MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Joštova 10, Brno
PROBLÉMY, SE KTERÝMI SE SETKÁVAJÍ ŽADATELÉ O ADOPCI V OBDOBÍ OD ROZHODNUTÍ SE PRO ADOPCI AŽ PO SOUDNÍ ŘÍZENÍ Bakalářská diplomová práce Studijní obor: Sociální politika a sociální práce
Autor práce: Zdeňka Veselá, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Ladislav Otava
Brno 2011
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila.
Brno 15. 5. 2011
-2-
Poděkování
Tímto děkuji vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Ladislavu Otavovi za jeho odborné vedení, ochotu a cenné připomínky a rady, které mi poskytl v průběhu psaní této práce. Dále touto cestou děkuji všem svým blízkým, kteří mi byli při psaní této práce neocenitelnou oporou.
-3-
OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 8 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ...................................................................... 8 1.2 Náhradní rodinná péče a její formy ......................................................................... 8 1.2.1 Osvojení ............................................................................................................ 8 1.2.2 Osvojení nezrušitelné ........................................................................................ 9 1.3 Rodina – vymezení pojmu, charakteristiky, funkce .............................................. 10 1.4 Problém – vymezení pojmu .................................................................................. 11 2. NEJČASTĚJŠÍ MOTIVY PRO ADOPCI ............................................................ 11 3. ŢADATELÉ O ADOPCI......................................................................................... 13 3.1 Formální náleţitosti ţádosti o osvojení ................................................................. 14 3.2 Odborné posouzení ţadatelů o adopci a rozhodnutí o jejich ne/zařazení do evidence........................................................................................................................ 16 3.3 Odborná příprava fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny ................................. 17 4. DÍTĚ VHODNÉ K OSVOJENÍ ............................................................................. 19 4.1 Zákonem stanovené podmínky ............................................................................. 19 4.1.1 Souhlas............................................................................................................ 20 4.1.2 Nezájem o dítě................................................................................................. 20 4.2 Moţné poţadavky ze strany ţadatelů.................................................................... 21 4.2.1 Počet dětí a jejich pohlaví, fyzické znaky, zdravotní stav ............................... 22 4.2.2 Věk dítěte ........................................................................................................ 22 4.2.3 Etnický původ dítěte........................................................................................ 23 5. SOUDNÍ ŘÍZENÍ O ADOPCI ................................................................................ 24 5.1 Zahájení soudního řízení o osvojení ..................................................................... 24 5.1.1 Formální náleţitosti Návrhu na zahájení řízení o osvojení............................ 25 5.2 Průběh soudního řízení o osvojení ........................................................................ 25 6. INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE PROBLEMATIKOU OSVOJENÍ ................... 27 VÝZKUMNÁ ČÁST .................................................................................................... 29 7. METODIKA VÝZKUMU ....................................................................................... 29 7.1 Cíl výzkumu a hlavní výzkumná otázka ............................................................... 29
-4-
7.2 Výběr metody výzkumu ........................................................................................ 29 7.3 Nástroj sběru dat ................................................................................................... 30 7.3.1 Analýza dokumentů ......................................................................................... 31 7.4 Dílčí výzkumné otázky ......................................................................................... 32 7.5 Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování .............................................................. 33 8. ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 33 8.1 Analýza získaných dat a dílčí výsledky výzkumu ................................................ 34 8.1.1 Problémy ve spolupráci se sociálními pracovníky ......................................... 34 8.1.2 Problémy ve spolupráci s ostatními odborníky .............................................. 36 8.1.3 Problémy související s poţadavky na dítě ze strany ţadatelů ........................ 38 8.1.4 Časové lhůty ................................................................................................... 38 8.1.5 Problémy související s podmínkami pro zařazení ţadatele do evidence ţadatelů ................................................................................................................... 39 8.1.6 Problémy související se soudním řízením ....................................................... 41 8.2 Výsledky výzkumu a zodpovězení hlavní výzkumné otázky ............................... 42 8.3 Závěrečná diskuze ................................................................................................. 43 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 45 Seznam pouţitých zdrojů .......................................................................................... 46 ANOTACE .................................................................................................................. 49 ANNOTATION .......................................................................................................... 49 Jmenný rejstřík .......................................................................................................... 50 Věcný rejstřík ............................................................................................................. 51 Příloha č. 1 .................................................................................................................. 53
-5-
„Manţelství bez dětí je jako den bez slunce.“ (Walther von der Vegelweide) ÚVOD V této bakalářské práci jsem se rozhodla zaměřit se na problematiku osvojení, konkrétně pak na období, které lze pro další ţivot osvojitelů i osvojenců označit jako klíčové: období od rozhodování se pro adopci po samotné soudní řízení, na konci kterého je dítě svěřeno do péče adoptivním rodičům. Během tohoto období se totiţ nejen rozhoduje, zda daní lidé mohou dítě osvojit a zda můţe být ono dítě osvojeno, ale také s budoucími osvojiteli pracují odborníci z různých oblastí a připravují je na některá moţná úskalí dalšího ţivota s adoptivním dítětem. Jsem si vědoma toho, ţe se jedná o oblast, o které jiţ bylo napsáno nespočet odborných titulů či studentských esejů a závěrečných prací, avšak myslím si, ţe se jedná o téma neustále aktuální (kaţdoročně je osvojeno přibliţně 500 dětí) a je tedy nezbytné se k němu opakovaně vracet například i proto, ţe průběţně dochází k různým legislativním změnám, které mohou mít vliv na postupy týkající se procesu osvojení, nebo proto, ţe odborné publikace a tematicky zaměřené zdroje uvádějící informace o průběhu procesu osvojení obvykle nezmiňují, jaké problémy a průtahy mohou na ţadatele čekat. V teoretické části práce nejprve s pomocí především odborné literatury vymezím základní pojmy, kterými jsou náhradní rodinná péče, adopce a rodina. Poté se budu věnovat jiţ samotnému osvojení – uvedu, jaké jsou nejčastěji uváděné motivy k adopci, kdo se můţe podle zákona stát osvojitelem a osvojencem, jak vypadá soudní řízení o adopci a krátce představím také několik organizací, kde je moţné problematiku adopce konzultovat přímo s odborníky. Výzkumná část je pak věnována výzkumu zaměřenému na zjištění, s jakými problémy se ţadatelé setkávají v období od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní řízení o svěření dítěte do jejich péče. V této části práce nejprve s pomocí vybraných odborných publikací představím zvolenou metodu a nástroj výzkumu, ve kterém budu čerpat z různé tematicky zaměřené literatury autobiografického či biografického charakteru a také z internetových diskuzí zaměřených na problematiku osvojení. Poté
-6-
přistoupím k formulaci dílčích výzkumných otázek a následné analýze získaných dat a vyhodnocení výsledků. Hlavním cílem výzkumné části je nalézt odpověď na základní výzkumnou otázku, která zní: S jakými problémy se setkávají ţadatelé o adopci v období od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní jednání o svěření dítěte do jejich péče?. V závěru této práce pak shrnu hlavní myšlenky z teoretické části a výsledky, ke kterým jsem dospěla ve výzkumné části.
-7-
TEORETICKÁ ČÁST 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ První částí této práce je kapitola věnovaná definování hlavních pojmů, se kterými se budeme setkávat na následujících stránkách. Těmito pojmy jsou náhradní rodinná péče, adopce, rodina a problém. 1.2 Náhradní rodinná péče a její formy Náhradní rodinnou péči (dále jen NRP) lze obecně vysvětlit jako péči o dítě, kterou zajišťují jiné osoby, neţ biologičtí rodiče dítěte. Náhradní rodinná péče nastupuje v situacích, kdy rodiče dítěte zemřeli, dali souhlas k adopci, byli podle Zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dále jen Zákon o rodině) zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. V takovýchto případech vydá soud rozhodnutí o předání dítěte do některé z forem NRP. „Zásluhou NRP získává mnoho sociálně osiřelých dětí ţivotní šanci vyrůstat ve funkční rodině, která má z hlediska zdravého vývoje dítěte v plnohodnotného dospělého člověka nezastupitelný význam“ (Bajer. 2003, str. 2). V současné době existuje v České republice několik forem NRP, a to: osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví a svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby neţ rodiče. Nyní blíţe představím právě adopci se zaměřením na osvojení 2. stupně, tedy osvojení nezrušitelné. 1.2.1 Osvojení Co je vlastně osvojení? Matoušek (2008, str. 129) je definuje jako: „Poměr mezi dospělým osvojitelem a nezletilým osvojencem, který je podle platného práva ČR totoţný s poměrem mezi rodičem a dítětem.“ Hofrová a Rotreklová (2009, str. 11) pak nabízejí širší a laické veřejnosti srozumitelnější definici – uvádějí, ţe osvojení je: „…trvalé a nevratné řešení situace dítěte, kterému nahrazuje rodičovskou péči -8-
a výchovu v osvojitelské rodině. Osoby osvojitelů se staví na místo rodičů a to jak fakticky, tak také po právní stránce – vykonávají povinnosti rodičů, disponují jejich právy – mají rodičovskou zodpovědnost.“ Lze tedy říct, ţe osvojení je nejvhodnější způsob, jak umoţnit ţadatelům i dítěti legálně vytvořit úplnou rodinu, protoţe: „…právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního“ (Fond ohroţených dětí, 2010). Osvojení lze rozdělit na zrušitelné a nezrušitelné. Nezrušitelnému osvojení se budu blíţe věnovat v následující podkapitole. Zrušitelné osvojení (uváděno také jako osvojení 1. stupně, příp. jako osvojení prosté) umoţňuje podle informací na stránkách Fondu ohroţených dětí (2010) osvojit dítě ihned po uplynutí předadopční péče, tedy v případě novorozenců i tříměsíční dítě, avšak v matrice i rodném listě zůstávají zapsaní jeho původní rodiče. Osvojení 1. stupně můţe podle Zákona o rodině na návrh zletilého osvojence nebo osvojitele zrušit soud, avšak jen z důleţitých důvodů. Daný zákon však blíţe nespecifikuje, které důvody lze v tomto případě povaţovat za důleţité. Příleţitostí k diskuzím je, zejména v souvislosti s činností Fondu ohroţených dětí, tzv. přímá adopce, kterou je podle projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (2011, str. 1) moţné definovat jako: „… osvojení dítěte na základě adresného souhlasu rodiče k osvojení ve vztahu k určitým osvojitelům.“ Podle tohoto zdroje je přímé osvojení: „… zcela legitimní a zákonnou cestou k osvojení dítěte, kterou umoţňuje jak zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, tak i zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.“ V případě, kdy se nepodaří najít pro ţadatele vhodné dítě, resp. pro dítě vhodní osvojitelé na území České republiky, je zde moţnost ještě mezinárodního osvojení, kdy: „… funkci zprostředkovatele plní Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 9). Tento úřad zprostředkovává také adopce z České republiky do zahraničí. 1.2.2 Osvojení nezrušitelné Osvojení nezrušitelné, uváděno také jako osvojení 2. stupně, nelze zrušit, a to ani ze závaţných důvodů. Dítě je po rozhodnutí soudu svěřeno do péče osvojitelů trvale, vznikají mezi nimi příbuzenské vztahy, kdeţto veškeré vztahy k biologickým rodičům
-9-
zanikají. Osvojitelé tedy získávají rodičovská práva a povinnosti vyplývající ze Zákona o rodině a jsou jako rodiče zapsáni nejen do rodného listu dítěte, který je dítěti nově vystaven, ale i do matriky. „U rodného čísla dítěte lze provést změnu koncovky a to na základě nového nebo opraveného rodného listu na výdejovém místě, které přidělilo původní rodné číslo“ (Kolkopová. 2008, str. 33). Osvojené dítě dále získává příjmení osvojitelů, kteří mu mohou podle Zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách změnit i jeho křestní jméno, a to do 6 měsíců od nabytí právní moci rozsudku o osvojení. Jak ale upozorňuje na internetových stránkách Fond ohroţených dětí (2010): „Z hlediska zachování a nepoškození jeho identity a sebeúcty však nedoporučujeme změnu křestního jména u dítěte, které je se svým jménem jiţ identifikováno, ledaţe by si změnu samo přálo.“ Dá se říct, ţe změna křestního jména není vhodná u dětí starších jednoho roku, protoţe díky poznatkům z vývojové psychologie víme, ţe dítě své jméno zná obvykle jiţ před dovršením tohoto věku. Ţadatelka o osvojení také můţe po převzetí dítěte do předadopční péče zaţádat podle § 197 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce o mateřskou dovolenou. U tohoto typu osvojení je také nezbytné, aby dítě bylo tzv. právně volné. Tuto problematiku více rozvedu v kapitole zaměřené na zákonem stanovené podmínky, které musí splňovat dítě, aby mohlo být nabídnuto k osvojení. Jak dále říká § 75 Zákona o rodině, lze nezrušitelně osvojit pouze nezletilé dítě starší jednoho roku. Řešením však můţe být předcházející jiná forma NRP, například pěstounská péče, nebo výše zmíněné osvojení 1. stupně. 1.3 Rodina – vymezení pojmu, charakteristiky, funkce Protoţe adopce je jednou z cest, jak umoţnit vznik nové rodiny, a ve výše uvedených definicích jsem rodinu několikrát zmínila, je tedy vhodné, abych alespoň krátce vymezila i tento pojem, a to i přesto, ţe není obsaţen v hlavní výzkumné otázce. Ze všech nalezených definic mne nejvíce zaujala ta sice nejstručnější, ale podle mého názoru nejvýstiţnější: „Pro dítě je rodina místem hlubokých a trvalých citových vztahů“ (Matějček. 1994, str. 30). Nalézt definici, která by byla akceptovatelná všemi vědními obory, které s rodinami pracují, je myslím prakticky nereálné, protoţe jak píše
- 10 -
Výrost (1998, str. 304): „Jasné a jednoznačné vymezení pojmu rodina je téměř nemoţné.“ Stejně jako ostatní oblasti lidského ţivota i rodina prochází v průběhu času určitými změnami. Například Výrost (1998) uvádí pro současnou rodinu několik charakteristických znaků, mezi které patří např. i odsouvání rodičovství na pozdější období (a s tím související sniţující se šance na zaloţení biologicky spřízněné rodiny; více v následující kapitole zabývající se motivy vedoucími k adopci), nebo skutečnost, ţe instituce a další socializační vlivy stále častěji nahrazují přímé výchovné působení rodičů. Kaţdá rodina má také své specifické funkce. Jako čtyři základní funkce rodiny uvádí Výrost (1998) funkci reprodukční, materiální, výchovnou a emocionální. V této kapitole jsem vymezila pojmy, se kterými se budeme setkávat v celé této práci, a to náhradní rodinná péče, adopce a rodina. U adopce jsem se pak blíţe věnovala i osvojení nezrušitelnému, u rodiny jsem představila i funkce a současné charakteristické znaky. 1.4 Problém – vymezení pojmu Posledním pojmem, který je součástí hlavní výzkumné otázky a který zde vymezím, je problém. Podle slovníku se jedná o: „…podmínky, nebo situaci nebo stav, který je nevyřešený, nebo nechtěný, nebo neţádoucí“ (Online slovník, 2011). 2. NEJČASTĚJŠÍ MOTIVY PRO ADOPCI Kaţdá naše činnost, kaţdé naše rozhodnutí je provedeno na základě nějaké příčiny, důvodu, nějakého motivu. Výjimku netvoří ani adopce. Důvod, proč chtějí lidé osvojit dítě, je také nedílnou součástí procesu adopce. A právě motivy vedoucími k osvojení se budu blíţe zabývat v této kapitole. Existuje mnoho různých motivů pro adopci a odborná literatura se u nich (na rozdíl například od výše uvedené definice rodiny) ve většině případů shoduje.
- 11 -
Neţ ţadatelé o adopci svůj motiv napíšou do dotazníku či jej vysloví před sociální pracovnicí, která má jejich případ na starosti, je velmi důleţité si jej nejprve několikrát zformulovat tzv. „nanečisto“ sám pro sebe, protoţe jak píše Vodák (1967, str. 186): „Zhodnocení samotných motivů osvojení, které uchazeči udávají, dává v dosti značné míře moţnost učinit si úsudek o budoucích osvojitelích.“ Nejčastěji se objevující motivy vedoucí ke konečnému rozhodnutí adoptovat dítě uvádím podle Vodáka (1967): Touha zaloţit normální rodinu je jedním z nejčastějších motivů. Jak k tomuto dodává Vodák (1967, str. 186): „Tento motiv nacházíme většinou u neplodných mladších manţelů.“ Neplodnost jednoho nebo obou manţelů je s předcházejícím motivem obvykle úzce provázána. Lidskost a soucit je dalším motivem vedoucím k podání ţádosti o adopci (Vodák, 1967). Tento motiv se nejčastěji objevuje zejména: „… v období válek, katastrof a při tiskových kampaních, kdy se propaguje a široce rozebírá tragedie nějakého dítěte, hovoří se o špatných poměrech pro vývoj dítěte v kolektivních zařízeních apod.“ (Vodák. 1967, str. 186). S malým rozdílem v názvech uvádí tento motiv i Schoolerová (2002), která současně uvádí jednu ze zkušebních otázek, jeţ by měli probrat případní adoptivní rodiče: „Je naším motivem k adopci ‚záchrana dítěte?‘“ (Schoolerová. 2002, str. 12). Pokud však odpověď na otázku, zda byla motivem k podání ţádosti lidskost a soucit, zní „ano“, je podle Vodáka (1967) nezbytné počítat s tím, ţe po odeznění emoční bouře a rozrušení můţe být mnoho ţádostí staţeno. Je zde totiţ reálné riziko, ţe se mohou objevit i neuváţené ţádosti, které jsou následkem povrchního rozhodnutí nebo zkratkového chování. Zda podání ţádosti následovalo po pečivém zváţení, nebo zda bylo výsledkem povrchního rozhodnutí, ukáţe podle několikaměsíční čekací lhůta, během které jsou ţadatelé zařazeni do evidence ţadatelů a příslušné orgány se snaţí najít takové dítě, se kterým by měli tvořit ucelenou a funkční rodinu (Vodák, 1967). Touha po vyplnění ţivotní prázdnoty představuje podle Vodáka (1967) další motiv. „Tento motiv se často uplatňuje po ztrátě vlastního dítěte, a to zvláště tehdy, jestli rodina jiţ nemá naději mít vlastní dítě pro vysoký věk nebo nemoc rodičů“ (Vodák. 1967, str. 187). Jak tento autor také upozorňuje, je v tomto případě potřeba dbát
- 12 -
zvýšené opatrnosti při výběru dítěte, protoţe například méně nadané nebo špatně ovladatelné osvojené dítě můţe být srovnáváno s dítětem zemřelým. Další častý motiv je obvykle spojený se situacemi, v nichţ se jedná o případy osiřelých dětí (např. z důvodu úmrtí jeho rodiče z důvodu nemoci, nebo úmrtí obou rodičů při autonehodě apod.), které chtějí osvojit jejich vzdálenější příbuzní, nebo také děti, u nichţ se osvojitelem stává nový partner nebo partnerka obvykle biologického rodiče dítěte. Vodák (1967) tento motiv označuje jako osvojení příbuzenské. Veselá (2005, str. 166) však současně upozorňuje na skutečnost, ţe: „Mezi osvojitelem a osvojencem nesmí existovat příbuzenský poměr, pro jehoţ existenci by osvojení ztratilo své opodstatnění a jevilo by se nadbytečným. (…) Všeobecně je zastáván názor, ţe není moţné osvojení mezi příbuznými v řadě přímé a mezi sourozenci. (…) Soudní praxe však připouští osvojení u vzdálenějších příbuzných, například osvojení synovce strýcem apod.“ Touhu po upevnění rodiny, kdy je přítomna snaha o posílení vlastní citově rozpadlé rodiny či snaha jednoho z manţelů vyhnout se rozvodu, nebo touhu po zachování tradice a prestiţe rodiny, jenţ se častěji objevuje především v západních zemích, uvádí Vodák (1967) jako další motivy k adopci, které jiţ nejsou natolik časté, jako předchozí, avšak je moţné je v ţádostech o osvojení nalézt. Lze předpokládat, ţe poslední jmenovaný důvod k adopci ve většině případů úzce souvisí s prvními dvěma uvedenými motivy – tedy touhou zaloţit normální rodinu a neplodností. Tématem této kapitoly byly motivy, které vedou lidi k podání ţádosti o adopci a následně k osvojení
dítěte. Nejčastěji uváděným motivem je touha po rodině
souběţně s neplodností jednoho nebo obou manţelů, méně často se pak jedná o touhu upevnit jiţ existující rodinu. 3. ŢADATELÉ O ADOPCI V této části se budu podrobněji věnovat ţadatelům o osvojení – především tomu, jaké jsou podmínky, které musí splňovat a které formuláře a doklady je nezbytné při podávání ţádosti o osvojení předloţit. Uvedu také, co je posuzováno v rámci odborného
- 13 -
posouzení ţadatelů o osvojení a jak přibliţně můţe vypadat příprava ţadatelů na přijetí dítěte do rodiny. Kaţdý úkon, obzvláště tak zásadní, jako je osvojení dítěte, má svá pevně daná pravidla. V tomto případě jsou pravidla ukotvená v Zákoně o rodině, který přesně vymezuje, kdo a za jakých podmínek se můţe stát osvojitelem. Osvojitelem dítěte se tedy mohou podle Zákona o rodině stát pouze zletilé fyzické osoby způsobilé k právním úkonům. V případě nezrušitelného osvojení se podle § 74 tohoto zákona mohou osvojiteli stát pouze manţelé, nebo jeden z manţelů, který ţije s některým z rodičů dítěte v manţelství, anebo pozůstalý manţel po rodiči nebo osvojiteli dítěte. Jak také říká § 64 tohoto zákona, osvojiteli se mohou stát pouze osoby, které zaručují způsobem svého ţivota, ţe osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti. Nezbytný je i přiměřený věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem, který se obvykle odvozuje od věkového rozdílu rodičů a dětí v „normálních“ rodinách. 3.1 Formální náleţitosti ţádosti o osvojení Pokud jedinec či manţelé splňují výše uvedené podmínky, musejí příslušnému úřadu (obvykle orgánu sociálně-právní ochrany dětí1 při městském úřadu/úřadu městské části v místě bydliště) předloţit předepsané formuláře a doklady a splnit další nezbytné náleţitosti. O které doklady a formuláře se konkrétně jedná, jsou uvedeny v Zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen Zákon o sociálně-právní ochraně dětí) a upřesnění pak lze nalézt například na internetových stránkách Sdruţení pěstounských rodin (2009). Podle těchto dvou zdrojů obsahuje jiţ úplný spis, ze kterého úřady vycházejí při svých krocích a rozhodnutích, ţádost o NRP, jejíţ nedílnou součástí je dotazník ţadatelů, který má dvě části, přičemţ část A vyplňuje kaţdý ţadatel zvlášť, část B pak vyplňují manţelé-ţadatelé spolu. Jak píše Bubleová a kol. (2010, str. 16): „Zákonem nejsou stanoveny jednotné formuláře (tiskopisy), kaţdý úřad má proto vytvořeny své formuláře. Zároveň však úřad nemůţe odmítnout přijetí ţádosti, která není podána na formuláři, který si tento úřad vytvořil.“ Jako další obsahuje spis stručný 1
dále pouze OSPOD
- 14 -
ţivotopis ţadatelů doplněný o potvrzení o zdravotním stavu ţadatelů (především zprávu od praktického doplněnou příp. i o zprávu od odborného lékaře, je-li některý ze ţadatelů v jeho evidenci, popř. zprávu o léčení sterility). Trestní bezúhonnost ţadatelů je dokládána opisem z rejstříků trestů ţadatelů, který si vyţádá příslušný úřad, u kterého je ţádost podávána, stejně tak si příslušný úřad vyţádá i vyjádření příslušné přestupkové komise. Spis dále obsahuje doklad o státním občanství ţadatelů; v případě, ţe je ţadatelem cizinec, musí podle Zákona o sociálně právní ochraně dětí doloţit doklad o povolení k trvalému pobytu na území České republiky (dále jen ČR) nebo o hlášení o pobytu na území ČR po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu 1a) upravujícího pobyt cizinců na území ČR. Ţadatelé také musejí doloţit posudek ze zaměstnání, který se však nevyţaduje u nezaměstnaných osob a soukromých podnikatelů, a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů (nebo poslední daňové přiznání u osoby samostatně výdělečně činné). Do spisu jsou dále zakládány dva kusy barevných fotografií ţadatelů průkazové velikosti, které nesmí být starší půl roku, ověřené kopie rodných listů ţadatelů, ověřená kopie oddacího listu ţadatelů, v případě, ţe je některý ze ţadatelů rozveden, také ověřená kopie rozvodového rozsudku. Spis musí dále obsahovat písemné vyjádření ţadatelů o tom, zda souhlasí s tím, ţe budou po uplynutí zákonem stanovené lhůty2 zařazeni do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který zprostředkovává osvojení dětí z ciziny, popř. písemné vyjádření o tom, ţe ţadatelé chtějí zprostředkovat pouze osvojení dítěte z ciziny. Nezbytný je také písemný souhlas s tím, ţe pracovníci příslušného úřadu jsou oprávněni zjišťovat údaje a skutečnosti o osobě ţadatele a zároveň zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností, písemný souhlas s účastí na přípravě ţadatelů k převzetí dítěte do své péče a stanovisko úřadu obce s rozšířenou působností k ţádosti. S ţádostí o radu či pomoc při vyplňování těchto mnoha dotazníků a dokládání potřebných formulářů by se ţadatel neměl ostýchat obrátit se na sociální pracovnici na příslušném úřadě (nejčastěji tedy OSPODu). Tato pracovnice by měla ţadatelům dokázat nejen upřesnit, které údaje a doklady je nezbytné doloţit, ale také jim například vysvětlit, co by následovalo při případném zařazení do evidence ţadatelů o mezinárodní adopci.
2
Podle informací na internetových stránkách Sdruţení pěstounských rodin (2009) má tato lhůta trvání osmnáct měsíců.
- 15 -
Po vyplnění a odevzdání všech písemných náleţitostí si pracovníci úřadu dojednají se ţadateli návštěvu v místě jejich bydliště. Při této návštěvě jsou zjišťovány skutečné bytové podmínky ţadatelů a zároveň pracovník úřadu zpracuje podrobnou osobní a rodinnou anamnézu ţadatelů, která je přípravou pro psychologické vyšetření. Poté sociální pracovnice vypracuje vyjádření úřadu a kompletní dokumentaci postoupí: „… k posouzení a dalšímu řešení příslušnému krajskému úřadu či Magistrátu hl. m. Prahy“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 17). 3.2 Odborné posouzení ţadatelů o adopci a rozhodnutí o jejich ne/zařazení do evidence Jak jsem uvedla jiţ výše, osobní a rodinná anamnéza jsou přípravou pro psychologické vyšetření. Tímto vyšetřením musejí na základě výzvy úřadu projít všichni ţadatelé o kteroukoliv formu NRP. Podle Bubleové a kol. (2010, str. 17) se u ţadatelů o adopci posuzuje především: „… charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, bezúhonnost, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k podání ţádosti, stabilita partnerského vztahu a prostředí v rodině. (…) Součástí odborného posouzení je také zhodnocení přípravy na přijetí dítěte do rodiny.“ V případě, ţe ţadatelé mají zájem osvojit konkrétní dítě (např. pokud chce manţel osvojit manţelčino dítě z jejího prvního manţelství), dochází k tomuto posuzování: „… aţ v průběhu soudního řízení o svěření dítěte do péče“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 16). Pozornost je věnována nejen ţadatelům, ale také jejich rodinným příslušníkům, protoţe se posuzuje i: „… postoj ostatních členů rodiny k přijetí dítěte“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 17). Na základě tohoto odborného posouzení pak příslušný krajský úřad či Magistrát hl. m. Prahy vydá v rámci správního řízení rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence ţadatelů o NRP, přičemţ proti tomuto rozhodnutí mají ţadatelé moţnost podat odvolání (Bubleová, 2010). Jak však upozorňuje Bubleová a kol. (2010), tak k zařazování do evidence nedochází v těch případech, kdy ţadatelé chtějí osvojit konkrétní dítě.
- 16 -
3.3 Odborná příprava fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny Po podání ţádosti a jejím následném odeslání na příslušný krajský úřad či na Magistrát hlavního města Prahy jsou ţadatelé vyzváni k účasti na přípravném kurzu k přijetí dítěte do rodiny, kterého jsou povinni se zúčastnit podle Zákona o rodině a který se obvykle koná v rozsahu tří aţ čtyř dní. Tato odborná příprava je zajišťována příslušným krajským úřadem, který však: „…můţe její realizací pověřit jinou fyzickou či právnickou osobu“ (Hofrová, Rotreklová. 2009, str. 12) a jejím posláním je poskytnout budoucím osvojitelům mj. nezbytný základ o specifických otázkách adopce (či jiné formy NRP) nebo moţnost setkání se a konzultace s odborníky, příp. s dalšími osvojiteli, kteří mohou předat své zkušenosti. (Matějček, 2002). Protoţe: „…forma, obsah i rozsah odborné přípravy se v jednotlivých krajích v rámci České republiky liší v závislosti na realizátorovi přípravy, jeho vzdělání, zkušenostech, praxi a koncepci“ (Hofrová, Rotreklová. 2009, str. 12), zde uvedené informace o tom, co daný kurz obsahuje, není moţné vztahovat na všechny uskutečňované kurzy v České republice, ale především na ty, které jsou organizovány Poradenským centrem TRIADA v Brně (tedy kurzy pro ţadatele například z Jihomoravského kraje). Ač by se někomu mohlo zdát samozřejmé, ţe se ţadatelé vybírají podle toho, jak dlouho jsou jiţ evidováni coby ţadatelé, není to tak zcela pravda. Při výběru ţadatelů pozvaných na daný kurz se přihlíţí spíše k okolnostem, které by mohly ţadatele spojovat, a tím zlepšit jejich komunikaci a spolupráci na kurzu nejen mezi sebou, ale také mezi nimi a odborníky. Ţadatelé se setkávají například v některém hotelu, kde se jim věnují odborníci z různých oblastí, především však psychologové, právníci či zdravotníci. Skupinové kurzy, kterých se obvykle účastní 15 aţ 20 osob z řad ţadatelů o osvojení či pěstounskou péči, jsou členěny do několika tematicky zaměřených bloků tvořících základní kostru celého programu. Těmito bloky, které na sebe plynule navazují a mohou se vzájemně prolínat, čímţ utvářejí chronologicky uspořádaný celek, jsou podle Hofrové a Rotreklové (2009, str. 18 – 19) především osobní historie dítěte a jeho rodinná anamnéza, principy zprostředkování osvojení či pěstounské péče, dále
- 17 -
seznámení se budoucích osvojitelů či pěstounů s dítětem a rozhodnutí o přijetí dítěte, převzetí dítěte z ústavního zařízení do rodiny, první rok ţivota dítěte v osvojitelské rodině nebo v pěstounské péči a budování identity osvojeného dítěte a dítěte v pěstounské péči. V jednotlivých blocích, kdy se coby metody práce vyuţívají zejména diskuze, kazuistiky, záţitkové techniky, diskuze s jiţ úspěšnými osvojiteli, práce s modelovými situacemi či výklad ze strany školitelů, se tedy ţadatelé spolu s odborníky zabývají například (Hofrová, Rotreklová. 2009, str. 21 – 31): „… souvislostmi mezi věkem dítěte a typem náhradní rodinné péče s ohledem na naplňování jeho potřeb, (…) základní orientací v jednotlivých typech zařízení (kojenecké ústavy, dětská centra, dětské domovy, zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc), (…) sjednocení informací, které jednotliví účastníci odborné přípravy aktuálně mají a jak jim rozumí, (…) porozumění smyslu a jednotlivým etapám a postupům tak, aby uchazeči o přijetí dítěte rozuměli své roli v tomto procesu, mohli být sami aktivní a byli připraveni k zodpovědnému rozhodnutí o přijetí konkrétního dítěte do své péče, (…) získaní reálného náhledu na informace o dítěti, které dostanou budoucí osvojitelé a pěstouni k dispozici, na jejich validitu, na moţnost získávat další informace, (…) porozumění odlišnostem biologického rodičovství, adoptivního rodičovství a pěstounství, (…) porozumění důvodům proč je dobré, aby dítě znalo všechny informace o svém původu, (…) vyrovnání se ztrátou biologického rodičovství a porozumění obsahu a hodnotě rodičovství ve smyslu sociálně-psychologickém.“ Přehled toho, jaké podmínky musí ţadatelé o adopci splňovat a které formuláře, doklady a další nezbytnosti musí vyplnit a doloţit na příslušný úřad, byl objektem mého zájmu v této části. Kapitolu jsem pak doplnila ještě o přiblíţení, co je posuzováno v rámci odborného posouzení ţadatelů o osvojení, a o příklad toho, jaká je náplň přípravných kurzů pořádaných Poradenským centrem TRIADA v Brně a jaké metody práce jsou na těchto kurzech pouţívány.
- 18 -
4. DÍTĚ VHODNÉ K OSVOJENÍ Tato kapitola je věnována nejen přiblíţení podmínek, za jakých můţe být dítě nabídnuto k osvojení, ale také tomu, jakými poţadavky ze strany ţadatelů můţe být dítě „zatíţeno“. Jak jsem měla moţnost sama poznat, mnoho lidí si myslí, ţe dítě ţijící v dětském domově či kojeneckém ústavu je automaticky sirotkem a tedy vhodné k adopci. V naprosté většině případů to však není pravda. V dětských domovech, „kojeňácích“ a podobných zařízeních totiţ ţije jen minimum dětí, které opravdu nemají své biologické rodiče či jiné příbuzné, jeţ by mohli převzít péči o ně, a které tedy – podobně jako ţadatelé o adopci – splňují jisté podmínky a poţadavky. V první řadě se jedná o podmínky pevně stanovené zákonem, aţ následně pak o případné poţadavky, které si mohou prostřednictvím ţádosti a dotazníku, jeţ jsem zmínila v předcházející kapitole, stanovit sami ţadatelé o osvojení. V této části je však podle mého názoru nezbytné zmínit skutečnost, ţe není vybíráno dítě pro rodinu, ale rodina pro konkrétní dítě a ţe tento výběr rodiny: „… závisí především na míře nároků, poţadavků, toleranci a sociálně psychologickém posouzení ţadatelů“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 19). 4.1 Zákonem stanovené podmínky Jak jsem se jiţ výše zmínila, také dítě určené k umístění do náhradní rodiny musí splňovat určité přesně vymezené podmínky. Tyto podmínky nyní představím. Podle Zákona o rodině se osvojencem můţe stát pouze dítě nezletilé, tedy mladší 18 let. V případě, ţe se jedná o osvojení nezrušitelné, pak navíc musí být toto dítě podle § 75 Zákona o rodině starší jednoho roku. Dítě také musí být tzv. právně volné. Tato podmínka je splněna, pokud rodiče dali souhlas k adopci. Jak uvádí internetové stránky Fondu ohroţených dětí (2010), souhlasu rodičů není třeba, pokud: „… soud rozhodl o jejich nezájmu. (…) Právně volné je i takové dítě, jehoţ rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. V takovém případě je třeba souhlasu jiného zákonného zástupce dítěte (poručníka).“
- 19 -
4.1.1 Souhlas V případě souhlasu se jedná o souhlas adresný, nebo blanketový (Vítková Rulíková, 2010). Adresný souhlas k adopci, tedy souhlas k osvojení dítěte ve vztahu k určitým osvojitelům, můţe udělit zletilý i nezletilý rodič, poručník i opatrovník dítěte Je navíc velmi důleţité, aby byl adresný souhlas s adopcí dán výslovně (nestačí tedy např. vyjádření rodiče, ţe mu osvojení dítěte nebude vadit) (Vítková Rulíková, 2010). Tento souhlas je pak moţné: „… odvolat aţ do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 5). Blanketový souhlas, tedy souhlas k osvojení dítěte bez vztahu k určitým osvojitelům, můţe dát pouze zletilý rodič dítěte (Vítková Rulíková, 2010). Tento souhlas je pak na rozdíl od souhlasu adresného: „… moţné ze strany rodičů odvolat pouze do nabytí právní moci rozhodnutí obecního úřadu s rozšířenou působností o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 5). U obou typů souhlasu je nezbytné, aby byly uděleny vědomě a dobrovolně a současně je nutné dodrţet šestitýdenní lhůtu od narození dítěte – aţ po uplynutí této doby je moţné souhlas k adopci povaţovat za platný (Vítková Rulíková, 2010). Souhlas k adopci je moţné dát i před narozením dítěte, přičemţ: „Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo na sociálním odboru obecního úřadu s rozšířenou působností“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 5). Po narození dítěte můţe být ze strany rodiče dán souhlas k adopci nejdříve po uplynutí šesti týdnů (Bubleová a kol., 2010), tedy aţ po uplynutí tzv. šestinedělí. 4.1.2 Nezájem o dítě „Osvojit dítě je moţno také, jestliţe soud vysloví tzv. kvalifikovaný nezájem“ (Matějček. 2002, str. 18-19). Zákon o rodině, konkrétně § 68, odst. 1 pak upřesňuje, ţe: „… není třeba souhlasu (rodičů, pozn. autorky), jestliţe a) po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, ţe dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyţivovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých moţností své rodinné a sociální
- 20 -
poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě, nebo b) po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě ţádný zájem, ačkoliv jim v projevení zájmu nebránila závaţná překáţka.“ V současné době však není v zákoně přesně vymezeno, co lze povaţovat za opravdový zájem o dítě a co ne, proto můţe být za zájem ze strany rodiče povaţován i jediný telefonát nebo jediná zaslaná pohlednice za půl roku, stejně jako pravidelné návštěvy například jednou za dva měsíce. O projevení nezájmu rozhoduje na základě návrhu podaného OSPODem soud v samostatném řízení podle situace ke dni podání návrhu (Bubleová a kol., 2010). Novou situací bylo v roce 2005 zřízení prvních baby-boxů. Přestoţe má dítě odloţené do baby-boxu status nalezence (Nováčková, 2008), měli by být podle Fondu ohroţených dětí (2010) ţadatelé i přesto poučeni o: „… specifičnosti situace, kdy například rodiče dítěte dosud nevyjádřili souhlas s osvojením a ani soud zatím neurčil nezájem o dítě, a o moţnosti vrácení dítěte biologickým rodičům v případě, ţe by se o ně přihlásili.“ 4.2 Moţné poţadavky ze strany ţadatelů Součástí ţádosti o osvojení je i dotazník, do kterého mohou ţadatelé zaznamenat případné poţadavky, které by mělo jim vybrané dítě splňovat. Myslím si, ţe pokud ţadatelé nějaké poţadavky, které by dítě mělo splňovat, mají, je vhodné to do dotazníku uvést, aby se předešlo případnému odmítnutí nabízeného dítěte a s tím dalšímu prodlouţení jejich vedení v evidenci ţadatelů. Při výběru dítěte se nejedná pouze o urychlené vyhovění podané ţádosti, ale snahou pracovníků je obvykle vyjít co nejvíce vstříc poţadavkům, které ţadatelé uvedou v dotazníku. Nejdůleţitější je ovšem vybrat takové dítě, aby s adoptivními rodiči tvořili skutečnou rodinu. Nejčastěji se v ţádostech o osvojení objevují poţadavky týkající se počtu adoptovaných dětí, jejich pohlaví, věku, etnicity a také fyzických znaků (tento bod však můţe proces osvojení značně prodlouţit, ţadatelé od něj ale mohou po zváţení situace ustoupit).
- 21 -
4.2.1 Počet dětí a jejich pohlaví, fyzické znaky, zdravotní stav Nejprve je potřeba si určit, zda se bude jednat o osvojení pouze jednoho dítěte, nebo zda se ţadatelé rozhodnou adoptovat více dětí (např. sourozence). V těchto případech hraje důleţitou roli například případná dřívější zkušenost ţadatelů, nebo i případný příbuzenský vztah osvojence a osvojitele, kdy je adopce vnímána jako nejlepší řešení nastalé situace, a to zejména v případě osiření dětí. Dalším důleţitým bodem také je, aby se ţadatelé případně dohodli na pohlaví dítěte. Tedy zda upřednostňují děvče či chlapce. Pokud ţadatelé v dotazníku uvedou, ţe mají zájem pouze o tak říkajíc bílé dítě, není nezbytné následně blíţe uvádět poţadavky na jeho fyzické znaky, tedy např. zda by dítě mělo mít hnědé nebo blond vlasy, modré či hnědé oči apod.. Úřady se totiţ snaţí vybrat dítě po fyzické stránce co nejvíce podobné ţadatelům. V neposlední řadě mohou ţadatelé upřesnit, zda si přejí osvojit pouze dítě zdravé, nebo jsou ochotni svůj domov, péči a lásku nabídnout i dítěti s fyzickým či mentálním handicapem. V tomto případě je pak obecně známo, ţe v případě ochoty osvojit i postiţené dítě, je čekací doba výrazně kratší, neţ u dětí zdravých. 4.2.2 Věk dítěte Významným faktorem ovlivňujícím výběr vhodného dítěte je i jeho poţadovaný věk. Ţadatelé mohou ţádat nově narozené dítě, stejně jako jiţ straší dítě, které např. ţije jiţ nějakou dobu v dětském domově. Při rozhodování se, jak staré dítě si vybrat, je však nezbytné si především uvědomit, ţe: „… věk by měl odpovídat přirozenému vztahu dítěte k rodičům (proto se doporučuje, aby věk ţen, které přijímají kojence a malé děti, nebyl vyšší neţ 35 let)“ (Matějček. 2002, str. 21). Jak totiţ píše Vodák (1967, str. 71): „Velmi mnoho ţadatelů si přeje k osvojení dítě co nejmenší, aby si u nich brzy zvyklo, a hlavně, aby je veřejnost snáze povaţovala za jejich vlastní dítě.“ Myslím si, ţe tuto touhu osvojit si co nejmenší dítě lze vysvětlit v přesvědčení rodičů, ţe jedině takto malé dítě si mohou vychovat tzv. podle svého. Jak totiţ píše Matějček (2002, str. 120): „Čím mladší je adoptované dítě, tím je tvárnější.“ Tento autor
- 22 -
však také uvádí, ţe: „Dnes je uţ dávno překonána představa, ţe dítě po narození je jakási nepopsaná deska, na kterou teprve sociální prostředí a výchova zapisují poznatky a zkušenosti. (…) Na svět si přináší dědičný základ po svých předcích. Přináší si svou inteligenci a celou řadu dalších schopností, které se budou dále zákonitě rozvíjet. Přináší si svůj temperament, citlivost a dráţdivost svého nervového systému i jeho odolnost a vzdornost vůči nepříznivým vlivům okolí“ (Matějček, Dytrych. 1999, str. 74). A právě tyto faktory pak výrazně ovlivňují i výchovu dítěte. Myslím si, ţe je také nezbytné si uvědomit, ţe kaţdé dítě, především tedy starší, určené k adopci má za sebou jiţ nějakou minulost, která se na něm tzv. podepsala. 4.2.3 Etnický původ dítěte Ţadatelé o osvojení mohou v dotazníku uvést také to, zda by přijali i dítě odlišného etnika, případně jakého. Mezi dětmi vhodnými k adopci jsou totiţ i děti vietnamského či romského původu (Bubleová a kol., 2010), případně můţe být ţadatelům nabídnuto dítě ze zahraničí (tzv. mezinárodní adopce). Skutečnost, ţe ještě před rokem 1990 však býval ţadatelům skutečný etnický původ dítěte utajen především u dětí, u kterých nebyla příslušnost k jinému etniku zřejmá (např. pouze jeden z rodičů byl romského původu), přestoţe byla tato skutečnost úřadům známá a měly tedy ţadatele informovat, potvrzují slova Schmidtové (1990, str. 235): „Sama se domnívám, ţe k adopci je třeba nabízet i vhodné cikánské děti, ale v ţádném případě se nesmí zatajovat jejich biologický původ.“ Pokud se ţadatelé rozhodnou přijmout i dítě jiného etnika, mají šanci, ţe jej dostanou během několika měsíců. Podle informací na internetových stránkách Sdruţení pěstounských rodin (2006) je totiţ u dětí romského původu čekací doba poměrně výrazně kratší, neţ u dětí neromského původu. „Z přijetí dítěte zejména romského původu panují mezi ţadateli značné obavy“ (Bubleová a kol.. 2010, str. 24). Pokud se však ţadatelé i přes tyto obavy rozhodnou pro adopci dítěte romského původu, je nezbytné, aby si současně uvědomili, ţe: „… cikánské nebo polocikánské děti, které dostaly dobrou výchovu v náhradní rodině nebo v dětském domově, mají své problémy. Postupně zjistí, ţe nepatří k typickým
- 23 -
Cikánům, ale ani k Necikánům“ (Schmidtová. 1990, str. 181) a také v tom, jak je přijímají tyto skupiny obyvatelstva. Tato kapitola představuje především zákonem stanovené podmínky, za jakých se můţe dítě stát osvojencem. Blíţe jsem představila problematiku vyjádření souhlasu s adopcí a nezájmu o dítě. Poté jsem se věnovala moţným poţadavkům, které mohou uvést do dotazníku sami ţadatelé. Tyto poţadavky se nejčastěji týkají počtu dětí, jejich věku, etnického původu a zdravotního stavu. 5. SOUDNÍ ŘÍZENÍ O ADOPCI V této části práce představím, jak vypadá soudní řízení o osvojení dítěte. Představím zde nejprve fázi zahájení řízení, kde se budu věnovat mj. podobě Návrhu na zahájení řízení o osvojení dítěte, a pak průběh tohoto řízení, na jehoţ konci je pravomocný rozsudek o svěření dítěte do péče osvojitelů. Po podání ţádosti o adopci nastává období, které se nejčastěji označuje jako období očekávání. Jak uvádí na svých internetových stránkách Sdruţení pěstounských rodin (2006), trvá toto období asi 3 aţ 5 let3 – tedy v případě, ţe se jedná o adopci zdravého novorozeného dítěte nebo batolete neromského původu4. Toto období je ve znamení především čekání na zahájení samotného řízení o adopci. 5.1 Zahájení soudního řízení o osvojení Řízení o osvojení je podle Veselé (2005) moţné zahájit pouze na základě písemného návrhu na zahájení řízení. Tento návrh je nutno podat u místně příslušného soudu. Podle § 88 písm. c) občanského soudního řádu je místně příslušný soud, v jehoţ obvodu má nezletilý (tedy dítě určené k osvojení) na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště. Obvykle se jedná o Návrh na zahájení řízení o osvojení nezletilého dítěte jako společného dítěte
3
Do této doby je podle mého názoru započítána nejen doba, po kterou jsou ţadatelé vedení v evidenci, ale také doba, kdy mají ţadatelé dítě v předadopční péči. 4 Jak jsem uvedla jiţ výše, u dětí s tělesným či mentálním handicapem a u dětí jiného etnika je toto období poměrně kratší.
- 24 -
manţely, jiným návrhem pak můţe být např. Návrh na zahájení řízení o osvojení nezletilého dítěte jeho poručníkem, jenţ o nezletilého poručence osobně pečuje popř. pěstounem nebo také jinou fyzickou osobou, do jejíţ výchovy bylo nezletilé dítě svěřeno. 5.1.1 Formální náležitosti Návrhu na zahájení řízení o osvojení Návrh na zahájení řízení o osvojení je podle § 11 odst. 1 písm. a) Zákona o soudních poplatcích osvobozen od poplatků. Tento návrh musí obsahovat jméno, příjmení a adresu bydliště navrhovatelů, nezletilého dítěte a zákonných zástupců (matky a otce) dítěte, dále datum úmrtí, pokud některý ze zákonných zástupců zemřel, důkazy, kterými jsou obvykle oddací list, rodný list nezletilého, příp. úmrtní list zákonného zástupce nezletilého, výslech navrhovatelů, zprávy o zdravotním stavu a další dokumenty, ţalobní petit5 a přílohy. Pro upřesnění informace, co musí být v tomto návrhu uvedeno především tedy v souvislosti s ţalobním petitem, bych ráda pouţila slova Hrušákové (2001, str. 292): „V návrhu musí osvojitel nebo osvojitelé výslovně uvést, jakým druhem osvojení6 chtějí dítě osvojit. Soud je návrhem vázán.“ 5.2 Průběh soudního řízení o osvojení Po přijetí výše popsaného návrhu přichází na řadu vlastní řízení, jehoţ průběh představím v této podkapitole. Nejprve proběhne podle § 180a a § 180b Zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu Řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení. Cílem tohoto řízení je s co největším urychlením rozhodnout, zda je třeba souhlasu biologických rodičů dítěte k jeho osvojení, a učinit tak dítě právně volným. Po tomto řízení následuje Řízení o předadopční péči, které se řídí Zákonem o rodině a během kterého se rozhoduje o svěření dítěte do preadopční péče ţadatelů.
5
Ţalobní petit by se dal vlastními slovy vysvětlit jako návrh ţadatele, jaký rozsudek má soud vynést, pokud budou splněny všechny náleţitosti. Ţalobní petit je vţdy umístěn aţ v závěru podávaného návrhu, resp. ţaloby, pokud by se daný problém týkal trestního práva. 6 Tedy zda mají zájem o osvojení zrušitelné, nebo nezrušitelné (pozn. autorky).
- 25 -
Aţ po těchto dvou řízeních je zahájeno samotné Řízení o zprostředkování osvojení. Jak píše Veselá (2005), okruh účastníků soudního řízení je vymezen občanským soudním řádem a je tvořen pouze osvojovaným dítětem, jeho rodiči (a to i v případě, ţe nejsou zletilí), osvojitelem a jeho manţelem/manţelkou a kolizním opatrovníkem dítěte7. Výjimku týkající se přítomnosti rodičů osvojence tvoří podle Veselé (2005) případy, kdy jsou rodiče osvojovaného dítěte zbaveni rodičovských práv, není potřeba jejich souhlasu k adopci nebo nejsou způsobilí k právním úkonům8. Také manţel osvojitele nemusí být účastníkem řízení, pokud není k osvojení potřeba jeho souhlasu. Podle Veselé (2005) má soud vyslechnout také osvojované dítě, ale to pouze tehdy, pokud je jiţ schopno pochopit význam osvojení a výslech není v rozporu s jeho zájmem. Řízení o zprostředkování osvojení je uzavřeno vynesením rozsudku, ve kterém je podle občanského soudního řádu obsaţen nejen výrok, ţe se nezletilý stává osvojencem určitého osvojitele, ale také příjmení, které dítě bude uţívat, a u nezrušitelného osvojení: „… bude tento výrok doplněn ještě dalším výrokem o tom, ţe osvojitelé budou zapsáni v matrice místo osvojencových rodičů“ (Veselá. 2005, str. 240). Délka soudního řízení o osvojení dítěte se pohybuje v rozmezí půl aţ jednoho roku, přestoţe se soudy snaţí příslušná jednání urychlit, a pokud je to moţné, projednávat je přednostně, protoţe se obvykle jiţ nepředpokládají významnější problémy, které by mohly řízení nějak výrazně prodlouţit. Do celkové doby trvání řízení o osvojení ovšem není započítána doba svěření dítěte do předadopční péče, která podle § 69 odst. 1 Zákona o rodině trvá nejméně tři měsíce, a doba, po kterou jsou vedeni ţadatelé v evidenci ţadatelů o NRP před přijetím dítěte do předadopční péče, coţ je několik měsíců aţ několik let. V této kapitole jsem se věnovala soudnímu řízení, na jehoţ konci je pravomocný rozsudek o osvojení dítěte. Na základě Návrhu na zahájení řízení o osvojení proběhnou řízení o potřebnosti souhlasu rodičů osvojence a řízení o svěření dítěte do tříměsíční předadopční péče. Přibliţně rok a půl dlouhé období pak uzavírá samotné řízení o zprostředkování osvojení. 7 8
Kolizním opatrovníkem bývá nejčastěji sociální pracovník místně příslušného OSPODu (pozn. autorky) Přítomnost rodičů také není nutná, pokud se jedná o dítě se statusem nalezence (pozn. autorky)
- 26 -
6. INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE PROBLEMATIKOU OSVOJENÍ Poslední kapitolu teoretické části jsem se rozhodla věnovat alespoň krátkému představení vybraných institucí a organizací, které se zabývají problematikou osvojení a na jejichţ pracovníky je tedy moţné se obrátit v případě nějakého problému či s prosbou o radu. V České republice existují různé organizace nebo občanská sdruţení, kromě OSPODu, zabývající se problematikou adopcí nebo náhradní rodinnou péčí obecně. Nyní mi dovolte, abych některé z nich krátce představila. Některé z níţe uvedených organizací působí na území celé České republiky, některé můţeme nalézt pouze v určitých městech (např. Praha, Brno, Olomouc, Ostrava apod.). Nejkompetentnějším místem, kam se ţadatelé mohou obracet nejen o radu, ale kam také podávají své ţádosti o NRP, je oddělení sociálně-právní ochrany dětí, které je zřizováno při magistrátech a městských úřadech. OSPOD v případě oblasti osvojení podle Zákona o sociálně-právní ochraně dětí vyhledává jak děti vhodné k adopci, tak i fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli. OSPOD pak také vede evidenci ţadatelů, a to v podobě spisů obsahujících veškeré nezbytné výše uvedené dokumenty. Po obdrţení ţádosti pracovník OSPODu ţádost posoudí, provede šetření v domácnosti ţadatelů a vypracuje komplexní šetření. Poté doporučí nebo nedoporučí zařadit ţadatele do evidence a s kopií spisu ţadatelů posílá toto své rozhodnutí na krajský úřad, který poté ţadatele pozve na přípravný kurz. Další z povinností OSPODu spojených s oblastí adopce je i odborná příprava budoucích osvojitelů k přijetí do rodiny. Posláním Fondu ohroţených dětí je podle jejich internetových stránek (2010) mimo jiné poradenská a hmotná pomoc náhradním rodinám. Prostřednictvím FOD se také uskutečňují tzv. přímé adopce, které se v minulosti staly objektem ţivé diskuze. Při FOD funguje také projekt Klokánek, jehoţ cílem je nahradit ústavní výchovu pěstounskou péčí do doby, neţ se dítě můţe vrátit ke své původní rodině, nebo neţ je umístěno do rodiny náhradní. Středisko náhradní rodinné péče (2009) poskytuje podle informací uvedených na jejich internetových stránkách mimo setkávání náhradních rodin také elektronickou či on-line poradnu, a to nejen pro rodiny, které jiţ dítě v NRP mají, ale také pro ţadatele o adopci nebo pěstounskou péči.
- 27 -
Informace týkající problematiky NRP obecně (a nejen pěstounství) je moţné nalézt například i na internetových stránkách, písemně či osobně u pracovníků Sdruţení pěstounských rodin. Jako poslední zde zmíním instituci, která mj. poskytuje odborné sociální sluţby v oblastech občanského, sociálně-právního a rodinného poradenství a náhradní rodinné péče a – jak jsem se zmínila jiţ výše – také odbornou přípravu osvojitelů a pěstounů na přijetí dítěte do rodiny. Touto institucí je TRIADA – Poradenské centrum (2011) a právě na jejich internetových stránkách lze nalézt odborné publikace a texty týkající se problematiky NRP. Pokud by ţadatelé měli zájem o adopci dítěte ze zahraničí, měli by se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který sídlí v Brně. Tento úřad kromě zprostředkování mezinárodních adopcí pomáhá např. i rozvedeným či rozvádějícím se rodičům, pokud je jejich dítě uneseno druhým rodičem (často cizincem) do zahraničí, nebo tam má být druhému rodiči-cizinci předáno. Závěrečná kapitola teoretické části této práce byla zaměřena na krátké představení vybraných organizací a institucí, na které se mohou v případě dotazu či problému obrátit pro odbornou radu a pomoc nejen ţadatelé o adopci (či jinou formu NRP), ale i osvojitelé (příp. pěstouni).
- 28 -
VÝZKUMNÁ ČÁST 7. METODIKA VÝZKUMU Nezbytnou součástí výzkumné části této práce je kapitola týkající se metodologie výzkumu. V této kapitole nejprve představím nejen cíl svého výzkumu, ale uvedu zde také hlavní výzkumnou otázku. Poté krátce představím, jakou metodu a který nástroj sběru dat jsem pro svůj výzkum zvolila a proč. V dalších podkapitolách pak představím dílčí výzkumné otázky, s jejichţ pomocí jsem získala odpovědi vedoucí ke zodpovězení hlavní výzkumné otázky, a uvedu také jednotku zjišťování a jednotku zkoumání. 7.1 Cíl výzkumu a hlavní výzkumná otázka Jako cíl svého výzkumu jsem si stanovila zjistit problémy, se kterými se nejčastěji setkávají ţadatelé o adopci v období mezi rozhodováním se o adopci a samotným soudním jednáním o svěření dítěte do jejich péče. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: „S jakými problémy se setkávají ţadatelé o adopci v období od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní jednání o svěření dítěte do jejich péče?“. 7.2 Výběr metody výzkumu Při výběru metody výzkumu jsem mohla volit mezi dvěma základními metodami: kvantitativním a kvalitativním výzkumem. Obě tyto metody mají výhody i nevýhody, kaţdou je vhodné pouţít v odlišných případech. Výjimečně je moţné tyto dvě metody kombinovat, coţ odborná literatura označuje jako smíšené výzkumné strategie, které: „… jsou často vyuţívány v aplikovaném výzkumu, kdy praktické rozhodování zdůrazňuje uţitečnost rozličných zdrojů dat. Velké rozšíření nalézají smíšené postupy v evaluačním výzkumu“ (Hendl. 2005, str. 271). Vzhledem k charakteru zkoumané problematiky a k formulaci hlavní výzkumné otázky jsem se rozhodla pro výzkum kvalitativní.
- 29 -
Kvalitativní výzkum pouţívá: „… relativně málo standardizované metody získávání dat“ (Hendl. 2005, str. 52, coţ výzkumníkovi umoţňuje výzkumné otázky: „… modifikovat nebo doplňovat v průběhu výzkumu, během sběru a analýzy dat“ (Hendl. 2005, str. 50). Výhodou kvalitativního výzkumu, během kterého: „výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, které přispívají k osvětlení výzkumných otázek“ (Hendl. 2005, str. 50), je především skutečnost, ţe přináší mnoho informací o zkoumaném jevu, přičemţ na rozdíl od kvantitativního je výzkumný vzorek malý (obvykle do 20 dotázaných). Nevýhodou kvalitativního výzkumu, kterému se například: „... vytýká, ţe jeho výsledky představují sbírku subjektivních dojmů“ (Hendl. 2005, str. 52), je především skutečnost, ţe z důvodu malého výzkumného vzorku je vztaţení výsledků výzkumu na celou populaci na rozdíl od výzkumu kvantitativního problémové, nebo nemoţné (Disman, 2002). 7.3 Nástroj sběru dat Kvalitativní výzkum nabízí několik rozličných nástrojů sběru dat. Těmito nástroji jsou podle Hendla (2005) případová studie, etnografický výzkum, kvalitativní dotazování, kvalitativní pozorování, zakotvená teorie, fenomenologické zkoumání, biografický výzkum, zkoumání dokumentů, historický výzkum, akční výzkum a kritický výzkum. Miovský (2006) pak ještě přidává kvalitativní experiment a kvalitativní evaluaci. Z těchto mnoha existujících nástrojů sběru dat jsem dospěla k rozhodnutí zvolit zkoumání (analýzu) dokumentů. Tento nástroj, který blíţe představím v následující podkapitole, mi umoţní získat potřebné informace ze zdrojů, které jsou sice vyuţívány méně často, neţ například rozhovory, ale které také disponují dostatečným mnoţstvím relevantních, zajímavých a aktuálních dat. Jistě by bylo vhodné pouţít jako nástroj sběru dat také rozhovor (například polostrukturovaný, příp. pomocí návodu). Tento nástroj jsem původně chtěla zvolit, avšak vzhledem ke skutečnosti, ţe bych měla velmi omezenou moţnost kontaktovat
- 30 -
ţadatele o adopci9, jejichţ spisy jsou zaloţeny po vzniku samostatné České republiky a podléhají tak podobným zákonům10 a podmínkám, kterým podléhají současné spisy, přiklonila jsem se k analýze dokumentů. 7.3.1 Analýza dokumentů S analýzou dokumentů se v kvalitativním výzkumu setkáváme méně často, neţ například s rozhovory. Proto si myslím, ţe je vhodné zde tento nástroj blíţe představit a také přiblíţit, co je moţné povaţovat za ony analyzované dokumenty. Miovský (2006) nahlíţí na analýzu dat v širším a uţším pojetí. „V širším pojetí analýzou dokumentů v oblasti kvalitativního přístupu chápeme analýzu jakéhokoliv materiálu, který je zdrojem informací relevantních cílům studie. (…) V uţším pojetí pak termínem analýza dokumentů chápeme výzkumnou strategii zaloţenou na analýze jiţ existujícího materiálu, případně materiálu, který vzniká interakcí mezi výzkumníkem a účastníky výzkumu“ (Miovský. 2006, str. 98). Mezi klady analýzy dokumentů pak patří zejména skutečnost, ţe: „Otevírá přístup k informacím, které by se jiným způsobem těţko získaly“ (Hendl. 2005, str. 132). Druhou výhodou je podle tohoto autora i: „… okolnost, ţe data nejsou vystavena působení zdrojů chyb nebo zkreslení, jeţ vznikají při uskutečňování rozhovorů nebo pozorování, měření a testování“ (Hendl. 2005, str. 132). „Dokumenty jsou knihy, novinové články, záznamy projevů funkcionářů, deníky, plakáty, obrazy. Za dokumenty se však mohou obecně povaţovat veškeré stopy lidské existence“ (Hendl. 2005, str. 132), tedy i tematicky zaměřené články v novinách a časopisech či virtuální data, mezi která: „… patří internetové stránky, obsahy internetové pošty a obsahy internetových diskuzí“ (Hendl. 2008, str. 204). Jak však tento autor k virtuálním datům dodává: „Tato oblast zatím není dostatečně vyuţita, ačkoli má velký informační potenciál“ (Hendl. 2008, str. 204).
9
S prosbou o zprostředkování kontaktu, příp. setkání s ţadateli o osvojení/adoptivními rodiči jsem se obrátila na referát náhradní rodinné péče Oddělení péče o rodinu a děti při Magistrátu města Brna. Jejich pracovnicí mi však bylo sděleno, ţe z důvodu zachování anonymity ţadatelů/osvojitelů není předání kontaktů ani zprostředkované setkání s nimi moţné. Jiné OSPODy jsem proto jiţ nekontaktovala, protoţe jsou vázány stejnými zákony a pravidly. 10 K poslední změně v legislativě upravující problematiku osvojení došlo v roce 2006 s přijetím nového znění Zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
- 31 -
V případě výzkumu pro potřeby této práce jsou dokumenty zastoupeny tematicky zaměřenou literaturou, tematicky zaměřenými články v tisku i na internetu a především diskusemi na internetových stránkách zaměřujících se na problematiku osvojení. Při analýze dokumentů jsem postupovala tak, ţe po formulaci hlavní výzkumné otázky a dílčích výzkumných otázek jsem ve výše uvedených zdrojích vyhledávala příspěvky, výpovědi a citace11, které byly odpověďmi na dané otázky. Takto získaná data jsem následně analyzovala, formulovala dílčí výsledky výzkumu, ze kterých vyplynul celkový výsledek výzkumu a odpověď na hlavní výzkumnou otázku. 7.4 Dílčí výzkumné otázky Tato podkapitola je vyčleněna pro představení jednotlivých dílčích výzkumných otázek, které mi dopomohou k zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Tyto dílčí otázky vycházejí z obsahu teoretické části této práce. V průběhu celého procesu osvojení jsou důleţití odborníci, mezi které patří především sociální pracovníci mající spis na starosti. Sociální pracovníci jsou s ţadateli v kontaktu nejčastěji, proto jsem se rozhodla zkoumat je samostatně. První dílčí otázka tedy zní: S jakými problémy se setkávají ţadatelé o adopci v souvislosti s prací sociálních pracovníků?. Dalšími odborníky jsou například psychologové, jejichţ posudek je důleţitou součástí spisu a na základě něhoţ ţadatelé jsou, nebo nejsou zařazeni do evidence ţadatelů o osvojení. Druhá dílčí výzkumná otázka proto zní: S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti se spoluprací s ostatními odborníky? Následující dvě dílčí otázky se odvíjejí od kapitoly týkající se dětí, které mohou být nabídnuty k osvojení. Jedna z nich je zaměřena na zjištění problémů souvisejících s poţadavky na dítě ze strany ţadatelů, a zní: S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s poţadavky na dítě, které uvedli do ţádosti o osvojení?, další otázka pak reaguje na významný nepoměr mezi počtem podaných ţádostí o adopci a počtem osvojených dětí, protoţe jak uvádí Severová (2009), v roce 2008 bylo přijato celkem 2513 ţádostí, přičemţ pouze 542 dětí pak bylo svěřeno do náhradní rodinné péče. Od 11
Jednotlivé příspěvky a výpovědi uţivatelů diskuzí nejsou pro zachování autenticity nijak po jazykové či pravopisné stránce upravovány a opravovány.
- 32 -
tohoto nepoměru se odvíjí především doba, po kterou ţadatelé na dítě čekají. V souvislosti s tímto údajem tedy hledám odpověď na otázku: S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s délkou čekání na dítě vhodné k osvojení?. V teoretické části této práce uvádím, na základě jakých podmínek jsou ţadatelé zařazováni do evidence, tedy určité poţadavky stanovené zákonem, které musejí splnit. V souvislosti s touto oblastí jsem si stanovila další dílčí výzkumnou otázku: S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s moţným nezařazením či vyřazením z evidence ţadatelů?. Poslední dvě dílčí výzkumné otázky se týkají samotného soudního řízení o osvojení. Pomocí první z nich hledám odpověď na otázku S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti se soudním řízením?, druhá je zaměřena na zjištění, s jakými problémy, které jsou spojeny s délkou soudního řízení, se ţadatelé setkávají. Poslední dílčí výzkumná otázka tedy zní: S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s délkou trvání soudního řízení o adopci?. 7.5 Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Základním souborem tohoto výzkumu jsou ţadatelé o osvojení, kteří podali svou ţádost o osvojení po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem k volbě nástroje sběru dat není nijak více omezena lokalita (město, okres či kraj), ze které by měli tito ţadatelé pocházet. Jednotkou zkoumání jsou tedy problémy, se kterými se setkávají ţadatelé o osvojení během procesu adopce. Jednotkou zjišťování, která byla volena pomocí kriteriálního vzorkování, které představuje: „výběr všech případů splňujících daná kritéria“ (Hendl. 2005, str. 154), jsou pak samotní ţadatelé, kteří své zkušenosti zaznamenali osobně či prostřednictvím jiného autora do internetové diskuze či do tištěné publikace. 8. ANALYTICKÁ ČÁST Tato kapitola je věnována analýze získaných dat včetně dílčích výsledků výzkumu, které jsou zařazeny za jednotlivými tematickými bloky, dále celkovému
- 33 -
vyhodnocení výsledků výzkumu zahrnujícímu zodpovězení hlavní výzkumné otázky a závěrečné diskuzi reflektující tento výzkum. 8.1 Analýza získaných dat a dílčí výsledky výzkumu V
následujících
podkapitolách
představím
získané
informace
doplněné
citovanými výpověďmi z tištěných i internetových zdrojů, které byly v odpovědích na poloţenou dílčí otázku časté nebo naopak výjimečné a v některých případech i zcela nečekané. 8.1.1 Problémy ve spolupráci se sociálními pracovníky U první dílčí otázky, která zní: S jakými problémy se setkávají ţadatelé při spolupráci se sociálním pracovníkem?, jsem se zaměřila na problémy ve spolupráci se sociálními pracovníky. Co se týká spolupráce se sociálními pracovníky, zkušenosti ţadatelů se mohou diametrálně lišit. Zatímco v některých případech je spolupráce bezproblémová, jak dokládají například příspěvky uţivatelky Katky: „Naše zkušenost je výtečná. Jednání bylo od psycholoţek, i od sociálních pracovnic vţdy velmi vstřícné“ (Adopce.com – Diskuze, 2011) či Nady: „Sociální pracovnice byla vţdy milá…pokud jsem jí telefonovala nebo psala mail, vţdy se mnou jednala profesionálně, o osobním setkání ani nemluvě“ (Adopce.com – Diskuze, 2011), jsou i případy, kdy ţadatelé ve spolupráci se sociální pracovnicí problémy zaznamenávají. Kromě obecných výpovědí bez bliţší specifikace charakteru problému, mezi které patří např. i příspěvek uţivatelky Bubliny (Adopce.com – Diskuze, 2011): „… měli jsme celkem velké problémy se sociálkouúplně to mezi náma skřípe…“, uvádějí ţadatelé i problémy konkrétní, coţ dokládá například příspěvek uţivatelky Zdenkly (Adopce.com – Diskuze, 2011): „… sociální pracovnice mě odbyla a ţádost podaná není. ţe mám prý nízký věk 20.“ Podobnou zkušenost zachycuje i Konečná (2003, str. 95): „Sociální pracovnice nás přesvědčovala, ať ustoupíme od adopce, Ţe jako učitelé máme dětí ve škole dost.“ S problémem v podobě odrazování od podání ţádosti o adopci se setkávají i adoptivní rodiče ţádající o druhé, příp. i třetí dítě. Přestoţe by měli být posuzováni
- 34 -
stejně, jako prvoţadatelé, např. uţivatelka Ivetka (Adopce.com – Diskuze, 2011) má zkušenost jinou: „… slyšíme od úřadů: ‘Máte jedno dítě, buďte za něj rádi, dostat druhé nemáte skoro šanci, prvoţadatelé mají přednost‘ – naše ţádost byla odsunuta a neřeší se… (…) jasně nám bylo řečeno, ţe ţádost zřejmě nebude vyřízena, protoţe druhoţadatele odsouvají, máme být rádi, ţe máme jedno a to stačí. Leda kdybychom chtěli dítě těţce postiţené. Rozhodujeme se, zda podat stíţnost na vyšší místa, jak nám doporučila paní, která v tomto oboru dříve sama pracovala.“ Podobnou a z počátku nepříjemnou zkušenost popsala v reakci na příspěvek týkající se třetí ţádosti o osvojení i uţivatelka X (Adopce.com – Diskuze, 2011): „S tou třetí ţádostí…připrav se na ‚zkušební‘ řeči typu ‚a to vám ty dvě nestačí?, nemáte uţ dost?, a to se stejně nedočkáte‘ atd. … (…) na ţádosti trvej, papíry si vezmi a vyplň…a uvidíš, ţe kdyţ tě ty řeči neodradí, tak pracovnice na úřadě se změní z odrazovatelky v příjemnou paní, co si z tebe bude posléze dělat srandu, jestli si uţ nejdeš pro 4. ţádost.“ Svou zkušenost ve spolupráci se sociálními pracovníky, kteří zcela neakceptují ţadateli uváděné poţadavky na dítě, vnímá jako problém a na diskuzním fóru eMimino.cz (2011) zaznamenává uţivatelka Martina, kdy jim podle jejích slov bylo sociálními pracovníky k osvojení nabídnuto: „…retardované dítě ač jsme jasně ţádali o zdravé.“ Podle výše uvedených výpovědí je zřejmé, ţe se ţadatelé při spolupráci se sociálními pracovníky s problémy setkávají. Tyto problémy mají několik podob, kdy si ţadatelé a sociální pracovník vzájemně tzv. nesednou (ve vztahu ţadatelé – sociální pracovník převládají antipatie), nebo sociální pracovník odmítá přijmout ţádost o adopci či od podání této ţádosti odrazuje. Jako problém vnímají ţadatelé také neakceptování zaznamenaných poţadavků na dítě, coţ dokládá nabídnutí dítěte s handicapem, přestoţe ţádají o dítě zdravé. Svou zkušenost, kterou lze označit jako souběh několika problémů, které vznikly v důsledku chyby v komunikaci mezi několika zúčastněnými institucemi, představuje na diskuzním fóru uţivatelka Vlasta (Adopce.com – Diskuze, 2011), která obsáhlé vlákno nazvané výmluvně „A je po všem…“ a obsahující vysvětlení okolností, průběhu, „vyřešení“ situace a reakce ostatních uţivatelek uvádí tímto příspěvkem: „Měla jsem
- 35 -
telefon z krajského úřadu, během dneška se musíme rozhodnout ANO NE. Kojenák trvá na svých termínech, které jsou pro nás nereálné. Uţ je to dlouhá doba a budou oslovovat jiný ţadatelé. Je mi s toho všeho smutno,“ a dále pokračuje: „Vše je pozastaveno. Důvod? Neúplné informace jednoho kraje druhýmu. Prostě úřední chyba!!!! (…) svádí vinu jeden na druhého. Důvod byla neúplná informovanost. Kraj se nám omluvil, ţe neuvedl přesné informace jinému kraji. (…) Závěr je, ţe jsme stále v registru a čekáme dál. (…) Je to opravdu hořká zkušenost.“ Celé zde uvedené vlákno uvádím jako Přílohu č. 1. V tomto případě se ţadatelka zaznamenává problém, který způsobila chybná komunikace mezi jednotlivými institucemi, které spolu v rámci procesu adopce spolupracují. Přestoţe se jim krajský úřad podle slov uţivatelky Vlasty omluvil, dané dítě bylo umístěno do rodiny jiné a ţadatelé museli dál čekat na jiné. 8.1.2 Problémy ve spolupráci s ostatními odborníky V rámci procesu adopce ţadatelé spolupracují i s jinými odborníky, neţ jen se sociálními pracovníky. Důleţitou roli hrají psychologové, kteří na ţadatele vypracovávají posudky, na jejichţ základě ţadatelé jsou nebo nejsou zařazeni do evidence. Prostřednictvím druhé dílčí výzkumné otázky jsem zjišťovala, s jakými problémy se setkávají ţadatelé při spolupráci s ostatními odborníky. I v této oblasti se ţadatelé setkávají s rozdílnými zkušenostmi. Případy, kdy spolupráce probíhala bez problémů, dokládá například výpověď Kaitlin (2005): „Odpoledne jsme si povídali s psychologem (trochu obava dopředu – leč zbytečná :-).) a v podstatě jsme se celé odpoledne prochechtali… (…) Na všechny otázky jsme dostali odpovědi! (…) Neděle byla hlavně o dětičkách samotných. Povídal nám MuDr. Biskup, dětský pediatr a ředitel dětského domova ve Stránčicích. Úţasný člověk, perfektního vystupovaní a pedagogického nadání :-). (…) Moţná jsme měli jenom štěstí, ale opravdu jsme potkali jenom odborníky na svém místě a chápající lidi, kteří nám rádi pomohly, odpověděli na všechny naše dotazy…“. Někteří ţadatelé ovšem ve spojitosti se svým setkáním a obecně se svým vztahem s psychology, kteří posuzují, zda je doporučit či nedoporučit ke
- 36 -
konečnému zařazení do evidence, problémy uvádějí. Například uţivatelka Vlasta (Adopce.com – Diskuze, 2011) nekomentuje, proč konkrétně vidí ve vztahu k psychologovi problémy, pouze konstatuje: „JÁ JSEM ALERGICKÁ NA NAŠEHO PSYCHOLOGA.mOJE SETKÁNÍ S NÍM BUDE NOČNÍ MŮRA.“ Konečná (2003, str. 95) však problém ve vztahu zachycuje i s konkrétním odůvodněním: „První setkání (a setkání následná) s psycholoţkou z poradny pro NRP bylo příšerné. Nepokryté posuzování (a odsuzování) našich poţadavků na dítě, jednání z pozice „nadřízeného“ a mocného. Měli jsme pocit, ţe po několika prvních větách si nás kamsi zařadila a bylo prostě nemoţné se z té škatulky dostat. Pocit bezmoci a poníţení“. Podobnou zkušenost popisuje i uţivatelka Pája (Adopce.com – Diskuze, 2011): „Se mnou dnes jednala psycholoţka z kraje..... a mě se chtělo brečet. Jedná se mnou jak s handicapovaným dítětem, pouţívá zdrobněliny, zřetelně artikuluje do telefonu… Kdyţ uţ řeknu, ţe něco připouštíme, tak ona nás začne strašit…“ Mudranincová (2007, str. 68) zaznamenává i zkušenost, kdy na ţadatele psycholoţka: „… uţ od dveří zvolala: ‚Vás já nedoporučím, jste moc starý!‘ A vrhla pohled na šestašedesátiletého manţela12.“ Uţivatelka Anabella (Adopce.com – Diskuze, 2011) zaznamenala v práci psycholoţky několik problémů současně: „… říkala nepravdivý informace, třeba o přípravě. (…) Přišla mi absolutně mimo, nevěděla základní věci, chvilkama jsme pochybovali, zda tam vůbec pracuje, zda s tím procesem má co do činění… (…) Pořád nám říkala jiným jménem…byli jsme z ní pak uţ fakt zoufalí.“ Jako problém ţadatelé vnímají i to, ţe psychologové vydávají svá rozhodnutí na základě zpráv od jiných odborníků. Svou nespokojenost s tímto postupem ze strany psychologa vyjádřila například Jana H. (2005), která popisuje situaci týkající se zaznamenaného mírného opoţdění vývoje u jednoho z dětí do jejich psychologického posudku ţadatelů o adopci: „Ve zprávě z našeho Praţského pohovoru je opoţděný vývoj řeči našeho syna natvrdo dán do souvislosti s naší výchovou, ačkoli tamější psycholog dítě vůbec neviděl.“ Problémy s průběhem spolupráce popisuje také uţivatelka Fořtka (Diskuze Rodina Online, 2011): „jednání konkrétního úřadu (jak jsme potom zjistili, nešlo jen o psycholoţku) se nám zdálo velice nefér a svým způsobem moţná skutečně aţ poniţující
12
Ţadatelčin věk byl 35 let (pozn. autorky)
- 37 -
(ne ţe by nás poniţovala slovně, spíš tím neustálým natahováním všeho a tím, jak "musela dozrát" k tomu, ţe nás schválí).“ Při spolupráci s odborníky z řad psychologů se ţadatelé setkávají s problémy, které jsou spojeny především s pocitem nadřazenosti ze strany psychologů, poniţování ţadatelů, nepřipravenosti psychologů na jednání či rozhodování bez znalostí všech důleţitých skutečností. 8.1.3 Problémy související s požadavky na dítě ze strany žadatelů Další dílčí výzkumnou otázkou zjišťuji, s jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s poţadavky na dítě, které uvedli do ţádosti o osvojení?. Příkladem, s jakými problémy se ţadatelé setkávají v této oblasti, je například příspěvek uţivatelky Zuzana.V. (Adopce.com – Diskuze, 2011), která uvádí, ţe: „Naše poţadavky jsem vlastně škrtla jiţ vloni. Dnes chceme dítě bílé, do 5 let a léčitelné. Dr. Jonáková pod kterou spadáme i tohle bere jako poţadavek nadstandardní.“ Uţivatelka Terinka4444 (Diskuze Rodina Online, 2011) pak popisuje problém s odborníky kvůli poţadavkům jako takovým: „My kdyţ ţádali, je to uţ 6 let, tak byli docela alergičtí na výběr pohlaví, řekli, ţe to pohlaví se nevybírá, ţe nejsou řeznictví.“ Ačkoliv ţadatelé o osvojení mají právo poznamenat do ţádosti o osvojení poţadavky, které by adoptivní dítě mělo splňovat, setkávají se někteří z nich s problémem, ţe i v případě ustoupení od některých poţadavků mohou být zbývající poţadavky pro některé odborníky povaţovány za nadstandardní, coţ následně můţe vést například k problému v podobě ztráty důvěry ze strany ţadatelů především ve vztahu k sociálnímu pracovníkovi. 8.1.4 Časové lhůty Časové lhůty, které se – jak jsem uvedla v teoretické části – často odvíjejí od skutečnosti, zda jsou ţadatelé ochotni přijmout i dítě jiného etnika, příp. dítě nemocné
- 38 -
či s postiţením, jsou spojeny s dílčí otázkou zaměřenou na zjištění, s jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s délkou čekání na dítě vhodné k osvojení. Prvoţadatelé, kteří mají zájem osvojit pouze zdravé dítě našeho etnika, se setkávají s problémem, ţe bývají v evidenci vedeni pět aţ šest let, jako tomu je například u uţivatelky Čekatelky (Adopce.com – Diskuze, 2011): „My uţ na holčičku 2–5 let, zdravou, našeho etnika taky čekáme 3,5 roku od podání ţádosti na osvojení,“ či uţivatelky Zuzaniela,Julie 7/03,Běta 5/09 (Diskuze Rodina Online, 2011): „Z našeho okolí byly dva páry bezdětné, oba ţádaly o adopci. (…) Bylo to ovšem na dlouho. Prvním to trvalo pět let, druhým tři roky.“ Skutečnost, ţe toto dlouhé čekání vnímají ţadatelé opravdu jako problém, dokládá slůvko „aţ“ v příspěvku uţivatelky L (Adopce.com – Diskuze, 2011): „naše ţádost se dostala na magistrát v Praze 11/07 (ale podána 05/07) a mimi aţ 12/09 na Vánoce.“ Jak jsem uvedla jiţ výše prostřednictvím příspěvku uţivatelky Ivetky (Adopce.com – Diskuze, 2011) v podkapitole týkající se spolupráce s odborníky (kapitola 8.1.1 Problémy ve spolupráci se sociálními pracovníky), druhoţadatelé jako problém vnímají i to, ţe se ocitají v situaci, kdy jsou při vyřizování ţádostí „odsouváni“, s čímţ souvisí také výrazně delší doba čekání na dítě. Například uţivatelka Iveta (Adopce.com – Diskuze, 2011) uvádí: „Čekáme na druhé dítě ve středních čechách uţ 5 a půl roku. Na první jsme čekali dva roky,“, ještě delší dobu čekání zaznamenává uţivatelka KK (Adopce.com – Diskuze, 2011): „Jsme druhoţadatelé a je to asi 6 let.“ Jak je z výše uvedených příspěvků patrné, ţadatelé jako problémem, se kterým se setkávají v souvislosti s délkou čekání na vhodné dítě, uvádějí dlouhé čekací lhůty, které jsou u prvoţadatelů i více neţ dva roky. U druhoţadatelů jsou pak tyto lhůty delší, protoţe k prvoţadatelům jsou děti umisťovány přednostně. 8.1.5 Problémy související s podmínkami pro zařazení žadatele do evidence žadatelů Pro ţadatele o osvojení je splnění podmínek pro zařazení do evidence ţadatelů obvykle snadné a bezproblémové, ale někteří se setkají v situaci, kdy je psychologem jejich ţádost zamítnuta, pročeţ ţadatelé do evidence zařazeni nejsou a ke
- 39 -
zprostředkování osvojení tak nemůţe dojít13. Na tuto oblast se zaměřuji prostřednictvím dílčí výzkumné otázky znějící S jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s moţným nezařazením či vyřazením z evidence ţadatelů?. Svou zkušenost s problémem v podobě zamítnutí ţádosti o adopci popisuje spolu s odůvodněním onoho zamítnutí například Jana H. (2004): „Naše sloţka má více částí, ale zaměřím se na závěr, který obsahoval tyto informace: Manţelství není dostatečně stabilizované14. Manţel nemá ukončené studium, je často mimo domov. Není stabilizovaná bytová situace. Starší syn vyţaduje intenzivnější stimulaci v oblasti řečového rozvoje.“ Jak tato uţivatelka dále uvádí, výše uvedené body, kvůli kterým byla ţádost zamítnuta, a okolnosti s nimi související s daným psychologem probírali ještě před vynesením závěrečného rozhodnutí a vše mu podle jejích slov vysvětlili, takţe to: „…pan psycholog uţ dávno ví“ (Jana H., 2004). Stejnou zkušenost spojenou se zamítnutím ţádosti pak zaznamenává i Konečná (2009, str. 237 – 238): „Po roce a půl nám přišlo vyrozumění, ţe naše ţádost byla zamítnuta. Paradoxně ze zdravotních důvodů15 – je prý do budoucna pravděpodobné, ţe já budu mít větší zdravotní problémy, a taky ţe jsem uţ teď v invalidním důchodě. (…) Podali jsme si samozřejmě odvolání, ale ani to pro nás nedopadlo dobře. (…) Před týdnem nám zamítli i druhou ţádost.“ Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, ţadatelé se setkávají i s problémem v podobě zamítnutí ţádosti o osvojení, coţ má za následek nezařazení do evidence ţadatelů o osvojení a nezprostředkování osvojení. Ţadatelé spatřují problém také v odůvodněních těchto zamítnutí, kdy důvodem jsou právě zdravotní problémy, kvůli kterým byla ţádost podána.
13
Proti zamítnutí ţádosti se ţadatelé sice mohou odvolat, avšak výsledkem tohoto kroku, který celý proces ještě více protáhne, přehodnocení rozhodnutí a následné zařazení ţadatelů do evidence být nemusí. 14 Jak uţivatelka v daném článku uvádí, její vztah s manţelem trvá jiţ 10 let (pozn. autorky). 15 Pro adopci se ţadatelé rozhodli právě kvůli onemocnění ţeny diabetem 1. typu – chtěli předejít případnému přenosu nemoci na své biologické dítě (pozn. autorky)
- 40 -
8.1.6 Problémy související se soudním řízením Ţadatelé se s problémy setkávají i v poslední fázi celého procesu osvojení, kterou je soudní řízení o osvojení. S problémem se někteří ţadatelé setkali v souvislosti s podáním Návrhu na zahájení řízení o osvojení, konkrétně s formulací ţalobního petitu (viz kapitola 5.1.1 Formální náleţitosti Návrhu na zahájení řízení o osvojení) – tedy zda ţádat o osvojení prvního, či přímo druhého stupně. Svou zkušenost, kdy je tento problém následkem odlišného názoru pracovníků kojeneckého ústavu a soudkyně mající příslušný spis na starost na nutnost mít soudem stvrzené osvojení 1. stupně16, uvádí uţivatelka Misa G (Adopce.com – Diskuze, 2011): „Nechteli jsme tim navrhem nikoho zdrzovat,jen jsme delali to co nam bylo doporuceno, ikdyz jsme si puvodne take mysleli,ze 2.stupen staci.. a tak me to ted dost prekvapilo a nakrklo,ze to nakonec bylo zbytecne..“ V tomto případě ţadatelé uvádějí, ţe se setkali s problémem, kdy jim pracovníky jedné instituce bylo doporučeno podat k soudu Návrh na úkon, který však nebyl podle soudkyně nezbytný, pročeţ jej doporučila stáhnout a podat Návrh nový, s jiným ţalobním petitem. Někteří ţadatelé zaznamenávají také dlouhé časové lhůty ve spojitosti s ustanovením termínu konání soudního jednání o osvojení, jak uvádí např. uţivatelka pajda (Adopce.com – Diskuze, 2011): „… NEŢ JSME SE SOUDU DOČKALI TRVALO TO PŘES 1,5 ROKU17.“ V tomto případě uţivatelka uvádí, ţe se setkala s problémem v podobě dlouhého čekání na soudní jednání o svěření dítěte do péče ţadatelů.
16
Podání Návrhu na osvojení 1. stupně bylo ţadatelce doporučeno pracovníky kojeneckého ústavu, naopak soudkyní o věci rozhodující bylo doporučeno jeho staţení a podání přímo Návrhu na osvojení 2. stupně (pozn. autorky) 17 Od podání Návrhu na osvojení (pozn. autorky).
- 41 -
8.2 Výsledky výzkumu a zodpovězení hlavní výzkumné otázky V této části práce shrnu poznatky, které jsem uvedla výše v podkapitolách věnovaných dílčím výzkumným otázkám, a zodpovím hlavní výzkumnou otázku. Jak lze z odpovědí na otázky váţící se k problémům spojeným se spoluprací s odborníky vyčíst, ţadatelé jako problém označovali především jejich neprofesionální jednání. V případě sociálních pracovníků se jednalo zejména o odrazování od podání ţádosti (a to i v případě prvoţadatelů), v případě psychologů pak především o poniţování a shazování ţadatelů, nepřipravenost psychologa na jednání s ţadateli či o vydávání doporučení/nedoporučení k zařazení do evidence bez bliţšího seznámení se se všemi důleţitými skutečnostmi. Zaznamenala jsem ale i závaţný problém v podobě selhání v komunikaci ze strany více institucí, na coţ nakonec tzv. doplatili právě ţadatelé, a to tím, ţe museli čekat na jiné dítě. U otázky, s jakými problémy se setkávají ţadatelé v souvislosti s poţadavky na dítě, jsem zjistila, ţe se ţadatelé setkávají s problémem v podobě jinde zcela běţné věci, kterou je například do ţádosti zanesená preference pohlaví dítěte. Problémem, se kterým se ţadatelé setkávají, je také dlouhá doba, po kterou jsou vedeni v evidenci ţadatelů, neţ jsou vybráni jako vhodní rodiče pro některé z dětí nabídnutých k osvojení. Tato doba se totiţ podle získaných informací pohybuje v rozmezí od necelého roku aţ po pět nebo dokonce více let, přičemţ čekací lhůty jsou pak obvykle delší u ţadatelů o druhé, příp. třetí dítě. Podmínky pro zařazení ţadatele do evidence ţadatelů jsou spjaty nejen s problémem v podobě nezařazení ţadatelů do evidence. Ţadatelé se totiţ dle svých slov setkávají také s problémem, kdy důvodem k nezařazení je paradoxně právě příčina, proč o osvojení ţádali (např. zdravotní problémy), nebo nedostatky ve vývoji řeči u jiného dítěte ţadatelů. V souvislosti se soudním řízením uvádějí ţadatelé jako problém nejen dlouhé čekání v délce přibliţně jednoho a půl roku, které předcházelo samotnému soudnímu jednání o osvojení dítěte, ale také problém související s odlišnými doporučeními týkajícími se podání Návrhu na osvojení 1. stupně. Odpověď na hlavní výzkumnou otázku „S jakými problémy se setkávají ţadatelé o adopci v období od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní jednání o svěření dítěte do
- 42 -
jejich péče?“ tedy zní, ţe ţadatelé o adopci se setkávají s problémy především v podobě nevhodného jednání ze strany odborníků (zejména v odrazování od podání ţádosti ze strany sociálního pracovníka, nedostatečné připravenosti psychologa na jednání s ţadateli či v pocitu nadřazenosti ze strany psychologa,), dále nezařazení do evidence ţadatelů z důvodů, které se ţadatelům jeví jako „podivné“ (např. zdravotní důvody, kvůli kterým však byla ţádost podána), samotné (dlouhé) čekací lhůty na vhodné dítě či na soudní jednání, selhání komunikace mezi jednotlivými institucemi či zaznamenání poţadavku na pohlaví dítěte do ţádosti o osvojení. 8.3 Závěrečná diskuze Tato část práce je vyčleněna pro mou reflexi týkající se výše představeného výzkumu a jeho výsledků. Prostřednictvím tohoto výzkumu jsem se snaţila zjistit, s jakými problémy se setkávají ţadatelé o osvojení. Jsem přesvědčena, ţe se mi prostřednictvím analýzy dokumentů podařilo nalézt relevantní odpovědi na všechny dílčí výzkumné otázky, coţ mi umoţnilo nalézt odpověď i na hlavní výzkumnou otázku. Skutečnost, ţe jsem jako nástroj sběru dat zvolila analýzu dat, bych zhodnotila jako přínos pro tento výzkum. Lze totiţ předpokládat, ţe ani přes zaručení anonymity výzkumu by ţadatelé v rozhovorech nemuseli otevřeně vyjádřit svůj názor související především s problémy ve spolupráci s odborníky, a to například kvůli obavě, ţe by se tato jejich sdělení mohla dostat k sociálním pracovníkům či psychologům, se kterými spolupracují, a na kterých záleţí, zda budou tito ţadatelé vybráni jako vhodní osvojitelé pro některé z dětí volných k adopci. Při čerpání informací z diskuzních fór a jejich vyhodnocování je však nezbytné neopomenout moţné nepřesné, neucelené nebo záměrně zkreslené či smyšlené popsání daných událostí a informací, s čímţ souvisí nemoţnost ověření si těchto dat pomocí triangulace (v podobě rozhovoru se sociálními pracovníky, kteří mají na starosti spisy ţadatelů o osvojení; je však moţné, ţe by sociální pracovníci byli nuceni mou ţádost o rozhovor odmítnout, a to z důvodu zachování mlčenlivosti, kvůli čemuţ by ověření dat moţné nebylo), coţ umoţňuje například sběr dat pomocí rozhovoru.
- 43 -
Informace z tohoto výzkumu jsou v praxi vyuţitelné především pro odborníky, kteří s ţadateli o osvojení spolupracují, zejména tedy pro sociální pracovníky a psychology, a to například ve zlepšení spolupráce s ţadateli (týká se např. akceptace poţadavků, které mají ţadatelé v ţádosti uvedeny). Výsledky je moţné vyuţít také pro zlepšení komunikace mezi zúčastněnými institucemi navzájem, nebo také pro zkvalitnění práce odborníků v podobě lepší přípravy na jednání s ţadateli (např. aby ţadatelé nebyli psychologem oslovováni jinými jmény).
- 44 -
ZÁVĚR Tématem této práce bylo osvojení, přičemţ jsem se zaměřila na časové období od rozhodnutí se k adopci po soudní jednání o svěření dítěte do péče. V teoretické části jsem nejprve představila formy náhradní rodinné péče s podrobnějším popisem adopce. Poté jsem představila nejčastější motivy pro adopci, uvedla, kdo se můţe stát osvojitelem a které formuláře a doklady je nutné k ţádosti doloţit, jak probíhá přípravný kurz či které dítě se můţe stát osvojencem. Nastínila jsem také podobu soudního řízení o adopci a představila některé organizace, kde mohou ţadatelé najít odbornou radu či pomoc. Ve výzkumné části jsem po představení metody a nástroje výzkumu vymezení dílčích výzkumných otázek a stanovení jednotky zkoumání a jednoty zjišťování, hledala odpověď na hlavní výzkumnou otázku, které zněla: S jakými problémy se setkávají ţadatelé o adopci v období od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní jednání o svěření dítěte do jejich péče?. Podle získaných výsledků, které jsou blíţe uvedeny v kapitole 8.2 Výsledky výzkumu a zodpovězení hlavní výzkumné otázky, se ţadatelé setkávají s širokým spektrem problémů souvisejícím zejména s neprofesionálním jednáním ze strany odborníků (ţadatelé zaznamenávají např. pocit nadřazenosti ze strany psychologa, odrazování od podání ţádosti ze strany sociálního pracovníka apod.), dále s nezařazením do evidence ţadatelů, a to i z důvodů, které se ţadatelům jeví jako „podivné“ (např. důvodem k nezařazení do evidence ţadatelů byl nízký věk ţadatelky, nebo stejný důvod, proč byla ţádost o osvojení podána – zdravotní problémy ţadatelů), s dlouhými čekacími lhůtami nejen v rámci vedení v evidenci ţadatelů, ale také při čekání na soudní jednání o osvojení dítěte, se zaznamenáním poţadavku na pohlaví dítěte do ţádosti o osvojení či selháním komunikace mezi jednotlivými institucemi. Další výzkum na dané téma by mohl být zaměřen na vnímání problémů nikoliv z pohledu ţadatele/osvojitele, nýbrţ z pohledu odborníků, kteří s ţadateli během procesu osvojení spolupracují, tedy především z pohledu sociálních pracovníků a psychologů. Porovnání získaných výsledků by mohlo poukázat na to, jak odlišně proces a s ním spojené problémy vnímají ţadatelé = laici, a jak odborníci.
- 45 -
Seznam pouţitých zdrojů: Bajer, P.. 2003. Cesty k pravému rodičovství. Časopis Sociální práce/Sociálna práca. Č. 2, str. 2 – 8. Disman, M.. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, J.. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Hendl, J.. 2008. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Druhé, aktualizované vydání. Praha: Portál. Hrušáková, M., Králíčková, Z.. 2001. České rodinné právo. Vydání druhé, opravené, doplněné. Brno: Doplněk. Kolkopová, P.. 2008. Problematika adopce: bakalářská práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta humanitních studií, Ústav zdravotnických studií. Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Martinková. Konečná, H.. 2003. Na cestě za dítětem. Dvě malá křídla. Praha: Academia. Konečná, H.. 2009. Na cestě za dítětem: Dvě malá křídla. Praha: Galén. Matějček, Z.. 1994. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál. Matějček, Z., Dytrych, Z.. 1999. Nevlastní rodiče a nevlastní děti. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o.. Matějček, Z. a kol.. 2002. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál. Matoušek, O.. 2008. Slovník sociální práce. 2. přepracované vydání. Praha: Portál. Miovský, M.. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing. Mudranincová, M.. 2007. Děti potřebují rodiče. Xantypa, únor 2007, roč. 13.. Str. 66 – 71. Nováčková, P.. 2008. Právo dítěte znát svůj původ versus biologické, právní a sociální rodičovství: diplomová práce. Brno: Masarykova universita, Právnická fakulta, Katedra občanského práva. Školitel: doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.. Schmidtová, E.. 1990. Listy nielen o adopcii. Martin: Vydavateľstvo Osveta. Schoolerová, J. E.. 2002. Adopce – vztah zaloţený na slibu. Praha: Návrat domů. Veselá, R. a kol.. 2005. Rodina a rodinné právo – historie, současnost a perspektivy. 2. vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA s. r. o..
- 46 -
Vodák, P. a kol.. 1967. Problémy osvojení dětí. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, n. p.. Výrost, J., Slaměník, I.. 1998. Aplikovaná sociální psychologie. Praha: Portál, s. r. o.. Kap. 10: Člověk v rodině, s. 303 – 342. Internetové zdroje Bubleová, V. a kol.. 2010. Průvodce náhradní rodinnou péčí (online). Cit. 30. 4. 2011. Dostupné na http://www.adopce.com/app/templates/adopce/brozura.pdf. Diskuzní fórum – Adopce – diskuze o adopci, rady, zkušenosti... (online). Cit. 16. 3. 2011). Dostupné na http://www.adopce.com/diskuze/forum.php?forum=5. Diskuze
eMimino.cz
(online).
Cit.
14.
4.
2011.
Dostupné
na
http://www.emimino.cz/diskuse/hledame-rodice-kteri-adoptovali-dite-na-ostravsku17784/. Diskuze Rodina Online – Náhradní rodina (online). Cit. 24. 3. 2011. Dostupné na http://www.rodina.cz/diskuse71.htm. Hofrová, V., Rotreklová, E.. 2009. Odborná příprava budoucích pěstounů a osvojitelů. Koncepční a metodické poznámky (online). Cit. 12. 2. 2011. Dostupné na http://www.triada-centrum.cz/nrp/_Odborna_priprava.pdf. Jana H.. 2004. Adopce – díl 8. – Zamítnutí (online). Cit. 16. 3. 2011. Dostupné na http://www.rodina.cz/clanek3974.htm. Jana H.. 2005. Adopce – díl 11. – Odvolání se zamítá (online). Cit. 16. 3. 2011. Dostupné na http://www.rodina.cz/clanek4771.htm. Kaitlin.
2005.
Adopce
(online).
Cit.
16.
3.
2011.
Dostupné
na
http://www.vasedeti.cz/rodina-a-vztahy/adopce-pestounska-pece/adopce/. Online slovník – Slova od P strana 65 (online). Cit. 3. 3. 2011. Dostupné na http://slovnik.online-clanky.cz/p/strana-65/. Severová, K.. 2009. Počet ţádostí o adopci v hlavním městě stoupá (online). Cit. 30. 4. 2011. Dostupné na http://www.fod.cz/stranky/informace/0910/pravo091010.htm. Vítková Rulíková, K.. 2010. Metodické doporučení MPSV č. 1/2010 k postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech adresného souhlasu rodiče k osvojení dítěte
- 47 -
(online).
Cit.
20.
12.
2010.
Dostupné
na
http://www.mpsv.cz/files/clanky/9253/Metodicke_doporuceni-adresny_souhlas.pdf. Zmapování svěřování dětí do náhradní rodinné péče mimo systém zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgány sociálně-právní ochrany dětí (tzv. přímé adopce) (online).
Cit.
12.
2.
2011.
Dostupné
na
http://www.mpsv.cz/files/clanky/9657/Vyzva_ZVZ_248.pdf. Internetové stránky Fondu ohroţených dětí. Cit. 12. 10. 2010. Dostupné na http://www.fod.cz. Internetové stránky Sdruţení pěstounských rodin. 2009. Cit. 5. 1. 2011. Dostupné na http://www.pestouni.cz/pestouni/aktuality/cz/. Internetové stránky Střediska náhradní rodinné péče. 2009. Cit. 5. 1. 2011. Dostupné na http://www.nahradnirodina.cz/ Internetové stránky TRIADA – Poradenské centrum, o. s.. 2011. Cit. 5. 1. 2011. Dostupné na http://www.triada-centrum.cz/. Citované právní normy Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
- 48 -
ANOTACE Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou adopce, konkrétně obdobím od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní řízení. Cílem práce bylo nalézt odpověď na otázku S jakými problémy se setkávají ţadatelé o adopci v období od rozhodnutí se pro adopci aţ po soudní jednání o svěření dítěte do jejich péče?. V teoretické části jsem představila formy náhradní rodinné péče a blíţe popsala adopci. Poté jsem přiblíţila, kdo se můţe stát osvojencem a kdo osvojitelem a jaké doklady musí k ţádosti o adopci doloţit. Věnovala jsem se také motivům pro adopci a představila organizace zabývající se problematikou náhradní rodinné péče. Ve výzkumné části je obsaţen návrh a výsledky výzkumu provedeného nástrojem analýzy dat. Počet slov: 11 799 ANNOTATION In this final work I deal with problems of adoption, in the concrete period from decision for adoption as far as till legal proceedings. The purpose of this thesis is to answer the question: What troubles meet applicants for adoption with in the period from the decision for the adoption till action in court?. In theoretical part I introduced forms of substitutional family care and more closely described adoption in the theoretical part. Then I’m writing, who can become the adoptive child, the adoptive parent and which documents are needed when requesting for adoption. I also deal with the motives leading to adoption and in the end of theoretical part I introduced some institutions and organizations dealing with problems of adoption. The research part involves research design and its results. The research was conducted by data analysis tool.
- 49 -
Jmenný rejstřík Bajer, P. - 8 Bubleová, V. - 9, 14, 16, 19, 20, 21, 23 Disman, M. - 30 Hendl, J. - 29, 30, 31, 33 Hofrová, V., Rotreklová, E. - 8, 17, 18 Hrušáková, M., Králíčková, Z. - 25 Jana H. - 37, 40 Kaitlin - 36 Kolkopová, P. - 10 Konečná, H. - 34, 36, 40 Matějček, Z. - 10, 17, 20, 22 Matějček, Z., Dytrych, Z. - 23 Matoušek, O. - 8 Miovský, M. - 30, 31 Mudranincová, M. - 36 Nováčková, P. - 21 Schmidtová, E. - 23, 24 Schoolerová, J. E. - 12 Veselá, R. - 13, 24, 26 Vítková Rulíková, K. - 20 Vodák, P. - 12, 13, 22 Výrost, J. - 11
- 50 -
Věcný rejstřík adopce - 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 17,
orgán
19, 20, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29,
sociálně-právní
ochrany
dětí
(OSPOD) - 14, 15, 21, 27
32, 33, 34, 35, 37, 39, 40, 41, 42, 43,
osvojenec - 6, 8, 9, 10, 13, 14, 18, 19,
45, 49
22, 24, 26, 32, 38, 45, 49
mezinárodní - 9, 15, 23, 28
osvojení - viz adopce
nezrušitelná (2. stupně) - 8, 9, 11, 14,
osvojitel - 6, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 17, 18,
19, 26, 41
20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 34, 43,
příbuzenská - 13
45, 49
přímá - 9, 27
poţadavky na dítě - 19, 21, 22, 24, 32,
zrušitelná (1. stupně) - 8, 9, 10, 41, 42
35, 37, 38, 42, 43, 44, 45
adoptivní dítě - viz osvojenec
etnický původ - 23, 24
adoptivní rodič - viz osvojitel
fyzické znaky - 21, 22
baby-box - 21
počet - 21, 22, 24
časové lhůty - 38, 41
pohlaví - 21, 22, 38, 42, 43, 45
čekací lhůta (doba) - 12, 22, 23, 39,
věk - 21, 22, 24
42, 43, 45
zdravotní stav - 22, 24
evidence ţadatelů - 12, 15, 16, 21, 26,
právně volné dítě - 10, 19, 25
27, 32, 33, 36, 37, 39, 40, 42, 43, 45
problém - 6, 7, 8, 11, 23, 26, 27, 28, 29,
motivy k adopci - 6, 11, 12, 13, 45, 49
32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41,
náhradní rodinná péče (NRP) - 6, 8, 10,
42, 43, 45, 49
11, 14, 16, 17, 18, 26, 27, 28, 32, 37,
proces adopce - 6, 11, 21, 32, 33, 36, 37,
45, 49
41, 45
nezájem o dítě - 19, 20, 21, 24
proces osvojení - viz proces adopce
kvalifikovaný - 20
předadopční péče - 9, 10, 25, 26
odborníci - 6, 17, 18, 32, 36, 37, 38, 39,
přípravný kurz - 17, 18, 45
42, 43, 44, 45
rodina - 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16,
právníci - 17
17, 18, 19, 21, 23, 27, 28, 36
psychologové - 17, 32, 34, 36, 37, 38,
funkce - 10, 11
39, 40, 42, 43, 44, 45
charakteristické znaky - 10
- 51 -
sociální
pracovnice
-
viz
sociální
o rodině - 8, 9, 10, 14, 17, 19, 20, 25,
pracovník
26
sociální pracovník - 12, 15, 16, 32, 34,
o sociálně-právní ochraně dětí - 9, 14,
35, 38, 39, 42, 43, 44, 45
15, 27
soudní řízení - 6, 16, 24, 25, 26, 33, 41,
o soudních poplatcích - 25
42, 45, 49
občanský soudní řád - 24, 25, 26
návrh na zahájení řízení - 24, 25, 26,
zákoník práce - 10
41, 42
ţadatelé o adopci - 6, 7, 9, 10, 12, 13, 14,
řízení o předadopční péči - 25, 26
15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25,
řízení o určení, zda je třeba souhlasu
26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 36,
rodičů dítěte k jeho osvojení - 25,
37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 49
26
druhoţadatelé - 35, 39
řízení o zprostředkování osvojení - 26
podmínky k zařazení do evidence - 13,
soudní jednání o osvojení - 7, 29, 41,
14, 18, 33, 39, 42
42, 43, 45, 49
prvoţadatelé - 35, 39, 42
souhlas k adopci - 8, 19, 20, 21, 24, 25,
ţadatelé o osvojení - viz ţadatelé
26
o adopci
adresný - 9, 20
ţádost o adopci - 12, 13, 14, 15, 16, 17,
blanketový - 20
19, 21, 24, 32, 33, 34, 35, 38, 39, 40,
souhlas k osvojení - viz souhlas k adopci
42, 43, 44, 45, 49
status nalezence - 21
náleţitosti - 14
zákon
ţádost o osvojení - viz ţádost o adopci
o matrikách - 10
- 52 -
Příloha č. 1 – Vlákno s názvem „A je po všem…“ (Adopce.com – Diskuze, 2011)18 Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 09:37:16 Měla jsem telefon z krajského úřadu,během dneška se musíme rozhodnout ANO NE. Kojenák trvá na svých termínech,které jsou pro nás nereálné.Uţ je to dlouhá doba a budou oslovovat jiný ţadatelé.Je mi s toho všeho smutno.Děkuji všem za pomoc a podporu. Od: Jana Datum: 9.11.2009; Čas: 09:42:59 Hezký den Vlasti, četla sem Vaši diskuzi o tom co Vás potkalo, nevzdávejte to. To dítko za to stojí. I kdyţ bude manţrl v práci a vy v kojeňáku sama tak si to obhájíte, manţel přece chodí do práce kaţdý den. Drţím palce aby jste měli tuhle hrůzu brzy za sebou. Jana Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 09:44:21 Zamítnuto!!Návštěvy i s manţelem!!! Od: Míša G Datum: 9.11.2009; Čas: 09:50:00 Vasti, to je mi hrozně líto… Jak je to moţné? Kdo to zamítnul kojenák?:-( Od: Emma Datum: 9.11.2009; Čas: 09:54:29 Vlasto,je mi to moc líto…co k tomu říct? Nemáte na to ano-ne měsíc? Od: Liné Datum: 9.11.2009; Čas: 09:57:24 Vlasti, ten kojeňák Vás natlačil přesně tam, kam chtěli. A je teď na Vás, zda si to necháte líbit, nebo ne. Pokud problém skutečně stojí tak, ţe jde o to, zda budete tři dny celá rodina v kojeňáku, jinak Vám malou nevydají…, tak je to VELMI závaţná manipulace a Vy si to prostě nemůţete nechat líbit. Pokud je ale problém někde jinde, 18
Stejně jako ve výzkumné části této práce nejsou příspěvky uţivatelů slohově ani pravopisně upravovány, aby byla zachována autenticita jednotlivých výpovědí (pozn. autorky).
- 53 -
a Vy máte pocit, ţe malou nechcete, nebo si na ni netroufáte, tak máte plné právo říct, ţe do toho nejdete. Od: I. Datum: 9.11.2009; Čas: 09:59:09 Vlasti, tak moc jsem vám přála, abyste si tu malou vybojovali. Manţel by nedostal v práci neplacené volno, kdyby popsal, jak se k vám chovají v KÚ. To by nepovolil snad jen nelida. A co MPSV – máte uţ nějaké konkrétní informaco, jak postupovat? Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 09:59:10 Zamítl to krajský úřad.Ráno se sešel sbor,kde to projednávaly.ANO-NE,dneska. Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 10:03:10 MPSV se neozvalo,ano zatlačily nás kam chtěly.Jinde problém není!!!!!Hodně moc jsme o malou stály,manţel nedostane ani neplacené volno.Na jeho místo čeká dalších 10.Řekl,šéf.L-já uţ mám vše nachystané,kočárek,postýlku,oblečení,vše jsme připravily na příchod děťátka.Půjdu to uklidit. Od: I. Datum: 9.11.2009; Čas: 10:07:15 Vlasto a co kdybys zaměstnavateli zavovolala ty a porosila ho o laskavost. Není to přeci běţná situace a kdybys malou porodila, manţel by měl pravděpodobně paragrf, aby mohl hlídat starší dcerku. Od: Míša G Datum: 9.11.2009; Čas: 10:09:05 Já pořád nevěřím,tomu,ţe se něco takového můţe vůbec stát… Je to tedy síla,tolik,jsem doufala,ţe vám to dobře dopadne a stále jsem věřila,ţe to ani jinak být nemůţe!!! Od: I. Datum: 9.11.2009; Čas: 10:16:22 Je to tak. Pravděpodobně někdo udělal chybu a teď místo toho, aby to uznali a nechali vše proběhnout, dělají Vlastě ze ţivota peklo. Zajímalo by mě jestli na takovéto podmínky mají vůbec právní nárok. Kdyby se tímto stylem umísťovaly všechny děti,
- 54 -
pravděpodobně by jich polovinu vůbec neumístily. My kdyţ jsme se seznamovali s naší malou v DD, tak nám vycházeli maximálně vstříc. Vycházeli jsme z naší časové moţnosti a nikdo nám nic nezakazoval ani nenakazoval. Jaké jsou vaše zkušenosti při seznamování s dětmi? Zaţil někdo podobný teror ze strany úřadu? Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 10:19:31 Já tomu,pořád nemůţu uvěřit!!!je to jako kdyby vám oznámily,ţe jste „těhotná“ a teď.....?Ale to děťátko bylo ţivý,já ho chovala,objímala.No,nic.To přebolí. Od: Liné Datum: 9.11.2009; Čas: 10:22:34 Vlasti, pokud se scházel kvůli Vám poradní sbor, tak to je velmi zvláštní. Na mně to dělá dojem, ţe dostali odlišné informace od kojeňáku. Něco ve smyslu – oni o tu malo ani moc nestojí, vţdyť ani neví, co chtějí. Osobně bych to udělala takto: ţádné telefony, s dcerkou bych jela na Krajský úřad a tam jim z očí od očí celou situaci vysvětlila. Velmi často se stává, ţe prostě dvě strany (Vy a kojeňák) poskytnou diametrálně odlišné informace. Takţe bych jim na Krajském úřadě vysvětlila, ţe jste podali řádnou ţádost o předadopční péči, ţe malou chcete a jediný problém je v „technickém“ způsobu předání. Od: Piţulinda Datum: 9.11.2009; Čas: 10:25:23 Vlasti, to prostě není moţný...... Je to všechno proti zdravému rozumu a moţná i proti zákonům a hlavně proti lidskoti. Kde je Petra? Co kontaktovat honem nějakého reportéra. Vím, moţná uţ jste bez energie, ale pokavaď o holčičku stále stojíte a nějaká troška síly ještě zbývá..... Medializace se kaţdý lotr bojí. Od: Míša G Datum: 9.11.2009; Čas: 10:37:37 Jasně Vlasti,jsestli,ještě můţete a chcete, zkuste ještě bojovat! Já si také myslím,ţe to je všechno velice proti lidskosti a zákonům… Tohle přece nejde… Byli jste vybráni a o malou stojíte! Třeba opravdu na kraji mají jiné informace,neţ chcete. Chápu,ţe uţ je to nervy drásající a bolestné,ale zkuste to.
- 55 -
Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 10:56:52 Co mi volaly z kraje,ţe kojenák dostal písemně naše termíny.Nejde to,ţe o víkendu tam nejsou soc.pracovnice,psycholog a jiní.A jsou neústupní.Od začátku do konce to bylo všechno divný!!!!A zmedializovat to?To by nám uţ nesvěřily ani králíka.Myslela jsem,ţe tady v tomto „oboru“ jde všechno hladce a v zájmu dítěte. Od: m Datum: 9.11.2009; Čas: 10:58:42 Vlasti nevzdávejte se proste zaěstnavatele, zkuste média to přece není moţný. Kde to broboha jsme!!!!!!!!!! Od: m Datum: 9.11.2009; Čas: 11:00:38 ten paragraf není špatný nápad, zkuste volat pediatra a domluvit se? Od: Petra Datum: 9.11.2009; Čas: 11:05:07 Vlasto, na krajský úřad bych šla osobně s tím, ţe malou chcete a trváte na jejím svěření, ale nevíte si rady s poţadavky, které na vás mají, at vám poradí. Dnes je návštěvní den, tak by to neměl být problém. K manţelovi … na volno má právní nárok!!! Zaměstnavatel ho uvolnit musí, dostane potvrzení v KÚ a nesmí ho kvůli tomu propustit! Od: Petra Datum: 9.11.2009; Čas: 11:06:37 Vlasto, zkuste na MPSV zavolat a zeptat se, jak máte dále postupovat. Pokud to dále nechcete vzdát a chcete bojovat navrhovala bych kontaktovat kancelář ombudsmana! Od: V Datum: 9.11.2009; Čas: 11:09:52 S manţelem jednoznačně radíme zavolat televizi! Pokud máte o dítko opravdu zájem, tak to vidím jako poslední šanci, kdyţ máte dnešek. Jak to tu tak čtu, tak mi to přijde jako sci-fi, naprosto neuvěřitelné. Pokud případ zmedializujete, můţete tím pomoci i jiným, kterým by se mohlo něco takového stát.
- 56 -
Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 11:35:57 A ještě mě příjde zvláštní,proč najednou oba kraje mi tvrdí,ţe se nám budou snaţit najít miminko,kde nebudou ţádné komplikace a vše půjde hladce?Je to zvláštní. Od: I. Datum: 9.11.2009; Čas: 11:43:51 Vlasti, dle slov Petry má manţel nárok na volno, tak uţ přeci není ţádný problém!! Zaměstnavatel si taky nemůţe dělat co chce, kdyţ je to ze zákona, tak na to prostě musí slyšet!!!!!! Od: Michaela Datum: 9.11.2009; Čas: 11:44:54 To přece není normální!Jsme taky čekatelé a neumím si představit,ţe by se nám tohle stalo.Máte vše doma připravené,to je šílené,je mi Vás tak líto.Všude ve světě berou adopci jako sluţbu (pomoc)pro stát u nás je to naopak.Co vše se čeká od nás adop.rodičů,ţe překousneme i nemoţné,jednou dítě ano(všechno nachystejte,příjdeme se podívat…)a zase si to někdo rozmyslí a řekne NE!!!Je to ostuda celé obrovské byrokratické administrativní činnosti.„Chceme pro dítě vše nej“ a pak si ho přehazují jako horký brambor. Od: X Datum: 9.11.2009; Čas: 11:45:52 Moţná ( určitě ) vám teď budu připadat jak vyvrhel , ale pokud je jedinná podmínka ze strany kohokoliv ( kú, kraj a kdo ví kdo ještě ) , ţe máte strávit 3 dny ,a víte které, v kojeňáku, tak bych na to přistoupila. To jak uvolníte muţe z práce je sice důleţité, ale je potřeba si poloţit otázku jak moc to dítě chcete a co je pro Vás důleţitější. Muţe můţete uvolnit různě, od toho, ţe prostě písemně v práci dá navědomí , ţe z váţných rodinných důvodů nepřijde tehdy a tehdy aţ po nějaké lsti ve formě paragrafu, případně pokud na to ze zákona má právo tak tím líp. V práci to oznámí včas a dopředu tak ať se podle toho zařídějí. Být to můj muţ , tak by prostě do té práce nešel. To ţe s Vámi jeho zaměstnavatel oře , ţe ho vyhodějí …no tak to můţe být pravda a nemusí. Vyhodit někoho z práce není jen tak. Podle mého názoru, jedině tak, ţe jim řeknete , ţe tam příjdete, opravdu se dostavíte a pţedvedete jak o dítě stojíte a co jste ochotni pro něj podstopit jim vytřete zrak. JInak se obávám, ţe podmínku, kterou nemůţete splnit si mohou vymyslet i přístě. Třeba úplně tu samou a znovu nebude manţel mít volno atd. Ano, přístup úředníků mi teda přijde opravdu zvláštní, na toho ombudsmana jsem myslela taky a taky si myslím „kde to proboha jsme“ ,ale kdyby mě dal někdo podmínku takovou jako dali Vám ( po tom všem , ostatně mluvili o tom od začátku, ţe
- 57 -
tam máte ty dny strávit) tak bych se jí prostě snaţila splnit, protoţe vidina dítěte by mne hnala dopředu . Vlasto, pokud jsem vás teď rozhodila, jako ţe věřím, ţe moţná jo, tak se omlouvám, ale zřejmě je Váš případ tak jak ho podáváte velmi zamotaný a budete muset na nějaké podmínky přistoupit. Od: I. Datum: 9.11.2009; Čas: 11:58:41 Souhlasím s X, chápu, ţe je těţká doba, ale mě a manţela by v práci neudrţeli ani párem koní. Mám na to nárok, tak to musí zaměstnavatel akceptovat. Vlasti, ta cesta je uţ teď snad trochu schůdnější, ne? Od: Piţulinda Datum: 9.11.2009; Čas: 12:11:46 Ono to s tou prací není tak jednoznačný… Umím si představit, ţe by měl manţel velké problémy, kdyby 3 dny nepřišel do práce, kdyţ uţ má vyčerpanou dovolenou. Ano, ze zákona na to zřejmě má nárok, ale v tomto ohledu zákony moc nefungují, co si budeme namlouvat… A zůstat bez práce se 2 dětma a ţenou na mateřské… Chápu Vlastu. Kdo neměl takového zaměstnavatele, těţko pochopí. A tady úřady samy způsobily, ţe manţel uţ nemá dovolenou, vyčerpal ji zbytečně na původní termín, který sami zrušily!! A nyní toho zneuţívají k manipulaci. Jak dlouho má ještě Vlasta ustupovat dalším a dalším dost nestandardním poţadavkům? To prostě nejde..... Od: Petra Datum: 9.11.2009; Čas: 12:16:18 Piţulindo, naprosto chápu .. sice by manţel Vlasty asi soudně místo zpět získal, ale kdo by tam poté chtěl pracovat, ţe? Dle mého je to klasický případ úřednické šikany! Bohuţel jste v roli zajatců systému, čekáte na prcka a oni vědí, ţe to moc chcete, takţe vás mohou jednoduše manipulovat. Kdo by si risknul kontaktovat TV a dělat humbuk, kdyţ by tím ohrozil své místo schváleného ţadatele. Vlasto, já být vámi tak kraji oznámím, ţe děťátko máte zájem převzít, ale ţe vám to KÚ neumoţňuje! Jeďte tam osobně a domluvte se co a jak!!!! Popř. toto rozhodnutí s sebou vezměte písemně a nechte si převzetí potvrdit. Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 12:24:57 To je takový tlak!!!!Na kraj uţ to nestihnu,manţel je v práci a od nás je to hodina a půl cesty.To Ústí čeká na můj telefon a nevím jestli se kojenák se mnou bude bavit.Volám na MPSV.
- 58 -
Od: Michaela Datum: 9.11.2009; Čas: 12:30:45 Vlasti,nechápu,psala jste,ţe je vše zamítnuto a teď ţe čekají na váš telefón.Tak jste zamítnutí nebo ne? Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 12:33:28 Čekají aţ zavolám!!!ţe souhlasíme,aby oslovily jiný pár.A více méně uţ naznačila,ţe zítra osloví.Myslím,ţe uţ někoho vybrali.To je takový nátlak. Od: Petra Datum: 9.11.2009; Čas: 12:36:27 Vlasto, nesmíte se nechat tlačit. Na rozhodnutí máte 30dní!!!! Mělo by to být i na rozhodnutí, které máte v ruce, kde vás pro holčičku vybrali. Zavolejte jim, ţe holčičku chcete a ţe máte zájem s KÚ komunikovat o způsobu předání. Přece to nevzdáme!!!!!!!! Já tomu pořád věřím, ţe to dobře dopadne. Od: L Datum: 9.11.2009; Čas: 12:40:11 Vlasti, je to šíííílenej tlak. Jen si dovolím poznámku, ţe někoho dalšího nejspíš měli vybraného i před tím, myslím, ţe sbor většinou vybere pro 1 dítě víc párů a pak se postupně oslovují, kdyţ ty přední nedopadnou, takţe to není otázka dneška…Jen vám to řekli a tím ještě víc zatlačili Od: rajka Datum: 9.11.2009; Čas: 12:43:02 MPSV -dobrý rozhodnutí, přeji ti, aby vám to tobře dopadlo, pořád doufám, ţe nakonec holčička bude u vás. Já, přestoţe moc dobře vím, jací dokáţou být někteří zaměstnavatelé, bych šla do toho (paragraf). Vím ţe je to těţký, kdyby se stalo to, ţe by ho vyhodili – ty na mateřské, on bez práce, dvě malé děti, ale pořád mám pocit, ţe by to snad nedopadlo takhle tragicky. Za pokus to stojí, zvlášť, kdyby na manţelově straně stáli jeho kolegové a dokázali ho zastoupit na ty 3 dny (nevím, kde pracuje, ale pokud by to bylo moţné…). Jen bych se bála do toho kojeňáku, představovala bych si, jak budou hledat jakoukoliv chybičku, záminku, aby nám malou nemuseli svěřit. Jinak – krajský úřad má, myslím, ze zákona povinnost poskytovat poradenství, co se týče SPOD. Ale hlavně to nevzdávejte, všichni vám tu drţíme palce, tak ať to dobře dopadne.
- 59 -
Od: Culka Datum: 9.11.2009; Čas: 12:43:45 Vlasto, moc na vas myslim! Nevzdavejte to! Ja to loni take nevzdala a dnes jsme stastna rodina! Vydrzte, bojujte! Stujte si za svym, pokud jste vnitrne presvedcena, ze k vam holcicka patri!!! Drzim vam palce!!! Od: Vlasta Datum: 9.11.2009; Čas: 12:47:15 No a další kámen úrazu.Myslím,ţe kojenáku jsme se nelíbily od začátku.I kdyţ to neřekly přímo.Takţe stačí,kdyţ napíší neproběhl fyz.kontakt a je stejně po všem.To je pořád dokola. Od: Liné Datum: 9.11.2009; Čas: 12:48:21 Vlasto, mě tady teď asi ukamenují, ale zcela na rovinu. Rozhodněte se, co je důleţitější, zda tady na diskusi hořekovat, nebo si vzít třeba taxíka, někoho z rodiny poţádat o odvoz apod. a zavolat na Krajský úřad, ţe chcete malou, ţe tam jedete a chcete nedorozumění vysvětlit osobně. K čemu Vám bude, ţe tady naříkáte nad tlakem, kdyţ Vám v podstatě ten kraj vychází vstříc? Od: I. Datum: 9.11.2009; Čas: 12:54:43 Vlasto, promiňte, ale nehledáte si uţ jen výmluvy, proč do toho nejít. Vţdyť jestli je to uţ nad vaše síly, tak to odpískejte. Máte na to nárok. Jinak se nezabývejte, kdo se kde na vás špatně podíval, jde přeci hlavně o tu malou!! Od: Jana Datum: 9.11.2009; Čas: 12:58:43 Já se taky přidám, nedá mi to. Vlasto, čeho se proboha bojíte??? Vzdáte se dítěte, které pro Vás vybrali ted jenom kvůli tomu, ţe trvají na třech dnech pobytu? Ţe tam neprobíhá vše asi jak by řekli lékaři lege artis je viditelné. Ale vy jste byli vybráni, máte všechny potřebné papíry, jestli se jim v kojeňáku líbíte nebo ne, je úplně jedno. Tak co pořád váháte??? Vím, ţe kaţdá jsme nějaké, některá nechá sebou orat, některá se spravedlnosti postaví. Myslím, ţe vyčíhli vaši nerozhodnou povahu a strach, tak manipuluji, co mohou.
- 60 -
Kdyţ sebou necháte cloumat, byť jste v právu, tak holčička skončí v náručí jiné maminky. Tak sakra jeďte na kraj jako nejvyšší instanci, chtějte vědět v čem je problém a nevdzávejto to!!!! Vím, ţe je to situace na budku, já se tahala o dítě s kojeňákem 14 dní. Od: Piţulinda Datum: 9.11.2009; Čas: 12:59:26 Liné: nějak z dosavadních odstavců nemám pocit, ţe by Kraj vycházel Vlastě vstříc. Kaţdopádně by to za to stálo tam osobně dojet, jak psala Petra, vše si nechat potvrdit písemně. Po telefonu to nikam nevede..... Ještě bych poradila diktafon do kapsy, ale i bez něj má určitě význam. Od: rajka Datum: 9.11.2009; Čas: 13:05:16 Celou dobu přemejšlím, k čemu v kojeňáku musí být i maţel. Asi bych mu dala do ruky kameru ať natáčí jedno z vašich prvních setkání s holčičkou, samozřejmě i výroky zúčastněných dospělých, vţdyť je to vlastně nádhera, strávíte společně jako rodina 3 dny dovolené „na hotelu“ a hodné tety vám ji budou předávat, ne… Proč to nebrat pozitivně A Vlasto, na trochu hysterčení (pardon) máš nárok, ne? Vţdyť jsi přece v šestinedělí Tak uţ se těším, aţ nám napíšeš, ţe jste si s Adcerkou a maţelem sbalili baťůţky a za chvíli nasedáte do auta a těšíte se na druhou dcerku. Tak jak??? Od: Míša G Datum: 9.11.2009; Čas: 13:06:02 Jasný jedte na kraj a řešte to,tady uţ to nemá cenu… Moc drţím palce a přeju pevné nervy a hodně štěstí!!! Od: Piţulinda Datum: 9.11.2009; Čas: 13:10:31 … a uţ bych jednala dost důrazně. Slušně, ale aby bylo vidět, ţe si za svým stojíš a ţe si nenecháš všechno líbit. Mně to teda není vůbec vlastní, jsem takový vystrašený kuře , ale kdyţ jde o něco fakt důleţitýho, zmobilizuju se aţ se sama divím. Rozhodnutí máš, 30 dnů ještě neuběhlo, jsi ve výhodě. Kecat si můţou co chtějí, pokavaď nepodepíšeš, ţe se holčičky vzdáváš, nemůţou jí nabídnout nikomu jinému.
- 61 -
Od: Liné Datum: 9.11.2009; Čas: 13:28:39 Piţulindo, na malé dítě mají na kraji spoustu zájemců, to víme všichni. Pokud Krajský úřad říká: rozhodněte se, zda malou chcete, nebo ne, povaţuji to za vstřícné jednání na rovinu. Kdyţ k tomu připočtu, ţe pravděpodobně mají od kojeneckého ústavu informaci ve smyslu: „… ale oni tady s malou ani nechtějí zůstat, jak máme vědět, ţe budou dobří rodiče, nám se nezdají…“, tak kraj prostě zavolal a zeptal se Vlasty a manţela, zda malou chtějí, nebo ne. A řekli jim, ţe samozřejmě jsou další zájemci. Na Krajském úřadě situaci hrotit vyhroţováním médii bych fakt neděla, dokud neselţou všechny zákonné postupy. Od: Michaela Datum: 9.11.2009; Čas: 13:39:00 Nám řekli na přípravce,ţe kdyţ dostaneme dítě,musíme s ním zůstat nějakou dobu v kojeňáku,takţe nechápu,co se Vám Vlasto zdá na tom divné.Chtějí vědět,jestli to budete s dítětem umět(manipulace,krmení,uspavání…).Je to vlastně ve Vašem dobru,kdyţ si nebudete vědět rady,sestřičky Vám poradí,tak o co Vám jde,jeďte za malou!!! Od: rajka Datum: 9.11.2009; Čas: 13:44:47 Michaela: chápu to u prvního dítěte nebo dítěte, vyţadujícího zvláštní péči. U druhého mi to přijde trochu zvláštní, speciálně vynucená přítomnost manţela a pobyt s délkou trvání 3 dny. Je to jen můj názor. Ale nic to nemění na tom, ţe bych se jim snaţila za kaţdou cenu vyhovět. Od: Michaela Datum: 9.11.2009; Čas: 13:56:11 rajko,kaţdé dítě je jiné přece,moţná ţe si malá váţně hůř zvyká,ale to nevyřešíme.Vlasta se neozývá,takţe doufejme,ţe uţ frčí směr KÚ a drţme ji palce. Od: rajka Datum: 9.11.2009; Čas: 14:00:38 Michaela: souhlasím a ještě dodám, ţe v celé věci je jeden problém, a to je to, ţe známě pouze jednostrannou výpověď. Tím ovšem nezpochybňuji ničí výroky. Palce drţíme téţ…
- 62 -
Od: Marie Datum: 9.11.2009; Čas: 14:09:26 Vlasto, volala jste na to ministerstvo? Jednali uţ v té věci nějak? Napadlo mě, jestli se na kraji nechtějí vyhnout řešení celé záleţitosti s ministerstvem, kdyţ vás dotlačí k tomu, ţe se dítěte vzdáte. Od: Hanka Datum: 9.11.2009; Čas: 17:58:33 Holky, Vlasta psala, ţe měla být s holčičkou uţ minulý čtvrtek a v pátek to změnili v KÚ – to je přece divné. A na stránkách mají, ţe můţou vyuţít, ne musí! Ach jo :( Od: Karolka a adopčáci Datum: 9.11.2009; Čas: 19:02:06 Koukám sem po delší době a nestačím se divit…dala bych ruku do ohně za to, ţe mají někoho jiného na tuto holčičku a buďto je to někdo kdo má na ně jakkoliv vliv – peníze, celebrita…nebo jsou to nrmání úřední šikani! Drţím pěsti! Osobně bych se sebrala a třeba stopem bych tam jela, byť sama a bouchala na bránu ať mne za ní pustí a mávala rozhodnutím. To, ţe tam dorazím bez manţela bych řešila aţ na místě a pokud by mne tam nechtěli pustit, tak pak bych teprve začala řádit Vţdyť určitě by šlo dohodnout, ţe tam bude Vlasta 3 dny a manţel tam bude jezdit po práci aspoň na tu chvilku nebo ne? Od: Martina Datum: 10.11.2009; Čas: 06:10:26 Ahoj holky , sleduju to delší dobu a je to fakt divné , my kdyţ jsme si jeli pro malou tak stačilo , aby manţel přijel odpoledne po práci , byl s námi asi hodinku moţná ani to né , a jeli jsme domů.Ţádný nocleh natoţ 3 dny .Ato holčička nepatřila ani nepatří mezi zrovna zdravé děti . Od: Culka Datum: 10.11.2009; Čas: 06:57:43 Presne tak, Martino! Je to velmi podivne! Ja jsem si syna odvazela sama hned prvni den seznameni a manzel s nami byl jen asi 2 h, mel praci a nikdo tohle neresil. Vse je bohuzel o lidech.....
- 63 -
Od: Anonym Datum: 10.11.2009; Čas: 08:08:07 Nevím ,jestli některá z vás se dostala do kontaktu s paní psych. ústeckého kraje. My jsme se dostali a její zvůle je neskutečná. Arogance a lţi, změna jejího rozhodnutí, aniţ mán dala vědět, to je její jednání. Nevím co u jak u ní pochodí Vlasta, ale ta kdyţ se rozhodne jde přes mrtvoly. Drţím Vlasto pěsti, byla bych ráda aby alespoň někdo proti ní uspěl. Od: Vlasta Datum: 10.11.2009; Čas: 08:21:08 Petro!!!!!!!!potřebuji se s vámi spojit,ale ne tady!!!!Tak ,abyste věděly,ţe nic nedělám!!!Vybrečela jsem si u manţela nepl.volno.Fajn,volala jsem to i p.psycholoţce.Dobrá,trvají stále na 3 dnech,ale p.psycholoţka řekla,ţe STEJNĚ....................... a kojenák mě stále odkazuje na ní. Od: Petra Datum: 10.11.2009; Čas: 08:41:54 Vlasto, pište na (e-mailová adresa uţivatelky Petra19), je to email vytvořený pouze pro tyto účely Od: Já Datum: 10.11.2009; Čas: 08:59:52 vlasto, tuším, ţe se vám do toho nechce, ale já bych kontaktovala novu, českou televizi nebo blesk. Ty si na něčem takovém smlsnou a vám to určitě pomůţe. Netroufnou si na ně tak jako na vás. Chápu, ţe se vám do toho nechce, ale tolik lidí, by se za vás postavilo a bojovalo s vámi, dejte jim šanci:-) Od: Piţulinda Datum: 10.11.2009; Čas: 12:27:54 Vlasti, myslím, ţe věci moc neprospívá, ţe to vše řešíš tady na diskuzi, bohuţel vše můţe číst i protistrana a být pak o krok dál. Sice jsem strašně zvědavá a ráda bych věděla, jak se věc vyvíjí, stejně jako ostatní holky, ale radši to sem nepiš a pak se poděl, aţ bude po všem (uţ to vlastně děláš, byl to Tvůj nápad a dobrý nápad). Jinak je fajn, ţe jsi v mailovém spojení s Petrou, ta jediná z nás je schopná ti opravdu pomoct, my ostatní jen drţíme palce. Moc a moc věřím, ţe to vše dopadne DOBŘE.....
19
Uvedená e-mailová adresa je v této práci vynechána kvůli ochraně osobních údajů uţivatelky, i kdyţ je diskuze, jejíţ součástí daná adresa je, veřejně přístupná (pozn. autorky)
- 64 -
Od: Světlana Datum: 10.11.2009; Čas: 15:03:39 Připojuji se k vám a taky drţím palce,od začátku.Bohuţel nic jiného pro Vlastu udělat nemůţeme,aţ na Petru-dobrý člověk ještě ţije!!!Vůbec si neumím představit,ţe bych něco takového proţívala,je to celé nápor na psychiku a obdivuji Vlastu,ţe bojuje-já bych se sloţila,pravděpodobně.No ale jistě to nevím,moţná bych se taky rvala.Nevím.Drţím palce,Vlasty boj má smysl větší neţ osobní-opravdu jde i o další ţadatele,pokud se popisované jednání nechá jen tak,bude nám hezky bujet…Vlasto,vydrţte!!! Od: Lucy Datum: 10.11.2009; Čas: 21:58:18 paneboţe, holky, co se to tu děje za úřednicko zvůli !?????? co to má znamentat s tím volnem manţela !!? Děvčata – slovo právníka : Ţádná právní norma nestanovuje počet hodin (zákon o rodině apod.), na kolika se musí nanţel podílet na adopci, já bych jela asi k prezidentovi a udělal výstup pro TV Nova, je mi na blití z toho, co se tu stalo, ţe holčička má jít jako jinam nebo co !!!?????????? Také čekám, volejte okamţitě televizi, napište mi mail, poskytnu čísla , kontakty, holky , tohle si přece jako adoptivní mámy nenecháme líbit, ne !!!!???????????????? Od: Y Datum: 11.11.2009; Čas: 07:37:14 Holky, má někdo stejný pocit jako já? Mám dojem, ţe kdyţ tady Vlasta napsala, po jak krátké čekací lhůtě si pro mimčo mají jet, někomu kdo čte tuto diskuzi (nemusí přispívat) to přišlo nespravedlivé a začal na tom úřadě a všude jinde dělat dusno, popřípadě vyuţil i známostí? Od: Míša G Datum: 11.11.2009; Čas: 08:55:47 Všechno je moţné, těţko říct… Nezbývá nic jiného, neţ doufat a drţet Vlastě palce aby to vše dobře dopadlo.. Ze srdce jim to přeju, tohle je opravdu hnus! A jak píše Světlana, můţe se to stát komukoliv z nás.. Úplně mi jde mráz po zádech… A zdá se mi to neuvěřitelné, přece nejde aby vás vybrali,takhle s vámi jednali a pak řekli NEE!!! Tak snad to bude ok. Od: ... Datum: 11.11.2009; Čas: 08:56:28 Pokud to někdo dokázal udělat, je to hnus, poradní sbor asi měl důvod proč vybral zrovna je…měli snad k dispozici veškerou dokumentaci, tak nechápu, jak je moţné, ţe
- 65 -
v tomhle případě, nemyslím jen Vlasty, ale v případě adopce se můţou odehrávat takový zrůdnosti. Kaţdý kdo si tím prochází ví, co je to čekat na vytouţené dítě…je moţný, ţe „udělali chybu“ , ţe uţ je to druhé dítě a ještě po tak krátké době, ale stalo se a uţ bych na tom nic neměnila. Nedokáţu si představit, ţe někdo – pokud to někdo opravdu udělal a je celá tahle situace kvůli tomu, ţe někdo čeká dýl – dostane dítě, které bylo „přislíbeno“ někomu jinému…snad bych s tím pocitem ani neuměla ţít…to si radši počkám na to „pravé“, vţdyť jak nám bylo řečeno, v poradním sboru sedí tolik odborníků, aby dokázali vybrat nejvhodnější rodinu a ţe by dokázal nějaký tlak odjinud zvrátit rozhodnutí je fakt podivný…nikdo neví co v tom je, bohuţel moţná ani hlavní aktéři – Vlasta s rodinou, ale drţím jí pěsti, ať to vše dopadne a ty děsný nervy skončej…snad nám dá pak vědět… Od: Petra Datum: 11.11.2009; Čas: 09:58:24 ahoj všem diskutujícím, stáhli jsme se s Vlastou s této diskuse, abychom zachovali anonymitu a předešli dalším problémům. Věc se však řeší, není to jednoduché, ale drţte Vlastině rodině palce, moc to potřebuje!!! Děkuji za ní! Od: I. Datum: 11.11.2009; Čas: 10:11:42 To je dobře, ţe to Vlasta nevzdala. Petro a Vlasto bojujte, je třeba, aby uţ konečně pochopili, ţe mají v ruce lidské emoce a ţivoty a ţe nelze se k nim chovat, tak jak to tu bylo popsáno. Bojujte!!!! Od: Míša G Datum: 11.11.2009; Čas: 10:14:30 Petro, to je dobře… Napište pak třeba jak to vše dopadlo.. A díky,jste uţasná jak pomáháte!!! Od: Hanka Datum: 11.11.2009; Čas: 20:11:29 Ahoj všem, já teda nevím, ale ta radost Vlasty byla upřímná a věřím, ţe kdyby to byla „protekce“ a dítě dostali mimo pořadník, určitě nebudou psát na internet tak upřímně a neprozradí email, název kojeňáku a emoce. Vše co udělali, udělali ze zoufalství a snad jim naše podpra pomáhá apoň na dálku . A Petru bych si přála tady u nás na úřadech a nebo jí podobné. Je fakt, ţe u nás jsme na naší cestě zatím potkali příjemné lidi, ale bohuţel, i ti příjemní – ne teda všichni, hlavně jedna, ale bohuţel ta důleţitá osoba, nás velmi zklamala, vlastně i zradila. A proto vím, co asi Vlasta proţívá a proto jí i její rodině přeji pohádkový konec. Hanka
- 66 -
Od: X Datum: 12.11.2009; Čas: 13:37:01 Spíš je tu domněnka, né ţe to byla Vlasty protekce, ale protekce pro někoho jiného a uředníci Vlastě nabídli dítě, které měli schované pro jiného. Tak nějak, i kdyţ já myslím, jak uţ jsem napsala, ţe to by to snad udělali chytřejc… zakopanej pes bude asi někde jinde. Od: Vlasta Datum: 13.11.2009; Čas: 12:36:25 Zazvonil zvonec a pohádka se nekoná.Vše je pozastaveno.Důvod?Neúplné informace jednoho kraje druhýmu.Prostě úřední chyba!!!!Vše kdo jste nás podporovaly a fandily přeji ať na své cestě potkáte lidičky na pravém místě.Obrovské poděkování Petře,která po celou dobu byla se mnou a strašně moc mi pomáhala.Jsem ji vděčná,ţe na tu tíhu jsem nebyla sama. Od: Liné Datum: 13.11.2009; Čas: 12:47:22 Vlasti, mohla byste to trochu rozvést? Od: Verča Datum: 13.11.2009; Čas: 12:54:02 Vlasti,je nám líto,čím jste si museli projít.Věříme však,ţe se brzo dočkáte děťátka,moţná jiného ale snad to bude brzo za to,co jste si museli vytrpět.Vţdyť to muselo být strašné na psichiku.Moc vám to ze srdce přejeme. Od: Culka Datum: 13.11.2009; Čas: 12:58:23 Je mi to moc lito Vlasti, moc jsem na vas myslela. Loni touto dobou jsme prozivali neco podobneho, moc vam rozumim a preji, abyste se brzo dockali toho praveho detatka! Od: Mila Datum: 13.11.2009; Čas: 13:01:15 Vlasto ,myslela jsem si to od začatku ,ţe se někde stala chyba uţ jen to ,ţe mate ,ţadost na druhé dítě a telefon byl tak brzo a pak to přehazování z jedné instituce na druhou.To však nemění nic na tom jak hrozně se Vás tento omyl dotkl a musel bolet nedovedu si to představit jak by to cloumlo se mnou.:-( Mrzí mě to drţela sem pěsti ,přeju Vám at to trapení přebolí.
- 67 -
Od: Denisa Datum: 13.11.2009; Čas: 13:19:16 Vlasti, to je mi moc líto . Bohuţel lidi jsou omylní, nejsme roboti a bohuţel můţe mít taková chyba kruté následky.. Nedovedu si představit, ţe by mi zavolali, ţe pro nás mají mimčo, my jsme se s ním seznámili a pak nastal takový tanec… I tak nerozumím tomu, o jakou úřední chybu mohlo jít. Jediná, která mě napadá, pro niţ by nemohla být holčička svěřena do Vaší péče by bylo to, ţe není právně volná, ale v tom to asi nebude…to, ţe uţ máte jedno adopče přeci nemůţe být překáţka! Doufám, ţe se brzy dočkáte vytouţeného dítěte, i kdyţ to moţná nebude tato malá a také doufám, ţe Váš případ bude poučením pro osoby zodpovědné za NRP na všech stupních…jejich chyba se příliš bolestně dotýká mnoha zúčastněných. Petro, děkuji Vám za pomoc a podporu, kterou jste Vlastě věnovala, i pro nás to bylo poučné.. Od: X Datum: 13.11.2009; Čas: 13:55:52 Dobře, úředníci jsou jistě lidé omylní, ale v takovém případě, ţe by dali Vlastě dítě omylem ( dřív neţ chtěli) tak se vší váhou toho jak to na rodiče působí, měli by jim to dítě dát. Nespravedlností je plnej svět a to , ţe někdo někoho omylem předběhne ve frontě mi zas taková nespravedlnost nepřijde, pokud připustíme , ţe všude je moţná protekce , takţe nás „neomylem“ jistě vţdycky někdo předběhne, jenţe to nevíme. Prostě podle hesla co oko nevidí srdce nebolí. Co s úředníkem , který takto chyboval, který nechal rodinu seznámit s dítětem , dal jim dítě do náruče a pak řekl, sorry, já se spletl ?! Tady končí veškerá sranda, opravdu si myslím, ţe ať uţ chyba úředníků byla jaká koli, kdyţ to nechali dojít do stavu , ţe jim dítě dali do náruče, měli jim ho nechat. A to i kdyby třeba opravdu nevěděli o sourozenci…pokud vím, sourozenec bývá spíš klad neţ zápor do ţivota, takţe moc dobře nechápu co na tom psycholoţce vadí. Co si takhle pomohli? Buď budou rychle hledat jiné dítě a nebo třeba ne a nechají to dojít aţ tak, ţe Vlasta bude čekat třeba ještě rok. Ale nakonec jim to dítě stejně dají. Pokud se vše odehrálo tak jak Vlasta popsala, jak jsme měli moţnost sledovat, je to opravdu drsný a nepříjde mi, ţe by lidé rozhodující v tomto případě byli na svých místech. Vlasto, moc mě to mrzí, a myslím na Vás. Od: Míša G Datum: 13.11.2009; Čas: 14:07:57 Vlasti… vůbec nevím co na to říct. Je to šílené a je mi to velice líto…Tolik jsem věřila v dobrý konec… Vím,ţe slova útěchy, jsou momentálně asi nedostačující, musíte si tím jako rodina projít a smířit se s tím… Neumím si to opravdu představit. Drţte se a ať je brzy líp!
- 68 -
Od: Denisa Datum: 13.11.2009; Čas: 14:13:18 X, souhlasím! Pokud to dítě je právně volné, pak chyba nechyba, měli ho svěřit rodině Vlasty…Ona přeci za tu chybu nemůţe !!! Nemyslím, ţe by to bylo pro ostatní čekatele k nepřeţití, kdyby snad byli „přeskočeni“, kaţdý by to pochopil (tedy kaţdý soudný člověk). Pokud Vím, nikde se nepostupuje striktně podle pořadníku…přece se hledají vhodní rodiče pro dítě a to prostě asi nefunguje podle tabulky pořadníku a Rodinu Vlasty vybrali jako vhodnou… Zajímalo by mne, jaké důsledky budou z té úřední chyby vyvozeny na onom úřadě, aby se zamezilo vzniku dalších takových „chyb“. Jestlipak si ti úředníci vůbec uvědomují, ţe jsou placeni z našich daní? Od: Liné Datum: 13.11.2009; Čas: 14:56:28 Ať dělám, co dělám, tak se mi zdá vysvětlení, ţe byly předány neúplné informace mezi kraji, dost divné. Běţně to funguje tak, ţe si soc. pracovníci telefonují, volají… a podávají dodatečná info. Vlasta psala, ţe se kvůli nim scházel znovu poradní sbor a volali jí, zda malou chce, nebo ne. Nějaké části skládačky tady chybí. Od: Vlasta Datum: 13.11.2009; Čas: 15:09:06 Liné-nechybí.Sbor se sešel,ale i nás tam řešili.Poslední věc,kterou sem napíši je,ţe teď svádí vinu jeden na druhého.Důvod byla neúplná informovanost,ţe nejsme bezdětný a máme Adceru.je to celé sloţité.A já chci zapomenout,protoţe je mi s toho teskno. Od: m Datum: 13.11.2009; Čas: 15:25:54 Vlasto je mi oc líto ţe to takhle dopadlo, doufám ţe se Vám aspoň hluboce omluvili za to jednání! Budu Vám drţet palce aby jste se dočkali co nejdříve přírustku. Petro moc děkuji za nás čekatelky ţe tu jste a bdíte nad námi aspoň z povzdálí. Od: hanka Datum: 13.11.2009; Čas: 17:28:07 nedá mi to nenapsat,to co se stalo je prostě neomluvitelné!!!hlavně nechápu,problémy snad začala dělat ředitelka kú,a najednou chyba kraje?pořád si spíš myslím,jak tu uţ bylo napsáno,ţe prostě pro holčičku mají někoho jiného a teď neví kudy kam… přeji hodně síly…na tu nespravedlnost zapomenout..
- 69 -
Od: ... Datum: 13.11.2009; Čas: 18:53:31 taky to nechápu…ohánějí se chybou v komunikaci mezi krajema, tak proč to neřekli hned!!! dávali nesmyslná ultimáta pobytu, návštěv atd. tak to mohli říct rovnou..ach jo… Od: Piţulinda Datum: 13.11.2009; Čas: 19:58:10 Jo, myslela jsem si to hned, ţe je to chyba. Chyby děláme všichni. Kdyby za mnou někdo z povolaných přišel ihned po tom, co se chyba zjistila a na rovinu vše vysvětlil a omluvil se, přijala bych to, jsem člověk racionální. I kdyţ v tomto ohledu je to vše moc citlivé, ale povzdychla bych nad tím a přijala to. Ovšem co mi přijde nehorázné, je ten psychický teror, který se konal místo omluvy v naději, ţe se Vlasty zbaví nějak po svém, hlavně aby chyba nevyplula na povrch. Je to prostě nechutný… Tímto končí moje dobré vztahy s libereckým kojeneckým ústavem, kam jsme jezdili v den výročí „dovezenin“ s pugétem kytek. Kdyţ vidím, čeho jsou schopni, uţ prostě nemůţu dělat, ţe je vše OK. Škoda. Vlasti a Petro, díky za všechny informace, které jste nám tu napsaly, příjemnější by bylo nevědět, ale mít otevřené oči je důleţité. Vlasti, mrzí mě, čím jsi musela projít, říká se „co tě nezabije, to tě posílí“, tak doufejneme, ţe se Ti tato hořká zkušenost někdy v dobrém zúročí, i kdyţ nyní to zní divně. Od: Klára Datum: 13.11.2009; Čas: 21:37:02 Je mi to moc líto. Také si myslím, ţe „jen“ nepředané informace v tom nebudou. A také si myslím, ţe kdyţ uţ dítě Vlasta s rodinou měli v ruce, chovali ho – měli by ho dostat, pokud je právně volné. Vţdyť byli vybráni, ne? Já jen doufám, ţe se jim POŘÁDNĚ omluví, POŘÁDNĚ a zcela jasně a konkrétně vysvětlí, co se stalo, kdo udělal jakou chybu, a ţe uţ se tohle nebude opakovat… Od: Jana Datum: 14.11.2009; Čas: 00:51:00 To zůstává rozum stát!!! My právě pojedeme za dítětem do dětského domova a neumíme si představit,ţe by nám dítě pak nedali,uţ s tím počítáme a nechápu,jak se tohle můţe stát!!!Vlasti buďte silní a přeji brzo děcko. Od: Světlana Datum: 14.11.2009; Čas: 06:08:15 Vlasto,moc na vás myslím a přeju hodně štěstí do budoucna.
- 70 -
Od: pivoňka Datum: 14.11.2009; Čas: 07:17:36 Vlasti, je mi to moc líto. Přeji Vám, ať se srdíčka všem ve Vaší rodině brzy zahojí a ať máte brzy plnou náruč a ne jen oči pro pláč. Doufala jsem v jiné řešení. Naše city jsou opravdu to poslední o co v procesu adopce běţí. Byli jste moc stateční. Petro, díky za Váš čas, podporu a odvahu. Od: Vlasta Datum: 1.12.2009; Čas: 21:57:47 pokračování..........Kraj se nám omluvil ,ţe neuvedl přesné informace jinému kraji.Závěr je,ţe jsme stále v registru a čekáme dál. Od: m Datum: 2.12.2009; Čas: 09:41:56 Vlasti jste moc hodná ţe jste se ozvala, moc drţím palce aby jste se dočkali co nejdříve. Ještě ţe se aspoň omluvili za to jednání. A jak to zvládáte po psychické stránce vy? Přeji krásný Adventní čas Od: Světlana Datum: 2.12.2009; Čas: 09:58:54 Připojuji se k „m“ a věřím,ţe se brzy dočkáte.Nejen vy,Vlasto,po tom co jste si proţila,ale i ostatní,které jste v očekávání…krásný advent a klid v duši… Od: Míša G. Datum: 2.12.2009; Čas: 10:13:22 Teké se připojuji k holkám a přeju hezký advent Vlasti, alespoń,ţe se omluvili, tak at se za to brzy dočkáte…
a
Vánoce
všem.
Od: Vlasta Datum: 2.12.2009; Čas: 10:46:31 Děvčátka,moc Vám děkuji.Měli jsme menší setkání na našem kraji a tam se vše vysvětlilo.Bylo vidět,ţe to můj kraj mrzí.Ale děti "nejsou "a musíme čekat.Uţ je to trošku lepší.Vrhla jsem se na přípravu vánoc a vše kolem.Ale srdce mě zabolí,kdyţ otevřu skříň s připravenýma oblečkama.Ještě jsem nebyla schopná je uklidit.Je to opravdu hořká zkušenost.Na kraji jsem řekla,ţe jakmile zavolají,okamţitě se balím i s dcerkou a jedem a uţ se od toho děťátka prostě nehnu!!!!Musely by mě nechat vyvíst.Uţ nevěřím!!!
- 71 -
Od: Verča Datum: 2.12.2009; Čas: 11:54:56 Vlasti,přejeme Vám za to velké citové utrpení,které se dotklo celé vaši rodiny,aby jste se brzy dočkali.Věřím,ţe to musí být pro vás bolestné,ale uţ se tak stalo.A za takovou těţkou zkoušku,kterou jste museli proţít se k vám dostane určitě to pravé děťátko,které Vás bude milovat nadevše.Přeji Vám,a všem tady krásně proţitý advent,který je přípravou na narození Jeţíška.Krásné,pokojné a poţehnané vánoce Od: Péťa Datum: 2.12.2009; Čas: 14:40:01 Zdravím všechny a taky se připojuji s přáním poklidného adventu, ať jde cukroví a vše potřebné od ruky…, Vlasti Vám moc přeju ať se svého druhého sluníčka dočkáte co nejdříve a vše zlé, čím jste si museli projít se v dobré obrátí.....!!! Kouzelné vánoce a splněná přání Všem P. Od: Jitka Datum: 2.12.2009; Čas: 18:23:54 Vlasto, přeju, abyste se z té děsné zkušenosti v dobrém dostali. Snad odvedení pozornosti k vánocům věci prospěje. Vy jste u kraje HK? Ţasnu, ţe se vám omluvili. Já na to zírám, myslela jsem, ţe se omluvit ani neumí. Nám z tohoto kraje OSPOD hodně znepříjemnil ţivot, protoţe nás doslova udali z dvou trestných činů, aby nás mohli nechat vyřadit z registru. Byla to leţ jité paní (Ř) a byla při té lţi přistiţena. Přiznala, ţe šířila nepravdivé informace, Ţe byse omluvila, tak to jsme se zatím nedočkali – a to je to uţ 5 let ! Lţe dodnes, všechny rozhovory a jednání s ní poţaduji nahrávat, protoţe je to třeba, jak se ukázalo. Účelově upravuje snad i rytmus našeho dýchání. Dokonce na nás vyrobili psychoposudek, který je jediný špatný oproti těm asi 5 dalším, které jsou tak dobré, ţe bych sama chtěla být v naší rodině v náhradce. Psycholţka kryje tu prolhanou úřednici a poslední dobou se do lţí pěkně zamotávají.Ve všech posudkách jsme empatická rodina s vysokým sociálním cítěním a dobrou motivací, z HK jsme špatná rodina se špatnou motivací a bez empatie. Tak a pak někomu věřte, asi jsme černí i bílí najdenou, tedy asi zebry Nevěřila jsem na boţí mlýny, ale snad bych teď i ráda věřila. Pro ostatní – buďte opatrn a zajímejte se, co ve vašich spisech je obsaţeno. Třeba byste se někdy i divily. Soud však na bláboly a udávání úřednice nic nedal, proklepl nás ze všech stran a máme v PP klučinu, vše dobře šlape, on maká ve škole nečekaným způsobem, je velmi hodný a dělá nám úţasnou radost. Přinesl našim ţivotům nečekaný úplně jiný rozměr. Soudkyně se zachovala jako nezávislý soud a pomluvy ignorovala. A to vás nehoupu ani milimetr, vše co říkám je pravda, a jsou o tom doklady na papíře. Klidný advent a hodně radosti s dětmi.
- 72 -
Od: Vlasta Datum: 2.12.2009; Čas: 19:15:29 Pro Jitku-jsme lib.kraj.Schodou okolností jsme se tu sešly dvě Vlasty. Od: Vlasta2 Datum: 2.12.2009; Čas: 19:51:02 To já v tom udělala trochu zmatek, já jsem ta z HK, moc se omlouvám, následně mi to došlo, ale uţ jsem to nemohla smazat. Jitko, to co píšete, je hrozné. My jsme se zatím setkali jen se samými příjemnými úřednicemi. Hlavně, ţe to u Vás na konec dobře dopadlo.
- 73 -
