Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola Mills, s. r. o.

Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením

SOCIÁLNÍ PRÁCE

Vedoucí práce: ThDr. et Mgr. Ladislava Marešová Vypracovala: Magdaléna Laurýnová

Čelákovice, 2011

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma „Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením“ vypracovala samostatně a všechny písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala.

Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Čelákovicích, dne 18. 4. 2011

……………………………………………….. Magdaléna Laurýnová 2

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala ThDr. et Mgr. Ladislavě Marešové za vedení absolventské práce a za cenné rady a připomínky, které mi po dobu psaní této práce poskytovala.

Dále děkuji pracovníkům mladoboleslavského pracoviště TyfloCentra Praha, o. p. s. za jejich užitečné informace, které mi poskytli. Velký dík patří také respondentům, kteří mi obětovali svůj volný čas a byli ochotni se se mnou podělit o jejich názory a zkušenosti.

3

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 5 1 CÍLE PRÁCE.......................................................................................................................................... 6 1.1 HLAVNÍ CÍL ............................................................................................................................................ 6 1.2 DÍLČÍ CÍLE.............................................................................................................................................. 6 2 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 7 2.1 PROBLEMATIKA BYDLENÍ PRO OSOBY S TĚŽKÝM ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM ............................................................. 7 2.1.1 Podporované bydlení ................................................................................................................. 7 2.1.2 Chráněné bydlení ..................................................................................................................... 10 2.1.3 Popis aktuálního stavu ve Středočeském kraji ......................................................................... 13 2.2 CHARAKTERISTIKA ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ .................................................................................................. 16 2.2.1 Pojem „zrakově postižený“ ...................................................................................................... 17 2.2.2 Klasifikace zrakového postižení dle světové zdravotnické organizace WHO ............................ 18 2.2.3 Oční onemocnění ..................................................................................................................... 19 2.2.3.1 Šedý zákal ......................................................................................................................................... 19 2.2.3.2 Glaukom (zelený zákal) ..................................................................................................................... 20 2.2.3.3 Diabetická retinopatie ...................................................................................................................... 20 2.2.3.4 Odchlípení sítnice (Amotio) .............................................................................................................. 21 2.2.3.5 Makulární degenerace...................................................................................................................... 21 2.2.3.6 Astigmatismus .................................................................................................................................. 22

2.2.4 Akceptace a nonakceptace zrakové vady................................................................................. 22 2.2.4.1 Akceptace vady u zrakově postižených ............................................................................................. 22 2.2.4.2 Nonakceptace vady u zrakově postižených ...................................................................................... 23

2.2.5 Nevidomý od narození x člověk, který oslepl později ............................................................... 23 2.2.5.1 Člověk nevidomý od narození .......................................................................................................... 24 2.2.5.2 Člověk, který ztratil zrak v průběhu života........................................................................................ 24 2.2.5.3 Člověk slabozraký ............................................................................................................................. 25

2.3 TYFLOCENTRUM PRAHA, O. P. S............................................................................................................... 25 2.3.1 Popis zařízení ........................................................................................................................... 25 2.3.2 TyfloCentrum Praha, o. p. s. pracoviště Mladá Boleslav .......................................................... 27 3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 28 3.1 METODIKA .......................................................................................................................................... 28 3.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ..................................................................................................................... 29 3.3 NÁSTIN PROJEKTU PODPOROVANÉHO BYDLENÍ ............................................................................................ 39 4 DISKUZE ............................................................................................................................................ 42 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 45 SUMMARY ........................................................................................................................................... 47 BIBLIOGRAFIE ...................................................................................................................................... 49 PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 52

4

Úvod Jako téma mé absolventské práce jsem si zvolila problematiku samostatného bydlení lidí se zrakovým postižením.

Je třeba si uvědomit, že lidé s těžkým zrakovým postižením jsou normální lidé, kteří mají své individuální povahové rysy a různé přednosti i nedostatky jako ostatní lidé. Osamostatnění v oblasti bydlení je tedy samozřejmostí.

Toto téma jsem si vybrala na základě mé dlouhodobé zkušenosti s touto cílovou skupinou. Od roku 2008 působím v TyfloCentru Praha, o. p. s na pracovišti v Mladé Boleslavi (dále také TC) v rámci dobrovolnického programu. Problematika samostatného bydlení lidí se zrakovým postižením mě velmi zajímá z důvodu toho, že v Mladé Boleslavi není samostatnost klientů v této oblasti komplexně řešena.

V teoretické části se budu stručně zabývat klasifikací možných forem bydlení osob s těžkým zrakovým postižením. Podrobněji rozeberu samostatné bydlení těchto osob v jeho dvou podobách: a) chráněné bydlení; b) podporované bydlení. Dále zde uvedu kategorizaci zrakového postižení. V praktické části se budu věnovat potřebám lidí s těžkým zrakovým postižením právě v oblasti samostatného bydlení využitím dotazníkového šetření.

Hlavním cílem mé práce bude nástin projektu samostatného bydlení, který bude úzce navazovat na potřeby osob se zrakovým postižením a bude korespondovat s komunitním plánem sociálních služeb v Mladé Boleslavi.

Praktický přínos své práce vidím v následném využití zpracovaného projektu pro potřeby rozvoje služeb TC.

5

1 Cíle práce

1.1 Hlavní cíl - Vypracovat nástin projektu samostatného bydlení pro osoby se zrakovým postižením.

1.2 Dílčí cíle - Nastudovat kvalitní odbornou literaturu, - vypracovat teoretické kapitoly práce, - stručně klasifikovat formy bydlení pro osoby se zrakovým postižením, - sestavit dotazník, - najít vhodné klienty pro zpracování dotazníku, - oslovit dostatek respondentů k vypracování dotazníku, - zmapování potřeb osob s těžkým zrakovým postižením v oblasti bydlení, - zvolení typu bydlení pro zpracování projektu.

6

2 Teoretická část

2.1 Problematika bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením V této kapitole se budu zabývat možnostmi bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením a popisem aktuálního stavu v České republice. Podrobně se budu zabývat zejména možnostmi samostatného bydlení - podporované bydlení a chráněné bydlení. Další formy bydlení jsou v zařízeních typu internátního pobytu, domovy určené přímo lidem s těžkým zrakovým postižením či ústavy sociální péče. V těchto zařízeních je nižší míra samostatnosti, proto jsem tato zařízení pouze vypsala.

2.1.1 Podporované bydlení První formou bydlení, které se chci v mé práci věnovat, je podporované bydlení. Z mého pohledu je tato forma bydlení nejlepší cesta, jak podpořit osoby s těžkým zrakovým postižením v samostatnosti v bydlení (můj názor vyplývá z mé dlouhodobé zkušenosti na praxi v TyfloCentru). Tato forma bydlení není moc diskutována, proto je velmi těžké najít i dostatečné informace.

V zákoně o sociálních službách je podporované bydlení vymezené jako terénní služba. Tato služba je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Tato služba zahrnuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [www.mpsv.cz, 1]

Při vyhledávání této služby mezi registrovanými poskytovateli jsem v celém registru [www.mpsv.cz, 2] našla pouze dvě zařízení, která tuto službu mají registrovanou a poskytují jí osobám s těžkým zrakovým postižením. Jedna sídlí ve Stachách a druhá 7

v Poděbradech. Ráda bych uvedla alespoň základní informace o těchto zařízeních. Tyto zařízení jsou ve Středočeském kraji, a nejsou úzce směřována na poskytování podporovaného bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením.

Název poskytovatele v Poděbradech je Handicap centrum Srdce, o. p. s. Sídlí v ulici U Zimního stadionu 762, Poděbrady II, 290 01. Registrační číslo služby je 1106219. Forma poskytování této služby je terénní. Cílová skupina klientů jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, s tělesným postižením, sluchovým postižením, zdravotním a se zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19 - 26 let), dospělí (27 - 64 let), mladší senioři (65 - 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách www.sdmchotesice.cz. [www.mpsv.cz, 2]

Název poskytovatele ve Stachách je Sociální pohoda, o. p. s. Se sídlem v Javorníku 46, Vacov, Stachy, 384 73. Registrační číslo služby je 8383349. Forma poskytované služby je terénní. Cílová skupina klientů jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, s tělesným postižením, sluchovým postižením, zdravotním a se zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou dospělí (27 - 64 let), mladší senioři (65 - 80 let) a starší senioři (nad 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách www.socialnipohoda.cz. [www.mpsv.cz, 2]

Byla jsem velmi překvapena, že těchto organizací je v České republice tak málo. Jak jsem se již zmínila, tuto formu bydlení považuji za nejlepší a to z toho důvodu, že osoby s těžkým zrakovým postižením jsou více podpořeni v oblasti samostatného bydlení. Poskytovatel této služby v první fázi neřeší ubytování osob s těžkým zrakovým postižením, ale rovnou se věnuje konkrétním potřebám klienta v oblasti podpory samostatnosti bydlení. Za velké plus této služby považuji to, že je poskytována v prostředí, které klient velmi dobře zná, orientuje se v něm, a proto může své dovednosti jako je například práce v domácnosti zdokonalovat a rozvíjet. Další předností této služby je, že poskytovatel nemusí řešit financování bytů, ve kterých je služba poskytována. Úhradu za náklady spojené s užíváním bytu si klient hradí sám.

8

Pokud je krokem k osamostatnění osoby s těžkým zrakovým postižením i získání vlastního bydlení, může klient v rámci odborného sociálního poradenství požádat poskytovatele služeb o pomoc při vyřízení žádosti o byt. V tomto případě může poskytovatel spolupracovat s odpovědnými lidmi na městském úřadě či na obci. Poskytovatel také může svými podněty pomoci upravit obecní byt tak, aby se stal bezbariérovým pro osoby s těžkým zrakovým postižením [www.mmr.cz, 3].

Informace, které zde nyní uvedu, jsem získala z poznatků odborníka v TyfloCentru. Osoby s těžkým zrakovým postižením mají oproti poskytovatelům sociálních služeb snazší přístup k obecním bytům, ve kterých zatím výše nájemného nedosahuje tržní hodnoty. Pokud obec disponuje obecními byty, má také stanovena pravidla pro jejich přidělování. V těchto bytech jsou osoby s handicapem zpravidla zvýhodněny. Obec tak má uzavřenou smlouvu přímo s osobou s těžkým zrakovým postižením. Poskytovatel sociální služby má pak s touto osobou uzavřenou smlouvu o poskytování sociální služby, v tomto případě, podpory samostatného bydlení. Příslušní pracovníci pak docházejí do domácnosti uživatele a služby jsou poskytovány v jeho domácím prostředí. Uživatel tak zároveň získává stabilní a trvalé bydlení.

Zjištění, že v České republice jsou pouze dva poskytovatelé této služby, které jsem vyčetla z registru sociálních služeb, mě přinutilo přemýšlet o tom, čím je to způsobeno. Jedna z možností může být ta, že podpora samostatného bydlení není v České republice komplexně řešena a není této oblasti věnovaná dostatečná pozornost.

Druhá z možností by mohla být, že podpora samostatného bydlení je poskytována v rámci jiné sociální služby. Nejlepším příkladem by mohla být služba sociální rehabilitace – tato služba může probíhat ambulantní či terénní formou a poskytují ji všechna

krajská

střediska

obecně

prospěšné

společnosti

Tyfloservis

[www.tyfloservis.cz, 4] a do určité míry také organizace typu TyfloCentrum včetně svých regionálních pracovišť [www.praha.tyflocentrum.cz, 5].

Sociální rehabilitace představuje soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich dovedností, 9

schopností a posilováním návyků a nácvikem běžných denních činností. Mezi základní činnosti v rámci ambulantní či terénní služby patří: nácvik dovedností pro zvládání péče o svou vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností, které vedou k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Jestliže je tato služba poskytován jako pobytová, jsou zde zahrnuty i tyto činnosti: poskytování ubytování, poskytování stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. *www.mpsv.cz, 1]

Další možností, jak podpořit samostatnost v oblasti bydlení u osob s těžkým zrakovým postižením, jsou Domy na půl cesty. Ty zejména pomáhají lidem, kteří po ukončení vzdělání opouštějí internátní zařízení. Jak jsem vyčetla z již několikrát jmenovaného registru poskytovatelů sociálních služeb, neexistuje v České republice žádné takové zařízení, které by se specializovalo na osoby s těžkým zrakovým postižením.

V neposlední řadě k rozvoji samostatnosti by mohli pomoci rodinní příslušníci. Pokud tedy osoba se zrakovým postižením s nimi sdílí domácnost. Za dobu mé praxe jsem se ale spíše setkala s opakem, kdy se rodinní příslušníci snaží zastat veškeré činnosti za svého příbuzného se zrakovým postižením. Ten pak ztrácí své získané dovednosti a stává se plně závislým na svém okolí. Dalo by se říci, že určitou dobu to vyhovuje jak handicapovanému tak i jeho příbuzným, jelikož mají stabilní přísun peněz v podobě příspěvku na péči druhého či třetího stupně. Pokud ale nastane skutečnost, že pečující (nejčastěji rodiče) zemřou, handicapovaný se ocitne v situaci, kdy není schopen se sám o sebe v plné míře postarat.

Další možností bydlení s určitým stupněm samostatnosti je chráněné bydlení.

2.1.2 Chráněné bydlení Dle zákona o sociálních službách je chráněné bydlení vymezeno jako pobytová služba pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje 10

pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení může mít povahu individuálního nebo skupinového bydlení. Chráněné bydlení zahrnuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. *www.mpsv.cz, 1]

Z informací, které mi poskytla pracovnice v TyfloCentru, jsem se dozvěděla, že v České republice existuje pouze jedno zařízení, které poskytuje službu chráněného bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Toto zařízení se nachází v Opavě – Vlašťovičkách. Službu chráněného bydlení poskytují od roku 1996 a provozuje ji Charita Opava v Domě sv. Cyrila a Metoděje. Charita Opava má celkem jedenáct sociálních služeb a chráněné bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením je jednou z nich. Chráněné bydlení zde představuje pro osoby s těžkým zrakovým postižením trvalou formu bydlení.

Více informací je dostupných na internetových stránkách

www.charitaopava.cz. [www.charitaopava.cz, 6]

Tato informace mě velmi překvapila. Z informací, které jsem vyhledala, vím, že například chráněné bydlení pro duševně nemocné ve Fokusu v Praze je časově omezené.

Je to z důvodu, že se jedná pouze o tréninkové bydlení navazující

na dlouhodobou hospitalizaci před návratem do vlastního bydlení.

Toto zařízení

je zaměřené na nácvik dovedností potřebných k samostatnému životu. *www.fokuspraha.cz, 7]

Při sběru dat pro zpracování této kapitoly jsem v registru poskytovatelů sociálních služeb nalezla ještě pět organizací, které mají registrovanou službu chráněného bydlení pro osoby se zrakovým postižením. Tyto organizace ale na tuto cílovou skupinu nejsou specializovány a poskytují službu chráněného bydlení různým osobám napříč klientským spektrem. Kromě chráněného bydlení pro osoby se zrakovým postižením mají tuto službu registrovanou např. pro osoby s duševním onemocněním nebo pro osoby s mentálním postižením [www.mpsv.cz, 2]. Tato zařízení nyní stručně charakterizuji. 11

První zařízení je Asociace TRIGON, která má čtyři chráněné byty a to s adresou Vaškova 1449/19, Moravská Ostrava, Ostrava II, 702 00. Registrační číslo tohoto zařízení je 6905831. Cílová skupina klientů jsou osoby s chronickým duševním onemocněním, s chronickým onemocněním, s jiným zdravotním onemocněním, s mentálním postižením, se sluchovým, zrakovým postižením a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19 - 26 let) a dospělí (27 - 64 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách www.asociacetrigon.eu.

Druhé zařízení je Centrum sociální péče města Ústí nad Orlicí. Adresa chráněného bydlení je Na Pláni 1343, Ústí nad Orlicí, 562 06. Registrační číslo tohoto zařízení je 3792917. Cílová skupina klientů jsou osoby s chronickým onemocněním, s kombinovaným postižením, s tělesným postižením, se sluchovým, zdravotním a zrakovým postižením, senioři. Věková kategorie klientů jsou dospělí (27 - 64 let), mladší senioři (66 - 80 let), starší senioři (nad 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách www.zamberk.cz/csp.

Třetím zařízením je Domov Ráček, o. p. s. sídlící na adrese Na Sekyře 1765, Rakovník II, 269 01. Registrační číslo tohoto zařízení je 9612417. Cílovou skupinou jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, s tělesným postižením, se zdravotním a zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19 26 let), dospělí (27 - 64 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách www.domovracek.cz.

Čtvrtým zařízením je Charita Opava, o které jsem se již zmínila v kapitole podporovaného bydlení.

Páté zařízení se jmenuje Daneta - centrum pro zdravotně postižené Hradec Králové. Toto zařízení sídlí na adrese Sukovy Sady 660/1, Pražské Předměstí, Hradec Králové, 500 02. Registrační číslo tohoto zařízení je 4497017. Cílovou skupinou jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, se sluchovým postižením, zdravotním a zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19 - 26

12

let), dospělí (27 - 64 let), mladší senioři (65 - 80 let), starší senioři (nad 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách http://www.daneta.cz.

Z uvedených přehledů o možnostech bydlení je zřejmé, že se služby vzájemně doplňují a překrývají se.

Z informací, které jsou uvedeny v Analýze sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji [FRYČ, 2009], vyplynulo, že chráněné bydlení je ve Středočeském kraji čím dál více zastoupená sociální služba. Rozvojem této služby se snižuje kapacita „ústavních“ služeb pro osoby se zdravotním postižením. Tato služba vede k postupnému sociálnímu začleňování. Při poskytování této služby by měla být návaznost na další denní činnosti - jako jsou například sociálně terapeutické dílny, zaměstnání na trhu práce apod. Je tedy velmi důležité, aby se chráněné bydlení více rozvíjelo, proto je velkou prioritou v komunitním plánování ve většině měst.

2.1.3 Popis aktuálního stavu ve Středočeském kraji Při zpracování této kapitoly jsem vycházela z Analýzy sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji [FRYČ, 2009].

Počet organizací poskytující chráněné bydlení v Mladé Boleslavi uvedených v Analýze sociálních služeb k březnu 2010 je pět. Při mém hledání těchto zařízení v registru sociálních služeb jsem ale našla pouze tři zařízení [www.mpsv.cz, 2]. Tato zařízení stručně charakterizuji a vypíši cílovou skupinu.

První organizace je Centrum 83 v Mladé Boleslavi. Cílová skupina jsou osoby s mentálním postižením ve věku 19 – 45 let. Do chráněného bydlení se přijímají osoby s mentálním postižením, které se chtějí osamostatnit a vést běžný způsob života. Více informací je dostupných na internetových stránkách www.centrum83.cz.

13

Druhá organizace je Fokus Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné. Za cílovou skupinu klientů jsou považovány osoby s chronickým duševním onemocněním. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19 - 26 let), dospělí (27 64 let), mladší senioři (65 – 80 let). Cílem chráněného bydlení je poskytnout službu osobám, které ztratili dovednosti potřebné k samostatnému bydlení. Více informací je dostupných na internetových stránkách www.fokus-mb.cz.

Třetí organizací poskytující chráněné bydlení v Mladé Boleslavi je Penzion pro důchodce. Cílovou skupinou jsou senioři ve věkovém rozsahu od 65. Více informací je dostupných na internetových stránkách http://w.mb-net.cz/novy/penzion.

Dále uvedu počet sociálních služeb registrovaných na území Středočeského kraje ke dni 17. 12. 2009. Celkový počet chráněného bydlení je 22. Tato služba je poskytována formou pobytovou, z toho 240 osob tvoří počet klientů a 278 je kapacita lůžek. *FRYČ, 2009].

Další služba uvedená v analýze je služba, poskytující podporu samostatného bydlení. Ve středočeském regionu se vyskytuje celkem čtyřikrát. Je poskytována formou terénních služeb a číslo 28 tvoří celkový počet klientů *FRYČ, 2009]. Srovnání této služby s registrem sociálních služeb je rozdílný. V registru je uvedena služba poskytující podporované bydlení ve středočeském kraji šestkrát. [www.mpsv.cz, 2]

Z analýzy sociálních služeb jsem dále vyčetla chybějící služby v Mladé Boleslavi *FRYČ, 2009]. V Mladé Boleslavi chybí: průvodcovské a předčitatelské služby (terénní), odlehčovací služby (terénní), centra denních služeb, raná péče (ambulantní i terénní), tlumočnické služby (ambulantní i terénní), služby následné péče (ambulantní i terénní), sociální rehabilitace (pobytová), terapeutické

komunity (pobytová), podpora

samostatného bydlení (terénní).

Z komunitního plánu v Mladé Boleslavi z roku 2008 vychází, že mezi hlavní priority patří zvýšení dostupnosti vhodného bydlení pro zdravotně postižené. Mezi opatření patří: rozvoj osobní asistence, chráněného bydlení - zvýšení kapacity pro lidi se specifickými 14

potřebami a rozšíření příležitostí k samostatnému bydlení zdravotně postižených. [Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Mladá Boleslav, 2008]

Z analýzy vzešly návrhy rozvojových priorit v oblasti sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Mezi návrhy optimalizace sítě sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením patří: terénní sociální služby, pobytové sociální služby a odborné sociální poradenství. [FRYČ, 2009]

Terénní sociální služby umožňují zůstat osobám se zdravotním postižením v jejich přirozeném sociálním prostředí. Tato forma sociálních služeb zachovává sociální začlenění a podporuje přirozenou integraci ve společnosti. Mezi terénní sociální služby patří pečovatelská služba, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. [FRYČ, 2009]

Ambulantní sociální služba umožňuje osobám se zdravotním postižením docházet do zařízení sociálních služeb a využívat tak celé spektrum služeb. Jde o služby, které umožňují klientům v různých věkových kategoriích rozvíjet své schopnosti a popřípadě zabraňují sociálnímu vyloučení. [FRYČ, 2009]

Mezi pobytové sociální služby patří domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením a týdenní stacionáře, dále chráněné bydlení a odlehčovací služba. [FRYČ, 2009]

Sociální poradenství je zaměřeno na jednotlivé sociální skupiny. Významnou součástí sociálního poradenství může být i půjčování kompenzačních pomůcek. Potřeba rozvoje sociálního poradenství byla identifikována v okresech Benešov, Mladá Boleslav, Mělník a Příbram. [FRYČ, 2009]

15

2.2 Charakteristika zrakového postižení

V této kapitole se pokusím stručně charakterizovat typy zrakového postižení. Existuje několik typologií a každý resort (školství, zdravotnictví, sociální věci) má odlišné dělení zrakového postižení a používá svojí terminologii.

Máme několik typů zrakového postižení, ale v mé práci budu definovat zrakové postižení podle ostrosti vidění a rozsahu zorného pole.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že dnes žije na světě asi sto padesát milionů lidí s těžkým zrakovým postižením, z čehož je přibližně třicet osm milionů nevidomých. Tato čísla se každý rok zvyšují, z důvodu prodlužování délky života lidí a spolu s ním s vyšší mírou výskytu zrakových vad. Úměrnost vzniku zrakových vad a vyššího věku je jednoznačně prokázána. Osmdesát procent lidí starších sedmdesáti pěti let má vážné problémy se zrakem a sedmdesát až sedmdesát pět procent nových případů zrakových vad vzniká u lidí starších šedesáti pěti let. Z tohoto tvrzení se dá tedy vyvodit, že stárnutí je významným činitelem vedoucím ke vzniku zrakových vad. Udává se, že na světě každých pět vteřin oslepne jeden člověk. Vážné problémy se zrakem má zhruba každý šedesátý člověk v Evropě, v České Republice je zrakově postižených přibližně sto padesát až dvě stě tisíc. [www.sons.cz, 8]

Přesto ale není dostupná přesná četnost osob s těžkým zrakovým postižením v populaci. Velkou zajímavostí je, že devět z deseti nevidomých (v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a z osmdesáti procent šlo slepotě předejít nebo mohla být léčena. [www.sons.cz, 8]

Obecně se uvádí, že se v populaci vyskytuje 1,5 až 2 % osob s těžkým zrakovým postižením. Pokud bychom z tohoto odhadu vycházeli, bude ve městě Mladá Boleslav žít cca 700 – 800 takto postiženým osob.1 Ve Středočeském kraji činí přepočtený odhad počtu zrakově postižených osob k 31. 12. 2008 10 490 osob [FRYČ, 2009, s. 15]. 1

Při stanovení počtu osob v Mladé Boleslavi jsem vycházela z údajů uvedených na www.mb-net.cz

16

Ztráta zraku představuje pro člověka v kterémkoliv věku závažnou změnu v životních možnostech. Většina lidí si myslí, že zrakově postiženému končí smysluplný, příjemný a užitečný život, ale toto tvrzení není pravda. Mohu to potvrdit z mé zkušenosti na praxi, kde se potkávám se zrakově postiženými.

2.2.1 Pojem „zrakově postižený“ Člověk se zrakovým postižením je osoba, která má různé druhy a stupně snížených zrakových schopností. Poškození zraku jim způsobuje potíže při konání různých činností v běžném životě, jako je například orientace v prostoru, problémy v sociální oblasti, pracovní uplatnění, omezený přístup k informacím apod. Jedná se tedy o těžké zrakové postižení. [www.sons.cz, 8]

Proto tedy člověk, který nosí dioptrické brýle, se nezahrnuje do osob s těžkým zrakovým postižením. Tento člověk má lehkou zrakovou vadu, jež mu nepřekáží při konání běžných činností. [www.sons.cz, 8]

Lidé s těžkým zrakovým onemocněním můžeme také jednoduše rozdělit na slabozraké a nevidomé. Zrakové vady dělíme na vrozené a získané. Vrozené oční vady mohou být dědičné, nebo k nim jsou v rodině určitě dispozice. Některé zrakové vady lze v dětském věku při včasném zachycení úspěšně léčit. *ŠTANCÍKOVÁ, 2010, s. 12+

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky provedl šetření [www.uzis.cz, 9], ze kterého jsem čerpala následující informace:

-

Zrakově postižených mužů je celkem 38 713, z toho dospělí ve věku 45 – 59 tvoří číslo 6 997,

-

Zrakově postižených žen je celkem 48 726, z toho dospělí ve věku 45 – 59 let je 5 781,

-

Dle šetření je tedy celkem zrakově postižených v České republice 87 439.

17

Oči a zrak jsou nenahraditelnou hodnotou, a vyžadují proto tu nejlepší péči. Schopnost pracovat, řídit auto, číst, psát – to vše závisí na zdravých očích. Nedostatečná péče o oči a problémy se zrakem mohou být příčinou zhoršení zraku či mohou dokonce vést až k jeho ztrátě. Velmi důležitá je tedy prevence, která cíleně předchází různým očním onemocněním. Při každém očním onemocnění se projeví potíže různého stupně a charakteru. Každý člověk by měl tedy vědět, v jakých případech je nutné vyhledat specialistu, aby nezanedbal vážné onemocnění. Mezi tyto příznaky patří: bolest oka nebo jeho okolí, světloplachost, slzení, zarudnutí oka či jeho okolí, pokles vidění, světelné vjemy. *PITROVÁ a kol., 1993].

2.2.2 Klasifikace zrakového postižení dle světové zdravotnické organizace WHO [www.sons.cz, 10]

1. Střední slabozrakost – zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 – 1/10, kategorie zrakového postižení 1;

2. Silná slabozrakost – zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 – 10/20 , kategorie zrakového postižení 2;

3. Těžce slabý zrak: a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 – 1/50, kategorie zrakového postižení 3; b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů, kategorie zrakového postižení 3;

4. Praktická nevidomost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4;

18

5. Úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5.

2.2.3 Oční onemocnění Nejběžnější oční onemocnění, se kterými jsem se setkala při svém dlouhodobém působení v TyfloCentru, jsou šedý zákal, zelený zákal (glaukom), diabetická retinopatie, odchlípení sítnice, makulární degenerace, astigmatismu a zúžení zorného pole (například z důvodu pigmentové retinopatie). Klienti jsou většinou seniorského věku a jejich oční onemocnění bývá důsledkem jiného onemocnění, jako je například diabetes mellitus (cukrovka) a hypertenze. Někteří klienti mají potíže se sluchem a koordinací pohybu. V TyfloCentru jsou klienti, kteří jsou nevidomí od narození, nebo jejich oční onemocnění je následkem úrazu, operace nebo onemocnění.

V následující části práce podrobněji rozeberu nejběžnější oční onemocnění. Čerpat budu z knihy „Chraňte svůj zrak“ [PITROVÁ a kol., 1993].

2.2.3.1 Šedý zákal Šedým zákalem označujeme stav, kdy dochází ke zkalení oční čočky. Při větším stupni zkalení zornice nabývá a místo černé barvy má zornice šedavý odstín. Šedý zákal je dnes a v minulosti byl nejčastější příčinou slepoty ve světě. U tohoto onemocnění se zrak zhoršuje postupně, nikdy ne náhlou ztrátou zraku. Ve většině případů se šedý zákal vyskytuje u osob ve věku padesáti pěti až šedesáti let. Na šedý zákal má velký vliv i faktor dědičnosti. Dále toto onemocnění může vzniknout po úrazu oka nebo v důsledku jiného závažného očního onemocnění jako je například glaukom nebo odchlípení sítnice. Šedý zákal lze odstranit mikrochirurgickou operací, kdy je odstraněna zkalená čočka. Mezi faktory které se podílejí na vzniku šedého zákalu, patří nejčastěji stárnutí.

19

2.2.3.2 Glaukom (zelený zákal) Glaukom se vyskytuje asi u dvou procent populace nad čtyřicet let. Je to onemocnění, které je jednou z hlavních příčin slepoty u nás. Jestliže je diagnostika včasná, slepotě je možné předejít. Onemocnění se projevuje vysokým nitroočním tlakem, který poškozuje zrakový nerv. Příznaky glaukomu probíhají z počátku nepozorovatelně, bez jakýchkoliv potíží až do doby, kdy je glaukom v pokročilém stádiu. Někteří jedinci tvrdí, že pozorují špatné zaostření při čtení, neostrost vidění při špatném osvětlení či pocit tupého vidění. Otázka, zda je glaukom dědičný či ne, není dodnes objasněna. Není známo, proč u někoho vzniká a u někoho jiného nikoliv. Vzácně toto onemocnění může postihnout i děti. Léčba glaukomu je možná za pomocí očních kapek, tablet, laserového paprsku či operace. Následná kontrola hodnot nitroočního tlaku probíhá po zbytek života.

2.2.3.3 Diabetická retinopatie Diabetes mellitus je metabolické onemocnění, které způsobuje vážné změny ve stěnách krevních cév, jež mají za následek postižení různých orgánů v těle. Jedním z nich může být i oko. Diabetická retinopatie je tedy vážnou komplikací cukrovky. Jedná se o poškození cév, které vyživují sítnici. Velké riziko vzniku je u pacientů, kteří se léčí s dlouhotrvajícím diabetem. Příznaky diabetické retinopatie jsou různé. V některých případech může být objevena náhodně, jindy si pacient uvědomuje rozmazané vidění. Pacienti s cukrovkou by měli pravidelně navštěvovat svého očního lékaře, podstoupit pravidelné kontroly, proto aby diabetická retinopatie mohla být diagnostikována včas. Nejčastější forma léčby tohoto onemocnění je laserová fotokoagulace sítnice (laser působí tepelně na sítnici a tím zastavuje krvácení z cév). Tato forma léčby se používá u lidí, kteří mají počínající stádium diabetické retinopatie. U pokročilého stádia je volena léčba chirurgická, nazývaná vitrektomie.

20

2.2.3.4 Odchlípení sítnice (Amotio) Závažné oční onemocnění, které se může vyskytnout v jakémkoliv věku. Lidé mající krátkozrakost, mají větší pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění. Dalším následkem ochlípnutí sítnice může být i úraz oka, kdy je porušena celistvost stěny oka. Velmi důležitá je včasná léčba, jelikož odchlípení sítnice může vést k nenávratnému zhoršení vidění až k úplné nevidomosti. Příznakem tohoto onemocnění jsou létající mušky, jiskry před okem. Klient z TyfloCentra popisuje projev tohoto onemocnění „jako když má před očima stěrač“. Při těchto příznacích je nutné vyhledat ihned očního lékaře, který provede vyšetření očního pozadí oftalmoskopem a další důkladné vyšetření. Léčba odchlípení sítnice je možná pouze operativně.

2.2.3.5 Makulární degenerace Tento název označuje nezánětlivé a pozvolna se zhoršující onemocnění centrální oblasti sítnice – žluté skvrny (makuly). Je také nazývána jako věkem podmíněná nebo sklerotická makulární degenerace, z názvu tedy vyplývá, že se vyskytuje u starší populace. Příznaky tohoto onemocnění jsou v počátečním stádiu snadno přehlédnutelné, zejména pokud onemocnění postihuje jen jedno oko. Makulární degenerace je onemocnění oboustranné, ale první příznaky se obvykle objeví na jednom oku dříve a na druhém později. Proto se tedy stává, že jedno oko nepozorovatelně téměř oslepne, a druhé oko několik let vidí dobře. Jestliže jsou postiženy obě oči, schopnost číst a dělat různé jemné práce se náhle snižuje. Typický příznak tohoto onemocnění je při čtení, kdy se uprostřed textu objevují rozmazaná, všelijak zdeformovaná, zpřetrhaná, chybějící písmenka. A časem makulární degenerace čtení úplně znemožní. Léčba v zásadě neexistuje, pouze v malém množství případů se může laserem onemocnění zpomalit. Pacientům s makulárním onemocněním můžou pomoci různé optické pomůcky, jako jsou například lupy ruční i stojací, lupové brýle apod. Tyto pomůcky značně pomáhají vést lidem vcelku normální život.

21

2.2.3.6 Astigmatismus Jedná se o onemocnění, které je způsobeno nepravidelným zakřivením rohovky. Astigmatismus se přirovnává k vidění vznikajícímu v zrcadle se zvlněným povrchem. Takové zrcadlo dělá člověka příliš tenkým nebo tlustým, či naopak dlouhým nebo krátkým. Během života se vrozený astigmatismus nemění, koriguje se brýlemi, nebo kontaktními čočkami. Ostatní typy astigmatismu způsobené například jiným očním onemocněním nebo operací se v průběhu života mění.

V následující podkapitole se budu zabývat akceptací a nonakceptací vady u člověka se zrakovým postižením. Myslím, že tato problematika je velmi důležitá a proto jí chci uvést.

2.2.4 Akceptace a nonakceptace zrakové vady

2.2.4.1 Akceptace vady u zrakově postižených Akceptaci vady definujeme jako poznávání citové a jednací osvojení všech životních možností a omezení, které tato vada zanechává. V případě zrakové vady tj. těžká nebo úplná ztráta zraku, tzn. osvojení všech podstatných zbývajících životních možností a jejich uskutečňování při souběžném zohledňování všech životních omezení, která tato zdravotní postižení přinášejí. Lze předpokládat, že akceptace vady je součástí celkového zdravého, činorodého přizpůsobení postižené osoby. O akceptaci vady převážně mluvíme i jako o přijetí vady. O akceptaci se dá hovořit jako o trvalém stavu (vžitém stavu), kdy postižená osoba překonává různé překážky a vykazuje motivaci pro vnější činnost. Je pro nás důležité vyložit si otázku akceptace v mezilidském okolí jedince se zrakovým postižením a také jak jedinec akceptuje ztrátu zraku a jeho důsledky on sám. Akceptace vady ze strany jedince se zrakovým postižením je odlišná. Důležitým hlediskem je zejména věk, ve kterém ztráta zraku vznikla. [ČÁLEK, 1988+

22

2.2.4.2 Nonakceptace vady u zrakově postižených Projevy nonakceptace jsou velmi různorodé a složitější než projevy akceptace. Jedná se o projevy skryté nebo zkresleně vnímané, náleží sem složitá tématika předsudků tzv. sociálních stereotypů. Za nonakceptaci vady považujeme neuznávání a nepřijímání životních možností, omezení které zraková vada zanechává. Nonakceptace vady můžeme rozdělit do dvou kategorií. Za prvé je to kategorie zvaná zveličování důsledků defektu a za druhé popírání důsledků defektu. Při zveličování důsledků defektu jde o postoj, kdy se zrakově postižený považuje za méněcennou, bezmocnou bytost, zcela závislou na pomoci druhých, bez schopnosti samostatnosti a odpovědnosti. Tento postoj může zastávat jak jedinec se zrakovým postižením, tak i okolí a celá společnost. Popírání důsledků defektu znamená, že zrakově postižený člověk nepřihlíží k žádnému omezení, která vada přináší. Chová se tak, jako by neměl žádnou zrakovou vadu. Osoba se zrakovým postižením se tedy chápe jako „normální“, tedy vidící člověk a nepřipouští si žádné omezení při konání různých činností. Jedinec se staví do takových rolí a úkolů, které jsou pro něho značně nepřiměřené. Typické je, že jedinec neuskutečňuje to, na co má předpoklady, ale uskutečňuje to, na co jeho „síly“ nestačí. [ČÁLEK, 1988+

Oba typy nonakceptace vady spolu souvisejí a můžou se i kombinovat – to záleží na postojích konkrétních osob. Jejich společným znakem je vyostřené stanovisko: Buď všechno jako vidící, nebo nic! * ČÁLEK, 1988+

2.2.5 Nevidomý od narození x člověk, který oslepl později V této kapitole popíši rozdíl mezi člověkem nevidomým od narození a člověkem, který oslepl později.

Při zpracování následujících odstavců jsem vycházela z publikace

Tyfloservisu „Kapitoly ze sebeobsluhy nevidomých a slabozrakých“ [SCHINDLEROVÁ, 2007].

23

2.2.5.1 Člověk nevidomý od narození Výhody: Člověk nevidomý od narození své postižení pravděpodobně již akceptoval. Je samostatnější, má již vytvořené své techniky. Dojde si sám nakoupit, zvládá ovládat základní kompenzační pomůcky jako je například magnetofon. Má menší strach. Dále by měl znát Braillovo písmo a má kolem sebe spoustu známých, kteří mají stejný typ postižení. Dokáže si určit, co vše je možné zvládnout a co ne.

Nevýhody: Člověk nevidomý od narození nemá žádné nebo jen velmi malé zkušenosti v sebeobsluze, z důvodu toho, že v dřívější době je za něj dělali jeho rodiče. Má nedostatek informací, pro jiné samozřejmých, například neví, jak vypadá sporák, nezná výchozí suroviny, jen jejich produkty, nezná jejich balení ani prodejní sortiment. Může být přehnaně nejistý nebo naopak může podceňovat některá rizika (je přeci zkušený). Tento člověk nemusí znát přesný význam slov a pokynů, které mu jsou položeny.

2.2.5.2 Člověk, který ztratil zrak v průběhu života Výhody: Má zkušenosti a znalosti z minulé doby. Jednotlivé činnosti zná, jen nemá zrakovou kontrolu. Ví, jak vypadají věci, má zautomatizované základní činnosti v kuchyni, například ví, jak chytit bramboru a škrabku. Zná přesný význam slov, pojmů a lépe se domluví s instruktorem.

Nevýhody: Člověk může mít negativní postoj ke svému postižení „Nic dělat nemůžu, vždyť nevidím“. Trvající psychický šok ze ztráty zraku. Nemá dostatečné znalosti v oblasti ovládání kompenzačních pomůcek a technik. Má snahu dělat věci dřívějším způsobem, to ale bez zrakové kontroly nejde, například práce v kuchyni. Většinou je to i nebezpečné. Nezná zásady prostorové orientace a samostatného pohybu nevidomých, nemá příslušné kontakty na odborná pracoviště, apod. Nezná Braillovo bodové písmo. Nemá žádné srovnání, nemá příklad člověka se stejným postižením, nedokáže odhadnout, co vše je schopen zvládnout. Ztráta zraku člověku může zcela změnit sociální zázemí, myšleno kladně nebo záporně. 24

2.2.5.3 Člověk slabozraký Pro člověka slabozrakého platí podobné poznatky, které jsou uvedeny výše. Rozdíly jsou pouze v tom, že slabozrací lidé by měli v optimální míře využívat svůj zrak. Možnost jeho využití je výhodou. Může si upravovat osvětlení a kontrast za použití kompenzačních technik.

Nevýhody: Slabozrací mají potřebu se dívat z blízka, proto hrozí mnoho nebezpečí jako je například opaření se nad hrncem, popálení apod. Stav vidění je proměnlivý a může kolísat ze dne na den. Člověk má obavu, že se jeho zrak ještě více zhorší (při zvedání těžkých věcí, při nošení nákupů apod.).

U lidí se zrakovým postižením je velký rozdíl také v tom, zda přicházejí o zrak pomalu, zda oslepli náhle a jak viděli před jeho zhoršením. Vážnou komplikací jsou také další zdravotní potíže (špatný sluch, čich, třes rukou, apod.)

2.3 TyfloCentrum Praha, o. p. s. [www.praha.tyflocentrum.cz, 11]

2.3.1 Popis zařízení Společnost TyfloCentrum Praha, o. p. s. byla založena dne 26. 7. 2002 v Praze Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS ČR). Svou odbornou praxi jsem vykonávala na pracovišti v Mladé Boleslavi, se sídlem Václava Klementa 467, Mladá Boleslav, 293 01.

Obecně prospěšná společnost TyfloCentrum Praha je specializované centrum služeb pro nevidomé a slabozraké občany Prahy a Středočeského kraje. Jejím základním cílem je podporovat osoby s těžkým zrakovým postižením v plné integraci do společnosti.

25

Posláním této organizace je zmírňovat těžkosti, které zrakové postižení lidem přináší, a tím pomáhají lidem se zrakovým postižením naplňovat jejich představy o vlastním životě.

Registrované služby, které TyfloCentrum Praha, o. p. s. poskytuje: Odborné sociální poradenství, průvodcovské a předčitatelské služby, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (volnočasové aktivity, a částečně také dobrovolnický program), sociální rehabilitace (podpora pracovního uplatnění a dobrovolnický program). Cíle poskytovaných sociálních služeb Průvodcovská a předčitatelská služba: -

Podpora lidí, kteří vzhledem ke svému zrakovému postižení mají omezenou možnost samostatného pohybu, orientace a přístupu k informacím.

-

Cílem této služby je rozšíření škály činností, které může člověk se zrakovým postižením samostatně a osobně realizovat.

Odborné sociální poradenství: -

Cílem této služby je předat uživatelům služby a jejich blízkému okolí informace z oblasti sociální, pracovně-právní a informace o možnostech kompenzace zrakového postižení, pomoci se v nich orientovat a efektivně informace využívat.

Sociálně aktivizační služby: -

Cílem je podpora aktivity uživatelů služby, jejich zapojení do společenského života, vytváření sociálních vazeb, posilování sebevědomí a nalezení si místa ve společnosti.

Sociální rehabilitace: -

Prostřednictvím sociální rehabilitace pomáhají lidem se zrakovým postižením získávat, obnovovat a rozvíjet znalosti a dovednosti, které umožňují jejich začlenění do společnosti.

-

Tato služba probíhá nejčastěji formou vzdělávacích aktivit a programu pracovního uplatnění, v rámci kterých je zvyšována kvalifikace a míra zaměstnatelnosti uživatelů služby. 26

Zásady poskytování služeb -

Respektování a důsledné zajištění dodržování lidských práv a základních svobod uživatelů poskytovaných služeb.

-

V průběhu spolupráce je třeba zajistit individuální přístup k potřebám uživatele.

-

Poskytované služby vedou k rozvoji aktivity a samostatnosti uživatelů.

-

Poskytované služby vedou k zapojení jejích uživatelů do běžného života.

-

Poskytované služby reagují na potřeby cílové skupiny.

-

Služby, které jsou nabízeny, jsou na profesionální úrovni.

2.3.2 TyfloCentrum Praha, o. p. s. pracoviště Mladá Boleslav Mladoboleslavské pracoviště pražského TyfloCentra vzniklo na začátku roku 2006 v rámci projektu „Síť středisek integračních služeb pro zrakově handicapované občany Středočeského kraje“. V rámci tohoto projektu byla ve Středočeském kraji otevřena také pracoviště v Kolíně, Příbrami a Rakovníku. V Mladé Boleslavi jsou rovněž poskytovány všechny čtyři sociální služby.

Sociálně aktivizační služby zde patří mezi nejvíce využívané. Jejich cílem je podpora aktivit uživatelů služby, jejich zapojení do společenského života, vytváření sociálních vazeb, posilování sebevědomí a nalezení si místa ve společnosti. Smyslem těchto aktivit je smysluplně vyplnit volný čas uživatelů a rozšiřovat jejich všeobecný rozhled formou různých relaxačních a oddechových aktivit.

Aktivizační služby můžeme rozdělit na dvě specifické skupiny. První skupinou jsou dlouhodobé aktivizační programy, a druhou skupinou jsou jednorázové aktivity. Mezi dlouhodobé aktivity patří výuka anglického jazyka, ruční tvoření a trénink paměti. Jednorázové aktivity aktivizačního rázu jsou: besedy na různá témata – zdravý životní styl, sociální problematika, cestování, historie, kultura apod. Dále tam také patří výlety do okolí Mladé Boleslavi, výlety za hmatnými výstavami, soutěže v psaní Braillova písma, předvánoční setkání, sportovní aktivity atd.

27

3 Praktická část

3.1 Metodika Tématem mého výzkumu je zmapování potřeb lidí s těžkým zrakovým postižením v oblasti bydlení.

Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jaké jsou potřeby osob s těžkým zrakovým postižením v oblasti samostatného bydlení v regionu Mladoboleslavsko.

Cíle pracovní: -

Zjistit, jaká služba bydlení by byla preferována?

-

Zjistit, jaký je vztah mezi věkem a péčí o domácnost.

Předmětem mého výzkumu je, jaké potřeby mají lidé se zrakovým postižením v oblasti samostatného bydlení. Chci zjistit, v jakých podmínkách žijí zrakově postižení, a zda mají dostatek služeb, které potřebují v oblasti bydlení.

Objektem mého výzkumu jsou lidé s těžkým zrakovým postižením.

Hypotézy: -

Předpokládám, že více preferovaná služba bydlení bude podporované bydlení.

-

Předpokládám, že lidé, kteří žijí na vesnici, mají omezenou dostupnost služeb.

-

Předpokládám, že lidé, kteří ztratili zrak později, zvládají život v domácnosti s pomocí druhé osoby.

-

Předpokládám, že mezi nejvíce využívané sociální služby patří dobrovolnický program a sociálně aktivizační služby.

-

Předpokládám, že lidé, kteří bydlí ve městě, budou hodnotit dostupnost služeb kladně. 28

Výzkumným vzorkem budou osoby se zrakovým postižením ve věkovém rozmezí 18 let a více. Tyto osoby budou zároveň uživateli služeb mladoboleslavského pracoviště TyfloCentra Praha, o. p. s.

Metoda a technika: -

Metoda = dotazníkové šetření

-

Technika = standardizovaný dotazník vlastní konstrukce

3.2 Vyhodnocení dotazníku

Tabulka č. 1

Která z nabízených služeb bydlení by byla preferována? Forma bydlení Podporované bydlení Chráněné bydlení

Počet 7 3

Graf č. 1

V otázkách číslo 9 a 10 jsem se ptala, zda by zrakově postižení využili chráněné bydlení a podporované bydlení. Z tohoto grafu je zřejmé, že lidé se zrakovým postižením by více uvítali službu podporovaného bydlení. Sedm respondentů odpovědělo, 29

že by službu podporovaného bydlení využívali, a pouze tři z nich by využívali službu chráněného bydlení.

Mezi nejčastější odpovědi, proč by respondenti využívali službu podporovaného bydlení, uváděli, že tato služba by jim celkově pomohla v ulehčení v jejich životě.

Tabulka č. 2

Jak lidé zvládají život v domácnosti?

Zvládám/nezvládám život v domácnosti Zvládám sám/sama Zvládám s pomocí Nezvládám

Počet 7 9 0

Graf č. 2

Za nejčastější odpověď na otázku číslo 11, jak zvládají lidé se zrakovým postižením život v domácnosti, byla, že lidé zvládají život v domácnosti s pomocí. Převážně jim pomáhá rodina - manžel, manželka, děti apod.

30

Tabulka č. 3

Co vám dělá v domácnosti největší potíže? Činnost Péče o domácnost Příprava jídla Péče o vlastní osobu Jiné domácí práce

Počet 5 8 3 7

Graf č. 3

Otázka číslo 12 patřila mezi otázky otevřené. Respondenti uvedli, že za největší potíže považují přípravu jídla, kam zařadili například rozpoznání zkaženého jídla, vaření složitějších jídel, nerozpoznání data spotřeby, manipulace s horkými nápoji a pokrmy, apod. Mezi další potíže zařadili péči o domácnost. Za největší problémy považují luxování, čištění oken, zametání, manipulace s otevřeným ohněm, ovládání spotřebičů apod. Do jiných domácích prací respondenti zahrnuli například šití, pletení, nasazování nitě do jehly apod. V péči o vlastní osobu za největší problém považují zavazování bot a hledání odložených věcí.

31

Tabulka č. 4 Jak zvládají zrakově postižení lidé péči o vlastní osobu v závislosti na věku? Věk

Sám/s pomocí

18-50 let 5 1

Sám S pomocí

51-65 let 2 1

66 a více let 4 2

Graf č. 4 Jak zvládají zrakově postižení lidé péči o vlastní osobu v závislosti na věku?

s pomocí

1

1

2 18-50 let 51-65 let

sám

5

0%

20%

2

40%

4

60%

80%

66 a více let

100%

Tento graf byl vyhodnocen z otázek číslo 20 (Jak zvládáte péči o vlastní osobu?) a 30 (Kolik je vám let?). Z grafu vyplývá, že pět zrakově postižených osob ve věku 18 – 50 let zvládá péči o vlastní osobu samo, pouze jeden z nich potřebuje pomoc druhé osoby. Dva respondenti ve věku 51 – 65 let zvládají péči o vlastní osobu sami a jeden z nich potřebuje pomoci. Čtyři respondenti ve věku 66 a více péči o vlastní osobu zvládají sami a pouze dva respondenti z tohoto věkového rozmezí potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji jim pomáhá rodina - manžel/manželka, děti apod.

32

Tabulka č. 5

Jak zvládají zrakově postižení lidé péči o domácnost v závislosti na věku? Věk

Sám/s pomocí 18-50 let 3 3

Sám S pomocí

51-65 let 2 1

66 a více let 1 5

Graf č. 5

Jako zdrojové dotazy byly použity otázky číslo 11 (Jak zvládáte život v domácnosti?) a 30 (Kolik je vám let?). Tento graf mě velmi zaujal především při porovnání s předchozím grafem č. 4. Jsou zde zřejmé znatelné rozdíly. Jelikož polovina respondentů ve věku 18 – 50 let zvládá péči o domácnost sama a druhá polovina s pomocí. Dva respondenti ve věkové kategorii 51 – 65 let zvládají péči o domácnost sami a jeden z nich s pomocí. Z věkové kategorie 66 let a více pouze jeden respondent zvládne péči o domácnost sám a zbytek respondentů s pomocí.

33

Tabulka č. 6

Jak hodnotí zrakově postižení dostupnost služeb na vesnici a ve městě? Místo Vesnice Město

Kladně

Záporně

2 13

1 0

Graf č. 6

K vyhodnocení grafu byly použity odpovědi na otázku číslo 15 (Jak hodnotíte dostupnost služeb, které využíváte). Jelikož mi dotazníky vyplňovali spíše respondenti, kteří žijí více ve městě než na vesnici, tak tento graf mou hypotézu potvrdil. Třináct lidí, kteří žijí ve městě, hodnotí dostupnost služeb kladně a dodává, že v Mladé Boleslavi na tom má zásluhu kvalitní doprava (autobusy). Dva lidé žijící na vesnici hodnotí dostupnost služeb kladně – jelikož bydlí kousek od města a proto není problém se dopravit za službami. Pouze jeden respondent hodnotí dostupnost služeb záporně – bohužel, svůj důvod neuvedl.

34

Tabulka č. 7

Jak se lidé nejčastěji dopravují ke službám jako je pošta apod. Způsob dopravy Autobusem Autem Sám/sama, pěšky Pěšky s doprovodem Na kole Služby, které využívám jsou poskytovány u mě v domácnosti

Počet 6 4 5 3 0 1

Graf č. 7

Tento graf ukazuje, díky odpovědím na otázku číslo 16 (Jak se dopravujete ke službám, jako je pošta, lékař apod.?), že autobus patří mezi nejčastější dopravní prostředek, který respondenti využívají k dopravě za těmito službami.

Dále respondenti uvádějí, že za službami docházejí pěšky – buď sami, nebo s doprovodem. Většinou je doprovází rodina, nebo dobrovolník. Respondenti mohli u této otázky zaškrtnout i více možností.

35

Tabulka č. 8

Jaké soc. služby nejvíce využíváte? Druh služby Sociální rehabilitace, dobrovolnický program Odborné sociální poradenství Pečovatelská služba, služby osobní asistence Průvodcovská a předčitateská služba Sociálně aktivizační služby Žádné služby nevyužívám

Počet 10 6 5 1 6 2

Graf č. 8

V otázce číslo 13 (Jaké sociální služby využíváte?) jsem se zaměřila na to, jaké služby respondenti nejvíce využívají. Tento graf jasně ukazuje, že za nejvíce využívané služby patří sociální rehabilitace - dobrovolnický program.

Sociálně aktivizační služby a odborné sociální poradenství se umístily na druhém místě se stejným počtem odpovědí. Tento výsledek potvrdil mou hypotézu.

36

Tabulka č. 9

Jaký je vztah mezi dobou získání zrakové vady a péčí o domácnost? Péče o domácnost

Později Od narození

Sám S pomocí

3 9

4 0

Graf č. 9 Jaký je vztah mezi dobou získání zrakové vady a péčí o domácnost?

S pomocí

9 Později

Sám

3

0%

20%

Od narození

4

40%

60%

80%

100%

K sestrojení grafu jsem použila data z otázek číslo 19 (Jste zrakově postižený od narození, nebo došlo ke zhoršení zraku později?) a 11 (Jak zvládáte život v domácnosti?). Tento graf ukazuje, že lidé, kteří mají zrakové postižení od narození, zvládají péči o domácnost zcela sami. Devět respondentů, kteří ztratili zrak později, péči o domácnost zvládají s pomocí druhé osoby. Tři z nich péči o domácnost zvládají sami.

37

Tabulka č. 10

Myslíte si, že je dostatek služeb, které se týkají vaší problematiky? Hodnocení Ne, myslím, že je nedostatek služeb Nevím, nemám o nich žádné informace Myslím, že je dostatek služeb, ale nevyužívám je Myslím, že je dostatek služeb, o všech jsem informovaná

Počet 5 1 6 4

Graf č. 10

Tento graf, vyhodnocený z otázky číslo 22 (Myslíte si, že je dostatek služeb, které se týkají vaší problematiky?) mě velmi zaujal, jelikož 6 respondentů odpovědělo, že si myslí, že je služeb dostatek, ale nevyužívají je. A pět respondentů odpovědělo, že si myslí, že je nedostatek služeb. Pouze jeden z nich odpověděl, že neví a o všech službách nemá žádné informace. Čtyři respondenti, si myslí, že je dostatek služeb, a o všech jsou informovány.

38

3.3 Nástin projektu podporovaného bydlení Rozhodla jsem se, že vypracuji projekt podporovaného bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením, jelikož v Mladé Boleslavi tato služba chybí a u klientů je žádaná.

Název projektu: Podporované bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením v Mladé Boleslavi.

Datum zahájení realizace projektu: 1. 8. 2011.

Žadatel: TyfloCentrum Praha, o. p. s. pracoviště Mladá Boleslav.

Prvním krokem pro realizaci projektu je vyplnění formuláře, který obsahuje název projektu, region realizace projektu, kontaktní údaje a popis celého projektu. Přesné náležitosti jsou vždy zadány vyhlašovatelem dotačního řízení.

Popis projektu: Tento projekt ještě nebyl do dnešní doby v Mladé Boleslavi řešen.

Podpora

samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost a jejichž situace vyžaduje pomoc druhé osoby. Je to tedy služba, která je vykonávána v domácnosti klienta.

Zahrnuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutická činnost, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Cílem této služby je zvýšení samostatnosti v oblasti bydlení.

Cílovou skupinou jsou lidé s těžkým zrakovým postižením. Tato služba by měla fungovat kontinuálně, ne jen na určitou dobu. První rok by byl zkušební a po uplynutí zkušební doby by byla podaná žádost na registraci této služby. 39

Kapacita této služby bude stanovena na 20 uživatelů, v případě větší poptávky by bylo možné její navýšení.

Personální zajištění pro tuto službu: 

vedoucí pracoviště - výše úvazku by činila 1,0,



sociální pracovnice - výše úvazku by činila 1,0,



odborní instruktoři – flexibilita úvazků dle potřeb uživatelů, ve zkušebním provozu nastavena na 1,0,



pečovatelé – flexibilita úvazků dle potřeb uživatelů, ve zkušebním provozu nastavena na 2,0.

Požadavky na vzdělání pracovníků: Minimálním požadavkem na vzdělání odborného personálu, vyjma pečovatelů, je absolvovaná vyšší odborná škola v oboru Sociální práce, nebo v oboru příbuzném.

Minimálním požadavkem na vzdělání pečovatelů je absolvovaný akreditovaný rekvalifikační kurz v pro pracovníky v sociálních službách. Zhotovitel projektu by měl mít vysokoškolské vzdělání.

Rámcová náplň práce personálu: Sociální pracovnice - poskytování sociálního poradenství, krizové pomoci a sociální rehabilitace a informací o podporovaném zaměstnávání. Další náplní práce sociálního pracovníka budou konzultace s uživateli.

Vedoucí pracoviště – přehled o fungování organizace, zajištění celkového chodu zařízení, evidence sociální dokumentace uživatelů.

Odborní instruktoři - při terénní práci instruktor klienta bude učit např. vařit v jeho vlastní kuchyni, pomáhat se orientovat na konkrétní trase, dále pomáhat lidem ke zvýšení samostatnosti v oblasti bydlení.

40

Pečovatelé - zpočátku by lidem pomáhali při zajištění chodu domácnosti, péči o vlastní osobu apod.

Službu podporovaného bydlení budou samozřejmě využívat i lidé v produktivním věku, proto by byla vhodná pomoc při hledání pracovního uplatnění. Tuto záležitost by řešila sociální pracovnice. Dále by bylo vhodné, aby se lidé zapojovali do aktivit TyfloCentra, využívali by dobrovolnický program, sociálně aktivizační služby, odborné sociální poradenství týkající se kompenzačních pomůcek, sociálních dávek apod. Dále by na tyto služby navazovala služba průvodcovská a předčitatelská.

Samozřejmostí by bylo pro uživatele možnost rekvalifikací. Zprostředkování by měla zajišťovat sociální pracovnice.

Pro personál by bylo důležité zaškolení, které by probíhalo v prostorách TyfloCentra pod vedením odborného personálu. Pracovní zázemí pro personál by bylo v prostorách TyfloCentra, kde by se týdně personál scházel a projednával své pracovní úkoly a časový harmonogram. Služby by byly poskytovány nepřetržitě. Dále by byla jednou měsíčně porada, kde by se navrhovaly nové poznatky apod.

V rámci podporovaného bydlení by osoby s těžkým zrakovým postižením měli i úpravy v domácnosti. (viz příloha 2).

41

4 Diskuze Když jsem se rozhodovala, jaké budu zpracovávat téma své absolventské práce, velkou motivací pro mě byla praxe, kterou vykonávám v TyfloCentru Praha, o. p. s. na pracovišti v Mladé Boleslavi. Práce s osobami se zrakovým postižením mě velmi baví a přináší mi mnoho zkušeností. Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením není v Mladé Boleslavi komplexně řešena, proto jsem se rozhodla pro zpracování tohoto tématu.

K problematice týkající se zrakového postižení jsem neměla problém se sehnáním kvalitní literatury.

Pro vysvětlení problematiky bydlení lidí s těžkým zrakovým postižením jsem pokládala za důležité podrobně popsat cílovou skupinu (osoby s těžkým zrakovým postižením). Hlavním zdrojem byla kniha „Chraňte svůj zrak“ a internetové stránky www.sons.cz. Dále jsem v teoretické části řešila formy samostatného bydlení pro tuto cílovou skupinu. Zde jsem čerpala z aktuální legislativy, zejména ze zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., v aktuálním znění).

V praktické části jsem se zabývala zmapováním potřeb lidí s těžkým zrakovým postižením v oblasti bydlení a nástinem projektu podporovaného bydlení. Při zmapování

potřeb

lidí

se

zrakovým postižením

v oblasti bydlení,

jsem

se rozhodovala, zda zvolím techniku rozhovoru či dotazníku. Nakonec jsem zvolila dotazník. Zpočátku jsem přemýšlela nad tím, zda vyplňování dotazníku nebude pro respondenty problém, ale ukázalo se, že v tom žádný problém nebyl. Oslovila jsem celkem 30 respondentů – z toho 16 respondentů souhlasilo s vyplněním dotazníku. Část dotazníku jsem vyplnila s respondenty osobně, část vyplnili respondenti sami, část respondentů mi zaslala vyplněný dotazník elektronicky. Dotazník obsahoval 34 otázek, k nahlédnutí je uveden v příloze číslo 1.

42

Před vyhodnocením dotazníku jsem si stanovila několik hypotéz. Předpokládala jsem, že by lidé více uvítali službu podporovaného bydlení než chráněného bydlení. Tato hypotéza se mi potvrdila. Je tedy překvapivé, že při mém shromažďování informací o těchto formách bydlení, které popisuji v teoretické části, jsem zjistila, že je velmi málo organizací, které tyto služby poskytují.

Dále jsem předpokládala, že lidé, kteří žijí ve městě, budou dostupnost služeb hodnotit kladně. Jelikož většina respondentů, kteří mi odpověděli, žije ve městě, tak dostupnost služeb hodnotili kladně.

Velice mě překvapily odpovědi na otázku, zda mají respondenti jiná zdravotní omezení. Většina totiž odpověděla, že bohužel mají. Mezi tyto zdravotní omezení patří například: alergie, astma, problémy s chůzí, cukrovka, zvýšený krevní tlak a jiné.

Dále jsem předpokládala, že za nejvíce využívané sociální služby patří dobrovolnický program a sociálně aktivizační služby. Výsledky šetření potvrzují hypotézu, že mezi nejvíce využívané sociální služby patří dobrovolnický program a sociálně aktivizační služby. Předpokládala jsem, že tato hypotéza se mi potvrdí, jelikož tyto služby patří mezi nejvíce využívané na pracovišti TyfloCentra v Mladé Boleslavi. V praxi se s těmito službami setkávám nejčastěji. Dobrovolnický program je u klientů velice vítaný a to z důvodu, že dobrovolník jim může pomoci v mnoha směrech – ať jde „jen“ o procházku v parku, nebo doprovod na úřady, k lékaři apod. Sociálně aktivizační služby patří v TyfloCentru v Mladé Boleslavi také mezi často využívané služby. Klienti docházejí na kurzy paměti a na výuku anglického jazyka. Myslím, že tyto služby jsou velmi prospěšné. Jak z hlediska toho, že klienti procvičují své znalosti, zdokonalují svojí paměť, ale také proto, že se snaží aktivně vést svůj život. Což je velmi důležité jak pro člověka s těžkým zrakovým postižením, tak i pro člověka bez zrakového postižení.

Při mapování potřeb zrakově postižených jsem zjistila, že respondenti mají potíže v domácnosti. Myslím, že by se mohli se svými specifickými potížemi obrátit na různé služby. Respondenti například uváděli potíže při vaření složitějších jídel kompenzaci bych doporučila službu, která jídla dováží domů. 43

jako

Mezi nejčastější kompenzační pomůcky pro zrakově postižené patří: lupa, sklopná deska pro speciální osvětlení, PC program ZoomText, MP3, mobilní telefon s hlasovým výstupem, brýle, hmatové hodinky, diktafon, Pichtův psací stroj a Pražská tabulka.

44

Závěr Vypracování tohoto tématu pro mě bylo velkou motivací, jelikož osamostatnění v oblasti bydlení lidí se zrakovým postižením je velmi důležité. Hlavním cílem této práce bylo vypracovat nástin projektu samostatného bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Rozhodla jsem se pro zpracování nástinu projektu podporovaného bydlení. Hlavním důvodem bylo, že tento druh bydlení by lidé se zrakovým postižením více preferovali. Toto tvrzení jsem zjistila při mapování potřeb, které jsem zpracovala v praktické části formou dotazníkového šetření. Myslím, že tato forma bydlení je preferována z důvodu, že lidé se zrakovým postižením mají větší jistotu ve svém vlastním bytě.

V teoretické části jsem nejdříve popsala službu podporovaného bydlení a chráněného bydlení, jelikož to je hlavní téma mé práce. Až poté jsem přiblížila pojem zrakového postižení, stručně jsem vypsala nejčastější oční onemocnění, s kterými se v životě nejčastěji setkáváme. Porovnala jsem vlastnosti a schopnosti člověka, který oslepl později s člověkem, který má zrakové postižení od narození. Na konci teoretické části jsem také popsala zařízení TyfloCentrum Praha o. p. s. a jeho konkrétní regionální pracoviště v Mladé Boleslavi.

V praktické části jsem zmapovala potřeby osob se zrakovým postižením v oblasti bydlení formou dotazníkového šetření. Oslovila jsem celkem 30 respondentů – z toho 16 respondentů souhlasilo s vyplněním dotazníku. Respondenti byli ve věku od 18 let do 91 let. Pět respondentů s nižším stupněm zrakového postižení vyplnilo dotazník samo, části respondentů jsem s vyplňováním dotazníku pomáhala a šesti respondentům jsem dotazníky zaslala elektronicky. Dotazník obsahoval 34 otázek, k nahlédnutí je uveden v příloze číslo 1. Dále jsem vypracovala nástin projektu podporovaného bydlení. Na konci praktické části popisuji celý projekt, jeho cíle, funkce a náplň práce odborného personálu. V příloze číslo 2 jsem uvedla, jaké nejčastější úpravy by měli mít v bytě lidé se zrakovým postižením.

45

V dotazníku jsem položila otevřenou otázku, co chybí lidem se zrakovým postižením v oblasti bydlení. Nejvíce odpovědí se týkalo podporovaného bydlení a bezbariérovosti. Proto si myslím, že by bylo velmi zajímavé zpracovat téma týkající se tohoto problému. Praktický přínos mé práce vidím v následném využití zpracovaného projektu pro konkrétní rozvoj potřeb TyfloCentra.

46

Summary Housing for People with Visual Impairment and Its problems

The problem of housing for people with severe visual impairment hasn’t been discussed

in Mladá Boleslav yet. There is a great shortage of supported living

and sheltered living services in the whole central Bohemia. A visually disabled person is a person who has various kinds and degrees of limited visual abilities. Visual impairment causes them difficulties in managing various everyday life activities, such as orientation in space, problems in social sphere, employability etc.

Most people think that loss of sight means the end of meaningful, pleasant, and useful life. This claim is not true. TyfloCentrum Mladá Boleslav is a specialized centre for the blind and partially sighted citizens. Its mission is to reduce the difficulties caused by visual impairment, and thus to help them fulfill their own imagination of their own lives. Social activation services – English lessons and memory training are the most commonly used there.

The assignment was aimed mainly at working out the project of supported living for visually disabled people.

Supported living was chosen because when surveying the needs of the visually disabled it came out as more welcomed than sheltered living service. The characteristics of supported living and sheltered living, classification of visual disability and the most frequent eye diseases, as well as a brief characteristics of TyfloCentrum workplaces in Prague and Mladá Boleslav, are covered in the theoretical part of my assignment.

The needs of the visually handicapped are mapped in the practical part with the help of a questionnaire. The questionnaire, which is stated in the first appendix, contained thirty-four questions. Twenty respondents were adressed. Sixteen of them gave it back 47

to me for interpretation. The respondents were aged from 18 to 66. Most of them are the clients of TC. The questionaire contains ten graphs created from the most interesting questions. In the other chapter of the practical part a supported living project design is worked out. Here the functions of workers in this service and other possibilities are described.

I think my assignment could be used for the needs of visually disabled people and for the need of TyfloCentrum. My project can be beneficial for preparation of a real project design.

Key words: supported living, sheltered living, social rehabilitation, self care, barrier free flat, visual handicap

48

Bibliografie Monografie 1. ČÁLEK, Oldřich. Akceptace vady jako produkt sociálních vztahů postiženého jedince. 1. vyd. Praha : Svaz invalidů v ČSR, 1998. 151 stran.

2. FRYČ, Vladislav. Analýza sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji. Praha : Středočeský kraj, 2009. 227 stran. 3. Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Mladá Boleslav. 1. vyd. Mladá Boleslav : Statutární město Mladá Boleslav, 2008. 25 stran.

4. PITROVÁ, Šárka. a kol. Chraňte svůj zrak. 1 vyd. Praha : Grada, 1993. 120 stran. ISBN 80–7169–037-6.

5. SCHINDLEROVÁ, Olga. a kol. Kapitoly ze sebeobsluhy nevidomých a slabozrakých. 1 vyd. Praha : Tyfloservis, 2007. 96 stran. ISBN: 978-80-239-8822-2.

6. ŠTANCÍKOVÁ, Iva. Specifické volnočasové aktivity jako prostředek rehabilitace osob se zrakovým postižením. Bakalářská práce. Hradec Králové, 2010. 83 stran.

7. VAVŘINOVÁ, Gabriela. Specifika trénování paměti u osob s těžkým zrakovým postižením. Praha, 2010. 45 stran.

8. MACHÁČEK, Pavel. GRILLOVÁ, Vlasta. Úpravy interiéru pro slabozraké a nevidomé. Praha : Tyfloservis, 2009. 8 stran.

Internetové zdroje 1. Česko. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Dostupný z WWW: . 49

2. Registr poskytovatelů sociálních služeb. [online]. [cit. 2011–01-17+. Dostupný z WWW: .

3. Česko. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid =e2ee431a-846a-4847-853b-70918ff0e2ad

4. Základní údaje o Tyfloservisu. [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Dostupný z WWW: .

5. Naše služby. [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Dostupný z WWW: .

6. Dům sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené. [online]. 2011 [cit. 2011-0118+. Dostupný z WWW: .

7. Chráněné bydlení – Byty. [online]. 2011 [ cit. 2011-01-17+. Dostupný z WWW: .

8. SCHINDLER, Radek. PEŠÁK, Milan. Kdo je zrakově postižený? [online]. 2011 [ cit. 2011-02-04 ]. Dostupný z WWW: .

9. Šetření o zdravotně postižených osobách VŠPO’07.[online]. 2007 [cit. 2011-0208+. Dostupný z WWW: .

10. Klasifikace zrakového postižení podle WHO. [online]. 2011 [cit. 2011-02-02]. Dostupný z WWW: .

50

11. TyfloCentrum Praha, o. p. s. [online]. 2011 [cit. 2011-02-18+. Dostupný z WWW: .

Přehled organizací jmenovaných v práci 1. Handicap centrum Srdce, o. p. s.: http://sdm.webnode.cz

2. Sociální pohoda, o. p. s.: http://www.socialnipohoda.cz

3. Charita Opava – Dům sv. Cyrila a Metoděje: www.charitaopava.cz

4. Asociace TRIGON: http://www.asociacetrigon.eu

5. Centrum sociální péče v Ústí nad Orlicí: www.zamberk.cz/csp

6. Domov Ráček, o. p. s.: www.domovracek.cz

7. Daneta – centrum pro zdravotně postižené Hradec Králové: http://www.daneta.cz

8. FOKUS Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné: http://www.fokus-mb.cz

9. Centrum 83, Poskytovatel sociálních služeb: http://www.centrum83.cz

10. Penzion pro důchodce: http://w.mb-net.cz/novy/penzion

51

Přílohy Seznam příloh: -

Příloha č. 1 – Úplné znění dotazníku

-

Příloha č. 2 - Úpravy interiérů pro nevidomé a slabozraké

Příloha č. 1

Dotazník Zmapování potřeb lidí s těžkým zrakovým postižením v oblasti bydlení Dobrý den, jmenuji se Magdaléna Laurýnová a studuji posledním rokem na Vyšší odborné škole MILLS v Čelákovicích, obor sociální práce. Touto cestou bych vás chtěla poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit pouze pro mé potřeby do absolventské práce. Tento dotazník je zcela anonymní. U otázek vyznačte Vámi vybranou odpověď. 1. Jaký je váš druh bydlení? a) rodinný dům b) byt 2. Jedná se o bydlení: a) vlastní b) pronájem c) podnájem 3. S kým bydlíte? a) sám/sama b) s rodiči c) se svojí rodinnou/ s partnerem d) jiná možnost. Vypište:

4. Je vaše bydlení uzpůsobeno tak, abyste si našel/la své soukromí? a) ano, soukromí mám b) ne, soukromí nemám. Napište důvod:

5. Jaké jsou vaše rodinné vztahy? a) velmi dobré b) dobré c) neutrální d) špatné e) vůbec se s rodinou nestýkám

Příloha č. 1 – pokračování 6. Jaká je velikost vašeho trvalého bydliště? a) do 1 000 obyvatel b) 1 000 – 4 999 obyvatel c) 5 000 – 19 999 obyvatel d) 20 000 – 100 000 obyvatel e) nad 100 000 obyvatel f) Praha 7. Co vám chybí v oblasti bydlení? Vypište:

8. Máte nějaké speciální úpravy v bytě s ohledem na vaše zrakové postižení? a) ne, nemám b) ano, mám. Vypište: Co je to podporované bydlení: Podporované bydlení je terénní služba. Tato služba zahrnuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 9. Kdyby byla zavedena služba podporovaného bydlení, využíval/a byste jí? a) ano, využíval/a. Napište proč: b) ne, nevyužíval/a. Napište proč: c) nevím, zda bych jí využíval/a. Napište proč:

Co je to chráněné bydlení: Chráněné bydlení je pobytová služba pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení. Chráněné bydlení může mít povahu individuálního nebo skupinového bydlení. Chráněné bydlení zahrnuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 10. Kdyby byla zavedena služba chráněného bydlení, využíval/a byste jí? a) ano, využíval/a. Napište proč: b) ne, nevyužíval/a. Napište proč: c) nevím, zda bych jí využíval/a. Napište proč:

Příloha č. 1 – pokračování 11. Jak zvládáte život v domácnosti? (vaření, uklízení, péči o děti apod.) a) zvládám sám/sama b) zvládám s pomocí. Napište, kdo vám pomáhá: c) nezvládám 12. Co vám dělá v domácnosti největší potíže? Vypište:

13. Jaké sociální služby využíváte? Můžete zaškrtnout i více možností. a) sociální rehabilitaci, dobrovolnický program b) odborné sociální poradenství c) pečovatelská služba d) průvodcovská a předčitatelská služba e) sociálně aktivizační služby f) žádné služby nevyužívám g) jiné služby. Napište které:

14. Jak se k těmto službám nejčastěji dopravujete? Můžete zaškrtnout i více možností. a) autobusem b) autem c) sám/sama, pěšky d) pěšky s doprovodem. Napište, kdo vás doprovází: e) na kole f) služby, které využívám, jsou poskytovány u mě v domácnosti 15. Jak hodnotíte dostupnost služeb, které využíváte? a) kladně. Vysvětlete proč: b) záporně. Vysvětlete proč:

16. Jak se dopravujete ke službám, jako je pošta, úřady, lékař apod.? a) chodím pěšky sám/a b) chodím pěšky s doprovodem. Napište, kdo vás doprovází: c) autobusem d) autem e) vlakem

Příloha č. 1 – pokračování 17. Jaký je stupeň vašeho zrakového postižení? a) střední slabozrakost. Specifikujte: b) silná slabozrakost. Specifikujte: c) těžce slabý zrak. Specifikujte: d) praktická nevidomost. Specifikujte: e) úplná nevidomost. Specifikujte:

18. Máte ještě jiná zdravotní omezení, která vás v oblasti bydlení omezují? a) ne, nemám b) ano, mám. Vypište: 19. Jste zrakově postižený od narození, nebo došlo ke zhoršení vašeho zraku později? a) jsem zrakově postižený/á od narození, nebo došlo ke zhoršení mého zraku v raném dětství b) ke zhoršení mého zraku došlo později. Uveďte kdy:

20. Jak zvládáte péči o vlastní osobu? a) sám/a b) s pomocí. Napište, kdo vám pomáhá: c) nezvládám 21. Jak trávíte volný čas? Můžete zaškrtnout více možností a) čtení knih b) kultura c) procházky d) sport e) jiné. Vypište:

22. Jaká je pro vás největší překážka v rozhodování o náplni volného času? Vypište:

23. Používáte kompenzační pomůcky? a) ano. Vypište jaké: b) ne

Příloha č. 1 – pokračování 24. Absolvoval/a jste nějaké kurzy, školení, apod.? a) ano. Vypište, které: b) ne 25. Myslíte si, že je dostatek služeb, které se týkají vaší problematiky? a) ne, myslím, že je nedostatek služeb b) nevím, nemám o nich žádné informace c) myslím, že je dostatek služeb, ale nevyužívám je d) myslím, že je dostatek služeb, o všech jsem informovaná/ý 26. Které služby byste ještě uvítali? Vypište:

27. Jaká je vaše orientace v prostoru? a) špatná - neorientuji se b) dobrá – ve známém prostředí se orientuji c) výborná - orientuji se prakticky všude

28. Jste: a) student b) pracující c) nezaměstnaný d) důchodce e) invalidní důchodce f) na mateřské dovolené 29. Jestliže jste student, jak se do školy dopravujete? Vypište:

Jestliže jste pracující, odpovězte na otázky číslo 30 až 32, v jiném případě pokračujte otázkou číslo 33. 30. Jak zvládáte zadané pracovní úkoly? a) ano, zvládám sám/a b) ano, zvládám s pomocí. Kdo vám pomáhá:

31. Jaký druh práce vykonáváte? Vypište:

Příloha č. 1 – pokračování 32. Bylo těžké práci sehnat? a) ano, bylo, práci jsem sehnal/a sám/a b) ano, práci jsem sehnal/a, s pomocí. Kdo vám pomohl: c) ne, nebylo, práci jsem sehnal/a sám/a d) ne, nebylo, práci jsem sehnal/a s pomocí. Kdo vám pomohl:

33. V součastné době je velmi diskutovaná otázka sociální reformy, v rámci ní by měly být zrušeny také slevové výhody vyplývající z přiznání mimořádných výhod 2. a 3. stupně (ZTP, ZTP/P). Jak by zrušení tohoto zvýhodnění ovlivnilo Vaší situaci? a) toto zvýhodnění u mne nehraje žádnou roli b) toto zvýhodnění je pro mne velká motivace, ale za službami, do práce či do školy bych se dopravoval/a i bez výhod c) případné zrušení mimořádných výhod se negativně promítne v mém životě 34. Kolik vám je let? Vypište: 35. Jaké je vaše pohlaví? a) muž b) žena

36. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen/a c) střední škola s maturitou d) VOŠ/VŠ 37. Jaký je váš rodinný stav? a) svobodný/á b) ženatý/vdaná c) rozvedený/á d) vdovec/vdova e) registrované partnerství

Děkuji za vyplnění dotazníku.

Příloha č. 2 - Úpravy interiérů pro nevidomé a slabozraké Při zpracování této přílohy jsem čerpala z metodického materiálu, který vydala obecně prospěšná společnost Tyfloservis v roce 2009. [MACHÁČEK, GRILLOVÁ, 2009]

V České republice je otázka přístupnosti veřejných budov řešena stavebním zákonem číslo 183/2006 Sb. A ve vyhlášce číslo 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

S těmito úpravami se setkáváme v nových či zrekonstruovaných budovách. V ostatních budovách se stále setkáváme s velkým množstvím nebezpečných nástrah a nepřehledných situací.

Pro nevidomého je velmi důležité uspořádat si své nejbližší okolí tak, aby si usnadnil co nejlepší orientaci v prostoru a bezpečný pohyb. Toto tvrzení platí nejen pro člověka nevidomého, ale i pro člověka vidícího.

Slabozraký člověk je ten, kterému ani brýle nepomohou úplně dobře vidět a v důsledku toho má potíže v běžném životě.

Slabozrací lidé při orientaci v prostoru spoléhají především na zrakové vjemy. Sluchové a hmatové vjemy jsou spíše doplňkové. Důležité je, aby měli ve svém prostředí tzv. vodící linie – za ty jsou považovány plochy, které mají dostatečný kontrast barev a jasu. Za tyto kontrasty jsou považovány například: tmavá podlaha a bílá zeď, kontrastní dveřní rám, zásuvky, vypínače.

Důležité kontrasty by se měly objevovat i venku a to například: rozhraní tmavě zeleného trávníku a světle šedého asfaltu.

Příloha č. 2 – pokračování Dále by měl mít slabozraký ve svém okolí pro něho důležité orientační body, podle kterých se lépe orientuje a snadno rozpoznává místa. Mezi ně bychom mohli zařadit například dveře v jiné barvě než okolní zeď, na světlé fasádě domu tmavá vrata, barevně odlišná dlažba u přechodu před vozovkou atd.

Velmi typické jsou zrakové bariéry v interiéru. Tyto bariéry jsou zdraví ohrožující, nebezpečná místa, která zhoršují orientaci v prostoru slabozrakého člověka. Mezi tyto bariéry patří místa, která jsou bez barevného kontrastu a prostředí příliš pestrobarevné. Bariéry bez barevného kontrastu jsou například: dveře a stěny natřené stejným barevným odstínem, sociální zařízení, umyvadlo a stěny ve stejné barvě, neoznačený první a poslední schod kontrastním pruhem, kuchyň v jedné barvě – linka, dvířka, madla apod., neoznačené prosklené plochy.

Příliš pestrobarevné bariéry jsou například: velký kontrast mezi osvětlením uvnitř budovy a vně, přechody mezi světlem a stínem v různě osvětlených místnostech, světelné zdroje, které svítí do očí a oslňují je, odrazy světla od lesklých povrchů například dlaždičky apod.

Dalším typem bariér v interiéru jsou bariéry hmatové. Nejvíce nebezpečné jsou předměty, které jsou v úrovni ramen a hlavy.

Překážky ve výše hlavy můžou být: poličky na zdech, otevřené skříňky nábytku a kuchyňských linek atd. Mezi překážky nízké patří: konferenční stolky, nízké skříňky, volně ležící předměty - například taška, kabelka, koberečky, rohože, pokud nejsou připevněné k podlaze.