Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích pracovníků na středním a vyšším stupni řízení firem i samosprávných orgánů) Tato práce vznikla v rámci řešení úkolu v projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/3.2.07/02.0009 - Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj.
Vážení čtenáři, metodická příručka, kterou máte před sebou, není koncipována jako samostatný studijní materiál, ale tvoří součást s učebnicí „Některé aspekty fungování světové ekonomiky“. Důvodem jejího vzniku je úvaha, že pro snadnější pedagogické zvládnutí problematiky je vytvoření jednotné struktury výkladu vybraných problémů světového hospodářství. Proto tato metodika je vytvořena na základě učebního textu a tvoří s ním jednotný celek. Zde uvedené teze jsou součástí širšího textu a jde jim porozumět často pouze v souvislosti s tímto textem. Bylo by proto nesprávné používat jí jako redukci na podstatné a důležité poznatky z jednotlivých okruhů. Vlastní výklad se totiž nemůže odehrát bez zasazení „kostry“ do širších souvislostí. Jde o fakt působení několika procesů na stav soudobého světa. Při tom se jedná o rozporné procesy, které nabývají různých forem v různých částech světa, byť mohou mít stejnou podstatu. Proto je stanovení kostry výkladu pouze prvním momentem pedagogického přístupu k výkladu problému a musí být doplněno o diskuze, analýzy souvislostí a pokusy o logicko-syntetický výklad probírané látky. Zároveň, a to je pro světovou ekonomiku velice charakteristické, dochází zde k neustálým změnám. Při tom v posledních desetiletích, jak se snažil text učebnice ukázat, nejde o změny kvantitativní, či změny z hlediska rychlosti průběhu procesů, ale jde o změny kvalitativní, přinášející zcela nové jevy se stejně nečekanými důsledky. Proto je nezbytné, aby tato „výkladová kostra“ byla doplněna nejenom učebním textem, ale aby byla neustále věnována pozornost další aktualizaci probírané látky. Zároveň by výklad měl být doplněn ilustračními příklady, které by „zmírnili“ abstraktnost témat a umožnily by hlubší pochopení problémů.
Hovoříme-li o metodice výkladu problémů, znamená to i ctít individualitu přednášejícího. Jestliže přednášející dává přednost, nebo se specializuje na určitou oblast, musí mít možnost si vykládanou látku uzpůsobit podle svých preferencí, případně podle aktuálnosti probíhající diskuze ve společnosti. Proto se nelze dívat na zde stanovenou strukturu výkladu jako na dogma. Chceme-li dosáhnout příslušného účinku na posluchače, a autor těchto řádků je přesvědčen, že by to mělo být vyvolání snahy po samostudiu, pak důležitější než formální dodržení výkladu je vyvolání zájmu o přednášenou problematiku. Neznamená to však popření nutnosti udržení určité struktury, neboť ucelenost výkladu je součástí správného pochopení řešeného problému. Zde vyložená metodika je tak snahou jak proniknout do textu vlastní knihy, ale zároveň je koncipována tak aby vyučující měl možnost obohatit výklad vlastními postoji a příklady k probíraným tématům. Proto autor věří, že se může stát dobrou pomůckou k přípravě přednášek, i když si uvědomuje její nedokonalost. Primárním důvodem je fakt, že autor v žádném případě nemůže být považován specialistou na metodiku. Proto jako v první části je zapotřebí i zde poděkovat lidem, kteří umožnili vznik této učební pomůcky. Zde to platí ještě ve větší míře než u první knihy. A proto i když se opakuji „chci zde poděkovat dalším osobám doc. PhDr. Lence Adamcové, CSc., ing. Miroslavu Matisovi a Petře Kučerové, kteří se podíleli na této knize vypracováním podkladových materiálů, konzultacemi, zabezpečením administrativních a technických činností“.
1. Historie formování soudobého světového hospodářství 2. Soudobý stav světového hospodářství 3. Soudobý světový obchod
4. Soudobé finanční a kapitálové toky
1. Historie formování soudobého světového hospodářství - Metodologické úvahy o významu historie pro pochopení vývoje světového hospodářství - Vývoj ekonomických systémů v předindustriálním období - Období zámořských objevů a vznik koloniální soustavy - Průmyslová revoluce a vytvoření koloniálních říší - Rozpad kolonialismu a formování soudobé podoby světového hospodářského systému
Svět Nízkopříjmov é ekonomiky Středně příjmové ek. Nižší stř. příjmové ek. Vyšší stř. příjmové ek. Nízko a stř. příjmové ek. Vých. Asie a Pacifik Evropa a Stř. Asie Lat. Amerika a Karibik Stř. Východ a Sev. Afrika Jižní Asie Subsah. Afrika Vysoce příj. ekonomiky Eurozona
9,069
HND2 Metoda PPP/celke m 76,295.6
HND2 Metoda PPP/osob u 11,066
420.2
528
1,040.5
62
18,508.7
3723
23,568
111
4,077.7
2,452
59,328
42
5,767
98,447
1,962
Popul. v mil.
Rozl. tis. km2
6,895 796
134,22 2 15,551
4,971
Hustota /ob. na km2
HND Metoda Atlas1
HND/os. Metoda Atlas1
HDP Růst 1990/2 000 2.9
HDP Růst 2000/10
53
62,525.2
53
1,307
3.0
5.5
82,896
33,538.4
6,747
3.9
6.4
2,519
1,619
9,147.8
3,632
3.8
6.3
14,429.
5,884
24,447.4
9,970
3.9
6.5
60
18,948.9
3,286
34,577.9
5,996
3.9
6.4
16,302
124
7,249.4
3,696
13,058.0
6,657
8.5
9.4
405
23,603
18
2,946.7
7,272
5,428.2
13,396
-1.8
5.4
583
20,394
29
4,505.0
7,733
6,365.1
10,926
3.2
3.8
331
8,775
38
1,283.5
3,874
2,627.3
8,068
3.8
4.7
1,633 853 1,127
5,131 24,243 35,774
342 36 33
1,920.1 1,003.6 43,682
1,176 1,176 38,745
5,101.4 1,833.4 42,072.5
3,124 2,148 37,317
5.5 2.5 2.7
7.4 5.0 1.8
332
2,628
130
12,794.
38,565
11,399.6
34,360
2.0
1.3
2.7
Periferní ekonomiky
Poloperiferní ekonomiky
Periferní ekonomiky
Centrální ekonomiky
Poloperiferní ekonomiky
Poloperiferní ekonomiky
Periferní ekonomiky
1948
1953
1963
1973
1983
1993
2003
2010
Hodnota Svět
59
84
157
579
1838
3676
7377
14851
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
28,1
24,8
19,9
17,3
16,8
18,0
15,8
13,2
21,7
18,8
14,9
12,3
11,2
12,6
9,8
8,6
Kanada
5,5
5,2
4,3
4,6
4,2
3,9
3,7
2,6
Mexico
0,9
0,7
0,6
0,4
1,4
1,4
2,2
2,0
11,3
9,7
6,4
4,3
4,4
3,0
3,0
3,9
Brazílie
2,0
1,8
0,9
1,1
1,2
1,0
1,0
1,4
Argentina
2,8
1,3
0,9
0,6
0,4
0,4
0,4
0,5
35,1
39,4
47,8
50,9
43,5
45,4
45,9
37,9
SRN a.
1,4
5,3
9,3
11,7
9,2
10,3
10,2
8,5
Francie
3,4
4,8
5,2
6,3
5,2
6,0
5,3
3,5
Itálie
1,8
1,8
3,2
3,8
4,0
4,6
4,1
3,0
11,3
9,0
7,8
5,1
5,0
4,9
4,1
2,7
-
-
-
-
-
1,5
2,6
4,0
7,3
6,5
5,7
4,8
4,5
2,5
2,4
3,4
JAR c
2,0
1,6
1,5
1,0
1,0
0,7
0,5
0,6
Střední Východ
2,0
2,7
3,2
4,1
6,8
3,5
4,1
6,0
14,0
13,4
12,5
14,9
19,1
26,1
26,2
31,6
Čína
0,9
1,2
1,3
1,0
1,2
2,5
5,9
10,6
Japonsko
0,4
1,5
3,5
6,4
8,0
9,9
6,4
5,2
Indie
2,2
1,3
1,0
0,5
0,5
0,6
0,8
1,5
Australie and Nový Zéland
3,7
3,2
2,4
2,1
1,4
1,4
1,2
1,6
6 východosijských exportérů
3,4
3,0
2,5
3,6
5,8
9,7
9,6
10,1 34,7
Podíl Svět Severní Amerika USA
Jižní a Střední Amerika
Evropa
Velká Británie Společenství nezávislých států (SNS) b Afrika
Asie
Memorandum item: EU d SSSR,bývalé GATT/WTO členství e
-
-
24,5
37,0
31,3
37,4
42,3
2,2
3,5
4,6
3,7
5,0
-
-
-
63,4
69,6
75,0
84,1
78,4
89,3
94,3
94,2
a Údaje pro SRN do roku 1983 bez NDR b Čísla jsou výrazně ovlivněny, včetně vzájemných obchodních toků v pobaltských státech a SNS v letech 1993 a 2003. c Počínaje 1998,jsou datla JAR příslušná Jihoafrické celní unii. d Data jsou pro EEC(6) v 1963, EC(9) v 1973, EC(10) v 1983, EU(12) v 1993, EU(25) v 2003 a EU(27) v 2010. e Počet členů podle let
1948
1953
1963
1973
1983
1993
2003
2010
Hodnota Svět
62
85
164
594
1882
3786
7695
15077
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
18,5
20,5
16,1
17,2
18,5
21,4
22,4
17,8
13,0
13,9
11,4
12,3
14,3
15,9
16,9
13,1
Kanada
4,4
5,5
3,9
4,2
3,4
3,7
3,2
2,7
Mexico
1,0
0,9
0,8
0,6
0,7
1,8
2,3
2,1
10,4
8,3
6,0
4,4
3,8
3,3
2,5
3,8
Brazílie
1,8
1,6
0,9
1,2
0,9
0,7
0,7
0,0
Argentina
2,5
0,9
0,6
0,4
0,2
0,4
0,2
0,4
45,3
43,7
52,0
53,3
44,2
44,6
45,0
38,9
SRN a
2,2
4,5
8,0
9,2
8,1
9,0
7,9
7,1
Francie
5,5
4,9
5,3
6,4
5,6
5,7
5,2
4,0
13,4
11,0
8,5
6,5
5,3
5,5
5,2
3,7
2,5
2,8
4,6
4,7
4,2
3,9
3,9
3,2
-
-
-
-
-
1,2
1,7
2,7
8,1
7,0
5,2
3,9
4,6
2,6
2,2
3,1
JAR c
2,5
1,5
1,1
0,9
0,8
0,5
0,5
0,6
Střední Východ
1,8
2,1
2,3
2,7
6,2
3,3
2,8
3,7
13,9
15,1
14,1
14,9
18,5
23,7
23,5
29,9
Čína
0,6
1,6
0,9
0,9
1,1
2,7
5,4
9,3
Japonsko
1,1
2,8
4,1
6,5
6,7
6,4
5,0
4,6
Indie
2,3
1,4
1,5
0,5
0,7
0,6
0,9
2,2
Australie and Nový Zéland
2,9
2,3
2,2
1,6
1,4
1,5
1,4
1,5
6 východoasijských exportérů
3,5
3,7
3,1
3,7
6,1
10,3
8,6
9,6
35,5
Podíl Svět Severní Amerika USA
Jižní a Střední Amerika
Europe
Velká Británie Itálie Společenství nezávislých států (SNS) b Afrika
Asie
Memorandum item: EU d USSR, Former GATT/WTO Members e
-
-
25,5
37,1
31,4
35,3
41,3
1,9
3,3
4,3
3,6
4,3
-
-
-
58,6
66,9
75,3
85,5
81,3
89,7
95,5
95,8
a Údaje pro SRN do roku 1983 bez NDR
b Čísla jsou výrazně ovlivněny, včetně vzájemných obchodních toků v pobaltských státech a SNS v letech 1993 a 2003. c Počínaje 1998,jsou datla JAR příslušná Jihoafrické celní unii.
d Data jsou pro EEC(6) v 1963, EC(9) v 1973, EC(10) v 1983, EU(12) v 1993, EU(25) v 2003 a EU(27) v 2010. e Počet členů podle let
Oblast
Svět
Severní Amerika
Jižní a Střední Amerika
Evropa
SNS
Afrika
Střední Východ
Asie
Původ
Svět Severní Amerika Jižní a Střední Amerika Evropa SNS Afrika Střední Východ Asie
100,0 16,9
100,0 48,7
100,0 23,9
4,0 39,4 2,7 3,0 3,8 28,4
8,4 16,8 0,6 1,7 2,7 21,0
25,6 18,7 1,3 2,6 2,6 23,2
Podíl 100,0 7,4 1,7 71,0 3,2 3,1 3,0 9,3
100,0 5,6
100,0 16,8
100,0 8,8
100,0 17,1
1,1 52,4 18,6 1,5 3,3 14,9
2,7 36,2 0,4 12,3 3,7 24,1
0,8 12,1 0,5 3,2 10,0 52,6
3,2 17,2 1,8 2,7 4,2 52,6
Svět
PZI
PZI
Portfolio investice
Dluhopisy
Obchod. a bank. úvěry
V mil. dol.
Jako % HDP
V mil. dol.
V mil. dol.
V mil. dol.
…….
………….
1,430,438
2.3
779,547
Nízkopř. ekonomiky
13,017
3.4
–31
Středněpř. ekonomiky
501,236
2.6
129,690
111,383
43,393
Nižší Střed. ekonomiky
90,233
2.1
49,598
22,252
29,824
Vyšší Střed. ekonomiky
411,003
2.8
89,130
80,092
13,569
Nízko. a Stř. ekonomiky
514,253
2.6
129,660
111,383
44,126
Vých. Asie a Pacifik
231,299
3.1
39,715
20,813
13,127
86,991
2.8
–840
27,091
–7,863
117,368
2.4
41,302
48,776
27,376
Stř. Vých. a Sev. Afrika
25,688
2.7
1,973
3,164
–1,933
Jižní Asie
27,923
1.3
39,447
10,139
12,751
Subsaharská Afrika
24,984
2.3
8,063
1,400
669
Vysoce příj. ekonomiky
916,185
2.1
649,887
………….
…………
Eurozóna
395,004
3.3
359,369
…………
…………
Evropa a Stř. Asie Latin. Amer. a Karibik
0
733
Svět
Bilaterární zdroje
Multlaterární zdroje
V mil. dol.
V mil. dol.
…………
………….
Nízkopř. ekonomiky
1,525.0
3,790.5
Středněpř. ekonomiky
10,366.5
41,745.3
Nižší Střed. ekonomiky
5,826.9
14,764.8
Vyšší Střed. ekonomiky
4,539.6
26,980.5
Nízko. a Stř. ekonomiky
11,891.5
45,535.8
Vých. Asie a Pacifik
–498.0
3,926.3
Evropa a Stř. Asie
1,760.8
11,516.2
Latin. Amer. a Karibik
4,312.3
15,755.4
–1,234.4
2,401.1
Jižní Asie
1,841.2
5,802.0
Subsaharská Afrika
5,709.6
6,134.8
Stř. Vých. a Sev. Afrika
Vysoce příj. ekonomiky
……….
……..
Eurozóna
………..
…….
1. Fenomén globalizace 2. Pojem globalizace 3. Globální problémy sociálně politické
ekologické
surovinově energetické
ekonomické
Fenomén globalizace -změny v reprodukčním procesu ekonomik ve druhé polovině 20. století - „informační exploze“ a sociálně ekonomické procesy - sociální procesy v soudobém světě - kultura a soudobý vývoje
Roviny globalizace: 1. ekonomická, 2. komunikačně technická, 3. řídící a organizační, 4. kulturně a sociálně politická. - Vztah globální – státní – lokální
1. Problémy tvorby celosvětových regulačních mechanismu 2. Státy a globalizace 3. Místní orgány a globalizace
Definice: Krizové problémy, které zahrnují celou naší planetu a působí na její obyvatele. Nejsou řešitelné jedním státem a často dopadají na kultury, které je nezpůsobily. - vztah techniky a civilizace
SOCIÁLNĚ POLITICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - bezpečnost (zbraně hromadného ničení, problémy soužívání rozlišných kultur) - vztah „Sever a Jih“ (otázky chudoby a bohatství, rozvojové a vyspělé státy) - náboženství, politické pronásledování - informační monopolismus a neokolonialismus - populace
- znečištění
a) vzduch b) voda c) půda
- odlesňování a eroze půdy - přežívání a odumírání fauny a flory
- klimatické změny
- obnovitelné a neobnovitelné zdroje - vztah produkčního procesu k a) obnovitelným zdrojům b) neobnovitelným zdrojům - vědeckotechnický proces a efektivnost produkčních systémů
- mezinárodní pohyb kapitálu a jeho vliv na rovnováhu ekonomiky - stabilita mezinárodního měnového systému - mezinárodní ekonomický řád přerozdělovací procesy - mezinárodní pohyb pracovních sil - koncept růstu lidstva (udržitelný rozvoj)
1. Základní charakteristika mezinárodní organizace 2. Mezinárodní organizace sdružené při OSN 3. Mezinárodní organizace mimo OSN a integrační sdružení
Základní charakteristika mezinárodních ekonomických organizací - jde o odvozené subjekty světového hospodářství, na které původní subjekty (státy) delegují část svých pravomocí Charakteristické vlastnosti: - právní subjektivita, - stanovy, - orgány (komise, rady, výbory atd.) - finanční zdroje (z členských příspěvků, z vlastní činnosti, dary) Mezinárodní ekonomické organizace sdružené při OSN Hospodářská a sociální rada OSN - pomocné orgány a funkční komise - teritoriální organizace - odborné organizace
- Komise OSN pro nadnárodní společnosti - Statistická komise - Program OSN pro rozvoj atd. Jde o trvale nebo dočasně působící instituce zřizovaní ke studiu určitých problémů a návrhů předkládaných Hospodářské a sociální radě
1. Hospodářská komise OSN pro 2. Hospodářská komise OSN pro 3. Hospodářská komise OSN pro 4. Hospodářská komise OSN pro 5. Hospodářská komise OSN pro
Evropu (ECE) Asii a Pacifik (ESCAP) Latinskou Ameriku (ECLA) Afriku (ECA) Západní Asii (EXWA)
Cílem teritoriálních komisí je ekonomický rozvoj na daném území, koordinace činnosti různých organizací a specializovaných institucí.
1. Mezinárodní organizace práce (ILO) 2. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 3. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) 4. Světová banka - Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) 5. Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) 6. Mezinárodní finanční korporace (IFC) 7. Mezinárodní měnový fond (IMF)
8. Světová obchodní organizace (WTO) 9. Světová zdravotnická organizace (WHO) 10. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 11. Světová poštovní unie (UPU) 12. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) 13. Světová meteorologická organizace (WMO) 14. Mezinárodní námořní organizace (IMO) 15. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) 16. Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) 17. Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
- Politické organizace s ekonomickými důsledky Např. Severská Rada, Liga Arabských zemí atd. - Čistě ekonomické organizace a) Rozvojové banky – např. Evropská rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka atd. b) Koordinující činnost určitého sektoru ve světovém hospodářství – např. OPEC, Mezinárodní námořní satelitní organizace atd. c) Ostatní – např. OECD, International Committee for Training and Education of Cooperatives, Organisation Iberoaméricane de sécurité sociále atd.
Mezinárodní obchod a národní hospodářství Teorie vysvětlující příčiny zahraničního obchodu Klasické teorie ZO
Nedostupnost jako příčina existence ZO
Moderní teorie ZO
- první teorie ZO
- teorie technologické mezery
- teorie absolutních výhod
- teorie životního cyklu
- teorie komparativních výhod
- teorie úspor z rozsahu
- teorie proporcí faktorů
- teorie preferencí produktu
Učební cíl: Cílem tématu je vysvětlení základních výkladových koncepcí, které odpovídají na otázky, proč dochází k zahraničnímu obchodu a co ovlivňuje jeho toky?
2. PRŮBĚH VÝKLADU -
MEZINÁRODNÍ OBCHOD A NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
(vývoz)
Export 1.
Toky statk ů
Národní hospodářstv Toky peně í z 2.
Import
(dovoz)
Export Výhody
Nevýhody
1. Zvyšuje celkový blahobyt v ekonomikách díky zvýšení specializované produkce. Tyto úspory z rozsahu se prosazují ve všech ekonomikách zapojených do mezinárodní dělby práce.
1. Mohou vznikat nevýhodné závislosti ekonomiky na cílových teritoriích. Tato nevýhoda politické a ekonomické závislosti platí i pro dovoz.
2. Vytváří nová, produktivní pracovní místa na základě prodeje produktu do zahraničí.
2. V domácí ekonomice může narůstat zátěž životního a přírodního prostředí.
3. Díky zvýšení produkce zpravidla klesají náklady na jednotku produkce, což vede ke snížení cena růstu konkurenceschopnosti firmy (odvětví).
3. Může dojít k nerovnoměrnému rozdělení efektů zahraničního obchodu. Rychlé bohatnutí určité skupiny zemí pak vede k nežádoucím procesům diferenciace.
4. Je zdrojem deviz pro platby na úhradu dovozu.
4. Nárůst rizik při realizaci zboží, snadná zranitelnost na základě politických vlivů.
5. Snižování dopadů krizí díky vzájemné provázanosti reprodukčních procesů zemí.
5. Zhodnocení měny díky exportním příbytkům může zpomalit růst ekonomiky.
6. Přebytky exportu umožňují pokrývat důchodové deficity v jiných oblastech ekonomiky.
6. Vývoz i dovoz mohou růst k hypertrofii transportních systémů, nárůstu komplikací s odpady.
Import Výhody
Nevýhody
1. Zlepšování struktury nabídky, zvýšení konkurence což v konečném důsledku prospívá spotřebiteli.
1. Ohrožení pracovních míst
2. Vytvoření podmínek pro výrobu (zdokonalení) produktů dovozem komponentů nebo surovin.
2. Nevyužívání části potenciálu ekonomiky
3. Zmenšení požadavků na alokaci zdrojů do výroby méně efektivních statků umožní zvýšit celkovou produkci hospodářství. To platí i pro snížení ekologické zátěže.
3. Zhoršování deficitů v oblasti finančních toků
4. Ohrožení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů na základě nevyhovujících norem v zemi exportu. 5. Zhoršení cyklických výkyvů v domácí ekonomice na základě cenového či sociálního dumpingu v zahraničí.
Teorie absolutních výhod nám říká, že když se země A soustředí na výrobu výrobku X a země B na výrobu výrobku Y a obě si vymění svoji produkci, budou mít celkem k dispozici více výrobků. Země výrobk y
A
B
X1)
10
5
Y1)
5
10
V zemi A platí pro X směnný poměr k Y 1:0,5 (10:5) a v zemi B 1:0,25 (8:2). Jestliže vyveze země B výrobek X do země A, získá směnou více výrobků Y. Zároveň platí, že směnný poměr Y ku X je v zemi A 1:2 (5:10) a v zemi B 1:4 (2:8). Vyveze-li země A do země B výrobek Y, získá za každou jednotku více výrobků X než doma. Při našich modelových vnitřních směnných poměrech bude země A vyvážet z důvodů výhodnosti výrobky Y a země B výrobky X. Země
A
B
X1)
10
8
Y1)
5
2
výrobky
KA(B) – kapitál země A nebo B LA(B) – pracovní síla země A nebo B 1. Jestliže
znamená to, že země A je relativně více kapitálově vybavená a kapitál je zde relativně levnější než v zemi B. 2. Jestliže pak platí, že na zhotovení výrobku X musíme spotřebovat relativně větší množství kapitálu než u výroby výrobku Y. 3. Z tohoto vyplývá, že výrobek X je v zemi A relativně levnější a výrobek Y je relativně dražší. Totéž platí pro výrobek Y a X v zemi B. 4. Proto je výhodnější pro zemi A vyrábět výrobek X a směňovat jej za výrobek Y. Pro zemi B platí opak.
Produkce a export země A
Produkce a export země B
Množství produkované v zemi A Export země A do země B
t
t
t
t
0
1
2
3
t (čas) Export země B do země A
Množství produkované v zemi B
Základní formy obchodu se zbožím a službami
Vývoz a dovoz Reexport Přímý a nepřímý ZO
Zušlechťování (zhodnocení) Kooperace Licence, franchising Jiné formy zahraničního obchodu
Barter „Switch“ obchody Leasing Zbožové burzy
Aukce veletrhy Specifika obchodu se službami Učební cíl: Cílem tématu je osvětlit základní formy, v nichž se realizují zahraničně obchodní operace obchodu se zbožím a službami a seznámit se s jejich specifiky.
stát „A“
stát „B“ f.o.b.
stát „C“
stát „A“
stát „B“
stát „C“ c.i.f.
Zbožová struktura zahraničního obchodu se v roce 2010 vyznačovala růstem vývozu i dovozu převážné většiny tříd SITC. V porovnání s rokem 2009 zaznamenaly v roce 2010: - stroje a dopravní prostředky růst vývozu o 19,2 % (219,8 mld. Kč) a dovozu o 26,0 % (213,3 mld. Kč). Zvýšení hodnoty vývozu i dovozu bylo ze všech tříd SITC největší a výrazně proto ovlivnilo celkový růst zahraničního obchodu. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 330,7 mld. Kč proti 324,3 mld. Kč v roce 2009 (se státy EU 548,0 mld. Kč v porovnání s 462,1 mld. Kč v roce 2009). Kladnou obchodní bilanci zaznamenaly s výjimkou elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (schodek 27,3 mld. Kč) všechny ostatní strojírenské skupiny. Nejvyšší kladné saldo bylo patrné u silničních vozidel, dále pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu, zařízení pro telekomunikace, ostatních dopravních a přepravních prostředků, kovozpracujících strojů a výpočetní techniky. Meziročně se přebytek zahraničního obchodu navýšil především u silničních vozidel o 42,8 mld. Kč, strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu o 12,6 mld. Kč a strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu o 7,2 mld. Kč; - polotovary a materiály zvýšení vývozu o 16,6 % (62,4 mld. Kč) a dovozu o 22,3 % (78,1 mld. Kč). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky kleslo (vlivem vyššího dovozu) na 9,7 mld. Kč z 25,4 mld. Kč v roce 2009. Zhoršení obchodní bilance ovlivnil především vyšší deficit obchodu s neželeznými kovy o 12,4 mld. Kč a se železem a ocelí o 10,2 mld. Kč. Vysoký přebytek (meziročně o 3,9 mld. Kč vyšší) zaznamenaly kovové výrobky a meziročně o 5,5 mld. Kč vyšší aktivum vykázaly výrobky z pryže; - průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. růst vývozu o 11,8 % (29,6 mld. Kč) a dovozu o 4,5 % (10,7 mld. Kč). Přebytek zahraničního obchodu se tak proti roku 2009 navýšil o 18,9 mld. Kč. Meziročně vyšší aktivum obchodní bilance o 12,8 mld. Kč zaznamenaly různé výrobky a o 6,4 mld. Kč nábytek a jeho díly (vliv vyššího vývozu o 5,1 mld. Kč a nižšího dovozu o 1,3 mld. Kč). Schodek mírně klesl u obchodu s obuví o 0,8 mld. Kč a prohloubil se naopak u obchodu s odbornými, vědeckými a řídicími přístroji a zařízeními o 2,3 mld. Kč a mírně (o 0,6 mld. Kč) u obchodu s oděvními výrobky a doplňky; - chemikálie a příbuzné výrobky navýšení vývozu o 19,8 % (27,0 mld. Kč) a dovozu o 14,4 % (32,1 mld. Kč). Záporné saldo zahraničního obchodu s těmito výrobky bylo druhé nejvyšší mezi všemi třídami SITC (91,3 mld. Kč proti 86,2 mld. Kč v roce 2009). Přetrvával vysoký schodek obchodu s léčivy a farmaceutickými výrobky, i když se díky vyššímu vývozu o 3,7 mld. Kč a nižšímu dovozu o 1,4 mld. Kč meziročně snížil o 5,1 mld. Kč. Deficit meziročně vzrostl u obchodu s plasty v prvotní formě o 4,5 mld. Kč, s plastickými hmotami v neprvotních formách o 3,1 mld. Kč; s chemickými prostředky a výrobky o 1,2 mld. Kč. Zvýšil se přebytek zahraničního obchodu s organickými chemikáliemi o 3,9 mld. Kč (především vliv meziročně vyššího vývozu o 6,9 mld. Kč); suroviny nepoživatelné a minerální paliva růst vývozu o 25,6 % (34,6 mld. Kč) a dovozu o 28,2 % (64,4 mld. Kč). Schodek obchodu s uvedenými výrobky meziročně vzrostl o 29,8 mld. Kč a byl mezi všemi třídami SITC stále nejvyšším (123,5 mld. Kč). Zvýšil se meziročně deficit obchodu s minerálními palivy o 29,1 mld Kč a přebytek obchodu se surovinami nepoživatelnými meziročně klesl o 0,7 mld. Kč. Vlivem zvýšení dovozu o 25,9 % došlo k prohloubení záporného salda obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 10,2 mld. Kč (samotný dovoz zemního plynu se naturálně meziročně navýšil o 23,1 %, hodnotově byl meziročně vyšší o 25,3 %). Pasivum o 14,0 mld. Kč vzrostlo u obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály, neboť dovoz této položky byl meziročně vyšší o 25,3 % (samotný dovoz ropy naturálně vzrostl o 4,3 %, hodnotově se ale zvýšil o 40,2 %). Na bilanci obchodu se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy mělo příznivý dopad zvýšení kladného salda obchodu s rudami kovů a kovovým odpadem o 3,1 mld. Kč, uhlím, koksem a briketami o 2,7 mld. Kč, vlákninou a sběrovým papírem o 1,5 mld. Kč a korkem a dřevem o 1,2 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu s elektrickou energií meziročně klesl o 7,7 mld. Kč; - zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky zvýšení vývozu o 6,6 % (6,2 mld. Kč) a dovozu o 4,6 % (5,8 mld. Kč). Schodek zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se meziročně zlepšil o nevýznamných 0,3 mld. Kč. Vyšší deficit zaznamenal proti roku 2009 obchod se zeleninou a ovocem o 2,0 mld. Kč a s masem a masnými výrobky o 0,3 mld. Kč. Klesl přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky o 1,6 mld. Kč; zvýšila se kladná bilance obchodu s tabákem a tabákovými výrobky o 0,4 mld. Kč a s živými zvířaty o 0,5 mld. Kč.
Skupiny SITC s největším vlivem na obchodní bilanci v roce 2010 pozitivní vliv negativní vliv skupiny SITC v mld. Kč skupiny SITC v mld. Kč 78-silniční vozidla 250,8 33-ropa, ropné výrobky a - 96,4 příbuzné materiály 74-stroje a zařízení 54,7 34-topný plyn, zemní i - 62,6 všeob. užívané v průmyslově vyráběný průmyslu 69-kovové výrobky 32,1 54-léčiva a - 41,3 farmaceutické výrobky 89-různé výrobky j. n. 28,3 68-neželezné kovy - 39,4 62-výrobky z pryže 23,1 77-elektrická zařízení, - 27,3 přístroje a spotřebiče 82-nábytek a jeho díly, 20,8 67-železo a ocel - 25,5 žíněnky, matrace 66-výrobky z nekovových 18,7 05-zelenina a ovoce - 21,5 nerostů 32-uhlí, koks a brikety 16,6 57-plasty v prvotní formě - 16,9 72-strojní zařízení pro 15,7 01-maso a masné - 12,6 určitá odvětví průmyslu výrobky 76-zařízení pro 14,8 58-plastické hmoty v - 11,8 telekomunikace neprvotních formách 24-korek a dřevo 10,1 84-oděvní výrobky a - 11,4 doplňky 81-montované budovy, 9,1 59-chemické prostředky - 11,0 sanitární výrobky a výrobky j. n. 28-rudy kovů a kovový 8,5 53-barviva, třísloviny a - 9,5 odpad pigmenty 79-ostatní dopravní a 8,0 87-odborné, vědecké a - 8,0 přepravní prostředky řídící přístroje 63-výrobky z korku a 7,7 64-papír, lepenka a - 6,8 dřeva (kromě nábytku) výrobky z nich 35-elektrický proud 6,8 23-surový kaučuk - 6,8 (včetně syntetického) 73-kovozpracující stroje 5,6 07-káva, čaj, kakao, - 4,8 koření a výrobky z nich 04-obiloviny a obilné 5,3 52-anorganické - 4,2 výrobky chemikálie 75-výpočetní technika 4,5 85-obuv - 3,7 25-vláknina a sběrový 4,5 29-suroviny živočišného - 3,5 papír a rostlinného původu Uvedené skupiny SITC 545,7 Uvedené skupiny SITC - 425,0 celkem celkem
Pohled do teritoriální struktury zahraničního obchodu v roce 2010 ukazuje: - vývoz do států EU vzrostl o 16,5 % (299,6 mld. Kč) a do států mimo EU o 24,5 % (80,0 mld. Kč). Největší relativní růst zaznamenal vývoz do ostatních států, dále pak do SNS, ostatních vyspělých tržních ekonomik a států ESVO; podprůměrné zvýšení provázelo vývoz do evropských tranzitivních ekonomik a rozvojových ekonomik. Růst vývozu do států EU byl odrazem vyššího vývozu do všech států tohoto uskupení vyjma Řecka. Největší absolutní navýšení zaznamenal vývoz do Německa (108,5 mld. Kč), dále pak vývoz na Slovensko (33,7 mld. Kč), do Polska (32,0 mld. Kč), Rakouska (18,2 mld. Kč), Itálie (17,7 mld. Kč), Spojeného království (16,4 mld. Kč), Francie (12,7 mld. Kč), Nizozemska (12,8 mld. Kč) a Španělska (9,5 mld. Kč). Ze států mimo EU lze uvést zvýšení vývozu do Ruska (17,8 mld. Kč), Spojených států (9,9 mld. Kč), Švýcarska (7,5 mld. Kč) a Číny (7,3 mld. Kč); - dovoz ze států EU se zvýšil o 14,3 % (190,3 mld. Kč) a ze států mimo EU o 32,4 % (214,3 mld. Kč). Nejvýraznější relativní zvýšení bylo zřejmé u dovozu z ostatních států, dále pak ze SNS, rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO; podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých tržních ekonomik. Do navýšení dovozu ze států EU se promítl vyšší dovoz ze všech států EU kromě Lotyšska. Největší absolutní zvýšení bylo patrné u dovozu z Německa (82,3 mld. Kč), dále pak z Polska (27,0 mld. Kč), Slovenska (15,0 mld. Kč), Nizozemska (10,4 mld. Kč) a Rakouska (8,3 mld. Kč). Ze států mimo EU vzrostl hlavně dovoz z Číny (91,6 mld. Kč), Ruska (27,2 mld. Kč), Koreje (11,9 mld. Kč), Spojených států (11,6 mld. Kč) a Ázerbájdžánu (10,0 mld. Kč). Pokles zaznamenal dovoz z Japonska (4,0 mld. Kč); Viz údaje v přiložené tabulce.
meziroční změna
2009
2010
Německo
165,8
192,0
26,2
Čína
Slovensko
78,3
97,1
18,8
Spojené království
62,9
74,0
11,1
Francie
46,0
56,4
10,4
Rakousko
27,5
37,4
Švédsko
14,7
18,9
Belgie
14,1
Nizozemsko
Státy EU
2009
Státy mimo EU
v mld. Kč
Itálie
2010
meziroční změna
v mld. Kč - 184,1
- 268,3
- 84,2
Rusko
- 53,0
- 62,4
- 9,4
Japonsko
- 54,4
- 48,3
6,1
Korea
- 21,5
- 33,3
- 11,8
9,9
Thajsko
- 20,6
- 28,2
- 7,6
4,2
Tchaj-wan
- 16,7
- 22,1
- 5,4
18,7
4,6
Ázerbájdžán
- 11,2
- 20,9
- 9,7
16,2
18,7
2,5
Singapur
- 11,9
- 18,1
- 6,2
Malajsie
8,2
18,5
10,3
- 13,1
- 16,2
- 3,1
Španělsko
12,9
17,5
4,6
Spojené státy
- 7,6
- 9,2
- 1,6
Rumunsko
13,9
15,4
1,5
Norsko
- 3,0
- 6,5
- 3,5
Bulharsko
7,1
6,5
- 0,6
Indonésie
- 4,0
- 5,0
- 1,0
Maďarsko
9,2
6,1
- 3,1
Kazachstán
- 3,0
- 4,8
- 1,8
Finsko
3,9
5,9
2,0
Vietnam
- 3,9
- 4,0
- 0,1
Dánsko
1,8
5,3
3,5
Ukrajina
3,2
- 2,6
- 5,8
Litva
3,1
4,2
1,1
Filipíny
- 1,5
- 1,8
- 0,3
Řecko
5,1
3,6
- 1,5
Bangladéš
- 1,8
- 1,7
0,1
Slovinsko
2,7
3,2
0,5
Švýcarsko
10,6
16,3
5,7
Lotyšsko
2,1
2,8
0,7
9,5
9,4
- 0,1
Portugalsko
1,8
1,9
0,1
Spojené emiráty Izrael
2,7
6,9
4,2
Estonsko
1,5
1,9
0,4
Chorvatsko
6,4
6,3
- 0,1
- 3,6
1,4
5,0
Hongkong
4,4
4,4
0,0
Kypr
0,6
1,4
0,8
Saúdská Arábie
4,0
4,3
0,3
Malta
0,1
0,2
0,1
Bělorusko
2,4
4,2
1,8
- 0,6
- 1,1
- 0,5
Indie
2,3
4,1
1,8
Irsko
- 11,1
- 14,4
- 3,3
Egypt
Uvedené státy celkem
484,2
593,5
109,3
Polsko
Lucembursko
Uvedené celkem
arabské
státy
3,2
4,1
0,9
- 362,6
- 493,4
- 130,8
A
B D
A
B
A
D
Důvody reexportu - zisk z rozdílu cen nákupu a prodeje při odečtení transakčních nákladů - překonávání administrativních barier
B D
země „B“
země „A“ SD
země „A“ SD
SZ
P
země „B“ SZ
země „A“ SD
země „A“ SD
země „B“ SZ
země „B“ SZ
Příčiny 1. Možnost úspory nákladů 2. Neexistence speciálních technologií
země „A“
země „A“
země „B“
země „B“
země „C“
země „C“
Domácí exportér
platba v měně exportujícího státu
Zahraniční importér
„Switch“ obchodník země „C“
Platba v měně importujícího státu
Mezinárodní obchod se službami a) Faktorové služby
b) Nefaktorové služby
převody finančních prostředků souvisejících s pohybem výrobních faktorů
obsluha transferů spojených s mechanismy mezinárodního obchodu
- převody zisků, mezd, platby za převody úroků atd.
- platby za dopravu, turisticky ruch, zdravotní služby atd.
Neliberální myšlení v oblasti zahraničního obchodu Tarifní překážky zahraničního obchodu
Netarifní překážky zahraničního obchodu
Proexportní politika jako moment ochranářské politiky Dumping
Měnové kurzy jako překážka zahraničního obchodu
Důsledky protekcionismu Učební cíl: Cílem tématu je představit základní myšlenkové koncepty, které vedou k zavádění protekcionistických opatření a popsat jejich formy.
Podmínky pro použití ochranářství: 1. Vytvoření průmyslové základny 2. Výchova pracovní síly 3. Neochraňovat to, co nemá podmínky pro další rozvoj 4. Umožnit počáteční rozvoj 5. Postupné odstraňování 6. Nevztahovat na zemědělství, neboť se zde naruší přírodní podmínky
cena za jednotku zboží
nabídka domácích produktů R
Pr
C
D
P´
A
Z
K1
P
B
K2
poptávka domácích spotřebitelů F
E 0
zahraniční nabídka se clem zahraniční nabídka bez cla
x1
G x1´
x2´
x2
množství
Efekty po zavedení cel: 1. Ochranný efekt (domácí produkce z x1 na x1´ 2. Spotřebitelský efekt (celková poptávka z x) 3. Efekt ZO (objem se sníží z x2 – x1 na x2´ - x1´ 4. Zvýšení nákladů na spotřebu o trojúhelník K2 5. Změna ToT (změní se ceny domácích a zahraničních výrobců) 6. Důchodový efekt (vzrůst domácích důchodů) 7. Snížení konkurenceschopnosti 8. Snížení tlaku na kvalitu zboží 9. Při ceně Pr zmizí zahraniční obchod 10. Pokud zvýší cla všechny ekonomiky, vzroste cena a nikdo si nepolepší
Fiskální cla - naplnění státního rozpočtu
Ochranná cla -zlepšení podmínek pro domácí producenty a) výchovná b) reciproční c) antidumpingová d) vyrovnávací e) prohibitivní
Dovozní cla - na importované statky
Vývozní cla - na exportované statky
Specifická cla - na jednotku výrobku
Hodnotová cla - procentní sazba z hodnoty výrobku
Kombinovaná cla - sloučení obou metod
Administrativní překážky z účasti státu na zahraničně obchodních operacích
Z technických norem standardů, veterinárních a zdravotních atestů
Administrativní omezení z chodu úřadů zaměřených na zahraniční obchod
-
-
- konzulární formality - úřední oprávnění různého typu - předpisy pro vybavení zboží - vyřízení vývozních či dovozních oprávnění - atd.
státní monopoly koncese antiimportní nařízení atd.
zdravotní předpisy farmaceutická povelení průmyslové normy bezpečnostní předpis atd.
Formální překážky opatření s důsledkem pro růst cen - přístavní, skladovací a jiné poplatky - spotřební daně - složení záloh - atd.
Množstevní regulace a ostatní specifická omezení - licenční omezení - embargo - devizové předpisy - státní kontroly zboží - diskriminační bilaterální smlouvy - atd.
cena za jednotku zboží
nabídka domácích výrobků nabídka domácích výrobků se subvencí
R D P´
0
C
A
P E H
I
B F
x1
J
x1´
G
x3
x2´
poptávka domácích spotřebitelů x2
množství
1. Subvence exportérov zvýší možnost výroby z x1 na x3. 2. Zvýšením nákladů na výrobu musí být uhrazena subvence poklesem renty spotřebiteli EHID. 3. Je menší než nárůst přebytku výrobce. 4. Čistá ztráta je ve velikosti AJID. Je to důsledkem toho, že zvýšené množství by bylo možné levněji pořídit v zahraniční. 5. Klesá výběr cel a snižují se prostředky státu. 6. Zhoršení důchodové situace.
Antidumpingová cla - povolena jako legální nástroj - právní problém dokazování dumpingu
-tlak na snížení rovnovážného kurzu a) znesnadnit import b) umožnit export Problémy: a) infuzní tendence b) přerozdělovací procesy (viz subvence) -tlak na zvýšení rovnovážného kurzu vede k navýšení objemu importu, musí být kompenzován jinými příjmy jako turistický ruch, daňový ráj, atp.
Motivy, cíle a formy vstupu na mezinárodni trhy Přímé investice
Jejich vztah k zahraničnímu obchodu Mezinárodní sítě
Rizika mezinárodního obchodu
Učební cíl: Cílem tématu je ukázat na jeden z hlavních procesů,
který v současnosti ovlivňuje světový ekonomický vývoj. Jde o vysvětlení souvislostí mezinárodního obchodu a přímých investic jako nástroje dalšího prohlubování dělby práce.
Motivy a cíle Ekonomické -zlepšit postavení na trhu -zlepšit míru výnosu z aktiv firem
Neekonomické -získání většího mocenského vlivu - vytvořit image subjektu - formovat socioekonomické prostředí v zahraničí
Ofensivní - expanze na základě překonávání konkurujících subjektů
Defenzivní - přizpůsobování se situaci na trhu
Výnosově nákladové kalkulace - z cenových příčin - z rozdílnosti právních prostředí
- Opatření pro přizpůsobení produktu místním podmínkám - Produkční kapacita a řešení technických problémů ve zvoleném místě - Finanční kalkulace - Administrativní a personální kapacity - Socio-kulturní požadavky na organizování a řízení projektu
a) Endogenními (vnitřními) faktory ( personální vybavení, finanční zdroje, zkušenosti atp.) b) Exogenní (vnější) faktory (situace na trzích, hospodářská politika státu atp.)
1) Export (import) přímý
nepřímý
aktivity srazů producentů 2) Poskytování (přebírání) licence [franchising] 3) Kontraktační výroba 4) Vznik společného podniku (joint venture)
5) Podnik v úplném vlastnictví - pobočka - dceřiná společnost
- finanční investice související se získáním vlastnických a rozhodovacích práv k zahraničnímu subjektu. Realizují se jako: a) vytvoření podniku, závodu či pobočky b) nákupem podniku, závodu či pobočky c) nabytím vlastnického podílu zaručujícího (spolu) rozhodování d) poskytnutí dlouhodobých úvěrů a s tím spjaté právo spolurozhodovat a kontrolovat
a) Diferenciace úrokových a výnosových sazeb doma a v zahraničí b) Zahraniční investice jako nástroj rozložení rizika c) Teorie monopolních výhod d) Lokalizační teorie e) Teorie výhod internacionalizace
Výhody 1. zvýšení tržního podílu 2. využití nedokonalosti pohybu výrobních faktorů 3. zvýšení efektivity organizační struktury 4. úspory z rozsahu 5. využití výhod administrativního ovlivňování ekonomik 6. posílení prestiže ochranné značky
Nevýhody 1. diskriminace zahraničními úřady, dodavateli, zákazníky 2. vznik devizových rizik 3. zvýšené náklady na informace a komunikaci 4. zvýšené náklady na koordinaci a kooperaci se zahraničními subjekty
1. Se zapojením do ZO vzrůstají požadavky na nákupy a zabezpečení služeb. To vyvolává nároky na přímé investice.
2. S postupem od socio-kulturně bližších vztahů do vzdálenějších se zvyšuje nutnost zapojení do realizace na těchto trzích. 3. Nárůst významu ZO znamená neustále větší překonávání různých administrativních barier či tarifního zatížení. Cesta je v zahraničních investicích. 4. Rozvoj zahraničních aktivit zvyšuje nutnost dovozů (specializovaná produkce, nedostatek zdrojů při nárůstu produkce). 5. Dochází k dělbě práce mezi pobočkami a dceřinými společnostmi. Část zahraničního obchodu je vnitrofiremním obchodem.
6. Rozvoj teritorií vyvolává nové potřeby a tím i další růst zahraničního obchodu.
Předpoklad:
- propojenost ekonomických subjektů - existence určitého cíle i při její různosti
Základ:
- směnné vztahy - hierarchické uspořádání - vzájemné transakce (zde zvláštní forma sociálního jednání) se rozprostírají na všech účastnících sítě - regulace vnitřními normami - existují, i když nemusí bezprostředně docházet ke směně
Uspořádání:
-
horizontální i vertikální vazby subjekty mají různé druhy volnosti pružnost a schopnost přizpůsobit se vychází se z vlastnosti subjektu vzájemná závislost subjektů
Relativní samostatnost má za důsledek uspořádání mocenských vazeb v sítích. - existuje závislost i protikladnost - existují vůdčí subjekty v sítích - postavení se v čase mění Zahraniční obchod – propojení v různých právních systémech, ovlivnění informací mezi subjekty, přisuzování jiných socio-kulturních hodnot Vyšší potřeba sociálního kapitálu
Všeobecná -
řeč mentalita hodnoty atd.
Politická - nestabilita vlád - nestabilita právních systémů - sociální nestabilita - atd.
Ekonomická -
cenová rizika měnová rizika skladová rizika atd.
- předcházení rizikům - akceptace rizik - kompenzace rizik - zmenšování rizik - sdílení rizik - pojištění rizik - přerod rizik
Vznik a vývoj nadnárodních společností Organizační struktura nadnárodních společností Formy mezinárodních činností nadnárodních společností Formy mezinárodních činností malých a středních firem
Učební cíl: Cílem tématu je objasnění postavení nadnárodních společností jako nejvlivnějších subjektů soudobého světového hospodářství. Jde zde i o vysvětlení role malých a středních firem do nově vznikající produkční a distribuční struktury světa.
Oblast/stát Roky
Celkové množství PZI (domácí)
Celkové množství investic (zahraničí)
1990
2010
1990
2010
Vyspělé ekonomiky
1 564,0
12 801,6
1 948,6
1 948,6
Rozvojové ekonomiky
517,3
Evropa z toho ČR Německo Francie Nizozemí Rakousko Švýcarsko
809,0 1,4 111,2 97,8 68,7 10,9 34,2
7 614,8 129,9 674,2 1 008,4 589,8 155,0 538,9
87,5 151,5 112,4 106,9 4,7 66,1
10 023,9 15,5 1 421,3 1 523,0 890,2 169,7 909,4
USA Japonsko
539,6 9,8
3 451,4 214,8
731,7 201,4
4 843,3 831,1
60,6 9,2
553,9 132,4
20,2 15,0
122,4 81,1
Latinská Amerika z toho Brazílie
111,4 37,1
1 722,3 472,5
57,6 41,0
732,8 180,9
Asie a Oceánie z toho Čína Hongkong, Čína Macau, Čína
345,2 20,7 201,6 2,8
3 674,9 578,8 1 097,6 14,6
67,6 4,4 11,9 -
2 276,6 297,6 948,5 -
1,6 30,5
197,9 469,8
0,1 7,8
92,4 300,0
Afrika z toho JAR
Indie Singapur
5 951,2
145,5
3 131,8
500 největších v roce 2011 133
USA
68
Japonsko
61
Čína
35
Francie
34
Německo
30
Velká Británie
15
Švýcarsko
12
Nizozemí
8
Indie
7
Rusko
7
Brazílie
90
ostatní země
Pramen: Global 500. Fortune & Money. In: http://money.cnn.com/magazines/fortune/global/500/2011/full_list
1. Globální společnosti 2. Nadnárodní (transnacionální) společnosti
3. Mezinárodní (internacionální) společnosti 4. Mnohonárodní (multinacionální) společnosti
1. vedení (určování cílů a plánování) 2. produkce zboží a služeb 3. kontrola
1. Historický vývoj vlastní společnosti 2. Vývoj podmínek v různých zemích 3. Různorodost sociálního a kulturního prostředí 4. Lokální požadavky trhu
- nespecifická (propojování malých a středních firem v mezinárodním měřítku. Nemění strukturu orientovanou na domácí trh.) - oddělené (různé struktury pro domácí a zahraniční trh) - integrované (buď úplná funkcionální integrace, nebo teritoriální integrace. Matrixová propojuje oba přístupy.)
- úspory z rozsahu - arbitráže - synergie
- pákový efekt - integrační efekt
- existující politický a právní systém - institucionální zvyklosti - zlovená strategie působení (defenzivní, ofenzivní) - zvolená strategie čelení rizikům - konkrétní ekonomicko a sociálně geografické podmínky
- nové postavení v dělbě práce malých a středních firem - vztah malých a středních firem k exportu a importu
Silné stránky
Slabé stránky
- pružnost - velká míra ztotožnění zaměstnanců s firmo - individuální motivace osob
-nedostatečné finanční zdroje - obtížné získávání vysoce kvalifikovaných pracovních sil - tendence k přetěžování produkčních kapacit
1. Nástup nových technologií, které většinou přicházejí ze zahraničí. 2. Rozšíření sortimentu nabídky dovozem ze zahraničí, a to jak u investičních tak spotřebních statků. 3. Na základě „revoluce v informatice“ u spotřebitelů se silně projevuje „demonstrační efekt“ u zboží vyráběného v cizině. 4. Vzhledem k zapojení malých a středních firem do internetu vznikají možnosti prodávat do zahraničí či kooperovat se zahraničními subjekty. 5. Rostoucí objem zahraničního obchodu ovlivňuje pohyby domácí měny, a tím i postavení malých a středních firem i domácností.
6. Na jejich aktivity má vliv i mezinárodní migrace obyvatel nebo existence mezinárodního turistického ruchu. 7. Domácí úvěry, tj. podmínky jejich poskytování jsou čím dál tím více závislé na mezinárodní situaci.
- nepřímý (méně přímý) zahraniční obchod - vysoká úloha zprostředkovatelských společností (např. cestovní kancelář – hotely, penziony) a nákupy služeb pro zahraničně obchodní operace - kooperace se zahraničními zastoupeními v domácí ekonomice. Někdy i předání licencí, know-how či franchisingu - dodavatelské smlouvy se zahraničními partnery
- státní orgány (ministerstvo zahraničí)
- specializované finanční společnosti (exportní, pojišťovací, zúčtovací) - specializované podpůrné organizace (zprostředkování investic, právní poradenství, technologické agentury, marketingové společnosti)
- obchodní a průmyslové komory
Základní vztahy makroekonomie otevřené ekonomiky Multiplikační efekty v otevřené ekonomice Mezinárodní ekonomické toky v ekonomice
Učební cíl: Seznámení se s nejdůležitějšími národohospodářskými toky mezi domácí ekonomikou a zahraničím. S tím souvisí i objasnění některých dopadů na chod hospodářství.
Hrubý domácí produkt (HDP) - přidaná hodnota vytvořena na území daného státu zisky, úroky, renty, mzdy, tantiémy do zahraniční
HDP = C +/+ (X-M)
zisky, úroky, renty, mzdy a tantiémy ze zahraniční
Hrubý národní důchod (HND) - přidaná hodnota upravena o toky prvotních důchodů do a ze zahraničí
transfery do zahraničí
HNP = HDP - NY
transfery ze zahraničí
HNDP = HNP - NCT Hrubý národní disponibilní produkt (HNDP) - je to HNP upravený o saldo transferů
Spotřeba (C)
Úspory (S)
Platí: (1) CAB = S – I CAB bilance běžného účtu (2) CAB = (X – M) + NY + NCT Proto můžeme napsat S = I – NX + NY + NCT tj., hrubé úspory jsou rovny hrubým investicím, čistému exportu, saldu prvotních důchodů a saldu běžných transferů Z toho vyplývají varianty: 1. S > I Ekonomika produkuje zdroje na krytí záporných nerovnováh ve vnějších vztazích 2. S = O Případné nerovnováhy vedoucí k deficitům musí ekonomika pokrýt z vnějších zdrojů 3. S < I
Ekonomika musí čerpat z vnějších zdrojů
Jestliže HNP označíme symbolem Y můžeme zapsat (1) Y = C + S + (T – G) + (X – M) Budeme-li zvažovat nyní vztah k S, pak můžeme napsat (2) S= I + (T –G) + (X – M) Varianty: a) (T – G) > 0 a (X – M) > 0 Přebytky veřejných rozpočtů a zahraničního obchodu vedou k růstu úspor, snižuje se domácí úroková sazba, rostou investice. Pokud domácí úroková sazba klesne pod zahraniční, dojde k odlivu investic do zahraničí. Přebytky NX tlačí na zhodnocení domácí měny se všemi důsledky.
b) (T – G) = 0 a (X – M) = 0 Existující rovnovážná situace vede k rovnovážnému růstu. c) (T – G) < 0 a (X – M) < 0 Tři možnosti: 1. deficity zvýší úrokové sazby, zmenší investice a tím i růst. 2. úspory se čerpají ze zahraničí. Z počátku nesnížím investice, ale v budoucnu se mi sníží saldo prvotních důchodů a zmenší tak HNP. 3. Prodám národní jmění a získám finanční aktiva. Budoucí výnosy z prodaných kapacit mi opětovně sníží HNP oproti HDP. d) Vzájemné kombinace (T – G) > 0 a (X – M) < 0 nebo (T – G) < 0 a (X – M) > 0. Konkrétní projevy záleží na velikosti deficitů a vlivu na devizových trzích kde dochází k pohybu domácí měny.
S (národní úspory) C
I1 A
B
I0 0
Y0
Y1
Y
V uzavřené ekonomice S = I, tj. I funkce S. - Růst S znamená velikost Y. Sklon křivky úspor je dán mezním sklonem k úsporám MPS. (1) MPS = BC/BA Vyjadřuje velikost podílu úspor při dané výši důchodu Y. Proto platí i druhá rovnice (2) MPC + MPS = 1 Kde MPC je mezní sklon ke spotřebě. Proto lze zapsat (3) (I1 – I0)/ Y1 – Y0 = BC/BA = MPS Po úpravě získáme (4) Y1 – Y0 =
* (I1 – I0) tj. ΔY =
* ΔI
Přírůstek důchodu je roven přírůstku investic krát multiplikátor. Výraz
nazýváme multiplikátorem.
Vyjdeme-li z otevřené ekonomiky, lze zapsat (1) S + M = I + X -export domácí země je import zahraničí. Proto zahraniční poptávka pro domácí ekonomiku je brána jako exogenní veličina nezávislá na výši Y. Naopak levá strana je funkcí Y a pravá nikoliv. I, X, S, M
S+M
C E A
B
D
I+X
0
F
G
Y
Proto S + M se mění s velikosti Y a I + X nikoliv. Dochází však zde k součtu MPS s MPM, tj. meznímu sklonu k importu. Ta nám označuje velikost změny importu ke změně důchodu. Platí zde zápis: (2) AB = Kde
* DE je multiplikátor zahraničního obchodu.
Zapíšeme-li (1) S – I = X – M Pak pro levou stranu platí přímá úměra s růstem Y. Rostou čisté úspory v zahraničí. Naopak pro průběh X – M platí nepřímá úměra, kdy s růstem Y roste sklon k importu a vznikají S – I (čisté investice v zahraničí) pasiva. X, M, S, I
X - M – obchodní bilance
E
0
Y
y
Vnější rovnováha vzniká v průsečíku E, tj. je zde rovnovážný produkt a obchodní bilance.
- Má menší účinky než v uzavřené ekonomice - Ze zahraničí může působit jiný multiplikační efekt na domácí ekonomiku - Růst zahraniční poptávky vede ke stejnému důsledku jako investiční multiplikátor. Avšak růst důchodu při relativnímu snížení poptávky po importu vede k investování do zahraničí
S-I X-M
E1 E0
0
Y0
Y1
X-M S-I
E0
E1
Y0
Y1
Vzroste-li důchod multiplikačním efektem, posune se z Y0 na Y1, pak dochází ke snižování přebytku v zahraničí z E0 na E1.
Vztah vnitřní spotřeby a vnějších toků lze znázornit takto: (1) Y + M = C + I + X Na levé straně máme fyzické produkty vyrobené a spotřebované v ekonomice, na pravé straně důchody na krytí spotřeby, investic a získané z exportu. Při tom C + I jsou domácí důchody určené k úhradě nákupů na domácím trhu i zahraničním trhu. Proto lze zapsat: (2) C = Cd + Cz I = I d + Iz Platí, že Cz + Iz = M. proto zapíšeme (3) Y = C + I + X – (Cz + Iz )
Y = CD + I D + X Jestliže absorpci (domácí výdaje) označíme A, platí A = C + I pak zapíšeme (4) A = Cd + Id + M a pro vztah mezi výdaji a důchodem státu platí (5) Y – A = X – M (6) Y – X = A – M Znamená to, že HNP a domácí výdaje jsou si rovny v případě nulového salda obchodní bilance. Čím je X > M, tím je větší vytvořený důchod než absorpce. Znamená to, že „odtéká“ část Y do zahraničí pomocí exportu.
Můžeme zapsat (1) Y = C + S + NCT
Pro vazbu důchodových toků a majetku platí: (2) S = I + (X – M – NCT), pak platí varianty (X – M – NCT) > 0 a (X – M – NCT) < 0. V prvním případě S > I, v druhém S < I. Proto formulujeme (3) S = I + (Ke – Ki ), kde Ke je vyvážený domácí kapitál a Ki dovážený kapitál do domácí ekonomiky. Platí: 1. Přírůstek majetku S je roven navýšení hmotného majetku a změně v zahraničím majetku (Ke – Ki ). 2. Z hlediska finančního majetku (hotovostní peníze + pohledávka – závazky) a věcného majetku spolu/vzatých platí, že změny celkového majetku jsou dány změnami v domácím věcném majetku a čistém zahraničním majetku.
3. Pro mezinárodní ekonomii jsou změny ve finančním majetku rovny změnám v čistém zahraničním jmění. 4. Jestliže Ke = Ki , pak jsou národohospodářské změny ve finančním majetku nulové.
Monetární teorie vnějších vztahů Vymezení platební bilance principy sestavování platební bilance
struktura platební bilance
Vyrovnávací procesy na platební bilanci důchodový mechanismus
cenový mechanismus
mechanismus směnných kurzů
Transferový problém Učební cíl: Definování základních principů pohybu v monetárním sektoru světové ekonomiky a představení nejdůležitějšího nástroje pro zobrazení peněžních toků mezi domácím a zahraničním hospodářstvím.
Důvody zvláštností monetárních vztahů v mezinárodní dimenzi: - suverenita států a s tím související různost právních a ekonomických pravidel - různost cen (výše cen) a problém kategorie světová cena - metodologická odlišnost tvorby cen (daně, struktura spotřeby, jiné systémy přerozdělování) - zastoupení tržního a netržního sektoru v hospodářství - plnohodnotné a neplnohodnotné peníze - problémy převodu národních peněz – směnné kurzy - světové peníze jako abstraktní kategorie
(1) (pi * M – pe * X – E) – C = 0 kdy symboly vyjadřují pi - cenu importu, pe cenu exportu, M a X import a export, E hodnotu čistých výnosů za zahraničí a C hodnotu čisté peněžní poptávky po zahraničním majetku. Jestliže platí, že musí být zaplaceny všechny toky do ekonomiky, pak poptávka na všech trzích musí být vyrovnaná. Jde-li o plnohodnotné peníze, musíme je považovat také za majetek. (2) (piM – peX – E) – C + B = 0 kde B je poptávka po penězích v domácí ekonomice a X je poptávka po domácí i zahraniční měně. C je pak omezeno na poptávku po nemonetárních statcích. Pak lze zapsat: (3) B = (peX – pi M + E) + C Docházíme tak k základnímu pojetí platební bilance. B je výsledkem výkonu ekonomiky vzhledem k zahraničí a bilance kapitálových trhů.
Logika sestavování platební bilance vychází z následných principů, které určují její podobu: 1. Jako každá bilance má stranu aktiv a pasiv. Pod aktivními operacemi jsou chápány takové transakce, jejichž důsledkem je zvýšení devizových prostředků v ekonomice. Přírůstek zahraničních peněz je v teoretické rovině chápán jako přírůstek plnohodnotných peněz, a tudíž dochází k růstu bohatství. Naopak pasivní operace snižují zásobu deviz, tj. dochází k odlivu prostředků do zahraniční. 2. Tím, že se jedná o kategorii toku, nedochází zde k bilanci stavových veličin, ale pouze jejich změn. Při zjišťování jejich velikostí sehrává velkou roli jejich přepočet podle zvoleného kurzu měny. Proto některé změny mají spíše statistický než reálný dopad. 3. Platební bilance je sestavována na základě podvojného účetnictví. V zásadě to znamená, že každou výkonovou transakcí právnických i fyzických osob musí provázet protipohyb. Jinak řečeno za získání zboží, služby, majetkového podílu musí být zaplaceno a naopak za získání zboží, služby, majetkového podílu jsou získány peněžní prostředky. Z tohoto principu musí být platební bilance vždy vyrovnána rozdíly, mohou být v bilanci jednotlivých účtů, z nichž se skládá, neboť ke každému výdaji musí odpovídat příjem. 4. Ne všechny finanční transakce mezi rezidenty a nerezidenty jsou přesně zachyceny. Část jich je zachycena na základě statistických výběrových šetření, což vede k nutnosti odstranit rozdíly vzniklé v procesu sestavování platební bilance.
- výkonové, které souvisejí s měřením hodnoty související se zhotovením zboží a služeb a jejich realizací v zahraničí - finanční, které souvisejí na základě závazků a vlastnických práv
Aktiva
Pasiva
Aktiva
Pasiva
A Běžný účet
C Finanční účet
A. 1 Obchodní bilance
C. 1 Přímé investice
vývoz
dovoz
A. 2 Bilance služeb příjmy
výdaje
A. 3 bilance výnosů příjmy
výdaje
A. 4 Bilance převodů příjmy
výdaje
C.1.1v zahraničí prodej
nákup
C.1.2 v tuzemsku nákup
prodej
C. 2 Portfoliové investice C.2.1 Aktiva prodej
nákup
C.2.2 Pasiva B Kapitálový účet příjmy
výdaje
D Saldo chyb Opomenutí, kurzové rozdíly
nákup
prodej
C. 3 Finanční deriváty C.3.1 Aktiva prodej
nákup
C.3.2 Pasiva C.4 Ostatní investice C.4.1 Aktiva prodej
nákup
C.4.2 Pasiva nákup
prodej
E Změna devizových rezerv
BĚŽNÝ ÚČET - ukazuje na mezinárodní dělbu práce, zapojení do mezinárodní produkce a spotřeby materiálních i nemateriálních statků - transfery prvotních důchodů souvisejících s vlastnictvím výrobních faktorů na území daného státu - realizované transfery, tj. převody peněz se zahraničím, bez toků protihodnoty KAPITÁLOVÝ ÚČET - souhrn transakcí souvisejících s převodem majetku na základě migrace obyvatel - transakce převádějící nefinanční hmotná aktiva a nehmotná práva (licence, patenty atd.)
FINANČNÍ ÚČET - zahrnuje změny v zahraničních pohledávkách a závazcích. Export kapitálu je zvýšení pohledávek nebo snížení závazků, import je chápan opačně - export vedoucí ke snížení deviz je pasivní operace a import mající za důsledek zvýšení je aktivní operace
- důsledek statistické praxe zjišťování veličin platební bilance a disparit vzniklých na základě odhadů některých veličin
ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV - vznikne-li sumou A až D nenulový rozdíl, pak a) záporný výsledek znamená doplnit tok z devizových rezerv a jejich snížení je proto účtováno znaménkem + b) kladný výsledek znamená, že nepoužité devizy zvyšují devizové rezervy a jsou účtovány znaménkem -
Předpoklad – při pevných směnných kurzech dochází k přerozdělení důchodů na základě zvýšení poptávky v zahraničí Přebytek platební bilance vyvolá důchodové efekty vedoucí k jeho odbourání. Model: při pevných směnných kurzech a cenách je platební bilance funkcí Y. Saldo zjednodušíme na (X – M). Pak zapíšeme (1) ΔPB = ΔX –ΔM a úspory (S) a import vyjádříme mezními sklony (2) S = s * Y (3) M = m * Y a pro jejich přírůstky (4) ΔS = s * ΔY (5) ΔM = m * ΔY pak při konstantních investicích zapíšeme ΔX = ΔS + ΔM po úpravách na základě (1) a (2) získáme: (6) ΔS = s*ΔM + m*ΔY ⇒ ΔX = ΔY*(s+m) a pro změnu důchodu platí (7) YΔ =
*ΔX
Upravíme-li nyní platební bilanci (1) pomocí (5), zapíšeme: (8) ΔPB = ΔX – m*
*ΔX
(9) ΔPB = ΔX * (1Dále upravíme (10) ΔPB =
po delší úpravě získáme
) na * ΔX
, pak můžeme zapsat
MULTIPLIKÁTOR PLATEBNÍ BILANCE výraz je multiplikátor platební bilance, který říká, že změna platební bilance je dána sklonem k úsporám a sklonem k importu. Znamená to, že roste-li s důchodem rychleji sklon k importu než k úsporám, dochází ke snižování přebytku platební bilance. Je-li m=0, pak zůstává na základě exportu přebytek platební bilance a je-li s=0, pak ΔPB=0, tj. je vyrovnaná.
- pevný směnný kurz - pohybující se masa peněz 1. Přebytek platební bilance znamená příliv peněz do ekonomiky, který je věší než zvýšení fyzické masy zboží a služeb. Rostou ceny v ekonomice. 2. Země s pasivem platební bilance ztrácí peníze. Masa peněz se snižuje a tudíž klesací ceny zboží. 3. Poptávka po zboží z ekonomiky s rostoucími cenami se snižuje, poptávka po zboží ze země s klesajícími cenami se zvyšuje.
4. Dochází k obrácení zbožních a tím i peněžních toků a platební bilance se vyrovnává.
Pro vyhodnocení vlivu směnných kurzů na platební bilanci vyjdeme z rovnice PB = X – M = f(p) = f( ) Tento zápis říká, že platební bilance je funkcí poměru domácí a zahraniční cenové hladiny násoben směnným kurzem. Znamená to, že změna platební bilance je dána poměrem změn reálných cen a směnného kurzu.
Platil-li jsem ve směnném kurzu 2:1 za zahraniční měnu a nyní poklesne na :1, budu potřebovat o polovinu méně prostředků a budu odbourávat deficit platební bilance. Platí i opačný proces.
Pohyby na platební bilanci ovlivňují i přesuny finančních prostředků, Ekonomika musí přisunout do ciziny ekonomický příspěvek T (zahraniční pomoc, platby reparací atd.). Řešení vlivu na ekonomiku: (1) M – X = C + E kde C je čistý prodej finančních prostředků a E čisté důchody ze zahraničí. Jestliže C a E jsou rovny 0 a dojde k transferu, platí: (2) T + M = X + C´ tj. T byl uhrazen z prodeje zboží či dodatečných finančních zdrojů C´. Pokud a ) C´=0 b) C´>0 c) C´<0 poptávku
hovoříme o plné kompenzaci transferu došlo ke snížení finančních prostředků nebo zadlužení došlo k překompenzování, tj. převod prostředků vyvolal dodatečnou po exportu a důchody z něho převýšily odvod.
Transfer dopadá na fungování obchodní bilance. Teoretickým snížením důchodů klesá sklon k importu, tj. import roste pomaleji než důchod. Naopak v ekonomice s dodatečným důchodem roste sklon k importu a dává tak podnět k dynamice ekonomiky platící transfer.
Mezinárodní měnový systém vývoj mezinárodního měnového systému
současný měnový systém a jeho problémy
Formy mezinárodního finančního trhu mezinárodní peněžní trh
mezinárodní kapitálové a úvěrové trhy
mezinárodní devizové trhy
Teorie směnných kurzů Učební cíl: Vytvoření obrazu o způsobu provádění peněžních operací na mezinárodních finančních trzích a vysvětlení principů fungování směnných kurzů.
Vývoj mezinárodního měnového systému: - formování mezinárodních obchodních kontaktů, barter a vytvoření všeobecného ekvivalentu - Bimetalistický systém - Monometalistický systém a systém zlatého standardu - omezený zlatý standard - Brettonwoodský měnový systém (dolarový zlatý standard) - Jamajský měnový systém
Banka státu A
Banka státu B
rezerva 100kg zlata
rezerva 100kg zlata
Emise 200 000 peněžních jednotek (krytí 1p) z 0,8g zlata
Emise 100 000 peněžních jednotek (krytí 1p) z 1g zlata
směnný kurz měn 1:2
Dojde-li např. u země B k navýšení emise na 400 000, tj. 1p*3=0,25g zlata, změní se směnný kurz na poměr 1:4.
zlaté rezervy USA
1) měna země A
Centrální banka A rezervy zlato US dolary
± 1% odchylka
1 trojská unce z 35 US dolarů
± 1% odchylka
Centrální banka B rezervy 2)
Centrální banka C
± 1% odchylka 3) měna země C
zlato US dolary
měna země B
zlato US dolary
SMĚNNÉ KURZY V BRETTONWOODSKÉM MĚNOVÉM SYSTÉMU 1. V případě, že neexistovaly významné problémy s platební bilanci, drobné odchylky na trhu řešila centrální banka pomocí pohybu dolarových či zlatých peněz 2. Došlo-li u země B k dlouhodobému růstu devizových rezerv v důsledku aktiv platební bilance, centrální banka již nemohla udržet kurz na trhu v napětí ± 1%, po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem zvýšila kurz vůči dolaru a tento nový kurz udržovalo opět v pásmu ± 1%. 3. Měla-li země C trvalá pasiva a klesali ji rezervy pod bezpečnou hranici, musela po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem měnu devalvovat vůči dolaru.
a) Došlo k tzv. demonetarizaci zlata, tj. zrušení oficiální směnitelnosti měn za zlato. b) Zlato jako rezerva vystupuje vůči penězům v podobě tržní ceny. c) Mimo fixní směnné kurzy byly akceptovány flexibilní směnné kurzy. d) Jako světové peníze kromě dolaru začínají vystupovat i některé další národní peníze. e) Zesiluje role SDR (zvláštních práv čerpání), které v elektronické podobě vznikly v roce 1970 a jsou určeny pro operace centrálních bank v rámci Mezinárodního měnového fondu.
a) fixního kurzu, kdy je stanoven pevný poměr vůči jiné měně (měnová unie), b) fixního kurzu ve formě Currency Board, kdy země na základě zákona, stanovující způsob provádění, se zavazuje směnovat měnu, c) fixního kurzu navázaného na koš měn, d) stupňovitě proměnného kurzu a to buď ve formě crawling peg (pevný kurz je pravidelně malými změnami přizpůsobován vývoji), nebo formě adjustable peg, kdy je kurz držen v určitém pásmu, e) řízeného floatingu, tj. relativně flexibilní kurz, kdy centrální banka intervencemi na devizových trzích vytváří podmínky pro vývoj kurzu měny, f) flexibilní kurz vzniká, jestliže se o nastolení směnného kurz starají pouze devizové trhy.
- krize postavení US ekonomiky - oslabování dolaru - růst ekonomiky Číny, Indie - snaha po změně v mocenském postavení států uvnitř Mezinárodního měnového systému - Euro
Finanční trhy peněžní trh
kapitálový a úvěrový trh
devizový trh
Vymezení: operace s krátkodobými cennými papíry se splatností do 1 roku (směnky, pokladniční poukázky, krátkodobé úvěry) Role: zabezpečovat likviditu subjektů ve vzájemném vztahu i ve vztahu k centrální bance
Subjekty: finanční instituce, nefinanční instituce (banky, investiční společnosti, pojišťovny, velké korporace), centrální banky Národní trhy jsou propojeny do mezinárodního, neboť většina finančních i nefinančních subjektů jsou propojeny v mezinárodní síť.
Vymezení: finanční trhy, kde se poptávají a nabízejí středně a dlouhodobé cenné papíry a úvěry (akcie, obligace veřejné i soukromé, atd.) Role: Zabezpečit finanční prostředky na investiční aktivity dlouhodobého rázu pro různé ekonomické subjekty Subjekty: soukromoprávní i veřejnoprávní subjekty jak na straně nabídky, tak i poptávky Členění Primární trh: emise nových cenných papíru Organizovaný trh: burzy cenných papírů
Sekundární trh: oběh cenných papírů mezi původními držiteli a novými nabyvateli Neorganizovaný trh: obchody mimo burzovní subjekty
Vymezení: ekonomické místo, kde dochází ke směně měn různých států. Dochází k tomu na řadě míst a klasické devizové burzy již nesehrávají hlavní roli.
Role: zabezpečit transfer domácí koupěschopné síly měny do zahraničí a naopak Subjekty: největší podíl zde mají bankovní subjekty, významně se podílí i centrální banka a samozřejmě sem vstupují všechny ostatní subjekty napojené na zahraniční platební styk. Členění:
Trh burzovních obchodů
Trh mimoburzovních obchodů Někdy bývá označen termínem FOREX
A. Koncepce pro vysvětlení existence a pohybů směnných kurzů 1. Nejstarší a nejrozšířenější je teorie parity kupní síly. Vznikala do 16. století (tzv. Salamanská škola). Základem jsou zde rozdílné cenové hladiny v různých zemích. Proto měna každého státu vyjadřuje odlišnou koupěschopnost. Směnné kurzy mezi měnami se mohou ustálit v rovnovážném poměru tehdy, když budou vyjadřovat stejnou kupní sílu. Rozhodujícím faktorem, který pak ovlivní pohyb směnného kurzu je rozdílný vývoj cenových hladin v jednotlivých zemích. 2. Druhá koncepce vyrůstala z Keynesiánských představ, že směnný kurz může být vysvětlen na základě transakcí platební bilance (viz Mundell-Flemingův model). V nejjednodušším případě přebytek platební bilance tlačí na zhodnocení domácí měny, pasivní vede k znehodnocení. Vývoj směnného kurzu je nejvíce ovlivněn saldy platební bilance. 3. Teorie plnohodnotných (pracovních) peněz vidí stanovení kurzu měn na základě produktivit prací, které jsou rozhodující pro poměry cen. Vývoj kurzu měny je odvozen od porovnatelného vývoje produktivity práce. B. Faktory ovlivňující pohyb směnných kurzů 1. Faktory vycházející z existence zahraničního obchodu, jsou takové, které mohou vyvolávat změnu poptávky a nabídky deviz na základě toků zboží a služeb. 2. Skupina faktorů související s očekáváním. Jde o skutečnost, že část masy peněz ve finančním systému se pohybuje na základě spekulací na budoucí vývoj. Spekulace mohou být jak na vývoj rozdílů směnných kurzů, tak i úrokových sazeb mezi ekonomikami atd. S tím souvisí i rozvoj termínovaných obchodů. 3. Vliv mají i pohyby měr inflace, neboť mění paritu kupní síly měn. 4. Existují rozdíly v pohybu kapitálu (přílivu i odlivu). To má rozporné důsledky z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V prvním případě příliv kapitálu vede k růstu kurzu měny, v druhém případě po určitém čase přináší dlouhodobý odliv deviz, a tím tlak na snížení kurzu. 5. Svůj vliv má i zvolená monetární politika centrální banky. V případě expanzivní tlačí na snižování kurzu, v případě restriktivní na zvyšování. 6. Politické faktory a s nimi související sociální situace mohou vést k pohybům měny na devizových trzích. Zpravidla jde o snahu zahraničních subjektů minimalizovat rizika nebo využít příznivých podmínek.
C. Typy kurzů podle a) Času promptní
terminované
b) Spojení s jinými měnami fixní
flexibilní
c) Vyjádření koupěschopnosti nominální
reálné
1. Ekonomická integrace jako fenomén 2. Teorie ekonomické integrace 3. Mezinárodní společnosti jako základ mikrointegračních procesů 4. Teritoriální integrační uskupení Evropa
Amerika
Asie a Pacifik
Afrika
1. Ekonomická integrace jako fenomén - ekonomické aspekty integrace - politické aspekty integrace - sociální aspekty integrace - kulturní aspekty integrace - historické aspekty integrace Integrace jako jednota a rozpor různých aspektů integračního procesu 2. Teorie mezinárodní ekonomické integrace A) Příčiny integrace - internacionalizace produkčních faktorů - výhody dělby práce na velkých trzích B) Postup integrace - od lokálních k regionálním trhům - od regionálních k celostátním trhům - od celostátních ke společným trhům - od společných ke globálním trhům
- úplná a sektorová (odvětvová) integrace - funkcionální a institucionální integrace - mikrointegrace a makrointegrace
1. Pásmo volného obchodu 2. Celní unie 3. Společný trh 4. Hospodářská a měnová unie 5. Úplná integrace
Základní aktivity mezinárodních společností a) přímé zahraniční investice b) alokace produkčních zdrojů v několika zemích c) mezinárodní transfery technologií, know-how Výhody mezinárodních společností - vyšší jistota obratu díky diversifikaci na různých trzích - nižší mzdové náklady - možnost obchodní importní - úspory na dopravních nákladech - zvýhodnění od „hostitelské“ země a) širší možnost přístupu k surovinám b) nižší míra zdanění c) nižší ekologické nároky - úspory z rozsahu
1.
Evropa
- Evropská unie (EU) - Společenství nezávislých státu (SNS) - Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) - Rada vzájemné hospodářské spolupráce (RVHP) 2. Severní Amerika - Severoamerická dohoda volného obchodu (NAFTA) 3. Severní Amerika – Pacifik - Fórum Asijsko-tichooceánské ekonomické spolupráce (ATES) 4. Asie - Asociace národů Jihovýchodní Asie (ASEAN) 5. Latinská Amerika -
Karibské společenství (Karicom) MERCOSUR Andský pakt Středoamerický společný trh
6. Afrika -
Africká unie (AU) Ekonomické společenství Východní a Jižní Afriky (COMESA) Ekonomické společenství západoafrických států (ECOWAS) Společenství rozvoje Jižní Afriky
Děkuji za pozornost.
