Problematika čerpání prostředků ze strukturálních fondů v České republice: překážky limitující plynulé čerpání z fondů LUCIE ZIMMERMANNOVÁ, LENKA BROWN
Abstrakt: Tento článek doplňuje pohled na problematiku strukturálních fondů v České republice o komplexní přístup k bariérám limitujícím čerpání ze strukturálních fondů ve všech třech programových období v České republice, tj. předvstupní období (2000-2004), tzv. zkrácené období 2004-2006 a současné období 2007-2013. Výzkumnou otázkou je, zda jsou bariéry čerpání v průběhu tří programových období v ČR stejné, a nebo naopak má každé období zcela jiné problémové oblasti při čerpání. Výzkum byl veden na třech úrovních: analýza a survey podkladových materiálů, evaluačních zpráv a studií, dále pak expertní hodnocení poznatků ze řízených rozhovorů s administrátory programů, a třetím úhlem pohledu byly názory klientů poradenské firmy zpracovávající žádosti opět formou řízených rozhovorů a dotazníku. Propojením těchto tří zdrojů informací vznikl velmi podrobný přehled zásadních problémových oblastí při implementaci a realizaci programů podporovaných ze strukturálních fondů v ČR, vč. závěrečné kompilace a chronologického přehledu vývoje jednotlivých bariér čerpání. Zjištěné hlavní problémové okruhy čerpání se dají rozdělit do tří skupin (a) ty, které se opakují ve všech obdobích: zejména nedostatečná administrativní kapacita, přemrštěná byrokratická zátěž, nevyhovující propagace a komunikace, nedokonalý monitorovací systém (b) ty, které se podařilo z větší části vyřešit: například harmonizace práva, výstupy poradenských firem (c) ty, které se nově objevily až v posledním zkoumaném období, resp. zvýšil se jejich výskyt: především korupce a podvodné jednání. Klíčová slova: EU, kohezní politika, strukturální fondy JEL klasifikace: H0, R1 Článek vznikl v rámci projektu IG507032 - Analýza stávajících územních aspektů politiky rozvoje venkova v rámci nekončících reforem SZP EU
1. Úvod Hlavní myšlenka hospodářské a sociální soudržnosti je popsána již v Římské smlouvě, kde je v preambuli zmíněno, že budou snižovány rozdíly ve vývoji mezi regiony, a následně v Amsterodamské smlouvě: „Na podporu celkového harmonického rozvoje Společenství rozvíjí a sleduje činnosti vedoucí k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství usiluje zejména o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.“ (EU, 1992) HSS, označována také jako kohezní nebo také strukturální politika vznikla spojením regionální politiky s částí politiky sociální a zemědělské; znázorňuje také solidaritu v rámci Evropské unie: bohatší státy přispívají na rozvoj chudších regionů. Strukturální politika je politikou koordinovanou, tj. její celkový rámec nastavuje EU a samotnou realizaci provádí členské státy. Státy, které jsou z této politiky podporovány, mají povinnost přidělené prostředky vyčerpat do určitého termínu, tj. dle pravidla n+2 resp. n+31. Pokud prostředky vyčerpány nejsou, zůstávají v rozpočtu EU, tj. příslušný stát na ně částečně či zcela ztrácí nárok. S nedočerpáním se pojí i obava zmenšení prostředků na příští programové období, tj. když absorpční kapacita ČR jako celku bude nižší než-li jsme předpokládali. Vedení státu i jednotlivých regionů se snaží o co nejplynulejší čerpání výše zmíněných prostředků, tak aby nedocházelo k vracení prostředků při nesplnění podmínek. Limitující prvky čerpání se mohou objevit kdekoli v systému od samotného nastavení operačních programů, implementace přes vyhlašování výzev a podávání žádostí, až po výběr projektů a jejich samotnou realizaci. Řadě chyb by se dalo zabránit již správným počátečním nastavením, které by vycházelo z poučení se z chyb předešlých období. Výzkumná otázka tedy zní: Jsou bariéry čerpání v průběhu tří programových období v ČR stejné, tj. nepoučili jsme se z vlastních chyb nebo má naopak každé období zcela jiné problémy a bariéry omezující čerpání? Česká republika jako jedna z novějších členských zemí Evropské unie zažila s ohledem na čerpání evropských prostředků ze strukturálních fondů zatím pouze tři programová období: 2000-2004 předvstupní období, zkrácené období 2004-2006 období, tj. od našeho vstupu do ukončení řádného programového období, a současné období 2007-2013 první plné programové období, na jehož přípravě se od počátku také spolupodílela již jako řádný člen. 1
Pravidlo n+2 resp. n+3; závazek členského státu vůči Evropské komisi musí být splněn do konce druhého , resp. třetího roku od přijetí tohoto závazku. Pravidlo n+2 platí pro období 2004-2006 a 2011-2013, pravidlo n+3 pro období 2007-2010.
1
Tento text se zabývá velice aktuálním tématem: čerpání ze strukturálních fondů; z relevantních podkladů sestavuje mapu základních problémových oblastí čerpání a zkoumá jejich vývoj v čase; logickými celky v textu jsou jednotlivá programová období. Tento článek se naopak nezabývá přiměřeností objemu prostředků přidělených ČR ze strukturálních fondů ani efektivností jejich přerozdělování a ani nemá za cíl dávat přímá doporučení k odstranění zjištěných bariér čerpání či odpovědět na otázku zda se podaří prostředky v jednotlivých OP vyčerpat či nikoli. Tímto tématem se odborné vědecké články zabývají jen okrajově, jako součástí průběhu jednotlivých operačních programů a jejich vlivu na území či populaci (např. Kolařík, Tomešová 2011). Z metodologického hlediska byly tedy hlavními zdroji: analýza podkladových materiálů, jakými byly především interní studie příslušných ministerstev, mimořádná konference Ministerstva pro místní rozvoj (2006): Bariéry čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů; doplněna byla rozhovory s administrátory programů, které se uskutečnily na přelomu roku 2006-2007. Osloveno bylo 22 pracovníků na úrovni referentů a vedoucích oddělení příslušných odborů na Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu školství, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy. A dále pak, s ohledem na předvstupní období, byla vedena spolupráce s poradenskou firmou (Regionální rozvojová agentura, která zpracovávala žádosti mj. do programu SAPARD ve všech výzvách) a jejími klienty, tj. 10 žadateli – zejména obce, svazek obcí, podnikatelé, kteří vyplnili dotazník a následně se vyjádřili konkrétně při řízených rozhovorech.
2. Programové období 2000-2004: Období před vstupem ČR do EU Česká republika měla možnost od roku 2000 do svého vstupu do EU čerpat ze tří předvstupních programů Phare, SAPARD, ISPA. Oproti standardním programům řádného programového období a jejich pravidlům se lišily především co do objemu poskytovaných prostředků, tj. jednalo se o prostředky řádově nižší než na které by země srovnatelné s ČR měly jako již členský stát nárok. Dále byl nižší i počet programů, z nichž se dalo čerpat (ve srovnání s následnými programovými obdobími), což zjednodušovalo orientaci potenciálním příjemcům i samotným administrátorům a poradenským firmám. Bylo to jaké-si 'cvičné hřiště' na němž se učili nejen koneční příjemci, ale i administrátoři v celém aparátu od přijímacích úředníků, informačních poradců až po řídící pracovníky, kteří vše nastavovali.
2
Program SAPARD - Special Action Programme for Agricultural and Rural Development - byl předvstupním nástrojem určeným pro zavádění aquis communautaire v rámci společné zemědělské politiky a pro realizování strukturálních změn v oblasti zemědělství a venkova; po povodních v roce 2002 z něj bylo možné financovat i protipovodňová opatření či odstraňování škod. Program ISPA - Instrument for Structural Policies for Pre-Accession, byl určen k poznání mechanismu velkých projektů financovaných z Fondu soudržnosti, tedy k velkým infrastrukturním projektům v oblasti životního prostřední a v oblasti dopravy.2 Program PHARE - Poland and Hungary Assistance to the Restructuring of the Economy - hlavním cílem vydávaných finančních prostředků z tohoto programu bylo plnění Kodaňských kritérií. Čerpání v tomto období nebylo tak detailně sledováno jako je tomu nyní. Jak již bylo výše zmíněno, jednalo se o období, v němž si přistupující státy měly nacvičit a vyzkoušet práci s projekty v rámci pravidel strukturálních fondů (dále jen SF) a Fondu soudržnosti s poměrně malým objemem finančních prostředků z evropského rozpočtu. Bariéry čerpání v tomto období byly spojeny zejména se začátečnickými chybami na straně úředníků i na straně žadatelů. Tyto problémy byly pochopitelné a ospraveditelné, neboť se jednalo o "zkušení" období. Značná náročnost zpracování projektové žádosti byla dána naprostou novostí této formy žádosti. Řada žadatelů zejména ze strany samosprávy již dříve žádosti o dotace podávala, nikoli však v této podobě. Za složitou byla považována zejména část žádosti, která se týkala ekonomické analýzy projektu, kterou většina žadatelů musela nechat zpracovat externí firmu. Dále zde byl velký počet příloh (v průměru 22 příloh, lišilo se dle konkrétní výzvy), z nichž většina nebyla hodnocena po věcné stránce, ale pouze bylo odsouhlaseno doložení (tj. bez zkoumání kvality zpracování či vypovídací hodnoty); duplicitně požadované informace; neexistence elektronické verze formuláře, který by šlo přímo vyplnit - žádost byla odevzdána v papírové podobě, kterou následně úředníci přepisovali ručně do elektronické podoby za přítomnosti žadatele. Nepřesné informace a požadavky byly jasným příznakem podcenění komunikace a nastavením základních pravidel směrem od administrátorů programů k žadatelům. Nedostatečné, nepřesné informace a to jak v písemné, ústní i elektronické podobě, byly 2
Projekty financované z Fondu soudržnosti mají zcela odlišný charakter než projekty financované ze SF. Těmito projekty se článek nezabývá.
3
velkou překážkou při správném vyplnění žádosti. Tato situace byla částečně vyřešena vznikem call centra, které mělo mít dostatečné podklady pro zodpovídání dotazů veřejnosti, či jejich nasměrování na zodpovědný odbor či instituci. K dispozici na počátku nebyl ani server poskytující ucelené informace o možnostech financování projektových záměrů, což bylo řešeno vytvořením oficiálních stránek náležících Ministerstvu pro místní rozvoj: www.strukturalni-fondy.cz. Po podání žádosti a v průběhu vyhodnocovacího procesu, který se skládal z několika kol a byl značně časově náročný, nebyly poskytovány žádné informace. Po první výzvě byli dokonce informováni pouze úspěšní žadatelé a ti neúspěšní marně čekali na jakoukoli informaci. Toto zásadní pochybení bylo u pozdějších výzev napraveno. Nedostatečná administrativní kapacita byla zapříčiněna nedostatkem kvalitně proškolených pracovníků, kteří navíc neměli dostatečné informace ani zázemí pro svou práci. Tak velký objem práce se zpočátku vůbec neočekával, případně se uvažovalo pouze o zaměstnání pomocných sil při přijímání žádostí, což se později ukázalo jako neefektivní. Nevhodné softwarové řešení, jehož nejvíce viditelnou slabinou byl formulář žádosti, který byl k dispozici na internetu pouze ve formátu určeném pro čtení (tj. formulář vyplňován ručně). Tento problém byl při pozdějších výzvách vyřešen elektronickou formou žádosti (s nutností vytištění, podepsání a osobního předání na příslušný úřad). Předfinancování celého projektu žadatelem jedna z příloh, kterou musel žadatel doložit již při podání žádosti ať již formou bankovního výpisu z vlastních účtu a nebo častěji používanou formou příslibu půjčky z banky. Banky neměly s tímto požadavkem svých klientů žádné zkušenosti, dát někomu příslib budoucího úvěru bylo naprostou novinkou. Navíc pokud se někomu podařilo příslib získat, tak se pro něj (v případě úspěchu žádosti) staly úroky spojené s úvěrem nákladem osobním, nikoli nákladem projektu, neboť z pohledu projektu jsou úroky z úvěru neuznatelným nákladem. Banky na tuto novou službu nebyly připraveny a trvalo několik let, než dosáhla nabídka v této oblasti určité kvality. V současnosti již má většina bank ve své nabídce službu zaměřenou na čerpání z evropských zdrojů, a existuje i celá škála produktů určená pro jednotlivé typy žadatelů (podnikatelé, sdružní, obce, atd.). Nedostatečná harmonizace českého a evropského práva; s ohledem na oblast čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vznikla řada dodatečných komplikací např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, pro kterou před 1. květnem 2004 neexistovala vhodná právní úprava. Při pohledu na výše zmíněné překážky v čerpání z předvstupního období se jedná o dvě skupiny problémů. V první skupinu tvořily problémové faktory, jenž se daly snáze odstranit, 4
jako např. elektronická žádost či nábor a zaškolení pracovníků, ve druhé skupině to byly komplikace systémové, jejichž vyřešení vyžadovalo a stále vyžaduje značné množství času a pracovní kapacity zaměstnanců příslušných institucí a také finančních prostředků. V průběhu tohoto období byla řešena především první skupina problémů, a to spíše ad hoc postupy, nežli systémovým přístupem, a i proto musela být v budoucích obdobích řada otázek znovu otevřena a řešení přehodnoceno. Výrazná kladná reakce byla zaznamenána pouze na trhu bankovních služeb, tedy u soukromého sektoru. Banky reagovaly na potřeby svých klientů a vytvořily nástroje vhodné pro všechny fáze procesu výběru žádostí i samotné realizace projektu, např. příslib budoucího půjčení prostředků, úvěry na předfinancování celého projektu, následné dlouhodobé úvěry na krytí podílu žadatele.
3. Programové období 2004-2006: Období po vstupu ČR do EU Toto programové období je pro ČR stále ještě něčím neobvyklé - přistoupila do již probíhajícího sedmiletého období až v jeho druhé polovině, což znamenalo potřebu převzít veškerý evropský institucionální a legislativní rámec spojený s implementací politiky bez možnosti jej jakkoli ovlivnit. Přesto jsou pro nové členské státy pravidla trošku upravena; krom klasických programů v rámci Cíle 1 (OP Infrastruktura, OP Průmysl a podnikání, OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Společný regionální operační program) a Cíle 2, 3 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2, Jednotný programový dokument pro Cíl 3) mohou realizovat pouze dvě ze čtyř iniciativ Společenství (INTERREG III a EQUAL). Česká republika mohla od svého vstupu do EU do konce řádného programovacího období (2004-06) čerpat až 1.076,3 mil EUR. Termín 31.12.20063 byl tedy první zkouškou, zda dokáže ČR, jakožto nový člen EU, získat maximum nabízeného, zda požadavky na rozpočet EU jsou dostatečné a nikoli přehnané s ohledem na absorpční kapacitu naší republiky, a v neposlední řadě také zda nastavený systém příjmu pomoci funguje a je správně nastaven z předvstupního období.4 Problémy s čerpáním prostředků z evropských fondů byly nejvíce diskutované v období, kdy se blížil první termín pro aplikaci tzv. pravidla n+2 vztahujícího se na finanční prostředky alokované pro rok 2004, tj. konec roku 2006. Diskuse o problémech při čerpání a polemika, zda se povede či nepovede vše vyčerpat, probíhaly velmi aktivně ve druhé polovině 3 4
pro alokaci roku 2004 dle pravidla n+2 Tomuto programovému období se podrobněji věnuje řada autorů např. Staroňová (2007a)
5
roku 2006, a to jak na odborné půdě, tak i na politické scéně. Po konci programového období přišla ex-post evaluace, z níž vyplynulo, že se České republice podařilo vyčerpat 62,03 miliard korun v období 2004-2006, což je více než 99% z možných prostředků poskytnutých v rámci strukturálních fondů EU. Z těchto prostředků byl mj. podpořen vznik 46 020 nových pracovních míst, oprava či vznik 426km silnic především II. a III. třídy, položilo se 374km kanalizačních sítí5. (MMR, 2011) V rámci projektu „Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch“ (MMR, 2005) byla položena základní otázka „Jak byste stručně popsal dojem, který na Vás systém implementace strukturální pomoci zanechal?“, odpověď na ni byla až překvapivě jednoznačná: „Celkově se dá říci, že jak žadatelé, tak pracovníci administrativních struktur, vnímají systém implementace strukturální pomoci jako administrativně náročný, nepřipravený, který se vyznačuje častými změnami podmínek. Celkem takto vnímá systém implementace cca 66 % respondentů. Přibližně jedna pětina respondentů usuzuje, že kvalita systému je celkem v pořádku, případně, že se systém a jeho fungování postupně zlepšuje. Mezi ostatními postřehy se objevovalo vnímání slabé kvality monitorovacího systému nebo např. hodnocení systému, jako systému „fungujícího zatím na schopných lidech“. Komunikačně-informační bariéry; tato oblast zahrnuje tok informací probíhající navenek i uvnitř celého systému poskytování pomoci ze strukturálních fondů, tj. informace poskytované administrátory žadatelům, příjemcům pomoci, veřejnosti, mezi administrátory. Především se jedná o stále přetrvávající problém poskytování rozporuplných informací a závaznost výkladu - odlišný výklad metodických pokynů mezi jednotlivými subjekty, a to jak mezi jednotlivými zprostředkujícími subjekty, mezi nimi a finančním úřadem, tak i mezi jednotlivými finančními úřady navzájem. Jedním z nejvíce dotazovaných okruhů byla uznatelnost nákladů, v němž se také nejčastěji poskytovaly rozporuplné, nepřesné informace, které měly velký finanční dopad na celý projekt. Dvě naprosto odlišná stanoviska řídícího orgánu a finančního úřadu nebyla výjimečná. Dále jsme do této kategorie zařadili nejednotnost v rámci informační kampaně, kdy oproti předvstupnímu období bylo základních informací dostatek. Zásadně se však lišila kvalita a rozsah poskytovaných materiálů v závislosti na regionu a subjektu, který je poskytoval. Mezi největší problémy se řadila nepřehlednost, nesourodost zejména u publikací,
5
Největší infrastrukturní projekty (doprava a ŽP) jsou financovány z Fondu soudržnosti a nejsou v těchto číslech zahrnuty, neboť projekty spolufinancované z Fondu soudržnosti v období 2004-2006 mohou být ukončeny až do konce roku 2012.
6
neaktuálnost a užívání odlišné terminologie. Potenciální žadatelé se v takto nastaveném systému špatně orientovali, a to i na ne příliš 'přátelských' oficiálních webových stránkách. Nízká míra propagace a komunikace s potenciálními žadateli; jednoduše konstruované „populární“ programy zaměřené např. na dopravní infrastrukturu, neměly problém s počtem podaných žádostí, jimi požadované prostředky značně převyšovaly „nabídku prostředků“ z EU. Existovala však i řada programů, kde čerpání bylo komplikováno nedostatečnou absorpční kapacitou 6 , což bylo do jisté míry zapříčiněno nedostatečnou propagací mezi možnými žadateli. Nevyhovující monitorovací systém; systém monitorování neumožňoval shromažďovat informace požadované legislativou EU respektive příslušnými programovými dokumenty v požadované struktuře a čase, a sledovat naplňování nastavených hodnot, indikátorů. Problémové byly např. rozdílné míry spolufinancování v rámci jednoho opatření, redundantnost informací, nutnost opakovaného zadání do systému, komplikace při přenosu mezi jednotlivými částmi monitorovacího systému (MSSF 7 Benefit, Monit, Central a finančního programu Viola). Monitorovací systém v předvstupním období byl velmi skromný a nezcela funkční, v tomto období byl již rozvětvený, avšak stále s ním nebyla spokojenost ani na straně Evropské komise ani na straně administrátorů od řídících orgánů přes zprostředkující subjekty až po realizační orgány a ani na straně žadatelů. Institucionálně – administrativní bariéry představují okruh bariér zahrnující administraci projektových žádostí, projektů, kontrol, opatření, hodnocení a výběr projektů určených k realizaci – spolufinancovaných ze SF. Pozitivem je „učení se“ a tím i zlepšování práce jak na straně žadatelů, tak na straně administrátorů. Mezi nejzávažnější komplikace patří složitě nastavený systém podávání projektů; dokonce 80 % respondentů Analýzy slabých míst (MMR, 2005) uvedlo, že se setkalo s nepochopením požadavků pro podání projektu ze strany žadatelů. Mezi nejproblémovější oblasti patřily: komplikovanost formálních náležitostí, složitost příruček – zejména ve finančních otázkách, nepochopení podmínek a s tím spojená nutnost konzultací u administrátorů. Takto nastavený systém klade 6
Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, tj. schopnost řídit programy hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU, 2. spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů a 3. zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování. (MMR, 2012) V této souvislosti se jedná především o bod 3, zásobník projektů. 7
MSSF= monitorovací systém strukturálních fondů
7
velké nároky na administrativní kapacitu menších předkladatelů projektových žádostí. S obdobným problém s papírovou žádostí a velkým množstvím příloh se žadatelé setkali již v předvstupním období. Neadekvátní hodnocení a s tím spojený výběr projektů byl a stále je ve všech programových obdobích jednou z nejvíce sledovaných etap celého procesu. Je nezbytné zabezpečit všeobecné uznání výsledků a zamezit jejich zpochybňování, a to zejména s ohledem na možnou korupci, ovlivňování hodnotitelů či upřednostňování projektů z jakýchkoli osobních důvodů. Mezi nejčastěji zmiňovaná selhání se řadí: (a) nedostatečná kvalita hodnotitelů v rámci více odborně zaměřených opatření; (b) upřednostňování formální kvality před věcným záměrem; (c) malá transparentnost v procesu posuzování žádostí. Rozdílná úroveň externích poradenských služeb; pro žadatele o prostředky ze SF byla příprava žádosti vč. kompletního zpracování značně časově náročná a odborně složitá, proto ve velmi krátké době vznikl trh firem poskytujících služby žadatelům a následně i příjemcům euro-dotací. Kvalita a odborná úroveň těchto společností však byla velmi různorodá. Rozmanitost nabízených služeb, zásadně odlišná kvalita výsledných produktů, relativně velké množství poradců s krátkou dobou působení v této nové oblasti a naprosto rozdílné ceny, to vše komplikovalo žadatelům v počáteční fázi základní orientaci a následně i přípravu projektové žádosti. Za základní nedostatek se pokládala skutečnost, že poradce ani poradenská firma nenesla odpovědnost za poskytnutou službu. V předvstupním období byla vidět nulová zkušenost jak na straně žadatelů, poradců i administrátorů, v období po vstupu do EU se již tento trh začal formovat, ale stále se objevovaly nové málo zkušené poradní subjekty. Zdlouhavá administrace žádostí; administrace žádosti trvá od samotného podání projektové žádosti, přes několikaměsíční období zpracovávání, vyhodnocování, výběru projektů určených k realizaci, informování žadatelů, které je obvykle zakončeno podpisem smlouvy s konečným příjemcem. Délka těchto etap nebyla ovlivněna ani rozsahem žádosti (malé vs. velké projekty) ani výší finančních požadavků, nebyly stanoveny žádné termíny pro administrátory pro jednotlivé etapy ani povinnost informovat žadatele průběžně. Po celé období neměl žadatel žádné informace o průběžném stavu své žádosti, např. zda byl předložený projekt vyloučen v prvním kole pro formální nedostatky. Tato nejistota nutila často žadatele dotazovat se na aktuální stav u administrátorů, což v tak velkém množství předkládaných žádostí zdržovalo práci a působilo nedůvěryhodně na ostatní „nedotazující se“ žadatele. 8
Bariéry finančního charakteru a finanční toky; 8 do této oblasti patří především zásadní novinka v dotačním systému v ČR, která je zmiňována v naprosté většině analýz a studií systém zpětného financování ze strukturálních fondů, což je postup, kdy se prostředky z evropských fondů vyplácejí až po úspěšném dokončení projektu, tj. úspěšný žadatel byl povinen realizovat celý projekt ze svých finančních zdrojů (vlastní zdroje příjemce, půjčky, jiná finanční pomoc, atd.) a až po ukončení projektu a kontrole došlo na proplacení prostředků z EU prostřednictvím Ministerstva financí. Tento systém výplaty dotací nebyl v ČR obvyklý, a podpůrné nástroje v podobě bankovních produktů byly teprve postupně zaváděny. Nemotivující míra spolufinancování u Jednotných programových dokumentů pro Cíl 2 a 3 (JPD) a u podnikatelských subjektů, která je nastavena u programů JPD 2 i JPD 3 ve výši 50 %, na rozdíl od ostatních operačních programů, kde se nejčastěji pohybuje na hranici 75 %. Zejména díky této skutečnosti byla u těchto programů zpočátku nižší absorpční kapacita. Poměr spolufinancování 50:50 platil také pro všechny podnikatelské subjekty, což do značné míry znemožňovalo spolupráci na projektu zástupcům z různých sfér (obec, podnikatel, nezisková organizace apod.), neboť nebyla stanovena pravidla pro určení míry spolufinancování při spolupráci subjektů s jejich rozdílnou výší. Strategicko – koncepční bariéry; vyplývají ze špatného počátečního nastavení systému a případně dalších dodatečných úprav nastavení. Nevyhovující nastavení programů; optimální čerpání může nastat, jen pokud je podáno dostatečné množství kvalitních projektových žádostí, tj. ani málo, aby bylo z čeho vybírat, ale také ani příliš mnoho, aby nebyli další potenciální žadatelé odrazeni. Aby tyto extrémní situace nenastaly, je nezbytné správné počáteční nastavení v základních obecných dokumentech, operačních programech a následně v manuálech jednotlivých administrátorů. U velké části programů byla výzva od výzvy upravována a pozměňována, což mělo být k dobru programu. Na druhou stranu se jednalo o problém pro neúspěšné žadatele, kteří svou žádost museli velmi upravit, než ji znovu odevzdali v rámci další výzvy, ale i pro poradce a samotné administrátory, kteří se přestávali ve změnách právě aktuálních náležitostí orientovat. Hodnocení – evaluace účinnosti poskytované podpory; hodnocená by měla upozornit na selhávání mechanismu. Na základě tohoto systematického zkoumání a hodnocení celého mechanismu a toků v něm probíhajících vznikají doporučení ke změně postupů a nastavení, 8
Podrobný popis finančních mechanismů strukturálních fondů v ČR je k dispozici v metodikách finančních toků vydávaných Ministerstvem financí.
9
čímž dochází ke zlepšení systému jako celku. Proces evaluace byl u nás zcela novým prvkem spojeným právě s implementací politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Do určité míry byl stále vnímaný jako poměrně administrativně náročný okrajový prvek realizace této politiky. Uplatnění tohoto nástroje posilující efektivitu a účinnost politiky naráželo zejména na: 1) absenci všeobecného přesvědčení o nezbytnosti tohoto nástroje jako klíčového prvku řízení efektivity politiky financovaných z veřejných zdrojů; 2) absenci národní úpravy systému hodnocení (evaluací), či alespoň představy o systematickém uplatňování; 3) neexistenci metodiky pro provádění evaluací, které by odrážely správní uspořádání a legislativní prostředí ČR; 4) nedostupnost kvalitních zdrojů informací, které jsou klíčové pro správné zhodnocení účelnosti a efektivity poskytované podpory; 5) nízkou kapacitu na straně institucí zodpovědných za řízení evaluačního procesu i těch, které provádějí evaluaci; údaje sledované informačním systémem bývají často irelevantní ve vztahu ke sledovanému naplňování priorit a cílů operačních programů. Nedostatečná harmonizace evropské a české legislativy; do této oblasti nedostatečně právně ošetřených oblastí spadá mimo jiné problematika: Public Private Partnership; zadávání veřejných zakázek (zejména s ohledem na transparentnost výběru); právní zakotvení regionů NUTS II a příslušných orgánů.
4. Programové období 2007-2013: Současné období Programové období 2007-2013 je prvním, v němž je ČR po celou dobu členským státem EU, tomu odpovídá i maximální možná výše prostředků určených na hospodářskou a sociální soudržnost. V porovnání s předchozím obdobím se jedná o mnohonásobně větší finanční alokaci, a to i ve srovnání s jinými členskými zeměmi. ČR lze proto s 26,69 mld eur poskytnutých z evropských fondů na období 2007-2013 označit za velmi úspěšnou při politických vyjednáváních v přípravné fázi. I přestože se Evropská komise snažila v tomto období o zjednodušení celého systému rozdělování dotací, ČR si vyjednala 26 operačních programů, z nichž je osm zaměřeno tématicky (Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Doprava, OP Vzdělávání a konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Technická asistence), další část regionálně (ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Střední Morava, OP Praha Konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita), a ostatní přináleží k Evropské územní spolupráci (OP Meziregionální 10
spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, ESPON 2013, INTERACT II, Cíl 3 ČR – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013; OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko 2007-2013; Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - ČR 2007-2013; Cíl 3 na poprou přeshraniční spolupráce 20072013 mezi Svobodným státem Sasko a ČR; Program přeshraniční spolupráce Slovenská republiko - ČR 2007-2013). Současné období je za svou polovinou, tj. 2007-2013 v kombinaci s pravidlem n+2 resp. n+3, prostředky na něj alokované musí být utraceny nejpozději do konce roku 2015. "Pravidlo n+3 / n+2 může být považováno za administrativní nástroj k zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků ze SF / FS. Podle tohoto pravidla musí být alokace podpory pro n-tý rok vyčerpána v následujících třech / dvou kalendářních letech. Pro alokace roku 2008, 2009 a 2010 platí pravidlo n+3. Na alokace roku 2011 a 2012 se vztahuje pravidlo n+2." (MMR,2011a) Jako v každém období i v tomto se očekává dramatický nárůst odcertifikovaných 9, tj. vyčerpaných, prostředků až koncem příslušného období. Neboť, jak již bylo výše uvedeno, nejprve se celý projekt zrealizuje až následně náklady certifikovány a proplaceny. K 4.4.2012 je z celkové alokace pro období 2007-2013 ve výši 751,4 mld. Kč, vyčerpáno pouze 138,1 mld. Kč, tj. 17,8 % z celkové alokace; nasmlouváno je již přes 70 % prostředků. (MMR, 2012a)
Zdroj: MMR, 2012a, str. 10
9
certifikace podrobněji (MMR, 2012)
11
Mezi hlavní problémové oblasti tohoto období patří: Byrokratická zátěž celého systému se projevuje nejen ve vysokém počtu operačních programů v tomto programovém období v ČR a s tím spojený objemný aparát administrátorů, ale i ve velkém množství nezbytných procesů, které vedou k řádnému čerpání. Tyto procesy jsou značně časově náročné. Mezi nejčastěji zmiňované bariéry v rámci systému implementace patří i proto nedodržování lhůt a neostatečná personální kapacita, což spolu úzce souvisí. Velkou zátěží pro žadatele je stále příprava žádostí a to stále vysoký počet příloh, některé z nich jsou opětovně požadovány při podpisu dohody. Složitost žádosti nutí žadatele dát žádost zpracovat externím poradenským firmám, jejich kvalita se již od předvstupního období stabilizovala a poskytována je většinou kvalitní práce. "Přibližně 70 % žadatelů svěřuje přípravu projektové žádosti specializovaným poradenským firmám. Z výsledků vlastního průzkumu vyplývá, že na poradenské firmy se obracejí zejména menší žadatelé, zatímco větší instituce jsou schopny žádosti podávat samy. Se službami poradenských firem panuje většinou spokojenost." (IREAS, 2010) Administrativní kapacita a s tím spojená problematika zaměstnanců státní správy je opět aktuální, i když již v minulém období se tento problém z větší části vyřešil díky navýšení platů a nepropouštění zaměstnanců pracujících na čerpání SF. V současném programovém období je v naprostém rozporu snaha zajistit stabilní proškolený zkušený tým administrátorů a pokusy vlády o snížení státního zadlužení cestou škrtů v oblasti zaměstnanců státní správy pracujících se strukturálními fondy. Snižování platů státních úředníků, propouštění a snížený objem finančních prostředků na vzdělávání to vše ohrožuje plynulé čerpání evropských prostředků. Tím vzniká snížená míra zastupitelnosti jednotlivých administrátorů a nastává prodlužování či přímo notorické nedodržování lhůt, které byly nastaveny již v minulém programovém období, v rámci celého procesu administrace projektů. Propouštění dlouholetých pracovníků odborů nesvědčí ani výměně zkušeností či zaškolování nováčků, čímž dochází k opakování stejných chyb novými nezkušenými zaměstnanci příslušných odborů. Nesmyslná snaha ušetřit naopak ČR může stát mnohem více peněz při řádném nečerpání evropských dotací. Na nedostatečnou administrativní kapacitu si stěžují také zástupci Evropské komise. Monitorovací systém strukturálních fondů je informační systém, jehož garantem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Zajišťuje věcný a finanční monitoring projektů spolufinancovaných z evropských fondů. V současnosti jej nelze adekvátně využít jako 12
nástroje pro tvorbu manažerských sestav a neumožňuje sledování věcného a finančního pokroku – systém navíc obsahuje evidentně data, jejichž jednotnost a interpretace je sporná. Monitorovací systém nemá řádně nastaveny kontrolní mechanismy a umožňuje tak zadávání nebo zanesení nesprávných dat včetně zcela nesmyslných údajů jak o finanční, tak věcné charakteristice projektů. Při opravě dat je nutné ve velkém množství případů využít externí experty, což celou operaci značně prodražuje a znesnadňuje manipulaci se softwarem. Velmi kritizována ze strany EK je nejen funkčnost systému, ale i výběrové řízení na provozovatele, které může ovlivnit proplácení prostředků za provoz monitorovacího systému z evropské strany. Nedostatečná propagace a komunikace, do této oblasti patří také nízká kvalita předkládaných materiálů a publikací vč. rozporuplných informací poskytovaných rozdílnými subjekty. Propagaci a komunikaci si zajišťuje samostatně každý operační program a jeho jednotlivé subjekty (řídící orgán, zprostředkující subjekty, platební a certifikační orgán). Jejich výstupy by měly být sladěné a působit jednotným dojmem, čemuž by měl napomoci Národní orgán pro koordinaci při MMR, ten naopak vytváří další vlastní propagační materiály a další komunikační uzel. Mezi standardní komunikační kanály bezesporu patří informování prostřednictvím administrátorů, tiskových mluvčí, šéfů organizací. Dotazy žadatelů zodpovídají i pracoviště zprostředkujících subjektů a řídících orgánů. Jejich pracovníci jsou hodnoceni v různých anketách velmi kladně, jako vstřícné a ochotné osoby, avšak v případě složitějších a nestandardních dotazů je pomoc ZS a ŘO hodnocena jako naprosto nedostatečná. Několik žadatelů se setkalo s tím, že na komplikovanější dotazy přišla odpověď až za několik měsíců a po řadě urgencí, čímž byla odpověď v zásadě nepoužitelná. V dalších případech žadatelé dostali dva zcela protikladné výklady. (IREAS, 2010) Dále byl velmi kladně hodnocen vznik řady call center, poskytujících informace o evropských fondech a možné formě podpory, avšak jejich úroveň je velmi odlišná. "Nejhůře je žadateli hodnocena Zelená linka 10 . Výhrady směřují zejména k dlouhé době čekání na spojení a často nekompetentní odpovědi omezující se často na citaci prováděcích dokumentů. Často je žadatelům na Zelené lince doporučeno podat dotaz písemně, což vede k časovým prodlevám v získání informace a nemožnosti upřesnění, zejména pokud jde o dotaz nestandardní." (IREAS, 2010) Mezi další formy prezentace patří informační brožury, manuály, články v tisku, webové stránky. Ze všech těchto zdrojů informací by rovněž měly vycházet informace stejné, 10
pozn. zřízená pro OP ŽP
13
používající stejnou terminologii a obdobný styl. Komunikace by měla být rychlá, jasná, srozumitelná. Pokud žadatel vznese dotaz na více dotčených orgánů, měl by dostat vždy stejnou odpověď, na níž by se mohl spolehnout. Tak tomu bohužel není, ve většině operačních programů jsou zaznamenány chyby při komunikaci s veřejností od nefunkčních odkazů na webových stránkách přes nepřívětivé webové stránky až po nepřesné a zavádějící odpovědi na otázky žadatelů. Jak již bylo v minulém programovém období zjištěno je k dispozici velké množství informačních materiálů, ale jejich úroveň a především obsah se značně liší. Zásadním problémem jsou časté změny a to i již v průběhu otevřené výzvy, které platí retrospektivně. (MV, 2009) Spolufinancování, kompletní předfinancování projektu, tato podmínka patří stále mezi bariéry čerpání zejména v operačních programech se sociální tématikou, tj. neinvestičních projektech např. OP LZZ. Hodnocení a hodnotitelé, je v tomto období velmi diskutovanou problematikou, zvláště s ohledem na možné korupční jednání. Důležité pro proces hodnocení je transparentnost a nestrannost, kterou je třeba také doložit navenek, tj. informovat o celém hodnotícím procesu jak veřejnost, tak žadatele. Zejména doložení stejného postupu u všech hodnocení prováděného nestrannými hodnotiteli se stejným výsledkem se zatím stále nedaří téměř u žádného programu, a proto se objevují pochybnosti. Příkladem nevhodného nastavení hodnocení je OP ŽP, kde každou žádost posuzoval pouze jeden hodnotitel, který ani nebyl anonymní a nestranný, neboť se jednalo o konkrétního úředníka ze zprostředkujícího subjektu11. Korupce a podvody, v současné době prošetřuje Policie ČR řadu podezření z korupce a podvodného jednání. Ty nejsou fenoménem pouze tohoto programového období, ale narozdíl od předcházejících období je zde enormní nárůst vyšetřovaných případů, které končí před soudem. Velmi nebezpečné pro věrohodnost celého systému jsou v dnešní době běžné diskuse více či méně zasvěcených osob o nestandardních výběrových řízeních projektů, o netransparentnosti hodnocení spojené s evropskými fondy či přímo o uplácení a podvodech. Senátor Horník, se domnívá, že prostřednictvím evropských dotací existují penězovody do politických stran. Některé zakázky se prý získávají nestandardními způsoby. Veřejné zakázky jsou vyhrávány firmami napojenými na „politické struktury, které pak odvádějí stranám část
11
ze Státního fondu životního prostředí, což je organizace podřízená Ministerstvu životního prostředí, které je řídícím orgánem
14
peněz a jako příklad uvádí rekonstrukci Becherovy vily v Karlových Varech. (Parlamentní listy, 2011) Podezření z korupce vedlo k pozastavení certifikací u programu Životního prostředí, u něhož stále není jasné, kdy bude obnovena. Ministerstvo financí chce po resortu životního prostředí audit a plán na odstranění chyb a nedostatků, teprve pak se pustí do posuzování. Mezi další příklady netransparentnosti patří stíhání bývalého ředitele ROP Severozápad a dalších šesti osob podezřelých z úplatkářství. Policie ČR prověřuje také rozdělování evropských dotací v rámci ROP Jihozápad a ROP Severozápad. Pozastavení
certifikace
ze
strany
Platebního
a
certifikačního
orgánu
je
administrativním krokem, který je součástí kontrolního mechanismu zajišťujícího transparentnost čerpání z evropských fondů, tento stav trvá do doby vyřešení podezření z nesrovnalostí, tj. v tomto období jsou zmraženy veškeré platby z EU. Jedná se o zásadní překážku v čerpání evropských prostředků, neboť bez odcertifikování nákladů nedochází k vyčerpání peněz. Samotný akt pozastavení procesu certifikace má ale své příčiny, je třeba prošetřit podezření z nesrovnalosti, kterou může být od chybného nastavení implementace přes nefungující monitorovací systém až po korupci cokoli. V případech podezření na vážnější pochybní může dojít i k pozastavení certifikace ze strany Evropské komise. K 7.9.2011 jsou pozastaveny certifikace u: ROP Jihozápad (od 12.1.2010), OP Životní prostředí (od 22.12.2010), OP Podnikání a inovace (od 21. 3. 2011), ROP Severozápad (od 25. 3. 2011).
5. Závěr Odpověď na otázku z úvodu 'jsou bariéry čerpání v průběhu tří programových období stejné, tj. nepoučila se ČR z vlastních chyb, nebo má naopak každé období zcela jiné problémy a bariéry omezující čerpání' není jednoznačná, a dá se rozdělit do tří částí, neboť jsou tu oblasti bariér s odlišným vývojem v čase. (a) Stále se opakující bariéry čerpání v rámci všech tří období: do této kategorie patří administrativní kapacita - v předvstupním období byl nedostatek zaměstnanců, kteří byli navíc nedostatečně kvalifikovaní, chyběly jim základní informace, zkušenosti i vybavení. Bylo tedy přijímáno velké množství málo odborně kvalifikovaných pracovníků, kteří byli přeškolováni na konkrétní úkoly, ale po jejich zapracování obvykle následoval jejich odchod za lépe placenou prací do soukromého sektoru. V období 2004-2006 se velká fluktuace zaměstnanců snížila především díky navýšení platů a nepropouštění při všeobecném snižování 15
zaměstnanců veřejného sektoru.
Po celou dobu se zde objevoval problém s jednotným
systémem vzdělávání, spíše se jednalo o ad hoc školení než o ucelený propracovaný systém. V současném období při dalším snižování stavů ve státní správě již neexistuje výjimka pro administrátory čerpání z evropských fondů, rovněž došlo i k plošnému snižování platů. Nejenom že propouštění vyškolených pracovníků, kteří již vědí co je třeba pro řádné čerpání, je velkou ztrátou, ale i vyplácené odstupné přímo ze státní pokladny není zanedbatelné. Po určité době ani ne jednoho roku se opět vypisují výběrová řízení na pozice administrátorů, a velmi těžko se hledají lidé, kteří mají alespoň minimální znalosti o EU. Byrokratická zátěž - složitost nastavení systému, zdlouhavost administrace a časté měnění podmínek v kombinaci s nevyhovujícím nastavením programů je zásadním pro zpomalení čerpání. Podstatné zjednodušování systému ve formě změny legislativy neprobíhá dostatečně rychle; dílčí posuny jsou patrné pouze při odstraňování jednodušších problémů, např. žádosti se již nevyplňují ručně, avšak i zde je stále co zlepšovat. Do budoucna se plánuje kompletní podání žádosti pouze přes počítač, rapidní snížení počtu příloh (většinu by si úředníci sami dohledali v databázích), i vytvoření systémů pro jednoduchý výpočet ekonomických analýz. Propagace a komunikace, se v oblasti čerpání ze strukturálních fondů velmi změnila. V předvstupním období byl nedostatek informačních materiálů a teprve vznikaly webové stránky, v období 2004-2006 byl informačních podkladů dostatek dokonce až moc, ale jejich kvalita byla velmi rozdílná. Mezi největší problémy se řadila nepřehlednost, nesourodost, neaktuálnost a užívání odlišné terminologie. Webové stránky byly složité na orientaci a rozhodně by se za uživatelsky přívětivé nedaly označit. Jako zásadní se jevilo poskytování rozporuplných různými subjekty implementačního systému. V současnosti se stále hovoří o nejednotnosti propagačních materiálů, které si financuje každý operační program sám. K dispozici jsou i krátké filmy, které informují veřejnost o strukturálních fondech a představují konkrétní projekty. Značně se zlepšily ohlasy na webové stránky informující o čerpání, avšak jsou spravovány individuálně jednotlivými subjekty, a proto i jejich kvalita, snadnost orientace a míra poskytovaných informací se liší. Monitorovací systém strukturálních fondů - v předvstupním období kdy teprve celý systém vznikal, nebylo možné téměř nic vyřídit elektronickou cestou, v období po vstupu ČR do EU již existoval monitorovací systém strukturálních fondů skládající se ze tří hierarchicky uspořádaných modulů MSSF Benefit, Monit, Central a nezávislého finančního modulu Viola. V té době se základní nefunkčnost ukazovala při většině přenosů mezi jednotlivými moduly a 16
jejich vzájemnou komunikací. Získání potřebných informací nebyla pro administrátory záležitost několika kliknutí a pár vteřin, ale naopak dlouhého telefonování a vysvětlování si s konzultantem ze softwarové firmy. V současném období se vývoj posunul, avšak stále zůstávají některé nevyužité mezery v aplikacích např. manažerské sestavy, vytváření vlastních sestav z dat v systému uložených není jednoduché a pro většinu administrátorů ani možné. (b) Překonané/vyřešené bariéry čerpání v průběhu programových období: z velké části se již podařilo vyřešit například kvalitu výstupů od externích poradenských firem, jejichž pomoc vyhledávají zejména menší žadatelé. Trh s nabídkou poradenských firem již vytřídil firmy se zcela nevyhovujícími výstupy a v současnosti panuje ze strany žadatelů vcelku spokojenost. Nevyužité zůstaly úvahy o oficiálním certifikování poradenských společností či sestavování seznamů s doporučenými firmami. Dále do této kategorie patří nedostatečná harmonizace českého práva s právem evropským, kde je největším úspěchem prosazení zákona o veřejných zakázkách v souladu s požadavky EU. Průběžně jsou odstraňovány dílčí komplikace spojené s novou evropskou legislativou, která je v rozporu se současnou českou legislativou. Systém předfinancování celého projektu je sice stále brán jako překážka zejména pro projekty v sociální oblasti, ale žadatelé jsou již na tuto skutečnost připraveni. Bankovní sektor zareagoval rychle a přišel se zcela novou řadou bankovních produktů od záruk přes předfinancující úvěry až po spolu-financující úvěry. Předfinancování, tj. zpětné financování z evropských peněz je odborníky na veřejné finance vnímáno pozitivně, jako určitá pojistka systému, tj. zrušení zpětného financování ze SF by znamenalo větší riziko vyčerpání prostředků bez realizace projektu. Pokud by se proplácely částky průběžně, jako je tomu např. u projektů realizovaných z Fondu soudržnosti, byl by to obrovský nárůst administrativy. (c) Nové bariéry čerpání: jejichž významnost/četnost se v posledním období výrazně zvýšila oproti předcházejícím obdobím - korupce a podvodné jednání, a s tím spojené pozastavení certifikací. V současném období jsou stále častější kritiky i ze strany EK na český systém implementace SF, na jeho netransparentnost a nedostatečně objektivní proces hodnocení. Přímo z důvodu podezření na korupci již byla pozastavena certifikace několika operačních programů. Veřejně se již hovoří o propojení žadatelů a určitých společností (poradenské či stavební firmy), jejichž vliv na výsledek hodnocení není nezanedbatelný, a následně i politických stran. Většina kauz je zatím ve fázi vyšetřování a na pravomocné vynesení rozsudku se stále čeká, ale i to 'vrhá špatné světlo' na strukturální politiku v ČR. Pozastavení certifikací, tj. zastavený přísun peněz do daného operačního programu, je 17
nezbytným vyústěním zjištěných nesrovnalostí. Následné spuštění certifikací může nastat až po vyjasnění a vyřešení nesrovnalostí, což znamená komplikace v řádech měsíců. V případě, že důvodem pozastavení bylo podezření z korupce, je vyjasnění spojené se policejním vyšetřováním, které může trvat delší dobu než je plánovaná alokace v kombinaci s pravidlem n+3, resp. n+2, a tím opět hrozí nevyčerpání prostředků.
18
Seznam použité literatury EU (1992): Amsterodamská smlouva, [citováno dne 1.3.2012] dostupnost na www: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/amsterodamska_smlouva_cs.pdf EurActiv.cz (2009): Je rozhodnuto. Monitorovací systém pro čerpání fondů EU se měnit nebude policie [online], říjen 2009, [citováno dne 12.3.2012] dostupnost na www: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/je-rozhodnuto-monitorovaci-system-procerpani-fondu-eu-se-menit-nebude-006643 IREAS (2010): Územní disparity krajů v rámci realizace OP ŽP, verze červen 2010, [citováno dne 25.2.2012] dostupnost na www: http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/36/1097901_uzemni_disparity_kraju_v_ramci_realizace_opzp_2_faze_projektu_viz_priloha_5.pdf JETMAR, M.(2007): Programové dokumenty politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice v programovém období 2007-2013. Urbanismus a územní rozvoj 1/2007. ISSN 1212-0855 KOLAŘÍK, P.; TOMEŠOVÁ, J. (2011): Analýza projektů Iniciativy Společenství INTERREG IIIA v rámci česko-slovenské přeshraniční spolupráce. Regionální studia 2/2011, ISSN 1803-1471. Dostupnost na www: http://www.regionalni-studia.cz/images/2011-2/4157%20kolaktomeov.pdf MMR (2005): Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch, Ministerstvo pro místní rozvoj, srpen 2005, [citováno dne 10.3.2012] dostupost na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/Ramec-podpory-Spolecenstvi-20042006/Dokumenty/Evaluace/Analyza-a-vyhodnoceni-slabych-mist-systemu-impleme MMR (2006): Bariéry čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, [Podklady ke konferenci MMR], 14.11.2006 MMR (2011): Strukturální fondy v ČR 2004-2006 Výsledky a vliv na současné programové období 2007-2013, [bulletin MMR], [citováno dne 1.3.2012] dostupnost na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/Ramec-podpory-Spolecenstvi-20042006/Dokumenty/Publikace/Bulletin---Strukturalni-fondy-2004-2006-vysledky-a MMR (2012): Strukturální fondy - Glosář, [citováno dne 2.4.2012] dostupnost na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/a MMR (2012a): Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání fondů SF/FS a národních zdrojů, březen 2012 [online]. webové stránky MMR, [citováno dne 1.5.2012] dostupnost na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d4d084ae-cde6-466a-8ec1c907ab9c5cb3/Mesicni-monitorovaci-zprava MMR (2012b): Stav pravidla n+3/ n+2, srpen 2011 [online]. webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, [citováno dne 1.3.2012] dostupnost na www: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/7a9e235b-b6ee-4d44-8db7-d5db69dff32f/Stav-pravidla-n-3---n-2---srpen2011 MV (2009): Identifikace bariér čerpání finančních prostředků z Integrovaného operačního programu a operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Ministerstvo vnitra, říjen 19
2009, [citováno dne 12.2.2012]dostupnost na www: http://www.strukturalnifondy.cz/Files/49/4921f33a-6c91-4f12-a873-2e9a46440aec.pdf Parlamentní listy.cz (2011): Evropské fondy zneužívají politické strany, tvrdí senátor Horník [online], ze dne 1.5.2011, [citováno dne 10.3.2012] dostupnost na www: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/195884.aspx STAROŇOVÁ, L.(2007): Bariéry využívání prostředků EU v České republice [Studie projektu IG507046/06] Vysoká škola ekonomická, říjen 2007 STAROŇOVÁ, L.(2007a): Strukturální politika EU: Programové období 2000-2006 v České republice. Urbanismus a územní rozvoj 1/2007. ISSN 1212-0855 WOKOUN, R.(2003): Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Praha: VŠE, 2003. ISBN 80-245-0517-7
20
