VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
PROBLEMATIKA ZBROJNÍCH ZAKÁZEK V ČESKÉ REPUBLICE (PŘÍPADOVÝ STUDIE)
VYPRACOVAL: MILAN EIBL, 3. ROČNÍK,
OBOR POLITOLOGIE
Prohlášení: Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze, dne 28. 5. 2013
…………...………………… Milan Eibl
Poděkování: Mé poděkování patří mému vedoucímu bakalářské práce, Ing. Petru Vymětalovi, Ph.D. a panu Ing. Jaroslavu Štefcovi, CSc. za nezměrnou trpělivost, odborné rady, podnětné připomínky a velmi vstřícný přístup, které mi poskytli při zpracování této bakalářské práce.
Abstrakt Korupce v rámci zadávání veřejných zbrojních zakázek je v několika posledních letech stále rozšířenějším jevem. Existuje několik mediálně exponovaných kauz, ale ucelený náhled do vnitřního fungování systému prozatím chybí. Proto cílem této práce je definování faktorů vzniku současné situace na základě analýzy konkrétní zbrojní zakázky vlastními hodnotícími kritérii. Text je rozdělen do čtyř kapitol. První kapitola definuje stručně evropskou a převážně českou oblast veřejných zakázek, jak z hlediska legislativního, tak z hlediska současných problémů. Druhá kapitola se soustředí na vytyčení hodnotících kritérií pro veřejnou zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti za pomoci metodických částí studií od Transparency International. Poslední kapitola představí současnou situaci v rámci zbrojních zakázek a zanalyzuje konkrétní veřejnou zakázku v obraně. Závěrečná část bakalářské práce pak na základě výsledků nalezne faktory současné situace a zhodnotí současné kroky Ministerstva obrany pro zajištění předmětu analyzované zbrojní zakázky.
Klíčová slova: veřejná zakázka, obrana a bezpečnost, analýza veřejné zakázky, zákon o veřejných zakázkách, Česká republika.
Abstract Corruption in Defence Procurement is for a few last years more expandable phenomenon. It exists a number of medially exposed cases. but it lacks complex insight in inner mechanism of the systém. So, the main objective of this thesis is to define factors creating current situation. It is based on analysis of specific defence procurement by own-defined assessment criteria.
Thesis is divided into four chapters. First defines briefly European and mainly Czech public procurement with its current problems from legislative view. Second chapter focuses on creating assessment criteria for public contract in area of defence by using specific papers published by Transparency International. Last chapter presents current situation in area of defence procurement and analyses specific public contract from defence area. The last chapter defines factors influencing current situation in defence procurement according to the results of the analysis and evaluates current steps of Departement of Defence for ensuring the subject of the analysed public contract.
Key words: public procurement, defence and security, analysis of public contract, Public Procurement Law, Czech Republic.
Obsah OBSAH........................................................................................................................................- 4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................................- 1 ÚVOD..........................................................................................................................................- 2 1.
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A JEJICH ZADÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE.................- 5 -
1.2. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V EVROPSKÉM MĚŘÍTKU ............................................................. - 5 1.3. LEGISLATIVNÍ RÁMEC VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČESKÉ REPUBLICE ......................... - 8 1.4. PROCES PŘÍPRAVY A REALIZACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V ČESKÉ REPUBLICE ........... - 10 1.4.1. Rozvaha specifikace a selekce .................................................................................- 11 1.4.2. Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky ........................................- 11 1.4.3. Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení .............................................- 12 1.4.4. Hodnocení a výběr .................................................................................................- 12 1.4.5. Exploatace..............................................................................................................- 13 1.4.6. Monitorování a audit ............................................................................................- 14 1.5. HLAVNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO STAVU ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................................................................................... - 16 2.
SESTAVENÍ HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ ...............................................................- 19 2.1. GOVERNMENT DEFENCE ANTI-CORRUPTION INDEX ............................................ - 21 2.2. DEFENCE OFFSETS .................................................................................................... - 23 2.3. VYTYČENÍ HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ PRO VEŘEJNOU ZAKÁZKU V OBRANĚ ............ - 25 2.3.1. Rozvaha specifikace a selekce .................................................................................- 26 2.3.2. Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky ........................................- 26 2.3.3. Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení .............................................- 26 2.3.4. Hodnocení a výběr .................................................................................................- 27 2.3.5. Exploatace..............................................................................................................- 28 2.3.6. Monitorování a audit ............................................................................................- 28 -
3. SOUČASNÁ SITUACE V OBLASTI VEŘEJNÉ ZBROJNÍ AKVIZICE A VLASTNÍ ANALÝZA VYBRANÉ ZBROJNÍ ZAKÁZKY .....................................................- 30 3.1.
ANALÝZA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V OBRANĚ A BEZPEČNOSTI NA STEJNOKROJE VZ.95 A
VZ.95 – LETNÍ ................................................................................................................................ - 34 -
3.1.1. Rozvaha specifikace a selekce .................................................................................- 35 3.1.2. Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky ........................................- 35 3.1.3. Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení .............................................- 36 3.1.4. Hodnocení a výběr .................................................................................................- 37 3.1.5. Exploatace..............................................................................................................- 38 3.1.6. Monitorování a audit ............................................................................................- 39 3.2. VÝSLEDEK HODNOCENÍ ........................................................................................... - 41 -
4. HYPOTÉZA O FAKTORECH VZNIKU SOUČASNÉ SITUACE V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OBRANĚ V ČR ...................................................- 42 4.1.
ALTERNATIVNÍ ZADÁNÍ ZAKÁZKY – NSPA ........................................................... - 44 -
ZÁVĚR ......................................................................................................................................- 49 SEZNAM LITERATURY .......................................................................................................- 52 -
Seznam použitých zkratek
AČR – Armáda České republiky AOBP – Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČOS – Český obranný standard ČSN – České technické normy MO – Ministerstvo obrany MOP – Materiál osobního použití NERV – Národní ekonomická rada vlády NKÚ – Národní kontrolní úřad NSPA – NATO Support Agency TIC – Transparency International Czech Republic TS-MOP – Technická specifikace materiálu pro osobní použití ÚOHS – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže VOP – Vojenské opravárenský podnik
V textu byly také použity obvyklé legislativní zkratky: č. – číslo odst. – odstavec písm. – písmeno Sb. – Sbírka zákonů.
1
Úvod Slovo „korupce“ se v posledních letech stalo skoro zaklínadlem. Je velmi populární zvláště u politiků, kteří přestavují stále nové a nové koncepce a strategie pro boj s korupcí, ačkoliv paradoxně právě prostředí politiky a politických stran na straně jedné a státních aparátů na straně druhé patří podle průzkumů k oblastem nejnáchylnějším ke korupci.
Klíčovou oblastí korupce ve státní správě jsou veřejné zakázky. Právě finance 1 určené na realizaci veřejných zakázek jsou zdrojem pro korupci, z něhož prostřednictvím soukromých firem (účastníků veřejných zakázek) čerpají prostředky soukromé subjekty (zpravidla vlivové skupiny nebo jednotlivci, často tzv. kmotři), jednotlivci nebo skupiny na „významných“ místech státní a veřejné správy, jednotliví politici a politické strany bez ohledu na to, zda stojí na straně korumpující, nebo korumpované. Protéká jimi obrovský objem finančních prostředků (možná by stálo za úvahu uvést, kolik peněz ročně plyne do veřejných zakázek jak na úrovni státní správy, tak na úrovni samospráv), ale zároveň prozatím stále s sebou nesou znaky netransparentnosti. To je samozřejmě atraktivní prostředí pro korupční aktivity a pro vliv nejrůznějších skupin. V posledních letech je možné všimnout si mnoha problematických veřejných zakázek, které jsou prošetřovány buď Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže či protikorupčním útvarem Policie ČR. Nezanedbatelný počet těchto zakázek je z oblasti obrany a bezpečnosti, která je však paradoxně v globálně publikovaných indexech a barometrech setrvale uváděna na nižších pozicích na žebříčcích oblastí nejnáchylnějších ke korupci.
Předmětem této bakalářské práce je přiblížení problematiky veřejných zakázek jak obecně, tak (převážně) v oblasti obrany a bezpečnosti a následně vytyčit globálně použitelná hodnotící kritéria pro zhodnocení veřejné zakázky v resortu obrany. To 1
Například HRBÁČEK, Jan. Miliony v trapu. E15.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/miliony-v-trapu-948883, SHABU, Martin. Barták a Smrž budou obžalováni. Ale co byznys?. Česká pozice [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/bartak-smrz-budou-obzalovani-ale-cobyznys.
2
je demonstrováno na konkrétním příkladu veřejné zakázky v obraně. Cílem práce je popsání základních problémů spojených se
zbrojními veřejnými zakázkami
a definování faktorů těchto problémů. Autor si neklade za cíl představit efektivní řešení této problematiky, ale nalézt hlavní příčiny současné situace, zejména zda jde o situaci přirozenou, způsobenou nezáměrnými chybami a opomenutími, či o situaci uměle navozenou pro sledování ekonomických zájmů ať už privátních, veřejných či politických subjektů. Pro splnění tohoto cíle je však nutné vytyčit dílčí body, které budou v jednotlivých kapitolách logicky obsaženy.
Text práce je systematicky rozdělen do čtyř kapitol. V první představuje veřejné zakázky z evropské perspektivy. Na jeho základě je popsána současná legislativní stránka a proces zadávání veřejné zakázky v České republice. V závěru této kapitoly je stručně poukázáno jak na současné, tak přetrvávající výtky v této problematice. Druhá kapitola na základě dostupných průzkumů a studií prohlubuje popis současného stavu a vnímání zkoumané problematiky jak z řad široké veřejnosti, tak z řad odborníků. Postupně autor odstupuje od obecného vnímání veřejných zakázek a soustředí se pouze zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti. Hlavním dílčím bodem druhé kapitoly je vytyčení systému hodnotících kritérií pro veřejné zakázky v obraně a bezpečnosti za pomoci výše popsaných materiálů. Třetí kapitola nejprve definuje a popisuje současnou situaci v oblasti vystrojování a materiální podpory armády České republiky a následně analyzuje (na základě výše zmíněného hodnocení) veřejnou zakázku resortu obrany ČR na stejnokroje vz. 95 a vz. 95 – letní R. Poslední kapitola pak na základě zjištěných poznatků vytyčí hypotézy o faktorech způsobujících současnou situaci a na jejich základě zhodnotí přínosy a úskalí kroků ministerstva obrany, skutečně provedených či prezentovaných pro zajištění dodávky stejnokrojů pro AČR.
V práci jsem využil především publikace autorů Františka Ochrany, Jana Pavla a publikovaných studií a projektů od Transparency International. Hlavními zdroji pro vypracování hodnotících kritérií byly zejména publikace od pracovní skupiny
3
anglické pobočky Transparency International – Defense and Security Programme. Pro zpracování této práce bylo nezbytné také zpracování české legislativy, a to převážně zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, českých obranných standardů 108001 a 108003, a několik nařízení vlády a vyhlášek či rozkazů ministra obrany. V neposlední řadě byly pro nastínění situace použity rovněž mediální zdroje, převážně portály Česká pozice, iDNES a iHNED.
Nezanedbatelný počet zdrojů pochází ze soukromého archivu autora, který shromáždil při setkávání s odborníky z dané oblasti.
4
1. Veřejné zakázky a jejich zadávání v České
republice Všeobecně akceptovaná definice pojmu veřejná zakázka se v odborné literatuře nevyskytuje. Obecně ale existují dva základní přístupy, jak veřejnou zakázku definovat. Jedná se o ekonomický a právní přístup. Ekonomicky se na veřejnou zakázku nahlíží jako na „účelnou alokaci zdrojů, kterou zadavatel sleduje obvykle ekonomicko-sociální cíle.“2 Právním přístupem se zabývá pozdější část kapitoly. První část představuje evropský rámec oblasti veřejných zakázek a základní nástroje pro akvizici v rámci mezinárodních organizací (NATO, EU).
1.2.Veřejné zakázky v evropském měřítku Zadávání veřejných zakázek je (jak bylo v úvodu uvedeno) spojeno s výraznými manipulativními tlaky jak z hlediska některých soukromých, tak i veřejných subjektů, pramenícími z osobních zájmů. Pokud nahlížíme na veřejnou zakázku jako na způsob uspokojení veřejných potřeb, jsou tyto tlaky vysoce nežádoucí. Proto se mezinárodní organizace zasazují o sepsání dohod a smluv závazných pro své členy, které mají za úkol předejít vytváření korupčního prostředí v této oblasti. Díky ekonomickému propojování čím dál většího počtu zemí i tyto organizace
vytvářejí specializované nástroje
a celé
nákupní
systémy
pro
zjednodušení a zároveň zprůhlednění zadání a realizace veřejné zakázky. Z nástrojů to jsou například SIMAP3, TED4 a eNotices5, vytvořené Evropskou unií. První ze jmenovaných je informační systém pro zadávání veřejných zakázek, zatímco druhý představuje již elektronickou verzi Dodatku Úředního věstníku Evropské unie, která shromažďuje informace o vypsaných zadáních veřejných zakázek v celé EU. Třetí nástroj je koncipován pro použití zadavatelem veřejné zakázky. V podstatě se jedná o online systém jednoduchého formuláře pro oznámení o veřejných zakázkách 2
3
4 5
OCHRANA, František. Veřejné zakázky:[metody a metodika efektivního hodnocení a výběru]. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2004. s. 9. Information system for European public procurement. Více informací na http://simap.europa.eu/index_cs.htm. Tenders Electronic Daily. Více informací na http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do. EUROPA.EU. ENotices: Formuláře pro veřejné zakázky [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://simap.europa.eu/enotices/changeLanguage.do?language=CS.
5
a jejich zveřejnění v TED. Již od roku 20046 se také v Evropské obranné agentuře (EDA)7 v rámci strategie Evropské obranné technologické a průmyslové základny (EDTIB) 8 prosazuje a prozatím pouze částečně realizuje koncepce vytvoření Evropského trhu s obranným materiálem (EDEM)9, který by sloužil k efektivnějšímu vynaložení finančních prostředků na nákup zbrojních materiálů. EDTIB je dlouhodobým projektem pro podporu a zachování konkurenceschopnosti Evropy v obranném průmyslu a právě EDEM má být projektem, který otevře hranice celoevropskému vzájemnému vyzbrojování a překoná dnes v praxi často používanou výjimku „národní bezpečnosti“ v článku 295 Smlouvy o evropském společenství. Ta umožňuje právě v oblasti materiálů pořizovaných v rámci národní bezpečnosti upřednostňovat domácí dodavatele.10 Praktický příklad nákupního systému je nejmarkantnější v rámci struktury organizace NATO, který je součástí agentury, tvořící exekutivní část National Support Organisation11, založené v roce 2012 – National Support Agency (NSPA)12. Ta v sobě spojuje tři dříve existující agentury, zabývající se logistikou v rámci NATO – NAMSA (Agentura pro údržbu a dodávky), CEPMA (Agentura pro potrubní dopravu) a NAMA (Agentura pro leteckou dopravu). V rámci nové koncepce Smart Defense 13 se NSPA zasazuje o efektivní vynakládání finančních prostředků ve KOLÍN, Vilém. Evropská obranná agentura po třech letech. Obrana a strategie. 2007, roč. 7, č. 2. ISSN 1214-6463. 7 European Defense Agency. Více informací na http://www.eda.europa.eu/. 8 Strategy for the European Defence Technological and Industrial Base. EUROPEAN DEFENCE AGENCY. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.eda.europa.eu/Aboutus/Whatwedo/edastrategies/Technologicalandindustrialbase. 9 EUROPEAN DEFENCE AGENCY. A Strategy for the European Defence Technological and Industrial Base [online]. Brusel, 2007 [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: http://www.eda.europa.eu/docs/documents/eda__strategy_for_the_european_defence_technological_and_industrial_base.pdf. s. 4 – 6. 10 Tamtéž. 11 NSPO je sukcesor předešlých organizací, které se zabývali efektivní logistikou, operační a systémovou podporou členských států v rámci NATO. Více informací na http://www.nspa.nato.int/en/NSPO/nspo.htm. 12 National Support Agency – NSPA. více informací na http://www.nspa.nato.int/en/Organization/NSPA/nspa.htm. 13 Koncepce platná od roku 2010, soustředící se na efektivnější využití finančních prostředků ve zbrojní a armádní oblasti jako reakce na ekonomické krize zvláště z roku 2008 (http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_84268.htm). 6
6
zbrojní oblasti, včetně koordinování společných veřejných zakázek. Pododdíl koncepce, nazvaný „Smart Support“14 je klíčovým prvkem v oblasti činnosti NSPA, jejímž výsledkem by měla být funkční integrovaná síť logistiky a veřejného zadávání zakázek v prostoru NATO.
Jedním z hlavních podkladů pro legislativní pokrytí problematiky veřejných zakázek je mezinárodní dohoda GPA 15 uzavřená mezi některými členy v rámci WTO16, která poprvé vstoupila v platnost 1. ledna 1981. Tato dohoda reflektovala rychle se rozvíjející mezinárodní obchod a byla koncipována pro vznik základních práv, povinností a procedur týkajících se veřejných zakázek, které mají přispět k větší transparenci a zamezit diskriminaci zahraničních ekonomických subjektů vůči domácím firmám či naopak. Dohoda o veřejných zakázkách (jak zní její oficiální název, dále jen GPA) však prošla několika změnami. Současná verze je platná od 1. ledna 1996. Jednou ze 13 smluvních stran bylo i Evropské společenství17, které se v roce 2004 rozšířilo o 10 východoevropských zemí, včetně České republiky. Tím se náš stát zavázal k implementaci zadávacích směrnic 2004/17/ES18 a 2004/18/ES19, které upravují problematiku veřejných zakázek, do tuzemského právního řádu. Tyto směrnice jsou však v porovnání s GPA podle závěrů Ministerstva pro místní rozvoj
NSPA - Frequently Asked Questions. NATO SUPPORT AGENCY. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.nspa.nato.int/en/organization/NSPA/faq.htm. 15 GPA; Government Procurement Agreement.. 16 WTO. Agreement on Government Procurement. 1981. Dostupné z: http://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/gpr-94_e.pdf. 17 Metodický postup zda se na veřejnou zakázku vztahuje GPA. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Temp/Stanoviskok-GPA-2. 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES: o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. 2004. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0017:cs:HTML. 19 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES: o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. 2004. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0018:CS:HTML. 14
7
přísnější20, neboť principy v nich obsažené jsou nezbytné pro fungování jednotného trhu EU.
1.3.Legislativní rámec veřejných zakázek v České republice V České republice je problematika veřejných zakázek upravena především zákonem 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných zakázkách). Dne 12. července 2012 vstoupil v účinnost zákon č. 55/2012, který je jeho prozatím poslední novelou.21
Od vzniku našeho státu byla tato problematika řešena pouze nařízeními vlády. První zákon týkající se veřejných zakázek vešel v platnost až v roce 1994, a to jako zákon č. 199/1994. Ucelil zákonitosti a pravidla platná pro veřejné zakázky, a ačkoliv pozitivní ohlas nevyvolal, zakotvil problematiku veřejných zakázek do našeho právního řádu. V roce 2004 vyšel zákon č. 40/2004, který zohledňoval evropskou legislativní úpravu směrnicemi 2004/17/ES a 2004/18/ES (viz výše). Jeho častá novelizace však vedla k výraznému znepřehlednění, a tak byl roku 2006 vydán dodnes platný zákon o veřejných zakázkách. Z jeho aktuálního znění vychází také tato kapitola. Veřejná zakázka je v zákoně o veřejných zakázkách právně definována jako „zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy“.22
Metodický postup zda se na veřejnou zakázku vztahuje GPA. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Temp/Stanoviskok-GPA-2. 21 Tato práce vychází právě z novelizovaného zákona, pokud není uvedeno jinak. 22 Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 7, odst. 1. 20
8
Zadavatelem může být Česká republika a její územně samosprávné celky či státní příspěvková organizace – v tom případě hovoříme o zadavateli veřejném – popř. existuje zadavatel sektorový, který je vykonavatelem některé z tzv. relevantních činností23 a veřejný zadavatel nad ním může uplatňovat dominantní vliv. Je také povinen dodržovat zásady transparentnosti, účelnosti a zákazu diskriminace.24 Dodavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. 25 V případě, že podá zadavateli nabídku, stává se uchazečem.26 Veřejná zakázka se podle tohoto zákona dělí na dvě navazující skupiny zakázek: podle předmětu a podle výše předpokládané hodnoty. První rozdělení (podle předmětu) umožňuje tři podoby – zakázky na dodávky (§ 8), zakázky na stavební práce (§ 9), zakázky na služby (§ 10) a podskupina poslední části upravuje veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 10(a)). Podle výše předpokládané hodnoty se rozlišují veřejné zakázky malého rozsahu (u zakázek na dodávky a služby to je do předpokládané hodnoty 1 000 000 Kč, popř. na stavební práce do předpokládané hodnoty 3 000 000 Kč), podlimitní veřejné zakázky (u zakázek na dodávky a služby je to od předpokládané hodnoty 1 000 000 Kč, popř. na stavební práce od 3 000 000 Kč a nadlimitní veřejné zakázky (zakázky, které dosáhnou nejméně finančního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem, např. seznam zboží pořizovaného veřejným zadavatelem ČR – v tomto případě Ministerstvem obrany, pro kterého platí zvláštní finanční limity). Tato práce se zabývá užší podskupinou, a to veřejnými zakázkami v oblasti obrany. Proto se zde nelze spokojit s výše uvedenou definicí a je ji třeba po potřebu
23 24 25 26
Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 4. Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 6, odst. 1. Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 17, písm. (a). Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 17, písm. (j).
9
dalších kapitol uvést §10(a)27 stejného zákona, který ji definuje „jako zakázku, jejímž předmětem jsou:
dodávky vojenského materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí;
dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí;
stavební práce, dodávky či služby přímo související s dodávkami uvedenými v písmenech a) nebo b) pro veškeré fáze jejich životního cyklu;
stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely; nebo
citlivé stavební práce či citlivé služby.
Nedílnou součástí zakázek v této oblasti jsou utajované informace, které nemohou být součástí veřejných materiálů. Tuto problematiku řeší § 18 a 19 zákona o veřejných zakázkách. Zatímco § 18 určuje výčtem obecné výjimky z působnosti zákona, které se vztahují nikoliv pouze na oblasti obrany a bezpečnosti, avšak nezbavují zodpovědnosti za ovlivnění podmínek hospodářské soutěže, § 19 definuje výjimky pro sektorového zadavatele.
1.4.Proces přípravy a realizace veřejné zakázky v České republice Vznik a realizace veřejné zakázky je komplexní proces procházející několika fázemi. Níže uvedená klasifikace je přejata z publikace Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola28, neboť přehledně diverzifikuje celý proces a odpovídá i koncipování zákonu o veřejných zakázkách. Některé fáze však není nezbytně nutné pro tuto práci popisovat natolik detailně, a proto autor přistoupil k sloučení některých fází.
27 28
Ustanovený zákonem č. 258/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-807357-644-8. Str. 161.
10
1.4.1. Rozvaha specifikace a selekce Prvotní část reprezentuje rozhodnutí, zda je k vyřešení problému nutná státní intervence. Při kladné odpovědi je třeba vytyčit výstupy, které by přinesl státní zásah. Po formulování těchto cílů je nutná selekce nejvhodnější podoby pro vyřešení daného problému.
Veřejný sektor disponuje třemi možnostmi, jak uspokojit veřejnou potřebu – vlastní produkce, veřejná zakázka a koncese. 29 Při rozhodování, která forma je nejvhodnější, se nejdříve zhodnocuje vhodná míra participace státu na konečném výsledku; tedy zda-li je efektivnější vyřešit problém vlastní tvorbou, zadáním úkolu privátnímu sektoru či delegovat zodpovědnost za vyřešení problému soukromému subjektu, který tím obdrží možnost vybírat koncesní poplatky za využívání služeb.30 1.4.2. Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky Při výběru formy veřejné zakázky je nezbytné vytvoření detailní představy o předmětu veřejné zakázky a jeho popis. Ten by měl odpovídat účelu použití předmětu a jeho technologická charakteristika by neměla zvýhodňovat určité dodavatele. Samotné zadávací řízení může probíhat v několika formách – otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog či zjednodušené podlimitní řízení. Výběr formy ale není zcela libovolný a podléhá jasným podmínkám použití popsaných v § 21 až 25 zákona o veřejných zakázkách. Součástí rozhodování by mělo být i vytvoření finanční představy o nákladnosti předmětu. Řídí se § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách. Jak však dokládají mediálně exponované zprávy o předražených zakázkách,31 je tato část snadno zneužitelná.
OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-807357-644-8. Tabulka 4.2, str. 162. 30 Tato možnost je procesně upravena zákonem č. 139/2006 Sb. 31 Např. pro tuto práci vysoce relevantní kauzy nákupu obrněných transportérů Pandur či letadel společnosti CASA. 29
11
1.4.3. Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení Zadavatel tuto část iniciuje zasláním oznámení či výzvu o zahájení zadávacího řízení (podle zásad v § 146 a 147). Písemná výzva k podání obsahuje minimálně informace o uveřejnění oznámení užšího řízení, lhůtu a místo po podání nabídek, údaje o hodnotících kriteriích a specifikace jazyku, ve kterém má být nabídka podána a zadávací dokumentaci. 32 Kritéria musí být doplněna o informaci, zda-li se zadavatel bude rozhodovat podle ekonomicky nejvýhodnější nabídky či podle nejnižší nabídkové ceny.
Zadávací
dokumentace
představuje
„soubor
dokumentů,
údajů,
požadavků
a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky”.33 Je zpřístupněna všem uchazečům, kteří na jejím základě sestavují podobu konkrétní nabídky, včetně technologických postupů a výběru konkrétních subdodavatelů pro určité části veřejné zakázky či dodávky materiálu. Pro schválení či postoupení nabídky do další fáze je důležité prokázání kvalifikace, neboli splnění kvalifikačních, profesních a technických předpokladů podle §53, 54 a 56 a předložení čestného prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Toto prokázání kvalifikace však musí zadavatel požadovat pouze v rozsahu nezbytném a relevantním k charakteru předmětu veřejné zakázky. V případě, že dodavatel není schopen doložit kvalifikaci pro určitou část veřejné zakázky, může tuto kvalifikaci prokázat prostřednictvím subdodavatele.34 1.4.4. Hodnocení a výběr Součástí zadávací dokumentace je také způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.35 Po uplynutí zadávací lhůty (§ 43) jsou obálky s nabídkami bezodkladně otevřeny. Samotná nabídka musí obsahovat předběžný návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče a přílohy stanovené Forma písemné výzvy k podání nabídek se liší podle použitého typu veřejné zakázky. Tuto formu upravují paragrafy 28 odst. 4 a 29 odst. 4. 33 Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 44, odst. 1. 34 Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 51, odst. 3. 35 Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 44 odst. 3, bod h. 32
12
v zadávající dokumentaci (§ 68). Nejprve je pro otevření obálek sestavena zadavatelem nejméně tříčlenná komise (vyjma zadání veřejné zakázky bez uveřejnění nebo na základě rámcové smlouvy, kde tato povinnost odpadá36). Komise je zodpovědná za zkontrolování zpracování v příslušném jazyce a podepsání osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele.37 Nabídky nesplňující výše popsané požadavky jsou vyřazeny a příslušní uchazeči jsou zadavatelem vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Postoupivší nabídky jsou poté posouzeny nejméně pětičlennou hodnotící komisí (vyjma zadání veřejné zakázky bez uveřejnění nebo na základě rámcové smlouvy, kde tato povinnost odpadá také). V ní musí být minimálně jeden zástupce zadavatele a třetina komise musí být odborně způsobilá v oblasti týkající se předmětu. Prozkoumáním podaných nabídek z hlediska ekonomicky nejvýhodnější nabídky, popř. nejnižší nabídkové ceny, sestaví písemnou zprávu, která reflektuje celý postup zhodnocování nabídek. Pokud tak stanoví veřejný zadavatel, může hodnotící komise převzít povinnosti komise pro otevírání obálek.
Po zhodnocení hodnotící komisí je sepsána písemná zpráva o průběhu a způsobu vyřazování a vyhodnocování jednotlivých nabídek spolu s údaji o složení hodnotící komise. Ta je předána zadavateli, který má povinnost až do uzavření smlouvy umožnit všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, nahlédnout a pořídit kopii, opis či výpis.
1.4.5. Exploatace Na základě písemné zprávy, popř. podle vlastního zhodnocení (v případě, že komise porušila zákonem stanovené postup 38 ), rozhodne zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky. Toto rozhodnutí zašle všem uchazečům do 5 pracovních dnů. V něm musí být obsaženo:
36 37 38
Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 71, odst. 1. Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, § 71, odst. 9. Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, §79odst. 5.
13
identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena;
výsledek hodnocení nabídek, ze kterého je zřejmé výsledné pořadí;
odůvodnění rozhodnutí (pokud hodnotil zadavatel nabídky sám);
„poučení o lhůtě pro podání námitek podle §110 odst. 4 a zákazu uzavření smlouvy podle §81 odst. 1, anebo oznámení, že postupuje podle §82 odst. 3.“39
Pokud neobdrží zadavatel žádné námitky, uzavře smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud vybraný uchazeč poskytne zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve výše uvedeném
termínu.
S přihlédnutím
k nezaručitelnosti
stálých
podmínek
a bezproblémového provedení po celou dobu procesu zadávání veřejné zakázky formuluje paragraf 84 zákona 13/2006 Sb. situace, kdy zadavatel zruší bezodkladně zadávací řízení, kdy zadavatel může bezodkladně zrušit zadávací řízení a kdy může zrušit zadávací řízení.
1.4.6. Monitorování a audit Předpokladem úspěšného zakončení zadávání veřejné zakázky je dodržení zákonných norem a zásad. Kontrola jejich naplnění je vedena v úrovni interní a externí. První způsob se aplikuje v případě, když veřejný zadavatel, podléhá zákonu o finanční kontrole40. Má poté za povinnost monitorovat veřejnou zakázku v rámci tzv. vnitřního kontrolního systému. Ten je sestaven z kontroly předběžné, kde se kontroluje, zda zakázka odpovídá procesním náležitostem stanoveným v zákoně o veřejných zakázkách a současně v ex ante auditu, který prověřuje účel veřejné zakázky. Druhá část systému pokrývající dodržování formálních a věcných ustanovení smlouvy a průběžnou kontrolu plnění veřejné zakázky se nazývá část průběžná. Následná kontrola poté slouží jako verifikace, zda byly nalezené nedostatky přiměřeně odstraněny a zda bylo naplněno dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 39 40
Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách, §82 odst. 5 bod e. Zákon č. 320/2001 Sb.: o finanční kontrole. Praha, 2004. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_15307.html.
14
Druhý způsob zajišťuje externí kontrolu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dohlíží na dodržování zákona o veřejných zakázkách podle § 112 a postupu při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu.41 Při zjištění nedostatků vydává předběžná i nápravná opatření (popř. sankce, které jsou příjmem do státního rozpočtu). Právě k němu se obrací písemně uchazeči, pokud nabyli přesvědčení, že zadavatel v jakékoliv části zadávání veřejné zakázky pochybil, a jejich námitce nebylo ze strany zadavatele vyhověno.42 Při sankcionování veřejného zadavatele však nastává paradoxní situace, kdy pokuta není faktickým příjmem do státního rozpočtu, ale pouhým přeléváním finančních prostředků v rámci státní správy.
V případě, že se jedná o zadavatele, který hospodaří se státním majetkem a jehož veřejná zakázka je financována z veřejných zdrojů, spadá kontrola jeho činnosti pod Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který vystupuje jako nezávislý auditní orgán.43 Ten se řídí zákonem č. 166/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který mu v §4 odst. 1 ukládá provádět dva druhy kontroly – kontrolu formálních náležitostí a výkonnostní audit. První z nich prověřuje „dokumenty, zda-li všechny realizované činnosti související s veřejnou zakázkou odpovídají dokumentačním a účetním náležitostem.“44 Výkonnostní audit se zaměřuje především na efektivnost vnitřního kontrolního systému zadavatele a naplnění principů transparentnosti, účelnosti a zákazu diskriminace. Výstupem je tzv. kontrolní závěr „kterým se rozumí písemná zpráva, která obsahuje shrnutí a vyhodnocení zjištěných skutečností. Výsledky kontrol (s výjimkou případů, které podléhají režimu utajení) jsou dostupné veřejnosti.“ 45 Ten je však současně zbraní i slabinou NKÚ, neboť při zjištění Zákon č. 552/1991Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon 137/2006Sb. o veřejných zakázkách, §114. 43 PAVEL, Jan. Efektivnost fungování kontrolních systémů veřejných zakázek v České republice. Praha: Transparency International - Česká republika, 2009. 12 s. ISBN 978-80-87123-10-2. (dostupné online na http://www.transparency.cz/doc/vz5_efektivnost_fungovani_kontroly_vz.pdf ). Str. 5. 44 OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-807357-644-8. Str. 203. 45 Tamtéž. 41 42
15
nedostatků mu zákon v současné podobě neumožňuje podniknout žádné aktivní kroky pro nápravu.46
Problematikou obou kontrolních úřadů se zabývá studie Efektivnost fungování kontrolních systémů veřejných zakázek v České republice (2009), kde je za efektivní kontrolní systém brán takový, který identifikuje odchylku od zákonného postupu včas, a jsou mu zákonně uděleny pravomoci, kterými donutí zadavatele tyto odchylky napravit.47 To však vzhledem k výše uvedeným skutečnostem současná koncepce kontrolních mechanismů v této oblasti nesplňuje.
1.5.Hlavní problémy současného stavu zadávání veřejných zakázek v České republice Zákon č. 137/2006 Sb. byl sice dalším krokem k efektivnějšímu uspokojování veřejných potřeb prostřednictvím veřejných zakázek, přesto ale v této oblasti i nadále existuje dlouhodobá kritika ze strany zadavatelů i dodavatelů a zákon od počátku provázejí požadavky na doplnění či upravení některých částí. V roce 2011 vydal NERV48 sborník textů Boj proti korupci. Problematice veřejných zakázek zde byla věnována velká část49, ať už formou kritiky současného, nebo přímo návrhů na zlepšení stávajícího stavu. Přestože byly některé níže uvedené body z této publikace brány v potaz při vytváření prozatím poslední novely zákona o veřejných zakázkách z roku 2012 50 , nelze s přesvědčivostí tvrdit, že je novela napravila. Velký počet
PAVEL, Jan. Efektivnost fungování kontrolních systémů veřejných zakázek v České republice. Praha : Transparency International - Česká republika, 2009. 12 s. ISBN 978-80-87123-10-2. (dostupné online na http://www.transparency.cz/doc/vz5_efektivnost_fungovani_kontroly_vz.pdf ). Str. 5. 47 PAVEL, Jan. Efektivnost fungování kontrolních systémů veřejných zakázek v České republice. Praha : Transparency International - Česká republika, 2009. 12 s. ISBN 978-80-87123-10-2. (dostupné online na http://www.transparency.cz/doc/vz5_efektivnost_fungovani_kontroly_vz.pdf ). str. 4. 48 „Národní ekonomická rada vlády (NERV) je nezávislým poradním orgánem, který pomáhá vládě nalézt nejvhodnější podobu reforem a ekonomických opatření.“ 49 Konkrétně kapitoly 2, 7 a 12. 50 Provedená zákonem 55/2012 Sb. 46
16
opatření, které NERV navrhl51, byl výraznou měrou upraven a některá novelizovaná znění jdou přímo proti doporučením uvedených ve výše zmíněné publikaci.52
Pro srovnání uvádím také dodnes platné konstruktivní výtky k zákonu o veřejných zakázkách zveřejněné v publikaci tuzemské pobočky Transparency International
(TIC)
-
Veřejné
zakázky
v České
republice:
Korupce
nebo
transparentnost.53 Ta byla vydána v roce 2005, tedy krátce po vstupu nového zákona o veřejných zakázkách v platnost. Lze tedy na obou publikacích ukázat i míru pokroku v úpravách od vydání první verze zákona až po jeho stav v roce 2011, popř. i po jeho současný stav, pokud srovnáme uvedené výtky a současnou úpravu.
Pro větší přehlednost a větší zdůraznění provedených či neprovedených změn je u každého bodu uveden zdroj:
Rozhodování ante
o
analýzou
potřebnosti
nákupů
není
spojeno
s kvalitní
ex
hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Výsledkem je nákup
nepotřebných statků (NERV);
Ze strany zadavatele je stále patrná neúplná specifikace jeho požadavků a následná nevhodně zvolená hodnotící kritéria. Součástí těchto kritérií jsou i body subjektivní, které znemožňují objektivní posouzení nabídky, popř. jsou do hodnotících
kritérií
zahrnuty
kvalifikační
předpoklady
nebo
technická
vybavenost uchazeče, což jsou aspekty, které by měli být posouzeny již v předkvalifikačním řízení, nikoliv až v rámci hodnocení nabídky. Stejně tak neúplná specifikace může vést k nutnosti dodatečných prací, což vytváří další prostor pro manipulaci s cenou (TIC); Zde myšlena podkapitola Návrhy opatření v kapitole 2 sborníku Boj proti korupci. Například kritizovaná míra transparentnosti u veřejných zakázek, kdy zakázky malého rozsahu (do limitu 2 milionů Kč u dodávek a služeb a do 6 milionů u stavebních prací) podléhají pouze principům transparentnosti, účelnosti a zákazu diskriminace a dále nejsou nijak zákonem upravovány. V návrhu opatření byl vytvořen logický závěr, že dostatečné snížení finančního limitu pro zakázky tohoto typu zmenší počet neuveřejňovaných zakázek. Avšak v novele nebyla tato skutečnost jakkoliv upravena. 53 Veřejné zakázky v České republice: korupce nebo transparentnost?. Praha: Transparency International ČR, 2005, 95 s. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/vz_studie_text.pdf. 51 52
17
S tím souvisí i samotný způsob zhodnocení nabídek. Uplatnění principu nejnižší nabídkové ceny je relevantní a použitelné pouze v případě, pokud jsou nabídky uchazečů srovnatelné. V této souvislosti se stále opakuje upozornění, že levné neznamená kvalitní! (TIC);
Závěry NKÚ poukazují i na problém nevyloučení uchazeče při nesplnění kvalifikačních předpokladů popř. technických parametrů zakázky 54 , který prakticky beze změny přetrvává do současnosti55, přestože mezitím proběhlo již několik novel zákona o veřejných zakázkách;
Při přípravě veřejných zakázek a jejich kontrole nejsou aplikovány ekonomické postupy
při
definici
předmětu
plnění,
stanovování
kvalifikačních
a
dílčích
hodnotících kritérií (to znamená, že lze ušít zakázku na míru určité firmě, aniž by byl porušen zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) (NERV i TIC);
Trh veřejných zakázek vykazuje nízkou míru transparentnosti. V roce 2009 prošlo pouze 45 % trhu veřejných zakázek přes otevřená řízení. Na to navazujícím problémem je i umělé rozdělování předmětů zakázek, aby splňovaly finanční limity pro zakázky malého rozsahu a nemuseli tedy být zveřejňovány (NERV);
Nedostatečně fungující kontrolní mechanismy (pouze 30 % kontrolovaných subjektů nějak reaguje na kontroly NKÚ a pouze 40 % kontrolovaných subjektůna kontroly ÚOHS, realizované podle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole jsou vesměs čistě formální)“56,
57
(NERV).
To vše se podílí nejen na špatném veřejném mínění o veřejných zakázkách, ale obzvláště na nízké motivaci pro potenciální uchazeče, aby se přihlásili do výběrového řízení a podali své nabídky (TIC).
54
Finanční prostředky vynaložené na Program revitalizace říčních systémů. In: . Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu: 2004. Praha: Nejvyšší kontrolní úřad, 1993 -, 364 - 373. ISSN 1210-9703. Dostupné z: http://www.nku.cz/kon-zavery/K04001.pdf.
Peněžní prostředky určené na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podle Programu rozvoje venkova. In: . Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu: 2010. Praha: Nejvyšší kontrolní úřad, 1993 - , 397 - 408. ISSN 1210-9703. Dostupné z: http://www.nku.cz/konzavery/K10028.pdf. 56 Boj proti korupci: sborník textů pracovní skupiny pro boj proti korupci. Kohout, P. editor. Praha: Úřad vlády České republiky NERV. 2011. s. 13. 57 V současné době se hojně diskutuje o rozšíření pravomocí NKÚ, avšak do odevzdání práce nepřinesly tyto diskuse žádné výsledky. 55
18
2. Sestavení hodnotících kritérií Hodnocení oblasti veřejných zakázek je v dnešní době prováděno převážně prostřednictvím indexů, popř. barometrů, které nesporně poukazují na zvyšující se problematiku korupce a jejího vnímání. Kupříkladu Index vnímání korupce 58 (Corruption Perception Index, dále jen CPI) 2012, Speciální barometr EU 201259 či celosvětový barometr korupce 60 (Global Corruption Barometer, dále jen GCB) 2010/2011 jsou toho důkazem. Jejich výsledky poukazují na problémy a nedostatky v určité oblasti, ale je nutné si uvědomit, že to jsou pouze obecné výsledky, kterým chybí podrobnější analýza zjištěných problémů na konkrétních případech. Proto si tato kapitola klade za cíl představit nejznámější indexy a studie týkající se nejprve veřejných zakázek obecně, a poté i se zaměřením na zbrojní zakázky. Pro popsání současné situace jsou totiž tyto „obecné výsledky“ ideálním prostředkem. Následně bude z jejich dostupných metodik vytvořen soubor objektivně hodnotících otázek, zkoumající celý proces konkrétní veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti. Ten by měl posloužit jako nástroj pro zhodnocení jakékoliv veřejné zbrojní zakázky jak v ČR, tak i jinde na světě. Její následná aplikace v další kapitole nebude tedy pouze obecnou analýzou situace v oblasti veřejných zakázek, ale vyhodnocením procesu konkrétní veřejné zbrojní zakázky.
CPI index je publikován již od roku 1995 a zaměřuje se na expertní vnímání korupce ve veřejném sektoru. Výsledky za tento rok ukazují většinové zhoršení situace v celosvětovém měřítku. Skoro dvě třetiny zemí (70 %) získaly méně než 50 % bodového ohodnocení, což bohužel dále navazuje na dlouhodobě se snižující trend. Česká republika toho není výjimkou, po 53. (2010)61 a 57. místě (2011)62 se minulý rok (2012) umístila na 54. místě z celkových 176 zemí.
Corruption Perceptions Index 2012. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. [cit. 2013-0317]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2012/. 59 Eurobarometer: Corruption on the rise?: Press Release. EUROPEAN COMISSION. Europa.eu [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-135_en.htm 60 Global Corruption Barometer. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. 2011. vyd. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://gcb.transparency.org/gcb201011/. 61 Global Corruption Barometer 2010. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. 2011. vyd. [cit. 2013-03- 14]. Dostupné z: http://gcb.transparency.org/cpi/2010/. 58
19
Výsledky EU barometru doplňují informace, získané CPI v rámci vnímání korupce z pohledu laické veřejnosti. V Evropě celkem 74 % občanů EU považuje korupci za vážný problém existující ve všech úrovních samosprávy (už od obecní úrovně). Zajímavostí je, že většina členských států považuje korupci za nevymýtitelnou a odedávna existující. Pouze obyvatelé České republiky (ze všech 27 členských států) s charakteristikou korupce nesouhlasí. Závěr tohoto evropského projektu zhodnocuje dosažené úspěchy na poli protikorupčních snah evropských vlád jako nedostatečné. Pro komparaci GCB z let 2010/2011, zaměřený na celosvětový náhled široké veřejnosti ohledně korupce a snah jednotlivých vlád v této oblasti detailněji dokresluje situaci. Globálně nejmarkantněji vnímaným subjektem ve společnosti jsou podle tohoto barometru politické strany následované policejními složkami a soudním systémem. V České republice se však už na druhém místě umístili veřejní činitelé a státní úředníci, které ze třetího místa „jistil“ Parlament ČR.
Veřejný sektor je úzce spojen s veřejnými zakázkami, a proto hlavním cílem této kapitoly je vytyčení efektivních hodnotících kritérií pro posouzení transparentnosti vybrané zakázky v České republice. Oblast obrany a bezpečnosti je vybrána z hlediska největšího počtu mediálně exponovaných kauz, souvisejících právě s veřejnými zakázkami. Účelem této analýzy je aplikování teoretických kritérií na průběh zakázky bez ohledu na legislativní uspořádání České republiky. Avšak publikací, které by se zabývaly touto konkrétní oblastí veřejných zakázek, není mnoho. Proto jsou rámcovými prameny pouze publikace vydané Transparency International – Defense Offsets63 a Government Defence Anti-Corruption Index64.
Global Corruption Barometer 2011. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. 2011. vyd. [cit. 2013-03- 14]. Dostupné z: http://gcb.transparency.org/cpi/2011/. 63 MAGAHY, B. et al., Defence Offsets: Addressing The Risks Of Corruption & Raising Transparency. Transparency International 2010. 64 INTERNATIONAL DEFENSE AND SECURITY PROGRAMME (TI - UK). Government Defence Anti-Corruption Index [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://government.defenceindex.org/. 62
20
Ty jsou však doplněny relevantními částmi z dalších studií, projektů či výše zmíněných indexů. V tomto ohledu existuje nezanedbatelný počet publikací poboček Transparency International. Ty nejen že periodicky publikují aktuální Corruption Perception Index a Global Corruption Barometer, ale výrazný přínos do studia této problematiky vnáší pracovní skupina TI, nazvaná International Defence and Security Programme 65 . Tato skupina zkoumá a analyzuje prostředí obrany a bezpečnosti po celém světě, a také vytvořila zde použitý Government Defence Index, který je prvním mezinárodním projektem svého druhu a je unikátní i svým rozsahem. Samotná hodnotící kritéria budou založena na komplexním předobrazu transparentní zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti, vytvořeného těmito publikacemi.
2.1.Government Defence Anti-Corruption Index V oblasti vládního zamezení korupčního prostředí obrany a bezpečnosti analyzoval tento projekt celkem 82 zemí a jejich snahy v boji proti korupci. Participující země byly hodnoceny na základě komplexního dotazníku, vytvořeného s pomocí expertní komise sestavené z osobností s dlouhodobými zkušenostmi v obranném a bezpečnostním sektoru. Tento dotazník obsahuje celkem 77 otázek, rozdělených do pěti skupin podle strukturované typologie korupčního rizika 66 – politické, finanční, personální, operační a riziko v rámci veřejných zakázek. Odpovědi byly poskytnuty nezávislými hodnotiteli (vždy jeden hodnotitel a dva nezávislí recenzenti za danou zemi), kteří byly vybráni napříč akademickým, expertním i žurnalistickým spektrem. Výsledky analýzy prokázaly nezanedbatelný prostor pro zlepšení u všech států. Až 70 % (57 států) z posuzovaných zemí obdrželo bodové hodnocení reprezentující vysoké až kritické riziko korupce67, což indikuje
65
International Defence and Security Programme. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. [cit. 2013- 03-18]. Dostupné z: http://www.ti-defence.org/.
66
GI Methodology. INTERNATIONAL DEFENCE AND SECURITY PROGRAMME (TI - UK). [online]. [cit. 2013- 03-17]. Dostupné z: http://government.defenceindex.org/methodology.
67
TRANSPARENCY INTERNATIONAL UK. GI 2013: GI Report [online]. 1. vyd. London: Transparency International UK, 2013 [cit. 2013-02-17]. ISBN 978-0-9574970-2-3. Dostupné z: http://government.defenceindex.org/sites/default/files/documents/GI-main-report.pdf.
21
neefektivitu protikorupční strategie jak na globální, tak i národních úrovních a jeho výsledky tak jsou v úzké korelaci s v úvodu zmíněnými projekty.
Nutno však dodat, že i přes veškeré komplexní snahy o celkové zhodnocení jednotlivých situací v oblasti obrany a bezpečnosti zůstává tato studie na úrovni teorie a v žádném případě nelze s jistotou tvrdit, že 100% skóre by znamenalo úplné vymýcení korupce! Je zde však nestranně nastaveno zrcadlo vládám a jejich krokům, provedeným v rámci snah o efektivnější nakládání s veřejnými finančními prostředky.
Tato studie řadila podle výsledků státy na základě procentuálního splnění pokládaných otázek. Závěrečné hodnocení bylo provedeno písmeny A – F (kde A znamená minimální riziko korupce, zatímco F značí kritickou míru korupčního rizika. Skupiny byly rovnoměrně rozděleny přes celou procentní škálu, tzn. skupina A byla v rozmezí 100% – 83,3%, skupina B v rámci 83% - 67% atd. Česká republika byla v této studii hodnocena písmenem C, tedy jako mírné riziko korupce v oblasti obrany a bezpečnosti. Kritika je cílena především k nedostatečnému vytváření politik týkajících se transparentnosti a protikorupčních opatření. V případech, kdy tyto politiky existují (např. kontrolní část veřejných zakázek), je v současné době neprůkazná
jejich
efektivnost,
popř.
existují
přímé
důkazy
o nedostatcích
transparentnosti 68 . Tento fakt je prohlouben chybějícím kodexem chování pro vojenský personál nebo alespoň formální doktrínou definující korupci jako strategický problém. Vytýkán je také nedostatek finančních prostředků pro efektivní a komplexní monitorování prováděných úkonů. 69 V oblasti veřejných zakázek není situace ještě zcela zhodnotitelná, neboť v polovině roku 2012 vešla v účinnost novela zákona o veřejných zakázkách a zároveň s ní byl ustanoven nejprve Úřad, později
68
69
GI - Czech Republic. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://government.defenceindex.org/results/countries/czech-republic. Tamtéž.
22
i Odbor dohledu nad akvizicemi.70 Bohužel už samotný fakt jisté degradace pozice těchto složek v rámci MO, způsoben mimo jiné výrazným omezením jejich kompetencí, svědčí o nepříliš vysoké míře vážnosti, kterou resort obrany této problematice přikládá.
2.2.Defence Offsets Druhý z uvedených pramenů se soustředí na specifickou část veřejných zakázek – offsetových smluv, popř. programů průmyslové spolupráce (PPS). Pro jejich vymezení byla zvolena definice od TI-UK, která je definuje jako “dohody vznikající v rámci smlouvy o veřejné zakázce, kde importující země zavazuje dodavatele exportující země reinvestovat část kontraktu do importující země”. 71 Hlavní argumentace pro jejich vytváření je přenesení technologického know-how do importující země a investice do konkrétního odvětví zbrojního průmyslu. Tyto dva aspekty mohou přinést importující zemi nejen větší konkurenceschopnost či umožnit vstup do nových odvětví, ale mohou znamenat i část nezávislosti na dodavatelích v rámci zvýšení své soběstačnosti v určité oblasti.72 Obnášejí však velké množství finančních prostředků a neúměrně malé množství transparentnosti a pozornosti (vzhledem k faktu, že jejich zveřejnění nebývá mandatorní), které jsou v častém rozporu s vlastní efektivností a reálným přínosem programu. Obsah offsetových smluv není velmi často zveřejněn a jejich realizace většinou nepodléhá dostatečnému kontrolnímu mechanismu. Jejich korelace s analýzou efektivnosti zakázky je tedy zřejmá, protože pro zajištění efektivního PPS je třeba velmi důkladně zhodnotit cenu veřejné zakázky s PPS a bez něj, pro zhodnocení ekonomičnosti přínosu offsetu.
Odbor dohledu nad akvizicemi. MINISTERSTVO OBRANY. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide-struktura/Odbor-dohledu-nadakvizicemi-46629. 71 MAGAHY, B. et al., Defence Offsets: Addressing The Risks Of Corruption & Raising Transparency. Transparency International 2010. Str. 2. 72 MAGAHY, B. et al., Defence Offsets: Addressing The Risks Of Corruption & Raising Transparency. Transparency International 2010. Str. 20 – 21. 70
23
Legislativní část PPS je v rámci EU zaštiťována dokumentem Code of Conduct on Offsets73 , avšak v českém právním řádu není problematika PPS nijak upravena. Případy jsou posuzovány samostatně pouze v souladu se Smlouvou o fungování EU a aplikovatelného sekundárního práva. Tento fakt byl v nedávné době exponován v souvislosti se zveřejněním závěrů NKÚ právě v oblasti veřejných zakázek.74
Tato kontrola se zaměřila na vybrané veřejné zakázky s PPS v období 1999 – 2011 provedené
Ministerstvem
průmyslu
a
obchodu,
Ministerstvem
obrany,
Ministerstvem vnitra, Generálním finančním ředitelstvím a Generálním ředitelstvím cel. „Cílem bylo prověřit plnění podmínek offsetů a ekonomické výsledky vybraných offsetových transakcí.“ 75 Její závěry potvrzují výrazná pochybení či opomenutí v oblasti podpory českého průmyslu prostřednictvím offsetů, které mělo mít pod dozorem primárně Ministerstvo práce a obchodu76. Minulý čas je zde použit proto, že od srpna 2012 vláda usnesením č. 594 uložila členům státní správy nevytvářet nové offsetové závazky77. Avšak vzhledem k dřívějším možnostem jejich zadávání v rámci Zásad realizace programu průmyslové spolupráce78, uvedených v příloze usnesení vlády č. 499 ze dne 28. června 2010, je pro potřeby zhodnocení a analýz European Defence Agency. Code of Conduct on Offsets. In: Brussel, 2011. Dostupné z: http://www.eda.europa.eu/docs/defaultsource/documents/The_Code_of_Conduct_on_Offsets.pdf. 74 Stát nevyužíval offsety na podporu českého průmyslu efektivně: Tisková zpráva. NKÚ. [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.nku.cz/cz/media/stat-nevyuzival-offsety-napodporu-ceskeho-prumyslu-efektivne-id6354/. 75 NKÚ. Programy průmyslové spolupráce (offsety) jako nástroj ekonomické kompenzace výdajů státu v souvislosti s plněním podmínek vybraných veřejných zakázek, včetně správy daní daňových subjektů zúčastněných na předmětných kontrolovaných programech. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-12-08.pdf .Str. 1. 76 NKÚ. Programy průmyslové spolupráce (offsety) jako nástroj ekonomické kompenzace výdajů státu v souvislosti s plněním podmínek vybraných veřejných zakázek, včetně správy daní daňových subjektů zúčastněných na předmětných kontrolovaných programech. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-12-08.pdf. Str. 18. 77 „Vláda ČR ukládá členům vlády nadále neuplatňovat Zásady při přípravě veřejných zakázek na dodávku zboží, služeb a stavebních prací od zahraničních dodavatelů, financovaných ze státního rozpočtu České republiky“ Usnesení vlády č. 594, 2012. Dostupné online z http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/040534E1B313C3BDC1257A61002E7EDE /$FILE/594%20uv120815.0594.pdf. 78 Usnesení vlády České republiky č. 499 z 28. 6. 2010: Příloha č. 1. 2010. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/959C7922027DB561C125774D00410 ABC/$FILE/499%20p%C5%99%C3%ADloha%20w100628a.0499.pdf. 73
24
veřejných zakázek zadaných před srpnem 2012 nezbytné tuto část zařadit do hodnotící části.
2.3. Vytyčení hodnotících kritérií pro veřejnou zakázku v obraně Zhodnocení konkrétní zakázky proběhne formou odpovědí (a jejich následnému ohodnocení) na otázky autora na základě informací a doporučení publikovaných ve výše uvedených dokumentech. Budou pokrývat především oblast transparentnosti (popř. celosvětově propagovaný princip 3E – hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti) a jejich správné zodpovězení by mělo vytvořit obraz ukázkově provedené veřejné zakázky v obraně. Všechny otázky jsou pečlivě sestaveny, aby dohromady pokryly co největší prostor v dané fázi a současně, aby byl zachován přehledný ráz celé analýzy. Nízké hodnocení otázky tedy indikuje potenciální nedostatky již v konkrétních oblasti dané fáze! Naplnění obsahu otázek bude ohodnoceno numerickým systémem hodnocení v rozsahu:
1 - splněno bez výhrad 2 - splněno s drobnými výhradami 3 - splněno, ale závažné výhrady 4 - z větší části nesplněno 5 - nesplněno. Otázky budou rozděleny do panelů, které odpovídají jednotlivým fázím zakázky prezentovaných v předchozí kapitole:
Rozvaha specifikace a selekce;
Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky;
Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení;
Hodnocení a výběr;
Exploatace;
Monitorování a audit.
25
Jednotlivé panely otázek však nemají srovnatelnou hodnotu pro celý proces, a nelze tedy výsledky analýzy zprůměrovat. Proto závěrečné hodnocení bude provedeno verbálně, s vyznačením oblastí, vykazující nedostatky (které jsou zpětně dohledatelné právě podle bodového ohodnocení).
2.3.1.Rozvaha specifikace a selekce V této prvotní části se řeší volba zajištění zjištěné potřeby a její forma. Proto by měl výsledný výběr řešení odpovídat charakteru potřeby (v případě veřejné zakázky tedy i výhoda intervence ze strany státní správy v roli zadavatele). Už zde je však třeba dbát na její účelnost a nezbytnost.
Je jasně odůvodněné rozhodnutí o formě zadání veřejné zakázky?
Jsou jasně specifikovány intervenční cíle?79
Je předmět derivován z národní obranné a bezpečnostní strategie České republiky?
2.3.2.Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky V případě výběru veřejné zakázky se naplnění potřeb uskuteční veřejnými finančními zdroji a je tedy nutné dodržet znění zákona o finanční kontrole. To znamená postupovat podle principů 3E, v této fázi zvláště definice předpokládaného účelu předmětu veřejné zakázky a provedení auditu ex ante (viz 1. kapitola).
Byl proveden audit ex ante?
Je předmět odůvodněn z jasně definovaných a zjištěných potřeb?
Byla provedena analýza trhu pro zhodnocení tržních podmínek?
2.3.3.Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení Na základě předchozího stanovení předmětu se v této fázi provede jeho detailní popis a požadavky na jeho zhotovení/provedení, které by mělo odpovídat striktní účelnosti jeho použití. Jeho součástí jsou také kvalifikační a technické předpoklady dodavatele, které je povinen prokázat. Ty je třeba sestavit s ohledem na charakter předmětu a na zásadu nediskriminace, ideálně po konzultaci s odborníky. Podle 79
Zde myšleno ve smyslu zamýšleného přínosu, který je uskutečněn pomocí řešení veřejné zakázky. OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-807357-644-8. Str. 161.
26
zvolené formy zadání veřejné zakázky se uvědomí potenciální uchazeči o zahájení zadávacího řízení, kteří odešlou v případě zájmu jimi sestavenou nabídku ke zhodnocení zadavateli. Existuje zde však možnost umělého navyšování cen nabídek, pokud mezi větší částí účastnících se dodavatelů dojde k jakékoliv dohodě (např. o spodním limitu podávaných nabídek). Zákonem to není stanoveno, ale neziskovými organizacemi to je kvitováno, požaduje-li zadavatel, aby v dodavatelské firmě (popř. i v rámci subdodavatelské sítě) platila některá protikorupční opatření. Tento návrh není u dodavatelů příliš oblíben (v některých případech může i snížit počet uchazečů), ale výrazně přispívá k průhlednosti a přehlednosti celého procesu.
Jsou předmět a kvalifikační (popř. technické) předpoklady dodavatelů sestaveny s přispěním expertů v dané oblasti?
Je zabráněno spojování mezi uchazeči?
Je požadováno od potenciálních dodavatelů a jejich subdodavatelů implementace protikorupčních programů v rámci firmy?
Je podmínkou zařazení dodavatele mezi uchazeče předložení požadované kvalifikace, která odpovídá charakteru předmětu?
2.3.4.Hodnocení a výběr Součástí zadávací dokumentace musí být informace, zda budou kritéria hodnocena z pohledu nejnižší nabídkové ceny nebo ekonomické výhodnosti (čemuž by měl odpovídat charakter hodnotících kritérií). V této fázi se již zaslané nabídky hodnotí jak po stránce formální, tak následně i po stránce obsahové. Pro tento účel se sestavují komise, jejichž složení je částečně určeno zákonem (viz 1. kapitola). Avšak nejen správné personální obsazení, ale i pravidla chování závazná pro členy komise by měla být brána na zřetel pro předcházení netransparentním krokům v rámci hodnocení jednotlivých nabídek. Zvláště v citlivé oblasti obrany a bezpečnosti by mělo být zajištěno, že rozhodování bude oproštěno od politických vlivů. Do této části byly zařazeny i projekty průmyslové spolupráce (offsety). Jak bylo výše zmíněno, offsetové programy jsou ošemetným prostředím, ale při opatrné a střízlivé politice jejich vytváření mohou být výrazným přínosem pro obranyschopnost a větší nezávislost importující země. Jejich vytvoření i realizace tak v rámci vzniknuvší
27
veřejné zakázky musí podléhat jasným pravidlům, jasně definovaným výstupům a sankcím při nedodržení či pochybení při plnění tohoto programu. Z hlediska napravení nedostatků je nezbytná kvalitní a efektivní kontrola plnění offsetových závazků (toto kritérium bylo přeneseno pro přehlednost do části Monitoring a kontrola).
Jsou komise podřízeny jasně definovaným pravidlům chování, které jsou zakotveny v rámci legislativy či nařízeních Ministerstva obrany?
Existuje zde zřejmé zapojení politických subjektů do hodnocení a výběru dodavatele?
Byl projekt průmyslové spolupráce zařazen do finálního znění smlouvy?
Odpovídá způsob a znění offsetu mezinárodním (tuzemským) protokolům nebo legislativním aktům?
2.3.5.Exploatace Tato fáze, započatá podepsáním smlouvy a následnou realizací předmětu veřejné zakázky obsahuje nejméně kontrolních prvků a na její naplnění se příliš nedbá. Proto by zde měla být retrospektivní kontrola ze strany zadavatele, zda byly naplněny jak intervenční cíle, tak vlastní realizace předmětu veřejné zakázky.
Byly naplněny intervenční cíle?
Byl předmět zakázky realizován podle znění smlouvy?
Jsou všechny aspekty finanční povahy zveřejněny ještě před uzavřením a podepsáním smlouvy?
2.3.6.Monitorování a audit Tato závěrečná fáze rozpracovává výše zmíněnou kontrolu do více oblastí. Kontrola probíhá dvěma směry – vnitřním kontrolním systémem a vnějšími orgány státní správy. Ten první je vlastní kontrola zadavatele (předběžná, průběžná a závěrečná), zda naplnil jím si stanovené cíle, a vnější prostřednictvím Úřadu pro hospodářskou soutěž a Národního kontrolního úřadu. Vnitřní kontrola by měla být v případě zbrojních zakázek jasně orientována na tuto oblast, jak personálně, tak úpravou kodexů či pravomocí, pro zajištění efektivní kontroly a náprav nalezených pochybení. V rámci vnější kontroly, nehledě na omezené pravomoci příslušných orgánů, by měla být zajištěna detailně jak formální, tak zvláště výkonnostní část
28
veřejné zakázky, která není v dnešní době příliš podrobně prozkoumávána.80
80
Existence a zasahování vnitřních kontrol v oblasti obrany a bezpečnosti?
Proces kontroly zbraní a akvizic v souladu s mezinárodními protokoly?
Existuje efektivní externí audit vojenských výdajů?
Byl proveden monitoring a následná kontrola plnění offsetové dohody?
OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-807357-644-8. Str. 203.
29
3. Současná situace v oblasti veřejné zbrojní akvizice a
vlastní analýza vybrané zbrojní zakázky Tato kapitola je zaměřena nejprve na aktuální situaci vystrojení a materiální podpory armády České republiky a její problémy. Na základě vytyčených hodnotících kritérií z předchozí kapitoly bude provedena jejich vlastní aplikace na vybranou zbrojní zakázku na stejnokroje vz.95 a vz.95 letní, rozdělené do odpovídajících fází veřejné zbrojní zakázky. Výsledek této analýzy poukáže na nedostatky ve zkoumaném procesu konkrétní veřejné zakázky v obraně a v závěru je shrne do rámcového zhodnocení.
Pro potřeby této kapitoly je nutné definovat materiály a předměty používané vojáky. Především jde o materiály osobního použití, tzv. MOP. Ty jsou vymezeny několika dokumenty, a to vyhláškou MO č. 274 a rozkazem č. 18 MO ze dne 15. dubna 2011 Státní ověřování jakosti výrobků a služeb v rezortu Ministerstva obrany. MOP se v rámci těchto dokumentů rozumí speciální výstroj, rozdělená do několika podskupin.81
Základem ochrany a nezbytnou vlastností této speciální výstroje užívané vojáky je maskování, tedy schopnost splynout s okolím. Oficiálně je ministerstvem obrany maskování definováno jako „Využití přírodních nebo umělých materiálů pro ukrytí živé síly, objektů nebo taktických postavení s cílem protivníka dezorientovat, oklamat nebo mu
Konkrétně se jedná o: 1. součástky polních stejnokrojů, stejnokrojů letních s béžovým a zeleným potiskem, oděv ECWCS, maskovací převleky a oděvy se zimním maskovacím vzorem, 2. součástky modulárních a jiných bojových nosných systémů včetně nosičů a tlumoků, bojové a taktické vesty a bundy pro specialisty, 3. výstroj pro výsadkáře, průzkumníky, odstřelovače a příslušníky speciálních jednotek, 4. výstroj pro osádky tanků a bojových vozidel, 5. výstroj pro výkonné letce, 6. výstroj pro pyrotechniky, 7. výstroj pro příslušníky vojenských záchranných útvarů, 8. zásahová a bojová výstroj pro vojenské policisty. 81
30
uniknout.“
82
Požadavek vojáků na maskovací oděv byl poprvé koncipován
a vyslyšen až v 19. století a jasné barvy uniforem byly vystřídány khaki barvou a polní šedou 83 . S rozvojem maskování se však rozvinula i technologie odhalení nepřírodních vzorů (např. časté opakování stejného vzoru na malé části výstroje) a bylo tedy nutné, aby maskování odpovídalo době a obzvlášť úrovni technologie a splňovalo tedy svůj primární účel – chránit a zneviditelnit vojáka. Proto je nyní, v digitální době, vrcholem tzv. digitální maskovací vzor. Ten je sestavován na základě komplexních počítačových zpracování fotografií krajin 84 , ze kterých je následně vytvořeno především spektrum barev (odpovídající přírodním podmínkám daného státu) a vzorec „rozmístění skvrn“ – tyto aspekty jsou odborně nazývány jako multispektrální maskování a lineární opakovatelnost vzoru. Od roku 2007 v České republice existuje v této oblasti Český obranný standard (dále jen ČOS) č. 108001, na jehož vzniku se podílela i odborná veřejnost a firmy s dlouhodobou zkušeností v oboru. Obsahem standardu je „technické popsání maskovacího pokryvů, souprav a materiálů použitých pro maskování techniky a objektů proti prostředkům multispektrálního průzkumu“85. Prozatím byl několikrát upravován86 a jeho současná podoba je odborníky vnímána jako vrchol maskování vojáka odpovídající nejnovějším mezinárodním trendům. Při jeho dodržení zajišťuje efektivní ukrytí i při použití moderních odhalovacích prostředků. Bohužel několik veřejných zbrojních zakázek právě na předměty MOP – především na výstroj a letní stejnokroje – jsou
ÚŘAD PRO OBRANNOU STANDARDIZACI, KATALOGIZACI A OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI. Ženijní prostředky multispektrálního maskování vojenské techniky AČR [patent]. Česká republika. ČOS, 108010. Uděleno 2006. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/108010.pdf. 83 PAŠKOVÁ, Miroslava. Nová soutěž pro naše fanoušky: Co oko nevidí. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nova-soutez-pro-nasefanousky:-co-oko-nevidi----68696/. 84 „Digitální potisk vzniká sloučením dvou vzorů. Nejprve se připraví takzvaný makrovzor, většinou počítačově generované maskování podle oblasti, kde vojáci působí. S pomocí specializovaných programů a náročných výpočtů se pak makrovzor rozdrobí - "rozpixeluje" na malé elementy, takzvaný mikrovzor. Sloučením obou pak vzniká takzvaný digitální potisk, kterému se podle charakteru krajiny jen přiřadí nejvhodnější barvy a velikost jednotlivých elementů.“ SVĚTNIČKA, Lubomír. Čeští vojáci se převléknou do digitálních maskáčů až za pět let. IDNES [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cesti-vojaci-se-prevleknou-dodigitalnich-maskacu-az-za-pet-let-p75-/zpr_nato.aspx?c=A100401_123049_zpr_nato_inc. 85 ÚŘAD PRO OBRANNOU STANDARDIZACI, KATALOGIZACI A OVĚŘOVÁNÍ JAKOSTI. Maskovací pokryvy, soupravy a materiály: Všeobecné technické požadavky [patent]. Česká republika. ČOS, 108001. Uděleno 2012. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/108001.pdf. 86 Současná podoba je 2. vydání, Oprava 2, platná k 5. 10. 2012. 82
31
důkazem, že je dosud tento standard přinejlepším přehlížen (viz níže). S těmito zakázkami souvisí i neúspěšné uspokojování potřeb AČR, protože zakázky byly z nejrůznějších důvodů zastaveny. Výsledkem tohoto počínání jsou prázdné sklady a nedostatek MOP pro vojáky – konkrétně nedostatek neprůstřelných a taktických vest, taktických opasků a pouzder či uniforem v dostatečné diverzifikaci velikostí. Za nákup těchto materiálů zodpovídá Národní úřad pro vyzbrojování MO, který začal fungovat od ledna 2012 a jehož primárním cílem je vytvářet koncepčnější a efektivnější akvizice MO. Přestože byla myšlenka transparentnosti jedním z hlavních impulsů pro vytvoření tohoto úřadu, současné vedení bývá spojováno s některými diskutabilními zakázkami z minulosti (např. zakázky na vozidla Tatra či letadla CASA).
Jako příklad v praxi dokumentující výše popsané problémy může posloužit zakázka na výstroj AČR. Ta byla vyhlášena na začátku roku 2010 s cílem nakoupit opasky, taktické vesty apod. Nabídku mimo jiných podala i výrobní firma, která má dlouholetou zkušenost s dodávkami výstroje do AČR. Přestože vlastní certifikace ISO 9001 i AQAP a jí předložené vzorky odpovídaly zadání, na poslední chvíli byla zakázka zrušena ekonomickou sekcí MO. Ta ve zdůvodnění pouze lakonicky uvedla, že prý nebyly k dispozici dostatečné finanční prostředky87. Na zrušení zakázky má MO jako zadavatel samozřejmě právo88, ale vysvětlení, že byla zrušena z finančních důvodů, přestože zrušení proběhlo na poslední chvíli, je přinejmenším diskutabilní. Nebo je běžnou praxí, že se vyhlašuje zakázka bez ujištění se, zda je schopen zadavatel za zakázku zaplatit?
Tím však kauza zakázky neskončila. Spolumajitel této firmy byl osloven zástupcem obchodní firmy MPI GROUP a.s. s návrhem, že pokud firma poskytne finanční částku vysokému úředníku MO, zakázku dostane, v opačném případě SYROVÁTKA, Tomáš. Obrana chtěla úplatek za udělení zakázky, vypověděl podnikatel. IDNES [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/obrana-chtela-uplatek-zaudeleni-zakazky-vypovedel-podnikatel-p71-/domaci.aspx?c=A110920_075748_domaci_brd. 88 Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, §84. 87
32
nikoliv. Nabídku firma odmítla a předala celou věc pro podezření z korupčního jednání protikorupčnímu útvaru PČR. Do odevzdání této práce nebyla tato kauza vyřešena. 89 Tento příklad slouží jako ukázka z praxe, jaká je skutečná situace v oblasti zadávání veřejných zbrojních zakázek. Zároveň ilustruje, jak významný vliv mohou mít soukromé subjekty na průběh veřejných zakázek, pokud se jim podaří navázat kontakty na rozhodujících místech v resortech státní správy. Je velmi pravděpodobné, že si tyto kontakty nechávají za své „služby“ platit a stávají se tak součástí konkrétních korupčních řetězců.
Problematika akvizic MOP s sebou nese i jiný (výše naznačený) problém, a to účelové nevyužívání ČOS 10800190. Tento standard začal platit již 26. ledna 2007, ale v mnohých případech, týkajících se pořizování materiálu pro AČR, byly plně akceptovány starší maskovací specifikace
91
, přestože zde existují novější
a komplexnější verze. Vypadá to skoro, jako by samo MO popíralo existenci vlastního ČOS 108001 pro její „přílišnou výrobní náročnost“. Avšak firmy, které dlouhodobě dodávají MOP do AČR, s využitím značných investic dokázaly vyvinout nové technologie a upravit své výrobní postupy tak, aby jejich výrobky splňovaly všechny požadavky zmiňovaného českého obranného standardu. Je tedy otázkou, proč MO uměle tlačí na snižování ochranné úrovně maskování svých vojáků, když technologicky je možné jim skutečně poskytnout špičkovou ochranu před nepřátelským pozorováním (což může být v některých případech doslova otázka života a smrti). Nekoncepčnost snižování laťky je prohloubena o to více faktem, že je v posledních několika letech patrný globální trend naprosto opačný, a to zvyšování nároků na výrobce na komplexnější maskovací schopnosti vojáky užívaných materiálů.92
Pouze ji na začátku roku 2013 znovuotevřela Policie ČR ve spojitosti s vyšetřováním ostatních kauz, ve kterých figuruje ředitel této zbrojovky jako podezřelý. 90 České obranné standardy (ČOS), specifikují výrobní procesy a vlastnosti materiálů a výrobků používaných AČR. 91 Rozhodnutí ministra obrany ČR, č. j. 505/2012-1140, vydáno 15. března 2012. 92 Výzkumná zpráva Maskovací vlastnosti materiálu osobního použití. Vojenský technický ústav ochrany Brno, 2008. 89
33
3.1.Analýza veřejné zakázky v obraně a bezpečnosti na stejnokroje vz.95 a vz.95 – letní V roce 2011 vypsalo MO výběrové řízení na nákup výše zmíněných uniforem. Tímto řízením však prošla jediná firma (která mimo jiné figurovala i ve výběrovém řízení pro zakázku na ponožky pro AČR, které zrušilo ÚOHS pro podezření z diskriminačního zadání předmětu zakázky, který mohl výrazně ovlivnit konečný výběr dodavatele93). Mezi vypsáním veřejné zakázky a realizací dodávek však došlo k výměně na postu ministra obrany, kdy MUDr. Martina Bartáka vystřídal RNDr. Alexandr Vondra. Tomu se konečná částka za nákup uniforem zdála příliš vysoká, a proto rozhodl zakázku raději zrušit a vypsat ji znovu94. Stalo se tak v roce 2011 a do konkurzu se přihlásilo celkem 6 firem, z nichž 3 podaly konkrétní nabídky. Všechny požadavky ČOS 108001 splnila jediná z nich, výrobní firma Koutný spol. s r.o., přesto nezvítězila. K oficiální námitce této firmy se vyjádřil tehdejší ministr Vondra ve smyslu, že MO neshledalo důvody pro uznání námitky za oprávněnou. Firma Koutný se tedy obrátila na ÚOHS, který vyhodnotil námitku jako opodstatněnou a přikázal MO zastavit podepsání smlouvy. V dalším řízení pak bylo MO nuceno zakázku zrušit.
Tato zakázka bude rozebrána podle částí dříve vytyčených a v každé části bude uvedena odpověď na otázky konkrétní části.
Toto rozhodnutí o zahájení správního řízení bylo o několik měsíců později zastaveno rozhodnutím 2. instance ÚOHS, který shledal vady na původním zdůvodnění. 94 PEJŠEK, Jan. TZ – Ministr obrany zrušil zakázku na nákup stejnokrojů vz. 95. Tisková služba Ministerstva obrany ČR [online]. 20. září 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: www.mocr.army.cz/scripts/file.php?id=90297&down=yes . 93
34
3.1.1. Rozvaha specifikace a selekce
Je jasně odůvodněné rozhodnutí o formě zadání veřejné zakázky? 3 - Na stránkách e-gordion.cz95 je vložen soubor o rozhodnutí, avšak není veřejně dostupný.
Jsou jasně specifikovány intervenční cíle?96 1 - Ano, ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování (a tedy i zástupce
náměstka ministra obrany pro obranné akvizice), b.g. Bulant, uvedl, že od nové veřejné zakázky si slibuje čistou transparentní cestu a finanční úspory.97
Je předmět derivován z národní obranné a bezpečnostní strategie České republiky? 1 - Ano, jako MOP je to nezbytný předmět pro vojákem vykonávané
činnosti.
3.1.2.Rozhodnutí o řešení problému formou veřejné zakázky
Byl proveden audit ex ante? 5 - Nebyl.
Je předmět odůvodněn z jasně definovaných a zjištěných potřeb? 3/4 - Byl zjištěn nedostatek velikostního sortimentu 98 a zásoby na
skladech se dále zmenšovaly, tedy byla zde patrná potřeba o doplnění počtů stejnokrojů. Nicméně specifikace předmětu vykazuje nedostatky/opomenutí. V technické specifikaci MOP pro blůzu vz. 95 modernizovanou (předmět veřejné zakázky) je v kapitole 15 (Technické parametry použitého materiálu) výslovně uvedeno, že „vzor (potisku stejnokroje) musí odpovídat potisku AČR. Podklady pro Nástroj pro zadavatele - Ministerstvo obrany pro určitou část veřejných zakázek. Více informací na http://www.osmap-ssm-mo.army.cz/index.php. 96 OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-807357-644-8. Str. 161. Zde myšleno ve smyslu zamýšleného přínosu, který je uskutečněn pomocí řešení veřejné zakázky. 97 HALADOVÁ, Olga. Ministerstvo obrany vyhlašuje novou soutěž na nákup uniforem. Informační servis Ministerstva obrany [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministerstvo-obrany-vyhlasujenovou-soutez-na-nakup-uniforem-60714/. 98 Tamtéž. 95
35
tvorbu šablony a dezenu potisku AČR včetně odborné pomoci poskytuje VOP – 026 Šternberk, s.p. lokalita Brno,…“ Formulaci „potisk AČR“ si však lze vyložit různě. V té době aktuální potisk AČR měl lineární opakovatelnost 60 x 74 cm, avšak již platné znění ČOS 108001 stanovovalo minimální rozměry 60 x 90 cm. Na dotaz, zda potisk AČR znamená splnění ČOS (tedy 60 x 90 cm) bylo ředitelem Pavlem Bulantem odpovězeno: „Vzor musí odpovídat potisku AČR. Podklady pro tvorbu šablony a dezenu potisku AČR včetně odborné pomoci poskytuje VOP – 026 Šternberk, s.p. lokalita Brno,… Zadavatel trvá na splnění požadavků uvedených v zadávacích podmínkách.“99 Jasně definované tedy potřeby nejenže nebyly100, ale tyto kroky jsou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, kde §46, odst. 1, bod a–e, ukládá zadavateli specifikovat technické předpoklady předmětu podle (v zákoně) vyjmenovaných typů technických norem. V technické dokumentaci předchozí veřejné zakázky však lze nalézt oproti této ještě navíc odstavec v bodě 15.1, specifikující maskovací vlastnosti a další požadavky „dle ČOS 108001 A 108003“. Tento odstavec byl v druhé technické dokumentaci nahrazen pouze určením VOP-26 Šternberk jako odborné pomoci a zdrojem podkladů pro tvorbu šablon.
Byly provedeny nezbytné úkony pro definování představy o přiměřené ceně poptávaného předmětu? 2 - Při ukončení prvního zadání zakázky na stejnokroje byla jedním
z faktorů vysoká cena, která byla výrazně vzdálena finanční hodnotě předchozích dodávek. Byly tedy využity výsledky úkonů provedené ve spojitosti s předchozí zakázkou.
3.1.3. Příprava dokumentace a zahájení zadávacího řízení
Jsou předmět a kvalifikační (popř. technické) předpoklady dodavatelů sestaveny s jasně a v souladu s charakterem zjištěné potřeby (např. za pomoci expertů v dané oblasti)?)
Dodatečné informace č. 3 k zadávacím podmínkám veřejné zakázky „Stejnokroj 95, Stejnokroj 95 letní – R, č. j. 2002-31/2011-5888, 27. ledna 2012. Soukromý archiv autora. 100 To se později ukázalo i jako jeden z důvodů pro zastavení celého procesu, viz níže. 99
36
3/4 - Nepřímý vliv odborníků zde existoval - předmět byl technicky vymezen pomocí ČOS a ČSN, které jsou sestavovány odborníky v odpovídajících oblastech. Avšak jasné sestavení na několika místech pokulhává, např. i přes vznesené dotazy nebylo jasně vysvětleno, zda nesplnění prvků, označených jako „závazné“, vede k vyloučení uchazeče či nikoliv; a druhou chybou je výše uvedený dvojí výklad „potisku AČR“.
Je požadováno od potenciálních dodavatelů a jejich subdodavatelů implementace protikorupčních programů v rámci firmy? 5 - Ne.
Je podmínkou zařazení dodavatele mezi uchazeče předložení požadované kvalifikace, která odpovídá charakteru předmětu? 3 - Ano, v TS-MOP je jasně uvedeno, že výrobce musí mít
implementován „management jakosti odpovídající ČSN EN ISO 9001, výrobce musí být schopen doložit splnění parametrů výrobků uvedených v kapitolách 4, 14, 15, a 17 této TS – MOP.“101 Nicméně tento požadavek nebyl nijak zohledněn v hodnocení komise, přestože zadavatel je povinen v užším řízení specifikovat a zohlednit splnění požadované kvalifikace.102
3.1.4.Hodnocení a výběr
Jsou komise podřízeny jasně definovaným pravidlům chování, které jsou zakotveny v rámci legislativy či nařízeních Ministerstva obrany? 3 - Jsou. Podle výše uvedeného opomenutí (při nevyloučení uchazeče) však lze považovat hodnocení komise za neobjektivní, ba chybné.
NÁRODNÍ ÚŘAD PRO VYZBROJOVÁNÍ MO ČR. Technická specifikace materiálu pro osobní použití pro výrobu: TS-MOP-197-09. 3. vydání. Brno, říjen 2011, 21 s. 102 §68, bod 2 zákona č. 137/2006. SB o veřejných zakázkách. 101
37
Existují jevy v rámci vyhodnocení nabídek, které by naznačovaly zapojení zájmů politických či soukromých subjektů do výběru dodavatele? 5103 - Ano, především u definování barevného provedení potisku AČR.
V TS-MOP jsou barvy k potisku použité definovány ČOS 108001 a 108003. V nich jsou uvedeny i povolené odchylky pro jednotlivé souřadnice barev. Avšak při hodnocení nabídek byla jako vyhovující označena i nabídka od firmy Blažek, s.r.o., jejíž provedení se odchýlilo od povolených hranic a nebyly tedy splněny zadané specifikace104. Při poukázání na učiněné pochybení reagoval útvar VZ 8521 Brno tak, že se jedná o drobnou vadu, kterou lze jednoduše odstranit, a proto volili pouze bodovou penalizaci a nikoliv vyloučení.105 Toto opomenutí vyřadit účastníky při nesplnění specifikací je bohužel jedním z typických znaků současné praxe, prolínající se několika zakázkami, přestože je v přímém rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.106
Pokud byl zařazen do zakázky i projekt průmyslové spolupráce (tzv. offsetová smlouva), odpovídá způsob a znění offsetu mezinárodním (tuzemským) protokolům nebo legislativním aktům? Nehodnoceno - Projekt průmyslové spolupráce zařazen nebyl.
3.1.5.Exploatace
Byly naplněny intervenční cíle? 5 - Ani jeden z intervenčních cílů (viz. první panel) nebyl naplněn.
Předmět, resp. jeho maskování bylo definováno jako „odpovídající potisku AČR“, což jak bylo již výše zmíněno, připouští dvojí výklad v oblasti rozměrů maskovacích vzorů. V současné době je však dřívější rozměr 60 x 74 cm hodnocen
Pouze zde je hodnocení obrácené, tedy 1 = neexistují jevy, 5 = naprosto zřejmě existují. Odchylka delta b byla u tmavozelené barvy vyšší, než povolují oba ČOS. 105 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘESKÉ SOUTĚŽE. Rozhodnutí: S181/2012/VZ9865/2012/510/MCR. 2012. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirkyrozhodnuti/detail-10007.html. Str. 13. 103 104
JIŘIČKA, Jan. Antimonopolní úřad kvůli chybám zrušil nákup ponožek pro vojáky. IDNES [online]. 2011 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/uohs-stopl-tendr-na-nakup-ponozekpro- armadu-f3m-/domaci.aspx?c=A110719_102051_domaci_jj.
106
38
jako demaskující. O to překvapující je, že v předchozí zakázce tato část byla explicitně specifikována podle ČOS 108001 a 108003, tedy podle nejnovějších technických norem. Příkladem netransparentnosti je i výše zmíněná reakce na nedodržení stanovených odchylek, která současně diskredituje myšlenku „čistě“ provedené zakázky. Ekonomičnost vzhledem k nedokončení zakázky není prokazatelná, avšak v rámci těchto chyb ze strany zadavatele ji lze označit za zbytečné vynaložení finančních prostředků.
Byl předmět zakázky realizován podle znění smlouvy? 5 - Nebyl, v následném řízení byla ÚOHS zakázka zrušena na základě
nedodržení §43, odst. 3 a navazujícího §6 zákona o veřejných zakázkách ze strany zadavatele. Ten „neodeslal dodatečné informace všem uchazečům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy“.107
Jsou všechny aspekty finanční povahy zveřejněny ještě před uzavřením a podepsáním smlouvy? 4 - Zakázka byla v konečném důsledku zrušena, do té doby
nebylo možné zjistit všechny aspekty finanční povahy.
3.1.6.Monitorování a audit
Existence a zasahování vnitřních kontrol v oblasti obrany a bezpečnosti? 3 - Ano, v oblasti věcné a právní kontroly je na MO vytvořen Odbor pro
dohled nad akvizicemi. V oblasti kontroly efektivnosti vynakládaných financí existuje odbor finančního auditu ekonomické sekce, který však posuzuje pouze formální stránku financování zakázky – správnost faktur, termíny zaplacení, termíny plnění apod. Tyto kontroly provádí rovněž specializované oddělení
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. Rozhodnutí:S181/2012/VZ9865/2012/510/MGR. 2012. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirkyrozhodnuti/detail-10007.html.
107
39
Inspekce ministra obrany a v rámci velitelských pravomocí i velitelé všech stupňů velení AČR, včetně NGŠ. Odbor interního auditu posuzuje zejména metodickou správnost prováděných kontrol. Jak však naznačuje vývoj situace (nejen) kolem sledované zakázky, celý tento komplikovaný kontrolní systém je neúčinný a neefektivní.
Existuje efektivní externí audit vojenských výdajů? 5 - Ne. Formální dohled provádějí pouze odpovídající složky MF.
Částečně vykonává dohled rovněž podvýbor pro obranné akvizice výboru pro obranu PS ČR.
Byl proveden monitoring a následná kontrola plnění offsetové dohody? Nehodnoceno - V zakázce nebyla zařazena offsetová dohoda, a proto je
tato otázka nehodnotitelná.
40
3.2.Výsledek hodnocení Z výše uvedené analýzy lze učinit několik závěrů. Za prvé, legislativní rámec zadání zakázek nemusí nutně znamenat v praxi korektně zadanou zakázku. Tato zakázka byla ÚOHS zrušena mimo jiné na základě porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení (§6 zákona o veřejných zakázkách) a nezhodnocení nabídek podle všech zákonných požadavků a požadavků zadavatele (§76, odst. 1 zákona o veřejných zakázkách). Potvrzeny tím také byly některé výtky k fungování zákona o veřejných zakázkách uvedené v závěru první kapitoly, a to především důležitost kompletní, jasné a expertně připravené specifikace předmětu veřejné zakázky a také nevyloučení uchazeče při nesplnění technických parametrů zakázky. Potvrzením prvního přetrvávajícího problému je fakt, že v analyzované zakázce došlo při sestavování zadání specifikace předmětu veřejné zakázky naprosto zřetelně k porušení § 68, bodu 2 zákona o veřejných zakázkách. Specifikace potisku látky byla označena ÚOHS jako vágní, neboť připouštěla více výkladů (přestože obranné standardy připouští jediný správný rozměr potisku). Potvrzením existence druhého problému bylo pochybení při nevyloučení nabídky firmy, jejíž potisk látky neodpovídal povoleným odchylkám v parametru barevnost.
41
4. Hypotéza o faktorech vzniku současné situace v oblasti zadávání veřejných zakázek v obraně v ČR V této kapitole budou definovány faktory, které vedly k problémovým částem zkoumané zakázky a jsou tedy aktivním činitelem v tvorbě současné situace v oblasti zbrojních zakázek. Závěrečná část kapitoly bude obsahovat zhodnocení alternativní cesty, která byla zvolena na základě aktuální situace, kdy po neúspěšném druhém zadání zakázky na výše uvedené uniformy byl Ministerstvem obrany ohlášen budoucí záměr realizovat akvizici právě přes NSPA. Předtím bude stručně prezentován a zhodnocen nedávný krok MO, a to vypsat veřejnou zakázku malého rozsahu na část požadovaných stejnokrojů. Zhodnocení volby NSPA jako akviziční agentury bude následně zhodnoceno v návaznosti na tuto vypsanou zakázku. Předmětem hodnocení bude především úskalí a přínosy NSPA pro Českou republiku.
Položme si otázku, jak k celé situaci (současné situace ve výstroji AČR a nezanedbatelném počtu zrušených zbrojních zakázek, představených a popsaných předchozí kapitolou) vlastně došlo. Jde o situaci nezamýšlenou, vytvořenou neprofesionalitou konkrétních osob v rámci odpovědných struktur (logistika AČR, Národní úřad pro vyzbrojování MO apod.), či o situaci uměle navozenou, s cílem získat neoprávněný zisk některými jednotlivci či skupinami uvnitř výše zmíněných struktur? Co je dominantním faktorem, je na rozsáhlou diskusi, avšak na základě dostupných informací o několika zakázkách se autor práce přiklání ke kombinaci obou faktorů, s dominancí uměle navozené situace, a tedy převažujícími ekonomickými zájmy několika jedinců. Což je samozřejmě v rozporu s obecným cílem veřejné zakázky – uspokojení veřejných potřeb! Níže jsou uvedeny argumenty pro výše uvedenou hypotézu. Nešťastná artikulace ohledně maskovacího vzoru v technické dokumentaci by mohla být brána za „pouhou“ neschopnost popsat přesné požadavky na předmět VZ, avšak odpovědi na vznesené dotazy, týkající se nejasností, co potisk AČR představuje, stejně jako nelogické změny v technické dokumentaci vzhledem
42
k předchozí zakázce (prvotní určení podle standardů, poté pouze určení místa pro podklady), už značí neochotu jasně odpovědět a definovat jednoznačně vzhled stejnokroje. Ve spojitosti s touto problematikou se objevují obecně i nedostatky v požadavcích na kvalifikaci dodavatelů. Dřívější požadované systémy kontroly jakosti108 nejsou již závazné pro uchazeče, čímž se sice může zvýšit počet uchazečů, avšak zadavatel se vystavuje riziku snížení kvality poskytnutých vzorků, přestože specifikace předmětu splní. To sice může být posouzeno jako snaha o zvýšení počtu ucházejících se firem, ale zároveň to usnadňuje vstup účelově založených firem (figurujících např. jako prostředníci) do výběrového řízení.
Hlavním argumentem pro vyslovenou hypotézu je však odpověď ministra obrany na podané námitky v souvislosti s touto zakázkou.109 V ní se mimo jiné uvádí: „Vzhledem k tomu, že (…) není stanoven rozměr lineární opakovatelnosti, vyhovují rozměry maskovacího vzoru 60 x 74 cm i 60 x 90 cm. (…) Také z toho důvodu, že všechny dřívější nákupy stejnokrojů 95 byly realizovány v rozměru 60 x 74 cm, což nebylo nikdy nikým zpochybněno (…). Z hlediska maskování jednotlivce resp. výstrojních součástek nemusí být významné, pokud bude maskovací vzor o rozměru 60 x 74 cm, protože v tom případě dojde ke zhoršení rozpoznání maskovacího vzoru pouze částečně.(…) I přes toto snížení bodového ohodnocení za překročení povolené odchylky u odstínu tmavozelené barvy v případě vzorku firmy Blažek Praha, s.r.o.) byly tyto soutěžní vzorky vyhodnoceny jako vyhovující. (…) Závěrem konstatuji, že přezkoumáním postupu zadavatele (…) jsem neshledal v souvislosti s výběrem nejvhodnější nabídky porušení zákona, které by mělo za důsledek vyhovění námitkám stěžovatele.“ Toto rozhodnutí bylo správně ÚOHS vyhodnoceno jako chybné (jak bylo doloženo výše), neboť zde jde o naprosto jasné porušení zákona o veřejných zakázkách a závěr zdůvodnění, prezentovaného samotným MO, lze jednoznačně označit za účelový a neobjektivní!
např. ISO 9001 a AQAP 2110. Rozhodnutí ministra obrany ČR, č. j. 505/2012-1140, vydáno 15. března 2012. Soukromý archiv autora.
108 109
43
Obvinění některých osob, spojených s vysokými posty na MO, z požádání o úplatek110 pak tuto hypotézu tučně podtrhává.
4.1.Alternativní zadání zakázky – NSPA Aktuálně, po zrušení veřejné zakázky ÚOHS, přijalo vedení MO záměr řešit nákup stejnokrojů pro AČR přes specializovanou agenturu NSPA, ale na konci března 2013 byla, z nutnosti aspoň částečného pokrytí kritického stavu zásob, vypsána MO podlimitní veřejná zakázka s využitím obecné výjimky z působnosti zákona podle §18 zákona o veřejných zakázkách na celkem 12200 kusů oblečení pro vojáky. Stejně jako předchozí zakázky byla rozdělena na dvě části (na stejnokroj 95 a stejnokroj 95 letní – R). Výraznou změnou je oproti „předchůdcům“ zhodnocení nabídek pouze podle celkové nabídkové ceny a přidání bodu 6.5 v Požadavcích na technickou dokumentaci nazvaný Metody kontroly maskovacích vzorů stejnokrojů a dalších součástek vojenské výstroje.
111
První změna je podle autora spíše krokem
k horšímu. Primárním účelem tohoto kroku je logicky urychlení zhodnocení nabídek, a tedy zkrácení celkového času potřebného k úspěšné akvizici, avšak jak bylo v první kapitole uvedeno, toto hodnotící kritérium je efektivní pouze v případě, že podané nabídky jsou prokazatelně srovnatelné! Zadavatel se v tomto případě vystavuje riziku, že nízká pořizovací cena může být na úkor kvality pořizovaného předmětu VZ. Druhý bod byl z pohledu zadavatele, vzhledem k rozhodnutí ÚOHS v případě předchozí zakázky nezbytný. Je zde konečně jasně definován ČOS 108001 jako zdroj technické specifikace stejnokrojů. Při úspěšném splnění této veřejné zakázky bude tedy již existovat precedens využití aktuálních obranných standardů pro akvizici
SHABU, Martin. Barták a Smrž budou obžalováni. Ale co byznys?. Česká pozice [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/bartak-smrzbudou-obzalovani-ale-co-byznys. 111 NÁRODNÍ ÚŘAD PRO VYZBROJOVÁNÍ.Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace, č.j. 194-6/2013-1350, v Praze 26. března 2013 a Příloha 1 Zadávací dokumentace č.j. 194-6/2013-1350. Soukromý archiv autora. 110
44
vojenského materiálu, což by mohlo přispět ke zlepšení situace v rámci zadávání a zvláště technických požadavků na předměty veřejných zbrojních zakázek.112
Tato podlimitní veřejná zakázka svým rozsahem (12200 ks oproti 92500 kusů v původních zakázkách) jasně indikuje, že Ministerstvo obrany bude muset dříve či později vypsat zakázku další. Podle informací, zveřejněných na jejich internetovém portálu, bude tato zakázka zadána s největší pravděpodobností v rámci NSPA113. Následující řádky proto hodnotí potenciální rizika a přínosy této cesty pro budoucí veřejnou zakázku na stejnokroje vz. 95 a 95 – letní R.
Primárním úkolem NSPA 114 je zefektivnit nákupy v rámci členských států NATO, především díky možnosti společné objednávky, tzn. prostřednictvím NSPA lze vybrat dodavatele požadované služby či předmětu pro více členských zemí. To nejenže zjednodušuje vlastní nákup, ale lze díky tomu ušetřit nezanedbatelné finanční prostředky, které by musely jednotlivé země vydat na vlastní veřejnou zakázku. To však v situaci uniforem úplně neodpovídá. Každá země má svou představu jak o materiálu, tak barvách, velikosti skvrn apod. V každé zemi je totiž jiný terén, pro který se maskování na oblečení vyrábí, a není tedy možné společný nákup takto realizovat. Vznikem NSPA se proto rozšířila akviziční činnost i pro individuální potřeby a členský stát NATO může zadat relevantní veřejnou zakázku přes tuto agenturu bez přítomnosti ostatních států s podobnou potřebou. Tím se smazává možnost vynaložení menších finančních prostředků na realizaci zakázky. Navíc se NSPA dostává do pozice (placeného) zprostředkovatele, který zastupuje činnost národních úřadu pro vyzbrojování, avšak technická dokumentace a specifikace předmětu zakázky je vypracována národními úřady. Vyhlášením zakázky přes NSPA předáváme pravomoci agentuře, která na základě obdržené
Existuje oprávněná námitka, že v prvním zadání popsán byl a stejně jej při dalším „pokusu“ vypustili, avšak nyní k jeho používání a dodržování (!) výrazně pomohlo mediální zvýraznění celé kauzy. 113 MINISTERSTVO OBRANY ČR. Informace o pořízení vojenského materiálu (stejnokroj 95) cestou alianční agentury NATO Support Agency v letech 2013 až 2014 [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: www.mocr.army.cz/scripts/file.php?id=136788&down=yes. 114 Viz. předchozí kapitola. 112
45
technické dokumentace vybere dodavatele s nejnižší nabídkovou cenou a tento výsledek zadavateli předloží. Jinými slovy proces akvizice bude neměnný v porovnání s předchozími procesy, avšak zde nebude odvolání oproti výběru agentury, jediná možnost při pochybách bude zakázku zrušit. Na základě rozhovoru s Dušanem Schwartzem115, tajemníkem AOBP116 je zde další otazník. A to role malých a středních podniků, které by dodávku zadanou MO byly schopné zabezpečit přímo, ale v případě NSPA musí vynaložit další finanční prostředky. Jednání probíhají v sídle NSPA (v Lucemburku), a to anglickým či francouzským jazykem. Vytvořit se tedy může paradoxní situace, kdy domácí podnik, aby se vůbec mohl účastnit výběrového řízení pro armádu svého státu, musí vyslat své zástupce do Lucemburku a přeložit veškerou dokumentaci do jiného jazyka. V tom horším případě tento aspekt odradí některé podniky, aby se do výběrového řízení vůbec přihlásily, a mezi uchazeči budou převažovat větší, popř. mezinárodní firmy především obchodního charakteru.
Jaký přinos tedy zadání přes NSPA pro Českou republiku má? Z pohledu ministerstva obrany, to je logický krok. První zakázka ztroskotala na jediném finálovém uchazeči a vysoké ceně, druhá na neschopnosti zadat správně specifikace předmětu veřejné zakázky a z ní plynoucího odvolání dodavatele. Oba tyto faktory NSPA může odstranit. Její nabídka dosáhne k vyššímu počtu firem a tím se i zmenší riziko přílišného nadsazení nabídkové ceny. Ve druhém případě využití NSPA umožní MO „obejít“ ÚOHS. Autor nezjistil jediný případ, kdy by bylo napadeno hodnocení nabídek dodavatelů touto agenturou, navíc při zadání zakázky přes NSPA není možná námitka proti výsledkům výběrového řízení ani ze strany zadavatele, ani dodavatelů.
Výše zmíněnými administrativními komplikacemi však budou diskriminovány, případně až nepřímo vyloučeny, potenciálně úspěšné menší podniky. Tím se zvýší celková cena zakázky a stát nepřímo tratí. AOBP vypočítala, že za dosavadní nákupy Interview s Dušanem Schwartzem, tajemníkem AOBP s dlouhodobou zkušeností s NSPA. Praha 13. 5. 2013. 116 Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Více informací na www.aobp.cz. 115
46
přes logistickou část NSPA stát nezanedbatelně prodělal z důvodu nezahrnutí DPH117 u zahraničních dodavatelů. Podle asociace tím sice resort ušetří, protože nákupní cena bude menší, v celkovém důsledku ale přichází stát o zisky právě z daní.
Je tedy otázkou, zda tento nákup není snahou vymanit se ze zadávání veřejné zakázky podle tuzemského zákona o veřejných zakázkách a nakoupit tak (ačkoliv nevýhodně) artikl, jehož dodání nebylo schopno ministerstvo obrany (a jeho úřady pro tento účel ustanovené a podřízené) svým postupem zabezpečit. Navíc postupy NSPA nevylučují z výběrového řízení obchodní firmy, dovážející tyto výrobky např. z Číny a dalších oblastí s levnou pracovní silou.
To samo o sobě nezní jako přílišný problém, opak je ale pravdou. Současné kroky (nejen) tuzemské administrativy směřují k výrazným úsporám jak v MO, tak v AČR s hlavním zdůvodněním, že v této době není armáda tak nezbytná, jako byla dřív. To je však dezinterpretace současné situace a bezpečnosti. Za prvé, jako členský stát několika mezinárodních organizací (hlavně NATO) máme z toho vyplývající závazky vůči ostatním členským státům, včetně vojenské pomoci. Za druhé, ani toto členství nám nezaručuje nenapadnutelnost (obzvlášť v dnešní době, kdy útočníkem již nebývá stát, ale skupiny) a neudržovat připravenou, potažmo bojeschopnou armádu je čirá naivita. Druhé teoretické riziko, vycházející z akvizice přes NSPA je vlastní výběr vhodného dodavatele. Maskování a jiné atributy oblečení pro vojáky jsou od jisté míry citlivou informací, a proto výběr dodavatele je v podstatě delikátní záležitostí. Jakkoliv je míra rizika minimální, prakticky předáváme vybranému dodavateli přesné specifikace pro výrobu, které by mohly, v hypotetickém konfliktu, kde bychom stáli na druhé straně, než „dodavatelův stát“ ohrozit naše vojáky, neboť „druhá strana“ by mohla uzpůsobit své zaměřovací přístroje právě na jimi vyrobené maskování! Také proto existuje výjimka v podobě článku 295 Smlouvy o Evropském
HRBÁČEK, Jan. MIliony v trapu. E15.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/miliony-v-trapu-948883.
117
47
společenství, který umožňuje v zájmu národní bezpečnosti zadat určité požadavky domácím firmám.
Tento hypotetický a nepravděpodobný scénář je zde uveden pro demonstraci faktu, že je třeba k NSPA přistupovat opatrně. Tato agentura resp. dřívější agentury (NAMSA, NAMA, CEPMA) byly založeny především pro dodání materiálu misím ve vzdálenějších koutech světa. Zde měly svoje opodstatnění ve výrazné úspoře času při zjištěných nedostatcích materiálu na misích, protože agentury mohly vybrat dodavatele z blízkosti konání určité mise, a tak mohl být v krátkém časovém horizontu požadavek splněn. Později byly rozšířeny jejich pravomoci pro kolektivní nákupy materiálu, který byl jednotný pro více armád (což není případ stejnokrojů) a nyní se pravomoci NSPA rozšířily i o nákupy individuálních členských států. Avšak je třeba brát důrazně na zřetel, že přestože jsou tyto aktivity pod záštitou NATO, neznamená to, že nemůže pro členský stát v těchto aktivitách existovat bezpečnostní hrozba.
48
Závěr Tato práce měla za cíl vytyčit efektivní hodnotící systém pro analýzu veřejné zakázky v obraně a bezpečnosti a na základě jeho aplikování vytyčit hypotézu o faktorech vzniku současné situace v této oblasti. Podle autora byly tyto cíle splněny. Byla popsána současná situace jak v evropském, tak především tuzemském měřítku, kde byly navíc zmíněny současné problémy na legislativní i procesní úrovni. Na to bylo v druhé kapitole navázáno relevantními indexy, vzniklými převážně v rámci mezinárodní neziskové organizace Transparency International, které poskytly náhled jak odborné, tak laické veřejnosti na zkoumanou problematiku. Tato část byla předobrazem pro samotné vytvoření systému hodnotících kritérií. Ty byly provedeny panely otázek (každý panel odpovídal části procesu zadávání veřejné zakázky) a zhodnocena byla míra jejich zodpovězení. Autor upřednostnil zhodnocení rizikových míst před rovnocenností jednotlivých panelů, a proto nelze výsledné zhodnocení numericky zprůměrovat. O to lépe však lze vidět nedostatky v jednotlivých oblastech.
V úvodu třetí kapitoly byla na konkrétních případech krátce zmíněna současná problematika veřejných zbrojních akvizic, a to konkrétně v oblasti materiálu osobního použití, tj. především výstroje AČR. Ta potvrdila některé soudobé problémy na obecné úrovni veřejných zakázek, zmíněné v první kapitole a nastínila situace, které nebyly možné v analýze zmínit.
Analyzována byla zakázka na stejnokroje vz. 95 a 95 – letní R, resp. jeho druhé vyhlášení z října 2011. V prvním vyhlášení výběrového řízení byla v závěru vybrána pouze jediná firma, jejíž nabídková cena však podle MO výrazně převyšovala předpokládanou cenu. Proto byla veřejná zakázka zadavatelem zrušena a vypsána znovu.
49
Samotná analýza odhalila jak pochybení MO při uplatňování zákona o veřejných zakázkách a přípravě zadání veřejné zakázky, tak diskutabilní kroky při hodnocení podaných nabídek. Neproblematičtější část byla technická dokumentace, která (na rozdíl od předchozí veřejné zakázky) neobsahovala jasné požadavky na maskovací vlastnosti, konkrétně ohledně lineární opakovatelnosti vzorů. Přestože byl zadavatel požádán uchazečem o konkretizaci tohoto bodu, neučinil tak a pouze zopakoval znění konkrétní části technické dokumentace. Navazujícím hrubým porušením bylo nevyloučení nabídky uchazeče, který nesplnil zadání (barevný odstín nebyl v tolerančním pásmu). Tyto a další pochybení vedly jednoho z účastníků k podání námitky k tehdejšímu ministru obrany, Alexandru Vondrovi, který jejich námitku účelově zkreslenými argumenty zamítl. Uchazeč se tedy obrátil na ÚOHS, který tato pochybení správně vyhodnotil jako porušení transparentnosti a rovného posuzování nabídek definovaných v §6 a §76, odst. 1, a veřejnou zakázku zrušil.
Vyhodnocení odpovědí u jednotlivých otázek vede autora k závěru, že zákon o veřejných zakázkách je nastaven v rámci možností správně, a že zde existují mechanismy, které (na teoretické úrovni) zajišťují transparentní a efektivní proces realizace veřejné zakázky. Hlavní problémem je podle autora nedodržování nastavených hranic a kličkování mezi nimi. Proto byla na základě provedené analýzy vyslovena hypotéza o faktorech současné situace, že se jedná o kombinaci nezáměrných chyb a opomenutí se záměrně vytvořenou situací, která umožňuje naplnění soukromých ekonomických zájmů ať už privátních či veřejných subjektů na úkor státu. Dominují zde však prvky záměrně vytvořené situace. Pro přesvědčivou argumentaci je pro tuto hypotézu uvedeno několik indicií (včetně diskutabilního zamítnutí námitky ministrem Vondrou, viz výše), které ukazují na přinejlepším diskutabilní kroky zadavatele, tedy ministerstva obrany. Závěrečná část této kapitoly se soustředí na aktuální dění ohledně akvizice stejnokrojů v rámci analyzované zakázky. Již na konci roku 2012 byl ministrem obrany ohlášen záměr vyhlásit výběrové řízení na stejnokroje prostřednictvím
50
akviziční agentury NATO – NSPA. V průběhu tohoto roku navíc, z důvodu stále snižujících se zásob uniforem, byla na konci března vyhlášena veřejná podlimitní zakázka na zlomek původně pořizovaných stejnokrojů. Protože lhůta pro podání nabídek končí až po odevzdání práce, byla stručně zhodnocena pouze po formální stránce a ve vztahu k minulým zakázkám. Poslední částí bylo zhodnocení přínosu delegování práce Národního úřadu pro vyzbrojování právě na NSPA. Přestože neexistuje dostatečný počet publikací, zabývající se touto problematikou, byl tento krok hodnocen AOBP a médii jako chybný a diskutabilní. Může se zdát logickým z pohledu ministerstva obrany, avšak je zcela nevýhodný jak z pozice státu, tak z pohledu
domácích
výrobních
firem,
působících
v této
oblasti.
Zvyšuje
administrativní náročnost jak pro zadavatele, který stejně musí vytvořit odpovídající specifikaci, tak pro domácí firmy, které se dostávají do paradoxní situace, kdy budou jednat v zahraničí o dodání zboží v rámci ČR, a v neposlední řadě i pro stát, který tím přichází o příjem do státní pokladny, nehledě k faktu, že je tím nepřímo vyjádřena pochybnost o samotné způsobilosti Národního úřadu pro vyzbrojování úspěšně vypsat veřejnou zbrojní zakázku tak, aby byla přínosná jak pro MO, tak další zainteresované subjekty – stát (MF) a domácí výrobce. Spíše v hypotetické rovině (avšak nikoliv nereálné) je zmíněna otázka národní bezpečnosti, a to společně s výraznými škrty v rozpočtu AČR, které jsou kontraproduktivní vzhledem k její bojeschopnosti. Autor zastává názor, že členství v nejrůznějších mezinárodních organizacích nezaručuje úplnou bezpečnost před vnější hrozbou a současně další škrty znemožňují armádě plnit závazky z těchto členství vyplývající. Druhá část otázky národní bezpečnosti tkví v zadání výroby stejnokrojů s maskovacím potiskem zahraničnímu dodavateli. To v podstatě znamená svěření citlivých informací a důvěry do rukou cizího státu či subjektu, které jsou například v případě konfliktu efektivně využitelné proti nám. Je tedy námětem na diskusi, zda není třeba pečlivěji zvažovat kroky, které znamenají potenciální hrozbu pro náš stát, a soustředit se na efektivní využití tuzemských institucí, spíše než zahraničních.
51
Seznam literatury Právní akty:
Zákon č 137/2006 Sb.: o veřejných zakázkách. 2012. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62419&nr=137~2F2 006&rpp=15#local-content.
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. Rozhodnutí:S181/2012/VZ-9865/2012/510/MGR. 2012. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail10007.html.
Usnesení vlády České republiky č. 499 z 28. 6. 2010: Příloha č.1. 2010. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/959C7922027D B561C125774D00410ABC/$FILE/499%20p%C5%99%C3%ADloha%20w10062 8a.0499.pdf.
Usnesení vlády č. 594, 2012. Dostupné online z http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/040534E1B313C3BD C1257A61002E7EDE/$FILE/594%20uv120815.0594.pdf.
Mezinárodní smlouvy a strategie
European Defence Agency. Code of Conduct on Offsets. In: Brussel, 2011. Dostupné z: http://www.eda.europa.eu/docs/defaultsource/documents/The_Code_of_Conduct_on_Offsets.pdf.
Strategy for the European Defence Technological and Industrial Base. EUROPEAN DEFENCE AGENCY. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.eda.europa.eu/Aboutus/Whatwedo/edastrategies/Technologicalandindustrialbase.
WTO. Agreement on Government Procurement. 1981. Dostupné z: http://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/gpr-94_e.pdf.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES: o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. 2004. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0017:cs:HTML.
52
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES: o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. 2004. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0018:CS:HTML.
Použité normy:
ČOS 108010. Ženijní prostředky multispektrálního maskování vojenské techniky AČR. 1. vydání. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2006. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/108010.pdf.
ČOS 108001. Maskovací pokryvy, soupravy a materiály: Všeobecné technické požadavky. 2. vydání, 2. oprava. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2012 Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/108001.pdf.
ČOS 108003. Maskovací pokryvy a soupravy: Metody určování optických maskovacích vlastností. 2.vydání, 4. oprava. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2012. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/108003.pdf.
Knižní zdroje:
Boj proti korupci: sborník textů pracovní skupiny pro boj proti korupci. 1. upr. vyd. Editor Pavel Kohout. Praha: Úřad vlády České republiky, Národní ekonomická rada vlády (NERV), 2011, 125 s. ISBN 978-80-7440-053-7.
INTERNATIONAL DEFENSE AND SECURITY PROGRAMME (TI - UK). Government Defence Anti-Corruption Index [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://government.defenceindex.org/.
MAGAHY, B. et al., Defence Offsets: Addressing The Risks Of Corruption & Raising Transparency. Transparency International 2010.
NÁRODNÍ ÚŘAD PRO VYZBROJOVÁNÍ MO ČR. Technická specifikace materiálu pro osobní použití pro výrobu: TS-MOP-197-09. 3. vydání. Brno, říjen 2011, 21 s.
OCHRANA, František. Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. Vyd. 2. přeprac. Praha: ASPI, 2001, 219 s. ISBN 80-859-6396-5.
OCHRANA, František. Veřejné zakázky :[metody a metodika efektivního hodnocení a výběru]. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3.
53
OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-80-7357-644-8.PAVEL, Jan. Efektivnost fungování kontrolních systémů veřejných zakázek v České republice. Praha : Transparency International - Česká republika, 2009. 12 s. ISBN 978-80-8712310-2. (dostupné online na http://www.transparency.cz/doc/vz5_efektivnost_fungovani_kontroly_vz.p df).
TRANSPARENCY INTERNATIONAL UK. GI 2013: GI Report [online]. 1. vyd. London: Transparency International UK, 2013 [cit. 2013-02-17]. ISBN 978-09574970-2-3. Dostupné z: http://government.defenceindex.org/sites/default/files/documents/GImain-report.pdf.
Odborné články a studie dostupné online:
Corruption Perceptions Index 2012. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2012/.
Eurobarometer: Corruption on the rise?: Press Release. EUROPEAN COMISSION. Europa.eu [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-135_en.htm.
HRBÁČEK, Jan. Miliony v trapu. E15.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/miliony-v-trapu-948883.
JIŘIČKA, Jan. Antimonopolní úřad kvůli chybám zrušil nákup ponožek pro vojáky. IDNES [online]. 2011 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/uohs-stopl-tendr-na-nakup-ponozek-pro-armaduf3m-/domaci.aspx?c=A110719_102051_domaci_jj.
Metodický postup zda se na veřejnou zakázku vztahuje GPA. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Temp/Stanovisko-k-GPA-2.
SHABU, Martin. Barták a Smrž budou obžalováni. Ale co byznys?. Česká pozice [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/bartak-smrz-budouobzalovani-ale-co-byznys.
SVĚTNIČKA, Lubomír. Čeští vojáci se převléknou do digitálních maskáčů až za pět let. IDNES [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cesti-vojaci-se-prevleknou-do-digitalnich-maskacuaz-za-pet-let-p75-/zpr_nato.aspx?c=A100401_123049_zpr_nato_inc.
54
SYROVÁTKA, Tomáš. Obrana chtěla úplatek za udělení zakázky, vypověděl podnikatel. IDNES [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/obrana-chtela-uplatek-za-udeleni-zakazkyvypovedel-podnikatel-p71-/domaci.aspx?c=A110920_075748_domaci_brd.
Veřejné zakázky v České republice: korupce nebo transparentnost?. Praha: Transparency International ČR, 2005, 95 s. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/vz_studie_text.pdf.
Internetové portály:
Portál Ministerstva obrany České republiky (Dostupné z: www.mocr.army.cz).
Portál NATO Support Agency (Dostupné z: http://www.nspa.nato.int/en/index.htm).
Ostatní internetové zdroje:
MINISTERSTVO OBRANY ČR. Informace o pořízení vojenského materiálu (stejnokroj 95) cestou alianční agentury NATO Support Agency v letech 2013 až 2014 [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: www.mocr.army.cz/scripts/file.php?id=136788&down=yes.
NKÚ. Programy průmyslové spolupráce (offsety) jako nástroj ekonomické kompenzace výdajů státu v souvislosti s plněním podmínek vybraných veřejných zakázek, včetně správy daní daňových subjektů zúčastněných na předmětných kontrolovaných programech. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-12-08.pdf.
NKÚ. Stát nevyužíval offsety na podporu českého průmyslu efektivně: Tisková zpráva. [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.nku.cz/cz/media/stat-nevyuzival-offsety-na-podporu-ceskehoprumyslu-efektivne-id6354/.
PAŠKOVÁ, Miroslava. Nová soutěž pro naše fanoušky: Co oko nevidí. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/informacniservis/zpravodajstvi/nova-soutez-pro-nase-fanousky:-co-oko-nevidi---68696/.
PEJŠEK, Jan. TZ – Ministr obrany zrušil zakázku na nákup stejnokrojů vz. 95. Tisková služba Ministerstva obrany ČR [online]. 20. září 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: www.mocr.army.cz/scripts/file.php?id=90297&down=yes.
55
