova 10

Josef Se ká , btsbrno@bts. cz, 546 212 216, 732 840 494

ti a mládež

Filipova 19 (tréninkové prostory, horní h išt sportovního areálu Za Lužánkami)

Ing. Karel Walter, walter@agenturawalter. cz, 776 227083

AC TRACK AND FIELD Brno

Atletický klub

Cílová skupina

Klubovna (sídlo)

trná 18

Vrbovecká 2 (Foltýnova 37)

Kontakt Josef "Medv d" Herclík, svratkabrno@seznam. cz

Ivan Hudec, ivan. hudec o2. com, Pavel Ondrá ek, tigg@centrum. cz p. Vladimír Rajský

Brn nský rekrea ní Klub stolního stolní tenis tenisu

Ve ejnost

Foltýnova 15

jjuras@volny. cz, 603 265652

Bystrc Young Athletic Club Brno

Atletický klub

Sportovní ve ejnost

Lašt vkova 77 (objekt ZŠ)

Petr K ivka, lastuvkova@iol. cz, 546 224 090

FC DOSTA BystrcKníni ky

Fotbalový klub


Obvodová 4

Marcel Hejna, dostabystrc@seznam. cz, 546 223 136, 731 452864

INNEBANDY KLUB Brno

Floorbalový klub

Krajní 15

Miroslav Mikšl, mmiksl@volny. cz, 737 788616

Jachtklub KPS Brno

Klub vodních sport

Nad Tane kovým 1016

Dušan Koutný, Foltýnova 19



leden 2010



KARATE Bystrc oddíl tradi ního karate

Oddíl Karate specializující se na Sportovní ve ejnost tradi ní Shotokan Ryu a sebeobranu

Fleischnerova 21

Miroslav Ko a, karate_bystrc@volny. cz, 777 149939

Klub orienta ního hu Moira Brno

Klub orienta ního hu


Teyschlova 27

Michal Gross, gross@seznam. cz, 547 152 222, 737 287737

Šachový klub Bystrc Oilers, o. s.

Šachový klub

Ve ejnost

Foltýnova 1 (Kuršova 10)

Ji í eh ek, petria@seznam. cz, 777 744 401

RUGBY CLUB Brno-Bystrc

Rugby klub


J. Obrovského 2

Stanislav Lu ák, info@bystrcrugby. cz

TJ Bystrc o. s.

Lyžování, tenis, volejbal a další sportovní aktivity


U Sokolovny 3

Miroslav Šmerek, 546 220 94, 603 936 219

TJ JACHTKLUB Brno

Klub vodních sport


ístavní 15

Ing. Ivo Sláma, i. slama@seznam. cz, 543 246 082, 606 732 455

TJ Lodní sporty Brno

Jachetní a vesla ský oddíl


Rakovecká 30

Ing. Ivo Štorek (vesla ský oddíl: Mgr. Ivo Klemeš, klemes. ivo@seznam. cz, jachetní oddíl: Ing. Petr Spousta, lsbrno@volny. cz), 546 210 023

TJ Námo ní jachting

Klub vodních sport


Rakovec

Ing. Miloš K enek, krenek@email. cz, 548 575 663

TJ Pr kopník Brno

Klub stolního tenisu


TJ Sokol BystrcKníni ky

Sportovní oddíl


J. Obrovského 5

Miroslav Šmerek, 546 220 946, 603 936219

Volejbalový klub MS Brno

Volejbalový klub


Kachlíkova 13

Jan Bartošek, dalibor@hanak-brno. cz, 546 210 494, 607 506200

Yacht club Bystrc Brno

Klub vodních sport


Foltýnova 10

JUDr. Hana Klusá ková, 544 232 643, 607 767850

BTK Brno

Bystrcký tenisový klub


J. Obrovského 2

Ta jana Nová ková, katinov@volny. cz, 549 291 284

erného 38

573 380 955, 603 384 436 ingstav. btk@centrum. cz

Zdroj: www. bystrc. cz, http://www. bts. cz/kluby. asp

V Bystrci p sobí i n kolik sdružení podílejících se na sm rování rozvoje m stské ásti. Sdružení se v rámci svých aktivit zapojují do ob anského života a rozhodování ve ejné správy a vyjad ují se k aktuálním spole enským témat m v rámci své p sobnosti. Tabulka 2. 15: Zájmové organizace p sobící na území M Název

Brno-Bystrc – ob anská spole nost

Zam ení

Sídlo

Kontakt

Ochrana p írody a krajiny M Brno – Bystrc a v ilehlých lokalitách p ed veškerými nevhodnými podnikatelskými zám ry, investi ními akcemi a stavbami, Lýskova 7 zvlášt pak p ed výstavbou polyfunk ního centra vedeného pod názvem „Bystrc Centrum ulice Kamechy a Lýskova „ umíst ného v Bystrci II.

http://horni-namesti. webpark. cz

„Ob ané Brna proti stavb rychlostní komunikace R43 v trase Ku imTroubsko"

Ochrana zájm ob an p i p íprav realizace výstavby rychlostní komunikace R 43

Pálkova 16

Jana Pálková, janapalkova@seznam. cz, 608470415

Ochránci p írody a krajiny v okolí Brn nské p ehrady

Ochrana zájm ob an p i p íprav realizace výstavby rychlostní komunikace R 43

Píškova 14

Ing. Vladislav Singule, singule@seznam. cz, 546 224 313

Ob anské sdružení “ Horní nám stí“

Zdroj: www stránky jednotlivých subjekt


leden 2010



V Bystrci p sobí ada zájmových organizací orientovaných na sportovní aktivity. Tyto organizace mají asto celom stskou p sobnost i význam. V rámci ob anského života jsou významné i aktivity zájmových organizací v nujících ochran zájm ob an m stské ásti.

2.1.9 Ekologická situace a ochrana životního prost edí 2.1.9.1 Ovzduší Z hlediska kvality ovzduší pat í Bystrc v rámci m sta Brna mezi isté lokality bez specifických problém . Velký vliv na tento stav má p evažující obytná funkce území bez výrazn jších zdroj zne išt ní a vzhledem k p evažujícímu severozápadnímu proud ní i p íznivá poloha Bystrce, kdy vzdušným zne išt ním m sta trpí spíše východní okraj m sta. V uzav ené Bystrcké kotlin se projevuje zvýšená etnost inverzních situací a p ízemních mlh, což by mohlo zp sobit problémy s udržením kvality ovzduší v p ípad výstavby rychlostní komunikace tímto územím. Již nyní je automobilová doprava základním zdrojem zne išt ní. V rámci realizace Generelu ovzduší – Programu snižování emisí a imisí Statutárního m sta Brna, který je hlavním koncep ním materiálem v této oblasti, byla v Bystrci provedena v letech 20032005 rozsáhlá rekonstrukce (instalace kotl na biomasu) kotelny Teyschlova. V Bystrci p evažuje ve ejná doprava tramvajová a trolejbusová, která je oproti autobusové výhodn jší. Do budoucna však bude kvalita ovzduší ovliv ována rostoucí osobní automobilovou dopravou (obecn roste stupe automobilizace, v roce 2001 p ipadalo na 1 000 obyvatel 345 automobil , v roce 2008 468, pr rný p ír stek za toto období iní 18 automobil na 1 000 obyvatel ro ). Specifickým problémem je hluková zát ž v sídlišti zp sobená dopravou a hluková zát ž v celém území Bystrce zp sobená provozem autodromu zejména v letních m sících. 2.1.9.2 Voda (vodní plochy, vodote e) ehrada sloužila p vodn p edevším k akumulaci vody pro trvalé zajišt ní minimálního pr toku – jako ochrana proti povodním, nyní je využívána k zajišt ní vodárenského odb ru pro úpravnu vody, zajišt ní odb ru vody pro závlahu v Brn a pod Brnem, výrob elektrické energie ve vodní elektrárn , k rekreaci a vodním sport m, plavb a rybá ství. V posledních letech se p ehrada potýká s problémem zp sobeným výskytem sinic. P ítomnost sinic ve vod znemož uje koupání v letních m sících, a tak snižuje rekrea ní potenciál oblasti, který je dnes jedním z hlavních zp sob využívání lokality. Iniciativou M Brno-Bystrc v roce 2001 se zapo alo s ešením tohoto dlouhodobého problému. St žejním projektem obsahujícím adu aktivit, které by m ly vést k vy išt ní p ehrady, je v sou asné dob projekt istá Svratka. Projekt zahájil Jihomoravský kraj a m sto Brno již v roce 2003. Dalšími spolu ešiteli jsou kraje Vyso ina, Pardubický kraj a Povodí Moravy s. p. Iniciativou m stské ásti Brno–Bystrc bylo s Povodím Moravy domluveno, že b ehy p ehrady budou na podzim 2009 na Rakovci a na Sokolském koupališti o išt ny od náletových d evin. Tím se zlepší p ístup k vod a otev ou se pohledy na hladinu a prot jší b eh. K udržení isté p ehrady by la p isp t výstavba istírny odpadních vod v sídlech na horním toku eky a omezení produkce odpadních vod z rekrea ních objekt na b ezích Brn nské p ehrady. Kontrolní innost likvidace odpadních vod z t chto objekt zajiš uje m stská ást Brno-Bystrc za využití dotací Statutárního sta Brna. Z dalších vodních tok jde zejména o potoky v Podkomorských lesích (Veverka, Rakovec, Horák v žleb, Vrbovec a další bezejmenné) a Mniší potok. Pom rn etné jsou v Podkomorských lesích i studánky (Ríšova, Helen ina, Rakovec, Veve í). Kvalita t chto tok je dobrá.


leden 2010



2.1.9.3 Ve ejná zele , pé e o krajinu (chrán ná území, územní systém ekologické stability) Jednou z velkých p edností m stské ásti Bystrc je životní prost edí a stav p írody a krajiny v jejím katastrálním území. V Bystrci je registrováno 11 objekt Úst edního seznamu ochrany p írody vedeného Agenturou ochrany p írody a krajiny. Tabulka 2. 16: Chrán ná území a p írodní prvky na území M Kód

Kategorie

Brno-Bystrc

Název

Orgán ochrany p írody

Odborné pracovišt ochrany írody

651

írodní památka

Mniší hora

Krajský ú ad Jihomoravského kraje

Agentura ochrany p írody a krajiny R

901

írodní rezervace

Jelení žlíbek



1071

Jednotlivý strom

Lípa srd itá v ulici Výhon


1085

Jednotlivý strom

Buk u Jeleního žlíbku


1088

Jednotlivý strom

Dub letní (u stadionu FC Dosta Bystrc – Kníni ky)


1089

Jednotlivý strom

Dub letní (u stadionu FC Dosta Bystrc – Kníni ky)


1087

Jednotlivý strom

Dub u hradu Veve í


1086

Jednotlivý strom

Jilm u hradu Veve í


1129

írodní rezervace

Krnovec



1457

írodní památka

Skalky u P ehrady



3113

Evropsky významná lokalita

Nad Brn nskou p ehradou CZ0623344

Zdroj: http://drusop. nature. cz/

Krom toho se v katastrálním území Bystrce nachází významný krajinný prvek - Zá ez silnice („n mecké dálnice“) v Bystrci poblíž p ehradní hráze. Jde o geologicky cenný amfibol-biotitický granodiorit typu Veverská Bitýška. ada z t chto objekt se nachází v P írodním parku Podkomorské lesy vyhlášeném 1. 11. 1989. Celková rozloha parku je 31, 2 km2, lesní komplex je celoro rekrea využíván. Na území m stské ásti jako sou ásti m sta Brna je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES), který má zajistit zvýšení ekologické stability krajiny p íznivým p sobením na okolní, ekologicky mén stabilní ásti území, vytvo it p edpoklady pro p ežití a migraci druh , podpo it možnosti polyfunk ního využívání krajiny v etn rekrea ního využití a uchování významných krajinných fenomén . Katastrálním územím Bystrce vzhledem k jeho ekologickému potenciálu prochází n kolik biokoridor a nachází se zde ada biocenter. Biocentra i biokoridory jsou ve funk ním stavu (nepot ebují revitalizaci), nejsou však zanesena do Územního plánu m sta Brna, což m že vést k nešetrnému zacházení s nimi. Revitalizaci pot ebuje pouze jedno biocentrum nacházející se po obou b ezích Svratky, mezi ulicemi Kníni ská, Pod Horkou a Odbojá ská. Územní systém ekologické stability v Bystrci je tedy v podstat funk ní, a to na pozemcích, které jsou územním plánem vymezeny jako lesní pozemky, nejde tedy o plochy, které by mohly být


leden 2010



v brzké dob využity pro novou výstavbu, nebo jako chyb jící parkovací plochy. 21 V souvislosti s tvorbou nového územního plánu by Bystrcí mohl vést biokoridor nadregionálního významu. Realizace tohoto biokoridoru by se dotkla celého katastru Bystrce, i když jsou pro urbanizované oblasti povinnosti spojené s realizací mírn jší, docházelo by pravd podobn ke kolizi s dalšími úpravami urbánních sítí. S ohledem na kvalitu bydlení je kladena zvláštní pé e ve ejné zeleni v zastav ném území Bystrce. Zde jde zejména o tyto významné zelené plochy definované v pasportu zelen m sta Brna. Tabulka 2. 17: Významné plochy zelen na území M Brno-Bystrc íslo

Lokalita

Dot ené parcely

Vým ra[ha]

180

Centrální park

1938/296, 1938/297, 1938/298, 1938/299, 1938/305, 7364/1, 7364/2, 7822/2, 7822/3, 1938/253 ( ást), 1938/254 ( ást), 1938/257 ( ást), 1938/259 ( ást), 1938/260 ( ást), 1938/261 ( ást), 1938/262 ( ást), 1938/263 ( ást), 1938/300 ( ást), 1938/301 ( ást), 19

2, 66

181

Za ul.

182

Za ul. Foltýnovou

erného 1142/259, 1142/33 ( ást)

2, 14

2054, 1996/1 ( ást), 2093/166 ( ást), 2093/172 ( ást), 2093/173 ( ást), 2093/174 ( ást), 2093/175 ( ást), 2093/177 ( ást), 2093/178 ( ást), 2093/179 ( ást), 2093/215 ( ást), 2093/216 ( ást), 2093/217 ( ást), 2093/32 ( ást)

3, 18

Zdroj: http://gis. brno. cz/tms/html/pasport_zelene

Celkov je zastoupení zelen v zástavb hodnoceno obyvateli nedostate , se stavem ve ejné zelen jsou však obyvatelé spíše spokojeni. Kvalitou ve ejných prostranství se v Bystrci zabývá Komise životního prost edí a také Komise pro regeneraci panelového sídlišt . Z hlavních akcí, které byly v rámci humanizace sídlišt v posledních letech realizovány, šlo zejména o výsadbu ve ejné zelen (p edevším regenerace prostranství p ed obchodním centrem MAX). Její zastoupení je však i do budoucna vhodné rozši ovat. 2.1.9.4 Odpadové hospodá ství Likvidace komunálního odpadu je v M Brno-Bystrc zajišt na v rámci komplexního systému nakládání s odpady m sta Brna, pravidelný svoz zajiš uje v rámci smlouvy s firmou SAKO, a. s. , firma SITA CZ, a. s. (http://www. sako. cz/svoz/harmonogram-2009/). Svoz probíhá v závislosti na lokalit jednou nebo dvakrát týdn . V M Brno–Bystrc se nachází dv sb rná st ediska odpad – na ulici Páte ní a na parkovišti v ulici U Zoologické zahrady. Tabulka 2. 18: Sb rné dvory na území M

Brno-Bystrc

St edisko

Kontakt

Provozovatel

Popis

Páte ní 1217/3, SSO Páte ní

635 00, Brno-Bystrc;

ECOTECHNIE K CZ spol. s r. o.

Provoz sb rného dvora, sb r papíru, skla, PET láhví, textilu. Skladování a likvidace nebezpe ného odpadu. Zp tný odb r elektrospot ebi .

ECOTECHNIE K CZ spol. s r. o.

Provoz sb rného dvora, sb r papíru, skla, PET láhví, textilu. Skladování a likvidace nebezpe ného odpadu. Zp tný odb r elektrospot ebi .

tel. : 725 122 778

U Zoologické zahrady, SSO U ZOO

635 00, Brno-Bystrc; tel. : 725 847 683

Zdroj: http://gis. brno. cz

21

ÚHUL: Oblastní plány rozvoje les , 2009. , Ústav územního rozvoje – mapový server.


leden 2010



V Bystrci se nachází 18 stanoviš nádob na separovaný sb r22. Jedná se o stanovišt s kontejnery na t íd ní bílého a barevného skla, papíru a PET plast soust ed né vždy do jednoho místa. Jejich množství je vzhledem k po tu obyvatel nedostate né, pot eba navýšení je z ejmá zvlášt u nádob na papír. V rekrea ních a zahrádká ských lokalitách bývá asto v popelnicích umis ován nepat ný bioodpad a lokality se potýkají s množstvím drobných erných skládek. V Bystrci dvakrát ro probíhá i mobilní sb r drobného chemického odpadu (kosmetika, staré léky, zbytky barev, edidel, post ik , spreje, výbojky, ustalova e, autobaterie, staré oleje, zne išt né hadry, mono lánky, zá ivky, chemikálie apod.). Sb r zajiš uje Ecotechniek CZ, spol. s r. o. Tento mobilní sb r by ovšem mohl být ješt rozší en. Katastrální území Bystrce se vyzna uje kvalitním životním prost edím, a to nejen v rámci m sta Brna. Zne išt ním málo dot ené ovzduší je znehodnocováno pouze hlukovou zát ží v okolí kterých ulic a dopravních tah . Slabou stránkou je špatná kvalita vody v Brn nské p ehrad postižená sinicemi. Situace je v sou asné dob komplexn ešena v rámci projektu istá Svratka. V okolí zastav ného území je ada chrán ných území a územních prvk . V návrhu jsou i dosud nezrealizované prvky územního systému ekologické stability, které mohou Bystrci p inést další zajišt ní kvality okolní p írody a turistického zájmu o ni, na druhé stran omezení týkající se nové výstavby a povinnosti spojené s údržbou vymezených oblastí a zelen . Pé i o ve ejnou zele je nována pozornost i v zastav ném území, jsou zde však další možnosti pro její rozši ování a související zlepšení funk nosti ve ejných prostranství. M má jako sou ást m sta Brna funk ní systém odpadového hospodá ství, nedostate né jsou kapacity pro t íd ní papíru.

2.1.10 Rekreace a cestovní ruch Rekrea ní potenciál Bystrce je hned po obytné funkci její nejsiln jší charakteristikou. Práv rekrea ní možnosti si v tšina obyvatel Brna p i myšlence na Bystrc vybaví. Toto pov domí je oprávn né, nebo Bystrc má svým návšt vník m mnoho k nabídnutí. 2.1.10.1 Primární nabídka Nejsiln jší stránkou Bystrce je její p írodní potenciál tvo ený zejména Podkomorskými lesy a Brn nskou p ehradou. P íznivé geomorfologické, hydrologické, biologické i klimatické podmínky popsané v úvodu analytické ásti Programu rozvoje umož ují provozovat aktivní turistiku, vodní sporty i rybolov. Kvalitu životního prost edí v okolí p ehrady dokazuje ada chrán ných oblastí – írodní památka Mniší hora, P írodní rezervace Jelení žlíbek s p vodní bu inou pralesovitého charakteru s až 200 let starými mohutnými buky, P írodní rezervace Krnovec s p irozeným listnatým porostem ohroženými druhy rostlin a P írodní památka Skalky u p ehrady. V katastrálním území Bystrce je i ada chrán ných a významných strom . íroda m stské ásti je sou ástí rozsáhlého komplexu obklopujícího západní a severní hranici sta Brna. Na levém b ehu p ehrady navazuje na Podkomorské lesy P írodní památka K lny, kde skalnaté strán pokrývá zakrslá doubrava s bohatým bylinným patrem a P írodní památka Junácká louka, kde je zachovalá polokulturní louka s pestrým druhovým složením rostlin a množstvím motýl . Chrán né území B en ák je tvo eno skalnatými svahy s p irozeným listnatým lesním porostem a teplomilnou kv tenou. Od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši se táhne P írodní park Údolí Bílého potoka. V kopcovité krajin mezi Kníni kami, Medlánkami a Ku imí je P írodní památka Baba. Za jižní hranicí Bystrce navazuje chrán né území Pekárna - p irozený lesní porost s 22 erného - pod OC Letná u chodníku k ul. Filipov , E erova - tržnice u Alberta, Filipova 1 - u k ižovatky s ul. Opálkovou, Heyrovského - p ed . 2, Kubí kova - u . 21, nám. 28. dubna - na parkovišti u OC Javor, Rerychova - proti . 22, Štoura ova - u velkého parkovišt , Teyschlova - proti . 14, 16, U Zoologické zahrady 22, Valouškova - proti . 1, trná - proti . 2, Vondrákova - u Alberta, erného - p ed . 39 a 32, Lašt vkova - proti . 65, Kachlíkova - proti . 13, Kuršova - u . 4, Teyschlova - u . 31


leden 2010



výskytem chrán ných rostlinných druh . Na severu je Pekárna ohrani ena potokem Vrbovcem, který dále protéká Údolím oddechu a na horním konci v blízkosti ulice Pod Horkou se vlévá do eky Svratky. Údolí odd luje Bystrc od oblasti Kohoutovických les a obory Holedná. Mezi nejvýznamn jší historické památky a kulturní zajímavosti ovliv ující kulturn historický potenciál oblasti pat í krom památek uvedených v p edchozích ástech Programu rozvoje zejména Státní hrad Veve í. Historie hradu sahá až do 12. i 13. století, jeho sou asný stav je ovlivn n nevhodným využíváním a snahami o jeho p estavbu na mezinárodní studentské a kongresové centrum ve druhé polovin 20. století. Teprve roku 2000 byla zahájena jeho celková rekonstrukce a postupné zp ístup ování ve ejnosti. V sou asnosti je hrad ve správ Národního památkového ústavu, ro ní návšt vnost dosahuje v posledních letech cca 65 000 osob. adu možností nabízí rovn ž blízké okolí Bystrce. Za zmínku stojí nap . kulturní památka Jaroš v mlýn ve Veverské Bítýšce, v n mž sídlí celoro otev ené Muzeum emesla mlyná ského. Málo známá je možnost navštívit elektrárnu a hráz p ehrady. Vyhledávaným místem turist a rybá jsou poz statky po t žb a doprav kaolínu z ložiska mezi Maršovem a Lažánkami. Jde zejména o bývalou železni ní tra (n kdy zvaná „Ku imka“) a jezírko. Na turistický ruch má samoz ejm vliv blízkost turistických atraktivit ve m st Brn (Petrov, historický st ed m sta, výstavišt atd.). Tyto atraktivity jsou hlavním cílem návšt vník m sta. Území Bystrce je d jišt m n kolika tradi ních kulturn -spole enských a sportovních akcí. Nejv tší akcí se b hem n kolika posledních let stala mezinárodní sout žní p ehlídka oh ostroj IGNIS BRUNENSIS po ádaná v rámci programu „Brno – m sto uprost ed Evropy“ - festival zábavy pod hrady Špilberk a Veve í. ást oh ostrojné p ehlídky se koná práv na hladin Brn nské p ehrady, což na území Bystrce p ivádí po n kolik jarních ve er pravideln 150 000 – 200 000 návšt vník . V rámci festivalu je v p ístavišti Brn nské p ehrady umíst no hlavní programové pódium, jež ipravuje m stská ást Brno-Bystrc (Odbor kultury Ú adu m stské ásti Brno-Bystrc). Probíhá zde i sout ž MISS P EHRADA po ádaná Statutárním m stem Brno a M Brno-Bystrc. U Podkomorské myslivny probíhá tradi ní slavnost Pohádka máje, na níž se podílí i M Brno-Žeb tín a obce Ostrova ice a Veverské Knínice. ehrada se stává v pr hu letní sezóny asto d jišt m sportovních závod (b hy, lodní sporty), mezi ve ejností jsou proslulé závody dra ích lodí. Nedílnou sou ástí kulturních aktivit po ádaných M Brno-Bystrc je projekt Brn nský plenér socha ské sympozium konané poprvé roku 1983 (od 1998 jako bienále) v prostorách Lodní dopravy DPMB na b ehu Brn nské p ehrady. Socha ská díla, která na sympoziu vznikají, bývají umíst na v areálu Brn nské p ehrady a nov i ve ve ejných objektech na území Bystrce (kostel, škola, D m s pe ovatelskou službou). Od roku 2004 je realizován projekt D tského ateliéru, který zapojuje d ti z bystrckých škol, jejichž díla jsou potom ve školách vystavena. Odbor kultury Ú adu m stské ásti Brno-Bystrc a Kulturní komise se jako po adatel snaží oživovat tradice, takovými spole enskými akcemi s místní hodnotou jsou Bystrcké hody a Masopust. Potenciál má i památka na bystrckého rodáka Jakuba Obrovského - malí e, grafika, socha e, spisovatele, u itele a sportovce první poloviny 20. století. Ke stodvacátému výro í um lcova narození byla na jeho rodném domku na nám stí 28. dubna v Brn -Bystrci odhalena pam tní deska. již delší dobu usiluje o z ízení expozice Jakuba Obrovského v jeho rodišti, v Bystrci. Jednou z možností je umíst ní expozice na Státním hrad Veve í. 2.1.10.2 Sekundární nabídka Turistická suprastruktura tvo ena ubytovacími a stravovacími kapacitami je v Bystrci zastoupena zejména v okolí Brn nské p ehrady. Hromadné ubytování nabízejí následující za ízení v katastrálním území Bystrc:


leden 2010



Tabulka 2. 19: Hromadné ubytovací kapacity na území M Za ízení Hotel Santon

Adresa ístavní 1064

Brno-Bystrc

Kontakt

Kategorie

Kapacita

546 12 4444, www. santon. cz

***

105 dvoul žkových pokoj , 1 pokoj pro handicapovanou osobu, 5 apartmán

**

32 dvoul žkových pokojích z toho v 5 apartmá

546 221 613, Hotel Jelenice

Rakovecká 71

fax: 546 210 168, www. hotelbrno. cz

Hotel Rakovec

Rakovecká 74

546 210 026

Ostatní za ízení jinde nespecifikovaná

12 dvoul žkových pokoj

Hotel Kozí Horka

Kozí horka 75 E

546 221 340, www. hotelkozihorka. cz

*

15 dvoul žkových pokoj a 2 apartmány

Hotel Laguna

Kozí horka 17

546 210 015

Penzion nad Roklí

Jelenice 319 E

Penzion Smile

nám. 28. dubna 40

Penzion Prosperita

Chochola 265

Chata Chochola

Ev. . 324 Jihomoravská energetika, a. s.

Chaty Jelenice, ev. . 247, 248, . p. 144, 145 Penzion U Šplíchal

2–3 l žkové pokoje Penzion

Nezjišt no

Penzion

Jednol žkový pokoj, dvoul žkový pokoj, t íl žkový pokoj, ty žkový pokoj

Penzion

18 dvoul žkových pokoj , 1 jednol žkový pokoj s bezbariérovým p ístupem

545 1411110

Penzion

Nezjišt no

Brn nská p ehrada editelství silnic a dálnic R

549 133 350

Penzion

Nezjišt no

Jelenice 350

546 224 290

Penzion

35 l žek

Autocamp Obora

Rakovecká 72

602 705 677, www. autocampobora. cz

Kemp

Otev eno kv ten – zá í. 160 žek v 1-5 l žkových bungalovech, apartmány, prostor pro stany a karavany

Penzion Pohoda

Údolí oddechu, 1145E

546 212 478, 723 504 713, www. penzionpohoda. net

Penzion

3 t íl žkové a 2 dvoul žkové pokoje

Chata Pohoda

Kozí Horka, 2136

606 209 409, 549 258 056, www. chatapohoda. zde. cz

Penzion

7 pokoj s max. využitím 35 žek

DAMIR, PENSION ULMIE

Bystrc, 4804

546 221 124, www. ulmie. wz. cz

Penzion

Osm 2-4 l žkových bungalov

M&L Trend

Páte ní 1155/5

602 790 421

Ubytovna

Nezjišt no

546 212 322, http://smile. onas. cz/ 546 221 266, fax: 546 210 961

Zdroj: www stránky v nované ubytování na brn nské p ehrad

Ubytovací kapacity se nacházejí i za hranicemi Bystrce, zejména na levém b ehu p ehrady na k. ú. Kníni ek. Z významných kapacit jde zejména o hotel Maximus Resort (***, 14 dvoul žkových, 2 íl žkové, 1 ty žkový pokoj, 2 apartmány), hotel Neptun (**, 14 dvoul žkových pokoj a 13 íl žkových pokoj ), hotel P ehrada (*, 105 dvoul žkových pokoj , 1 pokoj pro handicapovanou osobu, 5 apartmán ) a Camping Radka (kemp, prostor pro stany a karavany). Kapacita hromadných ubytovacích za ízení, jejichž po et a nabídka vychází vesm s z historických reálií, je v dnešní dob díky sníženému rekrea nímu potenciálu Brn nské p ehrady velmi naddimenzovaná a ada t chto Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



subjekt má problémy s nedostate nou návšt vností a proto se orientuje na ubytování cizích pracovník a po ádání školení. Krom hromadných ubytovacích kapacit jsou oba b ehy Brn nské p ehrady posety stovkami individuálních rekrea ních chat. Nejvýznamn jší chatové oblasti jsou na pravém b ehu (k. ú. Bystrc) v lokalitách Rakovec, Kozí horka a dále v oblasti sm rem k Rokli, na levém b ehu (k. ú. Kníni ky) pak v lokalit Osada a v prostoru mezi Sokolským koupališt m a p ehradní hrází. Obliba chat ve srovnání s minulostí také klesá. Ve všech uvedených chatových oblastech jsou návšt vník m k dispozici i stravovací kapacity a ob erstvení. Centrem doprovodných služeb je však areál mezi p ehradní hrází a P ístavišt m. Nachází se zde velké množství nejr zn jších hosp dek, restaurací a stánk , n kdy s celoro ním provozem. Velký rekrea ní potenciál mají i zahrádká ské kolonie nacházející se zejména v okolí sídlišt na jeho jižním okraji. I obliba tohoto zp sobu volného asu však postupn opadá a ada zahrádek tak chátrá a negativn ovliv uje vzhled t chto polove ejných prostor. V ad p ípad se stává, že se chaty v zahrádká ských i chatových koloniích stávají místem trvalého pobytu jejich obyvatel, z ehož plynou problémy s dostupností technické infrastruktury (zejm. vodovodu, kanalizace a silni ních komunikací) pro zdejší obyvatele. Chata ské objekty jsou zkolaudovány jako rekrea ní a neexistují zde tedy n které služby ur ené oblastem zastav ným obytnými domy, jako nap íklad svoz odpadu nebo zmín né za azení do vodovodních a kanaliza ních sítí. Sou asný stav vyvolává riziko zne išt ní okolí chata ských oblastí i vody v p ehrad tuhými i kapalnými odpady. Tyto oblasti jsou i v Územním plánu m sta Brna vedeny jako plochy ur ené pro individuální rekreaci a úplné zavedení chyb jící technické infrastruktury se zde proto neplánuje. V plánu je rozší it sí vodovod a kanalizací. Turistická infrastruktura je v Bystrci a jejím bezprost edním okolí zastoupena zejména sportovními areály a zázemím pro aktivní trávení volného asu. D íve bylo velice oblíbené koupání v Brn nské ehrad , kterému jsou její b ehy na mnoha místech i p izp sobeny. V posledních letech je však ehrada pro koupání využitelná pouze v období jara p ed za átkem výskytu sinic. Tradi ním sportovním areálem je Sokolské koupališt (k. ú. Kníni ky), v n mž se nachází st edisko plážového volejbalu, kde se každoro konají mistrovské turnaje. V okolí p ehrady však zcela chybí nabídky moderních sportovních a volno asových aktivit (tenisové kurty, tobogány, vodní fotbal, vodní lyže, bowling, petanque apod.). P ovna lodí je na Kozí horce. Aktivnímu trávení volného asu slouží pom rn hustá sí turistických stezek spojujících Bystrc a její okolí s Žeb tínem, Masarykovým okruhem, Ostrova icemi, hradem Veve í, Veverskou Bítýškou, Rozdrojovicemi, Komínem a dále s širším okolím. Využít lze i sít ty cyklistických tras. Ta je sice v Bystrci jako rekrea ní oblasti Brna hustá, p esto ale nabízí ješt dost p íležitostí pro rozší ení a pro úpravy. Nap íklad trasa . 1, tzv. Pražská stezka, je ve svém úseku kolem eky Svratky z Komína do Bystrce ve špatném technickém stavu. Navíc je na tomto úseku, p estože je odd len od silnice pro motorová vozidla, cyklostezka, zejména v sezón , využívána brusla i a chodci a pro cyklistu se tak stává tém nepr jezdnou a pro všechny nebezpe nou. Nebezpe ný je rovn ž pr jezd p es uzel Zoologická zahrada. Úsek trasy kolem Brn nské p ehrady rovn ž není ve vyhovujícím stavu, navíc zde cyklistická doprava koliduje s frekventovanou automobilovou. Cyklotrasy chybí nap íklad v turisticky zajímavé oblasti Podkomorských les . 23

23

http://www. brnonakole. cz


leden 2010



Tabulka 2. 20: Cyklostezky a cyklotrasy na území M Brno-Bystrc a v jejím okolí Cyklostezka/cyklotrasa

Pr

h trasy:

Trasa 1 – Pražská stezka (na území Brna „Svratecká“)

Brno, stadion FC Sparta – Brno, hala Rondo – Brno, Bystrc, p ístav – Hrad Veve í – Veverská Bítýška – ebín – Tišnov – Lomnice u Tišnova – Doubravník – Nedv dice – Pernštejn – (Praha).

Trasa 5005 – Brn nské kole ko

Brno, jih, P íz enice – Troubsko – Brno, Bystrc, p ístav – Brno, nad Svitavou – Brno, Líše – Šlapanice – Brno, jih, P íz enice.

Trasa . 5219

Trasa se u hradu Veve í p ipojuje k trase . 1, umož uje jízdu po prot jší stran Brn nské p ehrady a cestu do Chud ic.

Trasa . 5231 zvaná Po stopách zrušených železni ních tratí

Mokrá hora – Lelekovice - Ku im - Veverská Bítýška. Navazuje na Pivní stezku za ínající tamtéž a vedoucí k pivovaru erná hora.

Západní rekrea ní stezka

Okrajová a rekrea ní stezka, trasa prochází okrajovými územími s p írodními a krajinnými zajímavostmi.

kovice – Bílovice

Zdroj: www. mapy. cz, www. brnonakole. cz

Pobyt u p ehrady a turistické toulky je možné si zpest it využitím lodní dopravy, která je vedena po tzv. malém okruhu (Bystrc - Kozí horka - Sokolské koupališt - Osada - Rokle) nebo velkém okruhu (malý okruh a navíc: Obora - Zouvalka - Hrad - Me kov - Skály - Veverská Bítýška). I p es množství návšt vník není okolí p ehrady vybaveno žádnou informa ní infrastrukturou (informa ní kancelá , infocentrum, kiosek apod.). Nedostate ná je kapacita parkoviš . Celom stský význam má pr žn modernizovaná ZOO na Mniší ho e s ro ní návšt vností tém 300 000 osob. Dobrý vliv na návšt vnost m ly v posledních letech úsp šné odchovy. Celorepublikový význam pak má Autodrom Masaryk v okruh (k. ú. Žeb tín), který je jedním z nejmodern jších závodních okruh ve st ední Evrop a díky sv tovým šampionát m automobilové Grand Prix eské republiky a motocyklové Velké ceny eské republiky má hlubokou sportovní i spole enskou tradici. 2.1.10.3 Návšt vníci Návšt vníci Bystrce a jejího blízkého okolí jsou v naprosté v tšin z ad obyvatel m sta Brna, kte í se vydají k p ehrad , do okolních les nebo nov také na hrad Veve í na vycházku i jednodenní výlet. Tyto uživatele turistické infrastruktury lze ozna it za turisty a výletníky a jejich zájm m a pot ebám odpovídá i zdejší turistická infrastruktura. P evaha primární nabídky nad sekundární se projevuje v sezónnosti turistické návšt vnosti s jednozna nou p evahou letního období. Vícedenní návšt vníci bývají v této lokalit ubytováni v tšinou pouze v rámci kongresového turistického ruchu a v dobách konání veletrh nebo motoristických akcí. Další skupinou jsou vícedenní návšt vníci m sta Brna, jejichž hlavním cílem však není Bystrc a její okolí. Tato skute nost odráží charakter Bystrce jako destinace24 cestovního ruchu. Dokud nedojde k obnovení rekrea ního potenciálu p ehrady (zejména navrácení možnosti koupání, ale i rozší ení nabídky moderních sportovních a volno asových aktivit), nelze p edpokládat, že by byla Bystrc samostatnou destinací schopnou uspokojit požadavky návšt vník a p ilákat nové. Bystrc do té doby bude potenciálními návšt vníky vnímána jako sou ást skute né destinace Brno, p ípadn i destinace „západní okolí Brna“ a z toho by m ly vycházet i aktivity v oblasti propagace cestovního ruchu.

24

Podle definice WTO p edstavuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými za ízeními a službami CR, které si ú astník CR nebo skupina vybírá pro svou návšt vu a které poskytovatelé p inášejí na trh. Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

leden 2010



Marketing cestovního ruchu oblasti probíhá v sou asné dob bez aktivní podpory M . Jedinou aktivitou je spolupráce se státním hradem Veve í, která se projevuje budováním infrastruktury v okolí hradu (lávky pod hradem), ovšem bez významn jší publicity. Kvalita primární nabídky Bystrce je dána zejména p írodním potenciálem území (geomorfologie, ehrada, lesy), p ítomností hradu Veve í a akcemi po ádanými v rámci festivalu „Brno – m sto uprost ed Evropy“ - festival zábavy pod hrady Špilberk a Veve í. Sekundární nabídka je slabá. Významné jsou areály ZOO, autodromu v k. ú. Žeb tín, využívané jsou i turistické trasy a cyklotrasy. V oblasti zcela chybí turistický informa ní systém. ív jší rekrea ní potenciál p ehrady v d sledku zne išt ní sinicemi rychle klesl, což se projevuje v poklesu zájmu návšt vník o pobyt v p ilehlých individuálních i hromadných ubytovacích kapacitách. Bystrc tak má dnes význam spíše jako výletní a vycházková lokalita.

2.1.11 Image M Brno-Bystrc Image je souhrn všech postoj , poznatk , zkušeností a vizuálních dojm a pocit , které jsou spojeny s ur itým objektem. Z pohledu m stské ásti je image možno definovat jako souhrn edstav, pocit , postoj a názor , který spojuje lov ka s m stskou ástí jako: organizací (subjekt ve ejné správy), lokalitou (bydlení, podnikání, investice), destinací (území, atraktivity a služby). Nástrojem pro ízení image jsou prvky public relations (vztahy s ve ejností). 2.1.11.1 Image ú adu Image ú adu je ovliv ována p ístupem ú adu k ob an m, kvalitou služeb, marketingovou i krizovou komunikací, organiza ním vizuálním stylem, podnikovou kulturou, ale i zapojením ú adu do charitativní a sponzoringové innosti. P i ízení image ú adu je t eba se zam it zejména na pot eby ob an : vzájemná pomoc, respekt, spolupráce vyplývající z uv dom ní si ob ana, že je sou ástí partnerského spole enství, zajišt ní ve ejných služeb - vysv tlovat dosahování cíl , které napl ují v d sledku sv ených pravomocí, kontrola hospoda ení s ve ejnými rozpo ty - vysv tlovat da ovým poplatník m svou práci a efektivní hospoda ení s ve ejnými prost edky, orientace ve m st i na radnici. stská ást Brno-Bystrc se o svou image stará v rozsahu b žném pro subjekty jejího typu. Hlavními komunika ními kanály jsou Bystrcké noviny, které vycházejí jako ob asník a jsou zdarma distribuovány do schránek obyvatel M , a internetové stránky M www. bystrc. cz. Uvedené internetové stránky jsou v dnešní dob již graficky zastaralé a uživatele na nich odradí zejména jejich nep ehlednost p i hledání základních informací a prohlížení nižších úrovní menu. nedostate informuje o svých úsp ších a realizovaných rozvojových zám rech (vybudování lávky pod hradem Veve í apod.). V M Brno-Bystrc totiž neexistuje žádná komunika ní strategie uplatnitelná v i cílovým skupinám. Potenciál p ínosu ke zlepšení image tak není pln využit. Ob any dopravn p etížených obcí na sever od Brna je Bystrc negativn zapsána jako blokátor výstavby R 43, která by t mto obcím m la výrazn uleh it.


leden 2010



Ke zlepšení image Bystrce a v tší informovanosti ve ejnosti by m l p isp t p edkládaný Program rozvoje m stské ásti Brno-Bystrc. Anketa sloužící jako podklad ke zpracování Programu rozvoje je rovn ž významným prvkem komunikace p edstavitel ve ejné správy s ve ejností. 2.1.11.2 Image lokality Image lokality je možno definovat jako celkový dojem, kterým lokalita p sobí na ve ejnost, jako výsledek interakce všech zkušeností, dojm , názor a pocit , které mají lidé v souvislosti s danou lokalitou. Image lokality je ovliv ována nap . geografickými charakteristikami území, urbanistickým ešením sídla, socioekonomickou strukturou obyvatelstva, situací na trhu práce, dopravní dostupností, kvalitou a dostupností ve ejných i komer ních služeb, charakterem bytového fondu nebo cenovou hladinou. stská ást Brno-Bystrc je jako lokalita pro bydlení a podnikání vnímána pom rn rozporupln . Pomineme-li lokalizaci Bystrce jako sou ást druhého nejv tšího m sta R se vším jeho zázemím, je jednozna nou výhodou Bystrce kvalitní a zdravá p íroda, dostatek p íležitostí a zázemí pro aktivní relaxaci a trávení volného asu, p ítomnost Brn nské p ehrady i s jejím zázemím a ZOO. Nevýhodou je strohá sídlištní struktura, relativní nedostatek služeb v sídlišti, pom rn velká vzdálenost z centra m sta Brna. Jako potenciální riziko pro atraktivitu lokality se jeví možnost výstavby R 43 st edem sídlišt . se v sou asnosti budováním a ízením image lokality nezabývá. 2.1.11.3 Image destinace Destinace jsou obecn považovány za standardní, navzájem si konkurující územní jednotky cestovního ruchu. Image destinace je možno definovat jako celkový dojem, kterým destinace p sobí na ve ejnost, jako výsledek interakce všech zkušeností, dojm , názor a pocit , které mají lidé v souvislosti s danou destinací. Image destinace je ovlivn na adou faktor , jako jsou klima, krajina, kultura, spektrum a kvalita poskytovaných služeb, cenová hladina, sociální kontakty. U image destinace jde asto o stereotypní, selektivní p edstavu místa. Analýze image Bystrce jako destinace je v nována kapitola Cestovní ruch a rekrea ní potenciál. ízením samostatné image v rámci m sta se nezabývá. Bystrc je v rámci m sta Brna i jeho okolí ve ejnosti známou lokalitou. Má pom rn jasnou image, která však závisí na pohledu, kterým je vnímána (Bystrc jako organizace, lokalita, destinace). Relativn nejlepší image má Bystrc jako destinace, i v ostatních pohledech jsou však negativní aspekty pouze díl í. Bystrc nev nuje ízení své image v sou asnosti pozornost, což m že být d vodem pro adu negativních hodnocení a nevyužití potenciálu ady pozitivních prvk .


leden 2010



2.2 SWOT analýza 2.2.1 Poloha a základní geografická charakteristika m stské ásti S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Poloha na okraji m sta – dobrá dostupnost hlavních tah mimo Poloha na okraji m sta – horší dostupnost do centra m sta Brno Poloha na okraji m sta – kvalitní životní prost edí Atraktivní p írodní prost edí – geomorfologie, biosféra íznivé klimatické podmínky ítomnost vodních prvk v krajin O (p íležitosti)

T (hrozby)

st zájmu o Bystrc jako klidnou lokalitu na okraji mimo ruch centra m sta

Zhoršení kvality a rozsahu životního prost edí zp sobené nedostate nou ochranou a rozši ováním urbanizovaných ploch sta

2.2.2 Doprava S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Dobrá dostupnost hlavních mimobrn nských silni ních tah

Nevyváženost dopravních sm , výskyt ranní a ve erní špi ky ovliv ující individuální i hromadnou dopravu

Cyklotrasy v okolí p ehrady s napojením na cyklotrasy regionálního i mezinárodního významu Kvalitní a spolehlivý systém ve ejné dopravy (MHD, IDS JMK) Nový p estupní terminál „Zoologická zahrada“ ítomnost lodní dopravy jako prvku rekreace

Absence rychlého spojení s centrem etížení n kterých silnic a ulic v intravilánu Bystrce a zvýšený hluk Nevyužité kapacity pro zlepšení dopravní situace (propojení ulic apod.) Nedostate ná kapacita parkoviš a ploch pro dopravu v klidu Nedostate ná sí cyklotras a cyklostezek v intravilánu Bystrce, neúplné ešení Nep íznivé podmínky pro p ší pohyb v území Absence železni ní trat

O (p íležitosti)

T (hrozby)

Zlepšení dopravní dostupnosti mimobrn nských tah i dopravní etížení dopravních tah v ranní a ve erní špi ce, p etížení parkovacích kapacit a hlukové zatížení v d sledku rostoucího po tu situace v intravilánu m stské ásti vybudováním silnice R 43 Zlepšení parkovací situace výstavbou parkovacích dom apod. obyvatel (i v okolí lokality) a rostoucí míry automobilizace Omezování individuální automobilové dopravy podporou rozvoje ve ejné dopravy nap . prodloužením tramvajové trasy, zvýšením frekvence autobusových spoj , zavedením nových autobusových linek, zlepšením návaznosti spoj Propojení trolejbusové linky 30 s terminálem „Zoologická zahrada“

Výstavba silnice R 43 st edem zastav ného území bez adekvátních ochranných opat ení Nedostate né spojení nového obytného komplexu Kamechy ve ejnou dopravou Nár st cestovního ruchu

Dobudování cyklostezek a cyklotras, bezbariérové úpravy Vytvo ení podmínek pro lepší pohyb p ších


leden 2010



2.2.3 Technická infrastruktura S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Rozvinutá technická infrastruktura, výborný stav elektrické sít , Technický stav vodovod a kanalizací asto odpovídá jejich stá í vysoký stupe plynofikace, rozvinutý systém teplovod Zne iš ování vody v p ehrad a pokles zájmu o využívání (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství) rekrea ních oblastí na pravém b ehu p ehrady v d sledku jejich Rekonstruovaný provoz teplárny na Teyschlov a zekologi ní neodkanalizování jejího provozu Velmi dobrá nabídka služeb v oblasti telekomunikací a radiokomunikací O (p íležitosti) Postupná modernizace relevantních ástí sítí technické infrastruktury Zlepšení kvality vody a životního prost edí a zvýšení zájmu o využívání rekrea ních oblastí na pravém b ehu p ehrady v souvislosti s jejich odkanalizováním

T ( hrozby) Pasivní p ístup k obnov technické infrastruktury Nerealizace p ipojení bystrckých vodojem na Vírský oblastní vodovod Zhoršení kvality vody v p ehrad v d sledku prodlužování pobytu obyvatel rekrea ních a zahrádká ských chat bez vybudované kanalizace

2.2.4 Obyvatelstvo a bydlení S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Bezprost ední kontakt obyvatel s okolní p írodou

Špatný stav bytového fondu panelové zástavby

Vysoký podíl obyvatelstva v produktivním v ku a nízký podíl obyvatelstva v postproduktivním v ku

Nespokojenost ob an s istotou ve ejných prostranství

Rozd lení území Bystrce t lesem Staré dálnice

Existence Projektu regenerace panelového sídlišt O (p íležitosti)

T (hrozby)

Nár st po tu obyvatel (zvlášt v p edproduktivním a produktivním v ku) v d sledku obydlení komplexu Kamechy

Demografické zm ny – stárnutí obyvatelstva

Regenerace panelových dom

Nedostatek ve ejných služeb reflektujících nár st celkového po tu obyvatel a osob v p edproduktivním a postproduktivním v ku

Realizace Projektu regenerace panelového sídlišt s možností Nedostatek prost edk na regeneraci panelových dom finan ní podpory ministerstva pro místní rozvoj Nízké ceny bydlení Prostor pro výstavbu nových obytných objekt Vytvo ení regula ního plánu M

2.2.5 Práce a podnikání S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Vysoký podíl obyvatelstva v produktivním v ku, vysoký podíl ekonomicky aktivních osob

Malé množství pracovních p íležitostí na území Bystrce

Dobrá vzd lanostní struktura obyvatelstva Množství podnikatelských subjekt – fyzických osob

Vysoká intenzita vyjíž ky do zam stnání Nemožnost ovlivnit množství pracovních p íležitostí na území Bystrce m stskou ástí Absence velkých koridor silni ní dopravy – omezení dostupnosti a atraktivity podnikání

O (p íležitosti)

T (hrozby)

Existence ploch pro rozvoj podnikání ve službách, vymezení dalších ploch pro podnikání a jejich vybavení technickou infrastrukturou – prosazení do územního plánu m sta Brna

Nezájem investor

Dostate ná a pestrá nabídka pracovních p íležitostí ve m st Brn (Brno jako cíl zahrani ních investic) Vytvo ení podmínek pro rozvoj podnikání

Blokování realizace n kterých investi ních zám aktivisty

ob anskými

Nedostate ná spolupráce s Magistrátem m sta Brna Nezam stnanost zp sobená globální ekonomickou krizí

Spolupráce s m stem Brnem, developerskými spole nostmi Rozvoj cestovního ruchu – ekonomická p íležitost


leden 2010



2.2.6 Ob anská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura S (silné stránky)

W (slabé stránky)

ítomnost specializované st ední školy Dostatek kvalitních léka ítomnost sociálních za ízení specializovaných i na pé i o seniory Existence využívaného Spole enského centra s regionálním významem Existence kulturních a historických objekt na území Bystrce, historická tradice sídla

Nedostate ná nabídka volno asových a vzd lávacích aktivit pro d ti a mládež Nedostate ná vybavenost Bystrce II sportovní infrastrukturou Podpr okolí ul.

rná vybavenost území, zvlášt n kterých lokalit (Bystrc II, erného), maloobchodní sítí

Podpr

rná vybavenost intravilánu stravovacími službami

Slabá dostupnost pošt v m stské ásti

Dopl ování kulturních prvk díly z Plenéru ítomnost jednotky m stské i státní policie O (p íležitosti)

T (hrozby)

Blízkost m sta Brna se zázemím ob anské vybavenosti Vybudování nové mate ské školy v lokalit Kamechy

Demografický vývoj a z n j plynoucí nedostate ná kapacita mate ských škol a za ízení pro seniory

Vybudování nových sociálních za ízení

Zablokování výstavby obchodních center

Zlepšení technického stavu školských za ízení za využití ve ejných zdroj (strukturálních fond EU)

Zne išt ní ve ejných prostranství zp sobené nedostate ným využitím prostor pro volný pohyb ps

Výstavba nových obchodních center

Nedostate né zajišt ní ob anské vybavenosti v lokalit Kamechy

Vybudování nové pobo ky Knihovny Ji ího Mahena v lokalit Kamechy

Nedostatek financí na zajišt ní ob anské vybavenosti, nezájem sta Brna

Možnost vybudovat v Bystrci h bitov

2.2.7 Spolkové aktivity S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Vysoký po et zájmových organizací p sobících na území Bystrce

Jednostranné zam ení v tšiny zájmových organizací na sport

Zájem obyvatel Bystrce o ve ejný život, existence organizací aktivn se zapojujících do rozvoje m stské ásti Obnova kulturních tradic, snaha M spole enský život

o pestrý kulturní a

O (p íležitosti)

T (hrozby)

Zapojení zájmových organizací do ve ejného života

Zhoršení image Bystrce jako organizace následkem rozpor s ob anskými iniciativami

Zlepšení podmínek pro innost zájmových organizací


leden 2010



2.2.8 Ekologická situace a ochrana životního prost edí S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Dobrý stav životního prost edí

Nadm rná hluková zát ž v n kterých lokalitách

Rekonstrukce teplárny na Štoura ov ulici a p evod na ekologický provoz

Nedostatek nádob pro separovaný sb r (zvlášt papír)

Nízká kvalita vody v Brn nské p ehrad

evažující ekologické prost edky hromadné dopravy

erné skládky v rekrea ních a zahrádká ských koloniích Zne išt ní v okolí chatových kolonií

Množství krajinné i rekrea ní zelen v t sné blízkosti sídlišt Existence ady chrán ných oblastí a objekt Fungující systém odpadového hospodá ství setkávající se se zájmem ob an O (p íležitosti)

T (hrozby)

Navýšení podílu ekologických zp sob dopravy

Rostoucí dopravní zatížení ohrožující kvalitu ovzduší

Realizace projektu v p ehrad

Narušení kvality životního prost edí nár stem návšt vnosti a rozvojem cestovního ruchu

istá Svratka a trvalé vy išt ní vody

Realizace funk ního systému prvk ekologické stability

Narušení kvality životního prost edí p ípadnou výstavbou R 43

Rozší ení systému separovaného sb ru odpad o sb r biologického odpadu, zejména v okolí rekrea ních osad

Pokles množství krajinné zelen v d sledku výstavby v intravilánu i na okrajích Bystrce

Podpora environmentálních opat ení ze strukturálních fond EU Neúsp ch p i snahách o vy išt ní p ehrady Zabezpe ení realizace v tšiny environmentálních opat ení komplexn m stem Brnem

Malá spolupráce ob an p i snaze o likvidaci erných skládek v rekrea ních a zahrádká ských osadách

Revitalizace Údolí oddechu, zejména toku Vrbovce

Nedostatek finan ních prost edk na zajišt ní kvality životního prost edí

2.2.9 Rekreace a cestovní ruch S (silné stránky) Bohatá primární nabídka cestovního ruchu, oblast i její okolí s vysokým rekrea ním potenciálem Tradice Brn nské p ehrady jako rekrea ní oblasti

W (slabé stránky) Nízká kvalita vody v p ehrad snižující rekrea ní potenciál oblasti Slabá sekundární nabídka cestovního ruchu, nedostatek moderních atraktivit Absence kvalitních turistických služeb (nap . p evažující p ítomnost bufet a stánk rychlého ob erstvení) Sm šování p ší a cyklistické dopravy v okolí p ehrady Nedostate ná informovanost návšt vník Neexistence sociálního zázemí pro návšt vníky Výrazná sezónnost cestovního ruchu Nep ipravenost rozvojových projekt , nezájem subjekt cestovního ruchu o spolupráci Nedostate ná propagace potenciálu pro cestovní ruch a volný as

O (p íležitosti)

T (hrozby)

Rostoucí zájem ve ejnosti o hrad Veve í

Pokles zájmu návšt vník o lokalitu v d sledku nedostate ného rekrea ního potenciálu zne išt né Brn nské p ehrady

st obliby turistiky, cykloturistiky a hippoturistiky Vybudování sportoviš pro moderní a populární sporty Konání vrcholných sportovních sout ží

Pokles zájmu návšt vník o lokalitu v d sledku nedostate ného rekrea ního potenciálu daného zastaralou sportovní a volno asovou infrastrukturou

Spolupráce se Státním hradem Veve í, podpora rozvoje zoologické zahrady

Narušení krajiny nežádoucími aktivitami

Propagace oblasti a provázání marketingových aktivit na aktivity partner (Brno, okolní obce, Lesy R, soukromí poskytovatelé služeb)

Nedostate ná v le pro vytvo ení projektových zám prost edk ze strukturálních fond EU

Nezájem potenciálních partner o spolupráci pro využití

Možnosti dota ních program na podporu cestovního ruchu ze strukturálních fond EU


leden 2010



2.2.10 Image M Brno-Bystrc S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Dobré pov domí o Bystrci mezi ve ejností

Nulové aktivity v ízení image

Relativn dobrá image Bystrce jako destinace

Nep ehledné www stránky Nedostate ná komunikace s ve ejností o úsp ších a realizovaných projektech

O (p íležitosti)

T (hrozby)

Zlepšení image využitím možností jeho ízení

Problematika výstavby R 43

Siln jší spolupráce s partnery z ve ejné i soukromé sféry

Zhoršení image M Brno-Bystrc jako organizace v d sledku rozpor s p edstaviteli n kterých zájmových organizací


leden 2010



3 Strategická ást 3.1 Souhrnná strategická vize rozvoje M

Brno-Bystrc

stská ást Brno-Bystrc je územím, které díky svému prost edí dává obyvatel m šanci prožívat kvalitní život. Strategická ást Programu rozvoje M Brno-Bystrc vychází zejména z úvodní analytické ásti a z výrok SWOT analýzy, p emž respektuje i zásadní koncep ní materiály vztahující se k území . Stanovená rozvojová opat ení reflektují hlavní témata a zam ují se na ešení klí ových rozvojových problém M . Hlavní a další rozvojové sm ry dostate pokrývají všechny st žejní oblasti rozvoje území stské ásti Brno-Bystrc. V tšina opat ení s ohledem na p sobnosti m stské ásti bude projednávána a vykonávána ve spolupráci s orgány Statutárního m sta Brna. Strategická vize je konkretizována prost ednictvím rozvojových opat ení ve t ech základních a p ti dalších oblastech. Strategická ást Programu rozvoje m stské ásti Brno-Bystrc bude vyhodnocena po roce 2015.

3.2 Hlavní sm ry rozvoje a rozvojová opat ení Strategická ást Programu rozvoje M Brno-Bystrc vyty uje hlavní sm ry rozvoje m stské ásti ve ech základních oblastech. Bydlení a ve ejná prostranství Zlepšování podmínek sou asného stavu bydlení, bez dalšího rozši ování funk ních ploch pro bytovou zástavbu. Ob anská vybavenost Vytvá ení podmínek pro dopl ování chyb jící nebo nedostate né nabídky obchod a služeb ve ejných a soukromých a rozši ování nabídky vedoucí prost ednictvím konkurence ke kvalit . Rekreace a cestovní ruch Dopl ování a rozši ování pohybových aktivit v zastav né ásti pro obyvatele m stské ásti BrnoBystrc v etn rozvoje rekrea ní funkce nezastav né ásti pro obyvatele m sta a okolí a návšt vníky rekrea ní oblasti.


leden 2010



Hlavní sm ry rozvoje m stské ásti Brno-Bystrc A

Bydlení a ve ejná prostranství

B

Ob anská vybavenost

C

Rekreace a cestovní ruch

Další sm ry rozvoje m stské ásti Brno-Bystrc D

Doprava a technická infrastruktura

E

Ekologická situace a ochrana životního prost edí

F

Práce a podnikání

G

Spolkové aktivity

H

Image M Brno-Bystrc


leden 2010



A. Bydlení a ve ejná prostranství

Obytná funkce je dnes hlavní funkcí m stské ásti. Tato funkce je umoc ována další bytovou výstavbou v lokalit Kamechy. Vhodné podmínky pro kvalitní bydlení znamenají zajišt ní ady prvk dopravní a technické infrastruktury a ob anského vybavení. S bydlením úzce souvisí i nabídky aktivit pro rekreaci. Žádný z t chto aspekt nesmí být opomíjen. Navržená opat ení základních oblastí proto musí být i p íprav realizace provázána s opat eními za azenými do ostatních sm . Níže uvedená navržená rozvojová opat ení se zam ují zejména na zajišt ní vzhledu a funk nosti ve ejných prostranství sídlišt a na zlepšování podmínek pro regeneraci objekt k bydlení. Cílem uvedených rozvojových aktivit je zajišt ní sou asného standardu bydlení a zlepšení vzhledu a funk nosti ve ejných prostranství, což je jedním z hlavních faktor pobytové pohody a míry využití okolí domu k trávení volného asu.

Bydlení a ve ejná prostranství – rozvojová opat ení A. 1

Podpora prodeje bytového fondu nájemník m

A. 2

Dopln ní chyb jící výsadby ve ejné zelen

A. 3

Podpora údržby a zajišt ní istoty ve ejných prostranství

A. 4

Realizace Projektu regenerace panelového sídlišt

A. 5

Využití ve ejných prost edk na rozvojové aktivity

A. 6

Usilování o vytvo ení regula ního plánu Bystrce prost ednictvím díl ích urbanistických studií


leden 2010



B. Ob anská vybavenost

Ob anská vybavenost zahrnuje oblast školství, zdravotnictví, sociální pé e, zázemí pro spole enské a sportovní aktivity, kultury, památek, komer ních služeb a maloobchodní sít . Sou asná sí v tšiny chto prvk je v Bystrci p im ená. N které prvky jsou však stále zastoupeny nedostate a s ohledem na p edpokládaný demografický vývoj je z ejmé, že je sou asný stav s dosažením standardních pot eb neslu itelný. Níže uvedená rozvojová opat ení mohou být zajišt na M i investory ze soukromého sektoru. Vhodným zdrojem k financování n kterých opat ení jsou i finan ní zdroje nabízené prost ednictvím Strukturálních fond EU. Cílem rozvojových opat ení je vybavení území dostate ným množstvím prvk ob anské vybavenosti ve vhodné struktu e respektující sou asné pot eby obyvatel, aktuální trendy i demografický vývoj v oblasti. Opomenuta nesmí být ani dostate ná informovanost obyvatel a potenciálních uživatel prvk ob anské vybavenosti, bez níž se dostate ná sí míjí ú inkem na atraktivitu území. Navržená rozvojová opat ení této základní oblasti souvisí i se základní oblastí A. , nebo ob anská vybavenost je také jedním ze základních faktor atraktivity území a má významný vliv na základní funkci bydlení. Souvislost je však t eba hledat i s dalším sm rem F. Práce a podnikání, nebo ada prvk ob anské, sociální ale i kulturní infrastruktury nem že být zajiš ována pouze ve ejným sektorem.

Ob anská vybavenost - rozvojová opat ení B. 1

Vybudování nových mate ských škol

B. 2

Zajišt ní technické i estetické kvality regenerace a revitalizace školních objekt za využití finan ních prost edk strukturálních fond EU

B. 3

Podpora mimoškolních aktivit a aktivit pro volný as a rozši ování jejich nabídky, spolupráce se zájmovými organizacemi

B. 4

Udržení sou asné úrovn zdravotnické a sociální infrastruktury a podpora jejího rozvoje

B. 5

Podpora územní ochrany pro výstavby nových objekt obchod a služeb, zvlášt v lokalitách, ve kterých je zjevný nedostatek t chto objekt

B. 6

Podpora rozvoje infrastruktury pro sport a volný as (h išt , sportovišt ) s minimálními provozními náklady

B. 7

Podpora výstavby nového centra volného asu

B. 8

Udržení a podpora rozvoje nabídky kulturních aktivit obyvatel m a návšt vník m Bystrce

B. 9

Podpora rozvoje služeb, které nejsou ve správ M

B. 10

Vybudování místa posledního odpo inku na území Bystrce

B. 11

Zvýšení informovanosti obyvatel o možnostech využití ve ejných i soukromých služeb na území M

Brno-Bystrc (pošta, Knihovna Ji ího Mahena apod.)


Brno-Bystrc

leden 2010



C. Rekreace a cestovní ruch

Základní nutnou pot ebou lidí je pasivní a hlavn aktivní odpo inek, který má zásadní vliv na zdraví. Je tedy t eba dopl ování a rozši ování pohybových aktivit v zastav né ásti pro obyvatele m stské ásti Brno-Bystrc a sou asn rozvíjet rekrea ní funkce nezastav né ásti pro obyvatele m sta a okolí a návšt vníky rekrea ní oblasti. Pro další rozvoj území je t eba navázat na rekrea ní potenciál a tradici Brn nské p ehrady s p iléhajícími Podkomorskými lesy, následovat sou asné trendy rozvoje cestovního ruchu, spolupracovat s partnery a propagovat lokalitu i za hranicemi destinace. Hlavní rekrea ní lokalitou Bystrce je okolí Brn nské p ehrady. Tato lokalita však nevyhovuje sou asným požadavk m návšt vník na standard doprovodných služeb v cestovním ruchu. Nejv tší edností Bystrce jako destinace cestovního ruchu je kvalitní a široká primární nabídka tvo ená írodním prost edním, historickými objekty a tradicemi. Ve srovnání s kvalitou primární nabídky je sekundární nabídka pom rn slabá. Pom rn slabou stránkou je i komunikace a spolupráce, které jsou v dnešní dob základním faktorem úsp šného zapojení do turistického pr myslu. Spolupráce v cestovním ruchu umož uje nabízet komplexn jší služby a p izp sobit nabídku aktuálním trend m a pot ebám potenciálních návšt vník . Spolupráce umož uje realizovat i komplexn jší a propracovan jší propaga ní kampan . P i komunikaci je t eba dbát na principy Public Relations, vztah s ve ejností, a využívat chto prost edk . Cílem dalšího sm ru je navržení rozvojových opat ení ke zlepšení odpo inku obyvatel a zajišt ní doprovodného zázemí pro p ístup a pohyb návšt vník rekrea ní oblasti Brn nské p ehrady, podpora rozvoje (sekundární) nabídky a podpora komunikace a spolupráce v cestovním ruchu.

Rekreace a cestovní ruch - rozvojová opat ení C. 1

Podpora rozvoje infrastruktury sportu a aktivit pro volný as

C. 2

Budování infrastruktury pro aktivní odpo inek vhodným vymezením a vybavením ve ejných prostor s minimálními provozními náklady

C. 3

Podpora konání sportovních a dalších specifických akcí

C. 4

Podpora dopravní dostupnosti Brn nské p ehrady v etn rozší ení parkovacích ploch

C. 5

Budování informa ních systém v okolí p ehrady i na celém území Bystrce

C. 6

Podpora rozvoje kvalitních turistických služeb

C. 7

Podpora v tšího využití potenciálu vodní plochy

C. 8

Podpora rozvoje cyklistické dopravy v okolí p ehrady zejména s vazbou na Státní hrad Veve í

C. 9

Rozší ení komunika ních kanál spoluprací se soukromými podnikateli, p edstaviteli ve ejné správy v okolních sídlech a dalšími subjekty

C. 10

Podpora rozvoje Státního hradu Veve í a jeho okolí

C. 11

Zvýšení turistického potenciálu území nap íklad z ízením expozice bystrckého rodáka malí e a socha e Jakuba Obrovského

C. 12

Propagace rekrea ní oblasti a jejího potenciálu

C. 13

Ochrana rekrea ního a p írodního charakteru stávajících rekrea ních oblastí p ed jejich zm nou na obytnou funkci


leden 2010



D. Doprava a technická infrastruktura

Dopravní a technická infrastruktura je jedním ze zásadních faktor ovliv ujících kvalitu bydlení, podnikání i rekreace a celkový rozvojový potenciál území. Nevhodným dopravním ešením i nedostate nými investicemi do technické infrastruktury naopak m že docházet k degradaci území a ke snižování jeho atraktivity u stávajících i potenciálních cílových skupin. Tento další sm r má dva cíle. Prvním cílem je zajišt ní dostate né kvality a kapacity všech prvk technické infrastruktury umož ující bezproblémové bydlení všem sou asným obyvatel m i další výstavbu nových obytných objekt i bezproblémové podnikání a jeho rozvoj. Druhým cílem je udržení a rozvoj kvalitní dopravní infrastruktury umož ující rychlou a funk ní obsluhu území p i respektování ekologických aspekt této problematiky. Páte í dopravního systému by m l být ekologický systém ve ejné dopravy, d raz bude kladen i na podporu individuální bezmotorové dopravy.

Doprava a technická infrastruktura – rozvojová opat ení D. 1

Podpora dopravního propojení Bystrce se severní a východní ástí Brna

D. 2

Odvedení dopravy z p etížených ulic úpravami dopravní koncepce sídlišt

D. 3

Zajišt ní dopravní dostupnosti lokality Kamechy

D. 4

Podpora a zajišt ní ešení automobilové dopravy v klidu (garážové parkování, parkovací domy apod.) – zejména v problémových lokalitách sídlišt a u ZOO

D. 5

Vytvo ení podmínek pro pohodlný pohyb p ších v etn bezbariérových prvk

D. 6

Vytvo ení podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy

D. 7

Iniciativa vedoucí k odd lení automobilové, p ší a cyklistické dopravy

D. 8

Podpora územního i funk ního rozvoje systému ve ejné dopravy

D. 9

Podpora úsilí o minimalizaci dopadu p ípadné realizace rychlostní komunikace R 43 p edevším preferováním umíst ní mimo zastav né území Bystrce

D. 10

Vybudování kanalizace v rekrea ních oblastech na b ehu p ehrady

D. 11

Podpora dalších rozvojových projekt vodohospodá ské infrastruktury


leden 2010



E. Ochrana životního prost edí

Kvalitní životní prost edí je jednou z hlavních p edností m stské ásti a vytvá í její jedine ný charakter. Zdravé životní prost edí má pozitivní vliv na atraktivitu území ve všech jeho sférách. inností obyvatel, realizací rozvojových projekt nebo ned slednou ochranou nesmí docházet k jeho degradaci. Cílem je ochrana p írody a krajiny extravilánu M , jako jednoho z hlavních faktor atraktivity území m stské ásti, i zachování a rozvoj environmentálních hodnot území a ochrana významných prvk zelen v zastav ném území. Specifickou oblastí je podpora fungujícího systému odpadového hospodá ství na území M .

Ochrana životního prost edí E. 1

Podpora projektu

istá Svratka

E. 2

Podpora realizace územního systému ekologické stability

E. 3

Ochrana p írody p i p íprav investi ních zám

E. 4

Regenerace ve ejných prostranství

E. 5

Ochrana obyvatel p ed nadm rným hlukem a ochrana kvality ovzduší

E. 6

Podpora separace a recyklace odpadu

E. 7

Opat ení proti erným skládkám v rekrea ních a zahrádká ských oblastech

a rozvojových projekt


leden 2010



F. Práce a podnikání

stská ást Brno-Bystrc nabízí málo p íležitostí pro podnikání a drtivá v tšina obyvatel vyjíždí za prací za hranice m stské ásti. sama není schopna vytvá et v tší množství pracovních míst. Na území je navíc nedostate uspokojená poptávka a obyvatelé vytvá ejí tlak na jejich rozvoj. Územní limity p itom umož ují podporu podnikání zejména v oblasti obchodu a služeb. Podnikatelská atraktivita území souvisí i s kvalitou bydlení - p edpokladem pro oživení sídlišt je práv podpora podnikání. Cílem níže uvedených opat ení je tedy podpora podnikání a vylepšení stavu pracovních míst. Prvním p edpokladem je zajišt ní vhodných podmínek pro podporu podnikání a budování infrastruktury pro podnikání. Druhým p edpokladem je komunikace, která je dnes základním faktorem úsp šné spolupráce a distribuce informací mezi potenciální investory. Investor m je t eba poskytnout dostatek argument pro vynaložení investic práv v uvažované lokalit . P i komunikaci je t eba dbát na principy Public Relations a využívat všech jejich prost edk .

Práce a podnikání – rozvojová opat ení F. 1

Podpora využití ploch pro pracovní innosti, p edevším obchod a služby

F. 2

Vypracování studie týkající se optimalizace využití ploch pro pracovní innosti, p edevším obchod a služby a prosazení jejích výsledk do ÚPmB

F. 3

Podpora aktivit vedoucích ke zvýšení po tu pracovních míst na území Bystrce

F. 4

Rozší ení komunika ních kanál - spolupráce s developerskými spole nostmi, m stem Brnem apod.

F. 5

Zvýšení d razu na aktivity Public Relations – vztahy s ve ejností


leden 2010



G. Spolkové aktivity

V Bystrci p sobí ada v tšinou sportovn orientovaných zájmových organizací. Obyvatelé Bystrce se aktivn zapojují do ve ejného života a mají zájem o rozvoj M . Cílem M je spolupráce v rozvojových aktivitách a spole ná ú ast obyvatel a p edstavitel ve ejné správy na život v Bystrci, která m že být inspirující a p ínosná pro všechny zú astn né. P ístup stské ásti vychází z poznatku, že osobní zapojení vždy zvyšuje jejich vlastní zájem a angažovanost.

Spolkové aktivity – rozvojová opat ení G. 1

Rozvoj spolupráce se zájmovými organizacemi p sobícími na území Bystrce a v jejím bezprost edním okolí

G. 2

Zlepšení podmínek pro spolkové aktivity a innost zájmových organizací


leden 2010



H. Image M Brno-Bystrc

V ízení image platí zásada, že komplexní rozvoj území s d razem na kvalitní komunikaci s dot eným skupinami a subjekty zajistí i dobrou image M Brno-Bystrc. Image je totiž souhrn veškerých obraz a dojm , kterými organizace (lokalita, destinace) p sobí. Velice ú inným nástrojem pro ízení image je komunikace s cílovými skupinami. Komunikace je v dnešní medializované dob základním faktorem úsp šné spolupráce a distribuce informací. P i komunikaci je t eba dbát na principy Public Relations (vztahy s ve ejností) a využívat jejich prost edk . Cílem níže uvedených rozvojových opat ení je tedy podpora komunikace a informa ních tok sm rem k cílovým skupinám. tšina uvedených rozvojových opat ení by m la být zajišt na samostatnou inností M , ve všech ípadech však doporu ujeme využít i expertních služeb a poradc .

Image M Brno-Bystrc – rozvojová opat ení H. 1

Zkvalitn ní webových stránek

H. 2

Vytvo ení komunika ní a informa ní strategie M

H. 3.

Zvyšování pov domí o kulturních a historických prvcích

H. 4

Zvýšení d razu na aktivity Public Relations (vztahy s ve ejností)


leden 2010



Zpracovatel: sdružení: Regionální poradenská agentura, s.r.o. Starobrn nská 20, 602 00 Brno O: 262 981 63

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Vavre kova 5262, 760 01 Zlín O: 456 591 76


leden 2010

PROGRAM ROZVOJE M STSKÉ ÁSTI BRNO-BYSTRC

Recommend Documents