Problematika aplikace ergonomie v českých průmyslových podnicích MUDr. Jana Hlávková Praha, 2010
Definice ergonomie
Ergonomie je vědecká disciplina, která se zabývá vztahy mezi člověkem a ostatními prvky pracovního systému. Využívá poznatků,údajů a metod k takovému řešení, aby bylo dosaženo optimální pohody člověka a výkonnosti systému (San Diego 2000) Cílem ergonomie je v podstatě přizpůsobení práce člověku tak, aby nebylo ohroženo jeho zdraví a bezpečnost a přitom podával optimální pracovní výkon
Ergonomie Jde o mezioborovou disciplinu,která využívá poznatků biologických,společenských a technických vědních oborů o postavení člověka v pracovním procesu s cílem přizpůsobit podmínky práce smyslovým, psychickým a fyzickým schopnostem člověka. (biologie, psychologie, fyziologie, antropometrie..)
Proč je ergonomie dnes tak důležitá ? “Ergonomie je věda zabývající se přizpůsobením práce pracovníkům.” Ergonomie je aplikovaná věda zaměřená na uspořádání práce a pracoviště, která může mimo jiné pomoci snížit výskyt toho, co OSHA (Úřad pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci) nazval “muskuloskeletálními poruchami” (z angličtiny: MSD).
Muskuloskeletální onemocnění
MSD jsou skupina onemocnění týkající se nervů,svalů,šlach a opěrných nosných struktur jako jsou meziobratlové ploténky. Reprezentují širokou škálu onemocnění, které se liší velikostí obtíží i závažností. Mohou vyústit v dlouhotrvající a závažná onemocnění (různé označení-CTD, RSI,OCD aj.)
Muskuloskeletální onemocnění
Většina se řadí mezi nemoci spojené s prací (work –related diseases)
Pouze některá jsou přiznávaná jako NzP
Podílejí se významnou měrou na krátkodobé i dlouhodobé PN i na invaliditě pracujících
Jde o problém všech industrializovaných zemí
Nedostatek znalostí, odlišná hodnotící kritéria,výzkum není uzavřen
Multifaktoriální etiologie
MSDs – problém celé EU
Jedná se o jeden z největších zdravotních problémů v celé Evropě. Dle Eurostatu představují MSDs v EU ztrátu 0,5-2% HDP a jsou odpovědná za 40 – 50% PN V zemích EU – tvoří 53% všech přiznaných NzP, v ČR pak kolem 33% V ČR jsou na 2. místě v příčinách PN a nejčastěji se vyskytujícími NzP Trvale stoupající trend výskytu těchto onemocnění
MSDs – situace v EU Dle nejnovějších výzkumů trpí: 24% pracovníků v EU bolestmi zad 22% pracovníků bolestmi svalů zejména horních a dolních končetin 23% pracovníků celkovou fyzickou únavou Převážně jsou postiženy záda, krk, ramena a horní končetiny.
Muskuloskeletální poškození Muskuloskeletální poškození lze rozdělit na dva základní typy : Akutní
poškození - úrazy.
Kumulativní
poškození z jednostranné
dlouhodobé nadměrné zátěže
Primární rizikové faktory MSDs
1.
2. 3. 4.
Celková fyzická zátěž, ruční manipulace s břemeny Repetitivní pohyby, malá úkolová variabilita Opakované vynakládání velkých svalových sil Nefyziologické pracovní polohy
Primární rizikové MSDs 1.
2.
3.
4. 5.
Nevhodné uspořádání pracovního místa a pracoviště Nadměrná ruční manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky Nevhodný režim práce a odpočinku,špatná organizace práce Psychosociální faktory Jiné vlivy (mikroklimatické podmínky, vibrace , OOPP, aj)
Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs
Bernard B,. editor. Musculoskeletal disorders and workplace factors: a critical review of epidemiologic evidence for work-related musculoskeletal disorders. Cincinnati (OH): National Institute for Occupational Health,1997.
Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs Část těla
Vysoká souvislost (+++)
Prokázána souvislost (++)
Malá souvislost (+/0)
Souvislost neprokázána
Krk Repetitivní pohyby Velké sval.síly Poloha Vibrace
… … +++ …
++ ++ … …
… … … +/0
… … … …
Rameno Poloha Velké sval.síly Repetitivní pohyby Vibrace
… … … …
++ … ++ …
… +/0 … +/0
… … … …
… … … +++
… ++ … …
+/0 … +/0 …
… … … …
Rizikový faktor
Loket Velké sval.síly Poloha Kombinace
2 str.
Vysoká souvislost(+ ++)
Prokázána souvislost (++)
Nedostatečná souvislost (+/0)
Souvislost neprokázána (-)
Ruka/zápěstí Syndrom karpálního tunelu Repetitivní pohyby Velké svalové síly Polohy Vibrace Kombinace
… … … … +++
++ ++ … ++ …
… … +/0 … …
… … … … …
Tendinitis Repetitivní pohyby Velké svalové síly Polohy Kombinace
… … … +++
++ ++ ++ …
… … … …
… … … …
Vibrační syndrom Vibrace
+++
…
…
…
Bolesti zad Nepříznivé polohy Těžká fyzická práce Celotělové vibrace Statická pracovní poloha
+++ … … +++ …
… ++ ++ … …
… … … … +/0
… … … … …
Část těla Rizikový faktor
Důvody nepříznivého trendu Dle nejnovějších studií jsou pracovníci v EU často exponováni ergonomickým rizikům: 1. 62% pracovníků vysokým počtům repetitivních pohybů 2. 47% pracovníků nepříznivým pracovním polohám 3. 36% pracovníků provádí manipulaci s těžkými břemeny 4. 24% pracovníků vibracím
Důvody nepříznivého trendu K tomu přistupuje řada dalších vlivů jako prodlužování doby práce, stárnutí pracovní populace, pracovní stres zvyšování intenzity a produktivity práce, aj.
Výsledky nejnovějších studií k problematice MSDs 2000-2008 – stovky studií zaměřeny na kauzální souvislosti efektivitu opatření ke snížení výskytu MSDs Statisticky významné závěry: A) Organizační intervence Redukce doby práce ve směně – snížení výskytu MSDs Aplikace přestávek – snížení výskytu MSDs zejména u repetitivního typu práce
Výsledky nejnovějších studií k problematice MSDs
B)Technická intervence - ergonomická opatření ve smyslu redesignu pracovního místa, pracoviště a práce – významný efekt C) Protektivní opatření – bederní pásy a bandáže zápěstí nepřinášejí efekt D) Behaviourální opatření – training – není efektivní, použije-li se pouze tato metoda, fyzický training (zvyšování kondice) – může vést ke snížení výskytu MSDs – je-li vhodný a opakovaný alespoň 3x týdně
Vývin MSD
Příliš pozdě Invalidita
Trvale poškozené zdraví Chronické příznaky
Nepohodlí/větší bolest
Únava/bolesti
ce en ev Pr
Akutní příznaky
Legislativa EU Úmluvy mezinárodní organizace práce (MOP) ( ve Sbírce zákonů ČR č. 155 O bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (vyhláška MZV č. 20/1989 Sb.) č. 161 O závodních zdravotních službách (Vyhláška MZV č. 145/1988 Sb.) Směrnice EU Technické normy EN a ISO převzaté do naší harmonizační soustavy
Nejdiskutovanější směrnice EU
Rámcová Směrnice Rady EU 89/391/EHS
90/269/EHS Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny,při níž je riziko poškození páteře zaměstnanců 89/655 Směrnice Rady o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci 89/654 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti 95/63 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci 90/270 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami
Legislativa v ČR Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění - ukládá zaměstnavatelům provádět kategorizaci prací - ukládá KHS vykonávat státní zdravotní dozor v ochraně veřejného zdraví při práci Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce v platném znění Zákon 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Legislativa v ČR
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií Vyhláška č. 288/2003 Sb. , kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění
Připraveno na základě zmocnění ze zákona č. 309/2006 Sb., Tento zákon dle § 1 zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje to, co je uvedeno v jeho názvu v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Nabylo účinnost dnem 1. 8. 2008 a nahradilo NV č. 178/2001 v platném znění V současné době novelizace – NV 68/2010 Sb.
Prevence MSDs
U řady MSDs může být účinná prevence při zavedení dobré praxe Ukazuje se, že zaměření na jednotlivé pouze faktory nevede k úspěchu, úspěšná prevence vyžaduje multifaktotriální, multidisciplinární přístup
Prevence MSDs
Prevence MSDs – složitý a pomalý proces Výchozím bodem - znalost rizik a situace Řešení problému prevence a snížení výskytu MSDs ve státech EU vidí odborníci v aplikaci vhodných jednotných metod na bázi dozoru a zavedení správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zásada - přeměna znalostí situace do dobré praxe
Evropský přístup k řešení problematiky MSDs 1.
2. 3.
4.
Předcházení MSDs - vyhodnocování a odstraňování ergonomických rizik - zavést komplexní systém prevence rizik a přizpůsobování práce technickému pokroku Řešení problému reintegrace pracovníků s MSDs do pracovního procesu Multidisciplinární přístup k řešení problému na jednotlivých pracovištích v kombinaci prevence a rehabilitace Za důležitou je považována i úloha sociální a organizační podpory.
MSDs – problém i ČR MSDs jsou i v ČR závažným problémem s rozsáhlými celospolečenskými důsledky zdravotními, sociálními i ekonomickými. Příčin je více, nejde zdaleka jen o příčiny spojené s výkonem práce, vzrůstá počet těchto onemocnění i v dětské populaci. Nepříznivé pracovní podmínky však u dospělé pracovní populace hrají velmi významnou roli.
Nejvýznamnější kroky k řešení situace v ČR
Nová legislativa a její aplikace v terénní praxi Harmonizace a aplikace platné evropské legislativy (direktiv EU, evropských standardů - normy EN i ISO) Zapojení do mezinárodních aktivit v oblasti výzkumu kauzality a prevence MSDs, zavádění nových metod práce Aktivity v oblasti aplikace ergonomických zásad do praxe, rozšiřování znalostí v oblasti ergonomie do všech důležitých složek Systém kontroly kvality - autorizace v této oblasti (kontrola kvality laboratorní praxe ve fyziologii, psychologii práce a v oblasti ergonomických hledisek vyplývajících z legislativy)
Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs
Nedostatek odborníků pro hodnocení pracovních rizik a v oblasti ergonomie Není dostatečně vypracovaný systém vzdělávání v oblasti ergonomie a v pracovním lékařství Nedostatek erudovaných pracovních lékařů Nedostatečné povědomí mezi zaměstnavateli i zaměstnanci o této problematice
Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs
Sociální faktory (nezaměstnanost, sociální problémy) – problémy s vyřazování nemocných z práce a znovu zařazováním do práce. Sklony k disimulaci pracovníků. Dořešena není problematika ohrožení nemocí z povolání – nevýhodné pro pacienta U některých faktorů nemáme vhodné jednotné metody pro objektivizaci míry rizika (psychosociální problematika pracovní zátěž) Nejednotná a komplikovaná kritéria a postupy v EU – způsobují problémy zejména v nadnárodních společnostech
Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs
Problematika je často zaměstnavateli i zaměstnanci podceňována. Chybí motivace zaměstnanců ke zlepšení práce a pracovního prostředí (zaměstnávání prostřednictvím agentur). Špatná organizační kultura některých firem. Přivážení zastaralé, ergonomicky zcela nevyhovující výrobní technologie. Problematika směnnosti zejména zavádění dlouhých pracovních směn u rizikových prací.
Společný postup v EU V poslední době je diskutována problematika kvality a přínosu stávající evropské legislativy: 1) direktiv 2) standardů
Příprava nové směrnice Zahájena byla příprava směrnice – připraven dokument : Doc. 481/09/EC – Nový legislativní dokument bude navazovat na rámcovou direktivu 89/391/EHS jako její dceřinná směrnice. – Nahradí směrnici o ruční manipulaci s břemeny a VDU-direktivu. – Nebude zahrnovat problematiku vibrací. – Příloha č. 1 poskytne zaměstnavatelům laikům jednoduchý nástroj ke screeningovému vytipování ergonomických rizik, „risk filter“. – Příloha č. 2 bude věnována práci s informačními technologiemi.
Příprava nové směrnice
Dle připravené prvotní verze dokumentu by se měla nová směrnice týkat zaměstnavatelů, u kterých je: v rámci pracovnělékařské péče hlášen opakovaně výskyt onemocnění MSDs u nichž jsou zaměstnanci exponováni jednomu nebo více rizikům, u nichž je prokázán vliv na vznik MSD Pro tyto zaměstnavatele by měla být povinnost hodnocení ergonomických rizikových faktorů, implementace opatření včetně realizace ergonomických preventivních programů k omezení expozice
Příprava nové směrnice Hlavní prvotní cíl připravované direktivy : Uplatnit dvoustupňový princip vyhledávání a hodnocení ergonomických rizik jednotný pro všechny členské státy EU Dát jednoduché nástroje k analýze ergonomických rizik srovnatelné u všech států EU
Příprava nové směrnice 1.
2.
3.
První návrh dokumentu obsahoval tyto části: Názvosloví – definice základních používaných termínů - termíny MSD, rizikový faktor, riziko…(zde na náš podnět byla definice MSD upravena) Povinnosti zaměstnavatele týkající se povinnosti hodnotit rizika a povinnosti k realizaci opatření k odstranění těchto rizik Limitace expozice rizikovým faktorům
Příprava nové směrnice 4. Povinnosti a informace pro zaměstnance Informovanost zaměstnanců o rizicích a možnostech vzniku onemocnění Povinnost signalizace symptomů onemocnění MSD
Technical Group on WRMSD
1. mítink 30. 4. 2009 Zmapování situace v jednotlivých členských státech 2. mítink 25. 6. 2009 3. mítink 23. 9. 2009
Návrhy řešení situace – – – – – – –
–
návrhy řešení by měly být cílené, nikoliv obecná musí být zapracován multidisciplinární přístup při řešení ergonomických problémů je třeba dostat problematiku do povědomí všech zainteresovaných složek vzdělávání pracovních lékařů v oblasti posuzování pracovních míst a ergonomie rozpracovat nové konkrétní metody práce, sjednotit systém NzP v rámci EU správná aplikace zásad ergonomie v praxi výzkum zaměřený na nedořešené oblasti ve spolupráci s EU, pozornost soustředit na nové technologie, studie zaměřené též na efektivitu realizovaných opatření dopracovat a novelizovat legislativu
Zásady boje s MSDs
Implementace ergonomických principů – nejlepší prevencí Ergonomická intervence může dle posledních studií redukovat počet onemocnění o 30-40%
Ergonomický proces Nezbytné kroky ergonomického procesu AKTIVNÍ ERGONOMIE
NÁSLED. OPATŘENÍ a změna dokumentace
ZAVÉST řešení/ úpravy
ZJISTIT ergonomické problémy pracoviště STANOVIT PRIORITY Identifikovat ergonomické problémy ANALYZOVAT prioritní ergonomické NAVRH- problémy NOUT řešení/ úpravy
1.Analýza
pracovních podmínek za účelem zjištění ergonomických rizik;
2.Vyhodnocení rizikových faktorů;
3. Práce na řešení.
Kroky ergonomického procesu 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Zjistit ergonomické problémy na pracovišti – identifikace rizika Stanovit priority Analyzovat prioritní ergonomické problémy Navrhnout řešení Realizovat řešení Vyhodnocení efektivity opatření
Identifikace rizika
Vyhodnotit dřívější poškození související s ergonomií (údaje z minulosti) Nehody, úrazy, NzP Sledování zdrav. stavu zaměstnanců (PN, specifická PN na MSD) Sledování nákladů na zdravotní péči Ostatní ukazatele – fluktuace, pokles produktivity apod. Hlášení subjektivních příznaků ze strany zaměstnanců
Stanovení priorit Aplikace metod pozorovacích, vytipování problémů Práce/pracovní operace s nejvyšším počtem poškození souvisejících s ergonomií by měly mít největší prioritu. Na seznamu priorit by měly všeobecně být všechny práce/pracovní operace, u nichž byla zaznamenána poškození spjatá s ergonomickými faktory.
Vyhodnocení zjištěných rizik – – – –
Provést kvantitativní i kvalitativní hodnocení Systematicky přezkoumat všechny ergonomické rizikové faktory. Soustředit se na konkrétní problémy představující největší rizika. Definovat si v souvislosti s ergonomickými riziky výchozí stav před zavedením opatření k řešení tak, aby bylo později možné hodnotit úspěšnost takových opatření.
Vyhodnocení ergonomických rizik
Existuje řada metod /checklisty, rizikové škály, pozorovací techniky, specializované hodnotící procedury/ Řada z nich – postavena na subjektivním hodnocení zátěže a pocitu nepohody zaměstnanci – u nás jsou považovány za ne zcela věrohodné V případě potřeby – specializovaná měření odborníky (expertiza)
Další kroky ergonomického procesu Návrh a realizace řešení problému – v ergonomickém týmu Členy týmu: ergonomové, manažeři, lékaři ZPP, zástupci podniku,technici, zástupci zaměstnanců, personalisté, konstruktéři, bezpečnostní technici Faktory ovlivňující výsledek: zainteresovanost managementu a zaměstnanců, sestavení týmu, výměna informací, motivace) Vyhodnocení řešení Opětná identifikace dalšího problému
Zavádění nových metod v oblasti hodnocení ergonomických rizik je nezbytné z důvodu METODOLOGICKÉHO SJEDNOCOVÁNÍ posuzování jednotlivých faktorů práce s ostatními státy EU.
Metodický materiál NRP Určeno zejména pro zaměstnavatele a dozorové orgány k usnadnění orientace v problematice, tj. přesnějšímu vytipování zdravotních rizik u fyziologických faktorů práce a k vhodnému nasměrování a realizování příslušných nápravných opatření.
Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik Metodický materiál Národního referenčního pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce má 3 části: Checklisty (orientační, hodnotící, subjektivní hodnocení zátěže) Checklisty (materiál k řízení rizika a přípravě návrhu opatření) Nové metody hodnocení ergonomických rizik Normové metody k ruční manipulaci s břemeny
Nové metody práce připravené pro aplikaci
Metoda RULA. Metoda REBA. Komplexní metoda pro identifikaci ergonomických rizik. Ergonomický software JACK.
Ergonomický software JACK Jediná metoda, která umožňuje komplexní vyhodnocení celkové práce je v ČR nově zaváděná metoda ergonomické analýzy pomocí ergonomického softwaru JACK. Jedná se o moderní metodu provádějící komplexní ergonomickou softwarovou analýzu včetně variantních návrhů opatření ke snížení ergonomického rizika.
Děkuji za pozornost
