PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI

Prognóza demografického vývoje města Kuřimi __________________________________________________________________________________

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI

RNDr. Petr Daněk, Ph.D. Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. David Michalec Mgr. Lucie Hromková

MASARYKOVA UNIVERZITA

CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Brno 2009

Prognóza demografického vývoje města Kuřimi

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI

OBSAH 1

2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A STRUKTURA DO ROKU 2008..................................... 3 1.1

Přehled dlouhodobého populačního vývoje (1869 – 2001) ....................................... 3

1.2

Struktura obyvatel podle pohlaví a věku.................................................................... 8

1.3

Vývoj přirozené měny od 90. let do roku 2007........................................................ 12

FORMULACE VÝCHODISEK PROGNÓZY ............................................................... 13 2.1

Metoda...................................................................................................................... 13

2.2

Odhad budoucího vývoje plodnosti.......................................................................... 14

2.3

Odhad budoucího vývoje úmrtnosti ......................................................................... 17

3

PROGNÓZA VÝVOJE PŘIROZENÉ MĚNY OBYVATEL ......................................... 21

4

VÝVOJ MIGRACE ......................................................................................................... 23

5

4.1

Vývoj migrace do roku 2007.................................................................................... 23

4.2

Očekávaný vývoj migrace ........................................................................................ 26

VÝSLEDKY PROGNÓZY.............................................................................................. 28 5.1

Varianta B ................................................................................................................ 28

5.2

Varianta C ................................................................................................................ 29

5.3

Varianta D ................................................................................................................ 31

5.4

Srovnání variant ....................................................................................................... 34

6

ZÁVĚR............................................................................................................................. 38

7

PŘÍLOHA......................................................................................................................... 39 7.1

Varianta A - bez migrace ......................................................................................... 39

7.2

Varianta B – zástavba intravilánu ............................................................................ 40

7.3

Varianta C - Záhoří .................................................................................................. 42

7.4

Varianta D – Záhoří, Podlesí a Mouze k Hoře ......................................................... 43

2


1

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A STRUKTURA DO ROKU 2008

1.1

Přehled dlouhodobého populačního vývoje (1869 – 2001)

Populační vývoj města Kuřimi v moderní době byl značně nevyrovnaný. V průběhu posledních sta let se Kuřim proměnila z venkovské a převážně zemědělské obce na moderní průmyslové město. Rozhodujícím předpokladem této transformace byla poloha obce, a to jak z hlediska dopravních sítí, tak vzhledem k blízkosti města Brna. Tato poloha ovlivnila i rozhodnutí lokalizovat do Kuřimi významné průmyslové závody (především ve 30. a 40. letech 20. století) a přítomnost těchto podniků se stala dalším specifickým faktorem populačního růstu i socioekonomického rozvoje. Kuřim lze považovat za typickou suburbánní lokalitu, využívající výhod polohy v blízkosti většího centra a přitahující díky své poloze vybrané typy aktivit z centrálního města aglomerace – především bydlení a výrobní činnosti. Residenční i komerční suburbanizace byla nejvýraznější právě ve 30. letech a v období od poloviny 90. let 20. století do současnosti. Vztah s městem Brnem byl však rozhodující pro rozvoj Kuřimi po celé uplynulé století. 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

08 20

01 20

19

91

80 19

70 19

61 19

19

50

30 19

21 19

10 19

00 19

90 18

80 18

18

69

0

Obr. 1 Vývoj počtu obyvatel města Kuřimi v letech 1869 – 2008. Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 a Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2008.

V době prvního moderního sčítání lidu v roce 1869 žilo v Kuřimi 1,4 tis. obyvatel. V dnešním okrese Brno-venkov byla tehdy až 13. největší obcí, sice větší než všechny okolní obce, ale populačně menší než blízká města a městečka jako Veverská Bitýška, Tišnov, Lomnice či Lysice. Přestože z 19. století nemáme k dispozici data o migraci je zřejmé, že populační růst byl v této době především výsledkem přirozené měny obyvatelstva, tedy rození a umírání: v 70. letech 20. století byl průměrný roční relativní přírůstek obyvatel města stejný jako v populaci českých zemí jako celku (viz obr. 2).

3


Srovnání populačního růstu Kuřimi, Brna a české populace (obr. 2 až 4) ukazuje, že v období do první světové války bylo rychle rostoucím centrem Brno, jehož přírůstek byl dvoj- až trojnásobný vzhledem k populaci českých zemí. V 80. a 90. letech 19. století Brno rostlo i na úkor svého nejbližšího zázemí včetně Kuřimi: přes absenci migračních dat lze předpokládat, že nízký celkový přírůstek obyvatel Kuřimi v této době – nižší než v českých zemích jako celku – není způsobený nízkou porodností, ale emigrací, a to především emigrací do rychle rostoucího Brna. Podobný proces však zasáhl celé okolí Brna a tak i přes demografický příspěvek Kuřimi ve prospěch Brna Kuřim neoslabila svoji relativní pozici: na konci 19. století byla s pouhými 1,6 tis. obyvateli znovu 13. největší obcí dnešního okresu Brnovenkov. V první dekádě 20. století pokračoval rychlý růst populace Brna – tempem obdobným jako v předchozích dvou desetiletích (zvětšení populace přibližně 2% o ročně). V této dekádě se výhodná poloha Kuřimi v blízkosti Brna poprvé zhodnocuje také v populačním růstu města: tempo růstu (cca 1,5% ročně) je dvojnásobné ve srovnání s populací českých zemí. Tento vysoký přírůstek nemohl být dosažený jen přirozenou měnou (porodností) obyvatel města, ale přibližně z poloviny jej vytvořilo kladné migrační saldo. Kuřim v této době byla atraktivním cílem migrace především pro obyvatele z míst vzdálenějších od Brna (Českomoravská vrchovina), pro které bydliště v Kuřimi znamenalo přiblížení se Brnu na dojížďkovou vzdálenost. Počátek 20. století tak znamenal kvalitativní změnu v populačním vývoji obce (počátek migrační atraktivity), avšak v absolutním vyjádření se počet obyvatel v letech 19001910 zvýšil jen o 264 osob.

Průměrný roční relativní přírůstek (%)

2,50

2,00

Kuřim Brno ČR

1,50

1,00

0,50

0,00 1869-1880

1880-1890

1890-1900

1900-1910

Obr. 2 Srovnání průměrného ročního relativního přírůstku obyvatelstva v Kuřimi, Brně a České republice (1869-1910) Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005

Intercenzální období 1910-1921 je vnitřně značně heterogenní: zahrnuje období pokračování populačního růstu do roku 1914, hluboké demografické ztráty způsobené válkou, a v závěru dekády počátek poválečného populačního boomu. Zatímco v populaci ČR jako celku byly

4


Průměrný roční relativní přírůstek obyvatel (%)

válečné ztráty vyšší než předválečný i raně poválečný přírůstek a počet obyvatel byl v roce 1921 nižší než v roce 1910, v případě Kuřimi i Brna došlo v součtu za celé období k populačnímu růstu, a to v Kuřimi i Brně přibližně srovnatelným tempem (jestliže v dekádě 1900-1910 dosáhl populační růst Kuřimi v relativním vyjádření 74% tempa růstu Brna, ve válečné dekádě to bylo 83%). 4,00 3,50 3,00 2,50

Kuřim Brno ČR

2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 1910-1921

1921-1930

1930-1950

1950-1961

Obr. 3 Srovnání průměrného ročního relativního přírůstku obyvatelstva v Kuřimi, Brně a České republice (1910-1961) Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005

Ve 20. letech se výhodná poloha Kuřimi v blízkosti Brna již plně projevila v jejím populačním růstu. Zatímco tempo růstu brněnské populace se vrátilo na předválečnou úroveň kolem 2% ročně, kuřimská populace v tomto období poprvé rostla rychleji než brněnská, a to tempem téměř dvojnásobným (průměrně o 3,7% ročně!). Tak výrazný relativní přírůstek již od té doby nebyl v historii města nikdy dosažen (v absolutním vyjádření byl přírůstek 820 osob za 9 let). Populační růst byl provázen i budováním infrastruktury (měšťanská škola, sokolovna apod.). Vysoký populační přírůstek byl především výsledkem migrační atraktivity Kuřimi, a to na rozdíl od předválečného období již ne jen pro obyvatele venkova, toužící se přiblížit Brnu, ale z části i pro obyvatele Brna, toužící po bydlení v nižší hustotě zástavby a mimo průmyslové centrum. Období první československé republiky tak bylo prvním obdobím růstu Kuřimi podmíněným residenční suburbanizací – migrační atraktivitou pro obyvatele Brna, zpravidla lépe situovaných rodin, které si mohly dovolit stavbu rodinného domu a dojíždění do centra (dostupná data však neumožňují posoudit, do jaké míry se na migračním přírůstku podíleli přistěhovalí z venkova a do jaké míry z Brna). Na rozdíl od vlny suburbanizace na konci 20. století byla ve 20. a 30. letech pro dojíždění rozhodující poloha na železnici. Ve 30. letech ztlumila populační růst v ČR hospodářská krize, v Kuřimi i v Brně však pokračoval růst, který počátkem 40. let přešel ve válečný hospodářský boom. V Kuřimi v roce

5


1940 začala výstavba továrny brněnské Zbrojovky, a v roce 1942, kdy zahájila provoz, byla do Kuřimi přesunuta výroba leteckých motorů hamburské strojírny Klöckner. Pro zaměstnance, především řídící pracovníky z Německa, byla budována nová čtvrt – Podlesí.

Průměrný roční relativní přírůstek obyvatel (%)

Přesná data o populačním vývoji v této době však nejsou k dispozici. Do doby dalšího sčítání v roce 1950 byl válečný boom ukončen spojeneckým bombardováním kuřimských zbrojovek, Němci museli Kuřim opustit, a k populačnímu útlumu přispěla i účast obyvatel Kuřimi na dosidlování českého pohraničí. Přesto, hodnotíme-li celé intercenzální období 1930-1950, byla Kuřim jednou z nejrychleji rostoucích obcí v českých zemích. Zatímco populace českých zemí byla poznamenána nejhlubší demografickou ztrátou v moderní době, vyvolanou odsunem/vyhnáním Němců, v Kuřimi vzrostl počet obyvatel průměrně o 1,8% ročně; v absolutním vyjádření žilo v Kuřimi v roce 1950 o 1,3 tis. obyvatel víc než v roce 1930. Válečný boom také zásadním způsobem změnil postavení Kuřimi v sídelní hierarchii brněnského zázemí: jestliže v roce 1930 byla Kuřim 12. největší obcí v (dnešním) okrese Brno-venkov, v roce 1950 byla se 4,1 tis. obyvatel již šestou největší obcí okresu. 2,50 Kuřim Brno

2,00

ČR

1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 1961-1970

1970-1980

1980-1991

1991-2001

2001-2008

Obr. 4 Srovnání průměrného ročního relativního přírůstku obyvatelstva v Kuřimi, Brně a České republice (1961-2008) Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 (Praha: ČSÚ 2007) a Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2008.

Od konce 40. do konce 80. let 20. století byl populační vývoj města zásadně ovlivněn centrálním plánováním socialistického Československa, a to přímo prostřednictvím centrálně plánovaného rozmísťování bytové výstavby a zprostředkovaně skrze plánované rozmisťování investic do výroby. Meziválečnou spontánní suburbanizaci, realizovanou ve formě individuální bytové výstavby, nahradila hromadná bytová výstavba vícepodlažních bytových domů. Pětiletý plánovací cyklus byl příčinou nepravidelného, skokovitého růstu obyvatelstva: jednak investice na bytovou výstavbu byly jednotlivým městům alokovány v jednotlivých pětiletkách nepravidelně, jednak byty byly dokončovány zpravidla v závěru pětiletek, což vyvolalo skokovitý nárůst městské populace.

6


Padesátá léta byla v Kuřimi obdobím rychlého populačního růstu: relativní průměrný roční přírůstek za intercenzální období byl historicky druhý nejvyšší (3,3%). Kuřimská populace rostla 5x rychleji než populace ČR a 4,5x krát rychleji než brněnská. Právě v této dekádě byl zaznamenán dosud rekordní absolutní přírůstek obyvatel: počet obyvatel se od roku 1950 do roku 1961 zvýšil o 1,8 tis. a dosáhl 5,9 tis. V severní části Kuřimi vyrostla nová městská čtvrť. Již počátkem 60. let se Kuřim stala druhým největším městem v okrese (v dnešním územním vymezení byly populačně větší jen Ivančice). Šedesátá léta byla v ČR celkově obdobím populační stagnace, avšak díky centrálně řízené urbanizaci v Kuřimi pokračoval výrazný populační růst. Jeho tempo bylo ve srovnání s předchozí dekádou přibližně o dvě pětiny nižší (průměrně o 1,9% ročně), ale stále bylo 7x vyšší než růst populace ČR a 3x vyšší než populační růst Brna. Populační růst přispěl k přiznání statutu města v roce 1964. V 70. letech došlo v ČR k oživení populačního růstu, který byl podpořen propopulačními opatřeními normalizační vlády, avšak Kuřim zaznamenala paradoxně stagnaci. Před polovinou 70. let ještě došlo ke skokovitému nárůstu, který zvýšil počet obyvatel až k 8,0 tis., avšak v následující pětiletce nebyla v Kuřimi realizována hromadná bytová výstavba a počet obyvatel začal klesat (viz obr. 5). Investice do bytové výstavby směřovaly v této pětiletce do Tišnova, který ve druhé polovině 70. let dočasně odsunul Kuřim až na třetí místo mezi městy okresu Brno-venkov. Růst byl obnoven opět před polovinou 80. let (opět konec pětiletky) v souvislosti s dokončením sídliště Loučky (přírůstek cca 760 obyvatel v průběhu dvou let), avšak po něm následovalo další období stagnace, které pokračovalo i po většinu 90. let. 11 000

Počet obyvatel

10 000

9 000

8 000

7 000

6 000

19 7 19 1 7 19 2 7 19 3 74 19 7 19 5 7 19 6 7 19 7 7 19 8 7 19 9 8 19 0 8 19 1 82 19 8 19 3 8 19 4 85 19 8 19 6 8 19 7 88 19 8 19 9 90 19 9 19 1 9 19 2 93 19 9 19 4 9 19 5 96 19 9 19 7 98 19 9 20 9 0 20 0 01 20 0 20 2 0 20 3 04 20 0 20 5 0 20 6 07 20 08

5 000

Obr. 5 Vývoj počtu obyvatel Kuřimi v letech 1971 – 2008 (počet obyvatel k 1. 1. daného roku) Pramen: Český statistický úřad Brno.

7


V první polovině 90. let došlo v ČR k zásadní proměně demografického chování. Radikální pokles porodnosti, odsouvání rození dětí do vyššího věku i postupné zlepšování úmrtnostních poměrů vedly nejen k úbytku obyvatel přirozenou měnou, ale i k demografickému stárnutí populace. Od poloviny 90. let se současně „otáčí“ i migrační proudy mezi městy a jejich zázemím: města všech velikostních kategorií postupně začínají ztrácet obyvatelstvo ve prospěch menších obcí ve svém zázemí. Tato nová vlna suburbanizace se od prvorepublikové odlišuje jednak vyšší intenzitou, jednak vázaností na individuální bytovou výstavbu (a individuální automobilovou dopravu). Nejintenzivnější je tento proces v okolí největších městských center, včetně Brna. Jestliže v 90. letech byly pro volbu lokalit výstavby rozhodující preference individuálních stavebníků, postupně získaly rozhodující postavení developerské společnosti. Kuřim se v kontextu ČR chová jako „netypické“ město, pro jehož populační vývoj není rozhodující jeho vlastní středisková funkce, ale poloha v blízkosti Brna, v jeho suburbánní zóně. Současně, díky výhodné dopravní poloze, se Kuřim stala atraktivní i pro komerční (především výrobní) suburbanizaci. V důsledku polohově podmíněných faktorů se Kuřim stala jedním z mála měst v ČR, jejichž počet obyvatel se od konce 90. let zvyšuje, a v první dekádě 21. století patří k nejrychleji rostoucím městům ČR. V období od posledního censu (2001) do počátku roku 2008 se počet obyvatel zvyšoval průměrně o 2% ročně, tedy podobným tempem jako naposledy v 60. letech. Na západním okraji města vyrostla nová městská čtvrť Díly za sv. Janem, v níž převažují rodinné domy nad bytovými domy. Mezi jejími obyvateli tvoří největší podíl lidé, jejichž předchozí bydliště bylo v Brně. Od počátku roku 2001 do konce roku 2007 se počet obyvatel města zvýšil o 1,4 tis., což bylo více než v kterémkoliv předchozím intercenzálním období s výjimkou 50. let. Kuřim se stala největším městem v okrese a v roce 2007 počet trvale bydlících obyvatel překročil 10 tis. obyvatel. 1.2

Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Věková struktura obyvatel Kuřimi je relativně příznivá, tj. kuřimská populace je významně mladší než populace ČR i než populace většiny jiných měst v ČR. Průměrný věk obyvatel města na konci roku 2007 byl 38,7 let, což bylo o 1,6 roku méně než v populaci ČR, o 1,9 roku méně než v Jihomoravském kraji a o 3,1 roku méně než v Brně. V důsledku nadúmrtnosti mužů je průměrný věk mužů vždy nižší než průměrný věk žen. Průměrný věk mužů v Kuřimi byl 37,4 let, tedy o 1,4 roku méně než v ČR a o 1,5 roku méně než v Jihomoravském kraji. V případě žen je rozdíl mezi Kuřimí a českou, resp. jihomoravskou populací ještě výraznější: průměrný věk 39,9 let byl o 1,9 roku nižší než v ČR a o 2,3 roku nižší v Jihomoravském kraji (viz tab. 1). Tab. 1 Průměrný věk: srovnání Kuřimi s populací Jihomoravského kraje a ČR (k 31. 12. 2007) celkem ČR Jihomoravský kraj Brno-město Brno-venkov Kuřim

40,3 40,6 41,8 40,0 38,7

muži

ženy

38,8 38,9 39,9 38,5 37,4

41,8 42,2 43,6 41,4 39,9

Pramen: Věkové složení obyvatelstva v roce 2007 (Praha: ČSÚ 2008), a interní materiály ČSÚ Brno

8


Věkovou strukturu kuřimské populace podle pětiletých věkových skupin přibližuje věková pyramida na obr. 6 a data v tab. 2. Odhalují značně nevyrovnanou strukturu, s vysokým podílem osob v mladším produktivním věku (25-39 let), tedy především osob narozených v 70. letech v době zavedení propopulačních opatření československé vlády. 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74

Muži

Ženy

65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 600

400

200

0

200

400

600

Obr. 6 Věková struktura obyvatel Kuřimi k 31. 12. 2007 Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze

Pro kuřimskou populaci je charakteristický nadprůměrný podíl dětské složky populace (0 – 14 let), který je 16,6% oproti 14,2% v ČR, a naopak podprůměrný podíl obyvatel v produktivním věku (v Kuřimi 69,3% oproti 71,2% v ČR) a mírně podprůměrný i v poproduktivním věku (v Kuřimi 14,1%, v ČR 14,6%). Stejně jako v jiných populacích mezi dětmi v Kuřimi převažují chlapci (105 chlapců na 100 dívek) a mezi seniory (65 a více let) ženy (68 mužů na 100 žen). Specifikem věkové struktury Kuřimi je převaha žen v silných ročnících třicátníků (v kohortách ve věku 31, 32, 33, 35, 36 a 38 let, data ke konci roku 2007). Celkově tvoří ženy 51,0% obyvatel města. Ze srovnání věkové struktury Kuřimi s populací ČR vyplývají především následující rozdíly: • V Kuřimi mají nižší zastoupení lidé narození v době populačního boomu koncem druhé světové války a ve 40. a 50. letech (cca 1943-1958); je to paradoxní, protože právě v této době zažívala Kuřim stavební boom. • V Kuřimi mají vyšší zastoupení třicátníci, tedy osoby narozené koncem 60. let a v 70. letech (v době propopulačních opatření). Silné zastoupení žen je zřetelnější v populaci žen než mužů. • Děti tvoří v kuřimské populaci vyšší podíl než v populaci ČR, a to především nejmladší děti (viz obr. 7).

9


Tab. 2 Věková struktura obyvatel Kuřimi k 31. 12. 2007 věk 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+ 0-14 15-64 65+ Celkem

Absolutní údaje (počet osob) celkem muži ženy 697 353 344 518 275 243 490 247 243 587 300 287 636 327 309 835 427 408 1 074 529 545 820 399 421 696 363 333 676 344 332 620 326 294 643 294 349 542 268 274 457 202 255 360 153 207 288 112 176 248 79 169 83 33 50 15 8 7 1 705 875 830 7 129 3 577 3 552 1 451 587 864 10 285

5 039

5 246

Relativní podíl (%) celkem muži 6,78 7,01 5,04 5,46 4,76 4,90 5,71 5,95 6,18 6,49 8,12 8,47 10,44 10,50 7,97 7,92 6,77 7,20 6,57 6,83 6,03 6,47 6,25 5,83 5,27 5,32 4,44 4,01 3,50 3,04 2,80 2,22 2,41 1,57 0,81 0,65 0,15 0,16 16,58 17,36 69,31 14,11 100,00

70,99 11,65 100,00

ženy 6,56 4,63 4,63 5,47 5,89 7,78 10,39 8,03 6,35 6,33 5,60 6,65 5,22 4,86 3,95 3,35 3,22 0,95 0,13 15,82 67,71 16,47 100,00

Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze

Srovnáme-li věkovou strukturu Kuřimi s populací Brna (odkud lze očekávat významný proud migrace), jsou rozdíly podobné jako v případě srovnání s ČR. Výraznější je však zastoupení dětské složky v Kuřimi a také nižší podíl osob ve věku 50-64 let (a to více žen než mužů). Objevuje se také jiný rozdíl, a to vyšší zastoupení mužů čtyřicátníků v Kuřimi (ve srovnání s Brnem). Podíl žen čtyřicátnic je srovnatelný s Brnem (viz obr. 8).

10


90+ 85-89

Muži

80-84

Ženy

75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 6

4

2

0

2

4

6

Podíl (%)

Obr. 7 Srovnání věkové struktury populace ČR (oranžová) a Kuřimi (černé orámování) (31. 12. 2007) Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze, a ČSÚ Praha: Věkové složení obyvatelstva ČR. 90+ 85-89

Muži

Ženy

80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 6

4

2

0

2

4

6

Podíl (%)

Obr. 8 Srovnání věkové struktury populace města Brna (modrá) a Kuřimi (černé orámování) (31. 12. 2007) Pramen: Český statistický úřad Brno, interní databáze, a ČSÚ Praha: Věkové složení obyvatelstva ČR.

11


1.3

Vývoj přirozené měny od 90. let do roku 2007

Demografické chování populace ČR prošlo po roce 1989 zásadními změnami, jejichž diskuse přesahuje rámec této studie. V oblasti porodnosti bylo nejzásadnější změnou odkládání rození dětí do vyššího věku a celkový pokles plodnosti. S úhrnnou plodností setrvávající v intervalu 1,1 – 1,2 dítěte patřila ČR k populacím s nejnižší mírou plodnosti na světě. Od konce 90. let se plodnost začala zvolna zvyšovat s tím, jak se měnily socioekonomické podmínky a jak se proces odkládání rození dětí přiblížil svým biologickým hranicím. Protože se současně dostaly do věku vysoké plodnosti silné ročníky žen narozených v 70. letech, projevilo se to i na významném zvyšování počtu narozených dětí. Tab. 3 Vývoj hrubé míry porodnosti v letech 1998-2007 Území ČR JM kraj Brno Kuřim

1998 8,8 8,5 7,8 7,0

1999 8,7 8,4 8,0 11,1

2000 8,8 8,4 8,2 8,7

2001 8,9 8,5 8,6 9,9

2002 9,1 9,0 9,2 11,2

2003 9,2 8,9 9,1 11,6

2004 9,6 9,5 9,8 10,9

2005 10,3 9,9 10,6 12,2

2006 10,3 10,2 11,1 14,7

2007 10,6 10,9 11,5 15,8

Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR, ČSÚ: Demografická ročenka krajů, ČSÚ: Demografická ročenka měst.

180

18,0

160

16,0

140

14,0

120

12,0

100

10,0

80

8,0

60

6,0

40

4,0

20

2,0

0

0,0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Obr. 9 Vývoj porodnosti v Kuřimi v letech 1998 - 2007 Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR.

12

2005

2006

2007

Hrubá míra porodnosti

Počet živě narozených

V územních celcích s malým absolutním počtem demografických událostí (vč. Kuřimi) je vývojové hodnocení zatíženo meziročními výkyvy. Z vývoje hrubé míry porodnosti je však zřejmé, že koncem 90. let byla porodnost v Kuřimi srovnatelná s její úrovní v ČR i Jihomoravském kraji. Počínaje rokem 2000 se však začíná zvedat a od roku 2001 byla hrubá míra porodnosti v Kuřimi trvale vyšší než v ČR, Jihomoravském kraji i Brně (viz tab. 3). V roce 2007 se v Kuřimi narodilo rekordních 159 dětí, což odpovídá hrubé míře porodnosti 15,8 (viz obr. 9). To odpovídá úrovni porodnosti dosažené v ČR naposledy koncem 70. let, v době doznívání efektu propopulačních opatření. Hlavní příčinou nadprůměrného nárůstu porodnosti v Kuřimi je jeho migrační atraktivita, která omlazuje věkovou strukturu a přivádí do města ženy, které plánují založení rodiny.


Podobně jako v případě porodnosti je i v případě úmrtnosti absolutní počet demografických událostí příliš nízký na to, aby bylo možné hodnotit meziroční změny, a z průměrných hodnot za víceletá období lze jen obtížně stanovit vývojový trend. Ze srovnání hrubé míry úmrtnosti v Kuřimi a populacích ČR, Jihomoravského kraje a Brna je zřejmá výrazně nižší úroveň úmrtnosti v Kuřimi (tab. 4). Vzhledem k vlastnostem hrubé míry úmrtnosti to však vypovídá více o rozdílech ve věkové struktuře (v Kuřimi žije relativně méně starších osob s vysokou pravděpodobností úmrtí) než o rozdílných úmrtnostních poměrech. Z tohoto důvodu má srovnání hrubé míry úmrtnosti jen informativní charakter. Rozdíly v řádu vymírání populací jsou diskutovány v kapitole 2.1.2 prostřednictvím syntetického indikátoru – naděje na dožití při narození. Tab. 4 Vývoj hrubé míry úmrtnosti v letech 1998-2007 Území ČR JM kraj Brno Kuřim

1998 10,6 10,5 10,5 6,7

1999 10,7 10,5 10,9 6,7

2000 10,6 10,6 10,8 8,7

2001 10,5 10,3 10,6 9,0

2002 10,6 10,6 11,0 8,5

2003 10,9 10,8 11,1 9,6

2004 10,5 10,3 10,8 7,4

2005 10,5 10,7 10,9 7,2

2006 10,2 10,3 10,5 7,1

2007 10,1 10,4 11,2 8,3


2 2.1

FORMULACE VÝCHODISEK PROGNÓZY Metoda

Prognóza populačního vývoje Kuřimi je vypracována kohortně-komponentní metodou, která je považována za metodologicky nejspolehlivější predikci budoucího vývoje. Z vlastní podstaty prognózování však vyplývá vysoký stupeň nejistoty, neboť metoda vychází z informací o současném stavu a dosavadním vývoji, ale nedokáže odhadnout vliv sociálních, ekonomických a politických faktorů, které významně ovlivňují demografické chování obyvatel. Zvláště obtížné je předvídat faktory, které budou ovlivňovat demografické chování osob, které se dosud nenarodily. Proto je populační prognózu třeba chápat jako predikci budoucího vývoje za předpokladu působení podmiňujících faktorů, které jsou známy v současnosti. Populační prognózy jsou zpracovávány buď jako projekce přirozené měny bez zahrnutí migrace nebo se zahrnutím migrace. Zatímco pro prognózu přirozené měny jsou určující vnitřní vlastnosti sledované populace (jako je řád rození a vymírání), které jsou snáze predikovatelné, migrace je mnohem více ovlivněna „vnějšími“ ekonomickými a politickými procesy, které daná populace nemůže ovlivnit. V krátkodobé perspektivě lze však budoucí vývoj migrace odhadovat na základě znalosti očekávaných investic do bytové výstavby (tedy jinými metodami než prognózování vývoje přirozené měny). Pro prognózování populačního vývoje jednotlivých měst a malých územních celků je specifický rozhodující význam migrace (ve srovnání s významem přirozené měny) pro budoucí vývoj velikosti a struktury jejich populace. V případě Kuřimi v důsledku její polohy v blízkosti Brna je význam migrace pro budoucí populační vývoj ještě zesílen. Prognóza populačního vývoje Kuřimi je zpracována ve čtyřech variantách, které se liší očekávaným vývojem migračního salda (v souvislosti s variantami rozsahu nové bytové výstavby). Prognóza budoucího vývoje přirozené měny je ve všech variantách stejná (tzv. střední varianta).

13


Pro vytvoření populační prognózy vývoje přirozené měny kohortně komponentní metodou je nutné znát, resp. stanovit následující parametry: • Práh prognózy (výchozí časový okamžik) • Strukturu populace podle věku a pohlaví pro práh prognózy • Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti • Specifické plodnosti žen • Řád vymírání populace (specifickou pravděpodobnost přežití) • Očekávaný vývoj naděje dožití Pro prognózu vývoje migrace je třeba dále odhadnout vývoj migračního salda a jeho dopad na změnu věkové struktury obyvatel. Prahem prognózy populačního vývoje Kuřimi je 1. 1. 2008. K tomuto datu je známa věková struktura populace. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku v čase prahu prognózy byla přiblížena v kapitole 1.2. Odhad budoucího vývoje demografických procesů (řádu rození a řádu vymírání) vychází z analýzy demografického chování kuřimské populace do roku 2008 a dále přihlíží k diskusi východisek dříve zpracovaných prognóz demografického vývoje, a to především: • Populační prognóza ČR do roku 2050 (Praha: Český statistický úřad 2004) • Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (Praha: Český statistický úřad 2004) • Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008). 2.2

Odhad budoucího vývoje plodnosti

Úhrnná plodnost se od roku 2000 v ČR i v Jihomoravském kraji zvolna zvyšovala, a z hodnot, které patřily k nejnižším na světě, se postupně přibližuje úrovni demograficky vyspělých populací západní Evropy. Ve Francii, Británii, zemích Beneluxu a Skandinávii se úhrnná plodnost pohybuje v rozmezí 1,6 až 1,9, ale např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii a Španělsku jen 1,3 až 1,5. V tab. 4 je uveden vývoj úhrnné plodnosti (počet dětí narozených jedné ženě za celé reprodukční období (15-49)) v ČR, Jihomoravském kraji a Brně. Tab. 4 Vývoj úhrnné plodnosti v letech 2000-2007 Území ČR JM kraj Brno

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1,14 1,09 1,10

1,15 1,11 1,15

1,17 1,15 1,21

1,18 1,14 1,18

1,23 1,21 1,25

1,28 1,26 1,35

1,33 1,30 1,39

1,44 1,40

změna 2000 - 2007 + 0,30 + 0,31


Pro českou populaci v současnosti je charakteristická stále velmi nízká úroveň plodnosti a současně vysoké tempo jejího zvyšování. Z toho vyplývá obtížnost prognózování budoucího vývoje: jak dlouho bude zachován současný růst plodnosti? Směřuje česká populace spíše k úrovni dosažené ve Francii a Skandinávii nebo spíše k německé a jihoevropské? Bude současný nárůst pokračovat, byť pomaleji, i nadále, nebo bude vystřídán stagnací?

14


Zatím nejnovější prognóza populačního vývoje ČR, kterou zpracoval ČSÚ v roce 2004, předpokládá ve své střední variantě pomalé zvyšování úhrnné plodnosti z úrovně 1,17 v roce 2002 (práh prognózy) na hodnotu 1,60 v roce 2030 a dále její stabilizaci na této úrovni. V Jihomoravském kraji tato prognóza reflektuje poněkud nižší plodnost v letech před prahem prognózy a očekává její pomalejší zvyšování ve srovnání s populací ČR a stabilizaci po roce 2030 na úrovni 1,5 až 1,6 2020 (viz tab. 5). Tab. 5 Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti podle Populační prognózy ČR Varianta ČR - nízká ČR - střední ČR - vysoká Jihomoravský kraj

2002 1,17 1,17 1,17

2005 1,19 1,23 1,28

2010 1,23 1,30 1,36

2015 1,27 1,38 1,46

2020 1,31 1,45 1,55

2025 1,34 1,53 1,65

2030 1,38 1,60 1,75

2035 1,39 1,61 1,75

2040 1,40 1,61 1,76

2045 1,41 1,62 1,76

2050 1,42 1,62 1,77

1,15

1,19

1,26

1,34

1,41

1,49

1,56

1,57

1,57

1,58

1,58

Pramen: ČSÚ: Populační prognóza ČR, Praha 2004 a Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (Praha: ČSÚ 2003)

Avšak ve srovnání s předpoklady této prognózy, zpracované v letech 2003 a 2004, byl skutečný nárůst plodnosti mnohem prudší: už v roce 2007 dosáhla úhrnná plodnost v ČR hodnoty, kterou prognóza ve střední variantě předpokládala až v roce 2020. Stejně tak v Jihomoravském kraji se v roce 2007 úhrnná plodnost přiblížila hodnotě předpokládané pro rok 2020. Prognóza populačního vývoje v brněnské aglomeraci, kterou vypracovalo Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity v roce 2008, již reflektuje významný nárůst plodnosti po roce 2000. V Brně i jeho zázemí předpokládá v nízké variantě nárůst úhrnné plodnosti na 1,65 kolem roku 2030 a dále pozvolné zvyšování na úroveň 1,7. Střední a vysoká varianta této prognózy předpokládají nárůst úhrnné plodnosti na hodnotu 1,8 kolem roku 2030 a další pozvolné zvyšování na 1,9 v roce 2051. Tab. 6 Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti podle prognózy demografického vývoje obyvatelstva města Brna a okolí Varianta Brno - nízká Brno – vysoká zázemí Brna – nízká zázemí Brna -vysoká

2006 1,40 1,40 1,33 1,33

2011 1,50 1,55 1,45 1,53

2016 1,55 1,65 1,54 1,65

2021 1,60 1,70 1,60 1,70

2026 1,63 1,75 1,63 1,75

2031 1,65 1,80 1,65 1,80

2036 1,67 1,85 1,67 1,85

2041 1,68 1,87 1,68 1,87

2046 1,69 1,89 1,69 1,89

2051 1,70 1,90 1,70 1,90

Pramen: Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008)

Plodnost kuřimských žen po roce 2000 je ve srovnání s plodností žen v ČR, v Jihomoravském kraji i v Brně nepochybně vyšší. Analytickým problémem pro přesné stanovení úrovně plodnosti je však skutečnost, že absolutní počet demografických událostí (narození) je nízký. Přestože je možné vypočíst úhrnnou plodnost za jednotlivé roky, výsledek velmi pravděpodobně zachycuje krátkodobou oscilaci; proto je nutné pracovat s víceletými průměry. V posledním roce s dostupnými údaji (2007) dosáhla úhrnná plodnost v Kuřimi rekordních 1,84 dítěte; průměr za poslední tři roky, které byly v Kuřimi obdobím vysoké porodnosti (viz obr. 9), je 1,64. To je více než předpokládá střední varianta prognózy ČR pro rok 2050. Je pravděpodobné, že k vysoké plodnosti v Kuřimi významně přispívá kladné migrační saldo, resp. mladé ženy, které se přistěhovaly do nové zástavby. V Kuřimi se tak vytváří nová populační vlna, její rozsah je však v současnosti obtížné předpovídat, neboť bude záležet na rozsahu další nové bytové výstavby (viz níže). V pětiletém období 2003-2007 byla úhrnná plodnost v Kuřimi 1,48 a, pro srovnání, v letech 2001-2004 byla její úroveň 1,42. Ze srovnání těchto dat a ze srovnání s vývojem plodnosti

15


v Jihomoravském kraji a ČR je zřejmé, že současný rychlý nárůst plodnosti v Kuřimi je výsledkem dvou vlivů: 1. celkového zvyšování plodnosti v celé populaci (změna populačního klimatu), které je pozvolné a má zřejmě dlouhodobý charakter 2. vysokého kladného migračního salda, které omlazuje věkovou strukturu žen a jehož budoucí vývoj záleží na rozsahu budoucí bytové výstavby. Úvaha o očekávaném vývoji plodnosti v Kuřimi vychází z předpokladu, že současná vysoká úroveň plodnosti bude zachována v příštích deseti letech, v důsledku pokračující plodnosti žen, které se přistěhovaly do nové zástavby a těch, které se přistěhují do bytů, jejichž výstavba je předpokládána. Po roce 2017 předpokládáme mírné snížení plodnosti, které bude výsledkem stagnace migračního salda jako projevu ukončení velkých projektů bytové výstavby. I v tomto období však předpokládáme, že plodnost bude ve srovnání s populací ČR mírně nadprůměrná. Od 30. let 21. století pak předpokládáme opětovné zvýšení úhrnné plodnosti v důsledku toho, že se do věku vysoké plodnosti budou dostávat ženy narozené v současné populační vlně. Předpokládané hodnoty úhrnné plodnosti, které vstupují do výpočtu velikosti a struktury budoucí populace Kuřimi, jsou uvedeny v tab. 7. Tab. 7 Prognóza vývoje úhrnné plodnosti v Kuřimi do roku 2052 Rok: střední varianta

2007* 2012 1,64 1,75

2017 1,85

2022 1,80

2027 1,75

2032 1,80

2037 1,83

2042 1,85

2047 1,85

2052 1,85

* průměr 2005-2007

Výpočet specifických plodností kuřimských žen vychází ze znalosti struktury narozených dětí podle věku matky v letech 2005, 2006 a 2007 (viz tab. 8 a obr. 10). Projekce vychází z předpokladu, že rozložení plodnosti podle věku zůstane zachováno, a tedy průměrný i mediánový věk žen při narození dítěte bude o něco nižší než v populaci ČR. Tab. 8 Specifické plodnosti kuřimských žen (2005-2007) Věk matky - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 + Úhrnná plodnost

Počet živě narozených dětí (úhrn 2005-2007) 10 49 171 154 32 6

Počet žen 287 309 408 545 421 333

Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka měst a interní materiály ČSÚ Brno.

16

Specifická plodnost 11,614 52,859 139,706 94,190 25,337 6,006 1,6486


140,0 ČR

120,0

JMK

specifická plodnost

Kuřim

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

Obr. 10 Rozložení plodnosti podle věku (specifické plodnosti) žen v ČR (2007), Jihomoravském kraji (2007) a Kuřimi (průměr 2005-2007) Pramen: ČSÚ: Demografická ročenka ČR a tab. 5.

2.3

Odhad budoucího vývoje úmrtnosti

Také úmrtnostní poměry prošly v ČR od 80. let významnými změnami. Naděje na dožití mužů se po dlouhodobé stagnaci začala zvyšovat již od poloviny 80. let, růst naděje na dožití žen se v 90. letech, ve srovnání s předchozí dekádou, zrychlil. Přesto se úmrtností poměry mužů zlepšovaly poněkud rychleji než v případě žen, což vedlo ke snížení nadúmrtnosti mužů (ze 7,5 let v roce 1991 na 6,5 let v roce 2001). Celkově se za 10 let (1991 – 2001) naděje na dožití mužů zvýšila o 3,2 roky a naděje na dožití žen o 2,7 roky. Na přelomu tisíciletí se přírůstek naděje na dožití zpomalil, ale od roku 2002 došlo k obnovení růstu. Mezi lety 2002 a 2007 se naděje na dožití mužů prodloužila o 1,6 roku a naděje na dožití žen o 1,4 roku, tedy stejným tempem jako v 90. letech. Přes rychlý růst v posledních letech zůstává naděje na dožití mužů i žen v ČR cca o 3-4 nižší než v demograficky vyspělých zemích západní a střední Evropy (Francie, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko). Z tohoto srovnání vychází také předpoklad o dalším prodlužování délky života v ČR, i když pomalejším tempem než v uplynulých dvou dekádách. Tab. 9 Vývoj naděje na dožití při narození v ČR 2000-2007 68,2 75,7

69,9 76,6

71,6 78,1

71,4 78,1

72,1 78,5

72,0 78,5

72,5 79,0

72,9 79,1

73,4 79,7

73,7 79,9

změna 2007 – 1991 +5,5 +4,2

7,5

6,9

6,7

6,7

6,5

6,5

6,5

6,2

6,2

6,2

-1,2

1991 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Muži Ženy Rozdíl ženy-muži

Pramen: ČSÚ: Vývoj obyvatelstva ČR v roce 2007 (Praha: ČSÚ 2008).

Úmrtnostní poměry v Jihomoravském kraji jsou poněkud lepší než v celé české populaci. Rozdíl je větší v populaci žen, jejichž naděje na dožití byla v Jihomoravském kraji v uplynulých letech cca o půl roku vyšší než v ČR (tab. 10).

17


Tab. 10 Vývoj naděje na dožití při narození v Jihomoravském kraji (1999/2000 – 2006/07) 1999-2000 2002-2003 2004-2005 2006-2007 Muži Ženy Rozdíl ženy-muži Rozdíl JMkraj-ČR - muži Rozdíl JMkraj-ČR - ženy

71,9 78,7 6,8 +0,3 +0,6

72,5 79,3 6,8 +0,5 +0,8

73,0 79,7 6,7 +0,1 +0,6

73,5 80,3 6,8 -0,2 +0,4

změna 2006/7 – 1999/00 +1,6 +1,6 0,0 -

Pramen: ČSÚ: Demografická příručka 2006 (Praha: ČSÚ 2007) a Podrobné úmrtnostní tabulky za kraje ČR v letech 2006-2007 (ČSÚ Praha 2008).

Za menší územní celky je vzhledem k malému absolutnímu počtu zemřelých v jednotlivých kategoriích věku nutné sestavovat úmrtnostní tabulky za víceletá období. Dosud nejnovější úmrtnostní tabulky pro Brno a okres Brno-venkov sestavil ČSÚ pro období 2001-2005. Vyplývá z nich, že naděje na dožití mužů i žen v okrese Brno-venkov byla v tomto období poněkud vyšší než v Jihomoravském kraji (o 0,2 roku u mužů a o 0,5 roku u žen). Zázemí Brna tedy patří v Jihomoravském kraji, a tím více v ČR, k územím s nadprůměrnými úmrtnostními poměry. V prognóze předpokládáme, že tento rozdíl zůstane zachován i v dalších letech. Tab. 11 Srovnání naděje na dožití při narození v Jihomoravském kraji, Brně a okrese Brnovenkov (průměr let 2001-2005) území Brno-město Brno-venkov Jihomoravský kraj

muži

ženy 74,0 73,0 72,8

79,3 80,0 79,5

Rozdíl ženy-muži 5,4 7,0 6,7

Pramen: ČSÚ: Úmrtnostní tabulky za okresy ČR v období 2001 až 2005 (Praha: ČSÚ 2007).

Nejnovější prognóza populačního vývoje ČR (ČSÚ 2004) byla zpracována v době, kdy se zlepšování úmrtnostních poměrů v ČR zpomalilo (prahem projekce byl rok 2002). Skutečný nárůst naděje na dožití po roce 2002 byl rychlejší, než předpokládaly všechny varianty této prognózy. Naděje na dožití mužů i žen v ČR byla v roce 2007 na úrovni, kterou střední varianta prognózy předpokládala pro rok 2015, a o něco vyšší než vysoká varianta pro rok 2010 (tab. 12). Tab. 12 Očekávaný vývoj naděje na dožití při narození podle Populační prognózy ČR Varianta ČR - nízká ČR - střední ČR - vysoká Jihomoravský kraj

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 72,1 72,3 72,9 73,5 74,2 74,8 75,4 76,0 76,6 77,2 77,8 78,5 78,8 79,3 79,8 80,3 80,7 81,3 81,8 82,3 82,8 83,3 72,1 72,4 73,1 73,8 74,5 75,3 76,0 76,7 77,5 78,2 78,9 78,5 78,8 79,4 80,1 80,7 81,3 81,9 82,6 83,2 83,8 84,5 72,1 72,4 73,3 74,2 75,1 76,0 76,8 77,7 78,6 79,5 80,3 78,5 78,9 79,7 80,4 81,2 82,0 82,8 83,6 84,4 85,2 86,0 72,6 79,3 79,2 85,1

Pramen: ČSÚ: Populační prognóza ČR, Praha 2004 a Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 (Praha: ČSÚ 2003)

Z aktuálnějších dat o vývoji úmrtnosti vychází populační prognóza brněnské aglomerace z roku 2008 (tab. 13). Ta předpokládá, podobně jako prognóza pro ČR, že se tempo zvyšování naděje na dožití zpomalí, ale že se bude zvyšovat stále stejným tempem až do roku 2051 (o 1,1 rok za 10 let pro muže a o 1,0 rok pro ženy v nízké variantě a o 1,4, resp. 1,3 roku za 10 let v případě střední a vysoké varianty.

18


Tab. 13 Očekávaný vývoj naděje na dožití při narození podle prognózy demografického vývoje obyvatelstva města Brna a okolí Varianta Brno - nízká Brno - nízká Brno – vysoká Brno – vysoká zázemí Brna – nízká zázemí Brna – nízká zázemí Brna -vysoká zázemí Brna -vysoká

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

2006 2011 2016 2021 2026 2031 2036 2041 2046 2051 74,7 75,2 75,8 76,3 76,8 77,4 78,0 78,5 79,0 79,6 80,3 80,8 81,3 81,8 82,3 82,8 83,3 83,8 84,3 84,8 74,7 75,4 76,1 76,8 77,5 78,2 78,9 79,6 80,3 81,0 80,3 81,0 81,6 82,3 82,9 83,6 84,2 84,9 85,5 86,2 74,7 75,2 75,8 76,3 76,8 77,4 78,0 78,5 79,0 79,6 81,5 81,9 82,2 82,6 83,0 83,4 83,7 84,1 84,5 84,8 74,7 75,4 76,1 76,8 77,5 78,2 78,9 79,6 80,3 81,0 81,5 82,0 82,5 83,1 83,6 84,1 84,6 85,1 85,7 86,2


Prognóza vývoje naděje na dožití v Kuřimi vychází z předpokladu, že úmrtnostní poměry mužů i žen v Kuřimi jsou lepší než v ČR i Jihomoravském kraji, že tento rozdíl zůstane zachován po celé období prognózy, že zlepšování úmrtnostních poměrů bude probíhat stejným tempem jako v populaci ČR jako celku, a že bude rozloženo rovnoměrně po celé období prognózy. Předpokládáme, že naděje na dožití při narození mužů se zvýší o 0,70 roku každých pět let, v případě žen o 0,56 roku za pět let (viz tab. 14). Při tomto tempu přírůstků bude v roce 2032 naděje na dožití kuřimských mužů 77,3 roků, tj. o 1,3 roku vyšší než předpokládá střední varianta prognózy pro muže ČR v roce 2030 a o 0,9 roku nižší než předpokládá střední varianta odhadu pro zázemí Brna v roce 2031. Pro ženy bude v roce 2032 v Kuřimi předpokládaná naděje na dožití při narození 83,5 let, tj. o 1,6 roku vyšší než předpokládaná naděje na dožití žen v ČR (střední varianta) a 0,6 roku nižší než předpokládá prognóza pro zázemí Brna v roce 2031. Pro rok 2052 předpokládáme v Kuřimi naději na dožití při narození mužů již 80,1 let, tj. o 1,2 roku vyšší než v ČR a o 0,9 roku nižší než v zázemí Brna (vždy střední varianty). Pro ženy v roce 2052 očekáváme v Kuřimi naději na dožití 85,7 let, tj. o 1,2 roku vyšší než v ČR a o 0,5 roku nižší než v zázemí Brna. Tab. 14 Prognóza vývoje naděje na dožití v Kuřimi do roku 2052 Střední varianta muži ženy rozdíl ženy-muži

2007* 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052 73,8 74,5 75,2 75,9 76,6 77,3 78 78,7 79,4 80,1 80,7 81,3 81,8 82,4 82,9 83,5 84,1 84,6 85,2 85,7 6,9 6,8 6,6 6,5 6,3 6,2 6,1 5,9 5,8 5,6

* odhad pro rok 2007 na základě úmrtnosti v Jihomoravském kraji a okrese Brno-venkov

Pro výpočet specifických úmrtností (rozložení úmrtnosti podle věku) není v populaci velikosti Kuřimi dostatečný počet demografických událostí. V prognóze předpokládáme, že struktura úmrtnosti podle věku je stejná jako ve větších populacích, jejichž součástí je Kuřim (pro ilustraci je na obr. 11 uvedena specifická úmrtnost v Jihomoravském kraji a na obr. 12 postup vymírání tabulkové populace sestavené na základě specifických úmrtností okresu Brnovenkov).

19


1,000000

specifická úmrtnost

0,100000

0,010000 muži ženy

0,001000

0,000100

Věk

100

95

90

85

80

75

70

65

60

55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0,000010

Obr. 11 Specifická úmrtnost v Jihomoravském kraji (průměr let 2006-2007) Pramen: ČSÚ: Podrobné úmrtnostní tabulky za ČR a kraje v letech 2006 a 2007 (Praha, ČSÚ 2008) 100000

Počet přežívajících do daného věku

90000

muži ženy

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000

0 10

95

90

85

80

75

70

65

60

55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0 Věk

Obr. 12 Postup vymírání tabulkové populace. Okres Brno-venkov, průměr let 2001-2005. Pramen: ČSÚ: Úmrtnostní tabulky za okresy ČR v období 2001-2005 (Praha, ČSÚ 2007)

Vlastní prognóza populačního vývoje Kuřimi však vychází ze zkrácených úmrtnostních tabulek, sestavených pro brněnskou aglomeraci na základě dat o věkové struktuře zemřelých

20


v letech 2005-2007 (viz tab. 15). Prognóza předpokládá, že tato struktura pravděpodobnosti přežití do vyšší věkové kategorie zůstane zachována po celé období prognózy. Tab. 15 Pravděpodobnost přežití do vyšší věkové kategorie (průměr let 2005 až 2007) Věk 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+

Pravděpodobnost přežití do vyšší věkové kategorie ženy muži 0,99714 0,99555 0,99964 0,99861 0,99929 0,99944 0,99889 0,99924 0,99910 0,99680 0,99906 0,99566 0,99931 0,99588 0,99743 0,99323 0,99625 0,99128 0,99309 0,98413 0,99013 0,97284 0,97983 0,95155 0,97423 0,92782 0,96297 0,90856 0,93546 0,87164 0,87688 0,79404 0,76739 0,66899 0,61414 0,51798 0,50246 0,35423 0,22943 0,16420


3

PROGNÓZA VÝVOJE PŘIROZENÉ MĚNY OBYVATEL

Hlavní výsledky populační prognózy, zpracované kohortně komponentní metodou na základě výše uvedených předpokladů, jsou uvedeny v tab. 16. Podrobnější pohled na vývoj věkové struktury ve variantě bez migrace umožňují tab. P1 (celá populace), P2 (muži) a P3 (ženy) v příloze. Tab. 16 Základní výsledky populační prognózy – varianta bez migrace Rok 2007 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052

Počet obyvatel 10 285 10 434 10 473 10 408 10 255 10 090 9 942 9 778 9 552 9 263

Úhrnná Naděje dožití Počet Počet Hrubá Hrubá Roční přírůstek plodnarozen zemře- míra pomíra Na 1000 ých lých rodnosti úmrtnosti abs. nost muži ženy obyvatel 0,2877 30 1,64 73,8 80,7 131 102 12,69 9,81 0,0758 8 1,75 74,5 81,3 117 109 11,15 10,39 -0,1258 -13 1,85 75,2 81,8 103 116 9,87 11,13 -0,2959 -31 1,80 75,9 82,4 94 125 9,13 12,10 -0,3222 -33 1,75 76,6 82,9 100 133 9,85 13,08 -0,2952 -30 1,80 77,3 83,5 110 140 11,02 13,98 -0,3327 -33 1,83 78,0 84,1 110 143 11,16 14,49 -0,4661 -45 1,85 78,7 84,6 102 147 10,54 15,21 -0,6137 -58 1,85 79,4 85,2 93 151 9,93 16,09 -0,7261 -66 1,85 80,1 85,7 90 156 9,92 17,20

21


V případě varianty bez migrace, která předpokládá, že počínaje rokem 2008 se bude populace Kuřimi vyvíjet jako uzavřená (tj. bez migrace mimo město a bez stěhování do Kuřimi) se bude počet obyvatel města zvolna zvyšovat po následujících 10 let. Maxima počtu obyvatel bude dosaženo v roce 2017 (10,5 tis.) a od té doby se populace města začne zvolna zmenšovat, ve 20. a 30. letech 21. století cca o tři desítky osob ročně, počínaje 40. léty se však populační úbytek bude zrychlovat. Bude-li se plodnost i úmrtnost vyvíjet podle uvedených předpokladů, a nebude-li věková struktura omlazována migrací, bude populace Kuřimi nevyhnutelně stárnout (viz tab. 16 a obr. 13). Podíl dětí v kuřimské populaci se bude sice nejdříve zvyšovat až na více než 18% v roce 2017, později se však sníží a ve 30. letech se bude pohybovat kolem 15%. Dramatičtější bude změna v zastoupení populace seniorů: jejich podíl se bude neustále zvyšovat ze současných 14% ke 20% v roce 1932. Ve 30. letech se tempo demografického stárnutí urychlí s tím, jak do poproduktivního věku začne vstupovat silná generace současných třicátníků. Koncem 40. let budou lidé ve věku 65 a více let tvořit již více než čtvrtinu kuřimské populace. Důsledkem proměny věkové struktury bude i to, že roční počet zemřelých bude v roce 2052 o polovinu vyšší než v roce 2007 a počet narozených o třetinu nižší. Tab. 16 Základní výsledky populační prognózy – varianta bez migrace: vývoj věkové struktury Věk abs. 0-14 v% abs. 15-64 v% abs. 65+ v% Index stáří Index zatížení

2007 1705 16,6 7129 69,3 1451 14,1 85,1

2012 1868 17,9 6984 66,9 1582 15,2 84,7

2017 1930 18,4 6796 64,9 1747 16,7 90,5

2022 1746 16,8 6826 65,6 1835 17,6 105,1

2027 1562 15,2 6769 66,0 1923 18,8 123,1

2032 1481 14,7 6623 65,6 1987 19,7 134,2

2037 1517 15,3 6303 63,4 2122 21,3 139,8

2042 1595 16,3 5741 58,7 2442 25,0 153,1

2047 1603 16,8 5432 56,9 2517 26,4 157,0

2052 1519 16,4 5353 57,8 2390 25,8 157,4

44,3

49,4

54,1

52,5

51,5

52,3

57,7

70,3

75,8

73,0

Index stáří - poměr počtu osob ve věku 65 a více k osobám ve věku 0–14 Index ekonomického zatížení – poměr počtu osob ve věku 0-14 a 65 a více k osobám ve věku 15–64

22


80-84 75-79

Muži

Ženy

70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 600

400

200

0

200

400

600

Počet osob

Obr. 13 Srovnání věkové struktury populace Kuřimi v roce 2007 (oranžová) a prognózy pro rok 2032 – varianta bez migrace (modré orámování). Varianta bez migrace je však jen „teoretická“ a málo pravděpodobná varianta. V této prognóze však slouží jako základní východisko pro více pravděpodobné varianty, lišící se různým rozsahem předpokládané migrace do města.

4 4.1

VÝVOJ MIGRACE Vývoj migrace do roku 2007

V průběhu 90. let došlo v ČR zásadní změně ve směru migračních proudů. Zatímco v předchozích desetiletích rostla především středně velká města na úkor venkova, v 90. letech se migrační proudy otočily a města všech velikostních kategorií začaly ztrácet obyvatelstvo ve prospěch venkovského zázemí. Suburbanizace v okolí velkých měst byla významnou (ale ne jedinou) součástí tohoto procesu. Kuřim je typickým příkladem tohoto vývoje. I přes značné meziroční výkyvy, dané malým absolutním počtem migrací, je v Kuřimi zřejmý trend vývoje migračního salda od přibližně nulových hodnot v polovině 90. let po přírůstek v řádu jednoho až tří stovek osob od roku 2003 (viz obr. 14).

23

300

30

250

25

200

20

150

15

100

10

50

5

0

0

-50

Migrační saldo na 1000 obyvatel

Migrační saldo (počet osob)


-5 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Obr. 14 Vývoj migračního salda Kuřimi (1995 – 2007) Pramen: Demografická ročenka měst (Praha: ČSÚ 2008) a interní materiály ČSÚ.

Migrace, resp. kladné migrační saldo, významně přispívá k omlazování cílové populace. Je to proto, že největší intenzita migrace je vždy ve věku počátku samostatného bydlení, zakládání rodiny a začátku pracovní kariéry, tedy nejčastěji ve věku 25-35 let. Druhou věkovou skupinou s vysokou intenzitou migrace jsou děti v nejnižším věku (0-4), které se stěhují se svými rodiči. Naopak nízká je intenzita migrace ve věku puberty, ve vyšším středním věku a v poproduktivním věku, s mírným vzestupem u nejstarších osob, kde je část migrace projevem stěhováním do domů pro seniory. Pro ilustraci je v obr. 15 uvedena věková struktura migrantů z a do města Brna (intenzita migračního obratu). V případě Kuřimi je podmíněnost migrace ještě výraznější: plných 55% migrantů do města v uplynulých třech letech bylo ve věku 25-35, dalších 16% ve věku do 4 let. Suburbanizací podmíněná migrace v uplynulých letech tak výrazně snižuje průměrný věk obyvatel města a vytváří ve věkové struktuře novou „vlnu“, silnou generaci dvacátníků a třicátníků.

24


index mobilnosti - intenzita migračního obratu 120,0

100,0

80,0

60,0

40,0

20,0

0,0 0-4

5-9

10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79

muži

80+

ženy

Obr. 15 Věková struktura migrantů (město Brno, průměr let 2005-2007) Pramen: Demografický vývoj obyvatelstva města Brna a okolí (Brno: Masarykova univerzita 2008)

80+ 75-79

Muži

Ženy

70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 15

10

5

0

5

10

15

Podíl mužů/žen v dané věkové skupině (%)

Obr. 16 Předpokládaná věková struktura migračního salda Kuřimi v horizontu prognózy.

25


Při odhadu věkové struktury budoucích migrantů, kterou potřebujeme znát pro prognózu dopadu migrace na věkovou strukturu kuřimské populace, však není možné vyjít z empirických dat o struktuře podle věku a pohlaví, protože absolutní hodnoty jsou příliš malé a meziroční výkyvy značné. Prognóza populačního vývoje Kuřimi proto vychází z modelu věkové struktury migrantů, zpracovaného pro brněnskou aglomeraci na základě vývoje migrace v letech 2005-2007, který byl s ohledem na znalost vývoje věkové struktury migračního salda Kuřimi upraven tak, že byla zvýšena váha věkových skupin s vysokou intenzitou migrace (25-35 let, 0-4 roky), avšak ne tolik, aby zcela odpovídala jejich podílu v uplynulých třech letech. Předpokládaná věková struktura migračního salda, která je uvažována v prognóze, je graficky přiblížena na obr. 16. 4.2

Očekávaný vývoj migrace

Přes význam přirozené měny bude pro budoucí celkový populační vývoj Kuřimi zcela rozhodující vývoj migrace, resp. vývoj migračního salda. Současně platí, že každá prognóza budoucího migrace je ve srovnání s prognózou vývoje přirozené měny zatížena podstatně větší nejistotou a neurčitostí. Zatímco budoucí vývoj porodnosti, úmrtnosti a věkové struktury populace je z velké části výsledkem její současné vnitřní struktury a demografického chování členů populace (tedy vnitřních vlastností populace), migrace je výrazně ovlivněna vnějšími socioekonomickými a politickými podmínkami, které daná populace nemůže ovlivnit a které je obtížné předpovídat. V krátkodobém horizontu jsou možným východiskem prognózy vývoje migračního salda očekávané projekty bytové výstavby. V následující části jsou proto diskutovány varianty rozsahu bytové výstavby v Kuřimi. Formulace variant vychází z návrhu územního plánu Kuřimi, který je v době zpracování této prognózy (prosinec 2008 – leden 2009) zpracováván. Rozhodně tedy nejde o „dané“ či schválené varianty. Hlavním důvodem pro variantní řešení populační prognózy je snaha modelovat očekávané dopady budoucí bytové výstavby ve městě (v různém rozsahu) na velikost a strukturu kuřimské populace. Varianta A – bez migrace. Tato varianta předpokládá nulové migrační saldo po celé období projekce a populační vývoj jen přirozenou měnou. Je základem, z nějž vycházejí všechyn tři následující varianty, které předpokládají bytovou výstavbu (a kladné migrační saldo) v různém rozsahu. Varianta B – zástavba v intravilánu. Podle této varianty budou využity k nové bytové výstavbě volné plochy ve stávajícím intravilánu města. Půjde o rozptýlenou výstavbu jednotlivých domů, rodinných i bytových, na volných pozemcích v různých částech města. Takové plochy mohou během 10 let poskytnout bydlení celkem pro 1500 osob. Varianta B tedy předpokládá v letech 2008 až 2017 kladné migrační saldo ve výši 150 osob ročně. V dalších letech – počínaje rokem 2018 – předpokládá nulové migrační saldo a vývoj jen přirozenou měnou. Varianta B nepředpokládá žádnou novou koncentrovanou bytovou výstavbu v některé lokalitě mimo stávající zástavbu. Varianta C – Záhoří. Varianta předpokládá do roku 2027 výstavbu v celkem šesti lokalitách, z nichž největší je Záhoří-jih a Záhoří-sever (odtud zkrácené označení varianty). V průběhu prvních pěti let předpokládá výstavbu v lokalitách s označením 24 a 25 (Díly za sv. Jánem) pro celkem 450 obyvatel a v lokalitě Záhoří-jih pro 1000 obyvatel. V letech 2013 až 2017 předpokládá výstavbu v lokalitách Dvůr (pro 320 obyvatel) a Za hřbitovem (pro 100 obyvatel), pokračování výstavby v lokalitě Záhoří-jih (500 obyvatel) a dokončení prvních domů v lokalitě Záhoří-sever (pro 1000 obyvatel). V letech 2018 – 2022 se předpokládá přistěhování dalších 800 obyvatel do Záhoří-jih a 1000 obyvatel do Záhoří-sever, a

26


v následujících pěti letech ještě 200 obyvatel do Záhoří-jih a 500 obyvatel do Záhoří-sever. Varianta předpokládá, že po dvaceti letech - kolem roku 2028 – dojde k ukončení výstavby a další populační vývoj bude ovlivňován jen přirozenou měnou (bez migrace). Předpokládáme, že v průběhu prvních pěti let bude současně s výstavbou v Záhoří a čtyřech menších lokalitách probíhat i rozptýlená výstavba v intravilánu, jak byla popsána ve variantě B. Podle varianty C se do Kuřimi přistěhuje celkem 7,4 tis. obyvatel v průběhu 20 let (výše migračního salda). Varianta D – Záhoří, Podlesí a Mouze k Hoře. Tato varianta předpokládá, že nová bytová výstavba neskončí zástavbou uvedených lokalit, ale bude pokračovat v dalších lokalitách: Podlesí a Mouze k Hoře. Do roku 2027 tato varianta předpokládá shodný vývoj s variantou C. V letech 2028-2032 je předpokládáno pokračování výstavby v lokalitě Podlesí (pro cca 400 osob), v následujících pěti letech pro dalších 400 osob v téže lokalitě a současně dokončení prvních bytů pro 800 osob v lokalitě Mouze k Hoře. V letech 2038-2042 je předpokládáno přistěhování dalších 1200 osob do lokality Mouze k Hoře. Podle varianty D dosáhne migrační saldo Kuřimi 10,2 tis. obyvatel v průběhu příštích 35 let. Přehled variant: Tab. 17 Varianta B (zástavba v intravilánu) Období Lokality výstavby 2008-2012 intravilán, rozptýleně 2013-2017 intravilán, rozptýleně 2018-2052 bez migrace

Prům. roční m. saldo 150 150 0

Tab. 18 Varianta C (Záhoří) Období Lokality výstavby (číslo lokality) 2008 - 2012 intravilán (rozptýleně), Díly (24), Díly (25), Záhoříjih (6) 2013 - 2017 intravilán (rozptýleně), Za hřbitovem (13), Dvůr (15) Záhoří-jih (6), Záhoří-sever (3) 2018 - 2022 Záhoří-jih (6), Záhoří-sever (3) 2023 - 2027 Záhoří-jih (6), Záhoří-sever (3) 2028 - 2052 bez migrace Tab. 19 Varianta C (Záhoří, Podlesí a Mouze k Hoře) Období Lokality výstavby (číslo lokality) 2008 - 2012 intravilán (rozptýleně), Díly (24), Díly (25), Záhoříjih (6) 2013 - 2017 intravilán (rozptýleně), Za hřbitovem (13), Dvůr (15) Záhoří-jih (6), Záhoří-sever (3) 2018 - 2022 Záhoří-jih (6), Záhoří-sever (3) 2023 - 2027 Záhoří-jih (6), Záhoří-sever (3) 2028 - 2032 Podlesí (9) 2033 - 2037 Podlesí (9), Mouze k Hoře (26, 27) 2038 - 2042 Mouze k Hoře (26,27) 2043 - 2052 bez migrace

27

Prům. roční m. saldo 440 534 360 140 0

Prům. roční m. saldo 440 534 360 140 80 240 240 0


Tab. 20 Rozložení bytové výstavby podle lokalit (varianta D) – předpokládaný počet nových obyvatel 2008 - 2013 - 2018 - 2023 - 2028 - 2033 - 2038 - Celkem Lokalita 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 intravilán 750 750 1 500 Díly za sv. J. (24) 150 150 Díly za sv. J. (25) 300 300 Záhoří-jih (6) 1 000 500 800 200 2 500 Záhoří-sever (3) 1 000 1 000 500 2 500 Za hřbitovem (13) 100 100 Dvůr (15) 320 320 Podlesí (9) 400 400 800 Mouze k H(26,27) 800 1 200 2 000 Celkem 2 200 2 670 1 800 700 400 1 200 1 200 10 170

5

VÝSLEDKY PROGNÓZY

5.1

Varianta B

Varianta B (zástavba v intarvilánu) vychází z varianty A (prognóza bez migrace) a předpokládá migrační saldo v průměrné výši 150 osob ročně po prvních deset prognózy (viz předchozí kapitola). Vývoj populace podle této varianty přibližuje tab. 21. Tab. 21 Základní výsledky populační prognózy – varianta B Rok 2007 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052

Počet Počet Počet Hrubá míra Hrubá míra obyvatel narozených zemřelých porodnosti úmrtnosti 10 285 140 102 13,0 9,5 11 221 138 112 11,8 9,6 12 102 123 121 10,1 10,0 12 109 108 132 9,0 10,9 11 991 119 142 9,9 11,9 11 875 135 151 11,4 12,8 11 792 134 157 11,4 13,4 11 678 122 164 10,6 14,2 11 468 111 173 9,8 15,3 11 155 106 184 9,7 16,8

Roční přírůstek Na 1000 obyvatel abs. 1,76 187 1,52 176 0,01 1 -0,19 -23 -0,19 -23 -0,14 -17 -0,19 -23 -0,36 -42 -0,55 -63 -0,71 -78

Úhrnné migrační saldo ve výši 1 500 osob se v této variantě promítne ve zvýšení počtu obyvatel města o 1,8 tis. do roku 2017. Od tohoto roku varianta předpokládá vývoj jen přirozenou měnou bez migrace, což se projeví ve stagnaci velikosti populace po roce 2017 a její pozvolný pokles od poloviny 20. let. V roce 2037 (za 30 let) bude podle této varianty žít v Kuřimi 11,8 tis. obyvatel, v roce 2052 pak 11,2 tis. obyvatel. Vývoj věkové struktury bude podobný jako v případě varianty bez migrace, jen proces demografického stárnutí bude odložen, resp. v průběhu prvních třiceti let zpomalen v důsledku omlazení věkové struktury migračním saldem (v letech 2008-2017). Podíl dětské složky se tak bude nejprve zvyšovat až ke 20% v roce 2017, dále – po ukončení migrace – se bude přibližovat variantě A, tj. pokles až na 15% ve 30. letech a dále pozvolný nárůst na současné hodnoty. Nárůst podílu seniorů bude díky příchodu mladých zpomalen a teprve ve 28


druhé polovině 20. let bude vyšší než podíl dětí, následně se však bude zvyšovat ještě rychlejším tempem než ve variantě A (zvláště od 40. let, kdy do poproduktivního věku začne vstupovat generace současných imigrantů – silných ročníků ve věku 25-35 let). Podrobnější pohled na budoucí vývoj složení kouřimské populace podle varianty B je v tab. P7 až P9 v příloze. Tab. 23 Varianta B: vývoj věkové struktury Věk abs. 0-14 v% abs. 15-64 v% abs. 65+ v% Index stáří Index zatížení

2007 1 705 16,6 7 129 69,3 1 451 14,1 85,1

2012 2 086 18,6 7 527 67,1 1 608 14,3 77,1

2017 2 374 19,6 7 923 65,5 1 805 14,9 76,1

2022 2 112 17,4 8 092 66,8 1 904 15,7 90,2

2027 1 836 15,3 8 154 68,0 2 002 16,7 109,1

2032 1 740 14,7 8 054 67,8 2 081 17,5 119,6

2037 1 799 15,3 7 728 65,5 2 265 19,2 125,9

2042 1 928 16,5 7 036 60,2 2 714 23,2 140,8

2047 1 946 17,0 6 512 56,8 3 009 26,2 154,6

2052 1 826 16,4 6 321 56,7 3 008 27,0 164,7

44,3

49,1

52,7

49,6

47,1

47,4

52,6

66,0

76,1

76,5


5.2

Varianta C

Varianta C předpokládá v příštích dvaceti letech velmi rychlý populační růst, spojený (vedle několika menších lokalit) především s výstavbou nové městské čtvrti Záhoří. Předpokládá se úhrnné migrační saldo ve výši 7,4 tis. osob, což se promítne na konci tohoto dvacetiletého období ve zvýšení počtu obyvatel města o 8,4 tis. obyvatel (na celkem 18,6 tis. osob). Po roce 2027, kdy varianta předpokládá ukončení výstavby a nulové migrační saldo, bude počet obyvatel stagnovat s mírnou tendencí populačního růstu, podmíněnou předchozí migrací a omlazením věkové struktury. Maxima počtu obyvatel tak bude dosaženo v roce 2042, kdy bude mít Kuřim téměř 19 tis. obyvatel. Poté se v důsledku demografického stárnutí začne počet obyvatel snižovat. Tab. 24 Základní výsledky populační prognózy – varianta C Rok 2007 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052


Celkový roční přírůstek Na 1000 abs. obyvatel 4,38 492 4,32 600 2,51 415 0,90 164 0,08 16 0,13 25 0,11 20 -0,06 -11 -0,31 -58 -0,55 -101

Výsledkem vysokého kladného migračního salda bude odložení procesu demografického stárnutí. Podíl dětí se zvýší až na více než pětinu v roce 2017, kdy bude v Kuřimi dvakrát více dětí než osob v poproduktivním věku. Poté se podíl dětí bude snižovat a podobně jako v předchozích variantách se ve 30. letech bude blížit 15%. V důsledku migrací podmíněného omlazení však bude podstatně pomalejší i nárůst poproduktivní složky obyvatelstva: podíl 29


seniorů převýší podíl dětí teprve počátkem 40. let. Ve 40. letech - 15 let po předpokládaném ukončení kladného migračního salda – však podíl poproduktivních obyvatel poroste velmi rychle a v roce 2052 podobný jako v předchozích variantách (cca 26%). Tab. 25 Varianta C: vývoj věkové struktury Věk abs. 0-14 v% abs. 15-64 v% abs. 65+ v% Index stáří Index zatížení

2007 1 705 16,6 7 129 69,3 1 451 14,1 85,1

2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052 2 507 3 369 3 488 3 197 2 865 2 869 3 102 3 225 3 102 19,7 21,4 19,6 17,2 15,3 15,2 16,4 17,1 16,7 8 578 10 442 12 210 13 165 13 445 13 263 12 379 11 320 10 581 67,3 66,3 68,5 70,6 71,8 70,4 65,3 59,9 56,9 1 659 1 933 2 120 2 277 2 408 2 710 3 463 4 341 4 916 13,0 12,3 11,9 12,2 12,9 14,4 18,3 23,0 26,4 66,2 57,4 60,8 71,2 84,1 94,4 111,6 134,6 158,5

44,3

48,6

50,8

45,9

41,6

39,2

42,1

53,0

66,8

75,8


Proměny ve věkové struktuře, které lze očekávat v případě varianty C, přibližují věkové pyramidy na obr. 18 (pro rok 2032) a obr. 19 (rok 2052). 80-84 75-79

Muži

Ženy

70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 1200

900

600

300

0

300

600

900

1200

Počet osob

Obr. 18 Varianta C: srovnání věkové struktury v roce 2007 (oranžová) a prognózy pro rok 2032 (černé orámování).

30


80-84 75-79

Ženy

Muži

70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 900

600

300

0

300

600

900

Počet osob

Obr. 19 Varianta C: srovnání věkové struktury v roce 2007 (oranžová) a prognózy pro rok 2052 (černé orámování). 5.3

Varianta D

Varianta D je po prvních 20 let shodná s variantou C. Na rozdíl od předcházející však předpokládá, že bytová výstavba – a jí indukované migrační saldo – bude v Kuřimi pokračovat rozvojem dalších ploch i po dokončení čtvrti Záhoří. Varianta D předpokládá významný migrační přírůstek ještě v následujících 15 letech, a vyrovnanou migrační bilanci města teprve od roku 2042. Tab. 26 Základní výsledky populační prognózy – varianta D Rok 2007 2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052


Celkový roční přírůstek Na 1000 abs. obyvatel 4,38 492 4,32 600 2,51 415 0,90 164 0,53 100 1,44 283 1,38 292 0,06 14 -0,19 -42 -0,37 -81

Úhrnné migrační saldo za období 35 let je předpokládáno ve výši 10,2 tis. obyvatel, tj. (shodou okolností) téměř stejné jako počet obyvatel města na počátku prognózovaného 31


období. To povede ke zvětšení populace o 11,8 tis. obyvatel až na celkových 22,1 tis. Maxima bude dosaženo v roce 2047, tj. krátce po ukončení intenzivní imigrace, a následně – podobně jako ve všech ostatních variantách – se začne populace zvolna zmenšovat a stárnout. Proměny věkové struktury ve variantě D přibližuje tab. 27 a věkové pyramidy na obr. 20 a 21 (podrobněji pak tabulky P10 až P12 v příloze). Vývoj do roku 2031 je shodný s variantou C. Od roku 2032 bude ve variantě D – na rozdíl od předchozí varianty – věková struktura i nadále omlazována v důsledku kladného migračního salda a stárnutí populace tak bude ještě více zpomaleno a odloženo. Avšak nedojde-li k zásadní proměně demografického chování v ČR (které tato prognóza nemůže anticipovat) je tento proces nevyhnutelný; i ve variantě D počínaje rokem 2047 převýší počet seniorů nad počtem dětí a v roce 2052 bude osob v poproduktivním věku o 40% více než dětí. Předpokládaným důsledkem bude také vznik nových demografických vln (silných ročníků) – viz obr. 20 a 21 - s potenciálně negativním dopadem na využití občanské infrastruktury. Tab. 27 Varianta D: vývoj věkové struktury Věk abs. 0-14 v% abs. 15-64 v% abs. 65+ v% Index stáří Index zatížení

2007 1 705 16,6 7 129 69,3 1 451 14,1 85,1 44,3

2012 2017 2022 2027 2032 2037 2042 2047 2052 2 507 3 369 3 488 3 197 2 982 3 341 3 893 3 890 3 619 19,7 21,4 19,6 17,2 15,6 16,3 17,7 17,6 16,5 8 578 10 442 12 210 13 165 13 734 14 444 14 546 13 721 13 188 67,3 66,3 68,5 70,6 71,8 70,3 66,1 62,1 60,3 1 659 1 933 2 120 2 277 2 422 2 768 3 575 4 473 5 070 13,0 12,3 11,9 12,2 12,7 13,5 16,2 20,3 23,2 66,2 57,4 60,8 71,2 81,2 82,9 91,8 115,0 140,1 48,6

50,8

45,9

41,6

39,4

42,3

51,3

61,0


32

65,9


80-84

Ženy

Muži

75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 1000

800

600

400

200

0

200

400

600

800

1000

Počet osob

Obr. 20 Varianta D: srovnání věkové struktury v roce 2007 (modrá) a prognózy pro rok 2052 (černé orámování) – absolutní hodnoty (počet osob). 85+ 80-84

Muži

75-79

Ženy

70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5- 9 0- 4 6

5

4

3

2

1

0

1

2

3

4

5

6

Podíl v %

Obr. 21 Varianta D: srovnání věkové struktury v roce 2007 (modrá) a prognózy pro rok 2052 (černé orámování) – relativní vyjádření (podíl na celkovém počtu mužů/žen).

33


5.4

Srovnání variant

Srovnání čtyř variant prognózy je graficky prezentováno v obr. 22 až 25. Ze srovnání celkového počtu obyvatel (obr. 22) je zřejmé, že rozsah bytové výstavby, resp. jím ovlivněný počet přistěhovalých, zásadním způsobem ovlivní budoucí charakter města. Podle varianty B, která předpokládá jen výstavby v rámci stávající zástavby, se počet obyvatel zvýší nejvýše na 12,1 tis. osob, zatímco „rozvojové“ varianty předpokládají maximum ve výši 18,9 tis. (varianta C), resp. 22,1 tis. obyvatel (varianta D). Ve všech variantách bude po ukončení období vysokého migračního salda následovat pozvolný pokles počtu obyvatel, provázený stárnutím populace. Počet i podíl dětí se v prvních deseti letech bude ve všech variantách zvyšovat, a to i ve variantě bez migrace (obr. 23). Je to projev stávající migrační vlny, započaté již od roku 2001. Varianty se liší tím, do jaké míry bude tato demografická vlna další migrací zesílena. Podle varianty bez migrace se podíl dětí v roce 2017 zvýší na 18,4%, podle varianty B na 19,6% a podle variant C a D dokonce až na 21,4% (tj. o 4,8% více než v roce 2007). Po roce 2017 bude podíl dětí ve všech variantách klesat – i když pokles absolutního počtu dětí nebude tak výrazný – protože silná generace dětí spojená s migrační vlnou od roku 2001 postupně oslaví své 15. narozeniny. V roce 2032 se tak podíl dětí bude pohybovat podle jednotlivých variant v úzkém rozpětí mezi 14,6% a 15,6%, tedy ve všech variantách níže než v současnosti; přesto rozdíly v absolutním počtu dětí jsou mezi variantami veliké. Od roku 2032 do roku 2047 (ve variantách Ca D do roku 2042) se podíl dětí v kuřimské populaci bude opět zvyšovat, avšak v roce 2052 ve všech variantách klesne na úroveň velmi blízkou stavu roku 2007 (16,4 – 16,7%) 25000 Varianta A

Varianta B

Varianta C

Varianta D

Počet obyvatel

20000

15000

10000

5000

0 2007

2012

2017

2022

2027

2032

2037

2042

Obr. 22 Vývoj počtu obyvatel Kuřimi v období prognózy- srovnání variant

34

2047

2052


22

4000 3500

20

3000

Počet dětí

16

2000 1500

14

Podíl dětí /v %)

18

2500

1000 500

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Varianta D

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Varianta D

12

0

10 2007

2012

2017

2022

2027

2032

2037

2042

2047

2052

Obr. 23 Vývoj počtu dětí (0 – 14 let) a jejich podílu v populaci Kuřimi - srovnání variant Počet osob v poproduktivním věku se ve všech verzích budoucího vývoje kuřimské populace bude zvyšovat; významná budoucí migrační vlna, kterou předpokládají varianty C a D, však tento proces může pozdržet, resp. posunout v čase. 28 Varianta B Varianta D Varianta B Varianta D

26 24

Počet osob

4 000

22 20

3 000 18 16

2 000

14

Podíl na počtu obyvatel (%)

Varianta A Varianta C Varianta A Varianta C

5 000

12

1 000

10 0

8 2007

2012

2017

2022

2027

2032

2037

2042

2047

2052

Obr. 24 Vývoj počtu a podílu osob v poproduktivním věku (65 a více let) - srovnání variant

35


Bude-li migrační saldo Kuřimi blízké nule (varianta A), podíl seniorů se bude poměrně plynule zvyšovat v nejbližších třiceti letech, po roce 2037 se však tento vzestup urychlí s tím, jak do poproduktivního věku vstoupí silná generace současných třicátníků (viz výše). Ještě později, v samotném horizontu prognózy a v dalších letech, se zastoupení seniorů v populaci mírně sníží, neboť tato generace začne vymírat, do poproduktivního věku vstoupí slabé ročníky narozené v 90. letech a zastoupení produktivního věku se zvýší díky silné kohortě narozené počátkem našeho století, a jejich dětí. Podobný vývoj sleduje i varianta B, kde však migrační saldo 1 500 osob v prvních deseti letech nárůst zastoupení seniorů pozdrží; po roce 2037 pak bude početní růst skupiny seniorů o to rychlejší. Varianty C a D předpokládají rozsáhlou bytovou výstavbu a odpovídající migrační saldo, které výrazně zvětší a omladí populaci. Podíl seniorů se díky tomu v prvních 15 letech významně sníží, následně se však vrátí na současnou úroveň a od roku 2037 rychle poroste. Ve variantě C se tak počet osob v poproduktivním věku během dvaceti let (2032 – 2052) více než zdvojnásobí (z 12,9% na 26,4%)! V závěru prognózovaného období jsou rozdíly mezi variantami z hlediska relativního zastoupení seniorů opět malé. Podobně jako v případě podílu dětí se tak ukazuje, že rozdíly mezi variantami bez migrace, s omezenou migrací a rozsáhlou migrací jsou významné v době pokračující migrace (vysokého migračního salda), ale po odeznění migrační vlny se stírají. Podíl seniorů v populaci je významně více proměnlivý než podíl dětské složky populace (a to jak v čase, tak z hlediska rozdílů mezi variantami). Proto je také index stáří, který je podílem obou skupin, více ovlivněn zastoupením poproduktivní složky obyvatelstva, a jejím vývojem (viz obr. 25). Okamžik, kdy počet seniorů v kuřimské populaci převýší počet dětí, se mezi variantami liší až o 25 let (dobu trvání vysokého migračního salda). Po odeznění migrace se však všechny varianty i z hlediska tohoto ukazatel přibližují. 170 160 Varianta A

150

Varianta B

140

Varianta C

Index stáří (%)

130

Varianta D

120 110 100 90 80 70 60 50 40 2007

2012

2017

2022

2027

Obr. 25 Vývoj indexu stáří - srovnání variant

36

2032

2037

2042

2047

2052

16 000

75

14 000

70

12 000

65

Počet osob

10 000 60 8 000 55 6 000 50

4 000 Varianta A Varianta C Varianta A Varianta C

2 000

Varianta B Varianta D Varianta B Varianta D

Podíl na počtu obyvatel (%)


45

0

40 2007

2012

2017

2022

2027

2032

2037

2042

2047

2052

Obr. 26 Vývoj počtu a podílu osob v produktivním věku (15 – 64 let) - srovnání variant. Podíl osob v produktivním věku se v Kuřimi v příštích deseti letech bude snižovat, protože do důchodu odcházejí silné ročníky narozené po válce a v 50. letech. Od roku 2017 se však tento vývoj zvrátí (ve všech variantách), protože do důchodu půjdou slabé ročníky současných čtyřicátníků (narozené v 60. letech ) a současně mezi produktivní obyvatelstvo bude vstupovat silná generace dnešních dětí, narozených (či přistěhovalých) po roce 2001. Nejvyššího podílu produktivního obyvatelstva bude dosaženo začátkem 30. let, kdy začne rychlý pokles: podíl obyvatel v produktivním věku klesne do roku 2047 podle jednotlivých variant o 9,1% (varianta A) až 11,9% (varianta C). Období vysokého migračního salda tento vývoj zpozdí, ale po jeho odeznění je pokles podílu práceschopného obyvatelstva nevyhnutelný.

37


6

ZÁVĚR

Prognóza vývoje populace Kuřimi odkryla některé tendence budoucího vývoje, které jsou v současnosti obsaženy ve struktuře obyvatelstva města. Podíl seniorů se nevyhnutelně významně zvýší a podíl obyvatel v produktivním věku klesne; i sebevýznamnější migrační saldo tento trend nedokáže změnit, avšak může ho odložit v čase a to až o jednu i dvě dekády. Pro populační strukturu města je typické výrazné střídání početně silných a slabých generací, a současná migrační atraktivita, která koinciduje s vlnou zvýšené porodnosti silných ročníků ze 70. let, tuto nevyrovnanost věkové struktury prohlubuje. V předchozí analýze byly diskutovány čtyři varianty budoucího vývoje, z nichž jedna sleduje vývoj bez vlivu migrace a zbývající tři se liší výší předpokládaného kladného migračního salda, a dobou, po kterou bude migrační atraktivita Kuřimi trvat. Žádnou variantu není možné označit za střední či nejvíce pravděpodobnou, protože budoucí vývoj migrace do města lze do značné míry usměrnit či podpořit (na rozdíl od vývoje přirozené měny, který je z velké části již obsažen v současné populační struktuře), a to především nástroji územního plánování. V tomto kontextu má zpracovaná prognóza smysl jako variantní model pravděpodobných populačních efektů různě rozsáhlých investic do bytové výstavby.

38


7

PŘÍLOHA

Věková struktura obyvatel Kuřimi podle pětiletých věkových skupin, pohlaví, a variant prognózy 7.1

Varianta A - bez migrace

Tab. P1 Varianta A - bez migrace: vývoj věkové struktury – celá populace Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 697 518 490 587 636 835 1 074 820 696 676 620 643 542 457 360 288 248 98 10 285

2012 654 696 518 490 586 634 832 1 070 814 687 662 598 610 503 411 301 209 159 10 434

2017 581 654 696 517 489 584 632 829 1 062 804 673 639 566 567 451 343 218 169 10 473

2022 513 580 653 695 516 487 582 630 823 1 049 788 649 606 525 510 375 248 177 10 408

2027 470 513 579 653 694 515 486 580 625 813 1 028 761 615 562 470 426 270 195 10 255

2032 499 469 512 579 651 692 513 484 576 617 796 993 722 571 504 391 309 212 10 090

2037 550 498 469 512 578 650 690 511 480 569 605 769 942 671 512 420 281 238 9 942

2042 548 549 498 469 511 576 648 687 507 474 557 584 729 875 603 425 303 237 9 778

2047 507 547 549 498 468 509 574 645 682 501 465 538 553 676 786 503 306 246 9 552

2052 465 507 547 548 497 466 508 572 640 674 490 449 510 513 607 655 364 252 9 263

2042 281 281 255 240 261 294 330 346 267 236 279 290 353 399 263 192 125 86 4 778

2047 260 280 281 255 239 260 293 328 342 263 229 265 269 320 347 209 130 90 4 660

2052 238 259 280 281 254 238 259 291 325 337 255 218 246 244 278 275 141 93 4 514

Tab. P2 Varianta A - bez migrace: vývoj věkové struktury – muži Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 353 275 247 300 327 427 529 399 363 344 326 294 268 202 153 112 79 41 5 039

2012 335 353 275 247 299 326 425 526 395 357 334 310 273 243 176 121 76 51 5 121

2017 297 335 352 275 246 298 324 422 521 389 347 318 288 247 211 139 82 54 5 146

2022 263 297 334 352 274 245 296 322 418 512 378 330 295 261 215 168 94 58 5 113

2027 241 262 297 334 351 273 244 295 319 412 498 360 306 268 227 171 113 65 5 033

39

2032 255 240 262 296 333 349 271 242 292 314 400 474 334 278 233 180 116 76 4 945

2037 281 255 240 262 296 332 348 270 240 287 305 380 440 303 242 185 122 81 4 867


Tab. P3 Varianta A - bez migrace: vývoj věkové struktury – ženy Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

7.2

2007 344 243 243 287 309 408 545 421 333 332 294 349 274 255 207 176 169 57 5 246

2012 319 344 243 243 287 309 407 544 419 330 328 288 338 260 235 179 133 108 5 313

2017 283 319 343 243 242 286 308 407 541 416 326 321 278 320 239 203 135 115 5 328

2022 250 283 319 343 242 242 286 308 405 537 410 319 310 264 295 207 154 119 5 295

2027 229 250 283 319 343 242 242 285 306 401 530 402 309 294 243 255 157 130 5 221

2032 244 229 250 283 318 342 242 241 284 304 396 519 389 293 271 211 193 137 5 145

2037 268 243 229 250 282 318 342 241 240 282 300 388 502 368 270 235 159 157 5 075

2042 267 268 243 229 249 282 317 341 240 238 278 294 375 476 340 234 178 151 5 000

2047 248 267 268 243 228 249 282 317 339 238 235 272 284 356 439 294 177 157 4 892

2052 227 247 267 268 243 228 249 281 315 337 235 230 263 269 328 380 222 159 4 749

2037 671 590 538 610 683 810 864 580 508 641 848 1 072 1 112 742 543 439 294 247 11 792

2042 669 670 590 538 609 681 807 861 575 501 628 819 1 016 1 032 667 452 316 247 11 678

2047 609 668 670 589 537 607 679 804 854 568 491 606 776 943 927 556 325 257 11 468

2052 550 608 667 669 588 535 605 676 798 844 557 474 575 720 846 773 402 266 11 155

Varianta B – zástavba intravilánu

Tab. P4 Varianta B: vývoj věkové struktury – populace celkem Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 697 518 490 587 636 835 1 074 820 696 676 620 643 542 457 360 288 248 98 10 285

2012 696 816 574 503 600 694 1 027 1 203 874 714 677 613 622 513 419 305 211 160 11 221

2017 687 815 872 587 516 658 887 1 156 1 254 890 714 668 592 588 468 354 223 172 12 102

2022 612 686 815 871 586 515 656 883 1 148 1 239 872 689 633 549 529 389 256 181 12 109

2027 539 611 685 814 869 584 513 653 877 1 134 1 214 843 653 588 492 442 280 200 11 991

40

2032 591 539 611 685 812 867 582 511 649 866 1 111 1 172 799 606 527 409 320 220 11 875


Tab. P5 Varianta B: vývoj věkové struktury – muži Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 353 275 247 300 327 427 529 399 363 344 326 294 268 202 153 112 79 41 5 039

2012 356 413 303 254 306 355 522 592 425 370 342 317 278 247 179 123 77 51 5 513

2017 352 417 441 310 260 334 451 585 617 432 367 332 300 256 219 144 84 55 5 956

2022 313 351 416 441 309 258 333 448 580 607 419 349 309 272 223 173 97 59 5 959

2027 276 313 351 416 440 308 257 331 444 571 589 399 324 280 236 177 117 66 5 895

2032 302 276 313 351 415 438 306 256 328 437 554 561 370 294 243 188 120 78 5 829

2037 343 302 275 312 350 413 436 304 253 322 424 528 521 336 256 193 127 84 5 779

2042 342 343 302 275 311 348 411 433 301 249 313 404 490 472 292 203 131 90 5 710

2047 312 342 343 302 275 310 346 408 429 296 242 298 375 444 410 232 137 94 5 594

2052 282 311 342 342 301 273 309 344 405 422 288 230 277 340 386 326 157 98 5 432

2032 288 263 298 334 397 429 276 256 321 429 556 611 429 311 284 221 200 142 6 046

2037 327 288 263 298 334 397 428 275 254 319 424 545 591 407 287 246 167 163 6 013

2042 326 327 288 262 297 333 396 427 274 252 315 415 527 561 375 248 186 157 5 968

2047 297 326 327 287 262 297 333 396 425 272 249 308 401 499 517 324 188 164 5 873

2052 269 297 326 326 287 262 297 332 394 422 268 244 298 380 460 447 245 168 5 723

Tab. P6 Varianta B: vývoj věkové struktury – ženy Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 344 243 243 287 309 408 545 421 333 332 294 349 274 255 207 176 169 57 5 246

2012 340 403 271 249 294 339 505 611 449 344 335 295 344 266 239 182 134 109 5 709

2017 335 399 430 277 257 324 436 571 637 459 347 336 292 332 249 210 139 117 6 146

2022 299 335 398 430 277 256 323 435 568 632 453 340 325 277 306 216 159 122 6 150

2027 263 298 335 398 429 276 256 323 433 563 624 444 329 308 255 265 163 134 6 096

41


7.3

Varianta C - Záhoří

Tab. P7 Varianta C: vývoj věkové struktury – populace celkem Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 697 518 490 587 636 835 1 074 820 696 676 620 643 542 457 360 288 248 98 10 285

2012 776 1 048 683 529 628 810 1 404 1 460 990 766 706 641 645 532 434 313 216 163 12 744

2017 919 1 202 1 247 730 579 839 1 501 1 872 1 663 1 073 803 734 649 635 505 377 236 180 15 745

2022 945 1 206 1 336 1 279 763 721 1 304 1 814 2 002 1 707 1 087 810 723 626 590 430 279 194 17 819

2027 883 1 056 1 258 1 348 1 289 816 900 1 423 1 857 2 003 1 686 1 064 779 681 569 497 313 218 18 639

2032 928 882 1 055 1 257 1 345 1 286 814 897 1 413 1 834 1 962 1 628 1 009 722 611 473 360 243 18 718

2037 1 061 927 881 1 054 1 254 1 341 1 282 810 890 1 395 1 797 1 894 1 545 937 648 508 341 276 18 842

2042 1 116 1 060 927 880 1 052 1 251 1 337 1 276 805 880 1 367 1 735 1 796 1 434 842 539 367 281 18 944

2047 1 052 1 115 1 059 926 879 1 049 1 247 1 332 1 267 795 862 1 320 1 645 1 667 1 288 702 388 296 18 886

2052 937 1 051 1 114 1 058 924 876 1 046 1 241 1 322 1 252 778 832 1 252 1 527 1 496 1 073 507 312 18 599

2032 475 451 540 641 685 649 421 447 707 917 973 782 471 348 280 214 134 86 9 222

2037 543 475 451 539 640 682 646 419 443 695 891 926 726 427 303 222 145 94 9 265

2042 571 542 474 451 538 637 678 642 415 435 676 848 860 658 371 241 150 101 9 288

2047 538 571 542 474 449 535 634 674 636 408 423 643 787 779 573 295 163 107 9 230

2052 480 538 570 542 473 447 533 630 668 625 397 402 597 713 678 455 199 114 9 060

Tab. P8 Varianta C: vývoj věkové struktury – muži Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 353 275 247 300 327 427 529 399 363 344 326 294 268 202 153 112 79 41 5 039

2012 397 531 358 267 319 413 710 721 483 396 356 332 288 256 186 125 79 53 6 270

2017 471 613 632 382 290 424 758 943 821 523 411 365 326 276 235 152 89 58 7 768

2022 484 616 681 647 397 360 655 913 1 006 839 526 409 351 306 249 190 106 64 8 798

2027 452 540 642 687 652 423 449 713 932 1 002 822 507 384 322 269 199 129 73 9 198

42


Tab. P9 Varianta C: vývoj věkové struktury – ženy Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

7.4

2007 344 243 243 287 309 408 545 421 333 332 294 349 274 255 207 176 169 57 5 246

2012 379 517 324 262 309 397 693 739 507 370 350 310 357 277 248 187 137 111 6 474

2017 449 589 616 348 289 415 743 929 842 551 392 369 323 359 271 224 146 122 7 977

2022 461 590 656 631 365 361 648 902 996 868 561 401 373 320 342 241 173 131 9 021

2027 431 516 616 661 638 393 451 709 925 1 001 864 557 394 359 299 298 183 146 9 441

2032 453 431 516 615 660 637 392 450 706 918 988 846 538 374 331 259 226 157 9 497

2037 518 453 430 515 614 660 636 392 448 700 906 968 818 510 345 286 196 182 9 577

2042 545 517 452 430 515 614 659 635 390 444 691 887 936 776 471 298 217 180 9 656

2047 513 544 517 452 429 514 613 657 632 387 439 677 858 887 715 407 226 189 9 656

2052 458 513 544 516 451 429 513 612 654 627 382 430 655 813 818 619 308 198 9 539

2042 1 307 1 355 1 231 1 056 1 127 1 376 1 752 1 832 1 215 1 087 1 464 1 795 1 844 1 475 874 560 378 288 22 014

2047 1 231 1 306 1 354 1 230 1 054 1 123 1 372 1 744 1 819 1 200 1 065 1 413 1 702 1 712 1 324 729 404 304 22 084

2052 1 084 1 230 1 305 1 352 1 227 1 051 1 120 1 366 1 732 1 796 1 175 1 028 1 340 1 579 1 536 1 104 527 323 21 876

Varianta D – Záhoří, Podlesí a Mouze k Hoře

Tab. P10 Varianta D: vývoj věkové struktury – populace celkem Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 697 518 490 587 636 835 1 074 820 696 676 620 643 542 457 360 288 248 98 10 285

2012 776 1 048 683 529 628 810 1 404 1 460 990 766 706 641 645 532 434 313 216 163 12 744

2017 919 1 202 1 247 730 579 839 1 501 1 872 1 663 1 073 803 734 649 635 505 377 236 180 15 745

2022 945 1 206 1 336 1 279 763 721 1 304 1 814 2 002 1 707 1 087 810 723 626 590 430 279 194 17 819

2027 883 1 056 1 258 1 348 1 289 816 900 1 423 1 857 2 003 1 686 1 064 779 681 569 497 313 218 18 639

43

2032 951 946 1 085 1 264 1 353 1 318 918 968 1 445 1 849 1 970 1 636 1 015 728 615 475 361 244 19 139

2037 1 164 1 142 1 035 1 106 1 284 1 445 1 625 1 127 1 057 1 470 1 835 1 925 1 571 959 665 519 346 279 20 554


Tab. P11 Varianta D: vývoj věkové struktury – muži Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 353 275 247 300 327 427 529 399 363 344 326 294 268 202 153 112 79 41 5 039

2012 397 531 358 267 319 413 710 721 483 396 356 332 288 256 186 125 79 53 6 270

2017 471 613 632 382 290 424 758 943 821 523 411 365 326 276 235 152 89 58 7 768

2022 484 616 681 647 397 360 655 913 1 006 839 526 409 351 306 249 190 106 64 8 798

2027 452 540 642 687 652 423 449 713 932 1 002 822 507 384 322 269 199 129 73 9 198

2032 487 484 555 645 688 665 473 482 723 924 977 786 473 351 282 214 135 86 9 431

2037 596 583 529 565 654 733 817 577 526 732 910 942 738 436 311 226 147 95 10 116

2042 669 692 628 539 574 699 885 919 619 538 724 877 882 676 385 249 155 104 10 815

2047 630 668 692 628 538 572 696 880 910 609 523 688 814 800 588 305 168 110 10 819

2052 555 629 668 691 626 535 569 691 872 895 592 498 639 738 695 467 207 118 10 686

2032 464 462 531 619 664 653 444 486 722 925 992 850 542 377 333 261 226 157 9 708

2037 568 559 506 541 630 712 808 550 531 737 925 984 833 523 355 293 199 185 10 437

2042 638 662 602 516 552 677 867 913 595 548 740 918 962 799 489 311 224 185 11 199

2047 601 638 662 602 516 552 676 865 908 591 541 725 888 912 736 423 235 195 11 265

2052 529 600 637 661 601 515 551 675 860 901 583 530 701 841 841 637 320 205 11 190

Tab. P12 Varianta D: vývoj věkové struktury – ženy Věk 0- 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

2007 344 243 243 287 309 408 545 421 333 332 294 349 274 255 207 176 169 57 5 246

2012 379 517 324 262 309 397 693 739 507 370 350 310 357 277 248 187 137 111 6 474

2017 449 589 616 348 289 415 743 929 842 551 392 369 323 359 271 224 146 122 7 977

2022 461 590 656 631 365 361 648 902 996 868 561 401 373 320 342 241 173 131 9 021

2027 431 516 616 661 638 393 451 709 925 1 001 864 557 394 359 299 298 183 146 9 441

44

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI

Recommend Documents