PROGRAM INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

PROGRAM INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA Základní škola Kovářov, okres Písek Obsah: 1. Výchova ke čtenářství 1.1 Společná četba 1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni 1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni 1.1.3 Metodika četby 1.2 Čtenářské deníky 1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků 1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků 1.2.3 Práce se čtenářskými deníky 1.3 Aktivity podporující čtenářství 1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven 1.3.2 Propagace knih a autorů 1.3.3 Tvorba ţáků 2. Zpracování informací a jejich prezentace 2.1. Práce s informacemi 2.1.1. Informační zdroje 2.1.2. Metodika práce s informacemi 2.2. Referáty 2.2.1. Systém zadávání referátů 2.2.2. Kritéria pro hodnocení referátů 2.2.3. Vyuţití referátů 2.3. Absolventské práce 2.3.1. Cíle a organizační pokyny 2.3.2. Poţadavky na absolventskou práci 2.3.3. Hodnocení absolventské práce 2.3.4. Vhodná témata 3. Metody práce s textem 3.1. Metody RWCT 3.2. Pokyny k rozvíjení čtenářských dovedností 3.3. Otázky k práci s beletristickým textem 3.4. Tvorba pracovních listů pro práci s informacemi

I N F O R M A Č N Í

A

Č T E N Á Ř S K Á

V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky


1. Výchova ke čtenářství Hlavním cílem výchovy ke čtenářství je pomoci ţákovi stát se čtenářem nejen ve smyslu dovednosti přečíst text, ale zejména ve významu získání pozitivního vztahu ke knihám. Kniha se stává v tomto pojetí zdrojem poznání, poučení, zábavy a objevování nových světů. K tomu je zapotřebí kromě zvládnutí samotné techniky čtení hlavně dovednosti číst s porozuměním. K tomuto je vyuţívána práce se společnou četbou, při níţ si ţáci způsob vnímání a percepce textu pod vedením učitele nacvičují. Velký prostor, který poskytuje motivaci a individuální moţnosti, je ţákům dáván prostřednictvím vedení čtenářských deníků. Čtenářství je pak systematicky podporovány mnohými školními aktivitami.

1.1 Společná četba 1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni Při výběru knih pro jednotlivé ročníky vycházíme z toho, aby knihu při četbě měli všichni ţáci. Proto jsou jednotlivé tituly vybírány jako soubory ze školní knihovny nebo jako knihy, které jsou mezi ţáky velmi rozšířené a moţnost obstarat si knihu je velice snadná. Společnou četbu začínáme od 2. třídy. Pro 2. a 3. třídu jsme zařadili knihy pohádkové a příběhy ze ţivota dětí. Pro 4. a 5. třídu jsou to knihy o dětech a knihy dobrodruţné. Knihy je moţné samozřejmě podle potřeby obměňovat. Záleţí na uváţení učitele, aktuálnosti titulů a jejich dostupnosti a v neposlední řadě i na čtenářské úrovni třídy. Tabulka 1. Seznam titulů ke společné četbě na ZŠ Kovářov na 1. stupni ročník

název knihy

autor

Malý čtenář

Jiří Ţáček

Honzíkova cesta

Bohumil Říha

Z deníku kocoura Modroočka

Josef Kolář

Děti z Bullerbynu

Astrid Lindgrenová

České pohádky

K.J.Erben, Boţena Němcová

Čarodějná kniha

Zuzana Nováková

Pekelná třída

Vojtěch Steklač

Jirka postrach rodiny

Richmal Crompotová

Lovci mamutů

Eduard Štorch

2. ročník

3. ročník

4. ročník


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Robinson Crusoe

Daniel Defoe

Osada havranů

Eduard Štorch

Emil a detektivové

Erich Kastnër

5. ročník

Kaţdý titul určený ke společné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené osnovy, která dokládá vhodnost četby a moţnosti práce s knihou. Pro vyučující je takto zpracovaná charakteristika knihy informačním zdrojem pro jeho vlastní výběr.1 Ukončení společné četby konkrétního titulu je provázeno závěrečnou besedou nad knihou. V případě některých vhodných titulů můţe mít tato závěrečná beseda charakter projektového nebo tematického dne. V rámci něho se tematika knihy prolíná různými předměty a činnosti ţáků vychází z motivů, informací a otázek společné četby. Se společnou četbou v cizím (anglickém) jazyce začínáme ve druhém pololetí pátého ročníku a pokračujeme ve všech ročnících stupně druhého. Pro společnou četbu vybíráme knihy britských a amerických autorů pro děti a mládeţ. Zpočátku volíme kratší literární útvary – povídky, pohádky, případně komiksové příběhy. Pouţíváme knihy se zjednodušenou slovní zásobou, zpočátku úroveň Starter, ve vyšších ročnících vybíráme úroveň textů podle znalostí ţáků. Přednost dáváme knihám doplněným bohatými ilustracemi. Pouţíváme také knihy, ke kterým je vydáván Multi Rom s úkoly na interaktivní tabuli. Knihy čteme ve škole společně, pouţíváme hlasité i tiché čtení. Část textu čtou děti individuálně doma. Zadáváme úkoly, které ověřují porozumění textu i různé hádankové úkoly, které motivují děti k další četbě. Cílem četby v anglickém jazyce je: - rozšířit si slovní zásobu - naučit se odhadovat význam slov z kontextu - seznámit se s některými díly známých anglických a amerických autorů - procvičit si práci se slovníkem - procvičit si slovní zásobu i jazykové jevy na jiném textu neţ je učebnice - uplatnit znalosti získané při hodinách anglického jazyka - získat zkušenost, ţe není třeba rozumět kaţdému slovu cizojazyčného textu, důleţité je porozumět textu jako celku

1

Ukázky zpracovaných charakteristik některých titulů obsahuje Příloha č. 1.


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Tabulka 2. Příklad vypracované charakteristiky knihy pro společnou četbu na 1. stupni Ročník Název knihy Autor Téma knihy

Cíle četby

Příklady úkolů k četbě

3. Dášeňka čili ţivot štěněte Karel Čapek - líčení vývoje štěněte od jeho narození - trampoty člověka s malým nezbedným pejskem - pohádky o psech, které zdůvodňují některé jejich vlastnosti či rysy - představit si, jak náročné můţe být starat se o malého pejska - porovnat, jaké jsou rozdíly mezi výchovou psa a dítěte - zjistit, jaké projevy můţe mít štěně - poznat charakteristiky různých plemen psů (teriér, dobrman, chrt…) - porovnat fantazijní vysvětlení některých projevů psů se skutečností Otázky 1. Máte zkušenosti s výchovou malého štěněte? Liší se od zkušeností s Dášeňkou? 2. Co si představujete pod pojmem „hlas přírody“, který se v textu objevuje? 3. Jaké škody Dášeňka udělala? Dalo by se jim nějak zabránit? 4. Které činnosti Dášeňka nejraději a nejčastěji provádí? 5. Kam Dášeňka zmizela a proč? Co potom cítil vypravěč? 6. Co fotograf vymýšlel za nápady, aby Dášeňku vyfotografoval? 7. O kterých plemenech psů se v knize hovoří? Znáš i jiné? 8. Jaké mají psi zvyky? Znáš některé další? Aktivity 1. Najdi v kníţce různá plemena psů, vyber ta, která se ti nejvíce líbí. 2. Nakresli Dášeňku. 3. Prohlédni si fotografie Dášeňky a vyber tu, která tě nejvíce zaujala. Svůj výběr zdůvodni. (Přines ukázat fotografie svého psa.) 4. Vymysli k fotografiím psů, které ti ukázal učitel, název nebo komentář jako Karel Čapek. 5. Vymysli pohádku, která bude vysvětlovat, proč (mají buldoci splácnutý čenich, psi rádi aportují, mají dalmatinové černé fleky…). 6. Napiš, která jména psů se objevují v kníţce a která znáš další ze skutečnosti (Alík …).

1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni V 6. a 7. třídě se ţáci seznamují dle ŠVP zejména se základními literárními ţánry (pohádka, pověst, báje, balada, román atd.). Proto pro samostatnou četbu ţáků vybíráme díla reprezentující jednotlivé ţánry. V 6. třídě jde o reprezentanty základních literárních ţánrů pro děti: pohádka, pověst, román pro děti, jejichţ typologii v tomto ročníku poznávají. V 7. třídě to jsou ţánry: báje, balada, subjektivní lyrika, ţánr fantasy a sci-fi.


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



V 8. a 9. třídě vycházíme spíše z chronologického vývoje literatury se zaměřením na 19. a 20. století. V 8. třídě se ţáci seznamují s vývojem literatury od nejstarších dob do 2. poloviny 19. století, kdy je důraz kladen na klíčová díla 19. století. Proto jsme vybrali pro samostatnou četbu tyto autory: I. Olbracht, M. Cervantes, J. K. Tyl, B. Němcová, J. Neruda, K. H. Mácha. V 9. třídě ţáci poznávají literaturu 20. století, proto jejich samostatnou četbu tvoří knihy těchto autorů: V. Dyk, J. Hašek, K. Čapek, O. Pavel, J. Škvorecký. Tabulka 3. Seznam titulů k povinné četbě na ZŠ Kovářov na 2. stupni ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

název knihy

autor

rozsah

Bajky

I.A.Krylov (Ezop)

6 vybraných bajek (3)

Fimfárum (Devatero pohádek)

Jan Werich (Karel Čapek)

4 vybrané pohádky (2)

Staré pověsti české (Staré pověsti české a moravské)

Alois Jirásek (Alena Jeţková)

6 vybraných pověstí (3)

Bylo nás pět (Dobrodruţství Toma Sawyera )

Karel Poláček (Mark Twain)

celé (2 kapitoly)

Staré řecké báje a pověsti

Eduard Petiška

5 bájí (2)

Kytice

K.J.Erben

6 balad (2)

Maminka

Jaroslav Seifert

celé (5 básní)

Dva roky prázdnin (Harry Potter a …)

Jules Verne (Joanne K. Rowlingová)

celé (2 kapitoly)

Biblické příběhy

Ivan Olbracht

3 příběhy (1)

Don Quijote

Miguel Cervantes

2 kapitoly (1)

Strakonický dudák

Josef Kajetán Tyl

celé (1 dějství)

Babička (Povídky)

Boţena Němcová

celé (1 kapitola) x 2 povídky (1)

Máj

Karel Hynek Mácha

Povídky malostranské

Jan Neruda

3 povídky (1)

Krysař

Viktor Dyk

celé (úryvek v Čítance)

Osudy dobrého vojáka Švejka…

Jaroslav Hašek

3 kapitoly (1)

Povídky z jedné kapsy (z druhé)

Karel Čapek

4 povídky (2)


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

celé (úryvek v Čítance)

Š K O L E



Smrt krásných srnců

Ota Pavel

celé (2 povídky)

Prima sezóna

Josef Škvorecký

4 (1 kapitola)

Uvedený seznam autorů a děl je pro učitele určitým návodem, nikoli předepsaným a povinným. Kaţdý učitel můţe vybírat z tohoto seznamu dle čtenářské vyspělosti třídy a svých záměrů, během kaţdého ročníku však musí zadat minimálně tři povinné četby. Zadávání konkrétních děl je z časového hlediska vedeno shodou s tematickým plánem učitele, aby četba a její rozbor vţdy podpořily aktuální tematiku výuky. Rozsah četby je v zásadě pro ţáka volitelný, ovšem ţáci, kteří se sebehodnotí na klasifikaci z českého jazyka výborně a chvalitebně, mají zvládnout rozsah větší. Ke kaţdé četbě je uveden rozsah pro vyspělého čtenáře, v závorce pak rozsah pro ty ţáky, jejichţ čtenářské dovednosti a návyky jsou na průměrné a podprůměrné úrovni. Kaţdý titul určený k povinné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené osnovy, která dokládá vhodnost četby, její cíle a obsahuje sadu otázek a úkolů, jejichţ cílem je konkrétní práce s knihou. Na základě této četby učitel organizuje speciální hodinu, jejímţ hlavním tématem je právě zadaná kniha.2 Tabulka 3. Příklad vypracovaného zadání úkolů pro společnou četbu na 2. stupni Ročník Název knihy Autor Rozsah četby Téma a zařazení knihy

Cíle četby

2

9. Smrt krásných srnců Ota Pavel 3 vybrané povídky (doporučené: Nejdraţší ve střední Evropě, Kapři pro Wehrmacht, Smrt krásných srnců) - sedm autobiografických povídek - vzpomínky autora na šťastné dětství před válkou i hořký okupační úděl smíšené ţidovské rodiny - příhody svérázného autorova otce Leo Poppera a jeho lásky k přírodě, k rybám - próza 2. poloviny 20. století - zjistit, jak sloţité bylo postavení ţidovského obyvatelstva za okupace - představit si, co můţe člověk udělat z lásky k lidem a místům, které má rád

Ukázky zpracovaných zadání úkolů k některým titulům obsahuje Příloha č. 2. I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Úkoly k četbě

Podobná doporučená četba

Otázky 1. Co mají vybrané povídky společného (hrdina, místo apod.)? 2. V jaké době se jednotlivé povídky odehrávají? 3. Jaké vlastnosti má Leo Popper? 4. Jaké jsou v povídkách humorné situace, uveď příklad? 5. Kde se povídky odehrávají? 6. Jednání jaké postavy hodnotíš jako špatné, nevhodné a proč? Činnosti 1. Stručně převyprávěj děj jedné povídky. 2. Zjisti a napiš další knihy, které Ota Pavel napsal. 3. Nakresli Davidovu hvězdu, kterou museli nosit za války Ţidé. 4. Najdi ve slovníku, co znamená slovo holocaust. 5. Popiš své oblíbené místo, kde je ti dobře a kam se rád vracíš. 6. Uveď, jaké máš zkušenosti s rybařením či výlovem rybníka. O.Pavel: Jak jsem potkal ryby L.Fuks: Smrt morčete I. Klíma: Moje první lásky

1.1.3 Metodika četby Ke čtení a výchově ke čtenářství je třeba vyuţívat kaţdé příleţitosti, nejvíce cíleně se s četbou samozřejmě pracuje v hodinách českého jazyka, především literatury. Pokud jde o formy práce s četbou, učitelé pouţívají především následující: 

společné hlasité čtení (ţáci čtou po jednotlivcích určitý úsek textu, klíč ke změně čtenáře určuje učitel, popř. ţák – na základě vlastního rozhodnutí končí a oslovuje dalšího spoluţáka, popř. sborové čtení při nácviku recitace apod.)



samostatné tiché čtení (ţáci čtou text kaţdý sám pro sebe svým tempem, nejčastěji s nějakým předem daným cílem, je třeba pamatovat na různé tempo a tím i různé ukončení času)



skupinové či párové čtení (ţáci čtou text ve dvojici či menší skupince na základě průběţné interakce, jejíţ pravidla určuje učitel před začátkem četby – nejčastěji reprodukce části textu spoluţákovi, ztvárnění obrázkem, uspořádání oddělených částí textu, dramatizace textu)


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





domácí čtení (ţáci čtou text v libovolném čase, libovolným tempem a způsobem mimo výuku, často jde o četbu za nějakým účelem, s nějakým cílem – učitel pak při výuce vychází ze čtenářské zkušenosti ţáků)



čtení jinou osobou – učitel, spoluţák, audio ukázka apod. (ţáci v tomto případě nečtou přímo, ale aktivně naslouchají, případně „sledují“ zároveň text, je-li k dispozici, nejčastěji je uţíváno při četbě poezie či při potřebě způsobu čtení, které je zatím nad čtenářské schopnosti ţáků)

Pokud jde o text (úryvek, kapitola, kniha apod.) četby, v průběhu školní docházky předkládáme ţákům texty stoupající náročnosti tak, aby se setkali postupně s většinou ţánrů a stylů. Učitel vychází především z mentální vyspělosti, ţivotních a čtenářských zkušeností ţáků či konkrétní třídy. Zvyšující se nároky textu na čtenáře spočívají především v následujících faktorech: 

Celkový rozsah textu (od krátkých ukázek po dlouhé texty – potřeba delší koncentrace)



Formální podoba textu – velikost písma, poměr písma a obrazu, členění textu (od výrazně členěných textů s velikými písmeny a doprovázenými obrázky k nečleněným textům bez obrazové ilustrace – potřeba čtenářské zdatnosti)



Celkový obsah textu – ţánr, téma (od jednoduchých příběhů po úvahovou lyriku – potřeba větší mentální vyspělosti a ţivotních zkušeností)



Stylistika textu - syntax, jazykové prostředky, rozmanitost stylistických prostředků (od jednoduchých přímočarých vět po stylisticky rozmanitá souvětí – potřeba čtenářské zkušenosti)

Zvládání samotné základní techniky čtení probíhá především v rámci hodin českého jazyka na 1. stupni – k tomuto jsou přímo vyčleněné hodiny věnované nácviku. Metodika tohoto nácviku v jednotlivých ročnících vychází z definovaných žákovských výstupů, které jsou jasně konkretizovány3. Prioritou není pouze zvládnutí samotné techniky čtení, ale především zvládnutí čtení s porozuměním:

3

Přehledné zpracování těchto výstupů po ročních obsahuje Příloha č. 3 I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Tabulka 4. Definované ţákovské výstupy nácviku čtení Obecný výstup

Konkrétní dovednost

zvládá úkoly předčtenářské fáze čtení

1. 2. 3. 4. 5.

pouţívá fonematický sluch

x

x

provádí analýzu a syntézu slov

x

x

správně vyslovuje

x

x

x

x

x

x

x

čte jednotlivá písmena, slabiky otevřené, uzavřené, slova a věty uţívá správně slovní přízvuk a intonaci označí začátek, konce textu

x

x

x

identifikuje řádek, sloupec

x

x

x

najde v textu označení, jméno, jasný údaj

x

x

x

x

x

najde větu, v níţ se vyskytuje …

x

x

x

x

x

najde přímou řeč a jiné řečové (jazykové) prostředky

x

x

x

najde pasáţ, v níţ dochází ke zvratu apod.

x

x

x

x

x

x

x

odpovídá na učitelovy otázky vztahující se k textu

x

x

x

x

řekne vlastními slovy

x

x

x

x

označí slova, kterým nerozumí

x

x

x

x

najde v textu označení, jméno, jasný údaj

x

x

x

x

najde větu, v níţ se vyskytuje …

x

x

x

x

x

x

x

vysvětlí podstatu

x

x

vyjádří hlavní myšlenku díla

x

x

rozlišuje podstatné a méně významné informace

x

x

sestaví osnovu

x

x

najde slovo dle číselného pokynu

orientuje se v textu

vyjádří své pocity a dojmy z poslechu čteného textu

čte s porozuměním

x

charakterizuje

reprodukuje text


A

vlastními slovy převypráví

x

x

x

x

nakreslí

x

x

x

x


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



recituje

x

x

x

x

zahraje pasáţ z textu

x

x

x

x

zazpívá písňový text

x

x

x

x

x

x

x

pracuje na základě pochopení písemného pokynu

x

x

zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu

x

x

x

x

rozeznává různé ţánry uměleckých textů

x

x

identifikuje prvky, které jsou pro různé ţánry charakteristické

x

x

odůvodňuje cílené pouţívání jazykových a stylistických prostředků

x

x

x

x

zapíše porozumí přečtenému pokynu

zúčastní se záţitkového čtení i naslouchání

rozezná umělecký a běţný text

x

x

vyuţívá pro vlastní mimoškolní četbu knihovny

čte naukové texty za účelem studia

x

vypisuje poznámky

x

vybírá podstatné informace do pracovních listů

x

pracuje na základě pochopení písemného pokynu

x

zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu

x

propojuje, dává do souvislostí

x

vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských časopisů

x

x

Nácvik čtení s porozuměním vychází z rozvíjení všech úrovní hladin vzdělávacích cílů, jak byly definovány v rámci tzv. Bloomovy taxonomie: 

znalost

ţák najde odpověď doslovně v textu nebo informaci zná (stačí dekódovat text)



porozumění

ţák přijde odpověď na základě přemýšlení a pochopení textu (nutný „selský rozum“)


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





aplikace

ţák přijde na odpověď pouţitím nějakého modelu v určité situaci (potřebná vlastní zkušenost)



analýza

ţák k odpovědi dochází posuzováním, zkoumáním a rozborem textu (potřebná analýza textu)



hodnocení

ţák odpověď vyvozuje na základě vlastního hodnotícího úsudku (nutná existence a reflexe hodnotových ţebříčků)



tvoření

ţák odpověď vytváří a originálně, tvůrčím způsobem řeší zadání (potřebná kreativita)4

Základní metody práce ţáků s čteným textem vycházejí z žákových činností, které četbu doprovází: 

ţák ústně odpovídá na otázky k textu (řízený rozhovor, diskuse): - hledání v textu - hledání ve vlastní zkušenosti - hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie)



ţák písemně odpovídá na otázky k textu (písemný záznam, pracovní list): - hledání v textu - hledání ve vlastní zkušenosti - hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie)



ţák manipuluje s textem (úkoly k připravenému textu, pracovní list): - seřazení částí textu - označení částí textu (podtrhávání, ukazování, vybarvování) - komentování, glosování textu



ţák upravuje text (písemný záznam, pracovní list): - vyškrtávání slov a částí textu - tvorba osnovy, myšlenkové mapy - úprava textu dle zadání



ţák tvoří vlastní text (písemný záznam, pracovní list): - vymýšlení pokračování textu, jeho názvu - vymýšlení jiných variant textu - vymýšlení samostatného textu dle příkladu



4

ţák ztvárňuje text (dramatizace, obrázek, píseň): - vyjádření textu pantomimou - ztvárnění přímé řeči textu dramatickou scénkou

Dvě ukázky čtení s porozuměním obsahuje Příloha č. 4. I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



- ztvárnění obsahu textu dramatickou scénkou - ztvárnění obsahu textu výtvarným projevem - ztvárnění obsahu textu písní

1.2 Čtenářské deníky 1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků Na 1. stupni naší školy se v rámci výchovy ke čtenářství zavádí od třetí třídy čtenářské deníky. Formou volných listů s pokyny pro daný ročník si kaţdý ţák bude zakládat své čtenářské portfolio, kde bude zaznamenán počet přečtených knih dle věkové a čtenářské vyspělosti. Čtenářský deník poskytne svému uţivateli nejen informace o knize jako takové, ale bude jej moci vyuţít jako prostředek pro prezentaci svého čtenářství či jako doporučení zajímavých titulů při společných besedách o knihách s ostatními spoluţáky, učiteli, případně rodiči. Své čtenářské portfolio mohou ţáci téţ poskytnout k nahlédnutí v rámci třídních výstav či rozšířit svoje prezentace i v rámci školní druţiny, školního informačního centra, knihovny atd. Na 2. stupni si ţáci budou vést čtenářské deníky podobně jako na 1. stupni formou portfolia, do kterého si budou zakládat jednotlivé listy k zadané knize. Úvodní list bude na začátku obsahovat otázky a úkoly týkající se povinné četby ţáků. Ty budou ţáci vypracovávat na zbývající ploše listu. Součástí bude přidaná ilustrace ke knize. Další sloţkou portfolia bude libovolná četba ţáka, kterou bude tvořit minimálně jedna přečtená kniha za ročník. Pro zápis o této libovolné četbě bude slouţit speciální formulář.

1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků Pro ţáka třetí třídy, který začíná se zaváděním svého čtenářského portfolia, bude k dispozici formulář MOJE ČETBA 5 s odkazy:

5



Název knihy



Autor knihy



Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací)

viz Příloha č. 5 Formuláře čtenářských deníků I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Pro ţáka čtvrté a páté třídy je připraven jiţ obsáhlejší formulář MOJE ČETBA s odkazy: 

Název knihy



Počet stran



Autor



Ilustrátor



Překlad



Druh literatury



Stručná charakteristika (čas, prostředí, děj)



Hlavní myšlenka



Hlavní postavy



Další postavy



Proč jsem si knihu vybral(a)



Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací)

Pro ţáka šesté aţ deváté třídy je připraven formulář MOJE ČETBA s odkazy: 

Název knihy



Počet stran



Autor



Ilustrátor



Překlad



Druh literatury



Prostředí a čas příběhu



Hlavní postavy



Stručný děj



Hlavní myšlenky knihy



Proč bych knihu doporučil(a) ostatním

Pro kaţdý ročník, ve kterém budou ţáci pracovat se čtenářskými deníky, je stanoven i počet povinných a volitelných titulů: - ve 3. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou volitelné - ve 4. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



-

v 5. ročníku ţáci povinně zaznačí dvě knihy, další přečtené a zaznačené tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů v 6. aţ 9. ročníku ţáci povinně zaznačí knihy k povinné četbě, kromě toho vypracují zápis o jedné knize dle svého výběru, další tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů

Pokud jde o četbu v rámci cizího jazyka, ţáci si vedou o kaţdé přečtené knize záznam formou čtenářského deníku. Zde uvádějí základní informace o knize (název knihy, autor, hlavní postavy, místo děje). U kaţdé knihy si vyhledávají další informace na internetu. U kaţdé knihy dáváme dětem moţnost vybrat si, jaké informace si vyhledají a zapíší do svého čtenářského deníku. Mohou to být informace o autorovi knihy, o historických postavách či okolnostech, které se v knize objevují, filmová zpracování knihy, informace o místu děje apod. Do deníku si ţáci zaznamenají vţdy i několik nových anglických slov, která si při četbě osvojili a která povaţují za důleţitá.

1.2.3 Práce se čtenářskými deníky Metodika práce se čtenářskými deníky závisí na daném ročníku stejně tak, jako i způsoby a formy hodnocení. V prvotní fázi seznámí vyučující ţáky se způsobem vedení a zápisu knih do formulářů příslušného ročníku, se ţáky 3. třídy provede společně první záznam vyučující. Doporučené metody práce - výstavy, ţákovské prezentace v rámci hodin Českého jazyka i dalších předmětů (Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda, …), ţákovské prezentace rodičům. Další aktivity podporující výchovu ke čtenářství jsou plně v kompetenci vyučujících. Pokud jde o ţákovské prezentace před třídou, v 1. a 2. ročníku učitel podněcuje ţáky k dobrovolným představováním své přečtené knihy. Od 3. ročníku je referování o knize zpracované ve čtenářském deníku povinné. Ţák při své prezentaci postupuje podle předem dané osnovy, učitel jej v případě potřeby podněcuje a podporuje návodnými otázkami. Ostatní ţáci sledují prezentaci, a pokud něčemu nerozumí, pokládají referujícímu ţákovi otázky. Na závěr proběhne společné hodnocení výkonu ţáka (vyjádří se ţák, posluchači a učitel) a učitel je na základě předem zveřejněných kritérií klasifikuje. Kritéria hodnocení čtenářských deníků na 2. stupni: splnění všech otázek a úkolů a jejich odevzdání v daném termínu, kvalita jejich vypracování (neodbytá práce, estetická úroveň, zodpovědné zpracování na základě ţákových individuálních schopností). I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Jednotlivé listy by měly být zpracovány tak, aby je bylo moţné vystavovat, pouţít jako referát nebo jako kvalitní podklad pro výklad či besedu.

1.3 Aktivity podporující čtenářství 1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven Základní knihovnické sluţby ve škole poskytuje školní informační centrum, jehoţ součástí je školní knihovna. Centrum je otevřeno kaţdý den minimálně jednu vyučovací hodinu v čase po dopoledním vyučování, aby ji mohli navštěvovat všichni ţáci školy. Informační centrum umoţňuje ţákům vyhledávat informace v odborné literatuře, číst a půjčovat si domů beletristickou literaturu, hledat informace na internetu, číst časopisy určené dětem a tisknout a kopírovat si potřebné materiály. Veškeré sluţby zajišťuje pověřený vedoucí informačního centra. Prostory a vybavení školní knihovny slouţí ţákům nejen mimo výuku, ale také v rámci běţného vyučování. Učitelé mají moţnost organizovat výuku v informačním centru dle svých potřeb, a to především v hodinách výuky čtení či literatury. Učitelé dalších předmětů mohou informační centrum vyuţít v případě cílené práce ţáků s informacemi. Informační centrum školy je přirozeným místem pro propagaci, prezentaci knih a čtení obecně. Za tímto účelem pořádá pod vedením učitelů různé akce a aktivity. Příkladem je Přivítání čtenářů, které je školním vstupním ceremoniálem, oslavujícím dovednost čtení ţáků 1. třídy na konci školního roku. Program Přivítání čtenářů obsahuje ukázku čtení jednotlivých ţáků, malou soutěţ zaměřenou na znalost knih a nejznámějších kniţních příběhů, slavnostní podpis přihlášky do knihovny a předání uvítací listiny čtenáře ředitelem školy, které můţe být spojené s případným dárkem (např. kniha, záloţka vyrobená staršími spoluţáky apod.).6 Návštěva místní (obecní) knihovny se uskuteční ve 2. a 4. ročníku. Ţáci se učí orientovat v knihovně, vyhledávat knihy. Součástí návštěvy bývá program připravený paní knihovnicí – vyhledávání knih a časopisů, předčítání, soutěţe a hry, prezentace na PC.

6

viz Příloha č. 6 – Pamětní list pro čtenáře školní knihovny I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Ţáci školní druţiny si chodí do místní knihovny půjčovat knihy 1x za čtrnáct dnů. Kaţdý měsíc pro ně připravuje knihovnice program nazvaný „Chytrá hlava“ (hry, soutěţe…). Kaţdoročně v knihovně probíhá Noc s Andersenem, které se mohou zúčastnit ţáci 1. – 5. ročníku. Program připravuje knihovnice za pomoci učitelek ZŠ a zaměstnankyň OÚ Kovářov. Místní i školní knihovnu ţáci navštěvují také individuálně. V 7. ročníku se uskuteční společná návštěva knihovny města Milevska. Program návštěvy bývá připraven paní knihovnicí. Ţáci se seznámí s větší knihovnou, s moţností většího výběru knih a časopisů. Součástí jejich návštěvy bude písemná práce zaměřená na porovnání této knihovny s knihovnou v Kovářově, kterou uţ poznali na I. stupni. V 8. ročníku navštíví kaţdý z ţáků knihovnu v Milevsku (Kovářově) individuálně (do určitého předem zadaného termínu). K této návštěvě obdrţí formulář7 týkající se systému knihovny a způsobu a moţnostech půjčování knih. Tento formulář, který si sami při své návštěvě vyplní, odevzdají s potvrzením (razítkem) knihovny.

1.3.2 Propagace knih a autorů V kaţdé třídě probíhají výstavky knih, které přinášejí ţáci. Jedná se o beletrii, naučné knihy nebo tématicky zaměřené knihy k výuce. Mezi aktivity, které realizuje informační centrum školy na podporu propagace knih, patří pravidelné hlasování ţáků o nejţádanější knihu, na jehoţ základě pak škola knihy nakupuje. Dále organizuje různé tematické soutěţe, jejichţ cílem je podporovat četbu a zájem o určité autory, knihy a ţánry. Ve škole probíhá jedenkrát měsíčně nabídka knih od různých prodejců. Ţáci si mohou knihy prohlédnout, případně zakoupit. Prostřednictvím katalogu Klubu čtenářů jsou seznamováni s novými knihami nakladatelství Albatros a ty si mohou objednat u vychovatelky školní druţiny. Školní druţina a školní klub odebírají pravidelně časopisy: Sluníčko, Mateřídouška, ABC a Makovice. Ţáci se navzájem seznamují prostřednictvím referátů s knihami, které sami přečetli. V jednotlivých ročnících budou v hodinách literatury probíhat minireferáty s titulem „Kniha, 7

viz Příloha č. 7 – Formulář pro návštěvu knihovny I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



která mě zaujala“. Při nich si ţáci budou navzájem představovat knihy, které rádi čtou, které je zajímají, které dostali v nedávné době a zaujali je (můţe jít o beletrii i naučné knihy). Na nástěnkách budou vystavovány práce ţáků týkající se jejich povinné četby.

1.3.3 Tvorba ţáků Při hodinách českého jazyka – slohu a literatury se ţáci učí tvořit rozličné texty. Témata vlastních textových pokusů jednak vycházejí ze zkušeností ţákovského světa a jednak vytvářejí prostor pro ţákovu fantazii. Ţáci reagují svými texty také na akce školy. Mohou své slohové a literární práce prezentovat ve školním časopisu Školní listy. Nejlepší příspěvky jsou spolu s fotografiemi zveřejňovány na internetových stránkách školy, ve Zpravodaji OÚ Kovářov, případně regionálním tisku (Milevské noviny). Prostor, který je prvotně určen k prezentaci ţákovských prací, bude nabízet školní Almanach, který vyjde vţdy na závěr školního roku. Příspěvky do něj budou vybírat učitelé českého jazyka z prací vytvořených během slohové výuky i z textů, které ţáci sami nabídnou k uveřejnění. Tabulka 5. Seznam námětů k tvorbě textů v rámci slohové výuky na 1. stupni ZŠ Kovářov Ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Útvar

Téma

vypravování

Můj záţitek z prázdnin, výletu či víkendu

popis

Co vidím na obrázku

pozvánka

Pozvánka na párty nebo oslavu

popis

Moje nejmilejší hračka

vypravování

Pohádkový příběh

dopis

Píšu z pustého ostrova

popis předmětu

Bez čeho bych se neobešel/la

popis činnosti

Co uţ umím udělat (jídlo, výrobek apod.)

popis osoby

Můj kamarád

vypravování

Příběh v zoo

dopis

Co bych napsal své oblíbené postavě z knihy nebo


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



filmu

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

popis předmětu

Můj pokojíček

popis činnosti

Jak jsem si připravoval masku (čerti, karneval, čarodějnice apod.)

reklama

Reklama na můj originální výrobek

zpráva

Co stalo v naší škole

dopis

Dopis z prázdnin

popis osoby

Moje rodina

popis místnosti

Můj pokoj

vypravování

Má nejoblíbenější kníţka

vypravování

Pověst

líčení

Kdybych byl/a budovou…

charakteristika

Můj kamarád/Moje kamarádka

ţivotopis

Slavná osobnost

charakteristika

Má nejoblíbenější literární postava

líčení

Podzim

vypravování

Příběh z budoucnosti, který by se mohl odehrát za sto let

úvaha

Čím je mi … (vzdělání, rodina, přátelství, kniha, hudba)

vypravování

Kdyby věci mohly mluvit… (budík vypravuje, autobusová zastávka vypravuje, mobil…)

líčení

Pohlednice od J. Lady

charakteristika

Člověk, kterého obdivuji…

úvaha

Jak si představuji svoji budoucnost?


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



2. Zpracování informací a jejich prezentace Cílem informační výchovy je systematické vedení ţáků k osvojení dovednosti informace vyhledat, zpracovat a prezentovat. V dnešní informační společnosti jde o dovednost velmi důleţitou, a proto je zapotřebí přes čím dál větší mnoţství a dostupnost informací ţáky konkrétně definované informační gramotnosti naučit. Škola má povinnost nabízet ţákům široké informační zdroje a cíleně s nimi během výuky i mimo ni pracovat, tak, aby si základní informační kompetence osvojovali co nejdříve a mohli je vyuţívat i při mimoškolní práci. V tomto ohledu je důleţitý zejména systém referátů a zpracování absolventských prací, které je zároveň jakousi zpětnou vazbou informační výchovy.

2.1 Práce s informacemi 2.1.1 Informační zdroje Informační zdroje, které lze vyuţít k výuce práce s informacemi, nejsou kromě ohledu na věkovou vhodnost a přiměřenost pro ţáky nijak omezovány. Záleţí na učiteli, jeho výběru a záměru, přesto některé z informačních zdrojů škola cíleně preferuje. Mezi ty patří především: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

Učebnice a pracovní sešity Odborná literatura, encyklopedie, slovníky Internet Elektronické encyklopedie, naučné výukové programy Audiovizuální dokumenty (DVD, CD, VHS apod.) Časopisy, noviny Letáky, návody, manuály, příručky, sborníky Mapy, obrazy Lidé z ţákova okolí (rodiče, příbuzní, pamětníci apod.)

2.1.2 Metodika práce s informacemi Výuka práce s informacemi začíná prakticky jiţ v 1. ročníku, cíleně je to zejména od 4. ročníku v rámci předmětů Vlastivěda, Přírodověda a Český jazyk. Mezi výstupy v tomto období patří konkretizovaná četba za účelem práce s informacemi:


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





ţák čte naukové texty za účelem studia - vypisuje poznámky - vybírá podstatné informace do pracovních listů - pracuje na základě pochopení písemného pokynu - zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu - propojuje, dává do souvislostí - vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských časopisů

Mezi nejdůleţitější aspekty výuky práce s informacemi patří to, aby tuto prostor pro tuto činnost vytvářeli všichni učitelé naučných předmětů typu dějepis, zeměpis, přírodopis, fyzika apod. Zkvalitnění ţákovské práce s informacemi nemůţe být úspěšné, pokud se bude dávat ţákům příleţitost k rozvíjení čtenářské gramotnosti a písemné i ústní komunikace pouze v hodinách českého jazyka a informatiky. Podstatné pro výuku práce s informacemi jsou především učitelovy pokyny ţákům, které mají rozvíjet maximum ţákových dovedností v této oblasti, přičemţ dovednost najít poţadovanou informaci v textu je pouze základní kompetencí. Pro konkrétně definované činnosti ţáků při práci s textem byly vypracovány příklady pokynů z různých předmětů 2. stupně. Ty slouţí jako návod pro pedagogy jakýchkoli předmětů. 8 Tabulka 6. Příklad konkrétního pokynu pro práci s informacemi na 2. stupni

POKYNY K PRÁCI S INFORMACEMI

Přečtěte si předloţené informace a rozhodněte (popř. tipněte si), zda jsou pravdivé – své mínění zaznamenejte. Na základě průzkumu materiálů pak správnost svého mínění ověřte.

ZDROJ INFORMACÍ

Broţura, obrázky, pracovní list

PŘÍKLAD(Y) TÉMATU

OBČANSKÁ VÝCHOVA: Státní symboly ČR, Pravidla společenského chování

PŘÍNOS PRO ŢÁKA

Na základě znalosti, zkušenosti a úsudku zvaţuje pravdivost informací. Na základě textu a obrázku ověřuje pravdivost informací.

8

Příklady práce s informacemi obsahuje příloha č. 8. I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Pokud jde o informační gramotnost, učíme ţáky všechny její sloţky: 1) Mít přístup k informacím = ţák je schopen rozlišit a najít potřebný zdroj, a to v tištěné, mluvené i v grafické podobě (ţák se učí, kam jít, po čem sáhnout, jak zadat heslo do vyhledávače, koho se zeptat, aby nalezl potřebný zdroj informací) 

Ţáci pracují s texty, které vybral učitel.



Ţáci samostatně vyhledávají texty ve zdrojích nabídnutých učitelem (v knihách, časopisech, encyklopediích, na označených www stránkách).



Ţáci samostatně vyhledávají ne pouze texty z nabídnutých zdrojů, ale i zdroje samé.

2) Získat informace = ţák porozumí zdroji, analyzuje, syntetizuje a vyhodnocuje informace (ţák se učí s texty pracovat tak, aby jim porozuměl – vyhledá podstatné informace k úkolu, porovná informace z různých zdrojů, posoudí jejich hodnotu, hledá mezi nimi souvislosti, zjistí, které informace chybí, odhalí hlavní myšlenku a podpůrné informace) 

Ţáci hledají hlavní myšlenky a podpůrné informace v textu.



Ţáci vyhledávají informace k zadanému úkolu či otázce.



Ţáci porovnávají informace z různých zdrojů.



Ţáci posuzují kvalitu informací, jejich objektivitu, autorský záměr.



Ţáci hledají souvislosti mezi informacemi, vysuzují závěry.

Vhodné je pouţívání pracovních listů, různých grafických organizérů, velice podstatné je modelovost výuky – učitel kaţdou poţadovanou dovednost nejprve názorně ukáţe (předvede celý proces). Zde jsou příklady grafických organizérů, které lze vyuţít pro nácvik hledání důleţitých informací. Tabulka 7. Příklady grafických organizérů Hlavní myšlenka

Podpůrné informace (detaily)

Shrnutí celého úseku textu, který jsem zpracovával:


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Důleţité informace

Méně důleţité informace

Nejméně důleţité informace

3) Přetvářet informace = ţák umí o informacích psát, mluvit o nich svými slovy a vyjadřovat je v různých grafických uspořádáních (ţák se učí dosud získaných informací vyuţít, porovnat je mezi sebou, vybrat ty nejdůleţitější, uspořádat je logickým způsobem a sepsat je) 

Ţáci tvoří prezentaci, flip.



Ţáci tvoří na základě informací vlastní text .



Ţáci provádějí srovnání a analýzu v rámci pracovního listu.



Ţáci tvoří pracovní list pro spoluţáky.



Ţáci tvoří referát, ročníkovou či absolventskou práci.



Ţáci tvoří náčrt, schéma, myšlenkovou mapu, protokol.

4) Přenášet informace = ţák je schopen publikovat nebo jinak šířit nově pojatou znalost (ţák se učí, jakým způsobem zpracované informace uchovávat nebo je předávat dál, jak a proč je zaznamenat, jak s nimi seznámit druhé) 

Ţáci prezentují svou práci před ostatními (mluvená, písemná, elektronická podoba).



Ţáci zpracovávají informace na PC a manipulují s nimi v rámci digitálních nosičů.



Ţáci předávají ostatním ţákům připravené poznámky. I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Ţáci se učí roli učitele a vedou výuku.

Pro učitele je vhodnou pomůckou k rozvoji širší škály ţákovských dovedností práce s informacemi Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Pomocí ní mohou učitelé formulovat své pokyny a úkoly tak, aby nezůstávali pouze u základního cíle, totiţ aby ţáci informace pouze nalezli. Učitelé 1. stupně mají vypracovanou škálu pokynů právě pro ţáky mladšího věku. Tabulka 8. Konkrétní pokyny učitele k rozvoji všech hladin vzdělávacích cílů u ţáků na 1. stupni

HLADINY VZDĚL. CÍLŮ

CHARAKTERISTIKA ČINNOSTI ŢÁKA

POKYNY UČITELE

6. SYNTÉZA/TVO ŘENÍ

tvorba něčeho nového, co předtím (v mysli ţáka) neexistovalo

sestav, vyrob, nakresli, navrhni, jak to dopadne/předpověz, co bys udělal, předveď, napiš text (báseň apod.)

5. HODNOCENÍ

vyjádření mínění o hodnotě nějakého jevu, výběr z nabídky nebo sestavení více poloţek do hodnotového ţebříčku

rozhodni, pochval, doporuč, proč si to ne/myslíš, dokaţ svůj názor

4. ANALÝZA

rozbor sloţek nějakého sloţitějšího celku – informačního zdroje

porovnej, rozděl do skupin, vyber, vysvětli proč, najdi shody a rozdíly

3. APLIKACE

vybavení informací, kterým ţáci rozumí a jejich pouţití v nějaké nové situaci

připrav podle příkladu, seřaď podle (abecedy…), spočítej podle, uveď příklad, vyzkoušej si, nakresli

2. POROZUMĚNÍ

porozumění informacím v té míře, ţe jsou ţáci schopni je vyjádřit svými slovy

řekni/jak bys to řekl vlastními slovy, řekni jinak/slovem stejného či podobného významu, řekni to hlavní, oprav, odhadni (počet, barva…), jak tomu rozumíš, jaký/á je

1. ZNALOST

nalezení, vybavení a reprodukce dříve získaných informací nebo jejich rozpoznání

jak vypadá, co nejpřesněji vyprávěj, co je to, vyjmenuj, pojmenuj


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



2.2 Referáty 2.2.1 Systém zadávání referátů Systematické zadávání referátů provádějí učitelé především na 2. stupni, přesto se s vypracováváním referátů setkávají ţáci jiţ ve čtvrté a páté třídě. Klíčem k rozvoji dovedností pracovat s informacemi prostřednictvím referátů je zejména kvalitní zadání referátu. Je potřeba vyhýbat se zadání typu „ najdi něco o …“, neboť v dnešních podmínkách pak ţák prokazuje pouze schopnost informaci vyhledat v nějakém zdroji (nejčastěji internet), a tím jeho veškerá práce (vyjma dovednosti informace okopírovat a vytisknout) končí. Mezi hlavní zásady zadávání referátů tak patří: 

Konkrétní úkoly, otázky, činnosti



Vyuţití několika hladin vzdělávacích cílů



Stanovení jasných a předem známých kritérií hodnocení



Vyuţitelnost informací z referátu při vyučování

Referáty lze zadávat různým způsobem: 1) Podle toho, zda jej budou vypracovávat všichni ţáci třídy, či jen ti, kteří chtějí, rozdělujeme referáty na: 

Povinné

 Dobrovolné Prvek dobrovolnosti je zajisté vhodným motivačním aspektem, nicméně je nutné v zájmu cílené nauky práce s informacemi podstatnou část referátů zadávat povinně všem ţákům. Volitelnost, která je pro ţáky vţdy atraktivní, je moţné uplatnit například při výběru konkrétního tématu k zadaným úkolům nebo při moţnosti výběru splnění jen některých úkolů. 2) Podle toho, zda bude referát vypracováván v jeden termín, či jej budou ţáci odevzdávat dle určitého klíče v průběhu většího časového úseku (například školní rok), lze dělit na: 

Odevzdávané v jeden termín



Odevzdávané průběţně dle stanoveného plánu


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Rozhodující je v tomto případě rozsáhlost zpracovávaného tématu a záměry učitele na vyuţití referátu při výuce. Bude-li téma referátu pokrývat látku pololetí či školního roku, budou jej ţáci nosit průběţně a učitel jej můţe vyuţít při expozici učiva. Naopak týká-li se referát úzkého okruhu učiva, zřejmě bude vyţadováno odevzdání v jednotném termínu. 3) Podle toho, zda budou ţáci referát vypracovávat pouze doma, nebo také ve škole při výuce, dělíme referáty na: 

Domácí



Školní (případně částečně školní)

Pro správné osvojení samostatného zpracování referátu je velice podstatné, aby si ţáci všechny potřebné dovednosti nacvičili přímo ve škole pod vedením učitele, který jim postup zpracování referátu názorně ukáţe a ţáci si jej při výuce s okamţitou zpětnou vazbou vyzkouší. K tomuto lze vyuţít hodiny informatiky, českého jazyka a v případě nepříliš rozsáhlých zadání i hodiny naučných předmětů. Je velmi podstatné, aby učitelé se vzájemně seznámili se zadáváním referátů svých kolegů, aby nedocházelo k přetěţování ţáků kumulováním referátů v určitém období. Dále je dobré vědět, který učitel a kdy bude ţáky učit vypracovávat referáty v rámci výuky, aby bylo moţné na určitých dovednostech stavět. Za tímto účelem je zpracována tabulka: Tabulka 9. Přehled pravidelně zadávaných referátů na 2. stupni

REFERÁTY 2. STUPEŇ 6.

7.

8.

Moje město

Svátky a oslavy

Londýn

9.

ČESKÝ JAZYK ANGLICKÝ JAZYK

Starověcí řečtí matematici

MATEMATIKA ZEMĚPIS

Státy Afriky, Austrálie


A

Státy Evropy, Ameriky, Asie


V Ý C H O V A

Kraje a krajská města ČR

N A

Z Á K L A D N Í

Světová města

Š K O L E



PŘÍRODOPIS

Houby

Hmyz

Orgány vyšších rostlin

Savci

Orgánové soustavy

CHEMIE Významní fyzikové a objevy

FYZIKA DĚJEPIS

Slavné osobnosti starověku

Slavné osobnosti středověku

Slavné osobnosti novověku

Lidé a dějiny 20. století

OBČANSKÁ VÝCHOVA

Svátky a tradice

Anketa na téma

Úvaha na Aktualita z politiky společenské téma a ekonomie

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Světová nonartificiální hudba

HUDEBNÍ VÝCHOVA

Česká nonartificiální hudba

VÝTVARNÁ VÝCHOVA VOLITELNÝ PŘEDMĚT

Reálie německy mluv. zemí

2.2.2 Kritéria pro hodnocení referátu Konkrétních kritérií pro hodnocení referátu existuje samozřejmě veliké mnoţství. Pro záměry naší školy byly formulovány příklady nejčastěji uţívaných kritérií v rámci tří kategorií (obsah, forma, dovednost). Záleţí pak na účelu a cílech konkrétního referátu, jaká kritéria budou vybrána, zde je nabídka: 1. Obsah, informace Obsahová kritéria posuzují kvalitu věcné stránky zpracovávaných informací. Velmi významné je to, zda ţák cíleně zpracoval konkrétní úkoly, přinesl informace vzhledem k tématu podstatné a zda sám tématu porozuměl:


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Kvalita informací – referát obsahuje informace aktuální – referát obsahuje informace podstatné (klíčové) vzhledem k zadání – referát obsahuje informace zajímavé vzhledem k posluchačům – referát obsahuje informace srozumitelné pro posluchače – referát odlišuje fakta a postoje, názory



Porozumění tématu – ţák rozumí informacím, termínům a slovním obratům pouţitým v referátu – –



ţák dokáţe vysvětlit dotazy vztahující se k obsahu referátu ţák zadá otázky či úkoly, které jsou vhodné a vycházejí z referátu

Úplnost – referát obsahuje všechny body dle zadání

2. Prezentace, forma Vedle obsahu definujeme také kritéria pro formální stránku referátu. U ţáků je hodnocena schopnost přetvářet informace do poţadované formy a prezentovat je adresátům: 

Rozsah – je dodrţen čas ústní prezentace referátu – je dodrţen rozsah písemného zpracování (počet stránek apod.)



Mluvní projev – referát je přednesený srozumitelně, můţe být přečten – referát je prezentován zpaměti, bez podkladů – referát je přednesen formou komentáře k multimediální prezentaci – referát je doprovozen doplňujícími materiály (slovíčka, mapa, obrázky, pracovní list apod.) – referát je prezentován v souladu se správným vystupováním



Písemný projev – referát je pravopisně a stylisticky bezchybný – referát je dobře graficky upravený (typografie, rozvrţení, písmo …) – referát je doprovozen doplňujícími materiály (obrázek, graf, podklady…)


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



3. Dovednosti při zpracování obsahu či prezentace Kromě obsahu a formy referátu lze posuzovat také míru zvládnutí poţadovaných činností a dovedností při tvorbě referátu: 

Míra samostatnosti – ţák referát při tvorbě konzultuje s učitelem – ţák zpracuje referát samostatně bez pomoci učitele



Dodrţení tématu –



referát musí být odevzdán či prezentován ve stanoveném termínu

Zdroje – referát vychází ze stanoveného počtu či druhu zdrojů – všechny pouţité zdroje jsou správně uvedeny, ocitovány

2.2.3 Vyuţití referátů Referáty by neměly být samoúčelné, to znamená měly by v nějakém ohledu podporovat samotnou výuku. Ţáci tak mohou vnímat vlastní přínos procesu vzdělávání, spoluurčovat jej a přebírat tak za jeho průběh větší díl odpovědnosti. Referáty vyuţíváme v rámci výuky k: 

motivaci ţáků (výuka vychází ze zpracování tématu ţákem, nikoli učitelem)



hlubší diskusi o tématu



úvodu do učiva



celkovému zpracování učiva (naplnění osnov)



získávání a procvičování dovedností (třídění informací, vyhledávání ve slovníku…)



prohloubení znalostí (nové informace, rozšíření slovní zásoby…)



aktivizaci ţáků za určitým účelem (závěrečné opakování učiva…)

V případě písemně vypracovávaných referátů, které jsou odevzdávány učiteli a jinak se s nimi dále nepracuje, je učitelovým cílem spíše hodnocení ţákových znalostí a dovedností. U těchto referátů se nabízí moţnost archivace k výukovým účelem do dalších let.


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Pro zadávání referátů je zpracována osnova, jejíţ podstatná část je přímo předloţená ţákovi : 9

Tabulka 9. Příklad vypracovaného zadání referátu na 2. stupni Ročník Předmět Téma

6. Občanská výchova Svátky a tradice Den české státnosti, Den vzniku samostatného československého státu, Den všech svatých a dušičky, Den boje za svobodu a demokracii, Sv. Barbora, Sv. Konkrétní Mikuláš, Sv. Lucie, Vánoční svátky, Den obnovy samostatného českého státu, Tři králové, Hromnice, Sv. Valentýn, Masopust, Postní neděle, Velikonoční nabídka svátky, Filipojakubská noc, Svátek práce, Den vítězství, Svatodušní svátky, Den sl. věrozvěstů Cyrila a Metoděje, Den upálení Mistra Jana Husa 1) Uveď, jaký svátek či tradice se připomíná a kdy (název svátku a datum nebo období) 2) Vyjádři vlastními slovy, proč svátek slavíme (příčiny a původ svátku). 3) Zařaď svátek mezi svátky starobylé či nové a v případě starobylého svátku porovnej, jak se svátek slavil dříve a nyní (zvyky a tradice). 4) Uveď nějakou lidovou moudrost k tomuto svátku a vyjádři ji obrázkem či Úkoly a komiksem (lidová rčení a pranostiky). otázky 5) Uveď, zda slaví tento svátek tvá rodina, a pokud ano, jak (tvé zkušenosti). 6) Posuď, jestli má pro tebe tento svátek nějaký význam a zda by se měl slavit i nadále (názor na svátek). 7) Uveď přesně, od koho nebo odkud jsi získal uvedené údaje (zdroj informací ). 1) ÚPLNOST - referát obsahuje všech 7 bodů 2) PODSTATNOST INFORMACÍ – v referátu se objevují ty nejdůleţitější a nejzajímavější údaje 3) PŘIMĚŘENOST – doba přednesu referátu nesmí být delší neţ 5 minut 4) POROZUMĚNÍ TÉMATU – informacím i slovům pouţitým v referátu Kritéria hodnocení musí ţák rozumět 5) MLUVENÝ PROJEV - referát musí být přednesený jasně a srozumitelně (můţe být přečten) 6) PŘIPRAVENOST – ţák napíše svátek a datum předem na tabuli, připraví dvě otázky pro ostatní 1) A.Vondrušková: České zvyky a obyčeje (Albatros 2004) Doporučen 2) V.Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje (Dona 1991) 3) E.Velebná: Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce (Albra 1996) é zdroje 4) www.pranostik.cz Prezentace čtení před třídou a poloţení dvou otázek z referátu ostatním ţákům - naplnění tématu Cyklus roku v ŠVP Cíle a vyuţití pro - objasnění důvodů pro tzv. volné dny a slavení svátků - prohloubení znalostí o historii naší země a úcty k tradicím výuku 9

Zadání referátů obsahuje Příloha č. 9. I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



2.3 Absolventské práce 2.3.1 Cíle a organizační pokyny 2.3.1.1 Cíle absolventských prací V deváté třídě jsou ţákům zadávány absolventské práce. Jejich cílem je jednak zhodnocení ţákovských dovedností v oblasti práce s informacemi a ověření účinnosti programu informační a čtenářské výchovy v praxi, jednak výuka ţáků dlouhodobé a systematické práci, jejímţ výsledkem je výstup rozsahu seminární práce. Nezanedbatelným přínosem je téţ ritualizované zakončení základního vzdělávání ţáků. Ţák by měl zpracováním absolventské práce prokázat tyto schopnosti a dovednosti: 

schopnost dlouhodobější samostatné práce



dovednost vyhledávání a zpracování informací



schopnost integrovat (spojovat) učivo více předmětů a nacházet souvislosti mezi jevy a poznatky



dovednost napsat vlastní text (úvahu) na dané téma



schopnost grafického, popřípadě výtvarného nebo technického zpracování tématu



dovednost praktické práce na počítači – napsat a upravit text pomocí textového programu v počítači



dovednost prezentovat svou práci a vystoupit kultivovaně na veřejnosti

2.3.1.2 Průběh zadávání absolventských prací a jejích zpracování Ţáci obdrţí pokyny pro zpracování a přehled nabízených témat. Téma si ţáci volí ze seznamu témat připraveného vyučujícími, nebo navrhnou vlastní téma. Podmínkou moţnosti pracovat na vlastním tématu je jeho rozpracování v osnově a souhlas vyučujícího, na kterého se ţák obrátí jako na vedoucího práce. Učitel má právo odmítnout ţáka s jeho návrhem. Stejné téma z nabídky si mohou současně zvolit nejvýše čtyři ţáci z ročníku. V případě, ţe zájem ţáků o některé z témat bude větší a nedojde ke vzájemné domluvě, vybere ze zájemců učitel, případně můţe být pouţit los. Kaţdé téma má stanoveno vedoucího práce z řad vyučujících,


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



na které se budou ţáci obracet průběţně během zpracování absolventské práce s ţádostí o radu a pomoc, o konzultaci. Tvorbě absolventské práce se budou ţáci věnovat v rámci výuky v předmětu Informatika a také v době mimo vyučování. Při zpracovávání mohou vyuţívat počítačovou učebnu a informační centrum – přístup jim bude přednostně umoţněn v době, kdy v těchto učebnách neprobíhá výuka. Pro zpracování seminární práce mohou ţáci po dohodě vyuţívat technické i materiální vybavení školy (počítače, tiskárny, kopírky, papíry apod.). Přihlašování a časový harmonogram: 

Výběr témat absolventské práce:

Do konce září



Tvorba absolventské práce pod vedením jejího vedoucího:

Říjen aţ květen



Odevzdání absolventské práce třídnímu učiteli:

Do konce května



Ústní obhajoby absolventských prací:

Červen



Slavnostní vyhlášení výsledků:

Červen

2.3.2 Poţadavky na absolventskou práci 2.3.2.1 Poţadavky na obsah absolventské práce Zpracování absolventské práce je pro ţáky devátého ročníku povinné, rozsah práce se řídí předchozími studijními výsledky: 

Úroveň A (ţáci s průměrem známek 2,00 a méně z konce 8.třídy) Rozsah práce – 10 - 20 stran Členění práce – Titulní strana, Úvod, Vlastní práce, Závěr, Pouţité zdroje Formát práce – spojené listy A4 (zpracování na počítači) Pouţití alespoň tří zdrojů, přesné odkazy (literatura, internet, ústní svědectví, anketa…)



Úroveň B (ţáci s průměrem známek 2,01 a více z konce 8. třídy) Rozsah práce – 6 - 10 stran Členění práce – Titulní strana, Úvod, Vlastní práce, Závěr, Pouţité zdroje Formát práce – spojené listy A4 (zpracování na počítači) Pouţití alespoň dvou zdrojů, přesné odkazy (literatura, internet, ústní svědectví, anketa…)


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Získané informace nelze pouze opsat, je nutné je dále zpracovat a kaţdý zdroj informací musí být co nejpřesněji citován (nestačí např. Internet, ale musí být uveden přesný odkaz na příslušnou stránku a datum získání informace - jinak se jedná o porušení autorského zákona). Doporučujeme pouţít webové stránky www.citace.com, zde se citace vytvoří po zadání potřebných údajů sama: Citace knižního titulu: KNIHOMOL, René. Jak napsat absolventskou práci. Kovářov : Deváťákovo nakladatelství, 2009. 111 s.. Citace časopiseckého článku: CHYTROLÍNOVÁ, Marie. Jak obhájit absolventskou práci. Kovářovské listy. 2009, roč. 10, č. 9, s. 2. Citace titulu s více autory, kolektivu: MAZÁK, Antonín, et al. Encyklopedie Kovářova. [s.l.] : [s.n.], 2009. 3 sv. (123, 124, 125 s.).. Citace webové stránky: Dokaţ, ţe na to máš! [online]. c2006 [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW: . 2.3.2.2 Osnova absolventské práce 

Titulní strana absolventské práce: název školy název práce jméno autora třída školní rok



Obsah



Úvod: jaké je téma práce (téma a jeho bliţší charakteristika, popis) proč jsem si téma vybral(a) kdo mi pomáhal s tvorbou práce (jakého rozsahu byla jeho pomoc) čeho chci zpracováním tématu dosáhnout jak budu moci práci vyuţít (v současnosti i v budoucnu)

 Teoretická část 1. kapitola …………. n-tá kapitola 

Praktická část I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



1. kapitola …………. n-tá kapitola 

Závěr: shrnutí nejdůleţitějších informací krátká úvaha nad zpracovávaným tématem, vlastní názory vlastní dojmy a komentáře k práci – vlastní hodnocení



Seznam pouţitých zdrojů



Přílohy (jsou-li nějaké)

Absolventská práce můţe obsahovat jako základní součást i samostatně vytvořené umělecké nebo technické dílo. 2.3.2.3 Poţadavky na zpracování absolventské práce Je nutné dodrţet předem daná pravidla (pouţití šablon, poţadavky na grafické zpracování atd.) uvedená v tomto odstavci a v dalším textu. 

písmo Times New Roman



barva písma – automatická (černá)



základní text ve velikost písma 12



podnadpisy velikostí písma 14



nadpisy velikostí písma 16



vzhled stránky – okraje: nahoře 2,5 cm, dole 2,5 cm, vlevo 2,5 cm, vpravo 2,5 cm



řádkování textu jeden a půl řádku



tisk jen na jednu stránku listu papíru

2.3.2.4 Tvorba a hodnocení práce Doporučený postup při zpracování absolventské práce: 

výběr tématu



stanovení obsahu práce



shromáţdění literatury, materiálů, informací, podkladů pro přílohy, vytvoření dotazníků a anket



zpracování konceptu



průběţné konzultace s vedoucím práce



zpracování čistopisu



vytisknutí a svázání práce


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



2.3.2.5 Průběh obhajoby absolventské práce Ţák na obhajobu přichází slušně a společensky oblečen. Nejdříve ţák svou seminární práci představí prostřednictvím připravené prezentace. Poté členové komise kladou připravené i aktuální dotazy (ţák s nimi není předem seznámen).

2.3.3 Hodnocení absolventské práce 2.3.3.1 Způsob hodnocení Práce posuzuje komise sloţená z ředitele školy, vedoucího práce a zástupce veřejnosti. Členové komise provádí hodnocení na základě vlastního seznámení se s absolventskou prací, doporučení vedoucího práce a učitele informatiky a podle její prezentace předvedené ţákem. S hodnocením jednotlivých prací jsou ţáci seznámeni dodatečně (po poradě členů komise). Práce budou hodnoceny pěti stupni: 

vynikající



velmi dobrý



dobrý



postačující



nevyhovující Neodevzdání práce můţe být důvodem k hodnocení stupněm „nedostatečný“

v předmětu Informatika. 2.3.3.2 Kritéria pro hodnocení Absolventská práce je hodnocena podle následujících kritérií10: 1) Tvorba práce … hodnotí vedoucí práce 

samostatnost (shánění zdrojů, rozvíjení témat, tvorba textu apod.)



spolehlivost a svědomitost (plnění dohodnutých termínů, respektování pokynů a rad vedoucího práce)

 tvořivost (vlastní nápady a návrhy, podněty k vylepšení práce apod.) 2) Kvalita práce … hodnotí komise

10



téma (věcná správnost, splnění tématu)



vlastní vklad (myšlenky, originalita, praktická část, vlastní výzkum, zkušenost ap.)



splnění poţadavků na podobu práce (poţadavky viz výše)



grafická úprava (přehledný text, zvýraznění, obrazový doprovod apod.)



gramatická a stylistická úroveň (text bez chyb, jasně a logicky formulované věty)

Viz list s názvem Hodnocení absolventské práce I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



3) Obhajoba práce … hodnotí komise 

prezentace práce (prezentuje svou práci prostřednictvím PowerPointu)



znalost tématu (odpověďmi na otázky prokáţe, ţe ví, o čem psal)



argumentace (dokáţe svá tvrzení odůvodnit, sdělit vlastní názor)



kvalita ústního projevu (vyjadřuje se spisovně, plynule a srozumitelně)



vystupování ţáka při obhajobě (vystupuje a vypadá kultivovaně)

2.3.3.3 Archivace prací Všechny absolventské práce budou archivovány v rámci školní knihovny a budou přístupné dalším ţákům školy. V informačním centru budou slouţit ostatním jako inspirace pro jejich vlastní práci i jako zdroj informací.

2.3.4 Vhodná témata Základem přínosné a pro ţáka zajímavé práce je volba vhodného tématu. Téma by mělo pokud moţno vycházet z následujících charakteristik: 

atraktivní, ţákům blízké



rozšiřující rámec učiva, nejlépe přesahující předmět

 umoţňující vlastní vklad, náhled ţáka Kaţdé téma učitel zpracuje do následující osnovy: 

Téma



Předmět/y



Náměty k teoretické části



Náměty k praktické části



Příklady doporučených zdrojů

Příklady námětů k praktické části: experiment, záznamy pozorování, anketa, dotazník, vlastní návrh či plán, výrobek, umělecké dílo, reflexe vlastní četby, srovnání na základě vlastní zkušenosti, návrh výukové hodiny… Učitelé své nabízené téma rozpracují do jednoduché osnovy, která nabízí ţákům moţná podtémata a zaručuje, ţe téma poskytuje prostor pro teoretickou i praktickou část a ţe pro ni existují vhodné zdroje informací. 11

11

Viz příloha č. 11 – Příklady zadání absolventských prací I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Příklad zadání absolventské práce Téma Odpady - kam s nimi? Předmět/y Občanská výchova, Přírodopis, Zeměpis Vedoucí práce Libor Mandovec Druhy odpadů, jejich ţivotnost. Třídění odpadů. Svoz odpadu, jeho Náměty k teoretické části další zpracování a recyklace. Objem odpadu v ČR, ve světě. Dopad na ţivotní prostředí. Anketa na téma třídění odpadu v domácnosti mezi spoluţáky. Rozhovor s pracovníkem obecního úřadu o odpadovém Náměty k praktické části hospodářství. Návrh na zlepšení třídění odpadů v domácnosti, škole, obci. www.tonda-obal.cz, www.jihoceske-trideni.cz, www.jaktridit.cz Příklady doporučených Jarmila Šťastná: Kam s nimi (Vše o třídění a recyklaci odpadu) zdrojů Obecní úřad Kovářov


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



3. Metody práce s textem Pro získávání čtenářské a informační gramotnosti je podstatná především ţákova práce s textem, ať uţ tištěné či elektronické podobě. Učitel prostřednictvím konkrétních výukových metod, způsobem zadávání úkolů či formulací otázek vede ţáka k tomu, aby byl schopen se v textu orientovat, rozumět mu a dále s ním tvořivě pracovat. Mezi metody, které učí ţáka výše jmenovaným dovednostem, patří z valné části metody kritického myšlení, jejichţ přínosem je ţákova konfrontace textu s vlastními znalostmi, postoji a zkušenostmi. Čtenářské dovednosti je třeba budovat samotným způsobem zadávání pokynů, které lze uplatnit opět ve všech předmětech. Pro práci s beletristickým textem slouţí vytvořená baterie otázek, která je strukturovaná nejen dle okruhů témat, ale také dle Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů. Významným prostředkem rozvoje práce s textem je také cílená práce s pracovními listy.

3.1 Metody RWCT INSERT 

Hlavní cíl: Ţák třídí informace v textu na základě srovnávání s dosavadními znalostmi a zkušenostmi, UVĚDOMĚNÍ



Stručný popis: Ţáci označují v textu informace prostřednictvím značek, které vyjadřují hodnocení informací jako známé, neznámé, rozporné či nedostatečné.



Cílová skupina (např. ročník, předměty): ţáci 2. stupně, v modifikaci lze jiţ na 1. stupni od 3. ročníku, všechny předměty



Pomůcky: text; papíry na stěny BINGO



Hlavní cíl: Ţák získává odpovědí na otázky; realizuje funkční strategie ke splnění cíle; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Postup v sobě propojuje souběţnou soutěţ a spolupráci. Ţák oslovuje spoluţáky a má od nich získat správné odpovědi na otázky v herním plánu.



Cílová skupina: ţáci 1. i 2. stupně, všechny předměty



Pomůcky: pracovní list BRAINSTORMING



Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k danému tématu co nejvíc informací; EVOKACE, REFLEXE


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Stručný popis: Individuální nebo skupinová aktivita shromaţďující maximum momentálních nápadů, námětů, otázek, asociací… k zadanému tématu



Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně, všechny předměty



Pomůcky: papír/sešit, tabule

MYŠLENKOVÁ MAPA 

Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k danému tématu co nejvíc informací a vytvořit z grafickou strukturu; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Individuální nebo skupinová aktivita shromaţďující maximum momentálních nápadů, námětů, otázek, asociací… k zadanému tématu a začleňující je souběţně do grafické struktury



Cílová skupina: ţáci 1. (od 3. třídy) a 2. stupně, všechny předměty



Pomůcky: papír/sešit, tabule

ŘÍZENÉ ČTENÍ 

Hlavní cíl: Ţák pochopí text, hledá alternativ, formuluje vlastních otázek, předvídá; EVOKACE – UVĚDOMĚNÍ - REFLEXE



Stručný popis: Postupné skupinové čtení, při němţ učitel podporuje předvídání ţáků i následné komentáře. Učitel vede ţákovo čtení, stanovuje mu úseky textu, jeţ má odděleně číst a po přečtení mu pokládá otázky, které mají zvýšit ţákovo pochopení a vést ho k důkladnější analýze textu.



Cílová skupina: ţáci 1. i 2. stupně, všechny předměty, především však český jazyk



Pomůcky: text SNĚHOVÁ KOULE



Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k zadanému tématu co nejvíc informací, názorů a reakcí spoluţáků a utřídí je do mluveného výstupu; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Aktivita, během níţ postupně skupiny zapisují odpovědi do všech flipů s jednotlivými otázkami. „Svůj“ flip pak skupina zpracuje (vybere…) a prezentuje.



Cílová skupina: ţáci 1. (od 4. třídy) a 2. stupně



Pomůcky: velké papíry SKLÁDANKOVÉ UČENÍ


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Hlavní cíl: Ţáci se sami kooperací učí novému tématu. EVOKACE – UVĚDOMĚNÍ REFLEXE



Stručný popis: Kooperativní postup vyuţívající práci expertních skupin. Kaţdá z nich zpracovává svoji část tématu. Expertní skupiny se pak přerozdělí do domovských skupin, kde jednotliví experti mají ostatní naučit svému tématu.



Cílová skupina: ţáci 2. stupně, všechny předměty, v nichţ se pracuje s textem



Pomůcky: text, např. učebnicový DVOJITÝ ZÁPISNÍK



Hlavní cíl: Ţák komentuje pasáţe z přiděleného textu, UVĚDOMĚNÍ



Stručný popis: Individuální postup, při němţ ţáci zatrhují ve čteném textu pasáţe a ty si pak vlastními slovy komentují/glosují.



Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně, (na 1. stupni od 4. ročníku), všechny předměty, v nichţ se pracuje s textem



Pomůcky: text POSLEDNÍ SLOVO PATŘÍ MNĚ



Hlavní cíl: Ţáci verbálně komentují pasáţe z textu, poslouchají komentáře ostatních; UVĚDOMĚNÍ, REFLEXE



Stručný popis: Kaţdý ţák má moţnost navrhnout část textu, o níţ chce mluvit. Po komentářích spoluţáků pak diskusi k ukázce uzavírá svým posledním slovem



Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně, (na 1. stupni od 4. ročníku), všechny předměty, v nichţ se pracuje s textem



Pomůcky: text VOLNÉ PSANÍ



Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k tématu co nejvíc informací z vlastní hlavy; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Ţák má v určitém časovém limitu sepsat k zadanému tématu co nejvíc z toho, co jej napadne. Smí psát bez ohledu na formu, pravopis, krasopis… Výsledkem je surový text, jejţ je třeba ještě upravovat, neţ bude moţné přečíst jej spoluţákům



Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně, (na 1. stupni od 3. ročníku)



Pomůcky: KOSTKA


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Hlavní cíl: Ţák nazírá na téma z různých úhlů pohledu; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Analytická metoda, která umoţňuje nazírat na téma ze šesti úhlů pohledu. Ţáci postupně píší o tématu na základě pokynů: Popiš, Porovnej, Vybav si, Analyzuj, Aplikuj, Argumentuj.



Cílová skupina (např. ročník, předměty): ţáci 2. stupně, v modifikaci lze jiţ na 1. stupni od 3. ročníku, všechny předměty, v nichţ se pracuje s textem



Pomůcky: text TŘÍFÁZOVÝ ROZHOVOR



Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k zadané otázce co nejvíc informací, názorů a reakcí spoluţáků a utřídí je do mluveného výstupu; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Kooperativní metoda, při níţ pracují ţáci v tříčlenných skupinách. Hovoří spolu o zadaném tématu a střídají se ve třech rolích: A- tazatel B- odpovídající C- zapisovatel)



Cílová skupina: ţáci 2. stupně



Pomůcky: TURNAJ SKUPIN



Hlavní cíl: Ţáci si osvojí téma a následně si míru tohoto osvojení ověří odpovídáním na učitelova otázky; UVĚDOMĚNÍ, REFLEXE



Stručný popis: Ţáci, rozdělení do několika skupin, mají za úkol kooperativně se naučit obsah určitého textu. Následně se přeskupí do soutěţních skupin, v nichţ se z daného učiva prozkouší. Která skupina zvítězí?






Pomůcky: texty, bodovací karty, lístečky s otázkami T- GRAF



Hlavní cíl: Ţák pojmenovává výhody a nevýhody tématu; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Učitel zadá téma, k němuţ ţáci zapisují argumenty pro i proti – zápis je jasně strukturovaný.



Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně



Pomůcky: VENNŮV DIAGRAM



Hlavní cíl: Ţák nachází odlišnosti a společné rysy více témat; EVOKACE, REFLEXE


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Stručný popis: Učitel zadá minimálně 2 témata. Ţáci si vytvoří grafický záznam příslušného počtu mnoţin s částečným průnikem. K nim ţáci zapisují obsah typický právě jen pro příslušné téma, do průniků obsah, který je pro témata v průniku společný. Zápis je jasně strukturovaný.



Cílová skupina: ţáci 1. (od č. třídy) a 2. stupně



Pomůcky: PÁROVÉ ČTENÍ



Hlavní cíl: Ţáci si vzájemně pomáhají při čtení a porozumění textu, následně jej prezentují ostatním.



Stručný popis: Dva ţáci pročítají svoji část textu a vţdy v určité části jeden z nich shrne text vlastními slovy, druhý ho kontroluje…, pak se role vymění. Poté všechny dvojice v příslušném pořadí prezentují jednotlivé části textu – čímţ se odkryje celý příběh.



Cílová skupina: ţáci 1. (od 3. třídy) a 2. stupně



Pomůcky: text KMENY A KOŘENY



Hlavní cíl: : Ţák shromáţdí k zadané otázce co nejvíc informací, názorů a reakcí spoluţáků a utřídí je do mluveného výstupu; EVOKACE



Stručný popis: Učitel zadá ţákovským skupinám otázky. V ţákovských skupinách jsou role: 1 ţák je kmen (zapisuje na velký papír, co přinášejí jeho kolegové), ostatní ţáci jsou kořeny (oslovují členy ostatních skupin a zjišťují od nich odpovědi na svoji otázku. Shromáţděný výsledek pak skupiny ostatním prezentují






Pomůcky: PĚTILÍSTEK



Hlavní cíl: Ţák stručně vyjádří to nejpodstatnější k zadanému tématu. Ţák dodrţuje formu a počet slov. EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Učitel zadá jednoslovné téma. O něm ţáci píší další 4 řádky svého textu: 2. řádek vyjadřuje dvěma slovy, jaké je téma. 3. řádek vyjadřuje třemi slovy, co dělám téma. 4. řádek je věta o 4 slovech. 5. řádek je jednoslovné synonymum/asociace k tématu.



Cílová skupina (např. ročník, předměty): ţáci 1 i 2. stupně


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





Pomůcky: DIAMANT



Hlavní cíl: Ţák stručně vyjádří to nejpodstatnější k zadanému tématu. Ţák dodrţuje formu a počet slov. Ţák třídí svůj zápis podle pozitivního a negativního vnímání tématu; EVOKACE, REFLEXE



Stručný popis: Učitel zadá jednoslovné téma. O něm ţáci píší A) další 4 řádky svého textu: 2. řádek vyjadřuje dvěma slovy, jaké je téma. 3. řádek vyjadřuje třemi slovy, co dělám téma. 4. řádek je věta o 4 slovech. 5. řádek je jednoslovné synonymum/asociace k tématu - tyto 4 řádky jsou vyjádřením pozitivního přístupu k tématu B) další 4 řádky svého textu v opačném pořadí - tyto 4 řádky jsou vyjádřením negativního přístupu k tématu C) Na posledním řádku je jednoslovné synonymum/asociace k tématu



Cílová skupina (např. ročník, předměty): ţáci 1 (od 4. třídy) i 2. stupně



Pomůcky:

3.2 Pokyny k rozvíjení čtenářských dovedností Jakákoli práce ţáka s textem poskytuje moţnost rozvíjet čtenářské dovednosti. Nezáleţí na vyučovacím předmětu či konkrétním tématu textu, rozhodující je cílený postup učitele. Na základě klasifikace čtenářských dovedností byly vypracovány konkrétní příklady pokynů učitele v různých předmětech (zkratky předmětů, U = univerzální pokyn).12 1. PŘIZPŮSOBUJE ČTENÍ SVÉMU ZÁMĚRU… a) hledá a vybírá text podle záměru, zdůvodňuje svou volbu Vyhledejte na internetu jednoduchý článek v angličtině a přeložte jej co nejpřesněji. (Aj) b) volí podle záměru způsob čtení Prostuduj text tak, abys dokázal odpovědět na předem zadané otázky (selektivní čtení). (U) c) pozná, kdy má text odloţit

12

klasifikaci čtenářských dovedností při práci s textem vypracovali O. Hausenblas, H. Košťálová, K. Krüger, Š. Míková, F. Prokop, N. Rutová, D. Řezníčková, J. Stang, K. Šafránková, I. Voříšková pro účely semináře „Čtení v kaţdém předmětu“. KL 27/2007


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Jakmile budete mít obsah textu nastudován, odložte jej a odpovězte na následně vyzvednuté otázky k textu. (U) 2. NAJDE INFORMACE V TEXTU… a) identifikuje potřebnou informaci Vyhledej v tabulkách hustotu těchto látek. (F) b) odliší hlavní informace od podpůrných a vedlejších Před řešením slovní úlohy škrtni informace pro řešení úlohy nepotřebné. (M) c) odliší fakta od názorů Do tabulky o dvou sloupcích zapiš do levého fakta a do pravého názory na téma trest smrti v ČR. (Ov) d) pracuje s informačním aparátem (obsah, marginálie, rejstřík, odkazy, poznámky…) Najdi, ve které kapitole je popisováno téma uhlovodíky. (Ch) 3. ROZPOZNÁ, ZDA ODPOVĚĎ NA POLOŢENOU OTÁZKU… a) najde na jednom místě v textu Najdi v Ústavě ČR paragraf, v němž se popisuje složení Parlamentu ČR. (Ov) b) najde na několika místech v textu, který musí propojit Sestroj graf vývoje počtu obyvatelstva ve 20. století. (Z) c) najde propojením textu a své zkušenosti Navrhni, jakým postupem z těch, které znáš, budeš řešit předložený příklad. (M) d) najde jen ve své zkušenosti nebo fantazii Popiš, jaký druh odpadu se třídí ve tvém bydlišti? (Z, Ov, Př) 4. SHRNE… a) rozliší v textu podstatné a podpůrné myšlenky či informace Zformulujte základní příčiny vypuknutí 1. světové války. (D) b) nebo odliší uzlové body dějové linie od epizod Vypište ve správném pořadí klíčové události 2. světové války. (D) c) udrţí logický sled událostí nebo informací a myšlenek podle textu nebo zvolí vlastní logiku Zapište do protokolu nejdůležitější úkony při prováděném pokusu. (F, Ch, Př) d) formuluje shrnutí souvisle a svými slovy Řekněte obsah přečteného článku svými slovy. (Nj, Aj) 5. VYJASNÍ SI (ODHADNE)… I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



a) rozpozná, co mu nedává smysl Jakmile nebudete něčemu v textu rozumět, přihlaste se. (U) b) vyjasní si význam neznámých slov, reálie Na základě četby okolního textu zformulujte, co znamená tento neznámý pojem. (U) c) vyjasní si sloţité či nejasné myšlenky Řekněte, na co myslí postava, když říká: …? (Čj) 6. POKLÁDÁ OTÁZKY VZHLEDEM K TOMU, S JAKÝM ZÁMĚREM ČTE… a) klade otázky zodpověditelné přímo z textu Vytvořte dvě otázky, které mohou vaši spolužáci zodpovědět na základě vašeho referátu. (U) b) klade otázky na souvislosti – zodpověditelné se zapojením čtenářské a ţivotní zkušenosti, dalších zdrojů Zformulujte, na co byste se zeptal Rudolfa II. v souvislosti s tím, co ses o něm z textu dozvěděl? (D) 7. PROPOJUJE ČTENÉ S … a) předvídá obsah nebo pokračování textu, své předpovědi dokládá vodítky z textu a svou zkušeností čtenářskou a ţivotní Řekněte, jak asi hlavní hrdina zareaguje na tuto situaci a proč? (Čj) b) porovnává informace, názory, myšlenky v textu se svými poznatky a zkušenostmi – hledá shody a rozdíly Přečti si nabízené výroky a označ ty, se kterými souhlasíš. (U) c) porovnává informace, názory a myšlenky v textu s dalšími texty – hledá shody a rozdíly Vypište z učebnice funkce kožní soustavy a podtrhněte ty údaje, které naleznete i v předložených encyklopediích. (Př) 8. VYSUZUJE – DĚLÁ ZÁVĚRY… a) analyzuje příčiny a důsledky (události, motivy jednání…) Na základě předloženého textu v jedné větě zformuluj, proč došlo k pražské defenestraci. (D) b) rozpoznává místa, která působí na city nebo vypovídají o citech, a spoluproţívá je nebo odmítá, popřípadě rozpozná manipulaci Čím tvůrci reklamy chtějí zapůsobit na rodiče, aby svým dětem tento produkt koupili? (Ov) c) rozpoznává souvislosti ve věcném obsahu sdělení I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



Napiš na základě charakteristiky jednotlivých zástupců, jaké základní znaky jsou pro všechny typické. (Př) d) z informací v textu dělá závěry a rozhodnutí Na základě četby textu zformulujte, jaké jsou dva hlavní argumenty pro a dva hlavní proti eutanázii. (Ov) 9. POSUZUJE ZÁMĚR, INFORMACE, MYŠLENKY A STAVBY TEXTU… a) rozpozná autorský záměr, vztah autora k textu Přečtěte si text panovnické výzvy. Proč byla napsána právě takto? (D) b) rozpozná fiktivního čtenáře (jakého čtenáře text předpokládá/implikuje) Do jakých časopisů z těch, které znáš, by nejlépe patřily následující reklamní texty? (Ov) c) vyhodnocuje s oporou v textu důvěryhodnost informací a vypovídací hodnotu textu Přečtěte si předložené informace a rozhodněte, zda jsou pravdivé. Na základě četby přiloženého textu správnost svého mínění ověřte. (U) d) rozpozná, jak jsou informace v textu uspořádány (řazení příčina – následek, problém/řešení, hlavní myšlenka –podpůrný detail, shoda/odlišnost, popis) Vyznač v textu, kde jsou popisovány příčiny globálních problémů lidstva a kde jejich následky, a vyvoď model řazení. (Z) 10. BUDUJE SVÉ POCHOPENÍ SMYSLU TEXTU - INTERPRETUJE … a) vybaví a rozvíjí své představy nad textem Představ si, jak mohl holocaust ovlivňovat každodenní život Židů na okupovaných územích. (D) b) rozpoznává a formuluje hlavní myšlenku a propojuje ji se svou zkušeností Co především text o drogách říká a shoduje se to s tvou zkušeností či názorem? (VkZ) c) je si vědom toho, ţe jiní lidé interpretují text jinak, a respektuje to Zformulujte hlavní myšlenku básně a poté si ji vzájemně ve skupině přečtěte. (Čj) 11. ZAZNAMENÁVÁ SI… a) přehledně pro svou potřebu zaznamenává informace či myšlenky z textu Udělejte si poznámky z tohoto textu, svůj výběr poté zdůvodněte. (U) 12. NAKLÁDÁ SE ZÍSKANÝMI INFORMACEMI A MYŠLENKAMI PODLE ZÁMĚRU… a) informace a myšlenky přetváří podle svého záměru či adresáta přetvořeného sdělení Vysvětlete princip fotosyntézy tak, aby tomuto pojmu porozuměl i předškolák. (Př) I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



b) informace ověřuje v dalších zdrojích Přečtěte text v učebnici a vypište nalezené zeměpisné názvy. Tyto reálie pak najděte v atlase a určete, o co se jedná. (Z)

3.3 Otázky k práci s beletristickým textem V rámci výuky čtení a čtenářství pracují ţáci nejčastěji s texty tzv. krásné literatury, čili beletrie. Pro tyto potřeby byl vytvořen soupis příkladů otázek, které učitel při práci s beletristickým textem můţe pokládat. Základní kategorie byly vytvořeny na základě tradiční interpretační praxe učitelů českého jazyka tak, aby byly jednoznačně identifikovatelné. Významnou součástí vytvořených otázek byla jejich klasifikace v rámci hladin vzdělávacích cílů. Jejím účelem je poskytnout učiteli rychlou informaci o tom, jak náročnou otázku případně pokládá a zda vyuţívá při práci s textem celou šíři dovedností. Baterie otázek je speciálně vytvořená zvlášť pro 1. stupeň a 2. stupeň. Otázky nejsou a nemohou být samozřejmě vyčerpávající, jsou určitým základem, který bude v průběhu praxe dále doplňován. Otázky nemohou být většinou pouţívány doslovně, ale musí být často přetvářeny na míru obsahu či formy konkrétního textu. BATERIE OTÁZEK K PRÁCI S BELETRISTICKÝM TEXTEM 1. stupeň Z

znalost

P

porozumění

Ap

aplikace

An

analýza

H

hodnocení

T

tvoření

ţák najde odpověď doslovně v textu nebo informaci zná (stačí dekódovat text) ţák přijde odpověď na základě přemýšlení a pochopení textu (nutný „selský rozum“) ţák přijde na odpověď pouţitím nějakého modelu v určité situaci (potřebná vlastní zkušenost) ţák k odpovědi dochází posuzováním, zkoumáním a rozborem textu (potřebná analýza textu) ţák odpověď vyvozuje na základě vlastního hodnotícího úsudku (nutná existence a reflexe hodnotových ţebříčků) ţák odpověď vytváří a originálně, tvůrčím způsobem řeší zadání (potřebná kreativita) 1. Časoprostor Kde, kdy, odkud, kam, odkdy, dokdy….


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Ve které době se děj odehrává? Jak dlouho děj textu trvá? Jsou v textu zmíněny nebo popisovány nějaké skutečné historické události? Vystupují v textu skutečné historické postavy? Kde se děj odehrává? Je prostředí, ve kterém se děj odehrává, skutečné, nebo vymyšlené? Jak ovlivňuje prostředí děj či hrdinu? Byli jste někdy v takovém prostředí?

Z, P P Z, P Z, P Z, P Z, P An Ap

9. Chtěli byste tam tak ţít? Ap, H 10. Dovedli byste si představit místo/prostředí, v kterém se text odehrává (popiš, namaluj, vymodeluj…)? T 2. Postavy Jaký, který, proč, komu, co … 1. Kdo je hlavní postava v textu? 2. Jaké jsou v textu vedlejší postavy? 3. Kolik postav v textu vystupuje? 4. Jak postavy vypadají? 5. Jaké mají postavy vlastnosti? 6. Jak se k sobě chovají? 7. Proč něco postavy v textu udělaly? 8. Co způsobily postavy tím, co udělaly? 9. Co se vám na postavách líbilo/nelíbilo a proč? 10. Měnily se v průběhu textu některé postavy a proč? 11. Měnil se váš vztah k některé z postav v průběhu čtení a jak? 12. Máte s některou postavou něco společného? 13. Kdybyste byli některou z postav, co byste udělali jinak? 14. Chtěli byste být jako některá postava a proč?

Z, P Z, P Z, P

15. Chtěli byste s některou z postav kamarádit a proč? 16. Znáte ve svém okolí lidi, kteří mají s některou postavou něco společného a co? 17. Myslíte, ţe je hlavní postava skutečná, ţe by mohla ţít například ve vašem okolí? 18. Překvapilo vás něco z toho, co postavy udělaly? 19. Na co byste se některé z postav zeptali? 20. Co byste některé z postav poradili?

Ap, H


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Z, P, Ap

P, An P, Ap, An Z,,P,Ap,An

P, An An, H An, H An, H

Ap Ap, H, T

Ap, H Ap, An Ap, An

H T T

Š K O L E



21. Jak se asi postavy cítily? 22. Chtěli byste si přečíst další texty se stejnými hrdiny a proč?

Z, P H

3. Děj Proč, jak, čím, co, … 1. Co se v textu odehrává? 2. Proč se to stalo?

Z, P Z, P

3. Co zaţily postavy příjemného a co nepříjemného? 4. Jak postavy řeší situace a problémy? 5. Stalo se vám (nebo se můţe stát) něco podobného? 6. Řešili byste to stejně, nebo jinak? 7. Jak děj skončil, jak příběh dopadl? 8. Co bylo v příběhu nejdůleţitější? 9. Vyvíjel se děj tak, jak jste očekávali? 10. Jak bude děj dále pokračovat? 11. Zajímá (zajímalo) vás, jak to bude pokračovat? 12. Co se můţe stát, kdyţ…? 13. Co by se stalo, kdyby …? 14. Jaký byl stručný děj (řekni vlastními slovy, namaluj…)? 15. Líbilo se vám, jak to dopadlo? 16. Mysleli jste si, ţe to tak skončí? 17. Jak jinak by to mohlo dopadnout?

P, An P Ap Ap, T Z, P P An, H

T H T T P H Ap, An, H

T

4. Dojmy, myšlenky, téma Proč, jak, co, … 1. Pro koho text autor zřejmě psal (věk, pohlaví …)? 2. 3. 4. 5. 6. 7.

An

O čem vlastně autor píše? Kdyţ se v textu říká …, co se tím chce říct (jiného)? Jaký byste dali textu (jiný) název? Čemu v textu nerozumíte? Líbil se vám text? Proč ano, nebo proč ne? Která část textu se vám nejvíc líbila a proč?


A


V Ý C H O V A

P P, An T An H H

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E



8. Která část textu se vám nelíbila a proč? 9. Jaké pocity jste měli při čtení? 10. Co nového jste se dozvěděli? 11. Četli jste nebo si chcete přečíst další texty od stejného autora? 12. Znáte nějaké kníţky s podobnou tématikou? 13. Doporučili byste tuto knihu svým kamarádům a proč? 14. Připomněl vám text něco?

H H An H Z, Ap H Ap

5. Ţánr, styl a jazyk textu Jak, … 1. Setkali jste se slovem, kterému nerozumíte? 2. Mluví autor či jednotlivé postavy jazykem, kterým běţně mluvíte vy? 3. Mluví se v textu spisovně, nespisovně, hovorově…? 4. Jak mluví jednotlivé postavy (spisovně, nespisovně)? 5. Uţívá autor básnické prostředky (přirovnání…)? 6. V jaké osobě je text vyprávěn? 7. Uţívá autor přímou řeč? 8. Je jazyk autora něčím typický nebo zvláštní (nářečí, synonyma…)? 9. Je v textu nějaký popis? 10. Co znamená v textu určité rčení, přísloví? 11. Je to (pohádka, bajka, pověst…) a proč? 12. Byl text zfilmován, zhudebněn či jinak upraven?

P, An An An An P, An P Z, P An An Z, P, An

An Z

BATERIE OTÁZEK K PRÁCI S BELETRISTICKÝM TEXTEM 2. stupeň

1. Časoprostor 1. Ve které době se děj odehrává? 2. Kolik času uplyne v průběhu celého textu? 3. Jsou v textu zmíněny nebo popisovány nějaké skutečné historické události? 4. Vystupují v textu skutečné historické postavy? I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Z, P An Z, P Z, P

Š K O L E



5. V jakém fyzickém prostředí se děj odehrává? 6. V jakém sociálním prostředí se děj odehrává? 7. Je prostředí, ve kterém se děj odehrává, skutečné, nebo smyšlené (imaginární)? 8. Jak ovlivňuje prostředí děj či hrdinu? 9. Proč asi zvolil autor pro text toto prostředí? 10. Má prostředí, ve kterém ţijete, něco společného s prostředím knihy? 11. Dovedli byste si představit detailně místo/prostředí, v němţ se děj textu odehrává?

Z, P Z, P, An

P, An An An, H

Ap T

2. Postavy 1. Kdo byl v textu hlavní postavou? 2. Jaké jsou v textu další postavy? 3. Kolik postav v textu vystupuje? 4. Jak postavy vypadají? Jaké mají vlastnosti? (vzhled, věk, schopnosti, vlastnosti …) 5. Jaké mají mezi sebou postavy vztahy? 6. Proč něco postavy v textu udělaly, o co jim šlo, co pro to udělaly? 7. Co způsobily postavy tím, co udělaly? 8. Co se vám na postavách líbilo/nelíbilo a proč? 9. Která/é z postav má/mají vlastnosti, kterých si ceníte, a proč? 10. Měnil se váš vztah k některé z postav v průběhu čtení a jak? 11. Máte s některou postavou něco společného? 12. Co byste na místě některé postavy udělali stejně, nebo jinak? 13. Měnily se v průběhu textu některé postavy, co nebo kdo to způsobil? 14. Chtěli byste být jako některá postava? Proč ano, nebo proč ne? 15. Znáte ve svém okolí lidi, kteří mají s některou postavou něco společného a co? 16. Myslíte, ţe je hlavní postava reálná, ţe by mohla ţít například ve vašem okolí? 17. Chtěli byste s některou z postav kamarádit a proč? 18. Překvapilo vás něco z toho, co postavy udělaly? 19. Na co byste se některé z postav zeptali?

Z, P Z, P Z, P P, An P, An

20. Co byste některé z postav poradili? 21. Jak postavy proţívají události, jaké jsou jejich city/pocity? 22. Chovají se postavy věrohodně? 23. Vzali jste si nebo jste se naučili něco z toho, jak postavy v textu jednají a jak myslí? 24. Chtěli byste si přečíst další texty se stejnými hrdiny a proč?

T Z, P


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Z, P, An

P, An H H An, H

Ap Ap, H, T

An Ap, H Ap, An Ap, An

Ap, H

H T

Ap, An, H

Ap, H

H

Š K O L E



3. Děj 1. Jaké jsou v textu hlavní události, problémy nebo konflikty? 2. Proč vznikly konflikty, problémy či události? 3. Co bylo podle textu důvodem, ţe se něco stalo? 4. Kdo nebo co bylo v rozporu? 5. Co zaţili hrdinové textu příjemného a co nepříjemného? 6. Jak postavy řeší nebo vyřešily situace, problémy a konflikty? 7. Dostali jste se nebo můţete se někdy dostat do podobné situace nebo konfliktu? 8. Řešili byste situace, problémy a konflikty stejně jako hrdinové? 9. Jak děj skončil, jak příběh dopadl? 10. Která událost či skutečnost byla pro děj zásadní? 11. Vyvíjel se děj tak, jak jste očekávali? 12. Jak bude děj dále pokračovat? 13. Co se můţe stát, kdyţ…? 14. Co by se stalo, kdyby …? (byly postavy opačného pohlaví, došlo k …) 15. Jaký byl stručný děj textu? 16. Zajímalo vás, jak příběh dopadne? 17. Jste spokojeni s koncem příběhu?

Z, P Z, P Z, P

18. Vymysleli byste jiný konec, jiné rozuzlení? 19. Jaké z nabídnutých výpovědi souhlasí s textem?

T

Z, P, An

P, An P Ap Ap, T Z, P P An, H

T T T P An, H

H Z, P, An

4. Dojmy, myšlenky, téma 1. 2. 3. 4.

Co je hlavním tématem/myšlenkou textu, a podle čeho tak soudíte? Co chtěl autor textem říct, na co chtěl upozornit? Co toto téma znamená ve vašem ţivotě, jaké s ním máte zkušenosti? Souhlasíš s autorovým názorem na nějakou morální či jinou otázku, proč ano, ne?

5. Pro koho text autor zřejmě psal? 6. S kým má nejspíš čtenář sympatizovat a proč? 7. O čem se autor čtenáře snaţí přesvědčit? 8. Kdyţ se v textu říká …, co se tím chce říct (jiného)? 9. Jaký byste dali textu (jiný) název? 10. Co byste potřebovali vědět, objasnit, vysvětlit, abyste textu zcela porozuměli? 11. Líbil se vám text? Proč ano, nebo proč ne? I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

P, An An Ap Ap, H

An An An P, An T An H

Š K O L E



12. Která část textu byla nejlepší a proč? 13. Jak na vás text působil, jaké pocity ve vás vyvolával? 14. Chtěli byste být jednou z dalších postav v textu a proč? 15. Co nového vás tento text naučil? Co nového jste se dozvěděli? 16. Změnil text některé vaše názory nebo postoje? Které a jak? 17. Četli jste nebo si chcete přečíst další texty od stejného autora? 18. Znáte nějaká díla s podobnou tematikou? 19. Doporučili byste tento text svým kamarádům? Jestliţe ano, tak proč? 20. Na co byste se chtěli zeptat, co byste rádi věděli?

H H Ap, T An Ap H Z, Ap H An

21. Co vám text připomněl? 22. Co vás z textu opravdu oslovilo? 23. Jakou další část by mohl text obsahovat – vymyslete (sloka, rým …)

Ap Ap, H

T

5. Ţánr, styl a jazyk textu 1. Setkali jste se slovem, jemuţ nerozumíte? 2. Mluví autor či jednotlivé postavy jazykem, který běţně pouţíváte i vy? 3. Rozlišuje autor jednotlivé postavy rozdílnou slovní zásobou, stylem jejich mluvy? 4. Uţívá autor básnické prostředky (přirovnání, metaforu, zvukomalbu…)? 5. V jaké osobě je text vyprávěn? 6. Uţívá autor přímou řeč, vnitřní monolog? 7. Co dělal autor pro to, aby vás text zaujal a zajímal? 8. Jaká důleţitá slova autor pouţívá? 9. Je jazyk autora něčím typický nebo zvláštní? 10. Opakuje autor některé obrazy, obraty? 11. Převládá v textu děj, pocity, popis nebo úvahy? 12. Co znamená v textu určitý obrat, sousloví, věta? 13. Jakými prostředky autor dosahuje určitého rysu textu (humornost, napětí…)? 14. Jaké ţánrové rysy text vykazuje?

P, An An An P, An P Z, P An An An Z, An An

15. Znáte jinou verzi námětu z hlediska formy (film, divadlo, píseň, literární ţánr)? 16. Znáte jiné texty psané podobným stylem? 17. Mohl by být ţánr změněn a jak?

Z Z, An T


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Z, P, An

An An

Š K O L E



3.4 Tvorba pracovních listů pro práci s informacemi Významnou pomůckou při výuce práce s textem jsou pracovní listy. Práce s tímto výukovým materiálem má vzhledem k práci s učebnicí či ústně zadávaným úkolům značné výhody z pozice ţáka i učitele: 

vytváří prostor pro samostatnou, individuální práci (oproti frontálním úkolům)



nutí ţáka dovednostem psát, formulovat (dovednosti písemného vyjádření)



grafická organizace dle potřeb (téma, ţáci apod.)



výrazná vizuální stránka (moţnost obrázků, map, značek apod.)



lze vytvářet portfolio (vyuţít k opakování, procvičování, hodnocení)



snadná kontrola (doplněná verze v projektoru) a hodnocení



moţnost prezentace (nástěnka)



variabilnost z pohledu učitele (obměny na základě elektronického zpracování)



mohou jej tvořit sami ţáci

 moţnost konkrétního cílení (region, aktuálnost apod.) Mnohé jiţ připravené pracovní listy lze vyuţít přímo z vydávaných pracovních sešitů, sborníků (např. Kafomet), webů nabízejících přípravy do hodin (např. www. rvp.cz) apod. V ideálním případě si je vyučující vytváří sám, neboť tak maximálně můţe cílit na svou skupinu, vytvářet vlastní poţadavky a jednoduše variovat. 13 Vytvořený pracovní list (nejčastěji v základních kancelářských programech Word či Excel) můţe obsahovat vlastní text (popř. odkaz na něj), jednotlivé úkoly či pokyny, prostor pro odpovědi nebo pro doplňování údajů či informací a obrázky, schémata, grafy apod. Vlastní text, s nímţ se pracuje, lze samostatně nakopírovat, učinit jej součástí pracovního listu či ţákům umoţnit tento text v literatuře či na internetu vyhledat. Tvorba pracovního listu je samozřejmě časově náročná. Proto je dobré kvůli dobré funkčnosti této pomůcky reflektovat následující zásady, které mohou pomoci vyvarovat se některých zbytečných chyb:

13



přiměřenost poměru textu a úkolů („ kvůli třem jednoduchým úkolům nemusí být výchozí text na tři hustě popsané stránky“)



přiměřená náročnost textu („délka textu nesmí být v rozporu se čtenářskou vyspělostí ţáků“)



grafická lákavost („ţáky můţe k práci více motivovat doprovodný obrázek“)

Ukázky pracovních listů obsahuje příloha č. 12 I N F O R M A Č N Í

A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E





grafická organizovanost („je potřeba, aby úkoly byly jasně uspořádané, aby ţák snadno pochopil kam, co a jak psát“)



dostatečný prostor na splnění úkolů („na počítači se můţe kolonka zdát dostačující, ale na papíře je to všechno jinak…“



jednoznačně formulované pokyny („aby stále ţáci nechtěli vyjasňovat, co mají vlastně dělat“)



stavba úkolů od jednoduchých ke sloţitějším, tvořivé na konec, příp. bonusový úkol („počítat s tím, ţe všichni neudělají ve stejném čase všechno…“)



tvorba dle záměru, co s výstupem („vědět, k čemu bude pracovní list slouţit – na jedno pouţití, nalepení do sešitu, výstava, zakládání, podklad pro další činnost…“)



neměnit příliš často formu a konstrukci („stejný styl zrychluje a usnadňuje práci“)



zváţení místa na případné bodování, hodnocení („uvedením např. maximálního zisku ţákům sděluji poţadovanou kvalitu či kvantitu předem, nemusí je odhadovat“) K formulaci úkolů je moţné vyuţít následující činnostní slovesa (jejich výčet není samozřejmě úplný, ale patří mezi nejvyuţívanější), která pomáhají vystavět úkol: 

Vypiš…



Doplň…



Zformuluj, shrň, charakterizuj, vysvětli, zdůvodni, porovnej…



Označ, zakrouţkuj, vyznač, podtrhni, škrtni…



Vytvoř…



Spoj, přiřaď…



Zakresli…


A


V Ý C H O V A

N A

Z Á K L A D N Í

Š K O L E


PROGRAM INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA

Recommend Documents