Profil návštěvníka zámku Nové Hrady

Profil návštěvníka zámku Nové Hrady

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á vš t ě v ní ka z á mku N o v é H r a dy bakalářská práce

Autor: Martina Korbářová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Místo: Jihlava Rok: 2010

Copyright © 2010 Martina Korbářová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16 586 01 Jihlava

Zadání bakalářské práce Autor:

Martina Korbářová

Studijní program:

ekonomika a management

Obor:

cestovní ruch

Název práce:

Profil návštěvníka zámku Nové Hrady

Cíl práce:

Nejprve student obecně charakterizuje studovaný hrad nebo zámek na základě deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho vyuţití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné sluţby, d) marketing. Z výsledků šetření se pokusí vyvodit moţné perspektivy dalšího vyuţití. Řešitel shromáţdí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných sluţbách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí vyuţitelnost státního zámku a dalších atraktivit. Na základě vyhodnocení dílčích otázek vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti památkového objektu.

Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Abstrakt KORBÁŘOVÁ, Martina: Profil návštěvníka zámku Nové Hrady. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. Počet stran Tato bakalářská práce je zaměřena na soukromý zámek Nové Hrady. První část práce podrobněji charakterizuje oblast, ve které se zámek nachází. Zkoumá ji z hlediska zajímavých kulturních památek, sportovního vyţití, kongresového cestovního ruchu, kulturních akcí a moţností ubytování. Dále seznamuje čtenáře nejen s historií a současností zámku, ale i s jeho areálem. Druhá část práce neboli experimentální část je zaměřena na prezentaci výsledků primárního a sekundárního marketingového výzkumu. Podrobněji na prezentaci statistik získaných od památkového objektu a na prezentaci dat získaných z vlastního výzkumu prováděného pomocí dotazníkového šetření mezi návštěvníky zámku. Cílem bakalářské práce je stanovit typický profil návštěvníka zámku Nové Hrady a na základě zjištěných výsledků marketingového výzkumu, navrhnout určitá zlepšení pro zvýšení atraktivnosti objektu či přilákání většího mnoţství turistů.

Klíčová slova: Zámek Nové Hrady, mikroregion Litomyšlsko, Toulovcovy maštale, marketingový výzkum, profil návštěvníka zámku, atraktivita zámku, SWOT analýza.

Abstract KORBÁŘOVÁ, Martina: The profile of castle visitor of Nové Hrady. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2010. pages This bachelor thesis will introduce the private chateau Nove Hrady. The first section of this work will provide a detailed description of the area surrounding the chateau. It will focus on its interesting cultural heritage, possibilities for sport, congressional tourism, cultural events and possibility of accommodation. It will also provide the reader with an introduction to the chateau's history and current situation as well as its to its premises. The second section of this work, in other words the experimental part, will present the results of primary and secondary marketing research. In more detail these are statistics acquired directly from the chateau as well as a presentation of data acquired from personal research through the medium of questionaires collected from visitors. The aim of this bachelor thesis is to present a profile of a typical visitor to Nove Hrady Chateau on the basis of the market research, and, as a result, suggest some improvements towards making the property more attractive to a larger number of tourists.

Key words: Castle Nové Hrady, micro-region Litomyšlsko, The Toulovec’s cowsheds, marketing research, profile of a castle visitor, attractiveness of castle, SWOT analyse.

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., za odbornou pomoc při vedení práce a za čas, který mi obětoval. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi ochotně poskytli informace a podklady pro zpracování bakalářské práce.

V Novém Městě na Moravě, dne 13. května 2010

……………………... Podpis

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13.5.2010 ................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................... 11

2

Teoretická část ................................................................................................... 13 2.1

2.1.1

Základní informace o mikroregionu........................................................ 13

2.1.2

Zajímavosti mikroregionu ......................................................................14

2.1.3

Kulturní akce v mikroregionu ................................................................. 18

2.1.4

Sport a sportovní akce v mikroregionu ................................................... 19

2.1.5

Ubytování a jiné sluţby v mikroregionu ................................................. 21

2.1.6

Kongresový cestovní ruch v mikroregionu ............................................. 22

2.2

3

Mikroregion Litomyšlsko .............................................................................. 13

Zámek Nové Hrady ....................................................................................... 23

2.2.1

Historie a současnost .............................................................................. 23

2.2.2

Rekonstrukce zámku .............................................................................. 26

2.2.3

Interiér zámku ........................................................................................ 26

2.2.4

Exteriér zámku ....................................................................................... 28

2.2.5

Sluţby, otevírací doba, vstupné .............................................................. 30

Experimentální část ........................................................................................... 33 3.1

Sběr sekundárních dat ................................................................................... 33

3.1.1 3.2

Statistická data návštěvnosti zámku Nové Hrady .................................... 33

Sběr primárních dat ....................................................................................... 35

3.2.1

Metodika marketingového výzkumu ....................................................... 35

3.2.2

Vyhodnocení marketingového výzkumu mezi respondenty zámku Nové Hrady ..................................................................................................... 37

4

Atraktivita zámku.............................................................................................. 56

5

SWOT analýza ................................................................................................... 58

6

Návrhy na zvýšení návštěvnosti ........................................................................ 60

7

Závěr .................................................................................................................. 62 Soupis bibliografických citací ..........................................................................64 Seznam ilustrací a tabulek ................................................................................ 67 Přílohy ............................................................................................................. 68

10

1 Úvod Mikroregion Litomyšlsko je oblast, ve které se nachází velké mnoţství kulturněhistorických, ale i přírodních atraktivit a patří tak mezi oblasti hojně navštěvované turisty z České republiky i zahraničí. Bakalářská práce je zaměřena na tuto zkoumanou oblast, přesněji pak na jednu z jejich kulturně-historických atraktivit a tím je zámek Nové Hrady. Zámek je pod správou soukromých majitelů a tato studie můţe podat mnoho zajímavých informací, pokud budou pouţity ve srovnání s jinými historickými objekty, které jsou pod záštitou státní správy. I kdyţ zámek, díky svému umístěním v malebné krajině a četnému mnoţstvím atraktivit

v

jeho areálu,

patří

mezi

lákadla

mikroregionu,

není

zdaleka

nejnavštěvovanějším objektem této oblasti. Ale i tak, bylo zajímavé, věnovat se této historické památce podrobněji. Součástí bakalářské práce je mnoţství obrázkové dokumentace a grafů, které mají čtenáři zjednodušit orientaci a obohatit práci. Pokud není uvedeno jinak, veškeré obrázky či grafy pocházejí z vlastních zdrojů. První kapitola je věnována teoretickým poznatkům. V první řadě tvorby bakalářské práce, bylo nutné vymezit oblast zkoumání na mikroregion Litomyšlsko. Práce obsahuje základní informace o mikroregionu, zajímavé historické památky či přírodní atraktivity, které se zde nachází, moţnosti kulturního a sportovního vyţití či zhodnocení ubytovacích kapacit a jiných sluţeb. Hlavní částí této kapitoly je však zaměření na samotný předmět práce a tím je zámek Nové Hrady. Objekt je zde zkoumám z hlediska jeho historie a současnosti, je zde také stručně popsán interiér a exteriér zámku nebo sluţby, které zámek nabízí návštěvníkům. Druhá kapitola neboli experimentální část je věnována marketingovému výzkumu. V této kapitole se pracovalo se sekundárními informacemi, které poskytli majitelé zámku a s primárními daty, které vzešli z dotazníkového šetření probíhajícího mezi návštěvníky samotného objektu. Pro účely dotazníkového šetření bylo vybráno 200 náhodných respondentů, kteří pomocí předem vypracovaného dotazníku hodnotili úroveň a kvalitu poskytovaných sluţeb Třetí kapitola je věnována atraktivitě zámku Nové Hrady. Tato zkoumaná veličina je důleţitá pro moţné srovnání s jinými kulturně-historickými objekty. Zde bylo nutné 11

pracovat se statistickými informacemi získanými z marketingového výzkumu a pouţít téţ informace získané od majitelů zámku. Ve čtvrté kapitole je sepsána SWOT analýza. Tedy jsou zde určeny silné a slabé stránky zámku a příleţitosti a hrozby z vnějšího okolí. Při sepisování SWOT analýzy byly brány v úvahu stíţnosti respondentů i vlastní poznatky. Samotným cílem této studie bylo zjistit, na základě dotazníkového šetření, typický profil návštěvníka zámku Nové Hrady. Dalším hlavním cílem bylo navrhnout určitá řešení pro zvýšení návštěvnosti tohoto historického objektu. Tyto návrhy vzešly z vyhodnocení slabých stránek a hrozeb ze SWOT analýzy, dále z vlastních poznatků a připomínek respondentů během dotazníkového šetření.

12

2 Teoretická část 2.1 Mikroregion Litomyšlsko 2.1.1 Základní informace o mikroregionu [1], [2] Obec Nové Hrady se nachází v Pardubickém kraji. Přesnější poloha je pak určena okresem Chrudim a turistickým regionem Východní Čechy. Jako okres sousedí na západě s okresem Kutná Hora, na severu s okresem Pardubice, na východě s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí a na jihu s okresy Havlíčkův Brod a Ţďár nad Sázavou. Pro účely bakalářské práce jsem si však vybrala mnohem stručnější dělení oblasti a to na mikroregion Litomyšlsko. Mikroregion Litomyšlsko byl zaloţen 7. 3. 2001. Jeho součástí je 42 obcí o celkové rozloze 410 km2 a s třiceti tisíci obyvateli. Převaţují obce do 500 obyvatel. Členské obce mikroregionu: Benátky, Bohuňovice, Bor u Skutče, Budislav, Cerekvice nad Lučnou, Čistá, Desná, Dolní Újezd, Hluboká, Horky, Horní Újezd, Chmelík, Chotěnov, Chotovice, Janov, Jarošov,

Obrázek 1 Mikroregion Litomyšlsko

Květná, Litomyšl, Lubná, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Nová Perálec, Řídký,

Ves,

Nové

Poříčí,

Hrady,

Proseč,

Sebranice,

Osík, Příluka,

Sedliště,

Sloupnice, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Trţek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov a Zderaz. Mikroregion se rozkládá na Svitavské plošině v České Tabuli. Oblast spadá do povodí řeky Labe a protéká zde řeka Loučná a Chrudimka. Hlavním úkolem tohoto mikroregionu je spolupracovat na společné strategii rozvoje a služeb, která je důležitá pro lidi žijící v mikroregionu, ale je nad rámec možností jednotlivých obcí. Citace ze zdroje [1]. Dalším důleţitým úkolem je snaha o rozvoj venkova a cestovního ruchu. 13

2.1.2 Zajímavosti mikroregionu Zámek v Litomyšli [3],[4] Zámek Litomyšl byl v roce 1962 vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1999 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Je to významná ukázka moravského renesančního umění. První písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky z 8. století. Byl zde popsán hrad Kostků z Postupic, jehoţ stěna se zachovala dodnes a tvoří součást zámku. Hrad byl v letech 1567 – 1581 přestavěn, na přání Vratislava z Pernštejna, který hrad získal lénem od císaře Ferdinanda. Na stavbu tehdy dohlíţel italský mistr Giovanni Battista Aostalli. Vnější zdi i komíny jsou zdobeny motivem psaníček, která jsou tak originální, ţe se ani jednou neopakují. Součástí zámeckého areálu je i zahrada a barokní zámecké divadlo. Divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1798. Z této doby se dochovalo 16 souborů jevištních kulis od vídeňského mistra Josefa Platzera. V současné době se zde odehrávají některá představení Operního festivalu Smetanova Litomyšl. Významný český hudební skladatel se totiţ narodil v zámeckém pivovaru a v pozdějších letech na zámku působil. V zámku se nachází i klavír, na který skladatel hrával pro potěšení panstva. Dům u rytířů [5], [6] Nachází se v Litomyšli a patří mezi významné dochované měšťanské domy. V roce 1546 si ho postavil kamenický mistr Blaţek z Pardubic. Významným prvkem této ukázky renesanční městské architektury jsou postavy dvou rytířů v brnění, coţ nejspíše dalo jméno tomuto domu. Dům u Rytířů proslavil i spisovatel Alois Jirásek, který sem umístil děj povídky „U rytířů“. V současné době se zde nachází sídlo Městské galerie a v prvním patře se po celý rok konají výstavy výtvarného umění. Smetanův dům [5], [7] Smetanův dům byl postaven z potřeby litomyšlských ochotníků na vhodné prostory pro jejich divadelní spolek. Dům je ukázkou novorenesanční architektury se secesními prvky. Základní kámen byl poloţen 4. dubna 1903 a slavnostního otevření se dočkal 11. června 1905. Mezi pozvanými hosty nemohly chybět známé osobnosti jako spisovatel Alois Jirásek, ředitel národního divadla F. A. Šubert či Smetanův zeď Josef Schwarz. Prvním představením, které se v domě hrálo, byla Smetanova opera Dalibor. 14

Program Smetanova domu byl velmi pestrý. Hrály se sloţitá díla jako Prodaná nevěsta, Hubička,

Dvořákova

Rusalka

či

Obrázek 2 Smetanův dům

Fibichova Šárka. Po 2. světové válce zde hrála česká filharmonie Smetanovu Mou vlast. V současné době je dům stále vyuţíván pro operní koncerty a divadelní představení. Na své si přijdou i milovníci tance v plesové sezóně. Z významných událostí, které se zde konají,

bych

zmínila

mezinárodní

Zdroj: http://zajimavosti.infocesko.cz

operní festival Smetanova Litomyšl a Smetanova soutěţ pěveckých sborů. Portmoneum – Muzeum Josefa Váchala [5], [6] Historie tohoto muzea začíná v roce 1920. V tomto roce milovník umění a amatérský tiskař Josef Portman poţádal o výzdobu svého domu nástěnnými malbami přítele Josefa Váchala. Umělec Josef Váchal vynikal převáţně jako grafik. Výmalba Portmanova domu

byla dokončena

v roce

Obrázek 3 Portmoneum

1924. Jedná se o na první pohled naprosto

nesourodou

směsici

námětů a malířských stylů, která má svoji vnitřní logiku a nelze ji dešifrovat bez znalosti celého Váchalova díla, ale především bez znalosti jeho životních postojů a názorů na umění. Malby jsou protkány desítkami významových

Zdroj: http://ftp.czechtourism.com

a přímých citací jiných umělcových děl. Nalézáme zde krajinu a vedle ní množství ďáblů, skřetů a duchů, střídajících se s klasickými tématy křesťanské ikonografie a s odkazy na hinduistickou bhavagadgítu 1a jiné orientální prameny. Jedná se vlastně o jakýsi ORBIS PICTUS Váchalova duševního života a uměleckých názorů. Citace ze zdroje [5]

1

posvátná hinduistická kniha

15

V roce 1991 kupuje Portmanův dům nakladatelství Paseka, které se také postaralo o rozsáhlou rekonstrukci a zachránilo četné mnoţství nástěnných maleb, které byly do této doby v katastrofálním stavu. Převáţně díky rozsáhlému poţáru a výměně oken na konci 70. let. Slavnostní otevření muzea se uskutečnilo v r. 1993 a bylo nazváno Portmoneum. Muzeum dýmek Proseč [6] Expozice muzea je umístěna v obci Proseč, v původním roubeném domku č. p. 61. Kromě rozsáhlé výstavy dýmek a dýmkařského řemesla, se turisté mohou také dozvědět něco málo o historii obce a regionu prostřednictvím dobového oblečení, nádobí, keramiky a nábytku. Součástí výstavy jsou také informaci o významných literárních osobnostech, které jsou s Prosečí spjati – spisovatelka Tereza Nováková a bratři Mannové. Regionální muzeum vesnice v Dolním Újezdu [6], [8] Hlavním úkolem tohoto muzea je přiblíţit návštěvníkům historický vývoj vesnice na Litomyšlsku. O muzeum se stará občanské sdruţení Klub oţivení historie, jehoţ členové postupně nasbírali a zachránili velké mnoţství dokumentů i exponátu, připomínající historii jejich předků. Návštěvníci mohou mezi exponáty zhlédnout např. archeologické nálezy či kopie listin od roku 1167 aţ po 19. století. Také je zde připomenuto selské povstání z roku 1680, které pomohlo zlepšit situaci prostého lidu. V dalších místnostech mohou návštěvníci zhlédnout expozici kuchyňského nádobí, ukázky zemědělské techniky a nářadí. Expozice je ukončena doklady z konce 1. světové války a vzniku Československé republiky. V budoucnu se počítá s rozšířením výstavy o zemědělské dopravní prostředky do 50. let 20. století. Skalní město Toulovcových a Městských maštalí [9], [10] Název Toulovcovy maštale pochází pravděpodobně z pověsti, která se k tomuto místu váţe. Kdysi dávno zde ţil loupeţivý rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné, který ve skalním městě ukrýval své koně. Traduje se, ţe obýval zdejší tvrz, která se zde stále nachází pod číslem popisným 75 a říká se jí Na tvrzi či Na zámku. Pověst dále říká, ţe Vavřinec procházel ze svého obydlí do svých skalních maštalí a kdesi ve skalách po něm zůstaly rozsáhle poklady, které rytíř naloupil na Moravě a v Uhrách.

16

Pískovcové skalní město, které bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1993, leţí na okraji Českomoravské vrchoviny mezi

Obrázek 4 Skalní útvar Velryba

Novými Hrady, Prosečí a Budislaví. Jeho rozloha přesahuje víc jak tisíc hektarů a je spravováno sdruţením obcí Toulovcovy maštale. Nejvýznamnější geomorfologickou pískovcové

skalní

oblastí útvary

jsou tzv.

Budislavské skály. V rezervaci se také nachází četné mnoţství chráněných Zdroj: http://picasaweb.google.com

rostlin a ţivočichů (mlok skvrnitý,

kapraďorosty a mechy). Různé geomorfologické útvary skalního města jsou pojmenovány podle toho, co lidem připomínali. A tak mezi nejvíce navštěvované místa patří Františkova mohyla, Oslí chodba, Myší díra, Zvon, Hrad, Velryba, Pancéřová loď či útvar zvaný Pod deštníkem. Pohledy do okolí [11] Mikroregion Litomyšlsko se vyznačuje poměrně hustou sítí rozhleden. Návštěvníci mohou vyuţít cca 200 přírodních či uměle vytvořených rozhleden pro výhled do okolí. A nové stále vznikají. V současné době rozhledny prochází renesanci a stávají se hlavním cílem pro mnoho individuálních návštěvníků, ale i rodin s dětmi. Nejznámější rozhlednou v tomto kraji je dřevěná Toulovcova rozhledna tyčící se na Jarošovském kopci v nadmořské výšce 539 metrů. Vysoká je necelých 16 metrů a návštěvníci z ní mohou obdivovat borové lesy, které obklopují přírodní rezervaci Toulovcovy maštale. Dřevěnoocelová rozhledna Terezka je vysoká 25 m a je z ní krásný pohled na Proseč a okolí. Součástí je i nově instalovaná webkamera. Nejvyšší rozhledna se nachází na Kozlovském kopci a měří 55 metrů. Tyčí se v nadmořské výšce 601 metrů nad mořem. Původní dřevěnou rozhledu nahradila ocelová a za jasného počasí se návštěvníků naskytne pohled na Krkonoše, Kralický Sněţník, Jeseníky a Českomoravskou vrchovinu. Pro účely pohledů do okolí je také vyuţívána věţ gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli, červená věţ na zámecké návrší v Litomyšli, klášterní zahrady či šibeniční vrch nad Litomyšlí. 17

Další turistické zajímavosti v okolí: 

kostel Boţí lásky – Budislav



poutní místo Růţový palouček – nedaleko Újezdce



kaple Marie Lurdské – Končiny



kostel sv. Petra a Pavla – Morašice



kostel sv. Mikuláše – Proseč



románský kostel sv. Martina – Dolní Újezd



kostel sv. Víta – Makov



domek Terézy Novákové – Proseč



dům č.p. 171 je nejstarší dochovalo architektonickou památkou východních Čech - Čistá

2.1.3 Kulturní akce v mikroregionu [12] Mikroregion Litomyšlsko nabízí velké mnoţství kulturních záţitků a na své si přijde kaţdý návštěvník. Jsou zde udrţovány hudební či výtvarné tradice, podporováno je i ochotnické divadlo, ale i folklorní akce spojené s církevním kalendářem. Nejznámější akcí tohoto mikroregionu je mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. Tento hudební festival se v Litomyšli pořádá od roku 1949 a společně s Praţským jarem patří mezi nejstarší hudební slavnosti v České republice. Festival je určený pro milovníky klasické hudby. Pro nejmenší se v mikroregionu kaţdoročně koná festival Toulovcovy prázdninové pátky. Jedná se o celoprázdninový maraton pohádek konaný na Toulovcově náměstí v Litomyšli. Vstupné je dobrovolné a výtěţek putuje na konto nadace Pomoţte dětem! Pro studenty je zde připravený Majáles litomyšlských studentů. Oslavy bývají zahájeny průvodem masek přes Smetanovo náměstí. Tradičním vyvrcholením bývá volba Miss Majáles. Slavnost nazvaná Vlčkov – Putování za studánkami je zaměřená na otevírání studánek po dlouhé zimě. Festival Újezdské babí léto se koná v druhé polovině srpna v přírodním areálu na břehu říčky Desné v Dolním Újezdě. Jde o country-folkový festival. Mezi další významné festivaly patří Trstěnický

18

faun. Jde o tradiční festival hudby a divadla pořádaný v obci Trstěnice koncem července.

2.1.4 Sport a sportovní akce v mikroregionu Na kole mikroregionem [1],[13] Cyklotrasy jsou propojené s celorepublikovou sítí a jsou členěny dle obtíţnosti pro zdatné a měně zdatné cyklisty. S budování cyklotras na Litomyšlsku se začalo v letech 1994 – 1995 a v současné době se jejich délka pohybuje okolo 150 km. Cyklotrasy vedou po méně frekventovaných silnicích 2. a 3. třídy, po zpevněných polích i lesních cestách. K rozvoji cykloturistiky přispívá i projekt Cyklobusem Českomoravským pomezím aneb blíţ k atraktivitám Litomyšlska, Poličska a Svitavska. Cyklobus vyuţívá přívěs, který slouţí pro převoz kol a jezdí kaţdý pátek, sobotu a neděli od července do září. V polovině června se zde pravidelně koná sportovní akce s názvem Author Cyklo Maštale aneb za Toulovcem na kole. Startovním a zároveň konečným cílem tohoto závodu je náměstí v Proseči. Trať vede pískovcovým skalním městem. Pěšky mikroregionem [14], [15] Česká Republika patří mezi země s nejlépe značenými turistickými stezkami. Pro pěší turisty je v mikroregionu připraveno velké mnoţství vycházek se zastávkami v krajině s hlubokými lesy, rybníky nebo zastávkami u kulturně-historických památek. Pro celodenní výlet je zde určená trasa s názvem Filosofská historie - Putování s Českými bratry. Výchozím bodem je Smetanovo náměstí v Litomyšli a celková délka trasy je 22 km. Dalším typem na celodenní pěší túru je stezka „Krajem Maxe Švabinského“ dlouhá 24 km. Výchozím bodem je Litomyšl. Pro děti je zde také zřízeno mnoho naučných stezek s informačními tabulemi umístěnými podél cest. Např. planetární stezka Proseč – Cesta do vesmíru s modely vesmírných těles a informacemi o nich. Tato stezka slouţí pro lepší představení velikosti planet sluneční soustavy a jejich vzájemnou vzdálenost. Městské muzeum ve Skutči ve spolupráci s městem Skuteč a sdruţením obcí Toulovcovy maštale vyhlásili soutěţ nazvanou „Od maštalí do podhradí aneb soutěţ s rytířem Toulovcem a Tasem“. Soutěţ probíhá od 1. května do 30. září. Zúčastnit se můţe kaţdá fyzická osoba, která na začátku cesty dostane herní plán, jehoţ součástí je i 19

mapa, ve které je umístěno celkem 20 stanovišť. V herním plánu je také 20 otázek na které musí hráč odpovědět. Odevzdané herní plány jsou zařazeny do slosování o zajímavé ceny. Projekt je spolufinancován Evropskou unií a Pardubickým krajem. Obrázek 5 Mapa hry "Od maštalí do podhradí"

Zdroj: www.toulovec-tas.cz

Jednotlivá stanoviště jsou zobrazeny na obrázku 4. Legenda je umístěna pod obrázkem.

1. Prosečské muzeum dýmek

11. Rodný dům V. J. Tomáška

2. Planetární stezka

12. Letní koupaliště

3. Pískovcová obydlí

13. Kaple sv. Anny

4. Toulovcovy maštale

14. Kostel sv. Václava

5. Kostel sv. Bartoloměje

15. Andrusivův lom

6. Kostel Boţí lásky

16. Přírodní rezervace Malhošť

7. Toulovcova rozhledna

17. Hrad Rychmburk

8. Rozhledna Borůvka

18. Panská Zahrada

9. Rozhledna Terezka

19. Šilinkův důl

10. Pasíčka ČSOP

20. Zámek Nové Hrady

20

Na koni mikroregionem [1] Milovníci koní se také přijdou na své. V mikroregionu se nachází řada jezdeckých klubů, které mohou zájemci, po domluvě navštívit. Tyto kluby se nacházejí v Suché, v Janově, v Benátkách nebo v Újezdci. V obci Nové Hrady se nacházejí zámeckých stáje. Majitelé zámku chovají teplokrevné barevné koně a půjčují je k rekreačním projíţďkám do okolí. Zimní sezóna v mikroregionu [1] Při dobrých sněhových podmínkách je moţné vyuţít běţecké tratě v okolí Toulovcových Maštalích. V zimní sezóně můţe být vyuţit stadion v Litomyšli. Vodáctví v mikroregionu [1] Litomyšlsko neoplývá velkým mnoţství vodních toků. Pro účely vodácké turistiky je vhodná řeka Loučná v úseku od Litomyšle po Vysoké Mýto. Milovníci koupání mohou vyuţít koupaliště s tobogánem v Litomyšli nebo přírodní koupaliště Širůček v Budislavy či lesní nádrţ v Boru u Skutče.

2.1.5 Ubytování a jiné služby v mikroregionu [5], [9] [16], [17] Nejvíce ubytovacích zařízení v mikroregionu Litomyšlsko se nachází přirozeně v městě Litomyšl a jeho bezprostředním okolí. Celkem jich je 31 a řadí se mezi ně hotely, penziony, apartmány, turistické ubytovny či ubytování v soukromí. Turistům, kteří si potrpí na určitý standard sluţeb, bývá doporučován luxusní hotel Aplaus, hotel Sofia, hotel Zlatá hvězda či hotel Dalibor. Méně nároční turisté či studenti mohou vyuţít turistickou ubytovnu v Nové Vsi u Litomyšle nebo ubytovnu v Litomyšli. Ve městě se nachází také celá řada penzionů a lákadlem můţe být pro větší skupinu turistů i chata Maxe Švabinského na Kozlově. Turisté, kteří se rozhodnou přenocovat v obci Nové Hrady mohou vyuţít penzion Holland. Pro ostatní obce mikroregionu Litomyšlsko jsou typické turistické ubytovny či ubytování u soukromých majitelů. V mikroregionu se nachází 3 informační centra. Soukromé informační centrum v Litomyšli poskytuje velké mnoţství sluţeb od prodeje vstupenek, poskytování informací turistům, zajištění prohlídky města s průvodcem, poskytování informací o ubytování aţ po zajištění taxi sluţeb. V letech 2003 a 2006 získalo ocenění „Nejlepší soukromé informační centrum v ČR“. Tuto soutěţ vyhlásil prestiţní časopis 21

o cestovním ruch C.O.T. Business. Město Litomyšl skýtá mnoho příleţitostí pro vyuţití volného času. Je zde celá řada kulturních atraktivit, klubů, barů, restaurací, sportovních zařízení, obchodů atd. Vše co moderní člověk potřebuje. Informační centrum v Proseči je nově umístněno v domě č. p. 61 a spojené s muzeem dýmek. Prosečské informační centrum mimo jiného vydává i Prosečský zpravodaj pro místní obyvatele, vede databázi podnikatelů a sluţeb v regionu, informuje o dopravním spojení atd.

V Proseči je

poskytována celá řada sluţeb. Provoz mateřské a základní školy, pošta, lékařské sluţby, kino, knihovna či kamenné obchody. Na obecním úřadě je od roku 2008 moţnost vyuţívat Czech POINT. Informační centrum v Poříčí u Litomyšle poskytuje informace o zajímavostech v okolí, zasílá informace prostřednictvím emailu či prodává propagační materiály.

2.1.6 Kongresový cestovní ruch v mikroregionu [19], [20], [21] Kongresový cestovní ruch může být definován jako forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni setkáváním se s odborníky a odborným programem na kongresech, konferencích, sympóziích, výstavách a veletrzích. Citace ze zdroje [18] Kongresový cestovní ruch patří mezi dynamicky se rozvíjející formy cestovního ruchu ve světě, ale i v České republice. Graf 1 ukazuje celosvětový podíl kongresového cestovního ruchu. Česká republika patří mezi atraktivní destinace kongresové turistiky a to díky kulturnímu a přírodnímu potenciálu. Podle statistik CzechTourism do České Republiky zavítá

ročně

6oo

tisíc

Graf 1 Podíl kongresového CR

kongresových turistů a roční trţby se pohybují okolo 10 miliard korun. Průměrné výdaje na osobu a den se pohybují okolo čtyř aţ osmi tisíc korun. Průměrné

náklady

na

kongresového turistu jsou tak trojnásobně

vyšší

neţ

na

běţného turistu. Podle výzkumů UIA (Union of International Associations) za rok 2008 se Česká Republika řadí na 32. 22

místo na světě jako organizátor kongresových akcí. V top desítce se nachází státy: USA, Francie, Singapur, Japonsko, Španělsko, Německo, Nizozemí, Itálie, Belgie a Velká Británie. Nejatraktivnější města v top desítce: Singapur, Paříţ, Brusel, Vídeň, Barcelona, Tokio, Soul, Budapešť, Kodaň, Londýn. Praha se řadí na 13. místo. Dalšími vhodnými místy pro konání kongresových akcí v České Republice jsou města Brno, Karlovy Vary, Hradec Králové, Český Krumlov, Plzeň a Litomyšl. Litomyšl patří mezi ideální místa pro kongresovou turistiku. Je zde velké mnoţství budov pro konání menších kongresů, konferencí, sympózií, přednášek, workshopů i firemních akcí. Pro účastníky vícedenních akcí můţe být přírodní i kulturní atraktivita města příjemným zpestřením. Pro účely kongresového CR je vhodný zámecký areál. Nachází se zde zámecké kongresové centrum s maximální kapacitou 1200 lidí. Evropské školící centrum se nachází v části Zámeckého pivovaru a maximální kapacita je 400 lidí. Je zde však moţné připojit školící centrum ke kongresovému centru. Pro účely kongresové turistiky je dále vyuţíván Smetanův dům, Lidový dům, Music klub Kotelna, Orion Arena, hotel Zlatá Hvězda či Dalibor. Jsou zde prostory vhodné nejen pro kongresy či sympózia, ale i zámecké sklepy, kaple, divadlo pro doprovodný program. V rámci doprovodného programu můţe být zajištěna procházka Litomyšlí s průvodcem či sportovní vyţití ve sportovním areálu Černá hora.

2.2 Zámek Nové Hrady 2.2.1 Historie a současnost [22], [23], [24], [25], [26] Rokokový zámek, někdy také nazýván „Český Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn“, se nachází v obci Nové Hrady. Obec však aţ do husitských válek nesla název Boţí dům. Původním majitelem nevelké osady byl od 13. století biskup v Litomyšli, později osada patřila benediktinům v Podlaţicích. Osada neměla ţádné opevnění ani kostel, aţ pohusitští majitelé Kostkové z Postupic vybudovali na návrší nad osadou pozdně gotický hrad, který pojmenovali Nové Hrady. Výstavba tohoto hradu změnila nejen staré jméno osady, ale propůjčila své jméno i okolí, od té doby nazývané Novohradským.

23

Hrad měl slouţit pro příjemný pobyt panstva. Kdyţ panstvo na hradě nepobývalo, spravovali jej hejtmani. Hejtman byl v době nepřítomnosti

panstva

na

hradě

neomezeným

vládcem

nad

všemi

Obrázek 6 Současná podoba zámku

poddanými. Dohlíţel na jejich práci a často rozhodoval o jejich volném čase. V letech 1629 – 1653 působil na novohradském hradě

hejtman

Matyáš

Cyril

Hein

z Heinbergu. Legenda vypráví, ţe Hein byl jedním

z nejkrutších

hejtmanů

hradu.

Zdroj: www.nove-hrady.cz

Všichni poddaní se snaţili, aby si ho sebemenší maličkostí neznepřátelili. Nadarmo se neříká, ţe boţí mlýny melou pomalu, ale jistě. Jednoho dne se totiţ tolik nenáviděný hetman zabil. Poddaní si samozřejmě oddechli, ne však na dlouho. Krátce po hejtmanově smrti, se jeho přízrak začal zjevovat v kraji. Projíţděl se vesnicí ve svém kočáře taţeném párem černých koní. Kdo mu zkříţil cestu, postihlo ho strašné neštěstí. Lidé se strachu z hejtmana nezbavili ani po jeho smrti. Jednoho dne však přišli s nápadem, oddělit jeho hlavu od těla. Kdyţ otevřeli jeho hrob, zjistili, ţe tělo je v neporušeném stavu, jako by ho do hrobu poloţili teprve včera. Ostrým mečem oddělili jeho hlavu od těla a od té doby byl v kraji klid. Někteří svědci však tvrdí, ţe bezhlavého hejtmana zde vídají dodnes. Jeho tělo bloudí nocí a hledá v kraji svoji ztracenou hlavu. Pozdně gotický hrad, dnes neznámé podoby, byl v 16. století renesančně upraven. Avšak za třicetileté války byl váţně poškozen a jako hrad uţ nikdy nebyl opraven. Změna k lepšímu nastala aţ v roce 1750, kdy novohradské panství kupuje paní Anna Barbora hraběnka Harbuval de Chamaré. Rod Chamaré byl původem francouzská šlechta. Historicky významným vlastníkem sídla byl jediný syn hraběnky Jan Antonín Harbuval Chamaré, dále také drţitel hradu Potštejn, kterého můţeme znát z románu Aloise Jiráska „Poklad“. Jan Antonín Harbuval Chamaré byl vynikající obchodník, který dokázal včas odhadnout výhody a vývoj průmyslového podnikání. Proměnil potštejnské plátenictví ve velkovýrobu a svým zaměstnancům poskytl sociální výhody ve formě starobního zajištění. Měl i technické schopnosti. Pro přepravu stavebního materiálu na hrad Potštejn, pouţil výtah, sestrojený podle vlastního návrhu. Dokonce zkoušel pokusy s balónem plněným teplým vzduchem. Jan Antonín, brzy po převzetí objektu, začal s výstavbou nové residence. Starý hrad mu poskytl velké mnoţství 24

levného stavebního materiálu. Sídlo bylo vystavěno na základě četných kreseb Jana Antonína, z nichţ dvě se dodnes dochovaly. Jedná se o kresby tuţkou, z nichţ jedna zachycuje hlavní průčelí zámku v pohledu frontálním a druhá v pohledu bočním. Architektem zámku byl tyrolský umělec Josef Jäger. Jan Antonín Harbuval Chamaré byl posledním majitelem z rodu Harbuval Chamaré na Nových Hradech. Rod Harbuval Chamaré byl posledním šlechtickým rodem, který zámek vlastnil. Ještě za ţivota Jana Antonína přešel zámek do majetku praţské obchodní rodiny Schirdinger-Becking. Od té doby zámek přechází do rukou mnoha majitelů, kteří projevují minimální snahu a udrţení a rekonstrukci zámku, a tak sídlo chátrá a pustne. Můţou za to především zdlouhavé ţádosti a dotace. V roce 1935 zámek kupuje pan Bartoň rytíř z Dobenína. Bartoňové byli textilní magnáti z východních Čech. Jejich erb, dva překříţené tkalcovské člunky, můţete vidět ve vstupním sále zámku. Před začátkem 2. světové války nechali Bartoňové celý zámek kompletně opravit. V r. 1939 těsně před válkou celá rodina opustila republiku a uchýlila se do Švýcarska. Během války byl zámek vyuţíván pro rekreaci pilotů Luftwaffe. V r. 1948 po převzetí moci komunisty, majitelé opět emigrovali do ciziny a zámek se 23. 10. 1949 dostal do rukou státní správy. Východní křídlo zámku bylo v této době vyuţívání pro potřeby základní a měšťanské školy, v západní části byla nainstalována expozice rokokového umění. Tato expozice na zámku vydrţela aţ do r. 1990. V roce 1950 byla do zámeckého suterénu umístěna výkrmna vepřů. Za období komunismu bylo zničeno mnoho cenných artefaktů. Teprve aţ v druhé polovině 80. let přistoupil Státní ústav památkové péče k rekonstrukci, protoţe hrozilo zřícení východního křídla zámku. V roce 1992 byl objekt v restituci vrácen vnukům původního majitele, bratrům Čerychovým. Ti však k zámku neměli ţádný vztah ani zájem ho udrţovat a tak jej nabídli realitní kanceláři k prodeji. V r. 1997 zámek zakoupila rodina Kučerova z Prahy a začala s velkou rekonstrukcí celého zámeckého komplexu. Zámek se tak stává soukromým vlastnictvím. 16. června 2001 je zámek slavnostně otevřen pro veřejnost. Rodina Kučerova zámek buduje a spravuje tak, aby zde lidé strávili více času. Proto je zde moţnost nejen prohlídky zámku, ale i návštěva Prvního českého muzea cyklistiky, dále se zde nachází farma, zámecká restaurace, kavárna a galerie. Pro turisty je zde také moţnost procházky Kříţovou cestou, kterou mohou projet i na kole.

25

2.2.2 Rekonstrukce zámku [27], [28] Kdyţ manţelé Kučerovi zámek v roce 1997 koupili, nezbylo v něm skoro nic. To co si mohli odnést restituenti i stát, to si také odnesli. Samotná rekonstrukce začala v roce 1998. Protoţe zatékalo do hlavního sálu i do

ostatních

místností

byla

nejprve

Obrázek 7 Zámek před rekonstrukcí

opravena střecha i s krovy. Dále byla vyměněna i všechna okna, protoţe většina z nich nešla otevírat nebo úplně chyběla. Dále

bylo

nutné

renovovat

štukovou

výzdobu i podlahy, na které bylo pouţito cca 1400 m2 parket. Původní podlahy se dochovaly pouze ve čtvrtině zámku. Dále

Zdroj: www.nove-hrady.cz

byly zavedeny sítě vodovodu, kanalizace a elektřiny, včetně telekomunikačních a datových sítí. Podle slov majitele p. Kučery je zámek Nové Hrady unikátem, protoţe nebyl nikdy zásadně přestavěn a bylo moţné mu při rekonstrukci vrátit autentickou podobu včetně barevné fasády. Nyní je rekonstrukce budov téměř u konce a manţelé Kučerovi do zámku investovali zhruba 20 milionů korun. "Zpočátku jsme přemýšleli nad tím, jestli můžeme čerpat nějaké dotace od oficiálních institucí. Jenže pak jsme přišli na to, že pravidla pro čerpání financí na záchranu památek jsou nastavená tak, že se to soukromníkovi nevyplatí," říká Petr Kučera. Citace ze zdroje [28] Manţelé Kučerovi tak dokazují, ţe památka v soukromém vlastnictví můţe být atraktivní a vydělávat na sebe. Podle slov p. Kučery není moţné, aby velké mnoţství kulturních památek bylo ve státním vlastnictví. Stát nemá dostatečné mnoţství finančních prostředků na potřebné rekonstrukce a kompletní péči o tyto památky. Podle pana Kučery moţný řešením je určitá decentralizace, tedy předání památek na kraje.

2.2.3 Interiér zámku Hlavní sál [29] Hlavní sál patří mezi největší místnost celého zámku. Jeho rozloha je 132 m2. Sál je vyzdoben štukovou ornamentikou ve stylu rokoka. Původní štuková výzdoba se nedochovala a byla kreativně dotvořena pouze díky dochovaným rokokovým motivům nad dveřmi (supraporta) a nad okny (suprafenestra). Místnosti dominují pozdně barokní 26

kamna, která byla přemístěna z původního barokního hradu. Veliký lustr je vyrobený z českého broušeného křišťálu ve stylu Marie Terezie. Má 64 ţárovek, váţí 180 kg a v případě potřeby můţe být spuštěn dolů. V hlavním sále se také nachází třináctá

Obrázek 8 Hlavní sál

zakázaná komnata. Legenda praví, kdo vstoupí dovnitř a zůstane déle, sejde na těle i na duchu, při krátké návštěvě naopak omládne.

Tato

třináctá

komnata

má

podobu baru, který je vyuţíván při recepcích,

koncertech

a

svatebních

obřadech, kterých se v tomto sále pořádá

Zdroj: www.nove-hrady.cz

více jak 100 ročně. Pro novomanţele je zde moţnost pronajmutí novomanţelského apartmá v západním křídle s původní koupelnou z r. 1936. Z hlavního sálu je moţné nahlédnou do soukromé jídelny a knihovny. V současné době je zámek vyuţíván pro expozice nábytkového umění ze sbírek Umělecko-průmyslového muzea z Prahy nazvaného „Umění nábytku v proměnách století“. Tato expozice zahrnuje baroko, rokoko, klasicismus, empír, měšťanský evropský biedermeier, historismy 19. století a ukázku ohýbaného nábytku. Expozice ukazuje historický vývoj nábytku od r. 1750 aţ do počátku 20. Století. Zajímavým kusem této expozice je nábytek zdobený intarzií2, skříňové hodiny z 18. století, nástěnná zrcadla tzv. girandoly se svícny3, slouţící pro osvětlení místnosti nebo ukázka ohýbaného nábytku spojovaného s českou firmou Thonet, která tento nábytek vyrábí stále v Bystřici pod Hostýnem. Poslední místnost této expozice je věnována památce ţijícího českého mecenáše umění v české Republice dr. Elmerovi. Jsou zde k zhlédnutí, ve skleněných vitrínách, dary pro Umělecko-průmyslové muzeum v Praze. Zajímavostí, kterou zámek nabízí je, ţe návštěvníci mohou nahlédnout do soukromých komnat majitelů zámku. Po dohodě s rodinou Kučerovou se lidé mohou podívat do jídelny, kuchyně nebo koupelny.

2 3

Vykládání dřeva perletí, zlatem, slonovinou, kovem či jiným druhem dřeva systém osvětlení, který vyuţíval odraz svícnů v zrcadle

27

2.2.4 Exteriér zámku Zámecké zahrady [29] Zámecké zahrady tvoří dominantu celého zámeckého areálu. Přesná podoba původní zahrady se nedochovala, nicméně je doposud zachována osově pravidelná dispozice základních teras. Poslední úprava proběhla v letech 1936 – 1937. Provedl ji architekt Fierlinger, který pro tehdejší majitele rekonstruoval celý zámek. O současnou podobu zahrad se zaslouţili dnešní majitelé zámku manţelé Kučerovi, kteří zahrady vybudovali podle samostatného návrhu na počítači. V současné době je koncipována do pravidelné ornamentální zahrady. Tento typ zahrad se vyuţíval převáţně v Anglii či

Obrázek 9 Zeleninová zahrada

ve Francii a odtud také pochází označení francouzská či anglická zahrada. Hlavním znakem těchto druhů zahrad je člověk ve středu dění či vyuţívání geometrických prvků (výsadba do kruhů, čtverců,

trojúhelníků,

pětiúhelníků

či

šestiúhelníků). Pro účely novohradského zámku byl pouţit

francouzský

typ

okrasné

brodériové

zahrady, kdy brodérie vytváří rokokové ornamenty.

Zdroj: www.nove-hrady.cz

Pro dotvoření celku francouzské zahrady byla pouţita červená antuka, bílý štěrk a květinová výzdoba. Celkovou atmosféru doplňuje i malá fontána na předním nádvoří. Na zadním nádvoří byla nově vybudována uţitková zeleninová a ovocná zahrada s pravidelným půdorysem. Anglický název pro tento durh zahrady je kitchen garden. V této zahradě se nachází původní bazén. Majitelé však tento bazén příliš nevyuţívali, jelikoţ byl postaven s pískovce, a tento druh horniny prosakuje a neudrţuje vodu. Zámecký špýchar [30], [31] Takto byla nazývaná sýpka na obilí. V současné době je zde umístěno První české muzeum cyklistiky s největší sbírkou historických kol. Nachází se zde celkem 190 exemplářů kol z různých zemí, které jsou umístění ve třech patrech, kaţdé o rozloze 300m2. Jen jediné kolo v této expozici je replikou a to hned první exponát nejstaršího předchůdce dnešního jízdního kola, kterým je Dreisova dresína. Jedná se o dřevěné

28

kolo, které není vybaveno šlapadly, pohyb si jezdec zajišťoval odráţením noh od země. Tímto vynálezem se začíná éra jízdních kol od roku 1817. Muzeum cyklistiky bylo slavnostně otevřeno 2. Června 1997. K vidění jsou zde mimo jiné, kola armádní, závodní, dětská ale i

Obrázek 10 Expozice muzea cyklistiky

rekreační. Muzeum si kaţdý návštěvník prochází sám. Není zde moţný ţádný odborný

výklad.

Na

této

výstavě

spolupracovali manţelé Kučerovi společně s Jiřím Uhlířem. Pan Uhlíř je vášnivý sběratel a velocipedista a všech 190 kusů pochází z jeho soukromé sbírky. Také je členem mezinárodní asociace jízdních kol,

Zdroj: www.muzeumcyklistiky.cz

která kaţdý rok pořádá zasedání v jiné zemi, odkud si pan Uhlíř vţdy nějaké kolo přiveze. V přízemí muzea si návštěvníci mohou prohlédnout expozici od počátku velocipedů, tedy od počátku 19. století. Převáţnou část tvoří sbírku kol z Rakouska – Uherska. V prvním patře jsou k vidění dvě expozice. První jsou válečná kola, která ve své době sehrála důleţitou dopravní roli a druhá expozice je věnována historii opravárenské dílny a prodejním prostorům z 30. let 20. století. Druhé patro patří výstavě závodních a silničních kol. Zajímavostí jsou i kola, která byla pouţita ve známých českých filmech a reklamách. K vidění je zde kolo z reklamy na minerální vodu Poděbradku, ale i kolo z filmu Postřiţiny, na kterém si herec Jiří Schimtzer veze svoji filmovou manţelku Magdu Vašáriovou. Ve třetím a tedy posledním patře zámeckého špýcharu je filmová expozice věnována cyklistice a je zde také exemplář velocipedu, na kterém se návštěvníci mohou povozit. Pro děti je zde instalace dětského kolotoče s malými modely kol. Zelené divadlo [29] Toto divadlo bylo vybudováno před špýcharem. Slouţí jako letní scéna pod širým nebem. Pozadí jeviště a hlediště je tvořeno ze zeleně a je jedinou ukázkou barokního historického divadla v republice. Divadlo můţe pojmout aţ 150 diváků.

29

Křížová cesta [32] Kříţová cesta byla postavena v roce 1767 na přání hraběnky Barbory Chamaré. Výstavba památníků stála 500 zlatých. Obsahuje 14 zastavení s pomníky, připomínající cestu Jeţíše Krista z Jeruzaléma na Kalvárii. Tyto pískovcové hranoly zobrazují Kristovo umučení. Kříţová cesta se začíná u kostela sv. Jakuba v Nových Hradech a pokračuje aţ k Boţímu domu (původnímu hrad vybudovaný v 15. století). Zámecké stáje a farma [26] Součástí areálu zámku jsou i zámecké stáje a obora. Stáje jsou otevřeny od roku 2004 a do té doby musely projít rozsáhlou rekonstrukcí, protoţe nevyhovovaly dispozičně i hygienicky. Nové Hrady se pyšní chovem teplokrevných barevných koní a nabízí moţnost ustájení koní v moderních boxech a lekce jezdectví pro začátečníky i mírně pokročilé. Dále je zde moţnost vyzkoušet si práci na jízdárně i výlety do okolí. Zámecká farma je domovem četného mnoţství daňků evropských a jelenů lesních. Zámecká restaurace, kavárna a vinárna [26] Jelikoţ se majitelé zámku, manţelé Kučerovi, snaţí celý zámecký areál vybudovat jako reprezentativní společenské, kulturní a turistické centrum, nachází se zde proto i restaurace, kavárna a vinárna, kde se návštěvníci mohou občerstvit a nabrat tak síly pro další zajímavosti, který zámek skýtá. Restaurace nabízí 60 míst k sezení a stejně jako kavárna se nachází na předním nádvoří. Ve sklepních prostorách je umístěna vinárna. V bývalých zámeckých sklepích byl zpřístupněn i banketní sál, který je vhodný pro různé slavnostní příleţitosti. V současné době, majitelé zámku pracují na výstavbě bludiště, oranţérie a zámeckého penzionu.

2.2.5 Služby, otevírací doba, vstupné [26], [33] Služby Zámek Nové Hrady poskytuje celé mnoţství sluţeb. Zajišťuje rezervace míst na prohlídce, umoţňuje platbu kartou, moţnost fotografování a filmování pouze v hlavním sále nikoliv však v expozici „Umění nábytku v proměnách století“, prodej pohlednic,

30

suvenýrů, pronájem prostor pro pořádání banketů, oslav, školení, sociální zařízení, moţnost stravování, bezbariérový přístup či parkoviště pro zdravotně postiţené občany. Otevírací doba Stálá expozice – Umění nábytku v proměnách století Období

Otevírací doba*

leden - březen

Zavřeno

duben

o víkendech a svátcích 10 - 16 hodin **

květen - září

denně včetně pondělí 10 - 16 hodin **

říjen

o víkendech a svátcích 10 - 16 hodin **

listopad - prosinec

Zavřeno

*po telefonické domluvě moţné kdykoliv ** délka prohlídky 60 minut, maximální počet osob ve skupině 45

První české muzeum cyklistiky Období

Otevírací doba

leden - březen

Zavřeno

duben

o víkendech a svátcích 10 - 17 hodin

květen - září

denně včetně pondělí 10 - 17 hodin

říjen

o víkendech a svátcích 10 - 17 hodin

listopad - prosinec

Zavřeno

Zámecká restaurace Období

Otevírací doba

leden - duben

Zavřeno

květen - září

denně kromě pondělí 10 - 18 hodin

říjen

o víkendech a svátcích 10 - 18 hodin

listopad - prosinec

Zavřeno

31

Zámecká kavárna a galerie Období

Otevírací doba

leden - březen

Zavřeno

duben - květen

o víkendech a svátcích 10 - 18 hodin

červen - září

denně včetně pondělí 10 - 18 hodin

říjen

o víkendech a svátcích 10 - 18 hodin

listopad - prosinec

Zavřeno

Vstupné: Stálá expozice – Umění nábytku v proměnách století Druh

Cena

dospělí

80 Kč

děti, studenti, důchodci, ZTP

50 Kč

rodinné vstupné *

200 Kč

cizojazyčný výklad

120 Kč

jednotné vstupné mimo sezónu

100 Kč

*2 dospělí a 1 dítě do 18 let První české muzeum cyklistiky Druh

Cena

dospělí

70 Kč

děti, studenti, důchodci, ZTP

40 Kč

rodinné vstupné *

120 Kč

*2 dospělí a 1 dítě do 18 let

32

3 Experimentální část 3.1 Sběr sekundárních dat 3.1.1 Statistická data návštěvnosti zámku Nové Hrady Tato kapitola je věnována statistickým údajům, získaných od majitelů zámku Nové Hrady. Údaje jsou aktuální pro turistickou sezónu 2008 a 2009. Přesněji období od 1. dubna do 31. října 2008 a 2009. Jelikoţ zámek Nové Hrady je ve správě soukromých vlastníků, veškeré statistické údaje si vedou samy, na rozdíl od objektů ve vlastnictví státu, kde statistiky vede instituce Národní památkový ústav. Data se týkají pouze návštěvnosti zámku. Součástí není První české muzeum cyklistiky. Toto muzeum není součástí zámecké expozice a zkreslovalo by profil návštěvníka zámku. 1. Návštěvnost objektu v letech 2008 a 2009 Za rok 2008 navštívilo zámek celkem 4 121 turistů. Z toho 1860 turistů si zakoupilo vstupenku za plné vstupné, 2201 za sníţené vstupné. Do této skupiny návštěvníků spadají děti, studenti, důchodci a zdravotně postiţení. Rodinné vstupné vyuţilo celkem 60 návštěvníků. Sezóna 2009 byla do počtu návštěvníků zámku silnější. Pro návštěvu se rozhodlo 4377 turistů. Jak je patrné v grafu 2 v roce 2009 si zakoupilo plné vstupné 2056 návštěvníků, sníţené vstupné 2220 turistů a rodinné vstupné vyuţilo celkem 101 zájemců. Zámek byl pro veřejnost zpřístupnění 171 dnů a průměrný počet turistů a návštěvníků (n) zámku za den činil 26.

33

Graf 2 Návštěvnost v sezóně 2008 a 2009

2. Podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek za rok 2008 Z grafu 3 můţeme vyčíst podíl návštěvníků zámku Nové Hrady dle druhu vstupného pro sezónu 2008. V tomto období navštívilo zámek nejvíce turistů, kteří vyuţili sníţené vstupné. Celkem 53% těchto návštěvníků. Do této skupiny osob patří děti, studenti, důchodci či zdravotně postiţení občané. Druhou početnou skupinou jsou turisté, kteří si zakoupili vstupenku v plné výši. Zastupují zde skupinu 45%. Poslední místo v grafu 3 zaujímá rodinné vstupné s celkovými 2%. Na tento druh vstupného mají nárok 2 dospělé osoby a 1 dítě do 18 let. Graf 3Podíl návštěvníků dle druhu vstupného 2008

3. Podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek za rok 2009 Rok 2009 znamenal pro zámek zvýšení počtu návštěvníků. Podíl turistů, kteří si zakoupili sníţené vstupné, klesl oproti sezóně 2008 o 2%. Naopak plné vstupné vyuţilo 47% návštěvníků. Coţ je o 2% více neţ v roce 2008. Rodinné vstupné stále tvoří 2% z celkového počtu návštěvníků zámku. 34

Graf 4 Podíl návštěvníků dle druhu vstupného 2009

4. Výnosy z návštěvnosti v letech 2008 a 2009 Podle dostupných údajů o návštěvnosti zámku v letech 2008 a 2009 a zjištěných cenách pro jednotlivý druh vstupenek, jsem vypočítala výnosy za sledovaná období a zaznamenala je do grafu 5. Graf 5 Srovnání výnosů 2008 a 2009

3.2 Sběr primárních dat 3.2.1 Metodika marketingového výzkumu Marketingový výzkum můţe být prováděn mnoha metodami. Pro účely bakalářské práce byla vybrána metoda osobního dotazování uskutečňována na základě předem sestavených dotazníků. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit profil a spokojenost návštěvníků zámku Nové Hrady s nabízenými sluţbami a vytvořit vlastní návrh na zlepšení kvality poskytovaných sluţeb a tím zvýšit spokojenost návštěvníků. Aby byl 35

tento marketingový výzkum, co nejefektivnější a údaje zjištěné z tohoto výzkumu pouţitelné pro vyhodnocení a následné sestavení vlastního návrhu na zlepšení, byla předem zadaná doba i podíl dotazovaných turistů:  První část výzkumu (20%) – duben, květen 2009  Druhá část výzkumu (40%) – červen, červenec 2009  Třetí část výzkumu (40%) – srpen, září 2009 Pro efektivní výzkum bylo téţ nutné rozdělit dotazování na všední dny a víkendy. Celkem bylo dotazováno 200 respondentů. Českých turistů bylo osloveno 178 a zahraničních turistů 22. Pro účely tohoto výzkumu byly pouţity 3 typy dotazníků. Česká, anglická a německá jazyková verze. Při osobním dotazování bylo zjištěno, ţe nejvíce ochotni vyplnit dotazník jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří s marketingovým výzkumem mají vlastní zkušenosti. S těmito lidmi se pracovalo nejlépe. Mezi nejhorší respondenty patřili důchodci s niţším vzděláním, kteří si mysleli, ţe můţe dojít ke zneuţití osobních údajů, i kdyţ dotazník byl zcela anonymní. Pro účely marketingového výzkumu museli být vybíráni respondenti, kteří zámek osobně navštívili, a kteří tak mohli objektivně zhodnotit úroveň poskytovaných sluţeb, aby nedocházelo ke zkreslení informací při následném vyhodnocování výzkumu. Jelikoţ se v areálu zámku nachází četné mnoţství atraktivit lákajících k návštěvě, mohlo se stát, ţe dotazovaný respondent nepřijel na zámek kvůli prohlídce, ale například na kávu do místní kavárny či na prohlídku Prvního českého muzea cyklistiky. Marketingový výzkum probíhal dvěma metodami. První metodou byl rozhovor s turistou a pokládání mu otázek z dotazníku. Na základě zjištěných informací, následné zapisování údajů. Avšak pro některé turisty nebyl ţádný problém vyplnit dotazník samostatně. V takovém případě stačilo být mu pouze nablízku pro vysvětlení některých nejasností. Poté muselo dojít k překontrolování odpovědí a případná úprava či oprava údajů. Samozřejmě po konzultaci s respondentem. Dotazník se skládá z 19 otázek, které mají za úkol zjistit profil návštěvníka zámku. Většina těchto otázek je uzavřená, coţ znamená, ţe respondent nevymýšlí vlastní odpověď. Z vlastní zkušenosti vím, ţe tyto otázky dotazovaným vyhovují nejvíce.

36

Uzavřené otázky v tomto konkrétním dotazníku se dále dělí na výběrové4 a výčtové5. Otevřená otázka je č. 17, kde zjišťujeme trvalé bydliště respondenta. Prvních 14 otázek zjišťuje motivaci respondenta k návštěvě objektu a konkrétní profil návštěvníka zámku. Otázka č. 15 a 16 zjišťuje spokojenost s úrovní poskytovaných sluţeb. Kaţdý správně sestavený dotazník má obsahovat i sociální otázky. V tomto případě jsou to otázky z bodu 19. V otázce zaměřené na zaměstnání bylo nutno doplnit moţnost “student“. Docházelo by ke zkreslení informací, obzvlášť kdyby studenti byli zařazeni do moţnosti “nezaměstnaný“, hlavně v době finanční krize, kdy je vysoká míra nezaměstnanosti.

3.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu mezi respondenty zámku Nové Hrady Hlavním bodem marketingového výzkumu je vyhodnocení dotazníků. Dotazníky byly vyplněny 200 respondenty (178 tuzemských a 22 zahraničních turistů). Zahraniční turisté pocházeli převáţně ze Slovenska, Velké Británie, Německa, Švýcarska a Rakouska. Pro vyhodnocení výzkumu dle různých faktorů slouţí všech 200 dotazníků. Kaţdý dotazník obsahuje 19 otázek, avšak kaţdá jednotlivá otázka obsahuje jiný počet odpovědí. Dotazníky ve všech pouţitých jazykových variantách jsou uvedeny v příloze této práce. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? První otázka marketingového výzkumu je zaměřena na hledání důvodů návštěvnosti tohoto regionu. Pro účely bakalářské práce byla oblast minimalizována na mikroregion Litomyšlsko. Otázka je důleţitá také proto, ţe z ní můţeme určit, zda je region pro turisty atraktivní a za jakým účelem do tohoto regionu převáţně zavítají. Z grafu 6 je patrné, ţe nejvíce region navštívili jednodenní turisté, kteří se vypravili pouze na výlet bez přenocování (49%). Většinou se jednalo o obyvatele mikroregionu, kteří tak trávili víkendové dny, či o rodiny, které se vydaly na výlet na kole. Druhou početnou skupinu tvoří turisté, trávící v mikroregionu svoji dovolenou (21%). To ukazuje, ţe mikroregion Litomyšlsko je poměrně zajímavou oblastí pro cestovní ruch a láká turisty svými přírodními a kulturními zajímavostmi. Na třetím místě se umístili turisté, pro které bylo hlavním důvodem návštěvy tohoto mikroregionu návštěva příbuzných či známých. Tvoří tak 11% ze všech dotazovaných respondentů. Byly to převáţně návštěvníci 4 5

výběr z několika moţností respondent si můţe vybrat více odpovědí

37

z větších a vzdálenějších měst. Poslední skupiny se svými rovnocennými 3 %, tvoří turisté, pro něţ bylo hlavním důvodem návštěvy sluţební cesta, zdravotní pobyt, léčení a lázně nebo turisté, kteří pouze oblastí projíţdějí. Zajímavým výsledkem výzkumu je zjištění, ţe celkem 3% ze všech dotazovaných respondentů bylo v mikroregionu na sluţební cestě. Litomyšl je v současné době vyuţívaným městem pro kongresový cestovní ruch, jak bylo řečeno v kapitole 2.1.6 Kongresový cestovní ruch a má dobré předpoklady pro rozvoj této formy cestovního ruch. Má vhodnou materiálně-technickou základnu a také je kulturně a historicky atraktivní. Respondenti, kteří uváděli jako hlavní důvod návštěvy zdravotní pobyt, zavítali do regionu pro jeho malebnou krajinu a čisté ţivotní prostředí. Jednalo se převáţně o turisty, kteří si potřebovali odpočinout od stresu velkoměsta. Graf 6 Důvod návštěvnosti regionu

2. Jak často navštěvujete tento zámek? Tato otázka má za úkol zkoumat pravidelnost návštěvy tohoto zámku. Z grafu 7 jednoznačně vyplívá, ţe 53% respondentů (106) ve zkoumané sezóně 2009 bylo na zámku poprvé. Turisté, kteří na zámek zavítali podruhé, tvoří skupinu 23%. Jedná se převáţně o turisty z větších měst, kteří v tomto mikroregionu mají chaty či chalupy a oblast navštěvuji docela pravidelně. Na pomyslném třetím místě se umístili turisté, kteří zámek navštívili vícekrát (13%) a na čtvrtém místě potom turisté, kteří krásu zámku viděli potřetí (9%). Jedná se převáţně o návštěvníky z mikroregionu Litomyšlsko, kteří na zámek nemají dalekou cestu, a přijde jim natolik atraktivní, ţe se pro návštěvu rozhodli vícekrát. Při celkovém hodnocení můţeme říct, ţe zámek z převáţně většiny navštíví turisté pouze jedenkrát. Průměrná četnost (f) návštěv je 1,95 za předpokladu, ţe pouţijeme místo odpovědi „jiţ vícekrát“ číslo 5. 38

Graf 7 Periodicita návštěvnosti zámku

3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) Otázka č. 3 měla určit, jakým způsobem je organizována cesta turistů na zámek. Graf 8 jednoznačně ukazuje, ţe návštěvníci objektu si svoji návštěvu zorganizovali individuálně. Celkem 86% respondentů (172). Pouze 7% turistů (14) navštívili zámek organizovaně, se skupinovým zájezdem. Dalších 7% se rozhodli pro návštěvu ve volném čase na sluţební cestě. Pouze 1% všech dotazovaných respondentů vyuţilo sluţeb cestovní kanceláře či agentury. Pro srovnání 19 zahraničních turistů cestovalo individuálně a 3 respondenti ze zahraničí se rozhodli pro návštěvu objektu na sluţební cestě. Graf 8 Způsob organizace cesty

39

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Tato otázka měla určit, které roční období je pro návštěvu mikroregionu preferováno více a které méně. Z grafu 9 lze jednoznačně říct, ţe region je nejvíce navštěvován v létě. Takto odpovědělo 74% respondentů (147). 19% (39 respondentů) sem zavítá nejčastěji na jaře, 6% respondentů (12) vyuţije pro návštěvu období podzimu a pouhé 1% (2 respondenti) přijíţdí v zimě. Z výzkumu vyplývá, ţe podzimní a zimní turisté k návštěvě mikroregionu vyuţijí tyto roční období, protoţe jsou zde vlastníky nějaké nemovitosti a musejí se i tyto nemovitosti postarat. Graf 9 Období návštěvnosti regionu

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Graf 10 jednoznačně ukazuje, ţe 53% všech dotazovaných respondentů (105) se rozhodlo do tohoto regionu podniknout pouze jednodenní výlet bez přenocování. Zbylý počet návštěvníků 47% (95) se v regionu zdrţí alespoň 1 den s přenocováním. V grafu 11 byli tito turisté rozděleni do několika kategorií podle počtu dnů strávených v regionu. Nejpočetnější skupinou jsou turisté, kteří v regionu strávili 1 – 3 dny. Tvoří tak 20% z celkových respondentů (41). 12% respondentů (23) uvedlo, ţe v regionu budou pobývat 4 – 6 dnů. Pro 7 – 10 denní návštěvu se rozhodlo 11% turistů (22). Pouze 2% část respondentů (4) strávila v oblasti téměř dvoutýdenní dovolenou a 3% respondentů (5) uvedlo, ţe v regionu zůstanou více jak 15 dnů. Průměrný počet hodin strávených v regionu u výletníků, kteří ve zkoumané oblasti pobyli pouze jeden den bez přenocování, činí 4,4 hodiny. Průměrný počet dní u druhého tipu turistů, kteří vyuţili návštěvu regionu s přenocováním, činí 5,9 dní.

40

Graf 10 Délka pobytu v regionu I.

Graf 11 Délka pobytu v regionu II.

6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Otázka č. 6 zkoumá délku pobytu zahraničních turistů v České republice. Graf 12 ukazuje, ţe nejvíce zahraničních turistů 37% z celkového počtu 22 strávilo v ČR v průměru 4 – 6 dnů. Shodných 27 procent turistů ze zahraničí uvedlo, ţe v sezóně 2009 stráví v České republice 7 a více dnů. Takto odpovědělo celkem 12 dotazovaných zahraničních respondentů. Na posledním místě se umístili turisté, kteří v ČR stráví interval 1 – 3 dny. Takto odpověděli 2 dotazovaní návštěvníci regionu. Zajímavostí je, ţe ţádný zahraniční turista nepodnikne výlet bez přenocování. Důvodem můţe být fakt, ţe zkoumaná oblast není blízko hranic ze sousedních států. Graf 12 Pobyt zahraničních turistů v ČR

V grafu 13 můţeme vidět procentuální podíl zahraničních turistů na délce pobytu v ČR. Zahraniční turisté jsou zde rozděleni podle země původu.

41

Graf 13 Podíl zahraničních turistů v ČR

7. Pokud jste zde na více dnu, kde jste ubytován? Jak jiţ bylo řečeno v otázce č. 5, pouze 47% turistů (95) v regionu strávilo minimálně jeden den s přenocováním. Tito návštěvníci byli zahrnuti ve vyhodnocení otázky č. 7. Graf 14 ukazuje, ţe 62% turistů bylo ubytováno v tomto regionu (58). Druhou skupinu s 18% (17 respondentů) tvořili turisté, kteří si jako místo pro ubytování zvolili obec Nové Hrady. V této obci lze vyuţít penzion Holland či ubytování v soukromí. 16% turistů (15) odpovědělo, ţe byli ubytování na více místech. Pouze 4% návštěvníků (4) byli ubytováni jinde a zanedbatelné 1% uvedlo, ţe je ubytováno v Praze. Jednalo se o slovenského turistu, který regionem pouze projíţděl. Graf 14 Lokalita ubytovaných turistů

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? Vyhodnocení otázky č. 8 má zjistit motivaci turistů k návštěvě tohoto objektu. Z grafu 15 je patrné, ţe největší motivací pro návštěvníky byla vlastní zkušenost s objektem. Přesněji 33% dotazovaných turistů (66) se pro návštěvu rozhodli na základě vlastní 42

zkušenosti. Jako další důleţitou motivací pro návštěvu zámku s 28% (57) byla reference od známých. Z grafu je tedy patrné, ţe zámek je veřejností dobře znám. Třetí místo, jako motivace pro návštěvu, zaujímají se svými 11% (22) tištěné informace. 9% turistů (17) vyuţilo pro získání informací internet. 7% (15) vyuţilo moţnost získání informací přes turistické informační centrum a 6% (12) vyuţilo informací od cestovní kanceláře či agentury. 5% návštěvníků (9) bylo motivováno jiným způsobem. Nejčastěji byly uváděny jako silné motivy knihy, firemní nebo školní zájezdy. Pouze 1% (2) uvedlo, ţe se pro návštěvu objektu rozhodli na základě informací z rozhlasu a televize. Graf 15 Motivace k návštěvě zámku

9. Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto zámku? Otázka č. 9 měla zjistit, zdali návštěva zámku patří mezi plánované turistické záţitky, či je to z převáţné většiny otázka náhodného rozhodnutí turistů. Z grafu 16 můţeme jednoznačně určit, ţe návštěvu zámku si většina respondentů naplánovala předem. Takto odpovědělo 62% respondentů (124). 38% (76) se rozhodlo navštívit zámek aţ p příjezdu do tohoto regionu. Jednalo se převáţně o turisty, kteří regionem pouze projíţděli nebo zde byli poblíţ na sluţební cestě a návštěva zámku pro ně byla kulturním obohacením programu.

43

Graf 16 Rozhodnutí k návštěvě zámku

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil? Jak bylo řečeno jiţ dříve, pro účely bakalářské práce byla studovaná oblast minimalizována na mikroregion Litomyšlsko. V otázce č. 10 mohli respondenti vybírat z několika mnou zadaných moţností přírodních a kulturních atraktivit v tomto mikroregionu. Otázka má zkoumat oblíbenost památek v okolí zámku. Z grafu 17 vyplívá, ţe mezi nejvíce navštěvované památky v této oblasti patří První české muzeum cyklistiky. Celkem 89 respondentů uvedlo, ţe muzeum buď navštívili, nebo ho navštívit teprve hodlají. Příčinou vysoké návštěvnosti můţe být fakt, ţe muzeum se nachází v areálu zámeckého komplexu a pro turisty je tak snadno dostupný. Toulovcovy maštale se v průzkumu umístily na druhém místě, s počtem návštěvníků 85. Další oblíbenou turistickou atraktivitou je zámek Litomyšl, který navštívilo celkem 74 respondentů a pro zámek Nové Hrady je tak silnou konkurencí. Muzeum dýmek v Proseči podle průzkumu hodlalo navštívit nebo jiţ navštívilo 31 dotazovaných turistů. Výhodou, co se týče vysoké návštěvnosti muzea je fakt, ţe se nachází v budově turistického informačního centra. Některou z rozhleden, kterých je v okolí cca 200, navštívilo celkem 28 dotazovaných turistů. Regionální muzeum, věnované historii vesnice, v obci Dolní Újezd, navštívilo nebo hodlalo navštívit ve zkoumaném období 27 respondentů. Celkem 19 dotazovaných turistů uvedlo, ţe hodlají navštívit nebo jiţ navštívili jiné zajímavosti v okolí. Graf 18 ukazuje další navštívené atraktivity regionu.

44

Graf 18 Navštívené atraktivity v regionu

Graf 17 Jiné navštívené atraktivity v regionu

11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Tato otázka má za úkol zjistit, v jakém zařízení budou turisté, kteří se rozhodli v regionu nocovat, ubytováni. V grafu 10 Délka pobytu v regionu I. byli turisté rozděleni na dvě skupiny. Z tohoto grafu vyplývá, ţe 47% (95) turistů bude v regionu nocovat. A právě tohoto procenta respondentů se týká vyhodnocení otázky č. 11. Graf 19 ukazuje, ţe kaţdá nabízená varianta ubytovacího zařízení je zde zastoupena. Převáţná část nocujících turistů 23% odpovědělo, ţe jsou ubytování u známých či příbuzných. V těsné blízkosti je penzión, jehoţ sluţeb vyuţije 21% turistů. Na třetím místě se umístilo ubytování na chatě či chalupě. Odpovědělo tak 20% návštěvníků. Tato odpověď však nebyla jasně definována. Nevíme, zdali chata či chalupa byla pronajatá nebo respondenti byli majiteli nemovitosti. 14% nocujících turistů se rozhodlo vyuţít ubytování v soukromí. Hotel, často povaţován za kvalitní a komfortní způsob ubytování, se ve výsledku umístil aţ na 5. místě. Tento způsob ubytování vyuţilo pouze 13% nocujících turistů. 8% turistů uvedlo, ţe vyuţilo jiný způsob pro ubytování. Nejčastěji se vyskytovali odpovědi jako ubytování pod stanem, ne však na místech k tomu určených, či ubytování ve vlastní nemovitosti. Pouhé 1% vyuţilo pro ubytování moţnosti kempinků nebo tábořiště.

45

Graf 19 Typ ubytovacího zařízení

12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) Otázka č. 12 má podat obraz o klíčových faktorech, které byly rozhodující pro výběr tohoto regionu. Respondent mohl v dotazníku zaznamenat i více odpovědí. Někdo mohl přijet za kulturním záţitkem, ale i za sportovním vyţitím. Z grafu 20 je patrné, ţe hlavní prioritou pro výběr regionu se stala příroda. Odpovědělo tak 44% respondentů. Na druhém místě se umístila kultura s 30%. Za účelem sportu a pohybu do zkoumané oblasti přijelo 14% turistů a pro zbylých 12% byly prioritní ostatní důvody. Graf 20 Priority při výběru regionu I

Graf 21 podrobně vymezuje jednotlivé priority při výběru regionu, podle toho kolik respondentů je označilo. Návštěvníci mohli opět vybírat z více moţností. Z kategorie příroda mohli tak vybrat např. lesy a krajina (83), z kategorie kultura historická města a památky (117), z kategorie sport a pohyb rekreační sport a turistika (52) a nakonec z kategorie ostatní soukromé důvody (29). Z kategorie příroda má nejmenší zastoupení

46

priorita vodní plochy a toky. To proto, ţe v mikroregionu se moc vodních ploch a toků nenachází, a oblast patří mezi málo splavné. Graf 21 Priority při výběru regionu II.

13. S kým cestujete? Otázka č. 13 měla zjistit, s kým nejčastěji cestují respondenti. Z grafu 22 je patrné, ţe 104 dotazovaných cestuje s rodinou. Další skupinu tvoří 45 návštěvníků, kteří přicestovali s kamarády či známými. 28 dotazovaných odpovědělo, ţe cestu podniklo samo. Se skupinou a zájezdem cestovalo 12 turistů a jinak cestovalo 11 dotazovaných respondentů (např. s partnerem či partnerkou). Graf 22 S kým je cesta uskutečňována

47

14. Jaký dopravní prostředek jste použil? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) Graf 23 ukazuje, ţe mezi nejpouţívanější dopravní prostředek patří automobil. Na zámek se tímto způsobem dopravilo více jak polovina (132) dotazovaných návštěvníků. Na kole se na zámek vypravilo celkem 39 respondentů. Většinou se jednalo o obyvatele mikroregionu, kteří to na zámek z místa trvalého bydliště neměli daleko. Autobusem přicestovalo 16 dotazovaných turistů. Jednalo se převáţně o školní zájezdy či obyvatele nedalekých obcí. Motocykl jako způsob dopravy vyuţilo 9 respondentů. Jednalo se o mladé páry či jednotlivce. A v neposlední řadě 4 respondenti uvedli, ţe podnikly pěší výlet. V okolí zámku se nachází velké mnoţství pěších stezek a cyklostezek, a je zajímavé, ţe tyto způsoby dopravy pouţilo pouze malé procento respondentů. Graf 23 Použitý dopravní prostředek

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte podle stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) V otázce č. 15 měli respondenti za úkol ohodnotit kvalitu a úroveň poskytovaných sluţeb známkou 1 aţ 5. Klasická škálová otázka. V dotazníku byla na výběr i moţnost odpovědi nevím, ale ani jeden z dotazovaných turistů tuto moţnost nezvolil. Respondenti hodnotili úroveň a kvalitu poskytovaných sluţeb podle několika hledisek. Otázky byly v dotazníku předem stanoveny. Turisté hodnotili známkou srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.), přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu, nabídku zboţí v prodejně, úroveň průvodcovských sluţeb, výšku vstupného, moţnost výběru z více prohlídkových tras, místo pro odpočinek, čekací dobu na 48

návštěvu, celkový dojem z atraktivity objektu a celkovou spokojenost s úrovní sluţeb. Z grafu 24 zjistíme, ţe velké procento respondentů bylo se sluţbami velmi spokojeno nebo spíše spokojeno. Malé procento respondentů bylo se sluţbami spokojeno průměrně a zanedbatelná část byla spokojena spíše. Při hodnocení výběru z více prohlídkových tras většina respondentů byla spokojena průměrně či spíše spokojena. 13% respondentů uvedlo, ţe bylo velmi nespokojeno. Tuto skutečnost vysvětluji tím, ţe na zámku lze absolvovat pouze jednu prohlídkovou trasu, ve které je k zhlédnutí expozice nábytkářského umění. Graf 24 Hodnocení kvality služeb

Pro lepší orientaci, v následujícím přehledu, uvádím průměrné hodnoty se spokojeností kvality a úrovní poskytovaných sluţeb. Dále zde také uvádím přesný počet respondentů, kteří jednotlivé sluţby hodnotili. 

Srozumitelnost informací pro návštěvníky – celková průměrná hodnota všech dotazovaných návštěvníků bez rozdílů zahraničních či domácích respondentů byla 1,54. Velmi spokojeno bylo 104 respondentů, spíše spokojeno bylo 85 turistů a průměrně odpovědělo 11 návštěvníků.



Přístup a vstřícnost obsluh v pokladně objektu – průměrná hodnota v tomto případě je 1,58. Velmi spokojena byla více jak polovina z dotazovaných respondentů (104). Moţnost spíše spokojen uvedlo 78

49

dotazovaných, průměrně spokojeno bylo 17 turistů a pouze jeden člověk byl s přístupem a vstřícností obsluhy spíše nespokojen. 

Nabídka zboží v prodejně – průměrné hodnocení respondentů bylo 1,85. Velmi spokojeno bylo 62 dotazovaných návštěvníků. Více jak polovina respondentů byla spíše spokojena (109), průměr označilo 26 turistů, kteří zámek navštívili a 3 lidé byli s nabídkou zboţí spíše nespokojeni.



Úroveň průvodcovských služeb – zjištěná průměrná hodnota je 1,62. Více jak polovina byla s průvodcovskými sluţbami spokojena (102). Spíše spokojeno bylo 74 respondentů, průměrně spokojeno 22 dotazovaných turistů a 2 osoby uvedly, ţe jsou se sluţbami spokojeni spíše.



Výška vstupného – průměrná hodnota činí 1,99. Velmi spokojeno s výškou vstupného bylo pouze 47 dotazovaných. Velká část (111 respondentů) byla se vstupným spokojena spíše a průměrně bylo spokojeno 37 návštěvníků zámku. Zbylá část uvedla, ţe byla spíše nespokojena s cenou za vstupné.



Možnost výběru z více prohlídkových tras – tato otázka byla hodnocena nejhůře. Průměrná hodnota je 3,38. Příčinou tak vysokého hodnocení je fakt, ţe zámek nenabízí moţnost výběru z více prohlídkových tras. Převáţná většina respondentů (88) uváděla průměrné hodnocení. Spíše nespokojeno bylo 60 turistů a velmi nespokojeno 26 dotazovaných návštěvníků zámku. Vyskytovala se zde i moţnost spíše spokojen s počtem 16 respondentů. Pouze 10 respondentů bylo z moţností výběru z více prohlídkových tras velmi spokojeno.



Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu – průměrná hodnota je 1,53. Velmi spokojena byla více jak polovina návštěvníků zámku (108). 80 respondentů uvedlo, ţe bylo spokojeno spíše. Průměrné bylo spokojeno turistů a pouze jeden návštěvník byl spíše nespokojen.



Celkový dojem z atraktivity objektu – zjištěné průměrné hodnocení 1,22 představuje nejlepší hodnocení turistů. Převáţná většina respondentů uvedla, ţe je s celkovou atraktivitou objektu velmi spokojena (163). Spíše spokojeno bylo 31 respondentů. Průměrnou známku uvedlo 5 respondentů a pouze jeden člověk byl s atraktivitou objektu spíše nespokojen. 50



Celková spokojenost s úrovní služeb – průměrné hodnocení 1,52 patří mezi druhé nejlepší hodnocení turistů. S celkovou úrovní sluţeb je velmi spokojeno 107 návštěvníků. 84 uvedlo, ţe je spokojeno spíše. Průměrně bylo spokojeno celkem 7 respondentů a pouze 2 osoby uvedly moţnost spíše nespokojen.

Graf 25 ukazuje průměrné hodnocení kvality a úrovně poskytovaných sluţeb. Pro zajímavost je zde srovnání průměrné spokojenosti zahraničních a domácích turistů. Graf 25 Průměrné hodnocení kvality služeb

16. Doporučil byste svým přátelům a známých návštěvu tohoto objektu? Otázka č. 16 měla zjistit, zdali by respondenti doporučili zámek známých nebo přátelům. Na tuto otázku bylo pět moţných škálových odpovědí. Určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne a určitě ne. V grafu 26 jsou zobrazeny pouze ty odpovědi, které uváděli návštěvníci zámku. 109 respondentů uvedlo, ţe by zámek doporučilo známým určitě. Nemalá část turistů (82) by zámek doporučilo spíše a pouze 9 návštěvníků nemělo na tuto otázku názor a označilo moţnost nevím.

51

Graf 26 Doporučení zámku přátelům a známým

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? Otázka č. 17 měla zjistit, trvalé bydliště respondentů. Většina dotazovaných byla ochotna své bydliště uvést, i kdyţ nebyla povinnost odpovídat. Někteří uvedli pouze část státu nebo kraj, ale většina dotazovaných uváděla konkrecí města a obce. Pro závěrečné vyhodnocení jsem bydliště respondentů rozdělila na tuzemské a zahraniční respondenty. Graf 27 vymezuje trvalé bydliště tuzemských respondentů podle krajů. Z grafu lze vyčíst, ţe turisté pocházeli z celé České republiky. Není zde zastoupen pouze Plzeňský kraj. Nejvíce návštěvníků pocházelo z Pardubického kraje, coţ je dle mého názoru logické, protoţe obec Nové Hrady se v tomto kraji nachází. Z kraje pocházelo celkem 56 z celkových 178 dotazovaných tuzemských turistů. Necelých 50 km od Pardubického kraje se nachází kraj Vysočina a odtud pocházelo 42 turistů. Z Jihomoravského kraje pocházelo 31 respondentů a objevila se zde i velká část obyvatel Prahy a okolí. Celkem 20 turistů. Zbylé kraje zde mají malé zastoupení.

52

Graf 27 Bydliště respondentů dle krajů

Graf 28 vymezuje podíl zahraničních a domácích turistů. Jak jiţ bylo řečeno dříve, zámek navštívilo 178 tuzemských a 22 zahraničních turistů. Celkem 10 turistů pocházelo ze Slovenské republiky, 5 z Velké Británie, 3 z Německa, 2 ze Švýcarska a 2 z Rakouska. Graf 28 Podíl domácích a zahraničních turistů

18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Graf 29 vymezuje vzdálenosti domácích a zahraničních turistů z místa trvalého bydliště na zámek. V předchozím grafu 27 vidíme, ţe nejvíce návštěvníků pochází z Pardubického kraje a tomu také odpovídá vzdálenost 11 aţ 50 km v grafu 29. Tuto vzdálenost uvedlo 63 respondentů. Druhou nejčastěji uváděnou vzdáleností bylo 51 aţ 100 km. Tuto vzdálenost muselo podstoupit celkem 57 dotazovaných turistů. 101 aţ 200 km ujelo celkem 44 osob a u 7 lidí byla vzdálenost k objektu 201 aţ 40 km. Vysoké hodnoty v grafu naznačují vzdálenost zahraničních turistů.

53

Pro výpočet průměrné vzdálenosti z místa trvalého bydliště turistů na zámek je brána v úvahu střední hodnota z kaţdého intervalu km, která se vynásobí procentuální hodnotou v daném intervalu. Průměrná vzdálenost je tedy 148 km. Graf 29 Vzdálenost k objektu

19. Údaje o vás V této končené fázi dotazníkového šetření byly respondentům pokládány sociální otázky. Cílem bylo zjistit typického návštěvníka zámku Nové Hrady. Z grafu 30 byly převzaty tyto informace: 

pohlaví – dotazníky vyplnilo 90 muţů a 110 ţen.



věk – dotazník byl vyplněn 7 osobami do 17 let. 29 respondentů se zařadilo do věkové kategorie 18 – 25 let. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili turisté ve věku 26 – 35 let. Věková kategorie 36 – 45 let byla podle průzkumu nejpočetnější. 21 osob uvedlo, ţe se nachází ve věku 46 – 55 a zbytek respondentů se zařadil do rozmezí 56 let a víc.



vzdělání – nejvíce respondentů (111) uvádělo, ţe dosáhlo středoškolské vzdělání.

Zajímavostí

bylo,

ţe

zámek

navštívilo

velké

mnoţství

vysokoškolsky vzdělaných osob. Celkem 62 turistů. S těmito lidmi se při vyplňování dotazníků spolupracovalo nejlépe. 27 respondentů uvedlo základní vzdělání. 

zaměstnání – podle grafu 27 nejvíce osob, které navštívili objekt, pracuje v soukromém sektoru. Takto to uvedlo celkem 56 respondentů. Ve veřejném sektoru pracuje 51 dotazovaných turistů. 54

Podnikáním se ţiví 38

respondentů. 21 osob v dotazníku uvedlo, ţe stále studují. 17 osob vybralo moţnost důchodce a 9 uvedlo, ţe jsou bez práce. Nejmenší skupinu tvořili osoby v domácnosti či na mateřské dovolené. 

počet obyvatel – nejvíce respondentů (72) bydlí v obci či městě s počtem obyvatel 10 – 50 tisíc. 39 osob uvedlo, ţe jejich trvalé bydliště má počet obyvatel do 3 tisíc. 35 respondentů uvedlo město či obec v rozsahu 3 – 10 tisíc obyvatel. 13 dotazovaných bydlí ve městě s 50 – 100 tisíc obyvateli. Zbylá část turistů pochází z měst nad 100 tisíc obyvatel. Graf 30 Osobní údaje respondentů

Legenda Pohlaví Věk Vzdělání Zaměstnání Počet obyvatel

Muž

Žena

do 17 let

18 - 25

26 - 35

základní/vyučen

střední

vysokoškolské

zaměstnanec veřejné služby

zaměstnance soukromý sektor

podnikatel/ živnostník

do 3 tis.

3-10 tis.

10-50 tis.

36 - 45

46 - 55

56 a víc

v domácnosti/ důchodce nezaměstnaný student mateřská 100-1 50-100 tis nad 1 mil. mil.

Z marketingového výzkumu vyplývá, ţe typický profil návštěvníka zámku Nové Hrady, tvoří ţena ve věku 36 – 45 let se středoškolským vzděláním, zaměstnaná v soukromém sektoru, bydlící v České republice v obci s 10 – 50 tisíci obyvateli.

55

4 Atraktivita zámku [34] Součástí této bakalářské práce je kapitola, věnována atraktivitě zámku. Tato zkoumaná hodnota je důleţitá pro porovnání atraktivity jiných kulturních objektů. Pro výpočet atraktivity zámku bylo nutné pouţít statistické informace získané z marketingového výzkumu a pouţít téţ informace získané od památkového objektu. Atraktivita kulturního objektu můţe být definována jako kombinace subjektivní důleţitosti přínosu pro návštěvníka a schopnosti objektu ovlivnit vnímání této důleţitosti návštěvníkem. Je tvořena základní a přidanou hodnotou. Základní hodnotu v tomto případě tvoří kulturní objekt a přidanou hodnotu tvoří materiálně-technická základna a další dodatkové sluţby, které mohou ovlivnit vnímání návštěvníka. Atraktivita můţe být také ovlivněna předchozí zkušeností návštěvníka kulturního objektu, porovnáním jiných kulturních objektů nebo zkušeností předchozích generací. Vzorec pro výpočet atraktivity zámku: ATD = f*n*f/100 ATD = Atraktivita turistické destinace (pro účely bakalářské práce atraktivita zámku) d = průměrná vzdálenost z místa trvalého bydliště na zámek n = průměrný počet turistů a návštěvníků za den v daném objektu f = průměrný počet návštěv na zámku Výpočet atraktivity zámku Nové Hrady: ATD = 148*26*1,95/1000 = 7,5036

8

d = 148 km (průměrná vzdálenost všech turistů a návštěvníků z místa trvalého bydliště na zámek bez rozdílů zahraničních či tuzemských turistů) 

viz kapitola 3.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu mezi respondenty zámku Nové Hady, str. 54

n = 26 osob/den 

viz kapitola 3.2.1 Statistická data návštěvnosti zámku Nové Hrady, str. 33

56

f = 1,95 

viz kapitola 3.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu mezi respondenty zámku Nové Hrady, str. 38

57

5 SWOT analýza SWOT analýza se skládá z hodnocení současného stavu zkoumaného objektu (vnitřní prostředí) a současné situace vnějšího prostředí. Vnitřní prostředí představuje silné a slabé stránky objektu a vnější prostředí příleţitosti a hrozby. SWOT analýza soukromého zámku Nové Hrady byla vytvořena na základě marketingového výzkumu, dále ze získaných postřehů návštěvníků, ale i z vlastních postřehů, které jsem získala během provádění dotazníkového šetření. Na základě SWOT analýzy bude moţné navrhnout určité kroky pro zlepšení současné situace zámku Nové Hrady. Silné stránky 

velké mnoţství zábavních zařízení (atraktivity v zámeckém areálu)



moţnost stravování v areálu zámku (zámecká kavárna, vinárna, restaurace)



parkoviště před areálem zámku



bezbariérový přístup



poskytování prostor pro školení či slavnostní obřady



rezervace míst na prohlídce



platba kartou



udrţovaný areál zámku



dobrá úroveň poskytovaných sluţeb



dobrá úroveň průvodcovských sluţeb

Slabé stránky 

nemoţnost výběru z více prohlídkových tras



nízký sortiment zboţí v pokladně



nezpoplatněný vstup do areálu objektu



vysoké vstupné



nedostatečná propagace kulturního objektu



absence ubytovacích kapacit v obci Nové Hrady



špatná geografická poloha objektu



krátká historie zámku 58



nízká návštěvnost zámku (průměrný počet návštěvníků v sezóně 26 oso/den)

Příležitosti 

moţnost celodenního vyuţití volného času



velké mnoţství cyklostezek i pěších stezek v okolí (přilákání turistů)



zapojení do projektu financovaný Evropskou Unií „Od maštalí do podhradí aneb soutěţ s rytířem Toulovcem a Tasem“



zámek Nové Hrady je sídlem nadace Open Door pro ČR (zajišťuje středoškolské studijní pobyty mezi Českou republikou, USA a Japonskem)

Hrozby 

konkurence v podobě zámku Litomyšl



není členem asociace majitelů hradů a zámků



rostoucí hrozba terorismu



rostoucí hrozba infekčních nemocí



rostoucí nezaměstnanost



rostoucí ceny pohonných hmot



nemoţnost získání finanční podpory od Národního památkového ústavu



kvalita infrastruktury



nedostatečné kulturní vyţití v obci Nové Hrady



nedostatečné ubytovací kapacity v obci Nové Hrady

59

6 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Tyto návrhy byly vypracovány na základě slabých stránek SWOT analýzy, na základě vlastních zkušeností, které byly vypozorovány při provádění dotazníkového šetření i při zpracování bakalářské práce, dále na základě vyhodnocování marketingového výzkum a v neposlední řadě na základě stíţností a připomínek respondentů. Tyto návrhy jsou pouze doporučující. Manţelé Kučerovi mají jistě propracovanou vlastní strategii a vizi, kterou se zámek má ubírat. Prvním moţným návrhem na zlepšení by bylo zaţádání o členství v Asociaci majitelů zámků a hradů. Hlavním cílem této asociace je záchrana hradů, zámků, panských sídel a jiných historických památek v České republice, které jsou v soukromém vlastnictví. Snahou této asociace je vytváření fóra pro její členy, kde si mohou vyměňovat zkušenosti z oblasti záchrany, oprav a údrţby hradů a zámků. Asociace se také dále snaţí získávat finanční podporu od státních a mezinárodní orgánů, které jsou zaměřeny právě na záchranu a opravu hradů, zámků či jiných historických památek. Snaţí se aktivně spolupracovat i s různými organizacemi zaměřenými na kulturu, architekturu a historii. Pro majitele Kučerovi by členství v této asociaci znamenalo určitou finanční úlevu, protoţe podle slov paní Kučerové, veškeré opravy a rekonstrukce si financují sami. Výhodou by byla i určitá prezentace na trhu a tím i moţné zvýšení počtu návštěvníků. Před začátkem tvorby bakalářské práce jsem zjistila, ţe mnoho lidí v mém okolí neví, kde se zámek nachází. Příčinou je špatná propagace zámku. Při cestě na zámek nejsou nikde vidět turistické značky, které by potencionálního návštěvníka k zámku navedly. Internetové stránky jsou nepřehledné. Při hledání na internetu velmi malá nabídka od cestovních kanceláří a agentur. Návrhem tedy je dostat zámek do podvědomí turistů zlepšením propagace. Ročně zámek navštíví velké procento turistů, ale expozici si prohlédne pouze třetina těchto návštěvníků. Moţným řešení je zavedení vstupního poplatku do areálu zámku, jako tomu je na hradě Pernštejn, kde se vybírá za vstup do areálu 10 Kč. Zavedení tohoto poplatku by majitelům finančně pomohl.

60

Velkým problémem se ukázala absence ubytovacích kapacit. V obci se nachází pouze penzion Holland. Mělo by se začít uvaţovat o výstavbě i hotelu, jelikoţ skladba klientely se mění a mění se tak i jejich nároky na pohodlí a kvalitu poskytovaných ubytovacích sluţeb. Pro mladé lidi chybí i dostatečné mnoţství kempů v mikroregionu.

61

7 Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na soukromý zámek Nové Hrady. Specifikuje ho jako kulturně-historickou památku cestovního ruchu. Hlavním cílem práce bylo určit typický profil návštěvníka tohoto historického objektu a vytvořit vlastní návrh na zlepšení kvality poskytovaných sluţeb a tím zvýšit spokojenost návštěvníků. Pro určení těchto cílů byl pouţit sekundární a primární marketingový výzkum. Sekundární výzkum spočíval ve vyhodnocení dat získaných od správy zámeckého objektu a primární výzkum byl prováděný na základě dotazníkového šetření. Všechna zjištěná a uváděná data jsou aktuální pro sezónu 2009 a byla zpracována do přehledných tabulek a grafů uvedených v kapitole 3.1.1 a 3.2.2. Průzkum byl prováděn ve třech částech. V první části byl prováděn v měsíci dubnu a květnu. V tomto období bylo dotázáno celkem 40 respondentů. Druhá část výzkumu probíhala v červnu a červenci, tedy v hlavní turistické sezóně. Celkem bylo tázáno 80 návštěvníků. Poslední třetí část výzkumu se uskutečnila v srpnu a září, tedy v měsících kdy byl zámek také hojně navštěvován turisty. Celkem byl dotazník vyplněn 80 respondenty. Náhodně bylo tedy vybráno 200 respondentů, kteří podle předem sestaveného dotazníku odpovídali na 19 otázek a hodnotili kvalitu a úroveň sluţeb poskytovaných na zámku. Dotazování byli pouze ti návštěvníci zámku, kteří se zúčastnili prohlídky zámecké expozice. Pro účely marketingového výzkumu byly pouţity tři typy dotazníků (česká, anglická a německá jazyková verze). Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 178 tuzemských a 22 zahraničních turistů. Na základě vyhodnocení primárního marketingového výzkumu mohl být formulován typický profil návštěvníka zámku Nové Hrady. Tvoří ho ţena ve věku 36 – 45 let se středoškolským vzděláním, zaměstnaná v soukromém sektoru, bydlící v České republice v obci s 10 – 50 tisíci obyvateli, která je vzdálená zámku 11 – 50 km. Tato nejtypičtější osoba přijela do oblasti v létě na jednodenní výlet bez přenocování. V průměru zde strávila 4,4 hod. a z toho vyplívá, ţe nevyuţila ţádné ubytovací zařízení. Cestu podnikla individuálně se svojí rodinou a zámek navštívila teprve poprvé. Výlet na zámek plánovala dopředu a pro návštěvu se rozhodla na základě vlastních zkušeností. Hlavní prioritou pro návštěvu mikroregionu Litomyšlsko pro ni byla příroda. Lákadlem byla krajina a lesy, čisté ţivotní prostřední, ale i kulturní a historické památky, rekreační sport a turistika. Kromě zámku Nové Hrady navštívila ještě První české muzeum 62

cyklistiky, které se nachází přímo v areálu. Tato osoba uvedla, ţe návštěvu tohoto památkového objektu by určitě doporučila příbuzným či známým. Z výzkumu dále vyplynulo, ţe nejtypičtějším pouţitým dopravním prostředek byl automobil. Sekundární marketingový výzkum poskytuje přehled návštěvnosti zámku Nové Hrady v sezóně 2008 a 2009. Návštěvníky rozděluje dle druhu zakoupených vstupenek. Na základě statistických dat návštěvnosti získaných od majitelů zámku, mohl být vypočítán průměrný denní počet návštěvníků. Tato veličina byla pouţita při výpočtu atraktivity historického objektu v kapitole 4. Výsledné číslo můţe slouţit pro srovnání atraktivity s jinými kulturně-historickými památkami. Na základě vyhodnocení primárního marketingového výzkumu, vlastních zkušeností a připomínek návštěvníků zámku, byla sestavena SWOT analýza, která definuje silné a slabé stránky zámku a také příleţitosti a hrozby plynoucí s vnějšího prostřední. Díky určení slabých stránek a hrozeb mohly být sepsány návrhy na zvýšení návštěvnosti a spokojenosti potencionálních turistů. Tyto návrhy jsou podrobněji popsány v kapitole 6. Mohu jen uvést, ţe velkým finančním přínosem pro majitele zámku by mohlo být zpoplatnění vstupu do zámeckého areálu či zaţádání o členství v asociaci majitelů hradů a zámků. Závěrem bakalářské práce bych chtěla vzdát velkou poklonu majitelům Kučerovým, kteří vlastními silami i finančními prostředky zachovávají a udrţují tuto historickou památku budoucím generacím.

63

Soupis bibliografických citací [1] Mikroregion Litomyšlsko [online]. 2003 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW: <www.litomyslsko.cz>. [2] FALTYSOVÁ H., BÁRTA F.: Pardubicko. Chráněná území ČR IV., Praha, Agentura ochrany přírody a krajinyČR a EkoCentrum Brno, 2002, ISBN 80-86064-44-1 [3] Zámek Litomyšl [online]. 2008, poslední aktualizace 4. května 2010 [cit. 2010-0315]. Historie zámku Litomyšl. Dostupné z WWW: <www.zamek-litomysl.cz>. [4] Zámek Litomyšl [online]. 2000 [cit. 2010-03-15]. Zámecké divadélko. Dostupné z WWW: <www.litomysl.cz/zamek> [5] Město Litomyšl [online]. 2001-2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: <www.litomysl.cz>. [6] Propagační a informační materiál Muzea mikroregionu Litomyšlsko. [7] Smetanův dům v Litomyšli [online]. 2000 [cit. 2010-02-12]. Historie. Dostupné z WWW: <www.litomysl.cz/sd/index.html>. [8] Klub oživení historie/Muzeum vesnice [online]. 2006 [cit. 2010-03-09]. Expozice. Dostupné z WWW: <www.klub-historie.dolniujezd.cz>. [9] Sdružení obcí Toulovcovy maštale [online]. 2005, poslední aktualizace 28. dubna 2010

[cit.

2009-04-27].

Přírodní

rezervace

maštale.

Dostupné

z

WWW:

<www.mastale.cz>. [10] FREJOVÁ K., HOMOLOVÁ M., KOVAŘÍK P., KRCH G., PLCH L., ŠUST P.:

Výlety. Po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska, Praha, NLN s.r.o., 2002, ISBN 80-7106-535-8 [11] Propagační a informační leták Rozhledny v mikroregionu [12] Propagační a informační leták Kam v mikroregionu [13] Propagační a informační leták Na kole mikroregionem [14] Propagační a informační leták Pěšky mikroregionem

64

[15] Od maštalí do podhradí aneb soutěž s rytíři Toulovcem a Tasem [online]. 2007 [cit. 2010-03-21]. Soutěţ. Dostupné z WWW: <www.toulovec-tas.cz>. [16] Obec Poříčí u Litomyšle [online]. 2008, poslední aktualizace 16. února 2010 [cit. 2010-02-19]. Informační centrum obce Poříčí u Litomyšle. Dostupné z WWW: . [17] Propagační a informační leták Litomyšl a okolí - ubytování [18] ORIEŠKA J.: Technika sluţeb cestovního ruchu, 1. vyd. Praha, Idea Servis, 1999, ISBN 80-85970-27-9 [19] Union of International Associations [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Press release Annual International Meetings Statistics Report. Dostupné z WWW: <www.uia.be>. [20] Propagační a informační leták Litomyšl město kongresové turistiky [21] Czechtourism [online]. 2005 - 2010 [cit. 2010-04-10]. Kongresová turistika. Dostupné z WWW: <www.czechtourism.cz>. Konec formuláře [22] DAVID P., SOUKUP V.: 888 hradů, zámků a tvrzí, 1. vyd. Praha, Kartografie Praha, a.s., 2002, ISBN 80-7011-709-5 [23] VLČEK P.: Encyklopedie českých zámků, 1. vyd. Praha, LIBRI, 1994, ISBN 80901579-2-0 [24] MUCHKA I., PETŘÍČEK V.: Východní Čechy. Historie, krajina, umělecké památky, 1. vyd. Praha, Panorama, 1990, ISBN 80-7038-038-1 [25] DAVID P., SOUKUP V.: Za strašidly na hrady a zámky 2, 1. vyd. Praha, Euromedia Group, k.s. – Ikar, 2007, ISBN 978-80-249-0908-0 [26] Zámek Nové Hrady [online]. 2008, poslední aktualizace 29. března 2008 [cit. 200904-28]. Dostupné z WWW: <nove-hrady.cz>. [27] ŘEHÁČEK, Jan. Zámek Nové Hrady - rokokový unikát. Vlastivědné listy Pardubického kraje [online]. 17. 01. 2008, č. 5, [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: <www.kraj.iipardubice.cz>.

65

[28] Ţivot na velmi dobré adrese. Hospodářské noviny [online]. 19. 12. 2008, [cit. 201005-06]. Dostupný z WWW: . [29] Průvodcovský text zámku Nové Hrady [30] První české muzeum cyklistiky [online]. 2008, poslední aktualizace 30. března 2010 [cit. 2010-04-05]. Hlavní strana. Dostupné z WWW: <www.muzeumcyklistiky.cz>. [31] ŘEHÁČEK, Jan. Navštivte první české muzeum cyklistiky. Vlastivědné listy Pardubického kraje [online]. 17. 01. 2008, č. 5, [cit. 2010-04-21]. Dostupný z WWW: <www.kraj.iipardubice.cz>. [32] Městská knihovna Skuteč [online]. 2006-2009 [cit. 2010-04-21]. Kamenný Betlém a kříţová cesta v Nových Hradech. Dostupné z WWW: . [33] InfoČesko [online]. 2002-2010 [cit. 2010-04-13]. Zámek Nové Hrady u Litomyšle. Dostupné z WWW: . [34] VANÍČEK, Jiří. Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace. Praha: 2006. ISSN 11.

66

Seznam ilustrací a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 Mikroregion Litomyšlsko ...........................................................................13 Obrázek 2 Smetanův dům ............................................................................................ 15 Obrázek 3 Portmoneum ............................................................................................... 15 Obrázek 4 Skalní útvar Velryba ................................................................................... 17 Obrázek 5 Mapa hry "Od maštalí do podhradí" ............................................................ 20 Obrázek 6 Současná podoba zámku ............................................................................. 24 Obrázek 7 Zámek před rekonstrukcí ............................................................................ 26 Obrázek 8 Hlavní sál ................................................................................................... 27 Obrázek 9 Zeleninová zahrada ..................................................................................... 28 Obrázek 10 Expozice muzea cyklistiky ....................................................................... 29 Seznam grafů Graf 1 Podíl kongresového CR .................................................................................... 22 Graf 2 Návštěvnost v sezóně 2008 a 2009.................................................................... 34 Graf 3Podíl návštěvníků dle druhu vstupného 2008 ..................................................... 34 Graf 4 Podíl návštěvníků dle druhu vstupného 2009 .................................................... 35 Graf 5 Srovnání výnosů 2008 a 2009 ...........................................................................35 Graf 6 Důvod návštěvnosti regionu ............................................................................. 38 Graf 7 Periodicita návštěvnosti zámku ......................................................................... 39 Graf 8 Způsob organizace cesty ................................................................................... 39 Graf 9 Období návštěvnosti regionu ............................................................................ 40 Graf 12 Pobyt zahraničních turistů v ČR......................................................................41 Graf 10 Délka pobytu v regionu I. ............................................................................... 41 Graf 11 Délka pobytu v regionu II. .............................................................................. 41 Graf 13 Podíl zahraničních turistů v ČR ......................................................................42 Graf 14 Lokalita ubytovaných turistů ..........................................................................42 Graf 15 Motivace k návštěvě zámku ............................................................................ 43 Graf 16 Rozhodnutí k návštěvě zámku ........................................................................ 44 Graf 17 Jiné navštívené atraktivity v regionu ............................................................... 45 Graf 18 Navštívené atraktivity v regionu ..................................................................... 45

67

Graf 19 Typ ubytovacího zařízení................................................................................ 46 Graf 20 Priority při výběru regionu I ...........................................................................46 Graf 21 Priority při výběru regionu II. ......................................................................... 47 Graf 22 S kým je cesta uskutečňována ......................................................................... 47 Graf 23 Pouţitý dopravní prostředek ...........................................................................48 Graf 24 Hodnocení kvality sluţeb................................................................................ 49 Graf 25 Průměrné hodnocení kvality sluţeb................................................................. 51 Graf 26 Doporučení zámku přátelům a známým .......................................................... 52 Graf 27 Bydliště respondentů dle krajů ........................................................................ 53 Graf 28 Podíl domácích a zahraničních turistů ............................................................. 53 Graf 29 Vzdálenost k objektu ...................................................................................... 54 Graf 30 Osobní údaje respondentů ............................................................................... 55

Přílohy A: DOTAZNÍK (Český dotazník) B: Q U E S T I O N A I R E (Anglický dotazník) C: UMFRAGE (Německý dotazník)

68

Příloha A 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? návštěva příbuzných, dovolená, odpočinek výlet známých pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně 2. Jak často navštěvujete tento hrad (zámek)? poprvé podruhé potřetí

jiné důvody………

jiţ vícekrát

3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) individuálně prostřednictvím CK nebo jsem na sluţební cestě skupinový zájezd CA 4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto v tomto v Praze na více nikde jinde……………………….. místě regionu místech 8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu (zámku)? reference o informace od CK n.CA tištěné informace známých turistické informační rozhlas, televize internet centrum 9. Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu)

vlastní zkušenost jiný……………. jinak :

pro návštěvu jsem se rozhodl aţ po příjezdu do tohoto regionu (místa) 10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil? (doplní se individuálně pro každý hrad nebo zámek) Toulovcovy maštale Zámek Litomyšl Rozhledny jiné ………… Regionální muzeum Muzeum cyklistiky Muzeum dýmek 11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa

jinak …………

penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) čisté ţivotní klidné prostředí bez vodní plochy a příroda lesy, krajina prostředí hluku toky historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 13. S kým cestujete? s kamarády/se se skupinou/se sám/sama s rodinou známými zájezdem jinak…………………………………………………….. 14. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa)

69

automobil

motocykl

kolo

vlak

autobus

pěšky nebo jinak…………….

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky 1 2 3 4 5 (značení ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně 1 2 3 4 5 objektu Nabídka zboţí v prodejně 1 2 3 4 5 Úroveň průvodcovských sluţeb 1 2 3 4 5 Výška vstupného 1 2 3 4 5 Moţnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 Místo pro odpočinek, čekací doba na 1 2 3 4 5 návštěvu Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 Celková spokojenost s úrovní sluţeb 1 2 3 4 5 16. Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím

určitě ne

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 aţ 1600 km 1601 aţ 2000 km

2001 aţ 3000 km

19. Údaje o Vás: pohlaví muţ

ţena

3001 aţ 5000 km

5001 a více

ČR Slovensko Německo…. Rakousko Holandsko Jiný do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 nad 1 mil počet obyvatel mil bydliště do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec soukromý podnikatel /ţivnostník zaměstnání zaměstnanec veřejné sluţby sektor v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student stát, ve kterém máte bydliště

Místo:

Tazatel:

70

Datum:

Příloha B 1. What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing

business trip

health stay, treatment, spa

2. How many times have you visited this castle (chateau)? once twice three times 3. How is your trip organised? (you can tick two answers) individually by travel office or I’m on a business trip agency 4. Which season do you usually visit this region in? spring summer autumn

other reasons………

more times collective tour

winter

5. How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… 6. How long are you going to stay in the Czech Republic this time (only for foreigners)? how many hours (no overnight stay)….……..

how many days ……………

7. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this in this region in in more nowhere somewhere place Prague places else……………….. 8. What has motivated you to visit this castle (chateau)? references from information from travel printed information friends office or agency tourist information radio, TV Internet centre 9. When did you decide on the visit of this castle (chateau)? I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region.

my own experience other……………. otherwise:

10. What else are you going to visit or have you visited in this region? (to be supplemented individually for each castle or chateau) Toulovcovy maštale Litomyšl castle Observatories other ………… Regional Museum Bikes Museum Pipes Museum 11. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? private cottage, weekend otherwise ………… hotel accommodation house boarding house camping site at friends’/relatives’ 12. What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) clean quiet environment no forests, water reservoirs, nature environment noise landscape rivers historical towns and well-equipped tourist cultural events and culture monuments facilities entertainment sport, performance sport recreation sport, tourism active recreation activity other work reasons private reasons other…………………………… 13. Who are you travelling with? with friends/acquaintances another way………………………………………………….. on my own

with family

71

with a group/tour

14. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) on foot or another car motorcycle bicycle train bus way……………. 15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) evaluation best average worst I don’t know I don’t 1 2 3 4 5 know I don’t 1 2 3 4 5 know Level of guide services I don’t 1 2 3 4 5 know Entrance fee height I don’t 1 2 3 4 5 know Possible choice from more sightseeing routes I don’t 1 2 3 4 5 know Place to rest, waiting time for the visit I don’t 1 2 3 4 5 know General impression from the object’s eyeI don’t 1 2 3 4 5 appeal know General satisfaction with the level of services I don’t 1 2 3 4 5 know 16. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not Clarity of information for visitors (marking etc.) Approach and helpfulness of cash desk staff in the object Offer of goods in the shop

1

2

3

4

5

17. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)? ……………………………………………………………………………………………… 18. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more 19. Your personal details: Male female sex The state where you have a residence Less than Population in your 3,000 residence up to 17 Age Education occupation

Place:

CR Austria 3-10 10-50 thousand thousand 18-25 26-35

Slovakia Germany Holland Other……… 50-100 100,000 over 1 thousand 1 million million 36-45 46-55 56 and more primary/vocational secondary college/university public administration private sector employee entrepreneur/businessman employee housewife/maternity pensioner unemployed leave student Enquirer:

72

Date:

Příloha C 1. Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region? Besuch der Verwandten, Urlaub, Ruhe Ausflug Bakannten ich fahre nur Gesundheitsaufenthalt, Dienstreise durch Heilung, Bad 2. Wie oft besuchen Sie diese Burg (dieses Schloss)? zum erstenmal zum zweitenmal zum drittenmal

andere Gründe………

schon mehrmals

3. Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) Individuell mit Reisebüro oder Dienstreise Gruppenausflug Reiseagentur 4. In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst 5. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? wieviel Stunden (ohne Übernachtung) ……...

Winter

wieviel Tage………………..

6. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? wieviel Stunden (ohneÜbernachtung).…….. wieviel Tage……………….. 7. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und in dieser in an mehreren nirgendwo anders………… Stelle Region Prag Stellen 8. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension

Camp

Hütte bei Bekannten, Verwandten

9. Wie sind Sie zum Besuch des Schlosses (der Burg) motiviert? Referenzen von den Infos von Reisebüro Presseinfos Bekannten (Agentur) Touristisches Radio, Fernsehen Internet Infozentrum

anders…………

Eigene Erfahrung anders………… ….

10. Wann haben Sie sich für den Besuch des Schlosses (der Burg) entschieden? ich habe es noch vorher geplant anders: ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden 11. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? anders………… Naturschutzgebiet

Schloss in Litomyšl Toulovcovy Maštale Regionalmuseum Radsportmuseum

Aussichtstürme

Pfeifenmuseum

73

12. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) schöne Umwelt Wälder, Natur saubere Umwelt Wasserflächen ohne Lärm Landschaft historische Städte und gut ausgestattete Kultur Sehenswürdigkeiten Einrichtungen für Touristen Kulturveranstaltungen Sport, Erholungssport, Leistungssport Aktiver Urlaub Bewegung Touristik Andere Arbeitsgründe Privatgründe andere…………………………… 13. Mit wem reisen Sie? mit Kameraden, Bekannten andere…………………………………………………….. Allein

mit Familie

mit der Gruppe

14. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) zu Fuss oder Auto Motorrad Fahrrad Zug Buss anders……………. 15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? ( 1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) Bewertung die die beste Durchschnitt schlechteste Bewertung Bewertung Die Verständlichkeit der ich Infos für Besucher 1 2 3 4 5 weiss (Schilderung….) nicht Die Einstellung der ich Bedienung in der Kasse des 1 2 3 4 5 weiss Objekts nicht Angebot der Waren im ich Geschäft 1 2 3 4 5 weiss nicht Niveau der Begleiterdienstleistungen

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

2

3

4

5

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Die Höhe von Eintrittsgeld Möglichkeit der Auswahl aus mehreren 1 Besichtigungstrassen Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch 1 Gesamter Eindruck aus der Atraktivität des Objektes Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau der Dienstleistungen

ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht

16. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja

eher ja

ich weiss nicht

74

eher nicht

sicher nicht

17. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…) ………………………………………………………………………………………… 18. Schätzen Sie die Entferung aus Ihrem Wohnort Bis 10 Km 11 bis 50 Km 51 bis 100 Km 101 bis 200 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 801 bis 1200 Km 1201 bis 1600 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 3001 bis 5000 Km 5001 und mehr Km 19. Angaben von Ihnen: Mann Geschlecht

Frau

Die Tschechische Die Slowakei Die BRD Republik Österreich Holland anders… Bis 3-10 000 10-50 50-100 100- 1 über 1 Zahl der Einwohner Ihres 3000 000 000 Ml Ml Wohnortes bis 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 und Alter mehr Grundschule Mittelschule Hochschule Ausbildung Staatssngestellter Angestellter im Unternehmer Beru privaten Sektor Mutterschaftsurlaub Rentner Der Arbeitslose Stadt, wo Sie wohnen

Ort:

Name:

75

Datum: