Průvodce "Nové Hrady"

Průvodce "Nové Hrady"

Novohradské hory Pohoří

GPS poloha: 48°41'17.38"N 14°40'28.83"E

Novohradské hory se rozprostírají při státní hranici České republiky s Rakouskem na ploše 162 km čtverečních. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamencem (1. 072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1. 000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1. 040 m) a Vysoká (1.034 m). Novohradské hory jsou cenným přírodním územím se značnou koncentrací přírodních zajímavostí (Terčino údolí, Žofínský prales, Hojná voda, ... ) a současně jsou i oblastí, která byla dosud málo zasažená činností člověka. Proto zde byl v roce 2000 vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Jedná se o území, ve kterém byl do nedávné doby velmi omezen pohyb návštěvníků, protože většina ležela v tzv. hraničním pásmu, do něhož neměli turisté povolený vstup. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesních porostů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a začala se pozvolna budovat infrastruktura. Budoucí CHKO Novohradské hory by se měla rozkládat v jihovýchodním cípu jižních Čech a zasahovat do okresů České Budějovice a Český Krumlov. Toto území je z více než 75% pokryto rozsáhlými lesními porosty, v nichž na řadě míst jsou určující dřevinou jehličnany, jinde jsou lesy smíšené či listnaté. Hranici připravované CHKO tvoří spojnice Nové Hrady Žumberk - Rychnov nad Malší - Benešov nad Černou - Malonty. Odtud pokračuje přímo na jih ke státní hranici s Rakouskem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novohradske-hory

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Nové Hrady" Cuknštejn Zřícenina

GPS poloha: 48°46'24.45"N 14°45'7.10"E

Tvrz Cuknštejn stojí nad říčkou Stropnicí jihozápadně od Nových Hradů na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Cuknštejn je ojediněle dochovaným a vzácným příkladem vladyckého sídla z pozdního středověku. Tvrz je typem opevněného obytného a hospodářského sídla, obklopeného zděným příkopem. Čtvercový dvůr uzavírají obytné budovy se silnými zdmi z lomového kamene, na vnější straně zpevněné mohutnými opěrnými pilíři, ven otevřené jen úzkými střílnovými okénky. Průčelní dvoupatrové vstupní křídlo na východní straně má v přízemí valeně sklenutý průjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla ke tvrzi v jihozápadním rohu přistavěna dvoupatrová osmiboká věž. Celá stavba si až na menší barokní úpravy ponechala neporušený pozdně gotický ráz. Tvrz není veřejnosti přístupná. Historie Tvrz nechal vybudovat v letech 1488 ? 1491 Vilém Pouzar z Michnic, v jehož rodu zůstala až do roku 1572. Ještě v 16. století byla tvrz několikrát upravována. Poslední majitel, který tady sídlil, byl Jiří Kába z Rybňan, který však tvrz narychlo opustil v roce 1618. Opuštěnou tvrz vydrancovalo císařské vojsko a císař ji pak daroval hraběti Buquoyovi, který ji připojil ke svému novohradskému panství, jehož součástí Cuknštejn zůstal až do roku 1945. Poté sloužil jako rekreační objekt MěNV České Budějovice, pak byl v držení Jihočeského muzea. Nedostatečná údržba však způsobila jeho havarijní stav, v současné době je Cuknštejn soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cuknstejn

Červene blato CHKO

GPS poloha: 48°52'13.39"N 14°47'37.45"E

Přírodní rezervace Červené blato se rozprostírá na jihozápadním okraji CHKO Třeboňsko. Rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1953 k ochraně přirozeného rostlinného pokryvu. V roce 1973 bylo chráněné území rozšířeno z původních 39 na 331 ha. Rašeliniště bylo od roku 1774 do začátku 20. století těženo. Tehdy fungovala v nedalekém Jiříkově založena sklárna, která využívala rašelinu k topení (místo dřeva) ve sklářských pecích. Od té doby je rašeliniště protkáno sítí odvodňovacích stok, které jsou v současnosti přehrazovány, aby se zde opět držela voda a zůstala tak zachována původní tvářnost tundry a druhová skladbu rostlinstva z raně poledového období. Hojná je zde borovice blatka, značně je rozšířen rojovník bahenní. Na řadě míst roste klikva bahenní i jiné vzácné rostlinné druhy. Podrost rašeliniště tvoří především borůvka, vřes, brusinka. Průchod chráněným územím umožňují dřevěné povalové chodníky. Nejzajímavější místa přibližují návštěvníkům informační tabule zdejší Naučné stezky. Na její pětikilometrové trase je 6 zastavení s informačními panely, které návštěvníky seznamují s historií těžby rašeliny a s hlavními údaji o rašeliništi. Přístup k rezervaci je možný ze silnice Nové Hrady - Třeboň z parkoviště u osady Jiříkovo Údolí s odbočkou vpravo po zelené turistické značce k hranici rezervace (1 km) nebo po modré značce Nové Hrady - Třeboň (asi 11 km) s přechodem na zelenou u Jiříkova Údolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervene-blato

Terčino údolí Přírodní park

GPS poloha: 48°46'43.67"N 14°45'33.94"E

Chráněný park Terčino (též Terezino) údolí leží asi 1 km jihozápadně od Nových Hradů v údolí říčky Stropnice v Novohradských horách. Původně krajinářský park se rozkládá na území o rozloze okolo 140 ha. Park byl zřízen ve druhé polovině 18. století hrabětem Buquoyem. Popud k jeho založení dala hraběnka Terezie Buquoyová, jejíž jméno nese park dodnes. Koncem 18. a počátkem 19. století prošel romantickými úpravami. Kromě tuzemských zde byly vysázeny i exotické dřeviny a vznikla tehdy většina staveb sloužících k lázeňským účelům. Nejstarší je lázeňský dům z konce 18. století a Modrý dům z počátku století devatenáctého. Hlavní lázeňská budova a tzv. Švýcarský dům pocházejí z období romantismu 19. století. Dochoval se i starý hamr z konce 18. století. Malebnou scenérii údolí dotváří v západní části parku uměle vytvořený vodopád na Stropnici. Na východním okraji parku stojí na vyvýšeném místě v téměř původní podobě zřícenina gotické tvrze Cuknštejna. Terčino údolí je chráněno od roku 1949. Dnes slouží zejména rekreačním účelům. Je veřejnosti volně přístupné. Parkem prochází naučná stezka a vycházkový okruh, které seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují. Vstup do chráněného území je z Údolí pod Novými Hrady poblíž odbočky silnice k Horní Stropnici.


str. 2

Průvodce "Nové Hrady" Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tercino-udoli

Vysoká Vrchol

GPS poloha: 48°42'55.69"N 14°44'16.42"E

V blízkosti hranic s Rakouskem se jihozápadně od Nových Hradů (asi 10 km) a jižně od Hojné Vody (asi 2 km) tyčí do výšky 1.034 m vrch známý jako Vysoká. Vrcholek hory je doslova poset zajímavými skalními útvary. Vedle samostatných skalních útvarů jsou na svazích i balvanové proudy vzniklé mrazovým zvětráváním. Celý masiv tohoto třetího nejvyššího vrchu Novohradských hor je tvořen hrubozrnnou kvalitní žulou. U úpatí Vysoké leží v těsném sousedství státní hranice prales Hojná Voda. Tento původní jedlobukový porost je chráněn současně s nedalekým Žofínským pralesem již od roku 1838, kdy byly vyhlášeny přírodními rezervacemi. Představují tak zřejmě nejstarší chráněná území tohoto typu v Evropě. Rezervace nejsou veřejnosti přístupné. Přístup k vrcholku je možný po okruhu červené značky, která návštěvníka provede od Hojné Vody okolo nejzajímavějších skalních útvarů. Trasa je dlouhá asi 10 km. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka--4

Lužnice - řeka Řeka

GPS poloha: 48°50'36.20"N 14°55'21.62"E

Řeka Lužnice je pravým přítokem řeky Vltavy, do níž ústí poblíž Týna nad Vltavou v oblasti vodní nádrže Kořensko. Pramení v Rakousku na západním svahu Aichelbergu v Novohradských horách nedaleko města Gmünd v nadmořské výšce 920 m. V Rakousku se jmenuje Lainsitz. Asi 4 km od pramene vtéká Lužnice na české území. V délce asi 3 km tvoří státní hranici, poté se vrací zpět do Rakouska a pak již jako poměrně silný tok přichází natrvalo do Čech. Až k Českým Velenicím protéká horskou lesnatou krajinou. Za Velenicemi vtéká do široké Třeboňské pánve, známé soustavou rybníků z 15. a 16. století. V tomto úseku tvoří koryto řeky četné zákruty a boční ramena. Za Suchdolem nad Lužnicí se vlévá do Lužnice říčka Dračice, která protéká malebnou lidskou rukou nedotčenou krajinou při hranicích s Rakouskem. U mohutného jezu zvaného Pilař se od Lužnice odděluje asi 48 km dlouhá Zlatá stoka. U Novořecké bašty (asi 6 km pod obcí Majdalena) odbočuje z původního řečiště vpravo odvodňovací průplav Nová řeka. Původní, často meandrující a neupravované koryto řeky mezi obcemi Majdalena a Stará Hlína je i se svým okolím dnes známé jako přírodní rezervace Meandry Lužnice. Dále pokračuje Lužnice kolem města Třeboň pod názvem Stará řeka, protéká stejnojmennou rezervací a za ní napájí největší český rybník Rožmberk. Pod ním protéká Chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko až k Veselí nad Lužnicí. Zde přijímá zpět Zlatou stoku. Ve Veselí zachycuje Lužnice zprava vody řeky Nežárky a dále protéká okolo Borkovických blat k Soběslavi a Táboru. Před Táborem se její údolí prohlubuje a zužuje. Pod hradbami města se tok Lužnice, směřující doposud přímo na sever, obrací prudce k jihozápadu. Za Táborem protéká úzkým a skalnatým údolím. Přibírá z prava vody Vlásenického potoka, jehož dolní tok je chráněn jako přírodní památka, a pokračuje kolem zřícenin hradů Příběnice a Dobronice k lázeňskému městu Bechyni. Přibližně v polovině cesty mezi Táborem a Bechyní přemosťuje Lužnici u Stádlce cenný řetězový most. V Bechyni přijímá řeka zprava vody říčky Smutné. Za městem se k ní připojuje krásným kaňonem se linoucí potok zvaný Židova strouha. Od Bechyně vede řečiště sevřené lesnatými stráněmi vodu Lužnice ke Kolodějím nad Lužnicí, kde již začíná vzdutí Orlické přehradní nádrže, a k Týnu nad Vltavou, před nímž se vlévá poblíž Neznašova do řeky Vltavy. Lužnice je typická nížinná řeka, jejíž tok je po celé délce zadržován četnými jezy. Pomalý proud bývá rychlejší pouze v době jarního tání nebo po větších deštích. Patří mezi nejčastěji sjížděné řeky u nás, a proto bývá zvána rájem českých vodáků. Sjízdná je prakticky po celé délce toku na našem území. Úsek nejlepší sjízdnosti začíná u městečka Suchdol nad Lužnicí a končí až před ústím do Vltavy. Od pramene k soutoku s Vltavou je Lužnice dlouhá 208 km. Odvodňuje území o ploše 4.226 km čtverečních. Od rybníka Rožmberka do Veselí nad Lužnicí a dále k Dráchovu sleduje tok Lužnice trasa červené turistické značky. Od Dráchova do Soběslavi vede okolo řeky modře značená turistická trasa, mezi Planou nad Lužnicí a Táborem modrá a žlutá turistická značka. Nejzajímavější částí údolí Lužnice mezi Táborem a soutokem s Vltavou vede trasa červené značky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/luznice-reka

Nové Hrady Hrad

GPS poloha: 48°47'23.64"N 14°46'50.19"E

Rozlehlý hrad je nejvýznamnější památkou města Nové Hrady na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. V rozsáhlém hradním areálu se dochovala část opevnění z 15. století s mimořádně hlubokým Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Nové Hrady" vyzděným příkopem, východní hranolová brána s lomenými oblouky, západní brána, severní křídlo se zbytky gotického zdiva, pozdně barokní západní křídlo a jižní trakt. Návštěvníci si mohou prohlédnout hradní místnosti s portrétní galerií Buquoyů, souborem hyalitového skla, akvarelů, zachycujících krajinu Novohradska v 19. století aj. Hrad je přístupný od června do října. Historie Hrad založili ve 13. století Vítkovci. Hrad byl vybudován na ochranu Vitorazské stezky. V roce 1359 získali hrad Rožmberkové. Za husitských válek byl hrad dobyt a vypálen. Po požáru v roce 1467 hrad znovu obnovil až v 1. polovině 16. století Vilém z Rožmberka. Další škody však způsobil požár v roce 1573 a zemětřesení v roce 1605, hrad byl poté vážně poškozen. Byl obnoven a sloužil jako vojenská pevnost, kterou za stavovského povstání v roce 1619 dobyl císařský generál Karel Bonaventura Buquoy, který v roce 1620 dostal novohradské panství od císaře darem. Buquoyové se tady pak udrželi až do roku 1945. Buquoyové však na hradě nesídlili, protože si na náměstí vybudovali honosnou barokní rezidenci. Hrad pak sloužil pouze jako sídlo úředníků. V roce 1945 převzal správu hradu stát. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady--2

Kohout (kopec) Kopec

GPS poloha: 48°46'6.95"N 14°34'54.98"E

Asi 7 km severovýchodně od Kaplice se nad krajinu vypíná nejvyšší vrchol Slepičích hor - Kohout (870 m). Z jeho vrcholku, na němž je umístěn trigonometrický jehlan jako jeden z hlavních bodů zeměměřičské sítě, se otevírají pěkné Výhledy na všechny světové strany, zejména do oblasti Slepičích a Novohradských hor. V sedle pod vrcholkem je křižovatka značených turistických cest se schránkou tzv. turistické pošty. Přístup na vrchol je možný od Kaplice po trase červené značky (asi 10 km) nebo po červené či zelené značce od Benešova nad Černou (asi 7 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kohout-kopec

Myslivna - hora Vrchol

GPS poloha: 48°37'54.23"N 14°41'0.28"E

Myslivna je druhým nejvyšším vrcholem (1.040 m) Novohradských hor na české straně. Leží asi 10 km jižně od Benešova nad Černou v turisticky málo frekventované oblasti. Ve vrcholové části je řada zajímavých skalních útvarů. Severozápadní část je chráněna statutem přírodní památky. Chráněn je zde horský suťový les s převládajícím bukem a smrkem. Na vrcholu hory byl postaven vysílač, který zároveň slouží jako rozhledna. Na náhorní plošině u jejího jižního úpatí se rozprostírají Pohořské slatě. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/myslivna-hora

Novohradského podhůří Pohoří

GPS poloha: 48°42'26.00"N 14°34'53.73"E

Novohradské hory přecházejí směrem na sever do Novohradského podhůří. To se na našem území člení na pět podcelků. Kaplická brázda mezi Malší a Českokrumlovskou vrchovinou (část Šumavského podhůří) je jeho nejzápadnější částí. Jedná se o 5 - 12 km širokou sníženinu mezi Šumavou a Novohradskými horami. Nejvyšším bodem je zde Věncová hora (651 m). Severní část Novohradského podhůří vyplňuje Stropnická pahorkatina zasahující na západě až k Malši a svým severozápadním výběžkem až k Českým Budějovicům. Jejím nejvyšším vrcholem je Kondračská hora (682 m). Na západě sousedí s Novohradskými horami Soběnovská vrchovina, která dosahuje nejvyšší výšky v části zvané Slepičí hory vrcholem Kohout (870 m). Těsně při státní hranici leží dva poslední podcelky Novohradského podhůří - Hornodvořišťská sníženina s nejvyšším bodem zvaným Polední vrch (721 m) a Klopanská vrchovina (Tři Smrky - 824 m). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novohradskeho-podhuri


str. 4

Průvodce "Nové Hrady" Wellness hotel Rezidence - recenze Lázně

GPS poloha: 48°47'11.44"N 14°46'53.11"E

Dnes bych Vám ráda představila krásný wellness hotel Rezidence v Nových Hradech. Hotel se nachází přímo na náměstí v městské části. Prošel kompletní rekonstrukcí a nabízí 4 hvězdičkový komfort s wellness službami. Wellness hotel Rezidence je také vysoce hodnocen v diskuzích. Vysoce ceněné jsou wellness služby, i velmi milý a vstřícný personál. Wellness hotel Rezidence nabízí také speciální programy, jako zumba víkend nebo velmi oblíbený 5denní akční pobyt. Hotel je ideálním místem k Vašemu wellness pobytu. Poskytuje veškeré služby pod jednou střechou. Hostům je k dispozici také restaurace. Co se týká vybavení wellness oázy, tak je k dispozici bazén, sauna, solná jeskyně a pára. Nabídka volnočasových aktivit Mezi volnočasové aktivity patří v hotelu Rezidence například nordic walking, aquaaerobic, cykloturistika a pěší turistika. Novohradsko přímo vybízí k procházkám díky nádherné přírodě. K některým pobytům je v nabídce také výlet do lázní Sole-Felsen-Bad v rakouském Gmündu, které jsou vzdáleny asi 20 km. Celé jižní Čechy jsou překrásné a pokud se do této oblasti chystáte, tak Vám wellness hotel Rezidence doporučuji. Wellness hotel Rezidence v Nových Hradech Vás jistě nezklame. Zkuste tento hotel a sami uvidíte, že budete spokojeni. Autor článku: Aneta Mikulová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/wellness-hotel-rezidence-recenze

Restaurace Pod hradem Cyklisté vítáni

GPS poloha: 48°47'16.44"N 14°46'21.36"E

Stravování, adresa: Údolí 10, Nové Hrady Telefon: +420386361173,+420777724567, e-mail: [email protected] Kapacita: 40 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka místní gastronomické speciality Hodnocení: Nabízíme Vám příjemné posezení v naši restauraci s bohatou nabídkou jídel. V letních měsících penzion nabízí posezení na terase před restaurací a pro ubytované hosty posezení na dvorku penzionu. V restaurace je možné pořádat různé společenské akce(svatby, firemní akce, semináře, večírky...). Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-pod-hradem

Penzion Pod hradem Cyklisté vítáni

GPS poloha: 48°47'16.44"N 14°46'21.36"E

Ubytování, adresa: Údolí 10, Nové Hrady Telefon: +420386361173,+420777724567, e-mail: [email protected] Kapacita: 41 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Nové Hrady" servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Příjemné ubytování v rodinném penzionu v nově zrekonstruované klasicistní trojkřídlé zděné usedlosti s uzavřeným dvorem z 1.poloviny 19.století. Penzion se nachází pod hradem na okraji Národní přírodní památky Tereziina údolí - přírodně krajinářský park, z 2.pol. 18.století. Kapacita penzionu: 11 pokojů, každý s vlastn... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-pod-hradem

Soběnovská přehrada Přehrada

GPS poloha: 48°44'29.87"N 14°33'31.55"E

Nejstarší funkční vodní přehrada v jižních Čechách přehrazovala tok říčky Černé u Soběnova (asi 8 km východně od Kaplice) od roku 1925 až do srpnových povodní v roce 2002. Její kamenná hráz byla dlouhá pouhých 21 m a zadržovala jezero o ploše 3,9 ha a objemu 73,5 tisíce metrů krychlových vody. Význam nádrže spočíval v jejím energetickém využití blízkou vodní elektrárnou v údolí Černé, kam byla voda z nádrže odváděna štolou a podzemním potrubím o výškovém rozdílu 59,5 m. K bývalé nádrži je možné se dostat po silnici z Kaplice do Benešova nad Černou s odbočkou vlevo za osadou Hradiště (asi 2 km), po červené turistické značce z Kaplice okolo zříceniny hradu Sokolčí, nebo po žluté značce z Benešova nad Černou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobenovska-prehrada

Žumberk (tvrz) Tvrz

GPS poloha: 48°47'48.05"N 14°40'50.03"E

Veřejnosti přístupná tvrz se nachází ve vsi Žumberk na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Dochovaly se historické interiéry ? např. rožmberský salón či rytířský sál. Přístupné jsou i některé z pěti zachovaných bašt s expozicí kamenných fragmentů. Tvrz spolu s baštami, gotickým kostelem a farou tvoří mimořádně malebný celek. Historie Tvrz byla založena ve 13. století. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V roce 1602 ji získal Petr Vok a upravil ji na své letní sídlo, v roce 1610 daroval tvrz T. Hockovi, který ji nechal nově upravit a spolu se dvorem, kostelem a farou opevnit unikátní hradbou se sedmi válcovými věžemi (baštami), kterých se dochovalo jen pět. Za Buquoyů po roce 1620 byla tvrz využívána pouze jako úřednické sídlo. V roce 1817 byla rozparcelována, přestavěna a doplněna o nové objekty. Prvotní vzhled vrátila celému areálu generální rekonstrukce v letech 1971 ? 1974, po jejímž dokončení tady byla instalována expozice dějin objektu a lidového malovaného nábytku Jihočeského muzea. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zumberk-tvrz

TVRZ ŽUMBERK u NOVÝCH HRADŮ Tvrz

GPS poloha: 48°48'25.42"N 14°42'30.42"E

Pobočka Jihočeského muzea– sezónní objekt je otevřen od května do září, svátky, út-ne: 9-17 hodin Tvrz Žumberk u Nových Hradů je historicky i stavebně velmi zajímavým komplexem a turisticky atraktivním místem jižních Čech. První písemné zmínky o Žumberku (německy Sonnberg) pocházejí z poloviny 13. století, kdy byla ves založena. Rozsáhlá památková rekonstrukce tvrze začala roku 1969 a v roce 1975 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. V roce 1998 bylo obnoveno a napuštěno jezero pod tvrzí. Za zmínku stojí i ojedinělý čtyřlodní gotický Kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. století, který stojí v sousedství tvrze a kamenná sloupková boží muka na návsi. V objektu je instalovaná národopisně pojatá unikátní expozice lidového malovaného nábytku z 18. a 19. století z typických národopisných oblastí jižních Čech. Sbírky selského nábytku jsou obohaceny o nábytek panský, ukázky skla, podmaleb na skle, keramiky, lidových plastik a dalšími exponáty. Historická expozice přináší navíc informace o dějinách sídla a přilehlého okolí. Ve dvou zrekonstruovaných baštách jsou umístěny zajímavé ukázky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Nové Hrady" architektonických fragmentů. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-zumberk-u-novych-hradu

PAMÁTNÍK JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA Památník

GPS poloha: 48°54'0.07"N 14°38'31.49"E

Pobočka Jihočeské muzea – sezónní objekt je otevřen od května do září, svátky, út-ne: 9-17 hodin Památník Jana Žižky z Trocnova najdete v místě Žižkova rodiště, asi 15km jihovýchodně od Českých Budějovic, poblíž vsi Trocnov. Jan Žižka byl velký vojevůdce a významný představitel husitského hnutí. V budově bývalého poplužního dvora najdete výstavní expozici jeho života i jeho účasti v husitském hnutí. Jsou zde uloženy předměty ze 14. – 17. století, nalezené při archeologických výzkumech trocnovských dvorců. Celý areál je národní kulturní památkou a zahrnuje značený procházkový okruh, základy Žižkova a Mikšova dvorce, 13 metrů vysokou kamennou sochu Jana Žižky a tzv. Žižkův kámen, kde stával dub, pod nímž se údajně Jan Žižka narodil. PAMÁTNÍK JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA Pobočka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Kontakt: Památník Jana Žižky z Trocnova 373 12 Borovany tel.: +420 387 929 311 Otevřeno: úterý - neděle: 9.00 -17.00 hodin Vstupné: dospělí 40,- Kč, snížené 20,- Kč, rodinné 60,- Kč Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-jana-zizky-z-trocnova

Trocnov Památník

GPS poloha: 48°54'13.13"N 14°35'55.94"E

Trocnov je rodištěm Jana Žižky (narozen zřejmě kolem roku 1360), velkého vojevůdce a významného představitele husitského hnutí. Areál se nachází uprostřed lesů poblíž vsi Trocnova asi 14 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Na místě Žižkova rodiště byl vybudován v roce 1960 památník, který byl vyhlášen národní kulturní památkou. Areál zahrnuje Žižkovu kamennou sochu, Muzeum husitského revolučního hnutí a tzv. Žižkův kámen. Socha Jana Žižky byla v Trocnově odhalena v roce 1960 a je dílem J. Malejovského a A. Beneše. Žižkův kámen (nahrubo opracovaný balvan) na místě, kde stával dub, pod nímž se údajně Žižka narodil, nechali usadit majitelé zdejšího panství Schwarzenbergové v roce 1908. Objekty spojuje vycházková značená cesta dlouhá asi 1 km. Památník je dostupný ze vsi Radostice ležící na odbočce ze silnice z Ledenic do Strážkovic. Z Borovan vede k památníku trasa červené turistické značky (asi 3 km). Možný je též přístup od železniční zastávky Trocnov na trati České Budějovice - České Velenice podle modré značky (1 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trocnov


str. 7

Průvodce "Nové Hrady" Buškův hamr Památník

GPS poloha: 48°49'47.11"N 14°35'50.13"E

Buškův hamr, se nalézá v blízkosti městečka Trhové Sviny, jižně od Českých Budějovic v podhůří Novohradských hor. V oblasti Trhosvinenska, kraji kam průmysl pronikal jen velmi pomalu a i dnes se jedná spíše o krajinu zemědělskou se sporadickým výskytem menších průmyslových podniků. K jejich založení docházelo, na rozdíl od vnitrozemí Čech, i v mnohem pozdějším období a tak zde byla až donedávna provozována mnohá z řemesel jinde již desítky let neprovozovaných. Díky tomu se v tomto příhraničním kraji zachovala i technicky zajímavá a svou původní dispozicí i zařízením vzácná památka zvaná Buškův hamr. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buskuv-hamr

Vesnice a tvrz Žumberk Tvrz

GPS poloha: 48°47'42.36"N 14°40'53.44"E

Tvrz Žumberk leží cca 30 km od Českých Budějovic a jen pár kilometrů od Nových Hradů. První zmínky o tvrzi jsou z poloviny 13. století. V 17. století byla přestavěna na renesanční vilu v italském stylu. Kromě přestavby tvrze vznikají v této době hradební zdi s baštami, kterými je obehnáno historické jádro vesnice a samotná tvrz. Během 17. a 18. století byla tvrz využívána jako hospodářský statek. Ve 20. Století prošla tvrz rekonstrukcí a je zpřístupněna veřejnosti. V interiérech tvrze je možno si prohlédnout expozici lidového malovaného nábytku jižních Čech. Cena vstupného pro dospělou osobu … 60 Kč Zlevněné …. 30 Kč (údaje o vstupném z července 2011) Autor článku: Ivana Kališová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesnice-a-tvrz-zumberk

Vodopád v Terčině údolí Technická památka

GPS poloha: 48°46'46.09"N 14°45'5.87"E

Tento úmělý vodopád je součástí krajinářského parku Terčino údolí, který byl již v roce 1949 vyhlášen státní přírodní rezervacií. Jedná se ale o dílo v těchto končinách natolik ojedinělé, proto si myslím, že si zaslouží samostatný článek. O této ojedinělosti svědčí i fakt, že kategorie úmělého vodopádu v nabídce přesného typu místa na těchto stránkách prostě chybí. Vodopád se nachází v místech, které si již na konci 18. století vyhlédl šlechtický rod Buquoyů k vytvoření romantického parku. Za tímto účelem bylo do koryta říčky Stropnice navezeno množství velkých kamenů, aby tok působil dojmem horské bystřiny. V roce 1817 pak došlo i na stavbu vodopádu, který je do údolního svahu se skálou zasazen tak citlivě, že působí naprosto přirozeným dojmem. Výška vodopádu je 10.5 metru a voda do něj je přiváděna 750 metrů dlouhým náhonem z říčky Stropnice. Část náhonu blíže vodopádu je vedena kamenným korytem přímo na skálu nad říčkou. Horní část náhonu je tvořená zemní hrází a začíná v odkalovací nádržce, která prý byla dříve využívána i jako plovárna. Celý náhon prošel v roce 1985 rekonstrukcí. Poblíž vodopádu se v minulosti nacházelo i několik staveb. Kousek po proudu to byla tzv. Rybářská chata, která však byla těžce poškozena povodní a v roce 1839 zbořena. Nad vodopádem se rovněž nacházelo vyhlídkové místo Toniččina chýše (pojmenováno po věrné služebné). To fungovalo jen necelých 100 let a zaniklo počátkem 20. století. Pod i nad vodopádem stály navíc dva romantické mosty. K tomuto místu se dostanete po naučné stezce od parkoviště na začátku Terčina údolí. Je to pěkná procházka (hlavně na podzim a nebo na jaře) a není to ani daleko. Něco málo přes 1.5 km.


str. 8

Průvodce "Nové Hrady" Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodopad-v-tercine-udoli

Horní Stropnice - kostel sv. Mikuláše Kostel

GPS poloha: 48°45'42.95"N 14°44'15.90"E

Kostelu v Horní Stropnici je, jako jednomu z nemnoha kostelů v Jihočeském kraji, věnována turistická známka (No. 1497). Nejprve jsem si říkal, že je to asi přehnané, že krásných kostelů na jihu Čech je spousta, ale po včerejší návštěvě Horní Stropnice musím toto svoje tvrzení poopravit. Kostel sv. Mikuláše je opravdu nádhernou, členitou stavbou s pěkně upraveným okolím, která si toto privilegium určitě zaslouží. Kostel je v podstatě slepencem různých stavebních slohů a nejcenější na něm je věž, stojící dnes mezi presbytářem a trojlodím. Ta je postavena v původním románském slohu a takových staveb se na jihu Čech mnoho nedochovalo. Dále byl kostel přistavován a rozšiřován ve 14. století, po požáru v roce 1486 a v roce 1567. Ještě v 18. století byla postavena dnešní sakristie a V 19. století pak schodiště na kruchtu. Po roce 89 byla pak celá stavba kostela důkladně opravena. Jinak jsme turistickou známku získali bez problémů i tuto březnovou sobotu. Probíhala totiž akce "Maňas píchá prase", což byla ukázková zabíjačka pod širým nebem pořádaná občanským sdružením Maňásek. Obec Horní Stropnice žije bohatým kulturním životem a i proto stojí za to sem zavítat. Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horni-stropnice-kostel-sv-mikulase

Válečný bunkr Jedovary Muzeum

GPS poloha: 48°52'35.00"N 14°35'0.75"E

Lehký objekt A 140 - 33 - Jedovary je bunkr z roku 1938. Nachází se ve vesničce Jedovary, cca 15 km z Českých Budějovic směrem na Trhové sviny. Uvnitř je muzeum, kde můžete vidět, jak to v bunkru vypadalo. Expozice je převážně ze samých originálů. Vstupné je dobrovolné, otevřeno po telefonické dohodě s průvodcem (Martin Pekárek, tel.: 721 81 61 26). Autor článku: Darinka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valecny-bunkr-jedovary

Nové Hrady-hrobka Buquoyů Kaple

GPS poloha: 48°47'18.97"N 14°47'27.63"E

Ve východní části jihočeského městečka Nové Hrady se nachází hrobka majitelů zdejšího panství z rodu Buquoy, kteří drželi novohradské panství 325 let. Hrobka byla postavena v r. 1890- 1892 v pseudogotickém slohu. Tympanon portálu kaple je obložen mozaikou podle předlohy Maxe Švabinského. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady-hrobka-buquoyu

České Velenice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 48°46'9.16"N 14°57'28.76"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Nové Hrady" • půjčovna Kol • restaurace • bufet nebo rychlé občerstvení • pošta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceske-velenice-zeleznicni-stanice

Nové Hrady - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 48°49'20.42"N 14°48'41.07"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech • čekárna pro cestující • zastávka linkových autobusů Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady-zeleznicni-stanice

Borovany - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 48°53'31.78"N 14°38'12.38"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/borovany-zeleznicni-stanice

Vyšné - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 48°47'46.80"N 14°51'59.81"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • čekárna pro cestující Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysne-zeleznicni-stanice

Trhové Sviny - autobusové nádraží Ostatní

GPS poloha: 48°50'20.69"N 14°38'13.78"E

Nachází se jižně od historického centra města na ulici Bezručové. Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i do obcí trhosvinského regionu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.72 Českobudějovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trhove-sviny-autobusove-nadrazi


str. 10

Průvodce "Nové Hrady"

Recommend Documents