Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání projektů rekultivací Péče o biodiverzitu a původní porosty Zdroje financování rekultivací Průběh rekultivace a ukončení prací Provádění sanací a rekultivací – schéma postupu
REKULTIVACE - HISTORIE, PRINCIPY A LEGISLATIVA Rekultivovaná krajina je výsledkem nejen konkrétních činností, ale zejména legislativních podmínek, aplikace znalostí a v neposlední řadě i dostatku finančních prostředků. Znalost vývoje rekultivací, základních legislativních podmínek, participace zájmových subjektů, technických i biologických postupů je stěžejním předpokladem pro zahlazení vlivů báňské činnosti a tvorbu nové, konečné krajiny. Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Schválení územních limitů těžby (vládní usnesení č. 444/1991) u lomu ČSA omezilo přístup ke konečnému krajinnému řešení na území zasaženém těžbou změnou celkového rozsahu původně prognózovaných záměrů. Úpravy území musejí hledat kompromisní řešení, dochází k náročnějšímu řešení krajinného uspořádání formou mnohdy nákladnější sanační, technické a biologické rekultivační technologie. Projevuje se deficit hmot plynoucí z omezení těžby. Příkladem mohou být problémy v provázanosti náročné koordinace krajinného a technického řešení rekultivace v lomu ČSA. Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Obnova území po těžbě s vhodným uspořádáním krajinných prvků formou realizace jednotlivých typů rekultivace vychází z krajinného řešení souhrnného plánu sanací a rekultivací. Práce technické a biologické povahy jsou v rekultivačním procesu řešeny prostřednictvím základních druhů rekultivace: 1. Zemědělská rekultivace – realizace vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Výsledkem může být orná půda, louka, pastvina a jiné druhy zemědělské rekultivace. Rekultivační osevní postupy jsou prováděny v období 2–6 let. 2. Lesnická rekultivace – je prioritou vzhledem k zvláštním ochranným funkcím lesa v oblasti udržování přírodní rovnováhy. Jsou sázeny zejména dřeviny domácího původu s vyšší růstovou vitalitou (dub letní a zimní, lípa srdčitá, javor klen a mléč aj.). Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch a zakládání sazenic v rozsahu 1–3 let a pěstební péči v rozsahu 6–8 let. 3. Vodohospodářská rekultivace – jsou budovány např. příkopy, drény, odvodní žebra, retenční nádrže za účelem regulace odtoku vody a zachycení erozního sedimentu. Větší vodní plochy jsou vytvářeny s vazbou na zaplavování zbytkových jam či velkých depresí pro účely příměstské rekreace a jiná funkční využití. 4. Ostatní rekultivace – funkční a rekreační zeleň: parky, sady, příměstská zeleň, začlenění rekreačních a sportovních ploch do krajiny, úprava okolí průmyslových objektů a skládek atd. Způsob projednávání projektů rekultivací Provedením rekultivací se naplňuje závěrečná etapa báňské činnosti dle ustanovení zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství. Projednávání dokumentace a projektů sanací a rekultivací probíhá v několika fázích, které na sebe vývojově navazují. Základní dokumenty musejí být schváleny před samotnou těžbou, tj. před schválením POPD (plán otvírky, přípravy a dobývání). Do projednání vstupují dotčené fyzické a právnické osoby a orgány státní správy, pokud jsou jejich zájmy dotčeny využitím výhradního ložiska – závěrečnou rekultivační fází. Hlavní projednávané dokumenty jsou následující: 1. Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR) řeší komplexní úpravy území a územních struktur vč. základních ekonomických pohledů. Je základním koncepčním materiálem v oblasti zahlazování důsledků dobývání s výhledem do konce životnosti lomu. Po projednání s dotčenými orgány státní správy (odbory územního plánování, odbory životního prostředí, MŽP aj.), se samosprávami dotčených obcí a báňským úřadem se stává pro příslušné časové období součástí POPD. 2. Plán sanace a rekultivace – obecná část vychází ze SPSaR a je přílohou k žádosti o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a vynětí půdy z pozemků pro plnění funkce lesa – projednání s orgány MŽP a jinými dotčenými orgány. 3. Plán sanace a rekultivace (POPD, kapitola 1.6) pro období platnosti POPD příslušných lokalit schvaluje báňský úřad po odsouhlasení MŽP, samosprávami obcí a dotčenými orgány státní správy. Podkladem pro schválení POPD je mimo jiné i posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Schválený POPD je nutnou podmínkou samotné těžby. Zpracování a projednání výše uvedené dokumentace předchází samotné těžbě. V průběhu těžby je postup rekultivací dále upřesňován. 4. Zvláštní plán rekultivace (generel rekultivací) je upřesňující fází sanace a rekultivace pro pětileté období. Vychází ze SPSaR, je podkladem pro zpracování projektové dokumentace a uvádí přehled zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných rekultivací. Po projednání s orgány státní správy ŽP a územního plánování je pro těžební organizaci závazný. 5. Projektová (prováděcí) dokumentace sanace a rekultivace pro období realizace – dokumentace dle stavebního zákona k územnímu, stavebnímu a vodoprávnímu řízení v souladu s platnými předpisy – projednání s vlastníky pozemků, s dotčenými orgány státní správy (stavební úřad, resp. speciální stavební úřad pro stavby v DP) a samosprávy.
Péče o biodiverzitu a původní porosty Biodiverzita je obsahem komplexního řešení problematiky v rámci SPSaR. Tento dokument koncepčně řeší rámec tvorby a ochrany územního systému ekologické stability (ÚSES). SPSaR navazuje lokálním řešením na zpracované generely ÚSES v okolí, na územně-technické podklady regionální a nadregionální ÚSES ČR. Tvorba lokálních biokoridorů a biocenter včetně biodiverzity území je součástí řešení SPSaR a následných projektů. Lze odlišit několik typů způsobů péče o biodiverzitu: 1. Dočasná rekultivace – dočasně do doby opětného báňského zásahu (těžby, přesypání aj.) zmírňují negativní vlivy těžební činnosti zjednodušeným řešením rekultivačních prací. 2. Řízená a přirozená sukcese – respektování přirozeným procesem vytvořeného vegetačního krytu bylin a dřevin jako základu pro vytváření územních systémů ekologické stability lze při rekultivačním procesu zachovat přirozenou vegetaci a vytvářet podmínky pro jejich rozšíření. Příkladem mohou být území v úpatí Krušných hor, Kopistské a Hornojiřetínské výsypky aj. 3. Klasický rekultivační proces je komplexním technologickým řešením s obsahující terénní úpravy, stabilizační opatření, základní půdní meliorace, hydrotechnická opatření, a rozhodnutí o biotechnickém typu rekultivace (zemědělská, lesnická, hydrická, ostatní). Příkladem jsou převážně území dotčená v minulosti povrchovou těžbou Růžodolská výsypka, výsypka Obránců míru, vnitřní výsypka ČSA aj. Zdroje financování rekultivací 1. K zajištění sanace a rekultivace je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Povinnost vytváření finančních rezerv je stanovena zákonem č. 44/1998 ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., 168/1993 Sb. a 313/2006 Sb. Tyto finanční prostředky jsou od roku 2004 ukládány na zvláštní vázané účty. Tvorba finančních rezerv na vázané účty probíhá ve shodě se zákonem č. 593/1992 Sb. ve znění zákona č. 438/2003 Sb. a 223/2006 Sb. Čerpání finančních prostředků z rezervy na sanace a rekultivace upravuje ustanovení § 37a odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění. 2. Těžební organizace vynakládá přímé náklady na sanace a rekultivace, které odstraňují škody na krajině dotčené těžbou nevyhrazených nerostů. 3. Část objemu prací je hrazena z jiných zdrojů – finančních prostředků státu na zahlazení škod minulosti –, což vyplývá z usnesení vlády č. 242/2002. Průběh rekultivace a ukončení prací Cílem rekultivace je obnova funkcí zasažených systémů, tj. zejména obnova půdy, vodních systémů a navrácení území tak, aby nový ekosystém fungoval v krajině s novým reliéfem komplexně a uceleně. Rekultivační strategie vychází z ověřených zkušeností a výzkumů, které sledovaly nové přístupy k technologii biologických prací. Velká pozornost je věnována pedologickému průzkumu a technologii protierozních a melioračních opatření. Zásadní význam má v současné době společenská objednávka budoucího využití území, a to zejména při provádění rekultivací pro konkrétní projekt. Realizace rekultivačních prací probíhá na základě legislativních rozhodnutí. To znamená, že v rámci příslušných legislativních řízení dochází k projednání návrhu projektu rekultivace s vlastníky pozemků a s dotčenými orgány státní správy a samosprávy (obcemi). Průběžné posuzování postupu prací a závěrečné odsouhlasení probíhá za účasti dotčených orgánů státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Sanace a rekultivace je ukončena na základě souhlasu orgánu státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Je vydán souhlas s ukončením rekultivačních prací. Po ukončení SaR jsou plochy ukončených rekultivací předávány vlastníkům pozemků, kteří vykonávají správu území. Provádění sanací a rekultivací – schéma postupu
Provádění Sanací a Rekultivací (SaR)
fáze
HORNÍ ZÁKON 44/1988
ZÁKON O OCHRANĚ ZPF 334/1992
STAVEBNÍ ZÁKON 183/2006
EIA 100/2001 zákon o posuzování vlivů na ŽP
Územní plán Zásady územního rozvoje
Vliv stavby na ŽP
podmínky
podmínky pro SaR obec účastníkem řízení
LESNÍ ZÁKON 289/1995
příprava na těžbu
Stanovení DP rozhodnutí Návrh řešení komplexní úpravy území dotčeného dobýváním
Zábory pozemků rozhodnutí k odnětí ze ZPF, PUPFL Plán SaR - obecná část obec účastníkem řízení
obec účastníkem řízení
obec účastníkem řízení
stanovisko MŽP
Územní plán obcí podmínky
těžba
Povolení těžby podle POPD rozhodnutí k povolení hornické činnosti Souhrnný plán SaR (SPSaR) komplexní řešení území dotčeného dobýváním
vliv stavby na ŽP stanovisko MŽP podmínky pro SaR
obec účastníkem řízení
Plán SaR (POPD kap.1.6) technický plán a harmonogram prací tvorba finančních rezerv na SaR obec účastníkem řízení Generel rekultivací
příprava SaR
Plnění podmínek SaR
pro období 5-ti let stanovisko MŽP Plán SaR - zvláštní část Dokumentace k územnímu řízení rozhodnutí o využití území obec účastníkem řízení Projektová dokumentace stavební povolení vodoprávní povolení
realizace
Čerpání finačních rezerv
SaR
Rozhodnutí (pro každý rok)
Provádění pěstební péče - projekt vyjádření dotčeného orgánu státní správy ŽP
obec - vyjádření MŽP - vyjádření (dotčený orgán státní správy) kontrolní činnost orgánů státní báňské správy
Kontrolní dny kontrolní činnost orgánů státní báňské správy OBÚ kontrola provádění SaR, požadavky
ukončení SaR Ukončení
Kontrolní dny kontrolní činnost dotčených orgánů státní správy ŽP MŽP, ŽP kontrola provádění SaR, požadavky Závěrečný kontrolní den Souhlas s ukončením SaR vyjádření orgánů státní správy ŽP
financování
činnosti
Kolaudace stavebních objektů kolaudační rozhodnutí dotčený orgán státní správy ŽP
SaR
Ukončení platby odvodů za zábory
po ukončení SaR
správa území vlastníky
Vklady kultur do KN
Vklady do KN
geometrický plán
geometrický plán
předání pozemků vlastníkům
předání objektů vlastníkům
Údržba pozemků
Údržba objektů
KN (katastru nemovitostí); PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa); ZPF (zemědělský půdní fond). SaR (Sanace a rekultivace)
Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR) POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání) OBÚ Obvodní Báňský úřad
