Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
PROBLÉMY POSKYTOVATELŮ UBYTOVACÍCH SLUŽEB V TURISTICKÉ OBLASTI ZNOJEMSKO A PODYJÍ Problems of accommodation services in the tourist area of "Znojmo and Dyje river region" Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.
Zuzana GARGELOVÁ Brno, 2012
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
GARGELOVÁ Zuzana
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu:
PROBLÉMY POSKYTOVATELŮ UBYTOVACÍCH SLUŽEB V TURISTICKÉ OBLASTI ZNOJEMSKO A PODYJÍ Problems of accommodation services in the tourist area of "Znojmo and Dyje river region
Zásady pro vypracování Problémová oblast:
Služby v cestovním ruchu
Cíl práce:
Na základě vlastního terénního šetření vyhodnotit míru důvěry ubytovatelů ve stabilitu jejich podnikatelského prostředí
Postup práce a použité metody: • Rešerše literatury a obdobných zahraničních studií (UNWTO, Rakousko, Německo, apod.); • Příprava terénního šetření - sestavení výběrového vzorku a metodiky výzkumu • Realizace dotazníkového šetření, zpracování výstupů (analýza) a sumarizace výsledků (syntéza)
Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh:
dle potřeby 35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Analýza dat z dotazníkových šetření. Edited by Hana Řezanková. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 212 s. ISBN 978-80-86946-49. Classic reviews in tourism. Edited by Chris Cooper. Clevedon : Channel View Publications, 2003. ix, 264 s. ISBN 1873150458. Keller, Peter - Bieger, Thomas. The Future of small and medium sized enterprises in tourism. In The Future of small and medium sized enterprises in tourism. : AIEST, 2004. UNWTO - UNWTO. World Tourism Barometer. 2010. Související webová stránka: http://ezdroje.muni.cz/
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Martin Šauer, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2011
Datum odevzdání bakalářské práce:
18. 5. 2012
............................................................ vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2011
............................................................ děkan
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Zuzana Gargelová
Náz ev b ak al á řs k é p r áce:
Problémy poskytovatelů ubytovacích služeb v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Problems of accommodation services in the tourist area of "Znojmo and Dyje river region"
Kat ed ra:
Regionální ekonomie a správy
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
Ing. Martin Šauer, Ph.D.
R o k o b h aj o b y:
2012
Anotace Cílem bakalářské práce je posoudit na základě vlastního dotazníkové šetření míru důvěry poskytovatelů ubytovacích služeb v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí ve stabilitu jejich podnikatelského prostředí. První část charakterizuje ubytovací zařízení v cestovním ruchu obecně, zabývá se jejich charakteristikou, klasifikací a rolemi. Druhá část je zaměřena na turistickou oblast Znojemsko a Podyjí. Další kapitola je pak zaměřena na metodiku zpracování dotazníkového šetření. Čtvrtá část analyzuje na základě zjištěných dat situaci ubytovatelů dané turistické oblasti. Závěr práce je věnován zhodnocení a sumarizaci zpracovaných výsledků a posuzuje, nakolik ubytovatelé šetřené oblasti důvěřují svému podnikatelskému prostředí.
Annotation The aim of the bachelor thesis is to assess, on the basis of my own questionnaire survey, the degree of trust of accommodation services providers in the tourist area of "Znojmo and Dyje river region" in the stability of their business environment. The first part describes the accommodation facilities in tourism in general, deals with their characteristics, classification and roles. The second part focuses on the area of Znojmo and Dyje river region. The next chapter is focused on the methodology of processing the questionnaire survey. The fourth section analyses the situation of accommodation providers in the given area on the basis of the data obtained. The conclusion is devoted to evaluation and summary of the processed results, and assesses the degree to which the accommodation providers in the researched area trust in the soundness of the business environment.
Klíčová slova turistická oblast, Znojemsko a Podyjí, ubytovací zařízení, dotazníkové šetření, podnikatelské prostředí, cestovní ruch
Keywords tourist area, Znojmo and Dyje river region, accommodation facilities, questionnaire survey, business environment, tourism
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Problémy poskytovatelů ubytovacích služeb v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2012 Zuzana Gargelová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem poskytovatelům ubytovacích služeb za ochotu při účasti na dotazníkovém šetření.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
2
3
4
CHARAKTERISTIKA UBYTOVACÍCH SLUŽEB ................................................................................ 13 1.1
ROLE UBYTOVACÍCH SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU ............................................................................... 13
1.2
CHARAKTERISTIKA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ.......................................................................................... 14
1.3
KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ................................................................................................... 15
1.4
KATEGORIZACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................. 16
TURISTICKÁ OBLAST ZNOJEMSKO A PODYJÍ ............................................................................... 19 2.1
VYMEZENÍ TURISTICKÉ OBLASTI ZNOJEMSKA A PODYJÍ ......................................................................... 19
2.2
SPECIFIKA OBLASTI ZNOJEMSKA A PODYJÍ ............................................................................................. 21
2.3
ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU NA JIŽNÍ MORAVĚ ............................................................................ 22
METODIKA ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................. 24 3.1
PŘEDMĚT VÝZKUMU ............................................................................................................................... 24
3.2
POŘIZOVÁNÍ DAT .................................................................................................................................... 24
3.3
TVORBA DATABÁZE ................................................................................................................................ 24
3.4
TVORBA DOTAZNÍKU .............................................................................................................................. 25
3.5
SBĚR DAT................................................................................................................................................ 26
3.6
ZPRACOVÁNÍ DAT ................................................................................................................................... 27
ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................................ 28 4.1
ROZDĚLENÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ...................................................................................................... 28
4.2
HODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE ............................................................................................................ 29
4.2.1
Zhodnocení ekonomické situace v letní sezóně 2011 ..................................................................... 29
4.2.2
Vývoj obratů a výnosů .................................................................................................................... 29
4.2.3
Vliv na obchodní činnost ................................................................................................................ 30
4.2.4
Celkový počet přenocování ............................................................................................................ 31
4.2.5
Využití pokojů................................................................................................................................. 32
4.2.6
Průměrná doba pobytu hostů ve srovnání s letní sezónou 2010 .................................................... 32
4.2.7
Struktura pobytu ubytovaných hostů .............................................................................................. 32
4.3
OČEKÁVÁNÍ PRO LETNÍ SEZÓNU 2012 ..................................................................................................... 33
4.3.1
Ekonomická situace ....................................................................................................................... 33
4.3.2
Ceny za ubytování .......................................................................................................................... 34
4.3.3
Počet zaměstnanců ......................................................................................................................... 34
4.3.4
Plánované investice ....................................................................................................................... 35
4.4
STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ ............................................................................. 36
4.4.1
Geografický původ hostů ubytovacího zařízení ............................................................................. 36
5
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................ 37
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 39 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 41 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................................... 43 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................................................................... 43 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 43 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 43 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 45
ÚVOD V dnešní podobě je cestovní ruch všeobecně považován za jev, který se děje v době volna. Cestovní ruch - tak jak ho známe dnes - je zapříčiněn především uzákoněnou placenou dovolenou, která lidem dala možnost volby, jak naložit se svým volným časem. I přes to, že cestování je součástí populací již od počátku lidstva, cestovní ruch je relativně mladým odvětvím. Toto odvětví se v krátké době stalo velmi důležité pro národní a světové ekonomiky. Cestovní ruch zaznamenal velice rychlý rozvoj, který trvá dodnes. Pro mnoho celosvětových ekonomik je právě cestovní ruch nejvýznamnějším zaměstnavatelem, jehož zisky se pohybují v řádech miliónů. V České republice činí podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti již několik let kolem 4,5%, podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu není též pro Českou republiku zanedbatelný, blíží se ke 3%, a předhonil i zemědělství v podílu na hrubé přidané hodnotě. Vysoký zájem o cestovní ruch vyvolal i zájem o informace předešlých a současných stavů v rámci vývoje ekonomických ukazatelů, popřípadě o prognózy do budoucna, které jsou ovšem velmi obtížně získatelné. Cestovní ruch je velmi specifickým odvětvím - jestli se mu tak dá vůbec říkat. Jde o průřezový obor, který ovlivňuje a je ovlivňován různými veřejnými politikami, jako například zahraniční, politikou životního prostředí, dopravní politikou a dalšími. Je také potřeba zahrnout interdisciplinární dimenzi, a to že cestovní ruch je provázán s ekonomickým, sociálním, technologickým, politickým a ekologickým prostředím. Samotný produkt je tvořen jak hmotnými, tak nehmotnými složkami, rozhodování zákazníka se navíc řídí subjektivitou a iracionalita není ojedinělou. Z toho důvodu je velmi náročné odhadnout rozhodování návštěvníka. I navzdory všem překážkám se teorie snaží zmapovat alespoň část tohoto širokého spektra. Způsoby, jak zkoumat cestovní ruch, nabízejí dva možné přístupy. Jedním z nich je zaměření na stranu poptávky, tedy na návštěvníky cestovního ruchu. Druhým způsobem, jak přistoupit k průzkumu cestovního ruchu, je strana nabídky. Ta sestává ze subjektů, které zaměřily svou podnikatelskou činnost právě na cestovní ruch. Mezi nejvýznamnější aktéry ze strany nabídky lze považovat poskytovatele ubytovacích služeb, jejichž úspěch je závislý od lokality podnikání a návštěvnosti. Tato práce se prvotně zaměřuje na oblast nabídky cestovního ruchu, konkrétně na poskytovatele ubytovacích služeb. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry ubytovatelé důvěřují stabilitě svého podnikatelského prostředí. Ze stupně důvěry se pak nadále odvíjí zaměření jejich dalších podnikatelských aktivit. Toto bude zjišťováno pro určitou oblast, a to konkrétně pro Znojemsko a Podyjí. K cíli povede provedení a zpracování vlastního dotazníkového šetření. To následně povede v další fázi k posouzení získaných výsledků. Samotná práce je rozdělena do pěti kapitol, ale lze ji shrnout do tří hlavních částí.
11
První, teoreticko-metodická část, je věnována samotnému pojmu ubytovací zařízení. Je zde vymezen pojem, ale i role, charakteristiky či členění ubytovacích zařízení, což je vhodné pro samotnou přehlednost na trhu či pro jednotnou prezentaci zařízení směrem k návštěvníkovi. Z důvodů zaměření této bakalářské práce na lokalitu Znojemska a Podyjí, je tato oblast krátce představena, jsou zařazeny základní informace týkající se vymezení vůči turistickému regionu Jižní Moravy a jeho ostatním oblastem. Nakonec nechybí výčet specifik samotné turistické oblasti Znojemska a Podyjí. Teprve druhá část je zaměřena na samotné dotazníkové šetření a jeho metodiku. Popisuje, jak dotazníkové šetření probíhalo od počátečních kroků, čímž bylo zjištění odborné literatury a dalších zdrojů. Další podkapitoly popisují krůček po krůčku jednotlivé úkony, které byly během šetření prováděny. Závěrečná část je podstatou celé bakalářské práce. Všechna data, která byla získána, jsou prezentována a doplněna výsečovými a sloupcovými grafy, v příloze jsou dále grafy, které rozdělují hromadná ubytovací zařízení dle velikosti a sezónnosti. Bakalářská práce je zakončena zhodnocením všech získaných výsledků. Na základě všech získaných poznatků je posouzeno, zda (popřípadě nakolik) podnikatelé svému podnikatelskému prostředí důvěřují.
12
1 CHARAKTERISTIKA UBYTOVACÍCH SLUŽEB Cílem práce je posoudit situaci ubytovacích služeb v oblasti Znojemska a Podyjí. Základem pro vyhodnocení stavu a problému je dotazníkové šetření, které je zaměřené právě na ty skutečnosti, se kterými se poskytovatelé nejčastěji setkávají. Na úvod této práce je proto nejvhodnější zabývat se v následujících podkapitolách vymezením pojmu ubytovacích služeb a především tím, jaká je jejich úloha v cestovním ruchu.
1.1 Role ubytovacích služeb v cestovním ruchu Cestovní ruch sám osobě je velmi těžko definovatelný, přestože existuje spousta definic, které se snaží cestovní ruch shrnout. Ovšem žádná z definic není v pravém smyslu slova úplně či plně výstižná. Objevují se též názory, že cestovní ruch ani není samostatné odvětví, ale jde o činnost, která je výsledkem jiných odvětví (Horner, Swarbrooke, 2003: 54). Další názor je, že průmysl cestovního ruchu je pouze síť cestovních kanceláří a cestovních agentur. To je ovšem jen jeden možný přístup, nabízí se i další, který zastává zcela jiný náhled na cestovní ruch. Proto uvedeme nejrozšířenější definici, která byla zpracována Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO: Cestovní ruch „je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru)“ (Palatková, 2011: 11). Cestovní ruch je tedy velmi komplexní jev. Je úzce spojen s cestováním a volným časem. Jako základní složku je třeba uvést materiálně-technickou základnu zabezpečující realizaci cestovního ruchu - tedy ubytování a stravování. Kapacita těchto zařízení dává možnosti pro koncentraci a rozmístění cestovního ruchu (Galvasová, 2008: 95). Podle Hornerové a Swarbrookeho (2003: 57) se dokonce (podle některých díky postmodernismu) hranice mezi cestovním ruchem, službami pro využití volného času a ubytovacími a stravovacími službami stírají, což je následkem míry růstu vzájemného překrývání. Proto tedy nedostatečná materiálně-technická základna může silně omezovat rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Velká většina odborníků považuje ubytování a stravování spolu s dopravní infrastrukturou za základní turistickou infrastrukturu, což je nezbytnou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu (Galvasová, 2008: 96). Spojením ubytování a gastronomie se zabývá i Freyer (2006), ve své knize jde více do historie, až ke starým Římanům, kteří jako první spojovali tyto služby. Freyer (2006: 138-139, překlad autor) sloučení ubytování a gastronomie označuje jako pohostinství, které se v dnešní době dělí na ubytovací sektor a gastronomii, avšak v této provázanosti vidí i turistický a ekonomický význam. V pohostinství může být využití pouze turistické - stravování spojené s ubytováním, dále stravovací služby závislé na cestovním ruchu a nakonec stravování pro domácí obyvatelstvo, které na turistickém ruchu nezávisí. 13
Z toho plyne, že oblast ubytovacího sektoru je podmíněna samotným cestovním ruchem, avšak stravování se rozvíjí i samostatně pro potřeby místního obyvatelstva. Ubytování slouží pouze pro účastníky cestovního ruchu. Důležité je zmínit i roli malých a středních podniků, která je v cestovním ruchu zásadní. Nejen u nás, ale i ve světě převládají v oblasti ubytovacích zařízení právě malé a střední podniky, což ukazuje i následující tabulka vybraných zemí. Je zde vidět i procento zaměstnaných v těchto zařízeních. Tabulka č. 1: Struktura ubytovacích zařízení podle jejich velikosti zaměstnání
Rakousko Belgie Česká republika Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie
počet podniků
0-9
10-19
20-49
50-249
250 a více
1000
0-9
10-19
20-49
50249
250 a více
2006 2006
% 37,4 28,8
% 19,0 16,6
% 18,8 18,0
% 18,8 26,0
% 6,0 10,6
101,2 20,8
% 84,1 84,3
% 9,9 8,9
% 4,5 4,6
% 1,4 2,0
% 0,1 0,1
2007
11,5
11,4
26,3
34,4
16,5
33,7
73,5
9,5
11,7
4,8
0,6
2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
19,0 38,1 27,3 53,7 22,5 11,0 41,2
8,2 16,7 21,4 11,8 11,2 5,5 21,1
15,7 14,7 23,4 12,4 16,9 14,1 15,7
24,0 11,8 16,8 14,2 24,6 58,3 13,4
33,2 18,8 11,1 7,8 24,8 11,0 8,7
11,9 248,4 395,5 73,8 24,9 50,9 279,4
85,5 90,0 75,1 94,2 87,3 78,2 85,1
4,5 6,7 15,2 3,4 6,5 5,9 10,3
3,8 2,6 7,7 1,8 4,3 6,4 3,5
1,9 0,6 1,8 0,5 1,7 9,2 0,9
0,3 0,1 0,2 0,1 0,2 0,4 0,1
Pramen: OECD Tourism Trends and policie 2010, dostupné na: http://www.keepeek.com/Digital-AssetManagement/oecd/industry-and-services/oecd-tourism-trends-and-policies-2010_tour-2010-en,,. [cit. 2012-20-03], úprava autor
Samotná existence struktury malých a středních podniků nabádá, aby byl propojen destinační management a prohloubena podpora ze strany státu. Tím by mohlo docházet k efektivnějšímu využívání prostředků. Společná rozhodování navíc mohou zabránit společným externalitám, jako je například vliv na životní prostředí. Omezené prostředky malých a středních podniků jsou navíc jedním z důvodů nedostupnosti technologií, které jsou v oblasti cestovního ruchu, a především v ubytovacích zařízeních, podstatné.
1.2 Charakteristika ubytovacích zařízení Jak už bylo řečeno, pro existenci ubytovacích zařízení je třeba cestovního ruchu, což platí i naopak. Cestovní ruch by se nemohl efektivně rozvíjet bez nabídky ostatních subjektů, je tam tedy přímá závislost. V návaznosti na to je funkcí ubytovacích služeb umožnit ubytování mimo místo obvyklého pobytu účastníka cestovního ruchu včetně uspokojení jeho dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným pobytem souvisejí (Jakubíková, 2009: 27). Zde je nutno si povšimnout, že ubytovací služby nezahrnují pouze přespání, i když je to primárním cílem, ale i jiné, doplňkové služby. To souvisí se stálým zvyšováním nároků hostů. Tyto doplňkové služby se v různých ubytovacích zařízeních mohou někdy i zcela lišit. Může jít o úklidovou službu, stravování, ale i bazén, saunu a mnoho dalších. Velkou roli zde hraje samozřejmě i konkurence, ubytovací zařízení hledají nové 14
příležitosti rozšíření své nabídky (tamtéž). Celková nabídka ubytovacího sektoru je složená z jednotlivých dílčích služeb ubytování, stravování a ostatních služeb (Freyer, 2006: 141, překlad autor). Pro ubytovací zařízení je tedy přidávání dodatkových služeb marketingový tah a snaha o zvýšení konkurenceschopnosti. Samotný návštěvník zpravidla všechny služby vnímá jako celek. V níže dané tabulce je přiblíženo pojetí ubytovacích služeb podle Freyera (2006: 141, překlad autor), který se zamýšlí i nad tím, jak je pro návštěvníka důležité i to, co „produkt hotelu“ nemůže ovlivnit, jako je například klima, krajina či přátelskost místních obyvatel. I to je jeden z faktorů, podle kterých si návštěvníci zvolí, v jakém ubytovacím zařízení využijí poskytovaných služeb. Tabulka č. 2: Souhrn ubytovacích služeb Svazek služeb „ubytování“
• • • •
Ubytovací služby (hlavní služby) Pokoj Přenocování Úklid Recepce
Cateringové služby (vedlejší služby) • Pokrmy, pití • Restaurace, Bar • Plná penze, polopenze Další služby ubytovatelů • Konference • Sport, kultura • Wellness • Pláž • Služby
Služby spojené s umístěním (Přírodní a odvozená nabídka) • Klima • Krajina • Dopravní dostupnost • Pohostinství místních • Atrakce (fungující nezávisle na službách)
Pramen: Freyer,2006: 141, úprava autor
1.3 Klasifikace ubytovacích zařízení Ubytovací služby poskytuje velké množství ubytovacích zařízení. Jako základní jednotku bychom mohli uvést hotel. Ovšem používání termínů je ve světě i Evropě poměrně nejednotné, a ne vždy stejný výraz označuje to stejné (Galvasová, 2008: 97). Pro účely této práce bude zaměřena pozornost na ubytovací zařízení, která slouží pro účely cestovního ruchu, ale i na ta zařízení, která primárně tomuto účelu neslouží, což jsou například vysokoškolské koleje či ubytování ve školách. Ubytovací zařízení se člení podle několika hledisek a i ty se v literaturách liší. Podle Jakubíkové (2009: 28) je to například: Členění podle způsobu výstavby na: •
pevná (hotely, motely, aj.)
•
částečně pevná (montované chaty) 15
•
přenosná (stany)
•
pohyblivá (lůžkové a lehátkové vozy, karavany, přívěsy, rotely, aj.).
Podle časového využití na: •
celoroční
•
sezónní.
Podle kategorií na : •
tradiční – hotely, penziony, motely a parahotely, apartmány s kancelářemi – byrotely, horstely – hotely s prostorami pro ustájení koní;
•
doplňková – chaty, bungalovy, botely, rotely, kempy a další sezónní zařízení;
•
ostatní – ubytování ve školách, na vysokoškolských kolejích atd.
Galvasová a kolektiv (2008: 97) uvádí jiné klasifikační členění, a to vymezení čtyř základních skupin hotelů – městské hotely, tranzitní hotely, rezidenční hotely a kongresové hotely. Jiný pohled má i Freyer (2006: 143, překlad autor), který rozlišuje zase jiné dvě základní skupiny při členění forem a druhů ubytovacích služeb. Je to klasické hoteliérství a tzv. parahoteliérství. Český statistický úřad má pro zpracování statistik pro cestovní ruch následující definici hromadného ubytovacího zařízení: „Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužícími pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, sympozia, pobytu dětí ve škole v přírodě v letních a zimních táborech apod.“ 1
1.4 Kategorizace ubytovacích zařízení v České republice Z pohledu návštěvníka je vhodné vědět, jakou kvalitu zajišťovaných služeb získávají. Existuje nepřeberné množství ubytovacích zařízení různé úrovně, kvality a rozsahu zajišťovaných služeb. Pro rozhodnutí, která zařízení si vybrat, pomáhá kategorizace. Je prováděna na základě předem stanovených standardů a následného porovnání služeb ubytovacího zařízení a předepsaných podmínek. Dnes žel neexistují celosvětově jednotná kritéria. Nelze je nalézt ani v evropském prostoru. Podle Galvasové (2008: 99) v řadě vyspělých zemí existují jednotné standardy pro národní klasifikaci ubytovacích zařízení, avšak existují země, jako například Dánsko, kde žádná klasifikace neexistuje. Co se týče historie standardizace či kategorizace ubytovacích zařízení v České republice, první zákon se objevil zároveň s počátky Československé republiky, byl jím zákon č.649/1919 Sb., zřídil jej 1
ČSÚ, Metodika – časové řady CR, online [cit. 2012-20-03] 16
"Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců", který byl podřízený Ministerstvu průmyslu, obchodu a živností. Toto období by se dalo považovat i za začátek rozvoje cestovního ruchu. Další pokroky v legislativě na sebe nenechaly dlouho čekat. Další v pořadí bylo „…vládní nařízení 194/1939 - první vymezení kategorií (druhů) a tříd (skupiny) ubytovacích zařízení. Třídy (skupiny) byly A, B, C a D, první tři označeny jako hotely, třída (skupina) D byly ubytovací hostince. O zařazení do určité třídy (skupiny) rozhodoval příslušný živnostenský úřad po vyjádření živnostenského společenstva, jehož byl žadatel členem. Činnosti instruktorátu pro podniky ku přechovávání cizinců se nové nařízení nijak nedotklo.“2 Od tohoto roku se dlouho nečekalo na přiblížení se k mezinárodně uznávanému označení úrovně poskytovaných služeb pomocí hvězdiček. Samotné třídy se hvězdičkami označují od roku 1991, které byly zavedeny v druhé novelizaci oborové normy ON 735412. Tato norma ovšem přestala platit na základě zákona č. 632/1992 Sb., o československých technických normách (Galvasová, 2008: 100). V současnosti využívá velká většina poskytovatelů ubytovacích služeb tzv. Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky, která je platná pro roky 2010-2012. Tento dokument má ovšem pouze nepovinný charakter. Byl sestaven Asociací hotelů a restaurací České republiky AHR ČR, Sdružením podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách UNIHOST, Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism.3 Dalo by se říci, že rok 2010 přinesl nový systém přidělování hvězdiček. „Hotelové asociace 7 zemí EU založily Hotelstars Union (HSU), unii, která si dala za cíl především sjednotit klasifikaci hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení.“4 V následujících letech se počet zemí rozšířil na 11. V současné době aplikují společná kritéria v udělování hvězdiček tyto země: Německo, Rakousko, Švédsko, ČR, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí, Lucembursko a pobaltské země- Litva, Lotyšsko a Estonsko. Tato doména – Hotelstars (www.hotelstars.eu) je společná pro jednotlivé země. Velkou výhodou je zkvalitnění propagace ubytovacích služeb, spotřebitel zde navíc může nalézt ucelený přehled o možnostech ubytovacích zařízení jednotlivých zemí a to se shodnou úrovní zajišťovaných služeb. Níže jsou popsány kategorie a třídy podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR. 1. Kategorie ubytovacích zařízení - Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení se do 2
Cestovní-ruch.cz, online, [cit. 2012-21-03] Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010-2012, Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz, online, [cit. 2012-21-03] 4 Hotelstars.eu, [cit. 2012-21-03] 17 3
pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravovaní (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. - Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel 1*–4*. - Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. Omezené služby stravovaní spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň může sloužit k dennímu odpočinku hostů. - Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do čtyř hvězdiček. Na botel se vztahují všechny požadavky a kritéria jako na hotely příslušné třídy * až ****, ovšem s některými výjimkami. - Specifická hotelová zařízení: Lázeňský / Spa hotel; Wellness hotel; Resort / Golf resort hotel - Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro dependance zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více než 500 m. - Ostatní ubytovací zařízení: kemp (tábořiště), chatová osada, turistická ubytovna aj.
2. třídy ubytovacích zařízení *
Tourist
**
Economy
***
Standard
****
First Class
*****
Luxury
18
2 TURISTICKÁ OBLAST ZNOJEMSKO A PODYJÍ 2.1 Vymezení turistické oblasti Znojemska a Podyjí Turistická oblast Znojemska a Podyjí, na kterou se zaměřuje tato práce a především dotazníkové šetření, se nachází v Jihomoravském kraji, který leží na jihovýchodě České republiky. Jeho rozloha je 7 195 km2 a svou velikostí se řadí na čtvrté místo v České republice. Jihomoravský kraj můžeme také označit jako Jižní Moravu (marketingový turistický region), celá Česká republika byla v oblasti cestovního ruchu rozdělena do marketingových turistických regionů. Jak už název napovídá, bylo to především z marketingových a propagačních důvodů. Toto členění je určeno především pro propagaci v blízkém zahraničí a pro organizace cestovního ruchu (Atlas cestovního ruchu, 2006: 92). V roce 2004 byla měřena atraktivnost turistických regionů pro domácí turisty (motivace k návštěvě turistických regionů v České republice). Jižní Morava se řadí na třetí místo (38% respondentů), předběhly ji Jižní Čechy na prvním místě a Šumava na druhém (Atlas cestovního ruchu, 2006: 90). V následujícím obrázku je znázorněno rozložení turistických regionů České republiky. Obrázek č. 1: Turistické regiony České republiky
Zdroj: Czechtourism; http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/
19
Turistické regiony se nadále dělí na turistické oblasti, Jižní Morava má pět turistických oblastí, jsou jimi: - Znojemsko a Podyjí (zeleně zbarvená část mapky Jižní Moravy; mapa č. 25) -
Pálava a LVA (mapa č. 26)
- Slovácko (mapa č. 27) - Brno a okolí (mapa č. 28) - Moravský kras a okolí (mapa č. 29) Některé názvy jsou shodné s administrativním členěním. Mezi takové turistické oblasti patří i oblast Znojemska a Podyjí, která je shodná s okresem Znojmo. Obrázek č. 2: Turistický region Jižní Morava
Zdroj: Jižní-morava.cz; http://www.jizni-morava.cz/?tpl=35
Obrázek č. 3: Turistické oblasti České republiky
Zdroj: Czechtourism; http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/
20
2.2 Specifika oblasti Znojemska a Podyjí Turistická oblast Znojemsko a Podyjí patří mezi periferní oblast Jižní Moravy. Turistický region Jižní Morava je oblast, která má velký turistický potenciál, a to především díky své geografické poloze regionu. Sousedí a Rakouskem a Slovenskem. Jihomoravský kraj má též velmi výhodnou polohu, co se týče cestování z jiných koutů Evropy, což napomáhá i ostatním oblastem Jižní Moravy. Samotný potenciál oblasti Znojemska a Podyjí je spatřován především v jeho dlouhé vinařské tradici, čemuž pomáhá i jeho geografická poloha. Zároveň s turistickou oblastí Pálava a Lednicko-valtickým areálem leží ve vinařské oblasti České republiky. Přirozené spádové centrum Jižní Moravy je Brno, které zajišťuje i skvělou dopravní dostupnost. V rámci České republiky je významným silničním a železničním uzlem. Dálnice mají směr Praha, Bratislava, Olomouc a Vídeň. Dálnice D1 a D2 s železničními koridory tento region spojují se zahraničím. Důležitou roli v přepravě jak osobní, tak i nákladní má též letiště Brno-Tuřany s celoročním provozem. Právě díky blízkosti Brna je i Znojemsko a Podyjí velmi dostupnou oblastí. Znojemsko a Podyjí je situováno na jihu Jižní Moravy a těsně sousedí s Rakouskem. Tato oblast má v Jihomoravském kraji největší rozlohu a to 1 637 km2. Počtem obyvatel se však řadí mezi střední, přes 114 tisíc obyvatel, hustotou obyvatel (70 na km2) patří mezi nejméně lidnaté oblasti. Z historického hlediska je Znojemsko a Podyjí silně spjato s Rakouskem, kde díky tomu ještě dnes přetrvává částečně německý ráz. Po roce 1945 v důsledku odsunu německy hovořícího obyvatelstva došlo k výraznému vylidnění obcí a měst, což je patrné na dnešním stavu počtu obyvatel v okrese. 5 Co se týče samotného Podyjí, jedná se o Národní park u řeky Dyje. Národním parkem byl vyhlášen roku 1991 a jedná se o nejmenší národní park v České republice s rozlohou 63 km2. NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. „K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu.“ 6 Hlavními motivy návštěvy Jižní Moravy je podle Analýzy vývoje Jižní Moravy v letech 2001-2009, zpracované Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity, hlavně poznání Jižní Moravy – návštěva turistických atraktivit, historie, architektura, dále relaxace, pobyt v přírodě, turistika a sport.7 Turistická oblast Znojemsko a Podyjí nabízí svým návštěvníkům vše výše zmíněné a mnohem více. Bohatá nabídka zahrnuje spoustu přírodních atraktivit a kulturně-historické vyžití. Cestovnímu ruchu přeje i podnebí a poloha. Celá oblast Znojemsko a Podyjí je protkána specifickou flórou a faunou. Na mnoha místech vznikly ptačí rezervace.
5
Zdravotní ústav se sídlem v Brně; www.zubrno.cz, online,[cit. 2012-24-03] NP Podyjí, www.nppodyji.cz, online [cit. 2012-24-03] 7 Analýza vývoje návštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001 až 2009, prosinec 2009, online, [cit. 2012-25-03] 21 6
Oblast Znojemsko a Podyjí je vhodná pro cykloturistiku, územím prochází řada značených turistických tras a cyklostezek, protínají historickou část města Znojma a vinou se skrz NP Podyjí. Jsou vhodné jak pro začátečníky, tak pokročilé. Kdo kolům neholduje, může vyzkoušet jízdu na koni, taktéž po stezkách národního parku. K této oblasti patří i Vranovská přehrada, vhodná pro vodní sporty či relaxaci, je důležitým místem pro cestovní ruch na Znojemsku. Dalším specifickým rysem této oblasti je především zemědělská produkce, pro cestovní ruch je velmi významné vinařství a s tím spojená vinařská a venkovská turistika. O její rozvoj se v oblasti Znojemsko a Podyjí starají vinařské společnosti, které podporují cykloturistiku a pěší turistiku, vše je samozřejmě spojeno s vínem – na cyklistických trasách jsou stánky, kde je možno moravská vína přímo
ochutnat.
Tímto
přispívají
místní
podniky
ke
zvyšování
celkové
atraktivity
a
konkurenceschopnosti v porovnání s ostatními turistickými regiony. Centrem turistického regionu je město Znojmo, které je nabité historií. Je to druhé největší město Jihomoravského kraje. Díky velkému množství historických památek se Znojmo stalo městskou památkovou rezervací. „Mezi nejvýznamnější památky patří hrad s rotundou sv. Kateřiny. Ve Znojmě se nachází radniční věž z 15. století, která svým provedením a unikátností patří mezi dominanty města. Významné je i znojemské podzemí, které patří k jedinečným stavbám. Labyrint chodeb se táhne pod celým městem v délce 30 kilometrů. Ve Znojmě se také nachází velké množství církevních staveb. Mezi hlavní dominanty patří kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Michala.“8
2.3 Organizace cestovního ruchu na Jižní Moravě Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism - vytvořila v rámci řešení problematiky organizací cestovního ruchu (OCR)9 materiál s názvem „Vytváření organizací CR v turistických regionech“, tuto organizaci cestovního ruchu „přijaly za prioritu téměř všechny programy rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů“10. Podle tohoto dokumentu „řízením cestovního ruchu v regionech rozumíme soubor technik, nástrojů a opatření používaných organizací cestovního ruchu (OCR) v regionu při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v regionu za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu“11 Podle stejného materiálu se používá ještě název destinační management pro řešení řízení organizace cestovního ruchu, pocházející z Destination management company (DMC), ovšem i podle CzechTourism nejsou pojmy organizace cestovního ruchu a destinační management shodné.
8
http://www.znojmo.net/ ,[cit. 2012-25-03] Interpretace pojmu organizace CR se v odborných kruzích stále liší. Na OCR může být nahlíženo dvěma způsoby: OCR jako souhrn všech destinačních společností a úkonů v regionu, nebo pojetí Czech Tourism, kdy OCR je myšlena jako destinační společnost. 10 Organizace cestovního ruchu, CzechTourism, www.czechtourism.cz, online,[cit. 2012-31-03] 11 Vytváření organizací CR v turistických regionech, CzechTourism, online, [cit. 2012-31-03], str. 4 22 9
Co se rozdělení kompetencí na Jižní Moravě týče, jsou rozděleny na tři subjekty. Každý subjekt hraje v organizaci cestovního ruchu jinou roli. Jako první můžeme uvést kraj, který má koncepční, koordinační a rozhodovací roli, zastává i propagaci kraje. Je zřizovatelem Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM), která je dalším subjektem. Ten „má výkonnou a koordinační roli zaměřenou především na marketing, mediální prezentaci, navazování spolupráce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a na komunikaci s organizacemi cestovního ruchu na nižší úrovni (regionální či městské destinační organizace), se subjekty cestovního ruchu veřejného i soukromého sektoru“12. Dále jsou zde oblastní destinační organizace, které zastávají tutéž roli jako JJR JM, přidává se částečně role koncepční, ale vše je na úrovni oblastní a mikroregionální. Města a obce zde mají rozhodovací a schvalovací roli.13 Důležité postavení v organizaci cestovního ruchu mají ovšem i Ministerstvo pro místní rozvoj, CzechTourism, Klub českých turistů, Nadace Partnerství, Znovín Znojmo, a.s., a mnoho dalších.14 Organizace cestovního ruchu je důležitá hlavně z důvodu iniciování a řízení procesu rozvoje cestovního ruchu, potlačení negativních externalit a na druhé straně z důvodů podpory pozitivních externalit. V organizaci cestovního ruchu je potřebná spolupráce jak státního sektoru, tak soukromého a zapojení místních obyvatel.
12
Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, stručné výstupy, s. 3; CCR JM, www.ccrjm.cz, online, [cit. 2012-31-03] 13 tamtéž 14 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013, Analytická část, s. 24; online, [cit. 2012-31-03] 23
3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 3.1 Předmět výzkumu Předmět výzkumu je již dán názvem bakalářské práce – Problémy poskytovatelů ubytovacích služeb v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí. Předmětem je tedy příprava, realizace a vyhodnocení terénního šetření, jehož cílem bude posouzení míry důvěry poskytovatelů ubytovacích služeb v turistické oblasti Znojemska a Podyjí ve stabilitu jejich podnikatelského prostředí. A to bude provedeno formou dotazníkového šetření. Realizace dotazníkového šetření byla rozdělena do několika etap. První z nich, ještě než začalo samotné dotazníkové šetření, bylo prozkoumání odborné literatury na dané téma, a to jak české, tak zahraniční. Další fáze byla věnována především metodice šetření a zpracovávání dotazníku, který je klíčový pro vyhodnocování výsledků. Další etapa byla věnována hledání reprezentativního vzorku respondentů předem dané turistické oblasti. Další krok představoval samotný sběr dat a zpracování dotazníků – tedy samotných výstupů šetření. Až nakonec je vyhodnoceno dotazníkové šetření a vyvození příslušných výsledků.
3.2 Pořizování dat Podle Pecákové (2011: 15) a mnoha dalších odborníků se za základní krok jakéhokoli výzkumu považuje formulace zkoumaného problému a stanovení cíle. To bylo již učiněno samotným zadáním bakalářské práce stejně jako stanovení metody sběru dat. Každý výzkum, který je prováděn, vyžaduje nějaké náklady, k jejichž snížení mohou být nápomocna sekundární data, tedy data, která již byla u dané problematiky zjištěna. Tato práce se však opírá o data primární, která jsou získána dotazníkovým šetřením, a to metodou kvantitativního výzkumu. Před samotným zahájením dotazníkového šetření je zapotřebí zodpovědět obecné dotazy, které by měly předcházet každému dotazníkovému šetření. Jsou jimi: - Jak bude definován základní soubor a jaký bude jeho rozsah? - Jaká pravidla budou aplikována při tvorbě dotazníku? - Jakým způsobem budou vybraní respondenti kontaktováni a jak bude dotazník diskutován? - Jak budou zaznamenána a vyhodnocena zjištěná data? Odpověďmi se bude zabývat následující text.
3.3 Tvorba databáze Nositelem informace, která je pro tuto bakalářskou práci podstatná, nebudou konkrétní osoby. Jednotkami budou podniky poskytující ubytovací služby, jež se nacházejí na území turistické oblasti 24
Znojemska a Podyjí. Zaměření je na hromadné ubytovací zařízení, mezi které patří hotely, penziony, motely a všechny ostatní typy ubytovacích zařízení (kempy, chatové osady, ubytovny, aj.) Do základního souboru budou zahrnuty všechny velikosti hromadných ubytovacích zařízení, ať to jsou podniky s méně než deseti pokoji nebo velká ubytovací zařízení, která mají více než sto pokojů. Prvním krokem bylo vytvoření databáze ubytovacích zařízení. Kritériem pro její tvorbu bylo především geografické hledisko, vymezující výběr poskytovatelů ubytovacích služeb hranicemi turistické oblasti Znojemska a Podyjí, dalším kritériem byl zvolený kanál informací o ubytovacích zařízeních. Byla jím databáze ubytovacích zařízení vypracovaná Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ). Kompletní seznam ubytovacích zařízení skýtal podle databáze HUZ počet 109. Jejich rozmístění v oblasti Znojemska a Podyjí je k nalezení v příloze č. 1. Pro dostatečnou výpovědní hodnotu byl stanoven počet zodpovězených dotazníků nad 30. Vzhledem k faktu, že předem nelze odhadnout jejich návratnost, byli osloveni všichni poskytovatelé, kteří své služby nadále provozují.
3.4 Tvorba dotazníku Terénní výzkum bude prováděn, jak již bylo zmíněno výše, jako primární šetření na základě dotazníku, který byl vypracován katedrou Regionálního rozvoje a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Pro srozumitelnost a jednoznačnost byly voleny převážně uzavřené otázky, které splňovaly kritérium podle Řezánkové (2007: 11): „... je nutné, aby byly zahrnuty všechny možné odpovědi, aby tyto odpovědi byly jednoznačné a aby se nepřekrývaly.“ Samotný dotazník je uveden ve svém plném znění v příloze č. 2. Dotazník obsahuje 16 otázek, které jsou rozdělené do čtyř částí. 15 otázek je uzavřených s možností výběru jedné z možných odpovědí, jichž jsou převážně tři. Tato metoda výběru pouze jedné odpovědi je pro respondenty nejvhodnější, a to díky srozumitelnosti a časové nenáročnosti. Jedna otázka je otevřená, týká se geografického původu zahraničních návštěvníků. Vyplnění dotazníku nezabere v průměru více než 15 minut. Nejčastější forma distribuce byla formou elektronické pošty, proto byl dotazník zpracován tak, aby respondent u uzavřených otázek pouze označil nejvíce preferovanou odpověď kliknutím na příslušné místo, u otevřené otázky stačilo vepsat odpověď do vyhrazeného pole. Struktura dotazníku vypadá následovně: 1. část: Informace o ubytovacím zařízení Tato část byla převážně zařazena proto, aby zjistila aktuálnost databáze ČSÚ, co se týče počtu pokojů či počtu lůžek.
25
2. část: Hodnocení současné situace Dotazy se zaměřují na ekonomickou situaci a obchodní činnost v letní sezóně roku 2011. 3. část: Vaše očekávání pro letní sezónu 2012 Tato část je určena k zamyšlení respondentů nad nastávající sezónou roku 2012, zda plánují nějaké organizační změny, jako jsou zvyšování cen či změna počtu zaměstnanců. Dále také zamyšlení nad tím, zda budou změny v investicích a pokud ano, jaké. 4. část: Struktura návštěvníků ubytovacích zařízení Poslední část zjišťuje národnost převažujících návštěvníků a nejčastěji zastoupenou zemi, v případě převahy zahraničních hostů.
3.5 Sběr dat Při sběru dat bylo využito současných možností internetu a jeho každodenního zařazení do společnosti. Předpoklad byl, že již téměř každý ekonomický subjekt vlastní e-mail. Hlavní způsob distribuce dotazníku byl tedy elektronickou poštou, která umožňuje rychlé doručení, následnou komunikaci s respondentem, a náklady jsou při tom nulové. Bohužel ne všichni respondenti měli své e-mailové adresy, některá z menších hromadných ubytovacích zařízení neměla ani své webové stránky. Proto byl kontakt hledán na zodpovědnou osobu přes zprostředkovatele ubytování, ne vždy bylo dopracování se ke kontaktu možné. I přes všechny tyto obtíže byla elektronická komunikace nejpreferovanější. Druhý způsob byl formou telefonického rozhovoru, a to v těch případech, kdy nebyla možná forma elektronické komunikace, či byl tento způsob kontaktu s respondentem vyžadován. Velká většina kontaktů byla volně přístupná na internetových stránkách. Při této možnosti byl kladen velký důraz především na anonymitu v důsledku velmi citlivých požadovaných informací. Na stejnou skutečnost bylo upozorňováno i při elektronické formě komunikace. Poslední cestou distribuce byl osobní kontakt v prostředí zvoleném respondentem či na místě jeho podnikání. Zpracovaný dotazník se vyplňoval bez účasti tazatele, proto je samotný dotazník doplněn o stručné instrukce hned v úvodu. Dotazník byl vypracován v kancelářském programu Word. Z důvodů různých počítačových programů a znalostí byl dotazník rozesílán ve třech formátech (odt, doc, docx). Prvním krokem tedy bylo zjistit si všechna telefonní čísla a e-mailové adresy. Distribuce započala začátkem února a skončila koncem dubna, tedy v té době, kdy jsou podnikatelům známy úspěchy či neúspěchy minulé sezóny. V první fázi byla distribuce pouze elektronicky směřována na ty respondenty, kteří měli volně přístupný elektronický kontakt. Bylo jich 71, z nichž 4 adresy byly neplatné. Návratnost byla velmi nízká, a to pouhých 10 dotazníků, což je 9% ze 109, odpovědi byly zaslány převážně z ubytovacích zařízení, která mají provoz celoročně. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že 52% z databáze hromadných ubytovacích zařízení má pouze letní provoz a 43% jsou pouze malá ubytovací 26
zařízení s méně než 10 pokoji, tato zařízení se v době šetření pravděpodobně ještě nevěnovala přípravám na nadcházející sezónu. Stejný postup distribuce byl tedy aplikován i o měsíc později, ale ani tehdy se návratnost nezvýšila, proto dalším krokem byl telefonický kontakt, a to i u těch hromadných ubytovacích zařízení, u kterých nebyla k dispozici e-mailová adresa. V tomto kroku bylo zjištěno, že již 12% hromadných ubytovacích zařízení v roce 2012 neprovozuje ubytovací služby, dalších 5% nemá na sebe uveden kontakt, své služby provozuje pouze přes zprostředkovatele, sám majitel převážně nechce být kontaktován. Ovšem v rámci této fáze byla návratnost dotazníků mnohem vyšší. Dotazník byl vyplněn buď telefonicky, e-mailem, či během dohodnuté schůzky. Celková návratnost byla nakonec přes 40%.
3.6 Zpracování dat Všechny dotazníky byly evidovány postupně, čímž byla zjišťována jejich úplnost. Při chybějících údajích byl kontaktován zodpovědný respondent kvůli jejich doplnění. Dotazníky byly evidovány elektronicky, čímž byla tvořena databáze zjištěných dat, která následně posloužila jako podklad pro statistické zpracování terénního šetření. Statistické analýzy budou obsahovat převážně základní vyhodnocení četnosti dat, díky níž budou nadále zkoumány závislosti mezi proměnnými. Na základě výsledků pak budou vyvozeny závěry.
27
4 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na základě zadání bakalářské práce bylo provedeno dotazníkové šetření v turistické oblasti Znojemska a Podyjí. Zaměřeno bylo na nabídkovou stranu cestovního ruchu. V následujících podkapitolách bude nejdříve provedeno rozdělení HUZ a následně vyhodnoceno dotazníkové šetření.
4.1 Rozdělení ubytovacích zařízení Rozdělení do velikostních skupin bylo provedeno kvůli tomu, aby dotazníkové šetření poskytlo větší informační kvalitu. V turistické oblasti Znojemska a Podyjí jsou převážně malá a střední HUZ, která mají 50 a méně pokojů, jak je vidět níže. Struktura všech 109 HUZ po rozdělení do velikostních skupin dle počtu pokojů vypadá takto: •
10 a méně – 42%
•
11 až 50 – 50,5%
•
51 až100 – 6,5%
•
101 a více – 1%
Z důvodu malého procentuálního zastoupení největších HUZ se 101 a více pokoji byla zvolená mírná modifikace, HUZ s 51 a více pokoji budou sloučena s ubytovacími zařízeními, která mají 101 a více pokojů. Rozdělení bude tedy následující: •
Malá hromadná ubytovací zařízení
•
Střední hromadná ubytovací zařízení
•
Velká hromadná ubytovací zařízení
I přes spojení dvou velikostních skupin je procento velkých ubytovacích zařízení poměrně nízké, proto výsledky šetření budou brány pouze jako doplňková informace. Další možností rozčlenění je na typy ubytovacích zařízení. Tedy na hotely, penziony a ostatní ubytovací zařízení. Do ostatních ubytovacích zařízení byly zařazeny kempy, chatové osady, turistické ubytovny apod. Následná struktura vypadá následovně: •
Hotely: 19,5%
•
Penziony: 36,5%
•
Ostatní ubytovací zařízení: 44%
Ovšem toto rozčlenění nevypovídá nic o velikosti, ani o kapitálovém majetku či finančních možnostech. Ve vyhodnocování dotazníkového šetření tedy toto členění nebude zahrnuto. 28
Turistická oblast Znojemska a Podyjí je typická svou sezónností, proto je vhodné ještě poslední rozčlenění, a to právě dle sezónnosti, kde 47% hromadných ubytovacích zařízení má celoroční provoz a 53% provoz sezónní. Následující porovnání a sledování rozdílů v rámci uvedených skupin bude uskutečněno pomocí sloupcových grafů, které jsou uvedeny v přílohách.
4.2 Hodnocení současné situace První část dotazníku byla zaměřena na letní sezónu roku 2011, která v případě pěti otázek byla porovnávána s letní sezónou 2010. Celkový počet otázek v této části byl devět. Respondenti hodnotili svoji současnou ekonomickou situaci. Dvě otázky byly směřovány na možné příčiny úspěchu, nebo naopak neúspěchu.
4.2.1 Zhodnocení ekonomické situace v letní sezóně 2011 Při celkovém hodnocení letní sezóny 2011 z pohledu ekonomické situace se převážná většina pohybovala v pozitivní části spektra (86%), pouze 14% respondentů hodnotilo sezónu jako špatnou. Důvod optimistického náhledu může být způsoben tím, jak poskytovatelé byli připraveni na sezónu či neměli přehnaná očekávání. Špatná sezóna se projevila především u středních HUZ, kde 25% ubytovatelů hodnotilo situaci jako špatnou (viz příloha č. 3, graf č. 1). Graf č. 1: Ekonomická situace v letní sezónně 2011 Ekonomická situace v letní sezóně 2011
dobrá
72%
uspokojivá špatná 14% 14%
4.2.2 Vývoj obratů a výnosů Analýza obratů vykazuje podobnou tendenci jako celková ekonomická situace, v 57% případů obrat s porovnání s letní sezónou 2010 stoupl, popřípadě zůstal stejný. Dalo by se říci, že obraty jsou ve vyrovnaném poměru mezi negativním a pozitivním spektrem. Velký rozdíl je zde ovšem u malých HUZ, kde obraty klesly u 60% poskytovatelů ubytování. V porovnání se sezónními podniky obrat klesl u 50% respondentů (viz příloha č. 3, grafy č. 3 a 4). To může být zapříčiněno tím, že přes polovinu malých podniků provozuje svoji činnost pouze sezónně. Celkově je to 57% malých hromadných ubytovacích zařízení pouze sezónního charakteru. 29
Při porovnávání výnosů z celkového počtu získaných informací je 57% v pozitivní části spektra, ovšem pozitiva jsou především u velkých HUZ a částečně středních. Výnosy stouply též převážně ubytovatelům s celoročním provozem. Velký skok tvoří malá HUZ, kde výnosy klesly u 80%. Daná skutečnost může být způsobena např. špatnou obsazeností v sezóně, špatnou cenovou politikou či nízkou produktivitou pracovních sil. Graf č. 2: Obrat ve srovnání s letní sezónou 2010 Obrat ve srovnání s letní sezónou 2010
14%
stoupl
43%
zůstal stejný snížil se
43%
Graf č. 3: Výnosy ve srovnání s letní sezónou 2010 Výnosy ve srovnání s letní sezónou 2010
19%
stouply
48%
zůstaly stejné snížily se 33%
4.2.3 Vliv na obchodní činnost V této podkapitole budou posouzeny společně dvě otázky z dotazníkového šetření. Obě dvě se zaměřují na faktory ovlivňující obchodní činnost, patří mezi ně faktory jak pozitivní, tak negativní. Mezi příznivé vlivy volilo 81% respondentů „podniková opatření“. Pozitivním přínosem byly tedy jejich vlastní podnikové kroky, nikoli opatření přicházející zvnějšku. Rozdíl není téměř patrný ani při velikosti HUZ či sezónnosti. Negativní vliv spatřují poskytovatelé ubytovacích služeb převážně v hospodářské situaci (48%) a špatné sezóně (29%). Jako negativní vliv nedostatku pracovních sil volila velmi malá část ubytovatelů, především velká HUZ s celoročním provozem. Příčina spočívá pravděpodobně v tom, že velká HUZ nemohou nalézt odpovídající kvalifikovaný personál.
30
Graf č. 4: Příznivý vliv na obchodní činnost Příznivý vliv na obchodní činnost
19%
podniková opatření mimopodniková opatření 81%
Graf č. 5: Nepříznivý vliv na obchodní činnost Nepříznivý vliv na obchodní činnost hospodářská situace 5% 29%
48%
jinak špatná sezóna
19%
nedostatek pracovních sil
4.2.4 Celkový počet přenocování I přes mírné navýšení celkového počtu přenocování i počtu hostů v JMK15, oblast Znojemsko a Podyjí toto pozitivní navýšení nepociťuje. Zvláště malá ubytovací zařízení či sezónní provozovatelé. U malých HUZ se počet přenocování snížil u 60% a u sezónního provozu u 70%. Je možno si to vykládat právě špatnou letní sezónou, kdy měsíc červenec, doba dovolených, byl deštivý a drtivá většina ubytovacích zařízení je spojena s rekreací u vody, převážně na Vranovsku. Graf č. 6: Celkový počet přenocování ve srovnání s letní sezónou 2010 Celkový počet přenocování ve srovnání s letní sezónou 2010
29%
zůstal stejný
52% 19%
15
stoupl
Návštěvnost v HUZ v krajích, ČSÚ, online, [cit. 2012-29-04] 31
snížil se
4.2.5 Využití pokojů Využití pokojů má podobné rozložení jako v případě počtu přenocování. Je shodné i s problémy sezónnosti či malých podniků. Graf č. 7: Využití pokojů ve srovnání s letní sezónou 2010 Využití pokojů ve srovnání s letní sezónou 2010
24%
stouplo
48%
zůstalo stejné snížilo se 29%
4.2.6 Průměrná doba pobytu hostů ve srovnání s letní sezónou 2010 I když je z grafu č. 8 patrné, že přes polovinu průměrné doby pobytu hostů je v pozitivní časti spektra, u 43% procent se průměrná doba pobytu snížila. Tato skutečnost je zřejmá především u středních a velkých HUZ či u sezónních ubytovacích zařízení. Naopak u poskytovatelů ubytovacích služeb s celoročním provozem se u 45% zvýšila (podrobně příloha č 3, grafy č. 15 a 16). Z výše popsaného lze usuzovat, že návštěvníci v důsledku krize z předešlých let volí pro delší dovolené spíše malá, levnější ubytovací zařízení. Graf č. 8: Průměrná doba pobytu hostů Průměrná doba pobytu hostů
24%
zvýšila
43%
zůstala stejná snížila 33%
4.2.7 Struktura pobytu ubytovaných hostů Struktura pobytu ubytovaných hostů, znázorněná v grafu č. 9, je poměrně vyrovnaná a neukazuje žádný výrazný trend. Pouze jistou převahu získávají dlouhodobější pobyty, které jsou preferované nejspíše hlavně rekreanty u vody, tedy na Vranovské přehradě. Na což poukazuje i skutečnost, že u 60% malých HUZ převládají dlouhodobější hosté, stejně jako u 40% ubytovatelů se sezónním
32
provozem. Zjištěná skutečnost může znamenat, že turisté plánují dlouhodobější dovolenou spíše na základě finančních prostředků a volí menší ubytovací zařízení na úkor kvality služeb. Graf č. 9: Struktura pobytu ubytovaných hostů Struktura pobytu ubytovaných hostů převaha dlouhodobějších hostů 24%
33%
převaha krátkodobých pobytů vyrovnaná struktura
19% 24%
nelze specifikovat
4.3 Očekávání pro letní sezónu 2012 Druhá část dotazníku se zaměřuje na další sezónu, letní sezónu roku 2012. Snaží se zjistit, co poskytovatelé ubytovacích služeb očekávají v budoucím ekonomickém vývoji své podnikatelské činnosti, zda učiní nějaká podniková opatření či změní svou cenovou a zaměstnaneckou politiku.
4.3.1 Ekonomická situace Z následujícího grafu je možné vyčíst poměrně uspokojivou informaci, a to že přes 65% respondentů očekává pozitivní vývoj ekonomické situace. Přestože 48% dotázaných odhaduje budoucí sezónu spíše zdrženlivě, téměř 20% očekává sezónu dobrou. Nejpesimističtější jsou podle velikosti ubytovacího zařízení malé podniky, kde žádný z respondentů neočekává zlepšení a celých 40% očekává negativní vývoj ekonomické situace. Toto může být zapříčiněno sezónou 2011, která se pro malé podniky nevyvíjela nejpříznivěji. Celkové pozitivní ladění může být naopak způsobeno skutečností, že se předpokládá růst základních ukazatelů z národního hlediska. Graf č. 10: Ekonomická situace v letní sezóně 2012 Ekonomická situace v letní sezóně 2012 bude:
19% 33%
dobrá uspokojivá špatná 48%
33
4.3.2 Ceny za ubytování I přes skutečnost, že cena je základním faktorem turistů při výběru ubytování, přes 52% poskytovatelů ubytovacích služeb bude své ceny za ubytování zvyšovat. Svou roli tu jistě hraje i zvýšené DPH u služeb, a to z 10% na 14%. Dalším důvodem pro zvýšení cen může být i zvyšování cen energií. Pouze 10% z dotázaných bude svou cenu snižovat, a to pouze z řad středních podniků, které své služby nabízejí celoročně (viz příloha č 3, grafy č 21 a 22). Důvodem může být získání konkurenční výhody a nalákání hostů či nějaký jiný důvod změny cenové politiky. Graf č. 11: Ceny za ubytování Ceny za ubytování
10%
stoupnou zůstanou stejné
52%
38%
sníží se
4.3.3 Počet zaměstnanců Jak je z grafu č. 12 zřejmé, velká většina respondentů nebude měnit svou zaměstnaneckou politiku a zaměstnanecká základna zůstane stejná. Graf č. 12: Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců
76%
stoupne zůstane stejný sníží se
14% 10%
Žádný markantní rozdíl není ani v rozdělení ubytovacích zařízení dle velikosti nebo sezónnosti, pouze u velkých zařízení můžeme ve stejném poměru 25% počítat s propouštěním či přijímáním zaměstnanců.
34
4.3.4 Plánované investice Poslední dva z dotazů této části byly zaměřeny na investice, a to na jejich plánování a následně na jejich případné určení. Jak je patrné v grafu č. 13, pouze 29% ubytovatelů své investice pro příští sezónu navýší. Zbylých 61% nebude provádět žádné dodatečné investice, nebo je naopak sníží. Graf č. 13: Plánované investice Plánované investice
14% 29%
stoupnou zůstanou stejné žádné investice 57%
Překvapivé je, že své investice budou zvyšovat v 20% právě malé podniky, nejspíše pro lepší postavení na trhu a zvýšení konkurenceschopnosti. Jejich největší procento investic půjde z 80% do zlepšení nabídky služeb a zbylých 20% investuje do modernizace svých podniků. Nejvyšší zvýšení investic je očekáváno u velkých HUZ, kde 100% respondentů investuje do zlepšení nabídky služeb. To může být dáno faktem, že mají větší investiční možnosti než malé a střední podniky. Graf č. 14: Využití případných investic Využití případných investic modernizace
0% 39% 56%
rozšíření kapacity zlepšení nabídky služeb
6%
zlepšení životního prostředí
Faktem ovšem zůstává, že nikdo z dotázaných respondentů nevěnuje žádné finanční prostředky do životního prostředí, a to ani v této době, kdy ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj je velmi horké a diskutované téma, ovšem z řad podnikatelů bohužel velmi podceňované.
35
4.4 Struktura návštěvníků ubytovacího zařízení Poslední část dotazníkového šetření byla zaměřena na původ návštěvníků pro zmapování návštěvnosti tuzemských a zahraničních turistů. Poslední otevřená otázka směřovala na nejčastěji zastoupené země v případě zahraničních hostů.
4.4.1 Geografický původ hostů ubytovacího zařízení Cestování do zahraničí je stále žádanější forma dovolené, podle UNWTO World Tourism Barometr16 význam mezinárodního ruchu stále roste, a to nejen v ekonomických ukazatelích. Ovšem jak znázorňuje graf č. 15, 67% zařízení v turistické oblasti Znojemska a Podyjí poskytuje ubytování tuzemským návštěvníkům. Při návštěvnosti převážně zahraničních návštěvníků se jedná o středně velká zařízení, jedná se zde především o ta zařízení, která jsou v blízkosti hranic s Rakouskem, tato zařízení jim poskytují dostatečný komfort, i co se znalostí jazyka týče, tyto podniky jsou uzpůsobeny převážně pro zahraniční klientelu. To je patrné i z grafu č. 16, kde ubytovací zařízení navštěvují z řad zahraničních návštěvníků turisté z Rakouska (24%). Mezi další zahraniční návštěvníky patří zejména hosté ze sousedních zemí ČR, tedy ze Slovenska (22%), Německa (16%) a Polska (14%). Graf č. 15: Původ návštěvníků Původ návště vníků
5%
převážně tuzemští
29%
ve vyváženém poměru obojí 67%
převážně zahraniční
Graf č. 16: Geografický původ zahraničních návštěvníků Zahraniční návštěvníci
22%
16
14% 5%
3%
3%
2%
2%
2%
R us Ve ko lk á Br itá ni e D án sk o Fr an ci e Šv éd sk o
N iz oz em í
7%
Itá l ie
16%
Po ls ko
24%
R ak ou sk o Sl ov en sk o N ěm ec ko
30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
UNWTO World Tourist Barometr, (2011:2), online, (překlad autor) [cit. 2012-29-04] 36
5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Současná hospodářská situace se nepromítla pouze do ekonomických ukazatelů podnikatelů v cestovním ruchu, ale i návštěvníci volí dovolenou odlišně. Cesty jsou kratší a hlavně levnější. Při dlouhodobějších návštěv si hosté vybírají levnější ubytovací zařízení, převážně ta menší, kde na úkor množství a kvality poskytovaných služeb ušetří z rodinného rozpočtu. Navíc další celosvětový trend je jezdit na kratší dovolené za méně peněz, ale častěji. Tento trend se promítl i do turistické oblasti Znojemska a Podyjí. Tyto skutečnosti se samozřejmě přenesly do podnikatelského prostředí a mají své ekonomické dopady, jako například pokles počtu přenocování, pokles vytíženosti a tím pádem snižující se výnosy. Ze zjištěných skutečností se s touto situací vyrovnávají lépe větší ubytovací zařízení. Největší ekonomické dopady pociťují malé a sezónní podniky. První část dotazníkového šetření byla zaměřena na ekonomickou situaci v letní sezóně roku 2011 a její porovnání s minulou sezónou, tedy letní sezónou roku 2010. Z výsledků lze usuzovat stagnující trend této oblasti cestovního ruchu, i přes převážně pozitivní hodnocení sezóny, obraty a výnosy zůstávají stejné. Ani další odpovědi nenaznačují žádnou informaci o budoucím rozvoji podnikání. Rozdíl je pouze u malých, v menším měřítku též u středních hromadných ubytovacích zařízení, která se potýkají s největšími problémy. U malých podniků klesly výnosy u 80% dotázaných. Pasivní či záporná tendence se projevuje i u zařízení, která poskytují ubytovací služby pouze sezónně. Klesající výnosy mohou dále vést ke snížení prosperity a budoucích investic. Hrozí zde nebezpečí pro vývoj turismu v celé oblasti Znojemska a Podyjí. Mírné navýšení počtu hostů a počtu přenocování zjištěné za celý Jihomoravský kraj se ovšem do turistické oblasti Znojemska a Podyjí nepromítlo, na nepříznivou hospodářskou situaci poukazují i jiné základní ukazatele. Míra zaměstnanosti je v oblasti Znojemska jednou z nejvyšších v Jihomoravském kraji. Špatná ekonomická situace může být vykládána i tím způsobem, že letní sezóna byla deštivá a turistická oblast Znojemska a Podyjí nenabízí alternativní využití volného času v době nepříznivého počasí. Tento fakt dokládá i samotné dotazníkové šetření, kdy 48% poskytovatelů ubytovacích zařízení hodnotí jako nepříznivý vliv hospodářskou situaci a téměř 30% poukazuje na špatnou sezónu. Dle výše uvedeného není jistě toto zjištění překvapující. Sami ubytovatelé pro oživení a zlepšení svého podnikání využívají převážně vlastních podnikových opatření a na vnější prostředí moc nespoléhají, což je patrné z odpovědí, kdy si 81% respondentů pozitivně ovlivnilo provozování ubytovacího zařízení podnikovými opatřeními. Z četnosti odpovědí a mnoha komentářů samotných ubytovatelů je patrné, že se o situaci zajímají a chtějí ji změnit všemi možnými prostředky. Samotná podnikatelská činnost je zjevně v pořádku, jak ukazuje i snaha řešit 37
situaci dostupnými vnitropodnikovými prostředky. Špatná sezóna a hospodářská situace je samotnými podnikateli jen těžce ovlivnitelná. Pro posouzení důvěry poskytovatelů ubytovacích služeb v podnikatelské prostředí je zásadní druhá část dotazníku, která se zaměřuje na budoucí chování respondentů. Ekonomickou situaci pro letní sezónu 2012 vidí respondenti převážně optimisticky, až na malá hromadná ubytovací zařízení, kde 40% poskytovatelů očekává špatnou sezónu. I plánované investice napovídají spíše nejistému očekávání. Je zde patrný stagnující trend, je zřejmé, že ubytovatelé jsou více opatrní. Investiční záměry jsou pouze do vlastního ubytovacího zařízení, především do nabídky služeb a modernizace, jen velmi málo respondentů je ochotno investovat do zvýšení kapacity. Je kupodivu, že žádný z respondentů nehodlá investovat do životního prostředí, které je pro rozvoj turistické destinace, potažmo celého cestovního ruchu, velmi důležité. Toto téma je dnes velmi diskutované. I pro samotného návštěvníka hraje ochrana životního prostředí důležitou roli. Pro podnikatele obecně je ovšem toto téma stále neaktuální, příčinou může být jistá nedůvěra v investice do této oblasti a samozřejmě klesající výnosy. Ubytovatelé navíc i přes velkou citlivost poptávky na ceny budou zvyšovat v 52% své ceny za poskytnuté ubytování. Jistě jednou z příčin je zvýšení DPH za služby z 10% na 14%. Zhodnocení celého dotazníkového šetření a vyjádření důvěry poskytovatelů ubytovacích služeb v ekonomické prostředí v turistické oblasti Znojemska a Podyjí jako celku je následující – současné chování ubytovatelů je váhavé a nejisté, ovšem nelze říci že záporné. Váhavost tohoto odvětví ovšem není ojedinělá, dá se říci že kopíruje celkový vývoj ekonomiky České republiky. Lehce snížená důvěra vůči podnikatelskému zázemí odpovídá současným podmínkám.
38
ZÁVĚR Zaměření bakalářské práce je na nabídkovou stranu služeb ve sféře cestovního ruchu. Ubytovací zařízení tvoří materiálně-technickou základnu, proto je pro ně podstatný celkový vývoj cestovního ruchu. V letech 2009 byl útlum, ale v letech 2010 a 2011 bylo patrné již nějaké oživení. Tato práce se zaměřovala z geografického hlediska na oblast Znojemska a Podyjí, kde bohužel zásadní oživení nepřišlo. I přesto má tento region rozvinutý turistický ruch založený jak na přírodních, tak kulturněhistorických atraktivitách. Znojemsko a Podyjí je charakteristické svou sezónností, dominuje zde význam letní sezóny, na kterou je i tato práce zaměřena. Pro správný rozvoj jakéhokoli odvětví je důležité příznivé podnikatelské prostředí, výjimkou není ani oblast poskytování ubytovacích služeb. Tato práce se tedy především zaměřuje na prozkoumání důvěry poskytovatelů ve stabilitu svého podnikatelského prostředí. Jako vhodná forma výzkumu bylo vybráno dotazníkové šetření, které probíhalo od začátku roku 2012. Před samotným zahájením výzkumu se tato práce věnovala především charakteristice ubytovacích zařízení, jejich klasifikaci a kategorizaci, což by mohlo následně posloužit jako třídící kritérium pro zpracování základních dat. Ze získaných informací ovšem vyplynulo, že Česká republika nemá žádnou závaznou klasifikaci ubytovacích zařízení. Řešením by mohla být Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení, která má sice nezávazný charakter, ale používá ji více evropských zemí, tím by pro návštěvníka bylo jednoduší orientovat se v rozsahu poskytovaných služeb, zároveň by měli lepší a kvalitnější přístup k informacím. Proto by byla jistě vhodná participace na aktivitě AHR ČR pro všechny nezainteresované subjekty, již jen kvůli výhodě propagace ubytovacího zařízení a zlepšení celkové image. Po prostudování související literatury bylo přistoupeno k samotnému dotazníkovému šetření. Ubytovatelé byli osloveni v prvních měsících roku 2012 a následně i o dva měsíce později. Návratnost ovšem byla velmi malá, a to z důvodu sezónnosti ubytovacích zařízení, ubytovatelé se začátkem roku dosud nezajímali o nadcházející sezónu. Celková návratnost byla přes 40%. Zbytek práce se zaměřoval na statistické zpracování dat a na jejich analýzu. Na základě zjištěných dat a využití dalších informací byly vyvozeny závěry, vypovídající o současném stavu v podnikatelské sféře ubytovacích zařízení oblasti Znojemska a Podyjí. Z výzkumu a získaných informací lze usuzovat, že poskytovatelé ubytovacích služeb jsou nejistí a pociťují jisté obavy, co se budoucnosti týče. Může to být způsobeno špatnou sezónou a hospodářskou situací v minulých letech. Ovšem ze zjištěných dat lze rovněž soudit, že pesimismus není na místě, spíše by tento postoj mohl být nazván lhostejností či stagnací. O tom vypovídá i neochota investovat či měnit zaměstnaneckou politiku. Ovšem někteří z poskytovatelů se rozhodli provést změny, a to 39
převážně investovat do nabídky služeb a do modernizace ubytovacích zařízení. Bylo to jistě z důvodu posílení vlastní pozice na trhu, či se jedná o jistý způsob, jak bojovat proti špatné ekonomické situaci. Snad toto chování několika málo výjimek ubytovatelů bude motivací a rozjezdovým můstkem i pro ostatní poskytovatele ubytovacích služeb, kteří překonají současné tendence k nedůvěře v zázemí své podnikatelské činnosti.
40
Seznam použitých zdrojů Literatura [1] FREYER, Walter. Tourismus: Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. Lehr- und Handbücher zu Tourismus, Verkehr und Freizeit. München : Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2006. 8 přeprac. vyd., 568 s. ISBN 978-3-486-57874-4 [2] GALVASOVÁ, Iva, a kol.: Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1 [3] HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2003. 494 s. ISBN 80-247-0202-9 [4] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3 [5] PALATOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Professional Publishing, 2011, 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8 [6] PECÁKOVÁ, Iva. Statistika v terénních průzkumech. Praha: Professional Publishing, 2008. 2. dopl. vyd.,231 s. ISBN 978-80-7431-039-3 [7] ŘEZÁNKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha: Professional Publishing, 2007. 212 s. ISBN 978-80-86946-49. [8] VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. Ekonomicko-správní fakulta MU. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. ISBN 80-239-7256-1 Internetové zdroje [1] Hotelstars.eu. Co znamenají hvězdičky, Praha: Asociace hotelů a restaurací ČR, 2009, [cit. 201221-03], dostupné z: http://www.hotelstars.cz/co-znamenaji-hvezdicky [2] Metodika – časové řady [online], Český statistický úřad, 2012, [cit. 2012-20-03]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch [3] Národní park Podyjí. Péče o území. [online], Znojmo: Správa národního parku Podyjí, 2007, [cit. 2012-24-03]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/pece-o-uzemi [4] Návštěvnost HUZ v krajích. [online], ČSÚ 2012 [cit. 2012-29-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_2_2_1_cru/$File/crucr041712_221.xls 41
[5]OECD Tourism Trends and Policies 2010. [online], OECD Publishing, 2010, [cit. 2012-20-03]. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/industry-and-services/oecdtourism-trends-and-policies-2010_tour-2010-en [6] Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010-2012, [online], Praha: Ministerstvo
pro
místní
rozvoj,
[cit.
2012-21-03].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=998a01a7-d9e6-4420-aaad-0dcaae0c5275 [7] Organizace cestovního ruchu.[online], CzechTourism, 2012, [cit. 2012-31-03]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/organizace-cestovniho-ruchu/ [8] Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013. Analytická část. [online], Brno: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava 2007. [cit. 2012-31-03], 28 s. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/aanalyticka-cast.pdf [9] Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013. Stručné výstupy. [online], Brno: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava 2007. [cit. 2012-31-03], 3 s. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/program-rozvoje-cr-jmk-strucne-vystupy.pdf [10] Standardizace ubytovacích zařízení. Cestovní-ruch.cz, [online], Svitavy: Hotel Fontána s.r.o. 1999-2011, [cit. 2012-21-03], dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/klashotel.php [11] Studie Jihomoravský kraj [online], Brno: Zdravotní ústav se sídlem v Brně, 2011, [cit. 2012-2403]. Dostupné z: http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm [12] ŠAUER, Martin; VYSTOUPIL, Jiří. Analýza vývoje návštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001 až 2009. [online] Brno : MU ESF 2009. 91 s. [cit. 2012-25-03]. Dostupné z: http:// www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=127586&TypeID=7. [13] UNWTO World Tourism Barometr, Volume 9, Interim Update August 2011. [online], Madrid: World Tourism organisation. 2011. 5 s. ISSN 1728-9246. [cit. 2012-30-04] Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/pdf/unwto_barom11_iu_aug_en.pdf [14] Vytváření organizací CR v turistických regionech.[online], CzechTourism, 2012, s. 11,[cit. 201231-03]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/regiony/destin/organizacecrvregionech.pdf http://www.jizni-morava.cz/ http://www.kr-jihomoravsky.cz/
42
http://www.czechtourism.cz/ http://www.znojmo.net/
Seznam zkratek AHR
Asociace hotelů a restaurací
CCR JM
Centrála cestovního ruchu Jižní Morava
CR
Cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
HSU
Hotel Star Union
HUZ
Hromadná ubytovací zařízení
JMK
Jihomoravský kraj
LVA
Lednicko-Valtický areál
NP
Národní park
OCR
Organizace cestovního ruchu
UNIHOST
Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR
UNWTO
United Nation World Tourist Organisation
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Turistické regiony České republiky .................................................................................19 Obrázek č. 2: Turistický region Jižní Morava ........................................................................................20 Obrázek č. 3: Turistické oblasti České republiky ..................................................................................20
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Struktura ubytovacích zařízení podle jejich velikosti ......................................................14 Tabulka č. 2: Souhrn ubytovacích služeb ..............................................................................................15
Seznam grafů Graf č. 1: Ekonomická situace v letní sezónně 2011 .............................................................................29 Graf č. 2: Obrat ve srovnání s letní sezónou 2010 .................................................................................30 Graf č. 3: Výnosy ve srovnání s letní sezónou 2010 ..............................................................................30 Graf č. 4: Příznivý vliv na obchodní činnost..........................................................................................31 Graf č. 5: Nepříznivý vliv na obchodní činnost .....................................................................................31 Graf č. 6: Celkový počet přenocování ve srovnání s letní sezónou 2010 ..............................................31 43
Graf č. 7: Využití pokojů ve srovnání s letní sezónou 2010 .................................................................. 32 Graf č. 8: Průměrná doba pobytu hostů ................................................................................................. 32 Graf č. 9: Struktura pobytu ubytovaných hostů ..................................................................................... 33 Graf č. 10: Ekonomická situace v letní sezóně 2012 ............................................................................. 33 Graf č. 11: Ceny za ubytování ............................................................................................................... 34 Graf č. 12: Počet zaměstnanců............................................................................................................... 34 Graf č. 13: Plánované investice ............................................................................................................. 35 Graf č. 14: Využití případných investic ................................................................................................. 35 Graf č. 15: Původ návštěvníků .............................................................................................................. 36 Graf č. 16: Geografický původ zahraničních návštěvníků .................................................................... 36
44
Seznam příloh Příloha č. 1: Rozmístění HUZ v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Výsledky dotazníkového šetření dle velikosti ubytovacího zařízení a dle sezónnosti
45
Přílohy Příloha č. 1: Rozmístění HUZ v turistické oblasti Znojemsko a Podyjí
Lokalita
Počet HUZ
Moravský Krumlov
2
Bítov
10
Olbramkostel
1
Dobšice
1
Oslnovice
9
Dyjákovice
1
Podhradí nad Dyjí
3
Havraníky
1
Rešice
1
Hevlín
1
Střelice
1
Hluboké Mašůvky
1
Šatov
1
Hnanice
2
Štířaty
12
Hrušovany nad Jevišovkou
3
Tavíkovice
1
Chvalatice
2
Uherčice
1
Chvalovice
4
Únanov
1
Jevišovice
2
Vranov nad Dyjí
16
Kravsko
1
Vranovská Ves
1
Lančov
5
Výrovice
1
Lechovice
3
Vysočany
1
Lesná
1
Znojmo
18
Lukov
1
Celkem
109
Příloha č. 2: Dotazník DOTAZNÍK Informace, které uvedete v následujícím dotazníku, jsou považovány za důvěrné a nebudou zveřejněny v souvislosti se jmény respondentů ani názvem organizace. Získané údaje budou použity k empirickému výzkumu a následné analýze problémů poskytovatelů ubytovacích služeb v oblasti Znojemsko a Podyjí. Nezapomeňte, prosím, po vyplnění dotazníku uložit provedené změny. Předem děkuji. Vyplňte, prosím, následující dotazník sestávající ze čtyř částí: a) Informace o ubytovacím zařízení Název: Druh ubytovacího zařízení: Počet pokojů: Počet lůžek: Počet míst pro stany a karavany: Provoz: b) Hodnocení současné situace 1.
Vaše ekonomická situace byla v letní sezóně 2011 dobrá uspokojivá špatná
2.
Ve srovnání s letní sezónou 2010 Váš obrat stoupl zůstal stejný snížil se
3.
Ve srovnání s letní sezónou 2010 Vaše výnosy stouply zůstaly stejné snížily se
4.
Vaše obchodní činnost byla příznivě ovlivněna podnikovými opatřeními mimopodnikovými opatřeními
5.
Vaše obchodní činnost byla nepříznivě ovlivněna špatnou sezónou nedostatkem pracovních sil hospodářskou situací jinak
6.
Ve srovnání s letní sezónou 2010 celkový počet přenocování stoupl zůstal stejný snížil se
7.
Ve srovnání s letní sezónou 2010 využití pokojů stouplo zůstalo stejné snížilo se
8.
Ve srovnání s letní sezónou 2010 se průměrná doba pobytu hostů zvýšila zůstala stejná snížila
9.
Struktura pobytu ubytovaných hostů převaha dlouhodobějších hostů převaha krátkodobých pobytů – 1 noc vyrovnaná struktura nelze specifikovat c) Vaše očekávání pro letní sezónu 2012
10.
Vaše ekonomická situace bude dobrá uspokojivá špatná
11.
Vaše ceny za ubytování stoupnou zůstanou stejné sníží se
12.
Počet Vašich zaměstnanců stoupne zůstane stejný sníží se
13.
Vaše plánované investice stoupnou zůstanou stejné žádné investice
14.
Vaše případné investice plánujete na rozšíření kapacity modernizaci zlepšení nabídky služeb zlepšení životního prostředí d) Struktura návštěvníků ubytovacího zařízení
15.
Hosty ubytovacího zařízení jsou převážně tuzemští návštěvníci převážně zahraniční návštěvníci ve vyváženém poměru tuzemští i zahraniční návštěvníci
16. Zahraniční hosté pochází převážně z následujících zemí (vypište názvy zemí v pořadí dle četnosti přenocování):………., …………, ……….., ………., ………..
Příloha č. 3: Výsledky dotazníkového šetření dle velikosti ubytovacího zařízení a dle sezónnosti Graf č. 1 a 2: Ekonomická situace v roce 2011 Dle velikosti
Dle sezónnosti
100% 100%
100%
80%
80%
80%
80% 60%
40% 20%
64%
58%
60%
25%
20% 17%
40%
27%
20%
20%
0%
0%
9%
0%
0%
0% 0%
dobrá
uspokojivá
malá HUZ
střední HUZ
špatná
dobrá
uspokojivá
špatná
velká HUZ celoroční
sezónní
Graf č. 3 a 4: Obrat ve srovnání s letní sezónou 2010 Dle velikosti 70% 50%
50%
10%
50%
40% 33% 25% 17%
50%
30%
25%
50%
50% 36%
40%
40%
20%
60%
60%
60%
30%
Dle sezónnosti
36%
27%
20% 10%
0%
0%
0%
0% stoupl
malá HUZ
zůstal stejný
střední HUZ
snížil se
stoupl
velká HUZ
zůstal stejný
celoroční
snížil se
sezónní
Graf č. 5 a 6: Výnosy ve srovnání s letní sezónou 2010 Dle velikosti 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dle sezónnosti 80%
60%
50% 45%
50% 50%
50% 33%
25% 20%17%
25%
40%
40% 30% 20%
27%
27%
10%
10%
0%
0% stouply
malá HUZ
zůstaly stejné
střední HUZ
snížily se
velká HUZ
stouply
zůstaly stejné
celoroční
snížily se
sezónní
Graf č. 7 a 8: Příznivý vliv na obchodní činnost Dle velikosti 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
80% 83%
Dle sezónnosti
75%
20% 17%
podniková opatření
malá HUZ
25%
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
18% 20%
podniková opatření
mimopodniková opatření
střední HUZ
82% 80%
mimopodniková opatření
celoroční
velká HUZ
sezónní
Graf č. 9 a 10: Nepříznivý vliv na obchodní činnost Dle velikosti
Dle sezónnosti
malá HUZ
střední HUZ
60% 50%
50% 45%
40%
27%30%
30%
18%20%
20%
9%
10%
0%
celoroční
nedostatek pracovních sil
jinak
velká HUZ
špatná sezóna
0% hospodářská situace
nedostatek pracovních sil
špatná sezóna
jinak
hospodářská situace
70% 58% 60% 50% 50% 40% 40% 40% 25% 25% 25% 30% 20% 17% 20% 10% 0% 0%0% 0%
sezónní
Graf č. 11 a 12: Celkový počet přenocování ve srovnání s letní sezónou 2010 Dle velikosti 70%
Dle sezónnosti
60% 50%50%
50% 40% 30%
80%
70%
70%
60%
50%
33% 25% 20%
20%
60% 45% 36%
40%
25% 20% 17%
30% 20%
10%
18% 20% 10%
10%
0%
0% stoupl
malá HUZ
zůstal stejný
střední HUZ
snížil se
velká HUZ
stoupl
zůstal stejný
celoroční
snížil se
sezónní
Graf č. 13 a 14: Využití pokojů ve srovnání s letní sezónou 2010 Dle sezónnosti
Dle velikosti 70% 60%
50%
50%
50%
50%
45%
50% 40%
40%
40%
40%
36%
33% 25%
30%
25%
30% 18%
20%
17%
20% 10%
60%
60%
10%
10% 0%
0%
0% stouplo
malá HUZ
zůstalo stejné
střední HUZ
snížilo se
stouplo
velká HUZ
zůstalo stejné
celoroční
snížilo se
sezónní
Graf č. 15 a 16: Průměrná doba pobytu hostů ve srovnání s letní sezónou 2010 Dle velikosti 70%
Dle sezónnosti 60%
60%
50%
60%
50%50%
50%
50%
50%
45% 36%
40%
40% 30%
25%25% 20%
30%
25%25% 20%
18%
20%
20% 10%
10%
0%
0%
0% zv ýšila
malá HUZ
zůstala stejná
střední HUZ
snížila
zv ýšila
velká HUZ
zůstala stejná
celoroční
snížila
sezónní
Graf č. 17 a 18: Struktura pobytu ubytovaných hostů Dle sezónnosti
malá HUZ
střední HUZ
velká HUZ
40%
36%
27%
27%
10%
celoroční
10%
sezónní
9%
nelze specifikovat
40%
převaha krátkodobých pobytů
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
převaha dlouhodobějších hostů
nelze specifikovat
vyrovnaná struktura
převaha krátkodobých pobytů
převaha dlouhodobějších hostů
70% 60% 60% 50% 33% 40% 25%25% 25%25% 25% 25% 30% 20% 20% 17% 20% 10% 0% 0%
vyrovnaná struktura
Dle velikosti
Graf č. 19 a 20: Ekonomická situace v letní sezóně 2012 Dle sezónnosti
Dle velikosti 70%
60%
60%
60%
50%
50%
50% 25%
30%
10%
30%
25%
30% 20%
17%
20%
36%
40%
40% 33%
40%
45%
50%
50%
18% 20%
10% 0%
0%
0% dobrá
uspokojiv á
malá HUZ
střední HUZ
špatná
dobrá
velká HUZ
uspokojiv á
celoroční
špatná
sezónní
Graf č. 21 a 22: Ceny za ubytování Dle velikosti 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dle sezónnosti
75%
60%
60%
55% 50%
50%
50%
42%
40%
40%42%
27%
30%
25%
0%
18%
20%
17% 0%
10%
0%
0% stoupnou
zůstanou stejné
malá HUZ
střední HUZ
sníží se
stoupnou
velká HUZ
zůstanou stejné
celoroční
sníží se
sezónní
Graf č. 23 a 24: Počet zaměstnanců Dle velikosti 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dle sezónnosti
83% 80%
50%
20%
25%
25%
8%
8% 0%
stoupne
malá HUZ
zůstane stejný
střední HUZ
sníží se
velká HUZ
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
82% 70%
20% 9% 10%
9%
stoupne
zůstane stejný
celoroční
sníží se
sezónní
Graf č. 25 a 26: Plánované investice Dle sezónnosti
Dle velikosti 70% 60%
64%
70%
60%58%
60%
50%
50%
50%
50%
40%
33%
40% 30%
25%
20%
20%
20%
25%
20%
8%
10%
27%
30%
30%
20% 9%
10%
0%
0% stoupnou
malá HUZ
zůstanou stejné
střední HUZ
žádné inv estice
stoupnou
velká HUZ
zůstanou stejné
celoroční
žádné inv estice
sezónní
Graf č. 27 a 28: Využití případných investic Dle velikosti
Dle sezónnosti
120%
100%
100%
50%
50%
50%
67%
40%
60% 40%
60%
60%
80%
80%
70%
30%
30% 22%
20%
20%
11%
20%
0%
0%
0%
modernizace
malá HUZ
rozšíření kapacity
střední HUZ
10%
10%
0% zlepšení nabídky služeb
0%
0% modernizace
velká HUZ
rozšíření kapacity
celoroční
zlepšení nabídky služeb
sezónní
Graf č. 29 a 30: Původ návštěvníků Dle velikosti 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
80%
Dle sezónnosti
75%
58% 33% 25% 20% 8% 0% přev ážně tuzemští
malá HUZ
ve v y v áženém poměru obojí
střední HUZ
0%
přev ážně zahraniční
velká HUZ
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
80%
55% 36% 20% 9% 0% přev ážně tuzemští
ve v y v áženém poměru obojí
celoroční
přev ážně zahraniční
sezónní
