UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Tereza Vaculíková
Problematika konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol na Hodonínsku
Olomouc 2012
vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Problematika konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol na Hodonínsku vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
V Olomouci dne ........................................
Podpis .................................................
Děkuji vedoucímu diplomové práce Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D. za odborné vedení, pomoc, poskytnuté rady, orientaci v problematice i cenné informace a především za přátelský přístup při zpracování diplomové práce. Vřelé díky náleží rovněž vedení základním školám v Kyjově, Veselí nad Moravou, Hodoníně a Moravském Písku, za jejich čas a ochotu spolupracovat se mnou. Moje poděkování patří také pedagogům základních škol, kteří mi pomohli uskutečnit výzkum. V neposlední řadě děkuji všem respondentům za spolupráci při vyplňování dotazníků.
OBSAH 1
ÚVOD ................................................................................................................. 7
2
CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 8
3
TEORETICKÉ POZNATKY .......................................................................... 9 3.1
Problematika alkoholismu ........................................................................... 10
3.1.1
Obecné pojednání o alkoholismu ......................................................................... 10
3.1.2
Účinky alkoholu ..................................................................................................... 10
3.1.3
Problémy působené alkoholem u dětí a dospívajících ........................................ 12
3.1.4
Ohrožení dětí a mládeže alkoholem ..................................................................... 12
3.1.5
Příčiny alkoholismu ............................................................................................... 13
3.1.6
Závislost na alkoholu ............................................................................................. 16
3.1.7
Stádia vzniku závislostí ......................................................................................... 17
3.1.8
Důsledky zneužívání alkoholu na tělesné a duševní zdraví ............................... 19
3.2
Postoje ke konzumaci alkoholu ................................................................... 22
3.2.1
Prevence a ochrana dětí a mládeže před alkoholem .......................................... 22
3.2.2
Prevence.................................................................................................................. 22
3.2.3
Prevence podle věku .............................................................................................. 23
3.2.4
Cíle prevence .......................................................................................................... 23
3.2.5
Prevence a výchova ................................................................................................ 24
3.2.6
Preventivní programy ........................................................................................... 24
3.3
Rodina a konzumace alkoholických nápojů ................................................ 26
3.3.1
Rodina ..................................................................................................................... 26
3.3.2
Rodina jako systém................................................................................................ 26
3.3.3
Postavení dítěte v rodině a společnosti ................................................................ 27
3.3.4
Zanedbávání péče o dítě ........................................................................................ 28
3.3.5
Rodinné zázemí ...................................................................................................... 30
3.4
Základní škola a konzumace alkoholických nápojů .................................... 35
3.4.1
Socializace dítěte školního věku ........................................................................... 35
3.4.2
Vliv školy na dítě ................................................................................................... 36
3.4.3
Školní úspěšnost ..................................................................................................... 36
3.4.4
Činitele ve škole ..................................................................................................... 37
3.4.5
Prevence ve školách ............................................................................................... 39
3.4.6
Vrstevnická skupina .............................................................................................. 40
3.5
4
Výzkumy v oblasti alkoholismu .................................................................. 44
3.5.1
Výzkumy ESPAD ................................................................................................... 44
3.5.2
Konzumace alkoholických nápojů v České republice ........................................ 44
3.5.3
Konzumace alkoholických nápojů v zahraničí ................................................... 45
METODIKA PRÁCE...................................................................................... 47 4.1
Metodika výzkumu ...................................................................................... 47
4.1.1
Teoreticko-praktická příprava............................................................................. 48
4.1.2
Výzkumné problémy ............................................................................................. 48
4.1.3
Charakteristika výzkumného souboru ................................................................ 48
4.1.4
Použitá metoda ....................................................................................................... 49
4.1.5
Organizace výzkumu ............................................................................................. 49
4.2
Vyhodnocení výzkumu ................................................................................ 50
4.2.1
Vlastní výsledky výzkumu .................................................................................... 50
4.2.2
Zhodnocení výzkumu ............................................................................................ 86
5
DISKUSE.......................................................................................................... 88
6
ZÁVĚR ............................................................................................................. 91
7
REFERENČNÍ SEZNAM .............................................................................. 92 7.1
Seznam použitých symbolů a zkratek ......................................................... 94
7.2
Seznam obrázků ........................................................................................... 95
7.3
Seznam tabulek ............................................................................................ 96
7.4
Seznam příloh .............................................................................................. 97
PŘÍLOHY
Motto
“ Návyk nelze jen tak vyhodit oknem. Musíte ho laskavě svést ze schodů, doprovodit ho ke vchodu a vypoklonkovat ze dveří. „
Mark Twain
1 ÚVOD Moje diplomová práce nese název Problematika konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol na Hodonínsku. Toto téma jsem si zvolila proto, že je tato problematika stále více aktuální, ale také podceňovaná. Práci jsem zaměřila na region Slovácka, kde je pravidlem, že téměř každá rodina má rodinný sklep nebo pálenici a tak se děti seznamují s alkoholem už od těch nejútlejších let a často jim rodiče dávají „koštovat“ alkohol, stejně jako dospělým. V dnešní době přibývá dětí, které pijí pravidelně alkohol a chodí na nejrůznější zábavy a diskotéky. Každý den na nás média, především televize chrlí reklamy, kde ukazují nejrůznější druhy alkoholů a také to, jak se lidé cítí dobře a uvolněně při jeho konzumaci. Co to potom může dělat s dětmi, které se chtějí taky tak cítit a bavit se stejně jako lidé z těchto „hloupých“ reklam. Děti si neuvědomují, jaké následky alkohol může mít na jejich zdraví a dokonce, že je může i zabít. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá obecnou problematikou konzumace alkoholických nápojů. Praktická část zpracovává tuto problematiku u žáků druhého stupně základních škol. V praktické části převládají obrazové přílohy, které zpracovávají problém alkoholismu a kde jsou popsány výsledky mého výzkumu. Cílem praktické části bylo zmapovat postoj žáků k problému pití alkoholu a analyzovat, jaké faktory je ovlivňují. Výzkumné šetření se zaměřuje na tři významné socializační činitele, kteří mají největší vliv na postoj a názory jedince, do těchto činitelů řadím rodinu, školu a vrstevnické skupiny. Problematika konzumace alkoholických nápojů není příliš aktuální, v poslední době se společnost potýká se závažnějšími problémy a tak pití alkoholu u dětí není věnováno příliš pozornosti, ale i přesto bychom neměli být k tomuto problému lhostejní, jelikož alkohol je jen jeden ze stupňů k dalším závažnějším problémům a tak jej musíme zastavit dříve, než už bude pozdě.
7
2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce je pomocí kvantitativního výzkumného šetření zjistit, jaký je současný stav v oblasti konzumace alkoholických nápojů u žáků druhého stupně základních škol. Diplomová práce, jak vyplývá z výše uvedeného cíle, by měla zjistit, jaký je vztah žáků k alkoholickým nápojům. Pro dosažení těchto uvedených cílů jsem zvolila metodu dotazování s výzkumným šetřením dotazníku. V dotazníkovém šetření jsem se zaměřila na zkušenosti žáků s alkoholem a také na jejich rodinné prostředí, protože to je často spojeno s tím, jaký je vztah dnešních dětí a mládeže k alkoholickým nápojům a také proto, že rodina je prvním místem, kde dítě získává své první vzory a učí se napodobováním svých rodičů. Pro zjištění formulovaného cíle jsem užila kvantitativní metodu neboť je rychlá, nenáročná na čas a dá se pomocí ní obsáhnout velké množství respondentů a tak získat nezkreslené a objektivní hodnoty, se kterými se už dá dobře pracovat. V praktické části diplomové práce jsem si stanovila výzkumné hypotézy, které pomocí výzkumu vyvrátím anebo potvrdím. Tyto výzkumné hypotézy uvádím v kapitole 4.1.2. Výzkumným šetřením bych chtěla zjistit, jaký je současný stav této problematiky na Jihomoravském kraji, konkrétně na základních školách na Hodonínsku. Dále chci, aby se tyto výsledky staly nápomocné pro pedagogické pracovníky a rodiče v boji a prevenci s touto závažnou a podceňovanou problematikou. Diplomová práce může inspirovat také nejširší veřejnost k této problematice, která přestane být lhostejná a začne bojovat proti konzumaci alkoholů u nezletilých dětí a mládeže.
8
3 TEORETICKÉ POZNATKY V teoretické části se jako první zaměřím na sesbírávání a prostudování literatury, protože o alkoholu existuje velké množství publikací, zdrojů, a tak chci vybrat jen ty nejlepší, které pro mě budu přínosem a něco nového se dozvím a zpracuji. Po prostudování všech zdrojů začnu sesbírávat informace a pomalu se pustím do zpracování teoretické části. V teoretické části diplomové práce se budu zabývat pěti hlavními kapitolami. První kapitola bude věnována problematice alkoholu, kde se zaměřím na alkohol, jeho účinky, problémy, příčiny, ale také na jeho důsledky spojené se zdravím jedince. Ve druhé kapitole budu zpracovávat postoje ke konzumaci alkoholu, kde se především zmíním o nejrůznějších prevencích, spojených s výchovou a věkem, v neposlední řadě pojednám o preventivních programech, protože v poslední době jsou stále více aktuální a potřebné, neboť se zvyšuje počet dětí, které se chovají rizikově. Třetí kapitola se zabývá problematikou rodiny, protože rodina je prvním místem, kde se dítě formuje a učí se základním, avšak důležitým dovednostem od svých rodičů či starších sourozenců. Dále se v rodině zaměřím na zanedbávání, v dnešní době stále častější stav, objevuje se, jak v rodinách s nízkým, tak i v rodinách s vysokým socioekonomickým statusem. Důležitým tématem rodiny jsou prevence a rizikové faktory. Čtvrtou, ale velmi závažnou kapitolou, kterou v teoretické části zpracuji, je škola. Základní škola je druhým místem, které má silný vliv na dítě, každý den na ně působí. Je to místo, kde se učíme žít v kolektivu, prosadit se a obhájit svůj názor, proto zde existuje celá řada faktorů, které nás ovlivní kladně nebo záporně. Témata, o kterých pojednám, jsou vliv školy na dítě, školní úspěšnost, rizikové a ochranné faktory. Velmi významnou podkapitolou školy je vrstevnická skupina. Vrstevnická skupina, je skupina, která ovlivní každého z nás. Každý jedinec patřil ve škole do nějaké vrstevnické skupiny, ať kladné nebo záporné. Vrstevníci působí na náš budoucí život, jsou to právě oni, kteří nás vedou k chování dobrému či rizikovému a je jen na nás, jakou cestu si zvolíme. V poslední závěrečné kapitole teoretické části se budu věnovat výzkumy v oblasti alkoholu. Tuto oblast si rozdělím na dvě části a to na výzkumy týkající se České republiky a na výzkumy v zahraničí.
9
3.1 Problematika alkoholismu V této kapitole se budu věnovat obecným problémům užívání alkoholických nápojů. Nejdříve pojednám o alkoholismu vůbec, o jeho účincích, příčinách a jeho důsledcích na lidské zdraví. Dále se v první kapitole zaměřím na účinky alkoholu u dětí a mládeže, protože děti jsou rizikovou skupinou, která nejčastěji experimentuje s alkoholem a může to vést k otravě alkoholem až vzniku závislosti na alkoholu u dětí.
3.1.1 Obecné pojednání o alkoholismu Alkoholismus
znamená
závislost
na
pití
alkoholu.
Alkoholismus
je
skupina
fyziologických, behaviorálních a kognitivních jevů, v nichž příjímání alkoholu má pro jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.1 Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením sacharidů. Chemickým složením je etanol. Používá se v oblastech lékařství jako rozpouštědlo a také pro antiseptické vlastnosti. Je aktivní složkou alkoholických nápojů, kde je obsažen v různých koncentracích. Alkoholické nápoje se vstřebávají v žaludku a tenkém střevě a odtud alkohol proniká do prokrvených tkání do mozku, plic, jater a ledvin. Odbourávání alkoholu probíhá v játrech prostřednictvím jaterního enzymu. Většina alkoholu se přemění na vodu a oxid uhličitý, malá část alkoholu se vyloučí nezměněna v potu, moči a ve vydechovaném vzduchu. Odbourávání alkoholu způsobuje velkou zátěž játrům. Narušuje základní jaterní funkce.2
3.1.2 Účinky alkoholu Alkohol je používán pro jeho působení na nervovou soustavu, jako příjemný a rychlý způsob, jak se začít cítit dobře, slouží k usnadnění společenských kontaktů, povzbuzuje chuť k jídlu, zahání nudu, stres a pro mladistvé a dospívající prostředkem jak být akceptován jako dospělý.
1
NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996, s. 7.
2
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 65.
10
„Alkohol, vlastní tekutina, nahrazuje „teplé“ lidské slovo. Asi tak, jako alkohol i sebevíce vychlazený, v těle vyvolává pocit tepla. Vlastní láhev na alkohol, pak je náhražkou za člověka, od kterého bychom příjemné, pochvalné, uznávající „teplé“ lidské slovo chtěli slyšet. Není náhodné, že lidé ve vztahových krizích k alkoholu sahají nejčastěji, stejně jako má k němu blízko adolescentní mládež, pro kterou jsou vrstevnické a návazně partnerské vztahy jednou z hlavních životních priorit. Na základě stejného principu mají lidé tendenci požívat alkohol při oslavě úspěchu (umocnění příjemného prožitku a nejlépe ve skupině lidí) stejně jako při situacích nepříjemných a tragických (posílení pospolitosti + umělé navození příjemného stavu).“ (Svoboda – Motivace a vznik závislostí, str. 16)
Účinky alkoholu závisí na vypitém množství, na fyzickém a psychickém stavu konzumenta, na jeho náladě a dále na mnoha dalších faktorech. Malé množství alkoholu omezuje napětí, strach, úzkost, navozuje uklidnění a poskytuje sebedůvěru. Větší množství alkoholu zpomaluje reflexní reakce, pozornost a vnímání. Velká koncentrace alkoholu v krvi způsobuje těžkou poruchu hybnosti, soudnosti, zpravidla doprovázené agresivním chováním, v citech nastává obrat do smutku. Alkohol nepůsobí jen na nervovou soustavu, způsobuje další změny v organismu, jako zrudnutí obličeje, navození pocitu horka, dochází k dehydrataci organismu a pocitu žízně. Malé dávky alkoholu zvyšují sekreci slin, vyšší dávky naopak sekreční činnost snižují.3 Alkohol je pro organismus dítěte nebezpečnější než pro dospělé, protože při jeho menších tělesných rozměrech a malé tělesné hmotnosti mají děti menší objem krve a tak stejné množství alkoholu požité dospělým a malým dítětem dosáhne u dítěte vyšší koncentrace než u dospělého jedince. Děti alkohol pomaleji odbourávají a také u nich snadněji vzniká závislost na alkoholu. Přesto jsou tyto rizika dospělými podceňována a neváhají dětem nabídnout sklenici alkoholu v přesvědčení, že jim to nemůže ublížit. U dětí a mládeže neexistuje žádný bezpečný limit konzumace alkoholu.
3
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 65 – 66.
11
3.1.3 Problémy působené alkoholem u dětí a dospívajících Problémy způsobené alkoholem představují v dětství a dospívání častý a závažný problém. Říčan a Krejčířová uvádí tyto problémy:
Nevyzrálost metabolických procesů a nízká tolerance zpomaluje vyloučení návykových látek, hrozí tělesná poškození a otravy.
Závislost na alkoholu se v dětském a dorostovém věku rozvíjí rychleji, nedostatek zkušeností a sociálních dovedností jsou závažná rizika.
Během dospívání dochází k tělesným a hormonálním změnám, ale také vytváření nových neuronových sítí v mozku. I mírné poškození poznávacích funkcí alkoholem vede ke zhoršení studijních a později i pracovních výsledků.
Prevence i léčba je potřebná ve větší míře, než je tomu u dospělých.
Pro dospívání je typická tendence zkoušet hranice, přehánět a riskovat. To zvyšuje riziko úrazů a násilného chování pod vlivem alkoholu.
Je třeba děti a dopívající před alkoholem chránit.4
3.1.4 Ohrožení dětí a mládeže alkoholem Konzumace alkoholu ohrožuje děti a mládež dvojím způsobem:
Děti a mládež jako oběti konzumace alkoholu ze strany jiných lidí, především rodičů, děti jsou ohroženy trvalým stresem, zanedbáváním, zneužíváním, týráním a rozpadem rodiny.
Děti a mládež konzumující alkohol.
4
ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. Dětská klinická psychologie. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2006, s. 261 – 262.
12
Děti a mládež jsou fyzicky, emocionálně a sociálně zranitelnější důsledky vyvolanými užíváním alkoholu jinými lidmi, především lidmi z jejich nejbližšího okolí. Děti jako konzumenti alkoholu mají nižší schopnost vypořádat se s vlivy, které alkohol způsobuje. U dětí a mládeže se kombinuje rizikové pití alkoholu se ztrátou kontroly nad svým jednáním, s agresivitou, rizikovým sexuálním chováním, dopravními a dalšími úrazy, trvalým tělesným poškozením až úmrtím.5 Požívání alkoholu dětmi a mladistvými je záporným jevem dnešní společnosti. Věková hranice, kdy se mladý člověk seznamuje s alkoholem, se stále snižuje a četnost požívání alkoholických nápojů se stále zvyšuje. U mladých lidí se často vyskytuje kriminalita související s požíváním alkoholu. Děti nejdříve ochutnávají alkoholické nápoje ze zvědavosti a z napodobení. Za tento začátek je u nich zodpovědný vzor jejich rodičů. Později jsou to pak jejich vrstevníci, zejména party, které děti ovlivňují.6
3.1.5 Příčiny alkoholismu Vznik a vývoj alkoholismu je podmíněn různými faktory. Viewegh je rozděluje do tří skupin:7
3.1.5.1 Somatické faktory Do somatických vlivů patří jak biochemické vlastnosti alkoholu, tak i biofyziologické vlastnosti organismu. Biofyziologické vlastnosti jsou podmíněné buď geneticky, nebo získané v průběhu vývoje jedince. K charakteristické vlastnosti alkoholických nápojů paří především jeho chuť, avšak pro rozvoj návyku jsou rozhodující jeho narkotické vlastnosti. Alkohol je vyhledáván pro svoji schopnost změnit psychický stav člověka. Při malých dávkách alkoholu pociťuje člověk duševní
5
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 65 – 66.
6
SKÁLA, J. Až na dno. Praha: Avicenum, 1998, s. 92 – 93.
7
VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. Alkoholismus jako psychosociální jev. Brno: vlastní náklad, 1974, s. 10.
13
a tělesnou euforii, dobrou náladu, starosti se proměňují ve veselost a pohodu, mizí napětí. Člověk uniká bez námahy do umělého opojeného světa.8
3.1.5.2 Psychické faktory Do psychických vlivů řadíme především složité osobnostní vlastnosti, jako jsou postoje, emoční ladění. V souvislosti s osobnostními vlastnostmi nelze vynechat výchovné vlivy v dětství. Zážitky v dětství mají vliv na tvorbu osobnostních vlastností dospělého člověka. Děti z alkoholických rodin jsou častěji ohroženi alkoholismem než děti z rodin nealkoholiků. Alkohol svým euforizujícím vlivem odstraňuje špatnou náladu, pocity méněcennosti. Zejména jedinci, kteří trpí často depresivním laděním, mají tendenci řešit svoje nálady a depresivní stavy pravidelnou konzumací alkoholu. Důležitým osobnostním faktorem je také nezralost. Je to taková vlastnost, jež jedinci znemožňuje v nějakém směru plnit úkoly a povinnosti dospělého člověka. Nezralost vede jedince k nezodpovědnosti a přílišné závislosti na druhých lidech. Především mladí lidé mají zvýšenou konzumaci alkoholických nápojů. Mluvíme o tzv. primitivní, nestrukturované osobnosti. Nejedná se o sníženou inteligenci, nýbrž o celkovou nediferencovanost osobnosti. Projevuje se nevyhraněným životní stylem, povrchní citlivostí, nedostatečnou šíří zájmů. Vnitřní prázdnotu a nudu se pokoušejí vyplnit buď jednostranně zaměřenou činností, nebo alkoholem. Výchova ke správnému využívání volného času je účinným bojem proti alkoholismu.9
8
VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. Alkoholismus jako psychosociální jev. Brno: vlastní náklad, 1974, s. 11 – 12. 9
VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. Alkoholismus jako psychosociální jev. Brno: vlastní náklad, 1974, s. 12 – 14.
14
3.1.5.3 Sociální faktory K vnějším sociálně podmíněným faktorům patří rozšířenost alkoholu a jeho snadná dostupnost. Alkohol spolu s cigaretami je nejdostupnější a nejrozšířenější drogou tolerovanou společností. Dalším důležitým sociálním faktorem je společenský zvyk spojovat slavnostní příležitosti, jako jsou oslavy narozenin, pracovní úspěchy a narození dítěte s pitím alkoholických nápojů. Osoby, které alkohol odmítají v těchto situacích, jsou vystavený společenskému nátlaku, a tak raději volí cestu menšího odporu, podvolí se a alkohol si často dají. Postoj společnosti k požívání alkoholu je nedůsledný, na jedné straně se pití alkoholu podporuje a spojuje s projevy přátelství, na druhé straně veřejnost odsuzuje ty, kdo na společenskou konvenci doplatili a podlehli návyku. Nesprávný postoj dospělých k alkoholu můžeme pozorovat u vztahu dětí a mladistvých k požívání alkoholických nápojů. Každý z nás si asi pamatuje situaci, kdy na rodinné oslavě, dospělí dají ochutnat alkohol dětem se slovy troška alkoholu, jim neublíží. Malá kapka dítěti neublíží, ale vzniká pravděpodobnost, že dítě si pití alkoholu spojí se slavnostní příležitostí a může alkohol požadovat pokaždé a častěji. Děti oproti dospělému si nejsou vědomy nebezpečnosti vyšších dávek alkoholu. Nezletilý pije většinou bez výčitek svědomí a zážitek z pití je pro něj skutečnou náplní života.10 Existují profesní povolání a sociální skupiny, které mají zvýšenou příležitost k požívání alkoholických nápojů, patří sem osoby pracující ve výrobě a prodeji alkoholu, zaměstnanci restaurací a hostinských zařízení. Další skupinu tvoří obyvatelstvo ve vinných krajích, kde je víno pokládáno za běžný nápoj, který pijí i děti. Zcela odlišný a závažný problém tvoří party mladistvých, kde požívání alkoholu je nepsaným pravidlem těchto skupin.
10
VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. Alkoholismus jako psychosociální jev. Brno: vlastní náklad, 1974, s. 16 – 18.
15
3.1.6 Závislost na alkoholu Požívání alkoholických nápojů je pro společnost přijatelné, pokud se jedná o požívání přijatelného množství, v přijatelné době, věku a zdravotním stavu. Co překračuje tuto mez, se označuje jako zneužívání. Alkoholické nápoje jsou požívány ze dvou důvodů, první společenských a druhý individuálních. Lidé požívají alkoholické nápoje především ze společenských důvodů, ale časem vznikají i důvody individuální. Ať už se jedná o alkohol nebo návykové léky či cigaretu, lidé po nich sahají z různých důvodů. Člověk po nich sahá příliš často, aby si něco ulehčil, něčeho docílil. Většina z nás dělá jednu chybu, chvíle napětí, úzkosti, nejistot či vyčerpání spojuje často s chemickým účinkem drogy. Nevyzkoušejí v takových situacích jiné alternativy. Máme celou řadu možností, které je možno dobře střídat. Ten, kdo vše řeší jen pomocí nějakých látek, riskuje. Droga, ať už v podobě sklenice či vonné cigarety v dávkách, které zabíraly zpočátku, později už nezabírají. Množství se postupně zvyšuje. Stoupající tolerance na drogu znamená i větší zátěž pro organismus, jak po stránce tělesné, tak i duševní. Časem u některých lidí dochází ke změně kontroly ve smyslu jejího snížení, nespolehlivosti, někdy i k její ztrátě. Člověk přestal drogu ovládat a droga začala ovládat jeho. Droga se z prostředku stává cílem. Potřeba mít drogu rychle narůstá a potlačuje potřeby daleko důležitější, jako je péče o zdraví, starost o rodinu, odpovědnost a spolehlivost v práci. Závislí jedincí prožívají velmi nepříjemné příznaky po stránce tělesné i duševní. Objevuje se pocení, třes rukou, nechutenství, bušení srdce, neklid, úzkost, bolesti hlavy a jiné. Nedostatek jim způsobuje odvykací syndrom. Nepříjemné stavy snadno odstraní dávkou alkoholu či jiné drogy. Ocitají se v bludném kruhu. Někdy tito jedinci vyhledávají odbornou pomoc.11 „Ten, kdo drogu nadužívá, nachází přijetí a porozumění u druhých často jemu podobných, ten, kdo je závislý, jako by sám byl slepý a jako by ani druzí nepozorovali jeho závislost – závislost, která časem může mít tragické až katastrofální následky.“ (Kvapilík, Svobodová – Člověk a alkohol str. 32)
11
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 34.
16
3.1.6.1 Fyzická a psychická závislost na alkoholu Fyzická závislost spočívá v tom, že naše tělo si vytvoří biologickou reakci, tedy adaptaci na účinky alkoholu. Přizpůsobení těla může spočívat ve zvýšené toleranci a ve vzniku abstinenčního syndromu, pokud je alkohol náhle vysazen nebo jeho přísun drasticky omezen. „Abstinenční syndrom je změnou metabolických funkcí těla, ta se mění v poruchu, která může dosáhnout vysoké intenzity.“ (Bruno Francesco – Drogy – drogová závislost, str. 61) Psychická závislost se projevuje duševními příznaky, které provázejí závislost na alkoholu. Symptomy psychické závislosti jsou velmi rozdílné. Meze hlavní patří úzkost, podrážděnost, apatie, depresivní nálady a nutkání užít drogu. Psychická závislost se zvětšuje během abstinenčního syndromu. Hlavní roli při recidivě nebo vyléčení hraje právě psychická závislost.
3.1.7 Stádia vzniku závislostí Vznik závislosti na alkoholu trvá deset až patnáct let. V této době se z občasného konzumenta stává pijan. Odolnost vůči alkoholu se postupně zvyšuje. Vznikem návyku na alkoholu často bývá ohrožen ten, kdo pití alkoholických nápojů dobře snáší. Prvním varovným signálem možné závislosti je to, že jedinec přestává pít s mírou.12
3.1.7.1 Závislost na alkoholu vzniká ve čtyřech vývojových stádiích Marhounová a Nešpor uvádí tyto čtyři vývojové stádia závislosti na alkoholu: 1. stadium – alkohol je drogou, kterou si jedinec sám ordinuje, aby potlačil nepříjemné psychické stavy a dosáhl dobré nálady
12
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 66 – 68.
17
2. stadium – jedinec přechází od méně koncentrovaných nápojů je koncentrovanějším, alkohol snáší dobře 3. stadium – organismus dobře toleruje množství alkoholu v krvi, ale začínají se objevovat poruchy paměti 4. stadium – tolerance organismu k pití alkoholu se snižuje, k opilosti stačí už jen malé množství. Jedinec začíná s pitím alkoholických nápojů už ráno a pije několik dnů po sobě a poruchy paměti jsou stále častější13
3.1.7.2 Typologie závislosti Závislosti na alkoholu se nevyskytují samostatně, ale spíše se kombinují, i když jeden nebo druhý typ převládá.14
3.1.7.2.1 Typ alfa První typ závislosti alfa představuje občasné požívání alkoholu. Jedinec alkohol čas od času zneužívá, slouží mu k odstranění úzkosti, k potlačení napětí, k získání euforie. Alkohol užívá také jako prostředek, který ho sbližuje s druhými lidmi, ať se to týká větší skupiny nebo jednotlivce. U tohoto typu závislosti není ještě změněná schopnost kontroly v pití, u člověka se nevytvořila fyzická závislost, vzniká však zvyšující se snášenlivost vůči alkoholickým nápojům. Riziko představují úrazy a trestné činy pod vlivem větší dávky alkoholu. Z typu alfa může vzniknout typ gama.15
3.1.7.2.2 Typ beta Představuje příležitostné požívání alkoholu. Člověk tohoto typu vyhledává příležitost k pití. Jeho motivace k pití je přáním, aby se od ostatních neodlišoval a nezůstal tak v izolaci.
13
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 69.
14
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 35.
15
SKÁLA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. Praha: Avicenum, 1986 s. 11.
18
Není změna kontroly ani fyzická závislost. Riziko představují dopravní předpisy. Od typu beta je možný přechod k typu delta.16
3.1.7.2.3 Typ gama Tento typ představuje již závislost na pití alkoholu. Charakteristickými znaky typu gama je nespolehlivá, změněná kontrola v požívání alkoholických nápojů. Závislý jedinec je schopen kratší či delší dobu abstinovat, tolerance dále stoupá. U jedince se projevuje psychická závislost na alkoholu. Odvykací příznaky jsou zpravidla nevýrazné. Tolerance k pití zpočátku stoupá, nakonec pak klesá.17
3.1.7.2.4 Typ delta Typ delta je charakteristický především somatickou závislostí na alkoholu. Neustálá pokračující konzumace alkoholických nápojů. Hladina alkoholu v krvi je neustále udržována. Objevuje se zde větší riziko poškození zdraví (cirhóza, delirium tremens) než u typu gama, kde jsou důsledky spíše v oblasti společenské.18
3.1.7.2.5 Typ epsilon Typ epsilon představuje změněnou kontrolu, často doprovázenou afektivní psychózou. Má dramatický a protahovaný průběh. Kontrola je prakticky ztracena. Je blízký typu gama. 19
3.1.8 Důsledky zneužívání alkoholu na tělesné a duševní zdraví Akutní otrava alkoholem po zdravotní stránce probíhá bez větších následků. Odstranění alkoholu v organismu, zejména po požití velkých dávek, znamená vždy citelný zásah do metabolismu v játrech, který se může upravovat i několik dní.20 Opakované dlouhodobé požívání alkoholu vede k poškození řady orgánů.
16
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 34.
17
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 34.
18
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 34.
19
SKÁLA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. Praha: Avicenum, 1986, s. 12.
20
SKÁLA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. Praha: Avicenum, 1986,s. 15.
19
3.1.8.1 Alkoholové poškození jater Alkohol se vstřebává v horní části trubice a dostává se vrátnicí do jater. Veškeré množství požitého alkoholu se při vstupu do jater nemetabolizuje, zbytek se dostává do krevního oběhu. Hladina alkoholu v krvi závisí na požité dávce a na schopnosti jater rozložit alkohol na konečné produkty (kysličník uhličitý a vodu). Celý proces trávení alkoholu trvá poměrně dlouho. Pokud je hladina alkoholu vysoká, může trvat trávení alkoholu více než 24 hodin. Jestliže se jedná o člověka, který chronicky denně přijímá kritické množství alkoholu, je vlastně tedy požadavek na metabolickou práci jater trvalý. V tomto spočívá podstata špatného vlivu alkoholu na funkci jater.21
3.1.8.2 Alkoholové poškození srdce Poškození srdce alkoholem může být dvojího druhu a to akutní nebo chronické. Alkoholové poškození srdce vzniká za stejných podmínek jako alkoholová nemoc jater.22 Nadměrné chronické užívání alkoholu denně ve velkých dávkách, které vedou k poškození jater a srdce, existuje řada dalších stavů, kterým alkohol žádným způsobem neprospívá.23
3.1.8.3 Alkoholické psychózy Po dlouhodobé konzumaci alkoholických nápojů vznikají alkoholické psychózy. Nejčastěji se objevuje delirium tremens, Korsakovova psychóza, alkoholická halucinace, alkoholická paranoidní psychóza.24 Delirium tremens se objevuje nejčastěji. Začíná v noci. Základní příznaky jsou obluzené vědomí a třes. Nemocný je zmatený a ztrácí orientaci, objevují se halucinace a iluse, nejčastěji zrakové a tělové. Člověk vidí hmyz a malá zvířata.
21
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 117- 118.
22
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 122.
23
KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, s. 124.
24
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 69.
20
Korsakovova psychóza navazuje na delirium tremens. Nemocný si není schopen zapamatovat to, co před chvílí vnímal. Je dezorientován místem, časem i situací. Starší vzpomínky si vybavuje. Pacient si nepamatuje nové vjemy, vymýšlí si a smyšlenkám věří.25 Alkoholická halucinace je charakteristická sluchovými a zrakovými halucinacemi, které se vyskytují především v noci. Jedinec je při nich značně úzkostný. Po odeznění si zhruba pamatuje, co měl za halucinace. Alkoholická paranoidní psychóza se projevuje bludy, pronásledováním a žárliveckými bludy. Postihuje především paranoidní psychopatické osobnosti.26 „Postoj společnosti ke konzumaci alkoholu může být negativní nebo prohibiční, což má za následek přísnou abstinenční kulturu. Kultura připouštějící pití i opilství a distribuující alkohol bez omezení, má na zřeteli zájmy obchodu. Zvyšování spotřeby alkoholických nápojů u nás je varujícím signálem vývoje. Přitom je všeobecně známo, že většinu čistého alkoholu získáváme prostřednictvím piva, které považujeme za „neškodný“ nápoj. A to je ona zrádnost: zdomácnění alkoholové subkultury, jejímuž rozvoji liberální postoj veřejnosti nijak nebrání. „Vznikl abnormální stav, kdy se stává outsiderem ten, který abstinuje, a ne ten, který se alkoholové subkultuře přizpůsobuje. Konflikt se sociálním prostředím má tedy ten, kdo nepije, a ne naopak. Jde o patologický jev v naší společnosti a varovný signál vývoje alkoholismu.“ (Marhounová, Nešpor – Alkoholici, feťáci a gambleři, str. 71)
25
VERLAG, F. G. Der chronische alkoholismus. Stuttgart: Ficher, 1989, s. 70.
26
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 70.
21
3.2 Postoje ke konzumaci alkoholu Vztah mládeže k alkoholu by měl být součástí komplexního celospolečenského řešení. Řešení by mělo zahrnout podmínky pro kvalitní život a otevřenou budoucnost s vytvořením pracovních příležitostí, podmínek pro smysluplné trávení volného času a rodinného a společenského života.27
3.2.1 Prevence a ochrana dětí a mládeže před alkoholem „Základním právem každé lidské bytosti je právo na zdraví a na kvalitu života. Ochrana a podpora zdraví a kvality života dětí a mládeže jsou zakotveny v Úmluvě OSN o právech dítěte a jsou i součástí zdravotní politiky SZO Zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století. Požaduje, aby děti do 15 let nepožívaly alkohol vůbec.“ (Machová, Kubátová – Výchova ke zdraví, str. 69)
3.2.2 Prevence V praxi se setkáváme s faktem zkřížené závislosti, např. závislosti na alkoholu a jiných látkách nebo alkoholu a hráčství. Jeden typ závislosti podporuje druhý. Nejlepší prevencí pro jedince proti závislosti je nalezení hodnotného životního smyslu. Primární prevence zneužívání drog má za cíl, aby u potenciálních konzumentů nedošlo ke konzumu drog. Obrací se na populaci a její složky, přináší poznatky a návody a přispívá k vytvoření sociálního klimatu, které není příznivé k šíření drog.28 Sekundární prevence se zaměřuje na ohroženou populaci, u které se vyskytuje vysoká pravděpodobnost, že bude anebo už je vystavena nežádoucímu jevu. Významnou roli hrají zákony a předpisy. Terciární prevence se zaměřuje na jedince, kteří jsou již pod vlivem nežádoucího jevu nebo jej překonali a nechtějí mu zase podlehnout. Podporuje aktivní způsob života a sociální zodpovědnost.29
27 28 29
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 70. MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 87. BRUNO A KOLEKTIV. Drogy – drogová závislost. Olomouc: Sananim, 1996, s. 9-19.
22
3.2.3 Prevence podle věku Od narození do 1 roku: Dítě je závislé na dospělém člověku, většinou na matce. Pečující a laskavá matka může dítěti v dospělém věku pomoci důvěřovat okolí. Důležitá je prevence citové deprivace. Od 1 roku do 3 let: Dítě se duševně odděluje od matky a začíná prosazovat svoji vůli. Myšlení dítěte je zaměřené na sebe. Dítěti by se mělo dávat najevo, že je v pořádku, že se chce prosadit, ale že existují i určitá omezení. Od 3 do 6 let: V tomto věku je potřeba začít vštěpovat dítěti hodnoty zdraví, že zdraví je důležité a že je správné zdraví chránit a podporovat. Dítě má znát, že okolní svět skrývá jistá nebezpečí, a má se učit, jak se jim bránit. Od 7 do 12 let: Informace poskytované dětem by měly být velmi konkrétní. Je potřeba pokračovat ve zdůrazňování hodnoty zdraví. Postupně informace přeměňovat na pravidla a návyky. Cílená prevence by měla začít již v tomto věku. Od 13 do 22 let: Náročný věk, který bývá provázen vzpourou. Dospívající si doplňuje rámec rodiny, kamarády a vrstevníky. Pro mladé lidi je velmi důležitá skupina vrstevníků, která jim může pomoci se alkoholu a drogám vyhnout anebo naopak představuje nebezpečí. Prevence v této věkové skupině je velmi důležitá, protože je obzvlášť ohrožena. Zneužívání návykových látek v dospívání může vést k rychlému vytvoření návyku na látce.30
3.2.4 Cíle prevence Ochranou dětí před alkoholem se věnovala konference ministrů evropských zemí, která stanovila základní cíle ochrany dětí a mládeže před tlaky k užívání alkoholu a stanovila následující cíle:
snížit počet mladých lidí, kteří začínají konzumovat alkohol a zvýšit věk mládeže, která začíná pít alkohol
30
nabízet nabídku smysluplných možností namísto užívání alkoholu a drog
lepší vzdělávání mladých lidí, týkajících se důsledků požívání alkoholu
NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996, s. 112.
23
snížit tlaky vybízející mládež k pití alkoholu, především v souvislosti s volným prodejem, reklamou a dostupností alkoholických nápojů
zajistit přístup k zdravotním a poradenským službám, především pro mladé lidi s alkoholovými problémy
snížit škodlivé důsledky konzumace alkoholu, nehody, fyzické napadení a násilí mezi mládeží31
3.2.5 Prevence a výchova U prevence a výchovy je nejdůležitější pestrý seznam nejrůznějších aktivit, postupů zásahů a opatření sledujících jediný cíl, nedopustit, aby se alkohol stal hlavní životní hodnotou člověka a zejména pak mladého. Důležitou roli hraje preventivní výchovná práce. Důležité u prevence a výchovy je dosáhnout celospolečenského zapojení a aktivní angažovanosti celé veřejnosti. Především intenzivní protialkoholní a protidrogové výchovy, která je součástí výchovně vzdělávacího procesu, rozvíjená již od prvních tříd základních škol. Důvodem je fakt, že děti v tomto věku přebírají nové informace a uchovávají si je dlouhou dobu ve stejné podobě. Dospívajícím je třeba otevřít přístup k aktivitám, které odpovídají jejich věku, zájmům, pociťovaným potřebám a působí na rozvoj jejich osobnosti tak, aby v dospělém věku dokázali v náročném světě žít plnohodnotný život.32
3.2.6 Preventivní programy Jeden ze základních materiálů, které byly v souvislosti s drogovou závislostí zpracovány, je „Koncepce a program protidrogové politiky,“ na základě usnesení vlády ČR Ministerstvem vnitra. Nejúspěšnější preventivní programy pro mladé jedince, jsou ty, na kterých se podílejí připravení kluci a děvčata.33
31
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 69.
32
ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 154 – 156.
33
NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. Praha: Portál, 1995, s. 7.
24
Preventivní program FIT IN vznikl v roce 1990. Program nabízí preventivní aktivity rizikovým skupinám, zejména dětem a dospívajícím i těm, kdo za ně zodpovídá. Cílem je pozitivní zdraví. Prevence škod působených alkoholem a jinými drogami u dětí a mládeže s ohledem na jejich zvláštnosti a potřeby. Program FIT IN se zaměřuje na vytvoření systému prevence, ve kterém by měl své místo učitel, rodič, vrstevník, zdravotník i jiný pracovník. Každý z nich je na svém místě nenahraditelný a jeho práci neudělá nikdo jiný lépe.34 Peer programy jedná se o nácvik dovedností potřebných pro práci se skupinou, řešení problémů i o tom, jak přistupovat k vrstevníkovi, který má problém s návykovými látkami. Takto připravení mladí lidé pracují se svými mladšími spolužáky nebo s mladými lidmi z okolí. Organizují večírky bez alkoholu a drog, vedou diskusní skupiny, poskytují druhým oporu a radu v obtížných situacích.35
3.2.6.1 Preventivní programy by měly poskytovat Nešpor spolu s Marhounovou uvádějí ve své knize základní cíle o tom, co by preventivní programy měly poskytnout, aby se staly úspěšnými:
informace o účincích drog a jejich důsledcích zneužívání
pomoc při řešení základních problémů dítěte
nabídku zdravého životního stylu
prostor pro mimoškolní aktivity36 Závislost na alkoholu je chronické, recidivující onemocnění. Jednou z příčin častého
výskytu tohoto onemocnění v České republice je velmi vysoká spotřeba alkoholu a brzký začátek konzumace u dětí a mládeže. Cílem prevence je snížit procento mladých lidí, kteří jsou vtaženi do některého typu konzumace alkoholu. Dalším důležitým cílem prevence je redukovat intenzitu konzumace a předejít postupnému přecházení do těžších forem závislosti.37
34
NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996, s. 122.
35
NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996, s. 113.
36
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 87 – 88.
37
Zpracováno podle stránky Drogmen
25
3.3 Rodina a konzumace alkoholických nápojů V poslední době je stále výraznější vliv alkoholu na charakter rodinného prostředí, zvláště pak takového prostředí, ve kterém vyrůstají děti. Požívání alkoholu v míře, která přesahuje rámce společenské konvence, většinou vede k rozpadu rodiny. Takové chování je v rozporu s požadavkem vytvářet zdravé rodinné prostředí. Rodinná atmosféra poznamenaná vlivem alkoholismu se promítá nejen u osoby na alkoholu závislé, ale poznamenává i ostatní členy rodiny, především děti.38
3.3.1 Rodina „Forma dlouhodobého solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující rodiče a děti. Další znaky toho, co je rodina, jsou sociokulturně podmíněny. Patří k nim společné bydlení, příslušnost ke společné příbuzenské linii.“ (Jandourek – Sociologický slovník, str. 206)
3.3.2 Rodina jako systém Koncepce systému rodina se opírá o několik principů. Prvky tohoto sytému netvoří jen jednotliví lidé sami o sobě, nýbrž i lidé ve vzájemných interakcích a vztazích. Mluvíme o tzv. síti vztahů. Rodina ovlivňuje a působí na chování každého jedince rodiny. Rodina jako systém je začleněna do širšího společenského systému, k němuž patří příbuzní, sousedé, přátelé a všichni ostatní, kdo rodinu obklopují a jsou s ní ve styku. Na tento společenský systém působí rodina a sami jsou stykem s ním ovlivňováni. Porucha v jednom prvku rodiny se projeví ve funkci celku. Rodina může zůstat stejnou rodinou, jestliže se přestěhuje, ale nemůže zůstat tou rodinou, pokud se něco stane dítěti, matka začne být závislá na alkoholu, zemře někdo blízký, nebo když otec naváže jiný citový vztah a rodinu začne zanedbávat.
38
ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, s. 100.
26
Změny, k nimž v rodině dochází, jsou dvojího druhu, kontinuální a diskontinuální změny. Každé přinášejí rodině jinou zátěž a komplikaci a uvádějí v činnost jiné adaptační mechanismy. Kontinuální změny jsou pozvolné. V případě rodiny jsou dány postupem času, čili vývojem, dospíváním, stárnutím jednotlivých členů rodiny i stárnutím systému jako celku. Jiná bude rodina s kojencem, jiná s dítětem předškolního věku, se školákem, s dítětem, které se osamostatnilo, odchází a zakládá si vlastní rodinu. Diskontinuální změny jsou náhlé, jedná se o události. Rodina po nich nemůže být taková, jaká byla před těmito událostmi. Takovými událostmi jsou narození dítěte, rozvod a jiné. Tyto události přinášejí nároky, zátěže, stresy. Jejich zvládnutí a překonání vyžaduje mobilizaci obranných sil a ovládnutí adaptačních strategií a mechanismů, aby byl výsledek uspokojivý. Rodinný systém má schopnost sebezáchovy a sebeopravy. Rodina narušená, zatížená nebo ohrožená nějakou událostí má tendenci znovu se stabilizovat, obnovit svou funkci i za cenu určitých obětí.39
3.3.3 Postavení dítěte v rodině a společnosti Ve vývoji rodiny se dítě stává smyslem a cílem rodinného života. Důležitým faktorem ve vývoji rodiny jsou vzájemné vztahy, vztahy mezi rodiči a rodiči a dětmi. Tyto vzájemné vztahy by měly být založené na vzájemné lásce a úctě. Současné rodiny ztratily jednu ze svých důležitých funkcí, a to připravit děti na budoucí rodičovství. Tato přirozená příprava současné rodiny, obvykle jen s jedním rodičem neposkytuje. Citová vyzrálost jedince, jeho odpovědnost za sebe i druhé hraje významnější roli v životě dnešní rodiny. Faktory současného rodinného života vytvářejí a podporují socializačně výchovnou činnost. Její další úkoly v této oblasti byly předány společnosti a jejím institucím. Společnost se stala významnější ve funkcích vnitřních a to především v oblasti emocionálně výchovné. Dalším problémem, který se v péči o dítě a mládež dostává do popředí, je nedostatek mužského vzoru. Péče o dítě se stále více váže na ženy, dítě se velmi málo setkává s mužem jako
39
MATĚJČEK, Z. Výbor z díla. Praha: Karolinum, 2005, s. 359 – 361.
27
vychovatelem. Tato skutečnost negativně ovlivňuje postavení jedince a promítá se do jeho budoucího života. Problémem dnešního rodinného života je narůstání počtu neúplných rodin. Hlavou neúplné rodiny se stává matka, která je rozhodujícím činitelem a vychovatelem dítěte. Tím je oslabována příprava dítěte na budoucí rodičovství. Poruchy rodiny jsou situace, kdy rodina z nějakého důvodu a v různé míře neplní základní požadavky dané společenskou normou. Poruchy rodinného života se týkají všech složek života člověka.40
3.3.4 Zanedbávání péče o dítě Pojem zanedbávání je součástí syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte – CAN (Child Abuse and Neglect).“ (Věra Bechyňová, Marta Konvičková – Sanace rodiny, str. 35) Je nejčastější formou špatného zacházení s dětmi v rodinách. Oběti zanedbávání, pokud se nejedná o formy nejtěžšího zanedbávání, bývají společně s oběťmi psychického násilí nejhůře zjistitelné. Děti jsou ohroženy dlouhodobě a důsledky mohou vážně ohrožovat jejich růst a vývoj. Podpora rodičů v péči o dítě i ve fungování rodiny je nesmírně důležitá pro další zdravý vývoj dítěte. Rodiče nejsou schopni citlivě reagovat na chování svých dětí. Nevšímají si toho, že dítě něco potřebuje. Děti pak špatně prospívají, protože mají malou pozornost od svých rodičů. Děti pak mohou hledat útěchu ve špatném prostředí, v nejrůznějších partách, kde se snadno dostanou k návykovým látkám.41
40
DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. Praha: Avicenum, 1986, s. 10 – 12.
41
BECHYŇOVÁ, V. KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. Praha: Portál, 200, s. 35 – 38.
28
3.3.4.1 Typy zanedbávání Bechyňová a Konvičková uvádějí následující základní typy zanedbávání:
fyzické – dochází k neuspokojování tělesných potřeb dítěte, jako je výživa, ošacení, ochrany před nebezpečím a další
výchovné – nezabezpečení vzdělání ve škole, chybějící ochrana před dětskou prací
emoční – neuspokojování citových potřeb dítěte
zanedbávání zdravotní péče Všechny typy zanedbávání souvisí s chudobou a špatným sociálním postavením rodin.
Proto je těžké rozlišit, zda je péče snížena v důsledku jejich špatné sociální situace, nebo zda jde o záměrné zanedbávání péče.42
3.3.4.2 Rizikové faktory v rodině Zanedbávání předchází velké množství faktorů, které se vzájemně ovlivňují. Zanedbávání trvá často dlouhou dobu a opakuje se. Rizika existují na straně rodičů, dětí a prostředí, které v kombinaci zvyšují rizika ohrožení dítěte. Rizikové faktory ze strany rodičů často vycházejí z jejich vlastních zkušeností z dětství a dospívání. Zanedbávání péče je často transgenerační problém, ne všechny děti, které byly v dětství zanedbávány, musejí v dospělosti opakovat způsob výchovy a péče od svých rodičů. Další společné rizikové vlastnosti rodičů, kteří zanedbávají péči o dítě, jsou pak ovlivněny jejich zkušenostmi z utváření a prožitku sociálních vztahů, bývá převládající kritika, časté užívání trestů ve výchově, impulzivita a špatné ovládání agresivity. Rizikové faktory dětí jsou způsobeny rodiči, kteří dokážou obtížněji porozumět potřebám dětí, které jsou handicapované nebo mají odlišnou reaktivitu než jejich rodiče. Ohroženy jsou také děti hyperaktivní, ale i pasivní. Rizikové faktory prostředí zvyšují působení špatných vlivů rodičů i dětí. Rizikovým faktorem je uspořádání rodiny, která je nestabilní a chaotická, dále v rodinách, kde není obvyklé
42
BECHYŇOVÁ, V. KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. Praha: Portál, 200, s. 38 – 39.
29
vzájemné propojování emocí. Zátěž rodiny také zvyšuje sociální izolace a chudoba, často zvyšuje stres v rodině. Důležitým rizikovým faktorem je i raná separace dítěte od matky.43
3.3.5 Rodinné zázemí Významným činitelem, který může ovlivnit požívání alkoholických nápojů je rodina a rodinné zázemí. Rodiče mladého jedince formují a jsou pro něj vzorem. Měli by na dítě působit pozitivním směrem. Dítě by se mělo v rodině cítit dostatečně jistě. Některé zvyky rodin přispěly ke vzniku nebo přetrvávání problémů s drogami, jako např. nadměrná opatrnost a obavy, že za každým rohem na dítě čeká tragédie. Zvýšené riziko alkoholismu ovlivňují:
přílišná svoboda hraničící s chaosem nebo lhostejností nebo na straně druhé také rodiny, kde jsou si všichni blízko, představují tzv. „dokonalé hnízdečko“
předčasná zralost dětí např. dítě se postará o celou domácnost a mladší sourozence
mladý jedinec jako důvěrník rodiče např. při rozvodech, kdy si rodiče stěžují dítěti jeden na druhého
dítě musí být příliš hodné a dokonalé, rodiče necítí potřebu dítě kontrolovat a tak se může stát, že se dítě dostane do situací, na které nestačí
nadměrná volnost a nedostatek kontaktu s dítětem např. dobré známky = dostatek volného času
liberální a nedůsledná výchova, nadměrná liberální výchova může přispět k nerovnoměrnému vývoji a k nedostatečnému uspokojování potřeb dítěte
nadměrná kontrola a náročnost, tam kde převládá vysoká sebekontrola, může dojít k problematickému vývoji, dítě si osvojí přílišnou náročnost
manipulativní jednání
řešení nepříjemných situací za pomocí jiných prostředků
nadměrný stud a pocity viny, když si rodiče neváží rodiny, vybavují své děti podobným životním postojem
43
BECHYŇOVÁ, V. KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. Praha: Portál, 200, s. 40 – 42.
30
negativní stereotypy, stěhování a rozvod
dítě jako nástroj neuspokojených potřeb rodičů např. nadměrné zaměření rodičů na dítě, může mít hlubší příčiny
poruchy příjmu potravy44
Existují zvyky v rodině, které mohou zvyšovat odolnost dítěte vůči alkoholu
pravidla, zvyky, tradice např. kontakt mezi základní a širší rodinou
schopnost reagovat na neočekávané změny a vyvíjet se např. schopnost reagovat na nové nebo neohrožující události
poskytovat dostatečné bezpečí a zároveň dost podnětů pro vývoj dítěte
dodržování dohod a důsledky selhání
řešení problémů bez dlouhého odkládání např. domácí práce
chválení jako zdroj sebevědomí
zdravý vztah rodiny k alkoholickým nápojům
jasně dané postoje k otázkám zdraví a nemoci45 Rodiče mají právo znát kamarády svého dítěte. Záleží, jakým způsobem je rodiče
poznávají. Když rodiče znají kamarády svého dítěte, znamená to, že je dítě zajímá, že jsou schopni dát zájem najevo. Znamená to, že je s jejich dítětem něco spojuje. Rodiče mohou dát najevo, že jsou rádi, že jejich dítě umí navozovat vztahy a být pro ostatní důležité. Zájem o kamarády dítěte může způsobit menší problémy než nezájem.46 V dnešní době je normální, že se rodiče spolužáků neznají. Mohou patřit k odlišným společenským vrstvám. Někteří rodiče žijí dlouho v nevědomosti o životě jejich dítěte.
44
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 13 – 51.
45
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 67 – 87.
46
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 57.
31
3.3.5.1 Rizikové faktory v rodině Vliv rodiny, kde vyrůstá dítě, je mnohem důležitější než dědičnost. V rodině existuje velké množství rizikových faktorů, které mohou způsobit rozvoj konzumace alkoholických nápojů a následný alkoholismus. Přehled těchto příčin a příčiny ochranných faktorů uvádím v tabulce č. 1.47 Tab. 1. Rizikové a ochranné faktory v rodině Rizikové faktory, které zvyšují riziko problémů
Ochranné faktory, které snižují riziko problémů
s alkoholem.
s alkoholem.
Nedostatečné citové vztahy v rodině.
Dobré citové vazby rodiny.
Nedostatek času a dohled, malá péče.
Přiměřená péče, rodiče mají dostatek času na dítě. Výchova je důsledná, ale laskavá.
Nejasná pravidla, která se týkají chování dítěte.
Nejasná pravidla týkající se chování dítěte.
Dlouhodobý konflikt mezi rodiči.
Rodiče mají mezi s sebou dobré vztahy.
Rodiče nespolupracují na výchově svých
Rodiče společně spolupracují na výchově
dětí.
svých dětí.
Rodiče dětem tolerují alkohol a jiné návykové látky.
Rodiče dětem alkohol a jiné návykové látky neschvalují.
Někdo z rodiny zneužívá alkohol nebo jiné návykové
Nikdo z rodiny nezneužívá alkohol nebo jiné návykové
látky.
látky.
Rodiče se chovají k dětem lhostejně či dokonce
Rodiče se k dětem chovají přátelsky.
nepřátelsky. Přehnaná nebo naopak malá očekávání od dítěte.
Přiměřené a jasné očekávání od dítěte, respekt vůči němu.
Špatné společenské fungování rodičů.
Rodiče se dobře přizpůsobují ve společnosti.
Časté stěhování rodiny.
Stabilní prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
Chudoba nebo nezaměstnanost rodičů.
Dostatečné uspokojování hmotných potřeb dítěte.
Syndrom CAN v rodině.
Dítě je v rodině bezpečné a chráněné.
Rodiče nevytváří pro dítě dostatek kvalitní zábavy a
Rodiče vytváří prostředí pro kvalitní zájmy a záliby.
zájmů Nejasné nebo nepřiměřené rozdělení rolí v rodině.
Zodpovědnost v rodině, přiměřené rozdělení rolí.
Výchova realizována pouze jedním rodičem.
Výchova probíhá v úplné rodině.
Dítě žije samo bez rodiny a domova.
Dítě žije v rodině a v dobrém rodinném prostředí.
Špatné mezigenerační vztahy.
Dobré mezigenerační vztahy.
47
Zpracováno včetně tabulky, NEŠPOR. K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001, s. 46.
32
3.3.5.2 Prevence v rodině Prevence negativních sociálních jevů začíná v rodině mnohem dříve, než dítě přijde do věku, kdy začíná být negativními jevy ohrožováno. Výchova v rodině a celkový životní styl je způsob prevence. Je nutné vybudovat vzájemnou důvěru, jistotu a pevné zázemí pro dítě. Za účinné se považují společné aktivity, kterých se účastní celá rodina. Společné zážitky rodinu stmelují, zvyšují respekt a chrání děti před nudou.48 Ve vztahu k alkoholu je potřeba dětem vštěpovat, že pro dospělé platí jiná pravidla než pro děti. Dětem bychom neměli nabízet žádný alkoholický nápoj. Děti se učí také pozorováním a vzorem chování, proto nepijeme alkohol rizikovým způsobem a dodržujeme zásadu nepít alkohol před jízdou autem. Prevence v rodině se dá rozdělit podle věku dítěte. Ve své diplomové práci se zaměřím na děti v období dospívání, tedy ve věku asi od 11 do 16 let, jelikož se zabývám konzumací alkoholismu u dětí na druhém stupni základní škol. Prevenci můžeme rozdělit do několika oddílů:
zevní okolnosti života: rodiče by měli dětem zajistit vhodnou vrstevnickou skupinu dětí a hlavně je povzbuzovat ke kvalitním zájmům. Měli by dětem umožnit rozvoj jejich schopností a nadání, ale také na ně neklást přehnané nároky.
emoční potřeby: vřelá omezující výchova, která je přiměřená věku jedince. Stabilní rodinné prostředí a možnost projevovat své emoce.
oblast poznávání: rodiče by měli být schopni s dětmi hovořit o nebezpečí návykových látek, měli by jim předat informace a poučit je. Všestranně rozvíjet osobnost dítěte a připravit jej na samostatný život mimo rodinu.
sociální dovednosti: pomoci při navazování vztahů mimo rodinu. Prohlubovat dovednosti v oblasti sebeuvědomění, relaxace a zvládnutí některé relaxační techniky.49
48
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 71.
49
NEŠPOR. K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001, s. 43.
33
3.3.5.2.1 Zásady prevence v rodině Nešpor ve své knize zpracovává základní zásady prevence v rodině a ty jsou:
Získat důvěru dítěte a naučit se mu naslouchat.
Umět mluvit s dítětem o alkoholu a drogách.
Předcházet nudě, pomoct dítěti najít vhodné a bezpečné zájmy a záliby.
Pomoc dítěti přijmout hodnoty, které mu pomohou odmítat alkohol a drogy.
Prosazovat zdravá rodinná pravidla.
Pomoc dítěti bránit se špatné společnosti a najít si dobré přátele.
Posilovat zdravé sebevědomí dítěte.
Spolupracovat při výchově dítěte s dalšími dospělými v rodině, se školou.50
„Soužití s rodičem závislým na alkoholu ohrožuje vývoj dítěte v samých základech jeho osobnosti. Nevhodné utváření základních sociálních vztahů, nedostatečné uspokojení potřeby jistoty, jež je pokládána za jednu ze základních psychických potřeb člověka, nedostatek vhodných identifikačních vzorů v osobách nejbližších, to vše může vést k narušení zdravého sociálního vývoje dítěte.“ (Skála Jaroslav – Až na dno, str. 83)
50
NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996, s. 113 – 117.
34
3.4 Základní škola a konzumace alkoholických nápojů „Instituce ve veřejném nebo soukromém vlastnictví, v níž jsou dětem a mládeži zprostředkovány v systematickém vyučování vědomosti a dovednosti, jež jim mají umožňovat samostatné životní činnosti v rámci státního a společenského uspořádání. Školy to poskytují zpravidla v určitém vymezeném čase, nacházejí se nezávisle na střídání žáků a učitelů na stejném místě a orientují se na příslušné formy výchovy a vzdělávání. Usilují o uskutečnění vymezených cílů vzdělávání a výchovy.“ (Průcha – Moderní pedagogika, str. 389.) Škola je první významnou institucí, do které se dítě dostává. Škola se jeví jako instituce velmi mocná, mocnější než rodiče, protože také oni musí respektovat rozhodnutí školy. Škola je v životě každého z nás a společnosti velmi důležitá, je o ní řeč neustále. Každodenně se o škole píše a mluví v různých souvislostech, ve sdělovacích prostředcích, stejně tak v rodinách, kde vyrůstají děti. Škola ovlivňuje rozvoj dětské osobnosti. Školní prostředí je důležitým místem socializace, děti zde získávají nové rozdílné zkušenosti, než jaké získaly v rodině. Rozvijí schopnosti a dovednosti dětí. Významným způsobem předurčuje budoucí pozici každého žáka, jelikož úspěšnost ve škole představuje základ pro profesní tvorbu. Selhání ve škole může být rozhodující pro další směřování jedince.51
3.4.1 Socializace dítěte školního věku Socializace dítěte probíhá postupně. V průběhu dětství je ovlivňován různými sociálními skupinami, k nimž patří. Působení každé z nich je specifické a dítě zde získává zkušenost, která přispívá k rozvoji odlišných kompetencí. 52
51
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, s. 148.
52
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, s. 159.
35
3.4.2 Vliv školy na dítě Vliv školního prostředí může být pro řadu věcí rozhodující. Škola je prostředí, která má stejné charakteristiky od první do deváté třídy. Nevyznačuje se žádnou pružností, kterou by reagovala na měnící se potřeby dětí různého věku. Situaci zachraňují jednotliví učitelé, kteří ji obohacují a doplňují. Pocit nepochopení, nuda, přetěžování, pocity křivdy nadměrná náročnost, ale i nepodnětné nízké nároky, to jsou chyby, které skutečně mohou v dítěti a dospívajícím uhasit chuť zvládat běžné těžkosti spojené s učením. To může vést k neuspokojení potřeb a dítě si může najít jiný prostředek, který mu poskytne uspokojení.53
3.4.3 Školní úspěšnost Dlouhodobý pocit neúspěchu může vést k rezignaci na další úsilí a snaze zažít úspěch jinde. Rodiče zapomínají na to, že dítě, které je málo úspěšné, to může vnímat stejně podobně jako oni, ale hůř to přiznává. Dítě se snaží takové věci nepřipouštět. Své neúspěchy začne zlehčovat a přesvědčovat se, že to není důležité, že je to vina učitelky. Uvnitř však může dřímat nejistý pocit selhání a sníženého sebehodnocení. Zvýšený zájem o učení a kontrolu věcí nestačí. Je potřeba si všímat kamarádů a pozice, jakou dítě mezi ostatními má, jak je mezi nimi úspěšné.54 Zvláště v případě, kde se u dítěte nečekaně začnou ve škole objevovat problematické změny v chování, zhoršení prospěchu, objevují se noví kamarádi a dítě začne pociťovat odpor ke škole a učitelům. Škola není bezpečné prostředí. Škola je přirozené prostředí a do jisté míry odraz reálného světa. Spolužáci a kamarádi si vyprávějí o tom, co je zajímá. Od prvních tříd je důležité, nejen to, kdo jaké má známky, ale i to, kdo má to, co ostatní nemají.55
53
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 92.
54
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 93.
55
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 94 – 95.
36
3.4.4 Činitele ve škole I na úrovni školy existuje řada ochranných, ale také rizikových vlivů. Důležité je být v kontaktu se školou a spolupracovat a komunikovat spolu i s dalšími rodiči. Většina škol má zájem s rodiči žáků dobře vycházet, a jestliže je to možné, tak jim vycházet vstříc.56
3.4.4.1 Rizikové činitele ve škole, které zvyšují riziko problémů s alkoholem Nešpor uvádí ve své knize tyto rizikové faktory, které zvyšují rizika:
Škola prevenci neprovádí nebo používá postupy, které jsou jednorázové jako přednášky nebo tzv. „komponované pořady.“
Pokusy o prevenci mají spíše pasivní charakter.
Škola dostatečně při prevenci nespolupracuje s rodiči.
Škola nespolupracuje s organizacemi a institucemi v okolí.
Nejsou daná jasná a prosazovaná pravidla, která se týkají zákazu návykových látek ve škole.
Alkohol, tabák nebo hazardní hry jsou ve škole nebo v jejím okolí žákům dobře dostupné.
Učitelé jsou vnímáni jako nepřátelští a lhostejní, kteří zdůrazňují především nedostatky žáků.
56
Žáci problémoví a selhávající jsou zesměšňováni a ponižováni.
Malá návaznost na kvalitní mimoškolní aktivity a vhodné způsoby trávení volného času.
NEŠPOR. K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001, s. 48 –49.
37
3.4.4.2 Ochranné činitele, které snižují riziko problémů s alkoholem Nešpor uvádí ve své knize tyto ochranné faktory, které snižují rizika:
Škola provádí prevenci a používá účinné postupy, jako jsou peer programy. Nácvik sociálních dovedností nebo pozitivní alternativy pro ohrožené.
Prevence má aktivní charakter, žáci se zapojují.
Škola při prevenci spolupracuje a komunikuje s rodiči.
Škola spolupracuje s prospěšnými organizacemi v blízkém okolí.
Škola stanovuje přiměřená pravidla týkající se návykových látek ve škole a na akcích, které škola pořádá.
Alkohol, tabák a hazardní hry jsou ve škole a jejím okolí, žákům málo dostupné.
Učitelé pomáhají žákům při rozvoji, dobře s nimi komunikují, spolupracují.
Pro žáky, kteří selhávají a jsou problémoví, hledá škola pozitivní alternativy a cesty, jak jim pomoci.
Škola vede žáky k formování prosociálního chování, pomoci druhým a také k pozitivním hodnotám.
57
Dobrá návaznost na kvalitní způsoby trávení volného času.57
NEŠPOR. K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001, s. 48 –49.
38
3.4.5 Prevence ve školách Alkohol provází člověka od nepaměti, ale v současnosti se v řadě zemí stává u dětí a mládeže větším problémem než tomu bylo dřív. Alkohol dokáže mladého člověka uvést do stavu uvolnění, což dokáže a na chvíli zmírnit pocity napětí a nejistoty, které často prožívají dnešní dospívající.58 Děti se učí především příkladem a tak rodiče a učitelé by pro ně měli být vzorem, protože učitel, je jeden z mála lidí, se kterým se všichni jednou setkáme a který může ovlivňovat a formovat chování žáků a pro některé z nich se může stát jejich vzorem.59 Škola by měla kompenzovat a ovlivňovat nevhodné postoje a návyky, které si děti z rodiny přináší a působit na rodinu, aby své návyky změnila.60 Z hlediska prevence ve škole je důležité, aby děti a mládež měli znalosti, dovednosti a postoje v oblasti konzumace alkoholických nápojů:
znalosti: důležité je, aby dospívající měli povědomí o důsledcích experimentování s alkoholem, znali zákonné normy užívání alkoholu a také to, co je propagace, kterou používají reklamní tvůrci. Měli bychom u dětí rozvíjet schopnosti, jak pečovat o své zdraví a poučit je, kde mohou získat pomoc i radu.
dovednosti: naučit děti a mládež porozumět vlastním pocitům, přáním, umět sdělit své pocity a emoce, naslouchat a komunikovat s druhými lidmi, prosadit a obhájit svůj vlastní názor a postoje a efektivně řešit problémy
postoje: rozvíjet u dospívajících pocit sebejistoty a seberealizace, pochopit hodnotu vlastních pocitů a tolerantní přístup k druhým lidem61
58
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 83.
59
SKÁCELOVÁ, L. Prevence ve výuce – základní pedagogické principy. Praha: Úřad vlády České republiky, 2002, s. 297. 60
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, s. 84.
61
SKÁCELOVÁ, L. Prevence ve výuce – základní pedagogické principy. Praha: Úřad vlády České republiky, 2002, s. 29.
39
3.4.5.1 Prevence na školách musí být Nešpor spolu s Marhounovou zpracovali, jak má být prevence na školách prováděna, aby byla úspěšná:
prováděna jakou souvislý proces
přiměřená věku a skupině
zpracována jako získání co nejvíce poznatků o drogách
zaměřená na osvojení postojů a dovedností, které jedincům umožní najít řešení jejich nesnází a dokázat vést život bez ohrožení drogou
zapojit rodinu jedince a zlepšit schopnost komunikovat o problémech a vyrovnávání se s nimi62
3.4.5.2 Preventivní programy ve škole Od poloviny devadesátých let se objevily stovky programů, jež se pokoušely ovlivnit žáky, předat jim informace o rizicích vycházejících z užívání drog. Některé projekty jsou zpracovány ve formě filmů nebo návštěv bývalých toxikomanů. Další složkou programů je to, že se zaměřují na odstranění příčin experimentování s drogou a závislostí. Zaměřují se na rozvoj tvořivosti, schopnost řešit běžné problémy, komunikace a na další aspekty života dětí a dospívajících.63
3.4.6 Vrstevnická skupina Vrstevnická skupina znamená skupinu dětí nebo mládeže stejného věku. Ve vývoji jedince prochází nejrůznějšími skupinami vrstevníků a učí se životu v nich. Vstup do školy znamená příchod skupiny, která je velká a zpočátku formální. Uvnitř třídy vznikají menší
62
MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, s. 87.
63
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 96 – 97.
40
neformální skupinky. Mezi jedenáctým a patnáctým rokem získávají skupiny vrstevníků velmi důležité místo v životě jedince. Dítě a mladý člověk se zařazují do různých sociálních skupin, ve kterých se formují jejich vztahy s jednotlivými osobami. Osobní vztahy působí na plnění úkolů a na udržování těchto skupin. Narušení vztahu může narušit účast jednotlivce v životě skupiny. Skupina vrstevníků formuje u dítěte rysy osobnosti, zejména pak vztahy k lidem. Pomáhá mladému jedinci se vymanit z nadměrné závislosti na autoritě rodičů a pomáhá vyvíjet samostatnou a zralou osobnost.64 Pro mladého jedince mají velký význam vrstevníci, protože mají podobné problémy jako on. Skupina vrstevníků slouží jedinci jako opora stávající identity. Skupina mu pomáhá překonat nejistotu v procesu osamostatňování. Skupinová identita podporuje individuální identitu. Je snadnější se vymezit takto a získat bez námahy uspokojující obraz sebe sama. Tímto způsobem se snižuje individuální zodpovědnost a pomáhá zvyšovat pocit sebevědomí, sebejistoty a moci, které by jedinci jinak nedosáhli. Dospívání je potřeba jistoty a bezpečí, uspokojovaná ve vrstevnické skupině. Důležitou roli hraje také příslušnost k vlastní generaci a klade důraz na její odlišnost od světa dospělých. Vrstevníci se pro jedince stávají neformálními autoritami, které mohou mít někdy větší vliv na dítě než dospělí.65 Od posledních ročníků základní školy a dále se vrstevníci stávají důležitým záchytným bodem, neboť se objevují první pokusy oddělit se od rodiny. Členství ve skupinách se u každého jedince liší. Jeden může patřit ve stejnou dobu do více skupin. V období dospívání se nejvíce rozvíjejí malé intimnější skupiny, které společně sdílejí pocity, tajemství, touhy a problémy. 66
64
ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, s. 261 – 267.
65
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, s. 243 – 244.
66
BRUNO A KOLEKTIV. Drogy – drogová závislost. Olomouc: Sananim, 1996, s. 33.
41
3.4.6.1 Vliv party a vrstevníků Vliv názorů stejně starých dětí nebo dospívajících, stejně tak snaha se jim vyrovnat, překonat je nebo upoutat jejich pozornost, jsou jedním z mnoha faktorů, které jsou součástí toho, že dítě začne užívat drogy. Výběr kamarádů a čas a způsob s nimi strávený to jsou velké konflikty dospívání. V dospívání je vliv kamarádů nebo vrstevníků na dítě obrovský. Občas se je snaží napodobovat, jindy zase se od nich odlišit anebo je předstihnout. Jestliže kamarádi žijí rizikovým životním stylem, představují pro dítě zvýšené riziko. Tlak skupiny vrstevníků se uplatňuje několika způsoby. Pro jedince není snadné jim odolat, udržet si vlastní identitu, žít zdravě a správně, jak si přejí rodiče. Především dítě, které není jisté samo sebou, hledá jiné cesty, jak dosáhnout mezi vrstevníky dobrého postavení. Nejrizikovější jsou skupiny mladých lidí, ve kterých je užívání drog považováno za normální a ti, kteří je neužívají, jsou odsouzeni k posměchu, ponižování a odmítání. Nadměrná kontrola rodičů může dítě zbavit možnosti, aby se samo učilo poznávat lidi, a může je to dotlačit k tomu, aby své vztahy tajili. Nedostatečná péče ponechává dítě v situaci, kdy si nemusí vědět rady nebo nezná míru, za kterou už nemá jít.67
3.4.6.2 Faktory ve vrstevnické skupině Vrstevníci jsou velmi významnou skupinou, která má vliv na každého dospívajícího jedince. Může na něj působit kladně, ale také záporně, což je většinou horší případ a dítě snadno sklouzne k návykovým látkám. Faktory vrstevníků, které působí rizikově, nebo ochranně uvádím v tab. 2.68
67
HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 56.
68
Zpracováno včetně tabulky NEŠPOR. K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001, s. 51.
42
Tab. 2. Rizikové a ochranné faktory u vrstevníků Rizikové faktory způsobující zvyšování Ochranné faktory, které snižují riziko rizika problémů s alkoholem. Kamarádi
pijí
alkohol
a
problémů s alkoholem. užívají
jiné Jedinec má kamarády, kteří alkohol a
návykové látky.
návykové látky odmítají.
Mají pozitivní vztah k drogám. Velmi brzo Mají spíše negativní postoj k alkoholu. začínají alkohol konzumovat.
Alkohol konzumují až ve vyšším věku.
Vyskytují se u nich problémy s autoritami.
Respektují dospělé, jsou pro ně autoritami.
Více je ovlivňují špatní kamarádi než rodiče.
Děti respektují autoritu svých rodičů.
Objevují se sklony snižovat sebevědomí Respektují členy dětského kolektivu a jsou nebo dokonce šikanovat. Vrstevníci
mají
jiné
přínosem pro ostatní. kamarády,
kteří Vrstevníci mají kamarády, kteří žijí zdravým
zneužívají alkohol.
způsobem života.
Mají záliby a zájmy, které mají blízko Mají
zájmy,
které
jsou
neslučitelné
k alkoholu, př. častá návštěva barů, diskoték.
s alkoholem, př. sport.
Vrstevníci jedince vybízejí, aby pil.
Vrstevníci dítě odrazují od alkoholu.
Vliv školy na prevenci alkoholismu u žáků základních škol je velice důležitý a je potřebné, aby se škola prevenci problémů působených alkoholem věnovala.69
69
NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. Praha: Portál, 1995, s. 50.
43
3.5 Výzkumy v oblasti alkoholismu O alkoholismu existuje celá řada studií, výzkumů, článků a knih. Touto problematikou se zabývá velké množství odborníků, od psychologů, lékařů, sociologů až po pedagogy, ale také laiků – rodičů, kteří své děti vychovávají, předávají jim zkušenosti, učí je, pomáhají při formování jejich osobnosti a jsou pro ně vzorem ve všech oblastech lidského života, především v oblasti konzumace alkoholických nápojů. Existuje nepřeberné množství výzkumů o alkoholismu a každý rok přibývají stále nové a nové výzkumy. V diplomové práci se zaměřím na dva typy výzkumů, v první řadě na výzkumy, které byly realizovány u nás, tedy České republice a druhý typ výzkumů, budou výzkumy, jež proběhly v zahraničí.
3.5.1 Výzkumy ESPAD Studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) byla poprvé realizována v roce 1995 pod Radou Evropy ve 26 evropských zemích jako školní dotazníkové šetření. Druhý výzkum proběhl v roce 1999 a zúčastnilo se ho až 30 zemi. V roce 2003 se projektu zúčastnilo dalších 35 evropských zemí. V České republice byl projekt ESPAD realizován hned od začátku tedy v roce 19995. Výzkumy ESPAD jsou reakce společnosti na stále se zhoršující stav zneužívání návykových látek. Z nejvíce využívaných forem se stalo dotazníkové šetření, které přineslo významný metodologický pokrok v oblasti výzkumu.
3.5.2 Konzumace alkoholických nápojů v České republice Konzumace alkoholických nápojů je základní charakteristikou intenzity spotřeby alkoholu. Pro celou společnost je typické velmi nízké procento celoživotních abstinentů (1,6%). Toto procento vzrůstá každý rok jen nepatrně, pokud ale jsou mezi abstinující zařazeni i ti, kteří pijí jen zcela výjimečně (4,3%). 60% ve věku 16 let lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholických nápojů. Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve srovnání chlapců s dívkami je vyšší v kategorii častějšího pití.
44
Za nejčastější konzumovaný alkohol lze považovat pivo, ale destiláty jsou konzumovány více než víno. Mezi nadměrné konzumenty alkoholu patří více chlapci (23,4%) než dívky (12,5%), pravidelně opilých chlapců je 17,4% a dívek 10,1%. Časté pití alkoholických nápojů udávají více chlapci, kteří dávají nejvíce přednost pivu. V roce 1995 byly destiláty u dívek nejčastějším konzumovaným alkoholem, ale postupně u nich také narostla obliba piva. Při srovnání roku 1995 a 1999 bylo v roce 1999 více konzumentů alkoholu u obou pohlaví a všech druhů alkoholu. Do roku 2003 není nárůst už tak výrazný jako v předešlých letech. Zdravotně nežádoucí formy konzumace alkoholických nápojů jsou velmi rozšířené u chlapců a stávají se i stále běžnější u dívek. Rizikové pití v roce 2003 lze odhadnout na 17 – 23% populace chlapců a 8 – 13% populace dívek. Alkoholický nápoj jedenkrát v
životě v České republice vypilo více než 98%
dospívajících. Rozdíly mezi jednotlivými kraji se potvrdily u frekvence požívání alkoholu. Nejčastěji pili alkohol v Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Nejnižší frekvence pití alkoholu byla u dospívajících ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. 70
3.5.3 Konzumace alkoholických nápojů v zahraničí Zkušenost s konzumací alkoholu má více než 90% dospívajících Evropanů. Mladiství spolu s Dány, Nizozemci, Rakušany a Brity patří k největším konzumentům alkoholu a víckrát v životě pilo alkohol téměř 50% mladistvých. Nejmenší konzumace alkoholických nápojů byly v Turecku, Grónsku, Norsku, Portugalsku a na Islandu. Nízkou spotřebu měly častěji dívky než chlapci.71
70
CSÉMY. L. A KOLEKTIV. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, s. 18 – 40. 71
CSÉMY. L. A KOLEKTIV. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, s. 46.
45
Ve srovnání s průměrem ostatních států, které se do projektu v roce 2003 zapojily, se ukazuje, že mladiství z České republiky ve vyšší míře konzumují alkohol a také patří k pravidelným konzumentům alkoholických nápojů.72
„Člověk jako živočišný druh se narodí absolutně závislým. V průběhu svého vývoje pak tenduje k nezávislosti – a to formami, tempem, způsoby, které odpovídají specifice věku. Dosycování potřeby závislosti pak může vést k některému druhu závislosti jedince. Obecně lze říci, že plně nezávislý jedinec téměř neexistuje – zůstává jen otázkou, zda je závislost ukotvena ve společensky pozitivním prvku (sport, práce, mateřství a podobně) anebo prvku společensky nežádoucím. Ve školním prostředí pak sledujeme především závislost na prvcích nežádoucích s cílem jejich přesměrování, případné eliminace.“ (Vaculíková – Bakalářská práce, Deskripce sociálně patologických jevů (srovnávací analýza), str. 37)
72
CSÉMY. L. A KOLEKTIV. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, s. 51.
46
4 METODIKA PRÁCE V praktické části diplomové práce budu zpracovávat problematiku konzumace alkoholických nápojů u žáků základních škol. Pro výzkumné šetření jsem si zvolila druhý stupeň, žáky věku asi od 11 do 15 let věku, protože je to nejčastější věk, kdy dochází k prvnímu experimentování s alkoholem. Problematiku jsem zaměřila na region Hodonínska, ze kterého jsem vybrala čtyři základní školy v Hodoníně, Kyjově, Veselí nad Moravou a Moravském Písku. Tři školy, kde jsem výzkum realizovala, leží v menších městech a jedna základní škola ve vesnici Moravský Písek. Zajímalo mě, jaké budou výsledky problematiky alkoholu při srovnání jednotlivých škol. Výzkum jsem organizovala tak, že jsem si nejdříve vybrané školy obešla a domluvila se s vedením na realizaci výzkumného šetření. Poté následoval samostatný výzkum. Přišla jsem k žákům do třídy, představila jsem se jim, seznámila jsem je s výzkumem a tím čeho se výzkumné šetření týká. Rozdala jsem jednotlivým žákům dotazníky a vysvětlila jim, jak mají pracovat, na případné dotazy jsem žákům odpověděla. Při sběru dat jsem byla přítomna v každé třídě a tak návratnost dotazníků byla 100%. Chyběly jen ty dotazníky od žáků, kteří zrovna nebyli přítomni. Po získání všech vyplněných dotazníků, jsem každý dotazník a jednotlivou otázku z dotazníku zanesla do počítače ke zpracování. Z těchto zpracovaných dat jsem vytvořila pomocí grafů vlastní výsledky výzkumu, které jsou zpracovány v kapitole 4.2.1. V této kapitole uvádím statistické výsledky zpracovaných dat, které zpracovávají problematiku alkoholismu.
4.1 Metodika výzkumu Pro výzkumné šetření praktické části diplomové práce jsem si zvolila výzkumnou metodu dotazníkového šetření – kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum jsem si vybrala proto, že jsem chtěla získat, co největší počet respondentů, aby výzkum mohl být objektivní a abych zjistila, jak opravdu vypadá konzumace alkoholických nápojů u žáků základních škol na Hodonínsku. Zkoumaná data jsem sesbírala pomocí dotazníku, který jsem si sestavila. Dotazník byl anonymní a skládal se z 20 otázek, 6 otázek bylo polouzavřených a 14 otázek uzavřených. 47
O jednotlivých částech výzkumu, který měl zjistit stav konzumace alkoholu u žáků na druhém stupni základních škol, pojednávají následující podkapitoly.
4.1.1 Teoreticko-praktická příprava Teoretická příprava pro zpracování diplomové práce spočívala nejdříve ve sběru informací a dat a to jak z tuzemských a zahraničních zdrojů, tak i tištěných a elektronických. Jako první jsem prostudovala literaturu a sesbírala data. Po sesbírání všech potřebných informací následovalo zpracování teoretické části. Praktická příprava spočívala ve zpracování výzkumného problému a jejich cílů. Stanovila jsem si hypotézy, které následně budou vyvráceny nebo potvrzeny. Příprava také zahrnovala tvorbu dotazníku a jeho realizaci pro sběr potřebných dat.
4.1.2 Výzkumné problémy Po prostudování odborné literatury, která se zabývá problematikou alkoholismu, a určením cílů diplomové práce jsem stanovila hypotézy, které měly výzkum potvrdit nebo vyvrátit. Stanovila jsem tyto výzkumné hypotézy: Hypotéza 1. Žáci pocházející z rodin, kde rodiče konzumují alkohol, mají kladnější vztah k alkoholu než žáci z rodin, kde rodiče vůbec nekonzumují alkohol. Hypotéza 2. Hlavním důvodem proč žáci začínají konzumovat alkohol je zvědavost ovlivněná vrstevnickou skupinou. Hypotéza 3. Žáci se starším sourozencem ochutnali alkohol dříve než žáci, kteří nemají staršího sourozence.
4.1.3 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumné šetření praktické části diplomové práce jsem provedla na druhém stupni základních škol na Hodonínsku. Výzkumy jsem realizovala na čtyřech základních školách a to na základní škole v Hodoníně, Kyjově, Veselí nad Moravou a Moravském Písku. Dotazníkové šetření jsem provedla u všech tříd druhého stupně, v šestém, sedmém, osmém a devátém ročníku.
48
Získala jsem celkový počet 625 respondentů, což si myslím, že je dostatečné množství pro daný typ výzkumu. Na základní škole v Hodoníně jsem získala celkem 193 respondentů, v Kyjově 191, ve Veselí nad Moravou byl počet respondentů 157 a v poslední základní škole v Moravském Písku jsem získala 87 vyplněných dotazníků. V šestých třídách vyplnilo dotazník 153 žáků, v sedmých 166, v osmých také a v devátých třídách to bylo 140 žáků. Počet chlapců ve výzkumném šetření bylo 309 a dívek bylo o něco více 316.
4.1.4 Použitá metoda Pro výzkum problematiky konzumace alkoholických nápojů z pohledů žáků základních škol jsem si vybrala metodu dotazníku. Dotazníkové šetření jsem si zvolila proto, že jsem chtěla, aby byl výzkumný vzorek, co největší a to v rozsahu nejméně 500 respondentů, což si myslím, že je dostatečné množství pro kvantitativní přístup výzkumného šetření. Dalším důvodem, proč jsem si tuto metodu zvolila, byl i fakt, že metoda dotazníku je rychlá, nenáročná na čas a dá se pomocí ní získat velké množství respondentů. Dotazník je anonymní a tak žáci mají větší tendenci odpovídat pravdivě, než při jiných metodách, a tak data nejsou zkreslena. V dotazníku jsem používala především uzavřené otázky, ve kterých žáci označili jen jednou z nabízených možností, případně u polouzavřených otázek vyplnili konkrétní informaci.
4.1.5 Organizace výzkumu Výzkumnou činnost jsem provedla metodou dotazníkového šetření v prosinci roku 2011 na čtyřech základních školách na Hodonínsku, tedy v Kyjově, Veselí nad Moravou, Hodoníně a Moravském Písku. Nejprve jsem vedení školy oslovila pomocí emailu, kde jsem je seznámila s tím, že bych na jejich škole ráda uskutečnila výzkum, poté, co mi ředitelé škol odpověděli kladně, jsem si s nimi domluvila schůzku, kde jsme se dohodli, kdy a jak výzkumné šetřené provedu. Po domluvě jsem jednotlivé školy navštívila a provedla se žáky dotazníkové šetření. Vedení škol mi vyšlo vstříc a dali mně dostatek prostoru pro práci se žáky. Při realizaci dotazníkového šetření jsem nejdříve žáky s dotazníkem seznámila, dále jim vysvětlila, jak mají při vyplňování dotazníku postupovat. Respondenti byli vyzvání k tomu, aby 49
se zeptali na případné nejasnosti. Dále byli seznámeni s tím, že dotazník je anonymní a zjištěné údaje budou sloužit jen ke statistickému zpracování praktické části diplomové práce. Dotazníkové šetření trvalo zhruba 15 až 20 minut. Vyplněné dotazníky jsem sesbírala a roztřídila podle škol a jednotlivých tříd. Tab. 3. Seznam výzkumných škol na Hodonínsku Název základní školy
N - respondenti
Základní škola, Hodonín
193
Základní škola Újezd, Kyjov
191
Církevní základní škola, Veselí nad Moravou
154
Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek
87
625
4.2 Vyhodnocení výzkumu V této části diplomové práce praktické části budu prezentovat své výsledky zkoumaného vzorku. Výsledky jsou zpracovány pomocí obrázků – grafů. U každého obrázku se nachází otázka, na kterou respondenti odpovídali a stručný popis k jednotlivým grafům a jejich výsledkům.
4.2.1 Vlastní výsledky výzkumu Pro výzkumnou činnost jsem použila už jednou zmiňovanou metodu dotazníku. V dotazníkovém šetření jsem získala celkem 625 respondentů 6. a 9. tříd základních škol. Při vyplňování dotazníků jsem byla vždy osobně přítomna, a proto jejich návratnost byla 100 %. Zjištěné výsledky jsem rozdělila do dvou kategorií podle pohlaví a podle škol. Základní charakteristika výzkumného vzorku se nachází na straně 51. Na začátku výzkumu se nachází základní přehled, kde jsem uvedla rozdělení respondentů podle pohlaví, věku a třídy. Ve výzkumu převládá mužské pohlaví 51 %, věková kategorie 13 let 27 % a třídy 8 a 9 obě 27 %. 50
Obr. 1. Základní charakteristiky výzkumného vzorku
Distribuce souboru podle pohlaví
mužské 49%
51%
ženské
Distribuce souboru podle věku 1%
11%
15%
11 let 12 let 23%
13 let 14 let
23%
15 let
16 let 27%
Distribuce souboru podle třídy 22%
24%
6. třída 7. třída 8. třída 9. třída
27%
27%
N = 625
51
Otázka č. 1 Ochutnal/ochutnala jsi už někdy alkohol? Cílem první otázky bylo zjistit, zda žáci už někdy ochutnali alkohol či nikoliv. Otázka byla uzavřená. Respondenti si zvolili jednu ze dvou nabízených možností. Žáci, kteří označili druhou možnost ne, pokračovali až na otázku číslo 17, jelikož ostatní předešlé otázky se týkaly těch žáků, jež alkohol už ochutnali. Možnosti odpovědí:
ano ne, pokud ne, pokračuj na další stránce otázkou číslo 17
Výsledky výzkumu jsou graficky znázorněny na obrázku č. 2. 91% žáků základních škol odpovědělo kladně, tedy ano, že ochutnali alkohol, jen pouhých 9% žáků označilo odpověď ne. Z hlediska pohlaví bylo 26 chlapců a 28 dívek, kteří alkohol ještě nikdy vůbec neochutnali. Dívky ochutnaly alkohol častěji než chlapci. Podle škol dopadla nejhůře základní škola v Kyjově s počtem 179 žáků, nejlépe ze zkoumaných škol skončila základní škola ve Veselí nad Moravou a to s počtem 137 žáků. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test KruslalWallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Otázka č. 2. V kolika letech jsi poprvé ochutnal/ochutnala alkohol (doplň věk): Smyslem této otázky bylo zjistit, v kolika letech respondenti ochutnali svůj první alkohol. Jednalo se o otázku otevřenou, žáci doplnili věk, nebo pokud si věk nepamatovali, dopsali do dotazníku, nepamatuji. Výsledky výzkumu jsou graficky znázorněny na obrázku č. 3. Největší četnost získala možnost mladší školní věk a to 45% respondentů, to byli žáci, kteří ochutnali alkohol od 5 do 11 let, starší školní věk měl 40% a tito žáci ochutnali alkohol mezi 12 až 15 rokem. Z hlediska pohlaví chlapci více ochutnali alkohol v mladším školním věku než dívky. Chlapců bylo 184 a děvčat 169. Podle základních škol nejčastěji zkusili svůj první alkohol v mladším školním věku žáci ze základní školy v Kyjově. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Grafické znázornění vyhodnocené otázky číslo 2 se nachází na straně 54.
52
Obr. 2. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 1
Ochutnal/ochutnala jsi už někdy 9% alkohol
ano ne
91%
Distribuce podle pohlaví 350
288
283
300 četnost
250 200
150 100 28
26
50 0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,843
Distribuce podle škol základní školy Hodonín Veselí nad Moravou Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
procentuální podíl
100%
p = 0,475
N = 625
53
Obr. 3. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 2
V kolika letech jsi poprvé ochutnal/a alkohol 6% 9%
neochutnalo mladší školní věk starší školní věk
40%
nepamatuje
četnost
45%
200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
184 169
95
83
27
28
15 mužské
24
ženské pohlaví
p = 0,064
Distribuce podle škol základní školy Hodonín Veselí Kyjov Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,052 N = 625
54
Otázka č. 3. Jaký druh alkoholu to byl? Cílem třetí otázky bylo zjistit, jaký druh alkoholu respondenti ochutnali. Po stránce metodické šlo o otázku uzavřenou s možností výběru z několika možností a to:
pivo
víno
destilát (tvrdý alkohol)
Výsledky výzkumu jsou graficky znázorněny na obrázku č. 4. Největší počet odpovědí získala možnost pivo a to s počtem 42%, nejméně získal destilát 15%. Z hlediska distribuce podle pohlaví chlapci ochutnali alkohol v počtu 144 a dívky ve 120 případech, dívky častěji označily víno a to s počtem 124. Podle jednotlivých škol nejvíce žáků na odpověď pivo odpovědělo na základní škole ve Veselí nad Moravou, víno měli častěji na základní škole v Moravském Písku a destilát jako svůj první alkohol označili respondenti ze základní školy v Kyjově. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Statistická významnost byla zjištěna v případě distribuce podle škol.
55
Obr. 4. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 3
Jaký druh alkoholu to byl 9%
15%
žádný pivo víno 42%
destilát
34%
četnost
Distribuce podle pohlaví 160 140 120 100 80 60 40 20 0
144 120
124
89 50
44 28
26
mužské
ženské pohlaví
p = 0,258 Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,010 N= 625
56
Otázka č. 4. S kým jsi poprvé pil/pila alkohol? Úkolem otázky bylo provést šetření rodinného prostředí žáků základních škol a zjistit, kdo jim poprvé dal ochutnat alkohol. U této otázky jsem zvolila možnosti uzavřené, ale také polouzavřené s možností doplnění odpovědi, konkrétně:
s rodičem
s kamarádem/kamarádkou
s někým jiným (napiš s kým)………………………………………………………..
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 5. Největší četnost získala možnost s rodičem s počtem 52%, 28% získali kamarádi. Respondenti, kteří uvedli s někým jiným nejčastěji uváděli prarodičem a to ve 32%, dalším častým rodinným příslušníkem se kterým žáci ochutnali alkohol byl teta/strýc s počtem 20%. Z hlediska pohlaví dívky častěji ochutnaly alkohol s rodiči než chlapci, ale jejich počet se výrazně neliší. Dívky ochutnaly alkohol s rodičem ve 166 případech a chlapci ve 162 případech. Podle distribuce škol ochutnali žáci alkohol s rodičem nejvíce na základní škole v Kyjově, s kamarádem ochutnalo největší počet žáků na základní škole v Hodoníně. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost.
57
Obr. 5. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 4 S kým jsi poprvé pil/pila alkohol 9%
11%
s nikým s rodičem 28%
s kamarádem/kamarádkou s někým jiným 52%
Specifikace položky s někým 3% 17%
32%
prarodiče sourozenec bratranec/ sestřenice
Distribuce podle pohlaví
teta/strýc
200
20%
sám
166
162
neuvedlo
12%
četnost
150 16%
89
85
100
3%
50
36
26
17%
33
28
32%
prarodiče sourozenec
0
mužské
bratranec/ sestřenice
ženské pohlaví
teta/strýc 20%
sám
p = 0,779
neuvedlo
12% 16%
Distribuce podle škol základní školy Hodonín Veselí Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,445 N = 625 58
Otázka č. 5. Co bylo hlavním důvodem pro ochutnání alkoholu? Cílem otázky bylo zjistit, jaký důvod měli žáci pro to, aby alkohol ochutnali. V této otázce jsem použila otázky uzavřené a jednu otázku polouzavřenou s možností doplnění:
kamarádi
zvědavost
něco jiného (napiš co)……………………………………………………………….
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 6. Největší četnost získala možnost zvědavost, 69% odpovědí, další možnost s větším množstvím četností byla možnost něco jiného, kde respondenti nejčastěji uváděli na trávení, 84%. Z hlediska pohlaví ochutnalo alkohol ze zvědavosti 219 chlapců a 215 dívek. Podle základních škol získala největší množství odpovědí základní škola Kyjov s počtem žáků 142 a za ní skončila základní škola Hodonín s počtem 135 žáků. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Otázka č. 6. Chutná ti alkohol? Hlavním smyslem této otázky bylo zjistit, zda respondentům alkohol vůbec chutná anebo ho pijí jen proto, že ho pijí jejich kamarádi. Jednalo se o typ uzavřených otázek, ve kterých respondenti volili jednu ze dvou možností:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 7. Největší čestnost získala možnost ano, 54% žáků alkohol chutná. Z hlediska distribuce pohlaví jsou na tom chlapci a děvčata téměř stejně. 170 chlapcům a 168 dívkám alkohol chutná. Podle škol nejvíce chutná žákům alkohol v Hodoníně s počtem 113 a nejméně chutná alkohol respondentům ze základní školy v Moravském Písku. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Grafické znázornění vyhodnocené otázky číslo 6 se nachází na straně 61.
59
Obr. 6 Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 5 Co bylo hlavním důvodem pro ochutnání alkoholu 9%
17%
5%
neochutnal/ neochutnala
kamarádi zvědavost něco jiného
Specifikace položky něco jiného
69%
10% 6%
Distribuce podle pohlaví 250
na trávení na nervy
215
219
zvědavost
četnost
200
150 84%
100
50
26
58
45
28
19
15
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,298 Distribuce podle škol základní školy
Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek
0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,481 N = 625 60
Obr. 7. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 6
Chutná ti alkohol 9%
37% neochutnalo ano ne 54%
Distribuce podle pohlaví 200
170
168
četnost
150
120
113 100 50
28
26
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,807 Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,067 N = 625
61
Otázka č. 7. Způsobil ti někdy alkohol problémy ve škole? Otázka měla za cíl zjistit, zda žáci měli kvůli alkoholu problémy ve škole. Po stránce metodické jsem zvolila otázky uzavřené s možností výběru:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 8. Největší četnost získala možnost ne, na kterou odpovědělo 90% respondentů. Z hlediska pohlaví jsou na tom o něco lépe dívky než chlapci. Počet dívek, které označily ne, bylo 285 a chlapců bylo méně 278. Podle distribuce škol odpovědělo na možnost ne 176 respondentů a to u dvou základních škol, v Kyjově a Hodoníně. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Otázka č. 8. Piješ alkohol často, tzn. minimálně jedenkrát týdně? Úkolem této otázky bylo zjistit, jak často respondenti pijí alkohol. Pro tento typ jsem si zvolila otázky uzavřené s možností výběru ze dvou nabízených možností:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky znázorněny na obrázku č. 9. Největší četnost získala možnost ne, s počtem 81% respondentů. Z hlediska distribuce pohlaví vybralo zápornou možnost 264 dívek a 245 chlapců. Podle jednotlivých škol zvolilo nejvíc respondentů kladnou možnost, tedy ano, na základní škole v Kyjově s počtem 21 žáků, kterým alkohol způsobil problémy ve škole, za ní byla základní škola v Hodoníně se 17 žáky, dále Veselí nad Moravou s počtem 14 žáků, nejméně kladných odpovědí získala základní škola v Moravském Písku a to s počtem 10 žáků. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Grafické znázornění vyhodnocené otázky číslo 8 se nachází na straně 64.
62
Obr. 8 Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 7
Způsobil ti někdy alkohol problémy ve 9% škole 1%
neochutnalo ano ne
90%
Distribuce podle pohlaví 285
278
300
četnost
250
200 150 100 26
50
28
5
3
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,947 Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek
0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,326 N = 625
63
Obr. 9 Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 8
Piješ alkohol často 9% 10%
neochutnalo ano ne
81%
Distribuce podle pohlaví 300 250 četnost
264
245
200 150
100 38
26
50
28
24
0 mužské
ženské pohlaví
p = 0,224
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,800 N = 625
64
Otázka č. 9. S kým nejčastěji piješ alkohol? Hlavím smyslem otázky bylo provést výzkum rodinného prostředí. Devátou otázkou jsem se chtěla dozvědět, zda rodiče budou nejčastější možností, kterou žáci zvolí při výběru. Vybrala jsem otázky uzavřené s výběrem ze tří možností, konkrétně:
s rodiči
s kamarády
sám/a
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 10. Největší četnost získala první možnost, tedy s rodiči, získala 44% odpovědí a o pouhé 3% méně získali kamarádi. Z hlediska pohlaví 141 dívek častěji ochutnalo alkohol s rodičem, než tomu bylo u chlapců. 28 chlapců pije samo na rozdíl od dívek, kterých bylo jen pouhých 12. Podle základních škol nejvíce konzumují alkohol rodiče s dětmi ze základní školy v Kyjově s počtem 105 respondentů, nejméně pijí alkohol žáci s rodiči ze základní školy v Moravském Písku, kde ale respondenti nejvíce konzumují s kamarády. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test KruslalWallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost.
65
Obr. 10 Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 9
S kým nejčastěji piješ alkohol 6%
9%
neochutnalo s rodiči s kamarády
41%
sám/a 44%
četnost
Distribuce podle pohlaví 160 140 120 100 80 60 40 20 0
132
141
123
28
26
135
28 12
mužské
ženské pohlaví
p = 0,265 Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,032 N = 625
66
Otázka č. 10. Kde nejčastěji piješ alkohol? Úkolem desáté otázky bylo provést malé šetření rodinného prostředí. Zajímalo mě, zda respondenti budou konzumovat alkohol více doma než v ostatních nabízených možnostech. Vybrala jsem otázky uzavřené:
doma
venku
na diskotéce
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 11. Největší četnost získala možnost doma, 50%. Z hlediska pohlaví 158 dívek a 155 chlapců konzumuje alkohol doma. Podle škol nejvíce žáků, 115 požívá alkohol doma na základní škole v Kyjově, na rozdíl od základní školy v Moravském Písku, kde respondenti nejméně konzumují alkohol doma, ale za to ho žáci užívají nejvíce venku a s kamarády, jak už vyplývá z předchozí otázky č. 9 obrázku 8. Myslím si, že konzumace alkoholu s kamarády venku je horší než když respondenti užívají alkohol doma s rodiči, kde jsou pod jejich kontrolou a tak se mladí lidé méně a častěji opíjí a nedojde k tomu nejhoršímu, k otravě alkoholem. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Statistická významnost byla zjištěna v případě distribuce podle škol.
67
Obr. 11. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 10
Kde nejčastěji piješ alkohol 9%
9%
neochutnalo doma 32%
venku na diskotéce
50%
Distribuce podle pohlaví 200 158
155 četnost
150 101
100 100 50
28
26
29
28
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,916
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,004 N = 625
68
Otázka č. 11. Proč piješ alkohol? Cílem otázky bylo zjistit, co je hlavním důvodem pro konzumaci alkoholu žáků, protože mladí lidé často pijí alkohol jen proto, že užívají alkohol jejich kamarádi, spolužáci a proto, že je to ve společnosti běžnou věcí. Pro tento typ jsem zvolila otázky uzavřené, ale také otázky polouzavřené, aby respondenti mohli vyjádřit vlastní možnost, proč konzumují alkohol a ne jen zaškrtnout otázky, která se jim bude nejvíce líbit nebo bude pro ně nejbližší:
chutná mi
pijí jej kamarádi/kamarádky
jiný důvod (napiš jaký)……………………………………………………………...
Výsledky výzkumu jsou graficky zachyceny na obrázku č. 12. Největší četnost získaly dvě možnosti a to chutná mi 39% a o procento víc získala možnost jiný důvod, 40%. U jiného důvodu respondenti nejčastěji uváděli na trávení 55%, na nervy 35% žáků. Z hlediska pohlaví 126 chlapců užívá alkohol, jelikož jim chutná, na rozdíl od 136 dívek, které uvedly jiný důvod. Dívky především uváděly na trávení a chlapci pak častěji na nervy. Podle škol nejvíce chutná alkohol žákům ze základní školy v Moravském Písku a to s počtem 42 žáků, nejméně chutná respondentům s počtem 52 na základní škole ve Veselí nad Moravou a na základní škole v Kyjově uváděli žáci nejvíce jiný důvod a to v počtu 94 žáků a také zde nejméně 16 žáků konzumuje alkohol, protože ho pijí jejich kamarádi/kamarádky. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost.
69
Obr. 12. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 11
Proč piješ alkohol 9%
neochutnalo
40%
chutná mi
Specifikace položky jiný důvod
pijí jej kamarádi/dky 39%
jiný důvod
35%
12%
na trávení na nervy 55%
N = 625 10%
četnost
Distribuce podle pohlaví 160 140 120 100 80 60 40 20 0
136
126
26
118
117
40
28
mužské
34
ženské pohlaví
p = 0,352
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,031 70
zvědavost
Otázka č. 12. Piješ alkohol v přítomnosti rodičů? Hlavním smyslem této otázky byl malý výzkum do rodinného prostředí. Chtěla jsem se dozvědět, zda respondenti pijí alkohol v přítomnosti rodičů bez nějakých větších problémů a jestli to rodiče tolerují. Jednalo se o otázky uzavřené s výběrem ze dvou možností a to konkrétně:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 13. Největší četnost získala možnost ano, 53%, ne získalo 38%. Z hlediska pohlaví jsou na tom o něco hůře dívky než chlapci. 170 dívek konzumuje alkohol v přítomnosti rodičů, chlapců bylo méně, 164. Podle škol skončily nejhůře základní školy v Kyjově a Hodoníně, zde užívá alkohol v přítomnosti rodičů 117 a 116 žáků. Nejlépe ze škol dopadla Církevní základní škola ve Veselí nad Moravou, se 63 žáky. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost.
71
Obr. 13. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 12
Piješ alkohol v přítomnosti rodičů 9%
38%
neochutnalo ano ne
53%
Distribuce podle pohlaví 200
170
164
četnost
150
119
117
100 50
28
26
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,707 Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,027 N= 625
72
Otázka č. 13. Je pro Tebe obtížné sehnat alkohol? Cílem otázky bylo zjistit, jak jsou na tom respondenti s obtížností při získávání alkoholu. Po metodické stránce jsem použila otázky uzavřené:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 14. Největší četnost získala možnost ne, 59%, pro více jako polovinu respondentů není obtížné získat alkohol. Z hlediska pohlaví je pro dívky snadnější sehnat alkohol než pro chlapce. Počet dívek u této otázky, které odpověděly záporně, byl 195 a chlapců bylo 175. Podle základních škol nejhůře dopadla základní škola v Kyjově, se 117 žáky, těsně za ní skončila základní škola Hodonín s počtem 114 žáků. Nejobtížnější je získat alkohol pro žáky ze základní školy v Moravském Písku. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Otázka č. 14. Koupil/koupila jsi si někdy alkohol sám/sama? Čtrnáctá otázka měla za cíl zjistit, jestli si někdy respondenti koupili alkohol sami. Po metodické stránce jsem použila otázek uzavřených s výběrem ze dvou nabízených možností, tedy:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zachyceny na obrázku č. 15. Největší četnost získala možnost ne, 74%, ano získalo 17% respondentů, což není velké množství žáků, kteří si alkohol kupují sami. Většinou se jedná o žáky, kterým je mezi 14 a 15 rokem. Z hlediska distribuce pohlaví nejsou mezi chlapci a dívkami podstatné rozdíly. 60 chlapců a 48 dívek si koupilo alkohol sami. Podle základních škol nejhůře skončila základní škola v Moravském Písku, kde si nejvíce respondentů kupuje alkohol samo, ze zbylých škol dopadla nejlépe základní škola v Kyjově. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Grafické znázornění vyhodnocené otázky číslo 14 se nachází na straně 75.
73
Obr. 14. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 13
Je pro Tebe obtížené sehnat alkohol 9%
neochutnalo ano
32%
ne 59%
Distribuce podle pohlaví 250
četnost
200
195
175
150
108
93
100
50
28
26
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,269 Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,503 N = 625
74
Obr. 15. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 14
Koupil/a jsi si někdy alkohl sám/a 9%
17%
neochutnalo ano ne
74%
Distribuce podle pohlaví 300
četnost
240
223
250 200 150 100
60 28
26
50
48
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,346
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov Moravský Písek
0%
20%
40%
60%
80%
procentuální podíl
100%
p = 0,066
N = 625
75
Otázka č. 15. Chtěl někdo po Tobě při prodeji alkoholu doklad totožnosti? Úkolem této otázky bylo zjistit, jak na tom je společnost, především obchody, bary a diskotéky s prodejem alkoholu mladistvým. Je známo, že jen málo lidí z těchto míst se zajímá o to, jestli jsou respondenti plnoletí nebo ne. Jednalo se o otázky uzavřené:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 16. Největší četnost získala možnost ne, 76%, ano obdrželo pouhých 15%, což si myslím, že je velmi špatné a také jsem větší četnost u této otázky očekávala a není velkým překvapením, že i tak dopadla. Z hlediska pohlaví se u dívek vyskytuje vyšší četnost než u chlapců. Rozdíly však ovšem nejsou nijak obrovské. Dívek, které odpověděly záporně, bylo 253 a záporných odpovědí u chlapců bylo 224. Po chlapcích chtějí doklad totožnosti častěji a více než u děvčat. Podle distribuce základních škol nejlépe dopadla základní škola v Moravském Písku, zde je nejvíce respondentů, kteří odpověděli kladně, nejhůře skončila základní škola v Kyjově, kde odpovědi na patnáctou otázku byly převážně záporné. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost.
76
Obr. 16. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 15
Chtěl někdo po Tobě při prodeji alkoholu doklad totožnosti 9% 15% neochutanalo ano ne
76%
Distribuce podle pohlaví 300
253 224
četnost
250
200 150 100
59 28
26
50
35
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,047
Distribuce podle škol zákaldní školy Hodonín
Veselí Kyjov Moravský Písek
0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,197 N = 625
77
Otázka č. 16. Kde získáváš peníze ke koupi alkoholu? Smyslem otázky bylo provést malé šetření rodinného prostředí, protože jsem se chtěla dozvědět, jak žáci, kterým většině ještě nebylo 15 let, získávají peníze. Pro tento typ otázky jsem zvolila jak otázky uzavřené, tak i otázky polouzavřené s výběrem vlastní možnosti:
od rodičů
od sourozence
jinde (napiš kde nebo jak, získáváš peníze na alkohol)……………………………
Výsledky výzkumu jsou zachyceny na obrázku č. 17. Největší četnost získala možnost s vlastní možností dopsání, tedy jinde, 65%, 23% získala první možnost, od rodičů. U třetí možnosti jinde, nejvíce respondenti uváděli nikde, že nezískávají peníze ke koupi alkoholu, bylo jich nejvíce, 79%. Další možnost, která získala větší počet, byly úspory 12%, zbytek už byl většinou po 1%. Z hlediska pohlaví převažovala možnost jinde u dívek a to jen o pouhé čtyři dívky. Dívek, které vybraly třetí možnost, bylo 206, chlapců 202. Podle základních škol nejvíce získávali peníze od rodičů žáci ze základní školy v Moravském Písku, nejméně v Kyjově. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Byla zjištěna významná statistická významnost podle distribuce škol na hladině významnosti α = 0,01.
78
Obr. 17. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 16
Kde získáváš peníze ke koupi alkoholu 9%
neochutnalo
23%
od rodičů od sourozence jinde 65%
Specifikace položky jinde
3%
1% 1% 1% 6%
nikde 12%
úspory prarodiče
brigáda krádeže
N = 625 79%
Distribuce podle pohlaví 250
206
202 četnost
200
150 100
74
50
26
72 28
7
10
0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,984
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí Kyjov Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procnetuální podíl
p = 0,001* 79
kamarádi
Otázka č. 17. Pije alkohol nějaký Tvůj/Tvoje kamarád/kamarádka? Cílem otázky bylo zjistit, jestli respondentův kamarád nebo kamarádka konzumují alkohol, což může mít velký vliv na konzumaci respondenta. Po metodické stránce jsem užila otázek uzavřených, konkrétně:
ano
ne
Výsledky výzkumu jsou graficky zobrazeny na obrázku č. 18. Největší četnost obdržela možnost první, ano 79%, ne 21%. Z hlediska distribuce pohlaví odpovědělo kladně 252 dívek a 240 chlapců. Podle jednotlivých škol nejvíce kladně odpovědělo žáků ze základní školy v Moravském Písku a za ní skončila základní škola v Hodoníně. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Otázka č. 18. Myslíš si, že je alkohol dobře dostupný pro mladistvé? Úkolem osmnácté otázky bylo zjistit, co si žáci myslí o dostupnosti alkoholu pro mladistvé. Zajímalo mě, co si myslí o této problematice. Jednalo se o typ otázek uzavřených a výběrem ze tří možností:
ano
ne
nevím
Výsledky výzkumu jsou zachyceny na obrázku č. 19. Největší četnost získalo nevím, 35%, u této otázky získaly odpovědi téměř stejné množství odpovědí, ne 34% a ano získalo 31%. Z hlediska pohlaví bylo 114 dívek a 107 chlapců, kteří zvolili možnost nevím. Podle distribuce základních škol, třetí možnost nevím, označilo stejný počet respondentů na dvou základních školách, v Kyjově a Hodoníně. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Nebyla zjištěna statistická významnost. Grafické znázornění vyhodnocené otázky číslo 18 se nachází na straně 82.
80
Obr. 18. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 17
Pije alkohol Tvůj/Tvoje kamarád/ka 21%
ano ne
79%
Distribuce podle pohlaví 300
četnost
252
240
250
200 150 100
69
64
50 0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,526
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek
0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,018 N = 625
81
Obr. 19. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 18
Myslíš si, že je alkohol dobře dostupný pro mladistvé 31% 35% ano ne nevím
34%
Distribuce podle pohlaví 120
114
115 107
četnost
110
105
100
107
102
100
95
95 90 85 mužské
žesnké pohlaví
p = 0,569
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40%
60%
80%
100%
procentuální podíl
p = 0,800 N = 625
82
Otázka č. 19. Měl někdo z Tvojí rodiny nebo nějaký Tvůj příbuzný problém s alkoholem? Předposlední otázka měla za cíl prozkoumat, zda někdo z respondentovy rodiny měl problém s alkoholem. Po metodické stránce jsem užila uzavřený typ otázek s výběrem ze tří nabízených možností, jednotlivé odpovědi:
ano
ne
nevím
Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obrázku č. 20. Největší četnost získala druhá možnost, ne 63%. Z hlediska pohlaví dívky označily vícekrát možnost ne než chlapci, počet dívek, které zvolily ne, bylo 205 a chlapců 187. Podle škol nejvíce respondentů vybralo možnost ne ze základní školy v Kyjově a bylo jich 55, nejméně třetí možnost nevím, označili respondenti ze základní školy v Moravském Písku a jejich počet byl jen pouhých 9 žáků. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05. Statistická významnost byla zjištěna v případě distribuce podle škol. Otázka č. 20. Víš, co je to alkoholismus? Cílem poslední otázky bylo zjistit, jestli respondenti znají a ví, co to slovo znamená, proto jsem pro tento typ užila jak otázky uzavřené, ale hlavně polouzavřené, aby žáci mohli vysvětlit, jak tomuto slovu rozumí a jak ho chápou:
ne
ano, pokud ANO napiš, co to slovo znamená……………………………………….
Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obrázku č. 21. Největší četnost získala možnost ne, 52% a jen o málo procent míň obdržela možnost ano 48%, kde žáci měli specifikovat, jak tomuto slovu rozumí. 51% uvedlo špatnou odpověď a 49% respondentů uvedlo správně, že se jedná o závislost. Z hlediska pohlaví byli na tom stejně chlapci i děvčata, jejich počet byl 163. Podle základních škol nejvíce ne dali žáci ze základní školy ve Veselí nad Moravou a nejméně respondenti z Kyjova. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test KruslalWallis s hladinou významnosti α = 0,05. Statistická významnost byla zjištěna v případě distribuce podle škol. Grafické znázornění vyhodnocené otázky číslo 20 se nachází na straně 85. 83
Obr. 20. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 19
Měl někdo z Tvojí rodiny nebo Tvůj příbuzný problém s alkoholem 14% 23%
ano ne nevím
63%
Distribuce podle pohlaví 250
četnost
205
187
200
150 100
77
69
53
34
50 0
mužské
ženské pohlaví
p = 0,094
Distribuce podle škol základní školy Hodonín Veselí
Kyjov Moravský Písek 0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,002 N = 625
84
Obr. 21. Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 20
Víš, co je to alkoholismus
48%
ne
52%
ano
Specifikace položky ano
Distribuce podle pohlaví 163
165
ne
163
závislost
49%
51%
četnost
160 153
155 150
146
145 140 135
mužské
žesnké pohlaví
p = 0,770
Distribuce podle škol základní školy Hodonín
Veselí
Kyjov
Moravský Písek 0%
20%
40% 60% procentuální podíl
80%
100%
p = 0,006 N = 625
85
4.2.2 Zhodnocení výzkumu Cílem mé diplomové práce bylo zjistit současný stav konzumace alkoholických nápojů na základních školách na Hodonínsku a také postoje a názory respondentů k této problematice. Pomocí výzkumu jsem získala informace o problematice konzumace alkoholických nápojů z pohledu současných žáků základních škol. Výsledky výzkumu mi pomohly ke zpracování problematiky alkoholu a také jsem se dozvěděla současný stav výskytu konzumace alkoholu u žáků druhého stupně. V kapitole 4.1.2 jsem si stanovila hypotézy, které se mi pomocí výzkumu podařilo vyvrátit nebo potvrdit. Hypotéza č. 1. Žáci pocházející z rodin, kde rodiče konzumují alkohol, mají kladnější vztah k alkoholu než žáci z rodin, kde rodiče vůbec nekonzumují alkohol. Hypotéza č. 1 se potvrdila. Důkazy potvrzující pravdivost jsou: Na základě výsledku otázky číslo 4 jsem zjistila, že 52% respondentů ze základních škol ochutnalo alkohol jako první s rodičem, dalších 11% žáků ochutnalo alkohol s rodinným příbuzným, s prarodiči 32%, bratrancem a sestřenicí 16% a s tetou či strýcem 20% respondentů. Výsledky otázky číslo 9 přinesly zjištění, že 44% respondentů konzumuje alkohol nejčastěji s rodiči. Je pravděpodobné, že tyto rodiče vedou děti ke kladnému vztahu k alkoholu než rodiče dětí, kteří svým dětem nedovolí konzumovat alkohol vůbec. 50% respondentů pije alkohol doma, jak vychází z předchozí otázky číslo 9, kde 44% dětí pije alkohol nejčastěji s rodiči. Toto zjištění podporuje pravdivost hypotézy číslo 1. Podle výsledku otázky číslo 12 pije alkohol v přítomnosti rodičů bez větších problémů 53% žáků základních škol. Hypotéza 2. Hlavním důvodem proč žáci začínají konzumovat alkohol je zvědavost ovlivněná vrstevnickou skupinou. Hypotéze č. 2 se také potvrdila. Důkazy potvrzující pravdivost jsou: Na základě výsledku otázky číslo 5 jsem zjistila, že 69% žáků ochutnalo alkohol ze zvědavosti a k tomuto výsledku můžeme ještě přičíst 5% kamarádů, kteří byli dalším důvodem pro ochutnání. Podle výsledků otázky číslo 9 41% žáků pije nejčastěji alkohol s kamarády, tento výsledek potvrzuje pravdivost hypotézy. 86
Výsledky otázky číslo 12, „proč piješ alkohol,“ odpovědělo 39% respondentů, kladně, že jim alkohol chutná, 12% uvedlo, protože pijí kamarádi a u specifikace jiný důvod, uvedlo 35% respondentů také zvědavost. Také dvanáctá otázky tvrzení hypotézy potvrzuje. Hypotéza 3. Žáci se starším sourozencem ochutnali alkohol dříve než žáci, kteří nemají staršího sourozence. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila. Důkazy, které vyvrací pravdivost hypotézy: Podle otázky číslo 4 uvedlo 12 respondentů, že poprvé pilo alkohol se sourozencem. Na základě otázky číslo 16 jen 3% žáků získávají peníze ke koupi alkoholu od sourozence. Tyto dvě otázky poukazují na fakt, že pravdivost hypotézy se nepotvrdila.
87
5 DISKUSE Cílem diplomové práce je zjistit současný stav problematiky konzumace alkoholických nápojů u žáků základních škol v regionu Hodonínska a také porovnat jednotlivé školy mezi sebou. Výzkumu se zúčastnilo celkem 625 respondentů ze 4 základních škol na Hodonínsku. Podle pohlaví to bylo 49% chlapců a 51% dívek, ve věku 11 – 16 let. Po metodologické stránce se jednalo o dotazníkové šetření. Cílem výzkumu bylo zjistit, z jakého důvodu žáci začínají konzumovat alkohol. Jak vyplývá ze zjištěných dat, nejčastější četnost získala zvědavost a to 69%. Je to způsobeno tím, že děti v tomto věku začínají experimentovat s alkoholem a zkouší své hranice a hranice toho, co jim projde. Srovnání jednotlivých škol uvádím v tabulce číslo 4. Tab. 4. Zastoupení odpovědí na otázku č. 5 Základní školy
Zvědavost
Hodonín
135
Veselí nad Moravou
103
Kyjov
142
Moravský Písek
54
Počet respondentů
625
88
Další vyhodnocení se týká otázky číslo 6. Tato otázka se zaměřila na to, zda žákům alkohol chutná či ne. Více jak polovina, tedy 54% respondentů označilo kladnou odpověď ano. Srovnání mezi základními školami uvádím v tabulce číslo 5. Tab. 5. Zastoupení odpovědí na otázku č. 6 Chutná ti alkohol?
Ano
Ne
Hodonín
113
63
Veselí nad Moravou
70
67
Kyjov
100
79
Moravský Písek
55
24
625
625
Počet respondentů
Následující porovnání otázky se týkalo toho, zda je pro děti obtížné sehnat alkohol. 59% respondentů označilo zápornou odpověď ne. Myslím si, že je to způsobeno tím, že rodiče těchto žáků mají alkohol v dostatečném množství doma, jelikož žáci z výzkumného šetření pochází z oblasti Slovácka a především vinných sklepů a domácích pálenic, kde si rodiče jen málo všimnou, že jim ubylo alkoholu. Srovnání mezi školami uvádím v tabulce číslo 6. Tab. 6. Zastoupení odpovědí na otázku č. 13 Je pro tebe obtížné sehnat alkohol?
Ano
Ne
Hodonín
62
114
Veselí nad Moravou
43
94
Kyjov
62
117
Moravský Písek
34
45
625
625
Počet respondentů
89
Poslední porovnání je zaměřeno na otázku číslo 15, která měla za účel zjistit, jestli po nich někdo chtěl doklad totožnosti, když si žáci kupovali alkohol. 76% žáků uvedlo, že ne. Myslím si, že je to velmi alarmující, že tak mladým dětem klidně prodají alkohol, aniž by se zajímali o věk nezletilých dětí. Prodejci a majitelé barů se o to nezajímají, jde jim jen o tržbu a o vydělání co nejvíce peněz. Opilé děti, kterým ještě mnohdy nebylo, ani patnáct let, je nezajímají. Srovnání mezi jednotlivými základními školami uvádím v tabulce číslo 7. Tab. 7. Zastoupení odpovědí na otázku č. 15 Chtěl někdo po Tobě při prodeji alkoholu
Ano
Ne
Hodonín
28
148
Veselí nad Moravou
22
115
Kyjov
25
154
Moravský Písek
19
60
Počet respondentů
625
625
doklad totožnosti?
Teoretická část práce se shoduje s částí praktickou. Toto ověření vychází z kapitoly 3.5.1. která se týká výzkumu alkoholu v České republice. Výzkum byl prováděn v roce 2003 a od té doby se postoj a vztah dětí a mládeže ke konzumaci alkoholu stále zhoršuje. Děti začínají pít alkohol čím dál dříve a neuvědomují si rizika, která alkohol sebou přináší. Stejně tak rodiče si neuvědomují riziko, když svým dětem dovolí konzumovat alkohol při nejrůznějších oslavách, s tím, že malá kapka jim přece neublíží, ale i malá kapka alkoholu může u dětského organismu způsobit velké problémy. Z výzkumu jsem zjistila, že především rodiče jsou právě ti, s kým děti poprvé pijí alkohol. Na základě výsledků se domnívám, že dochází ke stálému zhoršování problematiky alkoholismu. Tato situace se nelepší, preventivní programy se věnují více tvrdým drogám, než aby se zabývaly alkoholem, který tvoří právě předstupeň k těmto daleko závažnějším a špatně řešitelným problémům.
90
6 ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol. V této práci jsme se zaměřila na druhý stupeň základních škol, protože je to nejčastější věk, kdy dochází k prvnímu experimentování s alkoholem. Práci jsem specifikovala na tři významné socializační činitele, které mají největší podíl na formování osobnosti, vliv na jeho názory a postoje. Tyto sociální skupiny jsou rodina, škola a vrstevnická skupina. Při studiu literatury a výsledku výzkumu se konzumace alkoholu u žáků na základních školách stává více rozšířeným a nebezpečným jevem. Alkohol tvoří základní stupeň, který může vést k jiným závažnějším drogám, proto je důležité tomuto negativnímu jevu věnovat více pozornosti a snažit se omezit jeho výskyt mezi dětmi, co nejvíce. K tomu nám mohou dopomoci preventivní programy, které jsou velmi důležité. V posledních letech se ale více zaměřují na tvrdé drogy, než aby se věnovali lehkým drogám, jako je kouření a pití alkoholu. Alkohol a cigareta jsou drogou tolerovanou, nejdostupnější a také relativně nejlevnější. Výsledky výzkumu v praktické části diplomové práce ukazují, že respondenti nemají problém zajistit si alkohol a také při koupi, po více jak polovině dětí a mladistvých, nikdo nechtěl žádný doklad totožnosti. Výzkumy ukazují, že alkohol je u dětí školou povinných větší problém než si myslíme. Výsledky výzkumu budou nabídnuty školám, kde jsem realizovala výzkumné šetření., zejména pedagogům, kteří mají na starosti prevenci v této oblasti. Výsledky by jim mohly pomoci zaměřit se na nápravu či prevenci negativního jevu, kterým je alkohol. Důležité je, abychom děti učili ke zdravému životnímu stylu a byli pro ně příkladem, protože jsme to právě my, kdo ukazuje dětem, jak se chovat, poskytujeme jim negativní vzorce chování a tak není nic zvláštního, že děti se chovají stejně a napodobují nás. Každý den doma, ve škole, venku, ale také v televizi vidí příklady nás všech a je jen na nás, jaká bude generace našich dětí a co proto uděláme.
91
7 REFERENČNÍ SEZNAM BECHYŇOVÁ, V. KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. Praha: Portál, 2008, 152 s. ISBN 97880-7367-392-5. BRUNO A KOLEKTIV. Drogy – drogová závislost. Olomouc: Sananim, 1996, 120 s. CSÉMY. L. A KOLEKTIV. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 120 s., ISBN 80-86734-94-3. ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, 381 s. DUNOVSKÝ, J. Dítě a poruchy rodiny. Praha: Avicenum, 1986, 140 s. ISBN 08-040-86. Drogmem [online]. [cit. 2012-7-3]. URL: http://www.drogmem.cz/ FISHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie. Praha: Grada Publishing, 2009, 224 s. ISBN 978-80247-2781-3. HAJNÝ. M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada Publishing, 2001, 136 s. ISBN 80-2470135-9. HORÁK, F., CHRÁSKA, M. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1988, 169 s. CHRÁSKA, M. Empirická pedagogická šetření a jejich statistické vyhodnocování. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1988, 54 s. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001, 285 s. ISBN 80-7178-535-0. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV. Člověk a alkohol. Praha: Avicenum, 1985, 237 s. ISBN 08-091-85. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009, 291 s. ISBN 978-80247-2715-8. MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Emaptie, 1995, 110 s. ISBN 80-901618-9-8. MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986, 335 s. ISBN 08-011-86. MATĚJČEK, Z. Výbor z díla. Praha: Karolinum, 2005, 445 s. ISBN 80-246-1056-6. NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami. Praha: Sportpropag, 1996, 124 s. NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. Praha: Portál, 1995, 125 s. ISBN 80-7178-023-5.
92
NEŠPOR, K. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. Praha: Portál, 1995, 126 s. ISBN 80-7178-086-3. NEŠPOR. K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001, 157 s. ISBN 80-7178-515-6. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2002, 481 s. ISBN 80-7178-631-4. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2006, 390 s. ISBN 80-7367-124-7. ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. Dětská klinická psychologie. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2006, 603 s. ISBN 80-247-1049-8. SINGER, V. M., TEYSEEN, S. Alkohol und alkoholfolgenkrankheiten. Berlín: Springer, 1999, 612 s. ISBN 3-540-65094-6. SKÁCELOVÁ, L. Prevence ve výuce – základní pedagogické principy. Praha: Úřad vlády České republiky, 2002, 343 s. ISBN 80-86734-05-6. SKÁLA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. Praha: Avicenum, 1986, 92 s. ISBN 08-090-86. SKÁLA, J. Až na dno. Praha: Avicenum, 1998, 139 s. ISBN 08-045-88. SVOBODA, J. Motivace a vznik závislostí. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, 34 s. ISBN 978-80-7368-422-8. ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988, 160 s. ISBN 28049-88. VACULÍKOVÁ, T. Deskripce sociálně patologických jevů v základní škole (srovnávací analýza). Ostrava: Ostravská univerzita. Katedra pedagogické a školní psychologie, 2010, 66 s. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-7178-308-0. VERLAG, F. G. Der chronische alkoholismus. Stuttgart: Ficher, 1989, 319 s. ISBN 3-43711169-8. VIEWEGH, J. Kapitoly ze speciální psychopatologie I. Alkoholismus jako psychosociální jev. Brno: vlastní náklad, 1974, 32 s.
93
7.1 Seznam použitých symbolů a zkratek ESPAD
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách
CAN
Child Abuse and Neglect
SZO
Světová zdravotnická organizace
OSN
Organizace spojených národů
ISBN
identifikační číslo typu knihy (International Standard Book Numbering)
tab.
tabulka
obr.
obrázek
kol.
kolektiv
n
počet (respondentů)
s.
strana
č.
číslo
str.
strana
p
hladina významnosti
%
procento
=
rovná se
suma (součet, souhrn čísel)
alfa
www.
celosvětová síť (World Wide Web)
94
7.2 Seznam obrázků Obr.
1.
Základní charakteristiky výzkumného vzorku……………………………………51
Obr.
2.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č.1……………………………………53
Obr.
3.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 2…………………………………...54
Obr.
4.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 3…………………………………...56
Obr.
5.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 4…………………………………...58
Obr.
6.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 5…………………………………...60
Obr.
7.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 6…………………………………...61
Obr.
8.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 7…………………………………...63
Obr.
9.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 8…………………………………...64
Obr.
10.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 9…………………………………...66
Obr.
11.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 10………………………………….68
Obr.
12.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 11………………………………….70
Obr.
13.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 12………………………………….72
Obr.
14.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 13………………………………….74
Obr.
15.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 14………………………………….75
Obr.
16.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 15………………………………….77
Obr.
17.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 16………………………………….79
Obr.
18.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 17………………………………….81
Obr.
19.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 18………………………………….82
Obr.
20.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 19………………………………….84
Obr.
21.
Grafické znázornění vyhodnocené otázky č. 20………………………………….85
95
7.3 Seznam tabulek Tab.
1.
Rizikové a ochranné faktory v rodině…………………………………………….32
Tab.
2.
Rizikové a ochranné faktory u vrstevníků………………………………………..43
Tab.
3.
Seznam výzkumných škol na Hodonínsku……………………………………….50
Tab.
4.
Zastoupení odpovědí na otázku č. 5………………………………………………88
Tab.
5.
Zastoupení odpovědí na otázku č. 6………………………………………………89
Tab.
6.
Zastoupení odpovědí na otázku č. 13……………………………………………..89
Tab.
7.
Zastoupení odpovědí na otázku č. 15……………………………………………..90
96
7.4 Seznam příloh Příloha č. 1
Výzkumný dotazník
Příloha č. 2
Průvodní dopis
Příloha č. 3
Ukázka databáze – dotazník
Příloha č. 4
Vyplněné dotazníky
97
Příloha č. 1: Výzkumný dotazník a) Kopie výzkumného dotazníku
b) Elektronický přepis dotazníku
DOTAZNÍK Problematika konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol na Hodonínsku Milá studentko, vážený studente, jmenuji se Tereza Vaculíková. O obracím se na Tebe s prosbou o vyplnění dotazníku. Dotazník je anonymní a je určen ke statistickému zpracování. Z hlediska objektivnosti je velmi důležité, aby jsi dotazník vyplnil/a pravdivě. Jeho výsledky mi poslouží k soupisu diplomové práce, kterou ukončím studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Za spolupráci Ti předem děkuji. Pokyny k vyplnění dotazníku: V každé otázce zakroužkuj POUZE JEDNU z odpovědí, tu která co nejvýstižněji vyjadřuje Tvůj názor. Dále dbej pokynů uvedených u jednotlivých otázek. Pohlaví: a) chlapec b) holka
Věk: …………
Třída: .…………
01. Ochutnal/ochutnala jsi už někdy alkohol? a) ano b) ne, pokud NE, pokračuj na další stránce otázkou číslo 17 02. V kolika letech jsi poprvé ochutnal/ochutnala alkohol (doplň věk) ……………… 03. Jaký druh alkoholu to byl? a) pivo b) víno c) destilát (tvrdý alkohol) 04. S kým jsi poprvé pil/pila alkohol? a) s rodičem b) s kamarádem/kamarádkou c) s někým jiným (napiš s kým) …………………………………………………………………………………………... 05. Co bylo hlavním důvodem pro ochutnání alkoholu? a) kamarádi b) zvědavost c) něco jiného (napiš co) …………………………………………………………………………………………………… 06. Chutná Ti alkohol? a) ano b) ne
07. Způsobil Ti někdy alkohol problémy ve škole? a) ano b) ne 08. Piješ alkohol často, tzn. minimálně jedenkrát týdně? a) ano b) ne 09. S kým nejčastěji piješ alkohol? a) s rodiči b) s kamarády c) sám/a 10. Kde nejčastěji piješ alkohol? a) doma b) venku c) na diskotéce 11. Proč piješ alkohol? a) chutná mi b) pijí jej kamarádi/kamarádky c) jiný důvod (napiš jaký) ……………………………………………………………………………..…………………. 12. Piješ alkohol v přítomnosti rodičů? a) ano b) ne 13. Je pro Tebe obtížné sehnat alkohol? a) ano b) ne 14. Koupil/koupila jsi si někdy alkohol sám/a? a) ano b) ne 15. Chtěl někdo po Tobě při prodeji alkoholu doklad totožnosti? a) ano b) ne 16. Kde získáváš peníze ke koupi alkoholu? a) od rodičů b) do sourozence c) jinde (napiš kde nebo jak získáváš peníze na alkohol) ……………………………………….……………………….. 17. Pije alkohol nějaký Tvůj/Tvoje kamarád/kamarádka? a) ano b) ne
18. Myslíš si, že je alkohol dobře dostupný pro mladistvé? a) ano b) ne c) nevím 19. Měl někdo z Tvojí rodiny nebo nějaký Tvůj příbuzný problém s alkoholem? a) ano b) ne c) nevím 20. Víš, co je to alkoholismus? a) ne b) ano, pokud ANO napiš, co to slovo znamená ……………………………………………………………………………
Gratuluji Ti k vyplnění dotazníku. Před jeho odevzdání zkontroluj, zda jsi odpověděl/odpověděla na všechny otázky. Za spolupráci Ti ještě jednou děkuji.
Příloha č. 2: Průvodní dopis Vážená paní ředitelko, Vážený pane řediteli, jmenuji se Tereza Vaculíková a jsem studentkou posledního ročníku magisterského programu učitelství českého jazyka a učitelství výchovy ke zdraví pro druhý stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého Olomouc. Zpracovávám diplomovou práci na téma Problematika konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol na Hodonínsku. Součástí diplomové práce je také výzkumné šetření, které je zaměřeno na žáky 2. stupně základních škol. Proto se na Vás obracím s prosbou o pomoc při mém výzkumu. Cílem výzkumného šetření je posbírat co nejvíce dat, které budou podkladem pro zpracování výzkumné části diplomové práce. Výzkumné šetření bych chtěla provést u každé třídy 2. stupně, tedy 6. 7. 8. a také 9. tříd. Šetření trvá asi 15 minut, je zpracované ve formě dotazníku, kde žáci kroužkují odpovědi na danou otázku. Proto bych chtěla provést výzkum v prosinci, nejlépe ve dnech mezi 15. – 22. prosincem, abych žáky co nejméně připravila o výuku. Budu Vám velmi vděčná, pokud mi vyhovíte a pomůžete mi při zpracování diplomové práce. Děkuji Vám za ochotu a spolupráci podílet se na výzkumu. S úctou Tereza Vaculíková
Příloha č. 3: Ukázka databáze – dotazník pohlaví věk třída otázka 01 otázka 02 otázka 03 otázka 04
ID
1-kluk 2-holka
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
1-ano 2-ne (otázka 17)
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
11 11 11 11 11 12 11 11 11 12 11 12 12 11 12 11 12 11 11 12 11 11 14 15 13
6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 8 8 8
1 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1
1-rodič 2-kamarád 3-jiný
1-piv o 2-v íno 3-destilát
otázka 05
otázka 06 otázka 07 otázka 08 otázka 09 otázka 10
1-kamarád 1-ano 2-zv ědav ost 2-ne specif ikace 3-jiné specif ikace
1-ano 2-ne
1-rodič 2-kamarád 3-sám
1-ano 2-ne
1-doma 2-v enku 3-diskotéka
11
2
1
2
2
2
2
1
1
10
1
1
2
1
2
2
1
1
11 6 9 12 11 7 10 9
2 2 1 2 1 3 2 1
3 rodina os 1 1 1 1 1 3 příjmání 3 strýc
2 2 2 2 2 2 3 tradice 2
2 2 2 2 2 2 2 1
2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2
2 1 1 1 1 3 1 3
3 1 1 1 1 1 1 2
11 12 9
1 2 1
1 2 1
2 1 3 narozeniny
2 1 2
2 2 2
2 2 2
1 2 1
1 2 1
3 9 10 9 12 8
1 2 1 3 1 2
1 2 1 2 2 2
2 1 2 3 chtel si dát 3 někdy začít 1
2 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
2 2 2 1 2 2
1 2 1 2 3 2
1 2 1 2 2 2
otázka 11
otázka 12 otázka 13 otázka 14 otázka 15 otázka 16
1-chuť 2-kamarád 3-jiný
1-ano 2-ne
1-ano 2-ne
1-ano 2-ne
otázka 17 otázka 18 otázka 19 otázka 20
1-rodič 1-ano 2-sourozenec 2-ne 3-jinde specif ikace
1-ano 2-ne
specif ikace
3 zvědavost
1
1
2
2
1
3 zvědavost1
1
2
2
2
3 nikde
2 3 zvědavos 3 zvědavos 3 zvědavost 3 zvědavost 3 zvědavost 3 zvědavost 1
2 2 1 1 1 2 1 2
1 2 1 1 1 2 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 1 2 2 2 2
2 1 3 nikde 1 3 nikde 3 nikde 3 nikde 1
3 zvědavost 1 3 oslava
1 2 1
1 1 1
2 2 2
2 2 1
3 nikde 3 nikde 3 nikde
1 1
1 2
1 2
2 1
2 2
1 1
1-ano 2-ne 3-nev ím
2 1 2 1 1 2 1 1 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1
1-ano 2-ne 3-nev ím
3 2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 2 3 2 2 3 1 2 2 2 2
1-ne 2-ano
2 3 2 1 2 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 3 2 2 2 2 1
škola specif ikace
1 ZŠ PÍSEK 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 2 závislý č.Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek 1 Písek
Příloha č. 4: Vyplněné dotazníky Ukázky vyplněných dotazníků se nacházejí na následujících stránkách.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Tereza Vaculíková
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Problematika konzumace alkoholických nápojů z pohledu žáků základních škol na Hodonínsku
Název v angličtině:
The issue of Alcohol consumption seen from the point of view of Pupils of Basic Schools in the Hodonínsko.
Anotace práce:
Diplomová práce je zamřena na problematiku konzumace alkoholu u žáků základních škol. Zabývá se významnými socializačními činiteli, kteří mají vliv na osobnost jedince, je to rodina, škola vrstevnická skupina a také prevence, působící na žáky. V praktické části diplomové práce je rozpracována tato problematika u žáků základních škol na Hodonínsku.
Klíčová slova:
Alkoholismus, prevence, rodina, základní škola, vrstevnická skupina, výzkumy o alkoholu, výzkum, dotazník.
Anotace v angličtině:
This dissertation is focused on the primary school students who have the problems with the consumption of the alcohol. This work concerns in the social factors which influence the individual personality and these are the family, the school, same-age social group and also the prevention which influences the students. The part of research analyses the primary school students problems in Hodonín district in details.
Klíčová slova v angličtině:
alcoholism, prevention, family, primary school, same-age social group, research the alcohol, research, questionnaire
Přílohy vázané v práci:
Výzkumný dotazník, průvodní dopis, ukázka databáze – dotazník, vyplněné dotazníky.
Rozsah práce:
97 stran
Jazyk práce:
Český