Problémy hospodaření okresních nemocnic

Problémy hospodaření okresních nemocnic Obsah: 1. Úvod: problémy a jejich možné příčiny, předmět této práce .............................................................................2 2. Cíle ...........................................................................................................................................................................5 3. Otázky......................................................................................................................................................................5 4. Metody a data .........................................................................................................................................................5 5. Využití funkcí a základní struktury účetnictví ve veřejném sektoru (teoretické poznámky a kritické reflexe) ..........................................................................................................................................................................6 5.1 Uživatelská struktura účetních informací v kontextu vývoje financování, úhrad a organizačně právního postavení poskytovatelů zdravotnických služeb ........................................................................................................................................ 7 5.2 Přehled základních pojmů z oblasti finančního účetnictví a finanční analýzy..................................................................... 9 5.2.1 Vymezení pojmu účetnictví..................................................................................................................................... 9 5.2.2 Audit...................................................................................................................................................................... 12 5.2.3 Finanční situace a finanční analýza ....................................................................................................................... 13 5.3 Manažerské účetnictví........................................................................................................................................................ 15 5.4 Vztahy vybraných aktérů k účetnictví a produkční funkci ve zdravotnictví (schéma č. 7)................................................ 16

6. Zjištění...................................................................................................................................................................18 6.1 Makroekonomický pohled na hospodaření nemocnic v kontextu zdravotnictví a národního hospodářství ....................... 19 6.2 Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic v letech 1995 až 2002 v resortu zdravotnictví (celkem) – agregovaná data ....................................................................................................................................................................... 22 6.3 Vývoj hospodářského výsledku v souboru 126 nemocnic v letech 1998-1. pol.2002........................................................ 27 6.4 Analýza vývoje nákladů u dvanácti vybraných nemocnic ................................................................................................. 32 6.4.1 Nemocnice, kterým se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků z předchozí negativní situace (nemocnice č. 20,46 a 50)........................................................................................................................................................................... 33 6.4.2 Nemocnice, které se z původně pozitivního výsledku hospodaření ocitly ve výsledku negativním (nemocnice č. 60, 77, 87). .......................................................................................................................................................................... 33 6.4.3 Nemocnice s trvale negativním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 26, 63, 66)..... 34 6.4.4 Nemocnice s trvale pozitivním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 47,69,97)........ 34 6.4.5 Shrnutí ................................................................................................................................................................... 35 6.5 Osobní náklady nemocnic ČR a jejich vývoj ................................................................................................................. 36

7. Diskuse...................................................................................................................................................................38 8. Závěry....................................................................................................................................................................43 9. Literatura ..............................................................................................................................................................46 10. Přílohy ...................................................................................................................................................................48 10.1 10.2 10.3 a 50) 10.4 77, 87) 10.5 10.6 10.7

Vývoj hospodářského výsledku nemocnic rezortu zdravotnictví ČR......................................................................... 48 Výdaje na zdravotnictví v ČR .................................................................................................................................... 48 Nemocnice, kterým se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků z předchozí negativní situace (nemocnice č. 20,46 ................................................................................................................................................................................... 50 Nemocnice, které se z původně pozitivního výsledku hospodaření ocitly ve výsledku negativním (nemocnice č. 60, ................................................................................................................................................................................... 56 Nemocnice s trvale negativním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 26, 63, 66).......... 62 Nemocnice s trvale pozitivním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 47,69,97) ............ 68 Srovnání efektivity hospodaření nemocnic ve výběrovém souboru 12 nemocnic (1998 – 1. pol. 2002)................... 74

Problémy hospodaření okresních nemocnic Háva, P., Stožický, A., Goulli, R., Pasovská, L., Vyskočilová, O., Krákorová, L. Souhrn: Cílem této práce je vstupní analýza příčin problémů hospodaření bývalých okresních nemocnic v kontextu vznikajících problémů, tvorby a realizace české zdravotní politiky a některých diskutovaných zahraničních poznatků a zkušeností. Otázky, metody a teoretická východiska. Mezi sledovanými otázkami jsou existující rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi ve výsledcích hospodaření a důvody těchto rozdílů. Jak lze objektivizovat další veřejnou diskusi o těchto problémech a jaká možná východiska je zapotřebí zvažovat z hlediska pokračující tvorby nového právního rámce pro oblast nemocniční péče v ČR. Práce metodicky vychází z konceptů, kvalitativních a kvantitativních přístupů analýzy politik. Pro analýzu byly použity dostupné statistické údaje ÚZIS, data z výběrového souboru o hospodaření nemocnic, poskytnutého ÚZIS, související dokumenty a publikované práce v odborném tisku a články v denním tisku (stanoviska zúčastněných aktérů). Přístup analýzy je odvozen od souhrnu teoretických poznatků o vývoji účetnictví se zaměřením na možnosti finančních analýz manažerského účetnictví. Zjištění. Analýza hospodaření nemocnic je členěna na makro a mikroekonomický přístup. V makroekonomické rovině je sledován vývoj celkových výdajů na zdravotnictví ve vztahu k dynamice vývoje hrubého domácího produktu a k celkovým výdajům na nemocniční péči. Výdaje na nemocniční péči nevykazují zásadní odchylky od reality celkového ekonomického vývoje (HDP). Ze souhrnného pohledu na výsledky hospodaření skupin nemocnic členěných podle zřizovatele v letech 1995 až 2001 vyplývají jednak rozdíly mezi jednotlivými skupinami nemocnic dle jejich zřizovatele a velikosti. V letech 1998 a 2001 došlo k výraznému snížení celkového negativního hospodářského výsledku nemocnic v důsledku navýšení finančních zdrojů. Ve skupině bývalých okresních nemocnic existují značné rozdíly ve výsledcích jejich hospodaření v období 19982001. Problémy hospodaření nemocnic se však většinou pohybují při dané dynamice meziročního růstu v rozmezí několika desítek milionů, které jsou řešitelné v rámci manažerských aktivit samotných provozovatelů nemocnic během jednoho až dvou let. Pokud by nedošlo k výraznějšímu rozvoji pohledávek nemocnic po lhůtě splatnosti u zdravotních pojišťoven. Výhodnou příležitost měly nemocnice zejména v roce 2001. Pokud i v tomto období nebyly jejich náklady řízeny odpovědně, zůstaly takové nemocnice v oblasti negativních výsledků hospodaření. Orientační vhled do objektivních příčin špatného řízení nákladů umožnila analýza u dvanácti vybraných nemocnic. U těchto nemocnic byly hodnoceny náklady členěné do devíti položek, vývoj výdajů v oblasti investic a částečně také použití složených ukazatelů v oblasti nákladů ve vztahu k ošetřovacímu dni. Interpretace analýzy nákladů ve vztahu k ošetřovacímu dni je limitována, neboť byly použity celkové náklady nemocnic, které v sobě zahrnují náklady na lůžkovou i ambulantní péči. Diskuse a závěry. Diskuse se soustřeďuje na vybrané systémové okruhy, poznatky a zkušenosti v zahraničí v kontextu stávajících českých problémů. Diskutované otázky jsou posuzovány zejména z hlediska jejich dalšího možného využití pro vývoj v oblasti tvorby a realizace české zdravotní politiky. Závěry se soustřeďují na některé rizikové faktory, kterými je zapotřebí se zabývat z hlediska řešení existujících problémů a jejich příčin v oblasti nemocniční péče v ČR. Většina problémů bývalých okresních nemocnic v oblasti jejich hospodaření je za stávajících podmínek meziročního růstu výnosů řešitelná v rámci řídící kompetence jejich provozovatelů za předpokladu, že nedojde ke vzniku jiného problému v podobě pohledávek nemocnic u zdravotních pojišťoven. Mnohem důležitějším úkolem je pro nové zřizovatele rychle získat efektivní kontrolu nad dalším vývojem. Ze strany státu však je nutné řešit neurčitost stávajícího právního stavu. Stávající situace by snadno mohla zainteresovat některé subjekty k hledání renty z veřejného sektoru a neregulované a nekontrolované nákupy materiálu a investic by mohly rychle vést k inflačnímu vývoji v oblasti nemocniční péče. Správa nemocnic formou akciových společností by vedla k rozvoji značné individualizace oproti potřebné standardizaci. Pokud by došlo ke vzniku nemocnic akciových společností, vznikl by před státem a zdravotními pojišťovnami úkol tento stav komplikovaně regulovat a kontrolovat.

1. Úvod: problémy a jejich možné příčiny, předmět této práce Tato analýza hospodaření nemocnic vychází z událostí a celkové situace konce roku 2002, kdy došlo opět k jedné z dalších problémových situací v českém zdravotnictví v oblasti hospodaření nemocnic. Tentokrát ve vztahu k probíhající reformě veřejné správy. Jde zejména o kontext převodu vlastnictví a role zřizovatele části státních (okresních) nemocnic na kraje. Problémy českých nemocnic se však vyskytovaly v průběhu celého transformačního a reformního dění po roce 1990. Aspoň některé z nich jsou uvedeny krátce i v tomto úvodu, neboť jsou významné z hlediska jejich příčinného vztahu k současné situaci. Během přípravy reformy veřejné správy a zvláště pak jejího promítnutí do zdravotnického práva nedošlo ze strany MZ po roce 1998 k dostatečně odpovědnému přístupu. MZ zvolilo alternativu extrémně liberálního decentralizačního přístupu s rizikem vzniku značných neurčitostí a tedy odlišností přístupů v jednotlivých krajích v oblasti výkonu veřejné správy nemocniční péče. Příčiny takto vzniklého komplikovaného organizačně právního stavu mají složitější a hlubší charakter 2

a nejsou předmětem této analýzy. Za jednu z dílčích příčin lze však považovat na straně MZ dlouhodobé odmítnutí významu skutečně koncepční práce. Mnohem závažnější jsou však v řetězci dalších příčin důvody proč tomu takto je. První nesystémové kroky zdravotní politiky v oblasti nemocniční péče nastaly již počátkem 90. let v souvislosti s privatizací části nemocnic do formy obchodních společností. Šlo však většinou o menší nemocnice, jejichž význam pro celkovou dostupnost nemocniční péče není zásadního charakteru. Koncem roku 2002 však dochází v souvislosti s převodem vlastnictví a zřizovatelské funkce nemocnic na kraje k neurčité situaci několika možných vývojových modelů: (1) nemocnice mohou být dále provozovány a spravovány jako příspěvkové organizace, (2) kraje mohou změnit organizačně právní formu nemocnic na akciovou společnost nebo na obecně prospěšnou společnost, (3) v úvahu také připadá model, v němž by byl vytvořen speciální zákon o nemocnicích a dosavadní příspěvkové organizace by byly převedeny do formy neziskově hospodařící veřejnoprávní korporace. Nynější diskuse o špatném hospodaření nemocnic vznikla koncem minulého roku nejen v souvislosti s převodem nemocnic na kraje. Jedním z iniciátorů byla Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL), která pohrozila pozastavením dodávek léčiv do nesolventních nemocnic. Jednalo se přibližně o šest fakultních nemocnic a třicet okresních nemocnic, které dlužily dodavatelům léčiv v listopadu minulého roku přes 700 milionů Kč. AVEL se snažil rychle vyřešit situaci zejména u okresních nemocnic, za jejichž závazky do konce roku ručil stát. Takto byla záležitost prezentována v médiích (AVEL, 2002). Dalším medializovaným problémem byl růst osobních nákladů v nemocnicích, na něž se vztahovaly změny pravidel, provedené v roce 2001, kdy došlo cestou Nařízení vlády (NV) č. 453/2000 Sb. k navýšení příjmu pracovníků ve zdravotnictví. Od roku 2001 vzrostly mzdy nejen na základě absolutních změn stupnic platových tarifů podle plat. tříd a stupňů, ale u zdravotnických pracovníků vykonávajících zdravotnické povolání došlo ke zvýšení tarifů ještě o 10% (podle § 6 odst. 3 NV č.453/2000 Sb.: „Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem a vykonává zdravotnické povolání, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 10% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen …“). Některé nemocnice uváděly navýšení mezd jako příčinu svých hospodářských potíží. Nemocnice se do roku 2001 dlouhodobě potýkaly s významným problémem závazků zdravotních pojišťoven po lhůtě splatnosti. Výše pojišťovnami neuhrazených faktur postupně narostla k 3 až 5 miliardám Kč. Tyto závazky byly rozloženy v závislosti na délce doby po lhůtě splatnosti. V průběhu roku 2001 došlo k ozdravění situace odkoupením pohledávek zdravotních pojišťoven za plátce pojistného Konsolidační bankou a pojišťovny tak mohly své finanční vztahy vůči nemocnicím zlepšit (zlepšení hospodářské situace nemocnic viz. graf č. 12 v příloze str. 53 a graf č. 3a str. 30). K celkovému bilančnímu zlepšení zdravotnictví přispělo v roce 2001 ještě také zvýšení transferu prostředků ze státní rozpočtu do fondů zdravotních pojišťoven v důsledku navýšení platby pojistného na zdravotní pojištění za osoby bez vlastních příjmů. (Usnesení vlády ČR č.847/2002). V předcházejících letech poskytl stát z veřejných finančních prostředků dosti značné finanční částky zcela nesystémově přímo nemocnicím namísto zdravotním pojišťovnám. To podpořilo nemocnice pouze v jejich neefektivním jednání a nereagovalo na závažné příčiny na straně pojišťoven. Analýza příčin všech těchto mnoho let trvajících a prakticky neřešených problémů není předmětem této práce. V segmentu nemocniční péče jsme měli možnost se setkávat s řadou dalších událostí a procesů s důsledky k problémům hospodaření nemocnic. Jde o stavební investiční politiku s nedostatečně dokumentovanými programy. Zvláště pak po změnách v právním rámci (přijetí zákona č. 218/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech), jejichž cílem bylo v souvislosti se vstupem do EU zlepšit hospodaření s veřejnými prostředky, nedošlo v resortu zdravotnictví k odpovídající aplikaci těchto pravidel a to ani s ohledem na varovná zjištění NKÚ v této oblasti. 3

Počátkem 90. let došlo v ČR ke zrušení předtím existujícího systému sběru a zpracování ekonomických ukazatelů (Aplikace) ze všech segmentů zdravotnických služeb. Tento systém byl na svou dobu velice dokonalý a umožňoval analyzovat a pro účely řízení a správy efektivně využívat snadno dostupné a věrohodné údaje. Tyto údaje byly veřejně bez omezení dostupné všem zájemcům. Ve zdravotnictví se začaly „utajovat“ údaje o hospodaření jednotlivých subjektů. To samozřejmě znemožnilo jejich srovnání a rozvoj potřebných analýz. Tento hluboce chybný krok a zároveň obava a neochota měnit jeho negativní důsledky, lze považovat za jednu z hlavních příčin současných problémů. Od počátku 90. let se v ČR z těchto důvodů přestala hodnotit ekonomická efektivita nemocnic. V souvislosti s postupem reformy veřejné správy došlo od počátku roku 2003 k přesunu jak vlastnictví majetku, tak i funkce zřizovatele dosavadních okresních nemocnic ze státu na kraje. Výsledky hospodaření těchto nemocnic se staly předmětem medializované diskuse a v prosinci 2002 také i předmětem jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jednotlivé kraje reagují na situaci s dluhy nemocnic různým způsobem. Ředitelé všech středočeských nemocnic byli odvoláni, z důvodu špatného hospodaření nemocnic. Kromě toho středočeský hejtman Petr Bendl již koncem listopadu minulého roku vyzval věřitele okresních nemocnic, aby do konce roku podali žalobu na tehdejšího zřizovatele, tedy stát. Oproti tomu Královéhradecký kraj se rozhodl žalovat stát sám. Plzeňský kraj zamýšlel podat stížnost k Ústavnímu soudu z důvodu „protizákonného předání zadlužených nemocnic“. Zlínský kraj viní z dluhů VZP. V médiích převládá názor, že státní pomoc je jediným možným způsobem k oddlužení nemocnic. Že to však není jediná cesta dokazují příklady nemocnic, které se dokázaly samy změnou systému řízení dostat z miliónových dluhů (Prinz, 2002). V prosinci 2002 byla PSP ČR předložena Zpráva vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic, o řešení těchto dluhů a právním zajištění převodu nemocnic na kraje. Vláda na sebe vzala v této zprávě, a zejména pak v rozpravě k ní, odpovědnost za další průběh, který je z jejího hlediska charakterizován jako probíhající proces, řešitelný v rámci jeho následného vývoje výnosů a hospodaření nemocnic. Na počátku rozpravy ke Zprávě vlády uvedl poslanec Kubinyi charakteristiku vývoje zdravotní politiky ve vztahu k nemocnicím: „Všichni víme, že problém nemocnic je jedním z nejpalčivějších problémů českého zdravotnictví. Koloběh zadlužování a oddlužování, otázky investic do staveb a přístrojů, otázka platů, problematika spotřeby léčiv a zdravotnického materiálu – to už dnes patří k běžné náplni nejen odborných politických debat, ale i mediálních prezentací všeho druhu. Za celých třináct let se nepovedlo nikomu s tímto problémem pohnout.“ Předmětem této práce byla otázka analýzy struktury a některých příčin „dluhů“ bývalých okresních nemocnic. Je zřejmé, že publikované názory a postoje jednotlivých zúčastněných aktérů se liší. Některé kraje kladou důraz na problém zadluženosti a spojují jej s požadavkem úhrady ze strany státu. Ministerstvo zdravotnictví nepředložilo analýzu tohoto stavu a z jeho argumentace nevyplývá, že by hodnotilo vzniklou situaci jako problém, který by musel být řešen okamžitou úhradou diskutovaných „dluhů“. Z dlouhodobého pohledu na problémy nemocnic a jejich příčiny však vyplývá, že jde o komplex neřešených problémů, které způsobují bilanční nevyváženost jak z hlediska vnějšího, tak i vnitřního prostředí samotných nemocnic. Zároveň však lze konstatovat, že vedle některých nemocnic s problémy hospodaření je většina nemocnic bez potíží, tj. s vyrovnaným výsledkem svého hospodaření. Z tohoto vyplývá, že příčiny problémů nemocnic nejsou systémového charakteru. Stávající systémové podmínky nemocniční péče umožňují dosáhnout stav vyrovnaného hospodaření. Pravidla pro jednání zúčastněných a odpovědných aktérů však nejsou dostatečná a proto existuje dosti výrazný prostor pro společensky ztrátové jednání. Za takové situace je důležité, že dochází k selhání potřebných korekčních mechanismů jako projevu nedostačující míry veřejné kontroly. Takto vzniklá situace diskredituje samotný veřejný sektor a vede v některých případech k formulaci návrhu nahradit jej aktivitami soukromého sektoru, tj. převést nemocnice do ziskového obchodního režimu. Důsledkům takových zjednodušujících přístupů není věnována dostatečná pozornost. Naše zdravotnictví se tak může poměrně snadno ocitnout v situaci velice silně působícího inflačního faktoru. Zdravotnictví většiny ostatních států se přitom snaží hledat cesty standardizace, efektivního řízení a snižování nákladů, za současné kontroly výsledků poskytovaných služeb. V ČR není 4

věnována těmto nástrojům prakticky žádná pozornost a veřejná diskuse se převážně pohybuje v rovině četných desinformací nebo nedostačujících poznatků o těchto procesech. Požadavek PSP ČR tyto problémy analyzovat a diskutovat jejich řešení v koncepční rovině je nutno považovat za zcela legitimní a logickou výzvu, která se však bohužel nesetkala s očekávanou reakcí ze strany MZ ČR. Na jednání MZ s přestaviteli krajů dne 17.1.2003 došlo dokonce zcela paradoxně ze strany MZ k návrhu, aby bývalé okresní nemocnice byly transformovány do formy akciových společností. MZ vnímá svoji odpovědnost ve vztahu k nemocnicím pouze v rovině zřizovatelské funkce k velkým nemocnicím a podceňuje význam aktivního přístupu k tolik potřebné právní úpravě postavení nemocnic, které poskytují veřejné zdravotnické služby financované z veřejných finančních prostředků. Pokud bychom považovali tyto problémy za komplikované z hlediska kompetenčních vztahů několika resortů, pak jde o problémy, v kterých vystupuje do popředí odpovědnost státu jako takového. Uvnitř skupiny aktérů na straně státu došlo k žádosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vůči vládě. Záměrem této analýzy je přispět všem zúčastněným aktérům informacemi k další diskusi o uvedených problémech a možnostech jejich věcného řešení.

2. Cíle Předmětem analýzy je především hospodaření nemocnic se zaměřením na bývalé okresní nemocnice v kontextu celého zdravotnictví a analýza struktury veřejně diskutované zadluženosti nemocnic. Dílčími cíli jsou: • • •

• •

mikroanalýza a makroanalýza hospodářského výsledku, nákladů a výnosů v jejich vzájemném vztahu; kritický rozbor faktorů, které ovlivňují hospodářský výsledek, řešení problému, které další faktory potřebujeme znát, abychom mohli problémy řešit nebo o nich diskutovat; poskytnout účastníkům veřejně politických diskusí o problémech hospodaření nemocnic základní přehled informací o využití účetnictví ve veřejném sektoru ve vztahu k možnostem hodnocení výsledků hospodaření nemocnic (důvodem jsou četné neobjektivní a mnohdy až cíleně dezinformační diskuse subjektů, jejichž zájmem není ve skutečnosti problémy řešit, ale pouze usilují o provozování nemocnic ve formě obchodních společností); objektivizace problémů a příčin hospodaření nemocnic (přetrvávající závazky po lhůtě splatnosti, záporný hospodářský výsledek nemocnic, řízení nákladů, rychlost investičního rozvoje nemocnic); formulace dalších priorit pro analytickou a výzkumnou činnost v oblasti nemocniční péče.

3. Otázky • • • • • • • • •

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi ve struktuře jejich nákladů? Proč některé nemocnice situaci se svým hospodařením zvládají a jiné ne? Jaká je skutečná výše zadluženosti bývalých okresních nemocnic? Jsou existující vnější podmínky pro činnost a hospodaření nemocnic dostačující a umožňují dosáhnout nejen vyrovnaného hospodaření, ale také poskytovat dostupné zdravotnické služby bez čekacích dob či jiných problémů s kvalitou služeb? Je současný stav hospodaření okresních nemocnic ke konci roku 2002 skutečným problémem, kdy nemocnice potřebují nutně uhradit ztrátu v roce 2002 z vnějších zdrojů (veřejných rozpočtů), nebo se jedná o vnitřní záležitost samotné nemocnice, jak se dostane do vyrovnaného hospodaření? Spočívají příčiny hospodářských potíží ve vnitřním chodu nemocnic (řídící procesy, organizační uspořádání, selhání vnitřních kontrol a vnějších řídících a správních procesů)? Jak velká je skupina nemocnic, které dosahují vyrovnaných výsledků hospodaření, o jaké nemocnice jde z hlediska jejich struktury poskytovaných služeb, zřizovatele, řídících pracovníků? Jaké jsou u těchto nemocnic rozdíly v nákladech na ošetřovací den, na lůžko, jaká je jejich personální struktura, struktura oddělení, atd.? Jakou vypovídací schopnost mají různé poměrové ukazatele pro naši analýzu?

4. Metody a data Metodický přístup je kombinován s využitím konceptů a kvalitativních a kvantitativních přístupů metod analýzy politik (Patton, Sawicki 1993; John 1998; Howlett, Ramesh 1995): (1) analýzy platné právní úpravy, tisku, jednání PSP ČR, materiálů vlády (MZ ČR), (2) analýza dostupných statistických údajů a výběrového souboru údajů, vztahujících se k hospodaření nemocnic. V analýze byla použita statistická data publikovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky 5

(ÚZIS) v Aktuálních informacích na internetu (www.uzis.cz) a ve Zdravotnických ročenkách. V Aktuálních informacích ÚZIS ČR jsou uváděny informace týkající se zpravidla agregovaných údajů ze statistických výkazů, zpracovávaných pro statistické účely ve zdravotnických zařízeních. Údaje jsou uváděny odděleně za jednotlivé roky; časové řady – nestejně dlouhé – byly sestaveny z ročních údajů, které byly k dispozici. Další informace jsme čerpali ze Statistických ročenek České republiky vydaných Českým statistickým úřadem, z pracovních materiálů Ministerstva zdravotnictví ČR, z parlamentních tisků, publikací a periodik vztahujících se k dané problematice. K analýze byl dále použit soubor dat 126 nemocnic ČR, který na základě žádosti IZPE dodal ÚZIS ČR. Tato data se týkají anonymizovaných údajů za subjekty, které tvoří: • • • •

22 přímo řízených MZ ČR (z nich se v r. 2001 vyčlenily 3 nemocnice krajské), 72 okresních, 17 obecních a městských a 15 soukromých a církevních.

Z hlediska velikosti tento soubor zahrnuje nemocnice od 13 do 2400 lůžek. Údaje jsou uvedeny za období 1998 – 2001 a 1. pol. 2002. V době vzniku této analýzy jsme neměli k dispozici ještě výsledky o hospodaření těchto nemocnic za rok 2002. Dostupná byla pouze informativní sdělení o přehledu nákladů, výnosů, hospodářském výsledku a pohledávkách nemocnic v členění podle zřizovatele.

5. Využití funkcí a základní struktury účetnictví ve veřejném sektoru (teoretické poznámky a kritické reflexe) Jedním ze zásadních dlouhodobě nevyjasněných problémů českého zdravotnictví je nedostačující rozlišení mezi veřejným a soukromým sektorem, mezi subjekty veřejného a soukromého práva, důvody existence veřejného sektoru a důvody selhání trhu v oblasti zdravotnických služeb (Ochrana, 2001). Absence těchto základních teoretických poznatků u širší veřejnosti vede v praxi k nekritickému přeceňování možností trhu a naopak podcenění role, odpovědnosti a nástrojů na straně veřejného sektoru při poskytování veřejných zdravotnických služeb. Zatímco cílem aktivit subjektů soukromého sektoru je na prvním místě zisk, je hlavním cílem subjektů působících ve veřejném sektoru poskytování potřebných veřejných služeb (Mishan, 1988). Tyto dva cíle se snadno mohou dostat do rozporu. V praxi zdravotnictví by to znamenalo např. ze strany soukromého sektoru, že by se logicky snažil redukovat rozsah veřejných služeb a nahrazovat je službami hrazenými přímo a to bez ohledu na důsledky takových kroků, jejichž hlavním cílem by bylo zvýšení obratu a zisku. To by ovšem v případě zdravotnictví vedlo k porušení principu spravedlivé dostupnosti služeb a jejich dostupnost by se diferencovala podle schopnosti tyto služby uhradit. Tím by však byly výrazně popřeny základní principy celého systému veřejného zdravotního pojištění (Normand, Weber, 1994; Mossialos a spol. 2002, Health 21, 1999, WHO Report 2000). Je přirozené, že takové změny má zájem iniciovat především samotný soukromý sektor. Z těchto důvodů jsou zdravotnické služby s převahou financovány a poskytovány v rámci veřejného sektoru. Probíhající transformace české společnosti se vyznačuje důrazem na procesy na úrovni změn vlastnictví, změn podílu veřejného a soukromého sektoru. Tyto společenské změny jsou poznamenány nevyrovnaným vývojem bez potřebných modernizačních prvků v oblasti rozvoje kultury, vzdělání, výzkumu (Mlčoch, Machonin, Sojka, 2000). Veřejný sektor má v porovnání se soukromým sektorem významně menší prestiž. Ve veřejném sektoru není věnována potřebná pozornost řídícím procesům a jejich aktérům, rozvoji kvalifikace pracovníků, rozvoji potřebných nástrojů. To vše jsou důsledky nevyváženého a nekritického přístupu k transformaci společnosti. Mnohými těmito problémy je bohužel charakterizován také vývoj v samotném zdravotnictví.

6

5.1 Uživatelská struktura účetních informací v kontextu vývoje financování, úhrad a organizačně právního postavení poskytovatelů zdravotnických služeb Jedním z nedostatečně systematicky používaných a rozvíjených nástrojů realizace zdravotní politiky je účetnictví, které umožňuje průkazně a objektivně nejen zjišťovat hospodárnost jednotlivých subjektů, ale v souvislosti s rychlým vývojem dochází v rámci účetnictví k možnostem jeho využití pro samotné řídící procesy (řízení nákladů, manažerské účetnictví), pro realizaci finančních analýz pro potřeby investorů či zřizovatelů, je prostředkem pro objektivizaci vynaložených nákladů v návaznosti na výrobní procesy (nákladové analýzy, kalkulace cen). Klasické účetní metody jsou rozšiřovány o analýzy peněžních toků (cash flow) a umožňují nám tak podrobnější pohled do skutečných probíhajících procesů. Struktura dat v účetních výkazech v podobě výsledovek, rozvah a případných příloh determinuje rozsah a možnosti dalšího vývoje finančních analýz (Kovanicová a kol. 2002; Král a kol. 2002; Fibírová a kol. 2002). V České republice došlo pod tlakem vážných problémů v hospodaření nemocnic k určitému pozitivnímu vývojovému kroku v oblasti nemocničního sektoru v polovině 90. let, kdy byl Ústavem zdravotnických informací a statistiky zahájen sběr vybraných nákladových a dalších ukazatelů. Údaje o jednotlivých nemocnicích však nejsou veřejně k dispozici. Ministerstvo financí se stalo garantem sběru dat v účetních výkazech (systém ARIS). Údaje tohoto systému (na úrovni jednotlivých nemocnic) jsou veřejně dostupné na internetové stránce MF ČR (viz podrobněji v diskusi). Otázce komplexních analýz však nebyla ve zdravotnictví ze strany státní správy věnována systematická pozornost. Bylo však možné sledovat několik dílčích aktivit soukromých subjektů a tedy snah o sběr a zpracování tohoto typu údajů nestátními subjekty. Významnou roli v útlumu potřebných analýz na straně státní správy sehrála také skutečnost probíhající privatizace nemocniční péče. Všechny tyto přístupy se začaly přehodnocovat ve druhé polovině 90. let. Ve zdravotnictví prakticky dlouhodobě nejsou realizovány nákladové analýzy, které by ověřily objektivitu mnohdy metodou odhadů provedených kalkulačních postupů při stanovení cen zdravotnických výkonů a zejména pak jejich vazby na řízení nákladů (odpisy, dynamická kalkulace výkonů zejména v oblasti společného komplementu). Úhrady služeb jsou korigovány pod silným vlivem subjektivních faktorů a zájmů ze strany poskytovatelů zdravotnických služeb. Alokace zdrojů v systému zdravotního pojištění je předmětem analyticky nedostatečně podloženého jednání dohodovacích řízení, jejichž pravidla a postupy byly vytvořeny narychlo. Celý tento systém rozhodovacích procesů se nachází v jakési patové situaci, ve které není nikdo ochoten ustoupit ze zaujatých pozic, neboť se domnívá, že by tak riskoval ztrátu. Tato nekooperativní a neefektivní hra trvá ve zdravotnictví již řadu let. Vzniklá situace způsobuje celkovou bilanční nevyváženost, pomineme-li zásadní problémy s neobjektivně nastaveným přerozdělováním pojistného a transferu prostředků ze státního rozpočtu mezi zdravotními pojišťovnami. Zájem na pokračování takové situace mají pochopitelně její vítězové. Je ovšem otázkou nakolik je takový stav celospolečensky dlouhodobě udržitelný a vůbec i přijatelný. K jeho charakteristickým rysům patří neodůvodněné rozdíly ve výši úhrad poskytovaných služeb, rozdíly v saldech zdravotních pojišťoven v rámci jednoho veřejného systému zdravotního pojištění, zcela nesmyslná a poměrně nákladná hra na konkurenci pojišťoven s „přetahováním“ pojištěnců. Vývoj úhradových mechanismů je v ČR poznamenán nedostatečnou transparentností nejen pro veřejnost, ale už i pro jejich samotné aktéry. Posledním příkladem je několik let tajemně vyvíjený systém úhrad nemocniční péče DRG. U veřejnosti je vytvářen klamný obraz o spasitelnosti tohoto systému úhrad pro české zdravotnictví. To vše probíhá bez potřebného zájmu o řízení nákladů a léčebných procesů na úrovni samotných poskytovatelů zdravotnických služeb. Snahy o zpřístupnění objektivních poznatků o vývoji financování a úhrad zdravotnických služeb z hlediska jejich mezinárodního srovnání, ale také z hlediska potřebných zpětných vazeb přímo v domácích podmínkách, jsou ze strany tvůrců DRG usilovně blokovány. Na nemocnice, ale i ostatní poskytovatele zdravotnických služeb je pohlíženo takřka jako na „černé skříňky“, u nichž nás zajímají pouze některé vstupní a výstupní ukazatele, zatímco jejich důležitým vnitřním procesům není věnována pozornost.

7

Vývojové trendy v oblasti organizačně právního uspořádání, financování a úhrad nemocniční péče je zapotřebí sledovat také v určitém globálním mezinárodním kontextu. Zde je evidentní podpora ze strany Světové banky pro zvyšující se autonomii nemocnic (McKee 2002). Nejvyššího stupně autonomie je možné dosáhnout ve formě obchodních společností. Je tedy zřejmé, že se Světová banka svým postojem snaží prolomit regulační bariéry veřejných sektorů na národní úrovni. Světová banka samozřejmě není jediným nositelem a představitelem úsilí o větší deregulaci v oblasti péče o zdraví. Tento zájem vzniká především na straně výrobců a dodavatelů zdravotnických technologií (Paton, 2000). Jako určitou reakci na tento trend formulovala Světová zdravotnická organizace ve své Zprávě z roku 2000 (WHO Report 2000) výzvu adresovanou především tvůrcům zdravotní politiky na národních úrovních (stewardship). Zdraví a zdravotnické služby jsou především veřejným zájmem a tedy jednou z významných částí tvorby a realizace veřejné politiky. Tvůrci zdravotní politiky na národní a regionální úrovni jsou odpovědni za formulaci cílů, postupů a výsledků v rámci systému péče o zdraví ve vztahu k občanům, jsou tedy v roli subjektů vykonávajících službu ve veřejném zájmu. V takové situaci není dost dobře možné, aby tuto svoji roli opustili a zcela, nebo v nepřiměřené míře, ji přenechali soukromým subjektům. Rizika jsou zřejmá. Přesto se však v postojích některých veřejných činitelů v ČR v současnosti lze setkat se sníženou mírou jejich odpovědnosti nebo dokonce se střetem jejich zájmů, neboť jejich aktivity se odehrávají jak v rámci soukromého, tak i veřejného sektoru a vzniká tak oprávněná otázka o výsledném zaměření z hlediska veřejného zájmu. V mnoha případech se však bohužel lze také domnívat, že jde o určitou pohodlnost, neinformovanost nebo prostou orientaci na vlastní prospěch. To opět svědčí pro nevyzrálost transformace naší společnosti, jejíž četní členové podléhají perspektivě lákavých možností změn vlastnictví a výnosných podnikatelských aktivit, aniž by si připustili také myšlenku o vyváženém rozvoji a modernizaci společnosti v rámci smíšené reality veřejného a soukromého sektoru. Zdravotnictví je však v tomto směru aktivitou s převažujícím způsobem realizace v rámci veřejného sektoru. Jakékoliv vývojové kroky v oblasti úhrad poskytovaných služeb je nutné realizovat v úzké návaznosti na současný vývoj řízení těchto služeb, na zvyšování jejich ekonomické efektivity a medicínské účinnosti. To však znamená věnovat systematickou pozornost souvisejícím nástrojům mezi něž patří také jednotlivé funkční oblasti účetnictví. Účetnictví je právně zakotveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kde se v § 2 definuje předmět účetnictví následovně: „Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo jednoduchého účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření.“ Potřebná prováděcí pravidla se pak již diverzifikují v návaznosti na veřejný nebo soukromý sektor. Pro příspěvkové organizace jsou blíže specifikována prováděcí vyhláškou MF č.505/2002 Sb. a opatřením MF čj. 283/76 104/2000. Systém navazujících předpisů o hospodaření ve veřejném sektoru zahrnuje zákon č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Odpovídajícím doplňkem k rozpočtovým pravidlům na úrovni státního rozpočtu je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Cílem věcného zaměření těchto struktur právních pravidel je zajistit efektivní hospodaření příslušných subjektů v širším rámci souvisejících rozhodovacích procesů. Tento stručný výčet několika příkladů právních norem zde uvádíme s důrazem na skutečnost existujících vazeb a nástrojů v rámci veřejného sektoru. Jestliže by mělo dojít k zásadní změně postavení např. nemocnic působících jako subjekty veřejného práva v tomto systému, pak je nutné počítat také s tím, že by nemocnice v podobě akciových společností (a.s.) získaly výrazně vyšší stupeň autonomie a vymanily by se z působnosti uvedeného rámce pravidel pro veřejný sektor. Vztah mezi těmito nemocnicemi, a.s. a veřejným sektorem by se omezil na smluvní vztah mezi zdravotní pojišťovnou a nemocnicí. Reprezentanti veřejného sektoru ve správních radách nemocnic, v právní formě a.s. by přistupovali ke správě těchto nemocnic značně individuálně. Takový vývoj je v určitém rozporu s mezinárodně sledovatelným vývojem směrem ke standardizaci veřejných zdravotnických služeb. Zde je nutné zdůraznit, že mnoho nových zastupitelů na úrovni krajů zastává velmi benevolentní postoj (až charakteru hazardní hry) k možnosti změny organizačně právního postavení bývalých okresních nemocnic do formy obchodní společnosti, aniž by si zřejmě byli dostatečně vědomi všech souvisejících důsledků. 8

Větší autonomie nemocnic je výhodnější z hlediska vnějších dodavatelů služeb, léčiv a materiálu, neboť by se takové nemocnice vymanily z regulačních omezení ze strany státu nebo veřejného sektoru. Takový vývoj by však s sebou nesl z dlouhodobého hlediska riziko výrazného a nekontrolovatelného růstu nákladů na nemocniční péči. Odstrašujícím příkladem je v tomto směru situace v USA. V mezinárodním srovnávacím pohledu jsme spíše svědky snah o důraznou regulaci růstu těchto nákladů (cost containment), s využitím celé řady nástrojů na straně státu. Na tyto aktivity lze pohlížet také v rámci určitého společného jmenovatele, jímž je standardizace veřejných zdravotnických služeb. Pokud jsou v ČR iniciovány diskuse o zásadních změnách v organizačně právním postavení nemocnic směrem k obchodním společnostem, pak je zapotřebí se vší vážností a odpovědností podrobně analyzovat související důsledky v kontextu existujících partikulárních zájmů. Na straně veřejného zájmu je geografická a cenová dostupnost služeb, jejichž úroveň odpovídá dosaženému stupni vývoje a poznání. Rozsah poskytovaných veřejných služeb je přitom determinován ekonomickými možnostmi daného státu. Z hlediska mikroekonomického jde pak o významné aspekty ekonomické efektivity a medicínské účinnosti. To vše v rámci veřejného sektoru. Na druhé straně je možné v ČR na úrovni některých krajů sledovat formulaci určitého partikulárního zájmu o přechod stávajících veřejných nemocnic do formy obchodních společností. Je zřejmé, že dlouhodobé důsledky tohoto kroku nejsou dostatečně zvažovány z hlediska existujících veřejných zájmů, a proto je zapotřebí je pečlivě a odpovědně posuzovat v rámci § 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích.

5.2 Přehled základních pojmů z oblasti finančního účetnictví a finanční analýzy V této části textu jsou diskutovány důvody vzniku a vývoje účetnictví, jeho úloha jako informačního zdroje pro účetní jednotku a její okolí (banky, zřizovatel, věřitelé apod.) o majetku, zdrojích financování, hospodářském výsledku a úrovni hospodaření. Dále jsou zde vysvětleny základní pojmy, se kterými se pracuje v části analýzy hospodaření nemocnic, a některé vazby mezi nimi. Z tohoto důvodu zde uvádíme, zejména pro okruh čtenářů bez informovanosti o těchto základních nástrojích a jejich širších souvislostech, následující stručný přehled. Vymezení pojmu účetnictví

5.2.1

Účetnictví vzniklo jako nutnost evidovat majetek při provozování určité hospodářské činnosti. Poskytuje přehled o vložených prostředcích, vyprodukovaných výstupech a tím o míře zhodnocení vložených prostředků, zároveň i určitý přehled o finanční situaci. Základní principy a úkol účetnictví (tj. evidovat v peněžním vyjádření stav a změny majetku a jeho krytí, zjišťovat výsledek hospodaření za určité období, umožňovat kontrolu provozu, opatřovat podklady pro různé propočty) se nezměnily. Avšak dochází ke změnám např. v obsahu, jeho metodách, organizaci a technice vyjadřování účetnictví. V rámci účetnictví se osamostatňují obory, jejichž předmětem je rovněž hospodářská činnost podniku a její měření v peněžním vyjádření (např. rozpočetnictví, kalkulace). Systém účetnictví se z hlediska mezinárodního srovnání neustále rozvíjí a nabízí rozšiřující se soubor analytických nástrojů, využitelných jak v soukromém, tak i veřejném sektoru. S rozvojem společnosti se stále rozšiřuje okruh požadavků kladených na účetnictví. Toto především zajišťuje: • • • •

Podklady pro vyměření daní. Evidenci majetku, pohledávek závazků, nákladů, výnosů atd. ve stanoveném členění, v písemné podobě, pro potřeby vlastníka i provozovatele. Spolehlivé informace o ekonomické zdatnosti vedení subjektu při plnění jeho funkcí všem zainteresovaným stranám (tj. ve veřejném sektoru provozovateli, jeho zřizovateli, tvůrcům právních norem, do jisté míry i veřejnosti). Měření a zjišťování míry zhodnocení vstupů do činnosti vcházejících za dané období (např. efektivita, rentabilita, výnosnost).

Účetnictví zachycuje jednotlivé operace (jako např. příjem faktury, příjem platby, výplatu mezd,…) stejného druhu na jednotlivé účty. Účty, které využívají veřejná zdravotnická zařízení pro svou činnost, jsou obsaženy v účtové osnově pro tato zařízení, viz Věstník MZ ČR, částka 3, březen 2002. Tato účtová osnova vychází z účtové osnovy a postupů účtování pro příspěvkové organizace vydané MF ČR pod č.j. 283/76 104/2000 ve znění pozdějších předpisů. Účty jsou v účtové osnově setříděny do devíti účtových tříd a v rámci účtových tříd do účtových skupin. V podvojném účetnictví rozlišujeme tyto druhy účtů (viz schéma č.1): a) rozvahové - slouží k zachycení stavu a pohybu majetku (účty rozvahové aktivní) a jeho zdrojů (účty 9

rozvahové pasivní), jejich zůstatky uvádíme v rozvaze, b) výsledkové – slouží k zachycení jednotlivých položek, které ovlivňují tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku, tj. nákladů (účty nákladové) a výnosů (účty výnosové), jejich zůstatky uvádíme ve výkazu zisku a ztráty (výsledovka), c) uzávěrkové – účetní jednotka z nich za určité období sestavuje účetní závěrku, d) analytické – zachycují některé skutečnosti, které nelze zachytit podvojným zápisem, jsou rozkladem některého syntetického účtu podle potřeb řízení. Zákon o účetnictví stanoví, že účty syntetické se vedou v hlavní knize, účty analytické v knihách analytické evidence. Kromě těchto knih se dle zákona vede tzv. deník, kde se zachycují účetní případy, utříděné ne podle věcného hlediska, ale podle hlediska časového, tak jak po sobě vznikly. Schéma č. 1:Účty v podvojném účetnictví

Na konci období, které trvá obvykle jeden rok, jsou účty shrnuty do syntetických účetních výkazů rozvahy a výkazu zisku a ztráty doplněných přílohou. Rozvaha je účetní výkaz, který k určitému datu umožňuje porovnat majetek podniku z hlediska jeho druhů (aktiva) a z hlediska zdrojů financování (pasiva) v peněžním vyjádření. Jde o dva pohledy na tutéž věc. Musí platit, že suma aktiv se rovná sumě pasiv. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je přehled o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. Náklady se rozumí v penězích vyjádřené spotřebované výrobní činitele (tj. spotřebovaný či opotřebovaný majetek a práce pracovníků). Výnosy jsou peněžní vyjádření provedených výkonů (výrobků, prací a služeb). Hospodářský výsledek je rozdílem nákladů a výnosů. Příloha blíže vysvětluje a doplňuje informace ve výsledovce a rozvaze. Právní úprava formy a obsahu účetních výkazů je vymezena obecně pro všechny účetní jednotky v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a pro příspěvkové organizace je konkretizována prováděcí vyhláškou č. 505/2002 Sb. Účetní výkazy dnes díky výpočetní technice je možné vyhotovit snadno kdykoli v průběhu roku, takže účetní jednotka dle jejich informací může řídit dále svou činnost. Bez správného účetnictví a jeho využití pro další rozbory činnosti není účetní jednotka schopna efektivně dlouhodobě existovat. Tento proces zpracování primárních dokladů až po sestavení účetních výkazů zobrazuje schéma č.2 Schéma č. 2: Proces zpracování primárních dokladů až po sestavení účetních výkazů v účetnictví

Schéma č. 3 znázorňuje otevírání účtů na začátku roku zaúčtováním počátečních zůstatků, účtování během roku a sestavení účetních výkazů na konci roku z konečných zůstatků. Důraz na tyto vztahy je zde uveden ze zcela praktické potřeby. V médiích a mezi politiky probíhá diskuse o výši zadluženosti nemocnic. Často je zadluženost ztotožňována s pojmem hospodářského výsledku. Ve schématu č. 3 jsme se proto soustředili na objasnění odlišností pojmů hospodářský výsledek a závazky po lhůtě splatnosti. Výše závazků po lhůtě splatnosti však musí být také hodnocena v kontextu s pohledávkami. Diskuse o těchto vztazích je další ukázkou nejen nedostatečně objektivně podložených argumentů, ale i mezer v základních pořebných poznatcích veřejných činitelů. 10

Schéma č. 3: Otevírání účtů na počátku roku, účtování během roku, uzavírání účtů na konci roku a sestavení účetních výkazů

11

Vysvětlení ke schématu č 3: Na počátku roku se otevírají účty aktivní, pasivní, nákladů a výnosů. Stavy jednotlivých rozvahových položek z počáteční rozvahy se přenesou jako počáteční zůstatky na účty příslušných aktiv a pasiv. Účty nákladů a výnosů mají nulové počáteční zůstatky. Během roku se účtují účetní operace podvojným účetním zápisem (tj. vždy na dva účty) souvztažně mezi účty aktiv a pasiv a operace, při kterých vznikají náklady a výnosy souvztažně na aktiva nebo pasiva a náklady nebo výnosy. Na konci účetního období se uzavřou účty a zjistí se jejich konečné zůstatky. Konečné zůstatky účtů nákladů a výnosů se přenesou na účet hospodářského výsledku, kde jejich rozdílem je dosaženo pozitivního nebo negativního hospodářského výsledku. Hospodářský výsledek spolu s konečnými zůstatky aktivních a pasivních účtů je pak podkladem pro sestavení konečné rozvahy. Jak je ze schématu patrné, hospodářský výsledek v podvojném účetnictví je rozdílem nákladů a výnosů. V těchto položkách jsou však zahrnuty i ty částky, které nebyly dosud fakticky proplaceny (tedy závazky = povinnost uhradit dlužnou částku věřiteli a pohledávky = právo jedné osoby /věřitele/ na plnění určitého závazku druhou osobou /dlužníkem/). Je to proto, aby byl splněna jedna ze základních zásad účetnictví – zaúčtovat účetní případy – tedy i vznik nákladů a výnosů do období, kterého se časově a věcně týkají. Př. prosinec 2002 obdržena faktura za služby poskytnuté v roce 2002, náklady patří do roku 2002 i když faktura bude uhrazena třeba (až za několik týdnů) v roce 2003. Údaj, kolik účetní jednotka dluží jiným účetním jednotkám k určitému datu je souhrnem všech neuhrazených závazků; tento údaj není totožný se záporným hospodářským výsledkem. Tuto hodnotu nám dá součet částek na příslušných účtech pasiv. Provede-li se tedy součet hospodářských výsledků za x let, tato hodnota, pokud je záporná, vypoví o tom, kolik bylo za toto období „prohospodařeno“, ne o tom kolik je zadluženost. Kromě této zmíněné zásady, tj. zaúčtovat účetní případy do období, s nímž časově a věcně souvisejí, musí být podle zákona o účetnictví dodrženy dále tyto skutečnosti: • vést účetnictví za relativně uzavřený celek, tj. účetní jednotku a za ni sestavovat účetní závěrku, • povinnost vést účetnictví od vzniku až do zániku účetní jednotky, • účetnictví musí být vedeno úplně (zachytit všechny účetní případy), průkazně (účetní jednotka musí účetní případy doložit) a správně (nesmí porušit povinnosti dané právními normami), • zachovat zásadu kontinuity, tj. konečné zůstatky období a počáteční stavy dalšího období na sebe musí navazovat, • zachytit skutečnosti reálnými cenami a do účetní závěrky promítnout rizika, ztráty a znehodnocení, které jsou účetní jednotce známy, • nekompenzovat aktiva, pasiva, náklady, výnosy, příjmy a výdaje (např. přijaté a placené penále). Účetnictví je tedy pramenem informací o tzv. souhrnných ukazatelích, jako je hospodářský výsledek, náklady, výnosy, pohledávky, závazky, ale samozřejmě o jejich jednotlivých složkách. Např. informace o struktuře nákladů (materiál, mzdy, penále, odpisy,…) a jejím vývoji, struktuře výnosů (tržby za výkony, dotace, tržby z prodeje majetku, přijatá penále,…) a o vývoji, skladbě pohledávek a závazků (stav komu a kolik dlužíme do a po splatnosti). Tyto podrobné údaje jsou zapotřebí v podrobných rozborech a realitě odpovídající tvorbě cen. Účetnictví a z něho především sestavené účetní výkazy jsou hlavním zdrojem informací pro tzv. finanční analýzu účetní jednotky. Základní podmínkou dobré finanční analýzy jsou kvalitní vstupní informace, protože sebelepší metoda analýzy nemůže poskytnout ze špatných podkladů dobré výsledky. Určitá kontrola účetnictví může být zajištěna auditem. 5.2.2

Audit Podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech, poskytování auditorských služeb a komoře auditorů České republiky

se auditorskými službami rozumí: • • •

12

ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv, ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů, ověřování jiných ekonomických informací v rozsahu stanoveném smlouvou.

Auditorské služby podle tohoto zákona je oprávněn poskytovat auditor a auditorská společnost. Auditorem (auditorskou společností) je ten, kdo je zapsán v seznamu auditorů (auditorských společností) vedeném Komorou auditorů ČR. Audit provádí nezávislou kontrolu, zda hospodářská činnost je správně zachycena v účetních knihách a zda hospodářský výsledek vykázaný v účetní závěrce odpovídá skutečnosti z hlediska platných předpisů. Audit tedy zdaleka nepostihuje potřebný rozsah činnosti provozovatele. To je odpovědností zřizovatele a ten se nemůže zjednodušeně odvolávat na jenom audit. Jinak by existence zřizovatele a jeho role postrádala smysl. Zde zjevně tkví jeden ze zásadních a dlouhodobých problémů. Roli a odpovědnost zřizovatele nelze v takovém případě simulovat neurčitě a nejasně vymezenými dozorčími radami nemocnic. Jejich odpovědnost je nulová. Podle pracovních návrhů zákona o zdravotnickém zařízení by však ještě za tuto nulovou odpovědnost měli být členové dozorčích rad odměňováni. Oč v takových návrzích běží si každý snadno domyslí sám. Zákon o účetnictví popř. prováděcí předpisy stanoví, které účetní jednotky mají povinnost nechávat ověřovat závěrky, výroční zprávy popř. další skutečnosti auditem. Provedením auditu účetnictví se odhalí případné jeho nedostatky (např. nesprávné zaúčtování účetního případu), neodstraní se tím ale příčiny špatného hospodaření (např. přehnaného investování, pořizování dražších vstupů, než je nutné, neregulování optimální nákladové struktury, …). Audit neanalyzuje hospodářskou situaci a vhodnost variant různých opatření pro další vývoj. Kromě auditu v ekonomické oblasti se můžeme setkat i s auditem jakosti, který zaručuje kvalitu dodávaných služeb, právním auditem, zabývajícím se dodržování právních předpisů atd. Tyto obory auditu by mohly najít uplatnění právě ve zdravotnictví. Schéma č. 4: Předmět finančního auditu

Výše uvedené informace o auditu zde uvádíme zejména ve vztahu k veřejné diskusi o potřebě kontroly hospodaření bývalých okresních nemocnic, které byly převedeny na kraje. Z vystoupení některých představitelů krajů by mohlo snadno vyplynout, že považují audit takřka za jediný zdroj informací o hospodaření nemocnic. To však vzhledem k velice úzkému vymezení předmětu auditu je zjednodušujícím pohledem na věc. 5.2.3

Finanční situace a finanční analýza Finanční analýza je rozbor finanční situace vč. finančních rizik a odhalení příčin, které k tomuto stavu vedly. Stav

finanční situace se zjistí na základě stavu a vývoje vhodných ukazatelů pro určitou oblast hospodářské činnosti. Předmětem finanční analýzy je charakteristika finanční situace – nejčastěji v oblastech: rentabilita, rychlost obratu prostředků, platební schopnost, hospodářská a finanční spolehlivost. Čím více ukazatelů je k dispozici, tím je popsání stavu finanční situace věrohodnější. Cílem finanční analýzy je poznat finanční sílu, odhalit slabé a silné stránky analyzovaného subjektu. Měla by nejen zobrazit uplynulý vývoj, ale také stanovit perspektivu do budoucnosti. Finanční situaci nelze tedy věrohodně charakterizovat pouze jedním ukazatelem, např. výší hospodářského výsledku, ale pro provedení finanční analýzy je třeba užít celou soustavu ukazatelů. V řadě případů však není rozhodující výše vybraných ukazatelů v daném období, která může být ovlivněna podmínkami hospodaření, záměry řídících pracovníků apod., ale je vhodnější hodnotit jejich vývoj za několik let po sobě následujících. 13

Schéma č. 5 Vztah finančního účetnictví, finanční analýzy a finanční situace

Nejrozšířenější metodou finanční analýzy jsou •

Poměrové ukazatele, které charakterizují vzájemný vztah mezi absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Výhodou poměrových ukazatelů je to, že poskytují rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách firmy. Lze je chápat jako síto pro zachycení oblastí vyžadující hlubší analýzu. Mezi často používané ukazatele patří např.: 1. Ukazatele rentability - vyjadřují schopnost podniku dosahovat zisku pomocí vložených prostředků, hospodárnost. Poměřují zisk k různým základnám. Např. rentabilita nákladová = zisk/náklady (kolik korun zisku přinese každá koruna vložená do nákladů). 2. Ukazatele rychlosti obratu prostředků – měří, jak efektivně firma hospodaří se svým majetkem. Má-li ho více, než je účelné, vznikají zbytečné náklady, má-li ho méně, může to vést k nevyužití potenciálně výhodných příležitostí a přijít o výnosy. Např. ukazatel vázanosti majetku = majetek/roční tržby (jaké množství majetku bylo zapotřebí, aby přinesl korunu tržeb). 3. Ukazatele platební schopnosti (zadluženosti) charakterizuje schopnost podniku hradit své finanční závazky v době jejich splatnosti. Např. ukazatel zadluženosti = celkové dluhy/celkový majetek (jak velký dluh připadá na korunu majetku firmy). Pozn. Ve vyspělé ekonomice se pohybuje 0,3-0,6 v závislosti na oboru podnikání, charakteru činnosti apod. 4. Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost firmy dostát svým závazkům. Likvidita je tedy schopnost dostát v každé době svým platebním povinnostem. Úzce souvisí s pojmem solventnost (platební schopnost). Vyjadřuje finanční situaci podniku, tzn. zda disponuje dostatečnými likvidními platebními prostředky, aby mohl včas platit své krátkodobé závazky. Ty mohou být více nebo méně likvidní podle toho, jak rychle je lze přeměnit na hotové peníze (tzv. likvidnost majetku). Nejlikvidnější jsou hotové peníze a vklady na účtech, méně likvidní jsou pohledávky, hotové výrobky, málo likvidní jsou stroje, budovy aj. . Likvidita je tedy závislá i na tom, jak rychlá je schopnost inkasovat svoje pohledávky. Vyjadřuje se některou modifikací poměru mezi likvidními prostředky (tzn. těmi, které již v peněžní formě jsou, nebo je lze za peníze směnit) a krátkodobými závazky. Při propočtu likvidity by se mělo vzcházet ze zásady, že v čitateli by měla být zahrnuta jen ta část oběžného majetku, jehož doba obratu je buď kratší, než lhůta splatnosti závazků, nebo maximálně tak dlouhá. Ve finanční analýze se využívají tyto tři druhy ukazatelů likvidity: • • •

•

běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky pohotová likvidita = (oběžná aktiva-zásoby)/krátkodobé závazky okamžitá likvidita = finanční majetek/krátkodobé závazky

Procentní rozbor, který uvádí podíly jednotlivých položek rozvahy na celkových aktivech, resp. pasivech, nebo podíl jednotlivých složek výsledovky z určitého celku. Např. v kap. 6.4 této práce jsou propočty podílů nákladových položek na celkových nákladech a jejich vývoj. Při hodnocení a finanční analýze firmy se často využívá i metoda cash flow, což je tok peněžních prostředků. Vyjadřuje

čistý přírůstek popř. úbytek peněžních prostředků za určité období. Metoda toku peněžních prostředků má oproti ukazateli hospodářský výsledek řadu výhod. Zatímco hospodářský výsledek je rozdíl mezi náklady a výnosy a zahrnuje tedy i částky vyfakturované, nikoliv zaplacené, peněžní tok je rozdíl příjmů a výdajů finančního majetku (peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů). Promítá se do ní méně inflace ekonomiky, není ovlivněna metodou odepisování investičního majetku (zvolená metoda rovnoměrného, nebo zrychleného odepisování ovlivní výši hospodářského výsledku), není ovlivněna tvorbou a rozpouštěním rezerv jako hospodářský výsledek a časovým rozlišením nákladů a výnosů. Má zásadní význam pro řízení likvidity (Doležal , Fireš, Míková, 1992, Kolb, DeMong 1988). 14

Využívání informací o finančních tocích umožňuje odpovědným pracovníkům významně zdokonalovat finanční řízení, snižuje náklady na financování provozu a rozvoje, umožňuje okolí posoudit schopnost sledovaného subjektu.

5.3 Manažerské účetnictví Vedle finanční analýzy se stále více uplatňují a rozvíjí analýzy spojené se specifickými rozhodovacími procesy, jež mají managementu napomoci při výběru vhodné varianty dalšího vývoje. Tyto analýzy se zahrnují do manažerského účetnictví, které mimo údajů z účetnictví čerpá další údaje finanční i nefinanční povahy z informačního systému subjektu i jeho okolí. Obsahové odlišnosti manažerského účetnictví od finančního účetnictví: • • • • •

Finanční účetnictví se zaměřuje hlavně na minulost, mělo by dát podklady pro srovnání skutečnosti se žádoucím stavem a porovnání variant budoucího rozvoje. Předmětem finančního účetnictví jsou informace za účetní jednotku jako celek a vztahy účetní jednotky a jejího okolí; manažerské účetnictví zobrazuje i interní vztahy mezi útvary a procesy. Manažerské účetnictví by mělo dát informace o faktorech, které ovlivňují prodej výsledných produktů činnosti. V každé fázi činnosti manažerské účetnictví vypovídá o odpovědnosti za majetek. Manažerské účetnictví by mělo poskytnout co nejkvalitnější informace o faktorech, které ovlivňují výši hospodářského výsledku. Oproti finančnímu účetnictví dává podrobnější informace a obsahu, struktuře a vývoji nákladů a výnosů. (Král, 2002)

Zatímco finanční účetnictví musí dodržovat při vedení účetnictví a sestavování účetních výkazů určitá pravidla (oceňování, odepisování, apod.), která garantují externím uživatelům (zřizovatelé, banky, orgány správy daní atd.) vypovídací schopnost účetních informací, obsah účetních informací manažerského účetnictví není jednotně vymezen. Jeho cílem je zjistit, jak se na výsledcích činnosti podílely jednotlivé výkony, útvary a činnosti nejen v minulosti, ale také vyhodnotit porovnání současného stavu se stavem plánovaným či žádoucím. Podstatnou část manažerského účetnictví tvoří nákladové účetnictví. Nákladové účetnictví zajišťuje detailní informace o skutečně vynaložených nákladech, výnosech ve vztahu k prováděným výkonům, procesům, činnostem a útvarům, které za ně odpovídají. Zároveň vyhodnocuje skutečnost oproti stavu plánovanému či žádoucímu a porovnává různé varianty budoucího vývoje. Podrobné informace o nákladech a výnosech na výkony jsou pak také základem pro cenovou kalkulaci výkonů, neboť cena musí pokrýt vynaložené náklady a přinést přiměřený zisk (Král, 2002 a Ogerová, Fibírová 1998) Nákladové účetnictví na rozdíl od finančního není omezováno závaznými pravidly, závisí zcela na typu a oblasti činnosti a cílech dalšího rozvoje. V účtové osnově pro příspěvkové organizace mu jsou vyčleněny účtové třídy 7 a 8 (Vyhl. č. 505/2002 Sb.), pokud je vedeno na samostatném účetním okruhu. Lze ho vést také na analytických účtech k účtům syntetickým finančního účetnictví v rámci účtových tříd nákladů a výnosů, popř. kombinací obou způsobů. Spojovací účty mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím zvolí účetní jednotka sama v rámci účtových tříd 7 a 8. Schéma č. 6 Zdroje manažerského účetnictví

15

5.4 Vztahy vybraných aktérů k účetnictví a produkční funkci ve zdravotnictví (schéma č. 7) Produkční funkcí ve zdravotnictví se rozumí veškerá činnost, která přímo a nepřímo souvisí s poskytováním zdravotnických služeb. Produkční funkce je ekonomickým pojmem, který nám umožňuje určitou míru abstrakce při pohledu na jinak velice komplikovanou situaci nepřeberného množství léčebných postupů a s nimi souvisejících aktivit. Mezi vstupy produkční funkce zahrnujeme např. lidskou práci, léčiva, zdravotnický materiál, přístroje. Výstupy jsou obvykle zachyceny v podobě zdravotnických výkonů, počtu ambulantních návštěv pacientů, počtu ošetřovacích dnů. Samotná produkce zdravotnických služeb představuje transformaci vstupů na výstupy a výsledky. Zde se rozhoduje o mnohých faktorech technické a medicínské efektivity produkční funkce, tj. s jakými náklady a s jakým výsledkem je dosaženo stanovených cílů. Cílem zdravotnictví (v tomto případě zdravotnických služeb) je zlepšit zdravotní stav pacienta. Výsledky produkční funkce jsou měřeny s pomocí subjektivních a objektivních ukazatelů (Jenkinson, 1994). Vstupy a výstupy jsou pro potřeby ekonomického hodnocení zachyceny zejména ve finančních ukazatelích (Gold a spol., 1996). Systém účetnictví nám poskytuje základní údaje pro rychlé hodnocení finanční situace, finanční analýzy, výkon řídících činností nebo pro cenové kalkulace. Produkční funkce - její řízení a zobrazení v systému účetnictví - představují důležité vnitřní procesy nemocnic, které nám umožňují nahlédnout do vnitřku „černé skříňky“ nemocnice. Ze zákona odpovědnými a oprávněnými aktéry pro takové vhledy do těchto procesů jsou subjekty vykonávající finanční kontrolu, zřizovatelé (veřejná kontrola), statistika, výzkum, tvůrci zdravotní politiky. Na těchto a dalších odpovědných aktérech zdravotní politiky však závisí jak konkrétně přistupují ke všem těmto problémům. V posledních letech jsme v ČR svědky toho, že ze strany tvůrců zdravotní politiky převažuje tendence k domněle správnému transformačnímu postoji veřejného sektoru, který je založen na decentralizaci bez pravidel a kontroly. Veřejný sektor je předem v tomto přístupu diskvalifikován jako ten, který to nedokáže, a proto je zapotřebí se ubírat jinou cestou. Zásadní koncepční neujasněnosti o důvodech existence veřejného a soukromého sektoru, jejich odlišnostech a vzájemných vztazích na jedné straně a o principech řízení, účetnictví, kontroly a odpovědnosti na druhé straně, ať již v soukromém nebo veřejném sektoru, vedou v praxi k velice rozpačitým přístupům k tolik potřebnému rozvoji českého zdravotnického práva. Stávající situace je však v ČR bohužel obvykle charakterizována v několika klíčových okamžicích přístupem černých skříněk, neurčitostí a neodpovědností. Potřebná kritická reflexe těchto problémů a jejich příčin je potlačována a tak se vlastně pohybujeme stále ve stejném kruhu (Mlčoch a spol., 2000).

16

Schema č. 7: Role vybraných aktérů ve vztahu k finančnímu a manažerskému účetnictví a k produkční funkci poskytovaných služeb

17

Vývoj pravidel pro jednání oprávněných a odpovědných subjektů uvnitř a vně nemocnice (černé skříňky) je jedním z důležitých faktorů jeho celkové, technické a medicínské efektivity. Schéma č. 7 se zaměřuje na problematiku produkční funkce a jejího zobrazení v účetnictví. Nejsou zde zachyceny vztahy vůči zdrojům financování a úhrad. Celkově je uvedený model zachycením vztahů především v rámci veřejných zdravotnických služeb a klíčových aktérů tohoto uspořádání. Tento rámec by mohl napomoci při potřebné diskusi o konceptuálním přístupu k tvorbě právního rámce pro lůžkový segment zdravotnických služeb. V ČR byla v průběhu 90. let podceněna role zřizovatelů a tím následně i efektivity jednání provozovatelů. Schéma č. 7 vytváří také potřebný rámec pro diskusi o příčinách potíží nemocnic v oblasti jejich hospodaření a řízení. Problematiku nemocniční péče nelze zúžit jen na jednoduché hodnocení finanční situace bez zohlednění produkční funkce se všemi jejími aspekty (v posledních letech je v zahraničí kladen stále větší důraz na hodnocení výsledků). Za velice riskantní hru je nutné považovat také snahu o nemocnici - černé skříňce v soukromém vlastnictví nebo model, kdy by správa veřejných nemocnic byla realizována cestou individualizovaného postupu členství zástupců veřejnosti ve správní radě akciové společnosti. Obě možnosti by byly při jejich okamžité realizaci přinejmenším popřením rozvoje poznatků a zkušeností v této oblasti a byla by vítězstvím zjednodušující neodpovědnosti ( Saltman a spol, 2002; Scrivens 1995; Williamson 1992).

6. Zjištění Analytické kroky, provedené v této kapitole, byly realizovány postupně v několika následujících rovinách, které zohlednily makro a mikroekonomické aspekty vývoje v segmentu nemocničních služeb v návaznosti na odpovídající rozhodovací procesy. Determinujícími rozhodnutími v tomto případě byly: (1) státní rozpočet, (2) pojistné plány zdravotních pojišťoven, (3) dohodovací řízení, (4) rozhodnutí a přístupy zřizovatelů nemocnic, (5) rozhodnutí na úrovni managementu jednotlivých nemocnic. Jednání aktérů, jejich role a odpovědnost jsou vymezeny zejména platnou právní úpravou a dále pak rozsahem jejich znalostí, dovednostmi a mírou objektivní informovanosti. Hospodaření nemocnic je nejprve hodnoceno z hlediska makroekonomického (část 6.1), jehož cílem je zjistit nakolik vývoj tohoto segmentu zdravotnických služeb odpovídal celkovým ekonomickým podmínkám, tj. v jakém vztahu byl růst nemocniční péče ve vztahu k růstu hrubého domácího produktu. V ekonomické analýze zdravotnických služeb je nutné kombinovat makro a mikroekonomická hlediska analýzy a mít komplexní přehled o celkovém vývoji. V rámci makroekonomického pohledu se ještě pohybuje také část 6.2 (Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnice resortu zdravotnictví v letech 1995 až 2001). Tato část nám umožňuje zejména prostřednictvím tabulky č. 3 vyhodnotit celkový vývoj nákladů, výnosů a hospodářského výsledku v absolutních částkách i v členění dle základních skupin nemocnic (přímo řízené MZ, okresní, obecní a městské, soukromé a církevní a od roku 2002 pak i krajské). Zejména údaje o vývoji výše ročního hospodářského výsledku jsou zajímavé. Např. v roce 1998 došlo k výraznému snížení negativního celkového hospodářského výsledku nemocnic resortu zdravotnictví na – 323 mil. Kč. To souviselo s vysokým překročením výdajů Všeobecné zdravotní pojišťovny nad rámec jejího pojistného plánu zhruba asi o 6 mld. Kč. Podobný pokles je pak patrný v roce 2002 až na částku – 245 mil. Kč. Analýza na této úrovni umožňuje sledovat vztah mezi vývojem celkového hospodářského výsledku a celkových pohledávek nemocnic. Jde o pohledávky vůči zdravotním pojišťovnám. Poměrně ilustrativní informaci představují údaje v části 6.3, zachycené v jednotlivých částech grafu č. 4, který analyzuje vývoj hospodářského výsledku nemocnic v závislosti na jejich velikosti (počtu lůžek). Tento typ grafu nám vytváří na jedné straně představu o velikosti problému jímž je rozsah hospodářského výsledku, ale současně také na druhé straně nás informuje o typologickém rozdělení nemocnic na skupiny s vyrovnaným hospodařením a nemocnice, které mají výraznější problémy. Tato část je prvním důkazem o tom, že problémy hospodaření nemocnic nejsou způsobeny systémovou chybou, ale že jde o jiné příčiny, jimž je nutné věnovat pozornost. Příležitost pro analýzu takových příčin otevřel soubor údajů o 126 jednotlivých nemocnicích. Jde o tři skupiny údajů, které jsou výběrově pro několik nemocnic uvedeny v poměrně obsáhlých tabulkách v příloze. Analýza vychází ze tří datových 18

okruhů: (1) údaje o majetku, (2) vybrané nákladové položky, výnosy a hospodářský výsledek, (3) údaje o výkonech a počtech pracovníků. Získané závěry z tohoto dílčího kroku umožnily rozpoznat o něco podrobnější důvody rozdílů v úspěšnosti hospodaření nemocnic. Pro podrobnější analýzu byly vybrány celkem čtyři typy nemocnic: (1) nemocnice, kterým se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků z předchozí negativní situace a (2) nemocnice, které se ocitly z původně pozitivního výsledku hospodaření ve výsledku negativním, (3) nemocnice s trvale pozitivním výsledkem hospodaření, (4) nemocnice s trvale negativním výsledkem, ve sledovaném období 1998-2001. Je zřejmé, že managementem zvládnuté řízení v rámci provozních nákladů a v oblasti investic vytváří prostor pro řešení předchozího negativního hospodářského výsledku i ve výši 30-40 mil. Kč a naopak chybami v řízení těchto parametrů lze velice snadno danou nemocnici přivést do hospodářských potíží. Zde je pak možné se pokusit přesněji vyjádřit ve vztahu k celkovým nákladům nebo výnosům dané nemocnice procentuální podíl velikosti negativního hospodářského výsledku, který je ještě v průběhu jednoho nebo dvou let řešitelný v rámci daného celkového meziročního růstu nákladů (výnosů) pro nemocniční sektor jako celek (viz části 6.1 a 6.2 – makroekonomický pohled). Tímto krokem dosud provedená analýza končí, neboť pro podrobnější pokračování nebyly v době jejího zpracování k dispozici další podrobnější údaje (výsledovky, rozvahy a jejich příloha).

6.1 Makroekonomický pohled na hospodaření nemocnic v kontextu zdravotnictví a národního hospodářství Příjmy veřejných rozpočtů a veřejných zdravotních pojišťoven jsou závislé na ekonomické situaci dané země, tedy na tvorbě HDP. Možnosti meziročního růstu celkových výdajů na zdravotní péči jsou determinovány dynamikou meziročního růstu hrubého domácího produktu. Pokud by celkové výdaje na zdravotnictví rostly rychleji, bylo by to na úkor jiných příležitostí nebo by ve zdravotních pojišťovnách narůstala bilanční nerovnováha. Totéž platí uvnitř samotného systému péče o zdraví. Zásadní změny vývoje těchto parametrů jsou předmětem politických rozhodnutí (veřejné rozpočty a pojistné plány zdravotních pojišťoven). Analýzu těchto vztahů umožňují makroekonomické ukazatele z oblasti zdravotní péče (celkové výdaje na zdravotnictví) a jejich členění do jednotlivých segmentů služeb. Metodickým nástrojem pro sledování těchto vztahů je systém satelitních zdravotních účtů, který je od roku 1970 vyvíjen v jednotlivých státech a v posledních letech také v aktivitách OECD a WHO ( Bodláková, 2002; Goulli, 2001) Satelitní účty zdraví zahrnují v zemích s rozvinutou informatikou a zavedeným statistickým šetřením tři hlavní bilanční účty: účet finální medicínské spotřeby, účet finálních výdajů systému zdraví a účet výdajů na zdravotnictví podle finančních operací. Náročnost sestavení těchto účtů podle disponibilních statistických údajů vedly k sestavení jednoduchého modelu národního zdravotního účtu, který umožňuje komparaci vývoje zdravotních výdajů v jednotlivých státech s vývojem HDP. Národní zdravotní účet se snaží evidovat hlavní prvky a segmenty, které jsou součástí systému satelitních zdravotních účtů. Analýza národního účtu zdraví umožňuje určit ohnisko, kde se nárůst výdajů na zdravotnictví projevuje nejsilněji, např. v hospodaření nemocnic, v poskytování ambulantní péče nebo ve spotřebě léků. Tento účet se stává hlavní pomůckou pro formování zdravotní politiky a pro korekce a řešení vznikajících problémů veřejného zdravotnictví. Hospodaření nemocnic zaujímá v českém systému zdravotnictví významné místo. Podíl celkových výnosů nemocnic rezortu zdravotnictví na celkových výdajích zdravotnictví činil v roce 1996 38,9 % a v roce 2002 již 44,1 % (tyto a následující indexy jsou vypočítány na základě údajů z tabulky č. 1 a dalších údajů ČSU). Podíl celkových tržeb od zdravotních pojišťoven na celkových výnosech nemocnic vzrostl v období 1996 – 2002 ze 78,3 % na 81 %. Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v nemocnicích představovaly 39,7 % jejich celkových výdajů v roce 1996 a 43,8 % v roce 2002. Příznivé trendy lze pozorovat ve vývoji objemu výnosů a nákladů nemocnic: index výnosů v letech 1996 – 2002 činil 169,6, kdežto index nákladů 162,41. Na první pohled by se mohlo zdát, že růst výnosů převyšoval růst nákladů. Ve skutečnosti byl tento vývoj charakterizován opačným trendem, který je dobře patrný z tabulky č. 3. Po celé sledované období převyšoval meziroční růst

1

Tyto údaje se vztahují k nemocnicím v samotném rezortu zdravotnictví.

19

nákladů růst výnosů a byl tedy determinantou negativního hospodářského výsledku v jednotlivých letech. V roce 1996 činilo celkové pasivní saldo hospodářského výsledku téměř 3 mld. Kč. V roce 2002 je již dobře patrna tendence nemocnic k vyrovnanému hospodaření s výjimkou okresních nemocnic. Negativní hospodářský výsledek těchto nemocnic dosáhl 1,6 mld. Kč. Z tohoto vývoje je zřejmý zásadní rozdíl přístupu konkrétní skupiny okresních nemocnic (tedy ne všech). Důležité je hodnotit tento vývoj také ve vztahu k inflaci. Reálný růst výnosů nemocnic se v posledních letech pohyboval v porovnání se zahraničím v poměrně vysokých hodnotách. Některé nemocnice začaly očekávat ve vztahu ke státu, že jejich "nákladově tažené" negativní hospodářské výsledky budou následně řešeny cestou oddlužení. Tato strategie se zřejmě stala pro určitý okruh nemocnic standardem a stala se také východiskem pro veřejnou politickou diskusi koncem roku 2002. Závazky po lhůtě splatnosti se staly argumentem opravňujícím nutnost oddlužení. Tabulka č. 1: Náklady a výnosy nemocnic rezortu zdravotnictví, celkové výdaje za zdravotnictví a HDP (v mld. Kč b. c.) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 1. Náklady nemocnic celkem 46,6 52,4 52,9 58,6 60,8 67,9 75,7 2. Výnosy nemocnic celkem 43,7 51,2 52,5 57,5 59,9 66,9 74,1 2.1 Tržby od ZP 34,2 41,1 43,2 46,4 49,8 54,0 60,0 2.2 Ostatní příjmy a výnosy 9,5 10,1 9,3 11,1 10,1 12,9 14,0 3. Struktura tržeb od ZP 34,2 41,1 43,2 46,4 49,8 54,0 60,0 3.1 Tržby od ZP na lůžkovou péči 22,1 26,5 27,5 28,7 30,2 34,8 39,0 3.2 Tržby od ZP na ambulantní péči a jinou zdravotní péči 12,1 14,6 15,7 17,7 19,6 19,2 21,0 4. Celkové výdaje na zdravotnictví 112,2 121,5 130,6 136,2 142,4 159,9 168,2 5. HDP 1567,0 1679,9 1839,1 1902,3 1984,8 2175,2 2275,6 Pramen: Údaje na základě: ČSÚ – stát. ročenky 1996 – 2002, Státního závěrečného účtu, zdravotních pojišťoven a Aktuální informace ÚZIS č. 18/1998, 2/1999, 20/1999, 22/2001, 31/2001 a 11/2002, Ekonomické výsledky nemocnic 2002. Tabulka č. 2:Meziroční indexy výnosů nemocnic, celkových výdajů na zdravotnictví, HDP a celkových spotřebitelských cen a cen v zdravotnictví (v b. c.) 1996* 1997 1998 1999 2000 2001 1. Náklady nemocnic celkem 100,0 112,4 101,0 110,8 103,8 111,7 2. Výnosy nemocnic celkem 100,0 117,2 102,5 109,5 104,2 111,7 2.1 Tržby od ZP 100,0 120,2 105,1 107,4 107,3 108,4 2.2 Ostatní příjmy a výnosy 100,0 106,3 92,1 119,4 91,0 127,7 3. Struktura tržeb od ZP 100,0 120,2 105,1 107,4 107,3 108,4 3.1 Tržby od ZP na lůžkovou péči 100,0 119,9 103,8 104,4 105,2 115,2 3.2 Tržby od ZP na ambulantní péči a jinou zdravotní péči 100,0 120,7 107,5 112,7 110,7 98,0 4. Celkové výdaje na zdravotnictví 100,0 108,3 107,5 104,3 104,6 112,3 5. HDP 100,0 107,2 109,5 103,4 104,3 109,6 6. Celkové spotřebitelské ceny 100,0 108,5 110,7 102,1 103,9 104,7 7. Spotřebitelské ceny ve zdravotnictví 100,0 105,1 104,3 101,4 102,9 103,2 Pozn: * Výchozí meziroční index Pramen: Výpočet IZPE na základě údajů tabulky č.1 a údajů ČSÚ – statistiky rodinných účtů – Ministerstva Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS.

2002 111,5 110,8 111,1 108,5 111,1 112,1 109,4 105,2 104,6 101,8

financí,

Ovšem celkový růstový potenciál výnosů přitom vytvářel dostatečný prostor pro dosažení vyrovnaného hospodaření. To potvrdila svými výsledky převažující část ostatních nemocnic. Při zpětném pohledu na celou tuto situaci postrádá nyní smysl, aby se odpovědní aktéři navzájem obviňovali ze svých selhání. Stejně tak ovšem ztrácí opodstatnění požadavek krajů vůči státu pokud jde o tzv. oddlužení bývalých okresních nemocnic. Za situace, kdy je reálný očekávaný růst výnosů nemocnic v roce 2003 kolem 5% a očekávaná míra inflace mezi 0,7 a 1,5%, vytváří reálný růst výnosů nemocnic stále ještě prostor pro dosažení vyrovnaného hospodaření nemocnic v průběhu roku 2003. Mnohem důležitějším potřebným bodem vzájemného jednání odpovědných subjektů veřejné správy je postup, jakým lze takový cíl koordinovanými aktivitami dosáhnout.

20

Vývoj výnosů nemocnic a jejich komponentů (tržby od zdravotních pojišťoven a ostatní příjmy) je z hlediska makroekonomického důležité vztahovat k vývoji celkových výdajů na zdravotnictví a k hrubému domácímu produktu (HDP) (tabulka č. 1. a 2., graf. č. 1). V následujícím grafu jsou znázorněny meziroční indexy těchto veličin. Graf č. 1: Meziroční indexy vývoje celkových výdajů na zdravotnictví, výnosů nemocnic a HDP (v b. c.)

Zdroj: Graf sestaven z údajů tabulky č. 2 Vývoj meziročních indexů ukazuje, že ve sledovaném období: • • •

výnosy nemocnic rostly rychleji než HDP v letech 1999, 2000 a 2001, výnosy nemocnic stoupaly rychleji než celkové výdaje na zdravotnictví, a to v letech 1997 a 1999, ostatní příjmy nemocnic, které zahrnují dotace z veřejných rozpočtů a ostatní příjmy z nezdravotnické činnosti byly poznamenány velkými výkyvy v letech 1997 – 98 a 1999 – 2000, což bylo zřejmě způsobeno poklesem dotace ze státního rozpočtu a z místních rozpočtů.

Indexy sledovaných makroekonomických ukazatelů ve zdravotnictví ukazují větší růstové tendence výnosů nemocnic a výdajů na zdravotnictví ve vztahu k HDP. Pokud náklady a výnosy nemocnic jsou sledovány v cenách s vyloučením inflačních vlivů, zjistíme, že zdravotnictví a výdaje domácností na zdravotní péči vykazují nižší růst spotřebitelských cen ze všech sledovaných oblastí spotřeby (tab. č. 2). Důležitým parametrem pro diskusi růstového indexu nákladů nemocniční péče je rozvoj technologií a dalších parametrů. Tento vývoj nemůže probíhat spontánně, neboť by během krátké doby došlo k prudké inflaci v samotném zdravotnictví. V této oblasti jde z veřejně politického hlediska a z hlediska politického rozhodování nepochybně o diskusi dvou alternativních přístupů. Extrémní liberální pohled se soustřeďuje na zcela volný průběh - důsledky byly uvedeny výše. Alternativou je řízený proces, využívající plánování a četné další potřebné informace. Tato cesta obvykle dosahuje dlouhodobě vyrovnanou bilanci, ale nutně se dostává do situací omezené dostupnosti některých služeb. Hospodářská situace ČR a diskuse o změnách v oblasti veřejných financí nutně vede k využití druhé alternativy. Jejím výsledkem však nemůže být snížení dostupnosti veřejných zdravotnických služeb a zastavení jejich dalšího vývoje se současnou snahou transformovat tyto služby do soukromého režimu.

21

Graf č. 2: Meziroční indexy celkových výnosů nemocnic a tržeb od zdravotních pojišťoven (v b. c.)

Zdroj: Graf sestaven z údajů z tabulky č. 2 V grafu 2 jsou uvedeny meziroční indexy celkových výnosů v segmentu nemocniční péče a odděleně členěné tržby.

6.2 Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic v letech 1995 až 2002 v resortu zdravotnictví (celkem) – agregovaná data Pro analýzu celkového vývoje nákladů a výnosů nemocnic v resortu zdravotnictví v posledních letech jsme použili data z Aktuálních informací ÚZIS o nemocnicích. Vzhledem k tomu, že nebyla k dispozici tato data odděleně pro lůžkovou péči, jedná se o agregované ukazatele za lůžkovou a ambulantní část nemocnic, není možné analyzovat přepočtené ukazatele na lůžko či ošetřovací den. I přesto mají údaje vypovídací schopnost a poukazují na nízkou efektivitu nemocnic. Tuto efektivitu demonstruje nákladová rentabilita (poměr hospodářského výsledku k nákladům) nebo využití lůžek. V letech 1995 až 2001 hospodařily nemocnice se záporným hospodářským výsledkem. Na tento vývoj nemělo dopad ani vyřešení problémů v druhém pololetí roku 2001 s dlouho přetrvávajícími závazky zdravotních pojišťoven (zejména VZP) vůči 22

poskytovatelům zdravotnických služeb a tedy i k nemocnicích. Jednalo se o závazky pojišťoven po lhůtě splatnosti. Jejich výše se pohybovala mezi 3 až 5 mld. Kč. Problém byl řešen cestou odkoupení pohledávek zdravotních pojišťoven za plátci pojistného na zdravotní pojištění. K celkovému bilančnímu zlepšení zdravotnictví přispělo v roce 2001 ještě také zvýšení transferu prostředků ze státní rozpočtu do fondů zdravotních pojišťoven v důsledku navýšení platby pojistného na zdravotní pojištění za osoby bez vlastních příjmů. Přesto byl celkový hospodářský výsledek nemocnic v roce 2001 horší než v předchozím roce. Výjimku tvoří pouze soukromé a církevní nemocnice, které od roku 1997 začaly vykazovat kladný hospodářský výsledek, přestože od roku 1998 poklesl z 167 mil. Kč na téměř polovičních 87 mil. Kč v roce 2001. Tato situace však nedokazuje, že by soukromá právní forma nemocnice automaticky znamenala ziskovost, protože soukromé a církevní nemocnice v České republice jsou především malé nemocnice s průměrným počtem kolem 100 lůžek a jejich kladné hospodaření v posledních letech může mít vazbu právě na jejich velikost, nebo na výběr poskytovaných služeb. Z nemocnic se záporným hospodářským výsledkem si obecní a městské nemocnice udržují nejlepší pozici, kdy za sledovaných sedm let vykázaly nejmenší ztrátu. Nemocnice přímo řízené ministerstvem zdravotnictví a okresní nemocnice dosahují větších ztrát jak v absolutních číslech, tak v průměrných ukazatelích přepočtených na jednu nemocnici. U nemocnic přímo řízených MZ byl nejnepříznivější hospodářský výsledek v roce 1996, kdy na jednu nemocnici z 29 nemocnic připadla ztráta 57,3 mil. Kč. Okresní nemocnice zaznamenaly největší propad v roce 1999, kdy na jednu z 81 okresních nemocnic připadla v průměru ztráta 12,2 mil. Kč. O nízké efektivitě svědčí ukazatel nákladové rentability, tj. poměr hospodářského výsledku a nákladů. Nejhorší výsledky vykazovaly v pololetí roku 2002 okresní nemocnice (-2,6%). Soukromé a církevní nemocnice dosahovaly nejvyšší rentability, a to 8,3%. Ke konci roku 2002 se negativní hospodářský výsledek okresních nemocnic rychle zhoršil až na –1,4 mld.

23

Tabulka č. 3: Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic resortu zdravotnictví v letech 1995 až 2002 (v mil.Kč) Nemocnice

Počet

Náklady

Výnosy

Hospodářský výsledek

Nákladová rentabilita*

20

17547

16669

-887

-5,0%

143

22377

21165

-1212

-5,4%

163

39924

37834

-2090

-5,2%

29 96 45 48 218

23183 19660 4430 2769 50042

21518 18624 4156 2756 47054

-1665 -1036 -274 -13 -2988

-7,2% -5,3% -6,2% -0,5% -6,0%

28 88 40 56 212

24618 19812 4523 3419 52372

24380 19115 4393 3531 51419

-238 -697 -130 112 -953

-1,0% -3,5% -2,9% 3,3% -1,8%

26 78 42 56 202

25122 19558 4695 3490 52865

25060 19167 4659 3657 52543

-62 -391 -36 167 -322

-0,2% -2,0% -0,8% 4,8% -0,6%

25 81 38 54 198

27775 22853 4782 3223 58633

27567 21866 4703 3361 57497

-208 -987 -79 138 -1136

-0,7% -4,3% -1,7% 4,3% -1,9%

23 82 33 59 197

28857 23596 4409 4206 60798

28147 23050 4375 4311 59883

-710 -546 -34 105 -1185

-2,5% -2,3% -0,8% 2,5% -1,9%

21 3 81 28 53 186

31297 1355 26567 4047 4594 67860

31306 1349 25680 3869 4681 66885

9 -6 -887 -178 87 -975

0,0% -0,4% -3,3% -4,4% 1,9% -1,4%

19 4 81 25 55 184

33786 3411 29431 4051 4998 75678

33567 3428 27972 3926 5186 74079

-219 17 -1459 -126 188 -1599

-0,6 0,5 -5,0 -3,1 3,8 -2,1

Rok 1995

Přímo řízené MZ Okresní x/ Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem xx/ 1996 Přímo řízené MZ Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem 1997 Přímo řízené MZ Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem 1998 Přímo řízené MZ Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem 1999 Přímo řízené MZ Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem 2000 Přímo řízené MZ Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem 2001 Přímo řízené MZ Krajské Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem 2002 Přímo řízené MZ Krajské Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Celkem

* nákladové rentability, tj. poměr hospodářského výsledku a nákladů x/ dle ÚZIS ČR zahrnuty též obecní a městské, v údajích ÚZIS tyto dvě kategorie nebyly v roce 1995 rozděleny xx/ nezahrnuto 44 soukromých a církevních nemocnic, které nezpracovávaly příslušný statistický výkaz Pozn.: Rok 1999 ÚZIS ČR 27/2000 uvádí hosp. v.-178 mil. Kč pro nem. řízené MZ, -79 mil pro obecní, celk. -1104 mil Kč. Rok 2000 ÚZIS 24/2002 uvádí nákl. pro nem. řízené MZ 28 607 mil. Kč, pro obecní 4 408 mil. Kč, celk. 60 817 mil. Kč. Zdroj: ÚZIS ČR Aktuální informace 27/2000, 80/2000, 29/2001, 24/2002, 51/2002, 15/2003

24

Znázorníme-li vývoj hospodářského výsledku (HV) podle zřizovatele do grafu, zřetelně vidíme, že soukromé a církevní nemocnice se jako jediné pohybují v kladných hodnotách, zatímco nejhorších hospodářských výsledků dosahují okresní nemocnice. Graf č. 3: Vývoj hospodářského výsledku nemocnic podle zřizovatele v letech 1996-2002

Zdroj: Zpracováno IZPE na základě údajů z ÚZIS ČR Aktuální informace 27/2000, 80/2000, 29/2001, 24/2002, 51/2002, 15/2003. Graf č. 3a: Hospodářský výsledek nemocnic rezortu zdravotnictví od 31.12.2000 do 31.12.2002

Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 15/2003 Hospodářský výsledek nemocnic je v systému účetnictví definován jako rozdíl mezi vykázanými náklady a výnosy za sledované účetní období. Jak došlé, tak vystavené faktury jsou průběžně zahrnuty do nákladů resp. výnosů a bezprostředně tedy ovlivňují konečný hospodářský výsledek. Neuhrazené faktury jsou však sledovány na příslušných účtech závazků nebo 25

pohledávek. Průběžný vztah hospodářského výsledku a závazků okresních nemocnic je zachycen na grafu č. 4, kde jsou uvedeny současně také pohledávky. Vedle závazků však je a nebo může být výše hospodářského výsledku ovlivněna několika dalšími faktory. Jde např. o odpisy investic. Samotný ukazatel hospodářského výsledku nám však ještě nic nevypovídá o stavu na jiných účtech. Kolik např. vynakládá daná organizace na nákup nové přístrojové techniky, kolik vydává na léčiva či zdravotnický materiál a jak řídí osobní náklady. S hospodářským výsledkem nelze argumentovat z hlediska jeho prostého součtu za několik po sobě následujících let, jak se také v médiích vyskytlo. Věrohodnější je v této souvislosti operovat s údajem účtu závazků a jeho vývojem. Graf č. 4: Vývoj HV, závazků, pohledávek po splatnosti u okresních nemocnic v letech 1996 až 1. pol. 2002

Zdroj: Zpracováno IZPE na základě údajů z ÚZIS ČR Aktuální informace 9/1998, 13/1998, 22/1999, 16/2000, 26/2000, 22/2001, 32/2001, 19/2002, 27/2000, 80/2000, 29/2001, 24/2002, 51/2002, 9/2003. Údaje ÚZIS pro náklady a výnosy nemocnic podle druhu poskytované péče byly k dispozici pouze pro roky 1999 a 2000. Z jejich rozložení vyplývá, že celkový záporný hospodářský výsledek je způsoben položkami „jiná zdravotní péče“ a „nezdravotnické výkony“2. Položkou, která nejvíce ovlivňuje záporný výsledek hospodaření nemocnic, jsou „nezdravotnické výkony“. Problémem nákladů této kategorie je fakt, že nelze přesně specifikovat, zda souvisejí s lůžkovou nebo ambulantní péčí. Proto musíme vzít v úvahu, že kladný výsledek hospodaření za lůžkovou a ambulantní péči je ve skutečnosti významně nižší, než jeho vykazovaná hodnota, protože významná část nákladů těchto oblastí je přesunuta do kategorie „nezdravotnické výkony“.

2

Pozn.: Metodickým pokynem MZ z prosince 1998 byl upřesněn obsah pojmů pro členění nákladů podle druhu poskytované péče takto: 1. Lůžková péče zahrnuje péči poskytnutou pacientům při hospitalizaci na lůžkách lůžkového fondu, náklady na potraviny pro pacienty, medicinální plyny z centrálních rozvodů. 2. Ambulantní zdravotní péče zahrnuje péči poskytnutou pacientům v ambulantní (nelůžkové) části nemocnic v klinických oborech a péči poskytnutou v samostatných ambulantních zařízeních. 3. Jiná zdravotní péče vyjadřuje náklady na péči poskytnutou pacientům v oborech komplementu (společných vyšetřovacích a léčebných složkách), péči poskytovanou pacientům ve zvláštních zařízeních (dětské domovy, kojenecké ústavy, dětská centra, stacionáře pro děti i dospělé, záchytné stanice, doprava raněných, nemocných a rodiček, záchranná služba), v lékárenské péči, v hygienické službě (např. očkování, vyšetřování na AIDS), za úhradu (kosmetické a jiné výkony nehrazené ze zdravotního pojištění). 4. Nezdravotní výkony zahrnují náklady na výkony související s lůžkovou nebo ambulantní péčí, které nelze k nim přesně specifikovat, zejména: odpisy staveb a budov, veškerá stavební údržba, poplatky a daně, vnitřní režie klinik (cestovné, knihy a časopisy, část nákladů na údržbu a služby, ochranné oděvy a pracovní pomůcky, úklid, zajišťovaný dodavatelsky, mzdy a pojistné administrativní části klinik, náklady na civilní službu, účastnické, kongresové poplatky), doprava (vyjma dopravy raněných, nemocných a rodiček), služby poskytované jiným zdravotnickým zařízením nebo jiným obchodním partnerům (pronájem, energie, otop, služby prádelny, služby stravovacího provozu, a další), výzkumné úkoly, výuka studentů ve fakultních nemocnicích, ověřování účinků léků a jejich klinické zkoušení, v hygienické službě např. rozbory půdy, vody a další. (ÚZIS ČR Aktuální informace 29/2001)

26

Tabulka č. 4 a 5: Srovnání nákladů a výnosů nemocnic podle druhu poskytované péče v letech 1999 a 2000 (v mil. Kč)

Nemocnice Přímo řízené MZ Okresní Obecní a městské Soukromé a církevní Rezort zdravot. Ostat rezorty Zdravot. ČR celkem

Celkem -178 -986 -79 139 -1104 -101 -1205

Rozdíl mezi náklady a výnosy 1999 Lůžková Ambulantní Jiná zdravotní zdravotní péče zdravotní péče péče 2203 1306 -1213 1089 982 -402 275 115 -59 295 315 -74 3862 2718 -1748 30 98 -148 3892 2816 -1896

Rozdíl mezi náklady a výnosy 2000 Lůžková Ambulantní Jiná zdravotní Nemocnice Celkem zdravotní péče zdravotní péče péče 2874 1416 -1564 Přímo řízené MZ -440 980 1280 -135 Okresní -546 340 83 -70 Obecní a městské -34 331 390 -27 Soukromé a církevní 105 Rezort zdravot. -915 4526 3170 -1796 63 72 -160 Ostat rezorty -77 Zdravot. ČR celkem -992 4589 3243 -1956 Zdroj: ÚZIS ČR Aktuální informace 29/2001

Nezdravotnické výkony -2474 -2655 -410 -397 -5936 -81 -6017

Nezdravotnické výkony -3168 -2671 -387 -589 -6815 -51 -6867

Je zřejmé, že právě okresní nemocnice, které jsou ožehavým problémem posledních měsíců v souvislosti s jejich převodem na kraje, se v posledních letech staly nejhůře hospodařící skupinou nemocnic. Z poskytnutých agregovaných dat není možné určit, z jakého důvodu se nemocnice nemohou dostat ze záporného hospodářského výsledku, ani v jaké míře je jejich hospodářský výsledek způsoben externími faktory a v jaké míře hospodařením managementu nemocnic. I přesto, že kraje požadují od státu úhradu dluhů okresních nemocnic, řada ekonomů poukazuje na fakt, že nemocnice jsou samy odpovědny za své hospodaření a stát není povinen tuto odpovědnost přebírat. Managementy nemocnic rozhodují o výši investic i o jejich účelu, a proto by měly za svá rozhodnutí nést zodpovědnost. Pokud se jedná o nevýhodné investici, pak následně „hledají se zdůvodnění, proč se muselo nadměrně investovat do budov a zdravotnické techniky, dnes se zase zdůvodňuje a mluví o tom, že nemocnice musely zvýšit platy zaměstnancům“. (Chválová, Hospodářské noviny 20.-21.12.2002, str. 10) Pro potvrzení těchto závěrů je nutné pracovat s detailnějšími údaji.

6.3 Vývoj hospodářského výsledku v souboru 126 nemocnic v letech 1998-1. pol.2002 Na základě údajů o 126 nemocnicích, které poskytl ÚZIS, jsme provedli podrobnější analýzu nákladů, výnosů a hospodářského výsledku za období, které data mapovala, tzn. od roku 1998 do 1. poloviny roku 2002. Soubor nemocnic obsahoval údaje za 22 nemocnic přímo řízených MZ, z nichž se v roce 2001 vyčlenily 3 krajské, dále 72 okresních, 17 obecních a městských, 15 soukromých a církevních nemocnic. Tyto údaje o zřizovateli však byly poskytnuty pouze jako dodatečná informace a nebylo možné identifikovat poskytnutá data za jednotlivé nemocnice podle jejich zřizovatele. Analýza vychází ze tří datových okruhů: (1) údaje o majetku, (2) vybrané nákladové položky, výnosy a hospodářský výsledek, (3) údaje o výkonech a počtech pracovníků. Nemocnice jsou v následujících grafech uskupeny podle hospodářského výsledku a podle počtu lůžek v jednotlivých letech tak, jak byly zaznamenány na konci jednotlivých let, s výjimkou roku 2002. Vzhledem k tomu, že za rok 2002 jsou k dispozici pouze údaje z pololetí roku, srovnávali jsme výsledky s 1.pololetím roku 2001. Soubor jsme pro základní analýzu rozdělili do čtyř velikostních skupin podle počtu lůžek. Do skupiny nejmenších nemocnic jsou zařazeny nemocnice s počtem 27

lůžek do 99 včetně. Dalšími skupinami jsou malé nemocnice s počtem lůžek od 100 do 249, střední nemocnice s 250-699 lůžky a velké nemocnice s 700 a více lůžky. Z jednotlivých grafů (č. 5 až 8) za období 1998 až 2001 je zřejmé, že nemocnice je možné podle jejich hospodářského výsledku rozdělit do tří skupin. Nejmenší nemocnice (s velikostí do 99 lůžek) dosahují v celém období menších ztrát než nemocnice ostatních velikostí a vyznačují se vyrovnaným hospodařením, kdy po celé sledované období se dvě třetiny těchto nemocnic pohybovaly v oblasti zisku. S velikostí nemocnice se zhoršuje i jejich hospodaření, ale neexistuje zde přímá závislost, protože nejhorší výsledky vykazují nemocnice malé a střední velikosti, tj. mezi 100 a 699 lůžky, kolem dvou třetin těchto nemocnic vykazovalo ve sledovaném období ztrátu. Bývalé okresní nemocnice se svou velikostí zařazují právě do této skupiny s nevyrovnaným hospodařením. Přestože velké nemocnice vykazují lepší výsledky, jejich počet se záporným hospodářským výsledkem se pohybuje mezi 45 až 64%, nicméně jejich ztráty nejsou tak vysoké jako ztráty nemocnic středních velikostí. Situace z 1.pololetí 2001 (graf č. 9) odpovídá situaci předchozích let. V 1.pololetí 2002 (graf č. 10) se propad nemocnic střední velikosti zmírnil, naopak se objevily výrazné ztráty v případě dvou velkých nemocnic. Nicméně hospodaření nemocnic vykazuje určité výkyvy během roku, proto je pravděpodobné, že se hospodářský výsledek na konci roku od pololetí v některých případech značně lišil.

28

Grafy č. 5 – 8: Vývoj hospodářského výsledku z závislosti na velikosti nemocnic (v tis. Kč) (výběrový soubor nemocnic v letech 1998 – 2001) 40000

č. 5

30000 20000 10000 0

HV 1999

-10000 HV 1998

-20000 -30000 -40000 -50000 -60000 -70000 -80000 -90000

-100000 0

500

1000 1500 Počet lůže k 1998

2000

40000 30000 20000 10000 0 -10000 -20000 -30000 -40000 -50000 -60000 -70000 -80000 -90000 -100000

40000 30000 20000 10000 0 -10000 -20000 -30000 -40000 -50000 -60000 -70000 -80000 -90000 -100000 0

2500

500

1000 1500 Počet lůžek 1999

2000

40000 30000 20000 10000 0 -10000 -20000 -30000 -40000 -50000 -60000 -70000 -80000 -90000 -100000

2500

č. 8

HV 2001

HV 2000

č. 7

č. 6

0

500

1000 1500 Počet lůžek 2000

2000

2500

3000

0

500

1000 1500 Počet lůžek 2001

2000

2500

29

Grafy č. 9 – 10: Vývoj hospodářského výsledku z závislosti na velikosti nemocnic (v tis. Kč) (výběrový soubor

HV pololetí 2001

nemocnic v pololetí 2001 – a v pololetí 2002)

č. 9

40000 30000 20000 10000 0 -10000 -20000 -30000 -40000 -50000 -60000 -70000 -80000 -90000 -100000 0

500

1000

1500

2000

2500

HV pololetí 2002

Počet lůžek pololetí 2001 č. 10

40000 30000 20000 10000 0 -10000 -20000 -30000 -40000 -50000 -60000 -70000 -80000 -90000 -100000 0

500

1000 1500 Počet lůžek pololetí 2002

2000

2500

Tabulka č. 6: Vývoj hospodářských výsledků podle počtů lůžek u vybraných 126 nemocnic v letech 1998 až 2001 0-99 lůžek 100-249 lůžek 1998 1999 2000 2001 1998 1999 2000 2001 2 2 1 1 2 0 0 0 Nad 10 mil. 0 2 1 2 0 2 0 0 od 5 do 10 vč. mil. 11 9 12 10 15 10 15 10 od 0 vč. do 5 vč.mil. 4 6 4 7 9 15 11 11 od 0 do -5 vč. mil. 1 0 3 0 1 2 5 8 od –5 do -10 vč.mil. 1 0 0 0 0 2 1 6 od -10 do -40 vč. mil. 0 0 0 0 0 0 0 0 pod -40 mil. Zdroj: Zpracoval IZPE na základě souboru dat 126 nemocnic. Hospodářský výsledek (v Kč.)

30

250-699 lůžek nad 700 lůžek 1998 1999 2000 2001 1998 1999 2000 2001 3 1 2 3 4 2 1 0 2 3 1 1 2 0 1 3 24 16 18 15 7 7 6 8 11 5 9 7 3 5 2 1 4 8 10 4 0 3 1 2 10 16 9 14 5 2 5 4 2 4 2 6 3 4 6 3

Kladného hospodářského výsledku ze skupiny nemocnic do 99 lůžek ve sledovaném období dosahoval téměř stejný počet nemocnic. U nemocnic s negativním hospodářským výsledkem klesly počty nemocnic s jeho nejvyšší hodnotou a dostaly se do pásma do –5 mil. Kč (rok 1999 a opět 2001). Pod negativní výsledek –40 mil. Kč se nedostala žádná nemocnice, od –40 do –10 mil. Kč v roce 1998 pouze jedna. Musíme vzít v úvahu, že takový výsledek pro tak malou nemocnici je odlišný od dopadu stejné výše negativního výsledku na např. fakultní nemocnice, která má mnohem vyšší obrat. Porovnáme-li však pozitivní hospodářské výsledky těchto malých nemocnic s většími, je vidět, že podíly v jednotlivých pásmech pozitivního výsledku jsou ve sledovaném období srovnatelné. U skupiny nemocnic se 100-249 lůžky je patrný jasný propad jak do prohlubující se absolutní výše negativního hospodářského výsledku (hlavně v roce 2001), tak i zvyšování počtu nemocnic s negativním výsledkem na úkor nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem. Od roku 1999 žádná nemocnice nedosáhla hospodářského výsledku nad 10 mil. Kč, v roce 2000 od 5 do 10 mil. Kč a v roce 2001 se už nejlepší hospodářské výsledky pohybovaly pouze v pásmu od 0 do 5 mil. Kč a to u deseti nemocnic. Negativní hospodářský výsledek nižší než -40 mil. Kč neměla žádná nemocnice. Hospodářský výsledek některých nemocnic s 250-699 lůžky v daném období klesl pod hranicí -40 mil. Kč, nejvyšší počet nemocnic se takto propadl v roce 2001 (6 nemocnic). V tomto roce byl také nejnižší absolutní počet nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem. Od roku 1998, kdy byl podíl nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem (51,8%) a nemocnic s negativním hospodářským výsledkem (48,2%) vyrovnaný, se podíl nemocnic s negativním hospodářským výsledkem zvýšil přibližně na dvě třetiny. V každém roce však pozitivní hospodářský výsledek některých nemocnic překročil hranici 10 mil. Kč. Během let 1999 a 2000 probíhal mírný propad nemocnic nad 700 lůžek s pozitivním hospodářským výsledkem do nižších pásem, případně až do negativního výsledku a rostl počet nemocnic, které vykazovaly vyšší hodnoty negativního hospodářského výsledku (v roce 2000 až 6 nemocnic s výsledkem pod -40 mil. Kč). V roce 2001 se poměr obou skupin nemocnic téměř vrátil do původní situace v roce 1998 a 52,4% nemocnic vykázalo za rok 2001 pozitivní hospodářský výsledek. Vývoj a podíly nemocnic s kladným a záporným hospodářským výsledkem jsou pro větší názornost zobrazeny na následujícím grafu. Graf č. 11: Hospodářský výsledek nemocnic v letech 1998-2001

Zdroj: Zpracoval IZPE na základě souboru dat 126 nemocnic.

31

6.4 Analýza vývoje nákladů u dvanácti vybraných nemocnic Na základě předchozího rozboru hospodaření 126 nemocnic jsme identifikovali skupinu nemocnic velikosti 100 až 699 lůžek jako nemocnice s nejméně vyrovnaným hospodařením. Z tohoto důvodu jsme pro detailnější analýzu vybrali 12 okresních nemocnic, přičemž prvním kritériem byla právě jejich velikost 100 až 699 lůžek. Dalším kritériem pro jejich výběr byl vývoj jejich hospodářského výsledku, který jsme rozdělili do čtyř základních vývojových trendů – (1) nemocnice, kterým se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků z předchozí negativní situace a (2) nemocnice, které se ocitly z původně pozitivního výsledku hospodaření ve výsledku negativním, (3) nemocnice s trvale negativním výsledkem, (4) nemocnice s trvale pozitivním výsledkem hospodaření, ve sledovaném období 1998-2001. Z každé takto definované skupiny jsme vybrali náhodným výběrem tři nemocnice. U takto vybraných nemocnic jsme sledovali strukturu nákladů, vývoj hospodářského výsledku, investice, počet zaměstnanců, počet lůžek a ošetřovacích dnů a snažili jsme se definovat společné znaky pro jednotlivé skupiny nemocnic. Pro přehlednost a možnost srovnání uvádíme nejprve tabulku vývoje struktury nákladů nemocnic celého rezortu zdravotnictví ČR v letech 1995 - 2002 (tab. č. 7). V následujících dvou tabulkách (č. 7a, 7b) jsou náklady členěny ve skupinách nemocnic z hlediska jejich zřizovatelů. Mezi těmito nemocnicemi jsou výrazné rozdíly v nákladech na léčiva, speciální zdravotnický materiál a osobními náklady. Soukromé a církevní nemocnice mají v porovnání s ostatními poloviční podíl odpisů a naopak významně vyšší podíl nákladů na služby. Nemocnice přímo zřizované MZ ČR mají nejvyšší podíl nákladů na léčiva i speciální zdravotnických materiál. Tabulka č. 7: Vývoj struktury nákladů nemocnic resortu zdravotnictví v letech 1995 - 2002 (v %) Nákladové Položky Rok

Léky

SZM

Krev

Potraviny Energie

10,4 10,8 2,3 2,6 4,4 1995 10,2 13,0 2,4 2,3 4,1 1996 9,6 13,0 2,3 2,1 4,0 1997 8,9 13,4 2,2 1,9 4,5 1998 8,4 12,6 2,0 1,7 4,3 1999 8,7 13,3 1,8 1,7 4,1 2000 8,4 13,4 1,7 1,4 3,9 2001 8,0 13,9 1,6 1,3 3,5 2002 1) v letech 1995 - 1998 jsou odpisy zahrnuty v položce ostatní náklady Zdroj: ÚZIS ČR Aktuální informace 24/2002, 15/2003.

Služby 8,0 8,4 8,9 8,9 8,7 8,5 8,2 7,7

Osobní Náklady 38,2 39,2 39,3 39,5 40,8 40,9 42,4 44,4

Odpisy1) . . . . 7,5 7,7 7,1 6,7

Ostatní 23,4 20,5 20,9 20,6 14,1 13,3 13,5 12,9

Tabulka č. 7a-Struktura nákladů nemocnic resortu zdravotnictví v roce 2001 (v %) Nákladové položky Nemocnice

Léky

SZM

Krev

Potraviny Energie

Přímo 10,7 16,1 1,9 1,0 3,6 řízené MZ 8,7 11,1 1,1 0,1 4,6 Krajské 6,4 11,4 1,7 1,8 4,2 Okresní Obecní a 6,1 9,6 1,2 2,4 4,2 městské Soukromé a 5,7 10,6 0,9 2,0 3,7 církevní 8,4 13,4 1,9 1,7 3,9 Celkem Zdroj: ÚZIS ČR Aktuální informace 15/2003 a vlastní výpočet

32

Služby

Osobní Náklady

7,4 8,0 7,5

37,5 46,2 46,6

7,7 8,7 7,1

14,1 11,5 13,3

10,7

49,1

5,5

11,2

15,7 8,2

43,5 42,4

3,9 7,1

14,0 13,5

Odpisy

Ostatní

Tabulka č. 7b-Struktura nákladů nemocnic resortu zdravotnictví v roce 2002 (v %) Nákladové položky Nemocnice

Léky

SZM

Krev

Potraviny

Energie

Přímo 10,0 16,5 1,7 0,8 3,3 řízené MZ 8,8 15,0 2,3 0,8 3,4 Krajské 6,2 11,7 1,7 0,6 3,8 Okresní Obecní a 6,4 10,4 1,2 2,5 3,9 městské Soukromé a 5,4 11,0 0,9 2,0 3,5 církevní 8,0 13,9 1,6 1,3 3,5 Celkem Zdroj: ÚZIS ČR Aktuální informace 15/2003 a vlastní výpočet 6.4.1

Služby

Osobní náklady

Odpisy

Ostatní

6,9 6,5 7,4

39,1 45,1 49,1

7,4 6,8 6,7

14,3 11,3 11,8

8,8

52,2

5,4

9,2

15,3 7,7

45,4 44,4

3,3 6,7

13,1 12,9

Nemocnice, kterým se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků z předchozí negativní situace (nemocnice č. 20,46 a 50) U všech tří analyzovaných nemocnic došlo každoročně k nárůstu výnosů, přičemž u dvou nemocnic se tento nárůst

pohyboval až na hranici 20% (při srovnání pololetí let 2001 a 2002 vzrostly výnosy jedné z nemocnic až o 23,9%). K poklesu došlo pouze u jedné z nemocnic, a to o 5,5% v roce 2000. Nelze posoudit, které složky výnosů se na růstu podílely, neboť není k dispozici struktura výnosů. Informace k těmto nemocnicím jsou uvedeny v příloze č. 10.3. Tempo růstu nákladů bylo v letech 2000 a 2001 nižší než tempo růstu výnosů (případně vyrovnané). V těchto letech se také jednotlivé nemocnice dostaly do pozitivního hospodaření, dvě v roce 2001, jedna už v roce 2000, ale tato nemocnice dosahovala již v roce 1998 pouze poloviční hodnoty záporného hospodářského výsledku (-5,7 mil. Kč) druhých dvou zařízení (-10 mil. Kč, -24,5 mil.Kč). Vývoj celkových nákladů ovlivňovaly výrazně osobní náklady, protože tvoří asi 45-50% celkových nákladů (v jednom případě vzrostl jejich podíl v pololetí roku 2002 až na 51,7%). Ostatní náklady tvoří druhou nejvyšší složku nákladů. Nárůst osobních nákladů je kompenzován individuálně, např. poklesem nákladů na SZM, krev, potraviny nebo ostatních nákladů. Pokud nedošlo k poklesu některých nákladových druhů, pak se držely na přibližně stejné výši, nebo se alespoň výrazně nezvyšovaly. Závazky a pohledávky z obchodního styku do i po splatnosti se pohybovaly většinou max. do 50 mil. Kč s výjimkou jedné nemocnice v letech 1998 až 1999, která však tyto hodnoty v následujících letech výrazně snížila. V průběhu let 1998-2001 nedošlo u dvou nemocnic k žádné výrazné změně v počtu lůžek, meziroční změny nepřesáhly 3% a docházelo k pohybům v obou směrech. U třetí nemocnice došlo k poklesu lůžek o 10%, paradoxně se však jednalo o nemocnici, která měla už v roce 1998 o dvě stě lůžek méně než zbylé dvě nemocnice. Ve všech třech nemocnicích se zvýšilo využití lůžek, které však odpovídá trendům v celém nemocničním sektoru a pouze v jednom případě přesahuje výrazněji celorepublikový průměr přibližně o 10%. Může existovat i souvislost mezi zvyšováním hospodářského výsledku a účelným zařazováním nového majetku do užívání (viz npř. nemocnice č. 20 v 2000 a č. 46 v 2001). U nemocnice č. 50 došlo jen k mírnému nárůstu majetku, její hospodářský výsledek byl více ovlivněn úsporou jiných nákladů (pokles ostatních nákladů, krev, léčiv v 2000). 6.4.2

Nemocnice, které se z původně pozitivního výsledku hospodaření ocitly ve výsledku negativním (nemocnice č. 60, 77, 87). U dvou z nemocnic, které se ve sledovaném období propadly z původně pozitivního výsledku hospodaření

do negativního, tempo růstu nákladů překročilo tempo růstu výnosů. Třetí nemocnice vykazovala výkyvy v tempu růstu, viz příloha 10.4 Výnosy v daných letech postupně narůstaly, s výjimkou nemocnice č. 60, kdy v roce 2000 jedna nemocnice vykázala pokles o 8,7%. Meziroční nárůsty však byly nižší, než u předchozí skupiny nemocnic, max. o 11,3%. Vývoj nákladů 33

byl opět ovlivňován nejvýrazněji náklady osobními, jejichž podíl na celkových nákladech se průběžně zvyšoval. Pouze v roce 2000 v jedné nemocnici došlo k mírnému snížení podílu osobních nákladů na celkových nákladech, což bylo s největší pravděpodobností způsobeno pětiprocentním snížením počtu zaměstnanců. Tempo růstu osobních nákladů v letech, kdy se nemocnice propadla do ztráty, není kompenzováno dostatečným snížením jiných nákladových druhů. K výraznému snížení ostatních nákladů, které značně ovlivnilo hospodářský výsledek, došlo pouze u jedné nemocnice v roce 1999 o 44,2% a pak v roce 2001 o 26,9%. Zbylé nákladové druhy v daných letech střídavě rostly a klesaly, pokles jedněch byl doprovázen nárůstem druhých, takže se nemohly podílet na úspoře prostředků pro růst osobních nákladů, jejichž podíl na se celkových nákladech dosáhl v roce 2001 49%, 50,2% a 48,1%, tedy podílů, kterých přibližně dosáhla i předchozí skupina. Tyto nemocnice mají ale nižší podíl ostatních nákladů asi o 5 až 10% než předchozí skupina nemocnic; je možné, že rezervy na jejich snížení jsou již omezené. Určité možnosti by bylo možné najít v oblasti SZM (tvoří až 15,9% - průměr za rezort je 13%), léčiva (tvoří až 9,6% - průměr je 9%), energie (tvoří až 9,3% - průměr je 4 %), případně služby (tvoří až 8,6% - průměr je 8%) - údaje za rezort zdravotnictví jsou ke konci roku 2001. Závazky a pohledávky z obchodního styku v souhrnu dosahovaly o něco vyšší hodnoty, pohybovaly se i k hodnotě 100 mil. Kč. Pohledávky celkem a po splatnosti mají tendenci klesat, závazky naopak. Pouze nemocnice č. 77 výrazněji snížila počet lůžek, a to o 14%, a zvýšila tak jejich využití, zatímco u druhých dvou zařízení jsou změny v počtu lůžek zanedbatelné a jejich využití kolísá. Bez ohledu na pohyby ve využití lůžek se u všech tří nemocnic pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Paradoxně u nemocnice (číslo 77), která snížila nejvíce počet lůžek, došlo pouze k dvouprocentnímu snížení počtu všech pracovníků (ve skupinách střední zdravotnický personál, pomocný zdravotnický personál, THP, dělníci a provozní pracovníci), ale k žádnému snížení počtu lékařů, naopak se jejich počet mírně zvýšil o 4%. Vývoj hospodářského výsledku byl ovlivněn výší nově zařazeného majetku do užívání. Předpokládáme, že se jednalo o účelné zařazení a nově zařazený majetek, přináší výnosy, roste hospodářský výsledek. V roce negativního hospodářského výsledku došlo ke strmému nárůstu nového majetku, který zřejmě měl negativně na hospodářský výsledek negativní dopad. 6.4.3

Nemocnice s trvale negativním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 26, 63, 66) Tempo růstu nákladů a výnosů nemocnic se záporným hospodářským výsledkem je oproti nemocnicím s pozitivním

hospodářským výsledkem nevyrovnané, není však pravidlem, že by tempo růstu nákladů po celou sledovanou dobu převyšovalo tempo růstu výnosů. Vývoj nákladů je zde také výrazně ovlivněn vývojem osobních nákladů, které se však podílejí na celkových nákladech menším podílem než u nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem, 35-45% na celkových nákladech. Nárůst osobních nákladů za sledovanou dobu je téměř minimální, stejně tak jsou minimální změny ve skladbě ostatních nákladů. Odpisové zatížení je v % skladbě nákladové struktury asi o 3% vyšší, než u nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem, viz. příloha 10.5. Závazky a pohledávky z obchodního styku nemají ve sledovaných letech stejný vývoj. Pouze u jedné z nemocnic celkové pohledávky převyšují celkové závazky a výše závazků se pohybuje kolem 20 mil. Kč. U dalších dvou nemocnic celkové závazky dosahují hodnot i přes 100 mil. Kč, závazky po splatnosti tvoří minimálně 84% celkových závazků. Počty lůžek mírně klesaly, popř. byly stejné. Využití lůžek bylo nižší než u nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem v roce 2001 71,9%, 79,9%, 74,5%. 6.4.4

Nemocnice s trvale pozitivním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 47,69,97) U všech třech sledovaných nemocnic náklady rostly téměř shodným tempem jako výnosy, viz. příloha 10.6. Pozitivní

hospodářský výsledek se pohyboval v nižších hodnotách, max. do 6 mil. Kč. Shodnost tempa růstu nákladů a výnosů je u všech nemocnic ve všech letech tak nápadně shodná, že nemocnice pravděpodobně sledují jejich vývoj a následně se snaží 34

usměrňovat jejich výši, aby se nedostaly do ztráty. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech se pohybuje nejčastěji od 40 do 56% (průměr rezortu je 41% v roce 2001). Tyto nemocnice měly v roce 2001 poměrně nižší podíl některých nákladů oproti průměru rezortu zdravotnictví: léčiva 4,7 až 7,6% (průměr celého rezortu zdravotnictví v roce 2001 byl 9%), SZM 6,8 až 11% (průměr rezortu 13%), služby 3,9 až 7,2% (průměr celého rezortu zdravotnictví v roce 2001 byl 8%). Ostatní náklady se pohybují asi mezi 15,1 až 36,9% (průměr asi 21,6%) a tvoří druhou nejvyšší složku nákladů. Prostředky na pokrytí osobních nákladů a vysokých ostatních nákladů nemocnice tedy získaly na úkor nižšího podílu jiných složek nákladů. Výnosy nerostly vyšším tempem než u ostatních skupin nemocnic. Pohledávky z obchodního styku jsou vyšší než závazky. Závazky po splatnosti jsou poměrně nízké, nejvyšších hodnot dosahovala jedna nemocnice v roce 2000, a to necelé 3 mil. Kč. Počty lůžek mírně vzrostly u nemocnice č.69, u ostatních dvou mírně klesly. Využití lůžek je se pohybuje ve sledovaných letech mezi 70,6 až 80,5%. Poměrně nízké hodnoty zařazováného majetku mohou svědčit o „opatrném investování“. Vývoj hospodářského výsledku tak byl kladně ovlivněn usměrňováním různými složkami nákladů, aby nerostly rychleji než výnosy. 6.4.5

Shrnutí Tempo růstu nákladů u jednotlivých skupin nemocnic je přibližně stejné, jen u nemocnic, které přešly ze negativního

hospodářského výsledku do pozitivního došlo v roce 2001 oproti 2000 k vyšším nárůstům, což ovlivnilo (kromě vývoje nákladů) přechod do kladného hospodářského výsledku. Tyto nárůsty výnosů byly způsobeny vyřešením problémů s dlouhotrvajícími závazky zdravotních pojišťoven, o kterých jsme hovořili již dříve v textu. Strukturu výnosů a jejich vývoj nelze posoudit, neboť data nejsou k dispozici. Jestliže se tedy celkové výnosy vyvíjely přibližně stejným způsobem, ale nemocnice měly různý vývoj hospodářského výsledku, rozdíly musely existovat ve vývoji nákladů. Tabulka č. 8: Meziroční změny výnosů nemocnic dle hospodářského výsledku v letech 1998-2001 (v %) z pozitivního do negativního s negativním s pozitivním hospodářského výsledku hospodářským hospodářským výsledkem výsledkem č.69 97 47 26 63 66 77 60 87 6,9 15,1 6,7 7,6 10,8 9,7 7,1 4,1 3,5 1999 6,5 2,5 0,7 0,8 5,4 0,6 2,3 -8,7 5,6 2000 10,5 8,4 10,4 9,6 6,2 16,4 10,3 9,6 8,8 2001 Zdroj: Zpracoval IZPE na základě souboru dat 126 nemocnic. Rok

z negativního do pozitivního hospodářského výsledku 20 6,9 8,8 20,6

46 4,9 5,1 13,3

50 19,4 -5,5 19,4

Ze srovnání poměrových ukazatelů vybraných dvanácti nemocnic za sledované období, které jsou uvedeny v tabulkách přílohy č. 10.7, zjistíme, že u nemocnic, které dlouhodobě dosahovaly pozitivního hospodářského výsledku, po celé sledované období výše pohledávek převyšovala výši závazků, a to několikrát, např. v roce 1998 u nemocnice č.69 až šestkrát, v roce 2000 pětkrát apod. Čtyři nemocnice (č.26, 63, 87 a 20) vykazovaly po celou sledovanou dobu vyšší závazky než pohledávky. Závazky těchto nemocnic však nepřevyšovaly pohledávky více než dvakrát. Pokud došlo u nemocnic, které se ve sledovaném období dostaly z negativního do pozitivního hospodářského výsledku, k výraznější změně využití lůžek, pak se jednalo o jeho zvýšení, zatímco u nemocnic, které zaznamenaly v průběhu sledovaných let přesun ze zisku do ztráty, došlo k jevu právě opačnému (pokles až na 66% využití). U ostatních nemocnic, ať už dosahovaly stále pozitivního nebo negativního hospodářského výsledku, docházelo individuálně k více či méně výraznému posunu oběma směry. U všech nemocnic největší podíl na celkových nákladech tvoří osobní náklady, které se zvyšovaly na základě Nařízeních vlády o zvyšování platů (viz následující kapitola 6.5 Osobní náklady). Růst těchto nákladů některé nemocnice zmírnily snížením počtu zaměstnanců. Nejvyšší podíl osobních nákladů na celkových nákladech mají dvě nemocnice s dlouhodobým pozitivním výsledkem (č.47 a 69), u nichž tvoří osobní náklady po všechny čtyři sledované roky více jak polovinu celkových nákladů. Přitom nemocnice č. 47 má nejnižší přepočtené osobní náklady na ošetřovací den. U třetí z nemocnic s dlouhodobým pozitivním hospodářským výsledkem (č.97) je podíl osobních nákladů na celkových nákladech druhým nejnižším, v 1999, 2000 a 2001 se stále držel na úrovni 40,6% z celkových nákladů. Nejvyšších přepočtených osobních nákladů na ošetřovací den 35

v roce 2001 dosáhly nemocnice, které se ve sledovaném období dostaly z pozitivního hospodářského výsledku do negativního. Zatímco nejnižší dosažená hodnota osobních nákladů je 1248 Kč na ošetřovací den (zisková nemocnice č.47), nejvyšší hodnota činí 2084 Kč na ošetřovací den (nemocnice č. 87). Druhou nejvyšší složkou nákladů jsou ve většině případů „ostatní náklady“, které nemocnice uvádějí včetně odpisů (v datech jsou samotné odpisy i vyčleněny, v kategorii „z toho odpisy“). Podle účtové osnovy pro zdravotnická zařízení 3. verze MZ ČR, účtová skupina ostatní náklady 54 zahrnují - smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu příslušného ustanovení Obchodního zákoníku, poplatky z prodlení podle Občanského zákoníku, penále, příp. jiné sankce ze smluvních vztahů, odstupné podle § 355 Obchodního zákoníku. (Věstník Ministerstva Zdravotnictví ČR, březen 2002) Odpisy dle účtové osnovy tedy do ostatních nákladů vůbec nepatří a podle vyjádření ÚZISu do roku 1998 včetně nemocnice odpisy jako samostatnou položku nevykazovaly. ÚZIS se v případě údajů za hospodaření nemocnic nedrží terminologie účtové osnovy pro zdravotnická zařízení tak, jak bylo uvedeno výše, a do kategorie „ostatní náklady“ zařazuje veškeré nezařazené náklady. Také rozdíly v přepočtených ostatních nákladech na ošetřovací den u jednotlivých nemocnic se pohybují až v rámci několika set Kč. V roce 2001 paradoxně byli zástupci obou extrémů ve skupině nemocnic s pozitivním hospodářským výsledkem, kdy nejnižší přepočtené ostatní náklady na ošetřovací den činily 363 Kč (nemocnice č.47) a nejvyšší 1166 (nemocnice č. 97). Výše „ostatních nákladů“ bez odpisů je u vybraných 12 nemocnic ve všech sledovaných letech vysoká, srovnatelná absolutně s náklady např. na léčiva a SZM. Nemocnice, které se propadly z pozitivního hospodářského výsledku do negativního, vykazují horší přepočtené ukazatele nákladů na léčiva, SZM či celkové náklady než nemocnice č.63 a 26, které v celém sledovaném období dosahovaly negativního hospodářského výsledku. Všechny nemocnice s kladným výsledkem hospodaření mají velmi shodný vývoj nákladů a výnosů, zřejmě je to výsledkem neustálého sledování vývoje hospodářského výsledku a účelného ovlivňování vývoje nákladů a výnosů. Hospodářský výsledek se nepohybuje ve vysokých hodnotách (max. do 7,5 mil. Kč). Jak bylo výše uvedeno, rozdíly v hospodaření všech nemocnic jsou především ve vývoji nákladů, struktury nákladů a výše nákladů. Vývoj nákladové struktury nemocnic je velmi individuální, proto nelze zobecnit. Mělo by být předmětem kontroly každé z nich, co způsobilo špatné hospodaření, kde jsou rezervy kde nemocnice vydává více než je nutné a zda nárůst osobních nákladů nešlo pokrýt úsporou jiných nákladů, popř. zvýšením výnosů. Doporučovali bychom i prověření opodstatněnosti pořizování nového dlouhodobého majetku a přístrojů, zvláště jejich využití (některé nemocnice se po zařazení nového majetku dostaly do ztráty).

6.5 Osobní náklady nemocnic ČR a jejich vývoj Celkové (neinvestiční) náklady nemocnic se zpravidla publikují i dle seskupení nákladových druhů, v agregované formě do 9 skupin: léčiva, prostředky zdravotně technické, krev a krevní výrobky, osobní náklady, potraviny, spotřeba energie, služby, odpisy a ostatní náklady. Největší objem prostředků připadá na osobní náklady. Dle Pokynů ÚZIS k vyplňování statistického formuláře E (MZ) 1-04 čtvrtletní výkaz o ekonomice zdravotnického zařízení, tvoří osobní náklady platy zaměstnanců, ostatní osobní výdaje, platy představitelů státní moci a některých orgánů, odstupné, odchodné, náležitosti osob, vykonávajících základní a náhradní vojenskou službu, platy za provedenou práci, povinné pojistné (na sociální zabezpečení a příspěvky na politiku zaměstnanosti, na zdravotní pojištění). Na osobní náklady nemocnic připadalo v letech 1995 - 2001 z celkových (neinvestičních) nákladů nemocnic resortu zdravotnictví cca 40 %; v nepravidelném zvyšování podílu se promítaly nepravidelné meziroční přírůstky osobních nákladů. V r. 1996 se zvýšily osobní náklady o 28,6 %, v r. 1999 o 14,4 % a v r. 2001 o 15,5 %. V ostatních letech se pohybovaly meziroční přírůstky osobních nákladů v intervalu 1,5 % (rok 1998 proti roku 1997, 4,19 % v r. 2000 proti roku 1999) a 4,9 % v roce 1997 proti roku 1996. V nerovnoměrném vývoji osobních nákladů se projevují dopady změn platového předpisu. 36

1.5. 1992 byl zaveden nový systém odměňování, dle Nařízení vlády ČR č. 251/1992 Sb., upravující platové poměry zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizacích; v letech 1992 - 2002 byl 13krát novelizován. Přehled důsledků změn: • od 1.1. 1993 do 30.11. 1993 byly zvýšeny mzdové tarify v průměru o 8 %, • od 1.12.1993 do 31.7. 1995 byly zvýšeny platové tarify v průměru o 10,4 %, • od 1.8. 1995 do 31.3. 1996 byly zvýšeny platové tarify o 10 %; v r. 1995 byl prvně zaveden dvakrát další plat ve výši 50 % částky, na kterou vznikl zaměstnanci nárok, • od 1.4. 1996 do 31.12. 1996 byly zvýšeny platové tarify o cca 3 %, v r. 1996 byl 2krát další plat v plné výši; od 1.4. 1996 byl zvýšen počet platových stupňů z 10 na 12, • od 1.1. 1997 do 31.12. 1997 byly zvýšeny platové tarify o 8 %; další plat byl pouze ve výši 50 %, druhá část nebyla vyplacena v rámci úspor (tzv. "Klausovy balíčky"), • od 1.1. 1998 do 31.12. 1998 nebyly provedeny úpravy platových tarifů, další plat byl vyplacen 2krát 50 %, • od 1.1. 1999 do 31.12. 1999 byly zvýšeny platové tarify o 17 %, další platy byly vyplaceny 2krát 50 %; • v r. 2000 nebyly provedeny úpravy platových tarifů, ale od 1.7. 2000 byly zavedeny nové kvalifikační předpoklady (nároky na vzdělání) a změna odpočtu let za neplnění vzdělání. Protože nebyly upraveny platové tarify, ministr Fišer požádal zdravotnická zařízení financovaná ze zdravotního pojištění (tj. zejména nemocnice), aby od 1.10. 2000 zvýšila zdravotnickým pracovníkům platy o částku, odpovídající 10 % vyplacených platových tarifů; tato žádost byla realizována zejména formou zvýšení osobních příplatků, v menší míře odměn; šlo o nelegislativní úpravu. Další plat byl vyplacen 2krát 50 %, • od 1.1. 2001 do 28.2. 2002 byly zvýšeny platové tarify v průměru o 6 % a dále navíc pro zdravotnické pracovníky o 10 % z posledního platového stupně platové třídy, v níž je zaměstnanec zařazen (dle novely Nařízení vlády č. 453/2000 Sb. Další plat byl vyplacen 2krát 50 %. Nenárokové složky mzdy (tj. osobní příplatky a zejména odměny) vzrostly, především u lékařů, kde došlo k nárůstu v r. 2001 proti roku 2000 a očekává se i nárůst v r. 2002 proti roku 2001 v návaznosti na účinnost novely zákoníku práce, podle níž mj. dochází k omezení počtu hodin práce přesčas a pracovní pohotovosti a jejich podmínění dohodami. Někteří lékaři podmiňují souhlas s prací přesčas nad 150 hodin a souhlas s pracovní pohotovostí vyššími platbami. Plat za práci přesčas i odměna za pracovní pohotovost jsou stanoveny zákonem č. 143/1992 Sb., jsou tedy lékařům vypláceny odměny. Ve zdravotnických organizacích, v nichž podlehli těmto tlakům, se může projevit růst nákladů i v růstu zadluženosti. V žádných bilancích se nepočítalo s růstem vyplacených tarifů o 16% a k tomu s růstem nenárokové složky o 51,6 %. Nelze tedy zdůvodňovat zadluženost nemocnic pouze růstem platů, resp. osobních nákladů. Došlo sice k růstu platových tarifů, ale zvyšování odměn žádné nařízení vlády nenařídilo. Nutno zároveň zdůraznit, že dle § 10 Nařízení vlády č. 251/1992 Sb. může kromě mimořádného a zvlášť významného úkolu, příspěvková organizace poskytnout odměny jen v případě kladného hospodářského výsledku. V období 1995 - 2001 dochází i k růstu průměrné mzdy ve zdravotnictví, která tvoří významnou část osobních nákladů. Průměrná mzda celkem se zvýšila o 80,2 %, lékařů o 81,8 % a SZP o 79,2 %. Zajímavé je porovnání průměrné mzdy ve zdravotnictví s průměrnou mzdou za celé národní hospodářství. Vyšší průměrné mzdy ve zdravotnictví než v národním hospodářství byly v letech 1995 o 122 Kč, 1996 o 394 Kč a 2001 o 168 Kč. Nižší průměrná mzda ve zdravotnictví než v národním hospodářství byla v letech 1997 o 82 Kč, 1998 o 792 Kč, 1999 o 257 Kč a 2000 o 610 Kč. Nutno uvést, že kvalifikační struktura resortu zdravotnictví a národního hospodářství se liší; ve zdravotnictví připadá větší podíl na pracovníky s vysokoškolským a úplným středoškolským vzděláním. Průměrná mzda v nemocnicích se v letech 1999 - 2001 od průměrné mzdy ve zdravotnictví celkem příliš nelišila; průměrná mzda v nemocnicích v r. 1999 činila 12 350 Kč, tj. 99,5 %, v r. 2000 činila 100,2 % a v r. 2001 činila 14 897 Kč, tj. 99,9 % průměrné mzdy ve zdravotnictví. Větší rozdíly byly ve výši průměrné mzdy u nemocnic, členěných dle zřizovatelů; u nemocnic řízených MZ ČR byla průměrná mzda ve všech letech vyšší než průměr za všechny nemocnice a v r. 2001 byla vyšší o 12,2 %; jde většinou o velké a fakultní nemocnice, v nichž se poskytují zdravotnické služby vyžadující vyšší kvalifikaci pracovníků, zejména lékařů, což se projevuje i ve vyšší průměrné mzdě. V okresních nemocnicích byly průměrné

37

mzdy nižší o 5 % v r. 1999 a o 6,4 % v r. 2001; u obecních a městských nemocnic byly průměrné mzdy nižší o 6,4 % v r. 1999 a o 8,4 % v r. 2001; u soukromých a církevních nemocnic byly průměrné mzdy nižší o 10,2 % v r. 1999 a o 11,2 % v r. 2001. Z hlediska vnitřní struktury průměrné mzdy se v letech 1995 - 2001 mění podíly jejích jednotlivých částí, z nichž k nejvýznamnějším patří u lékařů snižující se podíl tarifního platu z průměrné mzdy z 42,4 % na 39,7 % v r. 2001, zvyšující se podíl osobních příplatků a odměn z tarifního platu z 31,0 % na 55,1 % v r. 2001, u SZP se podíl tarifního platu z průměrné mzdy také snížil z 57,2 % na 54,8 % v r. 2001, což je ale výrazně méně než u lékařů a podíl osobních příplatků a odměn z tarifního platu se zvýšil z 16,0 % na 20,1 % v r. 2001.

7. Diskuse Předmětem této diskuse jsou hlavně otázky systémového pojetí problematiky nemocniční péče, dostupnost poznatků, dat , potřeby rozvoje našeho dalšího poznání v této oblasti a možnosti jejich využití pro tvorbu a realizaci zdravotní politiky. Diskuse se tak snaží orientovat na tvorbu zdravotní politiky založené více na objektivních důkazech. Poznatky z oblasti hospodaření nemoci, jejich řízení, správy, organizačního uspořádání či výsledků poskytovaných služeb nabízí celou řadu možností a zkušeností. Mnohé inspirace lze nalézt v rámci mezinárodního srovnání (SRN, Rakousko, Velká Británie, Kanada, USA). Přehledný souhrn takových poznatků lze nalézt v nedávné publikaci M.McKee (McKee 2002) nebo v řadě publikací Health Care Systems in Transition, publikované European Observatory on Health Care systeme (www.observatory.dk). Publikace Hospitals in a Changing Europe (McKee 2002) a Regulating entrepreneurial behaviour in European health care systéme (Altman a spol., 2002) zpracoval Institut zdravotní politiky a ekonomiky ve formě českého souhrnu a je dostupná na internetu (Nemocnice v měnící se Evropě, 2003; Regulace podnikatelského jednání ve zdravotnických systémech Evropy, 2003). Jako poučná zkušenost může zapůsobit nedávná kanadská diskuse o dalších reformních přístupech (Building on Values, 2002). Kanaďané vedou velkou diskusi o 7% navýšení výdajů na zdravotnictví. Na rozdíl od ČR je však věnována výrazná pozornost konkretizaci užitků, které budou za takto vynaložené prostředky získány. Každoročně budou dosažené výsledky předmětem hodnotícího dokumentu. Česká společnost je pod tlakem představitelů nemocnic formulovaném v podobě požadavku takřka automatického meziročního růstu výdajů v rozmezí 5-10%. Rozdělování finančních prostředků mezi jednotlivé segmenty zdravotnických služeb cestou dohodovacího řízení (§17 zákona č. 48/1997 Sb.) je jednou z ukázech neefektivního a nedostatečně objektivního postupu. Je zřejmé, že v ČR chybí větší důraz na vývoj směrem ke konkrétní veřejné a objektivními informacemi podložené diskusi o problémech nemocnic, jejich příčinách, ale také o poskytovaných a hrazených službách (analýzy vývoje spotřeby poskytovaných služeb a jejich výsledků). Kanada a Rakousko pro nás mohou být příkladem zemí, kde je objektivnímu hodnocení vývoje zdravotnictví formou veřejných dokumentů věnována v několika posledních letech významná pozornost (Gesundheitsbericht 2000; Canada Health Act 2000, 2001). Příslušné dokumenty jsou na rozdíl od ČR veřejně dostupné na internetu. Nejde o to mít k dispozici jen čísla, ale cestou analýz využívajících také kvalitativní metody získat podrobnější informace. V ČR zatím dosud silně převažuje představa o dostatečnosti statistik a prakticky nepotřebě výzkumu v oblasti tvorby a realizace zdravotní politiky. V tomto směru ČR silně v mezinárodním srovnání zaostává a obecně lze takový přístup k významu vzdělání a výzkumu považovat za jednu ze zásadních příčin našich dlouhodobých potíží. Příčinou útlumu výzkumu v této oblasti jsou zejména někteří představitelé, zaangažovaní v několika posledních letech ve velice diskutabilních zakázkách souvisejících s vývojem úhradového systému nemocniční péče (DRG). Tato skupina nemá zájem na objektivním rozvoji poznatků a na kritické reflexi diskutabilních přístupů k připravovaným úhradovým mechanismům. Diskusi o hospodaření nemocnic je vhodné zaměřit na oblasti dalších možných a potřebných analýz a výzkumu. Předložené výsledky analýzy hospodaření nemocnic v této práci je nutné považovat za velice orientační a omezený pohled. Byla použita převážně agregovaná data. Údaje za jednotlivé nemocnice jsou agregáty lůžkových a ambulantních služeb 38

a neumožňují tedy přistoupit k většímu využití složených ukazatelů pomocí nichž by bylo možné hodnotit a srovnávat efektivitu nemocnic. Jednotlivé nemocnice nebyly ze strany ÚZIS identifikovány. Bylo by jistě užitečné mít také možnost srovnat efektivitu hospodaření nemocnic mezi jednotlivými kraji a v rámci celé ČR. Je zřejmé, že rozsah poskytovaných služeb, velikost nemocnic, jejich role v oblasti výzkumu a vzdělávání jsou významnými determinujícími faktory, jimž je zapotřebí věnovat samostatnou pozornost. Tato práce je zaměřena především na upozornění komplikovanosti sledovaného předmětu. Jde o jakési varování před rizikem zjednodušujících přístupů. Autoři se zároveň snaží obrátit pozornost na existující množství různých poznatků a dnes již i standardních nástrojů pro řízení a správu veřejných nemocnic, které jsou v řadě států také obsaženy v jejich právním řádu. K dispozici jsou také poznatky o aplikaci takového právního rámce. Tato práce rozhodně nepředstavuje komplexní pohled na danou problematiku. Dalším významným aspektem diskuse je otázka celkového systému organizace a financování nemocniční péče. Vedle mikroekonomického pohledu na úrovni nemocnic, který v této práci převažuje, se nám nepochybně ukazuje, jak významnou roli sehrává vývoj na straně plátců těchto služeb, tj. zdravotních pojišťoven. První dostupné výsledky o hospodaření nemocnic (Aktuální informace. Výsledky hospodaření lůžkových zařízení k 31.12.2002. UZIS, 2003) za rok 2002 ukazují, že pohledávky nemocnic převyšují jejich závazky po lhůtě splatnosti. Výdajová stránka zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny je sama o sobě dlouhodobým problémem. Na druhé straně je ovšem ve hře samotné jednání na straně nemocnic. Vztah obou těchto subjektů a jejich vnitřních procesů je nutné pečlivě hodnotit z hlediska makro i mikro pohledů. Pro ministerstvo zdravotnictví nemohou tyto vztahy představovat pouze další černou skříňku, ale musí se jim věnovat ve vztahu k dalšímu vývoji právní úpravy smluvních vztahů, pojistného plánování, obecně tedy pravidel pro správu a řízení zdravotního pojištění. Také nová skupina zřizovatelů bývalých okresních nemocnic bude muset pečlivě rozlišovat spektrum existujících veřejných a soukromých zájmů, které souvisejí s nemocniční péčí. Jde totiž zcela jednoznačně o veřejné zdravotnické služby, hrazené z veřejných prostředků a poskytované v rámci veřejného zájmu. Prioritním úkolem krajských samospráv není v této oblasti podpora partikulárních podnikatelských aktivit nebo tvorba podmínek pro diskutabilní střety zájmů, ale rozvoj efektivních veřejných zdravotnických služeb v rámci veřejně kontrolovatelných a standardizovaných postupů. V této souvislosti však vzniká naléhavá otázka nutnosti řešit stávající neurčitou právní úpravu pro výkon veřejné správy v oblasti zdravotnictví. Transformace nemocnic do formy ziskových obchodních společností je neslučitelná se základním posláním nemocnic, které mají poskytovat veřejné zdravotnické služby, jejichž úhrada z veřejných finančních prostředků je státem regulována. Veřejné finanční prostředky ve zdravotnictví nemohou být veřejnými činiteli předány do péče pirátů českého veřejného zdravotnictví, jejichž hlavním cílem je zisk. Takové uvažované kroky se musí stát předmětem uvážlivé veřejné diskuse občanské společností, o jejíž prostředky de facto jde. Jde především o dlouhodobé neporozumění rozdílů mezi soukromým a veřejným sektorem a mezi soukromým a veřejným právem. Veřejný sektor (nemocnice), jehož správa byla převzata na úrovni krajů by neměl být vystaven riziku ztráty veřejné kontroly. Hospodaření nemocnic by mělo být předmětem průběžné kontroly ze strany zřizovatele. Nemocnice by neměl v budoucnu potkat podobný osud jako banky (a.s.), v nichž se stát podílel na jejich řízení. Reforma veřejné správy naopak otevírá možnost, aby se výkon zřizovatelské funkce vůči nemocnicím vyvinul do potřebné efektivní formy, která v řadě okresů v předchozím období bohužel selhala. O potřebnosti vývoje právního rámce a jeho aplikace svědčí i výsledky zjištění Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ), který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu3. V roce 2001 NKÚ prověřil pět fakultních nemocnic, které hospodařily s majetkem ve výši 12,5 mld. Kč. Sledoval jen účelné nakládání s investičními dotacemi. Při kontrole NKÚ zjistil, že nemocnice prohospodařily od roku 1995 celkem 1,3 mld. Kč. Jako nejzávažnější nedostatky NKÚ uvádí, že „(nemocnice) nesprávně účtovaly o pozemcích; nedodržovaly zákon o zadávání veřejných zakázek; při realizaci

3 Postavení, působnost, organizační strukturu a činnost upravuje zákon č. 166/1993 Sb., ze dne 20. května 1993 o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

39

investičních akcí nevěnovaly dostatečnou pozornost vypracování zadávací dokumentace. Tato skutečnost vedla k uzavírání řady dodatků ke smlouvám týkajících se technických parametrů investiční akce. Průvodním jevem bylo i prodlužování termínů dokončení investičních akcí. V konečném důsledku došlo k navýšení ceny investic, z nichž některé nebyly využity nebo nejsou ani dokončeny.“ (NKÚ 2002, str.77). I na příkladu několikaletých zkušeností v samotném zdravotnictví vyplývá, že role NKÚ by měla být v rámci systému veřejných kontrol rozšířena. Výsledky kontrolní činnosti NKÚ nejsou mnohdy v následné praxi výkonu státní správy odpovídajícím způsobem využity a celá tato aktivita pak nedůstojně přechází do ztracena. Mnohem podnětnější informace z hlediska tolik potřebné a dlouho očekávané tvorby zdravotnického práva pro oblast organizace a správy nemocniční péče však představuje systematické mezinárodní srovnání včetně platných právních úprav a jejich vývoje. Tato oblast je v ČR dlouhodobě zanedbána a bohužel neexistuje potřebná míra pochopení a podpory pro její rozvoj. Institut zdravotní politiky a ekonomiky nasbíral za první dva roky své existence v tomto směru řadu trpkých a mnohdy těžko uvěřitelných zkušeností - o mezinárodní srovnávací analýzy je ze strany MZ ČR minimální zájem, resp. tento nezájem byl projeven opakovanou redukcí finančních prostředků na výzkum a jejich přesměrováním do projektu DRG. Četné snahy o tvorbu nového právního rámce pro oblast nemocniční péče (návrhy zákona o zdravotnickém zařízení) přitom končí jejich zamítnutím. Diskuse o nemocnicích před nás klade otázku, do jaké míry jsou za jejich hospodaření odpovědny orgány veřejné správy, které hrály a hrají roli zřizovatelů, jaká míra odpovědnosti spočívá na ostatních subjektech (provozovatelé nemocnic, tvůrci právních norem, účastníci souvisejících rozhodovacích procesů, jejichž předmětem jsou pojistné plány zdravotních pojišťoven, rozdělování prostředků v systému zdravotního pojištění či veřejné rozpočty). Během diskusí mezi samosprávou a státní správou není poukázáno na konkrétní příčiny, které vedly k problémům s hospodařením nemocnic. Bezprostřední příčiny lze spatřovat v oblasti řízení nemocnic, řízení nákladů či investic (manažerská rozhodnutí). Skutečnost, že vedle sebe existují nemocnice s vyrovnaným a nevyrovnaným hospodařením, navíc podložená konkrétními analytickými údaji z oblasti řízení nákladů a investic svědčí pro systémově přítomné vnější podmínky, které vytváří předpoklady pro vyrovnané hospodaření. Navíc došlo v průběhu roku 2001 k řešení problému pohledávek nemocnic u zdravotních pojišťoven a ke zvýšení příjmů zdravotního pojištění. Poměrně výrazný meziroční růst výnosů nemocnic a tedy i jejich nákladů však vyžaduje vyšší míru odpovědnosti nejen pro samotné manažery nemocnic, ale také na jejich zřizovatele a na tvůrce potřebných pravidel. Vedení některých nemocnic zřejmě považovalo rychlý meziroční růst za příležitost k výrazně velkorysejšímu přístupu k řízení nákladů nemocnic s očekáváním, že vzniklé problémy hospodaření budou ze strany státu dodatečně vyřešeny. Riziko vzniku problémů v hospodaření je za této situace vyšší a proto vzniká potřeba mnohem účinnější kontroly a většího stupně odpovědnosti. V této situaci působí jako překvapení některé postoje např. na straně MZ ČR, které se namísto zvyšování odpovědnosti a efektivnosti snaží zvyšovat finanční vstupy. Překvapivě působí v této souvislosti sdělení MZ o potřebě zavést denní poplatek za pobyt v nemocnici ve výši 80 Kč. Takový krok je nejen v rozporu s programovým prohlášením příslušné vlády, ale při současné absenci snahy o objektivizaci stavu, hledání jeho skutečných příčin a snahy o racionální řešení je bohužel důkazem velice diskutabilního přístupu. MZ ČR by se tak snadno mohlo ocitnou v roli jakéhosi agenta nemocnic, pro které se snaží opatřit finanční prostředky všemi možnými způsoby, ale přitom by mu mohla uniknout jeho odpovědnost vůči občanům platícím daně a pojistné. MZ ČR by mělo v tomto případě především sledovat cíle technické a medicínské efektivity a optimalizace rozdělení prostředků mezi jednotlivé segmenty služeb. V obecných zásadách Tezí střednědobé koncepce resortní politiky MZ ČR (Teze, 2003) jsou sice takové cíle deklarovány, ale méně jsou zřetelné konkrétní cesty jejich realizace. Současná situace v českém zdravotnictví je hodnocena jako nejasná (Čada, 2003).

40

V prosinci 2002 byla PSP ČR předložena Zpráva vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic, o řešení těchto dluhů a právním zajištění převodu nemocnic na kraje. K projednávané zprávě vlády byla v PSP navržena 3 usnesení poslanců Janečka, Maštálky a Cabrnocha4. Poslanecká sněmovna se nakonec usnesla na třech bodech: „Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí Zprávu vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic; II. žádá ministryni zdravotnictví, aby spolupracovala s hejtmany jednotlivých krajů na vytváření kontrolních a regulačních mechanismů ve zdravotnictví tak, aby byla zajištěna v souladu s článkem 31 Listiny základních práv a svobod odpovídající dostupnost a kvalita zdravotní péče; III. žádá vládu, aby 1. urychleně řešila otázku analýzy struktury dluhu státních nemocnic a na jejím základě podnikla účinné kroky, které zabrání rozpadu sítě lůžkových zařízení a snížení dostupnosti lůžkové péče, 2. ve spolupráci s kraji předložila do 15. února 2003 koncepci zdravotnictví a návrhy restrukturalizace lůžkového fondu stávajících státních nemocnic a návrhy na zefektivnění kontroly financování zdravotnických lůžkových zařízení, 3. svá rozhodnutí, která bezprostředně ovlivní hospodaření nemocnic zřizovaných kraji, před jejich přijetím projednala s představiteli krajů.„ (Usnesení poslanecké sněmovny České republiky č. 224 ze dne 10.12.2002 ke Zprávě vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic, o řešení těchto dluhů a právním zajištění převodu nemocnic na kraje) Nejen v souvislosti se zadlužením nemocnic, ale i v souvislosti s reformou veřejné správy se začalo v minulém roce diskutovat o možných dalších cestách vývoje organizačně právního postavení nemocnic. Existují tři základní modely dalšího vývoje. První možností je model nezměněné právní formy, který předpokládá, že v oblasti problematiky postavení nemocnic v ČR se nepodaří prosadit žádné komplexní reformy a zároveň novelizací zákona č. 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu bude zakotvena povinnost krajů ponechat nemocnice ve formě příspěvkových organizací. Stát by si díky zachování nemocnic ve formě příspěvkových organizací sice udržel schopnost zasahovat do vývoje nemocniční péče, ale jen teoreticky a v omezené míře, zejména díky převodu nemocnic do samostatné působnosti krajů a znemožnění státu přímo zasahovat do činnosti krajů. Druhý model předpokládá, že nebude přijat žádný speciální zákon o veřejných nemocnicí a postupně bude právní forma nemocnic změněna na obchodní společnosti nebo obecně prospěšné společnosti, a to v souladu se zákonem č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který umožňuje samosprávnému celku tyto společnosti zakládat nebo se účastnit na činnosti obchodních společností. Ze zvýšené autonomie nemocnic vyplývá omezení či ztráta vazby na veřejný sektor a tedy znemožnění státu zasahovat do dalšího vývoje nemocniční péče a zajišťovat dostatečným způsobem poskytování veřejného statku – zdravotní péče. Zároveň však existuje povinnost platby pojistného a daní ze strany občanů. Ve společnosti

4

Přijatý návrh usnesení poslance Janečka se stává ze dvou bodů: „PSP1. bere na vědomí Zprávu vlády ČR o stavu zadluženosti státních nemocnic, 2. žádá ministryni zdravotnictví, aby spolupracovala s hejtmany jednotlivých krajů na vytváření kontrolních a regulačních mechanismů ve zdravotnictví tak, aby byla zajištěna v souladu s čl. 31 Listiny „odpovídající dostupnost a kvalita zdravotní péče“. Z celkem tří bodů návrhu na usnesení, přednesených poslancem Maštálkou, byly přijaty dva poslední body: „2. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby urychleně řešila otázku analýzy struktury dluhu státních nemocnic a na jejím základě podnikla účinné kroky, které zabrání rozpadu sítě lůžkových zařízení, snížení dostupnosti lůžkové péče, Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby ve spolupráci s kraji předložila neprodleně koncepci zdravotnictví a návrhy restrukturalizace lůžkového fondu stávajících státních nemocnic a návrhy na zefektivnění kontroly financování zdravotnických lůžkových zařízení.“ Znění tohoto třetího bodu bylo na návrh poslance Cabrnocha termínově změněno. Namísto neprodleně byl uveden termín předložení koncepce do 15. února 2003. Poslanec Cabrnoch navrhnul následující usnesení: „1. Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda nese podstatný díl odpovědnosti za stávající krizi ve zdravotnictví. Poslanecká sněmovna nesouhlasí s tím, aby se vláda zbavila této své odpovědnosti a dopady svých chyb a neřešení problémů přenesla na kraje. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby bez odkladů účinně řešila zadlužení státních nemocnic před jejich převedením na kraje. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby svá rozhodnutí, která bezprostředně ovlivní hospodaření nemocnic zřizovaných kraji a obcemi, před jejich přijetím projednala s představiteli těchto stupňů veřejné správy. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby nejpozději do 15. února 2003 předložila Parlamentu České republiky koncepci zdravotnictví, která bude obsahovat řešení problémů, které způsobily stávající krizi ve financování nemocnic. Poslanecká sněmovna konstatuje, že vznik krajů byl špatně připravený a uspěchaný, že předávání kompetencí krajům, které vláda špatně zvládá, destabilizuje výkon samosprávy na úrovni krajů.“ Z těchto bodů byly hlasováním přijaty body 3. a 5. Druhý bod byl nehlasovatelný a bod 4. byl stažen. (Zpráva vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic, o řešení těchto dluhů a právním zajištění převodu nemocnic na kraje, zápis 8.schůze, 10.prosince 2002)

41

se tak může zvyšovat nespokojenost, pramenící z tohoto nezodpovědného způsobu zbavování odpovědnosti státu za správu vybraného pojistného a daní ve vztahu k občanům a jejich potřebám zdravotní péče. Třetí model představuje řešení problematiky organizačně právního postavení nemocnic v právní úpravě hospodářskoprávního postavení institucí, které pracují ve veřejném zájmu a poskytují veřejné služby. Jedná se o vytvoření konkrétní právní úpravy pro veřejné nemocnice v podobě speciálního zákona o veřejných nemocnicích, kdy by nemocnice měly právní formu veřejnoprávní korporace. Nemocnice ve formě veřejnoprávních korporací jsou subjekty veřejné správy, kterým byla svěřena moc samostatně plnit veřejné úkoly. Na základě speciálního zákon o veřejných nemocnicích jsou nemocnice právnickými osobami založenými zákonem. Veřejnoprávní korporace v podobě nemocnice je samosprávnou institucí představovanou především společenstvím obyvatel kraje, spojených cílem zajištění dostupnosti nemocniční péče. Vedle zajištění zdravotních služeb je nemocnici povolena i vlastní hospodářská činnost, ale při plnění svých úkolů podléhá nemocnice státnímu dozoru, který kontroluje nejen zákonnost, ale i hospodaření s finančními prostředky státu. Tak je zajištěna kontrola ze strany státu a dostupnost zdravotní péče pro občany. Vážný problém pro realizaci dalších analýz v oblasti hospodaření nemocniční péče představuje v současné době dostupnost, validita a vypovídací schopnost údajů. Data, která jsou uveřejňována v Aktuálních informacích ÚZISu, se někdy v různých číslech Aktuálních informací liší, byť se vztahují ke stejnému období za stejné jednotky. Některé příklady jsme uvedli u tabulky číslo 3. Snažili jsme se o výběr takových dat, která byla publikována ve více případech shodně, případně jsme je ověřovali ještě paralelně s jinými zdroji. Struktura publikovaných dat se bohužel mění, což je překážkou při tvorbě časových řad, charakteristice vývojových trendů aj. Dalšími možnými zdroji informací je Automatizovaný rozpočtový informační systém (ARIS), který zajišťuje informatické funkce vztahující se k datové oblasti účetního a finančního výkaznictví všech rozpočtových a příspěvkových organizací, obcí, okresních úřadů a dobrovolných svazků obcí (DSO), státních finančních aktiv a státních fondů v ČR s cílem zajistit pracovníkům MF a ostatních orgánů státní správy potřebné informace pro průběžné hodnocení plnění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. ARIS je realizován systémem územních datových bází ARIS (ÚDB ARIS), které jsou umístěny na uzlech počítačové sítě PVT (Podnik výpočetní techniky, a.s.). Jednotlivé územní datové báze obsahují za jednotlivé rozpočtové a příspěvkové organizace soustavu finančních ukazatelů, které jsou obsahem účetních a finančních výkazů a jejich sumářů za řídící úroveň okresu.Informační databáze ARIS (IDB ARIS) obsahuje repliku veškerých sledovaných finančních ukazatelů organizací a jejich sumářů a je umístěna na serveru MF ČR. Nezastupitelnou funkci v systému ARIS má účelový registr organizací, označený RARIS. Původně byl určen pouze pro účely zpracování, ale dnes obsahuje informace, využitelné v širším kontextu. Za příspěvkové organizace, účtující v podvojném účetnictví, jsou v ARIS publikovány: rozvaha – výkaz 65, výkaz zisku a ztráty (výsledovka) – výkaz 67, příloha – výkaz 68. V resortu zdravotnictví je dodnes nevyřešena otázka veřejné dostupnosti údajů o hospodaření nemocnic. Zákon o účetnictví na jedné straně otevírá zcela logicky prostor pro zveřejňování takových údajů např. formou výročních zpráv. Na druhé straně je ve zdravotnictví úzkostlivě dodržován obecně formulovaný požadavek zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě nezveřejňovat individuální data. V rámci zákonů o státní statistické službě a o účetnictví lze nepochybně nalézt prostor k vyřešení vzniklých problémů. Bylo by vhodné tyto problémy podrobněji veřejně diskutovat a vzniklé rozpory vyřešit. Jde jen o cíle, které sledujeme ve vztahu k efektivnosti poskytovaných služeb a k dostupnosti potřebných nástrojů analýzy pro účely kontroly, řízení , výzkumu a správy.

42

8. Závěry Zatímco předchozí část (diskuse) se zaměřila na systémové aspekty, jsou závěry soustředěny na možná rizika a problémy dalšího vývoje. Určitá dosavadní povrchnost průběhu veřejné diskuse o současných problémech hospodaření nemocnic vede k obavám, zdali se podaří v dalším vývoji dosáhnout odpovědnějšího přístupu, založeného na komplexním využití údajů, které poskytují i stávající systémy účetnictví. Postoje některých krajů signalizují, že se spokojují s kontrolou na úrovni finančního auditu bez dalších potřebných analytických kroků. Ve veřejné diskusi upozorňují na možná rizika Odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví, Lékařský odborový klub a Česká lékařská komora. Vážné znepokojení nad vývojem tohoto stavu formulovala také Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. MZ ČR a vláda nedaly jasně najevo, jakým způsobem je možné nalézt cestu k řešení vzniklých problémů. Zejména jde o problém neurčitého právního stavu organizačně právní úpravy postavení nemocnic. Menší část krajů projevila poměrně radikální názory na možnosti řešení vzniklé situace, zatímco zbývající většina zatím zřejmě nastalou situaci analyzuje. Zúčastnění aktéři se shodli na časovém horizontu června 2003, kdy by se měla diskuse o příčinách problémů nemocnic a možnostech jejich řešení znovu otevřít. Mediálně jsou prezentovány jako klíčové problémy dluhy nemocnic a jejich souhrnné výsledky hospodaření. Pozornost veřejnosti je takto odvedena od skutečných problémů a jejich příčin. Výsledky této analýzy jasně prokazují, že diskusi o hospodaření nemocnic s využitím makroekonomických údajů (agregované údaje o hospodářských výsledcích, závazcích a pohledávkách) je nutné doplnit údaji mikroekonomické analýzy na úrovni jednotlivých nemocnic. Jedině tak lze získat potřebné informace o příčinách a (ne)závažnosti celkových výsledků hospodaření. Mediální diskuse jsou soustředěny na pojem "kumulativního dluhu". Tento pojem nemá opodstatnění a vedl nás mimo jiné v této práci k nutnosti podrobněji objasnit pojem hospodářský výsledek z hlediska účetních období a jeho vztahu k závazkům a pohledávkám. Samotný hospodářský výsledek je determinován několika faktory a v praxi vzniká určitý stupeň volnosti ve vztahu k jeho účetně vykázané hodnotě. Vypovídací schopnost ukazatele hospodářského výsledku tedy je diskutabilní a rozhodně nelze hodnotit hospodaření nemocnic jenom s využitím omezeného množství takto agregovaných ukazatelů bez vztahu k jejich detailnějším determinantám (jde především o řízení nákladů a jejich zobrazení v účetnictví, reálné stavy na účtech - např. likvidita). Současně je zřejmé, že hospodaření a řízení nemocnic je proces, který se odehrává ve vztahu k celé řadě dalších rozhodnutí a parametrů také ve vnějším prostředí nemocnic. Odpovědnost za jednotlivé dosažené konečné výsledky je členěna mezi několik skupin aktérů a je proto zapotřebí samostatně hodnotit vývoj odpovědnosti a dosažených výsledků v jednotlivých částech celého systému a také z hlediska jejich vzájemných vztahů (řízení nemocnic, správa nemocnic jejich zřizovateli, tvorba právních norem, rozhodovací procesy v oblasti investiční výstavby, pojistného plánování, cenotvorby). Je zřejmé, že všichni zúčastnění aktéři musí kooperovat, jestliže má být dosaženo stanovených cílů. V médiích, ale kupodivu i na MZ byl počátkem roku 2003 vytvářen v tomto kontextu obraz potřeby přeměny organizačně právní formy nemocnic na obchodní společnosti (akciová společnost). Hodnoty hospodářských výsledků na úrovni jednotlivých nemocnic však při daném růstovém potenciálu ekonomiky a možnostech řízení nákladů nepředstavují ve skutečnosti ve většině případů žádný závažný problém. Praxe ukazuje, že i objektivně zobrazený negativní hospodářský výsledek v rozsahu 20 až 40 mil. je vzhledem k celkovému objemu nákladů či výnosů řešitelný cestou odpovědného řízení nákladů nemocnice bez nutnosti vnější pomoci. Tato skutečnost byla prokázána na příkladech těch nemocnic, kterým se podařilo během jednoho nebo dvou let samostatně problémy svého hospodaření vyřešit. O závažnosti problémů je nutné vést veřejnou diskusi v rovině role a pravidel odpovědných aktérů (manažeři, zřizovatelé, tvůrci právního rámce, způsob aplikace platné právní úpravy, mezery ve vývoji právního rámce reformy veřejné správy). Obchodně podnikatelské pojetí zdravotnických služeb v segmentu nemocniční péče představuje z hlediska veřejného zájmu značná rizika až hazardní hru (změny geografické dostupnosti služeb vedoucí ke snížení rozsahu poskytovaných služeb, nejednotný způsob organizace, 43

řízení a poskytování zdravotnických služeb, nemožnost kontroly hospodaření nemocnic nástroji veřejného práva, tlak na rychlý růst cen a celkových výdajů na zdravotnické služby, nekontrolovatelný růst obratu na straně dodavatelů technologií a materiálu pro nemocniční sektor, rizika dalšího rozvoje korupce a střetu zájmů ve zdravotnictví). Česká republika by se tak dostala do rozporu s obecně akceptovanými cíli a principy péče o zdraví v Evropě – viz např. Zdraví 21. Diskutované modely dalšího vývoje organizačně právního uspořádání nemocnic je zapotřebí posuzovat nejen v rovině aktuálních právních rozdílů mezi těmito alternativami, ale také z hlediska mnohem širších aktuálních a dlouhodobých souvislostí. Možnost rostoucí deregulace hospodaření nemocnic s veřejnými prostředky je nepochybně pozitivně hodnocena ze strany dodavatelů technologií, ale i těch subjektů, kterým by byla vytvořena možnost podnikání5 ve veřejném sektoru. Je otázkou, která z těchto dvou skupin aktérů je vlastně "hnacím motorem" probíhajících změn. U obou těchto skupin jde o kombinaci ekonomické a politické moci. Je v jejich zájmu, aby společně kooperovali. Vliv těchto dvou skupin ve vztahu k tvůrcům zdravotní politiky (tedy pravidel - zejména právních norem) by v dalším vývoji nepochybně narůstal. Tyto dvě skupiny aktérů by mohli poměrně snadno nutit veřejnost k rychlejšímu těžko kontrolovatelnému růstu nákladů na nenemocniční péči. Správci veřejných financí by mohli být snadno "vydíráni" podobně jako ve skupině bank, kde bylo nutné ve veřejném zájmu řešit problémy ve vztahu ke klientům bank. Nemocniční péče je také důležitým veřejným zájmem celé společnosti. Vývoj připravovaného systému úhrad nemocniční péče (DRG) představuje možnost úniku cenotvorby nemocniční péče z vlivu veřejné kontroly. Jde o úhradový systém, který není z hlediska veřejnosti snadno transparentní. Cílové stavy takto autonomního systému nemocniční péče jsou dosažitelné pouze za podmínky co nejvyšší autonomie na straně dalšího správce veřejných financí, jímž jsou zdravotní pojišťovny. Překážkou v cestě je tedy kontrola státu nad systémem veřejného zdravotního pojištění. Je takový vývoj v současné fázi již nevyhnutelný nebo má společnost ještě možnost volby? Co by mělo být předmětem takové volby? Má se odehrávat vývoj zdravotní politiky v ČR pod dominujícím vlivem soukromého sektoru, který je dodavatelem technologií do zdravotnictví nebo jsou zdravotnické služby veřejného charakteru a potom by měly být předmětem efektivní veřejné diskuse a kontroly? Z logiky věci vyplývá druhá alternativa, neboť jde o veřejné finanční prostředky. Hlavním důvodem veřejného charakteru zdravotnických služeb je nemožnost jejich financování a poskytování v rámci soukromého sektoru (selhání trhu v této oblasti). Subjekty soukromého sektoru se však snaží získat maximální kontrolu nad touto oblastí. Analýza takového vývoje není možná např. v rámci jednoduchého modelu nabídky a poptávky nebo cenové konkurence. Přínosnějším konceptem je v tomto případě teorie her. V tomto analytickém rámci jde o možný případ nekooperativní hry, kdy je veřejnost (plátci veřejných finančních prostředků) vytlačována z možnosti kontroly vývoje hospodaření s vlastními prostředky. Nástroje veřejné kontroly přestávají při příchodu nové skupiny hráčů (provozovatelé nemocnic, a.s. a dodavatelé technologií) a změně hřiště platit. Dosavadní hřiště veřejného sektoru je zaměněno za hřiště soukromého sektoru. Obě tato prostředí mají vlastní pravidla, reprezentovaná systémy veřejného a soukromého práva. Celá taková změna je do jisté míry paradoxně řízena aktéry (agenty), kteří jsou placeni z veřejných prostředků a tedy za hájení zájmů veřejnosti. Je veřejným zájmem, aby se snížila míra veřejné kontroly nad vývojem hospodaření a nad výsledky poskytovaných služeb nemocnic? Je zřejmé, že v oblasti nemocniční péče dochází ke vzniku nekooperativní hry s rizikem celospolečenské ztráty a samozřejmě s cílem a perspektivou výhry úzké skupiny hráčů. Vážný problém přestavuje veřejná nedostupnost údajů o hospodaření jednotlivých nemocnic. Tento stav vznikl zdůrazněním ustanovení zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zatímco podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví by tato data měla být podstatně dostupnější. Jedním ze zásadních závěrů je tedy potřeba vyjasnit tuto situaci z hlediska zlepšení

5

Hlavním cílem podnikání je zisk na rozdíl od současného stavu, kdy nemocnice hospodaří v neziskovém režimu. Zisková forma hospodaření nemocnic je z hlediska mezinárodního srovnání využívána minimálně. Je to snadno pochopitelné, neboť zisk představuje při stejné efektivitě hospodaření zvýšení ceny poskytovaných služeb. Maximalizace zisku se nutně dostává v delším čase do rozporu s geografickou a cenovou dostupností poskytovaných služeb. Z hlediska veřejného zájmu tedy postrádá záměr některých krajů provozovat nemocnice v ziskovém režimu opodstatnění. Velmi diskutabilní je přitom možnost kontroly hospodaření takové akciové společnosti. Kraj by se tedy vystavil neúměrně vysokému riziku, že bude muset po nějaké době řešit finanční ztráty, aby zachoval dostupnost veřejných zdravotnických služeb.

44

dostupnosti potřebných údajů pro hlubší analýzy a také pro dlouhodobě orientovaný výzkum. Vytvořené bariéry přístupu k datům o jednotlivých nemocnicích vedly v praxi ke snížení rozvoje našeho poznání. Ministerstvo zdravotnictví nevnímá dlouhodobě tuto situaci jako závažný společenský problém. Na rozdíl od jejich postoje se představitelé některých krajů snaží získat přístup k potřebným údajům o činnosti nemocnic a vytvořit si tak logicky oprávněnou možnost srovnávat a analyzovat činnost nemocnic. Veřejná diskuse o současných problémech hospodaření nemocnic koncem roku 2002 a začátkem roku 2003 nevychází z dostatečně komplexně objektivizovaných údajů, přestože vývoj účetnictví a od něj odvozené informace poskytují podstatně větší možnosti. Příčiny takového stavu lze spatřovat v několika faktorech: (1) některé kraje nemají zájem na dostatečné míře objektivizace a sledují primárně cíl rychlé změny organizačně právního uspořádání nemocnic na akciové společnosti, (2) MZ ČR nevnímá dostatečně zřetelně svoji roli jako aktivního iniciátora tvorby podrobnějších pravidel pro hospodaření nemocnic a jejich organizačně právní postavení z hlediska jednotného (standardizovaného) poskytování zdravotnických služeb – v tomto směru by měla zřejmě vláda ČR sjednotit svůj přístup, (3) ve více obecné rovině přípravy a průběhu reformy veřejné správy zřejmě převládá názor o naprosto minimální roli státu vůči krajům; krajům se tak otevírá poměrně široký prostor pro značně nejednotný výkon veřejné správy, (4) postavení a význam veřejného sektoru je ve společnosti všeobecně podceňován, veřejný sektor byl během několika let v ČR diskreditován jako neschopný a neefektivní; celospolečenským principem se tak stalo nekritické spoléhání se na mechanismy soukromého sektoru, které se však v případě zdravotnických služeb vyznačují takřka všemi atributy selhání trhu (informační asymetrie, monopolní charakter služeb, velká heterogenita poskytovaných služeb). Obecně nízká úroveň veřejné informovanosti o selhání trhu ve zdravotnictví a charakteru veřejných zdravotnických služeb představují riziko snadného zásadního transformačního kroku ve zdravotnictví, jehož důsledky jsou nedostatečně vyhodnoceny. V rámci reformy veřejné správy byla zřizovatelská funkce bývalých okresních nemocnic svěřena krajům bez dostatečné právní úpravy v celé řadě hledisek, což může během krátké doby vést k mnoha závažnějším problémům, než jaké nyní představují diskutované výsledky hospodaření těchto nemocnic. Stát sice přenesl správu těchto nemocnic na kraje, avšak současně formou právních norem vymezil občanům povinnost platby pojistného a daní, z nichž jsou poskytované zdravotnické služby hrazeny. Stát (reprezentovaný jak zákonodárnou tak výkonnou složkou) se takto ale nemůže zbavit odpovědnosti za úroveň správy a hospodaření nemocnic krajů. Role státu spočívá v tomto případě v tvorbě adekvátního právního rámce. Současný stav je přitom charakterizován značnou právní neurčitostí. To vše by mohlo vést jak k nevratným ztrátám majetku, významným změnám v geografické dostupnosti služeb, tak dlouhodobě také k rychlejšímu a obtížně kontrolovatelnému růstu celkových nákladů na nemocniční péči. Další možná rizika lze spatřovat v podstatně volnější právní úpravě nakládání s majetkem a kontrolou hospodaření příspěvkových organizací na úrovni krajů v porovnání se státem (rozdíly zákona č. 219/2000 Sb. a 218/2000 Sb. v porovnání se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Za takového stavu vzniká potřeba podrobnější úpravy cestou lex specialis. Cílem takové právní úpravy by bylo sjednotit výkon veřejné správy pro oblast zdravotnictví obecně a v tomto případě pak zvláště pro oblast nemocniční péče. Resort zdravotnictví sice připravuje zvláštní právní normy pro zdravotnická zařízení, avšak tento návrh na uvedené problémy dostatečně nereaguje. Se zkušenostmi, které naše společnost získala v podobě transformačních ztrát, by asi nebylo přijatelné, aby se nemocnice dostaly na seznam vedle podniků, které zcela zbytečně zanikly. Nemocnice by se také neměly dostat do podobné situace jako banky, které bylo nutno zachraňovat z veřejných finančních prostředků. To by vedlo ke zcela zbytečným dalším ztrátám veřejných rozpočtů. Proto je zapotřebí věnovat této oblasti zvýšenou pozornost v rámci veřejně politické komunikace. Potřebnou součástí takové komunikace je však také dostupnost údajů a rozvoj poznání v této oblasti. 45

9. Literatura Aktuální informace č. 9/1998. Pohledávky a závazky nemocnic k 31. 12. 1997. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 13/1998. Finanční bilance nemocnic za rok 1997 ve srovnání s rokem 1996. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 22/1999. Pohledávky a závazky nemocnic k 31.12.1998. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 16/2000. Ekonomické výsledky nemocnic resortu zdravotnictví za rok 1999 ve srovnání s rokem 1998. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 26/2000. Pohledávky a závazky nemocnic k 31.12.1999. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 27/2000. Náklady a výnosy nemocnic podle druhu poskytované péče za rok 1999. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 80/2000. Náklady, výnosy a hospodářský výsledek nemocnic resortu zdravotnictví v letech 1995-2000. Struktura nákladů nemocnic v letech 1995-2000. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 22/2001.Ekonomické výsledky nemocnic resortu zdravotnictví za rok 2000. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 29/2001. Náklady a výnosy nemocnic podle druhu poskytované péče za rok 2000. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 32/2001. Pohledávky a závazky nemocnic k 31.12.2000. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 19/2002. Ekonomické výsledky nemocnic resortu zdravotnictví za rok 2001. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 24/2002. Náklady, pohledávky a závazky nemocnic resortu zdravotnictví v roce 2001. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 51/2002. Ekonomické výsledky nemocnic resortu zdravotnictví za 1. pololetí roku 2002. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 9/2003. Nemocnice v České republice v roce 2002. ÚZIS ČR. Aktuální informace. Výsledky hospodaření lůžkových zařízení k 31.12.2002 (předběžná informace, 27.2.2003) ÚZIS ČR. AVEL zastavil dodávky léků. Zdravotnické noviny. 2002, roč.51, č.48, 28.11.2002. str.6. Bodláková, L. Národní účty zdraví. Nástroj ekonomické analýzy financování zdravotní péče. Sborní Institutu zdravotní politiky a ekonomiky 2002, č. 4: 1-56. Bohatová, V., Rysková, S.: Choré účty. Ekonom. 2002, roč. 46, č.49,5.-11.12.2002. Building on Values. The Future of Health Care in Canada. Commission on the Future of Health in Canada. Final Report, November 2002. Canada Health Act Annual Report 1999-2001 a 2000-2001. Health Canada Publications Centre, Ottawa 2000, 2001 (www.hcsc.gc.ca/medicare) Čada, K. Nejasná situace v českém zdravotnictví. Parlamentní zpravodaj 2003, 2: 6-8. Distributorům léčiv došla trpělivost. Zdravotnické noviny. 2002, roč.51, č.47, 21.11.2002. Dlouhý, M., Strnad, L.: Nemocnice kvalita, efektivita, finance. IGA MZ ČR, Praha 1999. Dlouhý, M., Uličná, Š.: Finanční analýza hospodaření nemocnic. Acta Oeconomica Pragensia, č.1: 391-403. VŠE Praha 1998. příloha 2. Dluhy nemocnic vadí i dodavatelům zdravotnické techniky. www.zdn.cz 12.12.2002. Doležal, J., Fireš, B., Míková, M.: Finanční účetnictví. Grada, Praha 1992. Fibírová, J. a kol. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I). Vysoká škola ekonomická v Praze 2002. Gesundheitsbericht des Bundeministers für soziale Sicherheit und Generationen an den Nationalrat. 2000. Gold, M.R., Siegel, J.E., Russell, L.B., Einstein, M.C. Cost-Effectivness in Health and Medicíně. Oxford University Press, Oxford 1996. Goulli, R. Úvod do metodologie satelitních účtů zdraví. Sborník Institutu zdravotní politiky a ekonomiky 2001, 2: 97-107. Háva, P. Vyskočilová, O. Možnosti analýzy hospodaření nemocnic. Parlamentní zpravodaj 2003, 2:12-14. Health 21 – health for all policy framework for the WHO European Region. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen 1999. Health Care Systems in Transition. European Observatory on Health Care Systems (www.observatory.dk). Howlett, M., Ramesh, M. Studying Public Policy: Policy Cycles and Policy Subsystems. Oxford University Press 1995. Chválová, J.: Dluhy nechme nemocnicím. Hospodářské noviny. 2002, roč.46, č.248, 20.-22.12.2002. Jednotné použití účtové osnovy pro zdravotnická zařízení – 3.upravená verze. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. č. 3 .MZ ČR 2002. Jenkinson, C. Measuring Health and Medical Outcomes. UCL Press 1994. John, P. Analysing Public Policy. Pingter, London 1998. Kolb, B.A:, DeMong, R.F. Principles of Financial Management. Irwin, Illinois 1988. Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého. Polygon, 7. vydání, 1997. Kovanicová, D, Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl I Jak porozumět účetním výkazům. Polygon 1995. Kovanicová, D, Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl II Finanční analýza účetních výkazů. Polygon 1995. Kovanicová, D, Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl III Finanční řízení rozvoje podniku. Polygon 1997. 46

Kovanicová, D.: a kol. Finanční účetnictví. Světový koncept. Polygon 2002. Kovanicová, D. a kol. Finanční účetnictví. Světový koncept. Polygon 2002. Král, B. a kol. Manažerské účetnictví. Management press, Praha 2002. Madar, J., Němcová, K. Nemocnice je obyčejná firma. Hospodářské noviny. roč.47. 14.2.2003. Mlčoch, L., Machonin, P., Sojka, M. Ekonomické a společenské změny v české společnosti po roce 1989 (alternativní pohled). Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum 2000. Mossialos, E., Dixon, A., Figueras, J., Kurtin, J. Funding health care: options for Europe. European Observatory on Health Care Systéme Series. Open University Press, Buckingham 2002. Nemocnice v měnící se Evropě. Stručný souhrn poznatků publikace Eur. Observatory. Dostupné in www.izpe.cz. NKÚ. Majetek státu a investiční dotace poskytované ze státního rozpočtu zdravotnickým zařízením.Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu. NKÚ. 2002. McKee,M., Healy, J.:Hospitals in changing Europe. Open University Press. 2002. Mishan, E:J. Cost-Benefit Analysis. An informal introduction. Routledge, London 1988. Normand, Ch., Weber, A. Social Health Insurance: A Guidebook for Planning. Word Health Organization 1994 Ochrana, F.: Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Management Press, Praha 2001. Paton, C. The Impact of Market Forces on Health Systéme. European Health Management Association, Dublin 2000. Patron, C.V., Sawicki, D.S. Basic Metod of Policy Analysis and Planning. New Persey, Prentice Hall 1993. Peštová,S., Rotport, M.: Stručný slovník ekonomických pojmů. Fortuna 1994. Prinz, J.: Kraje převzaly po okresech nemocnice i s dluhy. Zdravotnické noviny .2003, roč. 52, č.3. str. 8. Regulace podnikatelského jednání ve zdravotnických systémech Evropy. Stručný souhrn poznatků publikace Eur. Observatory. Dostupné na www.izpe.cz. Ředitel ústecké nemocnice:Za rok jsme se dostali z miliónových dluhů. Hospodářské noviny. 2002, roč.46. 18.10.2002. Saltman, R.B., Busse, R., Mossialos, E. Regulating entrepreneurial behaviour in European health care systéme. European Observatory on Health Care Systeme Series. Open University Press, Buckingham 2002. Scrivens, E. Accreditation. Protecting the professional of the consumer? Open University Press, Buckingham 1995. Seminář ke koncepci a návrhům zákonů resortu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví. 14.12.2002. Statistická ročenka České republiky 1995. ČSÚ. Praha 1995. Statistická ročenka České republiky 1996. ČSÚ. Praha 1996. Statistická ročenka České republiky 1997. ČSÚ. Praha 1997. Statistická ročenka České republiky 1998. ČSÚ. Praha 1998. Statistická ročenka České republiky 1999. ČSÚ. Praha 1999. Statistická ročenka České republiky 2000. ČSÚ. Praha 2000. Statistická ročenka České republiky 2001. ČSÚ. Praha 2001. Státu hrozí žaloby od distributorů. www.zdn.cz 5.12.2002 Štohl, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost 3. díl. Vzdělávací středisko 2000. Teze střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva zdravotnictví ČR v letech 2003-2006. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 14.2.2003. Účetnictví 2001-2002. Organizační složky státu, obce, kraje, hl. město Praha, příspěvkové organizace ÚZ Sagit stav k 19.10.2001. Opatření MF čj. 283/76 104/2000, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace. The World Health Report 2000. Health Systeme: Improving Performance. WHO 2000. Usnesení poslanecké sněmovny České republiky č. 224 ze dne 10.12.2002 ke Zprávě vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic, o řešení těchto dluhů a právním zajištění převodu nemocnic na kraje. Usnesení vlády České republiky č. 847 ze dne 4.9.2002 k výročním zprávám a účetním závěrkám zdravotních pojišťoven za rok 2001. Williamson, Ch. Whose standards? Consumer and professional standards in health care. Open University Press, Buckingham 1992. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zpráva vlády o stavu zadluženosti státních nemocnic, o řešení těchto dluhů a právním zajištění převodu nemocnic na kraje, zápis 8.schůze, 10.prosince 2002.www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/008schuz/7-8.html. Žák a kol. autorů: Velká ekonomická encyklopedie. Linde Praha a.s. 1999.

47

10. Přílohy 10.1

Vývoj hospodářského výsledku nemocnic rezortu zdravotnictví ČR Graf č. 12: Vývoj hospodářského výsledku nemocnic rezortu zdravotnictví ČR

Zdroj: Aktuální informace 51/2002. ÚZIS ČR.

10.2

Výdaje na zdravotnictví v ČR Tabulka č. 9: Celkové výdaje na zdravotnictví v ČR (v mld. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Skut. skut. oč. skut. návrh - výhled Celkové výdaje 142,4 159,9 168,2 176,9 187,9 Výdaje ze st. rozpočtu 6,8 13,0 14,7 12,7 13,8 v tom: kap. 335 (MZ) 5,6 5,3 9,6 9,9 11,7 kap. 380 (OkÚ) 0 6,4 3,2 0 0 ostatní výdaje (kap. MO, MV, MŠMT aj.) 1,1 1,2 1,7 1,6 2,1 Výdaje územních rozpočtů (samospráva) 8,1 2,3 2,5 3,0 8,2 Výdaje v systému zdrav. pojišťoven 115,5 130,9 137,1 147,2 150,9 Podíl výdajů zdr. poj na celkových výdajích v % 81,1 81,9 81,51 83,2 80,5 Platby v hotovosti občanů (včetně spoluúčasti) 12,0 13,7 13,9 14 15 Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP v % 7,2 7,4 7,4 7,4 7,1 Pozn.: Kvantifikace celkových výdajů vychází z dostupných podkladů a pro roky 2003 a 2004 u položek výdajů v územní Výdaje

působnosti a hotovostních plateb z odhadů podle očekávaného vývoje. Zdroj : Teze 2003 48

Tabulka č. 10: Výdaje na zdravotnictví - časové řady v mld.Kč ( z hlediska subjektů a zdrojů finančního krytí)

1

Celkové výdaje (4+5+6+7+8)

1991 skut. 40,3

1992 skut. 46,5

1993 skut. 72,8

1994 skut. 89,6

1995 skut. 102,3

1996 skut. 112,2

1997 skut. 121,5

1998 skut. 130,6

1999 skut. 136,2

2000 skut. 142,4

2001 skut. 159,9

2002 oč.skut. 168,2

2

Výdaje bez plateb v hotovosti občanů (1-8)

39,0

2003 predikce 176,9

Index v % 2002/01 2003/02 105,2 105,2

44,4

69,0

84,2

94,9

103,9

111,6

120,0

125,0

130,4

146,2

154,3

162,9

105,5

105,6

3 Výdaje ze státního rozpočtu 13,7 38,8 29,4 28,9 30,0 31,5 35,2 39,8 3.1. v tom: Kapitola Ministerstva zdravotnictví 12,9 38,0 6,6 7,7 7,8 6,2 5,6 6,0 3.2. Kapitola Okresní úřady 0 0 0 0 3.3. Ostatní rozpočtové kap. (MO,MV,MŠMT aj.) 0,8 0,8 0,9 1,0 1,4 0,9 0,8 1,5 3.4. Kapitola Všeobecná pokladní správa 0,0 0,0 18,2 15,5 15,2 18,0 22,1 25,6 3.4.1. v tom: Platba pojistného za nevýděl.činné pojištěnce 0,0 0,0 16,0 14,3 13,3 16,4 18,3 23,5 3.4.2. Jiné dotace a n.fin.výpomoci do zdr.pojištění 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,1 3.4.3. Ostatní přímé i nepřímé výdaje do zdravotnictví 0,0 0,0 0,4 0,1 1,1 0,3 3.5. Dotace do územních rozpočtů *) 1,2 1,2 1,5 1,5 2,2 1,7 v tom: účelové obcím převod zřiz. funkcí z MZ a OkÚ na kraje a obce 3.6. Pojistné zdravotního pojištění za státní zaměstnance 0,0 0,0 3,7 4,7 5,6 6,4 6,7 6,7 3.7. Splacení ručitelského závazku jistiny úvěrů FNMotol a VFN Podíl 3 na celkových výdajích na zdravotnictví v % 34,0 83,4 40,4 32,3 29,3 28,1 29,0 30,5 4 Přímé výdaje ze st. rozpočtu (očištěné o přesuny) 13,7 38,8 7,5 8,7 9,6 7,2 7,5 7,8 Podíl 4 na celkových výdajích na zdravotnictví v % 34,0 83,4 10,3 9,7 9,4 6,4 6,2 6,0 5 Výdaje územních rozpočtů (resp. rozpočtů samospráv*¨*) 25,3 5,6 6,4 6,1 7,3 6,5 5,9 5,8 Podíl 5 na celkových výdajích na zdravotnictví v % 62,8 12,0 8,8 6,8 7,1 5,8 4,9 4,4 6 Výdaje v systému zdravotních pojišťoven 0,0 0,0 55,1 69,4 78,0 89,9 97,3 105,8 6.1. v tom: Výdaje na věcné dávky zdravotní péče 52,3 65,5 74,1 86,1 92,9 101,5 6.2. Provozní výdaje (běžné i kapitálové) 2,8 3,9 3,9 3,8 4,4 4,3 Podíl 6 na celkových výdajích na zdravotnictví v % 0,0 0,0 75,7 77,5 76,2 80,1 80,1 81,0 7 Odkup pohledávek zdrav. zařízení za likvid. ZP 0,3 0,9 0,6 Podíl 7 na celkových výdajích na zdravotnictví v % 0,3 0,7 0,5 8 Platby v hotovosti občanů (tzv.spoluúčast) **) 1,3 2,1 3,8 5,4 7,4 8,3 9,9 10,6 Podíl 8 na celkových výdajích na zdravotnictví v % 3,2 4,5 5,2 6,0 7,2 7,4 8,1 8,1 9 Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP v % 5,4 5,5 7,3 7,6 7,4 7,2 7,2 7,1 10 Výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v Kč 3909 4507 7047 8669 9902 10877 11792 12686 *) do roku 2000: dotace ze st. rozpočtu do územních rozpočtů - okresních úřadů a obcí, od roku 2001: dotace ze st. rozpočtu do rozpočtů obcí, v letech 2001 a 2002 rozpočty OkÚ=samostatná kapitola státního rozpočtu, dotace jen do rozpočtu obcí od roku 2003 dotace do rozpočtu krajů a obcí **) jaké budou v roce 2003 autonomní výdaje z rozpočtů krajů a obcí (nad rámec zdrojů z dotací ze státního rozpočtu) nelze spolehlivě odhadnout uvádí se proto odhadovaná úroveň výdajů v roce 2002 ***) odhady výdajů z výsledků výběrových statistických šetření rodinných účtů počet obyvatel - průměr roku (z koncových stavů) 10309 10318 10331 10336 10331 10315 10304 10295 HDP v b. c. 749,6 846,8 1002,3 1182,8 1381,1 1567 1679,9 1839,1

44,1 5,9 0 1,2 29,9 27,4 0,0 0,6 1,9

43,7 5,6 0 1,1 29,8 27,5 0,0 0,1 2,2

50,7 5,3 6,4 1,2 29,2 29,0 0,0 0,1 0,1

54,8 9,6 3,2 1,7 31,0 30,8 0,0 0,2 0,1

108,1

104,7

7,1

7,2

8,6

9,3

32,4 7,7 5,7 7,2 5,3 110,0 106,4 3,6 80,8 0,1 0,1 11,2 8,2 7,2 13245

30,7 6,8 4,8 8,1 5,7 115,5 111,4 4,1 81,1 0,0 0,0 12,0 8,4 7,2 13862

31,7 13,0 8,1 2,3 1,4 130,9 126,7 4,2 81,9 0,0 0,0 13,7 8,6 7,4 15580

32,6 14,7 8,7 2,5 1,5 137,1 132,0 5,1 81,5 0,0 0,0 13,9 8,3 7,4 16399

57,4 9,9 0,0 1,6 35,3 32,6 0,0 0,1 2,6 0,1 2,5 9,5 1,1 32,4 12,7 7,2 3,0 1,7 147,2 141,6 5,6 83,2 0,0 0,0 14,0 7,9 7,4 17253

113,1

86,4

108,7

120,0

104,7 104,2 121,4

107,4 107,3 109,8

101,5

100,7

105,3

105,2

10283 1902,3

10273 1984,8

10263 2157,8

10257 2270

10253 2406

Zdroj: Státní rozpočet na rok 2003 – kapitola 335. MZ ČR.

49

10.3

Nemocnice, kterým se podařilo dosáhnout pozitivních výsledků z předchozí negativní situace (nemocnice č. 20,46 a 50) Tabulka č. 11: Nemocnice č. 20 - náklady Náklady na

Období

1998 náklady v % 1999 náklady v %

číslo ZZ

Náklady celkem léčiva

20

144439

20

Výnosy Hospodářský celkem výsledek

9114

10602

2238

2984

8994

13754

68985

27768

0

138749

-5690

22522

11988

24170

18886

100,0% 155078

6,3% 9817

7,3% 11050

1,5% 2013

2,1% 2937

6,2% 8512

9,5% 14723

47,8% 78780

19,2% 27246

0,0% 8530

148307

-6771

22593

12091

30778

24518

100,0%

6,3%

7,1%

1,3%

1,9%

5,5%

9,5%

50,8%

17,6%

5,5%

7,4% 160977

7,7% 10364

4,2% 13056

-10,1% 2243

-1,6% 3398

-5,4% 8494

7,0% 15176

14,2% 80133

-1,9% 28113

8991

6,9% 161410

433

0,3% 29529

0,9% 14432

27,3% 38749

29,8% 34163

100,0%

6,4%

8,1%

1,4%

2,1%

5,3%

9,4%

49,8%

17,5%

5,6%

3,8% 194287

5,6% 11955

18,2% 15552

11,4% 2056

15,7% 3797

-0,2% 10350

3,1% 17461

1,7% 98298

3,2% 34818

5,4% 17162

8,8% 194601

314

30,7% 17507

19,4% 1870

25,9% 25927

39,3% 21266

100,0%

6,2%

8,0%

1,1%

2,0%

5,3%

9,0%

50,6%

17,9%

8,8%

20

20,7% 95733

15,4% 5724

19,1% 7216

-8,3% 997

11,7% 1914

21,9% 6099

15,1% 7986

22,7% 47648

23,9% 18149

90,9% 8951

20,6% 93510

-2223

-40,7% 27208

-87,0% 1670

-33,1% 26885

-37,8% 23187

20

100,0% 111293

6,0% 8020

7,5% 9930

1,0% 1353

2,0% 1974

6,4% 5567

8,3% 9860

49,8% 57549

19,0% 17040

9,3% 8118

113314

2021

33691

1642

40193

26601

100,0%

7,2%

8,9%

1,2%

1,8%

5,0%

8,9%

51,7%

15,3%

7,3%

16,3%

40,1%

37,6%

35,7%

3,1%

-8,7%

23,5%

20,8%

-6,1%

-9,3%

23,8%

-1,7%

49,5%

14,7%

index růstu 2001 náklady v %

20

50

osobní náklady celkem

Závazky z obchodního styku

krev

20

index růstu

potraviny energie služby

Pohledávky z obchodního styku

SZM

index růstu 2000 náklady v %

index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v %

ostatní náklady z toho odpisy

21,2%

celkem

po po celkem splatnosti splatnosti

Tabulka č. 12: Nemocnice č. 20 majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

celkem 82 451 89 783 8,9% 119 093 32,6% 134 998 13,4% 111 755 161 488 44,5%

20 20 20 20 20 20

nově zařazený

nehmotný celkem 1 165 1 664 42,8% 1 769 6,3% 2 257 27,6% 1 863 7 722 314,5%

2 861 21 423 648,8% 41 532 93,9% 10 469 -74,8% 1 093 6 420 487,4%

nově zařazený 0 499 nedef. 105 -79,0% 718 583,8% 0 5 235 nedef.

celkem

nově zařazený

134 915 153 802 14,0% 189 492 23,2% 197 694 4,3% 190 216 198 103 4,1%

2 861 20 924 631,4% 41 427 98,0% 9 751 -76,5% 1 093 1 185 8,4%

hmotný neuvedený do provozu 10 084 4 885 -51,6% 3 568 -27,0% 30 029 741,6% 10 149 62 251 513,4%

zdravotní technika celkem nově zařazená 72 666 1 389 63 305 1 246 -12,9% -10,3% 64 417 4 393 1,8% 252,6% 66 669 3 059 3,5% -30,4% 64 724 605 66 437 98 2,6% -83,8%

Nově pořízený DHM celkem 50 947 18 195 -64,3% 14 080 -22,6% 42 799 204,0% 12 453 27 110 117,7%

Tabulka č. 13: Nemocnice č. 20

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných farmaceutů SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 6,54 3,00 233,19 6,96 26,68 26,99 5,36 3,00 228,73 6,75 26,43 29,23

Počet lůžek

Počet oš. dnů

20 20

291 281

64659 62583

60,99 59,56

7323 7483

64,5 65,9

60,99 59,56

20

-3,4% 268

-3,2% 72859

-2,3% 62,34

2,2% 8914

2,2% 76,7

-2,3% 62,34

-18,0% 4,34

0,0% 3,58

-1,9% 225,09

-3,0% 6,25

-0,9% 32,69

8,3% 29,27

-0,6% 67,84

-1,3% 431,40

20

-4,6% 263

16,4% 77158

4,7% 63,05

19,1% 16,4% 9914 80,8

4,7% 63,05

-19,0% 4,96

19,3% 3,49

-1,6% 228,01

-7,4% 6,26

23,7% 28,17

0,1% 29,16

-6,9% 63,15

-0,1% 426,25

20 20

-1,9% 263 263

5,9% 39565 39815

1,1% 63,04 61,92

11,2% 5210 5236

5,3% 81,9 83,1

1,1% 63,04 61,92

14,3% 4,94 5,04

-2,5% 3,98 3,00

1,3% 224,59 237,83

0,2% 6,36 6,00

-13,8% 28,75 29,96

-0,4% 29,22 28,00

-6,9% 61,66 62,02

-1,2% 422,54 433,77

0,0%

0,6%

-1,8%

0,5%

1,5%

-1,8%

2,0%

-24,6%

5,9%

-5,7%

4,2%

-4,2%

0,6%

2,7%

dělníků a provozních pracovníků 73,25 72,84

celkem 437,60 431,90

51

Tabulka č. 14: Nemocnice č. 46 - náklady Náklady na Období

1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

52

číslo ZZ

Náklady celkem léčiva

46

390139

46

ostatní náklady potraviny energie služby

osobní náklady celkem

Výnosy Hospodářský celkem výsledek

SZM

krev

30505

47039

6128

8178

18190

26632

166863

86604

0

380126

100,0% 414642

7,8% 30382

12,1% 45422

1,6% 6327

2,1% 7547

4,7% 18265

6,8% 26213

42,8% 191062

22,2% 89424

0,0% 41169

100,0%

7,3%

11,0%

1,5%

1,8%

4,4%

6,3%

46,1%

21,6%

9,9%

6,3% 431728

-0,4% 30874

-3,4% 50579

3,2% 6630

-7,7% 7720

0,4% 19386

-1,6% 26357

14,5% 194958

3,3% 95224

39511

100,0%

7,2%

11,7%

1,5%

1,8%

4,5%

6,1%

45,2%

22,1%

9,2%

4,1% 473803

1,6% 32072

11,4% 55475

4,8% 7796

2,3% 8043

6,1% 22509

0,5% 28901

2,0% 222343

6,5% 96664

-4,0% 40851

100,0%

6,8%

11,7%

1,6%

1,7%

4,8%

6,1%

46,9%

20,4%

8,6%

46

9,7% 229493

3,9% 15491

9,7% 27182

17,6% 3318

4,2% 4077

16,1% 11314

9,7% 12734

14,0% 107638

1,5% 47739

46

100,0% 257524

6,8% 15261

11,8% 29140

1,4% 3964

1,8% 3695

4,9% 11317

5,5% 13340

46,9% 124343

100,0%

5,9%

11,3%

1,5%

1,4%

4,4%

5,2%

12,2%

-1,5%

7,2%

19,5%

-9,4%

0,0%

4,8%

46

46

Pohledávky z obchodního styku

Závazky z obchodního styku

celkem

po splatnosti

celkem

po splatnosti

-10013

51439

20299

30847

10138

398730

-15912

57758

21057

16322

5780

4,9% 418899

-12829

12,3% 0

3,7% 0

-47,1% 0

-43,0% 0

5,1% 474759

-19,4% 956

-100,0% 41883

-100,0% 1343

-100,0% 20919

-100,0% 6190

3,4% 20511

13,3% 231100

1607

52064

1519

14800

3086

20,8% 56464

8,9% 23567

269821

12297

58966

1978

29435

9061

48,3%

21,9%

9,2%

15,5%

18,3%

14,9%

13,3%

30,2%

98,9%

193,6%

z toho odpisy

16,8%

Tabulka č. 15: Nemocnice č. 46 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období

1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

46 46 46 46 46 46

celkem 483 844 538 489 11,3% 626 042 16,3% 707 489 13,0% 632 027 770 572 21,9%

hmotný

nehmotný

nově zařazený

celkem

29 959 20 681 -31,0% 39 644 91,7% 127 030 220,4% 53 343 24 096 -54,8%

776 870 12,1% 1 526 75,4% 1 610 5,5% 1 610 1 771 10,0%

nově zařazený

celkem

0 94 nedef. 655 596,8% 84 -87,2% 84 0 -100,0%

nově zařazený

520 144 537 630 3,4% 565 076 5,1% 681 910 20,7% 614 107 744 433 21,2%

neuvedený do provozu

29 959 20 587 -31,3% 38 989 89,4% 126 946 225,6% 53 259 24 096 -54,8%

164 478 241 042 46,5% 335 079 39,0% 309 496 -7,6% 307 126 381 558 24,2%

zdravotní technika nově celkem zařazená 244 768 26 930 258 197 15 719 5,5% -41,6% 274 276 16 450 6,2% 4,7% 346 421 77 713 26,3% 372,4% 321 953 51 649 364 356 19 250 13,2% -62,7%

Nově pořízený DHM celkem 93 180 99 269 6,5% 131 923 32,9% 15 628 -88,2% 1 562 3 378 116,3%

Tabulka č. 16: Nemocnice č. 46

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů % zací

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných pracovníků SZP NZP PZP THP VŠ SŠ 4,96 2,14 433,79 19,61 55,37 71,90 5,88 1,00 439,25 20,27 53,39 76,67

Počet lůžek

Počet oš. dnů

46 46

505 506

141148 132992

117,22 117,35

18797 18174

76,9 72,5

117,22 117,35

5,08 5,01

46

0,2% 504

-5,8% 141339

0,1% 117,85

-3,3% 19151

-5,7% 77,1

0,1% 117,85

-1,4% 4,97

18,5% 9,21

-53,3% 0,00

1,3% 443,70

3,4% 23,05

-3,6% 52,25

6,6% 74,09

2,0% 208,16

1,4% 933,28

46

-0,4% 511

6,3% 141023

0,4% 118,25

5,4% 19996

6,3% 75,9

0,4% 118,25

-0,8% 5,55

56,6% 8,67

-100,0% 1,00

1,0% 454,82

13,7% 25,74

-2,1% 51,39

-3,4% 76,01

-4,1% 205,02

-0,3% 946,45

46 46

1,4% 517 501

-0,2% 72137 70435

0,3% 115,39 121,15

4,4% 10144 10193

-1,6% 77,3 77,8

0,3% 115,39 121,15

11,7% 4,77 5,98

-5,9% 8,75 9,95

0,99 1,00

2,5% 451,97 458,67

11,7% 25,39 25,08

-1,6% 51,42 50,36

2,6% 74,47 79,96

-1,5% 203,58 206,44

1,4% 936,73 958,59

-3,1%

-2,4%

5,0%

0,5%

0,6%

5,0%

25,4%

13,7%

1,0%

1,5%

-1,2%

-2,1%

7,4%

1,4%

2,3%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 212,64 216,95

celkem 922,71 935,77

53

Tabulka č. 17: Nemocnice č. 50 – náklady

50

Pohledávky z Závazky z ostatní náklady Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku osobní celkem výsledek léčiva SZM krev potraviny energie služby po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 350013 22273 60345 5330 5035 19643 24066 156277 57044 0 325495 -24518 82570 70995 135991 112138

50

100,0% 426067

6,4% 28249

17,2% 53109

1,5% 5222

1,4% 6145

5,6% 6,9% 19923 25203

44,6% 16,3% 173515 114701

19220

388733

-37334 80005

50

100,0% 21,7% 369755

6,6% 12,5% 26,8% -12,0% 22349 51547

1,2% -2,0% 3646

1,4% 22,0% 6874

4,7% 5,9% 1,4% 4,7% 18739 23129

40,7% 26,9% 11,0% 101,1% 159656 83815

4,5% nedef. 20000

19,4% 367337

-3,1% -2418 58697

50

100,0% 6,0% -13,2% -20,9% 416789 24285

13,9% 1,0% -2,9% -30,2% 55298 4964

1,9% 11,9% 6306

5,1% 6,3% -5,9% -8,2% 19150 24386

43,2% -8,0% 196041

22,7% -26,9% 86359

5,4% 4,1% 17691

-5,5% 438472

50

100,0% 12,7% 201752

5,8% 8,7% 12281

13,3% 7,3% 28924

1,2% 36,1% 2380

1,5% -8,3% 3144

4,6% 5,9% 2,2% 5,4% 10223 11015

47,0% 22,8% 93428

20,7% 3,0% 40357

4,2% -11,5% 8667

50

100,0% 224311

6,1% 12299

14,3% 31133

1,2% 2615

1,6% 3312

5,1% 5,5% 10852 11402

46,3% 105613

20,0% 47085

100,0% 11,2%

5,5% 0,1%

13,9% 7,6%

1,2% 9,9%

1,5% 5,3%

47,1% 13,0%

21,0% 16,7%

Náklady na

Náklady Období číslo ZZ celkem 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

54

4,8% 6,2%

5,1% 3,5%

52992 129979

-25,4% 58649

112447

-4,4% 47704

0,3% 45773

-26,6% 21683 40524

10,7% -63,3% 10421 38245

-59,3% 32003

19,4% 202496

-31,0% 744 52737

-82,2% -19,8% 17691 43108

-30,1% 35328

4,3% 10093

250831

26520 56020

4,5% 16,5%

23,9%

6,2%

5553

23572

228

-68,6% -45,3%

-99,4%

Tabulka č. 18: Nemocnice č. 50 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

50 50 50 50 50 50

celkem 178 208 172 177 -3,4% 185 382 7,7% 380 909 105,5% 174 205 213 061 22,3%

nově zařazený

nehmotný

29 980 8 288 -72,4% 15 777 90,4% 29 550 87,3% 15 721 11 882 -24,4%

celkem 594 3 463 483,0% 3 515 1,5% 6 697 90,5% 3 863 7 100 83,8%

nově zařazený 0 2 869 nedef. 53 -98,2% 3 670 6824,5% 491 337 -31,4%

celkem 315 315 322 642 2,3% 329 730 2,2% 347 697 5,4% 343 392 370 048 7,8%

nově zařazený 29 980 5 419 -81,9% 15 724 190,2% 25 880 64,6% 15 230 11 545 -24,2%

hmotný neuvedený do provozu 8 768 8 491 -3,2% 17 495 106,0% 21 090 20,5% 3 437 29 118 747,2%

zdravotní technika celkem nově zařazená 116 124 24 222 113 965 3 727 -1,9% -84,6% 118 664 4 865 4,1% 30,5% 123 965 7 098 4,5% 45,9% 119 145 488 130 341 6 398 9,4% 1211,1%

Nově pořízený DHM celkem 24 374 12 767 -47,6% 36 217 183,7% 29 467 -18,6% 1 172 19 407 1555,9%

Tabulka č. 19: Nemocnice č. 50

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 10,32 2,00 443,16 19,45 62,14 61,83 8,71 1,92 447,41 20,07 61,20 60,55

Počet lůžek

Počet oš. dnů

50 50

541 527

129973 128904

103,75 104,03

14632 14557

69,3 67,9

103,75 104,03

3,48 2,96

50

-2,6% 521

-0,8% 138098

0,3% 101,93

-0,5% 15483

-2,0% 72,8

0,3% 101,93

-14,9% 3,57

-15,6% 7,24

-4,0% 2,38

1,0% 448,69

3,2% 19,58

-1,5% 57,27

-2,1% 61,31

-1,9% 103,14

-0,2% 805,11

50

-1,1% 537

7,1% 142194

-2,0% 100,50

6,4% 15694

7,2% 73,3

-2,0% 100,50

20,6% 3,51

-16,9% 6,76

24,0% 2,16

0,3% 453,28

-2,4% 17,21

-6,4% 52,59

1,3% 63,74

-14,3% 100,87

-2,7% 800,62

50 50

3,1% 537 537

3,0% 75627 68373

-1,4% 99,59 101,09

1,4% 8146 8148

0,7% 74,4 70,7

-1,4% 99,59 101,09

-1,7% 3,27 3,75

-6,6% 6,62 7,58

-9,2% 2,33 3,34

1,0% 449,63 454,05

-12,1% 17,23 16,70

-8,2% 52,41 58,51

4,0% 63,35 64,66

-2,2% 99,84 102,14

-0,6% 794,27 811,82

0,0%

-9,6%

1,5%

0,0%

-5,0%

1,5%

14,7%

14,5%

43,3%

1,0%

-3,1%

11,6%

2,1%

2,3%

2,2%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 122,65 120,34

celkem 828,78 827,19

55

10.4

Nemocnice, které se z původně pozitivního výsledku hospodaření ocitly ve výsledku negativním (nemocnice č. 60, 77, 87) Tabulka č. 20: Nemocnice č. 60 – náklady Náklady na

Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

56

číslo ZZ

Náklady celkem léčiva

SZM

krev

Pohledávky z Závazky z obchodního styku obchodního styku Výnosy Hospodářský ostatní náklady osobní celkem výsledek potraviny energie služby po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 5319 28155 21382 145520 84331 0 365350 83 72805 42061 68561 34272

60

365267

32739

38414

9407

60

100,0% 380375

9,0% 37923

10,5% 43457

2,6% 9307

1,5% 5293

7,7% 32373

5,9% 30902

39,8% 174093

23,1% 47027

0,0% 26512

100,0%

10,0%

11,4%

2,4%

1,4%

8,5%

8,1%

45,8%

12,4%

7,0%

379989

15,8% 35657

13,1% 43573

-1,1% 8628

-0,5% 5463

15,0% 36008

44,5% 27318

19,6% 167622

-44,2% 55720

23704

100,0%

9,4%

11,5%

2,3%

1,4%

9,5%

7,2%

44,1%

14,7%

6,2%

395899

-6,0% 37818

0,3% 45702

-7,3% 9352

3,2% 5574

11,2% 36727

-11,6% 25922

-3,7% 194085

18,5% 40719

-10,6% 21359

100,0%

9,6%

11,5%

2,4%

1,4%

9,3%

6,5%

49,0%

10,3%

5,4%

60

182098

6,1% 19436

4,9% 23087

8,4% 5383

2,0% 2730

2,0% 1675

-5,1% 12337

15,8% 96009

-26,9% 21441

60

100,0% 187792

10,7% 19240

12,7% 23783

3,0% 4608

1,5% 2986

0,9% 1694

6,8% 14257

52,7% 101062

100,0%

10,2%

12,7%

2,5%

1,6%

0,9%

7,6%

-1,0%

3,0%

-14,4%

9,4%

1,1%

15,6%

60

60

380404

29

51732

21330

58775

43791

4,1% 347327

-32662

-28,9% 47184

-49,3% 18411

-14,3% 72195

27,8% 55477

-8,7% 380731

-15168

-8,8% 39989

-13,7% 4364

22,8% 73672

26,7% 62926

-9,9% 11294

9,6% 181045

-1053

-15,2% 73846

-76,3% 15226

2,0% 81317

13,4% 70425

11,8% 20162

6,2% 10950

199796

12004

66457

8018

74542

55657

53,8%

10,7%

5,8%

5,3%

-6,0%

-3,0%

-10,0%

-47,3%

-8,3%

-21,0%

10,4%

Tabulka č. 21: Nemocnice č. 60 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

60 60 60 60 60 60

celkem 584 885 573 024 -2,0% 556 695 -2,8% 546 621 -1,8% 550 158 546 100 -0,7%

nehmotný

nově zařazený 8 976 15 653 74,4% 7 761 -50,4% 16 995 119,0% 4 764 5 067 6,4%

celkem 9 014 9 014 0,0% 9 206 2,1% 13 216 43,6% 9 206 13 362 45,1%

nově zařazený 43 0 -100,0% 192 nedef. 4 009 1988,0% 0 16 nedef.

celkem

nově zařazený

868 622 875 215 0,8% 892 149 1,9% 863 694 -3,2% 868 582 880 212 1,3%

8 933 15 653 75,2% 7 569 -51,6% 12 986 71,6% 4 764 5 051 6,0%

hmotný neuvedený do provozu 1 138 260 -77,2% 6 817 2521,9% 241 -96,5% 4 902 5 587 14,0%

zdravotní technika celkem nově zařazená 167 545 5 841 171 586 9 959 2,4% 70,5% 168 892 4 600 -1,6% -53,8% 161 080 6 674 -4,6% 45,1% 171 358 4 216 164 333 4 634 -4,1% 9,9%

Nově pořízený DHM celkem 8 094 14 775 82,5% 14 126 -4,4% 6 410 -54,6% 2 849 10 428 266,0%

Tabulka č. 22: Nemocnice č. 60

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 4,74 3,90 435,36 30,15 95,66 63,06 3,29 3,31 442,32 33,38 92,25 66,85

Počet lůžek

Počet oš. dnů

60 60

461 479

116235 113696

91,88 95,04

19762 19075

72,7 66,6

91,88 95,04

3,22 3,30

60

3,9% 481

-2,2% 119053

3,4% 92,27

-3,5% 19900

-8,4% 69,8

3,4% 92,27

2,5% 3,31

-30,6% 2,88

-15,1% 4,00

1,6% 420,02

10,7% 27,13

-3,6% 91,22

6,0% 63,90

1,4% 139,48

1,6% 844,21

60

0,4% 481

4,7% 111613

-2,9% 87,17

4,3% 19331

4,8% 65,1

-2,9% 87,17

0,3% 3,11

-12,5% 2,70

20,8% 3,73

-5,0% 424,19

-18,7% 37,35

-1,1% 82,00

-4,4% 59,62

-8,0% 137,45

-5,3% 837,32

60 60

0,0% 481 481

-6,2% 56197 58667

-5,5% 89,29 82,20

-2,9% 9742 9852

-6,7% 66,1 67,6

-5,5% 89,29 82,20

-6,0% 3,11 3,02

-6,2% 2,75 3,00

-6,8% 3,45 3,99

1,0% 425,62 425,22

37,7% 35,84 37,89

-10,1% 81,24 82,21

-6,7% 59,32 58,71

-1,5% 139,78 132,56

-0,8% 840,40 828,80

0,0%

4,4%

-7,9%

1,1%

2,3%

-7,9%

-2,9%

9,1%

15,7%

-0,1%

5,7%

1,2%

-1,0%

-5,2%

-1,4%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 149,48 151,62

celkem 877,45 891,36

57

Tabulka č. 23: Nemocnice č. 77 – náklady Náklady na Období

1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

58

ostatní náklady

Závazky z obchodního styku

číslo ZZ

Náklady celkem

léčiva

SZM

krev

77

325760

28340

45961

4800

7201

19732

29087

147752

42887

0

326569

809

42035

9593

16416

7246

77

100,0% 349239

8,7% 32666

14,1% 46117

1,5% 4008

2,2% 6573

6,1% 19204

8,9% 26539

45,4% 168595

13,2% 45537

0,0% 24062

349708

469

46079

12655

24912

16031

100,0%

9,4%

13,2%

1,1%

1,9%

5,5%

7,6%

48,3%

13,0%

6,9%

367673

15,3% 35778

0,3% 47660

-16,5% 3841

-8,7% 6575

-2,7% 19075

-8,8% 26991

14,1% 175613

6,2% 52140

26550

7,1% 357869

-9804

9,6% 42041

31,9% 13280

51,8% 27991

121,2% 10647

100,0%

9,7%

13,0%

1,0%

1,8%

5,2%

7,3%

47,8%

14,2%

7,2%

423807

9,5% 31818

3,3% 54652

-4,2% 3990

0,0% 6450

-0,7% 21698

1,7% 36303

4,2% 212767

14,5% 56129

10,3% 26015

2,3% 394732

-29075

-8,8% 33049

4,9% 1195

12,4% 70663

-33,6% 30248

100,0%

7,5%

12,9%

0,9%

1,5%

5,1%

8,6%

50,2%

13,2%

6,1%

77

201098

-11,1% 15749

14,7% 25125

3,9% 1769

-1,9% 3200

13,8% 11771

34,5% 15382

21,2% 102663

7,7% 25439

-2,0% 12554

10,3% 198983

-2115

-21,4% 48066

-91,0% 1277

152,4% 32164

184,1% 10552

77

100,0% 221042

7,8% 19337

12,5% 31051

0,9% 2316

1,6% 3700

5,9% 12318

7,6% 12951

51,1% 111571

12,7% 27798

6,2% 12916

221406

364

42116

1018

70363

49204

100,0%

8,7%

14,0%

1,0%

1,7%

5,6%

5,9%

50,5%

12,6%

5,8%

22,8%

23,6%

30,9%

15,6%

4,6%

-15,8%

8,7%

9,3%

2,9%

-12,4%

-20,3%

118,8%

366,3%

77

77

potraviny energie služby

osobní z toho náklady celkem odpisy

Výnosy Hospodářský celkem výsledek

Pohledávky z obchodního styku

11,3%

celkem

po po celkem splatnosti splatnosti

Tabulka č. 24: Nemocnice č. 77 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období

1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

77 77 77 77 77 77

celkem 249 294 254 239 2,0% 273 222 7,5% 319 552 17,0% 270 539 333 500 23,3%

nově zařazený 14 752 23 608 60,0% 39 628 67,9% 63 183 59,4% 29 650 21 784 -26,5%

hmotný

nehmotný celkem 15 500 15 593 0,6% 15 573 -0,1% 15 806 1,5% 15 806 16 163 2,3%

nově zařazený 2 736 93 -96,6% 83 -10,8% 234 181,9% 234 0 -100,0%

celkem 346 568 367 901 6,2% 401 407 9,1% 462 313 15,2% 430 823 525 763 22,0%

nově zařazený

neuvedený do provozu

12 016 23 515 95,7% 39 545 68,2% 62 949 59,2% 29 416 21 784 -25,9%

12 717 17 717 39,3% 25 451 43,7% 33 426 31,3% 7 696 38 461 399,8%

zdravotní technika nově celkem zařazená 125 612 7 685 134 127 10 369 6,8% 34,9% 150 062 18 995 11,9% 83,2% 190 634 42 352 27,0% 123,0% 165 703 15 642 200 778 12 798 21,2% -18,2%

Nově pořízený DHM celkem 20 772 30 045 44,6% 47 280 57,4% 70 924 50,0% 11 661 26 629 128,4%

Tabulka č. 25: Nemocnice č. 77

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů % zací

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných pracovníků SZP NZP PZP THP VŠ SŠ 3,65 10,01 466,20 39,87 68,66 51,50 4,17 12,36 458,10 44,79 69,12 48,54

Počet lůžek

Počet oš. dnů

77 77

598 598

139585 122199

106,83 107,66

14773 13857

68,5 64,1

106,83 107,66

0,36 0,06

77

0,0% 559

-12,5% 119833

0,8% 108,34

-6,2% 14164

-6,4% 65,4

0,8% 108,34

-83,3% 0,00

14,2% 5,04

23,5% 14,95

-1,7% 448,22

12,3% 45,23

0,7% 69,68

-5,7% 45,27

-4,9% 141,84

-1,1% 878,57

77

-6,5% 513

-1,9% 122150

0,6% 111,69

2,2% 14543

2,0% 69,2

0,6% 111,69

-100,0% 0,00

20,9% 5,00

21,0% 1,32

-2,2% 452,26

1,0% 51,34

0,8% 63,40

-6,7% 61,00

-1,1% 139,69

-1,1% 885,70

77 77

-8,2% 523 516

1,9% 61621 68909

3,1% 109,76 115,97

2,7% 7464 7982

5,8% 67,0 75,1

3,1% 109,76 115,97

0,00 0,00

-0,8% 4,88 5,39

-91,2% 1,23 1,87

0,9% 447,46 459,86

13,5% 49,28 53,96

-9,0% 67,22 59,21

34,7% 61,97 61,41

-1,5% 141,11 138,07

0,8% 882,91 895,74

-1,3%

11,8%

5,7%

6,9% 12,1%

5,7%

10,5%

52,0%

2,8%

9,5%

-11,9%

-0,9%

-2,2%

1,5%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 150,94 143,49

celkem 898,02 888,29

59

Tabulka č. 26: Nemocnice č. 87 – náklady Pohledávky z Závazky z ostatní náklady Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku osobní celkem výsledek potraviny energie služby po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 9031 12245 49778 228717 95452 0 526346 811 84270 46678 84186 77124 Náklady na

Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

60

číslo ZZ

Náklady celkem

léčiva

SZM

krev

87

525535

41822

79945

8545

87

100,0% 544424

8,0% 43695

15,2% 73427

1,6% 9297

1,7% 10715

2,3% 11225

9,5% 45638

43,5% 259835

18,2% 90592

0,0% 17965

100,0%

8,0%

13,5%

1,7%

2,0%

2,1%

8,4%

47,7%

16,6%

3,3%

574728

4,5% 44352

-8,2% 89046

8,8% 13052

18,6% 11264

-8,3% 11084

-8,3% 46848

13,6% 270467

-5,1% 88615

20805

100,0%

7,7%

15,5%

2,3%

2,0%

1,9%

8,2%

47,1%

15,4%

3,6%

648409

1,5% 49306

21,3% 102924

40,4% 11534

5,1% 11471

-1,3% 11425

2,7% 46697

4,1% 311960

-2,2% 103092

15,8% 22129

100,0%

7,6%

15,9%

1,8%

1,8%

1,8%

7,2%

48,1%

15,9%

3,4%

87

305305

11,2% 24060

15,6% 45366

-11,6% 6144

1,8% 6058

3,1% 5537

-0,3% 18856

15,3% 151012

16,3% 48272

87

100,0% 324799

7,9% 18568

14,9% 47499

2,0% 4070

2,0% 5803

1,8% 5409

6,2% 20622

49,5% 169262

100,0%

5,7%

14,6%

1,3%

1,8%

1,7%

6,3%

-22,8%

4,7%

-33,8%

-4,2%

-2,3%

9,4%

87

87

544721

297

77217

44739

88705

66519

3,5% 575391

663

-8,4% 56603

-4,2% 21531

5,4% 105586

-13,8% 76316

5,6% 625867

-22542

-26,7% 67426

-51,9% 1183

19,0% 110279

14,7% 80058

6,4% 12636

8,8% 300760

-4545

19,1% 73925

-94,5% 1926

4,4% 104066

4,9% 76438

15,8% 53566

4,1% 10492

298907

-25892

59728

2554

128170

99587

52,1%

16,5%

3,2%

12,1%

11,0%

-17,0%

-19,2%

32,6%

23,2%

30,3%

-0,6%

Tabulka č. 27: Nemocnice č. 87 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

87 87 87 87 87 87

celkem 195 962 204 504 4,4% 239 906 17,3% 274 185 14,3% 250 871 276 816 10,3%

nově zařazený 15 472 45 534 194,3% 23 847 -47,6% 74 104 210,7% 18 737 24 845 32,6%

nehmotný celkem 414 990 139,1% 990 0,0% 990 0,0% 990 990 0,0%

nově zařazený 414 576 39,1% 0 -100,0% 0 nedef. 0 0 nedef.

celkem

nově zařazený

364 055 406 666 11,7% 423 110 4,0% 487 418 15,2% 438 262 550 443 25,6%

15 058 44 958 198,6% 23 847 -47,0% 74 104 210,7% 18 737 24 845 32,6%

hmotný neuvedený do provozu 27 353 6 636 -75,7% 52 200 686,6% 33 793 -35,3% 54 414 22 349 -58,9%

zdravotní technika celkem nově zařazená 176 562 14 785 177 159 20 526 0,3% 38,8% 185 998 15 257 5,0% -25,7% 192 731 17 954 3,6% 17,7% 193 022 10 395 216 972 24 845 12,4% 139,0%

Nově pořízený DHM celkem 29 888 28 108 -6,0% 55 379 97,0% 57 170 3,2% 22 278 13 400 -39,9%

Tabulka č. 28: Nemocnice č. 87

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 6,51 4,83 578,17 16,42 107,21 93,55 5,85 3,24 590,52 18,90 111,65 96,57

Počet lůžek

Počet oš. dnů

87 87

678 664

158179 151790

152,55 150,15

22571 22457

67,7 65,0

152,55 150,15

3,88 3,88

87

-2,1% 664

-4,0% 152396

-1,6% 156,37

-0,5% 22312

-4,0% 66,4

-1,6% 156,37

0,0% 3,71

-10,1% 6,01

-32,9% 4,00

2,1% 598,16

15,1% 19,62

4,1% 114,11

87

0,0% 664

0,4% 149710

4,1% 168,05

-0,6% 22598

2,2% 64,8

4,1% 168,05

-4,4% 3,51

2,7% 5,65

23,5% 4,27

1,3% 605,47

3,8% 26,76

87 87

0,0% 664 664

-1,8% 79705 75209

7,5% 166,68 167,09

1,3% 11935 11873

-2,4% 66,9 63,8

7,5% 166,68 167,09

-5,4% 3,39 4,47

-6,0% 5,42 5,57

6,7% 4,00 4,88

1,2% 598,10 610,06

0,0%

-5,6%

0,2%

-0,5%

-4,6%

0,2%

31,9%

2,8%

22,0%

2,0%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 205,66 201,48

1168,78 1182,24

3,2% 96,99

-2,0% 196,44

1,2% 1195,41

2,2% 111,63

0,4% 94,34

-2,5% 189,63

1,1% 1209,31

36,4% 24,12 28,42

-2,2% 112,89 112,08

-2,7% 93,95 95,09

-3,5% 190,88 188,70

1,2% 1199,43 1216,36

17,8%

-0,7%

1,2%

-1,1%

1,4%

celkem

61

10.5

Nemocnice s trvale negativním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 26, 63, 66) Tabulka č. 29: Nemocnice č. 26 – náklady Náklady na

číslo Náklady Období ZZ celkem 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

62

Pohledávky z Závazky z Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku celkem výsledek po po celkem celkem splatnosti splatnosti 371734 -18597 71505 40465 80481 70403

399924

-49632

78047

28282

95420

76630

7,6% 403321

-2697

9,1% 64979

-30,1% 33166

18,6% 68060

8,8% 58778

0,8% 442197

-81171

-16,7% 44436

17,3% 12588

-28,7% 88982

-23,3% 74890

léčiva

SZM

krev

26 390331

28013

51914

5939

7292

21093

17228

ostatní náklady osobní náklady celkem z toho odpisy 177762 81090 0

100,0% 26 449556

7,2% 32842

13,3% 53727

1,5% 8089

1,9% 7058

5,4% 19305

4,4% 15283

45,5% 198609

20,8% 114643

0,0% 63251

100,0%

7,3%

12,0%

1,8%

1,6%

4,3%

3,4%

44,2%

25,5%

14,1%

26 406018

17,2% 25913

3,5% 50830

36,2% 7936

-3,2% 7326

-8,5% 15262

-11,3% 14497

11,7% 186075

41,4% 98179

56581

100,0%

6,4%

12,5%

2,0%

1,8%

3,8%

3,6%

45,8%

24,2%

13,9%

26 523368

-21,1% 32119

-5,4% 69217

-1,9% 9702

3,8% 7833

-20,9% 18937

-5,1% 16778

-6,3% 249289

-14,4% 119493

-10,5% 58361

100,0%

6,1%

13,2%

1,9%

1,5%

3,6%

3,2%

47,6%

22,8%

11,2%

26 257316

23,9% 15882

36,2% 34778

22,3% 4944

6,9% 4059

24,1% 10388

15,7% 7482

34,0% 119318

21,7% 60465

3,1% 29351

9,6% 214968

-42348

-31,6% 49481

-62,0% 13109

30,7% 63354

27,4% 51196

100,0% 26 275295

6,2% 14120

13,5% 34481

1,9% 5321

1,6% 4029

4,0% 10639

2,9% 9527

46,4% 135719

23,5% 61459

11,4% 29976

256670

-18625

52405

9362

86821

72187

100,0%

5,1%

12,5%

1,9%

1,5%

3,9%

3,5%

49,3%

22,3%

10,9%

-11,1%

-0,9%

7,6%

-0,7%

2,4%

27,3%

13,7%

1,6%

2,1%

5,9%

-28,6%

37,0%

41,0%

potraviny energie

služby

19,4%

Tabulka č. 30: Nemocnice č. 26 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

26 26 26 26 26 26

celkem 863 597 817 288 -5,4% 826 499 1,1% 808 718 -2,2% 807 037 794 677 -1,5%

nehmotný

nově zařazený 605 116 30 904 -94,9% 19 943 -35,5% 37 890 90,0% 2 375 14 530 511,8%

celkem 8 052 8 064 0,1% 13 680 69,6% 14 157 3,5% 13 759 19 404 41,0%

nově zařazený 653 0 -100,0% 5 617 nedef. 484 -91,4% 79 5 247 6541,8%

nově zařazený

celkem 1 058 551 1 069 354 1,0% 1 078 228 0,8% 1 114 541 3,4% 1 108 151 1 153 189 4,1%

604 463 30 904 -94,9% 14 326 -53,6% 37 406 161,1% 2 296 9 283 304,3%

hmotný neuvedený do provozu 15 706 1 226 -92,2% 57 335 4576,6% 52 842 -7,8% 64 279 59 547 -7,4%

zdravotní technika celkem nově zařazená 300 983 40 803 285 112 15 330 -5,3% -62,4% 292 374 8 833 2,5% -42,4% 308 422 10 524 5,5% 19,1% 305 345 1 462 315 651 7 229 3,4% 394,5%

Nově pořízený DHM celkem 115 980 16 424 -85,8% 76 130 363,5% 33 666 -55,8% 9 240 19 408 110,0%

Tabulka č. 31: Nemocnice č. 26

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů % zací

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 9,20 17,88 504,88 10,00 94,39 40,15 9,73 10,23 490,58 1,83 100,00 46,62

Počet lůžek

Počet oš. dnů

26 26

579 575

153692 155389

100,85 104,25

17647 18454

74,3 78,0

100,85 104,25

3,28 4,95

26

-0,7% 575

1,1% 159690

3,4% 106,62

4,6% 19693

5,0% 79,3

3,4% 106,62

50,9% 5,43

5,8% 9,38

-42,8% 9,21

-2,8% 495,43

-81,7% 2,25

5,9% 104,42

16,1% 49,90

2,0% 200,66

-0,9% 983,30

26

0,0% 575

2,8% 159252

2,3% 109,27

6,7% 20146

1,7% 79,9

2,3% 109,27

9,7% 5,83

-3,6% 9,35

-10,0% 7,44

1,0% 512,58

23,0% 3,50

4,4% 111,92

7,0% 50,94

-1,7% 198,75

1,1% 1009,58

26 26

0,0% 575 575

-0,3% 81734 83830

2,5% 109,11 107,68

2,3% 10263 10738

0,8% 82,9 83,3

2,5% 109,11 107,68

7,4% 6,00 5,00

-0,3% 9,35 9,85

-19,2% 7,88 7,00

3,5% 501,16 522,08

55,6% 3,00 4,00

7,2% 110,00 115,50

2,1% 50,40 53,90

-1,0% 198,08 200,68

2,7% 994,98 1025,69

0,0%

2,6%

-1,3%

4,6%

0,5%

-1,3%

-16,7%

5,3%

-11,2%

4,2%

33,3%

5,0%

6,9%

1,3%

3,1%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 199,94 204,03

celkem 980,57 972,22

63

Tabulka č. 32: Nemocnice č. 63 – náklady

63

434044

40113

59516

9854

20670

36222

37068

Pohledávky z Závazky z ostatní náklady Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku osobní celkem výsledek po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 171999 58602 0 397182 -36862 62311 52688 143979 126215

63

100,0% 472049

9,2% 38583

13,7% 62509

2,3% 10404

4,8% 19826

8,3% 29332

8,5% 45728

39,6% 186449

13,5% 79218

0,0% 48489

100,0%

8,2%

13,2%

2,2%

4,2%

6,2%

9,7%

39,5%

16,8%

10,3%

493404

-3,8% 33969

5,0% 71505

5,6% 10676

-4,1% 19967

-19,0% 25108

23,4% 35007

8,4% 204025

35,2% 93147

48334

100,0%

6,9%

14,5%

2,2%

4,0%

5,1%

7,1%

41,4%

18,9%

9,8%

538187

-12,0% 29994

14,4% 84872

2,6% 8955

0,7% 9828

-14,4% 29414

-23,4% 81036

9,4% 230696

17,6% 63392

-0,3% 49559

100,0%

5,6%

15,8%

1,7%

1,8%

5,5%

15,1%

42,9%

11,8%

9,2%

63

266011

-11,7% 14145

18,7% 42472

-16,1% 4403

-50,8% 4942

17,1% 16386

131,5% 39966

13,1% 112331

-31,9% 31366

63

100,0% 273697

5,3% 17005

16,0% 43837

1,7% 4968

1,9% 5131

6,2% 15476

15,0% 36539

42,2% 124428

100,0%

6,2%

16,0%

1,8%

1,9%

5,7%

13,4%

20,2%

3,2%

12,8%

3,8%

-5,6%

-8,6%

Náklady na Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

64

číslo Náklady ZZ celkem

63

63

léčiva

SZM

krev

potraviny energie

služby

439894

-32155

83484

40826

113204

92292

10,8% 463591

-29813

34,0% 76048

-22,5% 76048

-21,4% 123923

-26,9% 123923

5,4% 492326

-45861

-8,9% 70500

86,3% 70500

9,5% 132536

34,3% 132536

2,5% 24825

6,2% 226073

-39938

-7,3% 69713

-7,3% 69713

7,0% 138983

7,0% 138983

11,8% 26313

9,3% 22248

264144

-9553

74535

74535

153928

153928

45,5%

9,6%

8,1%

10,8%

-16,1%

-10,4%

6,9%

6,9%

10,8%

10,8%

16,8%

Tabulka č. 33: Nemocnice č. 63 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

63 63 63 63 63 63

celkem 690 197 662 518 -4,0% 625 617 -5,6% 528 639 -15,5% 599 770 607 208 1,2%

nehmotný

nově zařazený 58 330 18 706 -67,9% 30 854 64,9% 36 308 17,7% 12 137 6 868 -43,4%

celkem 2 382 26 159 998,2% 5 882 -77,5% 8 729 48,4% 7 163 11 375 58,8%

nově zařazený 44 537 1120,5% 3 007 460,0% 3 487 16,0% 1 910 2 089 9,4%

nově zařazený

celkem 980 155 954 250 -2,6% 1 021 933 7,1% 1 039 024 1,7% 1 029 242 1 086 435 5,6%

58 286 18 169 -68,8% 27 847 53,3% 32 821 17,9% 10 227 4 779 -53,3%

hmotný neuvedený do provozu 0 53 576 nedef. 0 -100,0% 213 nedef. 7 700 1 248 -83,8%

zdravotní technika celkem nově zařazená 271 549 53 860 273 730 5 919 0,8% -89,0% 276 778 24 313 1,1% 310,8% 289 287 21 565 4,5% -11,3% 272 423 7 322 292 497 4 253 7,4% -41,9%

Nově pořízený DHM celkem 18 971 29 982 58,0% 39 366 31,3% 201 132 410,9% 189 163 13 401 -92,9%

Tabulka č. 34: Nemocnice č. 63

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných farmaceutů SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 0,12 6,47 0,47 511,22 53,19 87,59 49,30 0,12 6,34 0,00 526,16 54,71 88,06 43,15

Počet lůžek

Počet oš. dnů

63 63

709 695

193997 181327

108,68 115,28

17261 17171

75,9 72,1

108,68 115,28

63

-2,0% 656

-6,5% 177659

6,1% 118,55

-0,5% 17437

-5,0% 75,0

6,1% 118,55

0,0% 0,00

-2,0% 7,09

-100,0% 0,00

2,9% 523,57

2,9% 60,98

0,5% 91,94

-12,5% 46,40

3,8% 160,96

2,3% 1009,49

63

-5,6% 646

-2,0% 169636

2,8% 119,92

1,5% 17118

4,0% 71,9

2,8% 119,92

-100,0% 0,15

11,8% 6,55

0,00

-0,5% 528,24

11,5% 62,38

4,4% 93,58

7,5% 49,86

-1,7% 156,43

1,2% 1017,11

63 63

-1,5% 647 642

-4,5% 86701 84735

1,2% 120,35 113,96

-1,8% 8750 9283

-4,1% 74,0 72,9

1,2% 120,35 113,96

0,00 0,15

-7,6% 6,56 6,33

0,00 0,00

0,9% 518,82 536,47

2,3% 62,78 61,42

1,8% 91,82 94,57

7,5% 49,44 52,94

-2,8% 155,56 157,30

0,8% 1005,33 1023,14

-0,8%

-2,3%

-5,3%

6,1%

-1,5%

-5,3%

3,4%

-2,2%

3,0%

7,1%

1,1%

1,8%

-3,5%

dělníků a provozních pracovníků 157,76 163,78

celkem 974,80 997,60

65

Tabulka č. 35: Nemocnice č. 66 – náklady Pohledávky z Závazky z ostatní náklady Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku osobní celkem výsledek potraviny energie služby po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 7232 9853 33876 98955 70537 0 235278 -37236 38212 17191 6142 1447 Náklady na

Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

66

číslo ZZ

Náklady celkem

léčiva

SZM

krev

66

272514

15684

33688

2689

66

100,0% 311794

5,8% 18269

12,4% 31981

1,0% 3826

2,7% 6261

3,6% 11081

12,4% 34546

36,3% 112007

25,9% 93823

0,0% 49745

100,0%

5,9% 16,5% 17182

10,3% -5,1% 34106

1,2% 42,3% 3449

2,0% -13,4% 6227

3,6% 12,5% 11432

11,1% 2,0% 35466

35,9% 13,2% 117956

30,1% 33,0% 93141

16,0%

5,4% -5,9% 19469

10,7% 6,6% 50420

1,1% -9,9% 3819

2,0% -0,5% 6413

3,6% 3,2% 12673

11,1% 2,7% 44865

37,0% 5,3% 130490

14,1% 47,8% 26173

1,1% 10,7% 1874

1,8% 3,0% 3318

3,5% 10,9% 6999

12,5% 26,5% 17165

66

318959 100,0%

66

357782 100,0%

258217

-53577

41097

20590

12904

3788

57174

9,7% 259778

-59181

7,5% 41756

19,8% 20693

110,1% 20361

161,8% 6306

29,2% -0,7% 89633

17,9% 14,9% 56851

0,6% 302273

-55509

1,6% 26538

0,5% 481

57,8% 17751

66,5% 3561

36,5% 10,6% 67802

25,1% -3,8% 46318

15,9% -0,6% 27905

16,4% 151018

-27998

-36,4% 34728

-97,7% 2923

-12,8% 16268

-43,5% 7636

-47877

42115

13972

27565

16253

21,3%

378,0%

69,4%

112,8%

66

179016

5,4% 13,3% 9367

66

100,0% 209919

5,2% 11735

14,6% 31650

1,0% 2290

1,9% 3627

3,9% 7285

9,6% 34023

37,9% 70210

25,9% 49099

15,6% 31797

162042

100,0%

5,6% 25,3%

15,1% 20,9%

1,1% 22,2%

1,7% 9,3%

3,5% 4,1%

16,2% 98,2%

33,4% 3,6%

23,4% 6,0%

15,1% 13,9%

7,3%

Tabulka č. 36: Nemocnice č. 66 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

66 66 66 66 66 66

celkem 748 416 771 334 3,1% 838 199 8,7% 827 544 -1,3% 814 131 816 840 0,3%

nově zařazený 0 209 860 nedef. 16 239 -92,3% 20 495 26,2% 899 0 -100,0%

nehmotný celkem nově zařazený 110 0 351 241 219,1% nedef. 351 0 0,0% -100,0% 351 0 0,0% nedef. 351 0 351 0 0,0% nedef.

celkem

nově zařazený

748 912 981 171 31,0% 985 710 0,5% 1 124 970 14,1% 986 609 1 164 740 18,1%

0 209 619 nedef. 16 239 -92,3% 20 495 26,2% 899 0 -100,0%

hmotný neuvedený do provozu 175 963 10 000 -94,3% 113 692 1036,9% 22 735 -80,0% 119 230 38 650 -67,6%

zdravotní technika celkem nově zařazená 232 232 0 254 529 25 738 9,6% nedef. 270 856 10 432 6,4% -59,5% 283 533 11 033 4,7% 5,8% 271 755 899 283 616 0 4,4% -100,0%

Nově pořízený DHM celkem 0 209 619 nedef. 16 239 -92,3% 20 495 26,2% 899 0 -100,0%

Tabulka č. 37: Nemocnice č. 66

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

Počet lůžek

Počet oš. dnů

66 66

316 309

77682 72823

65,67 64,75

11122 10900

70,5 66,9

65,67 64,75

0,00 0,00

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 5,56 0,00 263,27 12,77 66,27 40,40 6,78 0,00 270,88 16,57 66,20 38,51

66

-2,2% 305

-6,3% 78147

-1,4% 67,57

-2,0% 11132

-5,1% 72,6

-1,4% 67,57

0,00

21,9% 6,52

0,00

2,9% 273,23

29,8% 19,83

-0,1% 63,26

-4,7% 34,57

-11,3% 54,83

0,5% 519,81

66

-1,3% 300

7,3% 78205

4,4% 66,69

2,1% 11731

8,5% 74,5

4,4% 66,69

0,00

-3,8% 5,00

0,00

0,9% 283,52

19,7% 20,73

-4,4% 67,77

-10,2% 34,00

-4,4% 38,38

-0,2% 516,09

66 66

-1,6% 300 307

0,1% 41805 41456

-1,3% 68,81 68,81

5,4% 6098 6252

2,6% 77,5 75,5

-1,3% 68,81 68,81

0,00 0,00

-23,3% 5,00 4,70

0,00 0,00

3,8% 275,57 296,38

4,5% 20,02 21,74

7,1% 65,54 75,21

-1,6% 33,65 36,87

-30,0% 54,71 20,80

-0,7% 523,30 524,51

2,3%

-0,8%

0,0%

2,5%

-2,6%

0,0%

7,6%

8,6%

14,8%

9,6%

-62,0%

0,2%

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

farmaceutů

-6,0%

dělníků a provozních pracovníků 64,67 57,35

celkem 518,61 521,04

67

10.6

Nemocnice s trvale pozitivním hospodářským výsledkem ve sledovaném období (nemocnice č. 47,69,97) Tabulka č. 38: Nemocnice č. 47 – náklady Náklady na

Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

68

číslo ZZ

Náklady celkem

léčiva

SZM

krev

47

259573

14969

20730

4174

7005

14842

Pohledávky z Závazky z ostatní náklady Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku osobní celkem výsledek služby po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 18740 133622 45491 0 262897 3324 44079 9494 4631 1704

47

100,0% 279639

5,8% 14675

8,0% 20423

1,6% 4334

2,7% 6191

5,7% 13623

7,2% 16889

51,5% 150295

17,5% 53209

0,0% 31076

100,0%

5,2% -2,0% 14717

7,3% -1,5% 25169

1,5% 3,8% 4472

2,2% -11,6% 7111

4,9% -8,2% 13473

6,0% -9,9% 14885

53,7% 12,5% 150280

19,0% 17,0% 52164

11,1%

5,2% 0,3% 14666

8,9% 23,2% 27780

1,6% 3,2% 5209

2,5% 14,9% 7494

4,8% -1,1% 14518

5,3% -11,9% 14920

53,2% 0,0% 173773

9,0% 10,4% 14452

1,7% 16,5% 2371

2,4% 5,4% 3692

4,7% 7,8% 7443

4,8% 0,2% 6734

47

282271 100,0%

47

308898 100,0%

potraviny energie

280632

993

43740

22076

20999

2337

27740

6,7% 282597

326

-0,8% 33642

132,5% 9740

353,4% 9833

37,1% 5063

18,5% -2,0% 50538

9,8% -10,7% 30604

0,7% 311946

3048

-23,1% 20724

-55,9% 4633

-53,2% 10990

116,6% 424

56,3% 15,6% 86037

16,4% -3,1% 25921

9,9% 10,3% 15271

10,4% 148357

-5570

-38,4% 47981

-52,4% 5320

11,8% 11138

-91,6% 3999

53

36593

3117

22512

8534

-23,7%

-41,4%

102,1%

113,4%

47

153927

4,7% -0,3% 7277

47

100,0% 176150

4,7% 7889

9,4% 19718

1,5% 2527

2,4% 3669

4,8% 7071

4,4% 9310

55,9% 97446

16,8% 28520

9,9% 16620

176203

100,0%

4,5% 8,4%

11,2% 36,4%

1,4% 6,6%

2,1% -0,6%

4,0% -5,0%

5,3% 38,3%

55,3% 13,3%

16,2% 10,0%

9,4% 8,8%

18,8%

Tabulka č. 39: Nemocnice č. 47 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

47 47 47 47 47 47

celkem 304 246 366 848 20,6% 380 035 3,6% 398 609 4,9% 351 952 468 371 33,1%

nově zařazený 8 889 74 329 736,2% 62 476 -15,9% 23 307 -62,7% 3 027 100 704 3226,9%

nehmotný celkem 979 1 238 26,5% 9 643 678,9% 9 721 0,8% 9 721 10 210 5,0%

nově zařazený 0 259 nedef. 8 671 3247,9% 78 -99,1% 78 0 -100,0%

celkem

nově zařazený

430 944 533 056 23,7% 578 560 8,5% 599 108 3,6% 581 277 712 934 22,6%

8 889 74 070 733,3% 53 805 -27,4% 23 229 -56,8% 2 949 100 704 3314,9%

hmotný neuvedený do provozu 25 763 8 847 -65,7% 731 -91,7% 43 937 5910,5% 942 5 182 450,1%

zdravotní technika celkem nově zařazená 93 144 6 177 109 849 16 789 17,9% 171,8% 122 782 16 315 11,8% -2,8% 130 881 10 241 6,6% -37,2% 124 407 1 625 142 977 26 191 14,9% 1511,8%

Nově pořízený DHM celkem 29 184 50 275 72,3% 57 503 14,4% 63 530 10,5% 4 408 60 116 1263,8%

Tabulka č. 40: Nemocnice č. 47

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet Využití lékařů hospitali- lůžek v lékařů zací %

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných SZP NZP PZP THP pracovníků VŠ SŠ 4,00 0,00 386,97 33,42 63,57 54,48 4,07 0,00 384,16 33,54 60,58 54,60

Počet lůžek

Počet oš. dnů

47 47

499 496

130987 122698

81,99 80,76

15446 14818

76,1 72,1

81,99 80,76

1,00 1,00

47

-0,6% 496

-6,3% 135271

-1,5% 83,77

-4,1% 15369

-5,3% 78,6

-1,5% 83,77

0,0% 1,25

1,8% 4,56

0,00

-0,7% 387,12

0,4% 40,64

-4,7% 62,64

0,2% 54,65

9,8% 178,36

1,2% 812,99

47

0,0% 486

10,2% 139293

3,7% 84,31

3,7% 15683

9,0% 80,5

3,7% 84,31

25,0% 1,00

12,0% 4,57

0,00

0,8% 383,07

21,2% 44,17

3,4% 59,50

0,1% 56,57

-0,6% 173,07

1,9% 806,26

47 47

-2,0% 494 458

3,0% 69000 70430

0,6% 84,44 81,82

2,0% 7817 8258

2,4% 78,1 86,0

0,6% 84,44 81,82

-20,0% 1,00 1,00

0,2% 4,29 5,74

0,00 0,00

-1,0% 385,80 379,15

8,7% 43,52 45,83

-5,0% 60,61 62,53

3,5% 56,21 63,30

-3,0% 175,63 164,90

-0,8% 811,50 804,27

-7,3%

2,1%

-3,1%

5,6% 10,1%

-3,1%

0,0%

33,8%

-1,7%

5,3%

3,2%

12,6%

-6,1%

-0,9%

farmaceutů

dělníků a provozních pracovníků 163,47 179,42

celkem 788,90 798,13

69

Tabulka č. 41: Nemocnice č. 69– náklady Náklady na Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

70

číslo ZZ

Náklady celkem

léčiva

SZM

krev

69

376408

20415

32915

4159

69

100,0% 398149

5,4% 21793

8,7% 35422

1,1% 5079

2,5% 9122

7,9% 27943

6,0% 26772

50,5% 211485

17,9% 60533

29972

100,0%

5,5%

8,9%

1,3%

2,3%

7,0%

6,7%

53,1%

15,2%

7,5%

5,8% 429601

6,7% 24895

7,6% 40689

22,1% 7196

-4,6% 9635

-5,4% 30195

18,2% 23155

11,3% 228730

-9,9% 65106

nedef. 31635

100,0%

5,8%

9,5%

1,7%

2,2%

7,0%

5,4%

53,2%

15,2%

7,4%

7,9% 477398

14,2% 24924

14,9% 44473

41,7% 8026

5,6% 9995

8,1% 30470

-13,5% 29598

8,2% 257589

7,6% 72323

5,5% 0

100,0%

5,2%

9,3%

1,7%

2,1%

6,4%

6,2%

54,0%

15,1%

0,0%

69

11,1% 248317

0,1% 15678

9,3% 33683

11,5% 4314

3,7% 4963

0,9% 15015

27,8% 12883

12,6% 125729

11,1% 36052

69

100,0% 262544

6,3% 16718

13,6% 35453

1,7% 4682

2,0% 5401

6,0% 15415

5,2% 12321

50,6% 139610

100,0%

6,4%

13,5%

1,8%

2,1%

5,9%

4,7%

5,7%

6,6%

5,3%

8,5%

8,8%

2,7%

-4,4%

69

69

ostatní náklady osobní potraviny energie služby náklady celkem z toho odpisy 9559 29551 22657 189943 67209 0

Pohledávky z Závazky z Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku celkem výsledek po po celkem celkem splatnosti splatnosti 379396 2988 64937 35539 9926 1723

405639

7490

72486

33116

25920

554

6,9% 432009

2408

11,6% 97078

-6,8% 49114

161,1% 20619

-67,8% 954

6,5% 477462

64

33,9% 58865

48,3% 22224

-20,5% 21264

72,2% 1697

-100,0% 0

10,5% 230001

-18316

-39,4% 63510

-54,8% 28197

3,1% 15267

77,9% 1099

14,5% 32944

0,0% 15334

239673

-22871

58865

18719

9863

759

53,2%

12,5%

5,8%

11,0%

-8,6%

-7,3%

-33,6%

-35,4%

-30,9%

4,2%

Tabulka č. 42: Nemocnice č. 69– majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

69 69 69 69 69 69

celkem 690197 586059 -15,1% 584405 -0,3% 575993 -1,4% 576396 552190 -4,2%

nehmotný

nově zařazený 58330 9000 -84,6% 57227 535,9% 15279 -73,3% 11209 13811 23,2%

celkem 2382 0 -100,0% 359

nově zařazený 44 0 -100,0% 359

359 0,0% 359 359 0,0%

0 -100,0% 0 0

celkem 980155 808929 -17,5% 859380 6,2% 874150 1,7% 871266 855742 -1,8%

nově zařazený 58286 9000 -84,6% 56868 531,9% 15279 -73,1% 11209 13811 23,2%

hmotný neuvedený do provozu 0 30404 5089 -83,3% 15093 196,6% 2893 11630 302,0%

zdravotní technika celkem nově zařazená 271549 53860 232720 3529 -14,3% -93,4% 265219 38886 14,0% 1001,9% 243160 10831 -8,3% -72,1% 241847 8697 253539 11495 4,8% 32,2%

Nově pořízený DHM celkem 18971 28346 49,4% 34726 22,5% 31352 -9,7% 10804 13984 29,4%

Tabulka č. 43: Nemocnice č. 69

Období 1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ

Počet lůžek

Počet oš. Počet Využití dnů hospitali-zací lůžek v %

lékařů farmaceutů

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných dělníků a provozních pracovníků SZP NZP PZP THP celkem pracovníků VŠ SŠ 3,50 0,00 589,25 42,44 81,61 81,72 275,94 1192,93 3,83 0,00 598,24 40,44 88,00 77,73 265,59 1193,44

69 69

610 612

166283 161428

19731 19491

75,9 116,22 73,6 117,23

2,25 2,38

69

0,3% 625

-2,9% 161505

-1,2% 19770

-3,0% 0,9% 71,7 121,32

5,8% 2,16

9,4% 4,83

1,5% 0,00 618,52

-4,7% 37,28

7,8% -4,9% 91,43 77,14

-3,8% 282,59

0,0% 1235,27

69

2,1% 629

0,0% 158266

1,4% 19308

-2,6% 3,5% 70,6 122,92

-9,2% 1,36

26,1% 4,25

3,4% 0,00 623,02

-7,8% 34,77

3,9% -0,8% 95,73 79,59

6,4% 277,14

3,5% 1238,78

69 69

0,6% 629 628

-2,0% 111005 82741

-2,3% 9800 10261

-1,5% 1,3% 72,3 124,03 74,9 122,54

-37,0% 1,43 1,50

-12,0% 4,50 4,00

0,7% 0,00 625,15 0,00 617,12

-6,7% 38,73 32,22

4,7% 94,67 93,76

3,2% 80,43 77,95

-1,9% 275,69 273,78

0,3% 1244,63 1222,87

-0,2%

-25,5%

4,7%

4,9%

-11,1%

-1,3% -16,8% -1,0% -3,1%

-0,7%

-1,7%

3,6%

-1,2%

71

Tabulka č. 44: Nemocnice č. 97 – náklady Pohledávky z Závazky z ostatní náklady Výnosy Hospodářský obchodního styku obchodního styku osobní celkem výsledek potraviny energie služby po po náklady celkem z toho celkem celkem splatnosti splatnosti odpisy 4609 7120 12053 112403 111865 0 309575 289 34795 9749 23343 0 Náklady na

Období 1998 náklady v % 1999 náklady v % index růstu 2000 náklady v % index růstu 2001 náklady v % index růstu I.pol 2001 náklady v % I.pol.2002 náklady v % index růstu

72

číslo ZZ

Náklady celkem léčiva

SZM

krev

97

309286

23639

34149

3448

97

100,0% 350648

7,6% 23844

11,0% 23943

1,1% 4045

1,5% 4145

2,3% 7919

3,9% 14981

36,3% 142315

36,2% 129456

34357

100,0%

6,8%

6,8%

1,2%

1,2%

2,3%

4,3%

40,6%

36,9%

9,8%

13,4% 364292

0,9% 23566

-29,9% 31332

17,3% 4695

-10,1% 4403

11,2% 7272

24,3% 16926

26,6% 147841

15,7% 128257

nedef. 30528

100,0%

6,5%

8,6%

1,3%

1,2%

2,0%

4,6%

40,6%

35,2%

8,4%

3,9% 396136

-1,2% 25623

30,9% 33627

16,1% 5632

6,2% 4708

-8,2% 19691

13,0% 17133

3,9% 160665

-0,9% 129057

-11,1% 22652

100,0%

6,5%

8,5%

1,4%

1,2%

5,0%

4,3%

40,6%

32,6%

5,7%

97

8,7% 192498

8,7% 12483

7,3% 16801

20,0% 2578

6,9% 2379

170,8% 10400

1,2% 10149

8,7% 77421

0,6% 60287

97

100,0% 221559

6,5% 13369

8,7% 22124

1,3% 4434

1,2% 2553

5,4% 10285

5,3% 9861

40,2% 86787

100,0%

6,0%

10,0%

2,0%

1,2%

4,6%

4,5%

15,1%

7,1%

31,7%

72,0%

7,3%

-1,1%

-2,8%

97

97

356432

5784

37645

6388

16078

0

15,1% 365511

1219

8,2% 40636

-34,5% 12039

-31,1% 36053

2950

2,5% 396257

121

7,9% 35327

88,5% 1049

124,2% 22056

1056

-25,8% 9145

8,4% 193056

558

-13,1% 42957

-91,3% 2217

-38,8% 37086

-64,2% 7175

31,3% 72146

4,8% 12837

211163

-10396

46395

1894

33116

5890

39,2%

32,6%

5,8%

12,1%

19,7%

40,4%

8,0%

-14,6%

-10,7%

-17,9%

9,4%

Tabulka č. 45: Nemocnice č. 97 – majetek Dlouhodobý majetek číslo ZZ

Období

1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

97 97 97 97 97 97

celkem 219761 236945 7,8% 275022 16,1% 334453 21,6% 295421 348793 18,1%

nehmotný

nově zařazený 36934 14594 -60,5% 4858 -66,7% 105357 2068,7% 21478 27521 28,1%

celkem 553 645 16,6% 645 0,0% 926 43,6% 864 926 7,2%

nově zařazený 254 92 -63,8% 0 -100,0% 281 219 0 -100,0%

celkem 312824 325371 4,0% 441598 35,7% 416488 -5,7% 347578 442782 27,4%

nově zařazený 36680 14502 -60,5% 4858 -66,5% 105076 2062,9% 21259 27521 29,5%

hmotný neuvedený do provozu 9627 26602 176,3% 110254 314,5% 97220 -11,8% 117366 96918 -17,4%

zdravotní technika celkem nově zařazená 102606 23492 88474 2439 -13,8% -89,6% 91101 3376 3,0% 38,4% 113122 23414 24,2% 593,5% 104055 14314 149753 317 43,9% -97,8%

Nově pořízený DHM celkem 18102 46788 158,5% 69206 47,9% 87101 25,9% 27228 16657 -38,8%

Tabulka č. 46: Nemocnice č. 97

Období

1998 1999 index růstu 2000 index růstu 2001 index růstu I.pol 2001 I.pol.2002 index růstu

číslo ZZ 97 97 97 97 97 97

Počet lůžek 450 436 -3,1% 436 0,0% 436 0,0% 436 436 0,0%

Počet oš. dnů 116547 115107 -1,2% 113003 -1,8% 110651 -2,1% 56980 59832 5,0%

Počet Využití hospitalilůžek v % lékařů zací 14585 14372 -1,5% 14017 -2,5% 13612 -2,9% 6960 7449 7,0%

75,7 75,1 -0,8% 73,5 -2,1% 73,7 0,3% 76,3 77,9 2,1%

82,03 86,59 5,6% 87,72 1,3% 90,88 3,6% 89,15 94,19 5,7%

farmaceutů 5,00 4,56 -8,8% 4,88 7,0% 4,54 -7,0% 4,92 3,00 -39,0%

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) jiných odborných dělníků a provozních SZP NZP PZP THP pracovníků pracovníků VŠ SŠ 4,00 0,00 315,67 7,85 33,11 40,27 99,95 4,75 0,00 339,81 8,48 38,70 41,88 105,58 18,8% 7,6% 8,0% 16,9% 4,0% 5,6% 4,50 0,00 341,68 8,89 40,49 41,70 103,86 -5,3% 0,6% 4,8% 4,6% -0,4% -1,6% 4,50 0,00 343,85 9,41 48,46 46,48 102,41 0,0% 0,6% 5,8% 19,7% 11,5% -1,4% 4,50 0,00 341,45 8,85 48,11 45,19 104,93 4,50 0,00 354,00 6,74 53,44 48,16 104,23 0,0% 3,7% -23,8% 11,1% 6,6% -0,7%

celkem 587,88 630,35 7,2% 633,72 0,5% 650,53 2,7% 647,10 668,26 3,3%

73

Srovnání efektivity hospodaření nemocnic ve výběrovém souboru 12 nemocnic (1998 – 1. pol. 2002)

10.7

Tabulka č. 47: Srovnání efektivity hospodaření nemocnic v roce 1998

Typ

++ ++ ++ ---+++-+ -+ -+

Podíl Podíl Podíl Náklady Náklady ostatních Náklady na závazků na pohledávek na Číslo Hospodářský Nákladová na léčiva SZM na nákladů na celkových celkových ošetřovací den na oš. den oš. den (v ZZ výsledek rentabilita celk. (v Kč) nákladech nákladech ( (v Kč) Kč) nákladech %) (%) (%) 47 3324 1,01 1,78 16,98 17,53 1981,7 114,3 158,3 69 2988 1,01 2,64 17,25 17,86 2263,7 122,8 197,9 97 289 1,00 7,55 11,25 36,17 2653,7 202,8 293,0 26 -18597 0,95 20,62 18,32 20,77 2539,7 182,3 337,8 63 -36862 0,92 33,17 14,36 13,50 2237,4 206,8 306,8 66 -37236 0,86 2,25 14,02 25,88 3508,1 201,9 433,7 60 83 1,00 18,77 19,93 23,09 3142,5 281,7 330,5 77 809 1,00 5,04 12,90 13,17 2333,8 203,0 329,3 87 811 1,00 16,02 16,04 18,16 3322,4 264,4 505,4 20 -5690 0,96 16,73 15,59 19,22 2233,9 141,0 164,0 46 -10013 0,97 7,91 13,18 22,20 2764,0 216,1 333,3 50 -24518 0,93 38,85 23,59 16,30 2693,0 171,4 464,3

Nově Podíl Osobní Ostatní zařazený Odpisy odpisů na náklady náklady dlouhod. na ošetř. celk. den (v na ošetř. na ošetř. maj. na náklady Kč) den v Kč den v Kč ošetř. den v (%) Kč 1020,1 347,3 68 0 0 1142,3 404,2 66 0 0 964,4 959,8 317 0 0 1156,6 527,6 3937 0 0 886,6 302,1 301 0 0 1273,8 908,0 0 0 0 1251,9 725,5 77 0 0 1058,5 307,2 106 0 0 1445,9 603,4 98 0 0 1066,9 429,5 44 0 0 1182,2 613,6 212 0 0 1202,4 438,9 231 0 0

Tabulka č. 48: Srovnání efektivity hospodaření nemocnic v roce 1999

Typ

++ ++ ++ ---+++-+ -+ -+ 74

Podíl Podíl Podíl Náklady Náklady ostatních Náklady na závazků na pohledávek na Číslo Hospodářský Nákladová na léčiva SZM na nákladů na ošetřovací den celkových celkových ZZ výsledek rentabilita na oš. den oš. den (v celk. (v Kč) nákladech nákladech ( Kč) (v Kč) nákladech %) (%) (%) 47 993 1,00 7,51 15,64 19,03 2279,1 119,6 166,4 69 7490 1,02 6,51 18,21 15,20 2466,4 135,0 219,4 97 5784 1,02 4,59 10,74 36,92 3046,3 207,1 208,0 26 -49632 0,89 21,23 17,36 25,50 2893,1 211,4 345,8 63 -32155 0,93 23,98 17,69 16,78 2603,3 212,8 344,7 66 -53577 0,83 4,14 13,18 30,09 4281,5 250,9 439,2 60 29 1,00 15,45 13,60 12,36 3345,5 333,5 382,2 77 469 1,00 7,13 13,19 13,04 2858,0 267,3 377,4 87 297 1,00 16,29 14,18 16,64 3586,7 287,9 483,7 20 -6771 0,96 19,85 14,57 17,57 2478,0 156,9 176,6 46 -15912 0,96 3,94 13,93 21,57 3117,8 228,4 341,5 50 -37334 0,91 30,51 18,78 26,92 3305,3 219,1 412,0

Nově Podíl Osobní Ostatní zařazený Odpisy odpisů na náklady náklady dlouhod. na ošetř. celk. den (v na ošetř. na ošetř. maj. na náklady Kč) den v Kč den v Kč ošetř. den v (%) Kč 1224,9 433,7 606 253 11,11% 1310,1 375,0 56 186 7,53% 1236,4 1124,7 127 298 9,80% 1278,1 737,8 199 407 14,07% 1028,2 436,9 103 267 10,27% 1538,1 1288,4 2882 683 15,95% 1531,2 413,6 138 233 6,97% 1379,7 372,6 193 197 6,89% 1711,8 596,8 300 118 3,30% 1258,8 435,4 342 136 5,50% 1436,6 672,4 156 310 9,93% 1346,1 889,8 64 149 4,51%

Tabulka č. 49: Srovnání efektivity hospodaření nemocnic v roce 2000

Typ

++ ++ ++ ---+++-+ -+ -+

Podíl Podíl Podíl Náklady Náklady ostatních Náklady na závazků na pohledávek na Číslo Hospodářský Nákladová na léčiva SZM na nákladů na ošetřovací den celkových celkových ZZ výsledek rentabilita na oš. den oš. den (v celk. (v Kč) nákladech nákladech ( Kč) (v Kč) nákladech %) (%) (%) 47 326 1,00 3,48 11,92 18,48 2086,7 108,8 186,1 69 2408 1,01 4,80 22,60 15,15 2660,0 154,1 251,9 97 1219 1,00 9,90 11,15 35,21 3223,7 208,5 277,3 26 -2697 0,99 16,76 16,00 24,18 2542,5 162,3 318,3 63 -29813 0,94 25,12 15,41 18,88 2777,3 191,2 402,5 66 -59181 0,81 6,38 13,09 29,20 4081,5 219,9 436,4 60 -32662 0,91 19,00 12,42 14,66 3191,8 299,5 366,0 77 -9804 0,97 7,61 11,43 14,18 3068,2 298,6 397,7 87 663 1,00 18,37 9,85 15,42 3771,3 291,0 584,3 20 433 1,00 24,07 18,34 17,46 2209,4 142,2 179,2 46 -12829 0,97 0,00 0,00 22,06 3054,6 218,4 357,9 50 -2418 0,99 12,90 15,87 22,67 2677,5 161,8 373,3

Nově Podíl Osobní Ostatní zařazený Odpisy odpisů na náklady náklady dlouhod. na ošetř. celk. den (v na ošetř. na ošetř. maj. na náklady Kč) den v Kč den v Kč ošetř. den v (%) Kč 1111,0 385,6 462 205 9,83% 1416,2 403,1 354 196 7,36% 1308,3 1135,0 43 270 8,38% 1165,2 614,8 125 354 13,94% 1148,4 524,3 174 272 9,80% 1509,4 1191,9 208 732 17,93% 1408,0 468,0 65 199 6,24% 1465,5 435,1 331 222 7,22% 1774,8 581,5 156 137 3,62% 1099,8 385,9 570 123 5,59% 1379,4 673,7 280 280 9,15% 1156,1 606,9 114 145 5,41%

Tabulka č. 50: Srovnání efektivity hospodaření nemocnic v roce 2001

Typ

++ ++ ++ ---+++-+ -+ -+

Podíl Podíl Podíl Náklady Náklady ostatních Náklady na závazků na pohledávek na Číslo Hospodářský Nákladová na léčiva SZM na nákladů na ošetřovací den celkových celkových ZZ výsledek rentabilita na oš. den oš. den (v celk. (v Kč) nákladech nákladech ( Kč) (v Kč) nákladech %) (%) (%) 47 3048 1,01 3,56 6,71 16,36 2217,6 105,3 199,4 69 64 1,00 4,45 12,33 15,15 3016,4 157,5 281,0 97 121 1,00 5,57 8,92 32,58 3580,0 231,6 303,9 26 -81171 0,84 17,00 8,49 22,83 3286,4 201,7 434,6 63 -45861 0,91 24,63 13,10 11,78 3172,6 176,8 500,3 66 -55509 0,84 4,96 7,42 25,05 4574,9 248,9 644,7 60 -15168 0,96 18,61 10,10 10,29 3547,1 338,8 409,5 77 -29075 0,93 16,67 7,80 13,24 3469,6 260,5 447,4 87 -22542 0,97 17,01 10,40 15,90 4331,1 329,3 687,5 20 314 1,00 13,34 9,01 17,92 2518,0 154,9 201,6 46 956 1,00 4,42 8,84 20,40 3359,8 227,4 393,4 50 21683 1,05 9,18 9,72 20,72 2931,1 170,8 388,9

Nově Podíl Osobní Ostatní zařazený Odpisy odpisů na náklady náklady dlouhod. na ošetř. celk. den (v na ošetř. na ošetř. maj. na náklady Kč) den v Kč den v Kč ošetř. den v (%) Kč 1247,5 362,8 167 220 9,91% 1627,6 457,0 97 0 0,00% 1452,0 1166,3 952 205 5,72% 1565,4 750,3 238 366 11,15% 1359,9 373,7 214 292 9,21% 1668,6 1146,1 262 727 15,89% 1738,9 364,8 152 191 5,40% 1741,9 459,5 517 213 6,14% 2083,8 688,6 495 148 3,41% 1274,0 451,3 136 222 8,83% 1576,6 685,4 901 290 8,62% 1378,7 607,3 208 124 4,24%

75

Tabulka č. 51: Srovnání efektivity hospodaření nemocnic v 1. pol. roku 2001

Typ

++ ++ ++ ---+++-+ -+ -+

Podíl Podíl Podíl Náklady Náklady ostatních Náklady na závazků na pohledávek na Číslo Hospodářský Nákladová na léčiva SZM na nákladů na ošetřovací den celkových celkových ZZ výsledek rentabilita na oš. den oš. den (v celk. (v Kč) nákladech nákladech ( Kč) (v Kč) nákladech %) (%) (%) 47 -5570 0,96 7,24 31,17 16,84 2230,8 105,5 209,4 69 -18316 0,93 6,15 25,58 14,52 2237,0 141,2 303,4 97 558 1,00 19,27 22,32 31,32 3378,3 219,1 294,9 26 -42348 0,84 24,62 19,23 23,50 3148,2 194,3 425,5 63 -39938 0,85 52,25 26,21 11,79 3068,1 163,1 489,9 66 -27998 0,84 9,09 19,40 25,87 4282,2 224,1 626,1 60 -1053 0,99 44,66 40,55 11,77 3240,4 345,9 410,8 77 -2115 0,99 15,99 23,90 12,65 3263,5 255,6 407,7 87 -4545 0,99 34,09 24,21 15,81 3830,4 301,9 569,2 20 -2223 0,98 28,08 28,42 18,96 2419,6 144,7 182,4 46 1607 1,01 6,45 22,69 20,80 3181,3 214,7 376,8 50 744 1,00 21,37 26,14 20,00 2667,7 162,4 382,5

Nově Podíl Osobní Ostatní zařazený Odpisy odpisů na náklady náklady dlouhod. na ošetř. celk. den (v na ošetř. na ošetř. maj. na náklady Kč) den v Kč den v Kč ošetř. den v (%) Kč 1246,9 375,7 44 221 9,92% 1132,6 324,8 101 0 0,00% 1358,7 1058,0 377 160 4,75% 1459,8 739,8 29 359 11,41% 1295,6 361,8 140 286 9,33% 1621,9 1108,0 22 668 15,59% 1708,4 381,5 85 201 6,20% 1666,0 412,8 481 204 6,24% 1894,6 605,6 235 159 4,14% 1204,3 458,7 28 226 9,35% 1492,1 661,8 739 284 8,94% 1235,4 533,6 208 115 4,30%

Tabulka č. 52: Srovnání efektivity hospodaření nemocnic v roce 1. pol. roku 2002 Podíl Podíl Podíl Náklady Náklady Osobní ostatních Náklady na závazků na pohledávek na Číslo Hospodářský Nákladová na léčiva SZM na náklady nákladů na Typ ošetřovací den celkových celkových ZZ výsledek rentabilita na oš. den oš. den (v na ošetř. celk. nákladech nákladech ( (v Kč) (v Kč) Kč) den v Kč nákladech %) (%) (%) ++ 47 53 1,00 12,78 20,77 16,19 2501,1 112,0 280,0 1383,6 ++ 69 -22871 0,91 3,76 22,42 12,55 3173,1 202,1 428,5 1687,3 ++ 97 -10396 0,95 14,95 20,94 32,56 3703,0 223,4 369,8 1450,5 -26 -18625 0,93 31,54 19,04 22,32 3284,0 168,4 411,3 1619,0 -63 -9553 0,97 56,24 27,23 9,61 3230,0 200,7 517,3 1468,4 -66 -47877 0,77 13,13 20,06 23,39 5063,7 283,1 763,5 1693,6 +60 12004 1,06 39,69 35,39 10,74 3201,0 328,0 405,4 1722,6 +77 364 1,00 31,83 19,05 12,58 3207,7 280,6 450,6 1619,1 +87 -25892 0,92 39,46 18,39 16,49 4318,6 246,9 631,6 2250,6 -+ 20 2021 1,02 36,11 30,27 15,31 2795,3 201,4 249,4 1445,4 -+ 46 12297 1,05 11,43 22,90 21,93 3656,2 216,7 413,7 1765,4 -+ 50 26520 1,12 10,51 24,97 20,99 3280,7 179,9 455,3 1544,7 Pramen: údaje v tabulkách č. 12 – 53 jsou zpracovány ze souboru 126 nemocnic ČR, které poskytl ÚZIS ČR Institutu zdravotní politiky výpočty). 76

Nově Podíl Ostatní zařazený Odpisy odpisů na náklady dlouhod. na ošetř. celk. den (v na ošetř. maj. na náklady Kč) den v Kč ošetř. den v (%) Kč 404,9 1430 236 9,44% 398,2 167 185 5,84% 1205,8 460 215 5,79% 733,1 173 358 10,89% 310,5 81 263 8,13% 1184,4 0 767 15,15% 343,7 86 187 5,83% 403,4 316 187 5,84% 712,2 330 140 3,23% 428,0 161 204 7,29% 801,6 342 335 9,15% 688,6 174 148 4,50% a ekonomiky (IZPE). (Kombinováno s vlastními