Program podpory samostatného bydlení. Operační manuál. Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011) strana 1

Program podpory samostatného bydlení Operační manuál 2011

Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 1

Obsah: 1

Poslání organizace .............................................................................................................. 5

2 2.1 2.2 2.3

Způsob zpracování, aktualizace a kontroly dodržování operačního manuálu ........................ 5 Vytvoření operačního manuálu ................................................................................................... 5 Aktualizace operačního manuálu ................................................................................................. 5 Kontrola dodržování operačního manuálu .................................................................................. 5

3.1 3.2 3.3

Profil služby ........................................................................................................................ 6 Organizační pavouk celé organizace ............................................................................................ 6 Zapojení služeb občanského sdružení Fokus Mladá Boleslav do regionálního systému služeb .. 7 Obecné organizační schéma jednotlivých služeb ......................................................................... 8

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.2

Tým sociální rehabilitace – podpora samostatného bydlení ................................................. 8 Složení týmu PSB .......................................................................................................................... 8 Vedoucí týmu .............................................................................................................................. 8 Zástupce vedoucího týmu ........................................................................................................... 8 Pracovník týmu ........................................................................................................................... 8 Zástupnost v týmu ....................................................................................................................... 9

5.1 5.2 5.3

Vzdělání povinné a doporučené .......................................................................................... 9 Vzdělání povinné při nástupu: ..................................................................................................... 9 Doporučené vzdělání k doplnění během práce ........................................................................... 9 Supervize ...................................................................................................................................... 9

6.1 6.2

Náplně práce ...................................................................................................................... 9 Náplň práce vedoucího Týmu PSB o. s. FOKUS Mladá Boleslav ................................................... 9 Náplň práce pracovníka PSB o.s. FOKUS Mladá Boleslav ......................................................... 10

7.1 7.1.1 7.1.2 7.2 7.2.1 7.2.2

Struktura porad ................................................................................................................ 11 Porady týmu PSB ........................................................................................................................ 11 Pravidelné porady týmu ............................................................................................................ 11 Mimořádné porady týmu .......................................................................................................... 12 Porady v rámci celé organizace: ................................................................................................. 12 Provozní porady celého týmu ................................................................................................... 12 Porady s ostatními službami v organizaci ................................................................................. 12

8.1 8.1.1 8.1.2 8.2 8.2.1 8.2.2

Dokumentace ................................................................................................................... 12 Dokumentace týkající se fungování týmu: ................................................................................. 12 Zápis porady pravidelné porady týmu ...................................................................................... 12 Zápis mimořádné porady týmu PSB: ......................................................................................... 13 Dokumentace týkající se práce s klienty: ................................................................................... 13 Složka s písemnými dokumenty ................................................................................................ 13 Databáze ................................................................................................................................... 13

9.1 9.2 9.2.1

Systém ochrany osobních údajů ........................................................................................ 14 Obecně ....................................................................................................................................... 14 Předávání informací v týmu a organizaci ................................................................................... 14 Schůzka nad vyplněním formuláře o osobních údajích ............................................................. 15

10 10.1 10.1.1 10.1.2 10.2

Vyřizování stížností a řešení konfliktů ............................................................................... 15 Vyřizování stížností .................................................................................................................... 15 Pro klienta ................................................................................................................................. 15 Pro zaměstnance ....................................................................................................................... 16 Řešení konfliktů v týmu.............................................................................................................. 16

11 11.1

Služba ............................................................................................................................... 16 Poslání služby: ............................................................................................................................ 16

3

4

5

6

7

8

9


strana 2

11.2 11.2.1 11.2.2 11.3 11.3.1 11.3.2 11.4 11.4.1 11.4.2 11.4.3 11.4.4 11.5 11.5.1 11.5.2 11.5.3 11.6 11.6.1 11.6.2

Cíle služby .................................................................................................................................. 16 Cíle vzhledem ke klientovi......................................................................................................... 16 Cíle vzhledem ke službě ............................................................................................................ 17 Charakter a základní principy poskytování služby ..................................................................... 17 Charakter služby ....................................................................................................................... 17 Principy služby .......................................................................................................................... 18 Cílová skupina ............................................................................................................................ 18 Dle diagnózy .............................................................................................................................. 18 Dle regionu ................................................................................................................................ 18 Dle věku .................................................................................................................................... 18 Dle potřebnosti ......................................................................................................................... 18 Kritéria pro poskytnutí služby .................................................................................................... 19 První kontakt s klientem (vstupní rozhovor) ............................................................................. 19 Týmová diskuse o vstupu klienta do služby .............................................................................. 19 Uzavření smlouvy o poskytování služby podpory v samostatném bydlení ............................... 20 Systematická práce s klientem ................................................................................................... 20 Obecné zásady .......................................................................................................................... 20 Jednotlivé fáze procesu psychosociální rehabilitace ................................................................ 20

12 12.1 12.2 12.3 12.4 12.4.1 12.4.2 12.5 12.6

Pracovní postupy .............................................................................................................. 23 První kontakt s klientem (vstupní rozhovor) .............................................................................. 23 Týmová diskuse o vstupu klienta do služby ............................................................................... 24 Uzavření smlouvy o poskytování služby PBS .............................................................................. 24 Mapování potřeb v oblasti samostatného bydlení .................................................................... 24 Co se mapuje ............................................................................................................................. 24 Jak se mapuje ............................................................................................................................ 25 Vytvoření rehabilitačního plánu ................................................................................................. 25 Intervence vedoucí k naplnění rehabilitačního plánu ................................................................ 25

13 13.1 13.1.1 13.1.2 13.1.3 13.1.4

Základní činnosti při poskytování podpory samostatného bydlení: .................................... 25 Pomoc při zajištění chodu domácnosti ...................................................................................... 25 Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí ........................................................ 25 Podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti .......................... 26 Pomoc při údržbě domácích spotřebičů ................................................................................... 26 Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování ................................................................................................................................... 26 Pomoc se zajištěním stravy ........................................................................................................ 26 Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami .................. 27 Sociální dávky ............................................................................................................................. 28 Nakládání s příspěvkem na péči ................................................................................................ 28 Žádost o dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi ................................................. 28 Intervence související s invalidními důchody ............................................................................ 28 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti ............................................................................... 30 Podpora při zvládání výchovy dětí v rodině .............................................................................. 30 Pracovně výchovná činnost s dětmi .......................................................................................... 30 Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností ............ 30 Obsluha mobilního telefonu ..................................................................................................... 30 Psaní žádostí, dopisů ................................................................................................................. 30 Dodržování medikace ............................................................................................................... 31 Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob .................................................................. 31 Podpora v oblasti partnerských vztahů ..................................................................................... 31 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu ................... 32 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím ........................................................... 32 Doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět ...................................................................................................................... 32 Doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět ................. 32

13.2 13.3 13.4 13.4.1 13.4.2 13.4.3 13.5 13.5.1 13.5.2 13.5.3 13.5.4 13.5.5 13.5.6 13.5.7 13.5.8 13.5.9 13.6 13.6.1 13.6.2


strana 3

13.6.3 13.7 13.7.1 13.7.2 13.7.3 13.7.4 13.8 13.8.1 13.8.2

Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů .......................................... 32 Sociálně terapeutické činnosti ................................................................................................... 33 Podpora při komunikaci s lékařem ........................................................................................... 33 Nácvik, jak si říct o pomoc......................................................................................................... 33 Komunikace se spolubydlícími nebo sousedy ........................................................................... 33 Nácvik telefonického rozhovoru ............................................................................................... 33 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí ......... 34 Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů ............................... 34 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí .................................................................................. 34

14 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5

Spolupráce se sociální sítí klienta ...................................................................................... 34 Kontakt ze strany blízké osoby aktivního klienta ....................................................................... 34 Asertivní kontaktování osob z okolí klienta ............................................................................... 35 Kontakt s rodinou ....................................................................................................................... 35 Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta .................................................................. 36 Rodina či sociální prostředí klienta ohrožuje ............................................................................. 36

15 15.1 15.2 15.3 15.4

Ukončení služby ................................................................................................................ 37 Obecná pravidla ......................................................................................................................... 37 Přerušení poskytování služby dohodou stran ............................................................................ 37 Přerušení služby v případě, že klient přestal spolupracovat ...................................................... 38 Přerušení služby z důvodů porušení pravidel ze strany klienta ................................................. 38

16 16.1 16.1.1 16.2 16.2.1 16.2.2 16.3 16.3.1 16.4 16.4.1 16.4.2 16.4.3 16.4.4 16.5 16.5.1 16.5.2 16.5.3 16.5.4

Krizové situace při spolupráci s klientem ........................................................................... 38 Protikrizový plán ........................................................................................................................ 38 Struktura protikrizového plánu: ................................................................................................ 38 Hospitalizace klienta .................................................................................................................. 39 Dobrovolná hospitalizace .......................................................................................................... 39 Nedobrovolná hospitalizace ..................................................................................................... 39 Agrese klienta ............................................................................................................................ 39 Jak pracovat s klientem, který se projevuje agresivně (zásady bezpečnosti) ........................... 40 Nezvěstný klient ......................................................................................................................... 40 Základní pravidla ....................................................................................................................... 40 Zhodnocení naléhavosti situace ................................................................................................ 40 Postup v situaci, která není naléhavá ....................................................................................... 41 Postup v naléhavé situaci .......................................................................................................... 41 Úmrtí klienta .............................................................................................................................. 41 Pracovník se dozví o smrti klienta ............................................................................................. 41 Pracovník má podezření, že je klient mrtvý .............................................................................. 41 Sebevražda klienta .................................................................................................................... 42 Obstarání pohřbu ...................................................................................................................... 42

17 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

Přílohy .............................................................................................................................. 43 Smlouva o poskytnutí služby podpory samostatného bydlení .................................................. 43 Vnitřní předpis o ochraně osobních a citlivých údajů a zpracování rodného čísla .................... 47 Vnitřní předpis o řešení stížností ............................................................................................... 47 Etický kodex sdružení ................................................................................................................. 47 Mapovací formulář .................................................................................................................... 47 Rehabilitační plán ....................................................................................................................... 47 Krizový plán ................................................................................................................................ 47


strana 4

1

Poslání organizace

Občanské sdružení Fokus Mladá Boleslav je nestátní nezisková organizace poskytující sociální služby dlouhodobě vážně duševně nemocným v regionech Mladoboleslavsko a Nymbursko. Poskytované služby tvoří celek, který bývá označován jako komplexní psychiatrická rehabilitace. Cílem těchto služeb je zvýšení kvality života klientů, zvýšení jejich nezávislosti a snížení potřeby psychiatrické hospitalizace. Veškeré služby jsou poskytovány na základě dobrovolného rozhodnutí klienta.

2

Způsob zpracování, aktualizace a kontroly dodržování operačního manuálu

2.1

Vytvoření operačního manuálu

Metodika pro poskytování služby podpora samostatného bydlení byla poprvé vytvořená v roce 2009 v podobě souboru doporučovaných pracovních postupů pro pracovníky služby podpory samostatného bydlení. Do manuálu byly zapracovány vnitřní předpisy sdružení o řešení stížností uživatelů, o ochraně osobních údajů uživatelů a další. Vznikl tak komplexní dokument odpovídající nárokům stanovených zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách.

2.2

Aktualizace operačního manuálu

Operační manuál je aktualizován průběžně. Operační manuál mimo jiné slouží jako studijní text pro nové pracovníky služby v období jejich zácviku. Dotazy a připomínky nových pracovníků k manuálu jsou evidovány, následně diskutovány na metodických poradách a případně zapracovány do aktuální verze operačního manuálu. Přibližně jednou ročně je prováděna důkladnější obsahová revize operačního manuálu. Drobné změny operačního manuálu jsou v kompetenci vedoucího týmu a jsou s nimi na poradách organizačního týmu seznamováni odborný ředitel sdružení, ředitel sdružení a vedoucí ostatních služeb. Změny operačního manuálu, které by mohly zásadním způsobem měnit způsob poskytování služeb nebo se dotýkaly práv uživatelů služby, schvaluje po poradě s vedoucími služeb odborný ředitel sdružení. Kterýkoliv člen sdružení je oprávněn požadovat schválení operačního manuálu nebo jeho změn valnou hromadou sdružení. Vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti textu nejsou s operačním manuálem v rámci běžného chodu služby seznamováni klienti. Operační manuál je veřejný dokument, je zveřejněn na webových stránkách sdružení a na požádání bude poskytnut uživateli služby či jinému zájemci v elektronické podobě. Zájemci je také možno zapůjčit k nahlédnutí tištěnou verzi operačního manuálu.

2.3

Kontrola dodržování operačního manuálu

Všichni pracovníci služby jsou povinni operační manuál dodržovat. Za kontrolu dodržování operačního manuálu odpovídá vedoucí týmu podpory v samostatném bydlení a odborný ředitel sdružení. Případné nesrovnalosti mezi operačním manuálem a reálným poskytováním služby či jednáním pracovníka jsou týmově projednány na poradách týmu, případně v rámci týmové supervize.


strana 5

3

Profil služby

3.1

Organizační pavouk celé organizace

Uspořádání a návaznost služeb občanského sdružení Fokus Mladá Boleslav Zdravotně postižení klienti v regionu

Dlouhodobě duševně nemocní klienti v regionu

Ambulantní péče

Lůžková péče

Bez doporučení lékaře

Koordinátoři následné péče Tým sociální rhb. (terénní tým)

Outreach Návštěvní služba Case management Podpora života v komunitě Vstupní diagnostika Rehabilitační plán

Sociální oddělení

Centrum denních služeb Sadská

Diagnostická dílna Diagnostika prac. handicapu Krátkodobá prac. rhb.

Chráněné bydlení

Sociálně terap. dílny: Knihařská a šicí Zahradnická Klášter-Mn. Hradiště Chráněná práce

Podporované bydlení

Centrum denních služeb MB Kontaktní program Strukturace volného času Trénink soc. dovedností Zájmové služeby

Nácvikové programy

Pracovní rehab.

Trénink soc. dovedností Zájmové služeby

Tým soc. rehabilitace Agentura podporovaného zaměstnávání Tréninková pracovní místa

Podporované zaměstnávání

Rekreační služeby Trénink soc. dovedností

Sportovní služeby

Kavárna

Chráněná práce Rekvalifikace

Rhb. pobyty a výlety

Rekreační služeby Trénink soc. dovedností

Práce s podporou

Programy pracovní rehabilitace

Programy podpory v bydlení

Doplňkové resocializační programy


strana 6

3.2

Zapojení služeb občanského sdružení Fokus Mladá Boleslav do regionálního systému služeb

Psychiatrická léčebna Kosmonosy

Akutní hospitalizace

Posuzování prac. neschopnosti

Příjmová oddělení

Dlouhodobé hospitalizace

Resocializační oddělení Ambulantní léčba

Správa soc. zabezpečení

Ambulantní psychiatři

Spolupráce na programech bydlení

Diagnostika

Praktičtí lékaři

Soc. odd. Magistrát MB

Déledobá ambulantní léčba a rehabilitace

Psychoterapie Case management Outreach Soc. servis

Psychoterapeutická pracoviště

Terénní tým Chráněné bydlení Podporované bydlení

Péče o ment. postižené

Centrum pro zdrav. postižené

Denní sanatorium Svépomocné služeby

Socioterapeutický klub KLUBKO

Péče o závislé

FOKUS Chráněné dílny Další programy

SEMIRAMIS (K‐klub)


Chráněná práce a prac. rhb. Podporované zaměstnávání Podpora v bydlení (Chráněné bydlení) Nácviky soc. dovedností Rhb. pobyty

strana 7

3.3

Obecné organizační schéma jednotlivých služeb

Odborný ředitel

Ředitel sdružení Ekonomický servis

Služba (program) Vedoucí služby Supervizor Pracovník

Pracovník

4

Pracovník

Tým sociální rehabilitace – podpora samostatného bydlení

V dalším textu bude uváděn pouze zkrácený název služby „podpora samostatného bydlení“ ‐ zkratka PSB.

4.1

Složení týmu PSB

4.1.1 Vedoucí týmu Pracuje přímo s klienty a zároveň je zodpovědný za činnost a fungování týmu, má svou pracovní náplň „Náplň práce vedoucího týmu PSB“, která je součástí operačního manuálu, zároveň se řídí i náplní práce „týmu PSB“, za svoji práci se zodpovídá vedoucímu rehabilitace. Doporučené profese: sociální pracovník, zdravotní sestra, sociální pedagog, psychiatr, psycholog 4.1.2 Zástupce vedoucího týmu Pracuje přímo s klienty, zastupuje vedoucího týmu v případě jeho nepřítomnosti, z náplně práce vedoucího přebírá neodkladné pracovní povinnosti, řídí se pracovní náplní „týmu podpory samostatného bydlení“, za svoji práci je zodpovědný vedoucímu týmu. Doporučené profese: sociální pracovník, zdravotní sestra, sociální pedagog, psychiatr, psycholog 4.1.3 Pracovník týmu Pracuje přímo s klienty, za svou práci se zodpovídá vedoucímu týmu, jeho pracovní náplň „Náplň práce pracovníka TT“. Doporučené profese: sociální pracovník, zdravotní sestra, sociální pedagog, psychiatr, psycholog


strana 8

4.2

Zástupnost v týmu

 

jasně určená zástupnost je pouze u pozice „vedoucí týmu“ ostatní pracovníci na pozici „Pracovníka týmu PSB“ se zastupují dle potřeby a možností po dohodě v týmu

5

Vzdělání povinné a doporučené

5.1

Vzdělání povinné při nástupu:

Kritéria pro výběr nových pracovníků se určují vždy před každým výběrovým řízením, tak aby zároveň splňovali podmínky, které ukládá zákon 108/2006 o soc. službách.

5.2

Doporučené vzdělání k doplnění během práce

Řídí se Vnitřním předpisem o vzdělávání zaměstnanců (viz. příloha) a zákonem o soc. službách 108/2006.

5.3

Supervize

    

6

probíhá 1x za měsíc (dle dohody se supervizorem) týmová supervize je povinná (s výjimkou PN,OČR, dovolené) minimální účast na individuální supervizi se řídí Vnitřním předpisem o vzdělávání týmová supervize probíhá při každém termínu supervize individuální supervizi si může každý říct pracovníkovi organizace, který vytváří rozvrh jednotlivých supervizí

Náplně práce

6.1

Náplň práce vedoucího Týmu PSB o. s. FOKUS Mladá Boleslav

       

  

Vytváří a prosazuje koncepci služby PSB. Koordinuje práci týmu – přiděluje v týmu úkoly a kompetence. Má jasné a srozumitelné požadavky na každého člena týmu a tyto požadavky členům týmu sděluje a kontroluje jejich plnění. Systematicky kontroluje práci jednotlivých členů týmu. Členům týmu poskytuje pozitivní i negativní zpětnou vazbu. Členům týmu na jejich žádost pomáhá řešit pracovní problémy. Prosazuje zájmy týmu. Aktualizuje po dohodě s odborným ředitelem operační manuál. Monitoruje: o rovnoměrné rozdělení klientů o finanční rozpočet týmu o etiku práce s klientem (dle Etického kodexu sdružení a etických zásad Terénního týmu) Řídí porady týmu a zajišťuje zápisy, které jsou k dispozici členům týmu a odbornému řediteli sdružení nejpozději do 2 dnů po poradě. Pravidelně (nejméně 1x týdně) kontroluje správnost a úplnost vedení dokumentace (databáze) a v případě nedostatků zajistí nápravu. Schvaluje dovolené členů týmu. Na dobu vlastní dovolené ho zastupuje zástupce vedoucího.


strana 9

    

Zajišťuje předání podkladů pro mzdové účetnictví. Ví o případných konfliktech mezi týmem a ostatními zaměstnanci a pomáhá hledat konstruktivní řešení. V otázkách rehabilitace, práce s klientem a personálních otázkách je zodpovědný odbornému řediteli sdružení, v otázkách ekonomiky a provozu střediska podléhá řediteli sdružení. Řídí se pracovními postupy a ustanoveními Operačního manuálu Týmu PSB Personalistika: o Je přítomen u výběrového řízení na nového člena týmu o Ve výběrovém řízení má právo veta o Dává odbornému řediteli návrhy na výpověď členům týmu o Navrhuje zkrácení či prodloužení zkušební doby nových kolegů o Navrhuje výpovědi ve zkušební době o Vede zaškolování nových kolegů ve zkušební době

6.2

Náplň práce pracovníka PSB o.s. FOKUS Mladá Boleslav

                     

Pracovník pracuje 40 hodin týdně (plný úvazek), pracovní doba je pohyblivá. Povinností pracovníka je být v práci 5 dní v týdnu Není povinností pracovníků poskytovat služby týmu mimo pracovní dny. Místo výkonu práce je libovolné, záleží na dohodě s klientem nebo institucí, se kterou pracovník jedná. Pracovník je povinen být dostupný na služebním telefonu pro kolegy z týmu a organizace ve všední dny od rána 8:00 do 18:00. To s vyjímkou služby na telefonu, která na pracovníka připadá jednou za cca 6 týdnu, v tuto dobu je na telefonu dostupný 24 hodin denně. Není povinností pracovníků týmu zvedat klientům telefony mimo pracovní dobu, pokud se pracovník s klientem na takovém postupu (na určitou omezenou dobu) nedohodl. Pracovník důstojně reprezentuje tým tak, aby působil důvěryhodným a příjemným dojmem pro okolí. Pracovník zapisuje všechny pracovní úkony do databáze, pokud možno co nejdříve po provedení úkonu. Každý pátek má pracovník dopsány všechny pracovní úkony z celého týdne do databáze. Pracovník se účastní porad týmu a porad celého týmu FOKUS MB. Pokud se pracovník nemůže zúčastnit porady, oznámí to dopředu vedoucímu týmu Pokud se pracovník nezúčastní některé porady, je povinen přečíst si co nejdříve zápis z této porady. Pracovník bere na vědomí a plní úkoly, které mu byly na poradách uloženy. Pracovník spolupracuje se svými kolegy v týmu, předává jim všechny potřebné informace, dává svým kolegům zpětnou vazbu a sám takovou zpětnou vazbu přijímá a zamýšlí se nad ní. Pracovník si plánuje svou dovolenou s ohledem na služby poskytované klientům a tak, aby se mohl prostřídat se zastupujícím kolegou. Pracovník si sám předem sjedná se svými kolegy zástup, pokud má nastoupit na dovolenou. O dovolenou žádá vedoucího týmu Pokud pracovník nastupuje na pracovní neschopnost, informuje vedoucího týmu a předá potřebné informace u klientů, u nichž nelze službu přerušit. Pokud lze službu přerušit, zajistí informování klientů a dalších lidí o pracovní neschopnosti pracovníka vedoucí týmu. Pracovník udržuje v kanceláři pořádek a účastní se úklidu. Poslední den v měsíci má pracovník vyplněnu svoji docházku na docházkovém listu. Pracovník dodržuje finanční rozpočet střediska, případné nákupy konzultuje s vedoucím týmu Pracovník se řídí Etickým kodexem sdružení a etickými zásadami týmu


strana 10

      



  

Pracovník přijme a informuje každého člověka, který má zájem o služby sdružení FOKUSu nebo si s ním případně domluví schůzku. Pracovník představuje a nabízí služby sdružení FOKUS Mladá Boleslav psychiatrům, obvodním lékařům a Psychiatrické léčebně Kosmonosy. Pracovník spolupracuje s ambulantními psychiatry a psychiatry v PL Kosmonosy na vytipování případných nových klientů. Pracovník se při příjmu klienta do služby řídí předpisem „Vstup klienta do služby“, který je součástí operačního manuálu. Léky podává pracovník klientovi výhradně po domluvě s ošetřujícím lékařem a přesně dodržuje jeho pokyny. Pracovník dodržuje všechny vnitřní předpisy sdružení a nařízení odborného ředitele sdružení. Pracovník poskytuje svým klientům tyto služby: o pomoc při zajištění chodu domácnosti, o výchovně, vzdělávací a aktivizační služby, o zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, o sociálně terapeutická činnosti, o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Při práci s klientem postupuje pracovník v ideálním případě po těchto krocích: o Vstupní rozhovory a mapování potenciálního klienta a jeho prostředí. o Diskuse a rozhodnutí týmu o přijetí či nepřijetí potenciálního klienta do služby. o Navazování kontaktu – vztahu. o Mapování potřeb a přání klienta. o Snaha o formulování zakázky. o Plánování kroků, které vedou k naplnění zakázky. o Práce na plnění zakázky, snaha o realizaci zakázky. o Zhodnocení. o Formulace nové zakázky nebo ukončení spolupráce. Pracovník se řídí pracovními postupy Operačního manuálu týmu podpory v samostatném bydlení. Případy nedodržování náplně práce a postupů Operačního manuálu se řeší na poradách týmu. Sankce za nedodržování náplně práce: o Pokud pracovník poruší ustanovení náplně práce, řeší se tato věc na nejbližší poradě týmu ústní výtkou (je o tom záznam v zápise z dané porady). Pokud se porušování pracovní náplně opakuje, je na to pracovník upozorňován na poradách a pracovníkovi je udělena písemná důtka. o Velmi závažné porušení náplně práce, zejména pokud vedlo nebo mohlo vést k poškození klienta, může být důvodem k okamžitému ukončení pracovního poměru.

7

Struktura porad

7.1

Porady týmu PSB

7.1.1 Pravidelné porady týmu Probíhají v kanceláři týmu jednou týdně. Přítomni jsou všichni pracovníci  provozní věci: o dovolené, zastupování o termíny stáží o nabídka konferencí a seminářů Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 11

o aktuální termíny společných porad s jinými službami o termíny výletů s klienty, zprávy z těchto výletů o termíny a témata supervizí o různé  potencionální klienti: o týmová diskuse u potenciálních klientů o přijetí (nepřijetí) do služby  klienti stávající: o základní informace o všech aktivních klientech o důležité změny u klientů o jakékoliv problémy v práci s klientem o aktualizace rehabilitačních plánů o zpětné vazby Ten, kdo vede poradu, dá během porady přiměřený prostor každému pracovníkovi, hlídá čas, strukturu a téma porady. Zápis z porady pořizuje vedoucí týmu nebo určený pracovník. 7.1.2    

Mimořádné porady týmu Každý pracovník týmu má právo svolat mimořádnou poradu na jakékoli téma, pokud je to nutné Účast na těchto poradách – prioritou je, aby se tým sešel vždy pokud možno celý Poradu řídí vedoucí týmu nebo jeho zástupce Zápis pořizuje do dvou dnů ten, kdo vedl poradu

7.2

Porady v rámci celé organizace:

7.2.1   

Provozní porady celého týmu Probíhají 1x za 14 dní, zúčastňují se jich povinně vedoucí jednotlivých středisek, ostatní pracovníci, pokud potřebují na provozní poradě něco projednat Na těchto poradách se řeší provozní věci středisek a pracovní problémy. Většinou se neřeší záležitosti klientů (důvod viz ochrana osobních údajů)

7.2.2   

Porady s ostatními službami v organizaci Záleží na dohodě týmu a dalších služeb, zda a kdy se budou společně setkávat na pravidelných poradách nebo budou věci řešit aktuálně, když je to potřeba. Pokud existuje pravidelná porada s některou službou, koná se zhruba 1x za 1 ‐ 2 měsíce. Na této poradě se probírají jednotliví klienti (tj. jejich zakázka, plnění zakázky, předání informací), požadavky jednotlivých týmů vůči sobě navzájem a kapacita středisek

8

Dokumentace

8.1

Dokumentace týkající se fungování týmu:

Zápisy z porad, vnitřní předpisy organizace a nařízení odborného a ekonomického ředitele 8.1.1     

Zápis porady pravidelné porady týmu kdo je přítomen provozní věci potenciální klienti, výsledky týmové dohody aktivní klienti: základní informace, změny a plánování zápis mají k dispozici všichni členové týmu a odborný ředitel


strana 12

8.1.2    

8.2

Zápis mimořádné porady týmu PSB: kdo je přítomen o čem porada je vyjádření všech členů týmu týmová dohoda (pokud nějaká je)

Dokumentace týkající se práce s klienty:

Každý pracovník týmu vede dokumentaci o klientech. Tato dokumentace obsahuje:  složku s písemnými dokumenty  počítačovou databázi  kontaktní údaje  souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů  Rehabilitační plán  Podepsanou smlouvu o poskytování služby podpory samostatného bydlení  Mapovací formulář  CAN (dotazníkové šetření potřeb) 8.2.1     

Složka s písemnými dokumenty dokumenty, které klient chce uchovat v kanceláři týmu kopie dopisů a dalších dokumentů, zaslaným klientům či na úřady v rámci plnění zakázky klienta kopie dokumentů, které case manager vypisuje pro klienta v rámci služby „administrativa“ plné moci, např. ke vstupu do bytu apod. doklady o hospodaření s finančními prostředky klienta

8.2.2 Databáze  karta klienta  záznamy intervencí  záznamy o manipulaci s finančními prostředky klienta  statistické přehledy poskytování služeb Case manager zapisuje každou intervenci, každý telefonát, i když se to netýká jeho klienta. Case manager nezapisuje krátké rozhovory s klienty před kanceláří, které se týkají momentálního odmítnutí vstupu klienta do kanceláře (např. z důvodu probíhající porady týmu PSB) 8.2.2.1 Karta klienta Se zakládá ve chvíli, kdy proběhne 1. kontakt a základní mapování:  Rodné číslo klienta ‐ lze uvést jen náhradní kódové číslo v podobě rokměsíden(A,B,C atd.) nebo neúplné rodné číslo, pokud skutečné rodné číslo neznáme (například potřebujeme založit kartu klienta, abychom mohli zaznamenávat výkony a rodné číslo jsme dosud nezískali, dále v případech, kdy nelze s klientem sepsat dohodu o vedení „osobních údajů“ (například klient se nedostatečně soustředí, je paranoidní atd.)  základní údaje: věk, dg, PA, ID, hospitalizace, sociální síť  případná klientova zakázka  v bodech pak krátce aktualizovat údaje


strana 13

8.2.2.2 Vstupní rozhovory Zaznamenávat:  věk klienta (alespoň přibližný)  diagnóza (alespoň přibližná)  historie onemocnění (co klient sdělí)  jméno ošetřujícího psychiatra a praktického lékaře  sociální síť klienta (informace, které on sám sdělí nebo jsme se dozvěděli od třetí strany)  klientova zakázka – co od nás chce (nejlépe uvést doslova)  na čem se case manager s klientem dohodl 8.2.2.3 Finanční hospodaření Zaznamenávat každou manipulaci s finančními prostředky klienta. 8.2.2.4 Ostatní typy intervencí Zaznamenat:  kde se intervence odehrávala  kdy se uskutečnila  kdo byl přítomen  zda byla schůzka předem domluvená a pokud ano, kdy klient dorazil  o čem schůzka byla (proč byla, co se dělo)  co se na konci intervence dohodlo  kdy proběhne další schůzka (pokud bylo domluveno)

9

Systém ochrany osobních údajů

9.1

Obecně   

V o.s. FOKUS Mladá Boleslav existuje pro všechny závazný předpis o ochraně osobních údajů. Tento předpis vychází ze Zákona č. 101/2000 Sb. v platném znění, o ochraně osobních údajů. Tento předpis zaznamenává účel, k němuž mají být osobní údaje klientů zpracovávány, druh osobních a citlivých osobních údajů, které sdružení shromažďuje, a osoby, které mají k těmto údajům přístup. Dále viz příloha. Povinností člena týmu PBS je, aby byl seznámen s obsahem zákona o ochraně osobních údajů a znal vnitřní předpis o ochraně osobních údajů.

9.2

Předávání informací v týmu a organizaci  

 

V týmu jsou předávány informace o klientech během porad a mimo ně. Jsou předávány informace nezbytné pro chod služby a pro zástupnost. Pokud si klient nepřeje, aby pracovník týmu PBS sděloval nějakou informaci svým kolegům v týmu a nejedná se o informaci nezbytnou pro chod služby, pak musí pracovník toto přání klienta respektovat. Pokud pracovník považuje informaci za nezbytnou pro chod služby, vyjednává s klientem o možnosti sdělení této informace zbytku týmu v nějaké omezené a bezpečné podobě. V organizaci jsou informace o klientech předávány pouze mezi službami, které klient čerpá, resp. mezi jednotlivými klíčovými pracovníky v jednotlivých službách a pracovníkem týmu PBS. Na „velkých“ poradách (tj. poradách celé organizace) se záležitosti konkrétních klientů neprobírají, protože ne všichni klienta znají. Pokud potřebuje někdo něco probrat, svolá schůzku jednotlivých služeb či jejich klíčových pracovníků. K těmto schůzkám může být přizván odborný ředitel sdružení.


strana 14



Důležité je předávat si informace o klientech, nicméně pouze mezi službami, které klient čerpá, pracovníkem týmu PBS a vedoucím rehabilitace.

9.2.1 

Schůzka nad vyplněním formuláře o osobních údajích Z Vnitřního předpisu o zacházení s citlivými a osobními údaji klientů vyplývá, že je potřeba s klientem dohodnout „komu“ může tým sdružení „co“ sdělovat a jaké údaje mohou shromažďovat služby, kde není s klientem uzavírána pracovní smlouva. Dohodnuté skutečnosti je potřeba zaznamenat do formulářů (viz příloha)  Místo konání schůzky je dle dohody zúčastněných.  Cílem je vytvoření dohody a její zapsání do formulářů.  Schůzku vede pracovník týmu PBS a strukturuje ji tak, aby byla co nejsrozumitelnější pro klienta, případně pro další zúčastněné.  Kopii záznamu o poskytování osobních údajů předá pracovník do služeb, které klient využívá. Postup:  Informování o existenci Zákona o ochraně osobních údajů a o tom, jaké povinnosti pro organizaci a výhody pro klienta z toho vyplývají.  Klient obdrží přílohu č. 4, pracovník počká, až si ji klient přečte a popř. mu vysvětlí nejasnosti  Klient postupně vyplňuje přílohu č. 1, 2 a 3 s tím, že u každé mu pracovník vysvětlí její smysl.  Formulář vyplňuje klient nebo pracovník, pokud je formulář pro klienta nesrozumitelný.  Vyplněné formuláře jsou uloženy ve složce klienta, která je umístěna v kanceláři TT.  Pokud se schůzky účastní i další pracovníci sdružení obdrží kopii vyplněných formulářů.  Pokud má klient omezenou způsobilost k právním úkonům, musí se schůzky účastnit i jeho opatrovník, který pak podepisuje formuláře společně s klientem.

10 Vyřizování stížností a řešení konfliktů

10.1 Vyřizování stížností Sdružení má zpracován Vnitřní předpis o řešení stížnosti (viz přílohy), kterým se řídí postup vyšetření a řešení stížnosti. Sdružení má zpracován Etický kodex (viz přílohy). 10.1.1 Pro klienta  Klient má právo podat na pracovníka týmu stížnost.  Postup při podávání stížnosti: o Klient může stížnost podat ústně či písemně. o Pro písemnou formu může klient použít formulář (viz přílohy), který obdrží při sepisování osobních údajů.  Pracovník, který stížnost obdržel, ji předá odbornému řediteli sdružení  Odborný ředitel sdružení svolá v nejbližším možném termínu komisi pro stížnosti, kde stížnost projedná.  U každé stížnosti se sleduje: o Etická závažnost o Provinění proti náplni práce o Provinění proti pravidlům slušného chování o Nedodržení dohody s klientem. o Míra zavinění ze strany pracovníka  O řešení rozhoduje odborný ředitel sdružení společně s komisí pro řešení stížností.


strana 15

  

Stížnost je dobré projednat i na společné schůzce s klientem a dohodnout pravidla – pokud k tomu bude klient ochotný. Pokud už se nechce klient setkat s pracovníkem, na kterého si stěžoval, bude mu osobně či telefonicky sdělen výsledek stížnosti. To provede vedoucí týmu nebo odborný ředitel sdružení. Stížnost klienta může být důvodem k úpravě operačního manuálu týmu nebo etického kodexu sdružení.

10.1.2 Pro zaměstnance  Zaměstnanec podává stížnost odbornému řediteli nebo vedoucímu střediska, kde daný kolega, na kterého si chce stěžovat, pracuje.  Pokud pracovník nesouhlasí s tím, jak je s jeho stížností nakládáno nebo si chce stěžovat na odborného ředitele, přednese toto na poradě.  Pracovník může v krajním případě požádat komisi pro řešení stížností o svolání mimořádné valné hromady sdružení.

10.2 Řešení konfliktů v týmu Interpersonální konflikty členů v týmu by měly být řešeny uvnitř týmu na pravidelných poradách nebo s využitím týmové supervize. Jiné způsoby řešení by měly být využity teprve při selhávání způsobů výše uvedených.

11 Služba

11.1 Poslání služby: Posláním služby je podpora duševně nemocných lidí vedoucí k plnohodnotnému životu v jejich vlastních domácnostech podle jejich vlastních představ a možností, samostatně mimo zdravotnická a ústavní zařízení.

11.2 Cíle služby       

pomoci udržet si vlastní bydlení rozvoj praktických sociálních dovedností zahrnující každodenní obstarávání domácnosti (nákup, praní, žehlení, úklid, hospodaření s penězi) samostatné rozhodování v nejrůznějších situacích (při cestování, jednání na úřadech, organizaci volného času, apod.) obnovení, nebo upevnění kontaktu s rodinou, podpora v oblasti partnerských vztahů u uživatelů, kteří prošli službou Chráněného bydlení udržet stávající dovednosti k samostatnému bydlení a podporovat jejich rozvoj umožnit sociální integraci dlouhodobě duševně nemocných do komunity snížení počtu dlouhodobých hospitalizací

11.2.1 Cíle vzhledem ke klientovi 11.2.1.1 Zvýšení kvality života klienta Klient subjektivně hodnotí službu jako přínos nebo je přínos služby pro klienta evidentní 11.2.1.2 Získání a trénink praktických dovedností potřebných k samostatnému bydlení 11.2.1.2.1 Vaření:

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen uvařit jídlo samostatně (s nižší mírou podpory, rychleji) Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 16

11.2.1.2.2 Úklid:

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen zamést, vytřít, utřít prach, vysávat, umýt okna, umýt nádobí 11.2.1.2.3 Hygiena, praní, žehlení:

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen dodržovat osobní hygienu, prát v automatické pračce, žehlit 11.2.1.2.4 Hospodaření s penězi:

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen „vyjít” s penězi na domluvené období (1 týden až 1 měsíc), vytvořit plán výdajů 11.2.1.2.5 Vycházení s lidmi:

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen formulovat přání a požadavky na druhé, přátelé, klient 11.2.1.2.6 Jednání na úřadech vyslechnout druhé, dohody s ostatními:

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) klient zná, na který úřad se může obrátit v konkrétní záležitosti (popř. na koho se obrátit na konkrétním úřadu) a zvládá formality spojené s jednání na úřadech (např. vyplnění formuláře, složenky atd.) 11.2.1.2.7 Struktura dne (časový režim):

v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen naplánovat si strukturu dne (týdne, měsíce) a dodržovat ji 11.2.1.2.8 Vycházení s lidmi v okolí, se spolubydlícími: viz. vycházení s lidmi

se sousedy, s rodinou – viz.1e) vycházení s lidmi + v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen komunikovat s rodinou, sousedy v okolí bytu 11.2.2 Cíle vzhledem ke službě 11.2.2.1 Efektivní využívání kapacity služby  Kapacita služby se bude pohybovat nejméně na 2/3 naplnění – tj. asi 8 „aktivních“ klientů na  jednoho pracovníka na plný úvazek.  Čas strávený v přímém kontaktu s klientem se bude v dlouhodobém průměru pohybovat  v rozmezí 20‐40% pracovní doby (neplatí pro pracovníky v období zácviku)  Služba bude držet rezervu pro nejméně 2‐3 nové klienty vyžadující neodkladnou péči. 11.2.2.2 Spolupráce s ostatními službami v regionu  Tým PBS spolupracuje se všemi službami v péči o duševní zdraví (ambulantní psychiatři, oddělení v PL Kosmonosy) v regionu Mladá Boleslav a usiluje o co nejkvalitnější vztahy se službami. 11.2.2.3 Řádné vedení dokumentace  Zápisy v databázi klientů budou úplné  Zápisy v databázi budou včas zapsané  Zápisy v databázi budou odpovídat struktuře popsané v operačním manuálu

11.3 Charakter a základní principy poskytování služby 11.3.1 Charakter služby  je dobrovolná, klient může kdykoliv spolupráci přerušit a to i bez udání důvodu  zaměřená na klienta ‐ charakter, tempo a délku poskytování určuje klient v závislosti na zakázce (kontraktu)


strana 17

   

klient je považován za spojence při společné práci na naplnění zakázky, nikoliv za problém ‐ pokud se klient stává „přítěží“ pracovníka, pak vyjednává (pracovník) v týmu o převzetí klienta kolegou organizace může spolupráci s klientem přerušit jen z jasně stanovených důvodů, které jsou formulovány v kontraktu (smlouvě o poskytnutí služby) vyjednává se i o nereálné zakázce – hledá se, jaké přání a potřeby se maskují pod nereálnou zakázkou pracovník nerespektuje přání klienta, pouze v případě, že je klient nebezpečný sobě (tj. očividně dává najevo snahu se zabít) či okolí (očividná agrese vůči okolí), pracovník může po konzultaci (pokud je možná) s vedoucím PSB nebo vedoucím rehabilitace jednat proti danému „přání“

11.3.2 Principy služby  podpora samostatnosti a soběstačnosti, vyrovnávání příležitostí v oblasti samostatného bydlení  individuální přístup respektující potřeby a volbu uživatele  práce s širším okolím uživatele, zejména s jeho rodinou  informovanost uživatele (o poskytovaných službách, službách jiných poskytovatelů, běžných veřejných službách, apod.)  respektování a obhajoba práv duševně nemocných (při kontaktu s úřady, zdravotnickými službami, soudy, institucemi apod.)  respektování práv uživatelů na ochranu osobních údajů a důvěrnost informací  respektování uživatelů jako rovnoprávných partnerů  komunitní přístup a komunitní práce

11.4 Cílová skupina Vymezení cílové skupiny: 11.4.1 Dle diagnózy  duševně nemocní s psychotickou poruchou (schizofrenie, schizoafektivní psychóza, afektivní psychóza) ‐ prioritní diagnostický okruh  duševně nemocní s diagnózou těžká porucha osobnosti, těžká neuróza, lehčí forma mentální retardace s další psychiatrickou komplikací ‐ okrajové diagnostické okruhy, u nichž se obzvlášť pečlivě hodnotí míra sociálního handicapu a potřebnosti  lidé, kteří ještě nebyli diagnostikováni, ale kteří vzhledem k sociálnímu handicapu, funkčnímu postižení či poruchám chování jsou jako duševně nemocní svým okolím označováni 11.4.2 Dle regionu  duševně nemocní z bývalého okresu Mladá Boleslav 11.4.3 Dle věku  duševně nemocní starší 18‐ti let; spodní věková hranice je pevně určená, horní věková hranice není pevně určená; přednost mají klienti v produktivním věku 11.4.4 Dle potřebnosti  duševně nemocní lidé s takovou mírou postižení a funkčního handicapu, který vede k nutnosti podpory v samostatném bydlení Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 18

11.5 Kritéria pro poskytnutí služby 11.5.1 První kontakt s klientem (vstupní rozhovor)  Místo, kde se schůzka odehrává, je libovolné, záleží na dohodě s klientem.  Cílem schůzky je, aby pracovník představil klientovi službu PSB a domluvil s ním, zda má o službu zájem.  Schůzka by měla začít vzájemným představením a dohodou o tom, jak se bude pracovník a klient vzájemně oslovovat.  Pracovník po vyslechnutí klientova příběhu zjistí, zda patří do naší cílové skupiny.  Pokud pracovník zjistí, že klient nepatří do naší cílové skupiny, pokusí se ho odkázat na jinou organizaci, která by mu mohla pomoci nebo mu sám podá jednorázové poradenství o tom, co je možné dělat v jeho situaci.  Pokud klient potvrdí, že patří do naší cílové skupiny, informuje ho case manager o našich službách.  Pokud má klient zhruba jasno, co by od nás potřeboval, může pracovník začít domlouvat podrobnosti zakázky. Pokud si chce vše ještě rozmyslet, předá mu pracovník informační materiály ke službě PSB a smluví si s ním další schůzku, kdy by se zakázka mohla už formulovat.  Je lepší nežádat od klienta příliš mnoho intimních informací a osobních údajů. Pro začátek stačí např. jméno, příjmení a telefonní číslo.  Pracovník dá klientovi kontakt na sebe.  Při této první schůzce informuje pracovník klienta i o systému ochrany osobních údajů a o způsobu dokumentace práce. Formuláře s ním zatím nevyplňuje.  Pracovník by se měl klienta ptát, zda je pro něho vše srozumitelné.  Na konci schůzky by měl pracovník zkontrolovat, že neopominul podstatné věci, tj. o Má informace o tom, zda klient patří do naší cílové skupiny o Klientovi byla představena služba PSB o Je domluven termín případné další schůzky (může být odloženo až po vyjednání v týmu o přijetí klienta do služby) o Klient je informován o zacházení s osobními a citlivými osobními údaji v naší organizaci. o Klient obdržel informační materiál ke službě PSB 11.5.2 Týmová diskuse o vstupu klienta do služby  Zájemce o službu se stává klientem týmovým rozhodnutím. Následně je založena dokumentace práce s klientem.  Hodnotící kritéria pro vstup do služby: o Patří do naší cílové skupiny? o Má zakázku? o Jsou naše služby schopny zakázku pokrýt? o Máme volnou kapacitu?  Klientovi, který není z cílové skupiny, poskytujeme pouze poradenství a doporučíme mu vhodnější sociální služby. V případě výrazně volné kapacity lze přijmout takového klienta do služby na jasně limitovanou dobu.  U klienta z cílové skupiny lze přijetí do služby odložit v případě, že není volná kapacitu. Tým se snaží tuto kapacitu v co nejkratší době vytvořit například omezením služeb klientů, u nichž nejsou nezbytné.  Neexistence jasně formulované zakázky není důvodem k odmítnutí klienta. Práce na formulaci zakázky může být dlouhodobá.


strana 19



V případě, že je klient přijat do služby, je jasně určen pracovník, který s ním bude pracovat, a orientační plán práce.

11.5.3 Uzavření smlouvy o poskytování služby podpory v samostatném bydlení  Smlouva je uzavírána ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jeden originál (v případě, že klient má opatrovníka, bude ještě jedno vyhotovení vytvořeno pro něho).  Smlouvu vyhotovuje pracovník týmu PBS, který s klientem absolvoval vstupní rozhovor.  Podepisuje ji oprávněný zástupce sdružení a zájemce žádající o službu, popř. jeho zákonný zástupce.  Smlouva je platná a zájemce je uživatelem služby od data podepsání smlouvy oběma stranami.  Pracovník týmu PSB se zájemcem pročte celou smlouvu a všechny body podrobně vysvětlí. Ujistí se o tom, že zájemce o službu všemu porozuměl. Zájemci jsou zodpovězeny případné dotazy a nejasnosti. Pokud zájemce se smlouvou souhlasí, dojde k jejímu podepsání.

11.6 Systematická práce s klientem 11.6.1 Obecné zásady  Pracovníci PSB uplatňují při své práci s klienty metody a postupy psychosociální rehabilitace.  Pracovník musí počítat s tím, že rehabilitace je dlouhodobý proces, což může být zdrojem frustrace a pracovník by si měl vědomě pěstovat dovednost vidět a rozpoznat úspěch.  Staví se na zdravých a silných stránkách klientovy osobnosti, počítá se s limity danými onemocněním.  Jednou z důležitých charakteristik rehabilitace je systematičnost – tzn. že pracovník umí rozpoznat, v jaké fázi procesu klient zrovna je, ví, proč s klientem pracuje a jakého cíle chtějí dosáhnout. Za výsledek rehabilitačního procesu je ovšem zodpovědný jak pracovník, tak klient.  Pracovník neposkytuje individuální terapii (i když může být jednou ze součástí rehabilitačního plánu). Pracovník zapojuje do rehabilitačního plánu osoby z klientova prostředí a profesionálně poskytované služby. Lidé, kteří se na rehabilitačním plánu podílejí, by měli spolupracovat, znát role a cíle ostatních, v optimálním případě by se měli pravidelně setkávat, vyhodnocovat výsledky a aktualizovat rehabilitační plán. 11.6.2      

Jednotlivé fáze procesu psychosociální rehabilitace fáze navazování vztahu fáze mapování potřeb fáze stanovování cílů fáze plánování fáze naplňování cíle fáze hodnocení

11.6.2.1 Fáze č. 1 ‐ navazování vztahu  Službu kontaktuje potenciální klient  Službu kontaktuje někdo z okolí klienta  Je dobré mít informace o potenciálním klientovi před prvním setkáním – co má rád, co nemá rád, co může kontakt usnadnit nebo zkomplikovat, riziko agrese (ohrožení pracovníka)  první kontakt


strana 20



U krátkodobé spolupráce – zejména poradenství – přecházíme rovnou do akce (intervence), rovněž pokud je prvokontakt zároveň krizovou intervencí – pak řešíme neodkladně situaci.  vzájemné poznávání  práce na vztahu Důležité je to zejména, pokud se zdá, že půjde o dlouhodobou spolupráci s klientem. Žádoucím výsledkem této fáze je pracovní, osobní, partnerský vztah pracovníka a klienta, v němž má každý své místo a ví o něm. Základem vztahu je důvěra. Pracovník by měl mít na mysli, že účastníkem procesu je nejen klient, ale i on sám – jde o vzájemné ovlivňování. Důležité je poznat, jakým jazykem klient mluví (něco pro něj může mít specifický význam) a jestli rozumí jazyku, kterým na něj mluví pracovník. Úkolem pracovníka je být pro klienta srozumitelný. Někteří klienti jsou obzvlášť nedůvěřiví a nekontaktní. Je užitečnější pokusit se tomu rozumět jako obraně, kterou klient používá, než jako nedostatku motivace ke spolupráci. Osvědčuje se dbát na to, aby prostředí, ve kterém seznamování probíhá, bylo pro klienta co nejbezpečnější (jde o prostor, vztahy, osobnost pracovníka) a aktivně takové prostředí vytvářet. 11.6.2.2 Fáze č. 2 ‐ mapování potřeb 11.6.2.2.1 Co se mapuje

   



Potřeby, přání, požadavky klienta v oblasti bydlení – určuje klient nikoliv pracovník, pracovník pouze mapuje, nevykládá, co by se mělo a co by se nemělo. Schopnosti, dovednosti a limity klienta ‐ co jde, na čem se dá stavět a co naopak vázne, s čím je nutné počítat jako s rizikem a problémem (např. klient dobře navazuje vztahy, ale na zátěž reaguje agresí…). Osobní kritéria ‐ co je pro klienta důležité, čemu přikládá význam, co je druhořadé ‐ jeho hodnoty. Zdroje – zdroje podpory klienta vztahující se k přání nebo cíli klienta (podpora finanční, emoční……). V zásadě jakákoliv podpora, která funguje. Je dobré se soustředit na profesionální zdroje i na zdroje z přirozeného prostředí klienta, které posilujeme a upřednostňujeme, popř. se snažíme takové vytvořit nebo se pokoušíme obnovit zaniklé. Možnosti a omezení dané prostředím klienta – zaměření se i na prostředí klienta. Někdy může být výrazně limitující vzhledem k cíli klienta. Měli bychom jasně klientovi vysvětlit např. pracovní trh v regionu, sociální politiku, systém zdravotních a sociálních služeb.

11.6.2.3 Jak se mapuje  Šetření pomocí dotazníku – pracovníci PSB mají k dispozici dotazník „pomocné otázky k mapování“, který mohou používat. Není nutné ho projít s každým klientem, ale je vhodný pro kontrolu, zda jsme nějakou oblast neopomněli.  Šetření pomocí dotazníku CAN – pracovníci využívají k šetření nenaplněných potřeb klienta specializovaný dotazník k šetření potřeb, v jehož používání jsou předem vyškolení  Šetření „rozhovorem“ – prostě se ptáme ‐ je dobré mít na mysli schéma, podle kterého postupuji (aby nešlo jenom o „povídání“)  Šetření pozorováním – u některých dovedností je dobré prostě klienta vidět v akci a pak s ním reflektovat – např. klient uvádí, že je naprosto nemožný při nakupování na místě se zjistí, že problém je v oslovení prodavačky atd. 11.6.2.4 Čeho se vyvarovat  Klientovo přání není přijato – riziko neefektivní intervence a ztráty klientovy motivace – cítí se přehlížen.  Klientovo přání je sice formálně přijato, ale už se mu nevěnuje dostatečná pozornost.


strana 21



   

Klientovo přání je sice přijato, ale neptáme se po smyslu splnění přání a často tak přehlídneme něco důležitého nebo „přání za přáním“ – např. „potřebuji práci“ – může mimo jiné znamenat: potřebuji být důležitý, potřebuji někam patřit, chci být víc nezávislý na rodičích, chci se naučit něco nového. Je důležité věnovat dostatečnou pozornost míře podpory – neustále reflektovat co „je málo a co už je moc“ – někdy klient sám obtížně formuluje potřebnou míry podpory – přeceňuje se, podceňuje se, syndrom naučené bezmocnosti, role nemocného. Soustředíme se pouze na handicap, problém a jeho odstranění a zapomeneme na schopnosti a dovednosti a naopak neakceptujeme omezení – jde o rovnováhu. Přehlížíme přirozené zdroje – rodina, přátelé – pokud klient není proti, je dobré se pokusit zapojit je a dát jim najevo, jak jsou důležití. Nemoc, porucha, handicap je považována za definitivní a nepřekonatelnou překážku v rehabilitaci – nezapomenout na to, ale nepoužívat to jako výmluvu k přerušení spolupráce s klientem.

11.6.2.5 Fáze č. 3 ‐ stanovení cílů  cíl se vždy týká kvality života 11.6.2.5.1 Tři formy cíle

  

klient chce něco nového získat, dosáhnout něčeho nového klient chce udržet to, co má klient chce něco změnit



na základě stanovení cíle (žádoucí situace) se formulují překážky, které brání jeho dosažení, a plánují dílčí kroky k dosažení hlavního cíle je výhodné začít krokem, který je možno realizovat během kratšího časového úseku (3‐6 měsíců), protože to posiluje klientovu motivaci k dalším náročnějším krokům – „něco se hnulo dopředu“ – umožnit klientovi dosáhnout úspěchu pokud je cíl stanovený klientem příliš obecný nebo nejasný: např. „chci se mít lépe než teď“ – vybízíme ho k přesnějšímu popisu má význam akceptovat i cíl, který pracovníkovi nepřipadá dosažitelný ‐ např. klient by si rád dokončil vzdělání a přitom víme, že má velké potíže se soustředěním

  

11.6.2.6 Fáze č. 4 ‐ Vytvoření RHB plánu (plánování)  Rehabilitační plán tvoří společně klient a pracovník týmu podpory samostatného bydlení podle fakt zjištěných z předchozího mapování klientovy situace. Plán je zaměřen na naplnění potřeb klienta v oblasti samostatného bydlení, či zajištění problémových situací tak aby klientovy nebránili v samostatném bydlení  plán v ústní i písemné dohodě by měl definovat o CO o JAK o KDO o KDY o KDE  plán by měl zahrnovat zamýšlené intervence, včetně míry podpory ze strany pracovníka, je nutné sladit plány klienta s možnostmi služby 11.6.2.7 Fáze č. 5 ‐ naplňování cíle  realizace naplánovaných intervencí


strana 22

 

je nutné být stále připraven na to, že klient může v průběhu procesu plány změnit průběžně reflektovat proces realizace – všímat si, co je jinak, než bylo v plánu, jak se daří dodržet naplánované tempo, jak se mění vztah s klientem, zda nechybí nějaké informace z fáze mapování

11.6.2.8 Fáze č. 6 ‐ hodnocení  po dosažení cíle (naplnění zakázky) následuje celkové vyhodnocení o co se povedlo o kde došlo ke změnám v původním plánu a proč o změny ve vztahu case manager/klient o změny v kvalitě života klienta  zhodnocení probíhá společně s klientem  pokud nedojde k naplnění cíle, popřípadě dojde k přerušení spolupráce, tím spíš je nutné provést zhodnocení – nejde o hledání viníka, ale o zobrazení děje  hodnotit je třeba i průběžně – rekapitulace plánu společně s klientem minimálně jednou za rok  pracovník by si měl spolupráci s klientem průběžně vyhodnocovat i sám pro sebe – co ho zaskočilo příjemně, nepříjemně, co jemu samotnému šlo a nešlo, co by měl udělat proto, aby neopakoval chybu

12 Pracovní postupy Pracovní postupy vychází z jednotlivých fází psychosociální rehabilitace, tak jak byly uvedeny v předchozí kapitole.

12.1 První kontakt s klientem (vstupní rozhovor)       

    

Místo, kde se schůzka odehrává, je libovolné, záleží na dohodě s klientem. Cílem schůzky je, aby pracovník představil klientovi službu PSB a domluvil s ním, zda má o službu zájem. Schůzka by měla začít vzájemným představením a dohodou o tom, jak se bude pracovník a klient vzájemně oslovovat. Pracovník po vyslechnutí klientova příběhu zjistí, zda patří do naší cílové skupiny. Pokud pracovník zjistí, že klient nepatří do naší cílové skupiny, pokusí se ho odkázat na jinou organizaci, která by mu mohla pomoci nebo mu sám podá jednorázové poradenství o tom, co je možné dělat v jeho situaci. Pokud klient potvrdí, že patří do naší cílové skupiny, informuje ho case manager o našich službách. Pokud má klient zhruba jasno, co by od nás potřeboval, může pracovník začít domlouvat podrobnosti zakázky. Pokud si chce vše ještě rozmyslet, předá mu pracovník informační materiály ke službě PSB a smluví si s ním další schůzku, kdy by se zakázka mohla už formulovat. Je lepší nežádat od klienta příliš mnoho intimních informací a osobních údajů. Pro začátek stačí např. jméno, příjmení a telefonní číslo. Pracovník dá klientovi kontakt na sebe. Při této první schůzce informuje pracovník klienta i o systému ochrany osobních údajů a o způsobu dokumentace práce. Formuláře s ním zatím nevyplňuje. Pracovník by se měl klienta ptát, zda je pro něho vše srozumitelné. Na konci schůzky by měl pracovník zkontrolovat, že neopominul podstatné věci, tj. o Má informace o tom, zda klient patří do naší cílové skupiny o Klientovi byla představena služba PSB


strana 23

o o o

Je domluven termín případné další schůzky (může být odloženo až po vyjednání v týmu o přijetí klienta do služby) Klient je informován o zacházení s osobními a citlivými osobními údaji v naší organizaci. Klient obdržel informační materiál ke službě PSB

12.2 Týmová diskuse o vstupu klienta do služby  

   

Zájemce o službu se stává klientem týmovým rozhodnutím. Následně je založena dokumentace práce s klientem. Hodnotící kritéria pro vstup do služby: o Patří do naší cílové skupiny? o Má zakázku? o Jsou naše služby schopny zakázku pokrýt? o Máme volnou kapacitu? Klientovi, který není z cílové skupiny, poskytujeme pouze poradenství a doporučíme mu vhodnější sociální služby. V případě výrazně volné kapacity lze přijmout takového klienta do služby na jasně limitovanou dobu. U klienta z cílové skupiny lze přijetí do služby odložit v případě, že není volná kapacita. Tým se snaží tuto kapacitu v co nejkratší době vytvořit například omezením služeb klientů, u nichž nejsou nezbytné. Neexistence jasně formulované zakázky není důvodem k odmítnutí klienta. Práce na formulaci zakázky může být dlouhodobá. V případě, že je klient přijat do služby, je jasně určen pracovník, který s ním bude pracovat, a orientační plán práce.

12.3 Uzavření smlouvy o poskytování služby PBS     

Smlouva je uzavírána ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jeden originál (v případě, že klient má opatrovníka, bude ještě jedno vyhotovení vytvořeno pro něho). Smlouvu vyhotovuje pracovník týmu PBS, který s klientem absolvoval vstupní rozhovor. Podepisuje ji oprávněný zástupce sdružení a zájemce žádající o službu, popř. jeho zákonný zástupce. Smlouva je platná a zájemce je uživatelem služby od data podepsání smlouvy oběma stranami. Pracovník týmu PSB se zájemcem pročte celou smlouvu a všechny body podrobně vysvětlí. Ujistí se o tom, že zájemce o službu všemu porozuměl. Zájemci jsou zodpovězeny případné dotazy a nejasnosti. Pokud zájemce se smlouvou souhlasí, dojde k jejímu podepsání.

12.4 Mapování potřeb v oblasti samostatného bydlení 12.4.1 Co se mapuje  Potřeby, přání, požadavky klienta – určuje klient nikoliv pracovník PSB, pracovník pouze mapuje, nevykládá, co by se mělo a co by se nemělo.  Schopnosti, dovednosti a limity klienta ‐ co jde, na čem se dá stavět a co naopak vázne, s čím je nutné počítat jako s rizikem a problémem (např. klient dobře navazuje vztahy, ale na zátěž reaguje agresí…).  Osobní kritéria ‐ co je pro klienta důležité, čemu přikládá význam, co je druhořadé ‐ jeho hodnoty.


strana 24





Zdroje – zdroje podpory klienta vztahující se k přání nebo cíli klienta (podpora finanční, emoční……). V zásadě jakákoliv podpora, která funguje. Je dobré se soustředit na profesionální zdroje i na zdroje z přirozeného prostředí klienta, které posilujeme a upřednostňujeme, popř. se snažíme takové vytvořit nebo se pokoušíme obnovit zaniklé. Možnosti a omezení dané prostředím klienta – zaměření se i na prostředí klienta. Někdy může být výrazně limitující vzhledem k cíli klienta. Měli bychom jasně klientovi vysvětlit např. pracovní trh v regionu, sociální politiku, systém zdravotních a sociálních služeb.

12.4.2 Jak se mapuje  Šetření pomocí dotazníku – pracovníci týmu PSB mají k dispozici dotazník „pomocné otázky k mapování“, který mohou používat. Není nutné ho projít s každým klientem, ale je vhodný pro kontrolu, zda jsme nějakou oblast neopomněli.  Šetření „rozhovorem“ – prostě se ptáme ‐ je dobré mít na mysli schéma, podle kterého postupuji (aby nešlo jenom o „povídání“)  Šetření pozorováním – u některých dovedností je dobré prostě klienta vidět v akci a pak s ním reflektovat – např. klient uvádí, že je naprosto nemožný při nakupování na místě se zjistí, že problém je v oslovení prodavačky atd.

12.5 Vytvoření rehabilitačního plánu Rehabilitační plán tvoří společně klient a pracovník týmu podpory samostatného bydlení podle fakt zjištěných z předchozího mapování klientovy situace. Plán je zaměřen na naplnění potřeb klienta v oblasti samostatného bydlení, či zajištění problémových situací tak aby klientovy nebránili v samostatném bydlení  plán v ústní i písemné dohodě by měl definovat o CO o JAK o KDO o KDY o KDE  plán by měl zahrnovat zamýšlené intervence, včetně míry podpory ze strany pracovníka, je nutné sladit plány klienta s možnostmi služby

12.6 Intervence vedoucí k naplnění rehabilitačního plánu Viz další kapitola

13 Základní činnosti při poskytování podpory samostatného bydlení:

13.1 Pomoc při zajištění chodu domácnosti Uživatel spolu s pracovníkem sestaví na požadovaný nácvik dovednosti individuální plán, ve kterém se domluví na postupu nácviku. Každý z kroků je v individuálním plánu hodnocen jak uživatelem, tak klíčovým pracovníkem. Individuální plán je možné přizpůsobit, pokud zjistíme, že původně navržený postup není vhodný. 13.1.1 Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí Způsob podpory:  zpočátku je potřeba vyšší míra pomoci, pokud uživateli dovednost zcela chybí, je nutné předvést požadovanou činnost názorně  když se uživatel s činností seznámí, vykonává práci spolu s klíčovým pracovníkem Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 25



klíčový pracovník po dohodě s uživatelem zmenšuje svou pomoc a nechává větší prostor uživateli  pokud uživatel je schopen činnost vykonat sám, ale musí být upozorněn na potřebu jejího vykonání, je možné domluvit, že pracovník mu činnost připomene  uživatel je schopen vykonávat činnost samostatně s dohledem či zpětnou kontrolou klíčového pracovníka Individuální plán je možné přizpůsobit, pokud zjistíme, že původně navržený postup není vhodný. Každý z kroků je v individuálním plánu hodnocen jak uživatelem, tak klíčovým pracovníkem. 13.1.2 Podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti Uživatel služby se seznamuje se vším, co je třeba k samostatnému bydlení. Znalosti a dovednosti:  platba nájmu, energií  platba za odpad, TV, rádio  výhody pojištění bytu  domovní řád  vycházení se sousedy 13.1.3 Pomoc při údržbě domácích spotřebičů Způsob podpory:  zpočátku je potřeba vyšší míra pomoci, pokud uživateli dovednost zcela chybí, je nutné předvést manipulaci s domácími spotřebiči a jejich a údržbu názorně  když se uživatel s činností seznámí, vykonává práci spolu s klíčovým pracovníkem  klíčový pracovník po dohodě s uživatelem zmenšuje svou pomoc a nechává větší prostor uživateli  pokud uživatel je schopen činnost vykonat sám, ale musí být upozorněn na potřebu jejího vykonání, je možné domluvit, že pracovník mu činnost připomene  uživatel je schopen vykonávat činnost samostatně s dohledem či zpětnou kontrolou klíčového pracovníka 13.1.4 Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování Způsob podpory:  zpočátku je potřeba vyšší míra pomoci, pokud uživateli dovednost zcela chybí, je nutné předvést požadovanou činnost názorně  když se uživatel s činností seznámí, vykonává práci spolu s klíčovým pracovníkem  klíčový pracovník po dohodě s uživatelem zmenšuje svou pomoc a nechává větší prostor uživateli  pokud uživatel je schopen činnost vykonat sám, ale musí být upozorněn na potřebu jejího vykonání, je možné domluvit, že pracovník mu činnost připomene  uživatel je schopen vykonávat činnost samostatně s dohledem či zpětnou kontrolou klíčového pracovníka

13.2 Pomoc se zajištěním stravy Způsob podpory: V rámci společného vaření:  soupis surovin potřebných k vaření  nákup, uskladnění a výdej surovin na společné vaření  nácvik vaření v rámci společného vaření Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 26

Individuální stravování uživatele:  pomoc se soupisem potřebných potravin  pomoc s rozvržením financí na stravování  pomoc s nákupem a uskladněním potravin  individuální nácvik přípravy stravy (s podporou pracovníků služby) V rámci služby podpora samostatného bydlení je možnost zajistit uživateli stravování také prostřednictvím pečovatelské služby. Způsob podpory:  předáme kontakt na pečovatelskou službu  nacvičíme kontakt s pracovníky pečovatelské služby  nabídneme uživateli doprovod, příp. pomoc při jednání s pracovníky pečovatelské služby

13.3 Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami Uživatel má právo hospodařit se svými příjmy podle svého vlastního rozhodnutí. Pokud hospodaření nezvládá a potřebuje podporu, má uživatel možnost uložit své finance do trezoru v kanceláři týmu PSB a ve spolupráci s ním sestavit finanční plán, který oba dodržují. Finanční plán obsahuje příjmy a výdaje, je v něm vypočítána částka pro denní obživu. Je stanoveno, jak často si uživatel chodí pro kapesné. Finanční plán je podle potřeby a možností uživatele aktualizován a upravován. Dohoda o uložení finančních prostředků je uložena ve složce u smlouvy uživatele. Důvodem takové dohody může být  Klient není schopen samostatně hospodařit se svými financemi a souhlasil s tím, že mu case manager pomůže hospodaření plánovat  Klient je aktuálně hospitalizován a součástí dohody s klíčovým pracovníkem je zajištění nákupů nebo důležitých plateb.  Pravidla o klíčový pracovník má za svěřené prostředky hmotnou odpovědnost. o Finanční hotovost i bankovní karty jsou ukládány výhradně v trezoru Existuje písemná dohoda s klientem (na časově omezené období), kde jsou uvedeny konkrétní formy spolupráce při hospodaření s klientovými finančními prostředky o klíčový pracovník vede přesnou písemnou dokumentaci o všech manipulacích s finančními prostředky klienta. Dokumentace má podobu formuláře a týká se vždy jen jednoho klienta. Každá manipulace s prostředky obsahuje:  Datum  Částku  Účel výběru či vložení finančních prostředků  Podpis pracovníka, který ji provedl  Podpis klienta Způsob kontroly financí u uživatelů, kteří mají finance uložené u klíčového pracovníka a hospodaří na základě finančního plánu:  hotovost uživatele, kterou svěřil do správy klíčového pracovníka, je uložena v obálce, která je označena jménem uživatele  obálka s penězi je uložena v trezoru v kanceláři týmu PSB  odpovědnost za uložené finance má klíčový pracovník a vedoucí služby, případně zastupující pracovník.  uživateli, který má u pracovníka uloženy finance, je veden formulář ve kterém jsou zaznamenávány veškeré příjmy a výdaje – u každé takto zaznamenané transakce je podpis uživatele a pracovníka PSB, který částku vydal  kontrola zůstatku financí probíhá každý měsíc, provádí ji vedoucí služby PSB


strana 27

Uživatel má právo kdykoliv nahlédnout do svých financí, zkontrolovat správnost vedení a překontrolovat si peníze, uložené u klíčového pracovníka, tato možnost je uživateli připomínána a nabízena. Pokud se uživatel rozhodne ukončit podporu hospodaření s penězi, nemůže mu pracovník finanční prostředky zadržovat, ale je povinen mu je vydat.

13.4 Sociální dávky 13.4.1 Nakládání s příspěvkem na péči Uživatelé jsou opakovaně seznamováni se skutečností, že příspěvek na péči je dávka na úhradu sociálních služeb, jak ve Fokusu, ale že mají možnost koupit si službu i u jiného poskytovatele. 13.4.2 Žádost o dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi  Jedná se o dávky vyplácené na žádost sociálním odborem příslušného magistrátu nebo obecního úřadu podle místa trvalého bydliště.  Klient musí žádat osobně. Jen ve výjimečných případech lze žádat písemně (např. v případě, že klient bydlí příliš daleko od místa trvalého bydliště a cestovní náklady by pro něho znamenaly neúměrnou finanční zátěž).  Hospitalizovaným klientům se tyto dávky obvykle nevyplácejí, protože nemocnice zajišťují pacientům základní životní potřeby. Výjimky jsou však možné.  Klíčový pracovník může klienta doprovodit na úřad, pokud si to klient přeje.  Do dávek pomoci v hmotné nouzi se řadí příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.  Mezi dávky sociální péče patří: jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na zvýšené životní náklady, příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, příspěvek na úhradu za užívání garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, mimořádné výhody (TP, ZTP, ZTP/P), bezúročné půjčky.  K žádosti je třeba doložit: o Občanský průkaz o Výše výdělku (pokud je klient zaměstnán) o Potvrzení o přiznání ID (pokud ho klient má přiznaný) o Potvrzení o výši důchodu (pokud ho klient má přiznaný) o Potvrzení o výši nájemného a nákladů na energie o Potvrzení o přiznání dalších dávek a jejích výše (pokud byly přiznány) o Počet lidí žijících ve společné domácnosti, počet nezletilých dětí žijících ve společné domácnosti o Výše výdělku či výše důchodu dospělých osob žijících ve společné domácnosti  Lhůta k vyřízení žádosti je jeden měsíc (od jejího podání žádosti, resp. od doložení všech potřebných dokladů). Klíčový pracovník může také pomoci při sjednávání dalších dávek, na které může mít klient nárok. 13.4.3 Intervence související s invalidními důchody


strana 28

13.4.3.1 Žádost o změnu typu invalidního důchodu  Klient žádá o změnu typu ID o z vlastního popudu o na doporučení ošetřujícího psychiatra, rodiny nebo někoho dalšího Postup  klíčový pracovník klientovi vysvětlí výhody a nevýhody jednotlivých typů důchodů.  Společně sepíší „žádost o změnu typu invalidního důchodu“. Neexistuje předepsaný formulář, ale žádost by měla obsahovat typ důchodu, o který klient žádá a krátké zdůvodnění.  Žádost odnese klient nebo klíčový pracovník (po dohodě) na podatelnu Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).  Do měsíce je klient vyzván, aby doložil dokumentaci potřebnou ke změně typu ID.  Obvodní lékař vyplní formulář T400 (ten mu buď pošlou z OSSZ poštou, nebo po klientovi), přiloží vyjádření ošetřujícího psychiatra a vyplněný formulář pošle poštou na OSSZ nebo jej předá klientovi a ten vyplněný formulář zanese na podatelnu.  K žádosti je možné přiložit informaci o průběhu a výsledcích pracovní a sociální rehabilitace, kterou zpravidla sepisuje odborný ředitel sdružení společně s vedoucím dílny.  S přílohami zpracovanými ve Fokusu je klient vždy předem seznámen a vyjadřuje se k nim.  Klient poštou obdrží vyzvání k jednání posudkové komise. 13.4.3.2 Doprovod k posudkové komisi  Doprovod je možný pouze se souhlasem klienta. V některých případech klíčový pracovník klientovi doprovod aktivně nabízí.  Pozvání k posudkové komisi obdrží klient od OSSZ v MB doporučeným dopisem.  Klient termín s časovým předstihem oznámí klíčovému pracovníkovi v dílně nebo klíčovému pracovníkovi.  Klíčový pracovník si sjedná s klientem místo a čas schůzky před jednáním komise.  Klíčový pracovník klientovi zopakuje, jaké doklady potřebuje k jednání.  Na schůzce klíčový pracovník klientovi popíše obvyklý průběh jednání u posudkové komise, a pokud je to třeba, dá mu praktická doporučení pro jednání.  Klíčový pracovník s klientem vyjedná, o čem může (případně nemůže) posudkového lékaře informovat. Dohodu pak plně respektuje.  U jednání může být přítomen také rodinný příslušník. U klientů omezených ve způsobilosti k právním úkonům je nutná přítomnost opatrovníka.  Jednání posudkové komise probíhá zpravidla následovně o posudkový lékař přečte výsledky všech zdravotních vyšetření, popřípadě zprávu o průběhu pracovní a sociální rehabilitace, pokud je přiložena o posudkový lékař se dotazuje klienta (zdravotní stav, medikace, představy o možnosti pracovního uplatnění, jak zvládá pracovní rehabilitaci apod.), o klíčový pracovník přiblíží, jaké služby sdružení klientovi poskytuje, popřípadě doplní potřebné údaje a informace o posudkový lékař se vyjádří ke sděleným skutečnostem a lékařským zprávám a seznámí přítomné s výsledkem jednání o celý průběh jednání je písemně zaznamenán a podepíše ho klient, posudkový lékař a doprovod klienta  Po ukončení jednání u posudkové komise klíčový pracovník s klientem reflektují průběh a výsledek jednání.  Během 2‐ 3 týdnů obdrží klient doporučeným dopisem oficiální zprávu od České správy sociálního zabezpečení.


strana 29

Úkoly klíčového pracovníka  Připravit klienta na jednání  Při jednání vystupuje hájit zájmy klienta  Respektovat dohodu s klientem o tom, co smí/nesmí sdělovat  Po jednání s klientem reflektovat průběh a výsledek jednání, ubezpečit klienta o jeho silných stránkách (práce posudkové komise zpravidla zdůrazňuje klientova znevýhodnění)  Telefonicky urgovat zaslání zprávy ČSSZ, pokud je to třeba

13.5 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 13.5.1 Podpora při zvládání výchovy dětí v rodině Způsob podpory:  podpora a nácvik rodičovského chování  společná činnost dětí a rodičů  vedení hospodaření, udržování domácnosti  vedení k pravidelné zdravotnické péči o sebe a děti, k hygienickým návykům  podpora a nácvik schopností a dovedností v jednání na úřadech a školách  vedení rodičů k vytváření denního režimu dětí  vedení k pravidelné docházce do školy a školky  vedení k zajištění klidného prostředí dítěte pro přípravu do školy  doporučení návštěvy pedagogicko – psychologické poradny – předání kontaktů, pomoc s objednáním, doprovod (propojení služeb) 13.5.2 Pracovně výchovná činnost s dětmi Způsob podpory:  podpora zapojení dětí do domácích prací 13.5.3 Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností 13.5.4 Obsluha mobilního telefonu Způsob podpory:  podle individuálních potřeb uživatele – chce telefonovat, posílat sms, ...  pracovník předvede uživateli, jak se s telefonem zachází  uživatel si může psát poznámky na papír  uživatel sám zkouší, jestli obsluhu telefonu zvládá – zkušební prozvonění pracovníka, zkušební sms, ... 13.5.5 Psaní žádostí, dopisů V případě, kdy s uživateli řešíme různé půjčky, exekuce, žádosti o zproštění úroků, apod. nejspíše nedosáhneme toho, aby si uživatel žádost, případně dopis napsal sám. Uživatel by však měl alespoň účastnit. Způsob podpory:  pokud uživatel přijde se zakázkou napsání nějakého vyjádření, žádosti atp., je vhodné, pokud je alespoň polovinu času přítomen hledání informací, sepisování dopisu – nešetříme vlastní čas tím, že dopis sepíšeme o samotě a uživateli pak pouze předvedeme výsledek  pokud se v žádosti uvádí diagnóza (např. žádost o zproštění úroků na základě § 38), je nutné, aby dopis uživatel podepsal, pracovník se na dopis může podepsat jako osoba, která věc sepsala Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 30



zodpovědnost za odeslání dopisu necháme na uživateli

13.5.6 Dodržování medikace Uživatel má možnost požádat klíčového pracovníka o pomoc při dodržování léčebného režimu. Jedná se o podporu při chystání a dodržování medikace Způsob podpory: 13.5.6.1 Aplikace depotních neuroleptik (intramuskulární injekce)  Aplikaci může provádět pouze pracovník s příslušnou kvalifikací (zdravotní sestra, lékař) a výhradně na žádost ošetřujícího lékaře.  Aplikovat injekci je možno výhradně se souhlasem klienta. Pokud klient nesouhlasí, je třeba informovat ošetřujícího lékaře. 13.5.6.2 Manipulace s léky  Součástí služby může být o vyzvednutí receptu u ošetřujícího lékaře o vyzvednutí léků v lékárně o doručení léků či receptů klientovi o lékový management (příprava léků do dávkovače) o podávání léků  léky mohou být uložené v kanceláři (spolu s přiloženým seznamem aktuálně podávaných léků včetně dávkování), pro případ nečekaného zástupu musí uživatel vědět, kde má pracovník jeho léky uložené  pokud má uživatel problémy s nadužíváním léků, je možné dávkovat na kratší časové období, min. však na 3 dny (víkend) 13.5.7 Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Formy podpory:  pravidelné schůzky ve složení uživatel – rodina uživatele ‐ klíčový pracovník (vedoucí služby)  pravidelná telefonická výměna informací (pro případ hospitalizace je přání klienta informovat rodinu zahrnuto v KP)  pravidelné zasílání dopisu s popisem práce na individuálních plánech, s vývojem rehabilitace (formou zkráceného hodnocení, které vypracuje asistent společně s uživatelem)  rodina či osoby blízké nám mohou pomoci při mapování potřeb a přání uživatele nebo při sestavení krizového plánu Práce s rodinou nemusí mít jen formu výměny informací o uživateli služeb, klientem může být i rodina, potřebující pomoc, s tou pak můžeme pracovat samostatně bez uživatele (uživatel o tom musí vědět). Snažíme se podpořit rodinu v tíživém stavu, ve kterém se nachází, eventuálně podat bližší informace o problematice duševně nemocných, nabídneme literaturu, letáčky, kontakty na lékaře. 13.5.8 Podpora v oblasti partnerských vztahů Způsob podpory:  vyslechneme uživatele  pokud je příčinou partnerského problému zdravotní stav uživatele, příp. jeho nemoc, nabídneme možnost schůzky i s partnerem, kterému poskytneme informace o nemoci a o s ní souvisejících projevech  další možností je odkázat uživatele a jeho partnera na psychologickou poradnu Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 31

13.5.9 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu Dovednosti přímo související s pracovním uplatněním jsou dovednosti, které nevyplývají z pracovní náplně, ale zaměstnavatel předpokládá, že jimi každý pracovník disponuje, např. převléknout se do pracovního oděvu, převzít výplatu, atd. Dovednosti nepřímo související s pracovním uplatněním jsou dovednosti, které uživateli umožňují chodit do práce, např. dostavit se včas na pracoviště, vhodně se obléknout vzhledem k počasí, umět cestovat do zaměstnání, apod. Pracovník služby doporučí uživateli službu Job klub, kde uživatel získá odbornou pomoc

13.6 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 13.6.1 Doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět Způsob podpory:  příprava cesty na úřad, plánek, jízdní řád, seznam potřebných věcí  pokud uživatel potřebuje doprovod, jde klíčový pracovník s ním, nebo je uživatel nasměrován na terénního pracovníka, se kterým si domluví doprovod.  doprovod je možný částečný (k budově, ke kanceláři, k ordinaci) nebo úplný (na žádost uživatele až přímo k jednání)  uživatel a doprovod se domluví na tom, jak se má doprovod postupovat v případě, že uživatel není schopen v dané věci jednat samostatně (ze stresu zapomene, co chtěl, ...)  doprovázení zpět je domlouváno a plánováno stejným způsobem a dle individuální potřeby 13.6.2 Doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět Způsob podpory:  příprava cesty na úřad, plánek, jízdní řád, seznam potřebných věcí  pokud uživatel potřebuje doprovod, jde klíčový pracovník s ním, nebo je uživatel nasměrován na terénního pracovníka, se kterým si domluví doprovod.  doprovod je možný částečný (k budově, ke kanceláři, k ordinaci) nebo úplný (na žádost uživatele až přímo k jednání)  uživatel a doprovod se domluví na tom, jak se má doprovod postupovat v případě, že uživatel není schopen v dané věci jednat samostatně (ze stresu zapomene co chtěl, ...)  doprovázení zpět je domlouváno a plánováno stejným způsobem a dle individuální potřeby 13.6.3 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů Pracovníci služby podporují uživatele:  ve využívání běžně dostupných služeb podle jeho individuální potřeby  v účasti na běžně dostupných kulturních, společenských a sportovních akcích, Další podporu poskytují pracovníci služby v aktivitách směřujících:  k běžné informovanosti o denních událostech – tisk, TV, četba  k seznamování se s prací na PC  k seznamování se s internetem jako informačním zdrojem Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 32

13.7 Sociálně terapeutické činnosti Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob 13.7.1 Podpora při komunikaci s lékařem Někteří uživatelé mají problém komunikovat se svým lékařem o svých potížích a změnách zdravotního stavu. Je vhodné je motivovat k tomu, aby lékaři předávali pravdivé informace. Způsob podpory:  uživateli vysvětlujeme, že lékař mu může pomoci jen tehdy, pokud má informace  pokud má uživatel komunikační problém, můžeme s ním hovor s lékařem nacvičit (převezmeme roli lékaře, příp. uživatele)  s uživatelem můžeme na lístek sepsat vše, co ho trápí, aby na nic nezapomněl  po dohodě s uživatelem můžeme také dopředu telefonicky informovat lékaře, že uživatel má pro něj připraveny jisté záležitosti k probrání a že by bylo vhodné, pokud nezačne sám uživatel, se na toto téma zaměřit 13.7.2 Nácvik, jak si říct o pomoc Tuto dovednost zkoumáme již během nástupu do služby, zvláště pokud uživatel není z města, kde je služba poskytována a existuje tedy riziko, že by mohl zabloudit nebo že netrefí, kam potřebuje. Stává se také, že uživatel má problém říci o pomoc i pracovníkům služby. Způsob podpory: pokud má uživatel blok v kontaktu s pracovníky služby  pravidelně uživateli vysvětlujeme, jaké služby poskytujeme, s čím mu můžeme pomoci, snažíme se o vytvoření důvěry  v případě, kdy se uživatel na pracovníka s žádostí o pomoc obrátí, toto pak kladně zhodnotíme a dále ho motivujeme, aby si o pomoc, pokud ji potřebuje, říkal pokud má uživatel problém s tím, obrátit na např. na osobu na ulici trénink může probíhat v kanceláři vymýšlením různých situací, do kterých se uživatel může dostat, rozebíráme, jak oslovit člověka na ulici poté je vhodné, vyzkoušet si to i v terénu (např. pracovník jde nedaleko od uživatele, ten se pokusí oslovit kolemjdoucího s žádostí o sdělení, kde se nachází pošta, atp.) uživatele, pokud toto zvládne, oceníme, pokud ne, pokračujeme v tréninku 13.7.3 Komunikace se spolubydlícími nebo sousedy Někteří uživatelé mají problém s navazováním kontaktu, případně s řešením konfliktnějších situací. Uživatele motivujeme k tomu, aby dokázali slušnou formou hájit svá práva. Způsob podpory:  pracovníci služby mohou sami dávat pozitivní příklad toho, jak komunikovat se svým okolím a jak řešit konflikty a další nepříjemné situace  uživatelům je opakovaně sdělováno, že mají možnost, obrátit se na pracovníka a konzultovat s ním, jak situaci řešit, příp. mají možnost požádat ho o řešení  pokud se uživatel dostává do podobných situací, se kterými si neví rady, je možné komunikaci trénovat na fiktivním rozhovoru, problému ‐ důležité je zdůrazňovat rozdíl ve výsledku, pokud jednáme slušně a v klidu a tím, jak dopadá řešení situací křikem apod.  Po každém více či méně zvládnutém jednání dává pracovník zpětnou vazbu 13.7.4 Nácvik telefonického rozhovoru Pokud má uživatel problém s telefonováním, je důležité zjistit, zda je to z důvodu, že telefon obsluhovat neumí, nebože mu vadí telefonování jako způsob komunikace.


strana 33

Způsob podpory:  pracovník s uživatele rozebere náležitosti telefonátu – je potřeba se představit, vědět, co chci vyřídit, mít u sebe papír na poznámky, atd.  pracovník může uživateli předvést fiktivní telefonický rozhovor na předem stanovené téma (např. uživatel se chce objednat k lékaři – pracovník předvede, jak by se objednal sám)  poté zkouší (tolikrát, jak je to potřeba) fiktivní telefonát uživatel – je vhodné, uživateli dopřát klid v kanceláři  pokud má uživatel problém s pozorností, může si osnovu telefonátu napsat na lístek, který bude mít během telefonát před sebou  pracovník společně s uživatelem zhodnotí, jak se rozhovory daří

13.8 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí 13.8.1 Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů Klíčový pracovník může s uživatelem spolupracovat, poskytovat v jeho záležitostech radu a vedení nebo v rámci poskytnuté plné moci uživatele zastoupit resp. zastoupit jej při jednáních v jeho záležitostech jak písemně, tak osobní účastí. 13.8.2 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Veškeré kroky jsou realizovány podle individuální potřeby uživatele. 13.8.2.1 Zdraví a lékařská péče  Uživatel má možnost požádat klíčového pracovníka o pomoc při akutní nebo průběžné péči o svůj zdravotní stav (zpracováno v krizovém plánu).  Může se jednat o akutní, opakované nebo preventivní zajištění a vyhledání vhodné lékařské péče, registraci k lékařům, zajištění termínů ošetření, doprovod k ošetření nebo vyšetření, příp. průběžné zajišťování potřeb uživatele v průběhu hospitalizace ve spolupráci služby a terénních pracovníků. Způsob podpory:  klíčový pracovník může po dohodě s uživatelem zjišťovat např. možnosti poskytnutí lékařské péče podle potřeb uživatel  klíčový pracovník může zajistit termíny lékařských ošetření nebo vyšetření  uživateli je nabídnuta možnost domluvit se s klíčovým pracovníkem na připomenutí termínů  uživatel je upozorněn, že má možnost požádat pracovníky služby o průběžné zajišťování svých potřeb v době hospitalizace a pobytu ve zdravotnických zařízeních

14 Spolupráce se sociální sítí klienta Spolupráce s rodinou je důležitou součástí psychosociální rehabilitace člověka s duševním onemocněním. Ve všech našich službách, které poskytujeme, se snažíme o navázání spolupráce s rodinnými příslušníky uživatelů.

14.1 Kontakt ze strany blízké osoby aktivního klienta  

Někdo klientovi blízký kontaktuje klíčového pracovníka. Může to být rodina, lékaři, jiní odborníci, lidé z klientovy sociální sítě. Vždy přicházejí se zakázkou o Vyslovenou o Skrytou


strana 34

 

Klíčový pracovník zvažuje: Co je důvodem kontaktu? o Je vyjádřena nabídka konkrétní pomoci? o Je kontaktující osoba pro klienta významná? o Může být pro klienta zdrojem pomoci či podpory, kterou potřebuje při realizaci svého rehabilitačního plánu? o Je nějak upraveno poskytování informací této osobě? o Je zahrnuta v klientově souhlasu s poskytnutím osobních údajů? o Omezil nějak klient poskytování informací? o Je zakázka může v souladu s rehabilitačním plánem klienta?  Pokud daná osoba směřuje k tomu, aby klíčový pracovník překročil hranice služby nebo jednal v rozporu s cílem služby, snaží se klíčový pracovník vyjednat změnu zakázky, případně zakázku odmítne. Poznámky  Ideálním řešením bývá zapojit osobu, která přišla se zakázkou do řešení problému.  Pokud klient zakázal někomu sdělovat osobní údaje, je to nutno bezpodmínečně respektovat. Výjimkou jsou pouze situace vymezené zákonem (ohlašovací povinnost). Eticky přijatelné může být také jednání s profesionály vázanými mlčenlivostí v situacích, kdy klientovi neposkytnutím informací hrozí závažné problémy.  Klíčový pracovník vždy informuje klienta, že ke kontaktu se třetí osobou došlo a čeho se týkal. (Požadavek: „Neříkejte mu, že jsem tady byl“ je nepřijatelný. Osobu, která pracovníka kontaktovala, na to musí zřetelně upozornit.)

14.2 Asertivní kontaktování osob z okolí klienta 

Klíčový pracovník společně s klientem hledá zdroje v komunitě, které by mohly klientovi pomoci v naplňování rehabilitačního plánu.  Klíčový pracovník se tak snaží zapojit některé, pro klienta významné, osoby do jeho plánu a tím může přispívat k lepšímu přijetí klienta jeho komunitou. Postup:  Klíčový pracovník vytipuje společně s klientem možný „zdroj“ a společně si vyjasní klientovo očekávání od tohoto zdroje. Dále se dohodne s klientem, zda má „zdroj“ klíčový pracovník kontaktovat sám nebo zda chce být klient přítomen.  Pokud se kontaktu účastní i klient, musí si s ním klíčový pracovník domluvit společný postup a scénář setkání.  Většinou jde klíčový pracovník za „zdrojem“ (domů, do práce).  Při samotném vyjednávání: o na počátku sdělit důvod setkání o zdůraznit, v čem může být pomoc „zdroje“ klientovi užitečná o vyslechnout stanovisko (příběh) druhé strany o vyjednávat se „zdrojem“ o případných alternativách o nepožadovat nic, co „zdroj“ nemůže nebo nechce splnit o lepší je spokojit se s malou pozitivní dohodou než „zdroj“ zmanipulovat k přijetí úkolu, který pravděpodobně nesplní  Na konci setkání klíčový pracovník shrne vše, co bylo dohodnuto a ověří si, zda to tak chápou obě strany.  Nechá na sebe kontaktní údaje, případně se domluví o způsobu další komunikace.

14.3 Kontakt s rodinou Kontaktování rodinných příslušníků probíhá po domluvě s klientem. Pokud klient souhlasí a s pracovníkem se dohodnou, že kontaktovat rodinu je účelné, proběhne dohoda o tom, kdo to udělá: Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 35

 pracovník  klient  společně a jakým způsobem:  písemně  telefonicky  osobním kontaktem Součástí dohody je, co má být cílem kontaktování rodiny. Při kontaktu s rodinou pracovník vychází z toho, že je spojenec klienta, to neznamená, že je proti rodinným příslušníkům. Pracovník má s klientem vyjednáno, může‐li rodinným příslušníkům o něm poskytovat informace, a pokud ano, které informace může poskytovat. Schůzky s rodinnými příslušníky se odehrávají výhradně za přítomnosti klienta.

14.4 Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta    

   



Cílem je zapojení rodiny nebo jiných blízkých osob do plánu klienta. Hlavním prostředkem systematické práce jsou pravidelné schůzky klíčového pracovníka a rodiny či osoby ze sociální sítě klienta. Klíčový pracovník dané osoby informuje o pokračování plánu, naslouchá jejich problémům a pomáhá je řešit. Pokud se problémy týkají soužití s klientem, snaží se klíčový pracovník zmírnit konflikt o Funguje jako prostředník tam, kde je přímá komunikace mezi členy rodiny nefunční nebo emočně přetížená o Pokouší se dohodnout s klientem i dalšími osobami změny chování o Nabídne klientovi možnosti naplnění volného času tak, aby z rodiny na chvíli odešel a oni si mohli odpočinout. Součástí práce s rodinnými příslušníky zpravidla bývá edukace v problematice onemocnění klienta. Klíčový pracovník by měl rodinným příslušníkům co nejpřesněji vysvětlit možnosti a hranice služby, aby se vyhnul nereálným očekáváním. Většinou jsou rodinní příslušníci ochotní klientovi pomoci a daří se korigovat jejich „antirehabilitační“ požadavky a slaďovat potřeby rodiny s potřebami klienta. Spolupráce s rodinou klienta může váznout z důvodů o osobní antipatie klíčového pracovníka o nízká motivace rodinných příslušníků o značná patologie rodinného prostředí V takových případech je třeba přistoupit k náhradním řešením o Rozdělení role klíčového pracovníka (jeden pracovník pracuje s klientem, druhý s rodinnými příslušníky) o Omezení práce s rodinou na udržení kontaktu a monitorování situace.

14.5 Rodina či sociální prostředí klienta ohrožuje Informace o možném ohrožení pochází od klienta  Klíčový pracovník zjistí od klienta, v čem ohrožování spočívá  Klíčový pracovník vyjednává s klientem o možnostech pomoci  Platí zásady: o Nejednat bez vědomí klienta a bez dohody s ním o Ptát se klienta na jeho řešení situace o Aktivně nabízet pomoc


strana 36



Pokud klient pomoc odmítne, klíčový pracovník situaci nadále monitoruje a je připraven reagovat, pokud si klient o pomoc řekne  Na část takových situací se může vztahovat ohlašovací povinnosti (spáchaný nebo hrozící závažný trestný čin), v tom případě klíčový pracovník neprodleně kontaktuje vedoucího týmu a odborného ředitele, může být účelné i vyžádat si konzultaci právníka Informaci získal pracovník jinak, například  Byl sám svědkem události  Informaci sdělil někdo další Podle naléhavosti  Klíčový pracovník naplánuje další postup společně s týmem na nejbližší poradě týmu  Klíčový pracovník okamžitě informuje vedoucího týmu a odborného ředitele sdružení a společně naplánují řešení

15 Ukončení služby

15.1 Obecná pravidla   



Dohoda o ukončení či přerušení služby nemusí mít písemnou formu. Formálně je služba ukončena rozhodnutím na poradě týmu. Rozhodnutí je uvedeno v zápisu porady. Formálním ukončením služby vzniká case managerovi povinnost zkontrolovat úplnost, správnost a srozumitelnost dokumentace klienta, případně dokumentaci doplnit a zaznamenat ukončení či přerušení služby včetně důvodů, případně popisu situace, která k ukončení vedla. Ukončení či přerušení služby case manager oznámí všem osobám, kterých se týká (ošetřující psychiatr, praktický lékař, klíčoví pracovníci služeb, které klient využívá, rodina klienta, další osoby zahrnuté v rehabilitačním plánu). Respektuje přitom pravidla ochrany osobních údajů (Viz část 9: Systém ochrany osobních údajů).

15.2 Přerušení poskytování služby dohodou stran 

Pracovník a klient se shodli, že o bylo dosaženo stanoveného cíle a klient další služby čerpat nechce nebo je již nepotřebuje o cíle sice dosaženo nebylo, ale klient si nepřeje či nemůže dál na dosažení cíle pracovat  má pro to srozumitelné důvody  důvody nechce nebo neumí sdělit Úkoly Pracovníka  Zjistit důvody přerušení či ukončení služby. o Pracovník může asertivně požadovat vysvětlení klientova požadavku ukončit službu, pokud mu nerozumí o Pracovník může klienta asertivně přesvědčovat, aby své rozhodnutí ukončit službu změnil, pokud ho nepovažuje za správné či bezpečné.  Společně s klientem zhodnotit službu – pozitivní i negativní stránky, výsledky.  Informovat klienta o možnosti obnovit využívání služby  Pokud je služba pouze přerušena, domluvit o Na jak dlouho o Jaké okolnosti mají nastat, aby byla služba obnovena  Předat mu potřebné informace (telefonní čísla, vizitky)  Podat klientovi informace o možných jiných službách, které by mohl využít


strana 37

  

Informovat klienta o způsobu zacházení s jeho dokumentací po ukončení služby Vyjednat s klientem, koho je třeba o přerušení či ukončení služby informovat (včetně vyžádání si souhlasu klienta). Všechny okolnosti týkající se přerušení či ukončení služby zaznamenat do dokumentace klienta.

15.3 Přerušení služby v případě, že klient přestal spolupracovat Klient nekomunikuje, vyhýbá se schůzkám. Úkoly pracovníka  Pokusit se obnovit kontakt. Výsledkem může být obnovení spolupráce či ukončení služby dohodou obou stran. Pracovník může v těchto jednáních zastoupit spolupracovník z týmu, pokud je důvod domnívat se, že klientovo vyhýbání se kontaktu může mít osobní rovinu  Selžou‐li pokusy o kontakt s klientem, zaslat klientovi dopis obsahující o Sdělení, že poskytování služby terénním týmem je přerušeno o Informaci o tom, že službu je možno obnovit o Kontaktní údaje na službu o Informaci o tom, jak bude nakládáno s klientovou dokumentací o Sdělení, koho dalšího bude case manager informovat o ukončení služby  Všechny okolnosti týkající se přerušení či ukončení služby zaznamenat do dokumentace klienta.

15.4 Přerušení služby z důvodů porušení pravidel ze strany klienta 

  

Důvodem k přerušení služby je nebezpečná agrese klienta nebo odmítnutí sdělení informací nezbytných pro chod služby. Méně závažná porušení pravidel ze strany klienta by měla být řešena jinými postupy (například předáním klienta jinému pracovníkovi služby PSB) než ukončením služby. Ve výše uvedených dvou může pracovník jednostranně přerušit službu a klientovi jasně sdělit, za jakých podmínek mohou znovu začít spolupracovat. Sdělení může mít formu dopisu. Stejně jako v ostatních případech je i zde naprosto nezbytné zapsat všechny okolnosti ukončení služby do dokumentace klienta. Pokud je spolupráce znovu navázána, měl by pracovník minimálně jednu schůzku věnovat revizi důvodů k přerušení služby. Opatření snižující riziko opakování podobné situace by měla být zaznamenána v krizovém plánu klienta.

16 Krizové situace při spolupráci s klientem

16.1 Protikrizový plán Protikrizové plány jsou součástí RHB plánů. Vytváří je klient a jeho klíčový pracovník (popř. další osoby dle dohody). Protikrizový plán je vyhotoven písemně. Protikrizové plány jsou revidovány nejméně jednou za půl rok a po každé krizi. 16.1.1 Struktura protikrizového plánu: Jak klient vidí krizi:  co ho přivádí do krize (zda vůbec o krizi ví)  jak vypadá klientova krize (popis)  jak pozná krizi klient  jak poznají krizi ostatní


strana 38

Co klientovi v krizi pomáhá:  jak a čím si klient v krizi může pomoci sám  existuje někdo, kdo mu v krizi může pomoci a jakým způsobem Jaké kroky mají být podniknuty k zvládnutí krize:  co bude dělat klient  co mají dělat ostatní  co má dělat pracovník služby PSB  jsou nějaké kroky, které si zásadně nepřeje, aby byly podniknuty Pracovník musí klientovi jasně sdělit, kdy nemůže respektovat jeho přání a jasně popsat:  jak situace bude vypadat  jak ji bude pracovník řešit

16.2 Hospitalizace klienta 16.2.1 Dobrovolná hospitalizace Při dobrovolné hospitalizaci pracovník PSB funguje jako prostředník, který hospitalizaci zprostředkovává. Záleží na dohodě mezi pracovníkem a klientem, v jakém rozsahu se pracovník zapojuje v zařizování hospitalizace. Může jít o poradenství, jak si hospitalizaci zařídit (co vše je k tomu potřeba, koho kontaktovat, atd.) nebo se pracovník může aktivně zapojit při zařizování potřebných formalit pro přijetí do psychiatrické léčebny. Jedná se o:  Doporučení od ambulantního psychiatra – pracovník může případně domluvit schůzku ‐ pracovník PSB, klient, ambulantní psychiatr  Kontaktovat příjmové odd. PL Dále může pracovník klientovi zajistit převoz do PL (služebním autem), pomoci mu sbalit věci na pobyt v PL, asistovat při jeho příjmu v PL (souhlasí‐li příjmový lékař) Při domluvě hospitalizace se pracovník a klient domlouvají na provozu domácnosti – např. pracovník může vstupovat do klientova bytu a zalévat mu květiny. Pracovník PSB informuje klíčové pracovníky v jednotlivých službách, které klient využívá a rodinu (s klientovým souhlasem) o hospitalizaci v PL. 16.2.2 Nedobrovolná hospitalizace Nedobrovolná hospitalizace by měla nastat v případě:  klient ohrožuje sebe nebo jiné Pracovník zajišťuje hospitalizaci přivoláním sanitky, je‐li potřeba i policií. Pracovník by měl kontaktovat ambulantního psychiatra.

16.3 Agrese klienta    

Pokud se klient projevuje agresivně, pracovník označí toto chování za nepřípustné. Konfrontuje klienta s následky jeho chování, současně mu nabídne pomoc v hledání postupů, jak zvládnout agresivní stavy. Po každém incidentu se pracovník PSB snaží v klidném prostředí s klientem situaci reflektovat, hledat příčiny, které spustily agresi a cesty, jak impulsy řešit, aby nedocházelo k těmto krajním situacím. Pokud klient nehodlá o své agresivitě hovořit, či ji řešit, je upozorněn klíčovým pracovníkem, že jeho chování může vést k odstoupení od smlouvy ze strany poskytovatele služeb. Pokud klient hodlá situaci řešit (s agresivitou pracovat) – je zaneseno do rehabilitačního plánu:


strana 39

o o o o o

co agresi vyvolává (ví‐li to klient – popis klienta, popř. neví‐li to popis situace pracovníkem, který jí byl přítomen) hledání spouštěčů co může dělat klient co mohou dělat ostatní co může dělat klíčový pracovník

16.3.1                

Jak pracovat s klientem, který se projevuje agresivně (zásady bezpečnosti) pracovník oznámí kolegům, že jde za rizikovým klientem domluví se s kolegou, aby šel s ním a jistil ho (stál před domem, přede dveřmi) pracovník si dá s klientem schůzku na veřejném místě vyzvěte klienta, aby se posadil pracovník pokud možno zkontroluje, aby klient neměl zbraň postavte se zády k východu nestůjte u okna nebo u schodů uvolněte se, nesedejte si vedle klienta, zůstaňte stát postavte se tak, aby klient viděl, že neschováváte nic v ruce mějte u sebe vždy mobilní telefon pro případ potřeby přivolat pomoc oslovujte klienta vždy jménem a klientovi se sníženou orientací vždy řekněte své jméno, funkci, místo a čas všímejte si příznaků klientova stresu – dýchání, tón hlasu, výraz očí, pocení, pulsace krčních tepen všímejte si klientových pohybů klaďte neutrální a jednoduché otázky a při klientových odpovědích se tvařte klidně projevujte pochopení pro klienta, ale neslibujte nic, nediskutujte a hlavně nevyhrožujte je‐li zapotřebí fyzického zásahu, volejte POLICII.

16.4 Nezvěstný klient Nezvěstný klient je klient  se kterým nelze navázat kontakt v domluveném čase (nedorazil na schůzku, nebere telefon, není doma)  jsou reálné důvody k obavám o jeho zdraví, život nebo sociální situaci 16.4.1 Základní pravidla  Pracovník je zodpovědný za to, že bude informovat všechny osoby, kterých se daná situace týká.  Pracovník je zodpovědný za to, že všechny podniknuté kroky budou řádně dokumentovány.  Pracovník (nebo terénní tým) může učinit jen základní kroky k nalezení klienta.  Bez ohledu na to, zda je situace naléhavá nebo ne, učiní case manager opakovaně pokus obnovit s klientem kontakt (zavolá mu, pokusí se ho navštívit doma, napíše mu dopis). 16.4.2 Zhodnocení naléhavosti situace Situaci je třeba považovat za naléhavou v případě, že  Z předchozího kontaktu s klientem nebo z anamnesy lze usoudit, že klient se může chovat způsobem pro něj nebo pro okolí výrazně nepříznivým či nebezpečným (např. má bludy, které se projevují v jeho chování)  Z předchozího kontaktu s klientem nebo z anamnesy lze usoudit na vysoké riziko sebevražedného jednání (klient uvažoval o sebevraždě, měl v minulosti v podobných situacích sebevražedné pokusy, byl v poslední době depresivní).  Klient má uloženu ochrannou ambulantní psychiatrickou léčbu. Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 40

16.4.3 Postup v situaci, která není naléhavá  Oznámí situaci na nejbližší schůzce terénního týmu  Opakovaně se pokusí o kontakt, všechny pokusy a jejich výsledek zaznamená do dokumentace klienta  Zanechá klientovi vzkaz o možnosti obnovení kontaktu  Dále postupuje dle operačního manuálu (odstavec 15.3 Přerušení služby v případě, že klient přestal spolupracovat) 16.4.4 Postup v naléhavé situaci  Pracovník o ztrátě kontaktu s rizikovým klientem co nejdříve informuje vedoucího týmu a odborného ředitele sdružení.  Pokusí se využít kontaktů, které má v klientově okolí. Musí mít však respektovat omezení týkající se zacházení s osobními údaji klienta.  Informuje ošetřujícího psychiatra o situaci.  V případě, ž klient je v ochranné léčbě, domluví se case manager s ošetřujícím psychiatrem o informování policie – podle zákona je to povinnost ošetřujícího lékaře.  Pracovník informuje o situaci všechny členy týmu, pro případ, že přijde nějaká informace v době, kdy nebude pracovník právě dosažitelný.  Pracovník se pokusí zajistit, aby dostal zprávu v případě hospitalizace klienta v PL Kosmonosy.  Zanechá klientovi vzkazy na místech, kde by se mohl objevit.  Na základě znalosti individuální situace klienta, může pracovník realizovat i jiné kroky. Konzultuje je vždy s vedoucím týmu, popřípadě s dalšími pracovníky, kteří klienta znají a mohou pomoci.  Po obnovení kontaktu s klientem se pokusí uzavřít s ním dohodu, která riziko opakování situace sníží.

16.5 Úmrtí klienta 16.5.1 Pracovník se dozví o smrti klienta  Pracovník zjistí od zdroje informace (ambulantní psychiatr, PL, policie atd.), zabyla informována rodina. V případě, že ne, vyjedná, kdo bude rodinné příslušníky informovat.  Nejpozději do jednoho měsíce je třeba rodinným příslušníkům předat osobní dokumenty, věci či peníze, které měl klient uloženy v trezoru terénního týmu. Dokumentace klienta zůstává v majetku sdružení.  Pravidla o ochraně osobních údajů se týkají i klienta, který zemřel.  Pokud je to třeba, může pracovník pomoci rodině se zajištěním pohřbu.  Fokus Mladá Boleslav může být obstaravatelem pohřbu, pokud klient nemá rodinu či blízkou osobu. Koho informovat o úmrtí klienta  Rodinu nebo nejbližší osoby  Ošetřujícího psychiatra  Obvodního lékaře  Obecní úřad či Magistrát  Ošetřujícího lékaře v PL Kosmonosy (pokud byl nedávno propuštěn) 16.5.2 Pracovník má podezření, že je klient mrtvý Pracovník má podezření, že nezvěstný klient mohl zemřít ve svém bytě. V tom případě


strana 41



neprodleně informuje vedoucího týmu a odborného ředitele sdružení a domluví se na společném postupu a rozdělení úkolů Pravidla:  Pracovník nepracuje sám.  Informaci o možném úmrtí klienta podává pracovník výhradně osobám, kterých se bezprostředně týká a které se podílejí na jejím řešení.  Pracovník informuje rodinu o svém podezření a domluví, zda příbuzní otevřou byt sami, či je potřeba asistence členů týmu PBS.  Otevření bytu (násilím, klíči zapůjčenými od třetí osoby bez její fyzické přítomnosti) má proběhnout za asistence policie. Přijatelnou alternativou je, že byt zapůjčenými klíči otevře pracovník v přítomnosti nejméně dvou dalších osob (pracovníků sdružení).  Při podezření, že v bytě puštěný plyn je třeba zabránit výbuchu (nezvonit, nekouřit přede dveřmi atd.).  Není‐li možné získat klíče, požádá pracovník o otevření bytu policii ČR. 16.5.3 Sebevražda klienta  Sebevražda klienta představuje velkou zátěž pro pracovníka i celý tým. Pracovník má v takovém případě právo na podporu a pomoc spolupracovníků, odborného ředitele a supervizora.  Případná obvinění pracovníka ze zavinění smrti klienta řeší odborný ředitel sdružení. Pokud se pracovník nezanedbal své povinnosti (vymezené operačním manuálem a relevantními právními normami), hájí odborný ředitel jeho zájmy.  Pracovníkovi a všem ostatním členům týmu se nedoporučuje podávat jakékoliv informace médiím a nezúčastněným osobám.  Na týmové poradě je nutno událost reflektovat včetně kritického zhodnocení postupu pracovníka, případně dalších zúčastněných osob. Naopak kriticky komentovat postup pracovníka či dalších zúčastněných profesionálů na veřejnosti je eticky sporné.  Další povinnosti pracovníka, případně dalších pracovníků mohou vyplývat ze zákona (povinnost spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, svědectví u soudu atd.) 16.5.4 Obstarání pohřbu  Pracovník obstarává pohřeb pouze v případě, že to nemůže udělat rodina nebo jiná blízká osoba klienta Postup  Pohřeb je potřeba obstarat co nejdříve jakmile dá policie nebo nemocnice souhlas k převozu těla a pohřbu.  Pohřební služba zařizuje převoz i vystavení úmrtního listu.  Po obdržení úmrtního listu může obstaravatel pohřbu žádat na Magistrátu města či u pověřeného obecního úřadu o výplatu pohřebného. Potřebuje k tomu svůj občanský průkaz, úmrtní list, účet vystavený pohřební službou.  Výši pohřebného je třeba zjistit na obecním úřadě předem a přizpůsobit tomu výdaje.


strana 42

17 Přílohy

17.1 Smlouva o poskytnutí služby podpory samostatného bydlení Pan/paní: Jméno: Rodné číslo: Číslo OP: Opatrovník: Jméno: Rodné číslo: IČO: Číslo OP: Adresa: dále jen „Příjemce služby“ a Poskytovatel: FOKUS Mladá Boleslav Jaselská 1304, Mladá Boleslav IČO: 48678767 Zastoupený: dále jen „Poskytovatel“ uzavřeli v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách tuto Smlouvu o poskytnutí služby Podpory samostatného bydlení podle § 43 I. Popis a rozsah poskytování služby Podpory v samostatném bydlení Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodů zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Poskytovatel se zavazuje poskytovat Příjemci služby Podpory v bydlení v tomto rozsahu a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovně, vzdělávací a aktivizační služby, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutická činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí II. Fakultativní činnosti Poskytovatel se zavazuje poskytnout Příjemci služby následující fakultativní činnosti nad rámec základních činností uvedených v čl. I: Dopravu osoby a jejích věcí do a/nebo z místa, v rámci území Středočeského kraje. Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 43

III. Místo a čas poskytování sociální služby Služba sjednaná v čl. I. Smlouvy se poskytuje v místě bydliště příjemce služby. Služba sjednaná v čl. I. Smlouvy se poskytuje po dobu platnosti smlouvy v tomto časovém rozsahu: úkony péče: v pracovní dny od 800 do 1700 v rozsahu dle individuální dohody s asistentem týmu podpory v samostatném bydlení. IV. Výše úhrady a způsob jejího placení Příjemce služby je povinen zaplatit úhradu za poskytované služby dle ceníku, který je přílohou smlouvy. Příjemce služby je povinen zaplatit za poskytování péče podle zákona č. 108/2006 Sb. na základě měsíčního vyúčtování poskytnutých služeb. Maximální výše úhrady za kalendářní měsíc je částka ve výši přiznaného příspěvku na péči. Jestliže Příjemci služby není přiznán příspěvek na péči, je Příjemce služby povinen zaplatit za úkony péče částku 1,‐Kč měsíčně. Činnosti sjednané v čl. II. jako fakultativní se poskytují za úhradu nákladů těchto činností. Doprava osob nebo osobních věcí je účtována ve výši určené zákonem o cestovních náhradách. Poskytovatel je povinen předložit Příjemci služby nebo opatrovníkovi vyúčtování úhrady podle odstavců 1 až 3 za kalendářní měsíc, a to nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce. Příjemce služby se zavazuje platit úhrady za veškeré služby zpětně, a to do čtrnácti dnů od předložení vyúčtování Poskytovatelem. Příjemce služby se zavazuje platit úhradu podle tohoto článku v hotovosti v pokladně Poskytovatele nebo na účet Poskytovatele č. 227 756 8001/5500, vedený u Raiffeisen Bank Mladá Boleslav. V. Ujednání o dodržování pravidel stanovených Poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb Příjemce služby prohlašuje, že byl seznámen s Pravidly pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení, v němž se poskytuje sociální služba podle této Smlouvy. Příjemce služby prohlašuje, že Pravidla pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení mu byly předány v písemné podobě, že tyto dokumenty přečetl a že jim plně porozuměl. Příjemce služby se zavazuje Pravidla pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení dodržovat. VI. Výpovědní důvody a výpovědní lhůty Příjemce služby může Smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta pro výpověď Příjemcem služby činí dvacet dní. Poskytovatel může Smlouvu vypovědět pouze  pokud Příjemce služby hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za hrubé porušení Smlouvy se považuje zejména: o nezaplacení úhrady, byl‐li Příjemce služby povinen platit úhradu podle čl. IV. Smlouvy. o jestliže Příjemce služby i po opětovném napomenutí hrubě poruší povinnosti, které mu vyplývají z Pravidel pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení  v případě zániku služby Podpory v samostatném bydlení nebo sdružení. Výpovědní lhůta pro výpověď danou Poskytovatelem činí dvacet dní a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď Příjemci služby doručena. Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 44

VII. Doba platnosti smlouvy Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Doba platnosti a účinnosti smlouvy je uzavírána na dobu určitou do dne … VIII. Další ujednání Příjemce služby nemůže práva z této Smlouvy postoupit na jiného. Smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích s platností originálu. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou přílohy č. 1až 4. Smlouva může být měněna nebo zrušena pouze písemně. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli a že Smlouvu neuzavřely v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Smluvní strany prohlašují, že smlouvu přečetly, jejímu obsahu rozumí a s jejím obsahem úplně a bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. Přílohy Příloha 1: Ceník poskytovaných služeb Příloha 2: Pravidla pro poskytování služby Podpory samostatného bydlení Příloha 3: Kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů Příloha 4: Formulář pro podání stížnosti V Mladé Boleslavi dne ……………………………… ……………………………… (podpis příjemce služby (podpis poskytovatele) ……………………………… (podpis opatrovníka) Příloha 1: Ceník služby podpory v samostatném bydlení Služba

Cena služby za 1 hodinu

pomoc při zajištění chodu domácnosti Výchovné, vzdělávací a aktivizační služby zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

100 Kč

sociálně terapeutické činnosti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011)

strana 45

Příloha 2: Pravidla o poskytování služby podpory v samostatném bydlení Práva a povinnosti příjemce služby Podpory v samostatném bydlení Práva  právo užívat službu Podpory v samostatném bydlení tak, jak je definována ve smlouvě o Poskytování služby Podpory v samostatném bydlení  právo rozhodovat o tom, jak a kdy bude služba Podpory v samostatném bydlení poskytována  právo na to, aby pracovník respektoval jeho rozhodnutí, zároveň má právo být pracovníkem seznámen s důsledky tohoto rozhodnutí  právo znát obsah složky svých osobních materiálů  právo na ochranu informací poskytnutých pracovníkovi PZ před třetí osobou  právo podávat stížnosti  právo na odstoupení od smlouvy o poskytování služeb v rámci programu bez udání důvodu Povinnosti  Pravidelná platba za přijímané služby Podpory v samostatném bydlení  Aktivní spolupráce s asistentem týmu podpory v samostatném bydlení při naplňování zakázky příjemce služby Práva a povinnosti pracovníka týmu Podpory v samostatném bydlení Práva  vyžadovat od příjemce služby plnění jeho povinností vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí služby Podpory v samostatném bydlení  nerespektovat osobní rozhodnutí či konání příjemce služby, pokud by ten přímo či nepřímo ohrožoval sebe, člena týmu Podpory v samostatném bydlení anebo třetí osobu  oznámit zjištění vyplývající z oznamovací povinnosti plynoucí z platných zákonů České republiky  chránit sebe odpovídajícím způsobem (např. v případě nutnosti zavoláním pohotovostní služby)  konzultovat otázky týkající se procesu poskytování služby s týmem Podpory v samostatném bydlení a supervizorem týmu Povinnosti  poskytovat podporu a pomoc dle dohody s příjemcem služby  brát ohled na rozhodnutí příjemce služby  nezasahovat do osobních záležitostí příjemce služby bez jeho vědomí a souhlasu, pokud by se nejednalo o výjimečnou situaci  poskytovat informace o příjemci služby pouze s jeho souhlasem, pokud by se nejednalo o informace, které vyplývají z ohlašovací povinností ukládané platnými zákony České republiky  jednat s rodinou příjemce služby a dalšími osobami pouze s vědomím a souhlasem příjemce služby  umožnit příjemci služby nahlížet do složky s materiály týkající se jeho osoby  vyslechnout případné výhrady příjemce služby a zaujmout k nim stanovisko, informovat příjemce služby o možnosti podat stížnost  určit svého zástupce po dobu nepřítomnosti a seznámit ho s příjemcem služby


strana 46

17.2 Vnitřní předpis o ochraně osobních a citlivých údajů a zpracování rodného čísla 17.3 Vnitřní předpis o řešení stížností 17.4 Etický kodex sdružení 17.5 Mapovací formulář 17.6 Rehabilitační plán 17.7 Krizový plán


strana 47

Program podpory samostatného bydlení. Operační manuál. Podpora v samostatném bydlení Operační manuál (verze 2011) strana 1

Recommend Documents