PROGRAM ROZVOJE MČ BRNO-BYSTRC KONCEPT

PROGRAM ROZVOJE MČ BRNO-BYSTRC KONCEPT Verze 2009_08_20

Zadavatel: Městská část Brno-Bystrc Nám. 28. dubna 60

Zpracovatel: Sdružení: Regionální poradenská agentura, s.r.o. Starobrněnská 20, 602 00 Brno IČO: 262 981 63

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČO: 456 591 76

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc

Strana 2 (celkem 52)

Obsah 1

2

3

Úvod ............................................................................................................................................... 3 1.1

Cíle zpracování Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc ......................................................... 3

1.2

Použitá metodika, datové a informační zdroje.................................................................. 3

1.3

Použité pojmy a zkratky .................................................................................................... 4

Analytická část ............................................................................................................................... 5 2.1

Situační analýza ................................................................................................................ 5

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.1.11

Historický vývoj městské části........................................................................................... 5 Poloha a základní geografická charakteristika městské části .......................................... 5 Doprava ............................................................................................................................. 7 Technická infrastruktura .................................................................................................. 12 Obyvatelstvo a bydlení .................................................................................................... 14 Práce a podnikání ........................................................................................................... 19 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura ................................................ 20 Spolkové aktivity.............................................................................................................. 31 Ekologická situace a ochrana životního prostředí .......................................................... 32 Rekreace a cestovní ruch................................................................................................ 35 Image MČ Brno-Bystrc .................................................................................................... 39

2.2

SWOT analýza ................................................................................................................ 41

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10

Poloha a základní geografická charakteristika městské části ........................................ 41 Doprava ........................................................................................................................... 41 Technická infrastruktura .................................................................................................. 42 Obyvatelstvo a bydlení .................................................................................................... 42 Práce a podnikání ........................................................................................................... 42 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura ................................................ 43 Spolkové aktivity.............................................................................................................. 43 Ekologická situace a ochrana životního prostředí .......................................................... 44 Rekreace a cestovní ruch................................................................................................ 44 Image MČ Brno-Bystrc .................................................................................................... 45

Návrhová část .............................................................................................................................. 46 3.1

Stanovení souhrnné strategické vize rozvoje MČ Brno-Bystrc....................................... 46

3.2

Strategické cíle, specifické cíle a rozvojová opatření ..................................................... 46

A. Zachování kvality životního prostředí...................................................................................... 48 B. Zajištění vhodných podmínek pro bydlení a jeho rozvoj ......................................................... 49 C. Zajištění vhodných podmínek pro podnikání a jeho rozvoj..................................................... 51 D. Zajištění vhodných podmínek pro rekreaci ............................................................................. 52

Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



1 Úvod 1.1 Cíle zpracování Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc Program rozvoje městské části Brno-Bystrc je zpracováván jako nástroj pro plánování a řízení měst podle zákona č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích. Obsah Programu není stanoven žádným předpisem, na rozdíl od územně plánovací dokumentace, jejíž obsah a způsob pořízení je zákonnými normami poměrně přesně definován. Program lze chápat jako realizační dokument, jehož pomocí může městská část snáze definovat a uskutečňovat své rozvojové plány. Obecným cílem Programu je zajistit dlouhodobý, vyvážený a koordinovaný rozvoj městské části ve všech jeho odvětvích. Pro dosažení tohoto cíle je ideální zpracovat Program rozvoje jako otevřený a flexibilní dokument. Program definuje možnosti a omezení rozvoje městské části, vyhledává vhodné způsoby financování rozvoje. Měl by sloužit především jako podklad pro zpracování konkrétních investičních záměrů, sestavování rozpočtu, zpracování územního plánu, posuzování regionálních plánů a programů z pohledu městské části v pravomocí omezeným postavením Bystrce jako součásti Statutárního města Brna. Finální dokument by měl být pro splnění své funkce schválen zastupitelstvem.

1.2 Použitá metodika, datové a informační zdroje Zpracování Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc (dále jen „Program“) probíhalo v souladu se zadáním ve dvou fázích. V první fázi v období červen–srpen 2009 probíhalo zpracování první ucelené verze dokumentu – tzv. Konceptu, který byl dne 21.8.2009 předán zadavateli k připomínkování. Po předání připomínek byl Koncept zpracovatelem podle těchto podnětů upraven a doplněn. Poté probíhalo veřejné projednání Programu s veřejností. Další podněty vzešlé z tohoto projednávání byly opět konzultovány se zadavatelem a do materiálu zapracovány. Finální verze Konceptu byla odevzdána dne 10.1.2010. Program ve své konečné podobě byl zadavateli předán 12.2.2010. Pro zpracování Programu byla navržena tzv. expertní metoda, která je založena na odborném (expertním) posouzení problému a jeho dalšího vývoje v budoucnosti. Zejména ve druhé fázi po odevzdání první verze Konceptu byla částečně využita i tzv. participativní metoda, která je založena na maximální spolupráci zpracovatele, místních orgánů, obyvatel městské části a představitelů podnikatelské sféry v průběhu procesu zpracování. V průběhu zpracování byl Program průběžně konzultován se zástupci zadavatele a jejich připomínky byly v materiálu zohledněny. Základními datovými a informačními zdroji pro zpracování analýzy jsou následující materiály:

•

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BRNA 1994 vydaný obecně závaznou vyhláškou Statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, květen 2008.

•

Aktualizace Územního plánu města Brna. Změna Územního plánu města Brna dle § 188 odst. 3) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Zadání.

•

Strategie pro Brno.

•

SWOT analýza. Únor 2009.

•

BURCIN, Boris, RNDr., KUČERA, Tomáš, RNDr. CSc., ČERMÁK, Zdeněk, Doc. RNDr., CSc. Analýza a prognóza demografického vývoje městské části Brno-Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy. Praha: 2007.

•

Informace poskytnuté příslušnými odbory Úřadu MČ Brno-Bystrc.

•

Internetové stránky www.bystrc.cz, www.brno.cz a stránky ostatních organizací působících na území Bystrce.

•

Odborné tematicky zaměřené zdroje a www stránky – viz Zdroje uvedené v textu


srpen 2009



1.3 Použité pojmy a zkratky Anketa

Anketa k Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc, sběr dat proběhl v dubnu 2009

CVČ

Centrum volného času

ČSÚ

Český statistický úřad

DDM

Dům dětí a mládeže

DPMB

Dopravní podnik města Brna

EU

Evropská unie

IDS JMK

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

KČT

Klub českých turistů

Koncept

pracovní verze Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc

MČ

Městská část

MČ B-B

Městská část Brno-Bystrc

MHD

městská hromadná doprava

MmB

Magistrát města Brna

NPÚ

Národní památkový ústav

ORP

obec s rozšířenou působností

PR

Public relations

Program

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc (předkládaný materiál)

RMČ

Rada městské části Brno-Bystrc

SBD

Stavební bytové družstvo

SF EU

Strukturální fondy EU

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SmB

Statutární město Brno

Stará dálnice dílčí 5km dlouhý úsek projektu Exteritoriální (průchozí) dálnice A88 : Breslau - Wien mezi Bystrcí a Troubskem

ÚMČ

Úřad městské části Brno-Bystrc

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VOV

Vírský oblastní vodovod

ZMČ

Zastupitelstvo městské části Brno-Bystrc

ZOO

Zoologická zahrada


srpen 2009



2 Analytická část 2.1 Situační analýza 2.1.1 Historický vývoj městské části První písemná zmínka o obci Bystrc pochází z roku 1373. Ves byla po dlouhou dobu zeměpanským majetkem, tedy majetkem panovníka, a spadala pod správu zeměpanského hradu Veveří. Od roku 1424 se ve vlastnictví panství majitelé střídali. Po zrušení poddanství se obec roku 1848 z povinností vůči veverské vrchnosti vykoupila. Rozvoj průmyslu a zejména textilní výroby ve městě Brně ovlivnil v první polovině 19. století řadu obcí v okolí Brna, včetně Bystrce. Obec se rozrůstala o nové obyvatele docházející za prací do města, Brno se stávalo odbytištěm místních zemědělských a potravinářských produktů. Vazba mezi centrem a jeho okolím se upevňovala i díky budování dopravní infrastruktury. Rozvoj obce se projevil i v rozvoji živností a drobného podnikání a rozvoji kulturně a osvětově zaměřené spolkové činnosti. Rozvoj obce přerušený první světovou válkou pokračoval po roce 1918. Obec se dále přibližovala městu Brnu, čemuž přispělo i zřízení autobusové dopravy na trati Veverská Bítýška - Bystrc - Brno v roce 1925 a zavedení pravidelné autobusové linky Bystrc - Žabovřesky v roce 1930. Přímé spojení Bystrce s Brnem pouliční elektrickou dráhou bylo zavedeno roku 1948. Významnou událostí v rozvoji obce byla výstavba Kníničské přehrady dokončená roku 1940 (od roku 1959 Brněnská přehrada). Přehrada se podle projektu měla stát zdrojem elektrické energie, zásobárnou vody, regulačním prvkem vodního toku Svratky i rekreačním zázemím Brňanů. Neméně významnou atraktivitou pro obyvatele města se stala zoologická zahrada na Mniší hoře otevřená roku 1953. Stále větší provázanost Bystrce s Brnem vyústila ve sloučení obce s městem. Sloučení probíhalo ve dvou etapách – první byla ukončena 1. července 1957, druhá pak 1. července 1960. Až do 1. srpna 1976 tvořila Bystrc spolu se sousedními Kníničkami samostatnou městskou část s vlastním místním národním výborem. K tomuto datu pak byly Bystrc i Kníničky připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si občané obou bývalých obcí vynutili vytvoření novodobé samosprávné městské části Brno-Bystrc. Zásadní změnou po připojení obce k městu Brnu byla rozsáhlá, především bytová výstavba, která od 70. let nezvratně změnila vesnický charakter Bystrce v jeden z největších sídlištních celků na okraji Brna. Rozvoj ploch pro bydlení byl po přestávce v 90. letech opět oživen realizací výstavby obytného celku Kamechy, která stále probíhá. Bystrc je historickou obcí s tradicí sahající až do 14. století. Život v obci byl zejména od 19. století významně ovlivňován blízkostí města Brna. Toto přibližování vyvrcholilo v roce 1957, kdy začalo připojování a Bystrc se stala jednou z městských částí Statutárního města Brna.

2.1.2 Poloha a základní geografická charakteristika městské části MČ Brno-Bystrc se rozkládá na severozápadním okraji Brna a její rozloha 2724,16 hektarů z ní činí vůbec největší městskou část i katastrální území Brna. Územní obvod městské části je tvořen jediným katastrálním územím Bystrc. Ze severu Bystrc sousedí s městskou částí Brno-Kníničky, z východu Brno-Komín, z jihovýchodu BrnoJundrov, z jihu Brno-Žebětín. Západní hranice městské části tvoří hranici správního obvodu města Brna, obce za západní hranicí MČ spadají pod ORP Kuřim. Hranici městské části tvoří ulice U Zoologické zahrady, Pod Mniší horou, Komínská, Pod Horkou, Údolí oddechu, U Křivé borovice.


srpen 2009



Obrázek 1: Administrativní mapa městských částí Brna

Zdroj: ČSÚ, Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007

Geologické podloží širšího okolí je velmi pestré. Region brněnského masívu je součástí krystalinického bloku Brunovistulika, který je jihovýchodním okrajem výchozové části českého masívu, respektive jeho dílčí jednotky Moravskoslezské oblasti. Skalní horniny proterozoického stáří jsou zde zastoupeny převážně granodiority a diority. Tyto horniny místy vystupují k povrchu terénu. Rozmanitost geologického podloží ovlivňuje stavební využitelnost území. Zejména oblast kolem ulic Laštůvkova, Černého a Filipova je charakteristická velmi složitými základovými poměry a při případné výstavbě je nutné provést podrobný inženýrsko geologický (geotechnický) průzkum. Z geomorfologického hlediska náleží dané území do oblasti Brněnská vrchovina, celku Bobravská vrchovina, podcelku Lipovská pahorkatina. Jedná se o soustavu protáhlých hřbetů a průlomů. Nadmořská výška MČ se pohybuje v rozmezí 479 – 220 m (nejvyšší vrchol Kopeček 479 m.n.m.), z pohledu relativní výškové členitosti se řadí k vrchovinám. Podél řeky Svratky se táhne poměrně uzavřená Bystrcká kotlina. Topoklimatické poměry jsou na západním okrají Brna díky výraznému geomorfologickému členění různorodé. Bystrc se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, i když díky své poloze leží u hranice klimatu teplého. Je zde dlouhé, teplé a suché léto. Přechodné období je krátké, průběh jara a podzimu je mírný. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, sněhová pokrývka se zde drží krátce. V lednu se průměrná teplota pohybuje okolo -3 °C, nejteplejším m ěsícem je obvykle červenec, kdy průměrná teplota vystoupá k 18 °C. Pr ůměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C. P řevládající proudění větru je směrem od severu až severozápadu (27,5 %, zejména v létě), následuje směr větru od východu až jihovýchodu (20,4 %, zejména na podzim a v zimě). V Bystrcké kotlině se častěji objevuje teplotní inverze. Brno patří mezi poměrně suchá místa České republiky, ročně zde spadne průměrně 547 mm srážek, z čehož 65 % spadne v létě a 35 % v zimě. Z vodopisného hlediska území náleží do povodí řeky Moravy, dílčí povodí Svratka po Svitavu. Severní hranici katastrálního území tvoří v jihovýchodním směru řeka Svratka, která je regulována vodní nádrží Brněnská přehrada. Zastavěná část správního území MČ B-B se nachází zejména na pravém břehu řeky Svratky. Z dalších vodních toků jde zejména o potoky v Přírodním parku Podkomorské lesy (Veverka, Rakovec, Horákův žleb, Vrbovec, a další bezejmenné). Poměrně četné jsou v Podkomorských lesích i studánky (např. Ríšova, Helenčina). Z pedologického hlediska je skladba půd Brněnska poměrně pestrá. Na území městské části zejména kambizemě a hnědozemě, místy i půdy glejové. Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



Zásadní vliv na charakter městské části mají zdejší přírodní poměry a zastoupení biosféry. Podle biografického členění České republiky leží zájmové území na rozhraní dvou biogeografických provincií – provincie panonské a province hercynské, na území Lechovického bioregionu, jeho přechodné, tedy nereprezentativní části. Bioregion leží ve středu Jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval. V oblasti se rozkládají rozsáhlé listnaté dubovo-bukové lesy jižní části Přírodního parku Podkomorské lesy, který tvoří většinu plochy katastrálního území Bystrc. Zájmové území leží na hranici zastavěné části města Brna, v menší části převažují urbanistické složky území nad krajinnými, v Přírodním parku je situace opačná. MČ Brno-Bystrc se nachází na severovýchodním okraji Brna v oblasti s kvalitním životním prostředím a příznivým klimatem. Charakter území ovlivňuje geologické podloží vytvářející vrchovinný krajinný reliéf, řeka Svratka, která je na části toku zachycena do vodní nádrže Brněnská přehrada, a rozsáhlý areál Podkomorské lesy. Většina území není zastavěna.

2.1.3 Doprava Základním faktorem ovlivňujícím dopravní situaci v městské části Brno-Bystrc je její poloha na hranici města Brna jako centra Jihomoravského kraje. Výhodou města Brna je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými dopravními tepnami spojujícími Evropu západní s východní a severní s jižní. Město Brno disponuje civilním letištěm. Dobře propracovaná je na území města síť veřejné hromadné dopravy, která bezprostředně navazuje na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) pokrývající 76 %1 rozlohy Jihomoravského kraje a 91 % jeho obyvatel. Protože Bystrc slouží jako zázemí pracovní síly pro město Brno, je místní dopravní situace typická ranní a večerní špičkou - ráno ve směru do centra, odpoledne ve směru zpět do Bystrce. Tato špička je patrná zejména v silniční a veřejné dopravě. 2.1.3.1

Silniční doprava

Výkon samostatné i přenesené působnosti v oblasti dopravy a silničního hospodářství na území města Brna zajišťuje většinou město prostřednictvím Odboru dopravy Magistrátu města Brna. Místní komunikace jsou ve vlastnictví města Brna. Městská část Brno-Bystrc leží na severozápadním okraji města Brna. Z hlediska automobilové dopravy je z centra města Bystrc dostupná silnicí II/384 vedoucí z MČ Žabovřesky přes Komín a dále kolem Brněnské přehrady (doba jízdy z centra při dobré dopravní situaci cca 20-25 min.). Silnice dále přes Bystrc pokračuje podél Brněnské přehrady směrem k Veverské Bítýšce. Z jihu je Bystrc dostupná směrem od Bosonoh (Žebětína, Kohoutovic) po silnici III/3844, kde využívá úsek již vybudované Staré dálnice. Z hlediska dopravní intenzity je nejvytíženější silnice II/384, a to zvláště v úseku od křižovatky se silnicí III/3840 (do Kníniček) po křižovatku se Starou dálnicí (denní průjezd v roce 2005 téměř 9 000 vozidel2), kde pod názvem ulice Obvodová vytváří jakýsi obchvat Bystrce. Vysoké dopravní intenzitě i na místních komunikacích na území Bystrce napovídají výsledky Hlukové mapy z pozemní dopravy pro území Statutárního města Brna vypracované v roce 2004. Podle výsledků této studie bylo v Bystrci kromě ulice Obvodová vysoké hlukové zatížení zejména v ulicích Odbojářská a Vejrostova, kde ve dne hlukové zatížení přesahuje hranici 65 dB a ve Staré Bystrci až 70 dB. Protože hluk na úrovni 70 dB má již trvalé negativní účinky na lidské zdraví, je tento stav pro obyvatele Bystrce dlouhodobě nepříznivý.

1

http://www.idsjmk.cz/strucne.aspx

2

http://www.scitani2005.rsd.cz/mesta/jm/brno.jpg, http://www.scitani2005.rsd.cz/html/tab_jm2.htm


srpen 2009



Doprava bývá krátkodobě přetěžována při konání festivalu „Brno – město uprostřed Evropy“ a v průběhu akcí na Autodromu. Hlavními dopravními osami jsou ulice Kníničská, Odbojářská, Vejrostova, příp. Černého. Negativem pro dopravní obslužnost je koncepce sídliště s řadou slepých ulic, které však v sobě skrývá i možnost řešení. K odlehčení dopravy např. na ulici Vejrostova by pomohlo propojení ulice Vejrostova s ulicí Kachlíkova (chybějící úsek 120 m). Nevhodné je i napojení ulice Obvodové a Staré dálnice neumožňující snadný přístup do Bystrce II, což obyvatelé Bystrce suplují využíváním ulice Odbojářské. Toto náhradní řešení však dopravně zatěžuje střed Bystrce I a přilehlé místní komunikace. Již několik let je v Bystrci aktuálním tématem výstavba rychlostní silnice R 43 jako obchvatu centrální části města Brna. Tak jako dálnice D1 tvoří jižní obchvat města pro dopravu ve směru východ - západ, silnice R 43 by měla vést dopravu ve směru sever – jih. Severní tah z Brna směrem na Svitavy je v současnosti hned po dálnici D 1 nejintenzivnějším dopravním tokem, většina dopravy však díky absenci kapacitní komunikace dosud vede přes centrální části města Brna. Výstavba R 43 zapracovaná i PÚR 2008 by proto měla městu výrazně ulehčit. Vzhledem k objemu dopravy, které by měla silnice pojmout, a z toho plynoucího hlukového zatížení, znečištění ovzduší a záboru území, je však výběr trasy velice citlivou záležitostí. Konkrétní trasa dosud není stanovena, k dispozici jsou 4 koridory: ostrovačický, svratecký, svitavský a bystrcký koridor využívající připravenost území a těleso tzv. Staré dálnice jako části plánovaného spojení Vratislav – Vídeň. Podle odborníků nejvhodnější bystrcká varianta byla rozpracována v několika variantách různě upravujících zabudování komunikace do intarvilánu Bystrce se snahou o minimalizaci negativních dopadů na obyvatele městské části (umístění silnice do tunelu a vysazení veřejné zeleně, umístění protihlukových stěn). Přesto je tato varianta protínající střed městské části pro řadu obyvatel, představitelů veřejné správy, ekologických aktivistů a další odborné i laické veřejnosti nepřijatelná a nad vedením R 43 probíhá rozsáhlá veřejná diskuze. 2.1.3.2

Doprava v klidu, vybavenost pro motoristy

Parkování je jedním z problémů, které trápí zejména sídlištní část Bystrce. Podle www.mapy.cz je v Bystrci 38 parkovacích ploch (hromadná parkovací stání), jejich kapacita je však vzhledem k hustotě osídlení a rostoucí automobilizaci obyvatelstva nedostatečná.

•

2x při ulici Kamechy (z toho k jednomu parkovišti přístup z ulic Rerychova a Foltýnova)

•

2x při ulici Kuršova

•

2x při ulici Vejrostova

•

2x při ulici Ečerova (nové hromadné parkovací stání)

•

2x při ulici Fleischnerova

•

1x při ulici Ondrouškova

•

1x při ulici Kachlíkova

•

1x při ulici Nad Dědinou

•

1x při ulici Páteřní

•

3x při ulici Černého

•

1x při ulici Filipova

•

2x při ulici Laštůvkova

•

2x při ulici Opálkova

•

3x při ulici U Zoologické zahrady

•

3x při ulicích Odbojářská a Vondrákova (dohromady)

•

1x při ulici Živného


srpen 2009


•

1x na Nám. 28. dubna

•

2x při ulici Valouškova

•

1x při ulici Píškova

•

2x při ulici Přístavní

•

3x při ulici Rakovecká


V důsledku nedostatečné kapacity se řidiči často dopouštějí protizákonného parkování na obousměrných komunikacích. Nejkritičtějšími lokalitami jsou území kolem ulice Teyschlovy, resp. podél Vejrostovy, hromadné parkovací stání v prostoru Eserovy a parkovací kapacita u nákupního střediska MAX, která je v noci využitelná pro residenční parkování. Problém s nelegálním stáním byl v posledních letech částečně vyřešen změnou pravidel silničního provozu (z obousměrných komunikací vznikly jednosměrné, což umožnilo legálně parkovat na obou stranách ulice). Problémy s parkovací kapacitou má Zoologická zahrada v Bystrci, jejímž zřizovatelem je Statutární město Brno. ZOO je díky atraktivním programům stále více navštěvovaná a kapacita parkovacích stání již dávno neodpovídá zájmu návštěvníků a tedy i potřebám zoologické zahrady. Nevhodné parkování má negativní dopady na bezpečnost provozu a pohyb chodců i cyklistů. Rada MČ proto vyžaduje od vedení města řešení tohoto stavu. V oblasti řešení dopravy v klidu je nutné do budoucna přizpůsobit skutečný stav potřebám, které kapacitu parkovišť převyšují. MČ podporuje výstavbu společného garážového parkování, především podzemního. V současné době je ve stádiu výstavby třípodlažní parkovací dům v rozvojové oblasti Kamechy. 2.1.3.3

Cyklistická doprava

Podpora cyklistické dopravy společně se zvýšením bezpečnosti cyklistů v městském provozu pomáhá zlepšovat životní prostředí ve městech a následně přispívá k jejich oživení a vytváření lepších podmínek pro bydlení. V Brně bylo s realizací cyklotras započato v roce 1992 v úseku Komín/sokolovna – Bystrc-přístaviště. Systém cyklotras ve městě je založen na trasách podél řek Svratky a Svitavy. Tyto trasy společně s trasami Studentskou, Starobrněnskou a Průmyslovou tvoří základní síť cyklotras. Na ně navazuje systém doplňkových tras. To je systém významných radiálních a tangenciálních propojení, které zajišťují rovnoměrné pokrytí města. Aktuálním koncepčním dokumentem řešícím rozvoje cyklistické dopravy je studie z roku 2006. Územím MČ Brno-Bystrc procházejí následující cyklotrasy a cyklostezky:

•

Pražská stezka, resp. trasa č. 1 Trasa má mezinárodní význam, je součástí systému Eurovelo č. 4. V prostoru soutoku řek Svratky a Svitavy navazuje na stezku Brno-Vídeň. Souběžně s řekou Svratkou prochází přírodně zajímavým územím města až k Brněnské přehradě. Tvoří páteřní trasu městského systému ve směru jih - severozápad.

•

Trasa č. 5005 Trasa zv. „Brněnské kolečko“ prochází okolím a okrajovými sídlišti a čtvrtěmi města. Bystrc tvoří spojnici mezi Autodromem a Medlánkami. Kolečko tvoří hranici mezi městskými trasami a trasami mimo zastavěné území města značenými KČT.

•

Trasa č. 5219 Trasa se u hradu Veveří připojuje k trase č. 1, umožňuje jízdu po protější straně Brněnské přehrady a cestu do Chudčic.

•

Cyklostezka podél silnice II/384 Stezka vede podél řeky Svratky a spojuje Bystrc s Komínem a Žabovřeskami a dalšími navazujícími trasami a stezkami na území města.


srpen 2009



Cyklistickým trasám v Bystrci se vzhledem k jejich turistickému potenciálu podrobněji věnuje kapitola Cestovní ruch a rekreační potenciál. 2.1.3.4

Pěší doprava

Pro pěší pohyb na území MČ Brno-Bystrc slouží systém chodníků situovaných samostatně nebo souběžně s individuální automobilovou resp. hromadnou osobní dopravou. Na území není vymezena žádná pěší zóna. Rozloha MČ (v nejvzdálenějších bodech vzdálenost téměř 3 km) a územní bariéry (frekventované komunikace, kolejová tramvajová trať, svažitost terénu) nejsou pro pěší pohyb v intravilánu zcela příznivé. Nevýhodou je i rozdělení Bystrce trasou Staré dálnice, které nabízí pouze omezenou prostupnost pro pěší. Velkou konkurencí pěšího pohybu je i častá frekvence tramvajových linek procházejících celým územím. V důsledku pak pěší pohyb obnáší zejména cestu mezi domovem, parkovištěm, zastávkou MHD a obchodem. Zcela nepříznivé jsou podmínky pro pohyb osob s omezenou mobilitou, maminek s kočárky apod. Důležité pro zvýšení atraktivity pěšího pohybu je zajištění atraktivity veřejných prostranství s dostatečným zastoupením udržované veřejné zeleně, městského mobiliáře a kvalitním a dobře schůdným povrchem přispívající k pozitivnímu vnímání prostranství ze strany uživatelů. Významným prvkem je i zastoupení maloobchodu a služeb, které by byly cílem pobytu venku. Intravilán MČ je na nezastavěné okolí napojen uceleným systémem turistických tras, jejichž trasování a značení udržuje KČT. Přírodní hodnota nezastavěného okolí Bystrce je také velkou konkurencí pěšího pohybu v její zastavěné části. 2.1.3.5

Veřejná doprava

Městskou hromadnou dopravu (MHD) v Brně zajišťuje společnost Dopravní podnik města Brna, a.s., v roce 2009 slaví již 140 let existence. Bystrc je součástí MHD od roku 1930, což významně urychlilo její integraci do města Brna. Systém MHD je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Díky IDS JMK jednotlivé druhy dopravy na území Brna i celého Jihomoravského kraje vzájemně spolupracují a vytvářejí tak přehledný a jednoduchý systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. Tímto systémovým přístupem se zvyšuje počet cestujících využívající veřejnou dopravu především v regionu a omezují se tak negativní vlivy individuální dopravy v brněnské aglomeraci. Městskou část Brno-Bystrc obsluhují následující linky veřejné dopravy

•

tramvajové linky MHD č. 1, 3 a 11

•

autobusové linky MHD č. 50 a 52

•

trolejbusová linka MHD č. 30

•

noční autobusové linky MHD č. 92 a 98

•

regionální linky IDS JMK č. 302 a 303

Páteří dopravního systému jsou tři tramvajové linky, všechny mají konečnou na území MČ Brno-Bystrc. Tramvaje č. 1 a 3 zajíždí až na konečnou stanici Bystrc – Ečerova, tramvajová linka č. 11 vede pouze do stanice Bystrc – Rakovecká. Linka č. 1 umožňuje přímé spojení Bystrce s Hlavním nádražím, Královým Polem a Řečkovicemi. Linka č. 3 umožňuje přímé spojení Bystrce s Žabovřeskami, dopravním uzlem Česká a Židenicemi. A linka č. 11 umožňuje přímé spojení Bystrce s Žabovřeskami, dopravním uzlem Česká a sídlištěm Lesná. Cesta z konečné stanice Bystrc - Ečerova do centra města na Hlavní nádraží trvá podle jízdního řádu DPMB 31 minut, na zastávku Česká 25 minut. Konečnou autobusových spojů je nový přestupní terminál stanice u Zoologické zahrady, která je zároveň hlavním dopravním uzlem v Bystrci. Linka č. 50 využívá ulici Odbojářskou a umožňuje přímé spojení Bystrce s Kohoutovicemi, odkud pokračuje přes Kamenný vrch, Nový Lískovec, Bohunice, Horní Heršpice a zpět do Bohunic k Ústřednímu hřbitovu. Linka č. 52 také využívá ulici Odbojářskou a umožňuje přímé spojení původní Bystrce novou částí Kamechy a dále s Žebětínem a Kohoutovicemi. Linka končí na Mendlově námětí.


srpen 2009



Jediná trolejbusová linka, která prochází Bystrcí, č. 30, začíná na zastávce Bystrc – Černého a umožňuje spojení této odlehlé části Bystrce s centrem MČ a dále s Komínem, Žabovřeskami a Královým Polem. Jako jediná z bystrckých linek neobsluhuje zastávku u Zoologické zahrady. Bystrcí prochází také dvě regionální linky IDS JMK – linka č. 302 a 303. Linka č. 302 vede z BrnaBystrce od Zoologické zahrady přes Rozdrojovice a Jinačovice do Kuřimi. Linka č. 303 začíná také u Zoologické zahrady, dále vede kolem Brněnské přehrady a Hradu Veveří do Veverské Bítýšky. Tyto trasy nabízí vhodnou možnost úniku z urbanizovaného území do pěkné přírody blízkého okolí Brna. Podle výsledků Ankety jsou v Bystrci dva nedostatky obsluhy území veřejnou dopravou. Prvním je provoz tramvají 3 a 11, které mimo špičku nezajíždějí až na konečnou a lidé jsou nuceni přestupovat na spoje, které často nenavazují. Druhým problémem je vedení autobusové linky 52, která slouží jako obsluha sídliště Kamechy a poté pokračuje do Žebětína (lidé uvádějí, že autobus jede přeplněný na Kamechy a poté pokračuje prázdný do Žebětína). Kapacita autobusů a četnost spojů je nedostatečná, a to zvláště mimo dopravní špičku. Provázanost dopravního systému by zlepšilo i zavedení linky č. 30 novým terminálem „Zoologická zahrada“. Rozvoji dopravní obslužnosti by mělo přispět plánované prodloužení tramvajového vedení za konečnou Bystrc - Ečerova až k lokalitě Kamechy. Termín realizace dosud není stanoven, projekt je zachycen v Územním plánu města Brna. 2.1.3.6

Lodní doprava

Lodní doprava jako speciální součást MHD je na Brněnské přehradě provozována pravidelnou veřejnou lodní dopravou DPMB. Lodní doprava má ryze rekreační a turistickou funkci. V provozu je každý rok od dubna do října, cestující převáží na šesti lodích. 2.1.3.7

Železniční doprava

Ačkoli má brněnská aglomerace historickým vývojem většinu území propojenu železničními tratěmi a železnice má pro příměstskou dopravu velký význam, v případě MČ Brno - Bystrc nenabývá tento druh dopravy většího významu. Územím Bystrce neprochází žádná železniční trať. Nejbližšími vlakovými zastávkami jsou Brno – Královo pole, Brno – Řečkovice, Troubsko a hned poté Brno – Hlavní nádraží (časová vzdálenost při využití MHD je cca 30 minut, automobilovou dopravou). Napojení Bystrce na železniční síť není plánováno. 2.1.3.8

Letecká doprava

Letecká doprava má pro MČ Brno-Bystrc význam jako pro součást města Brna. Město Brno disponuje mezinárodním civilním letištěm, které se nachází v Brně–Tuřanech. Letiště Brno-Tuřany je jedním ze čtyř páteřových letišť v České republice. Dle serveru www.mapy.cz je časová vzdálenost při jízdě automobilem z Bystrce (Nám 28. dubna) do Tuřan cca 30 minut. MHD (linka č. 1, přestup na Hlavním nádraží na autobus č. 76 – odjezd každou půlhodinu) dopraví obyvatele Bystrce na letiště za necelou hodinu. Doprava v MČ Brno-Bystrc je typická dvěma špičkami – ranní ve směru do centra a odpolední ve směru do Bystrce. V důsledku rozvoje automobilové dopravy ve městě roste význam silniční dopravy. Zde je problém zejména s dopravní obslužností a prostupností sídliště a vnitřní části Bystrce, která je v současnosti v některých úsecích značně přetěžována. Problematickou je otázka možnosti výstavby rychlostní silnice R 43, která by měla tvořit severo-jižní obchvat města Brna, s využitím tělesa Staré dálnice vedoucí středem Bystrce. Parkovací kapacity se jeví jako nedostatečné a v některých případech má tento stav vliv na plynulost a bezpečnost provozu, cyklistů i chodců. Infrastruktura pro cyklistickou dopravu i pěší pohyb je v Bystrci využívána zejména pro rekreaci v blízkosti přehrady a v okolních lesích. Rekreační funkci má i lodní doprava na Brněnské přehradě. Vysokou důležitost má v Bystrci vzhledem k vysokému počtu obyvatel, převládající obytné funkci a vysoké vyjížďce za prací veřejná doprava zahrnující linky MHD a IDS JMK. Linky pokrývají celé území. Páteří je tramvajové spojení. Nedostatečné je spojení nového komplexu Kamechy a frekvence autobusových linek, které tento komplex obsluhují.


srpen 2009



2.1.4 Technická infrastruktura 2.1.4.1

Zásobování vodou

Na území celého města Brna zajišťuje dodávku pitné vody společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Město Brno je významným akcionářem BVK a vlastníkem vodohospodářské infrastruktury na území města, kterou společnosti BVK pronajímá. V současné době je zásobování města Brna pitnou vodou postaveno na třech zdrojích. Hlavním zdrojem je podzemní voda, dodávaná z prameniště Březová nad Svitavou, doplňkovým zdrojem je upravovaná voda povrchová z Vírského oblastního vodovodu. Úpravna vody z řeky Svratky v Pisárkách slouží od roku 2001 jen jako rezervní zdroj pro mimořádné případy. Brněnský vodovodní systém má 6 základních tlakových pásem, do nichž je voda dodávána přímo ze zdrojů vody a dále je z nich přečerpávána či přepouštěna do celé řady tlakových pásem na základní tlaková pásma navazujících. Městská část Brno–Bystrc náleží do 3. základního tlakového pásma, které bylo vytvořeno v sedmdesátých letech po realizaci výstavby II. březovského vodovodu v souvislosti s rozvojem sídlištní výstavby v severních a severozápadních lokalitách města Brna. Do vodojemů tohoto tlakového pásma je přiváděna voda z vodojemu Čebín, tj smíchaná tvrdší voda březovská z prameniště Březová nad Svitavou, přivedená potrubím II. březovského přivaděče a upravovaná měkká voda vírská z Vírského oblastního vodovodu. Výškové poměry pomáhají v Bystrci řešit 3 vodojemy o celkovém objemu 15 000 m³ a jedna čerpací stanice. Vodojemy byly uvedeny do provozu v roce 1982, v letech 2000–2001 dva z nich prošly rekonstrukcí. Vodovodem je vybavena trvale obydlená část zastavěného území Bystrce. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje definuje záměr vybudovat vodovod i v rekreační oblasti na pravém břehu Brněnské přehrady, kde se chaty často stávají místem dlouhodobého nebo i trvalého pobytu jejích obyvatel, a nahradit lokální zdroje užitkové vody Jelenice a Chochola. Vodovod by měl být realizován i s odkanalizováním. Projekt je ve stádiu studie s předpokládaným termínem realizace v letech 2011-2012. Další plánovanou akcí je propojení vodojemů Bystrc na VOV. Tento projekt měl být realizován již v letech 2007-2008. 2.1.4.2

Kanalizace pro veřejnou potřebu

Na území Bystrce byla již v době výstavby sídliště v 70. a 80. letech kvůli nárůstu produkce odpadních vod v souvislosti s bytovou výstavbou na území celého města Brna vybudována oddílná kanalizace. Do stávající sítě začaly být odváděny pouze splaškové vody a srážkové jsou vedeny samostatnou kanalizací přímo do toku. Základ stokové sítě města tvoří šest kmenových sběračů, označených “A” – “F”. MČ Brno–Bystrc náleží ke sběrači B, resp. ke splaškové stoce BI. Kmenový sběrač B, jehož délka je 15,92 km, vede po levém břehu Svratky a zajišťuje odkanalizování části Komárova a Horních Heršpic, střed města, část Starého Brna, Bohunice – areál FN, Nový Lískovec, Jundrov, Žabovřesky, Kohoutovice a Komín. Na splaškovou kmenovou stoku BI jsou napojena území Komín, Bystrc, Žebětín, ve výhledu bude na tuto stoku napojeno Jižní centrum a přestavbové území v oblasti. K veřejné kanalizaci je dle SLDB 2001 připojeno téměř 100 % všech trvale obydlených bytů MČ Brno–Bystrc. Odvádění a čištění odpadních vod zajišťuje společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Odpadní vody z celého města jsou čištěny v Čistírně odpadních vod v Modřicích. Čistírna byla uvedena do provozu v roce 1961. V posledních letech byla z důvodů nevyhovujících parametrů rekonstruována, takže dnes je již schopna dodržovat veškeré limity požadované platnými předpisy. V současné době chybí generely kmenových stok B a C, což zahrnuje i území MČ Bystrc. Generely vymezují nutné rekonstrukce a dostavby kmenových a hlavních stok v souladu s požadavky platného ÚPmB. Rozvoj bydlení, rekreace, průmyslu i podnikání je dále závislý na odpovídajícím přizpůsobení systému odvodnění. Kanalizační síť Bystrce je dostatečná co se týče pokrytí trvale obydlených bytů, neodvodňuje však chatové oblasti na březích přehrady (kde je problém i se samotným zásobováním vodou) a celkově je značně zastaralá. Jsou zde i problémy s nedokonalou likvidací tekutých odpadů. Likvidace odpadů je od dubna 2008 kontrolována pracovníky stavebního odboru Úřadu MČ Brno– Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



Bystrc. Zkontrolováno bylo zatím pouze 8 % objektů, závady byly objeveny u 21 % objektů, přičemž vážné nedostatky se týkají 2-3 % objektů. Kromě rekonstrukce úseku stoky ve Staré Bystrci je proto do budoucna uvažováno v rámci vybudování vodovodu i odkanalizování rekreační oblasti na pravém břehu Brněnské přehrady. Rekreační chaty se nezřídka stávají místem trvalého pobytu obyvatel, realizace kanalizace se proto pomalu stává nutností. Záměr není zaveden v PRVK. 2.1.4.3

Elektroenergetika

Monopolní distribuční organizací elektrické energie pro město Brno, včetně MČ Brno–Bystrc, je energetická skupina E.ON Česká republika. Provoz sítí velmi vysokého napětí (VVN) i vysokého napětí (VN) je řízen z dispečinků, které jsou umístěny v centru Brna. Hlavním dodavatelem elektrické energie pro E.ON je ČEZ, a.s. Z dalších energetických zdrojů se pod hrází Brněnské přehrady (k.ú. Kníničky) nachází malá vodní elektrárna Kníničky provozovaná firmou HYDROČEZ, a.s. Město Brno je napájeno z rozvoden 400/220/110 kV Sokolnice a 400/110 kV Čebín dvojitým okružním vedením 110 kV. Toto vedení probíhá kolem celého města (se střední příčkou) a napájí 6 hlavních distribučních transformačních stanic 110/22 kV, které jsou poměrně rovnoměrně rozmístěny kolem Brna i v jeho centru. V nich se elektrická energie transformuje na napětí 22 kV, které je využíváno pro vlastní distribuci elektrické energie jednotlivým velkoodběratelům a dále pro napájení distribučních trafostanic 22/0,4 kV. Z těchto distribučních trafostanic jsou již pomocí distribuční sítě NN napájeni jednotliví maloodběratelé. E.ON zajišťuje pravidelné rekonstrukce a v případě potřeby budování nových transformačních stanic a rozvoden. Současná síť elektrických rozvodů je proto dostatečná a v dobrém stavu i s rezervami pro případný územní rozvoj. 2.1.4.4

Plynárenství

Stupeň plynofikace MČ Brno–Bystrc je podle údajů SLDB 2001 poměrně vysoký (plyn je zaveden do 88 % trvale obydlených bytů), stejně jako v celém městě Brně (88,4 %). Plyn by zaveden do panelových domů již v době jejich výstavby a dodnes ve většině bytů tvoří hlavní médium používané k vaření. Monopolní distribuční organizací je pro celé město Brno v oblasti plynárenství Jihomoravská plynárenská, a.s., Brno. Tato společnost je součástí skupiny RWE v ČR. Plyn pro město Brno je dodáván z předávací stanice Velké Němčice plynovodem Velké Němčice – Podolí. Do města je plyn dodáván přes předávací a regulační stanici Podolí. Koncepce zásobování plynem spočívá ve vybudovaném vysokotlakém obchvatu kolem Brna. Z vysokotlakých regulačních stanic situovaných poblíž vysokotlakého obchvatu vychází síť středotlakých plynovodů jednak pro přímé zásobení odběratelů, jednak pro napájení regulačních stanic středotlak-nízkotlak ve městě. Ze středotlakých regulačních stanic je proveden uliční rozvod nízkotlakého plynu pro zásobování obyvatel a maloodběratelů. Stávající stav plynovodů je celkem vyhovující a síť je postupně rekonstruována. 2.1.4.5

Teplárenství

Zásobování obyvatel města Brna teplem zajišťuje společnost Teplárny Brno, a.s. Teplárny Brno dodávají teplo pro zhruba 92 000 domácností. Systém centrálního zásobování teplem je využíván převážně pro vytápění a ohřev teplé a užitkové vody. Teplárny Brno mají šest provozů. Jedná se o provozy Špitálka, Brno-sever, Staré Brno, Červený mlýn, Kamenný vrch a Bystrc. Dále je do soustavy zapojena Spalovna komunálních odpadů v Brně, která dodává teplo do parní sítě tepláren. Brněnská teplárenská soustava tvoří jednu z největších teplárenských soustav v České republice. Provoz Bystrc je umístěn na Teyschlově 33. V provozu je od roku 1990-1991 a zásobuje ulice Teyschlova, Rerychova, Kuršova, Lýskova, Foltýnova a postupně se připojují nově budované objekty v sídlišti Kamechy. Původní zdroj na plynná paliva prošel v letech 2003-2005 rozsáhlou rekonstrukcí, která přispěla ke zvýšení ekologičnosti výroby tepla. V provozu jsou dnes instalovány 2 kotle na dřevní štěpku s výkony 1,1 MWt a 1,5 MWt a 4 plynové kotle s celkovým výkonem 18,6 MWt. Kotle Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



na biomasu spalují zbytky dřeva z lesní těžby a piliny ze zpracování dřeva, které dodávají Lesy města Brna, a.s. Současný stav zásobování teplem je v Bystrci vyhovující. 2.1.4.6

Telekomunikace a radiokomunikace

Obor telekomunikací a radiokomunikací se ve městě Brně od roku 1992 vyznačuje mimořádně dynamickým kvantitativním a kvalitativním rozvojem. Hlasové i datové telekomunikační služby jsou mimo společnosti telefónica O2 Czech Republic, a.s., zajišťovány řadou jiných operátorů (např. České radiokomunikace, GiTy, GTS Novera, operátoři kabelové televize atd.) i mobilními operátory (O2, TMobile, Vodafone). Dominantním poskytovatelem rozhlasového a televizního vysílání je na území města Brna odštěpný závod Jižní Morava společnosti České radiokomunikace. Někteří poskytovatelé těchto služeb mají na území Bystrce své sídlo nebo pobočky (např. Netbox). Současný stav je díky tomu, že je Bystrc součástí města Brna s jeho konkurenčním prostředím, vyhovující. Technická infrastruktura na území MČ Brno-Bystrc je obecně v dobrém stavu i dostatečné kapacitě. MČ Brno–Bystrc disponuje rozvinutou vodovodní a kanalizační sítí, jejíž stav odpovídá stáří a intenzitě využívání. Možnosti MČ zasahovat do této oblasti jsou však omezené. Problematická je oblast Brněnské přehrady, kde kanalizace chybí a část septiků je v nevyhovujícím stavu a způsobuje znečištění. Dodávky elektřiny, plynu i tepla jsou zajišťovány v rámci rozvodné sítě města Brna hlavními dodavateli. Díky rozvinutému trhu telekomunikačních a radiokomunikačních operátorů jsou i tyto služby na území Bystrce dobře dostupné a ve vysoké kvalitě.

2.1.5 Obyvatelstvo a bydlení 2.1.5.1

Demografická situace

Na území MČ Brno-Bystrc žilo k 1.1. 20093 23 432 obyvatel, což z ní činí hned za MČ Brno-střed, Brnosever, Královo Pole a Líšeň pátou nejlidnatější městskou část. Hustota zalidnění dosahuje vysoké hodnoty 860 ob./km², přestože značnou část katastru tvoří řídce osídlená oblast přehrady a Podkomorských lesů. Do vývoje počtu obyvatel Bystrce se výrazně promítla populační a sídelní politika 70. a 80. let minulého století a související výstavba panelového sídliště jako zázemí pro pracovní sílu průmyslového města Brna. V těchto dvaceti letech vzniklo v Bystrci 83 % současného počtu bytů a počet obyvatel se téměř zdesetinásobil. Dnes je obyvatelstvo Bystrce považováno opět za stabilizované, s mírným růstem mezi posledními dvěma sčítáními lidu a mírným poklesem v tomto desetiletí. Jak je uvedeno v prognóze vývoje obyvatelstva MČ Brno–Bystrc z roku 2007, bytová politika v uplynulých desetiletích determinovala kromě vývoje počtu obyvatel i další demografické charakteristiky a její vliv se bude v budoucnu dále projevovat.

3

Evidence počtu obyvatel úřadu městské části


srpen 2009



Graf 1: Vývoj počtu obyvatel MČ Brno-Bystrc v letech 1869 - 2009 25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

20 09

20 01

19 91

19 80

19 70

19 61

19 50

19 30

19 21

19 10

19 00

18 90

18 80

18 69

0

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1869–2001 a interní evidence MČ Brno – Bystrc

Výše popsaný stavební boom dodnes ovlivňuje věkovou strukturu obyvatelstva. Zatímco při sčítání obyvatelstva v roce 1991 v Bystrci výrazně převažoval podíl dětské (24,2 %) a produktivní (63,2 %) složky a průměrný věk obyvatel Bystrce byl o 4,2 roku nižší než průměrný věk obyvatel Brna (37,8 let), v roce 2001 bylo zastoupení dětské složky na úrovni průměru města Brna. Podíl osob v produktivním věku oproti tomu vzrostl v Bystrci na krajně vysokých 70,5 % a podíl seniorů zůstal přes své nemalé zvýšení pod hladinou 15 %. Popsané změny dobře ilustrují společenský vývoj sídliště, které bylo v. 70. a 80. letech osidlováno zejména mladými manželskými páry zakládajícími rodiny. Baby boom poté v 90. letech utichl a silné ročníky narozené před 20–30 lety se dnes přesouvají do kategorie produktivního věku. Přesto lze konstatovat, že obyvatelstvo Bystrce je stále poměrně mladé. Podle demografické prognózy do roku 2030, kterou si MČ Brno-Bystrc nechala zpracovat v roce 2007 v souvislosti s výstavbou obytného celku Kamechy, lze předpokládat, že počet obyvatel správního území MČ Brno-Bystrc v následujících třech letech migračního přílivu dynamicky poroste, přičemž růstový trend bude velmi pravděpodobně pokračovat dalších nejméně deset let. Při zohlednění dalších vlivů se jako nejpravděpodobnější jeví kulminace celkového počtu obyvatel někdy mezi lety 2020 až 2023, a to na úrovni přibližně 27,5 tis. obyvatel. Největší podíl na růstu počtu obyvatel budou mít podle prognózy obyvatelé v postproduktivním věku, jejichž počet se do roku 2030 plynule zvýší přibližně o 120 %. Tento vývoj je zcela zásadní z hlediska potřeb sociální péče, která spadá do kompetence místní samosprávy. Zároveň se jedná o vývoj prakticky nezvratný, neboť téměř všichni touto analýzou dotčení senioři jsou totiž již dnes obyvateli MČ Brno-Bystrc a navíc se nacházejí ve věku, kdy migrační mobilita má jen zcela okrajový vliv na další vývoj početní velikosti příslušných generací. Výrazně pozitivní vývoj postihne podle prognózy i dětskou složku obyvatelstva. Zejména díky bytové výstavbě a imigraci mladých párů a rodin lze předpokládat, že pokud v současnosti by ve správním obvodu MČ Brno-Bystrc mělo žít asi 1,7 tis. dětí ve věku školní docházky, pak přibližně za patnáct let by jich mělo být celkově asi 2,7 tis. Tyto údaje jsou při zohlednění faktu, že většina populace v předproduktivním věku bude bydlet v nové části Kamechy, zásadní pro rozhodování o kapacitě a lokalizaci předškolních a školních zařízení na území MČ.


srpen 2009



Graf 2: Vybrané grafy z dokumentu Analýza a prognóza demografického vývoje městské části BrnoBystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy

Pozn: vlevo - očekávaný vývoj obyvatelstva podle základních věkových skupin v MČ Brno-Bystrc, vpravo - očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání v MČ Brno-Bystrc) Zdroj. Analýza a prognóza demografického vývoje městské části Brno-Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy

Popsané změny věkové struktury v sobě skrývají poměrně složité strukturální změny, které budou představovat vysoké nároky na budoucí rozhodovací procesy. Vzdělanostní struktura obyvatel Bystrce je podle posledního SLDB z roku 2001 prakticky totožná se strukturou města Brna. Podle Sčítání bylo 17,9 % obyvatel Bystrce vysokoškolsky vzdělaných. 82,4 % obyvatel starších 15 let dosáhlo vzdělání vyššího než základního (vyučení, maturita, vyšší odborné, nástavbové nebo vysokoškolské vzdělání). Obyvatelstvo Brna dosahuje ve srovnání s Českou republikou v charakteristikách vzdělanosti výrazně lepších výsledků, zejména v oblasti vysokého školství, a potvrzuje tak své postavení univerzitního města. MČ Brno-Bystrc je se svými 23 432 obyvateli jednou z nejlidnatějších městských částí. Do těchto dimenzí Bystrc posunula masová bytová výstavba 70. a 80. let a následný příliv nového obyvatelstva. Kromě desetinásobného zvětšení počtu obyvatel byly na dlouhou dobu výrazně ovlivněny i další charakteristiky, např. věková struktura obyvatelstva, které je stále poměrně mladé. Do budoucna bude nutné odpovídajícím způsobem přizpůsobit kapacity příslušných zařízení zvýšení počtu seniorů v souvislosti se stárnutím dnešní produktivní složky obyvatel a také s růstem počtu malých dětí v souvislosti s bytovou výstavbou v lokalitě Kamechy. Obyvatelstvo Bystrce se vyznačuje příznivou strukturou vzdělanosti, což je do velké míry dáno přítomností řady vzdělávacích institucí ve městě Brně. 2.1.5.2

Sídla a bydlení

Osídlení je na území městské části Bystrc koncentrováno do východního cípu v úseku od hráze Brněnské přehrady po hranice s městskou částí Brno-Komín. Současné zastavěné a obydlené území historicky navazuje na starší vesnické osídlení (viz kap. Historický vývoj městské části), v 70. letech 20. století však bylo díky mohutné panelové výstavbě několikanásobně rozšířeno. Menší obydlená část ostře kontrastuje s rozsáhlými plochami neosídlené lesnaté západní části Podkomorských lesů. Dnešní rozloha městské části je 2 725 ha. Obydlená část Bystrce je rozdělena do tří částí. První, nejníže umístěná, je tzv. Bystrc I4, která se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela sv. Jana při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Starou dálnici. Na ni bezprostředně navazuje druhá ve východním svahu položená část Bystrc II5. Jde o novější panelové sídliště západně od Satré dálnice až po tramvajovou smyčku 4

Ulice: Heyrovského, Joukalova, K dálnici, Komínská, Krajní, Na zeliskách, Nad kašnou, náměstí 28. dubna, Obvodová, Píškova, Pod Mniší horou, Přístavní, U sokolovny, U zoologické zahrady, Valouškova, Větrná, Vondrákova, Výhon, Wollmannova, Živného.

5

Ulice: Adamcova,Eserova, Fleischnerova, Foltýnova, Hrad Veveří, Kachlíkova, Kamechy, Kubíčkova, Kuršova, Lýskova, Nad dědinou, Ondrouškova, Páteřní, Pod Komorou, Rakovecká, Rerychova, Ruda, Šemberova, Štouračova, Teyschlova, U křivé borovice, Vejrostova, Vrbovecká. Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



Bystrc - Ečerova. Třetí v západním svahu orientovanou část tvoří území původně plánovaného sídliště Bystrc II/A, které mělo pokrývat prostor za panelovými domy vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu. Tento prostor je dnes zastavován sídlištěm Kamechy6. Výstavba probíhá ve třech etapách, které realizují tři soukromé investorské společnosti - Impera Styl a.s. (Kamechy I), Reko a.s. (Kamechy II) a Fiedler Reality, s.r.o. (Kamechy III – Pod Chvalkovkou). V dnešní době je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť. K 1.3. 20017 zde bylo 1 066 domů, z toho 1 001 trvale obydlených s 9 439 bytovými jednotkami. Panelová zástavba v Bystrci tvořila 44 % domů, odpovídající podíl – 43 % - bylo postaveno v letech 1946–1980 (přesněji mezi lety 1970 a 1991). Skladba bytového fondu Bystrce odpovídá jeho sídlištnímu charakteru. 92 % bytů se nachází v panelových domech a jsou obývány 90% obyvatel Bystrce. 24 % tvoří byty do velikosti 1+1, 28 % velikosti 2+1, 40 % velikosti 3+1 a 8 % byty 4+1 a větší. Téměř 60 % bytů bylo k 1.3. 2001 družstevních, 33 % bylo bytů nájemních. Díky prodeji obecních domů se tento podíl v průběhu posledních let mírně snížil, takže k 31.12. 2007 již dosahoval podíl obecních bytů 29 %. Prodej v Bystrci probíhá pomalejším tempem než na území celého města Brna. Správu obecních domů svěřených městské části provádí společnost BYTASEN, spol. s r.o. Družstevní byty na území městské části jsou většinou ve vlastnictví SBD Průkopník, které v Bystrci sídlí. U družstevních bytů také probíhá v posledních letech jejich převod do vlastnictví člena družstva. Domy postavené panelovou technologií jsou charakteristické řadou technologických a stavebních nedostatků, zejména vysokými ztrátami tepelné energie, nekvalitně provedenou panelovou konstrukcí a zatékáním plochými střechami. Většina majitelů těchto objektů proto v posledních letech přistupuje k postupné regeneraci a revitalizaci bytových domů. Domy vlastněné městem jsou regenerovány podle Programu regenerace obecního bytového fondu, aktuální program je platný na období 2008-2011. Součástí regenerací bývá ve většině případů zateplení fasády domu a výměna oken, což přispívá mj. i k zatraktivnění veřejných prostranství. Z cenového hlediska patří Bystrc do oblasti8 s podprůměrnými cenami. Průměrná cena standardního bytu v oblasti byla v květnu 2009 1 972 539 Kč, regulované nájemné činilo 53 Kč/m2, tržní nájemné 118 Kč/m2. Pro srovnání např. v oblasti vymezené k.ú. Královo Pole, Lesná, Pisárky, Žabovřesky byla průměrná cena standardního bytu v květnu 2009 2 176 527 Kč, regulované nájemné činilo 67 Kč/m2, tržní nájemné 124 Kč/m2. Po období stagnace, které nastalo po ukončení komplexní bytové výstavby v roce 1990, se v posledních letech počet bytů v Bystrci postupně zvyšuje. Z části je tento nárůst tvořen nástavbami nad panelové domy realizovanými v rámci regenerací a revitalizací těchto objektů. Ve velké míře probíhá i výstavba nových bytových domů realizovaná veřejnou správou i soukromými investory. Tabulka 2.1: Příklady rozšiřování bytového fondu v MČ Brno-Bystrc Název lokality

Druh výstavby

Počet b.j.

Rok dokončení

Opálkova

Bytový dům

32

2001

Adamcova

Bytové domy

73

2001

Vrbovecká

Bytový dům

50

2001

Štouračova

Bytové domy

84

2001

Heyrovského

Nástavby

24

2001

Laštůvkova

Nástavby

36

2002

Černého

Nástavby

Šemberova

Bytové domy

2006 48

Rozestavěno

Zdroj: Generely bydlení města Brna

6

Ulice: Hlinecká, Hvězdecká, Chudčická, Chvalkovka, Javůrecká, Kavčí, Kocanovská, Křepelčí, Listnatá, Lišejníková, Novodvorská, Přírodní, Říčanská, Sentická, Vlaštovčí, Žabí. 7

V tento den proběhlo poslední Sčítání lidu, domů a bytů

8

Oblast je katastrálním územím Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Kohoutovice, Líšeň, Slatina, Nový Lískovec, Starý Lískovec. Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



Jednoznačně nejvýznamnějším projektem je probíhající výstavba obytného celku Kamechy, který bude po dokončení všech tří etap obsahovat celkem 783 bytových jednotek. Kvalita bydlení je úzce spojena s veřejnými plochami a urbanistickým řešením okolí. Městská část má v tomto ohledu své výhody i nevýhody. Masová sídlištní zástavba 70. let téměř zcela potlačila vesnický charakter původního jádra. Sídliště nemá klasickou uliční strukturu a svou rozlohou a měřítkem může působit neosobně. Velkým negativem je rozdělení Bystrce tzv. Starou dálnicí, která v délce 1,6 km celé území přetíná a lze ji bezpečně pěšky překonat pouze na pěti místech. Nedostatečné je zastoupení zeleně v samotné zástavbě, na což spolu s nedostatečným počtem prvků městského mobiliáře (lavičky, koše) a nízkou frekvencí úklidu v Anketě poukazovali občané. Specifickým problémem bydlení jsou psí exkrementy nacházející se na veřejných prostranstvích. Nespokojenost v tomto ohledu vyjadřuje přes 80 % účastníků Ankety. Kvalitou veřejných prostranství se v Bystrci mj. zabývá Komise pro regeneraci panelového sídliště. Z hlavních akcí, které byly v rámci humanizace sídliště v posledních letech realizovány, šlo zejména o výsadbu veřejné zeleně. Koncepčním materiálem, který má řešit regeneraci panelového sídliště, je Projekt regenerace panelového sídliště Brno–Bystrc zpracovaný v prosinci 2003 Atelierem RAW. Dokument navrhuje několik aktivit, které by měly být za finanční podpory regionálních a státních zdrojů realizovány v průběhu let 2005-2009 a jejichž realizace by měla přispět k humanizaci sídliště a vyřešení některých architektonických, dopravních, environmentálních a sociálních problémů. Většina z popsaných projektů (úprava veřejných prostranství, parkovací plochy, cyklotrasy) dosud nebyla realizována. Rozvojové plochy pro bydlení Aktuálně platný Územní plán města Brna vymezuje na území Bystrce několik rozvojových lokalit určených výstavbu pro bydlení.

•

ulice Kamechy,

•

lokalita Kamechy,

•

ulice Šemberova,

•

mezi ulicemi Vejrostova a Štouračova,

•

mezi ulicemi Odbojářská a Na Zeliskách,

•

mezi ulicemi Joukalova a Přístavní.

V lokalitách Kamechy a Šemberova již výstavba probíhá. Při přípravě dalších rozvojových projektů pro bydlení je třeba zajistit dostatečnou občanskou vybavenost a dostupnost veřejných i komerčních služeb a dostatečné parkovací kapacity. Bystrc je dnes největším brněnským panelovým sídlištěm. Ve vlastnické struktuře převládají byty družstevní a obecní, privatizace probíhá pomaleji než v jiných částech Brna. Ke zlepšení kvality bydlení přispívá postupná regenerace a revitalizace domů. Od konce 90. let probíhá rozvoj bytového fondu, největším projektem je výstavba rozsáhlého obytného komplexu Kamechy. Cena bydlení v Bystrci je v rámci města Brna podprůměrná.


srpen 2009



2.1.6 Práce a podnikání 2.1.6.1

Trh práce

Analýza trhu práce vychází z nejnovějších dostupných údajů zjištěných během posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podle tohoto šetření bylo v Brně-Bystrci 13 047 ekonomicky aktivních osob, v relativním vyjádření 54,8 % obyvatel, tedy více než je průměr města Brna jako celku (51,7 %). 91 % zaměstnaných obyvatel MČ Brno–Bystrc vyjíždí do zaměstnání mimo Bystrc. Tato zjištění odpovídají mladší věkové struktuře s vysokým podílem osob v produktivním věku a potvrzují, že Bystrc stále zůstává významným zázemím pro pracovní sílu města Brna. Pracovní příležitosti přímo na území Bystrce jsou minimální, většinou jde o odvětví služeb. Možnost ovlivnit nabídku pracovních příležitostí přímo v MČ a snížit tak nutnost vyjížďky za prací je ze strany MČ omezená. Jednou z cest může být vhodná územně plánovací činnost a vymezení vybavených a vhodně lokalizovaných ploch pro činnost ekonomických subjektů. Příslušná opatření je však nutné prosadit do Územního plánu města Brna. Odvětvová struktura zaměstnanosti je podle výsledků SLDB 2001 srovnatelná se strukturou zaměstnanosti Brna jako celku. Převládají zaměstnanci odvětví průmyslu (18,5 %), školství, zdravotnictví, veterinárních a sociálních činností (15,4 %), obchodu a opravách motorových vozidel a spotřebního zboží (13,2 %). V posledních letech v rámci Brna došlo k posílení zaměstnanosti v odvětví nemovitostí a služeb pro podnikání a výzkum a v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Z těchto dat je možné odvodit trendy v odvětvové struktuře zaměstnanosti, které se týkají i obyvatelstva Bystrce.

Nezjištěná odvětví

Ostatní veřejné a osobní služby

Školství, zdravotn., veterin. a soc. činnosti

Veř. správa, obrana, sociální zabezp.

Nemovitosti, služby pro podnik. a výzkum

Peněžnictví a pojišťovnict.

Doprava, pošty a telekomunikace

Pohostinství.a ubytování

Obchod, opravy mot. vozidel a spotřeb. zboží

Stavebnictví

Průmysl

Zzemědělství, lesnictví, rybolov

Tabulka 2.2: Odvětvová struktura zaměstnanosti MČ Brno-Bystrc ve srovnání s městem Brnem

MČ Brno-Bystrc (2001)

0,9

18,5

9

13,2

4,3

6,3

2,5

10,2

7,6

15,4

4,9

7,2

Brno (2001)

1

18,9

9,6

13

4,1

6,3

2,3

9,8

6,3

15,2

6,6

6,9

Brno (2006)

0,5

19,1

8,4

16,9

4,2

6,1

2,2

16,7

5,3

15,8

4,9

--

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, OÚPR MmB 2007

Shodná struktura zaměstnanosti napovídá, že z hlediska příjmů a z toho plynoucího sociálního postavení je obyvatelstvo Bystrce v rámci města spíše průměrné. Vzhledem k úzké provázanosti trhu práce MČ Brno-Bystrc s městem Brnem není možné samostatně analyzovat nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti ve městě Brně se dlouhodobě pohybuje mírně pod průměrem ČR, což je pro obyvatele Brna i MČ Brno–Bystrc příznivým faktem. Ze stejných důvodů a z nedostatku pracovních příležitostí na území MČ není možné samostatně podrobit další analýze ani poptávku po práci ze strany zaměstnavatelů a podnikatelů na území Bystrce. Zde je proto na místě konstatovat, že Brno jako druhé největší město ČR a jako správní, obchodní i společenské centrum celého Jihomoravského regionu dosahuje po Praze druhou nejvyšší hodnotu v umístění přímých zahraničních investic a je místem realizace řady městských rozvojových projektů (např. Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa a Český technologický park Brno. Přibližně 230 000 obsazených pracovních míst9 nabízí obyvatelům města i jeho okolí pracovní příležitosti v širokém spektru odvětví a oborů tuzemských i zahraničních zaměstnavatelů, které menší města nemohou nabídnout.

9

Stav v roce 2007. Zdroj: Strategie pro Brno.


srpen 2009


2.1.6.2


Podnikatelské aktivity

Podle registru ekonomických subjektů ARES bylo k 13.7. 2009 v Brně–Bystrci registrováno 7 624 ekonomických subjektů, z toho 5 802 aktivních subjektů. Z toho 4 513 má právní formu fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Vztah mezi počtem obyvatel a ekonomických subjektů jednotlivých částí města Brna ilustruje korelační koeficient10 zmíněných dvou jevů, který dosahuje hodnoty 0,97. Na základě toho je možné říci, že rozmístění ekonomických subjektů mezi jednotlivé městské části Brna je rovnoměrné ve vztahu k počtu obyvatel těchto částí. Většina firem významných aktivně působících na území Bystrce působí v odvětví obchodu a služeb (prodejny potravin, drogerie, papírnictví, květinářství, lékárny, opravny a servisy, pobočky bank a telekomunikačních společností apod.), je zde však i několik výrobně orientovaných firem. 2.1.6.3

Rozvojové plochy pro podnikání

Většina ploch umožňujících rozvoj hospodářských aktivit je v Bystrci dle územního plánu určena pro obchod a služby, případně jsou vymezeny jako smíšené plochy výroby a služeb. Jmenovitě jde o následující lokality:

•

roh ulic Živného a Vondrákova,

•

nad tramvajovou zastávkou Přístaviště směrem k přehradě,

•

za ulicí Výhon, podél Staré dálnice

•

mezi ulicemi Lýskova a Kamechy (tzv. Horní náměstí),

•

podél ulice Javůrecká směrem k Bystrci II,

•

za ulicí Ečerova,

•

mezi ulicemi Ečerova a Fleischnerova,

•

část pole za ulicí Kachlíkova,

•

prostor mezi ulicí Přístavní a přehradou.

Nejpřipravenější a zároveň nejvíce diskutovanou je zástavba lokality Horní náměstí objektem polyfunkčního obchodního domu. Bystrc díky věkové struktuře obyvatelstva a nedostatku pracovních příležitostí funguje jako zázemí pro pracovní sílu města Brna. Vysoká vyjížďka za prací, která ovlivňuje i dopravní situaci v území, napovídá, že jednoznačně dominantní funkcí MČ je funkce obytná a trh práce MČ je pouze marginální. Je třeba zvážit možnosti ovlivnění této situace. Díky vysoké provázanosti trhu práce MČ Brno-Bystrc s městem Brnem lze ostatní charakteristiky považovat za srovnatelné a ovlivněné postavením města jako regionálního střediska Jihomoravského kraje. Podnikatelské aktivity jsou v Bystrci zastoupeny zejména službami a rozvojové plochy vymezené platným územním plánem tento trend dále podporují.

2.1.7 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura 2.1.7.1

Školství

Školství je v Bystrci zastoupeno třemi vzdělávacími stupni – šesti mateřskými, čtyřmi základními a jednou střední školou. Mateřské školy mají celkovou kapacitu 595 dětí, která je plně využita. Jejich rozmístění pokrývá zejména území Bystrce I a dolní a střední části Bystrce II. V rámci města připadá jedno místo ve školce na 33 obyvatel, v rámci Bystrce na 39 obyvatel. V měřítku města Brna a při zohlednění budoucího demografického vývoje a téměř výlučně obytné funkce, kterou Bystrc vykonává, je tedy tato městská

10

Výpočet korelačního koeficientu byl proveden k údajům platným k 1.1. 2007 v aplikaci MS Excel.


srpen 2009



část vybavena předškolními zařízeními nedostatečně. Nově zastavované Kamechy základní školu nemají, s ohledem na předpokládaný demografický vývoj bude její vybudování nezbytné. V oblasti předškolního vzdělávání se proto plánuje vybudování dvoutřídní mateřské školy v sídlišti Kamechy na pozemku 2414/2 k.ú. Bystrc. Vybudování však již bylo RMČ schváleno, preferovaným investorem je SmB. Obyvatelé jsou přesto se službami mateřských škol spokojeni (spokojenost v Anketě většinou přes 30 %) Tabulka 2.3: Mateřské školy na území MČ Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

Zřizovatel

Kapacita

Školní vzdělávací program a jeho zaměření

Mateřská škola ZVÍDÁLEK

Kachlíkova 17, 635 00 Brno

+420 546 220 081, [email protected]

Město Brno

91 žáků, 3 třídy

Mateřská škola podporující zdraví zdravá mateřská škola

Mateřská škola SKŘIVÁNEK



Město Brno


„Poznáváme svět kolem nás“: hudebně pohybová výchova se zaměřením na lidové tradice

Město Brno

81 žáků. 4 třídy

"S duhovými barvami za poznáním světa". ŠVP zaměřen na individuální rozvoj dítěte k získávání kompetencí potřebných pro další vzdělávání

Město Brno

180 žáků, 6 tříd

"Hrajeme si a poznáváme svět" - zaměřen na složky est. výchovy a problematiku agresivního chování

Mateřská škola DUHA


Mateřská škola

Laštůvkova 57/59, 635 00 Brno



Mateřská škola SLUNÍČKO

Štouračova 23/1249, 635 00 Brno


Město Brno


Objevujeme svět ŠVP vychází z Teorie rozmanitých inteligencí H. Gardnera Nabídka výchovně vzdělávacích činností se zaměřuje na přípravu dětí na vstup do základní školy, na celkový rozvoj estetického vnímání v oblasti výtvarné, hudebnědramatické, literární a pohybových dovedností.

ZŠ a MŠ Pramínek, o.p.s.

Heyrovského 13, 635 00 Brno

+420 546 221 559, +420 603 737 657, [email protected]

Obecně prospěšná společnost


„ Pramínek“ – vychází z principů programu Začít spolu.

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Statutární město Brno

Zřizovatelem Základních škol je Statutární město Brno, městská část Brno-Bystrc. Základní školy mají celkovou kapacitu 2 550 žáků, jejich využití je cca 60-80%. Všechny školy mají vlastní jídelnu a družinu. Rozmístění škol pokrývá zejména území Bystrce I a dolní a střední části Bystrce II. V rámci města i městské části připadá jedno místo ve školce na 9,1 obyvatel. V měřítku města Brna je tedy tato městská část vybavena základními školami dostatečně. Úroveň základních škol jako veřejné služby hodnotí obyvatelé Bystrce pozitivně, spokojenost se podle jednotlivých oblastí pohybuje na úrovni 40 – 60 %.


srpen 2009



Tabulka 2.4: Základní školy na území MČ Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

Zřizovatel

Kapacita / počet žáků

Školní vzdělávací program a jeho zaměření

Základní škola



MČ BrnoBystrc

600 / 412 žáků, 19 tříd

Základní škola Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání "ROZVOJ"

Základní škola Brno, Laštůvkova 77

Laštůvkova 77, 635 00 Brno


Statutární město Brno, městská část Brno-Bystrc

1000 / 490 žáků, 21 tříd

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání v Základní škole Brno, Laštůvkova 77

Statutární město Brno, městská část Brno-Bystrc

800 / 624 žáků, 24 tříd

Školní vzdělávací program základní školy Brno, Vejrostova 1, Základní škola, Zaměření - Výuka cizích jazyků, informačních technologií a tělesné zdatnosti

Obecně prospěšná společnost

150 / cca 120 žáků, 6 tříd

Školní vzdělávací program „Začít spolu“, navazuje na program MŠ Pramínek

Základní škola Brno, Vejrostova 1

Vejrostova 1, 635 00 Brno

Základní škola Pramínek, o.p.s.

Heyrovského 11, 13, 635 00 Brno



Jediná střední škola na území MČ má cílovou kapacitu 800 studentů, která může být dočasně překročena až na 1200 studentů. Využití školy je z dlouhodobého pohledu 100%. Škola má vlastní jídelnu. Je umístěna v centrální části Bystrce II. Protože střední školství má regionální charakter (a rozhodování v této oblasti je přeneseno do působnosti krajů), není zde na místě hodnotit dostatečnost kapacity. Tabulka 2.5: Střední školy na území MČ Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

Zřizovatel

Kapacita / počet žáků

Studijní obory Gymnázium Gymnázium - všeobecné, čtyřleté studium Gymnázium - živé jazyky, čtyřleté studium

Klasické a španělské gymnázium

Vejrostova 2, 635 00 Brno

546 214 930, [email protected]

Jihomoravský kraj

800 (dočasná 1 200) / 887 studentů, 30 tříd

Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce (španělský jazyk), šestileté studium Gymnázium - živé jazyky (anglický jazyk), šestileté studium Gymnázium - klasické jazyky, osmileté studium, dobíhající obor


Z volnočasových vzdělávacích institucí je v Bystrci jediná soukromá základní umělecká škola. V rámci města připadá jedno místo v ZUŠ na 30 obyvatel, v rámci Bystrce na 94 obyvatel. Dále v Bystrci působí pobočka DDM Helcetova - CVČ Bystrouška. V měřítku města Brna je Bystrc vybavena uměleckými školami a volnočasovými vzdělávacími institucemi výrazně podprůměrně.


srpen 2009



Tabulka 2.6: Základní umělecké školy a volnočasové vzdělávací instituce na území MČ Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

Zřizovatel

Kapacita

Nabídka aktivit


Mgr. Radmila Chmelová

250

Výtvarný, hudební a taneční obor

Ondrouškova 10, 635 00 Brno Soukr. ZUŠ Mgr. R.Chmelové, spol. s r.o.

CVČ Bystrouška

Výuka probíhá na adresách Kubíčkova 8 (hudebního a výtvarného obor) a Fleischnerova 1a (tanečního obor)

Fleischnerova 1a, Brno – Bystrc


Kroužky pro děti (pohybové, přírodovědné, turistické, výtvarné, hudební, poznávací, pro mládež), pro dospělé (jazyky, jóga, country tance, organizátorství), výukové programy, tábory.

DDM Helceletova, Helceletova 4, Brno 602 00


Technický stav většiny školních objektů odpovídá jejich stáří (cca 30-40 let) a stavební panelové konstrukci. Jedním z největších nedostatků je vysoká energetická náročnost. Budovy také nejsou ve většině případů bezbariérové. Městská část proto souhlasila s podáváním žádostí o dotace z evropských fondů prostřednictvím MmB, odboru územního plánování a rozvoje, na regeneraci většiny městem zřizovaných vzdělávacích zařízení. 2.1.7.2

Zdravotnictví

Zdravotnická péče je v MČ Brno-Bystrc zajišťována ambulantně, nejsou zde žádná lůžková zařízení. Zdravotnická zařízení jsou v Bystrci ve třech lokalitách: obchodní centrum Javor v části Bystrc I na adrese Nám. 28. dubna 2, obchodní centrum MAX v části Bystrc II na adrese Kubíčkova 8 a zdravotní středisko v části Bystrc II na adrese Lýskova 2. Ve všech případech jde o privátní zařízení. Tabulka 2.7: Ordinace praktických a odborných lékařů na území MČ Brno-Bystrc Lékař

Adresa

Kontakt

Hellarová Radka, MUDr

Kubíčkova 8

546 223 014

Hradilová Jana, MUDr.

Nám. 28. dubna 2

546 222 320

Michlová Zlatica, MUDr.

Lýskova 2

546 221 904

Rigasová Milena, MUDr.

Lýskova 2

546 220 493

Severin Jiří, MUDr.

Lýskova 2

546 221 450

Smolková Monika, MUDr.

Nám. 28. dubna 2

546 222 599

Veselá Renata, MUDr.

Nám. 28. dubna 2

546 222 022

Veselá Innesa, MUDr.

Kubíčkova 8

546 223 818

Poláková Jana, MUDr.

Nám. 28. dubna 2

546 215 258

Reinholdová Soňa, MUDr.

Kubíčkova 5

546 210 090

Szturzová Jarmila, MUDr.

Lýskova 2

546 210 194, 602 851 325

Vlčková Miroslava, MUDr.

Lýskova 2

546 221 875

Kouřilová Jana, MUDr. (včetně dětí)

Nám. 28. dubna 2

546 210 170

Moravusová Zuzana, MUDr. (včetně dětí)

Laštůvkova 77

546 224 220

PRAKTICKÝ LÉKAŘ

PRAKTICKÝ LÉKAŘ PRO DĚTI

PRAKTICKÝ ZUBNÍ LÉKAŘ


srpen 2009



Šafaříková Zora, MUDr.

Lýskova 2

546 221 996

Valčáková Milana, MUDr.

Nám. 28. dubna 14

546 215 345, 774 546 215

Nám. 28. dubna 2

546 222 597

Kubíčkova 8

546 220 000

Lýskova 2

546 212 786

Dvořák Vladimír, MUDr. (MUDr. Jaroslav Kotrba, MUDr. Romana Hošková)

Kubíčkova 8

546 216 496, 546 216 510

Matějík Jaroslav, MUDr.

Nám. 28. dubna 2

546 210 033

Nám. 28. dubna 2

546 215 713

Kubíčkova 8

546 210 535, 739 419 316

Porteš Ivo, MUDr., CSc.

Kubíčkova 8

546 222 434

Rozinková Jiřina, MUDr.

Lýskova 2

546 220 137

Kubíčkova 8

737 811 798

Nám. 28. dubna 2

546 222 849

Bočková Yveta, MUDr.

Lýskova 2

546 220 746

Sedláčková Dana, MUDr. (interní a infektologická ambulance, borreliová a jaterní poradna, ambulance cestovní mediciny)

Kubíčkova 8

546 216 556

Lýskova 2

546 223 023

Lýskova 2

546 214 393

ODBORNÝ LÉKAŘ CHIRURG Šustr Zdeněk, MUDr., CSc. ODBORNÝ LÉKAŘ UROLOG Sedláček Jaroslav, MUDr. ODBORNÝ LÉKAŘ ORTOPED Klimecký Petr, MUDr. ODBORNÝ LÉKAŘ GYNEKOLOG

ODBORNÝ LÉKAŘ ORL Semrád Bořek, MUDr. ODBORNÝ LÉKAŘ DERMATOVENEROLOG Zatloukalová Daniela, MUDr. ODBORNÝ LÉKAŘ PSYCHIATR

ODBORNÝ LÉKAŘ FBLR Volánková Alena, MUDr. ODBORNÝ LÉKAŘ RADIODIAGNOSTIK Flašar Jaroslav, MUDr. ODBORNÝ LÉKAŘ INTERNISTA

KLINICKÝ PSYCHOLOG Nour Mohammadi Beata, PhDr. KLINICKÝ LOGOPED Lauermannová Zdeňka, Mgr.

Zdroj: Statutární město Brno (http://www.brno.cz/download/oz/pruvodce.htm#013)

Tabulka 2.8: Další zdravotnické služby na území MČ Brno-Bystrc Lékař

Adresa

Kontakt

Kubíčkova 8

546 223 014

Mikulášková Jitka

Nám. 28. dubna 2

546 215 393

Trumpetová Vlasta

Nám. 28. dubna 2

546 215 393

FYZIOTERAPIE Ruprichová Alena, MUDr. ZUBNÍ TECHNICI


Pro městskou část je nutná zejména přítomnost dětských, praktických a zubních lékařů. Odborná lékařská péče má díky přítomnosti velkých zdravotnických zařízení a nemocnic na území Brna celoměstský charakter. V Bystrci je současná úroveň zdravotnických služeb dostačující, obyvatelé Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



Bystrce jsou se zdravotnickými službami spokojeni. Nejvyšší spokojenost je s dětskými lékaři (v některých lokalitách dokonce spokojenost přes 50 %). Nejhůře je lékařská péče dostupná v okolí „Horního náměstí“ a v nově budované lokalitě Kamechy. Distribuci léčiv zajišťuje v Bystrci pět lékáren sídlících vesměs při výše uvedených zdravotních střediscích: Tabulka 2.9: Lékárny na území MČ Brno-Bystrc Název

Adresa

Kontakt

LÉKÁRNA MEDEA

Ečerova 2a

546 215 061

LÉKÁRNA AKÁT

Kubíčkova 6

546 212 994

LÉKÁRNA LANCIER

Lýskova 2

543 215 252

LÉKÁRNA JAVOR

Nám. 28. dubna 2

546 222 965


Ve srovnání s městem Brnem, kde je přibližně 130 lékáren na 370 000 obyvatel, je počet lékáren v Bystrci na obyvatele podprůměrný. To je však z velké části dáno velice vysokou koncentrací lékáren v centru Brna. Rozmístění lékáren v Bystrci je vhodné a současný stav je proto dostačující. 2.1.7.3

Sociální péče a veřejně prospěšné služby

V souladu se zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb. působí na území MČ Brno-Bystrc v níže uvedených zařízeních čtyři poskytovatelé sociální péče poskytující šest sociálních služeb. Zřízení jsou zaměřena většinou na cílovou skupinu seniorů a skupinu děti, mládež a rodiny. V působnosti MČ je výkon pečovatelské služby zajišťovaný Odborem pečovatelské služby ÚMČ Brno-Bystrc. Tabulka 2.10: Sociální služby poskytované na území MČ Brno-Bystrc Název / popis

Domov pro seniory, Foltýnova

Dům s pečovatelskou službou

Terénní a ambulantní výkon pečovatelské služby

Adresa

Foltýnova 21, 635 00 Brno

Vondrákova 7, 635 00 Brno

Kontakt

Poskytovatel

Kapacita

Typ poskytované služby

Cílová skupina

546 224 275

Domov pro seniory, Foltýnova, příspěvková organizace Statutárního města Brna

213 lůžek

Domov pro seniory

Senioři se ztíženou soběstačností

546 215 584

Statutární město Brno, MČ BrnoBystrc, Středisko pečovatelské služby

10 lůžek

Odlehčovací služby (pobytová služba)

Senioři a osoby s částečnou ztrátou soběstačnosti

546 222 857


860

Pečovatelská služba (terénní sociální služba)

Senioři, osoby s částečnou ztrátou soběstačnosti a rodiny s postiženými dětmi nebo trojčaty

60

Centrum denních služeb (ambulantní služba)

Senioři a osoby s částečnou ztrátou soběstačnosti

15 ubytovacích jednotek (50

Azylové domy

Těhotné ženy a matky s dětmi v sociální a

Vondrákova 7/9, 635 00 Brno Kavčí 1, Kamechy, 635 00 Brno

Domovinka, hygienické středisko, kadeřnictví, masáže, pedikúra

Vondrákova 7/9. 635 00 Brno

546 222 857


Domov pro matky s dětmi Společná


546 210 763

Centrum sociálních


srpen 2009



cesta

služeb, p.o.

Armáda spásy ČR

Kubíčkova 23, 635 00 Brno

546 221 756

Občanské sdružení Armáda spásy ČR

lůžek) a 2 jednotky nouzového ubytování (8 lůžek) 20-40 uživatelů

bytové tísni

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

Děti a mládež

Zdroj: Statutární město Brno (http://www.brno.cz/download/osp/1237992544.pdf)

Nejnovějším z uvedených objektů je bytový dům s 28 novými bytovými jednotkami v lokalitě Kamechy, na ulici Kavčí 1, který byl dokončen v roce 2008. Do budoucna je za ulicemi Vejrostova a Ečerova plánována výstavba zařízení s názvem Chovánek11 – dětské centrum rodinného typu, které má nabídnout pomoc matkám, které své děti po porodu nechtějí. Do Bystrce se po dokončení Chovánku přestěhuje celý kojenecký ústav, který v současné době sídlí ve dvou vilách v ulici Hlinky. V Chovánku bude několik bytů pro čtyři až pět dětí; celkem bude v zařízení ubytováno šedesát dětí a dalších dvanáct míst je vyhrazeno pro děti, které budou potřebovat okamžitou pomoc. Investorem stavby je město Brno. V současné době probíhá stavební řízení, stavební práce by měly začít v září 2009. Ve srovnání s městem Brnem, na jehož území působí celkem 86 poskytovatelů poskytujících 223 služeb12, je MČ B-B při přepočtu na obyvatele výrazně pod průměrem (Brno – 4 309 obyvatel/poskytovatele, 1 662 obyvatel/službu, Bystrc – 5 858 obyvatel/poskytovatele, 3 905 obyvatel/službu). Vzhledem k tomu, že péče o sociálně slabé má spíše regionální charakter a rozhodování o umístění služeb a jejich kapacitách se řídí zvláštními statistikami a ukazateli, však není na místě hodnotit dostatečnost kapacity z hlediska městské části. Další rozvoj sociálních služeb na území města je řešen Komunitním plánem sociálních služeb města Brna pro období 2010–2013. 2.1.7.4

Společenské aktivity

Společenský život městské části se z velké části odehrává ve Společenském centru Bystrc na adrese Odbojářská 2. Prostory centra (velký sál, učebna a vstupní hala) jsou za účelem pořádání konferencí, přednášek, koncertů, plesů, prezentací, výstav, kurzů, klubových aktivit, společenských setkání také pronajímány. Současná kapacita sálu je 240 osob, učebny 30-40 osob a obřadní síň pro cca 40 osob. Z důvodu různých nedostatků se představitelé MČ začali zabývat myšlenkou provést rekonstrukci, resp. přístavbu Společenského centra. Rozšíření prostor vyvolá potřebu nových parkovacích míst a terénní úpravy. Rozšířeno by mělo být i hygienické zázemí a šatna pro účinkující včetně sprchy a WC. V zadní části by měl být přistavěn přízemní objekt pro kanceláře, sklad a dílnu. Vedle Společenského centra, na adrese Vondrákova 15, se nachází pobočka Knihovny Jiřího Mahena. Jde o jednu z jedenácti poboček připojených online, což jejím klientům zvyšuje kvalitu služeb. V přípravě je vybudování nové pobočky KJM v lokalitě Kamechy. Podstatnou součástí kulturního a společenského života je přítomnost Zoologické zahrady, blízkost Masarykova okruhu, konání festivalu „Brno – město uprostřed Evropy“, pořádání sochařského sympozia Brněnský plenér, dodržování, resp. obnovení tradic hodů a masopustu, činnost spolků a center a odkaz bystrckého rodáka Jakuba Obrovského. 2.1.7.5

Sportovní aktivity

Obyvatelé Bystrce mají možnost využívat poměrně rozsáhlou sportovní infrastrukturu. Celkem se v Bystrci nachází 17 sportovních hřišť, lezecká stěna (ul. Vondrákova) a skateboardový areál (ul. Vejrostova). Většinou se jedná o oplocená nebo jinak ohraničená hřiště s asfaltovým povrchem, vybavená koši na basketbal, případně sloupky na tenis či volejbal nebo brankami na fotbal či hokej. Některá hřiště mají mlatovou úpravu.

11

http://www.horni-namesti.cz/?tag=ecerova

12

http://www.brno.cz/download/osp/1242302882.pdf, str. 29 v PDF


srpen 2009



Z venkovních aktivit jsou veřejnosti přístupná i sportovní hřiště u ZŠ Laštůvkova 77, ZŠ Heyrovského 32, ZŠ Vejrostova 1 a Gymnázium Vejrostova 2. Hřiště jsou otevřena ve všední dny od 16,00 hodin a o víkendech a prázdninách od 9,00 hodin do setmění. Při jejich využívání je třeba dodržovat vyvěšený provozní řád, případně pokyny správce areálu. Pro děti a mládež je užívání všech hřišť bezplatné, dospělí si musí hřiště na ZŠ Laštůvkova pronajmout. Dále je možnost pronájmu hřiště s umělým povrchem Gymnázia Vejrostova. Pro rekreační pobyt v přírodě slouží systém turistických stezek i cyklostezek. Nedaleko Náměstí 28. dubna se nachází bystrcká sokolovna s tenisovými kurty. V bezprostřední blízkosti Staré Bystrce u pravého břehu Svratky je umístěno hřiště fotbalového klubu FC Dosta Bystrc– Kníničky. A nakonec v Bystrci působí i několik fitness, z nichž největší je sportovní centrum SportMax na adrese Štouračova 1, nabízející možnost hrát squash, badminton, bowling, tenis, fitness, služby solária a restaurace. I přes uvedené údaje je nedostatečná vybavenost oblasti Bystrc II a do budoucna bude třeba zajistit vybavenost lokality Kamechy. Díky přítomnosti přehrady mají obyvatelé Bystrce možnost využívat rozsáhlou sportovní infrastrukturu i nedaleko za hranicemi svého katastru. V hotelu Santon funguje relaxační centrum Infinit – Brno-Bystrc. Sportovní a rekreační areál Sokolského koupaliště na levém břehu přehrady nabízí 7 kurtů pro plážový volejbal se zázemím. Nedaleko Bystrce, za obcí Jinačovice, se nachází golfové hřiště. Díky příznivé poloze v blízkosti přehrady působí na území Bystrce mnoho sportovních klubů. Oblast vodních sportů je zastoupena především v okolí přehrady, nachází se zde veslařské, jachtařské a další kluby. Konají se zde národní i mezinárodní závody např. ve veslování. Dále se v Bystrci nachází např. Oddíl sjezdového lyžování TJ Sokol Brno-Bystrc, Rugby Club Bystrc nebo Karate Bystrc. 2.1.7.6

Kultura a ochrana kulturních památek

Přestože je většina území Bystrce tvořena panelovým sídlištěm, jsou zde i hodnotné kulturní a historické objekty. Na území Bystrce se nachází několik nemovitých památek zapsaných na Ústředním seznamu nemovitých památek. Jmenovitě jde o následující: Tabulka 2.11: Nemovité památky na území MČ Brno-Bystrc Číslo rejstříku

Památka

Ulice,nám./umístění

35840 / 7-30

hrad Veveří

Bystrc

26180 / 7-70

kostel P. Marie

Bystrc, při hradě Veveří

48707 / 7-8059

kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty

Bystrc, Nám. 28. dubna

34584 / 7-260

socha sv. Jana Nepomuckého

Bystrc

22273 / 7-179

myslivna Pod komorou

Bystrc

č.or.

139

Zdroj: Národní památkový ústav, http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php

Mezi drobné kulturní památky lze zařadit i Kříž před kostelem na Nám. 28. dubna, který věnovali manželé Jakub a Klára Obrovští roku 1897, Misijní kříž na Nám. 28. dubna s uvedenými letopočty 1910 a 1931, Kříž z roku 1884 v parku na ulici Vondrákova na místě zrušeného bystrckého hřbitova, věnovaný kanovníkem Karlem Kandusem, a Kříž v ulici U Zoologické zahrady. Dne 27. října 2008 byl v parčíku v blízkosti Úřadu městské části Brno-Bystrc odhalen Pomník na památku obětem bojů za svobodu a demokracii. Kulturní památky s významem pro cestovní ruch v Bystrci se nacházejí i za hranicemi katastrálního území Bystrc. V textu je jim věnován prostor v části Rekreace a cestovní ruch. 2.1.7.7

Komerční služby a maloobchodní sféra

Maloobchodní sféra je v Bystrci zastoupena prodejnami potravin, nepotravinového zboží i poskytovateli komerčních služeb.


srpen 2009



Prodejen potravin je na území Bystrce 37, jejich celková plocha je 3 939 m2 13. Největšími prodejnami jsou prodejny Albert ve střediscích Javor a na ulici Vondrákova a Ečerova, prodejna Billa ve středisku Max a Penny Market na ulici Obvodová. V Bystrci není žádné z velkých nákupních center či hypermarketů. Nejbližší je Kaufland v Bohunicích a Nákupní centrum Královo Pole. Tabulka 2.12: Největší prodejny potravin na území MČ Brno-Bystrc Adresa

Otvírací doba

supermarket Albert, Brno, Nám. 28. dubna

Pondělí-sobota 7:00 – 20:00 Neděle 8.00 - 20:00

supermarket Albert, Brno Vondrákova

Pondělí-pátek 07:00 - 19:00 Sobota 07:00 - 12:00 Neděle 08:00 - 12:00

supermarket Billa, Kubíčkova 6


supermarket Albert, Bystrc, Ečerova


diskontní prodejna Penny Market, Obvodová

Pondělí-neděle 7:00 – 20:00

Zdroj: AHOLD Czech Republic, a.s., http://www.ialbert.cz/jnp/

Koeficient saturace (podíl prodejní plochy připadající na 1 obyvatele) je u prodejen potravin 0,17, což je jedna z nižších hodnot v rámci města Brna14. Z územního hlediska je relativně nejméně dostupná lokalita kolem ulice Černého a kolem ulic Kamechy a Teyschlova (vzdálenost k nejbližším velkoplošným prodejnám více než 700 m). Prodejen nepotravinového zboží je na území Bystrce 76, jejich celková prodejní plocha je 4 799 m2. Koeficient saturace je 0,20. Prodejny nepotravinového zboží zahrnují prodej širokého sortimentu od obuvi, drogerie, přes domácí potřeby, cyklosport až po chovatelské potřeby. Největší spektrum obchodů je v nákupních centrech na ulicích Nám. 28. dubna, Vondrákova, Kubíčkova a Lýskova (obvykle potraviny, drogerie, domácí potřeby, textil a další). Nejbližším velkým nákupním centrem nepotravinového charakteru je OBI v MČ Komín. Celkovou vybavenost území Bystrce maloobchodní sítí charakterizuje koeficient saturace 0,37, jehož hodnota je pátá nejnižší v rámci všech městských částí15. Ze sídlišť je situace srovnatelná s Novým Lískovcem a Kohoutovicemi. Většina menších provozoven je v sídlišti umístěna v bývalých kočárkárnách bytových domů nebo ve stáncích. V současnosti je však tento typ prodeje v celoměstském kontextu na ústupu. Z hlediska rozvoje maloobchodních ploch je ve fázi přípravy projekt výstavby polyfunkčního objektu Bystrc Centrum při ulicích Kamechy a Lýsková, v lokalitě tzv. Horního náměstí. Objekt by podle dokumentace k investičnímu záměru obsahoval byty, prodejní plochy, plochy pro administrativu, zdravotní středisko a parkovací stání. Jeho realizace by podle vypracovaných studií přinesla zlepšení dostupnosti maloobchodní sítě, zdravotnických služeb a mírné navýšení parkovacích kapacit i pro obyvatele okolních domů. Dopad by se týkal zejména území vymezeného ulicemi Vejrostova, Teyschlova, Foltýnova a Šemberova. Dočasně lze uvažovat i o využití obyvateli Kamech. V nově budované lokalitě Kamechy je plánována výstavba objektů smíšené plochy obchodu a služeb v prostoru za ulicí Teyschlova. Po jejich realizaci by měly být Kamechy z hlediska maloobchodní sítě zajištěny dostatečně. Do té doby jsou však obyvatelé závislí na vzdálenějších centrech v Bystrci nebo na nákupech mimo území MČ.

13

Data o maloobchodní síti vychází z Průzkumu maloobchodní sítě města Brna z roku 2006, v té době probíhala přestavba bývalé prodejny potravin na dnešní prodejnu Penny. Prodejna Penny proto není v průzkumu zahrnuta.

14

Pro srovnání s jinými sídlišti – N. Lískovec (0,16), Kohoutovice (0,16), Brno sever se sídlištěm Lesná (0,20), Vinohrady (0,21), Starý Lískovec (0,22), Líšeň (0,22), Bohunice (0,35). 15

Pro srovnání s jinými sídlišti – Kohoutovice (0,25), Starý Lískovec (0,34), N. Lískovec (0,43), Vinohrady (0,43), Líšeň (0,46), Brno sever se sídlištěm Lesná (0,75), Bohunice (0,81).


srpen 2009



Z celého spektra služeb je třeba věnovat zvláštní pozornost službám ve stravování a občerstvení. Poskytování těchto služeb a jejich kvalita do značné míry definuje dobu trávení volného času obyvatel na území MČ. Za pozornost stojí zejména stravovací zařízení v zastavěné části Bystrce, zařízení u přehrady mají spíše turistický potenciál. Následující tabulka uvádí výběr poskytovatelů stravovacích služeb a občerstvení tak, jak jsou evidováni na serveru www.seznam.cz: Tabulka 2.13: Stravovací kapacity v zastavěné a trvale obydlené části MČ Brno-Bystrc Název

Adresa

Popis

A3 Restaurant, s.r.o.

Kubíčkova 8

Pizzerie se 160 místy a dětským koutkem.

Restaurace a herna U Tety

Kubíčkova 23

Nabídka teplé i studené kuchyně

U Gogola

Kachlíkova 14

Nabídka jídel české i mezinárodní kuchyně

TOPCO, a.s.

Štouračova 1a

Provoz restaurace

Domeček

Laštůvkova 541

Restaurace s kapacitou 70 míst

Restaurace Neštěstí

Krajní 30

Nabídka teplých jídel

Restaurace U Barina

Rerychova 8

Nabídka teplých i studených jídel

Restaurace Le Gusta

Lýskova 2

Nabídka mezinárodní kuchyně, kapacita 60 míst

Mimóza club

U sokolovny 46

Restaurace s nabídkou teplých i studených jídel

U Šťávů

Výhon 1

Nabídka teplé i studené kuchyně

Barrera Bar

Přístavní 3297

Provozování grill baru a restaurace

Flamengo

Rerychova 20

Restaurace nabízí teplá i studená jídla

Café Drink

Krajní 2

Restaurace a kavárna s nabídkou jídel a nápojů

Merix

Náměstí 28. dubna 2

Nabídka specialit z mořských plodů

La Ponorka

Jakuba Obrovského 1a

Nabídka specialit italské kuchyně

Restaurace Hvězda

U Zoologické zahrady 3

Restaurace u řeky Svratky a brněnské Zoo. Zajišťuje pořádání plesů, rautů, firemních večírků, svateb, oslav, školení.

U Štíra

U Zoologické zahrady 31

Restaurace s kapacitou 30 míst

Zdroj: www.mapy.cz

Územně je silně podvybavena zejména oblast kolem ulic Černého a Opálkova a nedostatek je ve srovnání s jinými městskými částmi i v části Bystrc II, zejména v její horní polovině. Dostatečně je naopak vybavena Stará Bystrc, která je však pro obyvatele sídliště špatně dostupná pěšky, což snižuje její potenciální míru využití. Chybějící infrastrukturu v oblasti stravování do značné míry suplují zařízení v okolí Brněnské přehrady nebo v centru města Brna. 2.1.7.8

Ostatní občanská vybavenost

Církevní život v Bystrci zaštiťuje Římskokatolická církev Brno-Bystrc. Ta je součástí Brněnské diecéze, děkanství Brno-město, do níž patří městské části Brno-Bystrc, Brno-Kníničky a obec Rozdrojovice. Centrem farnosti je kostel sv. Janů v historickém centrum Bystrce I, kromě toho farnost na území Bystrce spravuje centrum Archa ve středu Bystrce II. Veřejná správa je v Bystrci zastoupena Úřadem městské části Brno-Bystrc sídlícím na adrese Nám. 28. dubna 60. Úřad vykonává i agendu matriky a stavebního úřadu. Slavnostní události a svatby se odehrávají v obřadní síni MČ ve společenském centru na Odbojářské ulici. Veřejné pohřebiště na území Bystrce není, MČ však o jeho vybudování projevuje zájem a prověření možnosti jeho umístění je obsaženo i v Zadání nového Územního plánu města Brna. Na adrese Nám. 28. dubna 9 se nachází Obvodní oddělení Brno-Bystrc Policie ČR. Služebna městské policie s nepřetržitým 24hodinovým provozem je na adrese Nám. 28. dubna 61. Tato služebna je Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



zároveň centrem revíru Bystrc. Hasičský záchránný sbor sídlí na břehu Brněnské přehrady v k.ú. Kníničky. Jediná pošta v Bystrci je na adrese Kubíčkova 8. Z dalších prvků občanské vybavenosti jsou v Bystrci dva sběrné dvory, oba provozované firmou Ecotechniek CZ, spol. s r.o. (pobočka Brno-Bystrc). Oba dvory zajišťují i skladování a likvidaci nebezpečného odpadu a zpětný odběr elektrospotřebičů. Čerpací stanice a zázemí pro motoristy (autosalon, autoservis) je v nové zástavbě na ulici Štouračova. Nejbližší čerpací stanicí za hranicí katastrálního území Bystrce je v Komíně při silnici II/384, u OBI. Veřejné WC na území MČ není, což bylo v Anketě poměrně častým předmětem kritiky. V Bystrci se také nachází přes dvacet dětských hřišť (24), o něž se MČ stará. Ve většině z nich je vyměněný písek a jsou odpovídajícím způsobem (oplocením) zajištěna proti znečištění, např. ze strany psů. Dětská hřiště dosud nejsou v lokalitě Kamechy. Volný pohyb psů na území města upravuje obecně závazná vyhláška Statutárního města Brna č. 13/2006. V příloze vyhlášky jsou vymezeny lokality, které mohou sloužit pro volný pohyb psů bez nutnosti náhubku nebo upoutání na vodítko. V Bystrci jsou tato místa v následujících lokalitách:

•

Heyrovského – pod komunikací Obvodová

•

Opálkova – pod domy č. 2-6 – směrem do Údolí oddechu

•

Valouškova – pod náspem Staré dálnice

•

Ondrouškova – mezi domy Ondrouškova, lichá čísla, a ZŠ Vejrostova

•

Laštůvkova – vedle parkoviště před domy č. 28-32

•

Černého – pod bloky 21-37 směrem do Údolí oddechu

•

Štouračova – pod sudými čísly směrem ke Staré dálnici

•

Kachlíkova – za domy č. 6 a 8 směrem k přehradě

•

Šemberova – pod zahrádkami vedle lesoparku Foltýnova

•

Teyschlova – rezerva pro tramvajový svršek

Většina obyvatel Bystrce je s tímto vymezením spokojena, jejich množství je vysoce nadprůměrné i v rámci města Brna. Otázkou je míra využití těchto lokalit, neboť řada obyvatel Bystrce poukazuje na psí exkrementy a nedostatečný postih majitelů psů, kteří znečištění dopouštějí, což by mohlo vypovídat o skutečnosti, že lidé preferují venčení v těsném okolí domu. Na území Bystrce se nachází většina prvků občanské vybavenosti běžné v samostatných sídlech a obcích, díky přítomnosti města Brna často i ve vyšší hustotě. Občanská vybavenost Bystrce jako celku je proto ve většině pohledů dostatečná, avšak s jistými rezervami. Už v současné době je nedostatečná kapacita mateřských škol, s ohledem na výstavbu obytného celku Kamechy bude tento stav neudržitelný. Špatná je i vybavenost území volnočasovými centry pro děti a mládež. Zdravotnictví a sociální služby pokrývají potřeby obyvatel, územní rezervy jsou v oblasti kolem ulic Černého a Kamechy. Společenský život zajišťuje Společenské centrum, sportovní infrastruktura se nachází zejména v okolí Brněnské přehrady. Okolím zastavěného území Bystrce procházejí turistické trasy a cyklotrasy, velké rezervy jsou však ve vedení cyklotras zastavěným územím. Ve srovnání s ostatními brněnskými sídlišti je Bystrc podvybavena maloobchodní sítí, nejde však o výjimečně vážný stav. Zvláště špatná vybavenost je pouze v okolí ulic Černého a Kamechy. Stravovací zařízení jsou lokalizována zejména do okolí přehrady a zbytek území MČ je podvybaven. Na území Bystrce se nenachází hřbitov, což je některými představiteli vnímáno jako nedostatek. Někteří obyvatelé vnímají jako nedostatek absenci veřejného WC.


srpen 2009



2.1.8 Spolkové aktivity Spolkové aktivity mají v Bystrci dlouholetou tradici. V současné době působí v Bystrci řada zájmových organizací orientovaných zejména na oblast sportu a tělovýchovy, ale i na další oblasti občanského života. Právě sport má však v Bystrci v rámci Brna velmi silné zastoupení. Tabulka 2.14: Zájmové organizace působící na území MČ Brno-Bystrc – volnočasové aktivity Organizace

Zaměření

Cílová skupina

Klubovna (sídlo)

Kontakt

45.PS SVRATKA

Pionýrská organizace – výlety do přírody, hry,

Děti a mládež

Větrná 18

Josef "Medvěd" Herclík, [email protected]

35. skautský oddíl Brno Panteři

Skautská organizace – výlety do přírody, hry,

Děti a mládež

Vrbovecká 2 (Foltýnova 37)

Ivan Hudec, ivan.hudec o2.com, Pavel Ondráček, [email protected]

SENIORKLUB BYSTRC

Setkávání seniorů, zájezdy

Senioři

Opálkova 6

Úsměvy, o.s.

Pomoc lidem s Downovým syndromem a jejich rodinám

Rodiny s lidmy s Downovým syndromem

Foltýnova 35

Marta Klementová, Lenka Mikuláštíková, 546 213 634, [email protected]

AC OLYMP Brno

Atletický klub

Děti a mládež

Rerychova 10

Josef Sečkář, [email protected], 546 212 216, 732 840 494

Ing. Karel Walter, [email protected], 776 227083

p. Vladimír Rajský

AC TRACK AND FIELD Brno

Atletický klub

Děti a mládež

Filipova 19 (tréninkové prostory*horní hřiště sportovního areálu Za Lužánkami)

Brněnský rekreační stolní tenis

Klub stolního tenisu

Veřejnost

Foltýnova 15

[email protected], 603 265652

Bystrc Youngh Athletic Club Brno

Atletický klub

Sportovní veřejnost

Laštůvkova 77 (objekt ZŠ)

Petr Křivka, [email protected], 546 224 090

FC DOSTA Bystrc-Kníničky

Fotbalový klub


Obvodová 4

Marcel Hejna, [email protected], 546 223 136, 731 452864

INNEBANDY KLUB Brno

Floorbalový klub

Krajní 15

Miroslav Mikšl, [email protected], 737 788616

Jachtklub KPS Brno

Klub vodních sportů


Nad Tanečkovým 1016

Dušan Koutný, Foltýnova 19

KARATE Bystrc oddíl tradičního karate

Oddíl Karate specializující se na tradiční Shotokan Ryu a sebeobranu


Fleischnerova 21

Miroslav Koťa, [email protected], 777 149939

Klub orientačního běhu Moira Brno

Klub orientačního běhu


Teyschlova 27

Michal Gross, [email protected], 547 152 222, 737 287737

SK LADY BOXKICK,o.s.

Klub dívčího boxu

Sportovní veřejnost ženy

Křenová (Ondrova 50)

Šárka Stoklásková, [email protected], 604 186 368

Šachový klub Bystrc Oilers,o.s.

Šachový klub

Veřejnost

Foltýnova 1 (Kuršova 10)

Jiří Řehůřek, [email protected], 777 744 401

RUGBY CLUB Brno-Bystrc

Rugby klub


J. Obrovského 2

Stanislav Luňák, [email protected]

TJ Bystrc o.s.

Lyžování, tenis, volejbal a další sportovní aktivity


U sokolovny 3

Miroslav Šmerek, 546 220 94, 603 936 219

TJ JACHTKLUB Brno



Přístavní 15

Ing. Ivo Sláma, [email protected], 543 246 082, 606 732 455


srpen 2009



TJ Lodní sporty Brno

Jachetní a veslařský oddíl


Rakovecká 30

Ing. Ivo Štorek (veslařský oddíl: Mgr. Ivo Klemeš, [email protected], jachetní oddíl: Ing. Petr Spousta, [email protected]), 546 210 023

TJ Námořní jachting



Rakovec

Ing. Miloš Křenek, [email protected], 548 575 663

TJ Průkopník Brno

Klub stolního tenisu


Černého 38

Taťjana Nováčková, [email protected], 549 291 284

TJ Sokol BystrcKníničky

Sportovní oddíl


J. Obrovského 5

Miroslav Šmerek, 546 220 946, 603 936219

Volejbalový klub MS Brno

Volejbalová klub


Kachlíkova 13

Jan Bartošek, [email protected], 546 210 494, 607 506200

Yacht club Bystrc Brno



Foltýnova 10

JUDr. Hana Klusáčková, 544 232 643, 607 767850

Zdroj: www.bystrc.cz, http://www.bts.cz/kluby.asp

V Bystrci působí i několik sdružení aktivně se podílejících na rozvoji městské části. Sdružení se v rámci svých aktivit zapojují do občanského života, rozhodování veřejné správy a vyjadřují se k aktuálním společenským tématům. Tabulka 2.15: Zájmové organizace působící na území MČ Brno-Bystrc – občanská společnost Název

Zaměření

Sídlo

Kontakt

Občanské sdružení “ Horní náměstí“

Ochrana přírody a krajiny, MČ Brno – Bystrc a v přilehlých lokalitách před veškerými, nevhodnými podnikatelskými záměry, investičními akcemi a stavbami, zvláště pak před výstavbou polyfunkčního centra vedeného pod názvem „Bystrc centrum ulice Kamechy a Lýskova „ umístěného v Bystrci II.

Lýskova 7

http://horninamesti.webpark.cz

„Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase KuřimTroubsko"

Ochrana zájmů občanů při přípravě realizace výstavby rychlostní komunikace R 43

Pálkova 16

Jana Pálková, [email protected], 608470415

Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady

Ochrana zájmů občanů při přípravě realizace výstavby rychlostní komunikace R 43

Píškova 14

Ing. Vladislav Singule, [email protected], 546 224 313

Zdroj: www stránky jednotlivých subjektů

V Bystrci působí řada zájmových organizací orientovaných na sportovní aktivity. Tyto organizace mají často celoměstskou působnost i význam. V rámci občanského života jsou významné i aktivity zájmových organizací věnujících se rozvoji městské části.

2.1.9 Ekologická situace a ochrana životního prostředí 2.1.9.1

Ovzduší

Z hlediska kvality ovzduší patří Bystrc v rámci města Brna mezi čisté lokality bez specifických problémů. Velký vliv na tento stav má převažující obytná funkce území bez výraznějších zdrojů znečištění a vzhledem k převažujícímu severozápadnímu proudění i příznivá poloha Bystrce, kdy vzdušným znečištěním města trpí spíše východní okraj města. V uzavřené Bystrcké kotlině se projevuje zvýšená četnost inverzních situací a přízemních mlh, což by mohlo způsobit problémy s udržením kvality ovzduší v případě výstavby rychlostní komunikace tímto územím. V rámci realizace Generelu ovzduší – Programu snižování emisí a imisí Statutárního města Brna, který je hlavním koncepčním materiálem v této oblasti, byla v Bystrci provedena v letech 2003-2005 rozsáhlá rekonstrukce (instalace kotlů na biomasu) kotelny Teyschlova. Většina veřejné dopravy na území Bystrce je ekologická, do budoucna však bude kvalita ovzduší ovlivňována rostoucí osobní dopravou. Specifickým problémem je hluková zátěž v sídlišti způsobená Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



dopravou a hluková zátěž v celém území Bystrce způsobená provozem Autodromu zejména v letních měsících. 2.1.9.2

Voda (vodní plochy, vodoteče)

Západní hranicí městské části prochází řeka Svratka, která je na většině svého toku na území Bystrce zachycena ve vodní nádrži Brněnská přehrada. Přehrada slouží k akumulaci vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku, zajištění vodárenského odběru pro úpravnu vody, zajištění odběru vody pro závlahu v Brně a pod Brnem, výroba elektrické energie ve vodní elektrárně, k rekreaci a vodním sportům, plavbě a rybářství. V posledních letech se přehrada potýká s problémem způsobeným výskytem sinic. Přítomnost sinic ve vodě znemožňuje koupání v letních měsících, a tak snižuje rekreační potenciál oblasti, který je dnes jedním z hlavních způsobů využívání lokality. Řešení uvedeného problému je dlouhodobým předmětem zájmu veřejné správy i odborníků v oblasti vodohospodářství. Stěžejním projektem obsahujícím řadu aktivit, které by měly vést k vyčištění přehrady, je v současné době projekt Čistá Svratka. Projekt zahájil Jihomoravský kraj a město Brno již v roce 2003. Dalšími spoluřešiteli jsou kraje Vysočina, Pardubický kraj a Povodí Moravy s.p. Iniciativou Městské části Brno–Bystrc bylo s Povodím Moravy domluveno, že břehy přehrady budou na podzim 2009 na Rakovci a na Sokolském koupališti očištěny od náletových dřevin. Tím se zlepší přístup k vodě a otevřou se pohledy na hladinu a protější břeh. K udržení čisté přehrady by měla přispět výstavba ČOV v sídlech na horním toku řeky a omezení produkce odpadních vod z rekreačních objektů na březích Brněnské přehrady. Kontrolní činnost likvidace odpadních vod z těchto objektů zajišťuje městská část Brno-Bystrc za využití dotací Statutárního města Brna. Z dalších vodních toků jde zejména o potoky v Přírodním parku Podkomorské lesy (Veverka, Rakovec, Horákův žleb, Vrbovec, a další bezejmenné). Poměrně četné jsou v Podkomorských lesech i studánky (např. Ríšova, Helenčina). Kvalita těchto toků je dobrá. 2.1.9.3

Veřejná zeleň, péče o krajinu (chráněná území, ÚSES)

Jednou z velkých předností městské části Bystrc je životní prostředí a stav přírody a krajiny v jejím katastrálním území. V Bystrci je registrováno 11 objektů Ústředního seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou ochrany přírody a krajiny. Tabulka 2.16: Chráněná území a přírodní prvky na území MČ Brno-Bystrc Kód

Kategorie

Název

Orgán ochrany přírody

Odborné pracoviště ochrany přírody

651

Přírodní památka

Mniší hora

Krajský úřad Jihomoravského kraje

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

901

Přírodní rezervace

Jelení žlíbek



1071

Jednotlivý strom

Lípa srdčitá

1085

Jednotlivý strom

Buk u Jeleního žlíbku

1088

Jednotlivý strom

Dub letní

1089

Jednotlivý strom

Dub letní

1087

Jednotlivý strom

Dub u hradu Veveří

1086

Jednotlivý strom

Jilm u hradu Veveří

1129

Přírodní rezervace

Krnovec



1457

Přírodní památka

Skalky u Přehrady



3113

Evropsky významná lokalita

Nad Brněnskou přehradou CZ0623344

Zdroj: http://drusop.nature.cz/


srpen 2009



Kromě toho se v katastrálním území Bystrce nachází významný krajinný prvek - Zářez silnice v Bystrci. Jde o geologicky cenný Amfibol-biotitický granodiorit typu Veverská Bitýška. Řada z těchto objektů se nachází v přírodním parku Podkomorské lesy vyhlášeném 1.11. 1989. Celková rozloha parku je 31,2 km2, lesní komplex je celoročně rekreačně využíván. Na území městské části jako součásti města Brna je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES), který má zajistit zvýšení ekologické stability krajiny příznivým působením na okolní, ekologicky méně stabilní části území, vytvořit předpoklady pro přežití a migraci druhů, podpořit možnosti polyfunkčního využívání krajiny, včetně rekreačního využití a uchování významných krajinných fenoménů. Katastrálním územím Bystrce by vzhledem k jeho ekologickému potenciálu mělo procházet několik biokoridorů a nacházet se zdě řada biocenter. S ohledem na kvalitu bydlení je kladena zvláštní péče veřejné zeleni v zastavěném území Bystrce. Zde jde zejména o tyto významné zelené plochy definované v pasportu zeleně města Brna. Tabulka 2.17: Významné plochy zeleně na území MČ Brno-Bystrc Číslo plochy

Název lokality

Dotčené parcely

Výměra lokality [m2]

180

Centrální park

1938/296, 1938/297, 1938/298, 1938/299, 1938/305, 7364/1, 7364/2, 7822/2, 7822/3, 1938/253 (část), 1938/254 (část), 1938/257 (část), 1938/259 (část), 1938/260 (část), 1938/261 (část), 1938/262 (část), 1938/263 (část), 1938/300 (část), 1938/301 (část), 19

26 576,67

181

Za ul. Černého

1142/259, 1142/33 (část)

21 473,48

182

Za ul. Foltýnovou

2054, 1996/1 (část), 2093/166 (část), 2093/172 (část), 2093/173 (část), 2093/174 (část), 2093/175 (část), 2093/177 (část), 2093/178 (část), 2093/179 (část), 2093/215 (část), 2093/216 (část), 2093/217 (část), 2093/32 (část)

31 827,01

Zdroj: http://gis.brno.cz/

Celkově je zastoupení zeleně v zástavbě hodnoceno obyvateli nedostatečně, se stavem veřejné zeleně jsou však obyvatelé spíše spokojeni. Kvalitou veřejných prostranství se v Bystrci mj. zabývá Komise pro regeneraci panelového sídliště. Z hlavních akcí, které byly v rámci humanizace sídliště v posledních letech realizovány, šlo zejména o výsadbu veřejné zeleně. Její zastoupení je však do budoucna vhodná dále rozšiřovat. 2.1.9.4

Odpadové hospodářství

Likvidace komunálního odpadu je v MČ Brno-Bystrc zajištěna v rámci komplexního systému nakládání s odpady města Brna, pravidelný svoz zajišťuje v rámci smlouvy s firmou SAKO, a.s., firma SITA CZ, a.s. (http://www.sako.cz/svoz/harmonogram-2009/). Svoz probíhá v závislosti na lokalitě jednou nebo dvakrát týdně. V MČ Brno–Bystrc se nachází dvě sběrná střediska odpadů – na ulici Páteřní a na parkovišti v ulici U Zoologické zahrady. Tabulka 2.18: Sběrné dvory na území MČ Brno-Bystrc Středisko

Pracovní doba

SSO Páteřní

Po14:00-18:00, Út-Pá 9:3013:30 14:00-18:00, So 9:3013:30, Ne14:00-18:00

SSO U ZOO

1.11.-31.3.: Út-Pá 8:0012:00+13:00-17:00, So 13:00-17:00, Ne 9:00-12:00 1.4.-31.10.: Út-Pá 8:00-12:

Provozovatel

Kontejnerová stání

ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.

papír - počet papír - objem papír - svoz sklo barevné - počet sklo čiré - počet sklo - objem sklo barevné - objem sklo čiré objem sklo barevné - svoz sklo čiré - svoz sklo barevné četnost sklo čiré - četnost PET lahve - počet PET lahve objem PET lahve - svoz textil - objem textil – svoz

ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.

papír - počet papír - objem papír - svoz sklo barevné - počet sklo čiré - počet sklo - objem sklo barevné - objem sklo čiré objem sklo barevné - svoz sklo čiré - svoz sklo barevné četnost sklo čiré - četnost PET lahve - počet PET lahve objem PET lahve - svoz textil - objem textil – svoz

Zdroj: http://gis.brno.cz


srpen 2009



V Bystrci se nachází 18 stanovišť nádob na separovaný sběr16. Jedná se o stanoviště s kontejnery na třídění bílého a barevného skla, papíru a PET plastů soustředěné vždy do jednoho místa. Jejich množství je vzhledem k počtu obyvatel nedostatečné, potřeba navýšení je zřejmá zvláště u nádob na papír. V rekreačních a zahrádkářských lokalitách bývá často v popelnicích umisťován nepatřičný bioodpad a lokality se potýkají s množstvím drobných černých skládek. Separace odpadů se mezi občany setkává se zájmem a aktivní účastí. V Bystrci dvakrát ročně probíhá i mobilní sběr drobného chemického odpadu (kosmetika, staré léky, zbytky barev, ředidel, postřiků, spreje, výbojky, ustalovače, autobaterie, staré oleje, znečištěné hadry, monočlánky, zářivky, chemikálie apod.). Sběr zajišťuje Ecotechniek CZ, spol. s r.o Katastrální území Bystrce se vyznačuje kvalitním životním prostředím a to nejen v rámci města Brna. Znečištěním málo dotčené ovzduší je znehodnocováno pouze hlukovou zátěží v okolí některých ulic a dopravních tahů. Slabou stránkou je špatná kvalita vody v Brněnské přehradě postižená sinicemi. Situace je v současné době komplexně řešena v rámci projektu Čistá Svratka. V okolí zastavěného území je řada chráněných území a územních prvků. V návrhu jsou i dosud nezrealizované prvky ÚSES. Péči o veřejnou zeleň je věnována pozornost i v zastavěném území, jsou zde však další možnosti pro její rozšiřování a související zlepšení funkčnosti veřejných prostranství. MČ má jako součást města Brna funkční systém odpadového hospodářství, nedostatečné jsou kapacity pro třídění papíru.

2.1.10 Rekreace a cestovní ruch Rekreační potenciál Bystrce je hned po obytné funkci její nejsilnější charakteristikou. Právě rekreační možnosti si většina obyvatel Brna při myšlence na Bystrc vybaví. Toto povědomí je oprávněné, neboť Bystrc má svým návštěvníkům mnoho k nabídnutí. 2.1.10.1 Primární nabídka Nejsilnější stránkou Bystrce je její přírodní potenciál tvořený zejména Podkomorskými lesy a Brněnskou přehradou. Příznivé geomorfologické, hydrologické, biologické i klimatické podmínky popsané v úvodu analytické části Programu umožňují provozovat aktivní turistiku, vodní sporty i rybolov. Kvalitu životního prostředí v okolí přehrady dokazuje řada chráněných oblastí – PP Mniší hora, PR Jelení žlíbek s původní bučinou pralesovitého charakteru s až 200 let starými mohutnými buky, PR Krnovec s přirozeným listnatým porostem ohroženými druhy rostlin, PP Skalky u přehrady. V katastrálním území Bystrce je i řada chráněných a významných stromů. Příroda městské části je součástí rozsáhlého komplexu obklopující západní a severní hranici města Brna. Na levém břehu přehrady navazuje na Podkomorské lesy s PP Kůlny, kde skalnaté stráně pokrývá zakrslá doubrava s bohatým bylinným patrem a PP Junácká louka, kde je zachovalá polokulturní louka s pestrým druhovým složením rostlin a množstvím motýlů. Chráněné území Břenčák je tvořeno skalnatými svahy s přirozeným listnatým lesním porostem a teplomilnou květenou. Od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši se táhne Přírodní park Údolí Bílého potoka. V kopcovité krajině mezi Kníničkami, Medlánkami a Kuřimí je PP Baba. Za jižní hranicí Bystrce navazuje chráněné území Pekárna - přirozený lesní porost s výskytem chráněných rostlinných druhů. Na severu je Pekárna ohraničena potokem Vrbovcem, který dále protéká Údolím oddechu a na horním konci v blízkosti ulice Pod Horkou se vlévá do řeky Svratky. Údolí odděluje Bystrc od oblasti Kohoutovických lesů a obory Holedná. Mezi nejvýznamnější historické památky a kulturní zajímavosti ovlivňující kulturně historický potenciál oblasti patří kromě památek uvedených v předchozích částech Programu zejména Státní hrad Veveří. Historie hradu sahá až do 12. či 13. století, jeho současný stav je ovlivněn nevhodným využíváním a snahami o jeho přestavbu na mezinárodní studentské a kongresové centrum ve druhé polovině 20.

16

Černého pod OC Letná u chodníku k ul. Filipové, Ečerova tržnice u Alberta, Filipova 1 u křižovatky s ul. Opálkovou, Heyrovského před č. 2, Kubíčkova u č. 21, nám. 28. dubna na parkovišti u OC Javor, Rerychova proti č. 22, Štouračova u velkého parkoviště, Teyschlova proti č. 14,16, U ZOO 22, Valouškova proti č. 1, Větrná proti č. 2, Vondrálova u Alberta, Černého před č. 39 a 32, Laštůvkova proti č. 65, Kachlíkova proti č. 13, Kuršova u č. 4, Teyschlova u č. 31 Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



století. Teprve roku 2000 byla zahájena jeho celková rekonstrukce a snahy o jeho „oživení“ začalo postupné zpřístupňování veřejnosti. V současnosti je hrad ve správě Národního památkového ústavu, roční návštěvnost dosahuje v posledních letech cca 65 000 osob. Řadu možností nabízí rovněž blízké okolí Bystrce. Za zmínku stojí např. kulturní památka Jarošův mlýn ve Veverské Bítýšce, v němž sídlí celoročně otevřené Muzeum řemesla mlynářského. Málo známá je možnost navštívit elektrárnu a hráz přehrady. Vyhledávaným místem turistů a rybářů jsou pozůstatky po těžbě a dopravě kaolínu z ložiska mezi Maršovem a Lažánkami. Jde zejména o bývalou železniční trať (někdy zvaná „Kuřimka“) a jezírko. Na turistický ruch má samozřejmě vliv blízkost turistických atraktivit ve městě Brně (Petrov, historický střed města, výstaviště atd.). Tyto atraktivity jsou hlavním cílem návštěvníků města. Území Bystrce je dějištěm několika tradičních kulturně-společenských a sportovní akcí. Největší akcí se během několika posledních let stala mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů IGNIS BRUNENSIS pořádaná v rámci programu „Brno – město uprostřed Evropy“ - festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří. Část ohňostrojné přehlídky se koná právě na hladině Brněnské přehrady, což na území Bystrce přivádí po několik jarních večerů pravidelně 150 000 – 200 000 návštěvníků. V rámci festivalu je v přístavišti Brněnské přehrady umístěno hlavní programové pódium, jež připravuje městská část BrnoBystrc (odbor kultury ÚMČ Brno-Bystrc), a probíhá i soutěž MISS PŘEHRADA 2009 pořádaná Statutárním městem Brno a MČ Brno-Bystrc. Přehrada se stává v průběhu letní sezóny často dějištěm sportovních závodů (běhy, lodní sporty), mezi veřejností jsou proslulé závody dračích lodí. Nedílnou součástí kulturních aktivit pořádaných MČ Brno-Bystrc je projekt Brněnský plenér - sochařské sympozium konané poprvé roku 1983 (od 1998 jako bienále) v prostorách Lodní dopravy DPMB na břehu Brněnské přehrady. Sochařská díla, která na sympoziu vznikají, bývají umístěna v areálu Brněnské přehrady a nově i ve veřejných objektech na území Bystrce (kostel, škola, DPS). Od roku 2004 je realizován projekt Dětského ateliéru, který zapojuje děti z bystrckých škol, jejichž díla jsou potom ve školách vystavena. Tradiční společenskou akcí s místní hodnotou jsou Bystrcké hody, na jejichž oživení má zásluhu jako pořadatel Odbor kultury ÚMČ Brno-Bystrc a Kulturní komise. První obnovené hody se konaly v červnu 2000, od tohoto roku se kolem svátku sv. Jana (26.6.) konají pravidelně. Městská část nově pořádá také Masopust (dříve Pálení čarodějnic), jehož program se skládá z části pro děti a pro dospělé. Potenciál má i památka na bystrckého rodáka Jakuba Obrovského - malíře, grafika, plastika, spisovatele, učitele a sportovce první poloviny 20. století. Ke stodvacátému výročí umělcova narození byla na jeho rodném domku na Náměstí 28. dubna v Brně-Bystrci odhalena pamětní deska. MČ již delší dobu usiluje o zřízení expozice Jakuba Obrovského v jeho rodišti, v Bystrci. Jednou z možností je umístění expozice na Státním hradě Veveří. 2.1.10.2 Sekundární nabídka Turistická suprastruktura tvořena ubytovacími a stravovacími kapacitami je v Bystrci zastoupena zejména v okolí Brněnské přehrady. Hromadné ubytování nabízejí následující zařízení v katastrálním území Bystrc: Tabulka 2.19: Hromadné ubytovací kapacity na území MČ Brno-Bystrc Zařízení

Adresa

Kontakt

Kategorie

Kapacita

hotel Santon

Přístavní 1064

546 12 4444, www.santon.cz

***

105 dvoulůžkových pokojů, 1 pokoj pro handicapovanou osobu, 5 apartmánů

Hotel Jelenice

Rakovecká 71

546 221 613, fax: 546 210 168, www.hotelbrno.cz

**

32 dvoulůžkových pokojích z toho v 5 apartmá

Hotel Rakovec

Rakovecká 74

546 210 026

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

12 dvoulůžkových pokojů

Hotel Kozí Horka Jaroslav Máša

Kozí horka 75 E

546 221 340, www.hotelkozihorka.cz

*

15 dvoulůžkových pokojů a 2 apartmány


srpen 2009

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Hotel Laguna

Kozí horka 17

Penzion nad Roklí

Jelenice 319 E

Penzion Smile - Lubomír Jelínek

Nám. 28. dubna 40

Penzion Prosperita

Strana 37 (celkem 52) 546 210 015

2–3 lůžkové pokoje Penzion

Nezjištěno

546 212 322, http://smile.onas.cz/

Penzion

Jednolůžkový pokoj, dvoulůžkový pokoj, třílůžkový pokoj, čtyřlůžkový pokoj

Chochola 265

546 221 266, fax: 546 210 961

Penzion

18 dvoulůžkových pokojů, 1 jednolůžkový pokoj s bezbariérovým přístupem

Chata Chochola

Ev. č. 324 Jihomoravská energetika, a.s.

545 1411110

Penzion

Nezjištěno

Chaty Jelenice, ev. č. 247, 248, č.p. 144,145

Brněnská přehrada Ředitelství silnic a dálnic ČR

549 133 350

Penzion

Nezjištěno

Penzion U Šplíchalů

Jelenice 350

546 224 290

Penzion

35 lůžek

Autocamp Obora

Rakovecká 72

602 705 677, www.autocampobora.cz

Kemp

Otevřeno květen – září. 160 lůžek v 1-5 lůžkových bungalovech, apartmány, prostor pro stany a karavany

Penzion Pohoda

Údolí oddechu,1145E

546 212 478, 723 504 713, www.penzionpohoda.net

Penzion

3 třílůžkové a 2 dvoulůžkové pokoje

Chata Pohoda

Kozí Horka, 2136

606 209 409, 549 258 056, www.chatapohoda.zde.cz

Penzion

7 pokojů s max. využitím 35 lůžek

DAMIR, PENSION ULMIE

Bystrc, 4804

546 221 124, www.ulmie.wz.cz

Penzion

Osm 2-4 lůžkových bungalovů

M&L Trend, s.r.o.

Páteřní 1155/5

602 790 421

Ubytovna

Nezjištěno

Zdroj: www stránky věnované ubytování na brněnské přehradě

Ubytovací kapacity se nacházejí i za hranicemi Bystrce, zejména na levém břehu přehrady na k.ú. Kníniček. Z významných kapacit jde zejména o hotel Maximus Resort (***,14 dvoulůžkových, 2 třílůžkové, 1 čtyřlůžkový pokoj, 2 apartmány), hotel Neptun (**, 14 dvoulůžkových pokojů a 13 třílůžkových pokojů), hotel Přehrada (*, 105 dvoulůžkových pokojů, 1 pokoj pro handicapovanou osobu, 5 apartmánů) a Camping Radka (kemp, prostor pro stany a karavany). Kapacita hromadných ubytovacích kapacit, jejichž počet a nabídka vychází vesměs z historických reálií, je v dnešní době díky sníženému rekreačnímu potenciálu Brněnské přehrady velmi naddimenzovaná a řada těchto subjektů má problémy s nedostatečnou návštěvností. Kromě hromadných ubytovacích kapacit jsou oba břehy Brněnské přehrady posety stovkami individuálních rekreačních chat. Nejvýznamnější chatové oblasti jsou na pravém břehu (k.ú. Bystrc) v lokalitách Rakovec, Kozí horka a dále v oblasti směrem k Rokli, na levém břehu (k.ú. Kníničky) pak v lokalitě Osada a v prostoru mezi Sokolským koupalištěm a přehradní hrází. Obliba chat ve srovnání s minulostí také klesá. Ve všech uvedených chatových oblastech jsou návštěvníkům k dispozici i stravovací kapacity a občerstvení. Centrem doprovodných služeb je však areál mezi přehradní hrází a Přístavištěm. Nachází se zde velké množství nejrůznějších hospůdek, restaurací a stánků, někdy s celoročním provozem. Velký rekreační potenciál mají i zahrádkářské kolonie nacházející se zejména v okolí sídliště na jeho jižním okraji. I obliba tohoto způsobu volného času však postupně opadá a řada zahrádek tak chátrá a negativně ovlivňuje vzhled těchto poloveřejných prostor. V řadě případů se stává, že se chaty v zahrádkářských i chatových koloniích stávají místem trvalého pobytu jejich obyvatel, z čehož plynou důsledky pro nutnost rozvoje technické infrastruktury (zejm. vodovodu a kanalizace). Turistická infrastruktura je v Bystrci a jejím bezprostředním okolí zastoupena zejména sportovními areály a zázemím pro aktivní trávení volného času. Dříve bylo velice oblíbené koupání v Brněnské Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



přehradě, kterému jsou její břehy na mnoha místech i přizpůsobeny. V posledních letech je však přehrada pro koupání využitelná pouze v období jara před začátkem výskytu sinic. Tradičním sportovním areálem je Sokolské koupaliště (k.ú. Kníničky), v němž se nachází středisko plážového volejbalu, kde se každoročně konají mistrovské turnaje. V okolí přehrady však zcela chybí nabídky moderních sportovních a volnočasových aktivit (tenisové kurty, tobogány, vodní fotbal, vodní lyže, bowling, petanque apod.). Zásadním nedostatkem je absence půjčovny lodí pro veřejnost. Aktivnímu trávení volného času slouží poměrně hustá síť turistických stezek spojující Bystrc a její okolí s Žebětínem, Masarykovým okruhem, Ostrovačicemi, hradem Veveří, Veverskou Bítýškou, Rozdrojovicemi, Komínem a dále s širším okolím. Využít lze i sítě čtyř cyklistických tras. Ta je sice hustá, nabízí však ještě dost příležitostí pro rozšíření. Tabulka 2.20: Cyklostezky a cyklotrasy na území MČ Brno-Bystrc a v jejím okolí Cyklostezka/cyklotrasa

Průběh trasy:

Trasa 1 – Pražská stezka (na území Brna „Svratecká“)

Brno, stadion FC Sparta – Brno, hala Rondo – Brno, Bystrc, přístav – Hrad Veveří – Veverská Bítýška – Čebín – Tišnov – Lomnice u Tišnova – Doubravník – Nedvědice – Pernštejn – (Praha).

Trasa 5005 – Brněnské kolečko

Brno, jih, Přízřenice – Troubsko – Brno, Bystrc, přístav – Brno, Řečkovice – Bílovice nad Svitavou – Brno, Líšeň – Šlapanice – Brno, jih, Přízřenice.

Trasa č. 5219

Trasa se u hradu Veveří připojuje k trase č. 1, umožňuje jízdu po protější straně Brněnské přehrady a cestu do Chudčic.

Trasa č. 5231 zv. Po stopách zrušených železničních tratí

Mokrá hora – Lelekovice - Kuřim - Veverská Bítýška. Navazuje na Pivní stezku začínající tamtéž a vedoucí k pivovaru Černá hora.

Západní rekreační stezka

Okrajová a rekreační stezka, trasa prochází okrajovými územími s přírodními a krajinnými zajímavostmi.

Zdroj: www.mapy.cz, www.brnonakole.cz

V těsném okolí přehrady však dochází ke směšování pěší a cyklodopravy, což má za následek výskyt řady kolizních a nebezpečných situací a snížení pohody návštěvníků. Pobyt u přehrady a turistické toulky je možné si zpestřit využitím lodní dopravy, která je vedena po tzv. malém okruhu (Bystrc - Kozí horka - Sokolské koupaliště- Osada - Rokle) nebo velkém okruhu (malý okruh a navíc: Obora - Zouvalka - Hrad - Mečkov - Skály - Veverská Bítýška). Celoměstský význam má průběžně modernizovaná ZOO na Mniší hoře s roční návštěvností téměř 300 000 osob. Dobrý vliv na návštěvnost měly v posledních letech úspěšné odchovy, mediálně známá jsou zejména mláďata ledního medvěda. Celorepublikový význam pak má Autodrom Masarykův okruh (k.ú. Žebětín), který je jedním z nejmodernějších závodních okruhů ve střední Evropě a díky světovým šampionátům - automobilové Grand Prix České republiky a motocyklové Velké ceny České republiky má hlubokou sportovní i společenskou tradici. I přes množství návštěvníků není okolí přehrady vybaveno žádnou informační infrastrukturou (informační kancelář, infocentrum, kiosek apod.). Nedostatečná je kapacita parkovišť a je třeba také upozornit na naprostou absenci veřejných WC. 2.1.10.3 Návštěvníci Návštěvníci Bystrce a jejího blízkého okolí jsou v naprosté většině z řad obyvatel města Brna, kteří se vydají k přehradě, do okolních lesů nebo nově také na hrad Veveří na vycházku či jednodenní výlet. Tyto uživatele turistické infrastruktury lze označit za turisty a výletníky a jejich zájmům a potřebám odpovídá i zdejší turistická infrastruktura. Převaha primární nabídky nad sekundární se projevuje v sezónnosti turistické návštěvnosti s jednoznačnou převahou letního období. Vícedenní návštěvníci bývají v této lokalitě ubytováni většinou pouze v rámci kongresového turistického ruchu a v dobách konání veletrhů nebo motoristických akcí. Další skupinou jsou vícedenní návštěvníci města Brna, jejichž hlavním cílem však není Bystrc a její okolí.


srpen 2009



Tato skutečnost odráží charakter Bystrce jako destinace17 cestovního ruchu. Dokud nedojde k obnovení rekreačního potenciálu přehrady (zejména navrácení možnosti koupání, ale i rozšíření nabídky moderních sportovních a volnočasových aktivit), nelze předpokládat, že by byla Bystrc samostatnou destinací schopnou uspokojit požadavky návštěvníků a přilákat nové. Bystrc do té doby bude potenciálními návštěvníky vnímána jako součást skutečné destinace Brno, případně i destinace „západní okolí Brna“ a z toho by měly vycházet i aktivity v oblasti propagace cestovního ruchu. Marketing cestovního ruchu oblasti probíhá v současné době bez aktivní podpory MČ. Jedinou aktivitou je spolupráce se státním hradem Veveří, která se projevuje budováním infrastruktury v okolí hradu (lávky pod hradem), ovšem bez významnější publicity. Kvalita primární nabídky Bystrce je dána zejména přírodním potenciálem území (geomorfologie, přehrada, lesy), přítomností hradu Veveří a akcemi pořádanými v rámci festivalu „Brno – město uprostřed Evropy“ - festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří. Sekundární nabídka je slabá. Významné jsou areály ZOO, autodromu v k.ú. Žebětín, využívané jsou i turistické trasy a cyklotrasy. V oblasti zcela chybí turistický informační systém. Dřívější rekreační potenciál přehrady v důsledku znečištění sinicemi rychle klesl, což se projevuje v poklesu zájmu návštěvníků o pobyt v přilehlých individuálních i hromadných ubytovacích kapacitách. Bystrc tak má dnes význam spíše jako výletní a vycházková lokalita.

2.1.11 Image MČ Brno-Bystrc Image je souhrn všech postojů, poznatků, zkušeností a vizuálních dojmů a pocitů, které jsou spojeny s určitým objektem. Z pohledu městské části je image možno definovat jako souhrn představ, pocitů, postojů a názorů, který spojuje člověka s městskou částí jako:

•

organizací (subjekt veřejné správy),

•

lokalitou (bydlení, podnikání, investice),

•

destinací (území, atraktivity a služby).

Nástrojem pro řízení image jsou prvky public relations. 2.1.11.1 Image organizace Image organizace je ovlivňována přístupem organizace ke klientům, kvalitou služeb, marketingovou i krizovou komunikací, organizačním vizuálním stylem, podnikovou kulturou, ale i zapojením organizace do charitativní a sponzoringové činnosti. Při řízení image organizace je třeba se zaměřit zejména na potřeby občanů:

•

vzájemná pomoc, respekt, spolupráce vyplývající z uvědomění si občana, že je součástí partnerského společenství,

•

zajištění veřejných služeb - vysvětlovat dosahování cílů, které naplňují v důsledku svěřených pravomocí,

•

kontrola hospodaření s veřejnými rozpočty - vysvětlovat daňovým poplatníkům svou práci a efektivní hospodaření s veřejnými prostředky,

•

orientace ve městě i na radnici.

Městská část Brno-Bystrc se o svou image stará v rozsahu běžném pro subjekty jejího typu. Hlavními komunikačními kanály jsou Bystrcké noviny, které vycházejí jako občasník a jsou zdarma distribuovány do schránek obyvatel MČ, a internetové stránky MČ www.bystrc.cz. Uvedené internetové stránky jsou v dnešní době již graficky zastaralé a uživatele na nich odradí zejména jejich nepřehlednost při hledání základních informací a prohlížení nižších úrovní menu. Zásadním problémem je nezveřejnění informací stanovených zákonem 106/1999 Sb. a standardu ISVS

17

Podle definice WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami CR, které si účastník CR nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Zpracovatel: Sdružení Regionální poradenská agentura s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

srpen 2009



pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup (http://web.mvcr.cz/archiv2008/micr/files/462/uvis_s012.01.02_20020222.pdf), kde jde zejména o rozpočet a o legislativu vydávanou v působnosti městské části. Absence těchto údajů působí jako významná překážka v kontrole hospodaření s veřejnými rozpočty. Úřad městské části nemá vypracován grafický manuál. MČ nedostatečně informuje o svých úspěších a realizovaných rozvojových záměrech (vybudování lávky pod hradem Veveří apod.). Potenciál přínosu ke zlepšení image tak není plně využit. V posledních letech na image Bystrce velice negativně působí spory představitelů městské části s několika obyvateli a představiteli místních občanských sdružení, kteří poukazují na problematické oblasti života v městské části nebo se snaží zabránit realizaci připravovaných rozvojových projektů (zejm. výstavbě Polyfunkčního domu na Horním náměstí). Veřejná zasedání ZMČ, která jsou také jedním z komunikačních kanálů, se poměrně často stávají dějištěm těchto rozporů, jež jsou dále šířeny prostřednictvím médií jako velice negativní reklama. U mimobrněnských obyvatel je Bystrc negativně zapsána jako blokátor výstavby R 43, která by měla výrazně ulehčit provozu v obcích na sever od Brna. Ke zlepšení image Bystrce a komunikace představitelů veřejné správy s veřejností by měl přispět předkládaný Program rozvoje městské části Brno-Bystrc a Anketa sloužící jako podklad k jeho zpracování. 2.1.11.2 Image lokality Image lokality je možno definovat jako celkový dojem, kterým lokalita působí na veřejnost, jako výsledek interakce všech zkušeností, dojmů, názorů a pocitů, které mají lidé v souvislosti s danou lokalitou. Image lokality je ovlivňována např. geografickými charakteristikami území, urbanistickým řešením sídla, socioekonomickou strukturou obyvatelstva, situací na trhu práce, dopravní dostupností, kvalitou a dostupností veřejných i komerčních služeb, charakterem bytového fondu nebo cenovou hladinou. Městská část Brno-Bystrc je jako lokalita pro bydlení a podnikání vnímána poměrně rozporuplně. Pomineme-li lokalizaci Bystrce jako součást druhého největšího města ČR se vším jeho zázemím, je jednoznačnou výhodou Bystrce kvalitní a zdravá příroda, dostatek příležitostí a zázemí pro aktivní relaxaci a trávení volného času, přítomnost Brněnské přehrady i s jejím zázemím a ZOO. Nevýhodou je strohá sídlištní struktura, relativní nedostatek služeb v sídlišti, poměrně velká vzdálenost z centra města Brna. Jako potenciální riziko pro atraktivitu lokality se jeví možnost výstavby R 43 středem sídliště. MČ se v současnosti budováním a řízením image lokality nezabývá. 2.1.11.3 Image destinace Destinace jsou obecně považovány za standardní, navzájem si konkurující územní jednotky cestovního ruchu. Image destinace je možno definovat jako celkový dojem, kterým destinace působí na veřejnost, jako výsledek interakce všech zkušeností, dojmů, názorů a pocitů, které mají lidé v souvislosti s danou destinací. Image destinace je ovlivněna řadou faktorů, jako jsou klima, krajina, kultura, spektrum a kvalita poskytovaných služeb, cenová hladina, sociální kontakty. U image destinace jde často o stereotypní, selektivní představu místa. Analýze image Bystrce jako destinace je věnována kapitola Cestovní ruch a rekreační potenciál. Řízením samostatné image v rámci města se nezabývá. Bystrc je v rámci města Brna i jeho okolí veřejnosti známou lokalitou. Má poměrně jasnou image, která však závisí na pohledu, kterým je vnímána (Bystrc jako organizace, lokalita, destinace). Relativně nejlepší image má Bystrc jako destinace, i v ostatních pohledech jsou však negativní aspekty pouze dílčí. Bystrc nevěnuje řízení své image v současnosti pozornost, což může být důvodem pro řadu negativních hodnocení a nevyužití potenciálu řady pozitivních prvků.


srpen 2009



2.2 SWOT analýza 2.2.1 Poloha a základní geografická charakteristika městské části S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Poloha na okraji města – dobrá dostupnost hlavních tahů mimo Brno

Poloha na okraji města – horší dostupnost do centra města

Poloha na okraji města – kvalitní životní prostředí Atraktivní přírodní prostředí – geomorfologie, biosféra Příznivé klimatické podmínky Přítomnost vodních prvků v krajině O (příležitosti)

T (hrozby)

Růst zájmu o Bystrc jako klidnou lokalitu na okraji mimo ruch centra města

Zhoršení kvality a rozsahu životního prostředí způsobené nedostatečnou ochranou a rozšiřováním urbanizovaných ploch města (Žebětín, Kamechy)

2.2.2 Doprava S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Dobrá dostupnost hlavních mimobrněnských silničních tahů Cyklotrasy v okolí přehrady s napojením na cyklotrasy regionálního i mezinárodního významu Kvalitní a spolehlivý systém veřejné dopravy (MHD, IDS JMK) Nový přestupní terminál „Zoologická zahrada“ Přítomnost lodní dopravy jako prvku rekreace

Nevyváženost dopravních směrů, výskyt ranní a večerní špičky ovlivňující individuální i hromadnou dopravu Absence rychlého spojení s centrem Přetížení některých silnic a ulic v intravilánu Bystrce a zvýšený hluk Nevyužité kapacity pro zlepšení dopravní situace (propojení ulic apod.) Nedostatečná kapacita parkovišť a ploch pro dopravu v klidu Nedostatečná síť cyklotras a cyklostezek v intravilánu Bystrce, neúplné řešení Nepříznivé podmínky pro pěší pohyb v území Absence železniční tratě

O (příležitosti)

T (hrozby)

Zlepšení dopravní dostupnosti mimobrněnských tahů i dopravní situace v intravilánu městské části vybudováním silnice R 43 Zlepšení parkovací situace výstavbou parkovacích domů apod. Omezování individuální automobilové dopravy podporou rozvoje veřejné dopravy např. prodloužením tramvajové trasy, zvýšením frekvence autobusových spojů, zavedením nových autobusových linek, zlepšením návaznosti spojů Propojení trolejbusové linky 30 s terminálem „Zoologická zahrada“

Přetížení dopravních tahů v ranní a večerní špičce, přetížení parkovacích kapacit a hlukové zatížení v důsledku rostoucího počtu obyvatel (i v okolí lokality) a rostoucí míry automobilizace Výstavba silnice R 43 středem zastavěného území bez adekvátních ochranných opatření Nedostatečné spojení nového obytného komplexu Kamechy veřejnou dopravou Nárůst cestovního ruchu

Dobudování cyklostezek a cyklotras, bezbariérové úpravy Vytvoření podmínek pro lepší pohyb pěších


srpen 2009



2.2.3 Technická infrastruktura S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Rozvinutá technická infrastruktura, výborný stav elektrické sítě, vysoký stupeň plynofikace, rozvinutý systém teplovodů (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství) Rekonstruovaný provoz teplárny na Teyschlově a zekologičtění jejího provozu Velmi dobrá nabídka služeb v oblasti telekomunikací a radiokomunikací

Technický stav vodovodů a kanalizací často odpovídá jejich stáří Znečišťování vody v přehradě a pokles zájmu o využívání rekreačních oblastí na levém břehu přehrady v důsledku jejich neodkanalizování

O (příležitosti)

T (hrozby)

Postupná modernizace relevantních částí sítí technické infrastruktury

Pasivní přístup k obnově technické infrastruktury Zhoršení kvality pitné vody v důsledku nerealizace připojení Bystrckých vodojemů na VOV Zhoršení kvality vody v přehradě v důsledku prodlužování pobytu obyvatel rekreačních a zahrádkářských chat bez vybudované kanalizace

Zlepšení kvality vody a životního prostředí a zvýšení zájmu o využívání rekreačních oblastí na levém břehu přehrady v souvislosti s jejich odkanalizováním

2.2.4 Obyvatelstvo a bydlení S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Bezprostřední kontakt obyvatel s okolní přírodou

Špatný stav bytového fondu panelové zástavby

Vysoký podíl obyvatelstva v produktivním věku a nízký podíl obyvatelstva v poproduktivním věku

Rozdělení území Bystrce tělesem Staré dálnice Nespokojenost občanů s čistotou veřejných prostranství

Existence Projektu regenerace panelového sídliště O (příležitosti)

T (hrozby)

Nárůst počtu obyvatel (zvláště v předproduktivním a produktivním věku) v důsledku obydlení komplexu Kamechy

Demografické změny – stárnutí obyvatelstva Nedostatek veřejných služeb reflektujících nárůst celkového počtu obyvatel a osob v předproduktivním a poproduktivním věku Pomalá privatizace bytového fondu

Regenerace panelových domů Realizace Projektu regenerace panelového sídliště s možností finanční podpory MMR Nízké ceny bydlení

Nedostatek prostředků na regeneraci panelových domů

Prostor pro výstavbu nových obytných objektů Vytvoření regulačního plánu MČ

2.2.5 Práce a podnikání S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Vysoký podíl obyvatelstva v produktivním věku, vysoký podíl ekonomicky aktivních osob Dobrá vzdělanostní struktura obyvatelstva

Vysoká intenzita vyjížďky do zaměstnání Malé množství pracovních příležitostí na území Bystrce Nemožnost ovlivnit množství pracovních příležitostí na území Bystrce městskou částí Absence velkých koridorů silniční dopravy – omezení dostupnosti a atraktivity podnikání

Množství podnikatelských subjektů - FO

O (příležitosti)

T (hrozby)

Existence ploch pro rozvoj podnikání ve službách, vymezení dalších ploch pro podnikání a jejich vybavení technickou infrastrukturou – prosazení do územního plánu města Brna Dostatečná a pestrá nabídka pracovních příležitostí ve městě Brně (Brno jako cíl zahraničních investic) Vytvoření podmínek pro rozvoj podnikání

Nezájem investorů Blokování realizace některých investičních záměrů občanskými aktivisty Nekoordinovaná spolupráce s MmB Nezaměstnanost způsobená globální ekonomickou krizí

Spolupráce s městem Brnem, developerskými společnostmi Rozvoj cestovního ruchu – ekonomická příležitost


srpen 2009



2.2.6 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Přítomnost specializované střední školy Dostatek kvalitních lékařů

Nedostatečná nabídka volnočasových a vzdělávacích aktivit pro děti a mládež

Přítomnost sociálních zařízení specializovaných i na péči o seniory

Nedostatečná vybavenost Bystrce II sportovní infrastrukturou Podprůměrná vybavenost území, zvláště některých lokalit (Bystrc II, okolí ul. Černého), maloobchodní sítí Podprůměrná vybavenost intravilánu stravovacími službami Existence jediné pobočka pošty v celé Bystrci

Existence využívaného Společenského centra s nadmístním významem Existence řady hřišť a sportovišť, možnost využití školních areálů veřejností Existence kulturních a historických objektů na území Bystrce, historická tradice sídla Doplňování kulturních prvků díly z Plenéru Přítomnost jednotky městské i státní policie O (příležitosti)

T (hrozby)

Blízkost města Brna se zázemím občanské vybavenosti Vybudování nové mateřské školy v lokalitě Kamechy

Demografický vývoj a z něj plynoucí nedostatečná kapacita mateřských škol a zařízení pro senoïory

Vybudování nových sociálních zařízení – kojenecký ústav Zlepšení technického stavu školských zařízení za využití veřejných zdrojů (SF EU) Výstavba nových obchodních center

Zablokování výstavby obchodních center Znečištění veřejných prostranství způsobené nedostatečným využitím prostor pro volný pohyb psů Nedostatečné zajištění občanské vybavenosti v lokalitě Kamechy

Vybudování nové pobočky KJM lokalitě Kamechy Schválení možnosti vybudovat v Bystrci hřbitov

Nedostatek financí na zajištění občanské vybavenosti, nezájem města Brna

2.2.7 Spolkové aktivity S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Vysoký počet zájmových organizací působících na území Bystrce Zájem obyvatel Bystrce o veřejný život, existence organizací aktivně se zapojujících do rozvoje městské části Obnova kulturních tradic, snaha MČ o pestrý kulturní a společenský život

Jednostranné zaměření většiny zájmových organizací na sport

O (příležitosti)

T (hrozby)

Zapojení zájmových organizací do veřejného života Zlepšení podmínek pro činnost zájmových organizací

Zhoršení image Bystrce jako organizace následkem rozporů s občanskými iniciativami


srpen 2009



2.2.8 Ekologická situace a ochrana životního prostředí S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Dobrý stav životního prostředí Rekonstrukce teplárny a převod na ekologický provoz

Nadměrná hluková zátěž v některých lokalitách Nízká kvalita vody v Brněnské přehradě

Převažující ekologické prostředky hromadné dopravy Množství krajinné i rekreační zeleně v těsné blízkosti sídliště

Nedostatek nádob pro separovaný sběr (zvláště papír) Černé skládky v rekreačních a zahrádkářských koloniích

Existence řady chráněných oblastí a objektů Fungující systém odpadového hospodářství setkávající se se zájmem občanů O (příležitosti)

T (hrozby)

Navýšení podílu ekologických způsobů hromadné dopravy Realizace projektu Čistá Svratka a trvalé vyčištění vody v přehradě Realizace funkčního systému prvků ÚSES

Rostoucí dopravní zatížení ohrožující kvalitu ovzduší Narušení kvality životního prostředí nárůstem návštěvnosti a rozvojem cestovního ruchu Narušení kvality životního prostředí případnou výstavbou R 43

Rozšíření systému separovaného sběru odpadů o sběr biologického odpadu, zejména v okolí rekreačních osad Podpora environmentálních opatření ze SF EU

Pokles množství krajinné zeleně v důsledku výstavby v intravilánu i na okrajích Bystrce Neúspěch při snahách o vyčištění přehrady

Zabezpečení realizace většiny environmentálních opatření komplexně městem Brnem

Malá spolupráce občanů při snaze o likvidaci černých skládek v rekreačních a zahrádkářských osadách Nedostatek finančních prostředků na zajištění kvality životního prostředí

2.2.9 Rekreace a cestovní ruch S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Bohatá primární nabídka cestovního ruchu, oblast i její okolí s vysokým rekreačním potenciálem

Nízká kvalita vody v přehradě snižující rekreační potenciál oblasti Slabá sekundární nabídka cestovního ruchu, nedostatek moderních atraktivit Absence kvalitních turistických služeb (např. převažující přítomnost bufetů a stánků rychlého občerstvení)

Tradice Brněnské přehrady jako rekreační oblasti

Směšování pěší a cyklodopravy v okolí přehrady Nedostatečná informovanost návštěvníků Neexistence sociálního zázemí pro návštěvníky Výrazná sezónnost cestovního ruchu Nepřipravenost rozvojových projektů, nezájem subjektů cestovního ruchu o spolupráci Nedostatečná propagace potenciálu pro cestovní ruch a volný čas O (příležitosti)

T (hrozby)

Rostoucí zájem veřejnosti o hrad Veveří

Pokles zájmu návštěvníků o lokalitu v důsledku nedostatečného rekreačního potenciálu znečištěné Brněnské přehrady Pokles zájmu návštěvníků o lokalitu v důsledku nedostatečného rekreačního potenciálu daného zastaralou sportovní a volnočasovou infrastrukturou

Růst obliby turistiky, cykloturistiky a hippoturistiky Vybudování sportovišť pro moderní a populární sporty Konání vrcholných sportovních soutěží Spolupráce se Státním hradem Veveří, podpora rozvoje Zoologické zahrady Propagace oblasti a provázání marketingových aktivit na aktivity partnerů (Brno, okolní obce, Lesy ČR, soukromí poskytovatelé služeb) Možnosti dotačních programů na podporu cestovního ruchu ze SF EU

Narušení krajiny neorganizovanou turistikou Nezájem potenciálních partnerů o spolupráci Nedostatečná vůle pro vytvoření projektových záměrů pro využití prostředků ze SF EU


srpen 2009



2.2.10 Image MČ Brno-Bystrc S (silné stránky)

W (slabé stránky)

Dobré povědomí o Bystrci mezi veřejností Relativně dobrá image Bystrce jako destinace

Nulové aktivity v řízení image Nepřehledné www stránky s řadou chybějících údajů Špatná komunikace s veřejností a informování o úspěších a realizovaných projektech

O (příležitosti)

T (hrozby)

Zlepšení image využitím možností jeho řízení

Problematika výstavby R 43 a postoj představitelů MČ a veřejnosti Zhoršení image MČ Brno-Bystrc jako organizace v důsledku rozporů s představiteli některých zájmových organizací

Silnější spolupráce s partnery z veřejné i soukromé sféry


srpen 2009



3 Návrhová část 3.1 Stanovení souhrnné strategické vize rozvoje MČ Brno-Bystrc „MČ Brno-Bystrc je územím, které díky svým environmentálním kvalitám, dostatečnému občanskému zázemí a dobré dopravní dostupnosti města Brna se všemi jeho příležitostmi umožňuje svým obyvatelům prožívat kvalitní život s možnostmi všestranného rozvoje, oblíbeným územím s bohatou nabídkou volnočasových aktivit, které je rekreačním zázemím města i okolí.“

3.2 Strategické cíle, specifické cíle a rozvojová opatření Naplnění vize stojí na čtyřech pilířích, které jsou definovány jako strategické cíle: A.

Zachování kvality životního prostředí

Kvalitní životní prostředí je jednou z hlavních předností městské části. Zdravé životní prostředí má pozitivní vliv na atraktivitu území ve všech jeho sférách. Činností obyvatel, realizací rozvojových projektů nebo nedůslednou ochranou nesmí docházet k jeho degradaci. B.

Zajištění vhodných podmínek pro bydlení a jeho rozvoj

Obytná funkce je dnes hlavní funkcí městské části. Tato funkce je umocňována další bytovou výstavbou v lokalitě Kamechy. Zajištění vhodných podmínek pro bydlení znamená komplexní zajištění kvality řady prvků dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení. S bydlením úzce souvisí i zajištění nabídky volnočasových aktivit a podpora občanské společnosti. Žádný z těchto aspektů nesmí být opomíjen. C.

Zajištění vhodných podmínek pro podnikání a jeho rozvoj

Bystrc funguje jako zázemí pracovní síly pro město Brno, městská část sama není schopna vytvářet větší množství pracovních míst. Územní limity umožňují podporu podnikání zejména v oblasti obchodu a služeb. Na území je však nedostatečně uspokojená poptávka a obyvatelé vytvářejí tlak na jejich rozvoj. D.

Zajištění vhodných podmínek pro rekreaci

Rekreační potenciál a tradici Brněnské přehrady jako rekreační oblasti je třeba využít pro další rozvoj území. Je třeba následovat současné trendy rozvoje cestovního ruchu, spolupracovat s partnery a propagovat lokalitu i za hranicemi destinace. Komplexní rozvoj území s důrazem na kvalitní komunikaci s dotčeným skupinami a subjekty zajistí i dobrou image MČ Brno-Bystrc.


srpen 2009



Specifické cíle

Strategický cíl

Pro naplnění vize MČ Brno-Bystrc byly strategické cíle rozpracovány do specifických cílů a rozvojových opatření vycházejících ze silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb identifikovaných ve výše uvedené analýze.

A. Zachování kvality životního prostředí

B. Zajištění vhodných podmínek pro bydlení a jeho rozvoj

C. Zajištění vhodných podmínek pro podnikání a jeho rozvoj

D. Zajištění vhodných podmínek pro rekreaci

A.1 Ochrana přírody a krajiny extravilánu MČ

B.1 Zajištění technické infrastruktury

C.1 Podpora podnikání a budování infrastruktury pro podnikání

D.1 Zajištění doprovodného zázemí pro přístup a pohyb návštěvníků

A.2 Environmentální péče o intravilán MČ

B.2 Zajištění dopravní dostupnosti a prostupnosti

C.2 Komunikace s podnikateli investory

C.1 Podpora rozvoje (sekundární) nabídky

A.3 Odpadové hospodářství

B.3 Zajištění občanské vybavenosti

D.3 Podpora komunikace a spolupráce v cestovním ruchu

B.4 Podpora zájmových organizací a občanského života

B.5 Zajištění vzhledu a funkčnosti veřejných prostranství sídliště

B.6 Zlepšování podmínek pro regeneraci objektů k bydlení a rozvoj nových lokalit

B.7 Komunikace s obyvateli


srpen 2009



A. Zachování kvality životního prostředí A.1 Ochrana přírody a krajiny extravilánu MČ Cílem je ochrana přírody a krajiny jako jednoho z hlavních faktorů atraktivity území městské části. Vzhledem k omezeným kompetencím MČ bude probíhat ve spolupráci s příslušnými organizacemi a subjekty. Rozvojová opatření:

•

Podpora projektu Čistá Svratka

•

Podpora realizace ÚSES

•

Spolupráce s městem Brnem

•

Aktivní a důsledná ochrana přírody při přípravě projektu silnice R 43

A.2 Environmentální péče o intravilán MČ Cílem je zachování a rozvoj environmnetálních hodnot území v zastavěném území a ochrana významných prvků zeleně. Rozvojová opatření:

•

Regenerace veřejných prostranství

•

Ochrana obyvatel před nadměrným hlukem a ochrana kvality ovzduší

A.3 Odpadové hospodářství Cílem je podpora specifického způsobu ochrany životního prostředí. Vzhledem k omezeným kompetencím MČ bude probíhat ve spolupráci s příslušnými organizacemi a subjekty, zejména MmB. Rozvojová opatření:

•

Podpora separace a recyklace odpadu

•

Aktivní boj proti černým skládkám v rekreačních a zahrádkářských oblastech


srpen 2009



B. Zajištění vhodných podmínek pro bydlení a jeho rozvoj B.1 Zajištění technické infrastruktury Cílem je zajištění dostatečné kvality a kapacity všech prvků technické infrastruktury umožňující bezproblémové bydlení všem současným obyvatelům i další výstavbu nových obytných objektů. Vzhledem k omezeným kompetencím MČ bude probíhat ve spolupráci s příslušnými organizacemi a subjekty, zejména MmB. Rozvojová opatření:

•

Vybudování kanalizace v rekreačních oblastech na břehu přehrady

•

Podpora dalších rozvojových projektů vodohospodářské infrastruktury

B.2 Zajištění dopravní dostupnosti a prostupnosti Cílem rozvojových opatření je udržení a rozvoj kvalitní dopravní infrastruktury umožňující rychlou a funkční obsluhu území při respektování ekologických aspektů této problematiky. Páteří dopravního systému by měl být ekologický systém veřejné dopravy, důraz bude kladen i na podporu individuální bezmotorové dopravy. Vzhledem k omezeným kompetencím MČ bude probíhat ve spolupráci s příslušnými organizacemi a subjekty, mj. MmB a DPMB. Rozvojová opatření:

•

Podpora dopravního propojení Bystrce se severní a východní částí Brna

•

Odvedení dopravy z přetížených ulic úpravami dopravní koncepce sídliště

•

Zajištění dopravní dostupnosti lokality Kamechy

•

Podpora řešení automobilové dopravy v klidu (garážové parkování, parkovací domy apod.) – zejména v problémových lokalitách sídliště a u ZOO

•

Vytvoření podmínek pro pohodlný pohyb pěších (vč. bezbariérových prvků)

•

Vytvoření podmínek pro rozvoj cyklodopravy

•

Podpora (územního i funkčního) rozvoje systému veřejné dopravy

B.3 Zajištění občanské vybavenosti Občanská vybavenost zahrnuje oblast školství, zdravotnictví, sociální péče, zázemí pro společenské a sportovní aktivity, kultura a památky, komerční služby a maloobchodní síť. Cílem uvedených rozvojových opatření je vybavení území dostatečným množstvím prvků občanské vybavenosti ve vhodné struktuře respektující současné potřeby obyvatel, aktuální trendy i demografický vývoj v oblasti. Rozvojová opatření:

•

Vybudování nových mateřských škol

•

Zajištění technické i estetické kvality školních objektů za využití finančních prostředků SF EU

•

Podpora mimoškolních a volnočasových aktivit, spolupráce s CVČ Bystrouška a zájmovými organizacemi

•

Udržení současné úrovně zdravotnické a sociální infrastruktury a podpora jejího rozvoje

•

Podpora územní ochrany pro výstavbu a výstavby nových center obchodu a služeb, zvláště v lokalitách, které jsou nebo by v budoucnu mohly být těmito prvky podvybavené

•

Podpora rozvoje infrastruktury pro sport a volný čas


srpen 2009



•

Ochrana kulturních a historických prvků

•

Podpora rozvoje služeb, které nejsou ve správě MČ Brno-Bystrc (pošta, KJM apod.)

•

Zvýšení informovanosti obyvatel o možnostech využití veřejných i soukromých služeb na území MČ Brno-Bystrc

B.4 Podpora zájmových organizací a občanského života V Bystrci působí řada většinou sportovně orientovaných zájmových organizací. Obyvatelé Bystrce se však aktivně zapojují i do veřejného života a mají zájem o rozvoj MČ. Cílem MČ je spolupráce v rozvojových aktivitách a společná účast obyvatel a představitelů veřejné správy na životě v Bystrci, která může být inspirující a přínosná pro všechny zúčastněné. Přístup městské části vychází z poznatku, že osobní zapojení vždy zvyšuje jejich vlastní zájem a angažovanost. Rozvojová opatření:

•

Rozvoj spolupráce se zájmovými organizacemi působícími na území Bystrce a v jejím bezprostředním okolí

•

Zlepšení podmínek pro činnost zájmových organizací

•

Podpora kulturních aktivit obyvatelstva

B.5 Zajištění vzhledu a funkčnosti veřejných prostranství sídliště Cílem uvedených rozvojových aktivit je zlepšení vzhledu a funkčnosti veřejných prostranství, což je jedním z hlavních faktorů pobytové pohody a míry využití okolí domu k trávení volného času a pěší či cyklodopravě. Rozvojová opatření:

•

Výsadba veřejné zeleně

•

Podpora údržby a zajištění čistoty veřejných prostranství

•

Realizace Projektu regenerace panelového sídliště

•

Využití veřejných prostředků na rozvojové aktivity

•

Usilovat o vytvoření regulačního plánu Bystrce

B.6 Zlepšování podmínek pro regeneraci objektů k bydlení a rozvoj nových lokalit Uvedené rozvojové aktivity doplňují výše uvedené aktivity zaměřené na vzhled a funkčnost veřejných prostranství, na jejichž tvorbě se obytné domy podílejí. Cílem opatření je však zejména zajištění současného standardu bydlení. Rozvojová opatření:

•

Podpora privatizace bytového fondu

•

Podpora vlastníků bytových domů při přípravě a realizace regenerací a revitalizací


srpen 2009



B.7 Komunikace s obyvateli Komunikace je v dnešní medializované době základním faktorem úspěšné spolupráce a distribuce informací. Při komunikaci je třeba dbát na principy PR a využívat jejich prostředků. Rozvojová opatření:

•

Zkvalitnění www stránek

•

Rozšíření komunikačních kanálů

•

Zvýšení důrazu na PR aktivity

C. Zajištění vhodných podmínek pro podnikání a jeho rozvoj C.1 Podpora podnikání a budování infrastruktury pro podnikání Podnikání je prvním předpokladem pro poskytování komerčních služeb v území. Bystrc dnes nabízí málo příležitostí pro podnikání a drtivá většina obyvatel vyjíždí za prací za hranice městské části. Předpokladem pro oživení sídliště je právě podpora podnikání. Rozvojová opatření:

•

Vypracování studie pro možnost využití ploch pro pracovní činnosti, především obchod a služby

•

Podporovat využití ploch pro pracovní činnosti, především obchod a služby

•

Podpora aktivit vedoucích ke zvýšení počtu pracovních míst na území Bystrce

C.2 Komunikace s podnikateli investory Komunikace je dnes základním faktorem úspěšné spolupráce a distribuce informací mezi potenciální investory. Investorům je třeba poskytnout dostatek argumentů pro vynaložení investic právě v uvažované lokalitě. Při komunikaci je třeba dbát na principy PR a využívat jejich prostředků. Rozvojová opatření:

•

Rozšíření komunikačních kanálů - spolupráce s developerskými společnostmi, městem Brnem apod.

•

Zvýšení důrazu na PR aktivity


srpen 2009



D. Zajištění vhodných podmínek pro rekreaci D.1 Zajištění doprovodného zázemí pro přístup a pohyb návštěvníků Hlavní rekreační lokalitou Bystrce je okolí Brněnské přehrady. Lokalita však nerespektuje současné požadavky návštěvníků a standard doprovodných služeb v cestovním ruchu. Rozvojová opatření:

•

Podpora dopravní dostupnosti brněnské přehrady

•

Rozšiřování parkovacích možností v okolí přehrady

•

Budování informačních systémů v okolí přehrady i na celém území Bystrce

D.2 Podpora rozvoje (sekundární) nabídky Největší předností Bystrce jako destinace cestovního ruchu je kvalitní a široká primární nabídka tvořená přírodním prostředním, historickými objekty a tradicemi. Ve srovnání s kvalitou primární nabídky je sekundární nabídka poměrně slabá. Cílem uvedených opatření je obnovit rekreační potenciál přehrady podporou rozvoje moderních sportovních atrakcí a způsobů využití volného času. Rozvojová opatření:

•

Podpora konání sportovních událostí a dalších specifických událostí

•

Podpora rozvoje kvalitních turistických služeb

•

Podpora rozvoje moderní sportovní a volnočasové infrastruktury uspokojující poptávku návštěvníků

•

Větší využití potenciálu vodní plochy (půjčovna lodí apod.)

•

Podpora rozvoje cyklodopravy v okolí přehrady s využitím finančních prostředků SF EU

•

Snaha o oddělení pěší a cyklodopravy v bezprostředním okolí přehrady

D.3 Podpora komunikace a spolupráce v cestovním ruchu Komunikace a spolupráce je v dnešní době základním faktorem úspěšného zapojení do turistického průmyslu. Spolupráce v cestovním ruchu umožňuje nabízet komplexnější služby a přizpůsobit nabídku aktuálním trendům a potřebám potenciálních návštěvníků. Spolupráce umožňuje realizovat i komplexnější a propracovanější propagační kampaně. Při komunikaci je třeba dbát na principy PR a využívat jejich prostředků. Rozvojová opatření:

•

Rozšíření komunikačních kanálů - spolupráce se soukromými podnikateli, představiteli veřejné správy v okolních sídlech, NPÚ a ostatními subjekty působícími na hradě Veveří

•

Propagace oblasti a jejího rekreačního potenciálu


srpen 2009

PROGRAM ROZVOJE MČ BRNO-BYSTRC KONCEPT

Recommend Documents