Proceedings of the International Conference Bratislava, Slovakia, University Library in Bratislava October 2011

Proceedings of the International Conference Bratislava, Slovakia, University Library in Bratislava 10–12 October 2011

Comenius University in Bratislava

Information Ecology and Libraries Proceedings of the International Conference organized on the occasion of the 90th anniversary of the establishment of the Faculty of Philosophy at Comenius University in Bratislava Bratislava, University Library in Bratislava, Slovakia, 10–12 October, 2011

Informačná ekológia a knižnice Zborník z medzinárodnej konferencie organizovanej pri príležitosti osláv 90. výročia založenia Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave Bratislava, Univerzitná knižnica v Bratislave, 10. – 12. októbra 2011

Bratislava Univerzita Komenského v Bratislave, 2011

Information Ecology and Libraries. International Conference Proceedings. Bratislava, University Library in Bratislava, 10–12 Oct. 2011 Informačná ekológia a knižnice. Zborník z medzinárodnej konferencie. Bratislava, Univerzitná knižnica v Bratislave, 10. 10. – 12. 10. 2011 Organizers/Organizátori: Faculty of Philosophy, Comenius University in Bratislava Partners/Partneri: University Library in Bratislava, Slovak Centre for Scientific and Technical Information, Slovak Library Association, Embassy of the United States of America in the Slovak Republic, Österreichisches Kulturforum Sponsors/Sponzori: Cosmotron Bohemia&Slovakia, Thomson Reuters, SVOP The publication was prepared as part of the research project VEGA 1/0429/10 Academic information environment – modeling from the perspective of information ecology. Publikácia bola spracovaná v rámci riešenia výskumnej úlohy VEGA 1/0429/10 Akademické informačné prostredie – modelovanie z hľadiska informačnej ekológie. Editor/Zostavovateľ: Jela Steinerová Reviewers/Recenzenti: doc. PhDr. Rudolf Vlasák, Prof. Ing. Pavol Návrat, PhD. Design and layout/Grafická úprava a zalomenie: Irena Lányiová Publisher/Vydavateľ: Vydavateľstvo Univerzity Komenského, 2011 © Dept. of Library and Information Science, Faculty of Philosophy, Comenius University in Bratislava Katedra knižničnej a informačnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave International program committee/Medzinárodný programový výbor : Jela Steinerová, Comenius University in Bratislava, Slovakia Diane Sonnenwald, UCD School of Information&Library Studies, Ireland David Bawden, City University London, United Kingdom Elena Maceviciutė, University College of Borås, Sweden, Vilnius University, Lithuania Arkadiusz Pulikowski, University of Silesia, Katowice, Poland Richard Papík, Charles University in Prague, Czech Republic Alojz Androvič, University Library in Bratislava, Slovakia Jaroslav Šušol, Comenius University in Bratislava, Slovakia Soňa Makulová, Comenius University in Bratislava, Slovakia Dušan Katuščák, Slovak National Library, Martin, Slovakia Michal Lorenz, Masaryk University, Brno, Czech Republic Mirka Pastierová, City University of Seattle, Bratislava, Slovakia Beáta Sedláčková, Silesian University in Opava, Czech Republic Pavel Rankov, Comenius University in Bratislava, Slovakia Miriam Ondrišová, Comenius University in Bratislava, Slovakia Mária Žitňanská, Slovak Centre of Scientific and Technical Information, Bratislava, Slovakia

ISBN 978-80-223-3087-9

Foreword This volume contains proceedings of the international conference on Information Ecology and Libraries organized by the Department of Library and Information Science, Comenius University in Bratislava and the University Library in Bratislava, 10–12 October 2011 in Bratislava, Slovakia. The objectives of the conference are determined as follows: ▪ the exchange of knowledge and experience in investigating the complex topic of information ecology, information ecosystems and human information behavior ▪ the support of international intercultural dialogue and discussions on progress in library and information theory and practice ▪ finding connections among research, education and practice in interdisciplinary contexts of information work. The target groups of the conference are especially information managers, library managers, university managers, researchers, teachers, academic librarians, students of information studies and other information programs, information technology professionals, information designers, knowledge managers, managers of electronic resources. The institutional background is formed not only by libraries and library schools in the Slovak and Czech Republic, but also by universities, information institutions, cultural and memory institutions, media, information technology institutions and producers of electronic resources. The topic of information ecology is both challenging and complex and covers mainly search for harmonious relationships between information and people in the information environment. The determined subtopics interconnect theory of information and information strategies, human information behavior (ecological models), cognitive ecological perspectives, social ecological perspectives, information ethics, information overload. It is also interesting to reflect upon libraries as part of information and media ecosystems and ask the questions about new positions and functions of libraries in contexts of information technologies and information ecology. Conceptually, the conference is based on principal frameworks of information ecology in information science (e. g. Capurro, Davenport and Prusak, Floridi, Nardi and O’Day). Ecological approach could help us better understand negative aspects of information technologies, information architecture and digital libraries and find new models of emerging library and information services and scientific communication. These models mirror interdisciplinary trends in information science, such as cognitive, context and social searching, social networking, new media, and the determination of information concept. I am glad that we can present 23 papers by speakers from an international community of researchers, educators, and practitiones from the U.S.A., United Kingdom, Finland/ Sweden, Austria, Poland, the Czech Republic, and the Slovak Republic. The papers presented in the main program of the conference analyze such topics as the nature of information, the changing position of libraries in information ecology, social aspects of information work, information ecology of universities, search interfaces, and cognitive aspects of information use and reading (Bawden, Moran, Huvila, Steinerová, Lorenz, Makulová – Buzová, Sedláčková, Papík). The papers of doctoral students (mainly from schools in Bratislava, Prague and Brno) report on different topics based on their projects 3

(Chudý, Suchá, Stodola, Kaščák, Prágerová, Buzová, Šuchová, Haršányiová, Beitlová, Zbiejczuk, Štěpánovský, Kropajová, Špačková, Frankovičová). Some of these topics are framed within the information ecology concept and thus contribute to integration of cognitive, social and technological (digital) issues of information processing and use. Thus, information ecology is here embodied in aspects of philosophy of information, new models of information and library work, cognitive and social aspects of information activities (including social networks), and in practical tools and services of libraries and information systems. Common denominator of the volume is the quest for new emerging models of information use in education, science, culture. The models are needed for re-conceptualization of theory, methodology, and practice of information work. Practical implications lead to valueadded services of ecological digital libraries and ecological information systems. The new models can be of interest to information and media industry, information developers and designers, librarians, publishers, universities and producers of electronic resources, as they point to emerging conceptions of “science” 2.0 and web-based services. Surveys and theories of information in different contexts present interesting results and ideas which can contribute to emerging new paradigms of “science 2.0” and web-based services. (e. g. new models of publishing, scientific communication, and library services). Some papers are written in English language (10), but we also included papers in the Slovak and Czech languages with summaries in English (13). I hope that this volume can be beneficial for those who believe that information ecology represents powerful potential for the improvement of education, reserach, culture, and practice of information work. Of course, the first step is to start discussions on this topic in Slovakia and form new creative partnerships and collaborative projects of information professionals. Jela Steinerová Conference Program Committee Chair September 2011

4

Table of Contents Mind the Gap: Transitions Between Concepts of Information in Varied Domains David Bawden.............................................................................................................................................. 7

Adaptation, Evolution, or Extinction: Libraries and the New Information Ecosystem Barbara B. Moran...................................................................................................................................... 15

Social Aspects of the Ecology of Information Work Isto Huvila.................................................................................................................................................. 27

Information Ecology of the Academic Information Environment in Slovakia Jela Steinerová............................................................................................................................................ 37

Information Ecology of a University Department Michal Lorenz............................................................................................................................................ 53

New Trends in Designing User Search Interfaces as a Solution for Search Systems Soňa Makulová, Katarína Buzová...............................................................................................................

Kognitivní styl jedince a intuice: jeden vhled do informační ekologie Individual Cognitive Style and Intuition: An Insight into Information Ecology Beáta Sedláčková....................................................................................................................................... 87

Metody rychlého čtení jako nástroj osobní informační ekologie Methods of Speed Reading as a Tool of Personal Information Ecology Richard Papík............................................................................................................................................. 99

The Emerging Models of Scholarly Publishing Ladislava Suchá........................................................................................................................................ 111

Empirical Studies of File-Sharing Motivations Andrej Chudý........................................................................................................................................... 121

Primary and Secondary Function of Information in Human Life. Towards Holistic Understanding of Human-Information Relationship Michal Kaščák.......................................................................................................................................... 129

Information Ecology and the Concept of Information Jiří Stodola................................................................................................................................................ 139

Informačné stratégie softvérových inžinierov pri využívaní informačných zdrojov Information Strategies of Software Engineers in Using Information Resources Linda Prágerová....................................................................................................................................... 147

Prieskum kredibility elektronických obchodov Survey of Credibility of E-Shops Katarína Buzová...................................................................................................................................... 155

Online sociálne siete a ich aplikácia v informačnej činnosti Online Social Networks and their Application in Information Work Jana Šuchová............................................................................................................................................ 167

Sperryho syndróm v kontexte nových médií Sperry’s Syndrome in the Context of New Media Martina Haršányiová............................................................................................................................... 177 5

Systémy ERM jako důsledek převratných změn v knihovnách ERM Systems as the Consequence of Revolutionary Changes in Libraries Michaela Beitlová..................................................................................................................................... 185

Monitoring sociálních sítí v ČR a na Slovensku Monitoring Social Networks in the Czech Republic and Slovakia Adam Zbiejczuk...................................................................................................................................... 199

Outsourcing spisových, archívních a administrativních služeb jako nástroj informačního ekosystému průmyslového podniku Outsourcing of Documentation, Archival and Administrative Services as a Tool of Information Ecosystem of an Industrial Enterprise Štěpán Štěpanovský................................................................................................................................. 205

Historický vývoj výskumov tvorivosti a ich delenie Historical Development and Types of Creativity Research Mária Kropajová...................................................................................................................................... 211

Informačná ekológia použiteľnosti Information Ecology of Usability Júlia Špačková.......................................................................................................................................... 221

Časopisy s otevřeným přístupem v České republice a na Slovensku: zmapování situace Open Access Journals in the Czech Republic and Slovakia: An Overview Ladislava Suchá........................................................................................................................................ 229

Jazykové slovaciká zo začiatku 20. storočia: prehľad najvydávanejších autorov Production of Slovak Books at the Beginning of the 20th Century: The Most Published Authors Lenka Frankovičová................................................................................................................................ 241

Summaries of Papers Conceptual Approaches to Digital Information Ecologies – the Case of Global Risk Governance Gerhard Budin......................................................................................................................................... 251

Structured Abstracts as a Way of Ordering Information about Publication Contents and Improving Search Facilities Arkadiusz Pulikowski.............................................................................................................................. 251

The Effects of Bibliometric Indicators on Publication Behavior Jana Ilavská............................................................................................................................................... 252

Informačný systém kultúrneho dedičstva ako ekosystém Information System of Cultural Heritage as an Ecosystem Jana Šubová.............................................................................................................................................. 252

Intelligent Information Solutions from Thomson Reuters for research, discovery and administration. (The next generation of Web of Knowledge; Introduction of Book Citation Index in WOS and Institutional Profiles in InCites) Malgorzata Krasowska............................................................................................................................ 253

Index of Authors............................................................................................................................. 254

6

Mind the Gap: Transitions Between Concepts of Information in Varied Domains

David Bawden

Department of Information Science City University London Northampton Square, London, EC1V 0HB, United Kingdom [email protected]

Summary The English word ‘information’ is used to denote a concept now vital in each of three distinct domains. In the physical world, ‘information’ is increasingly seen as a fundamental quality, analogous to matter and energy, in the new discipline of ‘information physics’. In biology, the ability to process and transmit ‘information’ is regarded as a determinant for what is alive. In the social world, information is central to disciplines from sociology to communication, as well as underlying newer concepts such as Kvanvig’s “understanding” and Deutsch’s “explanatory knowledge”. It is, however, unclear, to what extent the concept of information in different domains can be realistically regarded as having similar meaning, still less what the nature of the linkages may be between different forms of information. Unifying concepts, such Popper’s “three worlds”, and formalisms such as Shannon’s theory of communication and Floridi’s philosophy of information, have all as yet failed to provide a fully satisfactory account. This presentation outlines the nature of the problem and some of the solutions proposed, and suggests an approach towards a resolution, which might be of relevance to information specialists dealing with recorded knowledge. Keywords Information science; information theory; information physics; biological information; nature of information

7

Introduction The word ‘information’, in the literature written in the English language, has come over time to be used much more widely, and to denote different rather different concepts in dif ferent contexts: for a short review see Bawden (2001), and for a more detailed treatment see Gleick (2011). In particular, we can see that the word is used with rather different meanings in the physical sciences, in the biological sciences, and in the social world of human communication and recorded information. The question then is whether quite different things are implied in each case, and it is almost an accident that the same English word is used to denote them, or whether there is some link between the concept of ‘information’ in these different domains. If the latter is the case, then we may be able to draw some conclusions of relevance to library and information science. We will first review, very briefly, the concept of information in the three domains, and then examine, again very briefly, some unifying ideas which have been proposed. This will lead us to some tentative conclusions about a much broader view of information than is usually adopted in the library and information sciences.

1 Physical information Ludwig Boltzmann first introduced the concept of information into the physical sciences in the late 19th century, by showing that entropy, a thermodynamic quantity, could be related to incomplete information about the state of a system. This idea was developed by Leo Szilard in the 1920s, who introduced the concept of a ‘bit’ of information as a measurable quantity in the physical world. Following Shannon’s development of the mathematical formalism of information theory, this was more widely applied in physics, with information appearing as a fundamental feature of the physical world, associated with the degree of order in physical systems (see Leff and Rex, 1990, and von Baeyer, 2003, for overviews). Since 1990, we have seen the emergence of a new sub-discipline within science, ‘information physics’, which treats information as a physical entity akin to matter or force (see Vedral, 2010, and Davies and Gregersen, 2010, for overviews). This allows physical laws to be rewritten, with information as a primary concept. Indeed, some argue that information is the physical entity, from which all of reality is built: the American physicist John A. Wheeler summed this up in this epigram “It from Bit”.

2 Biological information Erwin Schrödinger, one of the pioneers of quantum mechanics, ventured from physics into biology, in a book based on a series of lectures given in Dublin in 1943 (Schrödinger, 1944). In this, he attempted, as no-one had done before, to give an account of living systems in physical terms, and thereby arguably inaugurated the disciplines of biophysics and molecular biology. He argued that living organisms feed upon ‘negative entropy’, and was therefore the first to bring the idea of information directly into biology. 8

The discovery of the genetic code, and the subsequent great development of the field of the field of genomics, have put the idea of a measurable amount of information is contained within, used by, and transmitted by, living organisms, at the forefront of biological thinking. ‘Transmission of information’ is now regarded as one of the defining characteristics of life, together with metabolism, reproduction, etc. (see, for example Hazen, 2009, Reading, 2011, Auletta, 2011).

3 Social information This is, of course, the kind of information which is most familiar within library and in formation science. It includes all of the forms of material which constitute the ‘human record’: books, journals, data compilations, image collections, email and social media, and all the rest. While the nature of such information is well understood in an informal sense, there has been little in the way of formal, theoretical or mathematical analysis of this kind of information, as there has been with physical and biological information. Analysis has generally been limited to qualitative frameworks or conceptual models. One well-known example considers the entities data, information and knowledge as being on a line, or forming a pyramid; they are essentially the ‘same sort of thing’, and may be transformed from one to another (Rowley, 2006, Fricke, 2009). Information may be converted to knowledge, for example, by organising, structuring, classifying, annotating, adding context, etc. The end of the line, or top of the pyramid, is variously held to be wisdom, action, etc. Some writers add extra entities, such as ‘capta’, data in which we are interested, coming between data and information (Checkland, Holwell, 1998). An alternative view is that proposed by the American philospher Jonathan Kvanvig, who distinguishes ‘understanding’ from information, knowledge and truth. He suggests that “understanding requires the grasping of explanatory and other coherence-making relationships in a large and comprehensive body of information. One can know many unrelated pieces of information, but understanding is achieved only when informational items are pieced together” (Kvanvig, 2003, p. 192). The object of understanding, that which is understood, is, for Kvanvig, not a number of single propositions, such as normally constitute knowledge for the philosopher, but rather an “informational chunk”. He refers to the grasping of the structure within this chunk as an “internal seeing or appreciating” (Kvanvig, 2003, p 198). It has to cope with ambiguity, contradiction, missing information, and all the other messy features present in real-world information collections. It seems to have much in common with Luciano Floridi’s view of knowledge, as distinct from information: “Knowledge and information are members of the same conceptual family. What the former enjoys and the latter lacks … is the web of mutual relations that al low one part of it to account for another. Shatter that, and you are left with a ... list of bits of information that cannot help to make sense of the reality they seek to address” (Floridi, 2011, p. 288). This again is similar to what Deutsch (2011) describes as ‘explanatory’ knowledge; objective, testable, and rationally related to other knowledge.

9

4 Unifying frameworks We have seen that information is an important concept in the physical, biological and social domains. Within each, however, it is understood in different ways, and analyzed by different means; from the largely formal and mathematical understanding of the physical sciences, to the largely qualitative and conceptual understanding of the information sciences. Nor is it clear how the various understandings of ‘information’ relate to one another, or even if it is sensible to seek such relations. There have, over several decades, been varied approaches to this problem, seeking in different ways to come to a unifying concept of information, applicable in all domains. Some of these have been purely qualitative and conceptual. Karl Popper (1979), for example, famously suggested that we should consider three epistemological ‘worlds’: World 1 of physical items, such as books and computers, World 2 of personal and subjective know ledge, and World 3 of objective and communicable knowledge, which he categorised as ‘the contents of books and journals’. A somewhat similar model has been given in terms of the ‘semiotic levels’ at which information may be understood (Liebenau, Backhouse, 1990): empiric (physical transmission), syntactic (language), semantic (meaning) and pragmatic (significance in the world). Similar again is Deutsch’s (2011) concept of ‘embodied knowledge’ (created by evolution and transmitted biologically) and ‘explanatory knowledge’ (created by humans and transmitted socially). These relatively simple conceptual models may be useful in understanding and explaining complex patterns of recorded and communicated information in specific subjects (see, for example, Bawden, 2002), but they do little to make any link between information in different domains. More detailed qualitative models and frameworks have been developed, for example by Stonier (1990, 1992, 1997), by Madden (2004) and by Bates (2005, 2006), to explicitly de scribe the relations between the concept of information in different domains. All take an evolutionary approach, suggesting that information in one domain may evolve into a different form in another. Bates’ work in particular, has attracted considerable interest, though far from general acceptance. She distinguishes ‘Information 1’ (a pattern of organisation of matter and energy) from ‘Information 2’ (a pattern given meaning by a living being), with equivalent formulations for Data and for Knowledge. It remains at the level of a qualitative and conceptual model. I have argued (Bawden, 2007) that we can see information in the physical world as in stantiated in ‘organisation’, in the biological world as ‘meaning’, and in the social world as ‘understanding’; these three qualities being emergent properties of complex systems. Again, this is a conceptual framework, with no details as to the processes by which such emergence takes place. To date, the only fully-fledged scientific model of information is the ‘mathematical theory of communication’, developed by Clause Shannon, built on earlier work of Harry Nyquist and Ralph Hartley, and propounded by Warren Weaver (Shannon, Weaver, 1949). This gave a precise and formal definition of information, as a quantity determined by the probability occurrences of the symbols occurring in a message. It was clear from the start that this understanding of ‘information’ took no account of meaning; it was intended solely to deal with the quantity of information which could be transmitted by a communication channel, regardless of the content of the message. Nonetheless, as the only ‘scientific’ theory of information to date, many scholars have sought to apply it in a variety of areas, including the physical and biological sciences, and the social sciences, including library and 10

information science. It has to be said that success has been limited; see von Baeyer (2003), Vedral (2010), and Davies and Gregersen (2010) for overviews. Nonetheless, some interesting ideas were advanced on the interactions of information in different domains. The physicist Rolf Landauer (1991), coining the phrase “information is physical”, noting that all information must be physically instantiated in some way – marks on a piece of paper, magnetised areas on a disc, etc. – analyzed the ways in which the recording, storing, transmitting, processing and erasing of information are subject to the laws of physics. Again, however, meaning and content were not relevant to the analysis. The American philospher Fred Dretske (1981) created a theory of semantic information along information theoretic lines, building on Shannon’s concepts and regarding information as content which is true. This has had considerable influence in epistemology, but as Furner says, Dretske’s concepts of knowledge are not the norm for the library and information sciences. The most complete development to date has been the ‘philosophy of information’ developed by Luciano Floridi (2011). This uses as its the basis the Shannon formalism for information, but develops it considerably, using an elaborate scheme of formal logic. For Floridi, information is ‘meaningful data’ and knowledge, as we have seen above, is information enmeshed int a web of relations. Floridi also argues for information as a fundamental feature of the world, though in a rather different way from that proposed by information physics; he argues for what he terms ‘informational structural realism’.

Conclusion We have seen that there have been a number of attempts to conceptualize the idea of information in different domains, but that none has achieved general acceptance; still less application in the library/information sciences. It should also be acknowledged that the idea of there being any relation at all between the idea of information in different domains is controversial, and is rejected by some scholars; see, for example, Hjørland (2007) for an argument against relating the subjective and context-specific information relevant to library/information work with the objective information of Shannon’s theory and information physics. Since writing my 2007 paper, all the developments I have seen confirms me in my view that it is worth seeking relations and linkages between conceptions of information in the different domains. In the physical world, information is associated with pattern and order; more specifically with the interesting area between total order and total randomness. In the biological world, meaning emerges, in the form of what Deutsch terms embodied knowledge. And in the social world of human recorded information, understanding emerges, in the sense described – albeit with different names – by Kvanvig, Deutsch and Floridi. The task of determining the nature of, and the driving forces for, the emergence of these information qualities remains to be attempted. What, we may ask, is the significance of all this for scholars and practitioners of the library/information sciences, beyond a purely academic interest. It seems to me that, if it is indeed the case that there is some relation between the idea of information in the different domains, then this should be an aid to developing theories in each. I do not at all mean by this a simplistic reductionist view; that, for example, human information-related behaviour 11

can be ‘explained’ by biology. By no means; the situation is much more complex, and interesting. We should be able to find explanation and illumination going ‘both ways’. Theories and concepts of information in the physical and biological sciences should offer insight to library/information science; and perhaps vice versa. One evident example is the study of patterns in bibliometric and webliometric data; it may be that these will provide interesting correlations and comparisons with information-related patterns in other domains. Another example is the idea of very general laws: for example the well-known principle of least effort in the human sciences, and the equally well-known least action principles in physics. Do such similar seeming principles have any kind of common basis; and if so, is it informationrelated? It seems to me that investigations of this kind may be among the most interesting and fruitful for the all the sciences of information in the years to come.

References AULETTA, G. 2011. Cognitive biology: dealing with information from bacteria to minds. Oxford : Oxford University Press. BATES, M. J. 2005. Information and knowledge: an evolutionary framework. In Information Research, 10(4), paper 239. Available from . BATES, M. J. 2006. Fundamental forms of information. In Journal of the American Society for Information Science and Technology. 57(8), 1033-1045. BAWDEN, D. 2001. The shifting terminologies of information. In Aslib Proceedings. 53(3), 93–98. BAWDEN, D. 2002. The three worlds of health information. In Journal of Information Science, 28(1), 51–62. BAWDEN, D. 2007. Organised complexity, meaning and understanding: an approach to a unified view of information for information science. In Aslib Proceedings. 59(4/5), 307–327. CHECKLAND, P., HOLWELL, S. 1998. Information, systems and information systems – making sense of the field. Chichester : Wiley. DAVIES, P., GREGERSEN, N. H. (eds.). 2010. Information and the nature of reality: from physics to metaphysics. Cambridge : Cambridge University Press. DEUTSCH, D. 2011. The beginning of infinity: explanations that transform the world. London : Allen Lane. DRETSKE, F. I. 1981. Knowledge and the flow of information. Cambridge, MA : MIT Press. FLORIDI, L. 2011. The philosophy of information. Oxford : Oxford University Press. FRICKE, M. 2009. The knowledge pyramid: a critique of the DIKW hierarchy. In Journal of Information Science. 35(2), 131–142. FURNER, J. 2010. Philosophy and Information Studies. In Annual Review of Information Science and Technology. 44, 161–200. GLEICK, J. 2011. The information: a history, a theory, a flood. London : Fourth Estate. HAZEN, R. M. 2009. The emergence of patterning in life’s origin and evolution. In International Journal of Developmental Biology. 2009, 53(5-6), 683–692. 12

HJØRLAND, B. 2007. Information: objective or subjective/situational? In Journal of the American Society for Information Science and Technology. 58(10), 1448–1456. KVANVIG, J. L. 2003. The value of knowledge and the pursuit of understanding. Cambridge : Cambridge University Press. LANDAUER, R. 1991. Information is physical. In Physics Today. 44(5), 23–29. LEFF, H. S., REX, A. F. 1990. Maxwell’s Demon: entropy, information, computing. Bristol : IOP Publishing. LIEBENAU, J., BACKHOUSE, J. 1990. Understanding Information. London: MacMillan. MADDEN, A. D. 2004. Evolution and information. In Journal of Documentation. 60(1), 9–23. POPPER, K. R 1979. Objective knowledge: an evolutionary approach (revised edition). Oxford : Clarendon Press. ROWLEY, J. 2006. Where is the wisdom that we have lost in knowledge? In Journal of Documentation. 62(2), 251–270. SCHRÖDINGER, E. 1944. What is life? The physical aspect of the living cell. Cambridge : Cambridge University Press. SHANNON, C. E., WEAVER, W. 1949. The mathematical theory of communication. Urbana, IL : University of Illinois Press. STONIER, T. 1990. Information and the internal structure of the universe. Berlin : Springer-Verlag. STONIER, T. 1992. Beyond information: the natural history of intelligence. Berlin : Springer-Verlag. STONIER, T. 1997. Information and meaning: an evolutionary perspective. Berlin : Springer-Verlag. VEDRAL, V. 2010. Decoding reality: the universe as quantum information. Oxford : Oxford University Press. VON BAEYER, H. C. 2003. Information: the new language of science. London : Weidenfeld and Nicholson.

About the author David Bawden is Professor of Information Science at City University London, UK. He has a first degree in organic chemistry (Liverpool University) and masters and doctoral degrees in information science (Sheffield University), and worked in research information services in the pharmaceutical industry, before joining City in 1990. His academic interests include history and philosophy of the information sciences, information-related behaviour, knowledge organisation, scientific information, digital literacy and academic-practitioner research collaboration. He is editor of the Journal of Documentation, and a member of the council of ASLIB; the Association for Information Management. web: http://www.soi.city.ac.uk/~dbawden blog: http://theoccasionalinformationist.com twitter: @david_bawden

13

Adaptation, Evolution, or Extinction: Libraries and the New Information Ecosystem

Barbara B. Moran

University of North Carolina School of Information and Library Science Chapel Hill, NC, USA [email protected]

Summary The ecosystem in which libraries operate is changing rapidly and becoming increasingly more complex. The traditional niche occupied by libraries in the information universe is becoming more crowded, their competition is increasing and their environment is undergoing monumental change. This paper uses the principles of organizational ecology, first to discuss the challenges facing today’s libraries and second to provide some suggestions that will enable libraries to adapt to meet the needs of a changing information environment. Keywords organizational development, organizational ecology, libraries of the future

Information ecology is a term used to describe a persistent structure of people, practices, values and technology in a particular local environment (Nardi, O’Day, 1999). Obviously, this is a broad topic and there are a number of ways it can be studied. Past research has ex amined specific facets of the subject such as the user activities and information flows. Today, I would like to focus on information ecology at the organizational level. How do lib raries and similar organizations fit into the environment in which they function and how well are they able to respond to changes in that environment? I will be drawing upon re search done in the field of organizational ecology to explore this topic. Research on organizational ecology began in the 1970s (Hannan, Freeman, 1989). However, the impact of the surrounding environment upon organizations has been recognized 15

since the time managers moved from thinking about organizations as closed systems to envisioning them as open systems with permeable boundaries which permit feedback from their environments. Organizational ecology is concerned with the modifications that organizations make in response to changes in their environment and with the factors that allow some organizations to successfully adapt to changes and thrive while causing others to fail. Organizational ecology draws its fundamental principles from general ecology and uses these principles to analyze not species of plants or animals but populations of organiza tions.1 According to Baum, organizational ecology is based on the following assumptions: first that diversity is a property of aggregates of organizations, second, that organizations often have difficulty making changes quickly enough to meet the demands of uncertain, changing environments, and finally that the community of organizations is rarely stable (Baum, 1999). The field of organizational ecology builds upon general ecological and evolutionary models of changes in populations. Some terms such as niche, adaptation, evolution and extinction taken from general ecology have proven especially helpful when applied to the evolution of organizations. A niche is a resource space defined by a set of physical, biological and social conditions that either support or place constraints on the performance of a particular organism (Hannan, Freeman, 1977). Different species take advantage of different niches to provide opportunities to thrive and those differences result in biodiversity which is desirable because every species contributes to the richness and the strength of the ecosystem (Wilson, 1992). As Nardi and O’Day (1999) write: “A natural environment offers many toeholds for life of various forms. With tenacity and vigor, species migrate and change to fill the available niches. These adaptations lead in turn to further change, as the entire system adjusts to new constraints and possibilities.” The survival of a species depends upon it finding a niche into which it can fit. A species with limited ability to fit into a niche is much more likely to become extinct than one that has potential to spread to new niches or to adapt to meet changing circumstances. Adaptations are the changes resulting from genetic variations among individuals in a population and result in a species becoming better able to live in its environment. Evolution is the change in a population over time. And extinction, of course, is the death of an entire species or type of organization. It is easy to point out specific examples that demonstrate the basic premise underlying organizational ecology. We can all think of certain organizations or whole sectors of organizations that no longer exist because the environment in which they operated changed and they did not. One example often used is that of the buggy whip industry. Once automobiles became the dominant means of transportation, the makers of buggy whips had few customers. The daily newspaper is another example of an industry in the modern world that is threatened by changes in its environment. In the United States alone, more than 208 newspapers have gone out of business since 2008. The newspaper industry is making many attempts to make its product relevant in the new digital age, but its ultimate future remains uncertain. Why organizations cease to exist is a complex issue, but the extinction of a type of or ganization usually occurs when the surrounding environment changes and the organization does not or cannot adapt. According to the open systems model the organization should have changed in response to feedback it received from the environment, but the organization did not respond appropriately. The feedback was either misinterpreted, ignored, or the 1

16

Although some organizational ecology examines changes within individual organizations the more common approach is to look at populations of organizations.

organization decided that it was doing well enough as it was and did not need to change. In some cases, the organization tried to change but made the wrong choices and ceased to exist. So even with feedback from the environment, many organizations find it difficult to make the appropriate changes. Making the right changes in a rapidly shifting world is especially hard. It is not surprising that often organizations decide to remain the same. Making the right changes in a rapidly shifting world is especially hard. Drastic environmental changes frequently lead to the extinction of an entire species, for instance, the dinosaur. If environmental change is sudden and cataclysmic it may be impossible for adaptations to be made in time. Gradual changes in the environment provide the possibility for numerous small adaptions to be made and for a species to survive. However, gradual changes in the environment may lull an organization into ignoring the magnitude of the differences that are occurring. Charles Handy, the British management expert, recounts a story that can serve as a cautionary tale for everyone interested in organizational change. In his book, The Age of Unreason (1990), Handy states that if you place a frog in a pot of cool water and then gradually heat the water, the frog just gets more comfortable as the water warms and it slowly sinks into a tranquil stupor. The frog will not move – even when the water reaches the boiling point – and thus the slow temperature changes result in its death. This story does not seem to be rooted in scientific fact, but it is a powerful metaphor to describe how gradual change can lull an entity – be it frog or organization – into ignoring the larger consequences of what is happening in the world around it. Since the 1960s libraries have adjusted to many changes in their environment, but they have been able to make these changes in a relatively gradual manner. Bit by bit, libraries have incorporated information technology into almost all aspects of their operations, have become familiar with serving users virtually, and have grown comfortable with hybrid collections where many items are licensed and not owned. In many ways libraries seem to have adapted to the changing environment very successfully. But has the slowness of the gradual change lulled us into thinking that the water is just getting comfortably warm? Are libraries, like Handy’s frog, in danger of being boiled alive? Can the principles of organizational ecology help us adapt to meet the changing world in which libraries operate? Libraries as institutions are under a greater threat now than ever before. The ecosystem in which today’s libraries are competing is a dynamic and fast-changing one. A growing number of competitors are seeking to move into the niche traditionally held by libraries. We see evidence of the threats everywhere. In most parts of the world, library budgets are be ing closely scrutinized and cut. In many places, individual libraries or whole systems are be ing forced to close because of insufficient monetary support. There is a growing belief among many – including some funding agencies – that libraries are no longer necessary because “everything is available online.” The recent economic downturn has only exacerbated the problems encountered by libraries in the 21st century. Although libraries as organizations have undoubtedly adapted, the pace of change in the environment means that the niche that supported them for so long seems to be growing more inhospitable. Libraries have continued to survive by making incremental changes but are now entering a period when it is likely that radical change will be required if libraries as a type of institution are to continue to exist. If libraries are unable to adapt to meet the changes in their environments, they likely will become extinct in the near future and be re placed by another species of information organization better able to fit into the niches available in tomorrow’s world. The field of organizational ecology can perhaps provide some guidance to help libraries make the adaptive changes necessary to ensure their survival. Hannan and Freeman (1989, 17

p. 13) argue that ecological analysis is especially helpful when organizations encounter changing, uncertain environments and are subject to strong inertial pressures. These factors cer tainly apply to today’s libraries. However, even though libraries face tremendous challenges in the upcoming years, organizational ecology suggests that it is possible to achieve the necessary changes. For unlike plants and animals whose evolution is random, organizations are composed of humans who have the ability to reason and thus can purposefully adapt to meet changes in their environment. Organizations can be viewed as opportunistic structures that motivate behavior on the part of their participants to continue to exist. Organizational ecology does focus on organizations but the real actors are the individuals who work within those organizations. So the question, I am posing today is can we, today’s librarians, make the organizational changes needed to ensure the successful adaption of the libraries in which we work? First we need to be aware of the magnitude of the change taking place in the environment. The habitat in which libraries reside has been transformed, and libraries no longer hold the position in the information environment that they previously occupied. Not to mix too many scientific metaphors, but at least since the 1970s libraries have realized that they do not function in a Ptolemaic information world with the library at the center; it is now obvious that they are part of a Copernican world with information at the center and the library as one of its planets (Taylor, 1979). Libraries may have never actually been at the center of the information universe, but for years we acted as if they were. Now it is very apparent that libraries are just one part of a vastly expanding information universe, and the number of planets revolving around the information sun is increasing daily. The information universe is becoming much more crowded. A number of new competitors are encroaching upon the library’s traditional niche, and, in addition, the environment in which libraries function is in the midst of change that is coming both quickly and forcefully. This change is reshaping all the traditional institutions that were established to provide access to information before the advent of the digital revolution. In addition to libraries, many other types of institutions such as print journalism, publishing – both trade and scholarly – and bookselling are being affected by the rapid and pervasive change in the information ecology. What are some of those changes? Obviously, the most significant is the change from information being distributed primarily in print to being distributed in digital format and all the resulting consequences of the fading of one medium and the rapid rise of the other. In the print world, information was relatively scarce. In the digital world, it is becoming ever more abundant and less expensive. We have talked for years about information overload but we have gone beyond overload – information deluge might be a better description. According to a recent study (Gantz, Reinsel, 2011) 1.8 zettabytes of information will be created in 2011. To get some perspective on the size of 1.8 zettabytes, it is equivalent to 1.8 trillion gigabytes. To store that much data would take 57.5 billion 32 gigabyte iPads. There is no end in sight for the creation of information. At the present time, the amount of information being produced is doubling every two years and the rate of production will only increase in the future. Technology has made information more abundant by driving down the cost of creating, managing, distributing and storing it. The production of information has changed from being institutional-centric to being individual-centric. In the print world almost all information was produced institutionally because the channels used to distribute it were controlled by publishing houses, newspapers, government agencies and other institutions that served as gatekeepers to control what was produced. Libraries served as another of these gatekeeping institutions with their collec18

tions development function sifting out what was considered the best of what was produced to acquire for the library and its users. Institutions have now lost the power to control what information is produced, and there are few barriers to anyone producing and distributing information. It is easy to self-publish books electronically, but that is just the beginning. Look at the blogs, the Twitter feeds, the Flickr accounts, the YouTube videos. The Internet provides a readily accessible and inexpensive means of distribution. All the institutions that previously controlled the flow of information can easily be bypassed, so there is a diminished need for traditional journalists, publishers, booksellers and librarians in this new world of information. The Internet has changed everything, and the use of the Internet continues to skyrocket. The International Telecommunications Union (ITU), the UN agency concerned with information and communication, estimates that at the end of 2010, 2.08 billion people used the Internet up from 250 million a decade previously (International Telecommunication Union, 2011). However, we must keep in mind that despite the growth in numbers of Internet users, this new information world I am describing does not extend to the entire population of the world. While 71 % of the people living in developed countries use the Internet, only 21 % of those in developing countries do. Access to computers is still not ubiquitous in many parts of the world. The mobile phone is a much more prevalent means of information transmission worldwide. Five billion people used mobile telephones in 2010 with 68 % of people in developing countries having access to such devices (ITU, 2011). In the future more and more of those mobile phones will provide Internet access, thereby increasing the number of Internet users tremendously. With the growth in the number of people owning smart phones, tablet computers and other hand held devices, access to information is already becoming more and more disconnected from use ina specific location. Information is viewed as a portable commodity, and users are accustomed to having access to information when and where they need it. The information being produced today is also different because much of it has a social aspect that it had previously lacked. In the past, information flowed primarily one way – from the producer to the consumer. Now in many instances the consumer has the ability to respond to what is presented or even participate in its creation. At the simplest level, there is frequently the option to comment or express approval or disapproval. At a more complex level, information is being produced by groups of people – a good example is Wikipedia. Mashups allow users to combine works from the original producers in new ways. Crowd-sourcing is another method for large numbers of people to work together to create information. Information has become a decentralized commodity with more and more individuals involved in its creation. Most of us in the room today have become content creators – we are all adding to that glut of information that is accumulating. The world is full of sor cerer’s apprentices busily creating more information; it certainly seems that things have gotten out of control. But we know that there is no wise sorcerer we can call upon to restore order. There is no way to put the information genii back in the box. Not only is ever more information being created, the competition for providing access to this information has become increasingly decentralized. Libraries never had a monopoly on information distribution, but at one time they did serve as an essential conduit for those who had information needs and did not want (or could not afford) to purchase the material for individual use. Now libraries are being pushed aside by a growing number of competitors who want to connect users with information. Most countries have produced their own set of competitors; in the United States, for examples, the field consists of players such as Amazon, Google, iTunes, Facebook and other social networking sites, Wikipedia, and pro19

ducers of eBooks available to be read on numerous platforms. Although almost every nation is developing its own set of “home-grown” information access organizations, many of these competing institutions are transnational and are used by individuals around the world. These competitors are often well funded and are encroaching upon the territory that used to be occupied by libraries. These organizations also have a different perspective on the value of information. Instead of the traditional library perspective that information is a “common good,” the for-profit sector usually views information as a “commodity” to be bought and sold. If one surveys the changing information environment through the lens of organizational ecology, it is clear that traditional libraries are threatened not only by the rapid changes in their environment but also by the growing number of competitors. The conditions in their traditional niche have changed and the number of competing organisms trying to crowd into it is increasing. The process of gradual change that allowed these ancient institutions to keep abreast of environmental changes is no longer sufficient, and they face the possibility of being driven to extinction. Last year, Chris Batt, former Chief Executive of the Museums, Libraries, and Archives Council in the UK, gave a presentation (2011) at my university and posed the question, “If libraries hadn’t been invented, would anyone invent them now?” The same question could be framed using the perspective of organizational ecology. If a new species were evolving to fill the niche in the information environment presently occupied by libraries, would that new species resemble the organism we know as libraries? In terms of organizational age, libraries are considered mature. Longevity in terms of organizations has both advantages and disadvantages. As organizations age they gain legitimacy. A mature organization is a known quantity and does not have to prove itself. However, increasing longevity is often associated with structural inertness; older organizations become less flexible and do not respond quickly to changes in their environments. Mature organizations have developed routines and procedures that allow them to perform reliably. Externally, these types of organization have become embedded in networks of obligations and commitments therefore increasing the likelihood of their maintaining the status quo; internally, members of mature organizations become more homogeneous and have a vested interest in protecting traditional ways of doing things (Hannan, Freeman, 1989, p. 66–70). All of these attributes result in an organization being more reliable and accountable, but they also make it more difficult for it to change its fundamental properties. Thus organizational failure rates increase with age as the original fit the organization had with its environ ment erodes, and the organization is not able to make the needed modifications. Although libraries have adapted many times to meet changing conditions, nonetheless they still maintain many elements that are vestiges of past practices that worked well in the past but are not useful in today’s new information environment. We must not forget that libraries have a long and respected history and have had past success in making successful adaptions including weathering the impact of the Gutenberg revolution when the manuscript collections of libraries made the transition to print collections. These past changes have allowed the organizational type known as libraries to survive for centuries – in fact, they are among the oldest types of organizations in existence. But if we look through the lens of organizational ecology, it is evident that libraries will need to continue to evolve if they want to maintain a place in the new information ecosystem. Gradual changes may not be sufficient for them to remain relevant in the Information 2.0 world. 20

It impossible to say whether libraries as we know them can successfully make the transition into a species that will be relevant, say 100 years from now. But unlike animals and plants, organizations are at least to some degree in control of their futures. An animal species is constrained by its evolutionary past. Humans cannot grow a third arm, helpful though it might be. Organizations are constrained by their past also, but the constraint is largely a mental set which can be assessed and changed. However, as we all know, it is tre mendously difficult to change our mental sets and to gain objectivity when we are very close to a situation. All of us are bound to some extent by our past experiences, and thus it is hard for us to envision a vastly different “library” of the 22nd century. As a profession however, we need to examine our stance and try to be as forward thinking as we can be. As much as possible we should try to set aside the model of the library organization we are all familiar with and think about the needs of future users. What should the library of tomorrow look like? What services should be provided and what values should be preserved? I do not pretend to be a futurist, which is probably just as well since we know most of the predictions of futurists do not come true. None of us knows what the future will hold, and there will inevitably be events and circumstances which are impossible to foretell. I am just beginning to think about organizational ecology as a way to envision the organizational changes that might occur in the future. I hope that each of you will contribute to and enrich these thoughts about the future evolution of libraries because the more of us who participate in thinking about what future libraries might be, the more likely we are to envision a model that will be successful. What follows are some of my initial thoughts, and I look forward to hearing yours. Looking at available evidence, I do not think that one hundred years from now many libraries will continue to exist in the traditional sense of a separate structure staffed by information specialists providing users with information contained in physical “containers.” Already many libraries have moved away from this model of service. Libraries as an organization will likely continue to evolve away from being organizations anchored in a specific space and,as a result,perhaps many of the types of libraries that we are familiar with now may disappear. However, there are functions performed by libraries that will continue to be relevant and endure, and there are certainly attributes of libraries that I would hope would continue to be valued whatever the future might bring. Let us assume that in the future – again let’s say 100 years from now – many information organizations will exist, but few of them will resemble the traditional library we have known in the past. So what might these new organizations look like? According to evolu tionary theory there are two types of evolutionary processes that result in new species: anagenesis and cladogenesis. Anagenesis is the transformation that occurs within a single lineage. Cladogenesis is the splitting of a species into two or more species. Cladogenesis is sometimes referred to as “speciation”, as one population evolves into two simultaneously existing species which continue to evolve separately (“Evolution,” 2011). A third process that results in new species is hybridization. A hybrid is an offspring of a cross between dif ferent species. It is likely that the information organizations of the future (whether called libraries or not) will be formed as a result of all these processes. Perhaps instead of thinking about the niche occupied by libraries it would be better to think about multiple niches. Even now, it is evident that libraries do not occupy just one niche; instead they occupy several niches (or at least distinct subdivisions within the same niche). There are many types of library organizations; each has been shaped by the niche it occupies. Corporate libraries share some of the characteristics of school libraries which share some of the characteristics of public libraries, but each has its distinctive attributes. It 21

is unlikely that all types of libraries will evolve in tandem, and each will change in ways best suited for its specific habitat. Some evolution may be anagenetic or linear. A few types of traditional libraries may continue to exist into the future with some modifications necessary to keep them relevant. For instance, some special collections will likely to continue to exist. Despite the great growth in digitization of printed and manuscript material, there will still be people who want to work with the actual artifact. In this age of vast digitization projects such as Google Books it is tempting to think that all print objects will soon be digitized, but it is unlikely that everything now available in libraries will ever be digitized and in the future, some scholars and specialists will continue to need access to these objects. These special collections libraries will continue to contain large print collections but will take on many of the characteristics of museums – museums of printed artifacts. These libraries will continue to exist as one type of cultural heritage institution. Perhaps libraries that serve young children might continue to endure to provide access to picture books and functions such as storytelling. So it is possible that 100 years from now there may be direct descendants of today’s libraries modified to meet the needs of tomorrow users, but I do not think there will be many. The traditional model of a library being a warehouse of printed material will be only a small part of new information ecology. It will be through cladogenesis and hybridization that we will see the most interesting species of new organizations emerge. Many of today’s library functions will survive, but they will survive as part of a new type of organization. The cladogenetic process would result in libraries being split into two or more new species. I cannot think of any clear ex amples of that happening in libraries now, but there are some indications of how it might occur. One example comes from many of today’s schools of information and library science. These institutions used to prepare individuals to work in libraries. Now many of them have two separate functions. In effect, they are preparing individuals to work in what are today two separate types of organizations – the not for profit library sector and the for profit information sector. In some ways, they are preparing two species of information specialists. Some libraries are also beginning to add departments that require patrons to pay for specialized services. Perhaps in the future we may see libraries splitting into two or more new types of organizations. But I think the more common model of library evolution will be hybridization in which libraries are blended with one or more other institutions. The idea of a library as a separate entity will largely disappear as libraries become hybridized by merging with other types of organizations. A forerunner of that type of new organization can be seen in the Idea Store, an innovative organization operated by the Tower Hamlets in London which is a mix of a public library and elements of social, health, and continuing education agencies. The Idea Store provides essential services to a largely disadvantaged population, and it is likely that such configurations of libraries blended with other social agencies all serving the general public will grow more prevalent in the future. Another possible library hybrid can be seen on many university campuses where libraries and computer services have merged. These mergers will continue to occur and become more common in the future. As more students take advantage of online courses, both the services that academic libraries once provided and the information technology support services will be provided virtually in some sort of networked university. Other types of partnerships are beginning to emerge such as those being forged by some libraries and publishers, and they will add diversity to the mix of in formation organizations of the future. Perhaps even the museums of books described previously will find common cause in merging with other types of museums. 22

Although the library as a separate “place” may largely vanish, many of the functions traditionally performed by libraries will remain critical. There will be an increasing need for information management in all types of organizations. The archival function of librarianship which used to ensure the collection, preservation and access to manuscript and printed records of organizations will continue to be needed to preserve and make accessible digital organizational records. Librarians especially in school and academic libraries have a long history of teaching users how to evaluate and use information. This need for information and digital literacy will not go away, especially as the amount of information being produced continues to grow. The traditional role of librarians to sift through and evaluate large amounts of information will certainly be needed. Information specialists who are skilled at filtering and evaluating information will be essential as the amount of information freely available continues to increase. Quality control and fact checking will continue to be “value-added” functions that will persists. The library has always been a trusted source of information and some organization will need to play that information validation role in the future. I am convinced the functions traditionally associated with librarianship will still be needed. However, I worry more about the survival of some of the core values that have traditionally been associated with libraries and librarianship. Those values vary a bit from country to country and reflect national and cultural differences. Although there is no one universal list of shared values, it is likely we would all agree that there are certain values and beliefs that are supported by most librarians. I will use the list compiled by Gorman (2000) to provide an overview of the core values espoused by most librarians in the Western world. His list includes stewardship, service, intellectual freedom, privacy, rationalism, commitment to literacy and learning, equity of access, and democracy. These values are what have distinguished librarianship as a profession and have provided the basis for the service librarians have performed for society. This is genetic material I would like to see survive in the information agencies of the next century, but I fear these values may not find the new information ecosystem hospitable, especially if the majority of information organizations are in the for-profit sector. In a world where information is seen increasingly as a commodity some of these values may come into conflict with the for-profit nature of many of the new information organizations. Yet these values will continue to be needed. Unless things change radically and the world’s wealth and resources become more evenly distributed, we know that problems such as the digital divide will continue into the future. Regardless of how information and access to that information changes, there will be still be some sectors of so ciety which will not have adequate access to it. I hope the information organizations of the future will contain professionals who are still committed to providing information to all and to protecting intellectual freedom. This is a genetic heritage we should be committed to preserving. To date, libraries as institutions have been able to make the changes necessary to remain relevant in a digital world because of the willingness of librarians to change their traditional ways of providing services in order to take into account the desires of today’s users to have access to information when and where they want it. In fact, most of the librarians I know are among the most advanced advocates for information technology and digital materials. The skills that librarians have traditionally provided will remain relevant in the future. So al though I do think that in the long run traditional libraries may evolve into some new types of organization, there will still be individuals needed to help information consumers learn to use, evaluate and preserve information. I also hope that some part of the future information sector will continue to be publicly funded so that there will still be a way for all the cit izens of tomorrow to have free access to the information resources and services they need. 23

The ideal of a physical information space open to all is one that I hope will continue to have resonance in the future. Society will continue to need places where access to ideas and learning is available in a shared community setting. In summary, organizational ecology places the evolution of libraries within the larger context of changes in the natural world and the surrounding environment; it emphasizes the necessity for all organizations to continuously adapt to meet the challenges of their changing habitat. Organizational ecology is an empowering method to use to analyze organizational development because it places the responsibility for making needed changes to prepare for the future upon the individuals who are members of the organization at the present time. The message is clear. Unless we, the people working in libraries today, begin to purposefully plan, libraries will likely not be successful in making the transition into tomor row’s world. We need as a profession first of all to recognize that change is inevitable. If we try to remain as we are, the profession in which we work will wither and eventually disappear. Instead we should welcome the change that lies before us. We should not waste our energies defending our old niche but be looking for ways to colonize new ones. Thinking about the future is always difficult and some of the plans we make will not be successful. Nonetheless, we need to keep our eye firmly on the future we hope to achieve. At the very least, we should attempt to identify those practices and values that we value most and think how they might be preserved into the future. The information organizations of 100 years from now will probably bear scant resemblance to today’s libraries, and they will be the better for it because they will be the organizations best suited for their times. However, if we have been successful in planning for our profession’s evolution, the functions we think most important and the values that we treasure most highly will continue to exist in these new organizations. Our genetic material will have been successfully transmitted to the future.

References ALDRICH, H. 2006. Organizations Evolving. London; Thousand Oaks, CA : Sage. BATT, C. 2010. If We Did not Have Libraries, Would Anyone Invent Them? Presentation, UNC, Chapel Hill. [Retrieved 11 Sept. 2011]. Available from: . BAUM, J. 1999. “Organizational Ecology” in Studying Organization Theory and Method, Ed. by Clegg, S.R. and Hardy, C. London : Sage (pp.71–108). “Evolution.” 2011. Encyclopedia. Today’s Science. Facts on File News Services, n. d. [Retrieved 4 Sept. 2011]. Available from: . GANTZ, J., REINSEL, D. 2011. Extracting Value from Chaos. Framington, MA : ID. [Retrieved 4 Sept. 2011]. Available from: . GORMAN, M. 2000. Our Enduring Values: Librarianship in the 21 st Century. Chicago IL: ALA. HANDY, C. 1990. The Age of Unreason. Boston, MA : Harvard Business School Press. HANNAN, M. T., Freeman, J. 1989. Organizational Ecology. Cambridge, MA : Harvard University Press. International Telecommunications Union. 2011. The World in 2010: ICT Facts and Figures. [Retrieved 4 September 2011]. Available from: .

24

NARDI, B. A., O’DAY, V. 1999. Information Ecologies: Using Technology with Heart. Cambridge, MA : MIT Press. TAYLOR, R. S. 1979. Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In Library Journal. 104, 1871. WILSON, E. O. 1992. The Diversity of Life. New York : Norton.

About the author Barbara B. Moran is Louis Round Wilson Distinguished Professor at the School of Information and Library Science at the UNC Chapel Hill where she served as Dean from 1990 to 1998. She teaches primarily in the areas of management and academic librarianship but has other interests including library leadership, genre fiction, readers’ advisory services, and international librarianship. Her research has been focused on various aspects of management including leadership, organizational structures, and career progression patterns. Moran is co-author of the widely used textbook, Management of Libraries and Information Agencies and is also the author of numerous articles, book chapters, and three other books on various aspects of management and leadership.

25

Social Aspects of the Ecology of Information Work

Isto Huvila

Uppsala University Department of ALM Thunbergsvägen 3H, SE-75126 Uppsala, Sweden [email protected]

Abstract The model of the ecology of information work (Huvila, 2006, 2009) describes the relation of knowledge organization systems, or in broader sense, the relation of information infrastructures and human information work. The present paper discusses the social aspects of information work and their impact on the interplay of information infrastructures and human activity. The theoretical underpinnings of the discussion build on the ecological approach of Gibson, infrastructural theory and social information theory. The concluding remarks summarise a reading of the earlier model that places a specific emphasis on foregrounding the social processes relating to the emergence of information infrastructures and their related information work patterns. Keywords information work, ecological approach, social capital, information foraging, communities of practice

Introduction The model of the ecology of information work (Huvila, 2006, 2009) describes the relation of knowledge organization systems (KOS), or in broader sense, the relation of information infrastructures (being traditional KOS or any other means of organizing information and knowledge) and human information work. The present paper discusses the social aspects of information work and their impact on the interplay of information infrastructures and human activity. The theoretical underpinnings of the review are based on the Gibsonian ecological approach, infrastructural theory and three major social theories. 27

Capurro (1990) highlighted the interwovenness of the question of information ecologies and the social sphere already in the late 1980s by underlining the social character of in formation. He was sketching a pragmatic approach for addressing the problem of abundance of information and the difficulty of discerning the limits of individual messages in a global perspective. The particular issues of control, information or message pollution and the continuum from earlier information infrastructures to the newer ones are relevant in the context of the ecological interplay of information interactions and infrastructures. Even more so, is the broader question of the influence of the social sphere on information work and its infrastructures (and vice versa) and its diverse theoretical and practical underpinnings. The present article aims at exploring some of the pertinent aspects of that inter play, but considering the scope of the issue, this discussion should be considered more as an opening paragraph rather than a comprehensive analysis of the entire question.

1 Ecology of information interactions and information infrastructures The ecological model of information interactions and infrastructures (Fig. 1; for a detailed description of the model see Huvila, 2009) is based on an observation of the dynamic relation of how knowledge is organized in information infrastructures (comprising traditional and non-traditional knowledge organization systems, information systems and all other conceivable types of systems of how information is structured or organized) and how information is present in information interactions. Different scholars have referred to various ecological notions in the information science research (e. g. Steinerová, 2010; Williamson, 1998). It is not uncommon that different authors use the terms “information ecology” and “ecological model” or “approach” with slightly different connotations. Besides the concept of “information ecology” of Davenport (1997), one of the most cited notions of its kind is discussed in the work Nardi and O’Day (1999). The ecological perspective of the present model builds on the soft systems theory (Checkland, 2000) and the ecological approach of Gibson (1979) and the concepts of affordances and warrants. The notion of work has its underpinnings in the Straussian (1985) understanding of work as a complex and seemingly random yet coherent activity with certain, although often merely implicit, rules and codes. Information work is perceived as a constituent component of work, a sub-work that is present in all human activity (Huvila, 2009). The basic premiss of the model is that the process of collecting knowledge assets does not end up in a predestined knowledge claim (referring to the concept in the sense discussed by Hjørland, 2008). Reasons for a particular variation may be found both in individual people and their cognitive processes, and in their social context, and in the structural factors of form, organization and presentation of the claims. The infrastructural characteristics (formation process, structure, and functionality of any individual KOS) afford certain distinct types of secondary knowledge claims to take shape. Respectively, certain competing knowledge claims are more unlikely to emerge (i. e. be warranted, Beghtol, 1986) within the confines of a given system than some others.

28

Fig. 1. Ecology and warrants of information work and knowledge organization (KO)

The model is based on an empirical study of Nordic archeology professionals. Huvila (2006) points out that even though the contemporary archeology often prioritizes social and cultural readings of archeological evidence, the process of documentation and especially the one of storage and archival of the preserved objects is not necessarily very helpful for making these types of inferences. The prevalently used archeological information infrastructures (e. g. databases and cataloging systems) tend to afford the type of research that is based on the classification of archeological finds according to their material (e. g. wood or metal) or comparing the size of the objects and their provenance, instead of analyzing their functional categories or visual characteristics (Huvila, 2006, p. 239). The earlier information science literature provides other examples of how information infrastructures and interactions affect each other, for instance, in the context of nursing work (MacIntosh-Murray, Choo, 2005). The principal contribution of the ecological approach to the KO research may be considered to be in its capability to make the diverse contextual factors of the KO and information work explicit in the form of constraints and affordances (Fidel, Pejtersen, 2005). The ecological viewpoint makes it easier to understand how infrastructures affect the ways how people work with information and how the information activity supports the emergence of certain types of infrastructures. The questions of choosing an appropriate content and explicating a purpose for the provision of additional information may be based on a more precise motivation of tendering distinct affordances relating to the actual information work of a certain individuals or groups of people. Similarly, the constraints of information work may be lifted or maintained on a more warranted basis than by resorting to a guess of the user needs and behavior or to a semi-informed design decision. As pointed out earlier (Huvila, 2009), the ecological analysis of information work and KOSs does not eliminate the need for conscious design decisions, a necessary step in the development of KOSs underlined by Feinberg (2007). It rather provides means to make both information work and infrastructures more well-defined in the sense Haraway (1988) means with her notion of situated knowledges. 29

2 Social aspects of information interactions The present paper discusses the social aspects of information interactions within the framework of three social theories that shed light on somewhat different facets of social exchange. There are obviously a plethora of other potentially relevant theories, but the choice of the three particular theories is motivated by the fact that they provide a practicable framework for explicating the contexts, outcomes and temporal and structural dimensions of social intercourse. Undoubtedly one of the most influential theories of social interaction from the 1990s onwards is the practice theory of Lave (1988) and especially the notion of community of practice introduced by Lave and Wenger in their book Situated Learning: Legitimate Peripheral Participation (1991). According to the authors, a community of practice is a context where learning takes place. The notion highlights the significance of perceiving learning, knowledge creation, and in terms of the present study, information work, as an on-going activity that is embedded in authentic work and everyday life contexts, meaningful activities and groups of people with shared interests, common language and procedures of work. The notion of the communities of practice has been popular in recent information science research, although as Talja (2010) remarks, the focus of the discussion has been on communities rather than practices. The notion of social capital highlights another aspect of social exchange. With some exceptions (e. g. Vårheim et al., 2008), in information science research, the discussion on social capital has drawn typically from the work of Bourdieu (1980), Coleman (1988) and Put nam (2000) as in the studies of Hall and Widén-Wulff (2008), Suh and Shin (2010) and Huvila et al. (2010). The theory has also been used together with the notion of communities of practice, for instance, in the study of Audunson et al. (2011) on the role of public libraries as a meeting place for immigrant women. Nahapiet and Ghoshal (1998) have identified three different dimensions of social capital that according to a model of Widén-Wulff et al. (2008) have direct implications to the information behavior of individuals and groups. Nahapiet and Ghoshal (1998) distinguish structural, relational and content dimensions of social capital. The structural dimension is typically defined as network structures and the nature of the network ties between the actors. Structures provide channels for social interactions and information flows. The second, relational dimension is often conceptualized in terms of trust, identity, and roles. The relational dimension highlights the significance of underlying motives for sharing. Earlier studies have shown that the exchange of information can be highly dependent on social relationships (Hall, Widén-Wulff, 2008). The third, content dimension is defined through shared goals, common experience, language, and knowledge. Widén-Wulff et al. (2008) have argued that the content dimension or the social opportunities may be also seen as an outcome of the structural and relational dimensions. In contrast to the notions of communities of practice and social capital, the theory of information foraging and more specifically, the theory of social information foraging (Pirolli, 2007) presents another perspective to the social dimension of information activity. The theory is based on the similarities of the foraging behavior of early humans and the ways how people still tend to seek and find information in their environment. In addition to Pirolli and his colleagues, for instance, O’Connor et al. (2003) and Spink (2010) have worked on similar premises and explored the actual and metaphorical similarities of seeking information and sustenance. From the point of view of the present discussion, a significant implication of this type of theorizing is how the notion of foraging provides an apparatus for explicating the temporal, social and strategic dimensions of information activity within a single framework. 30

3 Social information ecology The premiss of the present discussion is that the social theories are useful in explicating the impact and of the social sphere in the ecological model. Considering the theoretical underpinnings of the model in the ecological approach and soft systems theory, the dimension of social exchange may be argued to be implicitly present in the cycle of warrants, affordances and constraints. In spite of this implicit presence of the social, it does make sense to explicate it in more detail. There are, however, certain factors that need to be considered in advance. From an analytical point of view, it is important not to confuse the surrogate level infrastructural aspects with the characteristics relating to the form and structure of the data itself. In the study of archeologists’ information work (Huvila, 2006, 240), one of the informants pointed out that in spite of the frequent explicit theoretical undertakings to alter the prevalent viewpoints, the archeological view of the past tends to privilege object-centric interpretations of human thinking and activity, while historians perceive the past often in a conspicuously literary sense. In spite of their close relation to infrastructures, these material related tendencies do not necessarily relate to the affordances and constraints posed by a system of organising information, but to the form of the information objects themselves. It seems plausible to argue that material remains are bound to privilege materialistic interpretations and literary sources textual information interactions. The form produces a separate set of constraints and affordances that may or may not resemble infrastructural, behavioral and for instance, cultural, facets of information ecology. Similarly to the relative externality of the information object specific affordances and constraints, also the social sphere may be seen as partly independent of the infrastructural premises. There are social motivations that are parallel to the infrastructure and that (at least relatively) independently permit or restrain information interactions. Information infrastructures have certain characteristics that affect information work, but at the same time, it is possible to use them in a particular manner that affects the qualities of actual affordances and constrains. In the case of archeological information work, the social and professional ambitions to secure future jobs in an extremely difficult employment situation directed the use of available information infrastructures beyond the actual infrastructural affordances and constraints (Huvila, 2006). The correlation of information source use and perceived success in corporate finance work (Huvila, 2010) might indicate of similar exploitation of infrastructures. In spite of the reservations, the discussed social theories may be used to open up the social dimension of the ecological model. Firstly, the notion of the community of practice can help to place information interactions in the context of specific communities i. e. particular groups with a shared interest, craft or a profession (Duguid, 2005). In the sense of Lave and Wenger (1991), the ecological cycle may be seen as specific to particular communities of practice. The process of developing and consolidating a shared interest in a particular domain and the evolution of the domain itself may be seen similarly as a result of the co-evolution of information practices and infrastructures. Both practices and infrastructures evolve over time to become increasingly particular for a specific community of practice. The formation of communities was clearly visible in the study of the information work of archeologists (Huvila, 2006). Standardized and to a degree, ritualized information interactions warranted particular types of information infrastructures and systems with direct affordances and constraints to future information interactions (Huvila, 2006). The emergence 31

and distinction between different informational and social value-based communities was similarly apparent in the case of corporate finance specialists (Huvila, 2010). The preference of certain types of sources and the according formation of the infrastructure of the most used information sources and the associated values of successfulness may be seen as a form of distinctive communities that share particular practices and values. There are also other examples in the literature. The nursing work studied by MacIntosh-Murray and Choo (2005) incorporated a similar aspect of the interplay of how information was organized and how it was interlinked to the working practices of the nurses. The interaction of information practices and infrastructures may also be seen as a pro cess that increases social capital of individuals within participating communities. In the light of the three dimensions of social capital (Nahapiet, Ghoshal, 1998), the ecological model incorporates aspects of the structural dimension in form of infrastructures and relational dimension in social information interactions. The fact that information interactions and infrastructures are intertwined, may be seen as a source of social opportunities i. e. the content dimension of social capital. Their ecological relation is not only an observable characteristic of the interaction of the two entities, but also a process with perceptible social benefits for participating individuals. The interplay of the different dimensions is apparent in the formation of communities of archeologists. Archeological research report and associated documentation practices may be considered as a form of information infrastructure, in the sense of Nahapiet and Ghoshal a structure that supported social exchange and the emergence of the social capital in the form of professional opportunities, prestige and, for instance, career advancement. The social information interactions and their relational underpinnings formed a relational dimension for the emergence of content as information and social opportunities. The findings of Huvila et al. (2010) from a study of social capital in the virtual world of Second Life provide corresponding evidence in the context of virtual worlds. According to the negative correlation of social capital within and outside of the vir tual world, Second Life seemed to form a comparable infrastructure that supports distinct kinds of informational and social opportunities and activities for its residents. The notions of community of practice and social capital have been used to explicate the implications of the ecological model for the formation of communities and the accumulation of social opportunities in the form of social capital. The social information for aging theory (Pirolli, 2009) suggests that there are certain boundaries that affect the shaping of the social and informational benefits in the ecological cycle. It is necessary to stress that the information foraging theory is specific to information seeking and use whereas the eco logical model is a model of structural interactions. Therefore, some caution is necessary while considering the reciprocal implications of the two frameworks. Firstly, the theory of social information foraging may be suggested to imply the benefits of social versus individual co-evolution of information interactions and infrastructures. From an information seeking perspective, social foraging has been observed to produce more relevant information for individual information seekers. In the general context of social information interactions, it might be similarly assumed that social foraging does consequtively produce more relevant information infrastructures. Secondly, the theory suggests also that the direct benefits of social foraging decrease over time and when the number of collaborators increase. It may be assumed that time and the increasing number of collaborators may have similar effects in the ecological model. The effects of the social foraging of information may be observed in several contexts of social information exchange. The challenges related to the development of ‘universal’ knowledge organization highlight the initial positive effect of collaborative work as the rep32

resentativeness of the system (information infrastructure) increases and the impending problems of accommodating all relevant viewpoints and information interactions into a single framework. The paradox of the prevalence of local information and knowledge practices and generally acknowledged benefits of universal infrastructures is apparent in the context of archeology. The diverse, but in their local contexts relevant forms of information and information practices have been very difficult to accommodate in centralized registers that would be highly useful in comparative research and, for instance, cultural heritage management (Huvila, 2009). The present discussion has made excursions to the implications of social exchange in the ecological model of information interactions and infrastructures. Even if the systemic perspective of the model incorporates a social dimension, a broader consideration of relevant social theories can provide useful insights into the social aspects of the ecology of in formation interactions and infrastructures. It may be concluded that the reciprocal influence of information interactions and infrastructures have both an informational and a social impact, and the both have a further reciprocal repercussions in the process of the emergence of warrants, and affordances and constraints. In the light of the discussed theories, it may be suggested that the relation of the discussed theories and the model may be conceptualized in terms of that the ecology of information interactions and infrastructures have a propensity to impact the formation of the communities of practice and social capital. At the same time, however, the informational opportunities of the interplay are bounded by the duration and heterogeneity of socialisation and the number of participating individuals suggested by the social information foraging theory.

Conclusion The relevance of explicating the social dimensions of the ecological approach for information lies in the possibility to examine the knowledge formation and the processes of organizing and using knowledge as socially interlinked and anchored projects following the recommendation of, for instance, Chatman (1996). According to the model, knowledge formation is an evolving process rather than a series of actions related to a ’thing’ called ‘knowledge’ or a ‘knowledge claim’. The present discussion has highlighted the social as pects of the interplay by referring to three different theories of social exchange. The notion of social does not pertain only to information interactions and infrastructures as individual components, but also to the ecology of their interplay as well. Besides having social under pinnings, the ecology of information interactions and infrastructures have social implications as well. The notions of communities of practice, social capital and social information foraging can be used to shed light on the contextuality of the ecological process in communities, the social outcomes of the process in terms of social capital and its dynamics in terms of the theory of social information foraging. The new perspectives to the model can be useful in explicating the social aspects of the consequences and causes of implementing KOSs and other information infrastructures. Similarly it can be used to elucidate the non-informational factors of success and failure in their implementation and use. The approach also has implications on the design of systems. The augmented framework provides further means to conceptualize how information systems links to human activity, and how and why the users choose to use and not to use different types of information infrastructures. 33

References AUDUNSON, R., ESSMAT, S., AABØ, S. (2011). Public libraries: A meeting place for immigrant women? Library & Information Science Research, 33(3), 220–227. Available from: . BEGHTOL, C. (1986). Semantic validity: Concepts of warrant in bibliographic classification systems. Library Resources and Technical Services, (April/June), 109–125. BOURDIEU, P. (1980). La capital social. Actes de la Recherche en Sciences Sociales, (31), 2–3. CAPURRO, R. (1990). Towards an information ecology. In I. Wormell (Ed.). Information Quality. Definitions and Dimensions. Proceedings of the NORDINFO International seminar Information and Quality, Royal School of Librarianship, Copenhagen, 23–25 August 1989. London: Taylor Graham. Pp. 122–139). Available from: . CHATMAN, E. A. (1996). The impoverished life-world of outsiders. Journal of the American Society for Information Science, 47(3), 193–206. CHECKLAND, P. (2000). Soft systems methodology – a thirty year retrospective. Systems Research and Behavioral Science, 17(1), 11–58. COLEMAN, J. S. (1988). Social capital in the creation of human capital. The American Journal of Sociology, 94, S95–S120. Available from: . DAVENPORT, T. H. (1997). Information Ecology: Mastering the Information and Knowledge Environment. New York: Oxford University Press. DUGUID, P. (2005). The art of knowing: Social and tacit dimensions of knowledge and the limits of the community of practice. Information Society, 21(2), 109–118. FEINBERG, M. (2007). Hidden bias to responsible bias: an approach to information systems based on Haraways situated knowledges. In Proceedings of the COLIS6 conference – Featuring the Future. Available from: . FIDEL, R., PEJTERSEN, A. (2005). Theories of information behavior: A researcher’s guide, chap. Cognitive Work Analysis. Medford, NJ : Information Today. Gibson, J. J. (1979). The perception of the visual world. Houghton Mifflin. HALL, H., WIDÉN-WULFF, G. (2008). Social exchange, social capital and information sharing in online environments: lessons from three case studies. In M.-L. Huotari, E. Davenport (Eds.). From information provision to knowledge production: Proceedings of the international conference for the celebration of the 20th anniversary of Information Studies, Faculty of Humanities, University of Oulu, Finland, June 23–25, 2008, vol. 8 of Studia Humaniora Ouluensia. Oulu: Oulu University Press. Pp. 73–86. HARAWAY, D. (1988). Situated knowledges: the science question in feminism and the privilege of partial perspective. Feminist Studies, 14(3), 575–599. HJØRLAND, B. (2008). What is knowledge organization (ko)? Knowledge organization, 35(23), 86–101. HUVILA, I. (2006). The ecology of information work – A case study of bridging archaeological work and virtual reality based knowledge organisation. Åbo: Åbo Akademi University Press. Diss. Åbo Akademi University. HUVILA, I. (2009). Ecological framework of information interactions and information infrastructures. Journal of Information Science, 35(6), 695–708. Available from: .

34

HUVILA, I. (2010). Information sources and perceived success in corporate finance. JASIST, 61(11), 2219–2229. Available from: . HUVILA, I., HOLMBERG, K., EK, S., WIDÉN-WULFF, G. (2010). Social capital in second life. Online Information Review, 34(3), 295–316. LAVE, J. (1988). Cognition in practice : mind, mathematics, and culture in everyday life. Cambridge; New York: Cambridge University Press. LAVE, J., WENGER, E. (1991). Situated Learning: legitimate peripheral participation. Cambridge University Press. MACINTOSH-MURRAY, A., CHOO, C. (2005). Information Behavior in the Context of Improving Patient Safety. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 56(12), 1332–1345. NAHAPIET, J., GHOSHAL, S. (1998). Social capital, intellectual capital, and the organizational advantage. Academy of Management Review, 23(2), 242–266. NARDI, B. A., O’DAY, V. L. (1999). Information ecologies: using technology with heart. Cambridge, MA, USA: MIT Press. O’CONNOR, B., COPELAND, H., KEARNS, J. L. (2003). Hunting and Gathering on the Information Savanna. Lanham, Md: Scarecrow Press. PIROLLI, P. (2007). Information Foraging Theory: Adaptive Interaction with Information. Oxford: Oxford University Press. PIROLLI, P. (2009). An elementary social information foraging model. In CHI 09: Proceedings of the 27th international conference on Human factors in computing systems.. New York, NY, USA: ACM. Pp. 605–614. PUTNAM, R. (2000). Bowling alone. New York: Simon & Schuster. SPINK, A. (2010). Information Behavior: An Evolutionary Instinct. Berlin – New York: Springer. STEINEROVÁ, J. (2010). Ecological dimensions of information literacy. In Information Research. 15 (4). Special Supplement: Proceedings of the Seventh International Conference on Conceptions of Library and Information Science – Unity in diversity – Part 2. Available from: . STRAUSS, A. (1985). Work and the division of labor. The Sociological Quarterly, 26(1), 1–19. Available from: SUH, A., SHIN, K.-s. (2010). Exploring the effects of online social ties on knowledge sharing: A comparative analysis of collocated vs dispersed teams. Journal of Information Science, 36(4), 443–463. Available from: . TALJA, S. (2010). Jean laves practice theory. In G. J. Leckie, L. M. Given, J. Buschman (Eds.) Critical theory for library and information science exploring the social from across the disciplines. Santa Barbara, CA: Libraries Unlimited. VÅRHEIM, A., STEINMO, S., IDE, E. (2008). Do libraries matter? Public libraries and the creation of social capital. Journal of Documentation, 64(6), 877–892. WIDEN-WULFF, G., et al. (2008). Information behaviour meets social capital: a conceptual model. Journal of Information Science, 34(3), 346–355. Available from: .

35

WILLIAMSON, K. (1998). Discovered by chance: The role of incidental information acquisition in an ecological model of information use. Library & Information Science Research, 20(1), 23–40. Available from: .

About the author Isto Huvila is working as a post-doc research fellow at the department of ALM (Archival Studies, Library and Information Science and Museums and Cultural Heritage Studies) at Uppsala University in Sweden and is an adjunct professor (docent) in information management at the School of Business and Economics, Department of Information Studies, Åbo Akademi University in Åbo, Finland. His primary areas of research include information work, information management, knowledge organization, cultural heritage information, participation in archives and documents management and library 2.0 related issues such as information service, information literacy and information in virtual worlds.

36

Information Ecology of the Academic Information Environment in Slovakia

Jela Steinerová

Comenius University in Bratislava, Faculty of Philosophy Dept. of Library and Information Science Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Introduction. The paper is aimed at integration of the concept of information ecology with empirical data from the academic information environment in Slovakia. The concept of information is briefly reviewed. Information ecology is determined as quest for harmony among social actors, information resources and systems. Main question concentrates on possible benefits of information ecology for new models of information activities. Methods. Within the grounded theory three methods for data acquisition were used, namely semi-structured interviews with information managers, a questionnaire survey of university repositories, and concept mapping. Results. Data were analyzed and categorized into six categories: values, problems, community, tools, ecological elements, information literacy. Experimental concept maps and topic maps of final theses in Library and information Science are described. As a result ecological information is determined and an ecological model of academic information environment is presented (behavioral, semantic, and visual components). A new model of digital library for education and science is explained. Conclusions. Surveys confirmed the importance and benefits of ecological models of academic information environment. Practical and educational implications are derived for design of ecological digital libraries and integration of social and technological components in science 2.0. Keywords information ecology, information, academic information environment, empirical surveys, digital libraries, concept maps

37

Introduction Information ecology is a concept that could enrich research and practice of information sciences. This paper is aimed at integration of the concept of information ecology with re search data on academic information environment in Slovakia (including questionnaire sur veys of library users’ behavior, interviews with managers, and experiments with knowledge organization tools in repositories). Main questions of the research concentrate on possible benefits of information ecology concept for the improvement of academic information environment including digital libraries and digital scholarship. New models of information ecology are needed for information strategies in academic institutions.

1 Information concept and information ecology Determination of the concept of information is an issue which belongs to fundamental questions of information science. Philosophy of information (Floridi, 2010, Furner, 2010) asks what information is, in which form it can exist, which its characteristics are, and what are the conditions of its existence. The unified definition of information has not been accepted so far. The reason is mainly that information is not a unitary concept, but a concept which emerges from integrative levels of interactions between humans and information environment. It is a result of transformations of cognitive structures directed to changes of knowledge states. First theoretical models of information are represented especially by the Mathematical Theory of Information formed by Claude Shannon and Warren Weaver. This theory and the famous communication model are concentrated on the amount of information, however, it does not deal with the meaning of transferred information. Neuroscience and cognitive sciences emphasize information as electro-chemical signals in brain, results of cognition, or genetic coding. At cognitive level information can be determined as any difference that makes difference (Gregory Bateson) (Bates, 2010). At metaphysical level information links with recognition of structure in the environment. Of course, many approaches and concepts of information in information science are influenced by other human and social science, e. g. philosophy, logics, psychology, cognitive science, informatics. Bates (2010) divided these approaches to communicative (semiotic), activity (information as event), structural/evolutionary, or social perspectives. For studies of information ecology changes in cognitive states are important (Capurro, Hjørland, 2003), as well as structural approaches (information as a type of structure and pattern of ordering of information objects). In information ecology a framework for definition of information in its lifecycle (from creation, through processing and managing to information use) can be productive, as it is closely connected with human behavior and changes of different manifestations of the „substance“ of information. Environmental information is included in the environment and different contexts help its different interpretations. This concept is interesting for information ecology based on evolutionary structural approaches (Bates, 2005, Furner, 2010). Environmental (contextual) factors help integrate cognitive, linguistic and social patterns in the concept of information which is close to concept creation. These are brief background principles for framework of information ecology. 38

2 Information ecology and ecological information use Information ecology is an established concept in information science, especially in information management and information behavior studies. It is based on complex relationships between humans and technologies while using information in communities and organizations. Information ecology was determined by Davenport and Prusak (1997) as making information meaningful. Information ecology as a metaphor should help manage information environment and information styles. Another concept of information ecologies (Nardi, O’Day, 1999) is based on relationships between information technologies and people in transforming information to knowledge. Information ecologies represent procedures, goals, community values supported by technologies. Information ecologies are places where people use tools and in social relations help each other in information activities. Ecological model of information seeking and use (Williamson, 2005) depicts a social actor involved in such settings as information needs, specific personal, physical, working and social contexts. The ecological features of adaptations and monitoring of information environment are here emphasized. Based on environmental psychology an ecological constructionist model of user information behavior was developed (Nahl, 2007). It integrates affective, cognitive and sen sorimotoric parts of information activities (in the ACS model). Information ecology is also connected with studies of affective information behavior (Nahl, Bilal, 2007). Emo tions influence perception and use of information as well as relationships to information technologies. Information ecology is a concept that can enhance not only practical applications of libraries, services and systems, but also the understanding of the notion of information. The reason is that it presents broader view on relationship between human beings and information environment including information technologies, and broader view on the information lifecycle. Information ecology concept helps us identify those factors that make an impact on the information environment. Critical components are tools for eliminating information overload, redundancy and risks of information use. At micro-level we determine such components as individual cognitive, affective, sensomotoric skills as part of information styles and relevance assessment in the information environment. At macro-level information ecology includes management of information sources, systems, and environments. Ethical, legal and security awareness, values and standards are ecological parts of information behavior as well. Based on our analyzes we determine three principles of the ecological information use. The first principle covers new features of information systems which regulate information processing. It is aimed at harmonious adaptations of people and information environment. The second principle is based on knowledge of information behavior patterns and information styles. It means cognition, visual thinking, communication, adaptations, interactions, satisficing and optimizing. It is managed by constant movements between internal knowledge environment and external information objects and sources. The third principle is ecological re-use of information objects in new contexts and situations. We regard ecological relevance as a new concept representing the interplay between information styles and emotions on part of people, organization and construction of meanings on part of information, and communication, contexts and information mash-ups on part of technologies. Ecological relevance in the electronic environment involves added va39

lues of personalization, contexts, collaboration, and visualization. Special filters for intake of information from information environment include inbuilt mechanisms of evaluation of objects and concept categorization and classification. Cognitive turn in information seeking and retrieval was explained by many authors (e. g. Ingwersen, Järvelin, 2005, Ford, 2005). Cognitive abilities and cognitive styles are parts of information styles. Cognitive styles are regarded as individual preferences in perceiving, memory, thinking and problem solving. Examples include field dependence and field independence, or visual and verbal styles. Better knowledge of information styles in the electronic environment can help find ecological framework for information use. Information ecology connects sense-making, participation and collaboration in interactive information environments. Ecological principles as organization of information, interactivity and visualization are emphasized. Ecological approach could help understand how information places and spaces in web can add value to information. Active information use in the electronic environment includes personalization, filtering, collaboration and integration of information. Traditions of information behavior are connected with contexts and situations. Experts call for more studies devoted to new conceptual frameworks and features of systems for future (Vakkari, 2008).

3 Academic information environment – surveys of the project The project VEGA Academic information environment – modeling from the perspective of the information ecology was concentrated on potential of information ecology for the improvement of academic information environment (Steinerová, 2009). Research questions include: ▪ Is information ecology a productive concept for reconceptualization of the information environ ment? ▪ What are ecological features and components of the academic information environment? ▪ Can information technologies and other knowledge organization tools enhance the ecological in formation use? ▪ How can we enhance sense-making and provide contexts for better ecological information use (learning, research, etc.)? The conceptual framework for the project is depicted on Fig. 1. It shows the interconnections between social actors, tools, values, and communities. For this framework we used results of our previous empirical studies (information behavior styles, and relevance assessment behavior) (Steinerová, Šušol, 2005, 2007, Steinerová, Grešková, Šušol, 2008). The project itself was divided into the following three lines: 1. survey of perceptions of information managers of the academic information environment in Slovak universities, 2. survey of building university digital repositories in Slovak universities, 3. experimental concept mapping as part of creation of the textbook and concept mapping in a database of selected final theses in Library and Information Science.

40

Fig. 1. The conceptual framework of the project

In further conceptual work we developed a more detailed view on basic categories of research in three dimensions: semantic, behavioral, and visual (cognitive) (Fig. 2). The semantic dimension conceptualized the constructions of meanings, sense-making and relevance assessment. The behavioral dimension concentrates on values, building of communities (social networking), and information behavior (seeking) styles. The visual (cognitive) dimension includes especially tools that can support information behavior and manipulations with meaning. The representation of these tools can be information horizons, concept maps (or other knowledge and topic maps, and other knowledge organization tools (e. g. ontologies, taxonomies, etc.).

Fig. 2. The conceptual framework of the research in three dimensions and categories

41

3.1 Methods and methodology Methodological concept of the survey follows the principle of the grounded theory. The main tool for gathering the empirical data was the semi-structured interview with selected information managers and directors of libraries, deans and other managers of universities in Slovakia. We selected major universities in large Slovak cities (Bratislava, Nitra, Trnava, Žilina, Banská Bystrica, Košice, Prešov), directors of selected academic and research libraries and several Czech experts (Brno, Prague). 17 interviews were carried out and the material was categorized into six major categories. Demographic data confirm that numbers of interviewees were divided into 10 men, 7 women, the average age was 49, average number of years of professional experience was 25. The review of positions of interviewees is presented in Table 1. The aim of the semi-structured interviews was to find out the opinions of managers on values, tools, and community in the academic information environment with respect to problems and possible improvement of the information activities. Academic information environment was explained as a set of sources, institutions, services, and information systems and people in different roles who create and use information in education and research. It is that part of the university which provides information and includes information behavior. Information ecology is a concept that integrates technologies, people, and information resources in order to harmonize multiple uses of information. A special tool was developed – a set of questions with methodical guidelines (22 questions in three topical sections). Methodological details and the whole set of questions will be included in the final report. For the analysis of empirical data we used content analysis. Data from interviews were recorded in tables and spreadsheets. The data were categorized into six main categories which form the conceptual model of perceptions of the academic information environment. They include: values, problems, tools, community, ecological elements, information literacy. The complementary method of an online questionnaire survey of university repositories was also applied. The online questionnaire composed of 30 questions was distributed to academic libraries in April and May 2011. The aim of the questionnaire was to identify the state of institutional repositories in Slovak universities with the emphasis on activities of academic libraries, ICT centers, publishing departments, and other parts aimed at the information process. The institutional repository is determined as digital sources including outputs of the intellectual capital of the university as part of the integrated interactive information system. Totally 27 responses were included into the analysis. The respondents came from major universities and faculties in Bratislava, Košice, Prešov, Trnava, Trenčín, Nitra, Banská Bystrica, Žilina. Topics of the questionnaire covered the initiatives in building

Table 1. Numbers and positions of interviewees

Position Director of library Director of IT center Head of the department Vice-rector Librarian Dean Project manager Total

42

Number 6 4 2 2 1 1 1 17

repositories, registration of outputs, e-learning, publishing, and cooperation. Methodological details and results will be included in the final report. Experimental modeling and concept mapping was used as part of the terminological dictionary to the textbook Information strategies in the electronic environment (Steinerová, Grešková, Ilavská, 2010). Several concept maps visualize the content of the textbook and can help students learn and assess relevance. Concept maps show the most important topics and links between them that create information ecological structures of digital libraries for education and research (Steinerová, 2010). We also used concept mapping for knowledge organization in a digital repository of final theses in Library and Information Science. Most frequent topics were visualized and re vealed changes in topics in the last 10 years from traditional library services to information architecture and information behavior.

3.2 Results of surveys and experiments of information ecology The six categories of the analysis of interviews helped the researchers provide structure for the interpretation of their opinions on the academic information environment (values, problems, tools, community, ecological elements, information literacy). In the category of values open education and research are regarded as benefits of the academic information environment. Accessibility of information sources is emphasized with supportive ICT infrastructure. Adaptability and creativity of people who work in bad conditions were highly appreciated. In the category of problems especially information overload and lack of integration of sources and systems were mentioned. Low level of managerial communication and information inequity are embedded in problematic communication and cooperation. Rigidity of organization structures, information overload, and insufficient integration of sources and systems were also mentioned. As for the tools more integration and electronic communication tools were required, but also finding strategic partnerships and creation of information strategies. In the category of community people represented the critical factor. The community should be strengthened by motivating leadership, common goals and the university culture. Many expressed the lack of university culture. The community could be strengthened by common goals and emphasis on quality of education and research, and informal electronic communication. Some respondents expressed the problem of the low-level of transfer of managerial information. The ecological elements were expressed metaphorically as cleaning, finding consistency of information worlds, or alchemy. The respondents put emphasis on creativity and innovations of people (students, teachers, researchers). The holistic perspective was also mentioned, especially in the context of linking of sources and intellect. For the improvement of information literacy the most important challenges included interest, motivation, terminology and available technological tools. Interesting opinions on information literacy emphasized differences between the older and younger generations in access to information technologies, assessing and analyzing the information. Ecological information literacy was elaborated in detail in another work (Steinerová, 2010). Gaps are in support of creative potential of people and in building value system and culture of institutions. Most important results of the questionnaire survey of the academic repositories indicate that there is no central repository in most academic institutions, but that universities usually build several separately distributed repositories of electronic documents (44,83 %). Surprisingly, the academic library initiated the building of a repository (in almost 70 % cases) 43

and the role of the academic library is important for registration of publishing activities, especially textbooks, but also final theses and the research outputs. In the category of problems as the most important problems emerged lack of legislation and coordination. The information systems in most universities are not fully integrated (registrations, e-learning, publishing, library systems). Availability of electronic documents is provided especially for the academic community (45 %), but in most cases the intranet is still missing for this purpose. Most important obstacles in building and distributing electronic documents are copyright issues and lack of internal rules. The closest cooperation was confirmed between libraries and IT departments. Generally, the benefits of the institutional repository are recognized (integration and systematic access to information, multiple re-use of information), but the realization is still problematic. In the third part of the research project we developed the concept-based terminological dictionary on the topic of information seeking, information retrieval and information strategies. It is based on a textbook on Information Strategies in the Electronic Environment (Steinerová, Grešková, Ilavská, 2010). Main topics of the textbook (e. g. information seeking in the electronic environment, digital libraries, categorization and classification) are represented by conceptual maps supplemented by definitions, schemas, models, pictures, examples. The maps are developed in the system C-maps (Novak, Cañas, 2008, Steinerová, 2008). Mapping of contexts in information science have been explained by a number of authors (e. g. Chang and Lee, 2001, Hook and Börner, 2005, Allen and Kim, 2001). Concept maps are an efficient tool for representation of research results and for the enhancement of students’ learning. They provide students with support for information analysis and for terminological understanding. We also developed several concept maps based on 15 final diploma and dissertation theses in Library and Information Science. They are stored in a small experimental database and represent features of organization of information for re-use of knowledge in further elaboration of the topics. These maps will be interpreted in detail in the final report. Based on keywords extracted from selected diploma theses in the last ten years we applied the frequency analysis (of keywords) to form clusters and links and visualized the top ics of diploma theses in 5 topic maps (for the years 2001 to 2010). We found the most frequent topics and correlations between them. While the topics in the first years (2001– 2002) were concentrated on internet and library services, in 2005–2006 new topics of in formation behavior and history of book culture emerged. In 2010 dominated the topics of theory of information science and assessment of webpages. Most frequent topics in the last ten years revealed orientation on digital environment, webpages, metadata, and the shift was recorded especially towards information behavior and readers’ literacy. As an example the topic map for the years 2009–2010 is depicted on the Fig. 3. Concept maps show the most important topics and links between them that create information ecological structures of digital libraries for education and research. Concept maps can be used for knowledge organization in digital repositories. Visualization of concepts and relations can support community collaboration and new model of relevance. The most important is context, ranking and linking, and users (who, where, when and for which purpose uses information.

44

Fig. 3. The topic map of final theses (2009–2010)

Concept mapping can disclose not only explicit, but also implicit meanings of information. It can support emotional perception and faster understanding and derivation of meanings. Concept mapping as an ecological tool can have further implications for personal information management and academic environment. Concept maps support ecological use and re-use of key information elements and enhance personal understanding of topics and cognitive information processing. Concept maps are also ecological as they eliminate cognitive load in information processing by showing contexts.

4 Ecological model of the academic information environment Based on main results of our surveys and experiments we can determine the ecological features of the information environment. Categories of relevance, interaction, and cognition in contexts can be regarded as factors which enhance sense-making in the information environment. Ecological features include eliminating information overload, adapting of information services to people. Ecological features are also characteristics of information embedded in social activities, cognitive processes, contexts and situations. Rational managing of the information process is an ecological process in that it cleans information environment through communication of communities. The ecological tools of information environment are especially knowledge organization and knowledge representation languages. Ecological essence of information behavior is mirrored in evolving information strategies and information structures. 45

As a result we proposed a three-dimensional model of the academic information environment. (Fig. 4). It is based on ecological information which can be determined as semantic, behavioral, and visual filtering of the information environment. The ecological information can be manifested both in the level of humans and systems. The dimension of semantics means adding of contexts to representations of information objects and rich semantic relations. The dimension of information behavior applies knowledge on information styles. From the viewpoint of human information behavior the ecological information strategies include collaboration and networking (visible in the electronic environment in communities or virtual teams), but also the principle of least effort. The other side of flexibility and serendipity of information strategies are information overload and problematic quality of information. The visual (mainly cognitive) dimension uses graphic representations of concepts and categories. The main ecological strategy is the construction of meaning from visual representations of contexts which carry additional implicit information (shape, color, size, etc.). Ecological information helps apply semantic, collaborative and visual filters in concept mapping of the academic information environment. In practice ecological information is represented by concept mapping and organization of information, but also by relevance assessment and information behavior of social actors. Values, community and tools are interconnected in information sources, systems, services, and products. Ecological information can be modeled by means of new features of information systems and digital libraries. For example visual representations of concepts (concept maps) can be built into the interfaces of digital libraries. Ecological information can be defined as a mixture of in-built and directed filters (both human and system) which are ap plied to clean the information environment in the semantic, behavioral, and cognitive (visual) dimensions. It is a type of social information manifested in different levels which are analogical, not unitary. Ecological information is characterized especially by processes of sense-making, constructions of meaning and discovery of relevance.

Fig. 4. Ecological model of the academic information environment: ecological information

46

5 Ecological digital libraries for education and research Ecological digital libraries for education and research can be determined on principles of ecological information. Ecological digital library is a space which evolves together with information needs and information behavior. Based on needs and preferences access to sources and information architecture is evolving. The priority of the digital library is support of presentation, communication, and collaboration. Intelligent interfaces are adaptable and flexible including linked context seeking, collaborative and faceted searching. As an example we can mention the concept of the digital library INVENT (Interactive Visual Environments) (Fast, Sedig, 2005). Digital libraries become parts of new ways of communication in short-term groups (e. g. classroom) or longer term groups (family, friends). Social community emerges in a variety of places and spaces. User-generated services can be tailored to social networking. Ecological characteristics of digital libraries are: the added value from disintegrated and integrated information objects, features of new social media, networking, visual features of interactive interfaces, adaptive personalization, object re-use and mash-ups. The following five components of digital libraries can be interpreted in terms of ecological information: the knowledge, communicative, value, semantic (representational), and technological components. The knowledge component can be organized on different levels of granularity and complexity with support of cognitive activities in filtering, analyzes, interpretation, categorization and classification (in special knowledge organization tools). In the communicative components preferences of communication styles of students, teachers, researchers can be taken into account. Typical social communicative activities in digital libraries are dialogue, discussions, sharing, comments, reviewing. Collaborative software can help realize different levels of participatory activities, namely collaborative writing and collaborative teamwork. The value component relates to a system of values in information processing. Digital library is here an ecological tool for adding value to information objects, from metadata to knowledge base. The added value emerges from simulations, experiments, forecasting, data and text mining. In scholarly communication a new value chain is formed by reviewing, quality and relevance assessments. The semantic component is composed of knowledge representations embedded in contexts. Textual, numeric, visual, and auditive representations can be integrated with human reasoning, decision-making, and problem solving. The technological component of digital libraries is framed in ubiquitous electronic information environments. While in traditional library documents are selected, acquired, stored, organized, and used, in digital library the epistemic and physical processes can be transformed into ecological interactions and adaptations to tasks, situations, and needs.

Conclusions Concepts of information and information ecology were briefly presented as the framework for main results of the project on information ecology of the academic information environment. Results confirm that new models and concepts of the information environment are needed in search for the improvement of relationships between information and people 47

mediated by information technologies. Synthesized data confirm the need to better integrate systems, people, sources of the academic information environment. We determined ecological information as a type of information on which we can build a new model of the academic information environment. Ecological information means those cognitive (visual), semantic and behavioral filters that can help make sense and construct meanings in the information environment. The presented ecological model elaborates on three dimensions of the ecological information environment, both at human and systems levels. Educational implications of information ecology are involved in concept-based learning and user-centered information literacy. Information ecology can support sense making and relevance construction as part of information literacy. Concept mapping can disclose not only explicit, but also implicit meanings of information. It can support emotional perception and derivation of meanings. In emerging new concepts and visions of science digital libraries can be integrated with publishing systems and e-learning. Information services are transformed into support of scholars’ ideas, visions and innovations. Information ecology is connected with science 2.0 which integrates technological innovations with social structures. Information services have to be part of scholarly processes, from creation to use of knowledge. Practical implications lead to building meaningful conceptual structures in digital libraries. Ecological features can support discovery of new information and learning. Designers of systems and services can be inspired by ecological information use. The idea of “the digital networked social library” is embodied in three dimensions of the ecological model (semantic, visual, behavioral) and helps understand and enhance interactivity, cognition, relevance, creativity and community building. New approach to the academic information environment is based on knowledge of human information behavior, surveys and analyzes of interviews with information managers. Ecological information means especially multiple re-use of successful information strategies and use. Three dimensions of the model are manifested in collaborative, semantic and visual seeking and use. The information ecology concept can help integrate information-related studies with other scientific disciplines in an effort to find hidden structural contexts (e. g. neural networks, social networks). In this sense information science is important as part of the concept of “science 2.0” integrating innovations and social relationships with advanced technologies.

References ALLEN, Bryce, KIM, Kyung-Sun. 2001. Person and Context in Information Seeking: Interactions between Cognitive and Task Variables. In The New Review of Information Behaviour Research. Studies of Information Seeking in Context. Vol. 2, 2001. Cambridge: Taylor Graham, (2001), 1–16. BATES, Marcia. 2005. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. Chapter 1. In Theories of Information Behavior. Ed. By K. Fisher, S. Erdelez, L. McKechnie. Meford, NJ., Information Today, 2005, s. 1–24. BATES, Marcia. 2010. Information. In Encyclopedia of Library and Information Sciences. 3rd ed. New YorK, Taylor & Graham, 2010, s. 2347–2360.

48

BAWDEN, D. 2007. Information as self-organized complexity; a unifying viewpoint. In Information Research, 12(4) paper colis31. Available at . BAWDEN, David. 2009. Smoother pebbles and the shoulders of giants: the developing foundations of information science. In Information Science in transition. London: Facet Publishing, 2009, s. 23–43. BORGMAN, Christine. 2007. Scholarship in the Digital Age. Information, Infrastructure and the internet. London: MIT Press 2007. 336 s. CANDELA, L. et al. 2006. The Digital Library Manifesto. Co-authors D. Castelli, Y. Ioannidis, G. Koutrika, P. Pagano. S. Ross. H. J. Schek, H. Schuldt. DELOS (Network of Excellence on Digital Libraries), 2006. 20 s. Thematic Priority: IST-2002-2.3.1.12. Technologyenhanced Learning and Access to Cultural Heritage. CAPURRO, Rafael. 1989. Towards an Information Ecology. In Information and Quality. [online]. Proceedings of the NORDINFO international seminar, Copenhagen, Aug. 23–25 1989. Ed. I. Wormell. London: Taylor graham 1990, p. 122–139. Available at: . CAPURRO, Rafael, HJØRLAND, Birger. 2003. The Concept of Information. In Annual Review of Information Science and Technology. Ed. B. Cronin, Vol. 37 (2003) Chapter 8, pp. 343– 411. The draft version. CHANG, S-J L., Lee, Y-y. 2001. Conceptualizing context and its relationship to the information behaviour in dissertation research process. In The New Review of Information Behaviour Research. Vol.2, 2001, 29–46. CHOO, Chun Wei. 2001. Environmental scanning as information seeking and organizational learning. In Information Research. Vol.7, no.1. Available at: . DAVENPORT, Th. H., Prusak, L. 1997. Information ecology: mastering the information and knowledge environment. New York: Oxford Univ. Press. FAST, Karl V., SEDIG, Kamran. 2005. The INVENT framework: Examining the role of information visualization in the reconceptualization of digital libraries. In Journal of Digital Information. 2005. Vol 6, Issue 3. Article No. 362 [online]. [cit. 2009-02-08]. Available at: . FLORIDI, Luciano. 2010. Information. A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2010. 130 s. FORD, Nigel. 2005. New Cognitive Directions. In New Directions in Cognitive Information Retrieval. Ed. by Amanada Spink, Charles Cole. 2005. Dordrecht: Springer, 2005, p. 81–96. FURNER, Jonathan. 2010. Philosophy and Information Studies. Chapter 4. In: ARIST. Vol. 44. 2010. Ed. B. Cronin. Medford, Information Today, 2010, s. 161–200. HOOK, P. A., Börner, K.2005. Educational knowledge domain visualizations: tools to navigate, understand, and internalize the structure of scholarly knowledge and expertise. In New Directions in Cognitive Information Retrieval. Ed. by A. Spink, Ch. Cole. Dordrecht: Springer, 187–208. INGWERSEN P., Järvelin, K. 2005. The Turn. Integration of Information Seeking and Retrieval in Context. Dordrecht, Springer 2005. 448 p. NAHL, D. 2007. A discourse analysis technique for charting the flow of micro-information behaviour. In J.Doc., 63, (3), 323–339.

49

NAHL, Diane, BILAL, Dania. 2007. Eds. Information and Emotion: the emergent affective paradigm in information behavior research and theory. Medford, NJ: Information Today 2007. 359 s. ISBN 978-1-57387-310-9. NARDI, B. A., O’Day, V. L. (1999). Information Ecologies: Using Technology with Heart. Cambridge: MIT Press. NOVAK, J. D., Cañas, A. J. 2008. The theory underlying concept maps and how to construct them, Technical Report IHMC CmapTools Rev 01-2008. Florida Institute for Human and Machine Cognition. Retrieved 30 November, 2010 from: . SARACEVIC, Tefko. 2010. Information Science. In Encyclopedia of Library and Information Sciences. Ed. By Marcia J. Bates, Mary Niles Maack. New York: Taylor and francis, 2010. SHNEIDERMAN, Ben. 2008. Science 2.0 [online ]. In Science. Vol. 319, March 2008, p. 1349–1350. Retrieved from: . SONNENWALD, D. H. 2006. Scientific Collaboration: A Synthesis of Challenges and Strategies. In ARIST. 2007. Draft, January 2006 STEINEROVÁ, J., Šušol, J. 2005. Library users in human information behaviour. In Online Information Review. 29, (2,) 139–156. STEINEROVÁ, J., Šušol, J. 2007. Users’ information behaviour – a gender perspective. In Information Research. 11, (3), paper 251. Dostupné na: http://InformationR.net/ir/11-3/ paper251.html STEINEROVÁ, Jela. 2008. Seeking relevance in the academic information use. In Information Research. Vol. 13, No. 4, 2008, s. 1–11. Available at: . Also published in: Information seeking in context. Vilnius: Vilnius university, 2008, p. 77–91. STEINEROVÁ, Jela. 2008. Relevance assessment for digital libraries. In Mousaion. 2007. Vol. 25, No. 2, 37–57. STEINEROVÁ, Jela. 2010. Ecological dimensions of information literacy. In Information Research. Vol. 15, No. 4. December 2010 Paper CoLIS 719. Available at: . STEINEROVÁ, Jela, GREŠKOVÁ, Mirka, ILAVSKÁ, Jana. 2010. Informačné stratégie v elektronickom prostredí. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. 192 s. ISBN 978-80-223-2848-7 STEINEROVÁ, Jela. 2010. Veda 2.0. ekologické modely informačnej podpory vedeckej komunikácie. In ITLib. 2010. Roč., č. 4, 2010, s. 5 – 10. VAKKARI, Pertti. 2008. Trends and approaches in information behavior research. In Information Research, 13(4) paper 361. Available at . WILLIAMSON, K. 2005. Ecological Theory of Human Information Behavior. In Theories of Information Behavior. Medford, Information Today 2005, s. 128–132.

Acknowledgement The paper was prepared as part of the research project VEGA 1/0429/10 Academic information environment – modeling from the perspective of information ecology and APVV-0208-10 TradiCe.

50

About the author Jela Steinerová is professor in Library and Information Science at the Department of Library and Information Science, Faculty of Philosophy, Comenius University in Bratislava, Slovakia. She specializes in human information behavior, cognitive and social issues of information use, and information ecology. Her teaching activities include subjects of Information Behavior, Information Products, Semiotics, etc. She is the author of three monographs, published in foreign journals and lectured at many national and international conferences. She has managed several research projects and international conferences, won several international grants and study stays. Lately she has been the head of a research project aimed at the topic of in formation ecology (VEGA 1/2481/10 Academic information environment – modeling from the perspective of information ecology).

51

Information Ecology of a University Department

Michal Lorenz

Masaryk University, Faculty of Arts Division of Information and Library Studies Arna Nováka 1, 602 00 Brno, Czech Republic [email protected]

Summary This paper presents a conceptual survey of information ecology. Information ecologies of university departments constitute the ecology of the university, but they cross borders of the university as a whole as well. University departments can thus be considered as peculiar units of a university’s information ecology. After pursuing analysis of different concepts of information ecology, conceptualization of information ecology of university departments according to the analyzed concepts is introduced. Finally, appropriateness of the concepts to research of information ecology of a university department is considered. Keywords information ecology, information management, knowledge management, implementation of technology, information ecology of a university department

Introduction Information ecology is an approach that is currently applied in an increasing range of different disciplines. Even though the contexts to which information ecology is applied differ, all of them aim at a description of an effective implementation of information and communication technologies with regard to human development and enhancement of human performance. The International Encyclopedia of Information and Library Science defines information ecology as “the study of the inter-relationships between people, enterprises, technologies and the information environment”. 1 However, contemporary literature con1

FEATHER, John – STURGES, Paul (Eds.) International Encyclopedia of Information and Library Science. 2nd ed. London : Routlegde, 2003. ISBN 0-415-25901-0. P. 255. 53

tains several attempts to apply the approach of information ecology to the university environment.2 The question remains whether it is necessary to create a new, specific concept of information ecology for the university environment, or whether the existing approaches may be applied to this environment. The aim of the present paper is to analyze basic approaches to information ecology, identify their purpose, structure and critically evaluate them. The final part of the paper delivers a description of information ecology of a university and a university field, which implies that information ecology concepts based in information management, knowledge management and the field of implementation of technologies into the working environment provide a suitable framework for the study of information ecology of university fields.

1 Information ecology as a philosophical concept Delimitation: The notion of information ecology was first used in 1989 by Rafael Cappuro in his contribution “Towards an Information Ecology” presented at the NORDINFO International Conference on “Information and Quality” in Copenhagen. 3 Capurro understands information ecology as a balance between our thinking and action with regard to the nature of the technologies we use to communicate and disseminate knowledge in the information landscape. Information landscape is designed by Capurro in a three-dimensional perspective: in social dimension information is created and disseminated; historical dimension is linked with inserting information within “the richness of the past and the constraints of the present.“ Linguistic dimension comprises theoretical or practical preunderstanding and therefore also a space for criticism, tacit aspects of information and the responsibility of the creator and user for directing and use of the information.4 Purpose: The main tasks of information ecology according to Capurro are harmonization of the relationship between humans and technology, preservation and protection of information and reinforcement of its social nature by conceptualization of opportunities, but also of the limits of interaction between different modes of organizing communication. The objective is to find such forms of representation of knowledge and its dissemination that will promote plurality of their use and interpretation, stimulate recycling of knowledge and re-use of free flow of information and contribute to overall optimization of the use of information and knowledge by humans. Capurro’s pragmatic concept of information ecology can be perceived as a kind of information hygiene meant to protect the society against incompatibility of systems and languages, against redundant information, obsolete data and inefficient or unethical use of information and technology. Structure: Capurro connects information ecology with the notion of information pollution. As a negative side of information balance, Capurro distinguishes three types of information pollution of the environment: power pollution reduces the use-value of 2

3 4 54

PERRAULT, Anne Marie. The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. In School Libraries Worldwide. 2007, Vol. 13, No. 2, p. 49–62. STEINEROVÁ, Jela. Informačná ekológia – využívanie informácií srdcom. In ITLib. Informačné technológie a knižnice. 2009, Vol. 13, No. 2, pp. 4–16. CAPURRO, Rafael. Towards an Information Ecology [online]. In WORMELL, I. (ed.). Information Quality. Definitions and Dimensions. London : Taylor Graham, 1990. Pp. 122–139. [cit. 2010-08-02]. Available from: . Ref. 3

information for the society to its economic value, message pollution reduces the potential of knowledge technologies by ignoring the context of the origin of the messages; historical pollution is caused by blurring of judgment due to the abundance of futurological and utopian ideas disregarding the risks and opportunities implied by the possibilities of knowledge management design. From the perspective of global information ecology, information pollution concerns the problem of digital division of the world into the information rich and the information poor that Capurro suggests to resolve by creating “forms of generalized social access to electronic information (people’s systems), similar to the creation of public libraries during the last three centuries.“5

2 Information ecology as an ethical concept Delimitation: The concept of infosphere introduced by Luciano Floridi can be viewed, along with Capurro, as a concept of information ecology. 6 Infosphere is a neologism used by Floridi to refer to the information environment forming “the world of data, information, knowledge and communication.”7 Infosphere as such is defined as the “environment constituted by the totality of information entities – including all agents-processes, their proprieties and mutual relations.”8 Purpose: An ecological model of the infosphere allows Floridi to develop such universal ethical rules that will address the problems concerning handling, sharing and accessing of information. Adherence to these rules will in Floridi’s opinion lead to an ethical use of ICT and will promote sustainable development and an equitable information society. Thanks to that, infosphere may become a public and safe space open to communication, collaboration and freedom of speech accessible for all without distinction. Structure: Floridi’s information ecology is not centered around human, but is ontocentric, oriented toward human- as well as object-being. Cyperspace is a subsystem of the infosphere, as well as the spaces where information entities and processes are processed in an analogue way. Broadly-defined infosphere comprises all three basic types of information and the corresponding spheres – physical, biological and social. Infosphere as an “atopic space of mental life”9 is an area in which millions of people perform all sorts of activities and face a whole range of dilemmas presenting a challenge for information ethics. These issues include environmental issues (e. g. the issue of energy consumption, electronic waste, etc.), but also the issue of digital divide of the world. Criticism: Ecological model of the infosphere shares certain characteristics with Capurro’s model. Both emphasize the problems related to the information and the natural environment at the same time. Both authors stress the necessity to deal with the issue of digital divide of the world in a complex manner. Nonetheless, Floridi’s model is in its entire 5 6 7 8 9

Ref. 3 CAPURRO, Rafael. On Floridi’s Metaphysical Foundation of Information Ecology. In Ethics and Information Technology. 2008, Vol. 10, No. 2-3, pp. 167–173. FLORIDI, Luciano. Information Ethics: An Environmental Approach to the Digital Divide. In Philosophy in the Contemporary World. 2002, Vol. 9, No. 1, p. 39. FLORIDI, Luciano. Information Ethics: On the Philosophical Foundation of Computer Ethics. In Ethics and Information Technology. 1999, Vol. 1, No. 1, p. 44. FLORIDI, Luciano. Information Ethics: An Environmental Approach to the Digital Divide. In Philosophy in the Contemporary World. 2002, Vol. 9, No. 1, p. 40. 55

scope philosophically controversial. Capurro objects to his ontological distinguishing between the material and the immaterial components of the world, which is known already from Descartes or Popper, and his disregard for Heidegger’s ontological difference. According to Capurro, we should “de-ontologize the infosphere in order to weaken [our] demiurgic ambitions”10 that construe the infosphere as an autonomous hyperreality (Baudrillard) separated from the natural world instead of its integration within the natural daily routine of human activities and permeation of its influences into the physical component – the natural environment.

3 Information ecology management Delimitation: Thomas Davenport and Laurence Prusak link the concept of information ecology with information management. 11 Information ecology focuses on organizational components of the information environment of a business in a holistic perspective in which the needs of people are in the forefront. According to Davenport and Prusak, information ecology is “the science of understanding and managing whole environments”, which include “crisscrossing relations among people, processes, support structures, and the other elements of a company’s information environment.” The information ecology understood in this way can be designated as “human-centered”, “holistic management of information” which “puts humans back at the center of the information world.”12 If technologies resolve as many problems as they themselves create, it is the same case with information. Information is not neutral. Quite within the intention of Capurro, information must be recognized as embedded in a particular context, without which information is merely data, a given without content. However, research into information behavior has revealed the emphasis that people place not only on immediate availability of current information 13, but also on “rich in contextual cues.”14 Purpose: Information ecology in Davenport and Prusak’s concept is meant to help shift managerial practice towards effective use of information and at the same time facilitate the process of implementation of changes in organization of information in a business. Information should fulfill its actual function, that is to inform people and guide them to reach decisions appropriate for the situation or issue at hand and should not serve only as a tool of control and management of the structure of the business. A change in the perspective on information management will according to Davenport and Prusak lead to an effective deployment of an adequate technology and as a result to reduction of unnecessary costs and to support of effective information behavior of managers as well as stakeholders of a business by means of filtering and selection of relevant information. Effective use of in10 11 12 13 14

56

CAPURRO, Rafael. On Floridi’s Metaphysical Foundation of Information Ecology. In Ethics and Information Technology. 2008, Vol. 10, No. 2-3, p. 171. DAVENPORT Thomas H. – PRUSAK, Laurence. Information Ecology: Mastering the Information and Knowledge Environment. New York : Oxford University Press, 1997. 255 p. ISBN 0-19-511168-0. DAVENPORT Thomas H. – PRUSAK, Laurence. Information Ecology: Mastering the Information and Knowledge Environment. New York : Oxford University Press, 1997. ISBN 0-19-511168-0. Pp. 10–11. STEINEROVÁ, Jela. Informačná ekológia – využívanie informácií srdcom. In ITLib. Informačné technológie a knižnice. 2009, Vol. 13, No. 2, pp. 4 – 16; JONES, Peter H. Information Practices and Cognitive Artifacts in Scientific Research. In Cognition Technology and Work. 2005, Vol. 7, No. 2, pp. 88–100. DAVENPORT Thomas H. – PRUSAK, Laurence. Information Ecology: Mastering the Information and Knowledge Environment. New York : Oxford University Press, 1997. ISBN 0-19-511168-0. P. 26.

formation leads to an increase in knowledge assets of the business and to a competitive advantage that will bring success to the business and enable it to remain at the forefront of current development. Holistic planning of the information environment within a business will enable the business to interpret the changes in the business environment correctly and to choose the right strategy to respond to them accordingly. Structure: The holistic model of information ecology of a business developed by Davenport and Prusak is comprised of three environments arranged as modules – the information, organizational and external environment of the business. The information environment is comprised of “information resources, people and support technologies establishing more or less functional evolving complex.”15 The information environment of a business consists of six components – information strategy, information policy, information behavior within information culture, information staff, information processes and information architecture. Mutual interaction of these six components constitutes the core of information ecology moving around its central point – human being as a social agent. The information environment of a business is rooted in two broader environments with which it interacts – with the organizational environment consisting of business situation, investment in technologies and physical arrangement of the organization, and the external environment – the ex ternal world of an organization an adequate reflection of which enables the business to interact with this environment in such a manner that secures its survival and prosperity. The external environment is the broader ecosystem with which the information ecology of the business is interconnected by a network of information links. The external environment is formed by life niches created by the markets on which the business may realize its potential and develop. Basic characteristics of information ecology identified by Davenport and Prusak16 are: ▪ Diversity – expresses the diversity of information forms the processing of which manifests itself in information ecology as integration of organizational structures and the processes taking place within them; ▪ Evolution – constant change of arrangement of information needs and ecological relationships in the information environment requiring qualified decision-making and sufficiently flexible structure of the business; ▪ Complexity – information needs of a business dynamically change in interaction with the information environment. Understanding these needs is conditional on long-term processing and description of changes of the entire ecosystem in their full complexity; ▪ Utility of the information – accessibility, use and utilization of information by people; manifests itself in the information behavior of social agents of the ecosystem which sub sequently shapes the information culture within a business. Criticism: In the approach of Davenport and Prusak emphasis is placed on the use of information in organizations and in the business environment. The value of the information is determined by the strategic importance of the information for the organization. It is thus focused on the use of information reduced to its market dimension. Paradoxically, the emphasis on this orientation instead of orientation on social value of information results according to Capurro in imbalance in the information environment and an uneven distribu15 16

STEINEROVÁ, Jela. Informačná ekológia – východiská a princípy. In Knižničná a informačná veda 22. Library and Information Science 22. Bratislava: Univerzita Komenského, 2009. ISBN 80-223-1728-4. P. 8. According to DAVENPORT Thomas H. – PRUSAK, Laurence. Information Ecology: Mastering the Information and Knowledge Environment. New York : Oxford University Press, 1997. ISBN 0-19-511168-0. Pp. 29–33. 57

tion of knowledge in society. 17 Davenport and Prusak’s approach is based on the assumption that the knowledge about what the correct arrangement of information ecology should look like is possessed by higher management. This approach builds on development of information ecology from the top management level18 without regard to social needs of ordinary social agents and their specific interaction with the information environment. Thus, what is missing in their holistic approach to information management is both the information whole and the social whole. Despite acknowledgement of dynamic variability of information ecology, Davenport and Prusak’s approach focuses on its optimization, which hence brings a certain degree of rigid adherence to well-established techniques instead of adaptation to newly emerging changes by creation of new knowledge and its structural internalization.19

4 Knowledge ecology management Delimitation: Pór defines knowledge ecology as an interdisciplinary field that “focuses on discovering better social, organizational, behavioral, and technical conditions for knowledge creation and utilization” based on “the best of current thought and action, including knowledge management; communities of practice; businesses as complex, adaptive systems; organizational learning; and the hypertext organization.” 20 In contrast to information ecology, knowledge ecology emphasises the ability of a business to promptly respond to strategic opportunities, enhancement of cognitive skills of social agents and application of working knowledge as a way of boosting competitive advantage. 21 A different character of dynamic changes in the information environment requires focus on the turbulence of the environment with discontinuous dynamics of changes which replaces orientation on the complexity of the environment.22 Rather than on information, business management is focused on events that are based on reflection of feedback processes and learning performance. Purpose: The main strategic objective of knowledge ecology is mobilization and development of collective intelligence and organizational wisdom. Partial goals are reduction of time cycles in production and commerce; heightened attention to strategic opportunities and threats; reduction of the cost of coordination of work and business processes by cultivation of the community of practice; building of a virtual community of the business for an intimate contact with customers and a more rapid distribution of innovative methods 17 18 19 20 21 22

58

CAPURRO, Rafael. Towards an Information Ecology [online]. In WORMELL, I. (ed.). Information Quality. Definitions and Dimensions. London : Taylor Graham, 1990. Pp. 122–139. [cit. 2010-08-02]. Available from: . According to LETICHE, Hugo – MENS, Lucie van. Dyslogistic Information Ecologies. In Management Learning. 2003, Vol 34, No. 3, p. 330. MALHOTRA, Yogesh. Knowledge Management for Organizational White-Waters: An Ecological Framework. In BRINT [online]. 1999 [cit. 2010-03-09]. Available from: . PÓR, George. Nurturing Systemic Wisdom Through Knowledge Ecology. In The Systems Thinker. 2000, Vol. 11, No. 8, p. 3. PÓR, George. Nurturing Systemic Wisdom Through Knowledge Ecology. In The Systems Thinker. 2000, Vol. 11, No. 8, p. 1. MALHOTRA, Yogesh. Information Ecology and Knowledge Management: Toward Knowledge Ecology for Hyperturbulent Organizational Environments. In KIEL, Douglas L. (Ed.). Encyclopedia of Life Support Systems (EOLSS): Knowledge management, Organizational Intelligence and Learning, and Complexity. Oxford : Eolss Publishers, 2002. ISBN: 978-1-84826-913-2.

within the business.23 Knowledge ecology builds and develops self-organizing knowledge ecosystems in which new information, inspiration and ideas without temporal or geographical limits emerge. It strives to connect static repositories of knowledge with the natural system of people and their activities and therefore it draws attention to social networks supporting communication and knowledge sharing as a topic. Structure: The elements of knowledge ecology are people, technologies and knowledge that are assigned a particular meaning and an appropriate interpretation in the activities. Knowledge ecology is comprised of a triple, intertwined network consisting of a network of the organization’s stakeholders, their conversations, contacts, communities of practice and manners of organization of their cooperation, technological networks including telecommunications network and computer networks containing knowledge repositories and networks comprised of useful ideas produced by people in the course of their daily activities. People represent knowledge nodes connecting individual networks and using their infrastructure to establish a network of knowledge and for participation in the work and learning community. A community is a prerequisite of self-organization, enhancement of collective intelligence24 and “cultivate relationships, tools, and practices for creating, integrating, sharing, and using knowledge.”25 Basic characteristics of knowledge ecology identified by Malhotra26 are: ▪ Social networking – the chief role in creation of knowledge ecology is primarily played by social networks among people, instead of technological or information networks; ▪ Adaptation – the survival of a business is based on anticipation of changes and unexpected events; ▪ Cooperative competition – the dynamic evolutionary process of knowledge creation takes place in diverse contexts, which leads to creation of diversified forms of knowledge. Knowledge nodes (people but also business units) constantly compete to achieve a more effective use of the knowledge, while at the same time they also share it in order to complement their missing different characteristics through this cooperation. ▪ Differentiation – exchange of knowledge and the direction of knowledge flows in a business should take place between related but differentiated knowledge nodes. Criticism: Strategic orientation of businesses on future which is based on an immediate “consumption” of knowledge and discontinuous change affects the entire structure of a business and hinders fulfilment of one of the main strategic goals of a business – mobilization of wisdom. The assumption of discontinuous change of the information environment does not take heed of the historical dimension of the information phenomena occurring in the information environment that can be according to Capurro characterised exactly by the fact that they are not discontinuous, but always placed in between the past and the present (see chapter 1.1.1). Wisdom emerges from systematic and long-term processing of knowledge with regard to its wider implications from which substantial principles as to how to 23 24 25 26

PÓR, George. Nurturing Systemic Wisdom Through Knowledge Ecology. In The Systems Thinker. 2000, Vol. 11, No. 8, pp. 1–5. According to PÓR, George. Nurturing Systemic Wisdom Through Knowledge Ecology. In The Systems Thinker. 2000, Vol. 11, No. 8, pp. 1–4. LI, Junjun – SUN, Jianjun – CHEN, Haimin. Organizational Knowledge Architecture: in the Perspective of Knowledge Ecology. In International Conference on Wireless Communications, Networking and Mobile Computing (WiCom). Shanghai : IEEE, 2007. ISBN 978-1-4244-1311-9. P. 5420. According to MALHOTRA, Yogesh. Information Ecology and Knowledge Management: Toward Knowledge Ecology for Hyperturbulent Organizational Environments. In KIEL, Douglas L. (Ed.). Encyclopedia of Life Support Systems (EOLSS): Knowledge management, Organizational Intelligence and Learning, and Complexity. Oxford : Eolss Publishers, 2002. ISBN: 978-1-84826-913-2. 59

act for the benefit of everybody and hidden models revealing the real values can be extrac ted. Wisdom draws on experience and its nature is incremental.

5 Information ecology of the working environment Delimitation: Bonnie Nardi and Vicki O’Day focused on social aspects of implementation and functioning of technologies at workplaces. For this purpose, they define information ecology as a “system of people, practices, values and technologies in a particular local environment.”27 A smooth implementation of innovations into the work process and an efficient use of technologies require that their users are provided with a space for expressing their own values, attitudes and preferences, a space of operation where these people are able to influence the design of technologies and technological systems. Information technologies in Nardi and O’Day’s concept represent a map of this space, a map showing the places where an individual can influence the entire intricately interconnected system. Such approach to information ecology is aimed at opening up the space for the person using the technology in his/her decision-making and resolving his/her common and work issues. Purpose: The aim of information ecology as understood by Nardi and O’Day is to present practical impulses and appropriate strategic questions leading to motivation to improve the given information ecology, to responsibility for the use of technology, to promotion and appreciation of social activities such as sharing and learning. The result of such support of participation of technology users in the construction of functional information ecology is reduced levels of confusion and frustration of people exposed to the effects of new technologies, as well as reduction of their fear and dissatisfaction. The final effect of partial goals is an effective implementation and subsequent use of technologies in line with ethics and stability of the particular workplace despite ongoing technological changes. Structure: Information ecology according to Nardi and O’Day is comprised of four basic elements: people, practices, values, and technologies. People constitute, as in other information ecology concepts, the most important element. In order to understand their role in the particular information ecology, it is necessary to find out what attitudes towards technologies the people hold and what and how they routinely do. A successful implementation of new technologies into information ecology to a large extent depends on qualified people – the so-called keystone species that can quickly discover the potential of new tools, the method of their effective implementation into working activities and are able to provide support and assistance to other users of new technologies. The role of a librarian is mentioned by the authors as an illustration: most of their work is invisible for the user of library services, despite the fact that it is absolutely essential for its functioning. 28 A particular information ecology is characterized by specific practices used by people when dealing with the technologies and by the social patterns and conventions connected with them. Such practices include all working procedures, methods, the services provided, but also the tactics reflecting the values on which they are based, but also e. g. transfers between different places, going for lunch together, answering phone calls and writing emails, regular unofficial 27 28

60

NARDI, Bonnie A. – O’DAY, Vicki L. Information Ecologies: Using Technology with Heart. Cambridge : MIT Press, 1999. ISBN 0-262-14066-7. P. 49. See NARDI, Bonnie A. – O'DAY, Vicki L. An Ecological Perspective on Digital Libraries. In BISHOP, Ann Peterson – HOUSE Nancy A. Van – BUTTENFIELD, Barbara P. (Eds.). Digital Library Use: Social Practice in Design and Evaluation. Cambridge : MIT Press, 2003. Pp. 65–82.

meetings, etc. During these activities, crucial and yet almost invisible events can often take place. The designer may ensure respecting these patterns by application of the methods of participative design. The third component of information ecology is represented by ethical values and related norms. Values form the ethical dimension of technologies affecting everything from social implications of technologies to the very identity of a person as a human being. Implementation of technologies opens up for instance the following questions: Whom will these technologies serve? Who will benefit from them? Who will control them? To what extent will they reflect the values of the group? What values will they assert? The last component of information ecology is formed by technologies as such. Our thinking is not only shaped by technologies, but it is directed and limited already by the way we speak about technologies, what metaphors we use to capture our technological concepts. Metaphors can bias our thinking, our approach to and our subsequent handling of them in an optimistic or pessimistic way. The metaphor of technology as ecology presupposes a creative role of the person in using it, the impact of local practices and procedures, as well as of his/her scale of values.29 Basic characteristics of knowledge ecology according to Nardi and O’Day30 are: ▪ Diversity – expresses the diversity of people, the diversity of their activities, professions and positions and also the diversity of tools and technologies taking part in the interaction in information ecology. The richness of forms is important for survival of continuous as well as of discontinuous changes. In a healthy information ecology these varied forms participate in a complementary manner; ▪ Coevolution – mutual influence of social and technical development in which the activities of people and the tools they use in them constantly adjust to one another. As the process of development of information ecology never ceases, mutual adjustment of social and technical aspects is never perfect and always requires new attempts at improvement; ▪ Systemic nature – internal interconnections of individual parts of the system and their mutual dependency cause changes of one part of the system affect continuously also all its other parts. Changes that are incompatible with certain parts of the system do not take roots in the system and disappear without a trace; ▪ Locality – interconnectedness of a technology and a particular place where it is used. In every particular environment the use of a technology differs depending on local practice and local arrangement of relationships. The inhabitants of different ecologies understand the role of technologies in their activities differently, depending on how the technology is accessible to them, how useful it is for them, what the rhythm of work and the patterns for its use are. Socially constructed identity of a technology differs in individual ecologies; ▪ Keystone species – the indispensable role of a particular profession or type of people bringing together other people, technologies and practices in a dynamic system. The keystone species fills and bridges over the cracks in information ecology whereby it prevents disintegration of the system. Criticism: Nardi and O’Day’s information ecology is, when the correct approach is applied, always aimed at convergence of technologies and harmonization of internal relationships. Information ecology in this conception gives the impression of being a trouble-free space in which all its inhabitants concordantly learn to cooperate with each other and build the system to general satisfaction of everyone. However, the metaphor of ecology is applied 29 30

Ibid, pp. 65–70. According to NARDI, Bonnie A. – O’DAY, Vicki L. Information Ecologies: Using Technology with Heart. Cambridge : MIT Press, 1999. ISBN 0-262-14066-7. Pp. 51–56. 61

half-heartedly and in an idealized way. Bowker points out that nature is red in tooth and claw (quoting Darwin) and that parasites and viruses are part of ecosystems. And the inhabitants of an information ecology also often have to struggle for their survival and their own interests then prevail over the interests of the organization. Information ecology is plagued by various species that do not contribute to its flourishing, but these are ignored in Nardi and O’Day’s concept. Little attention is also paid to the dynamics of power in an organization.31 The objections raised by Bowker have been also confirmed by the research undertaken by Hugo Letiche and Lucie van Mens. In their analysis of information ecologies, they identified such types of people whose aim is to gain individual advantages for themselves, to survive within the business at the expense of other people, and whose conduct is driven by self-satisfaction, egoism and the effort to exploit weaker individuals. These persons are an example of the fact that the system need not in each case work towards its own benefit, but that the desired coherence may be intentionally violated. Information ecologies are rather than “predictable rational structures, which the direct participants know and (in principle) control“ structures emergent […], unconsciously internalized […],erratic and volatile.”32 Harmonization of the process of implementation of technologies into the working environment presupposes that it is necessary to come to terms with the issue of optimal support of learning. However, not every inhabitant of an information ecology wishes to gain knowledge, to learn. Strategic action of certain inhabitants forms dyslogistic information ecology that can lead to a failure of the entire system.33

6 University as an information ecology The university can be seen as a classic example of information ecology. There is a wide spectrum of differently oriented or specialized persons who use in their work a broad range of scientific methods and procedures, modern technologies and information sources (textbooks, journals, curricula, student lists etc.) involved in a university environment. 34 Activities at the university take place in an atmosphere of mutually shared values, dominated by the value of scientific truth and the value associated with the ethics of scientific work and the educational process. The keystone species is represented by teachers who, together with students, researchers and administrative staff, form the majority of inhabitants of the information ecology of a university. These properties correspond to the concept of information ecology of the working environment in which the university is explicitly included as an information environment. In their activities, people at universities use various information sources that they obtain through information processes of different degrees of difficulty and they produce new knowledge themselves in the form of information products and cognitive artefacts. Various information activities and values constitute information culture of a university. Information ecology of a university is subdivided into individual faculties enjoy31 32 33 34

62

BOWKER, Geoffrey C. Bonnie Nardi and Vicki O’Day, Information Ecologies: Using Technology with Heart – Book Review. In Computer Supported Cooperative Work. 2001, Vol. 10, No. 1, pp. 143–145. LETICHE, Hugo – MENS, Lucie van. Dyslogistic Information Ecologies. In Management Learning. 2003, Vol. 34, No. 3, p. 339. LETICHE, Hugo – MENS, Lucie van. Dyslogistic Information Ecologies. In Management Learning. 2003, Vol. 34, No. 3, pp. 329–347. PERRAULT, Anne Marie. The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. In School Libraries Worldwide. 2007, Vol. 13, No. 2, pp. 49–62.

ing a specific degree of autonomy. The fields taught at these faculties must adapt to the dynamics of the external environment that is specific for each field. A different configuration of information relationships may be identified for each field, which allows us to speak about sui generis information ecology. It is, however, necessary to distinguish between what is part of the information ecology of the field and what transcends it. Research and development of application solutions within a field take place simultaneously in two worlds: in the local environment of the faculty or university campus and within the network of unofficial relationships of the research community of the field which transcends the boundaries of the university.35 The context of research practices moreover does not follow from information ecology, but is mediated by it. Research activities are directed and limited by external grants and research projects of the university itself; information services and sources are institutional services and sources 36 (e. g. a library does not belong to the information ecology of the field but to the information ecology of the institution as a whole). A field as an information ecology is firmly embedded within the system of the faculty and the whole university which form its organizational environment. Information culture of a field, despite being different from the culture of the institution, should not, however, conflict with it. The unique nature of an information culture of a field follows from the specifics of information behavior typical for individual fields, as well as from the emphases of informa tion strategy. A field develops as a network of people engaged in learning communities and communities of practice, i. e. two worlds from which a great deal of new impulses and pieces of knowledge flows into the information environment of the field through conversations and records of discourses via social and technological networks, shaping it knowledge network. Even in case of the concept of information ecology within information management the concept described may be applied, however, with certain difficulties as we need to proceed with greater caution when classifying the components of information ecology into the information, organizational and external environment. The concept of information ecology within knowledge management appears to be more fitting as it is easier to analyze extensive communication networks of cooperating specialists and learning communities, i. e. by application of the methods of social network analysis, within this framework. Floridi’s concept of infosphere and the philosophical concept developed by Capurro have a somewhat lesser application. The latter may be, however, employed in resolving the pressing issue of information overloading of pedagogical staff as a problem of information pollution of the university environment.

Conclusion Application of the approach of information ecology to a selected study field can make the configuration of its internal structure in a holistic context more visible. As far as information and library science is concerned, this is a particularly convenient approach, since it al lows for combination of its social-humanistic orientation with new technologies entering its practice and enables us to monitor the impact of their configuration on formation of an in35 36

According to JONES, Peter H. Information Practices and Cognitive Artifacts in Scientific Research. In Cognition Technology and Work. 2005, Vol. 7, No. 2, p. 89. JONES, Peter H. Information Practices and Cognitive Artifacts in Scientific Research. In Cognition Technology and Work. 2005, Vol. 7, No. 2, pp. 92–93. 63

formation culture encouraging learning and adoption of appropriate work habits when handling information and knowledge technologies. Application of quantitative and qualitative methods enables us to describe both the structure and the orientation of the fields real izing the study program of information and library studies. On the basis of the analysis presented in this paper, the use of the concept of information ecology of the working environment in combination with the concept based in knowledge management, or information management, can be recommended as an optimal tool.

References BOWKER, Geoffrey C. Bonnie Nardi and Vicki O’Day. Information Ecologies: Using Technology with Heart – Book Review. In Computer Supported Cooperative Work. 2001, Vol. 10, No. 1, str. 143 – 145. CAPURRO, Rafael. On Floridi’s Metaphysical Foundation of Information Ecology. In Ethics and Information Technology. 2008, Vol. 10, No. 2-3, str. 167–173. CAPURRO, Rafael. Towards an Information Ecology [online]. In WORMELL, I. (ed.). Information Quality. Definitions and Dimensions. London : Taylor Graham, 1990. Str. 122 – 139. [cit. 2010-08-02]. Dostupný z: . DAVENPORT Thomas H. – PRUSAK, Laurence. Information Ecology: Mastering the Information and Knowledge Environment. New York : Oxford University Press, 1997. 255 s. ISBN 0-19-511168-0. FEATHER, John – STURGES, Paul (Eds.). International Encyclopedia of Information and Library Science. 2nd ed. London : Routlegde, 2003. 688 s. ISBN 0-415-25901-0. FLORIDI, Luciano. Information Ethics: An Environmental Approach to the Digital Divide. In Philosophy in the Contemporary World. 2002, Vol. 9, No. 1, str. 39 – 45. FLORIDI, Luciano. Information Ethics: On the Philosophical Foundation of Computer Ethics. In Ethics and Information Technology. 1999, Vol. 1, No. 1, str. 37 – 56. JONES, Peter H. Information Practices and Cognitive Artifacts in Scientific Research. In Cognition Technology and Work. 2005, Vol. 7, No. 2, str. 88 – 100. LETICHE, Hugo – MENS, Lucie van. Dyslogistic Information Ecologies. In Management Learning. 2003, Vol 34, No. 3, str. 329 – 347. LI, Junjun – SUN, Jianjun – CHEN, Haimin. Organizational Knowledge Architecture: in the Perspective of Knowledge Ecology. In International Conference on Wireless Communications, Networking and Mobile Computing (WiCom). Shanghai : IEEE, 2007. Str. 5419 – 5422. ISBN 978-1-4244-1311-9. MALHOTRA, Yogesh. Information Ecology and Knowledge Management: Toward Knowledge Ecology for Hyperturbulent Organizational Environments. In KIEL, Douglas L. (Ed.). Encyclopedia of Life Support Systems (EOLSS): Knowledge management, Organizational Intelligence and Learning, and Complexity. Oxford : Eolss Publishers, 2002. ISBN: 978-1-84826-913-2. MALHOTRA, Yogesh. Knowledge Management for Organizational White-Waters: An Ecological Framework. In BRINT [online]. 1999 [cit. 2010-03-09]. Dostupné z: .

64

NARDI, Bonnie A. – O’DAY, Vicki L. An Ecological Perspective on Digital Libraries. In BISHOP, Ann Peterson – HOUSE Nancy A. Van – BUTTENFIELD, Barbara P. (Eds.). Digital Library Use: Social Practice in Design and Evaluation. Cambridge : MIT Press, 2003. Str. 65 – 82. NARDI, Bonnie A. – O’DAY, Vicki L. Information Ecologies: Using Technology with Heart. Cambridge : MIT Press, 1999. 232 s. ISBN 0-262-14066-7. PERRAULT, Anne Marie. The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. In School Libraries Worldwide. 2007, Vol. 13, No. 2, str. 49 – 62. PÓR, George. Nurturing Systemic Wisdom Through Knowledge Ecology. In The Systems Thinker. 2000, Vol. 11, No. 8, str. 1–5. STEINEROVÁ, Jela. Informační ekológia – východiská a princípy. In Knižničná a informačná veda. Library and Information Science. Zborník FiFUK. Roč. 22. Bratislava: Univerzita Komenského, 2009. Str. 7 – 30. ISBN 80-223-1728-4. STEINEROVÁ, Jela. Informačná ekológia – využívanie informácií srdcom. ITLib. Informačné technológie a knižnice. 2009, roč. 13, č. 2, str. 4 – 16.

About the author PhDr. Michal Lorenz, PhD. is an assistant professor at the Division of Information and Library Studies at Masaryk University in Brno. He received his PhD. degree from the Institute of Information Study and Librarianship at the Charles University in Prague. He is presently concerned with information science, information ethics, information ecology, social and community informatics.

65

New Trends in Designing User Search Interfaces as a Solution for Search Systems

Soňa Makulová Katarína Buzová

Comenius University in Bratislava, Faculty of Philosophy Dept. of Library and Information Science Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected] [email protected]

Summary The search system is one of the most important pillars of information architecture and its design often influences the success of the whole web site. Nowadays, one of the most important qualitative factors of the websites is their findability that precedes usability, credibility and accessibility. If the users cannot find what they need, they cannot use it. In practice, there are ten search pattern designs. Based on a research of user behavior, they support users while formulating their search queries. The study analyzes new trends in designing search user interfaces and engages them in confrontation with search patterns of some Slovak scientific library web sites and the best practices abroad. A detailed analysis of Slovak library web sites shows that there are no such design patterns as personalization and unified discovery. Therefore more attention is paid to these patterns. There are some recommendations for search pattern designers included that should be taken into account if they want to implement a system that meets user’s requirements. Keywords website, search system, search user interface, search patterns, information architecture, scientific library

Introduction Nowadays, designers of web sites respect the methodology of information architecture. We agree with Peter Morville and Lois Rosenfeld in defining information architecture as: 67

1. “the structured design of shared information environments, 2. the combination of organization, labeling, search and navigation systems within web sites and intranets, 3. the art and science of shaping information products and experience to support usability and findability, 4. an emerging discipline and community of practice focused on bringing principles of design and architecture to the digital landscape” (Morville, Rosenfeld, 2006, p. 4). The search pattern is one of the most important elements of any information system. The design of the search pattern is a very important part of the website and depends on the information behavior of the user. We agree with many authors who speak about search dominance. In an experiment, users were asked to go anywhere they wanted on the web. 88 % of them went to a search engine and only 12 % went directly to a specific web site (Nielsen, Loranger, 2006, p. 36). Today, when we are witnessing the number of websites growing, it is not enough to have a website, but to be visible for search engines. Search engine visibility is very important, because it is mainly by search engines and directories how internet users discover web sites. In literature we find many resources that confirm this fact and the percentages range from 42 to 86 % of internet users (Thurow, 2003, p. 10). According to Jakob Nielsen (2004), over 80 % of web traffic is generated by information searches initiated by users.

1 Findability of web sites On of the most important qualitative factors of the websites is their findability. Peter Mor ville in his book Ambient Findability (2005, p. 4) defines findability as a) the quality of being locatable or navigable, b) the degree to which a particular object is easy to discover or locate, c) the degree to which a system or environment supports navigation and retrieval. Be cause of the enormous growth of the Internet, findability became a challenge in developing of web sites, intranets but also knowledge management systems and online communities. In our opinion, findability is influenced by many factors. To the most important belong: ▪ enormous growth of websites and digital documents, ▪ low level of information literacy of internet users, ▪ not adhering to the standards of the World Wide Web Consortium and to the recommendations of information architects (Makulová, 2009). The enormous growth of the websites and digital documents is a very serious problem. In 1998, 26 million pages had the first Google index and by July 2008, the official Google blog reported to have indexed one trillion unique URLs on the web at once. According to our research findings, the information literacy of the users is still very low and the vast quantity of digital information is not as well structured as the profes sional information services. The unstructured content requires new methods and new techniques of accessing information which would take into account the behavior of different types of users. With the enormous growth of the internet, the demand for understanding its audience has increased, too. There are many studies providing detailed information about the Web and its demographics. But until now, there has been no large-scale, quantitative or qualitative 68

study of the users’ behavior when searching the Web. How do they search the Web? What do they search for on the Web? We have to take into account that the Web is an information universe of users who have different types of needs and behaviors. Taking into consideration the latest Internet World Stats, according to which there were 2,095,006,005 Internet users in 2011 representing 30,2 % of the world population, this is a very important concern. The findability of the websites may be improved by good information architecture and by search engine optimization. Website findability is a critical factor. If the users cannot find what they need through combination of searching, browsing and asking, they fail. In his recent book written in cooperation with Hoa Loranger Prioritizing Web Usability (2006) Jakob Nielsen states, that almost three quarters of the usability issues that people encounter have to do with basic user goals: finding, reading and understanding information. According to the authors, findability was the biggest issue, accounting for 26 percent of user failure. Findability of the websites depends on the information architecture, category names, links, navigation, etc. The second problem is search, then page design (readability, layout, graphics, or scrolling), information (content, product info, corporate info, and prices), task support (workflow, privacy, forms, comparison) and fancy design. The findability of the websites may be greatly improved by search engine optimisation.

2 Design of search patterns As Peter Morville and Jeffery Callender state (2010, p. 82), the search design is a new and rapidly evolving practise. They suggest 10 patterns, which have emerged as a solution for search problems: autocomplete, best first, federated search, faceted navigation, advanced search, personalization, pagination, structured results, actionable results, and unified dis covery. When the testing of Web usability, the success rate of people using external search engines (Google, Yahoo!) was good, they succeeded in 56 %. With internal search engines used only to search the site visited, people only succeeded in 33 % (Nielsen, Loranger, 2006, p. 138). According to the research, site searching is much poorer than web searching. However, it should be much better – for many reasons: ▪ The search on the web site is not so complicated as on the whole web because there is much smaller set of pages. ▪ Within a single web site you can better know your users and know what was the intent of the search. ▪ You can use your intelligence to offer users the high quality documents, you know which documents are old and obsolete. ▪ You can take the advantage of metadata and controlled vocabulary, you know the synonyms, misspellings and other variants of words the users use, so the users can receive document that does not contain the exact user’s query. ▪ The summary of the web site is written by the individual experts instead of computer generated snippets. As a solution for improving the website search we suggest the improvement of search interfaces that would take into account different types of users and help them improve their search experience. 69

Autocomplete belongs to patterns that help users formulate their queries. As users start typing into the text entry box, suggestions appear automatically. This feature is implemented e. g. in Yahoo! search by means of Search Assist. When you start typing in the search box, Search Assist predicts what you are searching for and offers you suggestions. See Figure 1. Best first is another example of a search user interface. To stress its importance, we must take into account that according to iProspect Blended Search Results Study (2008), 68 % of the search-engine users click on a search result displayed on the first page, and as many as 92 % of search-engine users click on a result within the first three pages of search results. It means that it is very important to appear high in search results. According to the previous research, there was a growing tendency to click on the first page in 2008 (68 %) when compared to 2006 (62 %), 2004 (60 %) and 2002 (48 %). On the other hand, fewer users were willing to click on results past the third page in 2008 (8 %) when compared to 2006 (10 %), 2004 (13 %), and 2002 (19 %). Therefore, having a good ranking on the first SERP (search engine result page) for all relevant keywords is very important if you want to be found by people who are looking for the products or services you offer. Best first is crucial for making search simple, fast, and relevant. Users type in the searched term, scan the few first results, learn how the search works, and then reformulate their query. Federated search is often used on library websites. It involves a simultaneous search in multiple databases or collections. The disadvantage of federated search is its lower performance and also the fact that the query language must be limited to the lowest common denominator in order to comply to the disparate vocabularies and data models. Faceted navigation or guided navigation uses metadata fields and values to provide users with visible options for clarifying and refining their queries. According to many authors, faceted navigation belongs to the most significant search innovations over the past decade. Faceted navigation integrates searching and browsing experience, users begin with a simple keyword search, but then they are offered many useful steps and insights into the content and its organization. It is extremely useful in e-commerce sites.

Fig. 1. Autocomplete and autosuggest on Yahoo!

70

Fig. 2. Faceted navigation at NCSU libraries

The faceted navigation uses The Flamenco Search Interface Project designed by Prof. Marti Hearst at UC Berkeley School of Information. Its primary goal is to allow users to move through large information spaces in a flexible manner without feeling lost. The interface uses hierarchically faceted metadata in a way that allows users to both refine and expand the current query, while maintaining a consistent representation of the collection’s structure. This usage of metadata is integrated into the free-text search, allowing the user to follow links, add search terms, and then follow more links, without interrupting the interaction flow. To the projects that are using Flamenco ideas belong e. g. the NCSU digital library, The International Children’s Digital Library, Artist Rising, and from the commercial implementations e. g. Wine.com, Amazon.com, etc.

Fig. 3. Structured results for the query “Comenius University”

71

Fig. 4. It is possible to get the structured results in realtime

Structured results belong to a way of meeting the expectations of users. Instead of a list of blue text links appearing on the result page, the user is presented with categorized and structured results that include maps, videos, news, blogs, books, discussions, etc. Very interesting are also queries in real time that display sources from social networks such as Twitter or Facebook. There is even a timeline making it possible for the user to change the range of time.

Personalisation Personalization has been a solution to search problems for decades. According to Jakob Nielsen (1998) personalization is driven by the computer which tries to provide individualized pages for a user, as based on a model form of user’s requirements. We must differentiate between customization and personalization. Customization is completely under the direct control of the user, the user explicitly selects certain options and customizes the web site according to his preferences. Customization allows us to change the colors, layout, subscribe to feeds, etc. Personalization is also to be seen in other search patterns. Autocomplete is a simple example based on personalization making use of the search history. Another example is results reranking based on post-query behavior of users, or collaborative filtering. Collaborative filtering is a method of making automatic predictions about the interests of a user by collecting information on preferences or taste from many users. The most famous is “Customers who bought this item also bought this”. Originally it was used on Amazon, now we can find the feature in most bookshops (see Fig. 6). Personalization has many possibilities and challenges. Nowadays, especially with mobile applications, the user is offered the restaurants, etc. according to his location. Personalization also works well with other search patterns. It is used in autocomplete or autosuggest and also with the pattern best results go first. Nevertheless, according to the Google founder Sergey Brin, the ultimate personalized search engine is the librarian (Morville, Callender, 2010, p. 110). 72

Fig. 5. Customization on Google

Fig. 6. Personalization at Martinus.sk

73

Fig. 7. The user of SME has many possibilities of working with the article

Actionable results Internet is a medium where people want to interact with one another. The same is true with the results users get to their queries. They not only want to read them, they want to print, save, comment on, rate, and, of course, share them in their social networks. This strategy is nicely implemented at SME.sk (Fig. 7), where it is possible to discuss the article, print it, send it by e-mail, put it on Facebook, We chose, MySpace, Twitter, delicious.com and Google bookmarks. The research findings show, that users prefer to do actions on the results page. As the Figure 8 shows, music fans are able to watch videos and listen to the songs directly on the results page.

Fig. 8. Yahoo! enables its users to watch videos without leaving the page

74

Fig. 9. Yahoo! encourages to move freely between the modes of search, browse and ask

Unified discovery When people come to a web site, they do different actions. They search, browse and also ask. This pattern is called unified discovery (Morville, Callender, 2010, p. 125). It is very important that the user moves between these modes according to his state of knowledge of the given subject. The task of the information architecture is to make these modes work together. The unified discovery is implemented in many systems. Yahoo! encourages its users to browse the result page, ask and search again. The pattern of unified discovery provides a framework for integrating several patterns together, especially autocomplete, best first, faceted navigation and personalization.

3 Analysis of user search interfaces of the Slovak scientific library web sites – a study The theoretical part about new trends in designing search user interfaces being a solution for search system is supported by the practical part. The study analyzes new trends and confronts them with search patterns of some Slovak scientific library web sites and the best practices abroad. Our analysis included the following Slovak scientific libraries: University Library in Bratislava (ULIB), State Scientific Library in Banská Bystrica (SSLBB), State Scientific Library in Košice (SSLKE), State Scientific Library in Prešov (SSLPO), Central Library of the Slovak Academy of Sciences (CLSAS), Slovak Medical Library (SML), Slovak Pedagogical Library (SPL) and Slovak Centre for Scientific and Technical Information (SCSTI). Further on, we only use abbreviations. 75

For each library web site there are two different, separate search systems. One is used for searching the web site itself and the other is represented by the online library catalog. Search user interfaces in the online library catalogs were evaluated on the basis of ten search patterns which are described in the publication Search Patterns (Morville, Callender, 2010). To analyze the actual web search of scientific libraries, more criteria were used, based on conventions and recommendations for effective searching (Makulová, 2010). They are divided into three categories – simple search, advanced search and search results.

3.1 Analysis of user search interfaces found in the online catalogs of Slovak scientific libraries – a study Scientific libraries do not use the same system for online catalogs. The most commonly used system is Virtua (VTLS, KIS3G, Chameleon). It is implemented on the websites of ULIB, SSLBB, SSLPO, CLSAS and SPL. Cataloging system Advanced Rapid Library from Cosmotron is used by SML, OPAC system called Dawinci by SCSTI and ALEPH, system from the company ExLibris, by SSLKE. There is no difference between libraries using the same cataloging system. Therefore, we didn’t analyze the results of the study by considering the individual libraries, but by comparing the cataloging systems as such. Autocomplete and autosuggestion are very useful search tools. When writing the search query, search box starts to reveal whole phrases and phrases related to what the user wants to look up. It saves a lot of time. In many cases, this feature serves as an instrument for information research, which can help the user find new terms by means of associations to words he typed into the search box. On this basis, the users widen their information horizon and discover new keywords to the topic they are looking for. However, an option of autocomplete and autosuggest only has the SCSTI library with Dawinci system. All the search phrases entered by users are flexibly and quickly autocompleted. The interface of first best results is not suitable for databases like online library catalogs. Taking into consideration the fact, that it is very difficult to estimate the relevance of the document requested, this option is ineffective. What should appear as a “first best” outcome may be relevant to one user, but not to the other. It is probably the reason why none of the online library catalog systems has this option. Federated search enables the users to search different types of databases within a single search interface. For library catalogs, this option is now a necessity because of linking cata logs of various libraries, or other external databases. All the scientific libraries have this option, the best one can be found in SML using the Advanced Rapid Library system. Here you can not only search in different libraries that you choose (Slovak and foreign ones), but also in specific databases (journals, books, citation databases, etc.). In addition to these options, there are also non-librarian available, e. g. PubMed, HighWire, Google, and Google Scholar. Virtua System supports the federated search system in three Slovak libraries and in the Library of Congress. Federated search of the lowest level is to be found in SSLKE. On one hand, it is good that the user can choose the option „multiple databases search“, but there is no option to select a specific individual database and the user cannot see, from which data base the results were retrieved. Faceted navigation is a natural and important search-system element with regard to the tight structure and standardization of librarian data that are classified and categorized in facets. Each library offers its users a possibility to specify their request by categories such as author, title, subject, year, publisher, ISBN, language, signature, UDC, and the key words. Therefore, this search form was evaluated positively in all scientific libraries. 76

The faceted navigation is closely related to the advanced search. Its added value is in supporting Boolean operators, which are designed very user-friendly. The users can choose from operators and, or, not, all words, any word, phrase, and the adjacent words, etc. Advanced search interface is present in all of the evaluated online library systems. Personalization was not found in any of online library catalogs. It is a composite program complex, which combines, analyzes and evaluates the actions of all users on the basis of which it is capable of providing a very relevant content for every user. It is, for example, the collaborative filtering system, which provides suggestions of documents, ordered by other people using the same query. As for the evaluated libraries, the users cannot configure or customize the interface, but they can save a search in their profiles, or add the preferred documents. But it is only a sort of archive and not an interactive collaboration system – therefore the negative evaluation. Pagination is a commonplace in any retrieval system that provides a large number of results. If user gets too many results, sorted by ten on each page, he needs to know how many pages there are and which one exactly is displayed. For pagination, all the systems use numbers (1, 2, 3...) or words (hereinafter, next, back, previous), except SSLKE, which only has a serial number to each result, but the page is not numbered. Shown are only arrows which move the user one page back and forth, and double arrows to move to the very first or very last page. Structured results are present in all online library systems. They offer an interface of abbreviated format, user format, ISBD, MARC format, format in the form of a list of journals, spreadsheets, or advanced imaging, etc. They are transparent and effective in any scientific library cataloging system, and therefore their value is very positive. Actionable results are available in each library system of the evaluated scientific libraries. In addition to action “book”, they offer a few more. Virtua system offers the action “save the search.” System SSLKE offers to “store, send, add to research or evaluate” the results. Advanced Rapid Library offers the possibility to print the results in on of the preset formats optimized for printing. OPAC system Dawinci provides the action “book, reserve, download XLS, RSS, print, add to cart”. Unified discovery is a search method called “search, browse and ask.” It is essentially a collaboration of features like faceted navigation, federated search, advanced search and other elements. However, these elements do not appear explicitly in one library catalog interface, which made the unified discovery be evaluated negatively.

Table 1. User search interfaces in the online library catalogs of Slovak scientific libraries

CATALOG Library Catalog system Autocomplete and autosuggest Best first Federated search Faceted navigation Advanced search Personalisation Pagination Structured results Actionable results Unified discovery

ULIB Virtua

SSL BB Virtua

SSL KE Virtua

SSL PO Virtua

CL SAS Virtua

SML ALEPH

SPL ARL

SCSTI Dawinci

x x yes yes yes x yes yes yes x

x x yes yes yes x yes yes yes x

x x ves yes yes x yes yes yes x

x x yes yes yes x yes yes yes x

x x yes yes yes x yes yes yes x

x x yes yes yes x yes yes yes x

x x yes yes yes x x yes yes x

yes x yes yes yes x yes yes yes x

77

3.2 Analysis of user search interface on the websites of Slovak scientific libraries In the second part of the practical research, we analyzed searching systems of the websites of scientific libraries. It is a complex of elements which are divided into three main sections: a simple search, advanced search and search results. SML was the only library that does not provide the search function within its website and therefore we excluded it from the sample of evaluated scientific libraries.

Simple search Location of the search box is not the critical factor, but we evaluated positively, if it was located at the top right position of a web page. It corresponds to the mental model of users (Shaikh, Lenz, 2006) who expect the box to be located there. An important criterion was also the width of the search box and the length of the text that user can type into the search box. The recommended width of the box is about 20 characters, which was met by all libraries, whereas UCB even exceeded the recommendation. Surprisingly, three libraries (SSLBB, SSLKE and CLSAS) only had a limited internal width of the box. This means that the user cannot enter a request longer than 20 characters, which is very negative. Each box requiring the action of the user deserves to be accurately described. For this purpose, there are three describing elements at our disposal: ▪ label – may be above or before the search box, ▪ help text – by clicking the mouse on the search box, the help text disappears, ▪ button – can by an image in the form of an arrow or a magnifier, as well as a text hint, for example: “go”, “find”, “search”, and so on. See Figure 10. There is no need to use all three options together. Optimal is a combination of any two elements (Anthony, 2010). All three elements are only used by SSLBB. We rated SSLKE the worst, because it only has one element – the help text. It disappears after clicking on the search box, leaving no alternative text to describe the function of the box. There is not a significant difference between people executing their search by pressing enter and those who click the mouse button, therefore it would be optimal to provide both options on library websites. As two of the libraries (SSLKE and CLSAS) do not have a search button, users have only one option – to press enter. Selectable search language is usually associated with different languages, all over the website. CLSAS and SPL have no option to switch to English or another language. Other libraries’ interfaces can be switched into English language with all the descriptive elements and labels, as well as search results working correctly.

Fig. 10. Label, help text and button describing the search box

78

Table 2. Analysis of simple search capabilities on the websites of Slovak scientific libraries

Simple search location of search box search box width width of text in search box is there a label? label name is there a button? is there a help text in the search box? help text search starts with ... possibility to change language search box on every page diacritic

ULIB up, center 77 char. no limit x x

SSL BB up, right 20 char. 20 char. yes, above Hľadať

yes yes (magnifier, arrow) (magnifier) yes

yes

SSL KE up, right 20 char. 20 char. x x

SSL PO up, left 16 char. no limit x x

CL SAS up, right 20 char. 20 char. yes, above Hľadať

SML x x x x x

SPL up, right 21 char. no limit x x

SCSTI up, left 17 char. no limit yes, before Hľadaj

x

yes (arrow)

x

x

yes, written text Hľadat

yes (arrow)

yes

yes

yes

x

“Search“ „hľadať...“ “search...“ “You query: „hľadanie...“ enter + click enter + click enter enter + click enter x yes yes yes yes yes yes yes yes yes not not necessary necessary necessary necessary necessary

x x x x x

x yes „Hľadaný x výraz“ enter + click enter + click x yes yes yes not necessary necessary

The search box is part of global navigation (Makulová, 2010) of the website and therefore it must be located at each page. All examined libraries met this criterion. Especially the younger generation of users do not use diacritic while searching on the internet. Many sites follow this trend and its content can be indexed without diacritic. This is true even for libraries. ULIB, SSLPO and SPL provide the same results when you type the expression with or without diacritic. As for the simple search, ULIB, SSLBB and SSLPO were ranked the best. SSLKE received the worst rating.

Advanced search There is no Slovak scientific library with explicitly identified advanced search. This option usually appears in text form as a link to advanced search and is located near to the simple search box. Three libraries (SSLBB, SSLKE and CLSAS) provide the advanced search even without the link. After entering the query, there is the advanced search option appearing above the search results – e. g. Boolean operators and federated search. CLSAS is the only one of the mentioned libraries, which locates the function under the search results. This we consider to be not appropriate. Only some users review all the results and only few will get to the bot tom of the page. It is difficult even to notice and easy to overlook.

Table 3. Analysis of advanced search capabilities on the websites of Slovak scientific libraries

Advanced search Advanced search advanced search box width width of text in advanced search box Boolean operators help

ULIB x x

SSL BB yes 30 char.

SSL KE yes 30 char.

SSL PO x x

CL SAS yes 20 char.

SML x x

SPL x x

SCSTI x x

x x x

20 char. yes x

no limit yes x

x x x

20 char. yes x

x x x

x x x

x x x

79

The width of an advanced search box should be broader than that of a simple one. The optimum is 30 characters. The criterion was only met by SSLKE, which has a box with 30-characters width and users can type into it with no limit. On the other hand, a not appropriate solution was revealed in SSLBB. Visually, the box is large enough (30 characters), but only two thirds of its width can be used. Users can only enter a 20-character-long request. None of the evaluated libraries provide help when searching. Overall, the advanced search functions of the scientific libraries’ websites are very limited, probably because their content is not so rich. Usually it only contains information about library funds, news, events, services, etc.

Search results The current research (electronic questionnaire designed to support qualitative study of public libraries in this paper, a sample of 343 respondents, 2011), makes it apparent, that users like the possibility of sorting their results according to various criteria (see Figure 11). SSLPO only offers alphabetical order. The SSLBB, SSLKE and CLSAS libraries have the option of sorting the results by date, readership, alphabet, sections and categories. All the libraries except for SSLPO show how many results were found. The user can thus get an impression of whether they used a too broad keyword in their search query and how much they need to tune their request. The option of adjusting the number of results per page is also very handy. If the user has experienced getting too many results, he can set the number to be higher. He can view the results on one page, using only the scroll instead of constant clicking on the next page button. Again, only the SSLBB, SSLKE and CLSAS libraries provide this option. User-friendly is also the function, where the query remains in the search box. The user can always see what he has entered. All the libraries have this feature, but half of them do not apply it correctly. Search query does not remain in the simple search box, but only in the box that appears above the results. Or it is only a text alternative after the phrase “search term: Searching for:” Almost all the users like the words typed in a search box to be highlighted in the results (Fig. 12). This option is provided only by four libraries – ULIB, SSLKE, CLSAS and SPL. Description of the results is also a very important criterion, because the name or URL of the page isn’t always helpful and does not tell, whether the result exactly display what the user was looking for. More than a half of the users think that the result description search is useful for them (see Figure 13).

Fig. 11. Sorting the results according to various criteria (acc. to the user survey 2011)

80

Fig. 12. Highlighted search terms in results (acc. to the user survey 2011)

Fig. 13. Usefulness of the description of the result (acc. to the user survey 2011)

In addition to the result description, it is also important for the result headlines to be clickable (met by all of the libraries), as well as for the URL address. It’s not necessary for the URL address to be clickable, but certainly it has to be present. In most cases, the search results are displayed on multiple pages that should be clearly marked and clickable. SSLPO does not provide this option. Pagination of ULIB is only verbal, there are no numbers. This means that we can click on “further” or “back”, but if we do it many times, we lose control and forget on which page we currently are. The only solution is to return to the very beginning or to the very end – or view page by page again. Another general principle is that new pages should not be opened in the same window, unless necessary. This principle is violated twice by SCSTI. After entering the search query, new window pops up with the results. We would expect from the system that when you click on a result, the new page is loaded in the same window, in which the list of the results was dis played. The opposite is true; the result will be opened in the original window, where the user typed the query. It’s confusing because the user becomes aware of it only after a while of waiting and searching. If he wants to refine his request, he must use more windows. If a user does not receive an output or outcome, the system should provide an alternative solution (“Did you mean...”) or at least provide some psychological support, as is only the case with one scientific library – SCSTI – “Try another word or check spelling.” If the user would like to search for a phrase or word, which he was looking for already in the past, he doesn‘t need to write it again. The system remembers it. 81

Table 4. Analysis of the search results on the web sites of Slovak scientific libraries

Search results possibility to sort by more criteria amount of search results displayed possibility to change number of results per page search query stays in search box search query words highlighited in search results abstract head-line of the search result is clickable URL under search result is clickable pagination (numeric) pagination (verbal) search results are not opening in new window (pop up, new tab) selected web page from search results is not opening in new window (pop up, new tab) if 0 results, is there any suggestion? autocomplete and autosuggestion number of search results on a query "kontakt" (contact) number of search results on a query "služba" (service)

ULIB

SSL BB

SSL KE

SSL PO

CL SAS

SML

SPL

SCSTI

x yes

yes yes

yes yes

yes x

yes yes

x x

x yes

x yes

x yes yes

yes yes x

yes yes/no yes

x yes x

yes áno yes/no yes

x x x

x yes/no yes

x yes x

yes yes

yes yes

yes yes

x yes

yes yes

x x

yes yes

yes yes

x x yes yes

x yes yes yes

x yes yes yes

x x x yes

x yes yes yes

x x x x

x yes x yes

yes yes yes x

yes

yes

yes

yes

yes

x

yes

x

x yes

x yes

x yes

x yes

x yes

x x

x yes

yes yes

71

39

11

24

9

x

8

147

54

10

8

12

11

x

5

373

We have searched two terms, “contact” and “service”, to see how many results we get and whether they are sufficiently relevant. Disappointing results we were given by the SCSTI library, because in addition to their website content, the full-text database of Bulletin of the SCSTI and ITLib magazine were searched at the same time. Overall, the best search results systems have the libraries SSLKE, CLSAS and SSLBB.

Conclusions Taking into account the overall rate of negative and positive evaluation of various criteria, the worst results were achieved by SSLPO and SCSTI. The reasons are diametrically opposed. SCSTI has a website designed in the past with old methods, not complying with today’s standards. The library offers excellent external databases and resources which can be searched through a single interface, but information available on its own website are not findable and accessible. On the contrary, SSLPO is a modern, visually appealing website using a nice graphic metaphor. In this case, the visual predominates over the content, which is wrong. Information design is more important than graphic design. This also applies to search and retrieval systems. The best rating has SSLBB and other libraries have very similar value ratio. The positive evaluation of their search design can be a good example for new designers of many ancient library websites. Searching in the online catalogs of scientific libraries is very good and efficient, but in the future, they could also implement other elements of the search interface, such as personalization, which is a real challenge for the future of information and conduct search. There are few libraries in Slovakia, which started to use some personalization elements in their OPAC system, such as collaborative recommendation systems, common shelves, ratings of books, etc. 82

Fig. 14. Search interfaces of the Slovak scientific libraries’ websites – Summary

References ANTHONY, 2010. Why You Should Stop Using the Go Button for Search. In UX Movement [online]. September, 2010 [cit. 2011-06-20]. Dostupné na internete: . BATES, Marcia J. 1989. The Design of Browsing and Berrypicking Techniques for the Online Search Interface. [cit. 2011-06-28]. Dostupné na internete: . JANSEN, Bernard. J. 2000. The effect of query complexity on Web searching results. In Information Research [online]. 2000, vol. 6, no.1 [cit. 2011-07-05]. Dostupné na internete: . MCGOVERN, Gerry – NORTON, Rob. 2002. Content Critical. London : Pearson Education Limited, 2002, 241 s. MAKULOVÁ, Soňa – BUZOVÁ, Katarína. 2011. Analýza vzorov návrhov interfejsu vyhľadávania. In INFOS 2011. Zborník z 36. medzinárodného informatického sympózia o nových výzvach 21. storočia pre pamäťové inštitúcie. Nové rozmery informačného univerza. 9. – 12. máj 2011. Stará Lesná – Vysoké Tatry, 2011. p. 172 – 215. [online], [cit. 2011-07-05]. Available from: MAKULOVÁ, Soňa. 2010. Informačná architektúra sieťových médií a multimédií [online]. Bratislava: Elet, 2010. 137 s. ISBN 978-80-88812-21-0. [online]. [cit. 2011-07-05]. Dostupné na: . MAKULOVÁ, Soňa. 2009. A qualitative analysis of the factors influencing findability of the websites of Slovak libraries. In Bezpieczna, innowacyjna i dostępna informacja, perspektywy dla sektora usług informacyjnych w społeczeństwie wiedzy [online], [cit. 2011-07-05]. Zakopane : Polskie towarzystwo informacji naukowej, 2009. P. 1-8. Available from: . MAKULOVÁ, Soňa 2003. Informačné správanie používateľov pri vyhľadávaní informácií v internete. In Informačné správanie a digitálne knižnice. Bratislava: CVTI SR, 2003, s. 90 – 110. MAKULOVÁ, Soňa. 2005. Personalizované vyhľadávanie ako jedno z riešení informačného preťaženia používateľov. In Inforum 2005 : 11. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 23.–26. května 2005 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2005. Available from: . 83

iProspect Blended Search Results Study [online]. April 2008. [cit. 2011-06-28]. Available from: . MORVILLE, P., ROSENFELD, L. 2006. Information Architecture for the World Wide Web. 3. vyd. Sebastopol : O’Reilly&Associates, 2006, 504 s. MORVILLE, Peter – CALLENDER, Jeffery. 2010. Search patterns. 1. vyd. Sebastopol: O’Reilly&Associates, 2010, 180 s. NIELSEN, Jakob. 1998. Personalization is Over-Rated. In Nielsen’s Alertbox [online]. October 4, 1998 [cit. 2011-06-10]. Available from: . NIELSEN, Jakob. 2004. When search engines become answer engines. [cit. 2011-06-08]. Available from: . NIELSEN, J., LORANGER, H. 2006. Prioritizing Web Usability. Berkeley, CA : New Riders Press, 2006, 406 s. PAPÍK, Richard. 2001. Vyhledávání informací II. Uživatelské rozhraní a vlivy oboru „humancomputer interaction“. In Národní knihovna. 2001, roč. 12, č. 2, s. 81 – 90. [cit. 201106-28]. Available from: . SHAIKH, A., LENZ, Kelsi, 2006. Where’s the Search? Re-examining User Expectations of Web Objects. In Usability News [online]. 2006, roč. 8, č.1 [cit. 2011-06-28]. Available from: . STEINEROVÁ, Jela. 2009. Informačná ekológia – využívanie informácií srdcom. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2009, č. 02 [cit. 2011-06-28]. Available from: . ISSN 1336-0779. STEINEROVÁ, Jela a kol. 2004. Správa o empirickom prieskume používateľov knižníc ako súčasť grantovej úlohy VEGA 1/9236/02 Interakcia človeka s informačným prostredím v informačnej spoločnosti. Autori: Jela Steinerová, Jaroslav Šušol, Soňa Makulová, Marta Matthaeidesová, Jana Verčeková, Pavol Rankov. Bratislava : Filozofická fakulta UK, KKIV, 2004. 113 s. STEINEROVÁ, Jela. 2005. Informačné správanie: Pohľady informačnej vedy. Bratislava : CVTI SR, 2005. 189 s. ISBN 80-85165-90-2 ŠUŠOL, J. 2009. Publikačné správanie autorov v akademickom prostredí. In INFOS 2009. Pamäťové inštitúcie v digitálnom prostredí. 35. medzinárodné informatické sympózium, Stará Lesná, 27. – 30. 4. 2009. Bratislava : Spolok slovenských knihovníkov, 2009, s. 181 – 197. ISBN 978-80-969674-3-8. THUROW, S. 2003. Search Engine Visibility. Berkeley : New Riders Publishing, 2003. 297 p. World Internet Usage Statistics News and World Population Stats [online]. [cit. 2011-07-02]. Available from .

Acknowledgement The paper was supported by the research project KEGA 3/7275/09 09 Information studies in the conditions of web 2.0 and new technologies (INWENT) and research project VEGA 1/0429/10 Academic information environment – modeling from the perspective of the information ecology.

84

About the authors Prof. Soňa Makulová is the head of the Department of Library and Information Science at the Comenius University in Bratislava, Slovakia. Her specialties have mirrored the development of information and communication technologies. From 1982 to 1993 it was especially mechanization and automation of libraries, as well as information research in an environment of global computer networks. Since 1995, she has specialized in information architecture and evaluation of web sites, external information sources on the internet, and the methodology of creating and redesigning of web sites. Being an expert in multimedia evaluation, she was nominated as a member of the global Grand Jury for the assessment of the world-wide competition World Summit Award in Dubai and in Bahrain in 2003. Mgr. Katarína Buzová works as an internal doctoral student at the Department of Library and Information Science at the Comenius University in Bratislava, Slovakia. She has specialized in researching credibility as a quality attribute of web sites. She has dealt with this aspect of trustworthiness on web sites offering medical information and currently examines the credibility of e-shops. She administers her blog Credibility on the Internet (only Slovak language). She has given lectures on various courses, e. g. Management of information resources and library and information services, Information architecture I. and II., and Information and communication technologies in education.

85

Kognitivní styl jedince a intuice: jeden vhled do informační ekologie

Beáta Sedláčková

Slezská univerzita Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav informatiky Bezručovo nám. 13, 746 01 Opava, Czech Republic [email protected]

Summary Individual Cognitive Style and Intuition: An Insight into Information Ecology The essence of technology, and also information technology, is not tools, but the way you work. It means that technology also affects the way people live and think. Technology is extension of human arm, and so base technological change expresses the world view and at the same time the world view has been altering by them. In a society based on information the size or quantity becomes a “function”. And the variable instead of independent is becoming of the dependent. The nature of the information even suggests that the best is the least amount. The paper deals with the cognitive abilities and cognitive style of individuals in the kontext of information strategy and strategic thinking. Intuition as a part of perception is considered an effective tool for to cope of information overload.

Keywords cognitive style, intuition, creativity, information ecology, LIS

Úvod Moderní člověk v jednadvacátém století čelí různým výzvám, které mají na něho škodlivý vliv. Je pod obrovským časovým i finančním tlakem, zvýšeným stupněm nejistoty a výrazně zvýšenou frekvencí změn. Dokonce i zdraví moderního člověka je postaveno na rovnováze pevných pilířů života a vysoké adaptibility spojené se schopností integrovat nové znalosti či informace do funkčního toku svého osobního či profesního života. Není divu, že se infor 87

mační ekologie poslední desetiletí stává ústředním tématem ve výzkumech informační vědy. Jela Steinerová (2009) představuje informační ekologii jako koncept založený na sociálních, kognitivních, afektivních a etických aspektech informačních procesů za předpokladu, že informační ekologie vzniká vzájemným přizpůsobováním člověka a informačního prostředí vytvářením smysluplných výstupů z proudů sdělení. Za základní atributy informační ekologie považuje interakci, kognici, emoce a relevanci. Velice zjednodušeně lze říct, že všichni odborníci zabývající se informační ekologii, se snaží zodpovědět otázku, proč technologie nestačí na efektivní zpracování a využívání informací, řeší dvouznačnost významů, zahlcení a přetížení informacemi.

1 Od analýzy k percepci Ve svém nástinu koncepcí lidské civilizace Peter Drucker (2004) zmiňuje, že jen velice málo události mělo na civilizaci tak výrazný vliv jako změna základního principu organizace práce. Až do roku 800 či 900 našeho letopočtu měla Čína obrovský náskok v technologii, vědě, kultuře a v úrovni civilizace vůbec. Pak nalezli benediktýnští mniši v Evropě nové energetické zdroje a přeměnili v první skutečné stroje mechanismy, které byly v antických dobách pouhými hračkami a to vodní kolo a větrný mlýn. Do té doby hlavním, ne-li jediným zdrojem energie byl dvounohý tvor zvaný Homo sapiens. Během následujících svou set let se vedoucí technologické postavení přesunulo z Číny do Evropy. Někdy kolem roku 1680 francouzsky fyzik Denis Papin vynalezl a vyprojektoval parní stroj, i když není známo, jestli ho skutečně postavil. O jednu generaci později kolem roku 1712 pak Thomas Newcomen instaloval první fungující stroj v jednom anglickém uhelném dole, což umožnilo těžbu uhlí. Od té doby po dalších dvě stě padesát let měl model technologie mechanistický charakter, hlavním energetickým zdrojem se rychle stala fosilní paliva. Nová technologie vytvořila i nový světový názor a tím byl pohled na svět jako mechanicky uspořádaný vesmír. V roce 1945 atomová štěpná reakce napodobila to, co se děje uvnitř Slunce a nikam dál už pokročit nelze. Tímto skončila éra, jejímž modelem byl mechanisticky chápaný vesmír. O jeden rok později byl do provozu uveden první počítač, model ENIAC, a tak rok 1946 znamenal počátek éry, v níž se staly organizačním principem výroby informace, co znamenalo vznik nového vývojového směru lidské civilizace. S mírnou nadsázkou lze říct, že počítač je určitým způsobem nejdokonalejším vyjádřením analytického a mechanistického pojetí světa (Drucker, 2004). I když informace jako takové mají skutečně analytický a pojmový charakter, jsou základním principem spíše biologických než mechanických procesu. Moderní biologie nás učí, že život je vyjádřen v genetickém kódu, to znamená v naprogramovaných informacích. Asi jediná definice reality života, která nevzbuzuje v současném materialistickém založení představy nadpřirozena, tvrdí, že život je hmota organizovaná na základě informací. Ovšem biologický proces nemá analytický charakter, biologické jevy jsou celky, které se nerovnají souhrnu svých částí, kdežto v mechanickém jevu je celek roven souhrnu jednotlivých svých částí, takže je možno mu porozumět pomocí analýzy. Informace mají pojmový charakter, smysl však nikoli, smysl má charakter percepce. Percepce podle principu mechanistického světového názoru není vážná věc, omezuje se pouze na jemnější stránky života. V tomto pojetí měla intuitivní charakter a jako taková byla buď falešná, nebo mystická a nepostižitelná. I když mnoho jednotlivých vědců její existenci popíralo, věda popírala pouze její platnost. Intuici, jak tvrdili analytikové, nelze nikoho naučit ani ho v ní vycvičit. Ani v současné 88

době se příliš v těchto přístupech k intuici nezměnilo. Karel Pstružina (2011) uvádí pět přístupu k vysvětlení intuice, kterou obecně pojmenovává vhled v náhlosti či nějakou specifickou operaci lidského myšlení. Připomíná, že k něčemu takovému dochází jen občas a právě ona občasnost nemá žádná pravidla. Intuici vysvětluje jako zkratku průběhu lidského myšlení, jako autistickou schopnost lidského myšlení, jako průnik lidského myšlení do nevědomých substruktur mysli, jako holografickou reprodukci a nakonec jako transcendentní pole vhledu. Zdůrazňuje, že náhlost vhledu a bezprostřední zření, které nepotřebuje důkaz, je nutné prověřit v následných diskursivních pohybech lidského myšlení. V biologickém vesmíru je percepce středem všeho a je možné nebo spíše nutné ji rozvíjet. Počítač nedokáže dělat nic, co vyžaduje nějaký smysl, a právě proto se vytvářejí expertní systémy, které se snaží obohatit počítačovou logiku a analytický proces o percepce zkušenosti, které jsou výsledkem pochopení určitého úkolu nebo studovaného předmětu v jeho celku. Shrnuto, od dob René Descarta se důraz kladl na pojmovou stránku věci, trvalo dalších více než sto let, než přišel Immanuel Kant se svou metafyzikou, která mechanistický světový názor kodifikovala, ovládla západní filosofii a definovala významné otázky i pro takové Kantovy odpůrce, jakým byl Friedrich Nietzsche. A byl to také Kant, který definoval „znalosti“ pro Ludwiga Wittgensteina v první polovině dvacátého století. Současná doba je ovšem ve znamení hledání rovnováhy mezi stránkou pojmovou a percepční. Současní filosofové se zabývají konfiguracemi, t. j. znameními a symboly, schématy, mýty, jazykem, tedy zabývají se percepcí. I když je potřeba upřesnit, že přechod k percepci začal už v devadesátých letech devatenáctého století v rámci Gestaltpsychologie.1 Tato si poprvé uvědomila, že lidé jsou vybavení celostním vnímáním neboli percepci. Od té doby se téměř všechny obory psychologie, vývojová, behaviorální, či klinická, přeorientovaly z analýzy na percepci. S Gestaltem souvisí tzv. první dojem. Mnoho lidí tvrdí, že na něj nedají. Není tomu tak, stačí se podívat do současných příruček o komunikaci, učí, jak udělat první dojem, protože od toho se odvíjí úspěch či neúspěch veškeré další komunikace. V současné době ve vládním či podnikovém plánování stále častěji hovoříme o „scénářích“ jejichž výchozím bodem je percepce. A samozřejmě „ekologie“ jakéhokoli druhu znamená spíše percepci než analýzu. V ekologii je třeba vidět a chápat celek, jednotlivé části existují pouze prostřednictvím vnímání celku. Problémem informací a informovanosti dnes se stává otázka, jaké je správné množství pro určitý úkol jedince či určitou organizaci. V mechanickém systému se většího o výkonu dosahuje zvětšením jeho velikosti, větší vstupy znamenají i větší výstupy. V případě biologických systému tato závislost neplatí, protože tam velikost vyplývá z funkce. Z povahy informace dále vyplývá, že nejlepší bude to nejmenší množství. Správné množství je faktorem zajišťujícím nejefektivnější zpracování informací potřebných pro plnění osobních či profesních úkolů a výkon určité funkce. Ovšem v dnešním světě vyspělých informačních technologii se správné množství stává vážným problémem. Svět se stává opět „plochý“ díky informačním technologiím a propojitelnosti.

1

Německé slovo „Gestalt“ se těžko překládá. Překladovými slovy jsou tvar, útvar, konfigurace, vzorec nebo struktura, z nichž každé vystihuje část významu slova, ale žádný sám nevystihuje přesný význam německého termínu. A tak se Gestalt stal součástí psychologického jazyka. (Janoušek, 1999). 89

2 In-forming: jeden z faktorů zploštění světa Friedman (2007) uvádí celkem deset faktorů zploštění světa, kterými jsou tvořivost z hlediska propojitelnosti, software pro workflow, uploading, outsourcing, offshoring, dodavatelské řetězce, insourcing, in-forming a steroidy. Samozřejmě dalším dechem dodává, že plochý svět není jediný, že existuje také neplochý svět ubývajících surovin, měnícího se klimatu a oničeného životního prostředí, existuje také duchovní svět lidských náboženství a ateismů. Jde o to, kdo a odkud se dívá. V každém případě plochá polovina světa bude v trvalém ohrožení zevnitř i zvenku. Zvenku na ni bude doléhat hlas chudoby a teroru, zevnitř ji bude ničit omezenost zdrojů všeho druhu a rostoucí morální problémy, které lze jenom stěží nebo vůbec ospravedlnit. Bezesporu každý z uváděných faktoru zploštění „vyspělého světa“ stojí za zvláštní pozornost, z hlediska kognitivních stylů je zmíněn in-forming. In-forming je schopnost vybudovat si a používat vlastní osobní dodavatelský řetězec informací, vědomostí a zábavy. Znamená spolupracovat sám se sebou, sám se řídit, posilovat své možnosti, vyhledávat si informace, editovat je, vybírat si zábavu a to vše bez návštěvy knihovny, kina a pod. Je to něco jako individuální obdoba k uploadování, outsourcování, insourcování, k dodavatelskému řetězci a offshoringu. In-forming je hledání vědomostí, hledají je stejně smýšlející lidí a společenství. Neobyčejně vysokou celosvětovou popularitu společnosti Google způsobilo to, že se in-forming stal hlavním tématem jejich webových stránek. Lidé silně po této formě spolupráce touží. Dnes v podstatě jedinec předpokládá, že informace, kterou hledá, určitě existuje a je věcí technologů, aby přístup k ní usnadnili, a tak se „proklikal“ k informaci co nejrychleji. Demokratizace informací má dalekosáhle důsledky pro společnost. Uživatelé jsou dnes mnohem zdatnější, mohou si zjistit informace, výrobky, služby, jsou lépe informování o různých problémech týkajících se zdraví, práce, volného času a podobně. Malá města už nejsou znevýhodněna ve srovnání s velkými. Od konce devadesátých let minulého století denně na internetu přibývají statisíce webových stránek a vyhledávače založené na vyhledávání klíčových slov s tímto tempem nedokázaly držet krok. Kupodivu, ve srovnání s jinými věcmi, jež lze na internetu dělat, se význam vyhledávání informací podceňoval, obecně bylo v povědomí, že jediným zdrojem informací jsou texty. Především za velkého přispění filozofie společnosti Google se najednou všechny digitalizované informace, dají vyhledat, je to něco jako zlatý důl, ve kterém je možno těžit, i když internet i dnes pokrývá jen zlomek toho, čím lze procházet, kde vyhledávat a čím je možné navigovat. Předpokládá se, že každý jednotlivec bude schopný najít cokoli, kdykoli a jakýmkoli způsobem. Mnoho odborníku v tom vidí možnost, že budou moci věnovat čas a mozkovou kapacitu tomu, co umí nejlépe, a to rozhodně není, někde něco pořád hledat, ale něco budovat a navrhovat, vyvíjet představu o něčem a vytvářet a realizovat svoji představu. Dnes existují technologie, například iPod, které umožňují člověku se informovat ještě jinak, a to zábavou, nikoli vědomostmi. In-forming zahrnuje také vyhledávání přátel, spojenců, a spolupracovníků. Podporuje vytváření globální komunity přesahující hranice států a kultur, a tím významným způsobem přispívá je zplošťování světa. Jednotlivci dává možnost hledat spolupracovníky z libovolných oblastí a pro libovolný projekt nebo téma prostřednictvím internetových portálů. Samoobslužná role internetu se posiluje, poskytuje lidem fórum, platformu a soubor nástrojů, čímž vytvářejí soukromý či veřejný prostor, v němž je možné se na internetu shromažďovat bez ohledu na místo i čas. Umožňují uživatelům sdružovat s nad tématy, jež považují za významná, způsobem, který je offline nepraktický nebo nemožný. Mohou to být podpůrné skupiny pro ty, kteří se vůbec neznají, ale sdílejí stejný problém. Různé komunity mohou v interaktivním prostředí internetu migrovat a prospívat, poskytovat virtuální domov spřízněným skupinám a předávat informace 90

důležité pro vznik komunity plné života. Některé jsou jen online a nemohou nikdy uspět offline, jiné zase vycházejí z existence podobných komunit ve skutečném životě. Tento trend je posilován tím, že se uživatele budou stále více stávat zadavateli a budou hledat, co a kdo je zajímá, přičemž sami rozhodnou, kdy, kde a jak si to vyberou. Z vyhledávání informací se stává osobní záležitost, která dává lidem větší moc než cokoli ji ného. Jde o protiklad ke klasickému způsobu výuky. Člověk posiluje sám sebe, aby dokázal lépe zacházet s informacemi, které hledá. Vyhledávání se stává nejdůležitějším projevem moci jednotlivců, kteří používají počítač, pozorují svět a nacházejí přesně to, co chtějí. Ovšem tady je potřeba zdůraznit, že každý jedinec je jiný. Když je umožněno každému získávat informace všemi novými způsoby, samozřejmě že to přispěje k vyrovnávání hrací plochy, ale vzbuzuje to i vážné obavy. Člověk nikdy neví, jakou elektronickou stopu zanechal v databázích, o nichž předpokládá, že jsou neveřejné, ačkoli se dají prohledat. V plochém světě není kam utéct, kam se schovat, je možné v něm nahlížet pod stále menší kameny. V současné etapě „velevyhledávání“ se stává celebritou každý, protože například úroveň Google infor mace je stejná, nezná sociální ani vzdělanostní hranice. Na podporu tohoto tvrzení Friedman uvádí (2007, s. 176) výňatek z rozhovoru s Alanem Cohenem, vicepresidentem společnosti Airespace, která prodává bezdrátovou technologii: „Google je podobný Bohu. Bůh je také bezdrátový, všudypřítomný a vševidoucí. Chcete-li se cokoliv dozvědět, zeptejte se Googlu“.

3 Kognitivní styl a kognitivní strategie Zmínka o in-formingu ilustruje, jak rychlý je vývoj světa díky lidskému logickému myšlení. Tak rychlý, že s tím většinou nedokážeme držet krok. Kolik z nás neumí ani polovinu funkcí, které umí náš mobil. Lidská schopnost neustále vylepšovat své možnosti patří k přirozenosti druhu Homo sapiens. Od úsvitu své existence se snaží překročit své biologické danosti a tuto možnost má díky svým mimořádným kognitivním schopnostem. Pokud si svými vylepšováním zpočátku pouze kompenzoval nedostatky svého biologického druhu ve srovnání s jinými druhy, vývojem tyto kompenzace začali daleko překračovat limity živé přírody vůbec. Poznávací procesy vymezují kognitivní psychologové jako procesy zpracování infor mací. Rozlišují nižší a vyšší poznávací procesy, někdy též hovoří o primární a sekundární kognici. Používají tradiční terminologii, t. j. hovoří o percepci, představování (imaginaci), myšlení a dalších, avšak každý z těchto procesů vymezují prostřednictvím nadřazeného pojmu „zpracování informací“. Tuto pracovní orientaci kognitivní psychologie lze charakterizovat jako informační a procesuální přístup (Sedláková, 2004). Procesy zpracovávající informace probíhají paralelně a sériově a spolu interagují. Informační přístup ke studiu poznávacích procesů dovoluje chápat každý tradičně pojatý poznávací proces, např. percepci jako hierarchizovaný komplex procesů zpracovávajících informace na určité úrovni. Komplex funguje jako celek a nese vlastnosti systému., ve kterém lze vyčlenit subsystémy, které pracují jako moduly, jejichž průběh je vyššími procesy neovlivnitelný, t. j. vyšší poznávací procesy dostávají k dalšímu zpracování informace již určitým způsobem předzpracované. Zavedení informačního a procesuálního přístupu otevírá možnost pracovat s řadou nových pojmů a jim odpovídajících termínů.

91

Jak jedinec vnímá, myslí, pamatuje si a myšlenkově řeší problémy, vyjadřuje tzv. kognitivní styl. Je to termín, který kognitivní psychologie používá, i když předmětem odborné diskuse je i dnes přesný význam tohoto termínu a také, zda se jedná o jednu nebo více dimenzí lidské osobnosti. Kognitivní styl se liší od kognitivních schopností, které se měří tzv. inteligenčními testy. Nicméně zůstává i nadále klíčovým pojmem v oblasti vzdělávání a řízení. Pokud má student podobný kognitivní styl jako jeho učitel, je šance, že student bude mít pozitivní studijní zkušenost a bude se zlepšovat. Stejně tak členové týmu s podobným kognitivním stylem pravděpodobně budou cítit pozitivněji svoji účast v týmu, aktivněji spolupracovat a podílet se na řešení problému. Výzkum kognitivních stylů začal v šedesátých letech minulého století a počátky jsou spojeny se jménem Jeroma Kagana (1964). Za základní kognitivní styly, které jsou pokládány za víceméně vrozené a nepříliš snadno ovlivnitelné, současná kognitivní psychologie považuje reflexivní kognitivní styl, impulzivní kognitivní styl, zarovnávací či nivelizující kognitivní styl, zaostřující či reflektorický kognitivní styl. Jedinec používající reflexivní kognitivní styl reaguje opatrně, pozvolna, pokud může, odkládá své rozhodnutí na později. Snaží se nejprve co nejlépe orientovat v dané situaci než začne reagovat. Pracovní problémy někdy promýšlí, zvažuje a diskutuje i v rodině. Snaží se o anticipaci, uvažuje o důsledcích jednotlivých možných variant řešení. Usiluje o komplexní analýzu a jakousi apriorní kontrolu. Naopak jedinec používající impulzivní kognitivní styl reaguje rychle, opírá se často riskantně o první nabízející se hypotézy, varianty řešení. Kontrolu svých rozhodnutí provádí až následně. Jedinec používající nivelizující kognitivní styl připodobňuje nové, i více méně odlišné situace a podněty situacím a podnětům dřívějším, a proto méně a později rozpoznává změny a rozdíly mezi dosavadním a novým. Jedinec používající reflektorický kognitivní styl si pohotověji uvědomuje změny a výrazněji odlišuje situace i podněty. Změnu pointuje, reaguje brzy i na malé až okrajové rozdíly a odlišnosti. Někdy je ovšem i přeceňuje. Mívá sklon k ulpívavé zaměřenosti vnímání a myšlení. Za pozornost stojí rozlišování kognitivních typů na typ globální a analytický podle amerického kognitivního psychologa Hermana A. Witkina (1977). Jedinec používající globální styl je závislý na celku vnímaného pole. Projevuje větší závislost na lidech, menší odstup od lidí a spíše mění své názory a postoje i city podle ostatních lidí. Jedinec používající analytický styl zřetelně odlišuje vnímané prvky od jejich pozadí, snáze se odpoutává od vlivu okolí a lépe řeší úkoly vyžadující restrukturování. Je důležité zmínit, že jednotlivec může v různých situacích používat také různé kognitivní styly. Lidi, kteří reagují vždy vyhraněně a pouze jedním kognitivním stylem, není mnoho. Nejčastější příčiny zahlceni informacemi pocházejí právě z pracovní oblasti. Náročné podmínky, soutěživé prostředí nebo strach o pracovní místo či pozici vedou ke stresu. Zvýšená pracovní zátěž se stává součástí života. Následkem rostoucí produktivity méně lidí vykonává stále více práce. Moderní technologie s sebou přinášejí nové druhy činnosti a úsporná personální opatření vedou ke zhušťování pracovní náplně. Život v informační společnosti přináší sebou záplavu množstvím různých údajů, textů a vzdělávacích materiálů, jsou to kvanta informací, které je nucen člověk zpracovávat. Současná společnost je také společnosti služeb a z toho plyne, že zákazníci kladou vysoké nároky na kvalitu služeb, flexibilitu a rychlost. K tomu ještě lze připočítat mnohdy značně regulativní prostředí v některých profesích, od nichž úřady vyžadují stálý přísun nejrůznějších dat, formulářů a oficiálních zpráv. Člověk je vystaven také velkému množství vnějších rušivých vlivů. Problémy mohu nastat, je-li pracovník pro ostatní snadno dostižitelný, například, přes mail, mobil atd. Soustředit se pouze na jednu věc a zdárně ji dokončit je v dnešním světě založeném především na znalostech a vědomostech téměř nemožné. K tomu se přidává skutečnost, že se učíme ovládat nové technologie více méně za pochodu, v čím dál kratším čase. Všechny tyto zmi92

ňované vlivy patří mezi stresory a rizikové faktory současného člověka. A samozřejmě nelze opomenout konflikt hodnot. Hodnoty jsou to, co je pro nás v životě důležité, jsou našim motorem a motivují nás k výkonům. Podobají se zásadám, které našemu životu dávají smysl. Pokud jsou hodnoty společnosti či organizace v rozporu s hodnotami jedince, dochází u něj k vnitřnímu konfliktu, i když je nutné říct, že hodnoty samy o sobě nemusí být automatiky pozitivní. Roli ovšem nehrají jen situační faktory, s vnějšími faktory se každý člověk vyrovnává jinak, co znamená, že problémy zahlcení a stresu se mohou ukrývat i v charakterových vlastnostech. Proces, kterým se jedinec snaží vyrovnat se stresovými situacemi, se nazývá coping (Atkinson, 2003). V podstatě se jedná o souhrn všech způsobů chování, které uplatňuje při zvládání mimořádně obtížných životních situací. Může se zaměřit na určitý problém či situaci, která nastala a nalézt způsob, jak změnit nebo, jak se jí v budoucnu vyhnout. Tento proces copingu se nazývá zvládání zaměřené na problém. Strategie řešení problému zahrnují vymezení problému, hledání alternativních řešení, zvažování alternativ z hlediska nákladů a výnosů, volbu mezi alternativami a realizaci vybrané alternativy. Tyto strategie mohou být nasměrované dovnitř, jedinec mění něco v sobě, místo toho, aby měnil prostředí, příkladem může být změna aspirační úrovně, nalezení alternativních způsobů uspokojení a osvojení si nových dovedností. Míra úspěšnosti této strategie závisí především na zkušenostech jedince a jeho schopnosti sebeovládání. Druhý proces, zvládání zaměřené na emoce, jedinec používá, aby zabránil zaplavení negativními emocemi, které by mu znemožnily provést určité kroky k vyřešení problému. Tato forma copingu se používá i tehdy, když je problém neovlivnitelný. Kognitivními strategiemi, jak zvládnout negativní emoce patří dočasné odsunutí problému z vědomí, zmírnění ohrožení změnou významu situace a velmi často zahrnují přehodnocení situace. Je potřeba doplnit, že existují také behaviorální strategie na zvládnutí negativních emocí, a to je použití různých prostředků ke zmírnění naléhavosti problému, například tělesná cvičení, hledání podpory u přátel či alkohol a pod. Samozřejmě určité kognitivní a behaviorální strategie mohou být adaptivní, ale jiné mohou jedinci způsobovat ještě více stresu. Jednou z úspěšných strategií je vyhledání emoční opory u druhých lidí, možná právě proto se dnes klade důraz v profesním životě na týmovou spolupráci lidí, kteří samozřejmě kromě příslušných znalostí, dokážou vytvářet sdílenou vizi, mají podobné kognitivní styly, s čím úzce souvisejí mentální modely, t. j. modely chápání souvislostí a systémové myšlení a nakonec i Sengem (2007) zmiňované mistrovství, t. j. umění zvládnout problémy. Možností, jak vysvětlit různé způsoby zvládání složitých situací, je resilience neboli odolnost či nezdolnost člověka (Stock, 2010). Tento pojem vznikl na základě dlouhodobých výzkumu dětí, které vyrůstaly ve značně nepříznivých podmínkách, a jejích vývoj tím přesto nebyl negativně poznamenán. V současné době převládá názor, že schopnost resilience si člověk osvojuje v prvních deseti letech života, ovšem připouští se, že dospělý člověk může tuto vlastnost do jisté míry posílit. Podle zjištění má odolný jedinec schopnost úsudku, t. j. umění klást věcné otázky a dávat upřímné odpovědi, je nezávislý, t. j. umí si vytvořit mantinely mezi sebou a ostatními, umí si udržet blízké a plnohodnotné vztahy, je schopný vyjádřit frustraci kreativně, t. j. uměleckými prostředky, zvládá umění zasmát se sám sobě a nacházet i ve špatném to dobré, s tím souvisí i smysl pro humor, a nakonec umí rozlišit dobro a zlo a má odhodlaní bojovat za tyto hodnoty. Takto odolný jedinec si navzdory neúspěchům zachovává duševní rovnováhu a dále se rozvíjí. K problémům přistupuje ofenzivně a je otevřený vůči výzvám. Sice nevyhledává zbytečná rizika, ale v krizových situacích většinou obstojí. Umí přiznat porážky a snaží se z nich vzít ponaučení. Nepodléhá natolik svým strachům a pochybnostem, v tomto mu především pomáhá vědomí souvztažnosti, díky kterému přistupuje k životním situacím pozitivně a dokáže najít řešení. 93

4 Informační strategie a strategické myšlení Tvrzení, že mezi tradiční zdroje jakékoliv organizace či organizace patří lidé, stroje, materiál a energie, peníze a v posledních dvaceti letech se za nový zdroj považuji informace, které přerůstají ve znalosti a od těch by měla organizace pokročit k inovacím, není potřeba nijak dokazovat. Na toto téma vychází v současné době dost publikací od různých autorů, například Senge (2007), Drucker (2006), Barták (2008), Vymětal (2006). Informace se odlišují od tradičních zdrojů určitými zvláštnostmi a to „nespotřebovávají se a neopotřebovávají se“, prakticky je lze bez omezení rozmnožovat a přenášet, hodnotu informace nezvyšuje její množství, dokonce ji může oslabit a navíc hodnota informace se může během krátké doby dramaticky změnit. Pomocí informací lze řídit a regulovat procesy, které fungují na základním principu, že informace na něco zapůsobí, něco ovlivní, něco uvedou do chodu a samozřejmě, že musí proudit zpět a musí být rozpoznatelné, jaké důsledky zásah měl. Skutečnost je jednoduchá, kdo rozhoduje, potřebuje informace a pokud spolehlivé informace chybí, má rozhodování náhodný charakter, z toho vyplývají dva jednoduché závěry, za prvé, informace musí dojít tam, kde se rozhoduje, a za druhé, informace, která není relevantní pro konkrétní rozhodování, není potřebná. V podstatě toto řeší každá organizace, firma či instituce v rámci své informační strategie, která obsahuje specifikaci klíčových informací, přehled uplatňovaných standardů, objem finančních prostředků a dalších zdrojů pro realizaci informační strategie a zásady pro vyhodnocování účinnosti informační strategie. Samotnou strukturu informační strategie tvoří podnikatelská strategie, informační systém, informační technologie a informační management. Podnikatelská strategie, t. j. vize organizace, dává smysl a cíl ve středně a dlouhodobém časovém horizontu veškerým aktivitám organizace a zamezuje její živelný a chaotický vývoj. Informační systém ovlivňuje informační prostředí a kulturu v celé organizaci, eliminuje individuální monopoly na informace a umožňuje různá přístupová práva k určitým typům informací. Informační a komunikační technologie jsou způsobem zajištění funkčnosti a realizace celého klasického informačního procesu. A nakonec poslední součást, informační management2, řeší otázku, kdo, kde, kdy a v jaké formě má informace dostávat. I když je důležité zmínit, že pořád ještě v mnoha organizacích nejde o management informací ale dat a „ryzí“ data ještě nic nevypovídají, dokud nejsou patřičně interpretována. Z hlediska jedince informační management pomáhá zvládat tzv. informační dilema. Jedná se o určitou kritickou hranici, od níž se rozhodování začne zhoršovat, jakmile jedinec přijímá ještě více informací. Jsou k tomu dva důvody, tím prvním je, že pro každé rozhodnutí je k dispozici omezený časový prostor, čím více informací, tím méně času na příjem, zpracování, pochopení a vyhodnocení. Druhým důvodem je, že množství informaci, které jedinec není schopen absorbovat, způsobí obtížnější postihnutí uceleného obrazu řízeného systému, a tím následně způsobí neschopnost rozhodování. Zmíněné dilema nelze odstranit, ovšem lze ho zmírnit určitými opatřeními ve sběru informací, t. j. které informace mají být vůbec podchycené a jak, dále v distribuci informací, t. j. jak se dostávají informace k těm, kteří je potřebují, a nakonec i, t. j. jak je potřeba informace upravit, aby jim adresát rozuměl. 2

94

Termín použil poprvé R. S. Taylor v roce 1966 pro ekonomické řešení technických úloh a pro efektivní práci s technickými informacemi. Na začátku sedmdesátých let minulého století byl použit v souvislosti s hromadným zpracováním dat počítači. V osmdesátých letech minulého století byl chápan jako soustava manažerských doporučení pro postupy aplikace IS/IT a požívali jej především odborníci z oblasti informačních technologií. V devadesátých letech minulého století označoval využití prostředků IT pro za bezpečení efektivního dosažení podnikatelské strategie organizace a kvalitní manažerské práce. Pojetí informačního managementu na počátku tohoto století spojuje jak primární potřeby manažerských hledisek, t. j. význam správného stanovení a dosahování cílů organizace, tak i ekonomického zajištění odpovídajících informačních procesů.

Zní to sice dost skepticky, ale neexistuje žádný návod na tvorbu dobré strategie jak v profesním, tak i osobním životě. I když se strategie rodí z přání zvítězit, odpovídá také požadavku míru a rovnováhy. Existuje ovšem soubor principů, které tvoří základ strategického myšlení a je nutné je dodržet, chceme-li vytvořit dobrou strategii profesní či osobní. Souček (1991) identifikoval celkem třináct principů, které představuji základ tvorby každé strategie. Zřejmě nejdůležitějším rysem strategického myšlení je princip myšlení ve variantách. Tento princip vyplývá z nejistoty průběhu faktorů ovlivňujících strategii jednotlivce, organizace či společnosti. Každá strategie je založena na řadě hypotéz a zákonitostí, a tak předpoklady budoucích procesů nutně obsahují prvek nejistoty, který roste s délkou strategického období. Podstatou variantního myšlení je, že dosažení určitého cíle se zabezpečuje různými způsoby, které jsou navzájem kompatibilní a umožňují lehký přechod z jedné varianty do druhé nevyvolávající nepřekonatelné či velmi těžko překonatelné problémy. Princip permanentnosti připomíná, že na strategii je třeba pracovat neustále, srovnávat východiska a strategii se skutečností a případně vše přehodnotit a upravit tak, aby strategie odpovídala skutečnosti. V kontextu permanentnosti je vhodné zmínit nenásilnou jemnou metodu „kaizen“ založenou na prosté myšlence, že velkých změn lze dosáhnout malými kroky (Maurer, 2005). Metodu lze použít pro zlepšování všech kvalit osobního či profesního života, ať už jde o detaily nebo o celkový posun vpřed. Kontinuálním zlepšováním pomocí malých kroků, trvalého soustředění na malé akce, myšlenky, otázky a maličkosti, lze proniknout ke skutečnému mistrovství ve všech náležitostech života. Předpokladem takové „pružné strategie“ jsou náročné požadavky na lidský faktor. Od člověka se očekává vysoká kvalifikace a sebekázeň, určitá kultivovanost a tvůrčí schopnosti. Nezbytnou součástí strategického jednání je systémové myšlení, které nejen identifikuje všechny důležité problémy a nedostatky, ale navrhuje řešení, která berou v úvahu změny očekávané v období našeho zájmu. V soudobých tendencích vývoje globální ekonomiky nabývá systémové myšlení vyšších dimenzí, a proto Souček zmiňuje princip celosvětového systémového myšlení. Jedná se velice náročný styl práce vyžadující především velký rozsah znalostí, nejen z odborné specializace, ale také dalších oborů. Právě tento přístup přináší synergické efekty. Lidské zkušenosti ukazují, že nejvýznamnějších objevů a největšího efektu je dosahováno tam, kde se na řešení určitého problému účastní pracovníci z různých vědních oborů, kde řešení bylo nalezeno spojením poznatků různých oborů. Vzájemná konfrontace myšlenek, rozdílnost přístupů, využívání poznatků a metod práce jednoho oboru v oboru jiném, zdánlivě i velmi vzdáleném, umožňuje vznik nových, nejkvalitnějších a nejefektivnějších námětů. Princip interdisciplinárního myšlení vede k pochopení jevů, které doposud nebylo možné vysvětlit, a k překonávání jednotlivých názorů a přístupů. Nezbytnou nutností při aplikaci tohoto principu je týmová práce na zpracování strategie, která umožňuje velkou neomezenou výměnou informací. Poměr exaktního a intuitivního myšlení se liší u jednotlivých součástí strategie. Pomocí exaktních metod lze vypracovat několik různých variant prognóz vývoje určitého. K určení pravděpodobnosti, s níž nastane určitá varianta lze použít statistické metody. Ovšem rozhodnutí o tom, na které variante prostředí bude založena určitá strategie, skutečně záleží na intuici. Některé případy ukazují (Souček, 1999), že intuice založená na nahromaděné empirii odborníka, jeho životních zkušenostech, dosahuje obdivuhodné přesnosti a výstižnosti, a proto princip syntézy exaktního a intuitivního myšlení je nezbytnou součástí strategického myšlení. Nakonec, určitou syntézou intuitivních a exaktních metod jsou některé typy ekonomicko-matematických modelů používaných v oblasti strategického řízení. Ve všech strategiích má hledisko času mimořádný význam, co vyjadřuje princip myšlení v čase. Především jde o nutnost řešit problémy z hlediska budoucnosti a samozřejmě úspory časem, který je základem rozvoje společnosti. V čase se může měnit vý95

znam jednotlivých ukazatelů, hodnoty i normy. V určitém strategickém období se zpětné vazby projevují v míře, že by jejich nerespektování vedlo k hrubým chybám. A zde spočívá podstata principu zpětnovazebního myšlení. Určitá činnost je nejen ovlivňován stavem okolí, ale že na své okolí velmi výrazně zpětně působí, a proto v důsledku zpětnovazebních vztahu nelze strategii sestavit jednorázově, to znamená, aby jedna etapa strategie navazovala na druhou, přičemž předchozí by byla pokládaná za uzavřenou. Velice zjednodušeně princip agregovaného myšlení znamená, že při stanovení cílů jde především o to, aby tyto cíle sjednocovaly úsilí celého pracovního kolektivu a inspirovaly každého pracovníka k zamýšlení nad tím, jak on sám může přispět k jejich splnění. Nejdůležitějším měřítkem kvality strategie je, zda povede k dosažení světové špičky nebo k boji se světovým průměrem. Ovšem princip orientace na špičkové výsledky nelze chápat absolutně a při formulaci „špiček“ je možné zaměřit pozornost pouze na určitý problém. Princip koncentrace připomíná, že dosáhnout špičkových výsledků nelze ve všem. Úspěšnost strategie závisí také na tom, do jaké míry se dokáže myšlenkový potenciál kolektivu soustředit na úzce vymezený okruh klíčových problémů, co úzce souvisí s určením strategických cílů a zaměřením na klíčové problémy. Realizace principu etiky myšlení se projevuje ve vztahu k okolí a ve vztahu ke spolupracovníkům. Velkou roli hrají takové faktory jako je spolehlivost, solidnost, důslednost v plnění závazků, ochota přizpůsobit se partnerům. Riziko spojené se strategii je velké, přináší pouze dvě procenta úspěšnosti, a tak princip vědomí práce s rizikem připomíná, že je potřeba pracovat s vědomím, že výsledky činnosti jsou nejisté. Stratég ve škále svých osobních hodnot musí klást výše touhu po progresivní změně před touhou po klidu a stabilitě a musí umět snášet nepo chopení a jeho důsledky. Strategické myšlení zřejmě nejvíce charakterizuje princip tvůrčího myšlení. Jeho výrazem je přinášení nových, netradičních myšlenek, námětů a řešení, které obvykle vyvolávají nejvyšší efekt. Opět lidská zkušenost ukazuje, že největší přínos vyvolává realizace zcela nových, revolučních myšlenek, nikoliv pouhé zdokonalování dosavadního stavu. Tvůrčí myšlení se vyznačuje, mimo jiné i tím, že se nově navrhovaná řešení nezamítají vzhledem na obtíže, které by v současné době znemožnily realizaci navrhovaného řešení, ani s ohledem na technické, sociální a další problémy, které mohou být v budoucnu. Podstata vývoje je taková, že to, co se dnes jeví jako neřešitelný problém, lze v budoucnu vyřešit, a navíc řešení, které nevyvolá žádné problémy, pravděpodobně žádným novým řešením není. Rozvoj každé ideje, realizace projektu, musí mít v čele výraznou osobnost. Jak uvádí Vymětal (2006) takové osobnosti, tzv. zlaté límečky, si musí organizace pěstovat, dávat jim potřebné prostředky, chránit je i při neúspěších, tolerovat jim vybočení z běžných schémat chování. Základními vlastnostmi stratéga je iniciativa a optimismus, ovšem reálný optimismus založený na hlubokých znalostech, a samozřejmě odvaha a touha angažovat se pro nové myšlenky, udělat něco nového i za cenu osobních obětí. K tomu, aby se informace nestaly pouhou statistickou záležitostí nebo nepředstavovaly pro stránce technické špičkový slovník naučný, je potřeba něco navíc. Klíčovou roli v otázce přechodu od určitého množství nashromážděných informací k obecně platnému zákonu, který popisuje zkoumanou oblast nebo lidskou aktivitu, hraje intuice. (Sedláčková, 1997). To ovšem neznamená, že záblesky intuice poskytují člověku informace zdarma a bez přičinění. Za zdroj inspirací pro tvůrčí pracovníky působící v různých oblastech, lze považovat Japonsko. Mnohé Japonské podniky zřizuji pro své tvůrčí pracovníky meditační sály, kde praktikují jisté mentální techniky zaměřené na rozvoj tvůrčích schopností. Současně je doporučovaná i určitá informační izolace, co je pro evropský civilizační okruh postup poněkud paradoxní, protože zde obecně platí, že člověk k tomu, aby dobře vykonával určitou práci, potřebuje pokud možno největší množství informací. Japonci respektují skuteč96

nost, že přemíra informací může vytvářet i bloky, které nedovolují projevit tvůrčí a originální myšlenky. Člověk jednoduše potřebuje vyjít ze stereotypu myšlenek, potřebuje se, jednoduše řečeno, přeladit na jiné frekvence. Vzhledem k úspěchům, které Japonci dosahují ve všech oblastech a z celosvětového měřítka, nelze je považovat za diletanty, kteří věnují čas a prostor neopodstatněným záležitostem.

Závěr Společnost i organizace založená na informacích vyžaduje, aby každý její člen převzal infor mační odpovědnost, což znamená předávat správné informace, správným lidem ve správný čas. Napětí mezi potřebou kontinuity a potřebou inovace a změny je pro společnost a celou civilizaci zásadní. Charakteristickým rysem inovátora je schopnost chápat jako systém to, co ostatní vnímají jako oddělené, spolu nijak nesouvisející prvky. Jde o úspěšný pokus o nalezení a zajištění té nejmenší chybějící části, která tyto již existující prvky změní. Autorka, i když seznámená s různými definicemi, které nabízí odborná literatura k vysvětlení schopností dnešního člověka, možností vědy, pravidel současného světa i zákonitostí života, považuje intuici a kreativitu za součást lidské duchovnosti a za největší omyl současné doby uvažovat o lidské duchovnosti jako o něčem pochopeným a ustáleným, protože lidská kultura a poznání se neustále vyvíjejí. Názory jedinců, občas nejvzdělanějších ve svém oboru, jsou pevné a někdy dogmatické, ovšem pravda je mnohem dynamičtější. Radost z profesního či osobního života spočívá v uvolnění a v nacházení individuální pravdy, v pozorování synchronického způsobu, jakým se tato pravda vyvíjí a projevuje právě ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebujeme. Každá generace staví na výsledcích předešlé a všichni bez generačních rozdílů někam jdeme, snad lze říct, že určitým způsobem předurčení k cíli, který si dokážeme jen stěží představit. Sice zahlcení informacemi technicky vyspělého a zplošťujícího se světa, ale se snahou integrovat to nejlepší z lidských tradic, snad budeme schopni vyřešit a překonat všechny nepříjemnosti dnešní doby.

Seznam použité literatury ATKINSON, Rita L. a kol. 2003. Psychologie. Praha : Portál. ISBN 80-7178-640-3. BARTÁK, Jan. 2008. Od znalostí k inovacím: tvorba, rozvíjení a využívání znalostí v organizacích. Praha : Alfa. ISBN 978-80-87197-03-5. DRUCKER, Peter F. 2004. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. Praha : Mangement Press. ISBN 80-7261-066-X. DRUCKER, Peter F. – MACIARIELLO, Joseph. 2006. Drucker na každý den: 366 zamýšlení a podnětů, jak dělat správné věci. Praha : Management Press. ISBN 80-7261-140-2. FRIEDMAN, Thomas, L. 2007. Svět je plochý: stručné dějiny jedenadvacátého století. Praha : Academia. ISBN 978-80-200-1530-3. JANOUŠEK, Jaromír – HOSKOVEC, Jiří – ŠTIKAŘ, Jiří. Psychologický výkladový atlas. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-7066-716-8. KAGAN, Jerome. 1964. Matching Familiar Figures Test. Cambridge, MA : Harvard University Press.

97

MAURER, Robert. 2005. Cesta kaizen: z malého kroku k velkému skoku. Praha : Pavel Dobrovský-BETA. ISBN 80-7306-178-3. PSTRUŽINA, Karel. 2011. Pět pokusů o vysvětlení intuice. In Kognice a umělý život. Sest. Jozef Kelemen, Vladimír Kvasnička, Jiří Pospíchal. Opava : Slezská univerzita. S. 223 – 230. ISBN 978-80-7248-644-1. SEDLÁČKOVÁ, Beáta. 2000. Kognitivní styl – strategie přežití v informační společnosti? Vize roku 2019. In Acta Bibliothecalia et informatica 3. Opava : Slezská univerzita. S. 20 – 33. ISBN 80-7248-9-095-2. ISSN 1211-9466. SEDLÁČKOVÁ, Beáta. 1997. Informace, věda, život: Quo vadis, homo? In Acta bibliothecalia et informatica 2. Opava : Slezská univerzita. S. 69 – 77. ISSN 1211-9466. SEDLÁKOVÁ, Miluše. 2004. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha : Grada Publishing. ISBN 80-247-0375-0. SENGE, Peter, M. 2007. Pátá disciplína: Teorie a praxe učící se organizace. Praha : Management Press. ISBN 978-80-7261-162-1. SOUČEK, Zdeněk. 1991. Strategické myšlení. Praha : Economia. ISBN 80-85378-10-8 STEINEROVÁ, Jela. 2009. Informačná ekológia – východiská a princípy. In Knižničná a informačná veda 22. Bratislava : Univerzita Komenského. S. 7 – 30. ISBN 978-80-223-2698-8. STOCK, Christian. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. 2010. Praha : Grada. Publishing. ISBN 978-80-247-3553-5 SÝKORA, Peter – MATĚJKOVÁ, Elena. 2011. Kognitívne vylepšovanie člověka, evolúcia a etika. In Kognice a umělý život. Sest. Jozef Kelemen, Vladimír Kvasnička, Jiří Pospíchal. Opava : Slezská univerzita. S. 255 – 268. ISBN 978-80-7248-644-1. VYMĚTAL, Jan – DIAČIKOVÁ, Anna – VÁCHOVÁ, Miriam. 2006. Informační a znalostní management v praxi. Praha : LexisNexis. ISBN 80-86920-01-1. WITKIN, Herman A. Cognitive Styles in Personal and Cultural Adaptation. Worcester, MA : Clark University, 1977. ISBN 0914206109.

O autorce Autorka je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, kde vystudovala obor vědecké informace a knihovnictví. Doktorandské studium v oboru informační věda absolvovala na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od roku 1991 pracuje na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde založila oddělení informační vědy a rozběhla bakalářské a navazující magisterské studium v oboru LIS.

98

Metody rychlého čtení jako nástroj osobní informační ekologie

Richard Papík

Univerzita Karlova Praha, Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví U Kříže 8, 158 00 Praha 5, Czech Republic [email protected]

Summary Methods of Speed Reading as a Tool of Personal Information Ecology The methods of speed reading can help as a tool of “information ecology” on a personal level. Present reading is often given to the context of searching information and electronic texts. Reading from the printed materials and reading of electronic texts can be more effective, both in speed reading and the content analysis of text. Speed reading habits and methods can acquire by special training and with better concentration of attention.

Keywords speed reading, rapid reading, information ecology, information overload, information overflow

„Lidé nemají ani tušení, kolik času a námahy se musí vynaložit, aby se člověk naučil číst. Potřeboval jsem k tomu osmdesát let a stále ještě nemohu tvrdit, že jsem dosáhl kýženého cíle.“ J. W. Goethe „Čtení je pro intelekt to samé, co fyzické cviky pro tělo.“ J. Addison

99

Úvod „Informační explozi“, jak se tento jev začal koncem 50. let 20. století nazývat, nelze plně zvládnout a vyřešit. Lze ji minimalizovat například promyšlenou organizací publikování, vyhledávání, zpracování a rozšiřování dokumentů obsahujících poznatky. S kvantitativním nárůstem informací, jak lze informační explozi lépe a odborněji nazývat, se lze zmínit také o tzv. informačním znečištění a o nutnosti „informační hygieny“, která obsahuje prvky mentální hygieny, ale přesahuje ji především svým důrazem na společensky a institucionálně podložená řešení. Obecně lze konstatovat, že společnost a jednotlivec by se měli chovat s využitím principů informační ekologie.

1 Tušení vztahu čtení a informační ekologie Informační ekologie inspiruje informační vědu k ucelenějšímu pohledu na informační procesy, kdy jejím cílem je jakási čistota informačního prostředí jako smysluplné regulování procesů využívání informací. Informační prostředí je tzv. znečištěné rozmanitostí zdrojů a neorganizovaností. Aplikace informační ekologie do praktické práce s informacemi může pomoci minimalizovat informační přetížení člověka (Steinerová, 2009). Pokud uvažujeme v této souvislosti o „znečištění“, pak velmi inspirativní na svět infor mací a dat je pohled amerického autora a novináře Davida Shenka, který použil termín datový smog v publikaci Data smog (Shenk, 1997). Autor se obecně zabývá tzv. informačním přehlcením a informačním nadbytkem, což vyjadřuje již v podnázvu publikace (...surviving the information glut). David Shenk vztahuje problém prvopočátečně k prostředí technologií a internetu, ale jeho pojetí je v důsledku širší a jeho možno jej chápat v celkovém pojetí informačního světa. Dokonce Wikipedie rozebírá pojem datový smog poměrně zevrubně1 a v širším kontextu. Člověk je obklopen přemírou informačních zdrojů nejen tištěných, ale i informací pocházejících z automatizovaných/elektronických informačních systémů, v kterých se infor mace nejen ukládají, ale i komunikují (např. dnešní sociální sítě se vyznačují rychlou obměnou komunikace). Jsou nejen v ucelené a uzavřené podobě zveřejňovány, ale doplňovány a měněny a diskutovány. Člověk je nucen velké množství informací nejen komunikovat, ale i vstřebat kognitivně. Schopnost třídit podstatné a nepodstatné informace, kvalitní a nekvalitní, ověřitelné a neověřitelné se stává nezbytností, ale i traumatem stávajících generací uživatelů a čtenářů. Některé poslední studie přicházejí s hypotézami zhoršených kognitivních schopnosti člověka v důsledku přílišné orientace na hypertextové a síťové prostředí internetu. Dle Jely Steinerové je možno charakterizovat 3 základní atributy/procesy, které způsobují revoluci v informační vědě: interakci, kognici a relevanci (Steinerová, 2009). Tyto atributy lze vztáhnout i do oblasti práce s informacemi, kde jednou ze základních činností je jistě čtení/vnímání dokumentu. Čtení z klasických dokumentových předloh rukopisných, tištěných nebo dnes elektronických má charakter práce s informacemi na tzv. osobní úrovni. Informační ekologie se zákonitě netýká jen širších systémových opatření, ale i zaujmutí postoje a přístupu k informacím na individuální, osobní úrovni. Schopnost individuálně praco1 100

http://en.wikipedia.org/wiki/Data_Smog

vat s informacemi, efektivně číst a duševními prostředky, nástroji a postupy ovlivňovat procesy interakce, kognitivního zpracování a relevance je neméně důležité, jako jsou procesy organizace informací v informačních systémech a ve společnosti.

2 Symbióza procesu čtení a procesu vyhledávání informací Problematika čtení je dnes nově a často spojována a již zkoumána spolu s problematikou vyhledávání informací, a to v souvislosti s rozvojem čtecích zařízeních a fenoménu např. elektronické knihy (e-book), a tudíž se tu spojují dva velké problémové okruhy – vyhledávání informací a čtení. Již od 80. let se objevuje celá řada studií na téma čtení elektronického textu. Přínosná byla např. studie Reading from paper versus reading from screen (Dillon; McKnight; Richardson, 1988). V současnosti bylo již provedeno mnoho experimentů týkajících se rychlosti čtení a porozumění textu. Byly vyjádřeny tzv. textové proměnné, které nejvíce ovlivňují čtení (velikost písmen, délka řádku, proporcionální versus neproporcionální písmo, sloupcové zobrazení apod.). Dostatečně tuto oblast shrnuje studie How physical text layout affects reading from screen (Dyson, 2004). Významný starší experiment, ale dnes již možná by byl jinak pojatý, se týkal rychlosti čtení (Wright; Lickorish, 1983, s. 227 – 235) a byl prezentován v časopise Behavior and Information Technology. Autoři v závěru experimentu konstatovali, že čtení z obrazovky počítačů je o 27 % pomalejší než z papíru. Právě uvedený experiment ukazuje, že mnoho výzkumníků již v 80. letech spojovalo problematiku uživatelského rozhraní a čtení, aniž se očekávalo, jak brzy toto bude aktuální na začátku 21.století. Proces čtení se stal zajímavým tématem pro řadu odborníků počítačové a informační vědy, což dokládají četné publikace v této oblasti a neustále na síle nabývající vztah oblasti human-computer interaction a informační vědy. Není nutné zde porovnávat obdobné výzkumy, které by zdůrazňovaly např. jiné procentuální rozdíly mezi čtením z obrazovky a čtením z tištěné předlohy. Realitou a výzvou pro nejbližší i vzdálenější budoucnost je, že i přes zdokonalovaná technická zařízení typu obrazovek, terminálů/počítačů, je čtení z obrazovky pro řadu uživatelů méně pohodlné a subjektivně nevýhodné. Lze očekávat, že s příchodem lepších technických prostředků sloužících vizualizaci informací, bude přibývat uživatelů, kteří si nebudou negativizovat příjem informací z takovýchto výstupních zařízení. Je to i otázka generační. Z hlediska informační vědy je pro nejširší použití v procesu hledání informací použit anglický termín information seeking. Možno jej přeložit s výhradami jako hledání informací. Ten odpovídá uživatelově informační potřebě a informačnímu zájmu. Pojí se proto přirozeně k myšlenkovému procesu uživatele a je proto v tomto kontextu možno hovořit o spjatosti s tzv. kognitivním modelem uživatele. Následující schéma ukazuje vztah mezi information seeking a information retrieval (vyhledávání informací). Do těchto procesů lze však umístit i takové techniky vyhledávání informací spojené se čtením, a tím je např. technika tzv. prohlížení (browsing), procházení, listování. Jde o symbiotické spojení procesu vyhledávání informací a čtení. Rovněž proces učení je spojen s procesem vyhledávání informací a čtení, přestože v tomto kontextu jej obrázek G. Marchioniniho neřeší, lze provázanost odvozovat.

101

Obr. 1. Vztahy mezi klíčovými procesy vyhledávání informací (Marchionini, 1998)

3 Modely čtení a efektivní čtení Člověk a jeho vnímání a myšlení jsou v současnosti fyzicky a psychicky limitované. Uživatel informací se může dostávat i do nepříjemných psychických stavů, a to buď z nedostatečné informovanosti, nebo naopak z nadbytku informací a nedostatku času. Mohou nastat obranné reakce uživatele, které vyvolají patologicky podmíněné stavy a které informaci/dokument odmítnou, aniž je kdy pročten a obsahově vyhodnocen. Uživatel/čtenář není ochoten číst dokumenty, zaujímá k dokumentové negativní postoj, kdy se objevuje bariéra přehlcení informací a z toho plynoucí např. antiinformační syndrom. Pro ty, kteří musí získávat pro svou práci informace a osvojovat si řadu nových poznatků, je nezbytné, aby se s nimi naučili efektivně pracovat i na osobní úrovni čtení. Neřeší to sice problém kvantitativního růstu informací a společenského informačního problému celkově, ale uživatelům to může pomoci orientovat se v záplavě dokumentových informací a získávat a zpracovat pouze ty podstatné. Pro dnešního člověka je toto nesmírně důležité, pokud chce obstát v tzv. informační společnosti. Může tak zaujmout k příjímání informací aktivní postoj, který je pochopitelně mnohem výhodnější, než když přijímá informace pasivně a podlehne ne právě přesné představě, že informací je nadbytek. Dá se dokázat bibliometrickými a informetrickými analýzami s využitím citačních analýz, že s kvantitativním nárůstem informací to není až tak pesimistické, jak je někdy prezentováno. Je třeba však hledat podstatné a původní informace. Jednou z podstatných obran proti informačnímu přehlcení je umění identifikování informačního jádra problému. Toky dat a informací jsou také určeny výkonností našich fyziologických senzorů, kterými jsou v našem případě lidské smysly. Volně lze charakterizovat vnímání jako duševní proces odrážení předmětů nebo jevů skutečnosti, které působí v určitém okamžiku na naše smyslové orgány. Vnímání samo nám za určitých okolností nedává přesný obraz o světě – je třeba doplnit je racionální úvahou. Typickými příklady tohoto jevu jsou např. smyslové klamy. Zároveň jsou mezi lidmi značné rozdíly ve vnímání. Jsou to rozdíly v rychlosti, přesnosti a úplnosti vnímání a jsou dány minulou zkušeností, znalostmi a zájmy jednotlivých osob. Pro následující výklad bude důležité vnímání zrakové. Prostřednictvím zraku přij 102

meme více než 90 % informací. Víme také, že při čtení je naše myšlení mnohonásobně rychlejší, než stačíme číst. Uvědomíme-li si množství informací, které můžeme zrakovým kanálem přijmout, a rychlost chápání čteného (t. j. zpracování v procesu myšlení), vidíme, že člověk má netušené možnosti příjmu informací. Závisí tedy jen na psychických omezeních, protože fyziologické kapacity zrakového kanálu jsou velké. Bariéry při čtení jsou tedy především dány hranicemi naší psychiky. Jedna z možností jak efektivně vybírat a přijímat informace je ovládnutí racionálních (efektivních) metod čtení. Již na úrovni základní vizuálního vnímání textů je možno cvičit např. rozšíření zrakového rozpětí, snížení počtu fixací na řádku nebo odstraňování regresních pohybů očí (Mistrík, 1982; Papík, 1992; Pitkin, 1929; Wainwright, 1972; Zielke, 1988, a mnoho jiných autorů). Na čtení z tištěné předlohy nebo z obrazovky počítače můžeme aplikovat následující modely čtení, které zároveň mohou poukázat, kam umístit nácviky metod rychlého čtení a lepší obsahové zpracování. 1. model (Viitaniemi, 1983) je upraven do podoby znázorněné na obrázku 2. E. Viitaniemi (1983, s. 183 – 200) vidí proces čtení ve vztahu k rychlosti čtení zají mavým způsobem. Proces čtení se podle něj skládá ze dvou fází, a to z percepčního procesu (perceptual process) a z procesu pochopení čteného a dalšího zpracování v mozku (comprehension process). Rychlost čtení (reading speed) je pak závislá na rychlosti a úrovni obou fází. Percepční proces pak má dvě složky, a to rozpoznání textové formy (recognition) a percepci – vnímání (perception), t. j. převedení nových prvků textu do našich vnitřních kódů. Proces chápání pak sestává z prvků asimilace (assimilation), t. j. čtenář chápe text, ale neutváří si závěry, a z reakce na text (reaction to the text). Reakce na text probíhá tzv. kritickým čtením (critical reading), kdy čtenář je schopen vyvozovat závěry, interpretovat text, klasifikovat, „číst mezi řádky“ apod., je to navázání dialogu mezi čtenářem a autorem (pozn. pro tento způsob čtení lze užít termínu analytické čtení), nebo tzv. kreativním čtením (creative reading), t. j. tvořivým čtením, které je nejvyšším stupněm procesu chápání a v kterém se projevují nové, osobité přístupy. Rychlost čtení by neměla být posuzována izolovaně, protože má souvislost s rychlostí percepčního procesu a jeho složek a s rychlostí procesu chápání a jeho složek. Z toho lze vyvodit důležitý závěr, že rychlost čtení je veličina dynamická, nikoli statická a závisí na mnoha faktorech (např. povaha textu, schopnosti jednotlivého čtenáře).

Obr. 2. Model procesu čtení (Viitaniemi, 1983)

103

Velký počet lidí všech profesí ustrnul v technice čtení na způsobu, kterému se naučil na základní škole. Vzhledem k tomu, že lidé nejrůznějších profesí, ale i studenti musejí zdolávat již zmíněné velké množství materiálu ke čtení, je výhodné zrychlit vlastní čtení – naučit se rychle, pohotově a racionálně číst. Čtenář vnímá formální vlastnosti textu a současně tyto informace obsahově zpracovává. Je možno konstatovat, že čtení je integrovaným výkonem spojujícím porozumění formě a obsahu. Rychlost procesu čtení je ovlivněna formálními i obsahovými vlastnostmi textu. Rychlost se v závislosti na obou základních složkách (percepce, chápání) dynamicky proměňuje. I toto je jeden z důvodu, kdy např. ve Spojených státech se hovořilo v souvislosti s efektivním, rychlým, racionálním čtením o čtení dynamickém (dynamical reading). Rozvíjející se grafická uživatelská rozhraní (GUI) začala ovlivňovat působení prezentovaných informací na pravou mozkovou hemisféru. Pravá mozková hemisféra se m. j. vyznačuje převažujícím zpracováním obrazové informace, zatímco levá mozková hemisféra bývá charakterizována jako slovně pojmová. Můžeme konstatovat, že grafická rozhraní mohou mít v současnosti i v budoucnosti pozitivní vliv na čtenářství uživatelů, které však ztratí svou konzervativní podobu minulých století pojících se k tištěnému nebo rukopisnému dokumentu. Např. počítačová grafika v prostředí napomáhá kognitivně znevýhodněným uživatelům nebo uživatelům s poruchami čtení/učení (learning disabilities). Proto text prezentovaný současnými počítačovými nástroji a multimediálními formami je velmi slibnou pomůckou pro podporu učení, ať už prostřednictvím nástrojů e-learningu nebo web-based learningu, který je spjat s kolaborativními nástroji, a to např. v nejjednodušší podobě díky hyperlinkům. 2. model čtení je možné dle dále uvedených autorů nazvat kybernetickým modelem čtení (Andrejev, Chromov, 1987) je přenést z prostředí tištěného textu i do prostředí elektronického textu. Ukazuje blokově na procesy, které se podílejí na čtení s důrazem na zpětnou vazbu. Na tomto modelu se dá prezentovat také problematika tzv. efektivního čtení (racionálního čtení), kdy jedním z brzdných procesů v rychlosti čtení je tzv. vokalizace čtení (artikulační vlivy). Vyslovování a poslouchání textu není nutné, a to ani v jeho tiché fázi.

Obr. 3. Kybernetický model čtení (Andrejev, Chromov, 1987)

104

V procesu čtení je možno vydělit pět základních bloků. Informaci přijímá blok kanálu zrakového analyzátoru, zpracování informace probíhá při účasti řečově-pohybového bloku, řečově-sluchového bloku a bloku obsahového zpracování a přijmutí rozhodnutí. Na způsob zpracování a na rychlost percepce (příjmu) má vliv nejen nová informace, ale i ta vnitřní (tzv. bázová) o předmětu čtení, která postupuje ze systému paměti na základě dříve získaných znalostí a instrukcí, které si můžeme představit jako „programy“ duševních činností pro efektivní promýšlení přečteného. Výsledek činnosti bloku obsahového zpracování – porozumění přečtenému textu – postupuje do systému paměti. Blok řízení kontroluje výkonné orgány: svaly očí, rukou, jazyka, rtů a další. Tím se uzavírá okruh „text-čtenář-text“. Je tak vyjádřen i vztah/dialog/komunikace mezi čtenářem a autorem textu. V souladu s popsanou strukturou můžeme proces čtení shrnout následujícím způsobem. Čtenář vnímá část textu, který se dále začíná zpracovávat v kanále zrakového analyzátoru. Proběhne také řečově-sluchová a řečově-pohybová aktivita. Výsledkem třístupňového zpracování je rozhodnutí v bloku procesu obsahového zpracování: příkaz k regresi, t. j. k zpětnému pohybu očí nebo k přečtení další části textu, příkazy svalům ruky k obrácení stránky nebo k zastavení čtení. Někdy se konstatuje, že čtení je současně „příjem a ztvárnění“ řeči. Od toho, jak jsou tyto procesy organizovány a jaký je stupeň jejich koordinovanosti, závisí také rychlost čtení. Jestliže při čtení vzniká tzv. hlasitá i tichá artikulace, tzn. přeříkávání toho, co právě čteme, a jestliže okamžitě s tím proběhne vnitřní poslouchání, pak informaci zpracovávají všechny tři bloky: zrakový, řečově-pohybový a řečově-sluchový. Jinými slovy: text zrakově vnímáme, přeříkáme a poslechneme si jej. Takové mnohostupňové zpracování textu není vždy nutné a účelné. Kromě toho si přečtené neosvojujeme lépe, jak si někdo může myslet. Je ztíženo vnímání a chápání větších částí textu v logických souvislostech. Z pohledu kybernetiky by se dalo pomalé tempo čtení vysvětlit nízkou propustností řečově-sluchového kanálu. Potlačíme-li artikulaci, můžeme vyřadit řečově-sluchový blok a přejít na nové – dvoustupňové zpracování informace pomocí zrakového bloku a bloku řečově-pohybového, jejichž činnost se změní. Při takovém čtení se celé skupiny slov v mozku zredukují na klíčová slova (pojmy) vyjadřující smysl celých vět a odstavců. Znamená to pomocí speciálních učebních metod rozvíjet periferní části zrakového analyzátoru, blokovat řečově-sluchový analyzátor a současně vytvořit nové „programy“ pro práci mozku při zpracování textu. Rychlé čtení se jeví jako jeden ze způsobů jak efektivně zpracovat textovou informaci. Podmínkou pro uplatnění metod rychlého čtení jsou podle Jakštise (1982, s. 18 – 23): ▪ redundance (nadbytečnost) textů, ▪ vnitřní rezervy lidského mozku, ▪ nedostatky tradičních metod čtení. Běžný člověk je schopen při vynaložení vůle, při odstranění zlozvyků při čtení a při nacvičení jistých obratností dosáhnout větší rychlosti čtení, a to nikoli na úkor chápání a zapa matování si textu. Se zapojením procesů pozornosti lze rychlost zněkolikanásobit. V příloze toho příspěvku je uvedena struktura dvoudenního kurzu, který může zlepšit o 50 až 100 % v rychlosti a udržení nebo zlepšení úrovně pochopení textů a zapamatování si základních faktů. Kurz rychlého čtení je například zaveden jako povinný (tréninkový) předmět bakalářského studia na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

105

Závěr Metody racionálního čtení nazývané často také synonymicky metodami rychlého čtení lze dnes spojovat s efektivnějšími možnostmi práce s texty díky speciálním čtecím zařízením textu v elektronické formě, není tedy jen spojeno s tištěnou nebo rukopisnou předlohou. Je to výzva pro budoucí čtenářství. Ovládnutí efektivnějších metod čtení je v souladu s principy informační ekologie na osobní úrovni čtenáře/uživatele, který duševními metodami a postupy dokáže zpracovat rychleji, kvalitněji a rozhodněji podstatné informace z textu a zakomponovat do patřičného výstupu/výsledku. Metody rychlého čtení nejsou povrchní, jak je někdo neznalý těchto metod může posuzovat, ale jsou při dodržení zásad pozornosti podstatně produktivnější, a lze proto hovořit také o analytických metodách čtení. Je také třeba zdůraznit, že rychlé čtení není rychlým učením, neboť procesy učení sice mohou využívat metod efektivního čtení, ale vyžadují nutnost dalších postupů jako např. proces opakování. Stejně tak metody rychlého čtení nejsou vhodné pro každé typy textů a je jistě škoda je aplikovat do oblasti umělecké literatury. Jsou vhodné ke čtení tzv. věcných textů, jako jsou texty v časopisech a novinách, tedy běžné novinářské produkce, dále ke čtení některých odborných textů, administrativních textů apod. Zvládnutím metod rychlého čtení se často zlepšuje obsahové zpracování dokumentu, držení si přehledu a nadhledu nad problematikou, mozek si často vytváří vlastní strukturaci nabytých poznatků, přičemž toto struktu rování a jakési vnitřní indexování obsahu není dosud uspokojivě poznáno a popsáno vědeckými metodami více disciplín.

Seznam použité literatury ANDREJEV, O. A., CHROMOV, L. N. Technika bystrogo čtenija. Minsk : Izd. Univ., 1987. 204 s. ANDROSJUK, V. G. O nekatorych individualno-psichologičeskich osobennostjach ponimanija teksta. In Naučno-Techničeskaja Informacija. 1981, ser. 2, č. 5, s. 1 – 4. ISSN 05480019. DILLON, A.; MACKNIGHT, C.; RICHARDSON, J. Reading from paper versus reading from screen. In Computer Journal. 1988, vol. 31, no. 5, p. 457-464. ISSN 0010-4620. DYSON, M. C. How physical text layout affects reading from screen. In Behaviour & Information Technology. 2004, vol. 23, no. 6, p. 377-393. ISSN 0144-929X. JAKŠTIS, Ju. S. Obučenije specialistov metodu uskorennogo vosprijatija informacii. Nauč.techn. Inform., 1982, Ser. 1, č. 10, s. 18 – 23. MARCHIONINI, Gary. Information seeking in electronic environments. Cambridge : Cambridge University Press, 1998. 224 s. ISBN 0-521-58674-7. MISTRÍK, J. Rýchle čítanie. 2. vyd. Bratislava : Slov. ped. nakl. 1982. 118 s. PAPÍK, R. Naučte se číst! Praha : Grada, 1992. s. 181. ISBN 80-85424-93-2. PAPÍK, R. Vliv kvantitativního růstu informací na psychiku člověka s důrazem na vizuální vnímání : možnosti efektivnějšího příjmu informací. In SEDLÁČKOVÁ, B. Acta bibliothecalia et informatica. 1. Opava : Slezská univerzita Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, 1996, s. 73 – 86. ISBN 80-85879-87-5.

106

PAPÍK, R.; DROBÍKOVÁ, B. Relationship between effective reading and Humancomputer interaction. In International Conference on Human-Computer Interaction and Information Services, held in November 10, 2008 in Academy of Sciences of Czech Republic. Brno : Tribun EU, 2009, s. 57 – 66. Dostupný také z WWW: . ISBN 978-80-7399-868-4. PAPÍK, R. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha : Velryba, 2011. 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1. PAPÍK, R.; HOLÝ, M. Sny pomáhají třídit nadbytek informací. In MAŠKOVÁ, Martina. ČRo Rádio Česko : Studio Česko [online]. Praha : Český rozhlas, 4. března 2011, 15:35 [cit. 2011-05-16]. Dostupný z WWW: . PITKIN, W. B. The art of rapid reading. New York : McGraw-Hill, 1929. 233 s. SHENK, D. Data smog : surviving the information glut. San Francisco : Harper Edge, 1997. 250 s. ISBN 0-06-018701-8 SMETÁČEK, V. Rychlost čtení a pochopení textu. In Čtenář. 1972, roč. 24, č. 5, s. 171 – 173. STEINEROVÁ, J. Informačná ekológia – využívanie informácií srdcom. ITlib [online]. 2009, roč. 13, č. 2 [cit. 2011-09-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1336-0779. WAINWRIGHT, G. R. Rapid reading : made simple. London : W. H. Allen, 1972. 286 s. VIITANIEMI, E. Has there been a decline in reading ability among pupils of finnish ‘comprehensive’ school? In Scandinavian Journal of Educational Research. 1983, vol. 27, no. 4, p. 183-200. ISSN 1470-1170. WRIGHT, P.; LICKORISH, A. Proof-reading texts on screen and paper. In Behaviour & Information Technology. 1983, vol. 2, no. 3, p. 227-235. ISSN 0144-929X. ZIELKE, W. Jak číst rychleji a lépe. 2. vyd. Praha : Svoboda 1988. 168 s.

About the author Richard Papík – a lecturer (from 1994), deputy director (2000– 2002) and director (from 2002 until today) of the Institute of Information Studies and Librarianship (Faculty of Arts, Charles University in Prague). Before 1994 he worked as an online retrieval specialist, reference services specialist and research specialist. His full professional profile see at http://www.linkedin.com/in/papik or see http://www.facebook.com/richard.papik.

107

Příloha

Ukázka struktury kurzu rychlého čtení – verze pro 2 dny 1. den 09.00 – 10.30 školení ▪ Vstup do problematiky rychlého čtení ▪ Základní terminologie ▪ Úvodní test a jeho hodnocení ▪ První zpětná vazba směrem k účastníkům kurzu ▪ Rychlost čtení a její měření ▪ Efektivní práce s informacemi v kontextu procesů čtení ▪ Kvantitativní nárůst informací ▪ Teorie a praxe tzv. informačního jádra ▪ Küpfmüllerovo schéma 10.30 – 11.00 přestávka 11.00 – 12.30 školení ▪ Poruchy čtení a učení ▪ Didaktiky čtení ▪ Historie rychlého čtení (vztah k oborům pedagogika, psychologie, fyziologie, soubor kognitivních věd, informační věda, počítačová věda, žurnalistika, rovněž teorie textu, lingvistika ▪ Didaktika rychlého čtení ▪ Cvičení na rozšíření zrakového rozpětí ▪ Viitaniemiho model procesu čtení a jeho aplikace ▪ Čtení jako integrovaný výkon zaměřený na formu a obsah ▪ Model „all-or-none“ (Broadbentovo schéma) ▪ Cvičení efektivní percepce 12.30 – 13.30 přestávka 13.30 – 15.00 školení ▪ Cvičení na snížení počtu fixací na řádku ▪ Cvičení na rozšíření zrakového rozpětí ▪ Redundance obsahová, znaková a její výhody a nevýhody ▪ Odstraňování tzv. vědomých regresí, cvičení ▪ Školy rychlého čtení (anglo-americká, německá, ruská, francouzská, litevská a j.) ▪ Vokalizace a subvokalizace ▪ Kybernetický model čtení ▪ Cvičení s praktickými texty (noviny, časopisy) ▪ Cvičení zaměřená na formální aspekty procesu čtení 15.00 – 15.30 přestávka

108

15.30 – 17.00 školení ▪ Cvičení na rozšíření zrakového rozpětí ▪ Cvičení na snížení počtu fixací na řádku ▪ Čtení a psychické procesy (paměť, pozornost, motivace) ▪ Nácvik metody tzv. svislého čtení ▪ Cvičení s praktickými texty (noviny, časopisy) ▪ Kritické čtení, kreativní čtení a metody jejich cvičení ▪ Test

2. den 09.00 – 10.30 školení ▪ Cvičení na rozšíření zrakového rozpětí ▪ Cvičení na snížení počtu fixací na řádku ▪ Odstraňování tzv. vědomých regresí ▪ Konceptuální mapy, sémantické mapy, myšlenkové mapy a jejich aplikace v procesu čtení ▪ Vytvoření konceptuální mapy ▪ Test s aplikací konceptuální mapy 10.30 – 11.00 přestávka 11.00 – 12.30 školení ▪ Průběžná zpětná vazba ▪ Integrální a diferenciální modely čtení a jejich aplikace do metod zpracování obsahu ▪ Metoda SQ3R, Robinsonova metoda ▪ Cvičení na rozšíření zrakového rozpětí ▪ Cvičení na snížení počtu fixací na řádku ▪ Test 12.30 – 13.30 přestávka 13.30 – 15.00 školení ▪ Čtení a text ▪ Parametry textu ▪ Speciální metody obsahové analýzy textu ▪ Metody tzv. rychlé analýzy textu ▪ Testy 15.00 – 15.30 přestávka 15.30 – 17.00 školení ▪ Průběžná zpětná vazba ▪ Supersonické metody čtení – orientační čtení, kurzorické čtení, selektivní čtení a jejich aplikace ▪ Testy ▪ Shrnutí a celková zpětná vazba

109

The Emerging Models of Scholarly Publishing

Ladislava Suchá

Masaryk University, Faculty of Arts Division of Information and Library Studies Arna Nováka 1, 602 00 Brno, Czech Republic [email protected]

Summary The paper “The Emerging Models in the Scholarly Publishing” deals with a current situation and trends in the field of scientific publication. The work introduces a process of scholarly publishing and especially the changes in scholarly journals publishing in the context of social change as well as new technologies. The approach is based on contemporary sociotechnical models of academic publishing, since the paper focuses mainly on the new business models of scholarly publishing and the transition of peer-review process. The aim of the paper is to introduce the results of the SOAP Survey project in Czech Republic and Slovakia. The SOAP Project was an online survey to assess researchers’ experiences with open access publishing. It aimed to inform the most comprehensive analysis of attitudes to open access publishing to date and is seeking views from a wide a range of interested parties. There are plenty of data about researchers publishing behavior both from Czech Republic and Slovakia, but still not analyzed and introduced separately. This work introduces the first results of the analysis.

Introduction Production of knowledge, science and innovation become one of the most important topics in the contemporary society. The knowledge society and knowledge economy projects or the triple helix model (Etzkowitz, 2008), emphasize the importance of effective production, exchange and application of scientific knowledge. This pressure towards more effective science is changing whole scientific communication. The changes are not made only on social and economic level. The new technologies also bring new opportunities for publishers, au111

thors and consumers of scientific papers. This paper will focus on the emerging models of scholarly communication, especially for scientific journals with open access. The main emphasize will be put on economic models and changes in the peer review process. The traditional model of academic publishing is criticized for many reasons. The first reason is the price of scholarly journal subscription. The chronic growth of the prices culminated in the serial crisis at the last decades of 20 th century. The additional problems with traditional scholarly journals are time delays, too narrow specialization, inability to publish innovative and unorthodox thoughts, space limitation, limited accessibility, limited form and poor interactivity (Hovav, Gray, 2006).

New models of scholarly publishing Very likely, the most important trend in scholarly is open access. Open access removes price barriers as well as permission barriers (copyright and licensing restrictions (Suber, 2004). The open access also means new economic model of publishing. While the traditional journals were founded mainly by subscription fees (i. e. user pays), the open access journals involve many new models of funding. Gould (2009) uses Anderson’s Long Tail Theory to explain the trends in academic publishing: „new journals no longer need a broad appeal to generate a sufficient number of ‘‘readers’’ or to require subscribers. Taken as a pattern of publishing, these new journals might fall into the right side of Anderson’s Long Tail: small readership, low-cost, and self-defined” (Anderson, 2009, p. 235). Gould made interesting point while he applied the Long Tail Theory to the scholarly journal market. But we cannot say that open access journals are only at the right side of Anderson’s tail. Most of the open access journals are published by large publishing houses. According to SOAP, 10 % of publishers publish almost 90 % of all scientific articles. The vast majority of publishers have only one open access journal. Five publishers have more than 50 journals each, altogether representing 19 % of journals and 13 % of articles/year (Dallmeier-Tiessen et al., 2010). Open access publishing means that the content should be accessible to readers for free. There are two basic ways to achieve this goal: firstly, publisher can transfer costs from readers to authors, secondly, to find sources elsewhere – for example in institutional sponsorship etc.

Fig. 1. Visualisation of Long Tail Theory in scholarly publishing

112

Table 1. “Size” of publishers by number of journals and articles

Journals/Publisher 1 2 to 9 10 to 49 ≥ 50 Total

Publisher 1 621 171 12 5 1 809

90 % 9% 1% <1%

Total journals 1 621 57 % 491 17 % 190 7% 536 19 % 2 838

Total articles/year 63 887 55 % 25 442 22 % 12 623 11 % 14 931 13% 116883

Hybrid journal model According to SOAP survey, the hybrid model is gaining popularity since its discovery in 2004. The main principle of hybrid journal model is an article processing fee for authors. Hybrid journal model is a standard model mainly in science and medicine. There are also the majority of big publishing houses in these fields (BioMed Central, PLoS, Hindawi). Authors-pays publishing represents new questions: “Author-pays publishing does not address a market demand, at least not the demands of the same market as traditional publishing. When the author becomes the customer, organizations shape themselves to satisfy that customer” (Esposito, 2011). Institutional sponsorship Institutional sponsorship means fading from universities, governmental agencies. Because public and institutional funding are the primary funding mechanisms for higher education, there is a growing competition, especially when public funding decreases. Marketing services There are plenty of ways how to use marketing services for funding. Best-known option is advertising, traditional as well as involvement of new media tools (pay-per-click campaigns etc.). Marketing services also requires audience of meaningful size – it is usually not suitable for the smallest journals.

Fig. 2. The usual article processing charge according to scientific field

113

Fig. 3. Sources of income for large and other publishers (Dallmeier-Tiessen, 2010)

Freemium models Freemium is a combination of words “free” and “premium” and it is a common option in business. Free content is used to attract the audience of the journal. In fact, it is a hybrid model combining marketing activities (free content) and user pays model. Licensing Licensing is a business-to-business model. For example, publisher may license material to another producer for translation. The SOAP study focused on six models of funding: article procession fee, membership fee, advertisements, sponsorship, subscription, hard copy and others. It is clear from the results of study, that there is a difference between large and other publishers. Article pro cessing charge is the predominant source of income for large publishers. For other publishers, sponsorship and print subscriptions are the most important. See Figure 3.

New forms of peer-review Not only business models, but also forms of peer-review are changing. Traditional peer-review process involves authors, editors and peer-reviewers in limited number of interactions:

Fig. 4. The traditional model of peer-review (Whitworth, Friedman, 2009)

114

Open access is compatible with traditional peer-review process, but it brings new possibilities: interactivity, collaboration, involving of the broader scientific community. Open peer-review enables interdisciplinary discussion and fosters quality, but it also requires new quality and impact metrics. There are plenty new forms of peer-review.

Pre-publication peer-review Open pre-publication peer review is an alternative to traditional double-blind peer review. The main point is the transparency and disclosure of the identities of those reviewing scientific publications. Open pre-publication peer-review apply for example BioMed Central. There are plenty of types of open peer-review. Nature launched a well-known experiment of open public peer review (some articles that had been submitted to the regular anonymous process were also available online for open, identified public comment). This experiment was not successful, but the experiments with public open peer-review are still hot topic in scientific publishing. The journal Atmospheric Chemistry and Physics employs a two-stage complex model of open peer-review including submission, access review, technical corrections, publication of discussion paper, open discussion, final response, submission of final revised paper and final publication. According to Pöschl (2010), the primary positive effects and advantages compared to the traditional forms of publication are: ▪ The discussion papers offer free speech and rapid dissemination of novel results and original opinions. ▪ The interactive peer review and public discussion offer direct feedback and public recognition for high-quality papers. ▪ The final revised papers offer a maximum of scientific information density and quality assurance achieved by full peer review. ▪ In fact, ACPD model is a combination of pre-publication and post-publication peerreview.

Fig. 5. ACPD peer-review scheme

115

Post-publication peer review In post-publication peer-review, reviews are submitted after publication, because the paper needs to be quickly accessible for public. The example of post-publication peer-review is the “Rapid Responses” system in the British Journal of Medicine. According to Davies, “The upsides are that rapid responses allow important criticisms to be made immediately after publi cation and that this form of peer review can continue indefinitely. (…) The main downside of rapid responses is that the bores are threatening to take over.” (Davies, 2005). Usually, post-publication peer review complements some form of pre-publication peer-review process.

New models of scientific publishing New technologies bring together new opportunities for the collaboration, real-time dissemination, dynamically generated content and more possibilities based on new media (Sharer, 2010). The emergence of new technologies and social media is changing the way scholars work in almost every aspect of their professional lives (Gruzd, Staves, 2010). Scholars are increasingly using wikis, blogs, microblogs, technologies for collaborative writing, bookmarking systems and social networks and realizing the benefits offered by these sites. The implementation of these technologies has a potential to democratize the peer-review process and increase the quality of scholarly outputs. One of the vision for democratization of scholarly publishing was introduced by Whitworth and Friedman (2009). They involve many socio-technical tools in their new model: a. Readers comments (as a form of post-publication process). b. Reputation ratings (community-based form of quality control, a form of many-tomany interaction). c. View filters. d. Same again functions (some systems let one find other documents rated highly by the same people who rate like you). e. Social bookmarks (community-based tagging). f. Social networks. g. Version control (wiki-based system). Whitworth and Friedman’s model involves broad range of actors: ▪ Readers to Readers (m:n), ▪ Reader to Reader (1:1), ▪ Reader to Readers (1:m), ▪ Readers to Author (m:1), ▪ Author to Readers (1:m), ▪ Author to Author (1:1), ▪ Authors to Authors (m:n), ▪ Authors to Editor (m:1), ▪ Editor to Editor (1:1), ▪ Reviewer to Reviewer (1:1), ▪ Document to document links (m:n).

116

Fig. 6. New model of scholarly publishing

Whitworth and Friedman are inspired by projects as Connotea, Scribd or Public Knowledge Project. The similar tools may increase knowledge sharing and have a potential to democratize the production of knowledge. It allows quick exchange of thoughts between more actors, see Figure 6 above. A similar model was introduced by Elbeck and Mandernach (2008), illustrated in Figure 7. Elbeck and Mandernach recommend some new forms of actor’s contribution to quality of article: ▪ Authors can contribute by adding a new component to the title page, the term ‘Key Readers’ specifying who best would gain by reading the article. ▪ Reviewers can assist the reader by enlisting the text with perceived value of the manuscript for the readership specified by the manuscript’s author(s). ▪ Readers can enter a satisfaction score once they have read the article. A more general model of sustainable scholarly publishing is offered by AAUP (The Association of Academic University Presses): “The “business” being modeled should be viewed as scholarly communication. Each new model may address a narrow or specific aspect of this broad system but it will only succeed if it recognizes our ecosystem – the interdependencies among the interconnected partners in the extended academic community (universities, faculty, libraries, presses, scholarly societies, government agencies, foundations, and others).” (Whithey et al., 2011). The new model should embrace multiple content types (books, journals, multimedia projects etc.). It should co-exist well with other business models and depend on financial support at reasonable cost to its founders (universities, foundations, and others). An ongoing capital investment is necessary to support its own technological improvements. New model should also anticipate future revision or succession and it should be measurable in order to support meaningful resource allocation decisions across the system (Whithey et al., 2011). 117

Fig. 7. Model for strengthening of quality of scholarly outputs

Conclusion The traditional forms of scholarly publishing are challenged by new social and economic changes and also by new technologies. In my paper, I have tried to introduce some new trends in scholarly publishing with primary focus on new economic models and the changes in peer-review. Models by Whitworth and Friedman and Elbeck and Mandernach are examples of the vision of more democratic publishing involving more actors in the prodiction of scientific knowledge. It does not necessarily mean only the improvement of scientific outputs: “The real beneficiaries of open access may not be the research community, which traditionally has excel lent access to the scientific literature, but communities of practice that consume, but rarely contribute to, the corpus of literature. These communities may include students, educators, physicians, patients, government, and industry researchers, who all depend on the publication of scientific literature. Little is known, however, about the use of the primary research literature outside of the scientific community.” (Davis, 2011, p. 5). The AAUP model is a valuable tool because it shows the importance of many factors, not only the economical. It can be useful for non-traditional and small open access publishers, because it emphasize the role of collaboration between all actors in information environment: “Most university presses and other non-for-profit scholarly publishers are small publishers, (…) even more importantly, most university presses lack investment capital and are unable to undertake the kind of investments in technology at the scale required by new forms of publishing. Partnerships with libraries; e- book collaborations among university presses and non-for-profit organizations; and editorial collaborations (…) are critically important.” (Whithey et al., 2011, p. 33). There is still lack of knowledge about scholarly communication both in Czech republic and Slovakia. More research about scientific publishing is needed. Mapping of the current 118

state of scholarly journals and use of new technologies for publishing by scholars could be the first steps.

References COX, J. The Changing economic model of scholarly publishing: uncertainty, complexity and multi-media serials. In INSPEL 1998, 32(2). DALLMEIER-TIESSEN, S. et al. First results of the SOAP project. Open access publishing in 2010, p. 9. 2010 Oct. [2011-04-15]. Dostupné online z: . DAVIES, S., DELAMOTHE, T. Revitalising rapid responses. In BMJ. 2005; 330:1284. DAVIS, P. M. Open access, readership, citations: a randomized controlled trial of scientific journal publishing. In FASEB J, 2011 DOI: 10.1096/fj.11-183988, s. 4. [cit. 2011-04-15]. Dostupné online z: . ELBECK, M., MANDERNACH, B. J. Expanding the value of scholarly, open access ejournals. In Library and Information Science Research, 2008, 30(4), 237–241. ESPOSITO, J. What We Talk About When We Talk About Business Models: A Bestiary of Revenue Streams. In The Scholarly Kitchen. [cit. 2011-04-15]. Dostupné online z: . ETZKOWITZ, H.: Triple Helix: University, Industry Government Innovation in Action. London: Routledge, 2008. GRUZD, A. STAVES, Kathleen. Trends in scholarly use of online social media. Workshop on Changing Dynamics of Scientific Collaboration at HICSS 2011, p. 1. [cit. 2011-04-04]. Dostupné online z: . PÖSCHL, U. Interactive open access publishing and public peer review: The effectiveness of transparency and self-regulation in scientific quality assurance. In IFLA Journal, 201, 36(1), 40-46, p. 294. [cit. 2011-04-23]. Dostupné online z: . SHEARER, K. A review of emerging models in Canadian academic publishing. University of British Columbia: University of British Columbia Library. 2010. Suber, Peter. Open Access News; News from the Open Access Movement. [cit. 2011-09-01]. Dostupné online z: . WITHEY, L., COHN, Steve, FARAN, Ellen, JENSEN, Michael, National Academies Press, KIELY, Garrett et al. Sustaining Scholarly Publishing : New Business Models for University Presses. The Association of Academic University Presses, 2011, str. 29. [cit. 2011-04-04]. Dostupné online z: . WHITWORTH, B. FRIEDMAN, R. Reinventing academic publishing online Part II: A Socio-technical Vision. In First Monday, 2009. Volume 14, Number 9, September, s. 5. [201104-04]. Dostupné online z: .

119

Empirical Studies of File-Sharing Motivations

Andrej Chudý

Comenius University in Bratislava, Faculty of Philosophy Dept. of Library and Information Science Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Article characterizes file-sharing and focuses on research on internet users’ file-sharing motivations. It summarizes various research papers, compares their results and extrapolates their basic properties. Keywords file-sharing, information behavior, participation

Introduction User participation is one of the basic characteristics of new digital and interactive media. These media enable users to actively participate in creation, publishing and distribution of content. Open and accessible platforms are created with focus on user created content. In digital environment the traditional hierarchic model of culture distribution has to compete with the network model. File-sharing is directly related to the topics of participation and disruption of traditional models because it is a specific type of participation, in which users make files avail able to other users. Content of the files is for instance a cultural production or a software whose distribution is subject to copyright. This topic has a controversial undertone because part of the copyright owners undertakes activity against various forms of file-sharing. The file-sharing is also a part of the information behavior, a manifestation of transformation in the way how people access, seek, organize and further share information. The aim of the paper is a comprehensive understanding of users’ motivation to participate on the internet – on file sharing. There has been various research initiatives on the 121

topic of this kind of motivation – for instance about the participation motivation on Wikipedia (Rafaeli, Ariel, 2008). We focus our research on a specific kind – file-sharing motivations, as a type of information behavior with controversial context. The tool to reach our aim is the review of research made on this topic, comparison and generalization of results. This will enable us to better understand the relationship between participation, sharing and users’ information behavior.

Empirical studies of file-sharing motivations In the past, much research has been conducted focusing on theoretical and practical aspects of file-sharing. Sylvain Dejean (2008) did an overview of research concerning the impact of sharing on the cultural industries. For the purposes of our article we focus mainly on research related to the motivation to share files. Despite this fact we start our analysis with one of the most quoted papers on the impact of sharing on the sale of records. Felix Oberholzer and Koleman Strumpf (Oberholzer, Strumpf, 2004) collected data transfers of U.S. users of P2P networks in the course of seventeen weeks (09.08–31.12 2002), which were later compared with a list of albums issued during this period. Downloading activity of users had impact on sales of recordings statistically indistinguishable from zero. Even with the most pessimistic specification it would take 5000 downloads to decline one physical sale. Such estimates are inconsistent with claims that sharing is the primary cause for the decline in sales of recordings. Oberholzer and Strumpf claimed that sharing serves to increase overall consumption of music1. Many other researches consider the economic dimension of sharing as the main factor of motivation. Quiring, Von Walter and Atterer (2008) developed five model P2P networks based on economic model, where the share of income is divided between users and distributors in various ratios. Research has been conducted in experimental conditions (users were sharing fictive recordings), which were severely limited. They identified two opposing effects – downloading music as tasting before purchase and downloading as a competition to traditional market or replacement of purchase. This effect is confirmed by Australian research by Geoffrey Lee and David R. Lowa (Lee, Low, 2004). From two hundred respondents 38 % did illegally download music, and they were motivated by the following factors – the opportunity to listen to music on a computer (56 %), ability to upload them on CD (56 %), it’s cheaper than CD (52 %), listen to the music before buying (31 %). None of the respondents paid for downloading music, but 25 % were ready to begin using a paid service. Among younger respondents was spread a frequent opinion that it is “okay to download music for personal use.” Peitz and Waelbroeck (2004) also summarized the advantages and disadvantages from the user perspective. The main advantages are options such as: download files that they want to own, free way to try new music. Disadvantages are: time spent searching, downloading, testing, quality, corrupted files, limited data downloads, viruses, advertising, limited space on hard drive. In research of Swedish users Olle Findahl (2006) studied this issue through two conflicting questions: Does listening and sharing stimulate interest in music, which is ultimately reflected in greater sales? Or is sharing a replacement for buying music, and thus will result 1

122

Their research methodology and conclusion have been thoroughly criticized, for instance: Stan J. Leibowitz – Research Note : Testing File Sharing’s Impact on Music Album Sales in Cities.

in reduced sales of music? Both hypotheses were confirmed in research on a sample of 2000 adults in the years 2004 and 2005. Sharing had a stimulating effect on listening to di verse music, but most users’ habits regarding buying music were not affected (56 %), 35 % of respondents purchased less music and 10 % more. Despite the prejudices against sharing, most people who share music purchase it online more frequently than other Internet users (51 % vs. 23 %). The second hypothesis was confirmed that although the majority of respondents buy equal or more music due to sharing, there is a certain group that uses the ability to download more and buy less music. According to the authors of the study it is not possible to consider downloading as a substitution for purchasing, because in many cases the purchase would not happen if there was no sharing (Findahl, 2006, p. 8). The study also provided a rational explanation of the decline in music sales, which could be related to the advent of new formats and the lack of legal digital downloads buying alternatives. The recommendation of this as well as of other studies is to attract users to use legal alternatives. Study by Ian Condry (2004) clarified the conflict between sharing and culture industry. According to him it stems from the fact that we live in a society where information and ideas should be free to share, but we also live in the information economy where cultural production plays an important market role. From the perspective of the music industry: “the problem is cultural and the consequences economic” (Condry, 2004, p. 344). We could also turn this statement over – the problem is economic and the consequences are cultural. Despite the rhetoric used by cultural industry about stealing of intellectual property, people who are sharing are doing exactly what is expected from the consumers: trying to get as much as possible but at the lowest possible expenditure of resources. The effect of this moralizing rhetoric is the reaction of users to industry’s own ethics and “stealing” – although users realize that they might participate in illegal activities, they still have room for justification and rationalization: CDs are too expensive, marketing is deceptive, where are the money going, musicians earn enough money, downloaded music is free propagation for the artist (Condry, 2004, p. 356). They also answer the question for what music they would always pay: independent artists or artists from their homeland, the group with high-quality albums, but also genre specific music such as jazz or classical (Condry, 2004, p. 358). Significant in this respect is the intensity of connection between fans and artists. Similar rationalizations of downloading were confirmed in the paper by Sandulli and Martin-Barbero (2007). It shows user belief that publishers benefit disproportionately from the sale of CDs. They also focus on the will of the Spanish P2P networks users to pay for music. From the sample of 4430 people 2 only 9 % had experience with buying music online, but as much as 69 % were willing to buy online. The average price they would pay for a song in digital form was 68 cents. As a motivation to pay for music they stated more reliability (47 %), a wider selection of music (46 %), and fear of prosecution (41 %). French research (Bounie, Bourreau, Waelbroeck, 2005) on a sample of 456 college students (90 % men) dealt with the influence of mp3 consumption on CD buying. While such an approach highlights the misunderstanding that for many people mp3 is a complementary and competing format which has in many cases replaced the CD, the research results are nonetheless interesting. Average purchase of CDs for that sample was 4.8 per year, while the average CDs purchased in France is 2.6. Sources from which the respondents obtained music in digital form: P2P (65 %), intranet (75 %), physical exchange (53 %) (Bounie, Bourreau, Waelbroeck, 2005, p. 7). 93 % discovered new music and with 67 % it has led to buying CDs that they would otherwise not buy (Bounie, Bourreau, Waelbroeck, 2005, p. 11). In 2

They were motivated by the possibility of winning mp3 player or CDs. 123

another French university research by the same team (Bounie, Bourreau, Waelbroeck, 2006) on movie file-sharing3, users claimed that 48 % by downloading movies discovered new directors and actors and with 30 % of respondents this led to the purchase of films that they would not otherwise buy. Robert LaRose and Junghyun Kim (2007) approached the topic of music downloading from the socio-cognitive perspective. Their research sample consisted of 134 American university students who had downloaded music and their answers indicated their plan to proceed in this activity. LaRose and Kim applied on downloading the socio-cognitive model of Internet use (Fig. 1) in which the main aspects are respondent’s expected outcomes. “The expected outcomes may be categorized into different types of incentives which motivate human behavior. These are novel stimuli, enjoyable activity, economic, social, status, and self reactive incentives” (LaRose, Kim, 2004, p. 267). They correspond with five normative dimensions: moral justification, descriptive norms, moral norm, subjective norm, and self-identity. Moral justification, moral norm and self-identity are about the morality of downloading, how people justify it and what kind of law-abiding conception of self do they have. Descriptive and subjective norms are about comparison of downloading behavior with others and beliefs about the desires of parents and university towards downloading (LaRose, Kim, 2004, p. 273). While researching this topic, they have used specific variables, which included: self-efficacy, deficient self-regulation, expected outcomes (consisting of social outcomes, novelty seeking, and economic outcomes), download intentions. Self-efficacy is a measure of participants’ confidence, both to download successfully and evade punishment. Deficient self-regulation indicates lack of self control while downloading. Expected outcomes are positive outcomes of the downloading – “downloading as an enjoyable social activity” while ob-

Fig. 1. Socio-cognitive model of Internet usage (LaRose, Kim, 2004, p. 268)

3

124

The topic of movie file-sharing is presented more complexly in Noam and Pupillo (2008) – Peer-to-Peer Video : the economics, policy, and culture of today’s new mass medium.

taining new and varied cultural production with “efficient use of monetary and personal resources”. Download intentions is a measure of intentions to continue sharing behavior (LaRose, Kim, 2004, p. 273). Questions used in this research give complex overview of the sharing behavior nuances, motivations and demotivations. Students had to answer them on the seven point agree-disagree scale, behavioral intentions were on a seven point scale ranging from very unlikely to very likely. ▪ Moral and normative dimension: Moral justifications – There is nothing wrong with file-sharing, everyone else is downloading music. Descriptive norms – I know a lot of people who download more than I do; I download less than a typical college student; I am an internet pirate and am proud of it. Self-efficacy – I know how to use file-sharing software; I am confident I won’t get caught downloading illegal files; I know how to avoid spyware. Deficient self-regulation – Downloading is a habit I have gotten into. Self-identity – As far as I know, I have never downloaded an illegal file; I am a law-abiding “netizen” online. Subjective norm – My parents don’t want me to share files; my university doesn’t want me to share files. Moral norms – Artists are hurt by file-sharing; Copyright piracy is morally wrong; The industry is right to sue people who download illegally. Intentions to continue downloading – Download more this month than last month; Switch to a new file-sharing software; Offer files on my computer for others to share. ▪ Expected outcomes dimension: Social outcomes – I cheer myself up; Get a break from my daily routine; Impress my friends with my music collection; Meet new friends on line; Feel a sense of community with the people I share with. Novelty seeking – I learn about new types of music; I can find rare songs. Economic outcomes – I can save a lot of money; Make my own custom mixes; I can listen to more of my favorite music. ▪ Paying for content context: Pay service intent – Begin subscribing to one of the online pay music service. CD purchases – Number of CDs purchased last month (LaRose, Kim, 2004, p. 272). According to the results of this research students care more about downloading music then about the righteousness and consequences of their actions. The authors therefore consider sharing more of a social than an economic phenomenon. Users are more motivated by the process of sharing and exchange, than by saving money. For many users downloading seems to have signs of addiction or dependence. Authors characterize sharing as a persistent habit which resists normative regulation. Another outcome of the research is that downloading did not have negative influence on students’ plans to buy CDs or use online shops.

Conclusions Based on the presented research outcomes, we can characterize the file-sharing motivations as dependent on the content of the files that are shared. Most studies were devoted to sharing of music, because it was the most active sharing domain which was first to capture wide range of internet end users. Nevertheless the results stemming from music focused research can be applied to some extent to other types of cultural productions. The research of internet users’ behavior shows sharing as an activity that allows them to access cultural production. That makes it directly related to other modes of access such 125

as buying and renting. Some studies therefore characterize sharing through its two primary functions – sharing as a trying out before you buy something and sharing as a replacement of purchase. Complex relationship of shopping and sharing is reflected in the findings that the discovery of unknown music and movies through sharing services has led respondents to the purchase of cultural production which they would have otherwise not bought. Research has also revealed the motivations and disincentives – advertising, limited space, fear of prosecution and claims for user information literacy in terms of search, security, and quality of files. The existence of high quality and low cost legal alternatives to sharing is another factor which discourages users to share (and motivates them to buy). Besides the possibility to try out larger amounts of music without a need to buy it, other essential motivations are related to the specifics of music consumption in the digital environments. In this category belongs the possibility to listen to music on computers and other devices, ease of downloading and further copying, creating own compilations. Research has also revealed disincentives to sharing – advertising, limited disk space, fear of prosecution, needed information literacy (searching, quality of files, security). The existence of high quality/low cost legal alternatives to sharing is another factor which discourages users to share (and motivates them to buy). As a wider context for motivations to share cultural production we can consider moral dimension and rationalizations. While users are aware that in the process of sharing they may be involved in illegal activity in the form of copyright infringement, they find means to justify it: CDs are too expensive, musicians earn enough money, and publishers overly benefit from the sales. Based on this review of geographically varied researches we can state that file-sharing is a global cultural practice with motivations that go beyond economical incentives. Internet users are seeking most efficient ways to access culture. In some cases this might mean avoiding economical and law barriers, in other it means using comfortable legal alternatives, always depending on many factors – for instance information literacy; moral, subjective and descriptive norms.

References BOUNIE, David – BOURREAU, Marc – WAELBROECK, Patrick. 2006. Piracy and Demands for Films : Analysis of Piracy Behavior in French Universities. October 2006 [cit. 2011-08-31]. Available from World Wide Web: . BOUNIE, David – BOURREAU, Marc – WAELBROECK, Patrick. 2005. Pirates or explorers? Analysis of music consumption in french graduate schools [online]. Revised 2005-12-20 [cit. 2011-08-30]. Available from World Wide Web: . CONDRY, Ian. 2004. Cultures of music piracy : an ethnographic comparison of the US and Japan. In International journal of cultural studies [online]. Vol. 7, no. 3 (2004), p. 343–363. [cit. 2011-08-30]. Available from World Wide Web: . DEJEAN, Sylvain. 2008. What can we learn from empirical studies about piracy? [online]. 2008-08-12 [cit. 2011-08-31]. Available from World Wide Web: .

126

FINDAHL, Olle. 2006. Thieves or Customers? File-sharing in the Digital World [online]. October 2006 [cit. 2011-08-30]. Available from World Wide Web: . LAROSE, Robert – KIM, Junghyun. 2007. Share, steal, or buy? A social cognitive perspective of music downloading. In CyberPsychology & Behavior [online]. Vol. 10, no. 2 (2007), p. 267-276. [cit. 2011-08-30]. Available from World Wide Web: . LEE, Geoffrey – LOW, David R. 2004. Internet pirates : generational attitudes towards intellectual property online [online]. [cit. 2011-08-30]. Available from World Wide Web: . NOAM, Eli M. – PUPILLO, Lorenzo Maria. 2008. Peer-to-Peer Video : the economics, policy, and culture of today’s new mass medium. New York : Springer, 2008. 307 p. ISBN 978-0-387-76450-4. OBERHOLZER, Felix – STRUMPF, Koleman. 2004. The effect of file sharing on record sales : an empirical analysis [online]. March 2004 [cit. 2011-08-30]. Available from World Wide Web: . PEITZ, Martin – WAELBROECK, Patrick. 2004. An economist’s guide to digital music [online]. July 2004 [cit. 2011-08-29]. Available from World Wide Web: . QUIRING, Oliver – VON WALTER, Benedikt – ATTERER, Richard. 2008. Can filesharers be triggered by economic incentives? Results of an experiment. In New Media Society [online]. Vol. 10, no. 3 (2008), p. 433–453. [cit. 2011-08-29]. Available from World Wide Web: . RAFAELI, Sheizaf, ARIEL, Yaron. 2008. Online Motivational Factors : Incentives for Participation and Contribution in Wikipedia. In A. Barak (Ed.). Psychological aspects of cyberspace : Theory, research, applications. Cambridge, UK : Cambridge University Press, 2008. p. 243–267. ISBN 978-0-521-87301-7. SANDULLI, Francesco D. – MARTIN-BARBERO, Samuel. 2007. 68 Cents per Song : a Socio-Economic survey on the Internet. In Convergence [online]. Vol. 13, no. 1 (2007), p. 63–78 [cit. 2011-08-25]. Available from World Wide Web: .

About the author Internal PhD. Student at the Dept. of Library and Information Science, Faculty of Philosophy, Comenius University in Bratislava. Working on dissertation “Sharing of cultural production in the network communication”. Teaching subjects Organization of information in the electronic environment, Introduction to New Media, Copyright law.

127

Primary and Secondary Function of Information in Human Life. Towards Holistic Understanding of Human-Information Relationship

Michal Kaščák

Comenius University in Bratislava, Faculty of Philosophy Dept. of Library and Information Science Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary The goal of this article is to analyze basic forms of human-information relationship with regards to the ideal of human “wholeness”, such as expressed in works of F. Nietzsche and in works from information science. This ideal is understood in general as need to avoid reducing human being to only certain aspects of his/her personality, i. e. need to recognize human complexity in science and everyday life. With regards to information it is interpreted more specifically as need to recognize complexity of human-information relationship, which means to express (and value) also its previously marginalized aspects. In this context two basic functions of information in human life are being proposed: (1.) primary (common) function – information as means of fulfilling user’s needs due to content reception and usage, and (2.) secondary function – [communication of] information as means of enabling, structuring, justifying human life experience(s) directly unrelated to information content itself. Nietzche’s understanding of mental-biological relationship within the context of his “transvaluation of all values” project is used as analogy to describe such duality of cognitive-noncognitive or content-container aspects of information process as well as to show importance of the latter. Increased penetration of information in our lives in “information age” is seen as possibly changing not only the roles of traditional libraries but also roles of information itself in a way that its “secondary” use may become more dominant, which would make study of such information aspects even more relevant for current and upcoming time. Keywords information, user, human wholeness, holism, Nietzsche, transvaluation of values, library, information content, information medium, cognitive and noncognitive needs 129

Introduction. Key concepts of “information” and “human being” The aim of this article is to further enrich theoretical analysis of basic concepts of information science. Article deals with key concept of “information”, however the aim is not to analyze various definitions of information but rather to examine basic relationship possibilities between human and information with regards to the ideal of human wholeness as presented, among others, in the works of F. Nietzsche. For this purpose “information” is understood as “pattern of organization of matter and energy”, as defined by Parker (1974, p. 10), and Bates (2006). More specifically, we are concerned with information created (and possibly received) by human beings usually as an expression of (or help with) their understanding of the world, which can be also stored outside of human body on various carriers (“exosomatic information” – Bates, 2006) and, that being the case, it can also be part of collections of information institutions such as libraries. “Human being”, on the other hand, as the other and very originating party of “human-information relationship”, we understand in a “holistic” way, as complex, not entirely definable being, yet composed of various identifiable parts, such as both rational and emotional aspects, or – in more detailed models – composed of physical, mental, intuitive, creative (and other) elements. Thus we broadly take into account variety of approaches within philosophical anthropology as suggested by Steinerová (2000, p. 10).

1 Complexity of human as an ideal Holistic axiom, that the whole is more than just the sum of its parts, and most definitely more than just some of its parts (!), has been already expressed and applied to human being, in unique way, in the works of Friedrich Nietzsche. Here it takes up the form of warning or negative imperative: “Not to... become as a whole a victim to any of our specialties” (Nietzsche, 2008, p. 66). Interestingly, “holism” (imperative of complexity) in this context is presented, as we may see, not so much as suggested “way of scientific examination” for the sake of having more accurate/successful science, such as in Steinerova (2000, p. 10): “Information science can not be further developed without increased knowledge of human with his psychological and social dimensions” – but it is suggested rather as “way of everyday/personal life” (of both scientists and those possibly being studied by science), for the sake of individual’s life being more authentic or balanced. Such process of achieving and/or maintaining ones “wholeness” Nietzsche describes as detachment or as “independence” (Nietzsche, 2008, p. 65) from our “particularities” – not only as “independence” from our own exceeding “rationality” or “emotionality” or some other general personality aspect, but more as independence from “subjects” of these aspects, from (some of) their very concrete “outer correlates” to which our personality can cleave: “One must subject oneself to one s own tests that one is destined for independence and command... Not to cleave to any person, be it even the dearest – every person is a prison and also a recess. Not to cleave to a fatherland, be it even the most suffering and necessitous... Not to cleave to a sympathy, be it even for higher men, into whose peculiar torture and helplessness chance has given us an insight. Not to cleave to a science, though it 130

tempt one with the most valuable discoveries, apparently specially reserved for us. Not to cleave to ones own liberation, to the voluptuous distance and remoteness of the bird, which always flies further aloft in order always to see more under it – the danger of the flier. Not to cleave to our own virtues, nor become as a whole a victim to any of our specialties... One must know how to conserve oneself – the best test of independence” (Nietzsche, 2008, p. 66). Similiar imperative we can find (among others) also in the works of Slovak philosopher and novelist Jozef Karika (2006) who stresses out the importance of maintaining “undefinable and multidimensional kaleidoscopic being of man” – by having diverse, even opposite interests over a period of time – and thus not stagnating in “fixed and predictable [personality] structure” (Karika, 2006), in static self-image or predictable “life form”. “It is their... wish to remain something of a puzzle” – Nietzsche (2008, p. 66) speaks about his vision of ideal people whom he calls “philosophers of the future” (Nietzsche, 2008, p. 66). He means that it is impossible to fully understand true nature and complexity of (such) people, which is very well in accordance even with statements in works of information scientists attempting to approach human information behavior “from the ground floor” by defining the very subject of such behavior: “Complex definition of human is difficult and it is outside the scope of this work” (Steinerova, 2000, p. 11). While this statement was relating to human beings in general, analogically we could also say: “Full understanding of (any) particular human individual is beyond the scope of our abilities”. However, the main difference here is, that individual’s being “outside the scope” is not failure of particu lar scientific attempt, nor is it just (to some extent) necessary limitation of science – but it is (also) human ideal, something – as we have seen – to be “wished for”, which should be consciously enjoyed and “practiced”. We can conclude that “wholeness of man” is both task of science (coming as close as possible to embrace the complexity of human being) and human individuals (living human complexity, being complex and whole even more than science can ever encompass). Failure to accomplish this double-task means that people are living as – and/or seen as “fragments” (Nietzsche, 1999, p. 130). Especially in the former case, Nietzsche’s Zarathustra calls such people, using his highly symbolic language, “reversed cripples” (Nietzsche, 1999, p. 129), as unlike regular cripples, who are missing one part of their body, these ones have too much of one part, too much of some aspect(s) of theirs at the expense of everything else, so that everything else is left unknown or marginalized: “I see...things so hideous, that I should neither like to speak of all matters, nor even keep silent about some of them: namely, men who lack everything, except that they have too much of one thing – men who are nothing more than a big eye, or a big mouth, or a big belly, or something else big, – reversed cripples, I call such men.” (Nietzsche, 1999, p. 129). – “I walk amongst men as amongst the fragments and limbs of human beings! This terrible thing to mine eye, that I find man broken up, and scattered about, as on a battle- and butcher- ground. And when mine eye fleeth from the present to the by-gone, it findeth ever the same: fragments and limbs and fearful chances – but no men!... And it is all my poetisation and aspiration to compose and collect into unity what is fragment and riddle and fearful chance...” (Nietzsche, 1999, p. 130).

131

2 Complexity of human in information environment Question this article attempts to answer is: How can this ideal and task of (human) whole ness be reflected in information science? How can this task/ideal be interpreted with regards to information in current and upcoming information age? How can it be applied to human-information relationship? (How can it be reflected in theoretical thinking, or even already mirrored/recognized in current outcomes of research within the field?). Four preliminary ways of recognizing human wholeness with regards to information: 1. Recognizing complex/holistic nature of human in basic theoretical framework of information science. Thus we do not limit (or fragment) human being(s) to just one (or some) aspect(s) of their personality or being. 2. Recognizing complexity/broad variety of information sources or channels which (particular) human being(s) can/has to use or confront. Thus we do not limit human being only to certain type(s) of information sources. 3. Recognizing complexity/broad variety of information topics which human being(s) can/has to use or confront, especially when it comes to possibility of use or confrontation in beneficial way. Thus we do not limit human beings only to certain content imposed on them by (or directly corresponding to) their work, social role, life-situation, or even the very concrete problem or task they are trying to solve at the given time. To further comment on this point, requirement of wholeness/complexity as full diversity (over the period of time at least) for the sake of more “non-crippled”/healthy life we can indeed find mirrored in David Bawdens encouragement of diverse information assimilation (by scientists) for the sake of life being more creative: “Exposure to seemingly unconnected facts and experiences” (Bawden, 1986, p. 205) may lead to “happy accidents” (Austin, 1978) as a way of finding a solution to a problem. Helpful “chance”/creative inspiration may be “favoring the particular individual, because of distinctive knowledge, interests or lifestyle, seemingly far removed from the problem at hand” (Bawden, 1986, p. 205). Scientists “who have made important original contributions have often had wide interests, or have changed subjects” (Bawden, 1986, p. 206). When it comes to problem solving, “...the more information which has been assimilated, the more likely it is that a fortuitous chance observation will be utilized”, while the information assimilated “may be apparently divorced from the problem at hand” – which is is actually “important for major conceptual advances” (Bawden, 1986, p. 205). Information may be “pertinent even though it may seem irrelevant” (Foskett, 1983, p. 83). 4. Recognizing complexity/broad variety of functions (or usage) information can fulfill in human life. Thus we do not limit human being only to certain relationship(s) to information – for example, human being would not be limited to just being “information user” or “information use” would have to have broader meaning to include also various kinds of non-cognitive, physiological or other indirect use or purpose, on which we elaborate further.

3 Nietzsche’s “transvaluation of values” as supposed balancing towards complexity? Nietzsche’s way how to reach towards desired wholeness (towards personal, or even more global cultural/ideological balance) has been called by him “transvaluation of values” (Nietz132

sche, 2008, p. 143), meaning that what seemed in previous (philosophical, moral, religious) thinking marginalized should be now more valued and vice versa: what was previously of primary importance should be seen as only secondary, what was an essence should be now just an attribute. Thus, in his life and times, he attempted to change focus from “immaterial” aspects of being, such as reason, mind, ego, or even soul, spirit, afterlife to its very physiological side, such as physical body and “this life”. All immaterial parts, including “ego” as cognitive center, were supposed to be only instruments of/voices of/excuses for the body and its biological life: “ ‘Ego’, sayest thou, and art proud of that word. But the greater thing – in which thou art unwilling to believe – is thy body with its big sagacity” (Nietz sche, 1999, p. 41). While we do not want to encourage Nietzsche’s seemingly “materialistic” position when it comes to nature of man per se, we do want to consider “materialistic” approach when it comes to nature of/our relationship to – information. What aspects of information use or information function will get highlighted – and possibly subsequently serve as metaphor for further exploration – if we were to look at this subject via Nietzsche’s scheme of radical change of priorities, such as from mental to physical?

4 “Transvaluation of values” in information environment – case study of Wilson’s “tramp on the park-bench” According to Wilson (2000), “the usual sense in which we think about the use to which information is put” is cognitive use – use of information to “satisfy cognitive needs”. Besides this common, basic, or we could say “primary” use, he recognizes also “extreme” information use in order to satisfy physiological needs: “Under extreme circumstances documents may serve physiological needs as when the tramp on the park-bench covers himself with newspapers to avoid freezing to death” (Wilson, 2000). This example may seem too specific, unimportant for “information science”, or even “wrong” in a way that it does not speak about information (as cognitive content) but only about physical document – information “inside” seems irrelevant in this situation. With the bigger picture in mind, however, it is not entirely so. Even though the tramp may not care at all about the news content when trying to escape cold (maybe with the only exception of relevant weather report?), the truth remains – even in his specific situation: 1. Newspapers can not be blank (without content). 2. Quality of content does matter Obviously, if newspapers were to be blank, they would not be there and could not be used in any way. Information content is the only justification of the very existence of this (also physically usable) newspapers. Not only is existence of the “unread” newspapers still justified by them “having content”, but even more – this content can not be arbitrary (like in fake newspapers made only for theater show or movie) but had to adhere to cer tain quality and formal standards of particular newspapers. Information content in this case is still needed, though – and that may seem unusual – not for its own sake. Tramp, when using newspapers physically, takes advantage of the “opportunity” this content provides him with. 133

Actually we would like to argue that the only difference between tramp and regular newspaper reader is that in tramps case the roles of medium and medium-content have been exchanged: Factual information, which was originally content, essence, purpose of the newspapers, has now become only “medium”, carrier, channel or container of its physical side. It became just something-which-enables-him-to-have the physical newspapers, that is: medium, tool for obtaining the physical. Such function of information, as opposed to its common cognitive function, we would call “secondary” function of information in human life. However, if we see transvaluation with regards to information as content-container exchange, as turning their “hierarchy” upside-down, switching their roles of “the justifier” and “the justified” in individual experience, we need to note that “container” can be understood also in broader sense – not only as the very physical carrier of information (if any), but simply as circumstances accompanying/enabling the information encounter.

5 “Non-physical” secondary use of information We do not need to adhere to Nietzsche-inspired “information materialism” (information as medium of its physical carrier or environment) too strictly, or not at all, if we want to further explore the essential duality of information use. “Secondary”, non-cognitive use of information does not have to be related only to outright physical realm. Wilson (2000) provides us also with “softer” example, where information (exchange) serves to satisfy affective needs: “For example in seeking information from a superior someone”, individual may be “more interested in being recognized and accepted as a particular kind of person than in the actual subject content of the message: in other words, he may be seeking approval or recognition. The transfer of information to others may also be done for affective reasons: for example, to establish dominance over others by reminding them that you are better informed and, therefore, in some sense superior.” Finally, even seemingly cognitive, content-aware confrontation with information or experience, as far as it leads to highly creative/unpredictable and personally more valued inspiration, might be considered as an example of “secondary“ function of such information in human life (as the original content has been only „medium” for otherwise unrelated result). Concrete example we may find in the story of Ranganathan, who “derived the initial concept of his Colon Classification after seeing a demonstration of a toy erector set in Selfridges department store” (Bawden, 1986, p. 205) (Garfield, 1984). What all these examples have in common is that the original subject content, usually expected to be of primary importance, has become only background in a way of being opportunity for/medium of something else – be at another (entirely different, unrelated) content, or activity in different (non-cognitive) sphere.

6 Duality of “library” as model for understanding information Dual meaning of one of very basic terms in library and information science, that of “library”, may serve as good analogy for understanding dual function of information. Accord134

ing to Harrods Librarian Glossary, the word “library” can mean both 1. “collection” – “a collection of books and other literary material kept for reading, study and consultation”, collection of “films, photographs and other... materials”, and 2. “space” – “a place, building, room or rooms set apart for the keeping and use of a collection of books, etc.” (Harrod, 1977, p. 487). Our point is, that these two different meanings can be somehow “connected together” – that library as place justified by (i. e. created for/maintained for the sake of) collection of books can actually become space for “something else” (e. g. possibility of socializing or relaxing function of libraries, other than “educational” use of library). We would suggest to apply duality such as collection/“space for something else than just collection itself ” also to information in a way of its possible primary/secondary function. When David Bawden asks: “If information is everywhere... what is in the library?” (Bawden, 2007), we can rightfully translate this question: “If information is everywhere... what will become of the library?” More importantly, however, we can add to this question another one, which may seem to be forgotten... – more profound and more general question: “If information is everywhere... (maybe more “everywhere” than assumed by Bawden in his context) – what will become of information itself ?” The answer may be, that despite growing “emancipation” of information from libraries due to media/internet, growing “distance” between the two, the fate of institutional library and “information” in general may still be, on some level, closely connected. They both may have – in more cases, more frequently – “secondary” (other than originally intended) function in particular individuals life.

7 “If information is everywhere...” If information was understood solely as a “pattern of organization of matter and energy” (Bates, 2006), then we could say: information is truly everywhere, as “everything” in our lives is „information“. Then we do not only “read information“ in a book or encyclopedia, but we also eat information, dress in information, sleep in – or cover with – information (and this time it does not necessarily make as tramp on the park-bench!)...walk on informa tion, etc. – anything we can imagine. So such “information” has a lot of functions for us, it is being used in most diverse ways. However, even if information is defined more “precisely”, more practically for humanistic information studies, as human (verbal, intentional) expression of cognitive content – as was the case in this article – the same “rules” apply here: We do not only read such information in a book, we have it on the internet, radio, in lectures, conferences, etc.. (even our tramp has it on his blanket-substitute). We have it....everywhere again! And again, the more this information is “everywhere”, the more “secondary” functions it can be expected to have in human lives. In many cases, information created with intention and effort may remain without “audience” – but not necessarily without “users”, without people living in environment, taking advantages of circumstances, opportunities, “space” created by/justified by the creation and communication of such information. The way information provides us with opportunities in life is not limited only to giving us possibility of direct acting upon their cognitive content (that is actually – in many cases – impossible due to information quantity) but it also includes the possibility (or in some cases, necessity to choose from variety of) secondary use. That is probably less articulated way how information is pillar of our lives in information society. 135

Conclusion An ideal of human wholeness (being in a complex way, not reduced only to certain aspects), such as presented in works of F. Nietzsche, among others, may seem reasonable and appealing for contemporary age, as well as partly echoed in selected works from information science. An attempt to interpret this ideal more concretely with regards to information science has resulted in recommendation to recognize human complexity in basic theoretical framework of information science and consequently to recognize complexity of information sources, topics and functions relevant for human life. In this process we have realized that holistic approach to human being requires also holistic approach to information – that not reducing/fragmenting human being with regards to information means not reducing diversity of forms and functions information can have in human life. As possible way to reach holistic approach to human may be by highlighting previously marginalized aspects of being, analogically, when it comes to information, we have tried to focus on its secondary functions. Suggestion of such focus may be highly relevant for further elaboration as the more information penetrate our lives, the more non-cognitive or not-cognitive-as-intended functions it has to have in individual lives or situations, and the more it may have to be val ued solely or specifically for such “secondary” functions.

References AUSTIN, J. H. 1978. Chase, Chance and Creativity. Columbia University Press, 1978. Source: BAWDEN, David. Information systems and the stimulation of creativity. In Journal of Information Science, 1986, 12, p. 203–216. BATES, Marcia J. 2006. Fundamental forms of information. In Journal of the American Society for Information Science and Technology, 2006, 57(8), p. 1033–1045. Online: . BAWDEN, David. How will we look in 2030; the next two decades for LIS. Lecture in Prague, 2007. Online: . BAWDEN, David. Information systems and the stimulation of creativity. In Journal of Information Science, 1986, 12, p. 203–216. FOSKETT, D. J. 1983. Pathways for Communication. London : Bingley, 1983. Source : BAWDEN, David. Information systems and the stimulation of creativity. In Journal of Information Science, 1986, 12, p. 203–216. GARFIELD, E. A tribute to S.R. Ranganathan. In Current Contents 6 (1984), p. 3–10. Source: BAWDEN, David. Information systems and the stimulation of creativity. In Journal of Information Science, 1986, 12, p. 203–216. HARROD, Leonard Montague. 1977. The Librarians’ Glossary. London : The Trinity Press, 1977. KARIKA, Jozef. 2006. O rozbíjaní sebaobrazu. In Postmoderná mágia a iné eseje. Manuscript. NIETZSCHE, Friedrich. 2008. Beyond Good and Evil. Planet PDF, 2008. 301 p. Online: .

136

NIETZSCHE, Friedrich. 1999. Thus Spoke Zarathustra : A Book for All and None. Hazleton : Pennsylvania, 1999. 335 p. Online: . PARKER, E. B. 1974. Information and society. In Library and Information Service Needs of the Nation: Proceedings of a Conference on the Needs of Occupational, Ethnic, and other Groups in the United States (pp. 9–50). Washington, D.C.: U.S.G.P.O. Source: BATES, Marcia J. 2006. Fundamental forms of information. In Journal of the American Society for Information Science and Technology, 2006, 57(8), p.1033–1045. Online: . STEINEROVÁ, Jela. 2000. Základy filozofie človeka v knižničnej a informačnej vede. In Knižničná a informačná veda na prahu informačnej spoločnosti : filozofický, systémový a historický pohľad. Bratislava : Stimul, 2000. ISBN 80-88982-29-4, p. 9–56. WILSON, T. D. 2000. Recent trends in user studies : action research and qualitative methods. In Information Research, 2000, Vol. 5 No. 3. Online: .

About the author Michal Kaščák studied at Comenius University in Bratislava, Faculty of Philosophy, where he got his masters degree in library and information science as well as in philosophy. At the present time he is full time PhD student of library and information science. Topics of his former masters thesis – “Authentic human being and information” (in library and information science) and “[Ideal] philosopher according to Nietzsche” (in philosophy) predetermined also the topic of his PhD research which is focused on “Philosophical aspects of human-information relationship in information society”. He aims to align patterns of thinking of selected philosophers with more specific concepts and problems of information science in order to explore such concepts in new light and ultimately to construct innovative model of human information behavior.

137

Information Ecology and the Concept of Information

Jiří Stodola

Masarykova univerzita Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Šumavská 15, 602 00 Brno, Czech Republic [email protected]

Summary In the paper, the author presents that information ecology can be considered to be a theoretical reaction on the inquiry into the character of the concept of information, especially on the solving of so called Capurro’s trilemma. The trilemma consists in answering the question of whether information is an univocal, analogical, or equivocal concept. In the paper, there is introduced what does univocity, analogy and equivocity of the concepts mean and there is presented some conceptions according to which the concept of information is considered to be an univocal, analogical and equivocal concept. There is also shown that a development of information ecology is possible only if we could consider information to be an analogical concept. Keywords information ecology, the concept of information, Capurro’s trilemma, paradigms of information science

Introduction Information ecology (see for example Steinerová, 2010) is a concept that attempts to unite and harmonize the different approaches in information science (technical, cognitive and social paradigms) and which at the same time respects the specificities of each of these approaches. As the name suggests, the concept of information ecology is inspired by the science about living organisms and their environment (ecology). Information ecology stud139

ies the “information ecosystem” that consists of elements of various nature – information (intangible entities), technology (non-living systems), users of information (living systems) and also communities of users (social macro-system). As in the classical ecosystem, so in the information ecosystem, each element has its own unique place and the elements of various kinds are not transferable to each other. This article aims to show that the concept which is defended by information ecology is closely connected with a certain philosophical conception of the notion of information and that this new and fruitful approach (information ecology) is meaningful only in the frame of this philosophical conception.

1 The nature of the concept of information There are many definitions of the concept of information that has been created in various scientific fields (see Capurro, Hjørland, 2003). Rafael Capurro brought into this chaotic situation light by asking the fundamental question about the nature of the term of information. Rafael Capurro formulates this basic question as follows: Information may mean the same at all levels (univocity), or something similar (analogy), or something different (equivocity). (Capurro, Fleissner, Hofkirchner, 1999, p. 9) Capurro has been inspired by the traditional Aristotelian and scholastic philosophy which dealt with the nature of the concept of being (see for example Dvořák, 2007). The concept of being is the highest term that encompasses everything that exists or can exist. For this reason, this is a concept that has the greatest possible scope, but the lowest possible content (it is the most abstract concept). Because of this concept includes everything that exists (or can exist), it means that there are entities of different categories in the range of this concept (Aristotle distinguish one category of substance and nine categories of accidents). However, the categories differ from each other by means of contradictory properties. For this reason, the question is whether the concept of being is assigned to all entities in the same sense (univocity) or in the similar sense (analogy) or in the totally different sense (equivocity). Aristotle and his followers (Thomas Aquinas and others) assert that the concept of being is an analogical concept because it necessarily has to include what is common to each category, but also what makes individual category different from each other. On the contrary, Duns Scotus and his followers believe that the concept of being is an univocal concept what means that this term is assigned to all entities in the same way. These philosophers believe that the concept of being is so abstract that it contains no differences through which things differ from each other. The last group consists of nominalists (William of Ockham and others) who were convinced that the concept of being is equivocal. According to them, the world consists of items which have nothing in common. Therefore, the concept of being which is assigned to all items does not contain anything that could be allocated to all items together. It’s just a word. The situation is similar in the concept of information because this term can be understood as something that belongs to everything that exists (everything that exists has its own measure of the degree of organization, i. e. information). The concept of information is associated with the concept of matter (Stonier, 1990), with the concept of self-organizing sys140

tems (Maturana, Varela, 1980), as well as with the cognition of living systems and with the communications between these systems and also with the communication technology. For this reason, we can use for the inquiry into the concept of information the same criteria as for the exploration of the concept of being and we can examine the arguments of the various philosophical schools which have expressed to the issue of the concept of being (see Stodola, 2010). In information science, there are different paradigms according to which information is either an univocal or equivocal or analogical term. Let us introduce some of them and try to inquiry into their relationship to information ecology.

2 Information as a univocal concept and information ecology Paradigm which is based on natural sciences and technics has a tend to consider information to be an univocal concept. This situation is caused by the reductionism of natural science which does not distinguish between different levels of reality. This is especially apparent in the physical view of information (Gackowski, 2010) according to which information is a “pattern in form”, i. e. a kind of pattern that is portable from one system to another. For this transfer, we need not to distinguish systems of different levels. This means that what we call information has the same content for all of the apparent levels of reality – in this conception, information is an univocal concept. In the physical view presented in this paper, information is anything in form that can be communicated (in contrast to factors in substance). Information, as factors in substance, affects operations and their results. A pattern, whether in form or in substance, is also represented by physical states of matter and energy. As such, information is as objective as other factors in substance. [...] If information denotes anything in form, then informing can be defined as nothing more than developing and spreading patterns in form that are represented by physical states. (Gackowski, 2010, pp. 36–38) For this view of information, information ecology is unnecessary. Communication between systems of various levels of reality is without trouble because there do not exist any levels. But this conception is untenable. According to this view, there could exist only one science – physics (with its own principles like matter, energy and information). Every other science like chemistry, biology, psychology (and also transdisciplinary sciences like information science) could be reduced to physics. Even if some philosophers of science have such a opinion, it is untenable. An assertion that everything that exists is of physical character is contradictory. It is a result of the metaphysical reasoning which must assume that exist something non material for example principles of thinking (see Fuchs, 2004). Such a conception must be rejected.

141

3 Information as an equivocal concept and information ecology The concept of information as an equivocal concept is associated mainly with the postmodern philosophical approaches (see for example Wersig, 1993). According to postmodern philosophy, there exists many different descriptions of the world (discourses), each of them is so different then the other that one approach can not be measured by means of one an other. The main goal of information science is to study these discourses (see Frohmann, 1994), but it is not possible to find a unifying perspective through which we could unite the different meanings of the concept of information that are associated with different disciplines and approaches. Information is an equivocal term that has its own meaning in various fields and nothing common can be found. Surprisingly, the concept of information as an equivocal term appears in philosophy which is inspired by the natural sciences – evolutionary ontology (Šmajs, 2008). According to this philosophy, we should distinguish between natural information (genetic and epigenetic) which is recorded by nuclear acids (DNA) and by some other structures of the living systems and between cultural information (structural and semantic) which is encoded by human language and recorded through information technologies. First type of information is not compatible with second one. For this reason, the system of the human culture is in the opposition to the system of nature. Josef Šmajs writes: “We cannot naturally consider our sociocultural conceptual interpretation, which is also built using the nervous systems inherited from our animal ancestors, to be such a representation either. All our conceptual interpretations are tainted with our interests, not only individual and group ones, as is generally understood, but also with the species-selfish, general human interests, that are not discussed. Hence, not even experience defined by ethnic languages can ever describe the world in terms of its soft atomic and molecular architecture, of its fascinating evolutionary creativity and balance. (…) Nonetheless, the current crisis is related to human knowledge. How close this relationship is can only be stated here in part and as a generalization, since this is the focus of this whole work. Due to the fact that the crisis is connected with the expansion of the global anti-natural culture, it is also necessarily connected with the sense and role of the human neuronal knowledge that supports this expansion as a part of the intellectual culture.” (Šmajs, 2008, p. 4–6). This naturally means that the concept of natural information has different content than the concept of cultural information. Information is an equivocal term. But both the postmodern approach and the approach of evolutionary ontology must be rejected, because they shall be considered to be internally contradictory conceptions. Postmodernism asserts general statements about the impossibility of a general approach. It is a general approach about impossibility of a general approach (this is typical example of contradiction). Evolutionary ontology considers that its own claims about reality are true, even as it declares that we cannot achieve an objective knowledge through human language. It is a statement in human language (considered to be true) about impossibility of the hu man language to describe reality (this is also a contradictory assertion). According to these conceptions, information ecology is impossible. According postmodernism, we cannot find any unifying approach for the interconnection of different paradigm in information science (technical, cognitive, social) and it is also not desirable. According evolutionary ontology, the human nature and human culture is in the relationship of the opposition. It for example means that human abiotic technic (cultural information) and human genome (natural information) are incompatible. Evolutionary ontology cries for new biotic information of the human culture, but according to its own bases, there is not any possibility to achieve this. 142

4 Information as an analogical concept and information ecology There exist paradigms in information science according to which information is an analogical concept. For exemplar, we can introduce two of them: the multi-stage model of information (Fleissner, Hofkirchner, 1996) and philosophy of information based on the Aristotelian philosophy (Stodola, 2010). In this paper, we focus only on the multi-stage model of information. According to the multi-stage model we can distinguish three levels of reality: 1. physical stage, 2. biotic stage and 3. cultural stage. The higher level arises from the lower one thanks to evolutionary processes, but higher level has its own new quality and therefore it can not be reduced to a lower level. Physical stage consists of the systems which are self-structuring in the dissipative thermodynamic sense only. In this level syntactical, semantic and pragmatic sides of information are identical. In the biotic stage, we can found systems which are self-structuring in a new sense – they are self-reproducing (autopoietic). These systems are able to obtain matter and energy from their environment and to integrate them to their own body. They are also able to analyze signals from the environment. It means that they are able to achieve knowledge and also to have an affect to their environment. In this level, there should be distinguished between syntactical and semantic side of information. The last level is a cultural stage. This cultural system is not only self-structuring, self-re producing but also self-re-creating. Its means that the human culture is a system which is able to rebuilt itself and also rebuilt its environment. In this level, we should distinguish between syntactical, semantic and pragmatic side of information.

Fig. 1. The multi-stage model of information (Fleissner, Hofkirchner, 1996, p. 246)

143

We can see that property “self-organizing” and associated concept of “information” can be allocated to all levels of the model but not in the identical sense. Every level has its own concept of “self-organization” and also “information”. The term which is allocated to each level contains something what is the same and also something what is the different. It means that, in the multi-stage model, information is an analogical concept. Information is that part of the process of self-organization that is responsible for generating new features in the system’s structure, state, or output. In a figurative sense, information can be looked upon as the result of this process, as what is new in the structure, state, or output. And insofar as this new feature in system A may serve to stimulate self-organizing (and therefore informational) processes to produce new features in system B, we can speak of information in a metaphoric sense, as if it were something to be sent from one system to another (Fleissner, Hofkirchner, 1996). Such conception according to which there exists interconnection between different levels of reality and at the same time the one level is not reducible to other one can be the basis for the concept of information ecology. The system of a higher order consists of the elements of lower orders and even it has something extra. Human as an animal being belongs to the biotic stage of the model. But at same time, he is also a factor of cultural evolution. Although abiotic technic is a part of the cultural system, it belongs also to the physical stage to the extent to which it is a physical artefact which consists of the natural material. Self-re-creating of the technic is impossible without a human. For creation of the culture, humans use also biotic technic like domesticated animals and genetic engineering. But also non material entities like information which can be recorded thanks to information technic belong to the culture stage. Thanks to information technic, humans can turn information into knowledge and they can share it with other people what is the important condition for the building of human society and for the evolution of culture system. We can say that entities of three stages belongs to the system of culture – technic (physical), humans (biotical) and human thought, values, moral norms and so on (cultural). The goal of the information ecology which is harmonization of the information flow between system of various level can be realized only if we will able to consider information as an analogical concept. In the other case, information ecology is not necessary (if information is an univocal concept) or information ecology is not possible (if information is an equivocal concept).

Conclusion In the contribution, we focused on the inquiry into the philosophical basis of the possibility of information ecology. We were acquainted with three main ways of the allocations of the concepts – with univocity, equivocity and analogy which is the main substance of so called Capurro’s trilemma. We dealt with some exemplary conceptions according to which information is an univocal, equivocal and analogical concept and we dealt with their relationship to information ecology. There was shown that information ecology is possible only in the frame of the conception according to which information is an analogical concept.

144

References CAPURRO, R. – FLEISSNER, P. – HOFKIRCHNER, W. 1999. Is a unified theory of information feasible? In HOFKIRCHNER, W., ed.: The quest for a unified theory of information : proceedings of the Second international conference on the foundations of information science. Amsterdam : Overseas Publ. Association. ISBN 90-5700-531-X, s. 9–30. CAPURRO, R. – HJØRLAND, B. 2003. The concept of information. In Annual Review of Information Science and Technology. Ed. B. Cronin, Vol. 37, Chapter 8, pp. 343–411. DAVENPORT, T. H. – PRUSAK, L. 1997. Information ecology : mastering the information and knowledge environment. New York : Oxford University Press. 272 p. ISBN 978-0195111682. DVOŘÁK, P. 2007. Tomáš a Kajetán o analogii jmen. Praha : Krystal. 192 p. ISBN 978-80-85929-96-6. FLEISSNER, P. – HOFKIRCHNER, W. 1996. Emergent information : Towards a unified information theory. In BioSystems. 2-3(38)/1996, s. 243–248. FROHMANN, B. 1994. Discourse analysis as a research method in library and information science. In Library Information Science Research. 1994, Vol. 16, Issue 2, s. 119–138. ISSN 07408188. FUCHS, J. 2004. Filosofie. 3., Návrat k esenci. Praha : Krystal OP. 151 p. ISBN 80-85929-65-1. MATURANA, H. R. – VARELA, F. J. 1980. Autopoiesis and cognition. Dordrecht : Reidel. ISBN 978-90-277-1015-4. NARDI, B. A. – O’DAY, V. L. 1999. Information ecologies : using technology with heart. Cambridge, MA : MIT Press. 232 p. ISBN 978-0262140669. STEINEROVÁ, J. 2010. Ecological dimensions of information literacy. In Information Research [online]. 15(4). Available at: STODOLA, J. 2010. Analýza pojmu informace a jeho klasifikace s užitím aristotelské filosofie. In ProInflow [online]. 10.07.2010 [cit. 24.08.2011]. Available at: . ISSN 1804–2406. STONIER, T. 1990. Information and the internal structure of the universe : An exploration into information physics. London : Springer. 166 p. ISBN 3-540-19599-8 (USA). WERSIG, G. 1993. Information science : The study of postmodern knowledge usage. In Information Processing & Management. Volume 29, Issue 2, March–April 1993, pp 229–239.

Acknowledgment This contribution has been supported by grant of Czech Science Foundation no. GA406/09/0374. About the author Jiří Stodola graduated from scientific information and librarianship at Masaryk university Brno. He works as a librarian-specialist at Support center for students with special needs of Masaryk university. He is also an external teacher at Division of information and library studies at Faculty of Arts of Masaryk university. Since 2011 he is a postgradual student of library and information science at Department of Library and information Science at Faculty of arts of Comenius University in Bratislava. 145

Informačné stratégie softvérových inžinierov pri využívaní informačných zdrojov

Linda Prágerová

Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta Katedra knižničnej a informačnej vedy Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Information Strategies of Software Engineers in Using Information Resources The paper is aimed at reporting on key aspects of the study on information behavior of software engineers and present research methods used for dissertation project. The author studies a selected group of users in relation to age, gender, competence, working profile, foreign languages knowledge and characterizes a software engineer as a user of information in different contexts, especially in work information environment, with different information strategies in information seeking and information resources use. The paper is based on results of an online questionnaire survey.

Keywords information strategies, software engineers, information resources use, questionnaire survey

Úvod Súčasné trendy výskumov informačného správania vychádzajú z rôznych paradigiem. Autori využívajú pozitivizmus, post-pozitivizmus, konštruktivizmus, ale aj rôzne kritické teórie pre interpretáciu získaných dát. S každou z paradigiem je spätá výskumná metóda, ktorá napomáha k lepšiemu pochopeniu určitej oblasti ľudského bytia a následnému pokusu výskumníkov zmeniť svet k lepšiemu. Oblasť výskumov informačného správania sa v súčasnosti sústredí predovšetkým na prejavy používateľov v elektronickom prostredí, čo je prirodze147

ným javom súvisiacim s vývojom informačných technológií. Dôležitým faktorom ovplyvňujúcim výsledky, nie len informačného prieskumu, ale samotného informačného správania, je motivácia používateľa a kontext, v ktorom mu vzniká informačná potreba. Od týchto faktorov závisia aj informačné stratégie a výber konkrétnych zdrojov informácií.

1 Podklady pre výskum informačného správania informatikov, softvérových inžinierov Skúmanou vzorkou respondentov v kontexte s našou výskumnou úlohou sú softvéroví inžinieri, informatici a ich informačné správanie. Pri definícii softvérového inžiniera je nevyhnutné pochopiť štandardizovaný proces vývoja softvéru. V závislosti na jeho fázach sme následne zostavili kategórie skúmaných subjektov. V našom výskume chápeme pojem informatik ako nadradený, širší pojem k pojmom softvérový inžinier, počítačový inžinier, softvérový programátor, počítačový programátor. Ide o profesionálov, ktorí sú v priamom kontakte s vývojom softvéru na všetkých úrovniach jeho vývojového cyklu, od manažmentu, analýzy, návrhu, programovania, kódovania, cez testovanie, údržbu, audit, technickú podporu zákazníkom vrátane školiteľov a trénerov každej tejto úrovne. Autori, ktorí sa už o výskum podobnej skupiny používateľov pokúsili v minulosti sú predovšetkým Ellis (1993), Bruce, Fidelová a kol. (2003), Pinelli a kol. (1991, 1993), Yitzhaki (2004), Allen (2007), Tenopirová a King (2004), Case (2007). Komplexný prehľad realizovaných výskumov informačného správania nájdeme v nedávnej práci autorky Urquhartovej (2011), kde sa pokúsila o identifikáciu hlavných výskumných cieľov a výskumných metód viacerých autorov na základe analýz ich prác. Vzhľadom na elektronické prostredie je dôležité spomenúť aj autorov zaoberajúcich sa touto problematikou, napríklad Batesová (1989), Spinková (2004) a u nás vo veľkej miere autori Steinerová (2005) a Šušol (2004). Ďalšou dôležitou oblasťou, ktorá taktiež vytvára kontext nášej výskumnej úlohy je prostredie a riešenie každodenných pracovných úloh informatikov, softvérových inžinierov. Známy je predovšetkým Pharov model (2004), ktorý vychádza z empirických štúdií a rieši problematiku situačného vyhľadávania informácií. Ide o vyhľadávanie informácií na webe. Ďalším autorom zaoberajúcim sa spoznávaním oblasti fungovania pracovného prostredia a prúdenia informácií v elektronickom prostredí je Detlor (2005). Byströmová a Hansen (2005) sa sústredili vo svojich výskumoch taktiež na túto oblasť, a sú zo spomínaných autorov výskumným zámerom najbližšie tomu nášmu, nakoľko subjektami ich výskumov sú taktiež informatici a softvéroví inžinieri. Nami realizovaný výskum má za úlohu zistiť: ▪ charakteristiku a špecifiká informatika, softvérového inžiniera ako používateľa informácií, ▪ aké druhy informačných zdrojov využíva v pracovnom procese pri riešení pracovných úloh, ▪ ako pracuje a využíva v tomto procese online sociálne siete.

148

2 Charakteristika výskumnej metódy e-dotazníka (prvá fáza komplexného výskumu) Zber údajov sa realizoval prostredníctvom elektronického dotazníka (naprogramovaného v jazyku php, získané dáta sa ukladali do databázy MySQL) od 1. októbra 2010 do 20. decembra 2010. Akékoľvek ďalšie údaje získané po tomto dátume neboli zahrnuté do výsledkov a interpretácií získaných dát. Návratnosť bola 75 dotazníkov, pričom tento počet bol vyšší ako počet skutočne rozoslaných dotazníkov, nakoľko si respondenti distribuovali a preposielali mail s dotazníkom medzi sebou. Administratívne nastavenie dotazníka zabezpečilo úplnosť každého prijatého dotazníka. Celý dotazník je stále dostupný na http://dotaznik. spicka.sk/. Oslovení boli informatici, softvéroví inžinieri zo spoločností, ktoré sa starajú o vývoj, návrh, údržbu softvéru (Hewlett Packard, IBM, AT&T, Accenture, Millenium000, Profinit), ale aj tí, ktorí pracujú na výpočtových oddelenia konkrétnych spoločností, kde zabezpečujú chod interných informačných technológií a systémov (Ringier, Dôvera, UniCreditBank, Slovenská sporiteľňa, VÚB). Pre potreby nášho prieskumu obsahuje dotazník aj v slovenskej aj v anglickej verzii 4 typy otázok (spolu 24 otázok): ▪ 17 špecifických, zatvorených, s možnosťou výberu jednej z odpovedí, ▪ 3 škálové, s päťstupňovou škálou, ▪ 3 polootvorené, s možnosťou výberu viacerých odpovedí, ▪ 1 nešpecifickú, otvorenú, s možnosťou vyjadrenia vlastného názoru respondenta. Vyplnenie e-dotazníka trvalo v priemere 15 – 20 minút. Získané údaje sme následne spracovali matematicko-štatistickými metódami. Najčastejšie sme dáta vyjadrili priemernou hodnotou v percentách, v prípade škálových odpovedí sme vypočítali hodnotu modusu. Slovné vyjadrenia z otvorenej otázky boli analyzované a následne slovne vyjadrené mierou zhody odpovedí. Všetky získané štatistické údaje sú spracované do koncentrovanej výstupnej grafickej formy histrogramu alebo výsečového grafu alebo tabuliek.

3 Interpretácia výsledkov 3.1 Charakteristika informatika ako skúmaného používateľa informácií Úvodné otázky dotazníka slúžili k zisťovaniu sociografických údajov ako pohlavie, vek, dosiahnuté vzdelanie, pracovná pozícia a jazykové preferencie). Zastúpenie jednotlivých pohlaví respondentov v dotazníkovom prieskume bolo veľmi nevyrovnané (muži 88 %, ženy 12 %). Z hľadiska vekového rozvrstvenia bola najpočetnejšia skupina respondentov vo veku od 25 – 34 rokov, až 72 %, takmer 15 % od 20 – 24 rokov, necelých 10 % od 35 – 44 rokov, a 4 % od 45 – 54 rokov. Profesijné rozvrstvenie respondentov podľa pracovných pozícií ukázalo prevažnú časť programátorov (37,4 %), keďže táto vývojová fáza SW je najpodstatnejšia. V o niečo menšej miere boli zastúpené pozície technickej podpory (16 %), dizajnéra (13 %), konzultanta a analytika (11 %). Najmenej zastúpená bola najvyššia úroveň, team leader a manažér (spolu 9 %). Skúmané vzdelanostné hľadisko poukázalo na fakt, že väčšina 149

respondentov má najvyššie ukončené vzdelanie 2. stupňa (univerzitu alebo MBA) (67 %). Z jazykového hľadiska môžeme hovoriť o informatikoch ako o skupine preferujúcej predovšetkým anglický a nemecký jazyk.

3.2 Využívanie informačných zdrojov Vo všeobecnosti možno povedať, že informatici, softvéroví inžinieri uprednostňujú elektronické, alebo alternatívne zdroje informácií pred tými tradičnými (otázka 8). 60 % respondentov zvolilo práve elektronické informačné zdroje za prioritné a preferované. Alternatívne zdroje, ako online sociálne siete, sa objavili na druhom mieste s takmer 26 %. Dotazníkové otázky 12 a 13 slúžili na zistenie preferencií informačných zdrojov v pracovnom procese. Nasledujúca mapa (obrázok 1) zachytáva vzťahy medzi pojmami v tejto oblasti informačného sveta informatika. Z mapy je zrejmé, ktoré druhy informačných zdrojov informatik, ako používateľ infor mácií, využíva v pracovnom prostredí a taktiež, ktoré mu napomáhajú k zvyšovaniu jeho vedomostí potrebných pre plnenie pracovných úloh. Poradie bolo zostavené na základe percentuálnej hodnoty každej skúmanej premennej pre všetky pracovné pozície. Z elektronických a alternatívnych informačných zdrojov získava predovšetkým explicitné a implicitné druhy informácií a to najmä zo sociálnych sietí.

3.3 Život informatika v online sociálnych sieťach Pohľad na život informatika v online sociálnych sieťach nám vypovedá o skutočnostiach, že je členom najčastejšie od 1 do 3 rokov, denne trávi na online sieti 2 – 5 hodín s hlavným cieľom komunikovať s priateľmi. Na základe týchto zistení je dôležité si uvedomiť potrebu ďalšieho preskúmania existencie a pôsobenia informatika v online svete. Využíva skutočne online siete iba na komunikáciu s priateľmi? Do akej miery je možné komunikovať s nimi

Obr. 1. Pojmová mapa Využívanie informačných zdrojov 150

počas pracovnej doby? Má to vplyv na jeho pracovný výkon? Dajú sa online siete efektívne využiť pri vnútropodnikovej komunikácii pri riešení pracovných úloh?

3.4 Proces vyhľadávania a spracovania informácií z informačných zdrojov na internete Grafické znázornenie (obrázok 2) by sa dalo považovať za zjednodušený model infor mačného prieskumu informatika na internete. Úvodná fáza sa ničím nelíši od iných skupín požívateľov, a taktiež figuruje vyhľadávač www.google.sk na prvom mieste ako vstupný bod do priestoru webu, kde prebieha vyhľadávanie aj prehliadanie výsledkov. Informatik najčastejšie zadáva dotazy v prirodzenom jazyku. Booleove operátory alebo pravostranné alebo ľavostranné rozšírenie využíva veľmi zriedka, alebo vôbec. Dôležitými identifikačnými prvkami zdroja vo výsledkoch vyhľadávania sú popis a nadpis. Kritéria výberu zdroja sú najčastejšie zhoda s problémom, autorita, presnosť, objektívnosť, celistvosť a komplexnosť a aktuálnosť zdroja (poradie bolo zostavené podľa hodnoty modusu). Konkrétne zdroje extrahuje v závere opäť na základe zhody s problémom, ktorý rieši. Verifikácia informácií podlieha kritériám presnosti, komplexnosti, objektívnosti. Zaujímavým zistením bol fakt, že informatici si nájdené zdroje informácií neukladajú (60 % respondentov). Zvyšných 40 % si ukladá zdroje podľa predmetu alebo podľa formátu.

Obr. 2. Proces vyhľadávania a spracovania informácií z informačných zdrojov na internete

151

3.5 Informačné stratégie informatika Nasledujúca mapa zobrazuje súhrn pojmov spájajúcich sa s informačnými stratégiami informatika.

Obr. 3. Informačné stratégie informatika

Záver Realizovaný dotazníkový prieskum nám poskytol množstvo dát, ktoré možno interpretovať z rôznych hľadísk. Súvzťažnosti jednotlivých skúmaných faktorov ku špecifickej charakteristike respondenta možno nájsť aj v ďalšej práci (Prágerová, 2011). Výsledky sú spracované samostatne pre každú vekovú skupinu, pohlavie, vzdelanostnú úroveň aj pracovnú pozíciu. Ďalšia fáza výskumu bude zameraná predovšetkým na špecifické prejavy informatika v informačnom prostredí v pracovnom kontexte, na spôsob a formu komunikácie a kooperácie jednotlivých členov pracovných tímov, ale aj medzi tímami navzájom (problematika virtuálnych tímov), na formu sociálnej dynamiky v rámci výmeny informácií a na zistenie špecifík osobného manažmentu informácií tejto skupiny používateľov. Pri realizácii akéhokoľvek výskumu je dôležité zabezpečiť objektivitu získaných a interpretovaných výsledkov. V našom prípade sa pokúsime o objektívnosť prostredníctvom dlhodobosti výskumu, priamym kontaktom s realitou a rozsiahlym, konkrétnym a presným opisom výrokov respondentov získaných v druhej fáze výskumu. Pre naplnenie cieľov nám poslúži zvolená triangulácia metód výskumu (e-dotazník, klasické aj online interview a obsahová analýza).

152

Zoznam bibliografických odkazov ALLEN, E. M. 2007. Global and task effects in inforamtion-seeking among software enginners. In Empirical Software Engineering. 2007, vol. 12, no. 3, 311–326. BATES, M. J. 1989. The Design of Browsing and Berrypicking Techniques for the Online Search Interface. In Online Review [online]. 1989, vol.13, no. 5, 407–424 [cit. 2010-01-29]. Dostupné na internete : . BRUCE, H. et al. 2003. A comparison of the collaborative information retrieval behaviour of two design teams. The new review of information behaviour research: studies of inforamtion seeking in context (procedings of ISIC 2002) [online]. 4, 2003, p. 139–153 [cit. 2010-01-29]. Dostupné na internete: . BYSTRŐM, K., HANSEN, P. 2005. Conceptual Framework for Tasks in Information Studies. In Journal of the American Society for Information Science and Technology, 2005, vol. 56, iss. 10, p. 1050–1061. CASE, D. O. 2007. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior. 2nd ed. Amsterdam: Academic Press, 2007. 423 s. ISBN 0-12-369430-2. ELLIS, D., COX, D. HALL, K. 1993. A comparison of information seeking patterns of researchers in the physical and social science. In: Journal of Documentation, 49(3), 1993, p. 356–369. DETLOR, B. 2005. Web information behaviors of organizational workers. In FISHER, K. E., ERDELEZ, S., McKECHNIE, E. F. Theoretical frameworks of information behavior. Medford, NJ: Information Today, pp. 377–381. FIDEL, R. et. al. 2004. A Multidimensional Approach to the Study of Human-Information Interaction: A Case Study of Collaborative Information Retrieval [online]. 2004 [cit. 2010-01-29]. Dostupné na internete: . PHARO, N. 2004. A new model of information behaviour based on the Search Situation Transition schema. In Information Research [online]. 10(1) paper 203 [cit. 2010-01-29]. Dostupné na internete: . PINELLI, T.E. 1991. The information seeking habits and practices of engineers. In C. A. Steinke (Ed.). Information seeking and Communicating behavior of scientists and engineers. New York: The Haworth Press. Pp. 5-25. PRÁGEROVÁ, L. 2011. Výsledky dotazníkového prieskumu informačného správania informatikov – Využívanie informačných zdrojov. In ProInflow [online]. 31.05.2011 [cit. 9.8.2011]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804-2406. SPINK, A., JANSEN, B. J. 2004. Web Search: Public Searching of the Web. Springer, 2004. ISBN 1-4020-2268-9. STEINEROVÁ, J., ŠUŠOL, J. 2005. Library users in human information behaviour. In Online Information Review. 2005. Vol. 29, No.2, pp.139–156. ISSN 1468-4527. STEINEROVÁ, J. 2005. Informačné správanie: Pohľady informačnej vedy. Bratislava: CVTI SR, 2005. 189 s. ISBN 80-85165-90-2. ŠUŠOL, J. 2004. Využívanie elektronických zdrojov. In Správa o empirickom prieskume používateľov knižníc ako súčasť grantovej úlohy VEGA 1/9236/02. Jela Steinerová a kol. Bratislava : FiFUK KKIV, 2004, s. 55 – 67. 153

TENOPIR, C., KING, D. W. 2004. Communication patterns of engineers. New York, Wiley Interscience. URQUHART, C. (2011). Meta-synthesis of research on information seeking behaviour. In Information Research [online]. 16(1) paper 455 [cit. 2010-01-29]. Dostupné na internete: . YITZHAKI, M. HAMMERSHLAG, G. 2004. Accessibility and use of information sources among comupter scientist and software engineers in Israel : Academy versus industry. In Journal of the American Society for Information Science and Technology, 55, 2004, p. 832–842.

O autorke Linda Prágerová po úspešnom absolvovaní Školy knihovníckych a informačných štúdií pokračovala v štúdiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave na katedre Knižničnej a informačnej vedy so zameraním na Informačné systémy a informačnú architektúru. V roku 2008 ukončila druhý stupeň vysokoškolského štúdia, obhájila diplomovú prácu na tému „Spolupráca pamäťových inštitúcií v elektronickom prostredí“ a taktiež získala pedagogickú spôsobilosť na predmety v odbore Knižničná a informačná veda. Po pracovnom roku strávenom v oblasti Human Resources (IT Recruitment consultant) sa vrátila na katedru ako interná doktorandka a sústredí sa na oblasť Informačného správania. Témou jej dizertačnej práce je Informačné správanie informatikov.

154

Prieskum kredibility elektronických obchodov

Katarína Buzová

Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta Katedra knižničnej a informačnej vedy Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Survey of Credibility of E-Shops The paper explains the aims, methods, and preliminary results of a dissertation named as Credibility as a qualitative aspect of websites. Credibility means trustworthiness, quality, reliability, and professionalism. Its attributes are studied in three partial objectives: relationships, attributes, influences. A user has to trust the e-commerce and find symptoms and symbols of reliability. Credibility is a relation among three parties: characteristics of that who can trust, attributes of the who is trustworthy, and a specific context of trust. Factors which influence these relations are divided into: influences of the commerce (external and internal environment), influences of surroundings (culture, references), and influences of a buyer (trust, side benefits). From quantitative methods a questionnaire with closed questions was used which clarifies basic relationships of users to e-shopping and credibility of e-shops and products. This was supplemented by a public inquiry which asks questions on a larger sample of users. The qualitative methods used in the survey is a comparison of assessment of selected e-shops based on complex criteria in the assessment table. Another method was testing of credibility of e-shops of selected websites by users and special tasks. In conclusion the paper presents visual schemes of results. The research should lead to recommendation for the improvement of credibility of e-shopping from the users' perspective.

Keywords credibility, trustworthiness, e-shopping, e-commerce, user assessment

155

Úvod Dôvera ako pojem má veľmi široký komplex významov. Môžeme sa na ňu dívať z rôznych aspektov, zasadiť ju do rôznych prostredí a aplikovať nielen na osoby, ale aj na spoločen ské systémy, či informačné technológie. Aj keď hovoríme, že dôverujeme politickému systému, či elektronickému obchodu, vždy je tvorcom dôvery človek a nie niečo neživé (Friedman, 2000). Príspevok prináša syntézu terminologických konceptov kredibility, návrh vlastnej definície kredibility v prostredí webových sídiel a typológiu vnímania kredibility. Jeho druhá časť prináša pohľad na aktuálny stav riešenia dizertačnej práce, ktorým je stanovenie predmetu, objektu, cieľov výskumu a tiež metodológiu, ktorá bude použitá na zber, analýzu a vyhodnotenie dát. Predstavené sú aj budúce modelové vizuály a schémy.

1 Kvalita – istota – oboznámenosť Najčastejšími asociačnými pojmami kredibility vo vzťahu s webovou stránkou sú kvalita, istota a oboznámenosť. O to viac vo vzťahu k e-obchodom. V prvom rade musí sídlo disponovať tromi skupinami kvalitatívnych atribútov, musí sa vyznačovať prvkami istoty, aby bol používateľ ochotný riskovať a v neposlednom rade oboznámenosť s e-obchodom zvyšuje úroveň vnímania krediblity. Kvalitu informačného zdroja ovplyvňuje viacero faktorov, ktoré sú rozdelené do troch skupín: kontextuálne faktory, obsah a formát (Biome, 2002). Medzi kontextuálne faktory sa radí rozsah a predpokladané publikum, autorita a reputácia zdroja informácií a taktiež autora, resp. organizácie a tretím kontextuálnym faktorom je porovnanie informačného zdroja s inými, podobnými zdrojmi, sídlami. Do kategórie obsahu sa radí faktor pokrytia, presnosť a faktor aktuálnosti informácií a pravidelnosti aktualizácie. Posledná kategória zahŕňa faktory týkajúce sa formátu, čiže prístupnosť – dostupnosť servera, potreba špeciálnych softvérov alebo hardvérov, registrácia používateľa, jazykové mutácie, copyright a pod. Formát tvorí aj dizajn a layout a jednoduchosť používania (Buzová, 2009). Susanne Furman (2009) definuje dôveru ako istotu a spoľahnutie sa na kvalitu a iné atribúty spojené s osobou, vecou alebo pravdou v konštatovaní. Je to komplexný a abstraktný pojem, ktorý sa snaží identifikovať elementy zahrňujúce pravdu a dôveru. Takáto dôvera je často založená na predošlej skúsenosti s osobou alebo interakcie so systémom, či technológiou.

Obr. 1. Oboznámenosť a dôvera (Gefen, 2000)

156

Existujú štyri charakteristiky dôvery, ktoré sú všeobecne prijaté mnohými vedcami. Vytvorili ich Wang a Emurian (Furman, 2009) za účelom oddeliť online dôveru od offline dôvery. Majú mnoho spoločných charakteristík, no k online dôvere sa viaže viacero dôležitých rozdielov, spojených s unikátnym online prostredím: 1. dôverujúci a dôverník – v tomto vzťahu je zvyčajne dôverujúcim používateľ a dôver níkom je webové sídlo alebo e-obchod, 2. zraniteľnosť – kvôli vysokej zložitosti a anonymite spojenej s e-obchodom sa obchodníci môžu správať nepredvídateľne a zákazník je tak vystavený neistote, riskovaniu a neurčitosti následkov, 3. vytvorená činnosť – dôvera vedie k akcii, akou je v tomto prípade vedomé riskovanie; používateľ je v takomto prípade presvedčený, že môže viac získať ako stratiť, 4. subjektívne záležitosti – používatelia sa líšia v úrovni toho, do akej miery dôverujú e-obchodom, zvyčajne kvôli predošlým skúsenostiam alebo aktuálnym preferenciám. Ďalším pojmom, ktorý veľmi úzko súvisí s kredibilitou je oboznámenosť, byť oboznámený s niečím. Pokiaľ používateľ už niečo pozná, je náchylnejší dôverovať a riskovať. Gefen (2000) hovorí, že tieto dva pojmy sa navzájom dopĺňajú. Oboznámenosť redukuje neurčitosť a pochybnosť, odhaľuje štruktúru a systém. Dôvera redukuje pochybnosť tým, že dovolí používateľovi spoľahnúť sa na relatívne pozitívne očakávania. Jeho výskum dokázal, že oboznámenosť aj dôvera majú silný vplyv na elektronické nakupovanie. ich vzťah však nie je vždy rovnocenný, pretože oboznámenosť ovplyvňuje dôveru. Oboznámenosť sa týka porozumenia aktuálnej situácie, pričom dôvera je viera v to, ako situácia dopadne. Dalo by sa povedať, že kredibilita je stav webového sídla, jeho funkcionality, formy a hlavne informačného obsahu, ktorý pozitívne alebo negatívne vplýva cez jednotlivé znaky na používateľa v podobe dôveryhodnosti, spoľahlivosti, odbornosti, kvality a istoty zdroja.

Obr. 2. Definícia kredibility webového sídla

157

Všeobecne sa elektronický obchod považuje za „akýkoľvek obchod uskutočnený s využitím elektronických nástrojov“ (Žittňanský, 2008). Komunikácia a finančné transakcie, aj doručenie tovaru alebo služieb (napr. ak ide o digitálny tovar) prebieha prostredníctvom počítačovej siete – to je priamy elektronický obchod. Nepriamym sa stáva, ak po elektronickom objednaní musí byť tovar doručený fyzicky, t. j. tradičnými prostriedkami. Pojem elektronický obchod sa často chápe ako synonymum pojmu internetový obchod. No tieto dva pojmy sú v hierarchickom vzťahu. „Elektronický obchod využíva okrem inter netu aj iné komunikačné prostriedky, ako napr. sieť s pridanou hodnotou (Value Added Network), hlasové a dátové služby telefónnych sietí (pevných aj mobilných) alebo napríklad vysielanie digitálnej televízie“ (MEP, 2007). A preto je internetový obchod (e-shop, onlineshop) podmnožinou elektronického obchodu (e-commerce). Tieto dva pojmy sú súčasťou elektronického podnikania (electronic bussines, e-bussines).

2 Typy kredibility Kredibilita je generalizovaný pojem s mnohými interpretáciami, ktoré súvisia s tým, čo je subjektom kredibility (človek) a čo jej objektom (typ webového sídla). Z pohľadu subjektu sa môžeme na kredibilitu pozerať z viacerých úrovní, ktoré nazývame typy kredibility. Prvé štyri typy v nasledujúcom rozdelení pomenoval prvýkrát B. J. Fogg v roku 1999 na konferencii v Stanforde. Odhadovaná kredibilita – dôverujeme e-obchodu vďaka všeobecným predpokladom, ktoré máme. To, čo zvyšuje odhadovanú kredibilitu môže byť napr. doména korešpondujúca s predávaným tovarom alebo službou, viditeľné množstvo návštevníkov v meracom okienku na webovej stránke alebo pravidelná aktualizácia obsahu. Domnelá kredibilita – dôverujeme odporúčaniam tretej strany. To, čo zvyšuje domnelú kredibilitu je napr. odporúčanie určitej webovej stránky od svojho známeho, sídlo, ktoré získalo ocenenie, sídlo linkuje na iné známe dôveryhodné sídla, resp. inštitúcie, atď. Povrchová kredibilita – dôverujeme tomu, čo sme našli pri povrchovom skúmaní e-obchodu. To, čo zvyšuje povrchovú kredibilitu, je napr. profesionálny výzor sídla, za stránkou stojí firma, ktorú poznáte alebo ak vidíte, že spolupracuje so známymi bankami v rámci finančných prevodov a pod. Skúsenostná kredibilita – dôverujeme na základe našich predošlých skúseností. To, čo zvyšuje skúsenostnú kredibilitu, je napr. rýchla odpoveď na otázku položenú zákazníckemu centru, navigácia sídla je jednoduchá, logická a efektívna, obsah je nezaujatý a informačne bohatý. Vnímaná kredibilita – pri dôveryhodnosti a kredibilite sa častokrát stretávame s prívlastkom „vnímaná“. Ide o vnímanú kontrolu bezpečnosti, súkromia, identity a spôsobilosti (Cheung, 2001), vnímaný risk, vnímanú dôveryhodnosť (Büttner, Göritzová, 2008), vnímanú kredibilitu (Garnik, 2005) a vnímané vedľajšie benefity (Garnik, 2006). Tieto faktory kredibility by sa mohli nazývať aj uvedomelé, pretože ich vnímame vedome. Vidíme meno zodpovednej osoby, vidíme dôveryhodné certifikáty, prečítame si podmienky predaja, reklamačný poriadok, ubezpečenie o bezpečnosti peňažnej transakcie. Každý symbol a symptóm (Riegelsberger, 2009) si uvedomujeme prvýkrát, preto mu venujeme vyššiu pozornosť a viac času.

158

Automatizovaná kredibilita – ak sa používateľ na daný e-obchod vráti znovu, z vnímanej kredibility sa stáva postupne automatizovaná kredibilita. Takýto stav je podvedomý. Z predchádzajúcich skúseností používateľ vie, že nákup prebehol bez komplikácií a preto neváha a bez hlbšieho opätovného prieskumu stránky vykoná obchodnú transakciu. Takéto správanie je veľmi nebezpečné a ľahko manipulovateľné. E-obchody a iné finančné webové sídla sa často stávajú prostriedkom nelegálnych aktivít spojených s krádežou osobných dát, ako je phishing a pod. Dokázateľná kredibilita – dokázateľná kredibilita (Rieh, Danielson, 2007; Liu, 2004) je ďalším typom, ktorý zohráva signifikantnú úlohu vo vnímaní daného zdroja, e-obchodu, či webovej stránky. Nachádzame ju napr. pri správaní, kedy používateľ radšej siahne po overenom, dôveryhodnom zdroji, akoby mal hľadať a hodnotiť nové informačné zdroje. Taktiež to platí v prípadoch vnímania kredibility pri nakupovaní na internete, kedy nachádzame rovnaký tovar za rovnakých podmienok na viacerých webových sídlach e-obchodov a vyberieme si ten, ktorý má najjednoduchšie overiteľné a dokázateľné známky kredibility.

3 Objekt – predmet – cieľ výskumu Objektom výskumu je prostredie slovenských webových sídiel e-obchodov a internetoví používatelia. Vybrané e-obchody sú rôznorodé, v čase výskumu aktívne pôsobiace entity. Používateľská skupina je taktiež rôznorodá a podmienkou je, aby boli aktívnymi používateľmi internetu. Na obidva objekty výskumu sa viaže sledovaný problém kredibility. Predmetom výskumu sú významné vlastnosti, vplyvy a vzťahy vyššie uvedených objektov v kontexte vnímania kredibility. Predmetom je ich identifikácia, sledovanie a inter pretácia.

Obr. 3. VVV – atribúty kredibility e-obchodov na internete

159

Hlavným cieľom výskumu je zistenie aktuálneho stavu vnímania a hodnotenia kredibility webových sídiel e-obchodov na Slovensku, vypracovanie návrhu metodiky na zvýšenie kredibility e-obchodov a vypracovanie odporúčaní pre hodnotenie kredibility pre bežných používateľov. Tento cieľ chceme dosiahnuť pomocou 3 atribútov kredibility v e-obchodoch, ktoré sme vytvorili na základe analyticko-syntetického rozboru a štúdia teórie. Ide o vlastnosti, vplyvy a vzťahy, ktoré v jednej z použitých metód skúmame s ohľadom na existenciu vyššie uvedených typov kredibility a ich úrovne.

Vlastnosti Symboly a symptómy (napr. interakcia s priateľským predavačom je príznačné (symptomatické) pre dobre rozbehnutý online obchod, ale jednoduchá fotografia usmievajúceho sa predavača je len symbolom dôveryhodnosti.). Medzi vlastnosti zaraďujeme: ▪ benevolenciu a integritu značky, ▪ profesionalizmus, ▪ estetický dizajn, ▪ rýchlosť procesov, ▪ bezpečnosť, ▪ jednoznačnosť objednávania, ▪ prezentáciu reálneho zázemia, ▪ referencie. Vzťahy Kredibilita je vzťah troch strán – charakter toho, kto dôveruje, atribúty toho, komu sa dôveruje a špecifický kontext, v ktorom sa dôvera odohráva. Niekoľko vzťahov, ktoré je možné skúmať: ▪ čomu dôverujú najviac ↔ kde nakupujú najčastejšie, ▪ vnímaná dôveryhodnosť ↔ vnímaný risk ↔ úmysel nakúpiť, ▪ vnímaná dôveryhodnosť ↔ finančný risk, ▪ ochota nákupu ↔ priamy akt nákupu. Vplyvy Vplyvy vytvárajú trianguláciu nasledovných entít: ▪ vplyvy samotného obchodu (jeho externé a interné prostredie), ▪ vplyvy okolia (kultúra, referencie), ▪ vplyvy samotného kupujúceho (sklon k dôvere, vedľajšie benefity).

3.1 Použité metódy Vo výskume je použitá známa metóda dotazníka, ankety a tiež metóda hodnotiacej tabuľky založenej na princípe McGovern Scorecard. Dotazníky sú dva. Prvý má charakter kvantitatívnej metódy výskumu a dopĺňa ho anketa. Otázky sú koncipované tak, aby sme získali prehľad o tom, či používatelia nakupujú online, ak áno, ako často a aké tovary, či služby. Pýtali sme sa na to, či sú slovenské e-obchody dostatočne dôveryhodné a atraktívne. Zaujímali sme sa, či je podľa nich vhodne popísaný tovar/služba, či už mali zlú skúsenosť s e-obchodom a či si všímajú znaky kredibility, ako certifikáty a pod. a či využívajú možnosť komentovania e-obchodu. Jednotlivé otázky sú vo vzájomnom vzťahu a vyhodnocovali sme ich nie 160

ako samostatné jednotky, ale ako navzájom súvisiace sledované faktory. Anketových otázok bolo menej, no vzorka respondentov bola približne desať krát vyššia. Cieľom je validovať a rozširovať odpovede a výsledky vybraných otázok v prvom dotazníku. Charakter kvalitatívnej metódy výskumu napĺňa hodnotiaca tabuľka a druhý dotazník. Základom metódy hodnotiacej tabuľky je komparácia vybraných e-obchodov na základe komplexu hodnotiacich kritérií z pohľadu výskumníka. Hodnotiace kritériá boli vybrané na základe pojmovej mapy vypracovanej v projekte dizertačnej práce (Buzová, 2011) a viacerých realizovaných výskumov (Gefen, 2000; Garnik, 2005; Riegelsberger, 2009; Rieh, Danielson, 2007; Fogg 1999, 2002; Yoo, Donthu, 2001; Stanford, 2002; Büttner, Göritz, 2008; McGovern, 2003). Inšpirovali sme sa hodnotiacou tabuľkou nazývanou tiež McGovern Scorecard (McGovern, 2003), ktorá hodnotí základné piliere informačnej architektúry. Z tejto metodológie sme prevzali bodovací systém. Ide o systém, v ktorom sú jednotlivé otázky (faktory) rozdelené do niekoľkých skupín (kategórií), pričom každá kategória má inú váhu. Nie každá kategória je rovnako dôležitá v celkovom hodnotení webového sídla e-obchodu. Niektoré kategórie a ich faktory sa môžu stotožňovať s tými, ktoré sú v metóde hodnotenia kredibility používateľmi. No v tomto prípade nie sú všeobecné, ale priamo adresované na webové sídlo a formulované tak, aby sme nimi dokázali popísať vybrané e-obchody. Názvy a váhy jednotlivých kategórií sú nasledovné: reálne zázemie – 160 značka – 80 bezpečnosť – 150 použiteľnosť – 70 dostupnosť – 140 prístupnosť – 60 informačný dizajn – 130 interakcia – 50 kvalita – 120 aktualizácia – 40 reputácia – 110 personalizácia – 30 služby – 100 grafický dizajn – 20 produkt – 90 amaterizmus – 10 Výhodou pre nás je, že rovnaké kategórie sa nachádzajú aj v druhom dotazníku, ktorý testuje kredibilitu. Respondenti majú za úlohu priradiť mieru dôležitosti daných faktorov pri hodnotení dôveryhodnosti e-obchodov. Na základe priemerného počtu bodov za danú kategóriu môžeme porovnať poradie dôležitosti kategórií, ktoré sme navrhli my, s tým, ktoré navrhli používatelia. Týmto spôsobom získame informácie o tom, do akej miery sú si používatelia vedomí toho, čo je dôležité pri hodnotení dôveryhodnosti e-obchodu a čo nie je. Druhý dotazník má pracovný názov „testovanie kredibility“. Táto metóda je kľúčová pri určení toho, čo si všímajú používatelia pri hodnotení kredibility e-obchodu, čomu dávajú väčšiu váhu dôležitosti, čo preferujú a ako sa pri tom cítia. Ide o kombinovanú metódu s použitím dotazníkových otázok, pozorovania a hodnotenia z pohľadu respondenta. Testovanie má 3 časti. V prvej časti používatelia priraďujú mieru dôležitosti jednotlivých faktorov v rámci hodnotenia dôveryhodnosti e-obchodu. Faktory sú rozdelené do 15-tich kategórií: reálne zázemie, produkt, aktualizácia, amaterizmus, grafický dizajn, informačný dizajn, dostupnosť, prístupnosť, značka, služby, kvalita, bezpečnosť, reputácia, použiteľnosť a interakcia. Našou úlohou je zistiť, ktoré faktory sú pre používateľov najdôležitejšie. Mieru dôležitosti hodnotia pomocou 10-stupňovej škály. Hodnota 1 znamená „najmenej dôležité“ a 10 „najviac dôležité“.

161

Tab. 1. Porovnanie poradia kategórií, ktoré majú vplyv na kredibilitu – budúca schéma

Dotazník/používateľ Miera dôležitosti Reálne zázemie Bezpečnosť Dostupnosť Informačný dizajn Kvalita Reputácia Služby Produkt Značka Použiteľnosť Prístupnosť Interakcia Aktualizácia x Grafický dizajn Amaterizmus

(1 – 10) ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?

Tabuľka/výskumník Váha Reálne zázemie Bezpečnosť Dostupnosť Informačný dizajn Kvalita Reputácia Služby Produkt Značka Použiteľnosť Prístupnosť Interakcia Aktualizácia Personalizácia Grafický dizajn Amaterizmus

(10 – 160) 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

Druhá časť je rozdelená na tri sekcie: pozitívne pocity, negatívne pocity a úmysel nakúpiť. Opäť je použitá škála od 1 do 10, kde 1 má význam „vôbec“ a 10 „veľmi“. Používatelia musia priradiť mieru dôležitosti toho, aký vplyv majú dané pocity alebo vlastnosti na hodnotenie dôveryhodnosti. Pozitívne pocity: istota, bezpečnosť, radosť, zaujímavosť (či už tovaru, alebo samotného e-obchodu), príjemnosť, kontrola, vzrušenie, zábava, uvoľnenosť, spokojnosť, dôvera, spoľahlivosť a nenáročnosť. Medzi negatívne pocity sme zaradili nasledovné: frustrácia, nervozita, únava, nuda, zlosť, beznádejnosť a zmätenosť. Treťou otázkou chceme zistiť, čo ovplyvňuje používateľa pri návšteve a následnom úmysle nakúpiť v e-obchode, ktorý dovtedy nikdy nenavštívil. Faktory, ktoré sme používateľom ponúkli, sú nasledovné: odporúčanie od známeho, dobrá cena, e-obchod pôsobí dôveryhodne, má presne to, čo potrebujem, rýchle dodanie tovaru, má tovar, ktorý iné stránky neponúkajú, viaceré možnosti dodania tovaru. V tretej časti sú používatelia vyzvaní vybrať si dva e-obchody z ponúknutého zoznamu, otvoriť ich v novom okne a pozrieť sa na ne. Následne majú respondenti vybrať jedno z dvoch nimi vybraných webových sídiel, ktoré sa im zdá byť dôveryhodnejšie a popísať prečo. Táto časť bude analyzovaná formou obsahovej analýzy. Jednotlivé komentáre budú upravené do takej formy, aby sme dokázali generovať kľúčové slová a určiť na základe čoho sa rozhodovali. Následne budú respondenti hodnotiť jeden z dvoch, nimi vybraných e-obchodov (ten, ktorý označili ako dôveryhodnejší) podrobnejšie na základe pomocných otázok, ktoré sú rozdelené do šiestich kategórií. Respondentom sme položili otázku, či daný e-obchod poznajú a či už v ňom niekedy nakupovali. Pri vyhodnocovaní výsledkov výskumu budeme tieto fakty zohľadňovať z dôvodu, že používateľ môže považovať sídlo za dôveryhodnejšie, ak s ním už má skúsenosť. V takomto prípade ide o subjektívnejšie a osobnejšie vnímanie kredibility. Vychádzame z typov kredibility, ktoré sú popísané vyššie. Ak používateľ už na sídle nakupoval, jeho vní manie kredibility je na úrovni skúsenostnej alebo automatizovanej. Ak sídlo nikdy predtým nevidel, ide o kredibilitu odhadovanú alebo povrchovú. Ak sídlo už niekedy navštívil, no priamu skúsenosť s ním nemá, hovoríme o domnelej kredibilite. Na základe tejto premennej 162

Ktorá kategória faktorov dôveryhodnosti je pre používateľa dôležitá a do akej miery? Počet získaných bodov .

Kategória č. 1

.

Kategória č. 2

.

Kategória č. 3

.

Kategória č. 4

.

Kategória č. 5

.

Kategória č. 6

.

Kategória č. 7

Počet získaných bodov .

Kategória č. 8

.

Kategória č. 9

.

Kategória č. 10

. . . . .

Kategória č. 11 Kategória č. 12 Kategória č. 13 Kategória č. 14 Kategória č. 15

Obr. 4. Schéma výsledkov výskumu kredibility – kategórie faktorov

sme vyberali vzorku webových sídiel. Dva e-obchody sú menej známe (donaskakvetov.sk, sportove.sk), resp. jeden z nich ponúka veľmi špecifický tovar (kvety). Ďalšie dva sú známejšie a boli prispôsobené tomu, aby si vybrali obe pohlavia. Predpokladáme, že muži si vyberú obchod s elektronikou a počítačovými komponentmi (alza.sk) a ženy obchod s topánkami (bata.sk). Takto chceme zabezpečiť rovnomerný výber všetkých štyroch e-obchodov.

Ktoré pozitívne pocity sú pre hodnotenie dôveryhodnosti najdôležitejšie?

Ktoré negatívne pocity sú pre hodnotenie dôveryhodnosti najdôležitejšie? Pocit č. 10

Pocit č. 10

Pocit č. 8

Pocit č. 8

Pocit č. 6

Pocit č. 6

Pocit č. 4

Pocit č. 4

Pocit č. 2

Pocit č. 2

Pocit č. 1

Pocit č. 1

Pocit č. 3

Pocit č. 3 Pocit č. 5

Pocit č. 5

Pocit č. 7 Pocit č. 9

Pocit č. 7 Pocit č. 9

Obr. 5. Schéma výsledkov výskumu kredibility – pocity

163

Záver Kredibilitu sme na základe analýzy definovali ako stav webového sídla, jeho funkcionality, formy a hlavne informačného obsahu, ktorý vplýva cez jednotlivé znaky na používateľa v podobe dôveryhodnosti, spoľahlivosti, odbornosti, kvality a istoty zdroja. K výskumu pristupujeme z hľadiska vlastností, vplyvov a vzťahov webového sídla e-obchodu, používateľov a okolitého prostredia v kontexte kredibility a dôveryhodnosti. Syntetizovali sme niekoľko druhov kredibility, ktoré budú taktiež zohľadnené vo výskume. Z metodologického hľadiska generalizujeme a prepájame niekoľko metód do jedného celku, ktorý nám poskytne komplexný obraz o stave dôveryhodnosti vybraných slovenských e-obchodov a o vnímaní dôveryhodnosti a jej jednotlivých aspektov a faktorov používateľmi. Spojí sa pohľad laika (používateľ) a experta (výskumník), porovnajú sa výsledky a interpretujú rozdiely.

Zoznam bibliografických odkazov BÜTTNER, Oliver B., GÖRITZ, Anja S., 2008. Perceived trustworthiness of online shops. In Journal of Consumer Behaviour [online], vol.&, issue 1, p. 35–50 [cit. 2010-10-19]. Dostupné na internete: . BUZOVÁ, Katarína. 2009. Vymedzenie požiadaviek na kredibilitu webového sídla lekárskych informácií na internete. Diplomová práca. Bratislava : FiF UK, 2003. 87 s. BUZOVÁ, Katarína. 2010. Analýza konceptov kredibility aplikovaných v oblasti elektronického obchodovania. In ITlib : Informačné technológie a knižnice [online]. 2010, č. 4 [cit. 2011-04-06]. Dostupné na internete: . FOGG, B. J., SOOHOO, Cathy, DANIELSON, David. 2002. How Do People Evaluate a Web Site’s Credibility? Results from a Large Study [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na internete: . FOGG, B. J. 1999. What Variables Affect Web Credibility? In CSLI : Industrial Affiliate Conference, Stanford University, November 11, 1999 [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na internete: . FRIEDMAN, B., KAHN, P., HOWE, D. 2000. Trust Online. In Communications of the ACM. 2000, roč. 43, č. 12 [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na internete: . ISSN 0001-078 FURMAN, Susan. 2009. Building Trust. In Usability [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na internete: . GARNIK, Igor. 2005. Vendor Credibility in e-Shops Design in Poland: an Empirical Study [online]. [cit. 2010-10-19]. Dostupné na internete: . GARNIK, Igor. 2006. Factors Affecting Credibility of E-shops in Poland. In Proceedings of 13th International COST294 Workshop on user Interface Quality Models [online], Rome, September 12–13, 2006, pp. 94–97. [cit. 2010-10-19]. Dostupné na internete: . GEFEN, David. 2000. E-commerce: the role of familiarity and trust. In Omega : the International Journal of Management Service. 2000, č. 28 [online]. [cit. 2011-04-07]. Dostupné na internete: .

164

CHEUNG, Christy M. K., LEE, Matthew, K. O., 2001. Trust in Internet Shopping: Instrumental Development and Validation through Clasical and Modern Approaches. In Journal of Global Information Management [online]. Vol. 9, no. 3, 2001 [cit. 2010-10-19]. Dostupné na internete: . LIU, Ziming. 2004. Perceptions of credibility of scholarly information on the Web. In Information Processing and Management: an International Journal Information [online]. 2004, roč. 40, č. 6 [cit. 2011-04-07]. Dostupné na internete: . MCGOVERN, Gerry. 2003. McGovern Scorecard Sample [online]. [cit. 2011-04-05]. Dostupné na internete: . MEP. 2007. Informačné a komunikačné zabezpečenie : prezentácia [online]. 2007. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na internete: . RIEGELSBERGER, Jens, 2009. Building Trust in Online Shopping. In BrandChannel [online]. 2009 [cit. 2010-10-19]. Dostupné na internete: . RIEH, Soo Young, DANIELSON, David R. 2007. Credibility: A Multidisciplinary Framework. In Information Science and Technology, 2007, č.41, s 307–364 [online]. [cit. 2011-0407]. Dostupné na internete: . STANFORD, Julliane, et al. 2002. Experts vs. Online Consumers: A Comparative Credibility Study of Health and Finance Web Sites. In Consumer Web Watch Research Report [online]. 2002. [cit. 2009-02-07]. Dostupné na internete: . YOO, B., DONTHU, N. 2001. Developing a Scale to Measure the Perceived Quality of Internet Shopping Sites (SITEQUAL). In Quarterly Journal of Electronic Commerce [online]. 2001, č.2 [cit. 2010-10-19]. Dostupné na internete: . ŽITTŇANSKÝ, Martin. 2008. Metodika hodnotenia web stránok – elektronické obchody [online]. Diplomová práca. Žilina : FPEDaS ŽU, 2008. 93 s. [cit. 2011-04-06]. Dostupné na internete: .

Poznámka Príspevok bol spracovaný v rámci grantovej úlohy KEGA 3/7275/09 Informačné štúdiá v podmienkach web 2.0 a nových technológií (INWENT) a výskumného projektu VEGA 1/0429/10 Akademické informačné prostredie – modelovanie z hľadiska informačnej ekológie. O autorke Pozri stranu 85.

165

Online sociálne siete a ich aplikácia v informačnej činnosti

Jana Šuchová

Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta Katedra knižničnej a informačnej vedy Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Online Social Networks and their Application in Information Work The paper focuses on definition and basic characteristics of social networks in the online environment in the context of information work. Main aim is to describe online social networks in the relation to information work in libraries through three main means, the creation of own online social networks, engagement in existing online social networks and transfer of social data from online social networks to library applications.

Keywords online social networks, information work, library, social media

Úvod Informačná činnosť existuje už od dávnych dôb. V priebehu vekov nadobúdala rôzne formy. S nástupom internetu sa formy jej poskytovania rozšírili o elektronické prostredie, aktuálne najmä o nástroje webu 2.0, pod ktoré spadajú aj online sociálne siete. Nástroje webu 2.0 kladú dôraz na spoluprácu a zdieľanie obsahu medzi používateľmi. Spomínané hlavné zameranie na používateľov sa zhoduje so súčasným trendom knižníc, ktoré sa usilujú svoje služby, teda aj informačnú činnosť, priblížiť potrebám používateľov a preniesť ich aj do prostredia, v ktorom sa pohybujú.

167

1 Definovanie online sociálnych sietí Hlavný problém pri definovaní online sociálnych sietí v elektronickom prostredí predstavuje určenie hraníc, teda toho, čo predstavuje online sociálne siete a čo už je niečím iným. Jedným z dôvodov je využívanie rozličnej terminológie a rôznych definícií ako z hľadiska pohľadu rôznych vedných odborov, tak aj jednotlivých autorov. K ďalším možným príčinám by sme zaradili dynamickosť vývoja online sociálnych sietí, možnosť preberania funkcií i vlastností z iných nástrojov na internete a vytváranie vlastných aplikácií nad nástrojmi (mash-ups). Online sociálne siete sa môžu definovať ako služby založené na báze webu, ktoré umožňujú ľuďom: vytvárať verejné alebo čiastočne verejné profily v rámci systému; budovať zoznam ostatných používateľov, s ktorými sú prepojení; prezerať si a prechádzať po zoznamoch svojich vlastných spojení a spojení ostatných používateľov v danom systéme (Boyd, 2007). Ďalší prístup pokladá online sociálne siete za množinu jednotlivcov navzájom poprepájaných vzťahmi (Charnigo, 2007). Barsky (2006) definuje sociálne siete ako nový typ virtuálnych komunít, ktoré sú založené na zobrazení a vytváraní vzťahov, ktoré majú členovia medzi sebou. Barského definícia ale nie je úplne presná, pretože existuje niekoľko rozdielov medzi virtuálnymi (online) komunitami a online sociálnymi sieťami. Organizačná štruktúra online sociálnych sietí je sústredená okolo jedného človeka a jeho spojení. To znamená, že každý používateľ vidí sieť jedinečným spôsobom. V prípade online komunít nie je v centre jednotlivec, ale určitý súbor záujmov, hodnôt a komunikačných princípov, ktoré sú spoločné pre celú komunitu. Sociálne siete majú slabé druhostupňové spojenia, t. j. spojenia medzi určitým používateľom a priateľmi jeho priateľov. Pokiaľ nie sú tieto druhostupňové spojenia priateľmi daného používateľa, často dokáže veľmi ťažko odhadnúť napr. čo môže týchto ľudí zaujímať, aké majú vzdelanie a pod. Z hľadiska online komunít sú druhostupňové spojenia silnejšie, pretože členovia komunít zdieľajú spoločné záujmy, vášne, ciele. Členovia komunít spolupracujú na dosiahnutí týchto cieľov spoločnými cestami a spôsobmi. Preto bývajú online komunity často viac štruktúrované a majú zjavnejšiu organizačné štruktúry, pravidlá a rituály ako sociálne siete. Na základe spoločných záujmov, hodnôt, pravidiel, rituálov sa dajú jednoduchšie predpokladať vlastnosti sekundárnych spojení. Online sociálne siete sú dobré na zdieľanie aktivít, ale majú menšiu efektívnosť pri komplexnejších aktivitách, ktoré vyžadujúcich spoluprácu a kolektíve konanie. Online komunity, ktoré majú silnejšie druhostupňové vzťahy, sú pre komplexnejšie aktivity lepšie. Na druhej strane online sociálne siete uľahčujú ľuďom vytváranie komunít, v rámci jednej online sociálnej siete môže existovať množstvo komunít (Howard, 2010). Viacerí odborníci (Mayfield, 2008, Newson, 2008), najmä z oblasti marketingu, zaraďujú online sociálne siete pod sociálne médiá, ktoré predstavujú online nástroje a služby, ktoré umožňujú online komunikáciu informácií, participáciu a spoluprácu používateľov (Newson, 2008). Okrem online sociálnych sietí sa potom pod sociálne média zaraďujú blogy (napr. Livejournal), mikroblogy (Twitter), systémy wiki (napr. Wikipedia), nástroje založené na zdieľaní obsahu (napr. Youtube alebo Flickr), virtuálne svety (napr. Second Life), podcasty a fóra (Mayfield, 2008, Lazworld, 1998 – 2009, Newson, 2008). Výskum OCLC (2007) ponúka ďalšie možné chápanie, kedy rozlišuje webové sídla sociálnych sietí, ktoré sú primárne zamerané na interakciu medzi používateľmi, ktorí zdieľajú spoločné záujmy, postoje a aktivity (napr. MySpace, Facebook) a webové sídla sociálnych médií sústreďujúce sa najmä na publikovanie a zdieľanie obsahu (napr. Youtube, Flickr). Zo spomínaných definícií môžeme odvodiť dva prístupy definovania online sociálnych sietí. Prvý z nich pod online sociálne siete zahrňuje všetky druhy systémov, ktoré umožňujú 168

vytvorenie profilu, budovanie kontaktov a možnosť prezerať si tieto kontakty (Boyd, 2007, Charnigo, 2007). Druhý prístup sa snaží o podrobnejšiu diferenciáciu nástrojov a snaží sa online sociálne siete vymedziť užšie, ako nástroje určené na interakciu medzi priateľmi (Newson, 2008, OCLC, 2007). Obidva prístupy majú svoje klady a zápory. Pod širšie definovanie online sociálnych sietí spadá veľká skupina rôznorodých nástrojov určených na sprístupňovanie obsahu ako napr. videí, fotografií ale aj služieb na zdieľanie záložiek. Na jednej strane je to výhoda, pretože sú pod jedným pojmom zastrešené rôzne nástroje, na druhej strane je veľmi ťažké analyzovať takýto rôznorodý súbor systémov. V prípade užšieho definovania môžeme síce analyzovať pomerne jednoliatu vzorku, nastáva ale problém s prelínaním s inými nástrojmi, najvýraznejšie s blogmi a mikroblogmi. Dotýka sa to najmä webových sídiel blogov, ktoré sa najčastejšie využívajú ako osobné denníky, napr. Livejour nal, ktoré sa potom nachádzajú v prieniku medzi online sociálnymi sieťami a blogmi (Agarwal, 2008). V práci sa prikláňame k širšiemu ponímaniu online sociálnych sietí, aby sme pokryli čo najširšie spektrum nástrojov využívaných na informačnú činnosť.

2 Charakteristika online sociálnych sietí Pri charakterizovaní štruktúry online sociálnych sietí môžeme čiastočne vychádzať z širších definícií online sociálnych sietí uvedených v kapitole 1. K základným prvkom online sociálnych sietí patria: ▪ profily používateľov alebo stránky v prípade organizácií, ▪ kontakty (vo viacerých online sociálnych sieťach nazývané priatelia, pri organizáciách sa často používajú fanúšikovia); ▪ vzťahy. Okrem základných prvkov online sociálne siete obsahujú aj ďalšie doplňujúce prvky rôzneho charakteru, medzi najčastejšie používané zaraďujeme: ▪ skupiny; ▪ blogy; ▪ tagy; ▪ prostriedky na komunikáciu, napr. správy, súkromné správy, čet, diskusné fóra; ▪ manažment vizuálnych, audiálnych alebo audiovizuálnych prvkov; ▪ analýza rôznych ukazovateľov napr. návštevnosť, počet komentárov a pod.; ▪ aplikácie; ▪ nástroje a nastavenia na ochranu súkromia. Profil používateľa obsahuje základné informácie o používateľovi, napr. v ktorom meste žije, koľko má rokov, jeho záujmy a pod. Údaje, ktoré sa zadávajú do profilu sa môžu líšiť na základe typov online sociálnych sietí (Nations, [2008]). V prípade organizácií sa očakáva, že sa na stránke stretneme so základnými kontaktnými údajmi ako fyzická adresa, adresa webového sídla, prípadne otváracie hodiny. Kontakty (priatelia) sú ľudia, ktorí majú povolenie od daného používateľa uverejňovať komentáre na jeho profil a posielať mu súkromné správy. Používatelia, ktorí sú vzájomne prepojení môžu sledovať aktivitu svojich kontaktov, t. j. môžu zaznamenať zmenu v ich profile alebo či zverejnili nejaké informácie (Nations, [2008]). Okrem toho si používatelia 169

môžu prezerať kontakty svojich kontaktov až do toľkých úrovní, do koľkých to dotyčné webové sídlo online sociálnej siete povoľuje. Vzťahy v rámci online sociálnych sietí skúma analýza sociálnych sietí. Cieľom analýzy sociálnych sietí je pochopenie sieťovej štruktúry pomocou popísania, vizualizácie a modelovania súboru kontaktov a ich sociálnych vzťahov (Duijn, 2006). Analýza sociálnych sietí skúma sociálne siete na troch základných úrovniach: ▪ celkovej štruktúry; ▪ podskupín vytvorených v rámci sociálnej siete; ▪ jednotlivých kontaktov (v analýze sociálnych sietí nazývaných uzly) (Frederics, 2005). V rámci jednotlivých úrovní sa skúmajú rôzne aspekty. Pri skúmaní celkovej štruktúry sú podstatné nasledujúce aspekty: ▪ priame vzťahy – uzly priamo spojené s dokumentmi, s ďalšími uzlami, s tagmi, so skupinami alebo inými entitami; ▪ nepriame vzťahy – uzly priamo spojené s rovnakými entitami, napr. dva uzly sú ne priamo spojené, ak sú obidva v priamom spojení s tým istým uzlom alebo obidva otagovali ten istý dokument; ▪ vzťahy založené na známosti – vznikajú vtedy ak existujú nejaké dôkazy, že sa uzly poznajú (napr. sú uvedení ako priatelia, sú spoluautormi článkov); ▪ vzťahy založené na podobnosti – spočívajú v spoločnej aktivite dvoch uzlov, t. j. ak oba využijú rovnaký tag, otagujú rovnaký zdroj, sú členovia rovnakej skupiny, okomentujú rovnaký zdroj (Carmel, 2009); ▪ kliky – podskupina uzlov, ktoré majú vzájomné vzťahy so všetkými ostatnými uzlami v rámci danej podskupiny; ▪ centralizácia – podiel centrálnych uzlov v sieti; ▪ dostupnosť – počet vzťahov prepájajúcich uzly; ▪ rovnováha – miera, do ktorej sú vzťahy v rámci sociálnej siete priame a recipročné (Frederics, 2005). Na úrovní jednotlivých kontaktov (uzlov) sú kľúčové aspekty: ▪ centrálnosť – miera, do akej uzol zastáva centrálu pozíciu v rámci siete; ▪ body zlomu – uzly, ktorých odstránením by vznikli neprepojené kliky v rámci sociálnej siete (Frederics, 2005). Skupiny predstavujú priestor kde sa v rámci webového sídla online sociálnej siete stretávajú používatelia so spoločnými záujmami alebo zaujímajúci sa o rovnakú tému, prípadne oblasť (Nations, [2008]). Súčasťou niektorých online sociálnych sietí je možnosť vytvárať blogové príspevky. Aj keď často neobsahujú toľko rozličných funkcií ako služby priamo zamerané na blogovanie, poskytujú aspoň základné prvky umožňujúce oboznámenie kontaktov s tým, čo momentálne robí daný používateľ (Nations, [2008]). Tagy alebo kľúčové slová vytvárané používateľmi (Weller, 2010) umožňujú používateľom organizovať svoje informačné zdroje a prezerať aj tagy, ktoré priradili k rovnakým alebo iným informačným zdrojom iní používatelia. Tagy sa väčšinou skladajú z jedného slova, v prípade viacslovných spojení sa buď vynechá medzera alebo sa pridá určitý symbol, napr. web2.0, information+management. Kritici tagov zdôrazňujú najmä to, že v prípade tagov nie je vyriešená otázka synoným, homoným a vyskytujú sa tam viaceré lexikálne anomálie, ktoré sú dôsledkom nekontrolovaného prostredia (MacGregor, 2006). 170

Aplikácie predstavujú prvky vnorené do webového sídla online sociálnej siete za účelom poskytovania nových funkcií, ktoré nie sú priamo jeho súčasťou. Skoro každé webové sídlo online sociálnej siete vytvorilo platformu pre nové aplikácie, kde môžu externí vývojári vytvárať svoje vlastné aplikácie a poskytnúť tak nadstavbové možnosti využívania daného sídla (Shih, 2009). Pomerne novým trendom v rámci online sociálnych sietí sú nástroje a nastavenia umožňujúce ochranu súkromia. Jedným z nich je selektívne sprístupňovanie informácií pomocou rôznych nastavení ako je napr. vytvorenie skupín kontaktov (pri Google+ circles, pri Facebooku featured friends) alebo obmedzení na konkrétnych prijímateľov správ (pri Facebooku výberové menu pod správou, pri Google+ riadok na nastavenie prijímateľov). Online sociálne siete môžeme deliť na základe viacerých kritérií. Z hľadiska otvorenosti používateľom môžeme rozlišovať verejné online sociálne siete, pre ktoré neplatia žiadne alebo len veľmi malé obmedzenia na registráciu a online sociálne siete prístupné len pre určitú skupinu vybraných používateľov (Shih, 2009). Taktiež môžeme rozlišovať online sociálne siete na základe používateľského určenia na online sociálne siete určené pre nejakú konkrétnu kategóriu používateľov (napr. obchodníkov, majiteľov psov) alebo pre širokú verejnosť (Fabernovel, 2007). K ďalším možným kritériám patrí: ▪ počet rôznych povolených typov interakcií, súvisí so štruktúrou online sociálnych sietí a funkciami, ktoré používatelia môžu využívať; ▪ stupeň decentralizácie, do akej miery sú používatelia kontrolovaní administrátormi v ich aktivitách; ▪ typ identity, či sa podporuje prezentácia skôr reálnej identity alebo vymyslenej fantazijnej identity (Fabernovel, 2007). K jednej z momentálne najdiskutovanejších charakteristík online sociálnych sietí patrí sociálny graf. Sociálny graf sa dá definovať ako globálna mapa všetkých ľudí a ich vzájomných vzťahov. Ľudská spoločnosť vytvára jeden veľký sociálny graf. V tomto grafe každý človek predstavuje uzol. Ak sa dvaja ľudia navzájom poznajú, je medzi nimi explicitné prepojenie. Napríklad ľudia môžu byť spojení na základe spoločného pracoviska, spoločnej školy, ktorú navštevovali alebo sú zosobášení a pod. (Iskold, 2007). Podobne ako v prirodzenom prostredí, aj v rámci online sociálnych sietí môžeme na základe explicitne vyjadrených vzťahov (používateľských kontaktov) identifikovať sociálny graf. V online prostredí sa v praxi využíva napríklad na prenesenie už existujúcich vzťahov z webového sídla online sociálnej siete na novú aplikáciu alebo webové sídlo bez toho, aby si používateľ musel nanovo definovať svoje spojenia. Keď ľudia nainštalujú aplikáciu alebo sa prihlásia na webové sídlo, môžu automaticky komunikovať so všetkými priateľmi, ktorí majú nainštalovanú túto aplikáciu alebo sú prihlásení na tom istom webovom sídle (Shih, 2009). So sociálnym grafom úzko súvisí aj ďalšia pomerne často spomínaná charakteristika online sociálnych sietí, sociálne filtrovanie. Z hľadiska push technológií, čiže obsahu posúvanému používateľom, používatelia na viacerých online sociálnych sieťach dostávajú sociálne filtrované správy, teda stručné informácie a odkazy na webové stránky, články, fotografie, blogové príspevky, videá a pod., ktoré vytvorili alebo pridali ľudia v rámci ich webového sídla online sociálnej siete. Tieto správy sa považujú za menej invazívne najmä z dôvodu, že sa jedná o ľudí, ktorých používatelia poznajú a často im na nich záleží. V prípade pull technológií, alebo obsahu aktívne vyberaného používateľmi, sa môžu pri vyhľadávaní zohľadniť preferencie a názory kontaktov a ľudí s podobným profilom a tým pádom poskytnúť relevantnejšie výsledky (Shih, 2009).

171

Z dôvodu pomerne vysokého počtu kontaktov v rámci online sociálnych sietí a veľkého množstva správ od nich, začali niektoré online sociálne siete uplatňovať algoritmy na zobrazenie výsledkov. V prípade Facebooku ide o EdgeRank (Kincaid, 2010). Pre algoritmus Facebooku sú dôležité nasledujúce faktory: ▪ blízkosť vzťahu medzi používateľom, ktorý si pozerá obsah a jeho tvorcom – ak si používateľ často pozerá profil tvorcu a reaguje na jeho správy, predpokladá sa, že sú si blízky; ▪ váha pripísaná k jednotlivým typom interakcií – komentár je napríklad významnejší ako like; ▪ čas, ktorý uplynul od uverejnenia správy – čím je správa staršia, tým je menej dôležitá. Ak chce tvorca správy, aby sa jeho správa objavila v zozname správ jeho kontaktov, odporúča sa, aby zverejňoval taký typ správ, ktoré podporujú interakciu (Kincaid, 2010).

3 Online sociálne siete a informačná činnosť Informačnú činnosť môžeme definovať ako „prácu s informáciami v záujme ostatných ľudí“ (Dority, 2006). Informačnú činnosť môžu realizovať ako jednotlivci, tak aj organizácie. V prípade organizácií informačná činnosť úzko súvisí s ich zameraním a úlohami. Informačná činnosť organizácie knižnica sa na základe jej úloh a definícií sústreďuje najmä na používateľov a potenciálnych používateľov. Je úzko spojená so službami, ktoré knižnica poskytuje. Z hľadiska online sociálnych sietí sa informačná činnosť knižníc v súčasnosti sústreďuje najmä na: ▪ propagáciu knižnice, jej služieb, podujatí (napr. informácie o nových dokumentoch a zdrojoch v knižnici, informácie o ponúkaných službách); ▪ propagáciu podujatí, aktivít súvisiacich s predmetom záujmu knižnice alebo s komunitou jej používateľov (napr. autogramiády autorov na knižných veľtrhoch, koncerty populárnych spevákov pre tínedžerov); ▪ vytváranie priestorov na diskusie určitých skupín používateľov (napr. skupiny pre kluby fungujúce pri knižniciach); ▪ inštruktáže k svojim službám a zdrojom (napr. videoinštruktáže zamerané na služby v knižnici); ▪ integráciu svojich služieb do online sociálnych sietí (napr. zverejňovanie svojich katalógov a zbierok, poskytovanie digitálnej referenčnej služby); ▪ integráciu prvkov sociálnych sietí do existujúcich služieb na webe (napr. integráciu komentárov a hodnotenia používateľov do OPACu); ▪ vzdelávanie používateľov z hľadiska mediálnej a informačnej gramotnosti v online sociálnych sieťach (napr. pomoc používateľom pri hodnotení informačných zdrojov prístupných prostredníctvom online sociálnych sietí). Informačná činnosť knižníc s využitím online sociálnych sietí sa realizuje pomocou: ▪ vlastných online sociálnych sietí (napr. Ning); ▪ komerčných online sociálnych sietí (napr. Facebook, MySpace); ▪ integráciou sociálnych prvkov do webových služieb knižnice (napr. prebratie komentárov a anotácií z existujúcich online sociálnych sietí do svojho OPACu). 172

Najmä v začiatkoch existencie online sociálnych sietí knižnice vytvárali vlastné online sociálne siete prostredníctvom voľne dostupných nástrojov akým je napríklad Ning. Väčšinou boli tieto online sociálne siete neúspešné, pretože mali len veľmi nízky počet používateľov. V súčasnosti sa skôr využívajú na komunikáciu medzi informačnými profesionálmi, ako je napríklad Library 2.0, webové sídlo online sociálnej siete zamerané na budúcnosť knižníc v digitálnom veku (Hargadon, 2011). K najčastejšie využívaným prostriedkom na informačnú činnosť knižníc patria komerčné online sociálne siete. Knižnice ich využívajú od najmenej náročného spôsobu, akým je sprístupňovanie najaktuálnejších informácií – napríklad, aké dokumenty knižnica aktuálne zakúpila (Miss Information, 2011) –, po zložitejšie vytváranie rôznych aplikácií, napríklad prenesenie celého katalógu WorldCat na Facebook (OCLC, 2010). Integrácia sociálnych prvkov do webových služieb knižnice z hľadiska získavania sociálnych dát môže prebiehať viacerými spôsobmi. Knižnica sa môže spoliehať na vlastné zdroje (vlastných používateľov), externé zdroje (online sociálne siete a/alebo spolupracujúce knižnice) i kombinovať vlastné zdroje s externými. Najčastejšie sa integrujú sociálne dáta do používateľských online katalógov knižníc a vzniká OPAC 2.0 alebo sociálny OPAC. Príkladom integrácie sociálnych dát z online sociálnych sietí do používateľských online katalógov je produkt online sociálnej siete LibraryThing s názvom LibrayThing for Libraries. Ide o súbor rozšírení katalógu, ktoré umožňujú zvýšenie jeho interaktívnosti a informačnej hodnoty, pričom viaceré údaje (komentáre, hodnotenia, tagy) sa preberajú z existujúcich sociálnych dát online sociálnej siete LibraryThing (LibraryThing).

Záver V literatúre sa môžeme stretnúť s dvoma prístupmi k definovaniu online sociálnych sietí, so širokým a úzkym. Z hľadiska širokého definovania pod sociálne siete zaraďujeme podľa Boyd (2007) služby založené na báze webu, ktoré umožňujú ľuďom: vytvárať verejné alebo čiastočne verejné profily v rámci systému; budovať zoznam ostatných používateľov, s ktorými sú prepojení; prezerať si a prechádzať po zoznamoch svojich vlastných spojení a spojení ostatných používateľov v danom systéme. Pri užšom definovaní spadajú online sociálne siete pod sociálne média spolu s ďalšími nástrojmi ako sú blogy, mikroblogy, systémy wiki, nástroje založené na zdieľaní obsahu, virtuálne svety, podcasty a fóra. Pri základnej charakteristike online sociálnych sietí sa môžeme zamerať na prvky vyplývajúce zo širšej definície online sociálnych sietí (profily, kontakty, vzťahy) a obohatiť ich o ďalšie často využívané prvky ako sú skupiny, blogy, tagy, prostriedky na komunikáciu, manažment vizuálnych, audiálnych alebo audiovizuálnych prvkov, analýzu rôznych ukazovateľov napr. návštevnosti, počet komentárov a pod., aplikácie a nástroje na ochranu súkromia. K významným oblastiam záujmu v rámci online sociálnych sietí patrí tiež sociálny graf, sociálne filtrovanie i algoritmy na zobrazenie výsledkov. Online sociálne siete sa pre informačnú činnosť v rámci knižníc využívajú najmä tromi spôsobmi, vytvorením vlastných online sociálnych sietí, zapojením sa do existujúcich online sociálnych sietí a prenosom sociálnych dát do knižničných aplikácií.

173

Zoznam bibliografických odkazov AGARWAL, N., HUAN, L. 2008. Blogosphere : research issues, tools, and applications. In SIGKDD Explorations. July 2008, vol. 10, iss. 1, p. 18–31. Dostupné v ACM Digital Library. BARSKY, E., PURDON, M. 2006. Introducing Web 2.0 : social networking and social bookmarking for health libraries. In Journal of the Canadian Health Libraries Association [online]. 2006, vol. 27, no. 3 [cit. 2008-06-04]. Dostupné na internete: . ISSN 1708-6892. BOYD, D. M., ELLISON, N. B. 2007. Social network sites : Definition, history, and scholarship. In Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, vol. 13, iss. 1 [cit. 2008-06-04]. Dostupné na internete: . ISSN 1083-6101. CARMEL, D. a kol. 2009. Personalized Social Search Based on the User’s Social Network. In Proceeding of the 18th ACM conference on Information and knowledge management [online]. New York : ACM, 2009 [cit. 2011-01-21]. Dostupné v databáze ACM Digital Library. DORITY, 2006. Rethinking Information Work : A Career Guide for Librarians and Other Information Professionals. Westport ; London : Libraries Unlimited, 2006. ISBN 1-59158-180X. Chapter 1 Rethinking Information Work, p. 1–18. DUJIN, M. A. J., VERMUNT, J. K. 2006. What is Special About Social Network Analysis? In Methodology [online]. 2006, vol. 2, iss. 1 [cit. 2011-08-30]. Dostupné na internete: <spitswww.uvt.nl/~vermunt/methodology2005b.pdf>. FABERNOVEL. 2007. Social Network websites : best practices from leading services [online]. Paris : Fabernovel, 2007 [cit. 2008-06-04]. Dostupné na internete: . FREDERICKS, K. A., DURLAND, M. M. 2005. The Historical Evolution and Basic Concepts of Social Network Analysis. In New Directions for Evaluation [online]. 2005, iss. 107 [cit. 2011-08-30]. Dostupné vo Wiley Online Library. HARGADON, S. 2011. Library 2.0 [online]. Ning, 2011 [cit. 2011-08-28]. Dostupné na internete: . HOWARD, T. W. 2010. Design to Thrive : Creating Social Networks and Online Communities that Last. Burlington : Elsevier, 2010. ISBN 978-0-12-374921-5. Chapter 2 The Nature of the Beasts, p. 11–27. CHARNIGO, L., BARNETT-ELLIS, P. 2007. Checking Out Facebook.com : The Impact of a Digital Trend on Academic Libraries. In Information Technology and Libraries [online]. 2007, vol. 26, no. 1 [cit. 2008-06-04]. Dostupné na internete: . ISSN 0730-9295. ISKOLD, A. 2007. Social Graph : Concepts and Issues [online]. ReadWriteWeb, 2007 [cit. 201005-10]. Dostupné na internete: . KINCAID, J. 2010. EdgeRank : The Secret Sauce That Makes Facebook’s News Feed Tick. In AOL Tech [online]. 22nd April 2010 [cit. 2011-08-28]. Dostupné na internete: . LAZWORLD. 1998–2009. Internet Marketing & Advertising Glossary [online]. New Jersey : Lazworld, 1998–2009 [cit. 2009-04-12]. Heslo Social Media. Dostupné na internete: . 174

LIBRARYTHING. LibraryThing for Libaries [online]. LibraryThing [cit. 2011-06-03]. Dostupné na internete: . MACGREGOR, G., MCCULLOCH, E. 2006. Collaborative Tagging as a Knowledge Organization and Resource Discovery Tool. In E-prints in Library and Information Science [online]. 2006 [cit. 2009-05-15]. Dostupné na internete: . MAYFIELD, A. 2008. What is Social Media? [online]. United Kingdom : Icrossing, 2008 [cit. 2009-04-12]. Dostupné na internete: . MISS INFORMATION. 2011. Social Networking Best Practices. In Closed Stacs [online]. 2011 [cit. 2011-08-31]. Dostupné na internete: . NATIONS, D. [2008]. What is Social Networking [online]. About.com, [2008] [cit. 2009-0412]. Dostupné na internete: . NEWSON, A., HOUGHTON, D., PATTEN, J. 2009. Blogging and Other Social Media : Exploiting the Technology and Protecting the Enterprise. Farnham ; Burlington : Gower, 2009. ISBN 978-0-566-08789-9. Chapter 6 Introduction to Social Media, p. 49–51. OCLC. 2007. Sharing, Privacy nad Trust in Our Networked World [online]. USA : OCLC, 2007 [cit. 2008-10-15]. Dostupné na internete: . OCLC. 2010. WorldCat [online]. Facebook, 2010 [cit. 2010-05-30]. Dostupné na internete: . SHIH, C. 2009. The Facebook Era : Tapping Online Social Networks To Build Better Products, Reach New Audiences, and Sell More Stuff. Boston : Pearson Education, 2009. ISBN 978-0-13715222-3. Chapters 1 The Fourth Revolution, 2 The Evolution of Digital Media, p. 11–42. WELLER, K. PETERS, I. STOCK, W. G. 2010. Folksonomy : The Collaborative Knowledge Organization System [online]. Düsseldorf : Heinrich-Heine-Universität, 2010 [cit. 2009-05-15]. Dostupné na internete: .

About the auhtor Jana Šuchová is internal PhD. student at the Department of Library and Information Science of the Faculty of Philosophy at the Comenius University in Bratislava. She focuses mainly on online communication applications in terms with their application in information institutions. She works on dissertation thesis Online social networks and their application in information work.

175

Sperryho syndróm v kontexte nových médií

Martina Haršányiová

Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta Katedra knižničnej a informačnej vedy Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Sperry’s Syndrome in the Context of New Media The paper analyzes cerebral laterality operations in mental activities of signs and codes in semantic transfer of multimedia communication environment. The parallels are seen between cerebral semiotic space binarity and semiotics of culture phenomenons, as well as personality theory in psychology. Description of cyberspace is identified in Deleuze’s rhizome concept in characteristics caused reality simulation. Work describes recipient’s mental functions and cerebral semiotic operations under the impact of specific multimedia phonological structures, which intentionally increase manipulating potential of media action.

Keywords cerebral laterality, corpus callosum, Sperry’s syndrome, multimediation, hyperreality, rhizome, simulacrum

Úvod Lateralita mozgových hemisfér je predmetom skúmania nielen v oblasti neurobiológie, medicíny a psychopedagogiky, ale vďaka mentálnym procesom súvisiacim s generovaním a kódovaním textov aj v oblasti psycholingvistiky, semiológie a psychológie masovej komunikácie. So zmenami v rýchlosti a kvalite komunikácie, príchodom nových médií a presunom komunikácie do virtuálneho prostredia, sa otvárajú úplne nové možnosti pre analyzovanie potenciálu binárneho semiotického priestoru mozgových hemisfér. Zároveň sa charakterom mediálneho priestoru, čoraz viac presunutého do sieťového prostredia, menia, resp. urýchľujú a zjednodušujú možnosti zámerného multimediálneho ovplyvňovania recipienta. 177

1 Binárny semiotický priestor mozgových hemisfér Objav amerického neurofyziológa Rogera Sperryho z 50. rokov 20. storočia, opisujúci neekvivalentné fungovanie mozgových hemisfér, sa stal v rámci semiotiky predmetom skúmania Jurija Lotmana a neskôr (už na základe jeho poznatkov), aj Flusserovej teórie komunikácie. Lateralita alebo dominancia jednej z hemisfér, je fylogenetický jav odzrkadľujúci sa okrem iného v tom, že je človek ľavák alebo pravák. Hemisféry oddeľuje kalózne teleso (corpus callosum), ktoré zároveň umožňuje ich vzájomnú komunikáciu. Sperry na základe zistených funkcií jednotlivých hemisfér, pomenoval ľavú hemisféru hovoriacou a pravú nemou (Valček, 2007, s. 23). V každej z hemisfér pracuje špecializovaný generátor textov. Jeden je podľa Lotmana založený na mechanizme diskrétnosti, druhý je kontinuálny. Tretí prvok tvorí pole ich približnej ekvivalencie. Prostredníctvom sémantického prekladu medzi nimi prebieha neustála výmena informácií a textov. Vďaka tomu sú v jednom vedomí prítomné akoby dve vedomia, pričom jedno (ľavá hemisféra) pracuje s diskrétnym systémom kódovania a tvorí texty lineárnych reťazcov spojených segmentov. Nositeľom významu je segment (znak), pričom reťazec segmentov (text) je druhotný a jeho význam je odvodený od významu znakov. Druhé vedomie nie je organizované lineárne (pravá hemisféra), ani na základe chronologických následností, jeho zmysel je akoby „rozmazaný“ v n-rozmernom sémantickom priestore daného textu a nositeľom významu je práve text (Lotman, 1994, s. 68 – 69). V štúdii Asymetria a dialóg Lotman nachádza paralely medzi dvojhemisférnou štruktúrou individuálneho vedomia a polyglotickým mechanizmom semiotiky kultúry: „Predstava o striedavej aktivite konkurujúcich si typov vedomia, z ktorých jedno je orientované na hraničnú desémantizáciu a ¸slobodnú hru‛ znakov a druhé na ich rovnako hraničnú sémantizáciu, spätosť s vonkajšou realitou – pričom prvá tendencia je maximálne odpojená od impulzov, ktoré prenášajú znakové programy do činnosti, a druhá je bezprostredne spätá so stimulom aktivity – ne sporne vplýva na osud textov, ktoré vstupujú do systému.“ (Lotman, 1994, s. 37). Analógie so semiotickými mechanizmami kultúry vidí v rôznych aspektoch synchrónie a diachrónie kultúrnych javov, pričom ako príklad uvádza jeden zo základných konfliktov teórie umenia, ktorým je vzťah k zobrazovaniu zločinu. Stret dvoch názorov (prvý, tvrdiaci, že tragédia plní najvyššiu úlohu umenia prostredníctvom katarzie; druhý, zastávajúci podozrievavý postoj a chápajúci tragédiu ako nebezpečnú, amorálnu hru) predstavuje zaujímavý príklad hľadania analógií (ako metód vedeckého myslenia) s binárnym systémom hemisfér. Katarziu môžeme podľa neho chápať ako prepnutie „pravomozgového“ prežívania tragických situácií do kompetencie semiotických štruktúr zhodných s „ľavomozgovým“ vedomím. Spojenie s bezprostrednou realitou sa vytráca, semiotické štruktúry sa prijímajú ako kvázireálne poetické znaky. Reálnosť stráca na hrozivosti, tragickosť udalosti po jej niekoľkonásobnom prerozprávaní slabne, dochádza k aktu „vyplavenia z podvedomia“ známeho z psychoanalytickej praxe. V bežných umeleckých situáciách to znamená preváženie tendencií ľavej hemisféry, resp. hru medzi oboma hemisférami. Ak dominuje pravá hemisféra, estetické prežívanie tragických udalostí nie je možné. Opačným pohybom – od ľavomozgových procesov k pravomozgovým (v závislosti od rozličných okolností a kontextu) – sa môže zostriť poetické vnímanie, mení sa vzťah text-čitateľ, vplyv „textu“ (ako texty môžu byť chápané aj multimediálne obsahy, pozn. autorky) na recipienta. Hra slov nadobúda magický význam, chápaný ako návod k činnosti a zároveň ako znak, podľa ktorého sa spozná ten, „kto môže vydávať pokyny“ (Lotman, 1994, s. 39). 178

Neskôr Lotman varuje, že ak sa neuvážene prenášajú „pravomozgové“ či „ľavomozgové“ analógie na kultúrne javy, môže to viesť k zmätku, k predčasným súdom a zavádzaniu. Na druhej strane je však zrejmé, že idea vzťahu medzi štruktúrou jazyka a cerebrálnym systémom poskytuje široký priestor pre semiotické výskumy: „Myšlienka kultúry ako (minimálne) dvojkanálovej štruktúry, spájajúcej rôznoštruktúrne semi otické generátory, dostáva neurotopografický základ. Vo svetle nových experimentálnych faktov môžeme poukázať aj na niektoré základné črty semiotického fungovania najjednoduchších intelektuálnych mechanizmov.“ (Lotman, 1994, s. 41). Na základe ich vzájomných vzťahov sú potom založené zložitejšie formy vedomia.

1.1 Sperryho syndróm v psychologických a semiotických systémoch Okrem paralely so semiotickými systémami kultúry, sa ľavo-pravé analógie vyskytujú aj v kontexte psychológie médií. Podľa Valčeka sa zreteľne objavujú medzi mentálnymi systémami potrieb a hodnôt, keď hodnoty chápeme na základe Saussurovej definície ako sociálne významy predmetov a činov. Všetky typy potrieb sú evidované vpravo, zvýznamňujú sa však ako hodnoty vľavo, teda stávajú sa pochopenými a sémantizovanými, hoci nie nevyhnutne uvedomenými. Zmyslový obraz slova, ktorý denotuje potrebu, je odlišný od zmyslového obrazu slova denotujúceho k tejto potrebe paralelnú hodnotu (Valček, 2007, s. 24). Semióza potrieb do podoby hodnôt prebieha na úrovni druhej signálnej sústavy, ale prežívanie potrieb pôsobí na úrovni prvej signálnej sústavy. Valček upozorňuje, že už vyššie spomínaná lotmanovská neekvivalentná binarita rozpoznávania-vysvetľovania (chápania), sa prostredníctvom transferu medzi hemisférami stáva komunikačným faktorom, ktorý nazval Sperryho syndrómom. Analógie Sperryho syndrómu v oblasti psychológie nachádza nielen v Maslowovom modeli systému ľudských potrieb (známa Maslowova pyramída, kde najnižšiu vrstvu tvoria fyziologické potreby a najvyššiu vrcholové zážitky súvisiace so sebauskutočnením v tzv. B-hodnotách, čiže epistemických hodnotách bytia), v Madsenovom modeli exploračno-epistemického správania (exploračné správanie sa zameriava na získanie bazálnej informácie, epistemické správanie vyjadruje potrebu sebauskutočnenia a má charakter symbolického procesu), ale aj v procese tvorby významu, charakteristicky opísanom v Sausserovom sémantickom trojuholníku (Valček, 2007, s. 27). Tvorba významu v analógii Saussurovho sémantického trojuholníka vzniká interaktívnou komunikáciou dvoch viac menej nezávislých systémov (generátorov textov ľavej a pravej hemisféry). Pritom význam nie je iba jednoduchým lineárnym procesom, aktom pochopenia znaku, ale tvorí ho niekoľko fáz – akustická, zmyslová a sémantická. Práve tieto fázy sú kompatibilné s mozgovými generátormi textov: zmyslová s pravomozgovým (zmyslový obraz slova v pravomozgovom generátore textov), akustická s ľavomozgovým (akustický obraz slova v ľavomozgovom generátore) a sémantická s poľom ich približnej ekvivalencie (Valček, 2007, s. 28). Význam, ako ho chápe Bachtin, je abstraktný element, totožný sám so sebou a pohlcovaný témou. Narúša sa jej vnútornými protirečeniami „...aby sa vrátil k podobe nového významu s rovnako letmou stálosťou a totožnosťou so sebou samým“ (Bachtin, 1986, s. 310). Tvorba zmyslu, významu v jazyku, je podľa neho vždy spojená s utváraním hodnotového obzoru konkrétnej sociálnej skupiny a každá výpoveď je predovšetkým hodnotovo orientovaná.

179

Generovanie významu použitím určitej špeciálne vybratej fonologickej štruktúry v kontexte komunikačného a kultúrneho prostredia, vyvoláva špecifickú zmyslovú predstavu, zároveň posilňuje dominanciu danej štruktúry. Toto pôsobenie prebieha na všetkých úrovniach – intraindivuálnej aj interindividuálnej úrovni masovej komunikácie. Valček pripomína, že rovnakým mechanizmom pôsobia masovokomunikačné prostriedky, vplývajú na tzv. oblasť kongruencie, ako ju vo svojom sémantickom modeli osobnosti nazval Carl R. Rogers (Valček, 2007, s. 30). Model predstavuje interakciu (opäť) troch mentálnych mechanizmov – oblasť popretých zážitkov, oblasť presne symbolizovaných zážitkov (oblasť kongruencie, teda zhody mentálnych obsahov a prostredia) a oblasť skreslene symbolizovaných zážitkov. Kognitívny problém vzniká, ak je práve oblasť kongruencie nedostatočne rozvinutá, čiže ide o veľmi nízku úroveň zhody individuálneho kódovania a prevládanie kódov z prostredia. Na druhej strane, multimediálne pôsobenie formuje a štruktúruje oblasť kongruencie zámerným a cieleným výberom fonologických štruktúr s cieľom generovania špecifických významov, v rôznej miere kompatibilných s očakávaniami a pripravenosťou recipientov. Výskumy dokázali, že pri poškodení (aj vrodenom), alebo odstránení kalózneho telesa, či pri poškodení samej hemisféry, preberá jej funkcie zdravá hemisféra. Sperryho pacienti, ktorým bolo nutné prerušiť corpus callosum, naďalej vykonávali každodennú bežnú činnosti, hoci vykazovali isté nesúvislé kognitívne výkony. Zároveň však dokázali opravovať svoje chyby spôsobené vyradením jednej z hemisfér (Harré, 2001, s. 114). Podobne ako Lotman, nabádajú pri predstavách o „dvoch vedomiach“ k opatrnosti aj Harré s Gilletom prízvukujúc, že jednotlivec koná z mentálneho hľadiska jednotne a pri poškodení oblasti zodpovednej za pomenúvanie objektov, zostáva sémantický obsah zachovaný a nedochádza k jeho úplnému rozkladu (Harré, 2001, s. 118). V tejto súvislosti Valček zdôrazňuje, že nie je možné identifikovať jednoznačnú hranicu medzi verbálnym a neverbálnym, teda vedomým či nevedomým (ak berieme do úvahy definované vlastnosti hemisfér – jedna je verbálna, druhá neverbálna, ale v prípade potreby sú schopné nahradiť svoje funkcie). V kontexte pôsobenia špeciálne nastavených fonologických štruktúr v mediálnom pôsobení pripomína, že už výskumy psychoanalytickej školy poukázali na problém, keď nepomenované psychické obsahy hľadajú možnosť preniknúť do vedomia, čoho výsledkom je vznik neúplných a kondenzovaných konštrukcií (vo význame freudovského Verdichtung – zhustenia) – kompromisných útvarov, ako náhrady chýbajúcich modelov formálnej logiky za modely „potenciálu snovej energie“ (Valček, 2007, s. 35). Prirodzenú gramatiku reči nahrádza reč symbolov. Teda nielen fyziologické vplyvy pôsobia na vyradenie funkcií hemisfér, ale aj sémantické kultúrno-civilizačné faktory. Ovplyvňujú mentálne mechanizmy pri interakcii človeka s kultúrnym prostredím, pôsobia pri identifikácii a vyhodnocovaní situácií, utváraní názoru, v masovom meradle pri formovaní verejnej mienky: „Diskurz zahŕňa tak symbolické interakcie ako aj konvencie a vzťahy, v ktorých sú tieto inte rakcie viazané neformálnymi pravidlami a navzájom prepojené spôsobmi, ktoré, ako to vyjadril Foucault, odrážajú ¸poriadok vecí‛. Ľudia neustále pôsobia uprostred hodnotiacich a interpersonálnych vplyvov, ktoré tvarujú a usmerňujú ich aktivitu. Ľudia sú tiež aktérmi, ktorí produkujú svoje vlastné konštrukcie a vlastné vyjadrenia, a to na základe kontextov, do ktorých sú začlenení a v rámci ktorých žijú a existujú.“ (Harré, 2001, s. 53).

180

2 Vplyv technologickej amplifikácie médií na mentálne procesy Pri mentálnom osvojovaní si významu znaku dochádza k tzv. enigmatickému (de)kódovaniu znakov na báze aktualizovaných i nemenných systémov symbolizácie vo vzťahu psychiky a prostredia (prežívania a správania). Enigmatický kód je podľa Barthesa spôsob prístupu k interpretácii textu prostredníctvom tajomstva generovaného informačným potenciálom textu (cit. podľa Valček, 2007, s. 54). Enigmatické kódovanie neúplných či neželaných a nepochopených informácií spôsobuje sublimáciu (symbolizáciu, nahradenie) a prípadné neprijatie skúsenosti, faktu do štruktúr psychiky. Mediálne pôsobenie na príjemcu prenášaných komunikátov vyvoláva jeho „virtuálnu“ emocionálnu účasť a na nej založené zvýznamňovanie, rámcovanie faktov. Prejavuje sa ako vznik sekundárnych reťazcov parazitických konotácií (Roland Barthes) a neprebieha v reálnom, aktuálnom svete, ale v ecovských semiotických (znakových), možných svetoch. Takéto mediálne inštitucionalizované projektovanie sekundárnych konotácií vyvoláva u recipienta (v prípade masových médií u masového príjemcu) nahradenie reality reči pojmov, rečou signálov a freudovskou snovou energiou. Na mentálnej úrovni dochádza k hyperreálnym interakciám – sugestívnym pôsobením vzniká útlm, zúžené vedomie; projektovaním vopred určených reprezentácií k stresu a k mentálne neštruktúrovaným podnetovým situáciám; vyvolávaním submisívnych postojov k divergentnej roli príjemcu; afektívnym pôsobením k frustráciám; vyvolávaním potreby identifikácie k sociálnej eufórii alebo k sociálnej úzkosti; prenosom a substitúciou idealizovaného On k oslabeniu ideálneho Ja (Valček, 2007, s. 114). Mediálne pôsobenie má v kontexte masívnej elektronizácie povahu multimediácie, umelo pokrývajúcej, či až nahradzujúcej procesy označovania simuláciou skutočnosti a produkovaním mentálno-virtuálneho sveta (Valček, 2002, s. 82).

3 Kyberpriestor ako rizóma a multimediácia v hyperrealite Koncept rizómy predstavili Deleuze s Guattarim, ako protipól snáh o hierarchické usporiadanie sveta – jednej zo základných metafor západnej filozofickej tradície. Podľa nich je touto metaforou strom (ako príklad uvádzajú známy Chomskeho syntagmatický strom), či presnejšie systematická a hierarchicky organizovaná štruktúra koreň-strom, založená na binárnych opozíciách (na binárnej logike): podstata verzus jav, centrum verzus periféria, hodnota verzus fakt, muž verzus žena. Ako však pripomínajú, tento spôsob myslenia je iba málo schopný akceptovať rozmanitosť. V protiklade k stromu uprednostňujú koncept rizómy. Hovoria, že svet stratil svoj vlastný koreň, ani subjekt už nemôže tvoriť dichotómiu, dospieva k vyššej jednote ambivalentnosti alebo predurčeniu v dimenzii, ktorá je k dimenzii subjektu vždy dodatočnou. Rizómu tvoria línie – línie segmentarity a stratifikácie (dimenzie) a línie úniku alebo deteritorializácie. Operuje prostredníctvom variácie, expanzie, výboja. Je to acentrický, nehierarchický a nesignifikujúci systém, skladá sa z plošín a nikde sa nezačína, ani nekončí, je vždy v strede (Deleuze, 2010, s. 31). Hypertextová, stále rastúca prepojenosť internetových stránok a elektronického prostredia, je typickým príkladom „systému usporiadania“ v podobe rizómy. V kyberpriestore 181

[chápeme ho ako sieťové či elektronické prostredie, definované Lévym ako „...nielen hmotnú infraštruktúru digitálnej komunikácie, ale zároveň nesmierny oceán informácií, ktoré v nej sídlia, rovnako aj ľudské bytosti, ktoré sa po ňom plavia a zásobujú ho.“ (Lévy, 2000, s. 15)] nikdy nedochádza ku „konečnému stavu“, stále sa rozpína, niektoré časti zanikajú, a zároveň vznikajú nové. Rizomatický charakter sieťového prostredia naznačuje stále sa rozvíjajúce a takmer neobmedzené možnosti virtuálnej komunikácie – nezadržateľný rast informácií v rozmanitej podobe (zvukov, pohybov, komunikátov so sémantickým obsahom) a zároveň nielen nich, ale aj vzťahov medzi nimi, t. j. prepojení, ktoré medzi nimi neustále vznikajú a menia sa. Multimediáciou vznikajú „nové“ informácie čoraz častejšie iba opakovaním, či bezvýznamným pozmenením pôvodnej informácie, ktorá sa dookola opakuje a má v podstate nekonečné použitie. Nastáva komunikačný paradox globalizácie, keď sa namiesto určenia reprezentácií globalizácie, globalizujú predurčené reprezentácie a hyperreálny svet znakov úmyselne potláča a mení reálne znaky života tak, ako to charakterizoval Baudrillard (Valček, 2006, s. 263). Vznik hyperreality chápe ako postupný historický proces, v ktorom dochádza až k vzniku signifikačných náhrad v podobe novodobých mýtov založených na hypertextovej symbolizácii, prípadne úplnej simulácii reality. Rozoznáva štyri fázy vzniku hyperreality – znaky reflektujú realitu; znaky maskujú skutočnosť (prechod k masovej spoločnosti); znaky zastierajú neprítomnosť skutočnosti (rôzne ideologické označenia); znaky nemajú žiadny vzťah ku skutočnosti, vznikajú a existujú len pre seba – stávajú sa simulákrami (Baudrillard, 1988a, s. 170). Simulákrum vysvetľuje ako idealitu, prázdnu formu bez obsahu, virtuálnu kópiu niečoho, čo neexistuje, teda je reálnejším ako to „pôvodné“. Prejav krízy reprezentácie a deštrukcie významov charakterizuje ako hyperteliu (prelínanie sa reálneho a virtuálneho), simuláciu, či hypersimuláciu reality, prípadne v kontexte politicko-ekonomickom, ako nadvládu znakov – semiokraciu (Baudrillard, 1988a, s. 178). Manipulačný potenciál mediálnej akcie sa pritom priamo úmerne zvyšuje s rastom vopred „zrejmých“ propozícií. Typickým príkladom je Ecov superznak, nesúci celú propozíciu, t. j. informáciu o tom, ako ho má recipient chápať (Valček, 2007, s. 14). Tento typ znakov sa často využíva napríklad v politickom a vojen skom spravodajstve a v kampaniach, najmä vďaka jeho výhodnosti v tom, že príjemca informácie celú propozíciu „konzumuje“ ako základný prvok (znak). Fiktívna identita mediálnych znakov, informovanie o informáciách a nie o udalostiach, zväčšujú iracionalitu symbolizácie sekundárnych označovacích systémov, čo následne ovplyvňuje vnímanie a správanie sa používateľa sieťového prostredia.

Záver Pod tlakom pôsobenia špecifických fonologických štruktúr vysielaných prostredníctvom médií, resp. multimediálnym pôsobením, sa mechanizmy mozgových hemisfér sprostredkujúce sémantický preklad textov a generovanie významu, podieľajú na posilňovaní dominancie danej štruktúry a ovplyvňujú oblasť kongruencie osobnosti. Následnou symbolizáciou, skratkovitosťou – kompenzáciami prirodzeného jazyka v sémantických generátoroch textov, dochádza ku vzniku neúplných zhustených konštrukcií významov a kompromisných útvarov, ako náhrad absentujúcich logických modelov. Elektronizácia médií a z nej vyplývajúce urýchľovanie komunikácie, či vznik hyperreálnych javov tieto procesy ešte viac amplifikujú a narastá manipulačný potenciál multimediálnej akcie. 182

Zoznam bibliografických odkazov BACHTIN, M. M., VOLOŠINOV, V. N. 1986. Marxizmus, freudizmus, filozofia jazyka. Bratislava : Nakladateľstvo Pravda, 1986. 392 s. BAUDRILLARD, J. 1988a. Simulacra and Simulation. In Mark Poster. Jean Baudrillard : Selected Writings. California : Stanford University Press, 1 vydanie, 1988. ISBN 0-8047-1478-9, s. 166 – 184. BAUDRILLARD, J. 1988b. Symbolic exchange and Death. In Mark Poster. Jean Baudrillard : Selected Writings. California : Stanford University Press, 1 vydanie, 1988. ISBN 0-8047-1478-9, s. 119 – 148. DELEUZE, G., GUATTARI, F. 2010. Tisíc plošin. Praha : Herrmann & synové. 1. vydanie, 2010. 592 s. ISBN: 978-80-87054-25-3. HARRÉ, R., GILLETT, G. R. 2001. Diskurz a myseľ. Bratislava – IRIS, 2001. 213 s. ISBN 80-89018-08-4. LÉVY, P. 2000. Kyberkultura. Praha : Karolinum, 1. vydanie, 2000. 229 s. ISBN 80-246-0109-5. LOTMAN, J. M. 1994. Text a kultúra. Bratislava : Archa, 1994. 100 s. ISBN 80-7115-066-5. VALČEK, P. 2006. Globalizácia a liberalizácia médií : terminologická skica k mediálnej psychológii. In Otázky žurnalistiky. 2006, XLIX, 3 – 4, s. 261 – 265. ISSN 0322-7049. VALČEK, P. 2002. Multimediácia : virtuálny znak a text. Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 1. vydanie, 2002. 136 s. ISBN 80-8061-149-1. VALČEK, P. 2007. Sperryho syndróm. Bratislava : Vydavateľstvo Pictus, 1. vydanie, 2002. 131 s. ISBN 80-7128-011-9.

Poznámka Príspevok bol spracovaný v rámci grantovej úlohy KEGA 3/7275/09 Informačné štúdiá v podmienkach web 2.0 a nových technológií (INWENT) a výskumného projektu VEGA 1/0429/10 Akademické informačné prostredie – modelovanie z hľadiska informačnej ekológie. O autorke Mgr. Martina Haršányiová je internou doktorandkou na katedre Knižničnej a infor mačnej vedy. Pracuje na dizertačnej práci Semiotické aspekty nových médií. Zaoberá sa semiotikou, filozofiou jazyka a psycholingvistikou v kontexte nových spôsobov komunikácie. Študuje semiotiku a psychológiu masovej komunikácie v kurzoch katedier FiF UK. Pôvodným povolaním je novinárka.

183

Systémy ERM jako důsledek převratných změn v knihovnách

Michaela Beitlová

Univerzita Karlova Ústav výpočetní techniky Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1, Czech Republic [email protected]

Summary ERM Systems as the Consequence of Revolutionary Changes in Libraries In the new world of e-resources many revolutionary changes have occurred, and these have fundamentally influenced workflows in libraries. The straight line from the subject selector to acquisitions to cataloging and finally to the shelf no longer worked. E-resources demanded licenses, record-keeping of URLs and IP authentication, permissions, and new payment options such as prepayment, and pay per view, along with many other needs. In response to these revolutionary changes, libraries began to develop supplemental systems, which would be able to capture from the ILS systems important data not easily stored or retrievable. Early local developments laid the foundation stone of the complex commercial Electronic Resource Management Systems (ERMS). It was necessary for libraries to come to the conclusion that the information typical to e-resources would best be stored in one place, in order to more efficiently share it with colleagues and to be able to find it again more quickly. The article addresses the reasons for the formation of the ERMS, its present development and future trends.

Keywords Electronic Resource Management Systems (ERMS), local ERMS, commercial ERMS, development, trends, standardization, implementation

185

Úvod V novém světě elektronických informačních zdrojů (EIZ) knihovníci brzy poznali, že dochází k velkým změnám. Doposud platný proces výběru dokumentu, nákupu, katalogizace a uložení nakoupeného dokumentu do poličky přestal platit. S EIZ bylo potřeba řešit li cenční politiku, zajištění přístupu, nové cenové metody (např. platba za balíček informací, nebo platba za jednotlivě stažené články) a mnoho dalších novinek. Knihovní katalogy se dlouho pokoušely udržet krok s EIZ. EIZ je samostatný elektronický časopis, elektronická kniha, nebo abstraktová a bibliografická databáze. EIZ je ale také balíček elektronických časopisů, abstraktová databáze obsahující odkazy na plné texty, nebo uživatelské rozhraní, které umožňuje přístup k informacím. Už na začátku roku 1995 bylo do formátu MARC přidáno pole 856, které umožňovalo zaznamenat lokaci elektronického zdroje 1. Nejedno oddělení IT v knihovnách si lámalo hlavu, jak vyřešit správu EIZ co nejefektivněji. Většina z nich přišla na to, že automatizované knihovnické systémy (AKS) nejsou pro správu složitých procesů EIZ vhodné. Odpovědí na všechny tyto převratné změny bylo, že knihovny začaly vyvíjet nadstavbové systémy, které by dokázaly zaznamenávat a shromažďovat potřebná data o elektronických informačních zdrojích, pro než nebylo možné využít AKS. Administrativní data o EIZ byla zaznamenávána do poznámkových bloků, zakládána do šanonů, v lepších případech do excelových či jiných tabulek, ne však do katalogu. Uživatelská omezení, která potřebovala znát meziknihovní výpůjční služba a další zaměstnanci knihovny, nebylo možné vložit do záznamů v katalogu. A – Z seznamy na webových stránkách, tabulky s licenčními podmínkami, administrativní informace a obsahy databází se nedaly nijak lehce uchopit a „rozběhly“ se do všech koutů knihovny. Pro snadnější orientaci v časových údajích, které jsou dále v textu zmíněny a které se někdy v jednotlivých kapitolách předbíhají, poslouží tato časová osa:

1 Důvody vzniku systémů ERM Systém ERM (Electronic Resource Management System) lze krátce definovat jako soubor pracovních procesů a nástrojů, které umožňují knihovníkům spravovat detailní informace týkající se EIZ v průběhu celého jejich životního cyklu (Koppel, 2008, s. 305). Systémy ERM jsou primárně zaměřené na databáze, které sdružují kolekce plných textů elektronických časopisů, v současné době jsou to však i kolekce e-books, které si knihovny zvykly nakupovat. 1 186

Detailní popis využití pole dostupný z: http://www.loc.gov/marc/856guide.html.

Základy vzniku systémů ERM byly položeny v amerických, především univerzitních knihovnách. Vývoj systémů ERM se stal pro tyto knihovny nezbytným na počátku roku 2000, kdy bylo jasné, že tradiční knihovní katalogy a automatizované knihovnické systémy nejsou přizpůsobené pro správu metadat různorodých online EIZ. Zhruba před dvanácti lety se objevily časopisy na webových stránkách, byly to první vlaštovky online EIZ, avšak systémy ERM, které dokázaly uspokojit základní potřeby většiny knihoven, se objevily teprve v roce 2006. Lokální systémy ERM z let 2001 až 2005 byly šity na míru pouze jedné knihovně (blíže viz. 2. kapitola), jejich širší využití nebylo vůbec možné. Ke konci roku 2006 mělo systém ERM implementováno jen 500 knihoven v USA, což znamená, že další tisíce amerických knihoven v té době ještě pravděpodobně nepřišlo výhodám komerčních systému ERM na chuť, byly totiž příliš komplikované, neumožnovaly spolupráci s AKS a dalšími systémy a chyběly i jiné důležité funkce (Koppel, 2008) (blíže viz. 4. kapitola). Rok 2007 se vyznačuje masivním přechodem od tištěných dokumentů k elektronickým, mnoho akademických knihoven na celém světě přešlo k EIZ buď částečně, nebo zcela. Online EIZ se od tištěných výrazně liší způsobem jakým jsou nakupovány, zpřístupňovány a licencovány. Život EIZ je, na rozdíl od tištěných dokumentů, velmi proměnlivý. Někdy je „život“ EIZ přirovnáván k životu lidskému: EIZ se rodí a umírají (zanikají), nebo se reinkarnují pod jiným názvem, nebo v jiné formě; tvoří rodiny, rodiny se mohou spojit s jinými rodinami, vznikají spory, rodinné vztahy vznikají a zase zanikají; rodinné svazky se stvrzují podpisem, později mohou být podpisem zase zrušeny, a pod. Orientaci v těchto spletitých vztazích usnadňují knihovníkům pouze komplexní komerční systémy ERM, a to díky jedné ze svých komponent, znalostní bázi, která se snaží pokrýt co největší část světové produkce online EIZ, obsahujíce veškeré tituly agregačních i selektivních databází a jejich časové pokrytí. Vytváření a správa takové znalostní báze je často hlavním závazkem komerčního subjektu, který systém ERM nabízí, a je velmi pracná. Udržovat kompletní a přesnou znalostní bázi představuje neustálou komunikaci s nakladateli a poskytovateli EIZ, systematické kontroly, opravy a aktualizace dat. Každý komerční subjekt má svou vlastní strategii tvorby a údržby znalostní báze a je proto téměř nemožné mezi sebou jednotlivé produkty v tomto ohledu objektivně porovnat. Ukažme si spletité vztahy u elektronických zdrojů na příkladu Oxford University Press – OUP: ▪ knihovna může koupit balíček elektronických časopisů přímo od nakladatele OUP, nebo prostřednictvím dodavatele EIZ (v ČR např. SUWECO, AiP), nebo od dalších zahraničních subjektů; ▪ OUP provozuje vlastní uživatelské rozhraní, nebo je možné prohlížet obsah přes rozhraní od HighWire Press a Ingenta; ▪ Licenční podmínky pro elektronické časopisy od OUP se mohou pro různé knihovny lišit, mohou se lišit pro specifické tituly; ▪ licenci na některé tituly od OUP zpřístupněné přes HighWire Press poskytuje knihovnám OUP, ne HighWire Press; ▪ OUP prodává elektronické časopisy v balíčcích, některé tituly se mohou vyskytovat ve více balíčcích; ▪ některé tituly jsou zpřístupněné na omezenou dobu zdarma. Pro ilustraci složitých vztahů EIZ a jejich zachycení ve znalostní bázi komplexního komerčního systému ERM zařazuji obrázek 1. Ukazuje část vyhledaných stručných záznamů databází od OUP (název databáze a uživatelské rozhraní, přes které k ní uživatel může přistupovat). Pod odkazy a ikonkami v tabulce se skrývají četné detailní informace o produktu, 187

Obr. 1. Záznamy produktů OUP ve webovém rozhraní systému Verde

např. portfolio, akviziční, licenční a přístupové informace. Vyhledávání bylo provedeno ve znalostní bázi systému Verde od Ex Libris.

2 Lokální systémy ERM Důležitost a vliv EIZ na pracovní procesy v knihovně výrazně vzrostl již na konci 90. let 20. století. V důsledku těchto změn byly v některých velkých světových knihovnách vyvinuty lokální systémy ERM. Knihovníci začali „na zelené louce“ budovat nadstavbové nástroje, které by vyhovovaly životnímu cyklu EIZ. S využitím tabulek, papírových dokumentů, databází a kombinací toho všeho, se začalo částečně dařit zavést systém do správy EIZ. Ty instituce, které byly schopné vyvinout vlastní systém, nebo nástroj na vyšší úrovni, do tohoto projektu investovaly spoustu času a prostředků. Často bylo nutné, aby spolupracovali knihovníci s odborníky z oddělení IT. Některé systémy pak byly využívány jen do té doby, než se na trhu objevily komerční produkty, některé naopak nikdy nebyly zprovozněny. Některé byly nabízeny dalším knihovnám za poplatek, jiné zdarma. Ani jeden z těchto ranných nástrojů neuměl komunikovat s AKS, vždy bylo nutné některá data vkládat duplicitně, nebo zdlouhavě exportovat data z AKS, a následně importovat do systému ERM. Prvním krokem knihoven bylo většinou vytvoření seznamu EIZ na webových stránkách, jež byl určen pro konečné uživatele. Příkladem ranných systémů ERM jsou: Serials Cybrarian, TPAS od Taylor University, Vera od MIT, CORC od University of Washington and Cornell, Griffith University Library ERD, ERLIC od Pennsylvania State, HERMES Johns Hopkins University a ERDb od UCLA. TPAS (Taylor Periodical Administration System) byl vyvinut v roce 2001 a byl jeden z prvních funkčních lokálních systémů ERM. TPAS byl webovou databázovou aplikací s vlastním vyhledávacím rozhraním pro vyhledávání tištěných i elektronických časopiseckých titulů. TPAS obsahoval také rozhraní pro ukládání a správu administrativních dat časopisů. Systém byl dost komplikovaný, přesto velmi využívaný. V aktualizované verzi z roku 188

2003 přibyly užitečné funkce do administrativního modulu, např. pokročilejší způsoby vyhledávání (nově podle ISSN, předmětu a klíčového slova z názvu). Bez zajímavosti není, že krátce po té, co společnost Ex Libris uvedla na trh linkovací server SFX, TPAS s ním uměl synchronizovat data (Wissman, 2005). Jiný úspěšný systém ERM byl Vera (Massachusetts Institute of Technology) vyvinutý také v roce 2001. Systém Vera byl využíván především pro správu licencí a podmínek vydavatelů, správu URL a informací ke vzdálenému přístupu. Také umožňoval automatické rozdělování jednoduchých pracovních procesů při výběru a nákupu EIZ. Systém Vera byl připravený pro jednotný vstup do zdrojů. Na obrazovce s výsledky byly zobrazeny tyto informace: název zdroje, pokrytí zdroje, formát, licenční omezení a ikony pro přímý a vzdálený přístup (Henning, 2002). Na University of Washington pokročili knihovníci ve vývoji systému ERM ještě dále. Byla vytvořena tato pole pro správu licencí: poskytovatel, status, datum podpisu smlouvy, doba předplatného a bylo možné vyznačit podmínky pro využívání zdroje jako je např. podmínky stahování plného textu, způsoby komerčního využití, práva pro přístup do archivu, podmínky kopírování, sdílení dat v rámci instituce a pod. Systém CORC (Cooperative Online Resource Catalog – Cornell University) byl založen na třiceti pěti datových prvcích souvisejících s EIZ. Oproti jiným systémům přibyla např. pole pro způsob přístupu k EIZ, počet současně pracujících uživatelů, historie plateb a cen. V rámci projektu CORC bylo snahou vytvořit standardy pro právě probíhající aktivity na University of California, University of Washington, Notre Dame a Penn State University. Cornell University v roce 2005 přestala systém CORC vyvíjet a zakoupila první komerční systém Millenium ERM od Innovative Interfaces. Příkladem evropského lokálního systému ERM byla aplikace University of Bristol, která umožňovala knihovníkům vkládat metadata a uživatelům vyhledávát a prohlížet tituly elektronických časopisů. V roce 2002 exponenciálně vzrostl počet digitálních dokumentů. Uživatelé si na digitální obsah zvykli a požadovali k němu snadnější přístup. Na druhé straně bylo v knihov nách nutné věnovat stále více času správě EIZ. Knihovníci pokračovali ve vývoji vlastních nástrojů, ale už ne s takovým nasazením jako zpočátku. V souvislosti s rychlým nárůstem plnotextových EIZ byli knihovníci zaměstnáni stále více nákupem, zpřístupňováním a správou EIZ. Museli se také rychle začít orientovat v licenčních smlouvách, které byly velmi obsáhlé a navíc neexistovala jednotná terminologie. Situaci ještě více zkomplikovaly konsorciální nákupy. K tomu všemu navíc přibylo sledování využívanosti zdrojů. Vývoj standardů, projekt DLF ERMI (viz 3. kapitola) a vytíženost knihovníků položila základy vzniku a rozvoje komerčních systémů ERM. Intenzivní vývoj lokálních systémů ERM pod vlivem DLF ERMI pokračoval ještě do roku 2004, než se na trhu objevil první komerční systém od Innovative Interfaces. Úspěšnými lokálními systémy založenými na specifikacích DLF ERMI byly např. Gold Rush od Colorado Alliance of Research Libraries (dnes komerční systém), EJournal Project od Kansas Regents Libraries, LORA (Library Online Resource Access) od Oklahoma University. Tyto systémy byly soustředěny především na tvorbu bibliografické databáze obohacenou o další informace – informace o cenách a platbách, URL, kontaktní údaje na dodavatele/poskytovatele EIZ, licenční údaje, informace o reklamacích a uživatelské statistiky.

189

3 Standardizace a DLF ERMI Na koordinaci prací kolem definice požadavků na systémy ERM a doporučení pro správu EIZ se velkou měrou podílela Digital Library Federation (DLF). Fakticky se jednalo o financování pana Timothy D. Jewella z University of Washington, který v roce 2001 provedl vý zkum lokálních systémů vyvinutých na univerzitách v Severní Americe. Výsledky výzkumu prokázaly, že knihovny se pokoušely vytvořit systém, který umožní zobrazit a spravovat informace o EIZ. Výsledky výzkumu byly publikovány na webové stránce umístěné na ser veru Cornell University2. V červnu 2001 se uskutečnilo setkání knihovníků zabývajících se vývojem lokálních systémů ERM. Červnové setkání na výroční konferenci ALA vedlo k založení neformální pracovní skupiny. Tato skupina se znovu sešla v květnu 2002 na workshopu zaměřeném na ERM standardy. Setkání bylo hrazeno DLF a NISO (National Information Standards Organization). Účastníci nejen z knihoven, ale také z řad prodejců knihovních systémů a nakladatelů, se shodli na tom, že standardy jsou klíčovým prvkem pro úspěšný vývoj systémů ERM a dále souhlasili s tím, že by měla být vytvořena formální skupina. Výsledkem jednání byla Digital Library Federation’s Electronic Resource Management Initiative (DLF ERMI), která byla založena krátce po tomto květnovém setkání. Zároveň s DLF ERMI vznikly dva diskusní panely, které komentovaly výstupy práce skupiny při DLF ERMI. Jeden diskusní panel byl tvořen knihovníky se zkušenostmi se správou EIZ a druhý diskusní panel vedli nakladatelé, prodejci systémů ERM a další komerční subjekty. Cílem DLF ERMI bylo pomoci knihovnické komunitě se specifikací požadavků, které by umožnily vytvořit systémy ERM založené na standardech a zkušenostech z praxe (DLF ERMI, 2004). Výsledkem pracovní skupiny DLF ERMI je: ▪ specifikace funkčních požadavků na systém ERM, ▪ diagram pracovních procesů, ▪ specifikace prvků systému a jejich vztahů; definice datových prvků a popis datové struktury, ▪ schéma licenčních dat. 2. fáze projektu DLF ERMI začala v roce 2006 a byla zaměřena na tři hlavní témata: ▪ revize a rozšíření stávajících datových prvků, ▪ analýza využití COUTNER uživatelských statistik (Counting Online Usage of Networked Electronic Resources), protokolu SUSHI (Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative) a E-metrics od ARL (Academic Research Libraries), ▪ spolupráce s NISO a EDItEUR na standardizaci terminologie licencí a její sjednocení s datovými prvky DLF ERMI. V lednu 2007 byl vydán k okomentování dokument týkající se interoperability akvizičního modulu AKS se systémem ERM. Oficiálně byl dokument vydán v lednu 2008.3 Systémy ERM je nutné dále integrovat s již existujícími knihovními systémy, t. j. AKS, linkovacími servery, systémy pro federativní vyhledávání a dalšími aplikacemi a službami. Úspěšná integrace závisí především na využití stávajících mezinárodních standardů. Důležitým standardem pro integraci je SOAP (Simple Object Access Protocol), který zjednodu2 3

190

Web Hub Tima Jewella a Adama Chandlera: http://www.library.cornell.edu/elicensestudy/ webhubarchive.html. White Paper on Interoperability between Acquisitions Modules of Integrated Library Systems and Electronic Resource Management Systems: http://old.diglib.org/standards/ERMI_Interop_Report_20080108.pdf.

šeně řečeno umožňuje vzdálenou výměnu informací mezi aplikacemi (např. mezi AKS, nebo linkovacím serverem a systémem ERM). SOAP je klíčovým standardem pro architekturu webových služeb, na které by měly být systémy ERM založeny. Výměnu metadat mezi dodavateli EIZ a systémy ERM zajišťuje standard ONIX for Serials. Dalším aspektem, který souvisí s integrací a standardizací systémů ERM, je měření využití EIZ. Standardy pro generování a sklízení uživatelských statistik jsou vyvíjeny především v rámci projektu COUNTER a SUSHI (Beitlová, 2011c).

4 Komerční a Open Source systémy ERM Za rychlý vstup komerčních systémů ERM na trh vděčíme především DLF ERMI, protože definovala funkční požadavky, podle kterých je pro komerční subjekty snadnější systém vyvinout. Práce DLF ERMI měla pozitivní vliv na rychlost vývoje komerčních i lokálních systémů ERM, většina z nich však neobsahovala všechny doporučené a žádané funkce. Běžná součást systému ERM byla bibliografická databáze, A – Z seznamy, openURL linkovací služba. Často systémy ERM nabízely správu licencí a repozitář pro plné texty licencí, uložení kontaktů a správu trialů. Vyjímečně bylo možné v systému ERM provádět analýzu uživatelských dat. Všechny komerční systémy byly založeny na webových službách a nebyla možná lokální instalace. Příkladem prvního komerčního systému ERM je: TDNet, JournalWebCite, HERMIS, EbscoNet, SFX a ERMS od Serials Solutions. Pvní integrované systémy ERM se objevily na trhu až v roce 2004. Integrovaný systém je takový, který umožňuje výměnu dat s AKS (např. výměna akvizičních údajů). Příkladem takového systému je: Verde od Ex Libris, ERMS od Innovative Interfaces a Verify od VTLS. V současné době existují čtyři typy prodejců, kteří nabízí systém ERM, nebo službu ERM: prodejci AKS, dodavatelé EIZ, poskytovatelé EIZ a neziskové organizace. Nejvíce pozornosti je v tisku věnováno samostatným, nebo integrovaným systémům ERM od prodejců AKS. Pro některé knihovny je žádoucí spíše takový systém, který je možné integrovat s jejich stávajícím AKS, nebo který umožňuje interoperabilitu, což se logicky prodejcům AKS daří nejlépe. Požadavek interoperability samostatné systémy ERM dlouho nebyly schopné splnit. Dnes díky standardizaci mohou samostatné systémy ERM s integrovanými držet krok. Pokud se knihovna rozhodne implementovat systém ERM od dodavatele svého AKS, bude mít pravděpodobně výhodu jednotného rozhraní, což ušetří finance za školení zaměstnanců. Takové rozhodnutí může být ještě výhodnější, pokud knihovna využívá v AKS modul akvizice. Knihovna také vybírá systém podle kvality znalostní báze. Pokud nakoupí knihovna systém ERM a linkovací server od jednoho dodavatele, nebude třeba řešit duplicitu dat. Alternativou pro knihovny, které mají nízký rozpočet, jsou volně dostupné open source programy. Tuto možnost ale knihovna volí pouze tehdy, pokud má vhodné IT zdroje a pokud bude schopna pokračovat ve vývoji systému. Příkladem nástroje, který má funkce systému ERM je: ERUS, Request Tracker, jake, PubList, HERMES a ERTS. Pro mnoho knihoven nebude open source program vhodným řešením z jednoduchého důvodu – data jsou příliš proměnlivá a nestálá, knihovníci nemohou věnovat svůj čas pouze jejich aktu alizaci. Tabulky 1, 2, 3 (komerční systémy) a tabulka 4 (open source programy) přehledně shrnují data získaná z výzkumu systémů ERM v USA v roce 2010 (Collins; Grogg, 2011). 191

Tab. 1. Komerční systémy ERM od prodejců AKS

Tab. 2. Komerční systémy ERM od nakladatelů a poskytovatelů EIZ

192

Tab. 3. Komerční systémy ERM zaměřené na znalostní bázi

Tab. 4. Open Source systémy ERM

193

5 Životní cyklus EIZ a jeho podpora v systému ERM Elektronické informační zdroje procházejí životním cyklem, jehož jednotlivé kroky představují obchodní a knihovnické procesy, mezi nimiž jsou určité vztahy, a na kterých se podílí knihovníci a informační pracovníci ze všech oddělení knihovny. Obrázek 2 ukazuje schéma pěti fází životního cyklu EIZ a jejich návaznost. Systém ERM má pro správu EIZ podpůrnou a koordinační roli. Ideální podpora systému je popsána v následujících pěti bodech. 1. První fází životního cyklu je zjištění, vytipování zdroje. V této fázi systém ERM poskytuje knihovníkům důležitou informaci o obsahu databáze, kterou mají zájem vyzkoušet a případně koupit. Systém ERM umožňuje analyzovat, ve kterých dalších databázích se tituly z uvažované databáze nacházejí, které z vyhledaných databází má již knihovna předplacené a které nikoliv, jaké je časové pokrytí časopisu v jednotlivých databázích a v jakém uživatelském rozhraní je databáze uživatelům přístupná. 2. Další fází životního cyklu je testování a zkušební přístup ke zdroji. Systém ERM slouží k registraci trialů přístupných pro uživatele knihovny. Knihovníci mohou zjistit, které zdroje právě jsou, nebo které byly zpřístupněny ve zkušební době, které zdroje se knihovna po uplynutí zkušební doby rozhodla nakoupit a které nikoliv. Knihovníků, kteří jsou zodpovědní za zpřístupnění zdroje, může systém zasílat zprávy s upozorněním na nově aktivovaný trial či právě ukončený trial. Takto oslovení knihovníci mohou k hodnocenému zdroji vložit svá doporučení. Pokud je zdroj po ukončení trialu nakoupen a toto rozhodnutí zaznamenáno v trialovém záznamu, postupuje knihovník podle předdefinovaného workflow k další fázi životního cyklu EIZ. 3. Klíčovými funkcemi systému ERM je podpora procesů, které se týkají licenční a akviziční politiky knihovny. Systém ERM umožňuje archivovat plné znění licenčních smluv, navíc je možné vybrat důležité smluvní pasáže, vytvořit podle šablony licenční záznam a ten propojit se záznamy v dalších systémech, které slouží konečným uživatelům (např. služby linkovacích serverů, nebo OPAC). V systému je také prostor pro vedení agendy vyjednávání licenčních a cenových podmínek, reklamací a urgencí. V systému lze uložit veškerá kvantifikovatelná data jako je cena produktu, doba předplatného, možnosti obnovení předplatného, z jakých finančních prostředků je zdroj nakoupen, u kterého dodavatele/poskytovatele byl zdroj nakoupen, číslo faktury z AKS, v jaké výši byla na zdroj poskytnuta sleva, o kolik procent ročně garantovaně roste cena atp.

Obr. 2. Životní cyklus elektronických informačních zdrojů

194

4. Aktivní využívání EIZ a sledování jejich využívanosti: knihovníci nacházejí v systému ERM odpovědi na otázky týkající se technické podpory EIZ. Vyskytne-li se problém s přístupem ke zdroji, uživatelé najdou kontakt na zodpovědnou osobu, mohou zaznamenávat vývoj řešení problému. V systému jsou ukládány dostupné informace pro přístup k uživatelským statistikám a administraci zdrojů. Někdy je možné využít detailní analýzu uživatelských statistik. 5. Rozhodování o zrušení či obnovení předplatného: kombinace uživatelských statistik a údajů o ceně usnadňují knihovníkům rozhodování o obnovení či zrušení předplatného. Hodnotit mohou i spolehlivost a vstřícnost poskytovatele podle záznamů o průběhu řešení problému s přístupem ke zdroji. I když se knihovníci rozhodnou přístup do zdroje neobnovit, bude pravděpodobně nutné spravovat archivy, ke kterým má knihovna nadále přístupová práva. Systém ERM k tomu účelu archivuje akviziční, licenční, přístupové i administrativní záznamy za jednotlivá předplatná období (Beitlová, 2011b). Popis fází životního cyklu je zjednodušenou verzí jinak mnohem rozmanitějšího života EIZ. Mnoho EIZ je nakupováno konsorciální cestou a akvizice, zpřístupnění a rozhodování je v konsorciálním prostředí ještě komplikovanější, např. sdílení informací o EIZ a nastavení vhodného způsobu správy EIZ – centrální, lokální, nebo kombinace obého. Podle výzkumu provedeném koncem roku 2010 v USA je knihovníky nejvíce žádáno následujících šest funkcí systému ERM (ERMS TOP 6 Priorities), seřazeno dle důležitosti: správa pracovních procesů, správa licencí, správa statistik, archivace administrativních informací, správa akvizičních údajů a interoperabilita (Collins; Grogg, 2011). Než knihovna začne s výběrem systému ERM, je důležité, aby si položila dlouhou řadu otázek: Jaké informace potřebujeme do systému zaznamenávat? Kdo tyto informace využívá – zaměstnanci, uživatelé? Kdo by měl mít k informacím přístup? S čím jsme nyní spokojeni? Co je potřeba vylepšit? Je důležité definovat, co knihovně doposud nejvíce chybí a co by mohl systém ERM zajistit. Umí systém zaznamenat detaily licence? Existuje v systému možnost správy pracovních procesů, obnova předplatného, analýza překryvu, výpočet ceny za stažení jednoho článku? Je možné zobrazit seznam titulů u nakoupené databáze? Umožňuje systém ERM zaznamenat problémy s přístupem ke zdroji a další informace potřebné k ře šení problémů? A je potřeba si položit i otázky: Zaplatíme za systém jednou, nebo budeme platit každoročně poplatek? Nabízí se hostování, nebo se jedná o instalaci na vlastním ser veru? Pokud má být systém ERM nainstalován na serveru knihovny, je nutné počítat s náklady na hardware, aktualizace a technickou podporu. Kdo spravuje znalostní bázi? Knihovna sama, nebo poskytovatel? Bude nutné spravovat data ve více systémech (např. AKS, link resolver a systém ERM)? Další otázky se týkají interoperability a synchronizace, výstupů ze systému, výběru využívaných polí, nároků na zaměstnance a pracovních procesů. (Beitlová, 2011a). Odpovědi na četné otázky jsou zásadní pro výběr vhodného systému ERM a jeho implementace.

6 Systémy ERM a Česká republika Situace v České republice se od situace v USA a západní Evropě velmi liší. Z dostupných informací je zřejmé, že české knihovny doposud nejsou připravené na implementaci systému ERM. Nejsou finanční prostředky na drahý komerční systém a na implementaci open source systému ERM nejsou v knihovně pracovní kapacity. Knihovníci jsou plně vytíženi 195

akvizicí a zpřístupňováním zdrojů konečným uživatelům, na správu informací o EIZ je obtížné najít čas. Řada knihovníků je k systémům ERM skeptická. Podobně jako ve světě i v České republice si některé knihovny vyvíjely vlastní systém pro správu a zpřístupnění EIZ. Takové systémy jsou pochopitelně funkčně chudší (viz. 2. kapitola), než systémy komerční. Příkladem za všechny může být Portál EIZ vyvinutý na Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně (MU), který dnes slouží nejen na MU, ale i na některých dalších vysokých školách (UP Olomouc, UK Praha). Před implementací systému ERM je potřeba pečlivě analyzovat organizační strukturu knihovny a pracovní procesy týkající se správy EIZ v knihovně, což je značně složitý a zdlouhavý proces. Autorka článku se v rámci své disertační práce pokusí během následujících pěti let zmapovat pracovní procesy správy EIZ v českých univerzitních knihovnách. Potřebná data budou získávána pomocí online dotazníků a prostřednictvím face-to-face dialogů s některými zaměstnanci vybraných institucí. Pomocí uvedených výzkumných metod budou zjišťovány způsoby správy EIZ, způsoby komunikace informací o EIZ v instituci, popř. mezi institucemi, způsoby nákupu EIZ a získávání financí na jejich nákup, způsoby zpřístupňování nakoupených EIZ uživatelům knihovny a případné nároky na systém ERM. Cílem práce je mimo jiné zvýšit informovanost knihoven o způsobech a možnostech správy EIZ pomocí komplexního systému. Autorka bude čerpat ze svých dlouholetých zkušeností s instalací, implementací a provozem systému Verde od společnosti Ex Libris na Univerzitě Karlově v Praze (Beitlová, 2011b).

7 Budoucnost a správa EIZ S běžným provozem systémů ERM v knihovnách porostou nároky na nakladatele EIZ, dodavatele EIZ, producenty knihovních systémů a systémů ERM, na standardizaci procesů správy EIZ a interoperabilitu všech využívaných systémů. Nakladatelé EIZ budou nuceni masivněji podporovat automatické sklízení uživatelských dat pomocí protokolu SUSHI. Bude nezbytné vyvinout nové standardy pro výměnu akvizičních dat (sdílení informací o rozpočtech, fakturách, cenách a pod.), jednotné identifikátory pro kolekce EIZ a sjednotit terminologii licenčních smluv. Na dodavatelích EIZ budou knihovny požadovat automatické stahování cenových údajů z jejich serveru do systému ERM a přímou aktualizaci dat. V budoucnu bude řešena interoperabilita se systémy třetích stran, jako jsou účetní programy a bankovní aplikace. Knihovny začnou být proaktivní při dohadování cen EIZ a budou požadovat větší transparentnost cenové politiky dodavatelů. Jejich snahou bude platit za jednotlivé tituly, které uživatelé opravdu potřebují, nikoliv za agregovaný balíček, u kterého je složité přesně určit, za co knihovna platí. V souvislosti se změnou cenového modelu EIZ bude více využíván nákup jednotlivých článků z nepředplacených časopisů (pay-per-view), který nyní využívá jen malé procento knihoven. Nepostradatelná bude automatická výměna dat mezi systémem ERM a AKS, nehledě na to, od kterého poskytovatele AKS je. Na trhu se systémy ERM vznikne prostor pro prodej přidaných služeb. Příkladem je služba ScholarlyStats, která knihovnám poskytuje placené služby pro sběr a analýzu uživatelských dat, nebo služba MARCit, která poskytuje plné MARC záznamy elektronických časopisů vhodných pro import do OPACu knihovny. Služba MARCit je v České republice dostupná pro všechny registrované knihovny v projektu JIB. Odborníci dnes ještě neumí odhadnout pro jaké další služby se příležitost vytvoří, ale jisté je, že tu bude. 196

V oblasti standardizace vzniká prostor pro vývoj protokolů pro automatickou komunikaci informací, které souvisí se správou EIZ. Autentifikace na základě IP adres je zatím nejběžnější metodou zpřístupňování EIZ, proto protokol pro automatickou komunikaci rozsahů IP adres a hlášení jejich změn může ušetřit knihovníkům čas. K omezení počtu telefonátů a emailů může dojít, pokud bude existovat protokol pro komunikaci reklamací a stížností při využívání EIZ. Automatické zasílání zpráv pomocí protokolu pro komunikaci logových souborů upozorní dodavatele EIZ na vzniklé problémy s přístupem ke zdroji. Knihovny zase mohou být automaticky upozorňovány na plánované výpadky přístupu ke zdroji. Protokol pro sdílení dat mezi systémy ERM navzájem by mohl ulehčit především konsorciální správu dat. V současné době je většina systémů ERM založena na specifikaci DLF ERMI, proto sdílení dat napříč těmito systémy je dalším logickým krokem. Jinou otázkou je, jak systémy ERM ovlivní organizační strukturu knihoven a nároky na personální obsazení knihovnických a informačních pracovních pozic. Touto otázkou se bude autorka zabývat v budoucích příspěvcích. Trh se systémy ERM byl ještě nedávno v plenkách, dnes se velmi rychle vyvíjí a zdá se, že systémy ERM se staly důležitou součástí sady nástrojů pro správu EIZ v knihovnách.

Seznam použité literatury BEITLOVÁ, Michaela. 2011a. Systémy ERM: Co je dobré vědět před tím, než systém nakoupíme/vytvoříme a implementujeme. In ITlib: Informačné technológie a knižnice. 2011, vol. 15, no. 1, s. 53 – 55. ISSN 1335-793X. [cit. 2011-06-08] Dostupný z WWW . BEITLOVÁ, Michaela. 2011b. Systém Verde, jeho implementace a provoz na Univerzitě Karlově v Praze. In Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 3 [cit. 2011-06-23]. Dostupný z WWW: . URN-NBN:cz-ik6680. ISSN 1212-5075. BEITLOVÁ, Michaela. 2011c. Elektronické uživatelské statistiky a jejich vývoj. In Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 6 [cit. 03.07.2011]. Dostupný z WWW: . URN-NBN:cz-ik6944. ISSN 1212-5075. COLLINS, Maria. 2005. Electronic Resource Management Systems : Understanding the players and how to make the right choice for your library. In Serials Review, 2005, vol. 31, s. 125–140. COLLINS, Maria; GROGG, Jill E. 2011. Building a better ERMS. In Library Journal. March 1, 2011, s. 22–28. Digital Library Federation. Report of the DLF Electronic Resource Management Initiative. August 2004. [cit. 2011-07-02]. Dostupný z WWW: . HENNING, N. 2002. Improving access to e-journals and databases at the MIT libraries : Building a database-backed web site called „Vera“. The Serials Librarian. 2002, vol. 41, no. 3-4, s. 227–254. HOGARTH, Margaret; BLOOM, Vicki. 2008. Electronic Resource Management in Libraries : Research and Practice. New York : Scott Breivold, 2008. Chapter XVIII : Panorama of electronic resource management systems, s. 322–349. ISBN 978-159904891-8. KENNEDY, Marie R. 2004. Dreams of perfect programs: Managing the acquisition of electronic resources. In Library Collections, Acquisitions, & Technical Services. 2004, vol. 28, s. 449–458.

197

KOPPEL, Ted. 2008. Electronic Resource Management in Libraries : Research and Practice. Hershey, PA : Information Science Reference. 2008. Chapter XVI : Standards, the Structural Underpinnings of Electronic Resource Management Systems, s. 295–305. ISBN 978-159904891-8. WISSMAN, M. et al. 2005. Taylor Periodical Admnistration System. [cit. 2011-04-16]. Dostupný z WWW: .

Poznámka Příspěvek ve stejném znění prošel recenzním řízením a vyšel v září 2011 v recenzované části online časopisu ProInflow. O autorce Mgr. Michaela Beitlová je absolventka oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě a téhož oboru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1999 do roku 2005 byla systémovým knihovníkem a později vedoucí odborné knihovny Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Již šestým rokem pracuje na Univerzitě Karlově v Praze jako správce systému ERM Verde. V roce 2005 začala s jeho instalací a implementací a v současné době zodpovídá za funkčnost systému, sběr informací o EIZ a školení knihovníků na UK. Od října 2010 je externím doktorandem oboru Informační studia a knihovnictví na FF UK v Praze. Předmětem disertační práce je zmapování workflow správy EIZ ve velkých univerzitních knihovnách v ČR a doporučení vhodného postupu při implementaci komplexního systému pro správu elektronických zdrojů.

198

Monitoring sociálních sítí v ČR a na Slovensku

Adam Zbiejczuk

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví U Kříže 8, 158 00 Praha 5 – Jinonice, Czech Republic [email protected]

Summary Monitoring Social Networks in the Czech Republic and Slovakia The paper describes the current situation and trends in the field of social media monitoring. The work introduces available tools and deals with specific problematic issues connected with monitoring both on local and global levels. It showcases possibilities of use of monitoring for both companies and institutions, explains ways of using the results, lists free and commercial services and goes more in depth in description of issues connected with automatic sentiment analysis or measuring of importance of results. A part of the presentation is dedicated to introduce actual statistics about usage of social media sites (Facebook, Twitter, Linked and other) in the Czech Republic and Slovakia and analysis of user behavior in them based on large datasets. With a dra matic growth of both individual and company users of social networks the structure and form of communication has significantly changed – and that’s where the actual urgent need for monitoring comes from. Since without knowing the context, the communication setup (in a reasonable and constructive way) becomes a much complicated issue. Social media monitoring can thus substantially help in research of information ecology in the hiatus of social networks, which create a new, dy namic field of study.

Keywords monitoring, social networks, Facebook, Twitter, dialogue

199

Úvod Růst důležitosti sociálních médií je fenoménem několika posledních let. Jejich úspěch lze vysvětlit kombinací několika faktorů, velkou roli hraje jak stále se zvyšující penetrace internetu speciálně v mladších věkových skupinách1, tak výrazný nárůst datových objemů umožňující zvýšenou konzumaci video a audio obsahů a obecně datově náročnější služby než dříve 2. Změny se projevují individualizací (každý máme „vlastní“ Facebook, nikdo z nás nevidí totéž), postupným prorůstáním internetových a desktopových aplikací (od Google Docs po DropBox), navyknutím si na internet dostupný kdekoliv a kdykoliv (roste samozřejmě také výrazně počet smart phonů a jejich uživatelé jsou obecně aktivnější v sociálních sítích). Dalším důsledkem je aktivnější zapojování uživatelů (kteří se díky snadnosti sdílení stávají „prozumenty“) nebo těsnější propojování on-line a off-line identity (nové sociální sítě po nás požadují pravdivé údaje a také na nich akcentujeme více než kdy dříve naše existující přátele, nehledáme nové známé mezi „cizími“ lidmi). Tyto změny jsou zásadní nejen pro jednotlivé uživatele, ale i pro další účastníky jakéhokoliv komunikačního procesu on-line, tedy i pro firmy či instituce. Těm se nabízí zcela nová možnost zapojit se do komunikace v modelu many-to-many, který dříve narážel na zásadní technické překážky. Je tedy možné se začít bavit v prostoru zákazníkům blízkém, oni vás následně již nemusí hledat a jsou naopak příjemci vašich zpráv – aniž by se vzdalovali ze svého soukromého prostoru.

1 Role knihoven v sociálních sítích Domnívám se, že knihovny mají v tomto novém, dynamickém prostředí velmi důležitou úlohu. Stejně jako pomohly desetitisícům lidí k prvnímu připojení se k internetu, i v oblasti sociálních sítí mohou plnit velmi důležitou roli. Jako informační profesionálové by měli pracovníci knihoven být s tímto tématem přinejmenším seznámeni – pokud jej rovnou nevezmou za své. Jejich role bude různá v případě akademické a oproti tomu místní knihovny, nicméně osobní přístup, edukativní poslání a soustředění se na pomoc a podporu prostřednictvím dialogu – to by měly být znaky pro všechny knihovny společné. Nový informační ekosystém s sebou totiž samozřejmě nese jak potenciál, tak nezanedbatelná rizika a knihovny by měly plnit expertní roli. Pádným důvodem, proč se o sociální sítě zajímat, je samozřejmě už jen počet uživatelů. Situace v ČR a na Slovensku je v případu Facebooku velmi podobná. Podle dat přímo z Facebooku (jsou dostupná skrze API jako údaj “kolik uživatelů můžete oslovit svou reklamou pro danou zemi” – jedná se o aktivní uživatelské účty) je penetrace okolo 33 % populace, což odpovídá údaji 3 340 000 uživatelů v ČR a 1 840 000 uživatelů na Slovensku, aktuálně (během posledních tří měsíců) s pozvolným růstem ve všech věkových skupinách kromě 1

2

200

V roce 2009 bylo v Česku ve věkové skupině 16 – 74 let 60 % uživatelů internetu (oproti 32 % v roce 2005), ve věkové skupině 16 – 24 ovšem 9 0 %. Český statistický úřad [online]. 2010-08-12 [cit. 2011-0831]. Internet a komunikace. Dostupné z WWW: . Podle společnosti O2 průměrně na uživatele připadalo měsíčně 2 GB v roce 2005 oproti 30 GB v roce 2011 (i když polovinu kapacity spotřebovává 10 % uživatelů). PETERKA, Jiří. P2P provoz je v ČR na ústupu. In Lupa.cz [online]. 25.8.2011, 1, [cit. 2011-08-31]. Dostupný z WWW: .

skupiny 13 – 15 let3. Ovšem srovnáním těchto údajů s údaji např. z Českého statistického úřadu snadno zjistíme, že ve věkové skupině 15 – 16 let by na Facebooku bylo přes 120 % populace, což odpovídá našem zkušenostem, že zejména mladší uživatelé nemají jen jeden účet na Facebooku, ale několik. Jakkoliv se může zdát, že masa uživatelů na Facebooku všechny ostatní sociální sítě zastiňuje, je to paradoxně i jeho nevýhoda. Najít mezi velkým množstvím „své“ fanoušky, konkrétní cílovou skupinu nemusí být snadné. Další důležité mezinárodní sociální sítě v českém a slovenském prostředí jsou zejména LinkedIn a Twitter. Data o počtu uživatelů pro LinkedIn jsou dostupná pro ČR, jde o cca 190 tisíc uživatelů (opět jde o data platná ke konci srpna), pro Slovensko obdobná data k dispozici nejsou, odhady se pohybují okolo 80 tisíc uživatelů. U Twitteru vycházím z dat služby Klaboseni.cz 4, která shromažďuje informace o živatelích Twitteru píšících česky nebo slovensky (alespoň 15 % tweetů) nebo se zadanou lokací ČR/Slovensko.

2 Proč a jak monitorovat sociální sítě? Monitoring sociálních sítí je řadou profesionálů považovaný za nutný první krok, který by měl předcházet samotnému zapojení se firmy či instituce v sociálních sítích 5. Vzhledem k charakteru komunikace, který je mnohem blíže konverzaci, než dosavadní marketingové kanály, je nutné nejprve zjistit, co očekávat. Jaké je vaše publikum, kdo se o vás baví, jaká témata jsou s vámi spojována, jaký je sentiment diskuse a podobně. Kvalitně prováděný monitoring přináší firmám a institucím celou řadu výhod. Základní přehled toho, jak se o daném subjektu baví lidé na internetu, lze získat relativně snadno a bez nutnosti velkých investic. Je potřeba jen vyšetřit si dost času. Máte-li již svou Facebookovou stránku, je dobré začít u ní. V praxi se setkáváme velice často s případy stránek na Facebooku, které byly založeny a následně buď zcela opuštěny nebo je na nich komunikace zcela jednostranná (někdy pomocí automatických nástrojů, které například „překlápí“ obsah z blogu či novinek na webu). Nejhorší vizitkou firmy či instituce (z knihoven můžeme uvést např. Knihovnu Václava Havla6) je nechat stránku umřít nebo nereagovat na dotazy fanoušků. Notifikace lze od března 2011 nastavit tak, aby byly zasílány administrátorovi na e-mail, není tak třeba speciálně se logovat na Facebook. Druhým základním kamenem je Google. Tzv. egosurfing 7 (hledání vlastního jména) je relativně běžnou činností – a v podstatě jej lze velmi doporučit i firmám a institucím. Zvláště v případě firem poskytujících služby to lze kombinovat zejména se slovy jako „zkušenosti“, „srovnání“, „doporučit“ a podobně. Google také umožňuje hledat speciálně ve zprávách (news), diskusích nebo blozích, omezovat časový nebo geografický interval a podobně. Díky službě Google 3 4 5

6 7

Data jsem čerpal z portálu Socialbakers, aktuální ke konci srpna 2011 – http://www.socialbakers.com. 31. srpna uvádělo Klábosení.cz: Klábosení právě archivuje 11 348 174 pípnutí od 70 403 českých nebo slovenských uživatelů. http://www.klaboseni.cz/. Např. Frank Eliason ze Citigroup, via ZBIEJCZUK, Adam. NaH1 : Firemní weblog H1.cz [online]. 16.5.2011 [cit. 2011-08-31]. Social Media Success Summit – Citi, Cisco, Boeing. Dostupné z WWW: . Podobně o tom ovšem mluví Gary Vaynerchuk a další odborníci. Facebook [online]. 2010 [cit. 2011-08-31]. Knihovna Václava Havla. Dostupné z WWW: . http://en.wikipedia.org/wiki/Egosurfing 201

Alerts je možné nechat si zasílat nové zmínky rovnou na e-mail (nebo je odebírat pomocí RSS čtečky jako Google Reader).

3 Specializované (bezplatné i komerční) služby pro monitoring Pro vyhledávání v českém a slovenském Twitteru lze komfortně využívat již zmíněnou službu Klábosení.cz. Její archiv lze prohledávat podle zadaných klíčových slov a kromě samotných zmínek dokáže také rozpoznat uživatele nejčastěji se k danému tématu vyjadřující, jejich propojení nebo word cloud (příbuzná slova). Velké plus tohoto nástroje – je k dispozici zdarma. Pro pokročilé vyhledávání na Facebooku lze doporučit hned několik nástrojů. Základní informace k vlastní stránce nabízí integrované Facebook Insights (Přehledy) 8, podrobnější data lze získat např. prostřednictvím služby Fejsbůček 9. Ta nabízí také české statistiky nejúspěšnějších stránek a možnost vyhledávání Mentions (zmínek) ve statusech uživatelů, i když je v tomto ohledu méně úspěšná než komerční nástroje. Oborové žebříčky (nejen pro ČR a Slovensko) obsahují také stránky Socialbakers.com (ty nabízí také placenou službu Engagement Analytics). Posuneme-li se ke komerčním řešením, ještě nedávno bylo v ČR a na Slovensku možné využívat pouze zahraniční nástroje, s čímž se ovšem pojila řada komplikací. Vzhledem k velikosti naších trhů neexistovaly lokalizované nástroje a i jinak velmi respektované nástroje jako Radian6, SM2 – Alterian, nebo NM Incite (dříve Nielsen Buzzmetrics) nedosahovaly v českém či slovenském prostředí uspokojivých výsledků. Problémy s lokalizací jsou hned na několika úrovních: jazyka (nástroj si musí umět poradit s diakritikou, skloňováním), nastavením regionu (chceme výsledky z Facebooku – ale jen české či slovenské uživatele, nikoliv všechny) i s lokálními zdroji (samotný Facebook či Twitter jsou samozřejmě velmi zajímavé, ale v mnoha případech jsou důležitější lokální diskusní fóra, zpravodajské servery a diskuse pod jejich články a podobně). Problém se zahraničními nástroji je také v tom, že není snadné domluvit se na jejich úpravě „na míru“, případně jen za vysoké ceny. V současné době se na trhu již relativně etablovalo několik hráčů s lokálním řešením monitoringu sociálních sítí10. Mezi ty nejdůležitější patří zejména: Ataxo Social Insider (ASI)11, Buzzboot12 (de facto totožný nástroj nabízí i společnost Newton Media) a Wunderman Listening Platform (WLIP)13. Jejich srovnání se ve své diplomové práci relativně obsáhle věnovala Barbora Buchtová (KISK FF MU)14. Všechny tyto nástroje se snaží pokrýt co nejlépe Facebook, Twitter, zpravodajské servery, blogy a další zdroje (v případě ASI jsou to např. diskusní fóra různého druhu, od herních, přes maminkovské až po finanční).

8 9 10 11 12 13 14

202

https://www.facebook.com/insights/ http://www.fejsbucek.cz/ Jsem v tomto ohledu zaujatou osobou, protože se od začátku – to jest jaro 2010 – podílím na vývoji Ataxo Social Insider. http://www.ataxosocialinsider.cz/ http://www.buzzboot.cz/ a http://www.sledujemesite.cz/ http://www.wlip.cz/ BUCHTOVÁ, Barbora. Mapování internetových memů v prostředí blogosféry a sociálních sítí. Brno, 2011. 116 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: .

Praktickými zkušenostmi s monitoringem se zabývá diplomová práce Martina Jindry (obhajoba se uskuteční v září 2011, měl jsem možnost nahlédnutí coby konzultant), který zkoumá vliv on-line komunikace (zejména v sociálních sítích) na vnímání značky, zvolil si jako zkoumané subjekty tři hlavní české mobilní operátory, kteří patří mezi nejpokročilejší společnosti jak v oblasti využívání sociálcních sítí, tak jejich monitoringu.

4 K čemu monitoring slouží? K čemu tedy lze monitoring s úspěchem používat? Jde samozřejmě do značné míry nejen o propagaci (hledání nových fanoušků a posilování vazby s těmi existujícími), ale o úsilí vedoucí ke zvýšení spokojenosti zákazníků. Role retence a zákaznické péče je v oblasti sociál ních sítí (a marketingu speciálně) obecně velmi důležitá a často podceňovaná. Ke značkám se obvykle (nejedná-li se vysloveně o „love brand“) vyslovují jejich kritici, zklamaní zákazníci a podobně. Díky monitoringu lze často odhalit potenicálně velmi škodlivý problém dříve, než se např. dostane do klasických médií (zde bych rád upozornil, že jakkoliv jsem zastáncem názoru, že sociální sítě dávají zákazníkům a občanům do ruky mocný nástroj, role klasických médií se spíše mění, než že by se jejich vliv drasticky zmenšoval: zpráva vyslaná jednotlivcem nebo skupinkou je často mířena na novináře a teprve ti jí svým zpracováním dají následný „spin“, který potom může vést k masovému šíření, to byl i případ slavné „vajíčkové kauzy“ v květnu 2009). Dlouhdobá komunikace vede pak k posilování reputace odborníka či partnera (ideálně v případě kontinuálního zapojování se do diskuse i mimo „vlastní“ platformu), rychlou reakcí lze také negativní zkušenosti změnit na pozitivní, monitoring může sloužit také k sledování situace v oboru nebo konkurence. V neposlední řadě jde také o levný a zajímavý způsob získávání zpětné vazby na podniknuté kroky (ať jde o produkty, marketing, případně jiné oblasti). Může se to týkat i knihoven – respektive, mají knihovny „co“ monitorovat? Podle mého názoru rozhodně ano. Samozřejmě je vhodné hlídat si vlastní reputaci, tedy sledovat klíčová slova spojená s názvem knihovny. V případě akademických knihoven se nabízí pomoc, kterou informační profesionálové mohou poskytnout svým méně zdatným kolegům – a naučit je používat tyto nástroje v jejich prospěch (ať už jde o marketingová oddělení univerzit a fakult nebo studenty, pro které je toto dobrou průpravou do praxe). Zároveň se zde setkáváme s tématem alumni – čili absolventů –, kterému je přikládána stále významnější role. Ovšem podobný důraz jako na absolventy můžeme klást i na zájemce o studium: podle čeho se rozhodují při výběru vysoké školy? V tomto případě snad více než kdy jindy dají na doporučení svých kamarádů a známých. Názory současných studentů šířené prostřednictvím sociálních sítí (Facebook byl původně uzavřená komunitní síť prestižní univerzity, to je dobré si připomenout) tak zásadním způsobem ovlivňují zájemce o studium. Pokud se některé univerzity či obory domnívají, že se jich to netýká, protože „oni mají zájemců vždy nadbytek“, jedná se o velmi nebezpečnou úvahu, protože v tom případě by jim mělo samozřejmě jít o ty nejlepší kandidáty – a ti si obvykle mohou vybírat. V případě knihoven regionálních či městských je zde pak pole působnosti snad ještě širší. Stejně jako se knihovny zapojují do řady kulturních a společenských aktivit ve své lokalitě, mohou pomáhat i v oblasti sociálních sítí a potažmo jejich monitoringu. Mohou pomáhat zjišťovat, co trápí občany (pokud ovšem samozřejmě samosprávu něco takového 203

zajímá), jaké informace hledají turisté nebo investoři: to jsou všechno potenciálně velmi důležité oblasti, které se mohou promítnout i do reálných zisků. Jeden z nejvážnějších reálných problémů, se kterým jsem se ve své praxi v případě monitoringu setkal, je to, že firmy a instituce se angažují v sociálních sítích bez strategie či plánu a to se potom odráží i na monitoringu. Požadují jednoznačné, graficky líbivé výsledky ve formě tabulek či koláčových grafů – což dost dobře nejde. Dlouhodobé zkoumání výsledků monitoringu sociálních sítí se totiž mnohem více blíží kvalitativnímu výzkumu. Už na první pohled banální požadavek, automatické určování sentimentu, se ukazuje jako výrazně problematický15. Sami zadavatelé často nemají jasno, co vlastně chápou jako pozitivní a co jako negativní. Zároveň monitoring pro monitoring nemá příliš smysl, bez zapojení se do diskuse na denní bázi se ztrácí jeden z nejdůležitějších přínosů.

Závěr Závěrem tedy lze vybídnout informační profesionály: nebojte se sociálních sítí. Práve monitoring může být jedním z prvních kroků. Je nutné obrnit se trpělivostí, protože pozitivní efekty nepřichází obratem16. Na druhou stranu je možné začít okamžitě a bez vysokých finančních nákladů, práci na sociálních sítích je možné škálovat. A je dobré si uvědomit, že je důležitější mnohdy nadšení pro věc než přesně definovaný soubor znalostí či dovedností.

Seznam použité literatury SAFKO, Lon; BRAKE, David K. The Social Media Bible. Hoboken : Wiley, 2009. xviii, 821 s. ISBN 9780470411551 STERNE, Jim. Social Media Metrics : How to measure and optimize your marketing investment. Hoboken : Wiley, 2010. xxxi, 240 s. ISBN 978-0-470-58378-4.

O autorovi Adam Zbiejczuk vystudoval mediální studia a žurnalistiku na FSS MU v Brně, tématem diplomové práce v roce 2007 byl Web 2.0. Pracuje v agentuře H1.cz a studuje v doktorandském programu Informační věda na UISK FF UK. Zabývá se profesionálně problematikou sociálních sítí, podílí se na vývoji nástroje pro monitoring Ataxo Social Inisder. Tématem jeho disertační práce je propojování podnikových informačních systémů a sociálních sítí typu Facebook, Twitter nebo LinkedIn.

15 16

204

ŠLERKA, Josef. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2011-07-15]. O sentiment analýze bez sentimentu aneb jeden malý experiment. Dostupné z WWW: <www.lupa.cz/clanky/o-sentiment-analyze-bez-sentimentuaneb-jeden-maly-experiment/>. Většina firem začíná vnímat kladně přínos sociálních médií až po roce jejich užívání. VITAIOVÁ, Ornela. Analýza potenciálu Social CRM. Praha, 2011. 48 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická, Fakulta informatiky a statistiky.

Outsourcing spisových, archívních a administrativních služeb jako nástroj informačního ekosystému průmyslového podniku

Štěpán Štěpanovský

Takano CZ, s. r. o. Topasová 56, 153 00 Praha 5 – Radotín, Czech Republic [email protected]

Summary Outsourcing of Documentation, Archival and Administrative Services as a Tool of Information Ecosystem of an Industrial Enterprise The changing era brought to enterprises a flat structure of organization, process management and decentralization. In spite of the fact that we have strong tools for communication in enterprises, in flat organization structures this communication is not always satisfactory. Although the communication is fast and flexible, we have here problems with information noise, loss of information and knowledge in the whole enterprise. Communication mistakes do not relate to main processes, but to supportive processes, which have high requirements for information and documentation exchange. The critical factor is a variety of human factor which is difficult for cultivation through organizational culture in information environment and in behavior of its elements as part of the information ecosystem of an organization. One of the possible solutions for the improvement of the information ecosystem of an enterprise is the outsourcing of the documentary, archival and administrative services.

Keywords archiving, information behavior, enterprise content management, business process outsourcing, process management

205

Úvod Mezi nástroje, které formují informační ekosystém průmyslového podniku můžeme zařadit i outsourcing spisových, archivních a administrativních služeb, neboť ovlivňuje kvalitu informačního prostředí podniku. Spisové a archivní služby jsou vlastní každé organizaci, neboť jsou evidencí její činností. Přestože tradice spisových služeb sahá hluboko do historie (k prvním záznamům patří torza „účetní knihovny“ starého Sumeru), objevujeme neustále, s rozvojem nástrojů, nové možnosti realizace těchto služeb.

I. Nové možnosti ve využívání řady nástrojů komunikace a sdílení obsahů přinesly široké spektrum změn. Jednak jsme schopni pracovat s masivními objemy dat a používat rozmanité periférie pro jejich vstup a výstup a jednak děláme pokroky v hledání optimálních kontextů pro jejich využití. Podíváme-li se na vývoj organizací a jejich struktur, zaznamenáváme jejich zplošťování, virtualizaci a rozptyl struktury do sítě. Je otázkou, do jaké míry je vývoj organizační struktury tvořen právě sílícími možnostmi ICT a do jaké míry je vynucen tržními podmínkami. Informační pracovníci a informatici jako samozřejmost pokládají variantu první a mají k tomu jasné argumenty. Pokud jsou ICT nastaveny „rozumně“, pak jasně naroste efektivita řízení a zpracování jednotlivých agend a otevřou se možnosti automatizovaného zpracování a zplošťování organizace. Na druhé straně zde však máme konzervativnější pohled, který si všímá širšího ekonomického vývoje. S odkazem na turbulentní prostředí doby zdůrazňuje jiné motivy pro zplošťování organizace. Její forma v prostředí plném rychlých změn musí být snadno restrukturovatelná, flexibilní a levná. Tomu vyhovuje právě vyšší míra hierarchizace organizace a procesní řízení. Pokrok v aplikaci nových technologií a jejich samotný vývoj se objevuje až tehdy, když ho okolnosti naléhavě vyžadují. Jde o dva pohledy, které více či méně mohou platit zároveň. K tíži informačního ekosystému podniku je zejména první z nich, neboť bývá oblíbenou premisou nejen akademických odborníků, ale zejména manažerů organizací chvatně investujících do ICT a čekajících na ohromný ekonomický efekt.

II. Nezpochybňuji zde investice do IT/ICT a jejich návratnost, ale rád bych poukázal na to, že se s jejich masivní penetrací do společnosti, mimo všechny pozitivní efekty, objevuje značný úpadek ve schopnostech zacházet s daty, informacemi a znalostmi, pokud nejsou pevně začleněny do nějakého standardizovaného systému s jasně definovanými vstupy a výstupy a algoritmy zpracování. Není náhodou, že se právě v této době seznamujeme s významem tématu informační ekologie a je kladen důraz na optimální zacházení s technologiemi. Příkladem může být obyčejný e-mail, kde máme sice k dispozici rychlost přenosu obsahu, jeho dosažitelnost limitovanou připojením k internetu, nástroje pro archivaci a práci nad obsahem a možnost přenášet i jiné objekty než pouhý text. Máme k dispozici i různé soubory pravidel jeho využívání a přesto nejsme schopni se v rychlosti efektivně takovou formou 206

domlouvat. Snad každý manažer, nemusí jít nutně o veliký podnik, se setkává s vleklými diskuzemi o věcech, které mohly být vyřešeny jednou kvalitně napsanou zprávou a jednou odpovědí na ni. S nadsázkou se můžeme ptát, kde je kýžený pokrok v komunikaci od dob Rakouska-Uherska. V té době byla komunikace zdlouhavá a bez možnosti různých analýz napříč obsahem. Byli však takoví úředníci, kteří jednali maximálně informačně-ekologicky. Jeden úředník věděl co, komu, kdy a jak podrobně napsat. Druhý pak, jak co číst a jak vhodně reagovat. Dalšími příklady by mohly být více či méně workgroupy, diskusní skupiny, digitální archivy, registratury atd. I tam se vyskytuje, zejména v podnikové praxi, informační selhávání, které je slabinou širšího celku, který můžeme – s akcentem na informační šum – nazývat informačním ekosystém podniku.

III. Společným jmenovatelem informačního selhávání, chyby saturace informační potřeby či generování informačního šumu, je přehnaná víra, že zavedením a používáním ICT se vyřeší nebo alespoň značně redukují komunikační problémy. Čas ukazuje, že si v informačním chování počínáme vytrvale značně neekologicky a informační kultura se přetváří bez patřičné dynamiky. Zejména v praxi průmyslového podniku je informační ekosystém, jehož základem je kultivovaná informační základna a zacházení s informacemi, základem zdravého vývoje organizace. Na informačním kapitálu, který ovlivňuje generování zisku, se dílem podepisuje i kvalita správy podnikového obsahu. Jeho komponenty jsou stále sofistikovanější a v různé míře vzájemně kompatibilní. Životní cyklus podnikového obsahu zahrnuje množství vložené aktivity lidského faktoru a stává se proto terčem optimalizačních snah a novátorských řešení. Vývoj správy podnikového obsahu v praxi nabírá zhruba škály od ignorování stavu, přes částečné využívání některých jeho komponent jako je digitalizace, vytěžování dat, automatizace procesů v některých útvarech až po zavedení všech komponent napříč organizací. Na samém vrcholu je to, co očekáváme od každého kvalitně řízeného systému, a sice jeho měřitelnost a kontinuální zlepšování. Je skutečností, že jsou firmy, které věnují správě podnikového obsahu minimum úsilí a přitom jsou ve svém oboru úspěšní. Platí zároveň, že pokud taková firma má potenciál růstu, pak bez správy podnikového obsahu nevyroste, aniž by se organizačně nezhroutila. Rostoucí firma má zpravidla prioritní starost o hlavní procesy a procesy podpůrné konsoliduje až poté, co se jí podaří kvalitně nastavit procesy hlavní. Bývá to již pozdě, neboť i podpůrný proces může naprosto vyřadit proces hlavní. Řešením pro optimalizaci úsilí věnovaného správě podnikového obsahu může být i outsourcing, který můžeme zhruba definovat jako využívání vnějších zdrojů.

IV. Outsourcing se může realizovat ve složitých expertních variantách a nemusí se omezovat pouze na podpůrné činnosti. Za expertní variantu můžeme již považovat outsourcing spisových, archivních a administrativních služeb, které tvoří významnou část podnikového obsahu. Na rozdíl od dodávek služeb jednotlivých komponent nebo jejich částí jako je tisk, publikace, archivace, komerční spisovna a pod. nevyžadujících při své realizaci významný 207

reengineering procesů, zasahuje expertní outsourcing do podnikových procesů zásadním způsobem. Můžeme v podstatě hovořit o „firmě ve firmě“, což představuje přesné mapování procesů, jejich měřitelnost a ostrá rozhraní mezi zákazníkem a dodavatelem. Předpokladem je fungující procesní řízení a engineering procesů. Specializovaný dodavatel outsourcingu, vendor, může zajistit maximálně optimálně fungování podpůrných procesů a snížit tak riziko ztráty informací, dokumentů a znalostí. Je nutné si uvědomit, že ztrátou se zde nerozumí pouze absence, ale rovněž jejich nezvládnuté řízení, t. j. fatální šum. Kupříkladu zmiňované vleklé emailové diskuze v sobě mohou zahrnovat potenciál prohraného právního sporu, nenalezení dokumentace zpětné sledovatelnosti vícenáklady v reklamačním řízení a takto bychom mohli pokračovat. Kvalita spisových, archivních a administrativních služeb se výrazně projevuje v organizacích s procesním řízením a plochou organizační strukturou. Při zanedbání péče o spisové, archivní a administrativní služby se záhy u jednotlivých funkčních míst dostavuje informační a dokumentační nouze a vedení lehko ztrácí představu o řízení napříč organizací. Zanedbání spisových a archivních služeb se navíc může projevit až s odstupem času, kdy je na nápravu skuečně pozdě. Outsoucer by si měl být vědom, že outsourcing není pouhá dodávka parciálních služeb, nýbrž spolupráce na dlouhou dobu a proto je nutné sladit s vendorem strategie a politiky různých oblastí. Aktivní spolupráce na úrovni taktického a operativního řízení je naprostou nutností. Je to sice náročné, ale dlouhodobě se taková péče vyplatí. Obecně lze říci, že outsoucer nezíská pouze kvalitní službu. Získá při intenzifikaci konkurence spoluprácí i potenciál pro další růst, flexibilitu, efektivní produkci (oddělením neproduktivních outsourcovaných procesů získá lépe měřitelné hlavní procesy), může snadněji provádět organizační změny, zvládá lépe risk management, eliminuje některá rizika, jednodušeji splňuje normy kvality. Může také předpokládat zlepšení disciplíny svých zaměstnanců a vyšší transparentnost procesů, může převést fixní náklady na variabilní, lépe zabezpečit data a informace, zkracovat cykly (u reklamací). Naproti tomu vendor spisových, archivních a administrativních služeb se může těšit z výhod minimalizace nákladů na marketing, lépe plánovat a předvídat tržby, eliminovat konkurenci (transakční náklady jsou vysoké). Expertní varianta takového outsourcingu je náročná na přípravu a předpokládá ochotu obou stran podílet se na engineeringu procesů a jejich měření. Podstata služeb vendora leží ve specializovaném personálu informačních pracovníků, kteří nezajišťují pouze základní administrativní činnost, ale také agregované služby jako je indexace a věcné pořádání dokumentů, široké spektrum právních a kvalitativních předpisů, znalost procesů zákazníka (nezřídka leží i tíha návrhu optimalizace procesů právě na vendorovi) atd. Komplikovaná je také provázanost organizační struktury vendora s outsoucerem, kde se musí zejména první stále přizpůsobovat druhému. S tím souvisí i riziko technologických změn, které je u spisových, archivních a administrativních služeb vysoké. Trvalou nesnází je neustálé hledání rovnováhy mezi vysokou efektivností uspokojující zákazníka a stanovením přiměřených kapacit pro zpracování. Uvedené služby jsou podpůrnými procesy s obrovskými výkyvy v požadavcích na zpracování. Přiměřená kapacita je bez historických dat obtížně odhadnutelná. Koncentrace podpůrných procesů souvisejících s vedením spisových, archivních a administrativních služeb znamená mimo jiné i neustálý tlak na standardizaci a vynucování si dodržování komunikačních standardů na všech úrovních, kde se předávají informace a dokumenty. Nebývá to jednoduché, neboť vendor musí neustále korigovat zaměstnance zákazníka při nedodržování pravidel. Kvalita podnikového obsahu tak získává správce, který je existenčně závislý na dodržování informačního chování a eliminaci informačního šumu. V ČR je expertní forma outsourcing zmiňovaných služeb stále nedoceněna. Důvodů je více. Mezi hlavní ale patří absence odborných informačních (nikoliv informatických) pracovníků 208

na strategické a taktické úrovni řízení, kteří by byli schopni takovou službu komplexně zajišťovat. Převládá rovněž nedůvěra svěřovat externím firmám takové podpůrné procesy, které jsou blízko procesům hlavním. Výjimku tvoří outsourcing IT technologií a částečně účetní služby. V obou případech jde o služby formalizované, a tedy jednoduše přehledné. Závěrem bych vyslovil domněnku, že tlak ekonomických okolností na zplošťování organizací bude sílit a v důsledku tohoto trendu budou zvyšovány nároky na kvalitu informační prostředí podniků. Mapování outsourcingu spisových, archivních a administrativních služeb proto stojí za pozornost nejen po akademické stránce.

Seznam použité literatury ADER, M. Technologies for the Virtual Enterprise. Workflow & Groupware Strategies, Francie, 2001. staženo [3.6.2011]. Dostupné na http://www.e-workflow.org/downloads/gue-tec.pdf. JANOTA, J. Co je Enterprise Content Management. In Sborník z konference Systémová integrace 2004. VŠE Praha, 2004. ISBN 80-245-0701-3. KUNSTOVÁ, R. Skupinová spolupráce. Správa. Praha, 1999. 80 s. ISBN 80-7079-647-2. MOLNÁR, Z., PAVLÍK, D., VLASÁK, J. Efektivnost IS/IT v podnicích České republiky. In Sborník z konference Systémová integrace 1999. VŠE Praha, 1999. ISBN 80-7079-059-8. MURPHY, T. Achieving Business Value from Technology : A Practical Guide for Today’s Executive. John Wiley & Sons Inc. (New Jersey), 2002. ISBN 0-471-23230-0. NENADÁL, J. a kol.. Moderní systémy řízení jakosti. 2. doplněné vydání. Praha : Management Press, 2004. ISBN 80-7261-071-6. NENADÁL, J. Měření v systémech managementu jakosti. 2. doplněné vydání. Praha : Management Press, 2004. ISBN 80-7261-110-0. ROCKLEY, A., KOSTUR, P., MANNING, S. Managing Enterprise Content A Unified Content Strategy. Berkeley, CA : New Riders, 2003. ISBN 0-7357-1306-5.

O autorovi Štěpán Štěpanovský je doktorandem Informační vědy na ÚISK FF UK, kde se specializuje na outsourcing archivních, spisových, informačních a administrativních služeb. Absolvoval FHS UK Humanitní studia (Bc.), ÚISK FF UK Informační studia a na FHS UK (Mgr.), FHS ZCU Teorii komunikace (Mgr.). Od roku 2003 je zároveň ředitelem společnosti Takano CZ zajištující outsourcing archivních a spisových služeb u organizací sdružených v automobilovém průmyslu.

209

Historický vývoj výskumov tvorivosti a ich delenie

Mária Kropajová

Lekárska knižnica Národného ústavu reumatických chorôb Piešťany Nábr. I. Krasku 4, 921 12 Piešťany, Slovak Republic [email protected]

Summary Historical Development and Types of Creativity Research Creation and creativity are an integral part of human information behavior in the information environment. The significant era of creativity research has occurred in the second half of the 20th century, which is characterized by an explosion of work devoted to creativity. Many concepts which are still unknown have been created. The different approaches to research have been shaped based on examination of the diversity of objectives and used methods. Creativity no longer was a question of examining only the area of psychology. More scientific disciplines began interested in it and later was recognize its clear interdisciplinary nature.

Keywords creativity, creativity research, historical development

Úvod Tvorivosť svojou „silou“ a „mocou“ budí pozornosť už od dávnych vekov. Už v antike bola chápaná ako tvorivá aktivita, prejavujúca sa v rôznych umeleckých smeroch. V novodobom poňatí predstavuje J. P. Guilford tvorivosť ako charakteristiku tvorivých ľudí, zahrňujúcu schopnosti obsahujúce aktivity objavovania, projektovania, komponovania a plánovania. Uvedená koncepcia sa nachádza v jeho diele Creativity (Guilford, 1950), ktoré sa považuje za začiatok éry významných výskumov tvorivosti. Tie boli pred rokom 1950 len veľmi zriedkavé. Druhá polovica 20. stor. priniesla mnoho nových poznatkov a téz o tvorivosti. Vyko211

návali výskumy, ktoré presiahli hranice psychológie, čím sa potvrdila interdisciplinárna povaha tvorivosti.

1 História výskumov tvorivosti v 20. storočí 1.1 Začiatky výskumov v prvej polovici 20. storočia Skúmanie tvorivosti a diskusie o nej prebiehajúce v prvej polovici 20. stor. boli doménou prevažne psychológie. Nevenovala sa jej však dostatočná pozornosť. Z iného pohľadu sa skúmala v spojitosti s filozofiou, v oblasti literárneho umenia, vedy, sociológie, histórie, pričom sa kládol dôraz na vynálezy a vynálezcov. Hutchinson v roku 1931 vo svojej práci zameranej na skúmanie tvorivého myslenia upozornil na tri hlavné oblasti, ktoré v záujme neskorších výskumov tvorivosti považoval za dôležité vymedziť. Prvou oblasťou bola komparatívna štúdia typov tvorivého myslenia. Druhou definovanie etáp procesu tvorby a treťou výzva na kompletnejší a dôslednejší výskum psychických procesov a duševného rozpoloženia. Môžeme povedať, že tieto požiadavky na výskum sa v nasledujúcom období naplnili (Hutchinson,1931).

1.2 Druhá polovica 20. stor. V 50. rokoch 20. stor. Guilford ako prezident Americkej asociácie psychológov poukázal v roku 1950 na veľmi nízke zameranie sa na oblasť tvorivosti. Svojou snahou podnietil vytvorenie výskumných inštitútov venovaných práve štúdiu tvorivosti. 50. a 60. roky 20. storočia sa vyznačovali značnou tendenciou využívania psychometrických výskumov. Metódou analýzy tvorivosti sa skúmali faktory definujúce kognitívnu kapacitu, ktorou môže byť podmienená napr. produkcia nových myšlienok. Najvýznamnejšie práce z tejto oblasti pochádzajú od Guilforda, ktorý stanovil psychometricky definované faktory tvorivosti. 50. roky môžeme považovať za obdobie, kedy bol položený tzv. základný kameň pre behaviorálny prístup skúmania tvorivosti. Skinner (1957) publikoval svoju prácu zameranú na verbálne správanie, čím vytvoril priestor pre ďalšie rozvíjanie tohto prístupu v neskoršom období. Na tejto práci Sloane, spolu so svojimi kolegami, vyvinul analýzu tvorivosti (Sloane et al., 1980). Prevažná väčšina takto zameraných výskumov prebiehala v období 60. – 80. rokov 20. storočia. V tomto období sa položili základy skúmania vzťahu tvorivosti a inteligencie, ktoré prebiehalo v nasledujúcich desaťročiach (Barron, Harrington, 1981; Sternberg, 1999) a prakticky až do dnešných čias sa vedú diskusie o tomto vzťahu, aj keď práca na túto tému vyšla už v 19. stor. (Binet, Henri, 1896). Na Slovensku skúma vzťah medzi inteligenciou a tvorivosťou, napr. Szobiová (2001). V 60. rokoch bola publikovaná práca Tvorivosť a inteligencia autorov Getzelsa a Jacksona (1962), ktorá sa považuje za začiatok výskumov tvorivosti v akademickom prostredí. Neskoršie výskumy sa zaoberali triarchickou teóriou vzťahu inteligencie, tvorivosti a akademického úspechu. Vo všeobecnosti výskumy tvorivosti v akademickom prostredí pokračovali naprieč nasledujúcimi desaťročiami.

212

V 70. rokoch 20. storočia začala éra tzv. intenzívnejších dlhodobých fenomenologických výskumov procesu tvorby. Základ mali v psychodynamickom prístupe. Napr. Rothenberg (1979) sa pokúšal prostredníctvom metódy rozhovoru a doplňujúceho skúmania preniknúť do spôsobu uvažovania tvorcu, jeho pocitov, hlbších štruktúr myslenia a procesu tvorby. V 70. a 80. rokoch 20. storočia bol jednou z hlavných tém výskumov pôvod tvorivosti. Smith (Smith, Carlsson, 1990) a jeho kolegovia vytvorili experimentálnu metódu skúmania tvorivej osobnosti z hľadiska procesu tvorby. Tento prístup je proti „tradícii“ kognitívnych testov ako aj proti kvalitatívnemu prístupu, na ktorom bol založený výskum tvorivej osobnosti. Výskumov pôvodu tvorivosti sa zúčastnili skupiny vedcov, detí a mladých ľudí, študentov, umelcov, architektov a učiteľov. V tomto období sa pristúpilo k výskumom zameraným na stimulovanie osobnosti na úrovni jednotlivca a skupiny (napr. Stein, 1974). Skúmal sa napr. vplyv prostredia a sociálnych kontextov na tvorivosť jednotlivcov a skupín (Rhymmar, Brolin, 1999), vplyv sociálneho a fyzického prostredia na mieru tvorivosti jednotlivcov a skupín (napr. Maier, 1970), vplyv organizácie a pracovnej klímy vo vzťahu k tvorivej produkcii skúmali (napr. Taylor, 1972). Realizovali sa výskumy tvorivosti založené na sociálno-psychologickom prístupe a procese myslenia. Využívali sa metódy hypnózy, psychoterapie, brainstormingu, hrania rolí, a pod. Historiometrické výskumy sa zaoberali sociálnym, politickým a kultúrnym prostredím, ktoré môže podporovať, ale aj brániť tvorivosti (napr. Simonton, 1984). V 80. – 90. rokoch vyšlo na Slovensku viacero prác zameraných na tvorivosť. Môžeme uviesť významnejších autorov, ako napr. Jurčová (napr. 1984a,b), Hlavsa (napr. 1985), Tuma (napr. 1991), Zelina (napr. 1995) a iní. V 90. rokoch sa objavili alternatívne metódy skúmania tvorivosti. Napr. Simontonov (1997) historiometrický prístup, Gruberova a Wallaceova (1999) prípadová štúdia, Policastrom, Gardnerom (1999) a Csikszentmihalyim (1999) využívaný systémový model. Do popredia sa dostali aj výskumy založené na poznatkoch neurovedy, ktoré opísal napr. Katz (1997). Často využívanými sa stali aj kognitívne výskumy a štúdie počítačového modelovania, ktorým sa vo svojich prácach venoval napr. Boden (1999). Zavádzanie nových a alternatívnych metód je spojené s viacerými problémami, ktoré by sa dali zoskupiť do troch hlavných okruhov. Sú nimi metodologická izolácia, stotožnenie jednotlivých metód a nedostatočný metodologický vývoj. V druhej polovici 90. rokov sa začal skúmať vzťah tvorivosti a dizajnu – dizajnérskeho myslenia (napr. Cross et al., 1996). Hlbšie výskumy tvorivosti, procesu tvorby pri dizajne, prebiehali v prvých rokoch 21. stor. (napr. Nagai et al., 2003). S rozvoj možností, ktoré sa ponúkajú s využívaním internetu, vzrástol záujem skúmania vzťahu tvorivosti v súvislosti s webdizajnom. Skúmal sa napr. konceptuálny rámec tvorivosti vo webdizajne (Zeng, Proctor a Salvendy, 2009), faktory štruktúry a miera prvkov webovej tvorivosti (Zeng, Salvendy a Zhang, 2009). Využívala sa dotazníková metóda, analýza podkladov a následne metóda rozhovorov. Na prelome 20. a 21. stor. začala výskumníkov zaujímať otázka súvislosti rodových rozdielov a tvorivosti. Rodové rozdiely vo vzťahu s akademickým úspechom skúmali napr. Ai, 1999. Všetky tieto výskumy majú jeden veľký nedostatok. Nebrali do úvahy možnosť odlišnosti tvorivosti medzi mužmi a ženami (Naderi et al., 2010). V súčasnosti sa pri výskume tvorivosti využívajú nové techniky a metódy, napr. asociačného modelu, vzorov hlasného rozmýšľania v tíme, matematického modelu, interpretatívnej fenomenologickej analýzy, metódy ukotvenej teórie a pod.

213

2 Rozdelenie výskumov tvorivosti 2.1 Výskumy tvorivosti podľa disciplín Posun k chápaniu interdisciplinarity tvorivosti môžeme vidieť na rôznorodosti disciplín, ktoré sa v druhej polovici 20. stor. začali venovať jej výskumu. Runco (2004) rozdelil reali zované výskumy tvorivosti na základe disciplín do 9 kategórií: ▪ skúmanie vzťahu medzi telesným zdravím, duševným zdravím a tvorivosťou (napr. Rogers, 1970); ▪ kognitívne výskumy pamäte, pozornosti, znalostí, intuície, imaginácie, riešenia problémov, konceptualizácie, špecifických techník myslenia a zručností (napr. Martindale, Greenough, 1973); ▪ výskumy rodinného usporiadania, štruktúry (napr. Sulloway, 1996), rodových rolí a rozdielov v tvorivosti (napr. Reis, 1999); ▪ skúmanie ekonomických teórií spájajúcich tvorivosť so socioekonomickým statusom (napr. Dudek et al., 1993) alebo konceptom „ľudského kapitálu“ (napr. Walberg, Stariha, 1992); ▪ výskumy vzdelávacích praktík ako napríklad testovacích techník (napr. Reiter-Pelmon et al., 1997), prostredie v triede a očakávania učiteľov, ich vklad (napr. Runco, 1992,); ▪ výskumy tvorivosti v organizáciách a skupinách (napr. Witt, Beorkrem, 1989, Amabile, 2003); ▪ skúmanie súvislosti medzi sociálnymi procesmi a tvorivosťou (napr. Paulus, Nijstad, 2003); efektivita sociálnych techník ako napr. brainstorming (napr. Rickards, deCock, 2003); ▪ výskumy oblastí v ktorých sa využíva tvorivosť (napr. Gardner, 1983) so zameraním na nové oblasti ako morálka (napr. Stein, 1993) prírodné oblasti (napr. Solomon et al., 1999), každodenná tvorivosť (napr. Runco, Richards, 1997); ▪ kultúrne rozdiely v tvorivosti ako napr. stupeň spoločenskej kontroly (napr. Aviram, Milgram, 1977), prístup a hodnotenie tvorivosti (Johnson et al., 2003), očakávania (napr. Dudek et al., 1993) (Johnstone, 2007). Z uvedeného môžeme vyvodiť, že tvorivosť sa začala vnímať nielen ako súčasť každodenného života, ale aj ako súčasť života spoločnosti – aj s dôrazom na jej možné odlišné chápanie v rámci kultúr, a nevyhnutný predpoklad pre napredovanie v rámci ľudského uni verza.

2.2 Výskumy tvorivosti podľa využitých prístupov ▪ Behaviorálny prístup – Existuje názor, že tvorivosť a ľudské správanie sú vo vzájomnom vzťahu (napr. Epstein, 2003). Spája ich „chápanie“ a „novosť“, ktoré sú príznačné pre produkt tvorivosti. Epstein vo svojich prácach navrhuje tézu, že chápanie je dôsledkom spontánneho zžitia sa osoby so skôr naučenými odozvami, reakciami, čím presadzuje tézu o dôležitosti behaviorálneho prístupu (Runco, 1999). ▪ „Biológia“ tvorivosti – Pri skúmaní tvorivosti v umení sa zvykne uplatňovať štúdia mozgových hesmifér (Sperry, 1964). Najväčším nedostatkom takéhoto prístupu je skutočnosť, že tvorivosť nie je založená len na „fungovaní“ pravej hemisféry mozgu, ale na súčinnosti a kapacite oboch mozgových hemisfér. Poukázal na to napr. Katz, 1997.

214

▪ Klinické výskumy – V súvislosti s tvorivosťou bol často skúmaný možný vplyv emočných a bipolárnych porúch na tvorivosť (napr. Andreasen, 1997). Ďalšie výskumy sledovali ako je tvorivosť ovplyvňovaná napr. schizofréniou (napr. Sass, Schuldberg, 2001), alkoholizmom (napr. Noble et al., 1993), sklonom k samovražde (napr. Lester, 1999), stresom (napr. Carson, Runco, 1999), ale aj napr. psychózami (napr. Eysenck, 1999). ▪ Kognitívny prístup – Pri skúmaní základného kognitívneho procesu sa tvorivosť skúmala vo vzťahu k pamäti (napr. Pollert et al., 1969), pozornosti (napr. Martindale, Greenough, 1973), znalostiam (napr. Mumford et al., 1991), taktikám, stratégiam, metapoznaniu (napr. Adams, 1980). ▪ Psychometrické výskumy – Sú charakteristické tzv. „pero a papier“ testami. Podstatná vlastnosť testov je validita a reliabilita. Pri tomto druhu skúmania treba vziať do úvahy „rozloženosť“ tvorivosti. Príkladmi psychometrických výskumov sú napr. testy divergentného myslenia (Guilford, 1968; Torrance, 1974). V posledných 20 rokoch bolo vytvorených mnoho ďalších nových techník pre skúmanie tvorivosti. Patrí medzi nich napr. konsenzuálne hodnotenie (Consensual Assessment Technique – CAT) (Amabile, 2003) a meranie sociálnej validity. ▪ Prístup zamerania pozornosti – Správne rozloženie pozornosti je pre oblasť tvorivého myslenia veľmi dôležité. Podľa Wallasa (1926) široké zameranie pozornosti napomáha objaviť nové originálne „vzdialené“ myšlienky a nápady. Smith (Smith et al. 1990) skúmal pozornosť a tvorivosť počas vnútorného nepokoja spôsobeného hodnotením, zvýšeným tlakom z pracovného prostredia, a pod. (Runco, 1999). ▪ Vývojové výskumy – Výsledky empirických výskumov upozornili okrem iného aj na stupne rozvoja tvorivosti počas života človeka. Práce venované tvorivosti vo vzťahu k vývojovým fázam človeka možno zoradiť podľa biodromálnych štádií. Sú to výskum zmien tvorivosti v preadolescentnom štádiu človeka, počas adolescencie (napr. Jaquish, Ripple, 1981) a v období dospelosti (napr. Gott, 1992). ▪ Výskumy skúmajúce vzťah tvorivosti a vzdelávania sa – Torrance (1968) upozornil na „pokles tvorivosti v štvrtej triede“ spôsobený vzdelávacím prostredím. Gardner (1982) oponujúc Torrancemu názoru tvrdí, že nejde o „skutočný“ pokles tvorivosti, ale len o jej zmeny spôsobené citlivosťou dieťaťa voči konvenciám, ktorým je žiak vystavený. ▪ Výskumy sociálneho kontextu – Tvorivosť v sociálnom kontexte skúmajú vo svojich prácach napr. Amabile, 2003. Individuálne charakteristiky a vplyv sociálneho prostredia na tvorivosť človeka sa skúmali napr. v rámci, vo vzdelávacom prostredí (napr. Dudek et al., 1993), ale aj v organizačnej štruktúre (napr. Basadur, 1994).

Záver Výskumy tvorivosti sa formovali postupne dlhé desaťročia. Na jednej strane boli ovplyvnené existujúcimi koncepciami a aktuálnym chápaním tvorivosti, na druhej strane boli základom pre rozvoj a vytváranie nových a úpravu a doplnenie už existujúcich definícií a koncepcií tvorivosti. S rozvojom v rámci jednotlivých vied prestala byť téma tvorivosti len doménou psychológie a potvrdila sa jej interdisciplinárna podstata. Výskumy sa od začiatkov skúmania izolovaného jednotlivca a jeho mysle posunuli k skúmaniu sociálnej podstaty vplývajúcej na tvorivosť. Metódy sa rozvinuli v závislosti od skúmanej podstaty a prístupu skúmajúcej vedy. Od paradigmy „ja“, cez paradigmu „my“ sme sa dopracovali k výskumom, 215

v ktorých sa kladie okrem tradičného sociálneho kontextu dôraz napr. aj na interaktívne prostredie a jeho vzťah s tvorivosťou, vzájomné ovplyvňovanie.

Zoznam bibliografických odkazov ADAMS, J. 1980. Conceptual Blockbusting. New York : Norton, 1980. 153 s. AI, X. 1999. Creativity and Academic Achievement: An Investigation of Gender Differences. In Creativity Research Journal, 1999, 12 (4), p. 329–337. AMABILE, T. M. 1983. The Social Psychology of Creativity. New York : Springer – Verlag, 1983. AMABILE, T. M. 2003. Within you, without you: towards a social psychology of creativity, and beyond. Podľa: RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annual Reviews Psychology, 2004, 55, p. 657–87. ANDREASEN, N. C. 1997. Creativity and mental illness: prevalence rates in writers and their first-degree relatives. See Runco, Richards. 1997,p. 7–18. Podľa: RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annual Reviews Psychology, 2004, 55, p. 657–87. AVIRAM, A., MILGRAM, R. M. 1977. Dogmatism, locus of control, and creativity in children educated in the Soviet Union, the United States and Israel. In Psychological Reports, 1977, 40 (1), 1977, p. 27–34. BARRON, F., HARRINGTON, D. M. 1981. Creativity, intelligence and personality. In Annual Review of Psychology, 1981, 32, p. 439–476. BASADUR, M. 1994. Managing creativity in organizations. In RUNCO, M. A. (Ed.), 1994. Problem Finding, Problem Solving, and Creativity. Norwood : Ablex, 1994, s. 237– 68. BINET, A., HENRI, V. 1896. La psychologie individuelle. In Année Psychologie, 1896, 2, p. 411– 465. BODEN, M. A. 1999. Computational models of creativity. In R. J. STERNBERG (Ed.). 1999. Handbook of creativity. Cambridge, England: Cambridge University Press, 1999. s. 351–373. BRIGHTMAN, E. S. 1925. Religious Values. New York : Abington, 1925, s. 285. CROSS, N., CHRISTIAANS, H., DORST, K. 1996. Introduction: The Delft Protocols Workshop. In Analysing Design Activity. CROSS N., CHRISTIAANS, H., DORST, K. (Eds.). 1– 16. Chichester: Wiley, 1996, p. 1–15. CSIKSZENTMIHALYI, M. 1999. Implications of a systems perspective for the study of creativity. In STERNBERG, R.J. (Ed.). 1999. Handbook of creativity. Cambridge, England : Cambridge University Press, 1999. s. 313–338. CSIKSZENMIHALYI, M. 2003. The domain of creativity. In RUNCO, M. A., ALBERT, R. S. (Eds.). Creativity Research Handbook. Vol 3 Cresskill NJ : Hampton Press, 2003. DUDEK, S. Z., STROBEL, M. G., RUNCO, M. A. 1993. Cumulative and proximal influences of the social environment on creative potential. In J. Genet. Psychol. 1993, 154 (4), s. 487–99. EPSTEIN, R. 2003. Generativity theory as a theory of creativity. Podľa: RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annual Reviews Psychology, 2004, 55, p. 657–87. EYSENCK, H. J. 1999. Personality and creativity. In RUNCO, M. A. (Ed.). 1999. Creativity Research Handbook, Cresskill, NJ: Hampton Press, 1999. GARDNER, H. 1982. Art, Mind, and Brain. New York: Basic Books, 1982. 380 s. GARDNER, H. 1983. Frames of Mind. New York : BasicBooks, 1983. 440 s.

216

GLĂVEANU, V. P. 2009. Paradigms in the study of creativity. Introducing the perspective of cultural psychology. In New ideas in psychology, 2009, 28 (1). Pp. 79–93. GOTT, K. 1992. Enhancing creativity in older adults. In J. Creat. Behav, 1992, 26, s. 40–49. GRUBER, H. E., WALLACE, D. B. 1999. The case study method and evolving systems approach for understanding unique creative people at work. In STERNBERG, R. J. (Ed.). 1999. Handbook of creativity. Cambridge, England: Cambridge University Press, 1999, s. 93–115. GUILFORD, J. P. 1950. Creativity. In American psychologist. 1950, 5, p. 444–54. GUILFORD, J. P. 1967. The Nature of Human Intelligence. 1967. 538 s. GUILFORD, J. P. 1968. Intelligence, Creativity and Their Educational Implications. 1968, San Diego : Robert Knapp. 229 s. HLAVSA, J. 1985. Psychologické základy teorie tvorby. Praha : Academie, 1989. 353 s. HUTCHINSON, E. D. Materials for the study of creative thinking. 1931 [cit. 2011-08-30]. Dostupné na internete: . JAQUISH, G. A., RIPPLE, R. E. 1981. Cognitive creative abilities and self-esteem across the adult life-span. In Hum. Dev. 1981, 24, p. 110–19. JOHNSON, D., RUNCO, M. A., RAINA, M. K. 2003. Parents’ and teachers’ implicit theories of children’s creativity: a cross-culural perspective. In Creativity Research Journal, 2003, 14, s. 229. JOHNSTONE, J. 2007. Towards a creativity research agenda in information ethics. In International Review of Information Ethics. 2007 [cit. 2011-08-31], 7 (9), p. 311–320. Dostupné na internete: . JURČOVÁ, M. 1984a. Torranceho figurálny test tvorivého myslenia. Príručka: Praktická časť. Bratislava : Psychodiagnostické a didaktické testy, 1984. 68 s. JURČOVÁ, M. 1984b. Torranceho figurálny test tvorivého myslenia. Príručka: Všeobecná časť. Bratislava : Psychodiagnostické a didaktické testy, 1984. 68 s. KATZ, A. 1997. Creativity in the cerebral hemispheres. In RUNCO, M. A. (Ed.). 1997. Creativity Research Handbook. Cresskill, NJ: Hampton Press, 1997. S. 203–26. MAIER, M. R. F. 1970. Problem Solving in Creativity. In individuals and groups. Belmont : Brook/Cole, 1970. 493 s. MARTINDALE, C., GREENOUGH, J. 1973. The differential effect of increased arousal on creative and intellectual performance. J. Genet. Psychol. 123:329–35. Podľa: RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annual Reviews Psychology, 2004, 55, p. 657–87. MUMFORD, M. D., et al. 1991. Process analytic models of creative capacities. In Creat. Res. J. 4, s. 91–122. NADERI, H. et al. 2010. Relationship between creativity and academic achievement: A study of gender differences. In Journal of American Science, 2010, 6 (1), p. 181–190. NAGAI, Y., CANDY, L., EDMONDS, E. 2003. Representations of Design Thinking. 6th Asian Design International Conference, ADC, Tsukuba, October 14-17, p. 105. NOBLE, E. P., RUNCO, M. A., OZKARAGOZ, T. Z. 1993. Creativity in alcoholic and nonalcoholic families. In Alcohol, 1993, 10, s. 317–22. OSBORN, A. 1953. Applied Imagination. New York : Charles Scribner, 1953. PARKHURST, H. B. 1999. Confusion, lack of consensus and the definition of creativity as a construct. In Journal of Creative Behavior, 1999, 33 (1), p. 1–21. 217

PAULUS, P. P., NIJSTAD, B. A. 2003. Group Creativity: Innovation through Collaboration. Oxford: Oxford University Press, 2003. POLICASTRO, E., GARDNER, H. 1999. From case studies to robust generalizations: An approach to the study of creativity. In STERNBERG, R. J. (Ed.). 1999. Handbook of creativity. Cambridge, England: Cambridge University Press, 1999. s. 213–225. POLLERT, L. H. et al. 1969. Role of memory in divergent thinking. In Psychol. Rep., 1969, 25, s. 151–56. REIS, S.M., 1999. Women and Creativity. In RUNCO, M. A., PRITZKER, S. R. (Eds.) Encyclopedia of Creativity. San Diego : Academic, 1999, p. 699–708. REITER-PALMON, R. et al. 1997. Problem construction and creativity: the role of ability, cue consistency, and active processing. In Creativity Research Journal, 1997, 10 (1), p. 9–23. RICKARDS, T., DECOCK, C. 2003. Understanding organizational creativity. In RUNCO, M. A. (Ed*.) *Creativity Research Handbook, vol 2. Cresskill: Hampton Press. In JOHNSTONE, J. 2007. Towards a creativity research agenda in information ethics. In *International Review of Information Ethics*, 2007 [cit. 2011-08-31], 7 (9), p. 311–320. Dostupné na internete: . ROGERS, C. 1970. Toward a theory of creativity. In VERNON, P. E. (Ed.) Creativity: Selected readings. Harmondsworth : Penguin Books, 1970, p. 137–151. ROTHENBERG, A. 1979. The Emerging Goddess. The creative process in art, science and other fields. Chicago : University of Chicago Press, 1979. 440 s. RUNCO, M. A. 1992. Creativity as an educational advantage for disadvantaged students. Storrs : National Research Centre on the Gifted and Talented, 1992. RUNCO, M. A., CHARLES, R. 1997. Developmental trends in creativity. In RUNCO, M. A (Ed). Creativity Research Handbook. Cresskill : Hampton Press, 1997. RUNCO, M. A. 1999. Chronology of significant events in the history of creativity research. See Runco, Pritzker. 1999. Podľa: RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annual Reviews Psychology, 2004, 55, p. 657–87. RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annu. Rev. Psychol, 2004, 55, p. 657–87. RYHAMMAR, L., BROLIN, C. 1999. Creativity Research: historical considerations and main lines of development. In Scandinavian Journal of Educational Research, 1999, 43 (3), p. 259–273. SASS, L. A, SCHULDBERG, D. 2001. Introduction to the special issue: creativity and the schizophrenia spectrum. In Creat. Res. J., 2001, 13 (1), s. 1–4. SIMONTON, D. K. 1997. Historiometric studies of creative genius. In M. A. RUNCO (Ed.). Creativity research handbook. Vol. 1., 1997, s. 3–28. SIMONTON, D. K. 1984. Genius, Creativity and Leadership: historiometric inquiries. Cambridge : Harvard University Press, 1984. SKINNER, B. F. 1957. Verbal behavior. New York: Appleton-Century-Crofts, 1957. SLOANE, H. N., ENDO, G. T., DELLA-PIANA, G. M. 1980. Creative behavior. In Behavior Analyst, 3, p. 11–22. SMITH, G. J. W., CARLSSON, I. 1990. The Creative Process. A functional model based on empirical studies from early childhood to middle age. Psychological Issues monograph 57. New York : International Universities Press, 1990, 230 s. SOLOMON, B., POWELL, K., GARDNER, H. 1999. Multiple Intelligences. In RUNCO, M. A., PRITZKER, S. R. (Eds.). Encyclopedia of Ceativity. San Diego CA: Academic, 1999. 218

SPERRY, R. W. 1964. The great cerebral commissure. In Sci. Amer. 1964, 210, s. 42–52. STEIN, M. 1993. Moral issues facing intermediaries between creators and the public. In Creativity Research Journal, 1993, 6, p. 197–200. STEIN, M. I. 1974. Stimulating Creativity, Vol. 1. Individual procedures. New York : Academic Press, 1975. STERNBERG, R. J. 1999. Handbook of creativity. Cambridge : Cambridge University Press, 1999. 502 s. SULLOWAY, F. 1996. Born to Rebel. New York: Pantheon, 1996. SZOBIOVÁ, E. 2001. Vzťah tvorivosti a inteligencie: prieniky, podobnosti a odlišnosti. In Československá psychologie. Roč. 45, č. 4, s. 323 – 337. Podľa DOČKAL, V. 2006. Tvorivé nadanie – od intelektovej schopnosti po štruktúru osobnosti. In Zjavná a skrytá tvorivosť. 2006. Zost. Kusá, D. a kol. Bratislava : Ústav experimentálne psychológie SAV, 2006. s. 9 – 30. TAYLOR, C. W. 1972. Climate for Creativity. New York : Pergamon Press. 1972. TORRANCE, E. P. 1968. A longitudinal examination of the fourth-grade slump in creativity. In Gifted Child Q. 1968, 12, s. 195–99. TORRANCE, E. P. 1974. Torrance Tests of Creative Thinking: Norms and Technical Manual, 1974. Bensenville, IL: Scholastic Test. Serv. Podľa: RUNCO, M. A. 2004. Creativity. In Annual Reviews Psychology, 2004, 55, p. 657–87. TUMA, M. Tvorivý človek. Bratislava: Obzor, 1991. 240 s. WALBERG, H. J., STARIHA, W. E. 1992. Productive human capital: learning, creativity, and eminence. In Creativity Research Journal. 1992, 5, p. 323–340. WALLAS, G. 1926. The Art of Thought. New York : Hartcourt Brace, 1926. WITT, L. A., BEORKREM, M. 1989. Climate for creative productivity as a predictor of esearch usefulness and organizational effectiveness in an R&D organization. In Creativity Research Journal 1989, 2. ZELINA, M. Výchova tvorivej osobnosti. Bratislava : Univerzita Komenského, 1995. 156 s. ZENG, L., PROCTOR, R., SALVENDY, G. 2009. Integration of creativity into website design. In Lecture Notes in Computer Science : Proceedings of the 13th International Conference on HumanComputer Interaction. Part I: New Trends [online]. Berlin, Heidelberg : Springer-Verlag. 2009 [cit. 2009-12-28]. Dostupné na internete: . ZENG, L., SALVENDY, G., ZHANG, M. 2009. Factor structure of web site creativity. In Computers in Human Behavior [online], 25 (2009) [cit. 2009-12-28], p. 568–577. Dostupné na internete: .

About the author The author is external PhD student of the Department of Library and information science of Comenius University in Bratislava. Her PhD studies are focused on the area of creativity. She co-authored several interdisciplinary articles focused on information science and law. She works in the Medical Library of The National Institute of Rheumatic Diseases in Piešťany. 219

Informačná ekológia použiteľnosti

Júlia Špačková

Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta Katedra knižničnej a informačnej vedy Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Information Ecology of Usability The paper deals with usability as a product feature. The author focuses primarily on usability in the context of web sites. She defines usability and explains its impact on Web information environment. The study refers to the interconnectivity of usability of web sites with information ecology and analyzes ecologic components of usability of web sites (navigation, content, HTML coding, design, information design and usability testing).

Keywords usability, websites, information ecology, navigation, content, design

Úvod V prostredí internetu a webových sídiel sa informačná ekológia dosahuje rôznymi metódami a prostriedkami. Ako jednu z možných stratégií zabezpečenia informačnej ekológie vo webovom prostredí by sme mohli spomenúť použiteľnosť. Použiteľnosť je vo všeobecnosti vlastnosť, potrebná pre využívanie produktu. Dizajnéri, tvorcovia a projektanti produktov, systémov, ale aj webových sídiel denne prichádzajú do kontaktu s termínom použiteľnosť. Použiteľnosť je základný prvok a základný cieľ, ku ktorému sa musia pri svojej tvorbe dopracovať. Použiteľnosť je to, bez čoho žiadna tvorba, produkt ani webové sídlo nemá zmyslel a uplatnenie.

221

1 Definícia použiteľnosti Existuje množstvo definícií použiteľnosti, ako vlastnosti produktov. Avšak všetky tieto definície sa vzájomne prelýnajú. Za základ použiteľnosti stavajú používateľa a jeho uspokojenie z využívania daného produktu. Z hľadiska informačnej ekológie by sme mohli spomenúť definíciu použiteľnosti od Jacoba Nielsena (Nielsen, 2003): „Použiteľnosť je kvalitatívny atribút, ktorý určuje, ako ľahko sa používateľské rozhranie používa. Slovo „použiteľnosť“ tiež odkazuje na metódy zjednodušovania po užívania už počas procesu projektovania.“ Jacob Nielsen upozorňuje, že použiteľnosť nie je samozrejmou, jednodimenziálnou súčasťou používateľského rozhrania. Použiteľnosť má množstvo prvkov, ktoré ju charakterizujú, pričom medzi najhlavnejšie z nich zaraďuje naučiteľnosť, efektívnosť, zapamätateľnosť, chybovosť a uspokojenie (Nielsen, 1993, s. 26). ▪ Naučiteľnosť – Naučiteľnosť je jeden z najzákladnejších atribútov použiteľnosti. Je dôležité, aby webové sídlo (alebo stránka, produkt, či systém) bolo navrhnuté tak, aby používateľ bol schopný vykonávať prostredníctvom nej potrebné operácie a úlohy. Naučiteľnosť, resp. zoznámenie sa s daným sídlom, je ovplyvnená aj používateľskými skúsenosťami, s ktorými vstupuje do činnosti s daným systémom a pristupuje k vykonávaniu daných úloh. Naučiteľnosť daného systému musí byť tak jednoduchá, aby používateľ bol schopný úspešne vykonávať potrebné úlohy. Naučiteľnosť by sme tak mohli charakterizovať dobou, počas ktorej sa používateľ dokáže oboznámiť s novým systémom alebo webovým sídlom tak, aby bol schopný úspešne využívať jeho základné funkcie. ▪ Efektívnosť/výkonnosť – Medzi základné merateľné zložky použiteľnosti patrí aj efektívnosť. O efektívnosti použiteľnosti webového sídla môžeme hovoriť v prípade, keď sa používateľ naučí systém využívať a môže vykonávať úlohy na vysokej úrovni produktivity. Efektívnosť použiteľnosti je merateľný parameter, ktorý sa meria v čase, kedy používateľ o systéme (alebo sídle) už vie dosť a keď zvládol a ovláda jeho funkcie (na základe skúseností). ▪ Zapamätateľnosť – Zapamätateľnosť ako kvalitatívna zložka použiteľnosti sa týka najmä používateľov, ktorí dané sídlo nenavštevujú pravidelne, ale iba príležitostne. Takíto používatelia nepoznajú úplne dokonale dané sídlo, avšak pamätajú si jeho usporiadanie a štruktúru od minulej skúsenosti. V tomto prípade zapamätateľnosť je daná tým, ako si používateľ pamätá ovládanie daného sídla. ▪ Chybovosť – Pri využívaní webových sídiel používatelia často robia chyby, ktoré im znemožňujú splniť žiadané ciele. Chybovosť v rámci použiteľnosti môže používateľom zabrániť vykonať dané úlohy, zvýšiť náročnosť ich splnenia (čas a úsilie) alebo prípadne spôsobiť, že používateľ vykonáva inú prácu, než zamýšľal. ▪ Uspokojenie – Spokojnosť ako prvok použiteľnosti je chápaný z pohľadu používateľa, a preto je veľmi subjektívny. Subjektívne uspokojenie s daným webovým sídlom je často tým najdôležitejším kritériom, ktoré používatelia berú do úvahy pri využívaní webových sídiel. Spokojnosť používateľov sa odráža v ich reakciách na to, ako príjemne sa dané sídlo využíva a ako príjemné má používateľské rozhranie a dizajn. Pre získanie objektívneho pohľadu na použiteľnosť z hľadiska spokojnosti používateľov sa prihliada na spokojnosť viacerých používateľov.

222

2 Použiteľnosť webových sídiel V tomto kontexte možno vnímať aj použiteľnosť webových sídiel. Použiteľnosť webových sídiel by sme rovnako mohli vyjadriť pomocou uvedených piatich kvalitatívnych zložiek (naučiteľnosť, efektívnosť, zapamätateľnosť, chybovosť a uspokojenie používateľov). Základným predpokladom využívania webových sídiel je ich použiteľnosť. Použiteľnosť je vlastnosť webového sídla, ktorá odráža jeho kvalitu, využiteľnosť a prívetivosť. Projektanti a tvorcovia webových sídiel sa snažia aby ich produkt bol čo najpríjemnejšie a najjednoduchšie využívaný používateľmi. Problematika použiteľnosti webových sídiel tak stojí na tzv. používateľsky orientovanom dizajne (UCD – User Centered Design), ktorý je rovnako založený na používateľoch. Filozofia používateľsky orientovaného dizajnu sa usiluje zapojiť koncových používateľov do každej etapy procesu tvorby dizajnu webových sídiel s cieľom, aby sa finálny dizajn stretol s ich potrebami a požiadavkami. Použiteľné webové sídlo tak podporuje organizovanosť informačného prostredia a prostredníctvom používateľsky orientovaného dizajnu zmierňuje informačné preťaženie človeka.

3 Ekologické zložky použiteľnosti webových sídiel Použiteľnosť webových sídiel veľmi úzko súvisí s problematikou informačnej ekológie. Informačná ekológia sa zaoberá informáciami, používateľmi, informačným prostredím a vzťahmi medzi nimi. Informačná ekológia sa usiluje odstraňovať informačné preťaženie človeka. Jej cieľom je vzájomné prepojenie používateľov a informácií. Najdôležitejšími prvkami použiteľnosti webových sídiel je používateľ, informácia a webové sídlo – informačné prostredie. Základnými prvkami informačnej ekológie sú tak tiež informácie – informačné zdroje, informačné prostredie a používateľ. Použiteľnosť webových sídiel je základom pre „ekologické“ webové sídla. Použiteľnosť sa usiluje o čo najjednoduchšie a najprívetivejšie webové sídlo pre používateľa. Podporuje organizovanosť informačného prostredia, snaží sa zabraňovať informačnému preťaženiu, zavádzaniu a znechucovaniu používateľov kvalitným obsahom, dobrou navigáciou, vhodným dizajnom a štruktúrou webového sídla.

3.1 Navigácia Navigácia je pre použiteľnosť nenahraditeľná. Od typu a kvality navigácie, ktorá je na webovom sídle použitá, závisia pocity a správanie používateľov a zároveň aj to, ako dané webové sídlo chápu a využívajú. Ak je na webovom sídle zlá navigácia, používateľ sídlo opustí. Ak má však webové sídlo dobrú a kvalitnú navigáciu, zrozumiteľnú pre používateľa, používateľ pri jeho využívaní cíti uspokojenie, čo je základom použiteľnosti. Z hľadiska informačnej ekológie je kvalitná navigácia rovnako nevyhnutná. Navigácia vzájomne prepája informácie, informačné prostredie a používateľa. Používateľov orientuje správnym smerom, odstraňuje neistotu a zmätok pri vyhľadávaní a orientovaní sa na webovom sídle. Pre dobrú navigáciu na webových sídlach existuje niekoľko princípov, ktorých dodržiavanie umožňuje zabezpečenie informačne ekologickej webovej použiteľnosti. ▪ V rámci navigácie na webových sídlach je veľmi dôležité jasne dať najavo používateľovi, kde sa nachádza, kam môže ísť, prečo by tam mal ísť a kde už bol. 223

▪ Z každého miesta na webovom sídle treba poskytnúť používateľovi možnosť vrátiť sa späť na domovskú stránku. Domovská stránka by mala byť hypertextovo prepojená s logom webového sídla, ktoré by malo byť prístupné na každej stránke sídla. ▪ Čím viac spôsobov navigácie na webovom sídle má používateľ k dispozícii, tým sa na ňom dokáže lepšie orientovať. Preto je vhodné na webových sídlach vytvoriť mapu sídla, ktorá obsahuje všetky dôležité stránky. ▪ Aby používateľ pri pohybe na webovom sídle nebol dezorientovaný, znechutený a neistý, treba zabezpečiť na každej stránke sídla konzistentnú navigáciu. ▪ Pre navigáciu zvyšujúcu použiteľnosť webových sídiel je nevyhnutné, aby všetky popisy a texty odkazov boli správne, jasne a jednoznačne zrozumiteľné. Navštívené spojenia by mali byť farebne odlíšené. ▪ Na webovom sídle je vhodné kombinovať všetky typy navigácie – hierarchickú, globálnu, lokálnu a navigáciu podľa cesty. ▪ Použiteľnosť webových sídiel zvyšuje aj navigácia v podobe odkazov, grafiky, máp, obrázkov a tabuliek. ▪ Na uľahčenie práce používateľa je vhodné umiestniť na väčších webových sídlach vyhľadávanie. Vyhľadávacie pole by malo byť ľahko prístupné a dostatočne dlhé. ▪ Pri voľbe umiestnenia navigácií je dobré dodržiavať konvenčné pravidlá. Ak používateľ nájde to, čo hľadá, tam kde to očakáva, je spokojný. ▪ Navigácia na webovom sídle musí byť použiteľná aj bez využitia myši. Orientovanie a pohybovanie sa na webovom sídle s použitím klávesnice je možné iba ak je webové sídlo prístupné.

3.2 Obsah Jacob Nielsen (1997) píše, že už prvými testami použiteľnosti zistil, že používatelia na webe texty nečítajú, ale iba skenujú. Uvádza, že používatelia sú v prostredí webových sídiel netrpezliví a chcú sa hneď dostať k odpovedi, ktorú hľadajú. Z toho dôvodu je veľmi dôležité venovať obsahu webového sídla veľkú pozornosť. Obsah, jeho kvalita a čitateľnosť veľmi silno ovplyvňujú používateľov a ich vnímanie webových sídiel. Je nevyhnutné, aby webové sídla mali kvalitný obsah. Ak nie je na webovom sídle kvalitný obsah, veľmi ťažko sa môže dosiahnuť jeho použiteľnosť. Keď používateľ vidí nekvalitný obsah, odíde a už sa na stránku nevráti. Z tohto pohľadu, a zároveň aj z pohľadu informačnej ekológie, sa pri tvorbe webového obsahu treba vyhnúť redundantným, nerelevantným a nedôveryhodným informáciám. Pre použiteľnosť je veľmi dôležitá aj čitateľnosť webového obsahu. Preto by mali byť dodržiavané nasledujúce odporúčania: ▪ Písanie pre web je najdôležitejšou časťou tvorby obsahu webového sídla a jeho čitateľnosti. Pri tvorbe obsahu by dizajnéri mali využívať jednoduchý jazyk, zvýrazniť dôležité slová a zarovnávať texty naľavo. Mali by využívať krátke odseky, nadpisy a podnadpisy, pričom jeden odsek by mal vyjadrovať jednu myšlienku. Texty odkazov, nadpisov a podnadpisov by mali jednoznačne vystihovať reprezentovaný obsah. ▪ Kontrast – Pre dobrú čitateľnosť na webovom sídle treba dbať aj na znevýhodnených používateľov. Pre dobrú čitateľnosť by sa malo dbať o dostatočný kontrast medzi pozadím a textom a obrázky by nemali byť využívané na pozadí stránok. ▪ Písmo – Pri tvorbe webového sídla je veľmi dôležité zvoliť vhodný typ písma. Písmo by malo byť čitateľné, dostatočne veľké, malo by sa dať zväčšovať. Pre použiteľnosť we224

bového sídla si treba dať pozor a nepoužívať modré a podčiarkované písmo na text, ktorý nie je odkazom. ▪ Štruktúra textu – Používatelia na webových sídlach text nečítajú, iba skenujú. Preto by text na webových sídlach mal byť vhodne rozmiestnený, štruktúrovaný, mal by obsahovať zoznamy, odrážky a zvýraznenia. Mal by byť ľahko skenovateľný pre používateľov. ▪ Korektúra textov – Dobrá použiteľnosť webového sídla je ovplyvnená dodržiavaním pravidiel jazyka, pravopisu a štýlu.

3.3 HTML kódovanie Pre použiteľnosť webových sídiel je veľmi dôležité HTML kódovanie. Ak má webové sídlo dobre vypracované HTML kódovanie, je nájditeľné vyhľadávacími nástrojmi a prístupné pre znevýhodnených používateľov, čo je základný predpoklad použiteľnosti. ▪ Dizajnéri webových sídiel by mali využívať HTML tagy určujúce štruktúru stránky prostredníctvom atribútov H1, H2... a mali by využívať atribúty Alt a Title pre popis obráz kov, grafík a videí. ▪ Webové sídla by mali byť kontrolované HTML validátormi. ▪ Jednotlivé stránky webového sídla by mali byť prispôsobené na tlač. V prípade potreby treba na stránke sprístupniť verziu pre tlač. Z hľadiska informačnej ekológie je HTML kódovanie veľmi užitočné. Umožňuje presnejšiu zhodu pri vyhľadávaní a zabezpečuje efektívnejšie prepojenie používateľov a infor mácií.

3.4 Dizajn a vzhľad Dizajn použiteľných webových sídiel je založený na princípoch používateľsky orientovaného dizajnu. Znamená to, že celý dizajn webových sídiel by mal vychádzať z očakávaní a požiadaviek používateľov. Použiteľnosť webových sídiel a problematika používateľsky orientovaného dizajnu spolu veľmi úzko súvisia. Rovnako, ako použiteľnosť, celá problematika používateľsky orientovaného dizajnu (či už v kontexte webových sídiel alebo nie) stojí na používateľoch. V súvislosti s webovými sídlami by sme mohli povedať, že bez používateľsky orientovaného dizajnu nie je použiteľnosť. Používateľsky orientovaný dizajn je pre použiteľnosť webových sídiel nevyhnutný. Mohli by sme ho definovať ako prístup, ktorý umožňuje použiteľnosť. Je to dizajnová filozofia tvorby a navrhovania webových sídiel. Podstatou tejto filozofie je zapojenie koncových používateľov do každej etapy procesu tvorby dizajnu webových sídiel s cieľom, aby sa finálny dizajn stretol s ich potrebami a požiadavkami. Používateľsky orientovaný dizajn by sme mohli definovať aj ako „proces, ktorý sa zameriava na kognitívne faktory ako vnímanie, pamäť, učenie sa, riešenie problémov a pod., ktoré prichádzajú do úvahy počas interakcie ľudí so systémom“ (Makulová, 2007), ako aj používateľské potreby, preferencie a obmedzenia. Pre dobrú použiteľnosť webových sídiel je dôležité dodržiavať princípy používateľsky orientovaného dizajnu: 1. Dizajn pre používateľov a ich prácu – Pri návrhu webového sídla treba brať do úvahy myslenie a správanie používateľov, pracovné prostredie a ich iné charakteristiky. Webové sídlo by malo maximálne podporovať používateľov a ich prácu na ňom. 225

2. Byť konzistentný a vytvoriť čo najmenej podmienok, ktoré vyžadujú od používateľa, aby sa učil. 3. Zabezpečiť jednoduchý a prirodzený dialóg medzi používateľom a systémom. 4. Nezaťažovať používateľov zbytočnou námahou – na prácu a orientovanie a obsluhovanie webového sídla. 5. Poskytnúť primeranú spätnú väzbu. 6. Poskytnúť primeranú navigáciu. 7. Nechať používateľov pohybovať sa na webovom sídle a poskytnúť im čo najmenej obmedzení. 8. Poskytovať informácie zrozumiteľne. 9. Vytvoriť webové sídlo tak, aby používatelia potrebovali čo najmenej pomoci pri jeho využívaní. 10. Redukovať chyby (UsabilityNet, 2006a). Pri tvorbe a redizajne webových sídiel je používateľsky orientovaný dizajn nenahraditeľný. Používateľsky orientovaný dizajn je základným predpokladom pre dobrú použiteľnosť. Jednotlivé prvky používateľsky orientovaného dizajnu uľahčujú orientáciu na webovom sídle. Z tohto hľadiska je dizajn prvkom, ktorý ovplyvňuje vzťahy a procesy informačného prostredia a človeka.

Informačný dizajn Informačný dizajn je veľmi dôležitý pre dosiahnutie použiteľnosti webových sídiel. Zabezpečuje taký dizajn webových sídiel, aby bol pre používateľa jednoducho a efektívne použiteľný. Informačný dizajn by sme tak mohli považovať za súčasť použiteľnosti. „Poslaním informačného dizajnu je optimalizovať rozloženie informácií, ktoré uľahčuje navigáciu, zrozumiteľ nosť, okamžité porozumenie, čo informácie prenášajú. Jeho cieľom je zjednodušovať, integrovať, filtro vať a selektívne zdôrazňovať informácie.“ (Rossi, 2001).

3.5 Testovanie použiteľnosti Medzi základné prvky a činnosti, ktoré je nevyhnutné zabezpečiť pri plánovaní a tvorbe webového sídla, patrí aj testovanie použiteľnosti webových sídiel. Poznanie používateľov, ich skúseností, preferencií a myšlienok umožňuje dizajnérom navrhnúť dobré použiteľné webové sídlo. Testovanie použiteľnosti umožňuje spoznávať jednotlivé problematické prvky webových sídiel. Ich odstránením sa prispieva nielen k zvýšeniu použiteľnosti, ale zároveň aj k ekologickejšiemu informačnému prostrediu.

Záver V kontexte informačnej ekológie tvorí použiteľnosť webových sídiel veľmi podstatné miesto. Informačná ekológia sa usiluje o tzv. „čistotu“ informačného prostredia a o čo najužšie spojenie informácií, informačného prostredia a používateľov. Z tohto pohľadu môžeme použiteľnosť zaradiť medzi základné prvky zabezpečujúce informačnú ekológiu vo webovom prostredí. Vysoká použiteľnosť webových sídiel umožňuje zdravšie informačné prostredie a efektívnejšie využívanie informácií. Použiteľnosť webových sídiel vychádza zo vzájom226

ného prepájania informačného prostredia, používateľov a informácií s cieľom dosiahnuť čo najjednoduchšie a najefektívnejšie využitie daného sídla.

Zoznam bibliografických odkazov ABRAS, C., MALONEY-KRICHMAR, D., PREECE, J. 2004. User-Centered Design. In Bainbridge, W. Encyclopedia of Human-Computer Interaction. Thousand Oaks: Sage Publications [online]. Maryland : University of Maryland Baltimore County : Department of Information Science [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: <www.ifsm.umbc.edu/~preece/Papers/User-centered_design_encyclopedia_chapter.pdf>. DARREN. 2010. 5 Timeless Usability Principles for Website Designers. In Design : Graphic and Web Design Blog [online]. February 18, 2010 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . DOWNE, N. 2006. Fast and Simple Usability Testing. In 24 ways [online]. 16/12/2006 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . DUNN, Z. 2009. Principles of Effective Web Navigation. In Build Internet [online]. September 14th, 2009 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . ELENIAK, M. 2003. Essential Navigation Checklists for Web Design. In Sitepoint [online]. Melborune : Sitepoint, May 29th, 2003 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . KRUG, S. 2006. Don’t Make Me Think. Second edition. Indianapolis : New Riders Press. 2006, 216 s. ISBN 0-321-34475-8. LEVI, M. D., CONRAD, F. G. 2008. Usability Testing of World Wide Web Sites. In Office of Survey Methods Research [online]. July 19, 2008 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . MAKULOVÁ, S. 2007. Použiteľnosť webových sídiel ako základný predpoklad ich úspešnosti. In ELET Newsletter [online]. Bratislava : ELET, 3. marec 2007. [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . MYERS, B. A. 1996. A Brief History of Human Computer Interaction Technology. In ACM interactions [online]. Vol. 5, no. 2, March, 1998 [cit. 2011-07-31]. Pp. 44–54. Dostupné na internete: . NIELSEN, J., LORANGER, H. 2006. Prioritizing Web Usability. Berkeley : New Riders, 2006. 432s. ISBN-10: 0-321-35031-6. NIELSEN, J. 2003. Usability 101 : Introduction to Usability. In Jakob Nielsen’s Alertbox [online]. Fremont : Useit.com, August 25, 2003 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . ISSN 1548-5552. NIELSEN, J. 1997. Changes in Web Usability Since 1994. In Jakob Nielsen’s Alertbox [online]. Useit.com, December 1, 1997 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . NIELSEN, J. 1993. Usability engineering. San Diego, London : Academic Press, San Francisco : Morgan Kaufmann, 1993. 340 s.

227

PERNICE, K., NIELSEN, J. 2009. Eyetracking Methodology [online]. 1. Edition. Fremont : Nielsen Norman Group, 2009. [cit. 2011-07-31]. 159 s. Dostupné na internete: . ROSSI, L. C. D. 2001. What is Information Design? In MasterViews International [online]. New Haven : MasterViews International, November 15, 2001 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . SANDERS, M. et al. User centered design. In Interprix [online]. Mississauga : Interprix, [cit. 2010-02-26]. Dostupné na internete: . SMITH, T. 2006. Usability. In Everythingablility [online]. [s.l.] : Everythingability : 2006 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete:. STARLING, A. 2002. Usability Testing in Practice. In Web Developer’s Virtual Library [online]. April 15, 2002 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . TIMBERLAKE, S. 2007. The Basic of Navigation. In eFUSE [online]. [s.l.] : eFUSE, 2007 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . UsabilityNet. 2006. Design guidelines for the Web. In UsabilityNet [online]. [s.l.] : UsabilityNet, 2006 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . UsabilityNet. 2006a. Key principles of user centred design. In UsabilityNet [online]. [s.l.] : UsabilityNet, 2006 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . U.S. Department of Health & Human Services. 2006. Learn About Usability Testing. In Usability.gov : Your guide for developing usable & useful Web sites [online]. [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: . Webcredible. 2007. 10 ways to orientate users on your site. In Webcredible [online]. London : Webcredible, November 2007 [cit. cit. 2011-07-31]. Dostupné na intentete:. Webcredible. 2005. Content & usability: Web writing. In Webcredible [online]. London : Webcredible, August 2005 [cit. cit. 2011-07-31]. Dostupné na intentete:. Webcredible. 2007. Web Usability Guide : All you need to know about making your site more usable. In Webcredible [online]. London : Webcredible, 2007 [cit. 2011-07-31]. Dostupné na internete: .

O autorke Mgr. Júlia Špačková je externá študentka doktorandského štúdia odboru Knižnično-informačná veda. Jej dizertačná práca je zameraná na použiteľnosť webových sídiel v oblasti elektronického obchodu. Autorka sa orientuje na použiteľnosť webových sídiel z pohľadu kognitívnej psychológie, informačnej architektúry a elektronického obchodu.

228

Časopisy s otevřeným přístupem v České republice a na Slovensku: zmapování situace

Ladislava Suchá

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Kabinet informačních studií a knihovnictví Arna Nováka 1, 602 00 Brno, Czech Republic [email protected]

Summary Open Access Journals in the Czech Republic and Slovakia: An Overview The text summarizes accessible data on the situation in the field of open access journals publishing, including the positions of researchers to open publishing in the Czech republic and Slovakia based on secondary analysis of statistical data from the database DOAP and SOAP studies. It presents basic data on numbers and composition of the Czech and Slovak professional journals involved in the DOAJ database. Further, the results of selected issues from the international SOAP study are compared. Finally, the author proposes next possible directions of studies into the open access problems in the Czech republic and Slovakia.

Keywords open access journals, DOAP, SOAP studies, trends in open access

Úvod Vědecké publikování prochází zejména od 90. let minulého století významnými změnami, které ovlivňují všechny jeho aktéry – moderní technologie nabízejí řadu nových cest distribuce vědecké literatury ve kvalitě, jakou nemohly předešlé nástroje spojené s tištěným

229

publikováním poskytnout. Podobu vědeckých časopisů významně proměňuje i konkurence jiných médií a měnící se požadavky uživatelů1. Principem, který v současnosti ovlivňuje změny ve vědeckém publikování snad nejmarkantněji, je otevřený přístup (open access) – „neomezený online přístup k vědeckým informacím, který zajišťuje auto-archivace článků v otevřených repozitářích nebo publikování v otevřených časopisech“ (Open Access v ČR 2011). Otevřený přístup zrychluje výměnu vědeckých informací, rozšiřuje dostupnost a zvyšuje viditelnost vědeckých informací, rozšiřuje čtenářskou základnu a informační dopad vědecké literatury (Burešová, 2008). V České republice a na Slovensku v současnosti chybí data o celkové situaci v oblasti vydávání open access časopisů (Suchá, 2011). Tento text si tedy klade za cíl zmapovat situaci za pomocí sekundární analýzy statistických dat z adresáře DOAJ (Directory of Open Access Journals) a šetření SOAP (The Study of Open Access Publishing).

Časopisy s otevřeným přístupem v České republice a na Slovensku: zmapování pole Počet recenzovaných časopisů, který v současnosti vychází v České republice a na Slovensku v režimu open access, není přesně znám. Určité vodítko mohou však poskytnout statistiky databáze DOAJ (Directory of Open Access Journals), kam je v současnosti zařazeno celkem 52 českých a 25 slovenských časopisů s otevřeným přístupem. Česká republika

Graf 1. Počet časopisů s otevřeným přístupem v DOAJ dle jednotlivých zemí – pořadí prvních deseti zemí a umístění České republiky a Slovenska

1

230

Vycházím přitom z definice, kterou pro open access časopisy navrhuje Bailey – podle něj tyto časopisy jsou vědecké, mají stanoven určitý mechanismus pro kontrolu kvality, podobně jako tradiční vědecké časopisy, jsou elektronické, jsou volně dostupné, mohou umožňovat autorům ponechat si autorská práva, mohou využívat licence Creative Commons či licence na podobném principu (Bailey, 2000).

Graf 2. Počet časopisů s otevřeným přístupem v DOAJ pro Českou republiku a Slovensko za léta 2002 až 2011

a Slovensko jsou na 29., respektive na 45. místě na světě v počtu vydávaných časopisů evidovaných v DOAJ2. Důležité je si uvědomit, že DOAJ neindexuje automaticky všechny časopisy (vydavatel musí o zařazení do databáze požádat, a to až po dvou vydaných číslech) – pro úplné zmapování situace by bylo třeba využít ještě další zdroje dat. Graf č. 2 ukazuje absolutní přírůstky českých a slovenských časopisů v databázi DOAJ za roky 2002 – 2011. Skokový nárůst v roce 2010 v České republice by pravděpodobně bylo možné interpretovat i jako důsledek nárůstu celkového počtu recenzovaných časopisů zařazených na Seznam recenzovaných neimputovaných časopisů Rady pro výzkum, vývoj a inovace v roce 2009. Pro podložení tohoto tvrzení by bylo však potřebné provést další zkoumání mezi vydavateli časopisů. Mezi Českou republikou a Slovenskem v tomto ohledu není větší rozdíl, normujeme-li počet vydávaných časopisů na počet obyvatel, rozdíly mezi oběma zeměmi jsou zanedbatelné. V České republice (tabulka č. 1) jsou nejvíce zastoupeny časopisy z oblasti ekonomie a zemědělství (po čtyřech titulech) a dále medicíny a politické vědy (shodně tři tituly). Ostatní obory jsou zastoupeny dvěma nebo jedním titulem3. Na Slovensku (tabulka č. 2) je nejvíce (třemi tituly) zastoupen obor matematika. Po dvou titulech mají v DOAJ vědy o Zemi, společenské vědy, vzdělávání, obchod a management a lingvistika.

2 3

Údaj platný k 31. srpnu 2011. Kategorie byly přejaty z databáze DOAJ. 231

Tab. 1. Počet českých časopisů podle jednotlivých oborů4

Obor Economics Medicine (General) Agriculture (General) Political Science Animal Sciences

Počet časopisů 4 3 3 3 2

Business and Management

2

Earth Sciences Electrical and Nuclear Engineering Chemical Technology Chemistry (General) Plant Sciences Psychology Sports Science Technology (General)

2

Obor (pokračování) Education Forestry Gender Studies Geography Law Library and Information Science Linguistics

Počet časopisů 1 1 1 1 1

2

Mathematics

1

2 2 2 2 2 2

Mechanical Engineering Military Science Physics (General) Physiology Science (General) Transportation

1 1 1 1 1 1

1 1

Tab. 2. Počet slovenských časopisů podle jednotlivých oborů5

Obor Mathematics Earth Sciences Social Sciences Education Business and Management Linguistics Electrical and Nuclear Engineering Medicine (General) Agriculture (General)

Počet časopisů 3 2 2 2 2 2

Obor (pokračování) History Religion Public Health Linguistics Cardiovascular Forestry

Počet časopisů 1 1 1 1 1 1

1

Zoology

1

1 1

Philosophy Chemical Technology

1 1

Znalost a postoje českých a slovenských vědců k časopisům s otevřeným přístupem Míru povědomí, postoje a zkušenosti s otevřeným přístupem zkoumala studie SOAP survey. Studie SOAP proběhla v roce 2010 a jejím výsledkem bylo sesbírání více než čtyřiceti tisíc dotazníků, které vyplnili převážně vědečtí pracovníci z celého světa napříč vědními disciplínami. Studie ukázala vysokou míru podpory myšlence otevřeného přístupu a identifikovala hlavní bariéry otevřeného publikování: financování a vnímanou kvalitu (Dallmeier-Tiessen et al., 2010. Data ze studie SOAP byla zpřístupněna na stránkách projektu (http://project-soap.eu) v běžných formátech tak, aby mohla být využita pro účely sekundárního zpracování. Přestože lze studii SOAP vytknout řadu metodologických problémů 6 a nemůžeme ji 4 5 6 232

Na základě dat Directory of Open Access Journals. Na základě dat Directory of Open Access Journals. Kritiku neobjektivnosti studie lze najít např. v článku Phila Davise (Davis, 2011).

Graf 3. Složení respondentů SOAP dle vědních oborů – Česká republika [n=279]

považovat za zcela reprezentativní, studie v současnosti představuje největší zdroj globálních dat o tématu a tato data nebyla stále vytěžena pro lokální potřeby. Studie se zúčastnilo i 279 respondentů z České republiky a 88 respondentů ze Slovenska. Ačkoliv nelze výsledky (zejména v případě Slovenské republiky) nelze považovat za reprezentativní, postačí nám jako první ilustrace postavení otevřeného přístupu ve vědeckém publikování. Grafy č. 3 a č. 4 ilustrují vědní disciplíny, ze kterých pocházejí čeští a slovenští respondenti studie.

Graf 4. Složení respondentů SOAP dle vědních oborů – Slovensko [n=88]

233

Graf 5. Míra znalosti časopisů s otevřeným přístupem ve vlastním oboru

Jedna z úvodních otázek zjišťovala povědomí vědců o existenci časopisů, které publikují v režimu otevřeného přístupu. Graf č. 5 ukazuje srovnání celkových výsledků a výsledků pro Českou republiku a Slovensko. Obě země lze považovat vzhledem k celkovým výsledkům SOAP survey v základních ukazatelích za průměrné, pouze Slovensko vykazuje mírně nižší míru znalosti časopisů s otevřeným přístupem v oboru (pro hlubší interpretaci tohoto výsledku nám však opět chybí další data). Tvrzení, že Česká republika a Slovensko patří v oblasti otevřeného přístupu spíše mezi průměrné země, svědčí i graf č. 6 – statistika počtu článků publikovaných jedním autorem v posledních pěti letech, kde se data za Českou republiku i Slovensko výrazně neodlišují od celkových výsledků.

Graf 6. Počet publikovaných článků v režimu otevřeného přístupu na respondenta SOAP za uplynulých 5 let

234

Graf 7. Důvody pro nepublikování v časopisech v režimu open access

Pokud vědci nepublikovali v režimu open access, důvodem bylo většinou financování a vnímaná kvalita časopisu (v základním souboru 39 a 30 procent). Zajímavé je, že dle studie SOAP se celosvětové velmi liší důvody pro nepublikování v režimu otevřeného přístupu dle oborů. Zatímco v biologii, zemědělství a medicíně vybrala více než polovina respondentů jako hlavní důvod nepublikování financování, ve vzdělávání, společenských vědách a ekonomických oborech není tento důvod tak závažný (23, 22 a 12 %) a na důležitosti získává bariéra v podobě nízké vnímané úrovně časopisu (26, 34 a 37 % respondentů zvolilo tuto variantu). Financování a nízká vnímaná kvalita časopisu jako hlavní důvody nepublikování se objevovaly i v případě České republiky (graf č. 7). Pro Slovensko data nebyla vyhodnocena pro malý počet respondentů, kteří tuto otázku vyplnili.

Graf 8. Míra vnímaného přínosu open access pro obor(odpovědi na otázku „Myslíte si, že otevřený přístup je nebo by mohl být pro váš obor přínosem?“)

235

Postoje vědců k otevřenému přístupu prozrazují odpovědi na otázku „Myslíte si, že otevřený přístup je nebo by mohl být pro váš obor přínosem?“ (na grafu č. 8). Z celkového výběrového souboru odpovědělo téměř 90 % respondentů kladně, v případě České republiky a Slovenska je toto skóre o něco nižší, u Slovenska dokonce přibližně o 10 %. V tomto případě je ale na místě přiznat spornou validitu této otázky, kterou tvůrci studie SOAP navrhli jako dvouhlavňovou (ptá se tedy jak na reálný, tak na potencionální vnímaný přínos otevřeného přístupu). Postoje ke konkrétním otázkám spojeným s otevřeným přístupem testovala baterie otázek, kde autoři studie zjišťovali míru souhlasu s jednotlivými výroky. I zde se projevuje větší míra konzervativnosti odpovědí v českém, ale zejména ve slovenském prostředí. Zda jsou tyto výsledky způsobené nereprezentativním výběrem či se tyto rozdíly skutečně vyskytují mezi základními populacemi, by mohly potvrdit až další nové studie. Vyšší míru nedůvěry k otevřenému přístupu prozrazují odpovědi na otázku, která zkoumala míru souhlasu s výrokem „Mít přístup k publikovaným článkům z oblasti přírodních věd a medicíny pro veřejnost není přínosné“ (graf č. 9). Rozdíly jsou patrné zejména na rozdílech ve frekvenci odpovědí „silně nesouhlasím“ – zatímco průměrně dosahovala v celém výběrovém souboru míra volby těchto odpovědí více než 20 %, v případě Slovenské republiky tuto odpověď nezvolilo ani 10 % respondentů. Výsledky potvrzují pozorování, že v mnoha disciplínách je open access, či „online“ synonymem nižší kvality“ (Elbeck, Mandernach, 2008) – open access časopisy jsou také v této souvislosti spojovány s nižší kvalitou recenzního řízení. Konzervativnější skóre vykazuje Slovensko u řady výroků, netýká se to ale názorů na čtenost a citovanost článků v režimu otevřeného přístupu. Otázka vychází z premisy, že články v open access časopisech jsou čtenější a citovanější než články v titulech, které otevřený přístup neuplatňují. Toto pozorování poprvé zveřejnil Steve Lawrence (2001), který jev vysvětluje především vyšší dostupností článků. Míra souhlasu s výrokem „Články s otevřeným přístupem jsou čtenější a citovanější“ (graf. č. 10) je u respondentů ze Slovenska (na rozdíl od České republiky) dokonce vyšší než průměr v celém výběrovém souboru a dosahuje více než tří čtvrtin z celkového počtu respondentů.

Graf 9. Míra souhlasu s výrokem „Mít přístup k publikovaným článkům z oblasti přírodních věd a medicíny pro veřejnost není přínosné“

236

Graf 10. Míra souhlasu s výrokem „Články s otevřeným přístupem jsou čtenější a citovanější“

Zajímavá data přináší i srovnání faktorů ovlivňujících rozhodování o výběru časopisu pro publikování (graf č. 11). Rozdíly v odpovědích nejsou opět nijak ohromující, hodné pozornosti jsou ale rozdíly v tom, jak velkou roli hrají při rozhodování poplatky (respektive jejich absence) a otevřený přístup časopisu, kde se ukazuje rozdílné skóre zejména v případě Slovenské republiky. V případě České republiky poté za pozornost stojí, že to, zda je článek publikován v režimu open access či nikoliv, nehraje tak významnou roli jako v celém výběrovém souboru. Rozdílná důležitost faktoru absence poplatků se projevila i v odpovědích na otázku zjišťující výši posledního poplatku za publikování článku (graf č. 12) – respondenti ze Sloven ska v tomto případě reportovali nižší výši poplatků.

Graf 11. Faktory rozhodující o výběru časopisu pro publikování článku

237

Graf 12. Výše poplatku za poslední publikovaný článek v dolarech

Závěr Podle prvních zjištění se stav publikování a postoje k otevřenému přístupu v České republice a na Slovensku příliš neliší od světového průměru, který zjistila studie SOAP. Obě země vykazují mírně nižší míru důvěry k otevřenému přístupu (respektive k jeho přínosu pro daný vědní obor), byly by však potřeba další detailnější studie, aby bylo možné toto pozorování potvrdit. V této souvislosti jsou zajímavé i výsledky názorů na míru čtenosti a citovanosti, kde naopak slovenští respondenti studie považují otevřený přístup za klíč ke čtenosti a citovanosti ve vyšší míře než jsou průměrné výsledky SOAP. K tomu, abychom úspěšně zmapovali oblast publikování v režimu open access v České republice a na Slovensku, nebude stačit pouhé sekundární zpracování dat ze studie SOAP. Kvůli nejisté reprezentativnosti vzorku, nízkému počtu respondentů ze Slovenska, některým metodologickým pochybením a dalším limitům, které vychází z podstaty dotazníkových šetření, by bylo vhodné doplnit výsledky SOAP ještě dalšími daty. Vyšší validitu zkoumání by zajistila triangulace metod – kombinace kvantitativního a kvalitativního zkoumání publikačního chování vědců (níže body 1 a 3). Abychom dostali širší obraz o zvolené problematice, je ale nutné rozšířit pole zkoumání i na analýzu samotných časopisů (níže bod 2). 1. Zopakování studie SOAP pro lokální prostředí v českém a slovenském jazyce, s přehlédnutím k lokální situaci a s úpravou otázek s nízkou validitou. Mírné úpravy by zachovaly možnost porovnávat výsledky studií s původními závěry SOAP a zároveň by zpřesnily a rozšířily datový soubor vypovídající o situaci v ČR a SR. 2. Dotazníkové šetření mezi vydavateli českých a slovenských impaktovaných časopisů a dále časopisů zařazených v databázích Scopus a ERIH a časopisů zařazených na Seznamu 238

recenzovaných neimpaktovaných časopisů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Toto dotazníkové šetření by zjišťovalo, zda je uplatňován otevřený přístup, v jaké míře a jakými způsoby. Alternativou dotazníkového šetření by byla analýza webových stránek časopisů a informací o nich na webu. Cílem této části sběru dat a analýzy by bylo zjistit: a. Kolik vědeckých časopisů v ČR a SR vychází, v jakých oborech a jaký je mezi nimi podíl časopisů s otevřeným přístupem? b. Jaký model financování se objevuje u časopisů s otevřeným přístupem? c. Jaký model recenzního řízení je uplatňován u časopisů s otevřeným přístupem? 3. Kvalitativní studie zaměřená na publikační chování vědců, která by pomohla odhalit motivace pro publikování v režimu otevřeného přístupu a vnímaný význam otevřeného přístupu pro vědce.

Seznam použité literatury BAILEY, Jr., Charles W. What Is Open Access?. In Jacobs, Neil. Open Access: Key Strategic, Technical and Economic Aspects. Oxford : Chandos Publishing, Preprint: 2/7/00. [cit. 201104-13]. Dostupné online z: . BUREŠOVÁ, Iva. Open Access (Otevřený přístup). In Informace. 2008, 2. [cit. 2011-04-20]. Dostupné online z: . DALLMEIER-TIESSEN S. et al. First results of the SOAP project. Open access publishing in 2010. P. 9. 2010 Oct. [cit. 2011-04-15]. Dostupné online z: . DALLMEIER-TIESSEN, S. et al. 2011. Highlights from the SOAP project survey. What scientists think about open access publishing. ArXiv working paper. January 2011. [cit. 201104-15]. Dostupné online z: . DAVIS, Phil. SOAP Survey Requires Clean Interpretation of Data. In The Scholarly Kitchen. [cit. 2011-08-30]. Dostupné online z: . ELBECK, M., MANDERNACH, B. J.: Expanding the value of scholarly, open access ejournals. In Library and Information Science Research. 2008, 30(4), 237–241. LAWRENCE, Steve. Free online availability substantially increases a paper’s impact. In Nature : Web Debates: 2001. [cit. 2011-04-23]. Dostupné online z: . Open Access v ČR. 2011. [cit. 2011-04-13]. Dostupné online z: . SUCHÁ, Ladislava. Open Access v České republice: doposud neprobádané pole? In ProInflow [online]. 20.06.2011 [cit. 11.09.2011]. Dostupný online z: . ISSN 1804-2406.

239

Jazykové slovaciká zo začiatku 20. storočia: prehľad najvydávanejších autorov

Lenka Frankovičová

Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta Katedra knižničnej a informačnej vedy Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Summary Production of Slovak Books at the Beginning of the 20th Century: The Most Published Authors The purpose of this paper is to analyze the production of Slovak books from the beginning of 20th century. The author brings the terminology of Slovak books and writes about bad political, economic and social conditions for authors, printers and publishers as well. The core of the study is chapter about most popular writers of Slovak books from 1901–1918 and their work, obtained from quantitative and qualitative research allowed by Bibliography of Slovak books in 1901–1918 from Michal Fedor. The most published author of Slovak books is religious writer Kristína Royová. The paper deals with some other successful authors, such as Ferdinand Dúbravský, Svetozár Hurban Vajanský, Martin Luther, Ferko Urbánek and others.

Keywords authors, printers, publishers, Slovak books, publishing, period of 1901–1918

Úvod – pozadie problému V čase moderných a inovatívnych technologických objavov a ich čoraz častejšieho využívania v každodennom živote človeka predstavuje návrat približne o sto rokov do minulosti pre vedecko-výskumného pracovníka neveľmi atraktívnu úlohu vzhľadom na menšiu pozornosť odbornej i laickej verejnosti. Štúdium dejín knižnej kultúry však aj v súčasnosti dokáže ponúknuť nové zaujímavé pohľady a doposiaľ nepoznané skutočnosti, ktorých význam spočíva v doplnení celkového obrazu života ľudí v skúmanom období. 241

Napriek tomu, že väčšina podobných výskumov sa zameriava na oblasť kníhtlačiarstva, v našom príspevku, ktorý predstavuje výňatok z budúcej dizertačnej práce, sme zohľadnili najmä autorský a tematický aspekt skúmaných jazykových slovacík zo začiatku 20. storočia, konkrétne z rokov 1901 – 1918. Zvolené obdobie sa nestalo predmetom nášho výskumu náhodne. Hoci sa slovenské knižné vydania zo začiatku 20.storočia nevyznačujú výnimočnou kvalitou, prípadne obsahom či typom, jednoznačne dokumentujú vtedajšie spoločenské, historické, politické i sociálne podmienky na našom území. Etapa je ohraničená rokom 1918, teda koncom prvej svetovej vojny a vznikom ČSR. Obdobie rokov 1901 – 1918 z pohľadu nášho národa je osobité tým, že predstavuje jednu z najťažších etáp v novodobej histórii Slovákov, pokiaľ hovoríme o schopnostiach, možnostiach a chuti produkovať kvalitné slovenské knihy. Naše územie bolo totiž ako súčasť vtedajšej rakúsko-uhorskej dualistickej monarchie pod silným maďarizačným útlakom. Uhorská vláda sa všetkými možnými spôsobmi a praktikami snažila nastoliť jednotný maďarský štát. Slúžiť jej k tomu mali zákony a nariadenia, porušujúce slobodu tlače, zhromažďovania a zodpovedné za postupné pomaďarčovanie slovenských škôl ako základného predpokladu pre rozvoj nášho školstva a vzdelanosti. Zasahovala nielen štátna, ale aj cirkevná cenzúra. Produkovať knihy v slovenskom jazyku predstavovalo v tej dobe pre autorov, tlačiarov a vydavateľov určitý druh rizika. Cenzúra sa totiž aplikovala na hotové diela, nie na rukopisy, čo jej spolutvorcom prinášalo finančné straty a strach pokračovať v začatej práci. Negatívne javy ako nepriaznivá spoločenská situácia, rozvratná politika uhorskej vlády, vypuknutie prvej svetovej vojny a s tým súvisiace nepriaznivé hospodárske a sociálne dôsledky ovplyvnili vydávanie slovenských kníh vzhľadom na ich kvantitu a kvalitu, nie však natoľko, ako by sa mohlo zdať. Napriek nedobrým podmienkam nájdeme mnohých tlačiarov, vydavateľov a autorov, ktorí sa svojím podielom rozhodli prispieť k rozvoju slovenskej kultúry a vzdelania. Dôkazy prináša aj tento príspevok.

1 Terminologické vymedzenie jazykových slovacík Terminologický slovník Informačná výchova charakterizuje slovacikum ako „dokument slovenskej proveniencie“ (Katuščák, 1998), pričom pod pojmom proveniencia rozumieme pôvod, miesto vzniku či výroby, v podstate akúsi príslušnosť k danej krajine. Najviac o proveniencii hovoríme v súvislosti so starými tlačami domáceho alebo zahraničného vydania. Pri vymedzení slovacík uplatňujeme konkrétne štyri kritériá (Katuščák, 1998) na ich rozčlenenie: ▪ územné: slovacikum je každé dielo vytlačené na území Slovenska v akomkoľvek jazyku, ▪ autorské: všetky diela od slovenských autorov bez ohľadu na miesto vydania a jazyk diela, ▪ obsahové: každé dielo, ktoré ako celok, prípadne jeho časť sa týka Slovenska a slovenského národa bez ohľadu na autora, jazyk a miesto vydania, ▪ jazykové: každé dielo v slovenskom jazyku bez ohľadu na miesto vydania a národnosť autora. Nás budú zaujímať iba knižné jazykové slovaciká, teda diela vydané alebo vytlačené v slovenskom jazyku, a to nielen na území dnešného Slovenska, ale aj za jeho hranicami, najčastejšie v Česku, na Dolnej zemi (kedysi južná časť Uhorska, v súčasnosti juh Maďarska 242

a územie Rumunska) a v Budapešti. Všetky doteraz známe jazykové slovaciká sú evidované v retrospektívnej bibliografii Michala Fedora (Fedor, 1964), ktorá sa stala základným infor mačným prameňom pre náš výskum. Dôležité je poznamenať, že za slovenský jazyk sa považujú aj jeho historické či nárečové formy (Katuščák, 1998). Na začiatku 20. storočia sa aj napriek etablovaniu Hattalovej slovenčiny stretneme s mnohými dielami v slovakizovanej češtine, ktoré vyšli najmä spisovateľom žijúcim v 19. storočí. Predmetom výskumu sú aj slovaciká v rôznych nárečiach, prípadne diela vo veľkej miere obsahujúce bohemizmy či hungarizmy a rozsiahle slovensko-maďarské texty. Tento fakt súvisí s vtedajšou politickou a spoločenskou situáciou, ktorú sme sa snažili v úvode stručne načrtnúť. Podľa prvotnej analýzy Bibliografia slovenských kníh v období 1901 – 1918 eviduje celkový počet vyše 2750 jazykových slovacík. Najviac, vyše 1000 diel je náboženského charakteru. Na produkcii jazykových slovacík sa podieľalo spolu 158 tlačiarov a 129 vydavateľov. V nasledujúcej časti predstavíme tvorbu významných autorov, ktorá dokazuje, že na začiatku 20. storočia bola najpopulárnejším knižným artiklom vo vydavateľských programoch náboženská literatúra, ako tomu bolo aj v minulých storočiach po vynájdení kníhtlače.

2 Jazykové slovaciká v rokoch 1901 – 1918 z hľadiska autorskej zodpovednosti Autora možno definovať ako „osobu alebo korporáciu zodpovednú za intelektuálny či umelecký obsah dokumentu, prípadne jeho realizáciu“ (TDKIV, 2003). Skúmanie jazykových slovacík z autorského aspektu odkrýva dôležité skutočnosti. Je zaujímavé sledovať, aký je pomer domácich autorov k zahraničným, resp. či sa vydávala najmä pôvodná slovenská tvorba alebo aj preklady zahraničných spisovateľov a ich diel. Považujeme pritom za vhodné identifikovať najvydávanejších autorov tohto obdobia, ktorí svojou literárnou tvorbou prispeli k rozvoju slovenskej spisby a slovenského jazyka a jeho úspešnému implementovaniu medzi jednoduchý ľud v náročných a neprajných spoločensko-politických podmienkach. Samozrejme, autorskú zodpovednosť nemožno sledovať pri všetkých jazykových slovacikách, nakoľko pri mnohých tento údaj absentuje. Medzi také patria najmä stanovy, cirkevné správy, zápisnice, zoznamy a katalógy kníh, cirkevné piesne, nábožné piesne či katechizmy, ktoré boli vytvorené na základe všeobecne platných a známych poznatkov o náboženskom učení a vydávali ich cirkevné spolky. Na základe kvantitatívneho výskumu sme definovali najvydávanejších autorov, pričom nakoniec sme ako kritérium stanovili minimálny počet vydaných diel 22, vďaka čomu sa vyprofilovalo spolu 15 autorov. Graf č. 1 prináša pre porovnanie ich zoznam aj s konkrétnym počtom exemplárov. Najviac vydaní evidujeme prekvapujúco u spisovateľky-ženy, Kristíny Royovej (58). Mnoho spisovateľov vydávaných v tomto období už nežilo. Vracanie sa k tvorbe starých autorov vysvetľuje pravdepodobne konzervatívny postoj spoločnosti, prípadne vypovedá o vysokej kvalite, obľúbenosti a dopyte po daných dielach. Najviac vydaní spomedzi nežijúcich autorov identifikujeme u Martina Luthera (32), u Augusta Horislava Škultétyho (25), u Pavla Dobšinského (18), Andreja Ľudovíta Radlinského (14) a Gabriela Cyrila Zaymusa (13); bližšie údaje sú v tabuľke č. 11. 1

Počet vydaní zodpovedá kvantitatívnemu výskumu bibliografických záznamov Bibliografie slovenských kníh v rokoch 1901 – 1918 od Michala Fedora (1956) 243

Rehor Uram Podtatranský (1846 – 1924)

22

Matej Method Bella (1869 – 1946)

22

Jozef Gašparík (1861 – 1931)

22

Štefan Janovčík (1857 – 1933)

23

Juraj Janoška (1856 – 1930)

23

Jozef Gregor Tajovský (1847 – 1940)

23 25

August Horislav Škultéty (1819 – 1892) Michal Bóna (?)

28

Jozef Napoleon Janda (1869 – 1945)

28

Ferko Urbánek (1859 – 1934)

30

Július Bodnár (1870 – 1935)

30

Martin Luther (1483 – 1546)

32

Svetozár Hurban Vajanský (1847 – 1916)

33 37

Ferdinand Dúbravský (1850 – 1926)

58

Kristína Royová (1860 – 1936) 0

20

40

60

Graf 1. Najvydávanejší autori jazykových slovacík 1901 – 1918

Okrem diel nemeckého cirkevného reformátora (Luther) sa opätovne publikovala tvorba najmä profesorov (Dobšinský, Škultéty, Zaymus), redaktorov (Radlinský), pričom všetci sa venovali národným otázkam ako Kollár. Ak porovnáme produkciu populárnych domácich a zahraničných autorov, preklady svetoznámych spisovateľov nedosahujú ani zďaleka podobné počty ako u autorov slovenského, českého, prípadne maďarského pôvodu. Výnimku tvorí jedine učenie a dielo Martina Luthera, spolu tridsaťdva náboženských vydaní, publikovaných aj niekoľko storočí po autorovej smrti. Jedenásť prekladov vyšlo poľskému spisovateľovi Henrykovi Sienkiewiczovi, osem predstaviteľovi ruskej realistickej literatúry L. V. Tolstému a sedem ruskému dramatikovi A. P. Čechovovi. Medzi najvydávanejšími žijúcimi autormi, ktorých možno považovať aj za najvýznamnejších literárnych a kultúrnych činiteľov skúmaného obdobia, nájdeme najmä aktivistov bojujúcich proti národnostnému a sociálnemu útlaku. Svojou literárnou tvorbou často s výrazným ľudovovýchovným charakterom sa snažili prispieť k zvýšeniu národného povedomia, k rozvoju slovenského školstva, kultúry a k šíreniu osvety. Bojovali proti markantnému nárastu maďarskej literatúry ospevujúcej maďarský národ a jeho hrdinov, keďže produkciu týchto kníh a ich rozširovanie medzi slovenský ľud finančne podporovala vrchnosť. Ako pravidelní prispievatelia do vtedajšej tlače kritizovali na stránkach periodík praktiky uhorskej

Tab. 1. Najvydávanejší nežijúci autori jazykových slovacík 1901 – 1918

Meno autora Martin Luther (1483 – 1546) August Horislav Škultéty (1819 – 1892) Pavol Dobšinský (1828 – 1885) Andrej Ľudovít Radlinský (1817 – 1879) Gabriel Cyril Zaymus (1843 – 1894) Ján Kollár (1793 – 1852)

244

Počet vydaní v rokoch 1901 – 1918 32 25 18 14 13 12

vlády, naopak obhajovali prirodzené práva nášho národa, za čo boli mnohí z nich prenasledovaní a väznení. Pôsobili najmä ako cirkevní hodnostári, učitelia, redaktori, či spisovatelia. Ťažisko ich tvorby predstavujú diela pre jednoduchý slovenský ľud, predovšetkým pre deti a mládež. Vydania majú zväčša náboženský charakter, dominujú modlitebné knižky a spevníky pre deti, rozprávky, poviedky, divadelné hry. Začiatkom 20. storočia sa slovenský národ kvôli nepriaznivej hospodárskej i politickej situácii často obracal na vieru. Aj preto boli modlitebné knihy a spevníky obľúbeným žánrom. Určené boli pre širšie vrstvy ľudu ako prostriedok šírenia viery, používali sa dennodenne, kvôli ľahšej dostupnosti a lepšej cene boli vyhotovované v jednoduchšom prevedení. Hoci sa vydávali na vtedajšie pomery často, v dôsledku rýchlej opotrebovanosti sa tento typ vydavateľského artiklu takmer nezachoval. Najvydávanejší autori, ktorých činnosť a tvorbu sme bližšie skúmali, pri produkcii svojich diel zvyčajne spolupracovali s tlačiarmi a vydavateľmi, ktorí taktiež patrili k významným národným buditeľom pracujúcim v prospech ľudu. Diela týchto autorov sa vydávali najmä na území dnešného Slovenska, prípadne v Budapešti, kde žila po období vysťahovalectva početná skupina slovenského obyvateľstva. V nasledujúcej časti sa pozrieme na ich tvorbu publikovanú v rokoch 1901 – 1918 bližšie.

2.1 Kristína Royová (1860 – 1936) Kristína Royová je známa ako slovenská spisovateľka náboženských románov, rozprávok a traktátov. Možno ju považovať za najprekladanejšiu slovenskú autorku, nakoľko boli jej diela do roku 2006 preložené do 36 jazykov, niektoré vychádzali vraj v stotisícových nákladoch (Trúsik, 2011). Royová sa preslávila nielen svojou umeleckou, ale aj sociálnou a duchovnou činnosťou, hoci za svoju náboženskú zanietenosť musela znášať nepochopenie a odsúdenie mnohých evanjelikov. V období rokov 1901 – 1918 jej vyšlo spolu 58 exemplárov, niektoré vydania boli publikované opakovane. Royová písala romány, novely, duchovné piesne určené pre slovenský ľud. Pravdepodobne najvýznamnejším dielom je novela Bez Boha na svete, ktorá vyšla prvýkrát u Jána Bežu v roku 1893. V skúmanom období vyšli jej ďalšie štyri vydania. Novela mala na naše literárne pomery veľký úspech, bola preložená do 29 jazykov, medzi iným do čínštiny ako prvá slovenská kniha. Štyrikrát bola publikovaná aj rozprávka Pekný začiatok – smutný koniec, trikrát rozprávka Za živa pochovaný a poviedka zo slovenského života Ztratení. Všetky vyšli nákladom Jána Chorváta, tlače sa ujali kníhtlačiari s národným cítením ako Ján Bežo zo Senice, Daniel Pažický z Myjavy, Šimon Roháček z Modry. Okrem nich spolupracovala spisovateľka aj s ďalšími tlačiarmi (Klimeš a Pivko, Adolf Horovitz, Karol Salva), finančne podporovali jej diela okrem nej samotnej vydavatelia Ján Chorvát zo Starej Turej (celkovo pri 34 vydaniach), spolok Svetlo, či Spolok Modrého kríža, ktorý Royová so sestrou založili v roku 1897 (Trúsik, 2011).

2.2 Ferdinand Dúbravský (1850 – 1926) Ako druhý najvydávanejší autor knižných jazykových slovacík prispel 37 vydaniami, a to najmä rozprávkami, divadelnými hrami a humoreskami pre deti píšucimi pod pseudonymom Strýčko Ferdinand. Dúbravský pôsobil ako učiteľ v Modre, neskôr prekladateľ a redaktor Ľudových novín a Priateľa dietok. Za svoje národné presvedčenie bol prenasledovaný (Slovenský, 1986). Jeho prozaická tvorba sa vyznačovala humornými prvkami, ktorými kritizoval mnohé ľudské slabosti ako napr. pijanstvo, lakomstvo, fajčenie, krádež a iné. Okrem 245

Obr. 1. Titulný list poviedky Bludári od Kristíny Royovej z vydavateľského programu Jána Chorváta

Obr. 2. Titulný list rozprávky Ján Velflin z Nepomuk od Ferdinanda Dúbravského z produkcie Jozefa Teslíka

prozaickej tvorby sa môže pochváliť súpisom troch diel o organizácii školstva. Pod pseudonymom o-d-ý napísal a vlastným nákladom vydal učebnicu maďarčiny pre Slovákov Versus memoriales zostavenú vo veršoch. Pri produkcii diel spolupracoval s tlačiarmi Jozefom Teslíkom zo Skalice, Jánom Bežom, Karolom Salvom z Ružomberka, Adolfom Horovitzom z Trnavy, Th. Böhmom z Česka. Všetkých evidujeme pri Dúbravského dielach aj ako vydavateľov jednotlivých titulov.

2.3 Svetozár Hurban Vajanský (1847 – 1916) V rokoch 1901 – 1918 vyvrcholila umelecká činnosť známeho slovenského spisovateľa Svetozára Hurbana Vajanského. Je prirodzené, že ako syn Jozefa Miloslava Hurbana sa Vajanský stal počas dualizmu vedúcou osobnosťou slovenského národného hnutia. V období uplatňovania deštruktívnych Apponyiho školských zákonov využil dokonalú znalosť nemčiny a na medzinárodných novinárskych stretnutiach informoval o nežičlivých a ponižujúcich podmienkach, v akých jeho národ musel žiť. Za svoje nekompromisné názory voči uhorskej vláde bol viackrát súdený a väznený (Encyklopédia, 1982). V skúmanom období publikovali spisovateľovi jeho diela 33krát. Významný podiel tvorí dvanásť zväzkov edície Sobrané diela S. H. Vajanského, zahŕňajúce autorove najvýznamnejšie romány, ako aj jeho novely, poviedky, básne. Celú edíciu i ďalšie diela vytlačil a vydal Kníhtlačiarsky účastinársky spolok (ďalej „KÚS“). Vajanský pôsobil aj ako redaktor Národných novín a Slovenských pohľadov, ktoré neskôr vlastnil. Svojou činnosťou na novinárskom poli posunul vývin slovenskej žurnalistiky. 246

2.4 Ďalší populárni autori jazykových slovacík v rokoch 1901 – 1918 Tvorbu Martina Luthera (1483 – 1546), nemeckého teológa a známeho reformátora sme už stručne spomenuli. V rokoch 1901 – 1918 vyšlo 32 jeho náboženských spisov, predovšetkým katechizmov obsahujúcich reformátorské myšlienky. O ich produkciu sa postarali takmer všetci najvýznamnejší tlačiari a vydavatelia skúmaných rokov. Práve preklad Lutherovho katechizmu predstavuje vôbec prvú tlačenú knihu v dobovej „slovenčine“ (so silne českým textom), ktorý vyšiel v bardejovskej kníhtlačiarni Dávida Gutgesela v roku 1581. Spolu 30 vydaní v rokoch 1901 – 1918 má na konte Ferko Urbánek (1858 – 1934), jeden z najproduktívnejších slovenských autorov divadelných hier. Jeho dramatická tvorba s výrazným ľudovovýchovným a národnobuditeľským charakterom vychádzala v edíciách Slovenský divadelný ochotník, Divadelná knižnica a Divadelné hry. Pri mnohých z nich registrujeme opakované vydania, čo svedčí o ich veľkej popularite. Urbánek spolupracoval v prvom rade s KÚS-om, ktorý zabezpečoval tlač aj publikovanie diel, v zvyšných prípadoch so Spolkom sv. Adalberta pri vydaní a s Karolom Salvom pri tlačení diel. Rovnaký počet vydaní (30) evidujeme aj u Júliusa Bodnára (1870 – 1935), evanjelického farára a zároveň redaktora, ktorý sa angažoval aj ako osvetový pracovník. Svojou činnosťou sa snažil pozdvihnúť hospodársku a národnú úroveň života ľudu, za čo bol vtedajšou vládou diskriminovaný. V rámci buditeľskej činnosti zakladal nedeľné školy (Slovenský, 1986). Spisovateľova tvorba bola žánrovo bohatá. Začiatkom 20. storočia vychádzali najmä jeho kázne, životopisy cirkevných činiteľov, pohrebné verše, rozprávky a cirkevné správy. K 500-ročnej pamiatke smrti Jána Husa napísal biografický román s názvom Ján Hus, ktorý vyšiel v roku 1915 nákladom spolku Tranoscius a tlačou F. Klimeša. Bodnár pri ďalších vydaniach spolupracoval s mnohými kníhtlačiarňami (napr. Klimeš a Pivko, Š. Roháček, D. Pažický, Ján Bežo a spol., Martin Bagó a syn, J. Trnovský, L. Ganzel), čo mohlo byť spôsobené rôznorodou povahou jeho diel. Michal Bóna bol pravdepodobne slovenským spevákom pôsobiacim v Budapešti, bližšie údaje z jeho života nie sú známe (Fedor, 1964). Bol autorom náboženských piesní, v rokoch 1901 – 1918 mu vyšlo 28 vydaní s povolením cirkevnej vrchnosti. Jeho knižky boli krátke, ale niesli dôležité posolstvo. Publikované boli zvyčajne autorovým nákladom, tlačou Budapeštianskeho nakladateľského spolku, prípadne tlačou Jozefa Teslíka, Filipa Brauna a Jos. Th. Reissa. Ďalší z vydávaných autorov bol katolíckym farárom, náboženským spisovateľom a redaktorom časopisu Kresťan. Reč je o Jozefovi Napoleonovi Jandovi (1869 – 1945), autorovi teologickej literatúry, ktorému začiatkom 20. storočia vyšlo spolu 29 vydaní. Niektoré diela autor sám finančne podporil, iné vyšli nákladom Spolku sv. Štefana. Tlačili ich viacerí typografi, ako napr. Arpád Kósch, J. Teslík, Július Patzko, spolok Stephaneum, F. Klimeš, medzi ktorými nenájdeme vtedajších slovenských národovcov, nakoľko sa autor venoval provládnej cirkevnej tvorbe. Viac ako 20 vydaní registrujeme aj u ďalších literárnych tvorcov. August Horislav Škultéty (1819 – 1892) sa ako druhý najvydávanejší nežijúci autor zo začiatku 20. storočia ešte počas svojho života vyznamenal najmä pedagogickou činnosťou. Ako jeden zo štúrovskej generácie sa stal riaditeľom prvého slovenského gymnázia v Revúcej, ktoré sa pod jeho vedením stalo centrom slovenského národného vzdelávania (Unzeitigová, 2007). Podstatné jadro 25 Škultétyho diel vydaných v rokoch 1901 – 1918 tvorí 12 zošitov Slovenských povestí, ktoré počas života zbieral a spisoval s Pavlom Dobšinským, a rozprávky pre deti vychádza247

júce v opakovaných vydaniach (napr. tretie vydanie Rečňovaniek pre slovenskú mládež z roku 1902). Náboženským charakterom sa vyznačuje tvorba evanjelického farára a kultúrneho pracovníka Juraja Janošku (1856 – 1930). V skúmanom období publikovali autorovi 23 vydaní, najmä kázne, modlitebné knihy, postily, pohrebné verše a cirkevné správy. Významný je Janoškov prínos v žurnalistickej oblasti, nakoľko v roku 1887 založil Cirkevné listy a prispieval do ďalších periodík. Veľkú priazeň si našla tvorba katolíckeho farára Štefana Janovčíka (1857 – 1953). Mnohé z jeho spevníkov a modlitebných knižiek vychádzali opakovanie, napr. modlitby pre deti s názvom Ježiš, priateľ dietok (4., 5., 6. vydanie) a spevník Malé Alleluja (3., 4., 5., 6. vydanie). Jozef Gregor Tajovský (1874 – 1940), významný slovenský dramatik, prozaik, niekoľko rokov pôsobiaci ako učiteľ prispel divadelnými hrami, poviedkami a rozprávkami (spolu 23 vydaní). Pre nedostatok „maďarského cítenia“ musel často meniť miesto školy, až sa nakoniec učenia vzdal a začal sa venovať okrem iného aj písaniu (Wikipedia, 2011). Jeho diela so silným sociálnym motívom vychádzali v početných edíciách, nákladom a tlačou KÚS-u, K. Salvu, J. Gašparíka a ďalších. Spolu 22 exemplárov vyšlo v rokoch 1901 – 1918 Jozefovi Gašparíkovi (1861 – 1931), píšucemu pod pseudonymom Leštinský. Gašparík pôsobil v prvom rade ako úspešný kníhtlačiar, kníhkupec a vydavateľ. Ako jeho typografická a vydavateľská oblasť záujmu, tak aj vlastná tvorba bola silno poznačená národným cítením. Je autorom rozprávok a textov výchovného charakteru, ktoré sám vydával aj tlačil. Posledným autorom, ktorého spomenieme, je Rehor Uram Podtatranský (1846 – 1924), učiteľ a silný národovec, ktorý venoval celý svoj život slovenskému ľudu. Napísal stovky diel rôzneho žánru ako rozprávky, básne, povesti, historické prózy a dôležité slovenské učebnice vychádzajúce v opakovaných nákladoch (Frankovičová, 2010). Príkladom je Obrazový šlabikár a Prvá čítanka pre školy ev. aug. vyzn., ktorá vyšla v rokoch 1901 – 1918 dokonca v 8. a 9. vydaní.

Záver Výskum jazykových slovacík z autorského hľadiska predstavuje iba jeden z možných pohľadov na problematiku, napriek tomu v rámci dejín knižnej kultúry znamená významný zdroj nových informácií, nakoľko sa tejto téme doteraz nevenovala dostatočná pozornosť. Nepriamo sa dopĺňa obraz kultúrneho a spoločenského života ľudu a rozširuje tak oblasť poznania histórie slovenského národa. V ťažkých, v súvislosti s produkciou kníh v slovenčine dokonca riskantných podmienkach jazykové slovaciká vychádzať neprestali, o čo sa zaslúžili najmä aktívni národní buditelia a kultúrni činitelia, ktorým nebol ľahostajný osud slovenských detí a mládeže. Aj preto autori svoje diela venovali najmä im. Kristína Royová ako najúspešnejšia autorka rokov 1901 – 1918 prispela rozprávkami a poviedkami, ľudové povesti zozbierali a vydali A. H. Škultéty a P. Dobšinský, divadelné hry spísali J. G. Tajovský a F. Urbánek, modlitebné knižky a spevníky Š. Janovčík, J. Janoška a ďalší, učebnice zostavoval napr. R. U. Podtatranský. To je výpočet niektorých významných autorov, rozsah príspevku nedovoľuje venovať sa naplno aj ostatným.

248

Zoznam bibliografických odkazov Encyklopédia Slovenska. VI. Zväzok. Bratislava : Veda, 1982. Heslo Svetozár Hurban Vajanský. FEDOR, Michal. 1964. Bibliografia slovenských kníh 1901 – 1918. Martin : Matica slovenská, 1964. 727 s. FRANKOVIČOVÁ, Lenka. 2010. Okolnosti vydávania slovenských učebníc v období 1901 – 1918 : diplomová práca. Bratislava : Filozofická fakulta Univerzity Komenského, 2010. 81 s. KATUŠCÁK, Dušan, MATTHAEIDESOVÁ, Marta, NOVÁKOVÁ, Marta. 1998. Informačná výchova : terminologický a výkladový slovník : odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava : SPN, 1998. 375 s. Heslo Slovacikum, s. 303. Slovenský biografický slovník : od roku 833 do roku 1990. 1. zväzok A – D. Martin : Matica slovenská, 1986. Heslá Július Bodnár; Ferdinand Dúbravský. TDKIV−Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (báze KTD) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003 [cit. 2009−01−14]. Dostupné na internete: . Heslo Autor. TRÚSIK, Pavol. 2011. Kristína Royová – slovenský Kierkegaard? In Ostium – internetový časopis pre humanitné vedy [online]. 2011, č. 2. [cit. 2011−08−14]. Dostupné na internete: <www.ostium.sk>. UNZEITIGOVÁ, Zuzana. 2007. August Horislav Škultéty : výberová personálna bibliografia [online]. Hontiansko-novohradská knižnica A. H. Škultétyho, 2007 [cit. 2011−08−23]. Dostupné na internete: <www.hnk-vk.sk>. WIKIPEDIA. 2011. Jozef Gregor Tajovský. In Wikipedia [online]. 7. 7. 2011 [cit. 2011−08−20]. Dostupné na internete: .

Poznámka Príspevok bol spracovaný v rámci grantovej úlohy KEGA 3/7275/09 Informačné štúdiá v podmienkach web 2.0 a nových technológií (INWENT) a výskumného projektu VEGA 1/0429/10 Akademické informačné prostredie – modelovanie z hľadiska informačnej ekológie. About the author Lenka Frankovičová after obtaining her Master’s degree (Mgr.) at Faculty of Philosophy UK in Bratislava is studying as internal PhD. student at the Department of Library and Information Science. Her dissertation thesis and pedagogic activity as well deals first with the history of book culture, especially the period from the beginning of 20th century. At the department she teaches courses such as History of Libraries and Book Culture, Protection of Culture Heritage and Digitalization, History of Printed Books and Management of Information Institutions.

249

Summaries of Papers

Conceptual Approaches to Digital Information Ecologies – the Case of Global Risk Governance Gerhard Budin

University of Vienna Center for Translation Studies Gymnasiumstraße 50, A-1190 Vienna, Austria [email protected]

Summary The topic of risk management has gained in importance over the last decade in many different domains in science and technology, policy making, the mass media, and society at large. Global risk governance has emerged as a conceptual framework that includes disaster reduction, assessment of environmental hazards, and risk management. The design and implementation of a global, multi-faceted digital information ecology became a crucial process in support of such risk governance initiatives in order to help expert communities of practice organize their shared scientific knowledge, provide access to the documentation of this knowledge in digital libraries and distributed information infrastructures. Our approach to digital information ecologies is based on and includes knowledge organization tools such as thesauri, classification systems, multilingual terminologies and glossaries as conceptual and linguistic resources, and ontologies as their computational representations to be used in automatizing environmental risk assessment in monitoring and remote sensing systems. This approach to information ecology also includes the design and implementation of global research infrastructures.

Structured Abstracts as a Way of Ordering Information about Publication Contents and Improving Search Facilities Arkadiusz Pulikowski

University of Silesia, Faculty of Philosophy Department of Library and Information Studies pl. Sejmu Śląskiego 1, 40-032 Katowice, Poland [email protected]

Summary Purpose: To indicate advantages of structured abstracts over standard abstracts. Methodology: Based on the analysis of many instructions for authors in the scope of preparing abstracts, the current solutions were shown and compared to the structured abstracts used by Emerald Publishing. In the second research abstracts extracted from Emeraldinsight online database were split into parts to examine if searching selected fields may be helpful for users. Findings: Few journal publishers specify requirements the abstract should meet. Recommendations found are general and thus hard to verify. Splitting abstracts into tagged parts is the best way to control their contents. The research conducted on Emerald abstracts showed that it was worth introducing searching within selected parts of the abstract, in particular within the fields Purpose and Findings. Value: The research results should become an incentive for journal publishers and conference organizers to introduce structured abstract requirements for authors. This will enable a quicker understanding of the content of articles, enhance the quality of publications, and facilitate a new type of bibliographic/abstract database searching. 251

The Effects of Bibliometric Indicators on Publication Behavior Jana Ilavská

Academic Library of Comenius University in Bratislava Gondova 2, 814 99 Bratislava, Slovakia [email protected]

Abstrakt Bibliometric indicators are currently widely used in scientific and research performance evaluation. Results of such evaluations influence decisions on funding, support and sometimes even on the existence of research institutes, teams, projects. Bibliometric evaluation of scientific performance thereby brings hidden effects on scientists’ publication behavior. Authors try to adjust their publication outputs to comply with bibliometric criteria to secure financial support to their research. Certain types of publications are preferred, high priority is given to selected communication channels and prestigious publishing houses. Relevance and availability of communication channels for target audience is secondary. Quick publishable results prevail over higher quality, but long term research outputs. This paper tries to find out whether scientists coming from the academic environment also have a tendency to adapt themselves to this award-oriented publication behavior.

Informačný systém kultúrneho dedičstva ako ekosystém Jana Šubová

Cosmotron Slovakia, s. r. o. Bratislavská 57, 908 48 Kopčany, Slovakia

Abstrakt Cieľom príspevku je predstaviť globálny pohľad na informačný systém pre spracovanie a prezentáciu kultúrneho dedičstva a jeho jednotlivé prvky pomocou metafory ekosystému. V dobe rastúceho počtu projektov, ktoré určitým spôsobom navrhujú a riešia sprístupnenie kultúrneho dedičstva je dôležité upozorniť na aspekty, ktoré ich úspešnosť a udržateľnosť výrazne ovplyvňujú. Rovnako je dôležité poznať jednotlivé prvky informačného systému kultúrneho dedičstva, ich variabilitu a funkcie tak, aby ich výber a spojenie zaručovali správnu funkčnosť celého informačného systému. Príspevok prináša niekoľko modelov informačného systému ako ekosystému s dôrazom na kritické prvky a vplyvy.

252

Intelligent Information Solutions from Thomson Reuters for research, discovery and administration. (The next generation of Web of Knowledge; Introduction of Book Citation Index in WOS and Institutional Profiles in InCites) Malgorzata Krasowska

Thomson Reuters

Summary Thomson Reuters is introducing a number of new solutions to our Academic& Government customers which support our strategy of serving the research community. Over 5,300 academic research universities and research institutes worldwide rely on the Web of Knowledgetm resources, in particular the Web of Science(r), our foundational resources in the sciences, social sciences and arts& humanities. The Web of Science scope, multidisciplinary coverage and depth will be enhanced in late 2011 with the addition of a new resource covering scholarly books in the sciences, social sciences and humanities. The addition of the Book Citation Index with full cited references further enhances multidisciplinary coverage of the world's most important literature. Since 1985 Research Administrators have based many of their assessment studies on citations and have accessed the Thomson Reuters citation indexes as the foundation for these studies. Thomson Reuters citation data has in fact become the standard for science evaluation in over 60 countries. Our web based InCites(tm) resource in two short years has become the standard for assessment in 150 universities. InCites supplies all the data and tools an institution requires to easily produce targeted, customized reports... all in one place.

253

Index of Authors Bawden, David..................................................................................................................................... 7 Beitlová, Michaela........................................................................................................................... 185 Budin, Gerhard................................................................................................................................ 251 Buzová, Katarína....................................................................................................................... 67, 155 Frankovičová, Lenka....................................................................................................................... 241 Haršányiová, Martina...................................................................................................................... 177 Huvila, Isto......................................................................................................................................... 27 Chudý, Andrej.................................................................................................................................. 121 Ilavská, Jana...................................................................................................................................... 252 Kaščák, Michal................................................................................................................................. 129 Krasowska, Malgorzata.................................................................................................................. 253 Kropajová, Mária............................................................................................................................. 211 Lorenz, Michal................................................................................................................................... 53 Makulová, Soňa.................................................................................................................................. 67 Moran, Barbara B.............................................................................................................................. 15 Papík, Richard.................................................................................................................................... 99 Prágerová, Linda.............................................................................................................................. 147 Pulikowski, Arkadiusz..................................................................................................................... 251 Sedláčková, Beáta.............................................................................................................................. 87 Steinerová, Jela................................................................................................................................... 37 Stodola, Jiří....................................................................................................................................... 139 Suchá, Ladislava...................................................................................................................... 111, 229 Špačková, Júlia................................................................................................................................. 221 Štěpanovský, Štěpán....................................................................................................................... 205 Šubová, Jana..................................................................................................................................... 252 Šuchová, Jana................................................................................................................................... 167 Zbiejczuk, Adam............................................................................................................................. 199

254