Problém deficitu státního rozpočtu a jeho dopady na hospodářskou politiku ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Problém deficitu státního rozpočtu a jeho dopady na hospodářskou politiku ČR Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Janoušek finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Červen, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

zpracoval

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech, dne 27.06.2012

Petr Janoušek

Poděkování Rád bych poděkoval PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., vedoucímu diplomové práce, za jeho metodické vedení při vypracování této diplomové práce.

Anotace práce Předmětem diplomové práce „Problém deficitu rozpočtu a jeho dopady na hospodářskou politiku ČR“ je analyzovat vývoj deficitu rozpočtu České republiky a jeho následný dopad na hospodářskou politiku země. Nejdříve je teoreticky vymezen pojem veřejných financí, jejich fungování a tvorbě státního rozpočtu, který je největším nástrojem fiskální politiky. Práce dále charakterizuje vývoj deficitu rozpočtu spolu s vývojem hospodářské politiky od roku 1993 do současnosti. V poslední části je analyzován vývoj makroekonomických ukazatelů v souvislosti s deficity veřejných rozpočtů a hledání příčin deficitů v kontextu s prováděnou hospodářskou politikou.

Klíčová slova Česká republika, deficit rozpočtu, hospodářská politika, veřejné finance, státní rozpočet, daňový systém

Annotation Subject of the thesis „The Deficit Problem of the State Budget and Its Impact on Economic Policy in the Czech Republic“ is to analyze the development of the budget deficit of the Czech Republic and its consequent impact on the state economic policy. At first, there is theoretically defined the term public finance, how it works, principles and creation of the state budget, which is the largest instrument of fiscal policy. The thesis further defines the development of the debt together with the development of economic policy since 1993 to the present days. The last section provides analysis of the development of macroeconomic indicators in connection with deficits of public budgets and searching for causes of deficits in the context of implementation of economic policy.

Key words: Czech Republic, budget deficit , economic policy, public finance, state budget, tax system

ÚVOD ................................................................................................................................................. 8 1 OBECNÝ ÚVOD DO ZÁKLADNÍCH POJMŮ VEŘ. FINANCÍ A HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ........................ 10 1.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VEŘEJNÝCH FINANCÍ .................................................................................................... 10 1.2 FUNKCE VEŘEJNÝCH FINANCÍ ................................................................................................................... 10 1.3 ZÁKLADNÍ FUNKCE VEŘEJNÉHO SEKTORU ................................................................................................... 12 1.4 VEŘEJNÝ SEKTOR MÁ PŘEDEVŠÍM TOTO POSLÁNÍ: ....................................................................................... 12 1.5 SOUSTAVA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ ........................................................................................................... 13 1.5.1 Rozpočtová soustava ............................................................................................................... 13 1.5.2 Rozpočtová skladba ................................................................................................................. 15 1.5.3 Příjmy veřejných rozpočtů ...................................................................................................... 16 1.5.3.1 Podle časového hlediska ................................................................................................................. 16 1.5.3.2 Podle hlediska návratnosti ............................................................................................................... 16 1.5.3.3 Z hlediska závaznosti na: ................................................................................................................. 16

1.5.4 Výdaje veřejných rozpočtů...................................................................................................... 16 1.5.5 Hospodaření veřejného rozpočtu............................................................................................. 17 1.6 STÁTNÍ ROZPOČET ................................................................................................................................ 18 1.7 ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA......................................................................................................................... 21 1.8 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA ....................................................................................................................... 28 1.8.1 Fiskální politika ....................................................................................................................... 28 1.8.2 Monetární politika ................................................................................................................... 30 1.8.3 Vnější hospodářská politika .................................................................................................... 32 2 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 1993-2007 ............................................................................................. 34 2.1 ROK 1993 A PRVNÍ POREVOLUČNÍ OBDOBÍ ............................................................................................... 35 2.2 ROK 1994 ......................................................................................................................................... 39 2.3 ROK 1995 ......................................................................................................................................... 40 2.4 ROK 1996 .......................................................................................................................................... 40 2.5 ROK 1997 ......................................................................................................................................... 40 2.6 ROK 1998 ......................................................................................................................................... 42 2.7 ROK 1999......................................................................................................................................... 43 2.8 ROK 2000 ......................................................................................................................................... 44 2.9 ROK 2001......................................................................................................................................... 45 2.10 ROK 2002....................................................................................................................................... 46 2.11 ROK 2003 ....................................................................................................................................... 46 2.12 ROK 2004 ....................................................................................................................................... 47 2.13 ROK 2005 ....................................................................................................................................... 47 2.14 ROK 2006....................................................................................................................................... 48 2.15 ROK 2007 ....................................................................................................................................... 48 3 POSLEDNÍ AKTUÁLNÍ OBDOBÍ (2008-2011) ..................................................................................... 50 3.1 ROK 2008 ......................................................................................................................................... 50 3.1.1 Daňová reforma ..................................................................................................................... 55 3.1.1.1 Zásadní změny v zákoně o daních z příjmů (ZDP) ............................................................................. 56 3.1.1.2 Změny u daně z příjmů právnických osob - Dopady ......................................................................... 59 3.1.1.3 Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty ....................................................................................... 59 3.1.1.4 Spotřební daně podle nového zákona.............................................................................................. 59 3.1.1.5 Změny ve zdanění majetku .............................................................................................................. 60 3.1.1.6 Změny u spotřebních daní ................................................................................................................ 60

3.2 ROK 2009 .......................................................................................................................................... 61 3.3 ROK 2010 .......................................................................................................................................... 61

3.4 ROK 2011 .......................................................................................................................................... 62 4 DOPAD HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY NA VÝVOJ DEFICITU VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ ................................ 63 4.1 ANALÝZA PŘÍČIN DEFICITU VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ ....................................................................................... 63 4.2 VLIV FISKÁLNÍ POLITIKY NA NĚKTERÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE. ............................................................ 66 4.3 ANALÝZA PLNĚNÍ KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ ZE STRANY ČR ......................................................................... 71 ZÁVĚRY A DOPORUŘENÍ .................................................................................................................... 76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................................................... 80 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................. 81 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................ 82 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................................................ 82

ÚVOD Deficity veřejných rozpočtů jsou tématem snad kaţdého ekonomického komentáře dnešní doby. Problémy s deficity veřejných rozpočtů začaly jiţ v 70tých letech minulého století, kdy se do popředí dostala financializace a posílení finančních trhů. ČSFR byla tomuto trendu do roku 1989 ušetřena z důvodu členství v RVHP. Při pádu ţelezné opony byl deficit veřejných rozpočtů a zahraničního zadluţení nulový. Vývoj za posledních 20 let je však pro ČR vysoce alarmující z důvodu existence kumulovaného deficitu veřejného rozpočtu dosahujícího 40% HDP, který enormně narostl zejména v posledních letech. S rokem 1993 se Česká republika také začíná učit pojmu Hospodářská politika, která v sobě zahrnuje především fiskální politiku, monetární politiku a vnější hospodářskou politiku. Hospodářská politika je vědní disciplínou uvnitř ekonomie, která vznikla po dohadech o tom, v jaké míře jsou nutné zásahy do ekonomiky. Při těchto debatách se především jednalo o dva hlavní ekonomické proudy - keynesiánský přístup, prosazující zásahy státu v podobě fiskální politiky a druhý monetaristický přístup, který upřednostňuje politiku monetární. Jelikoţ se budeme zabývat deficitem veřejného rozpočtu, je první kapitola věnována definici veřejných financí, jejich fungování, principům a přípravě veřejného rozpočtu, který je největším nástrojem fiskální politiky. Úvodní část se zabývá i členěním hospodářské politiky v kontextu s vývojem v ČR. Po vymezení základních pojmů je moţné přejít jiţ k samotné analýze. Ve druhé části této práce je zmíněna historie hospodářské politiky a její vliv na vývoj deficitu státního rozpočtu ČR. Bude zde uvedena analýza vývoje fiskální politiky od roku 1990, rozpad ČSFR a léta následující, ve kterých byl střídavě uplatňován monetaristický a Keynesiánský přístup k fiskální politice. Součástí výkladu o státním rozpočtu a fiskální politice ve zmiňovaných letech bude uvedeno, jak lze prostřednictvím fiskální politiky a státního rozpočtu působit na makroekonomické ukazatele, přičemţ nejpodrobněji se budeme věnovat vlivu na hrubý domácí produkt, kde je souvislost se státním rozpočtem nejsnáze prokazatelná. Nejpodrobněji bude analyzován rok 2008 a to ve třetí kapitole této práce. V roce 2008 byla přijata nejrozsáhlejší opatření na ozdravení veřejných rozpočtů. Politici tyto

8

opatření nazývají jako daňovou a sociální reformu, jeţ byla realizována zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Závěrečná čtvrtá kapitola se zabývá, analýzou příčin vzniku deficitu veřejných rozpočtů. Uvedena také bude analýza plnění konvergenčních kritérií, která ovlivňují fiskální politiku za účelem přijetí společné evropské měny. Současně v závěrečné části bude uveden vývoj makroekonomických ukazatelů souvisejících s fiskální politikou a doporučení, jakým směrem by se měla hospodářská politika do budoucna ubírat, aby se právě deficity veřejných rozpočtů nadále neprohlubovaly. Metody pouţité v této práci budou zejména: Deskriptivní a komparativní analýza.

9

1 Obecný úvod do základních pojmů veř. Financí a hospodářské politiky Veřejné finance jsou modernějším pojmem, který slouţí k označení finančních vztahů a operací, probíhajících v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy a ostatními subjekty (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.) v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a uţitím veřejných fondů. Součástí veřejných financí jsou orgány veřejné správy (odtud pojem „veřejné finance“), tedy jak orgány státní správy, tak samosprávy (obce a kraje), které jsou veřejnoprávními korporacemi. Moderním pojmem „veřejné finance“ byly označeny dřívější pojmy „státní finance“ a „municipální (místní finance) finance“ v průběhu konce 20. století v souvislosti s výraznějším přesunem kompetencí z ústřední státní moci do působnosti samospráv.

1.1 Základní principy veřejných financí 1.Nenávratnost - S platbou daní, poplatků a cel nikomu nevzniká nárok na to, aby mu byl tento výdaj v nějaké podobě konkrétně vrácen. 2.Neekvivalence - Při platbě daní, poplatků i cel není plátci předem známý účel platby a není mu zaručeno, ţe plnění, které případně dostává prostřednictvím veřejných výdajů, bude ekvivalentní výši jeho platby. Na rozdíl od klasické trţní transakce peníze . zboţí, jsou zde odděleny oba protisměrné toky. 3.Nedobrovolnost - Není rozhodující, zda daně, poplatky a cla někdo platit chce nebo ne. Jejich platba je uzákoněna právní cestou. Principem zde není dobrovolnost. Tyto principy platí u drtivé většiny veřejných financí. Existují však výjimky, například komerční úvěr, který si pořídí obec, kraj nebo státní instituce (tedy stát). 1

1.2 Funkce veřejných financí 1.Alokační - V rámci této funkce rozhodují jednotlivé úrovně o tom, jaké bude celkové pouţití disponibilních zdrojů. Kam, na co a kolik. 2.Redistribuční - Souvisí s řešením otázky, co společnost povaţuje za spravedlivé 1

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 13. ISBN 80-86395-19-7.

10

rozdělení

důchodů

a

majetku.

Většina

přerozdělování

se

zde

uskutečňuje

prostřednictvím daňově transferového mechanismu, progresivních daní, z nichţ jsou financovány veřejné statky, kombinací zdanění zboţí a dotací zboţí. V posledních letech je snahou řešit tuto funkci mimo daňový systém, tedy nezdaňovat příjem více vydělávajících subjektů (občanů) vetší procento sazbou daně. Systém, čím více vyděláš, tím větší procento z výdělku odvedeš státu, se jeví jako demotivační a nesprávný a odporuje principu teorie daní, tedy především transparentnosti a rovnosti. Ovšem díky velkým sociálním podtextům se stává věcí neustálých politických diskusí. 2 3.Stabilizační - Veřejné finance resp. rozpočtová politika, bývají pouţívány rovněţ k zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti, stability cenové hladiny, ekonomického růstu či vyrovnanosti platební bilance. Mezi nástroje stabilizační politiky patří zejména měnové a fiskální nástroje (udrţuje se tím např. stabilní hodnota inflace, měnových kurzů, cen). Veřejné finance slouţí k uspokojování a zabezpečení veřejných potřeb a statků nebo k financování různých transferů (např. sociálního rázu, důchody, podpory), či k usměrňování chování ekonomických subjektů (např. ekologickému nebo sociálnímu chování, viz. daně – v našem případě zavedení tří nových ekologických daní od 01.01.2008 , pokuty apod.), a to vše efektivně a ve veřejném zájmu. Předpokladem je zajistit dostatek zdrojů veřejných rozpočtů. 3 Efektivností veřejného sektoru rozumíme stav, kdy se z dostupných společenských zdrojů podaří získat maximální mnoţství statků a maximální uţitek. Jde o kritérium, které hodnotí vztah mezi vstupem a výstupem. Ekonomické rozhodnutí je efektivní tehdy, kdy roste uţitek alespoň jednomu subjektu a přitom ostatním zůstává uţitek nezměněn (nezhoršuje se). Pojem „veřejný“ zájem je v ekonomické teorii uţívaný, avšak obtíţně vysvětlitelný a o jeho podstatě a definici se vedou diskuse. Jisté je, ţe tento zájem je cílem chránit a ţe je odlišný od zájmů soukromého sektoru, kde je prvořadým cílem, nutným k přeţití, vytváření finančního zisku. Hospodárnost je takové pouţití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejniţším vynaloţením těchto prostředků. Znamená „dělat věci levně“. 2

Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1. 3 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 80-99. ISBN 80-86395-19-7.

11

Veřejný sektor. Veřejné finance zajišťují chod veřejného sektoru a koloběh veřejných prostředků. Veřejný sektor zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby, je řízený veřejnou správou. Veřejný sektor podléhá veřejné volbě (prostřednictvím volených zástupců) a kontrole. Veřejný sektor prochází neustále vývojem. V minulosti byl veřejný sektor v naší společnosti chápán jako souhrn podniků, organizací nebo společností, jejichţ vlastníkem je stát. Postupem času opadá význam centrálně řízeného veřejného sektoru a obecně platí, ţe čím blíţe k občanům se nachází rozhodování o veřejných financích (kraje a obce), tím blíţe k občanům je také kontrola efektivního vyuţívání zdrojů. Stále více je veřejný sektor vnímán nikoliv jako vlastník podniků a institucí, ale jako správce systému, ve kterém funguje společnost.4

1.3 Základní funkce veřejného sektoru 1. Funkce ekonomická - Kdy má předcházet a zmírňovat dopady selhání trhu. Často se uvádí, ţe funkcí veřejného sektoru je také vytvářet pracovní příleţitosti, coţ má vliv na míru zaměstnanosti. Výsledkem je však velmi často vysoká přezaměstnanost ve veřejné, zejména státní správě a vysoká daňová zátěţ občanů a podnikatelů. Důsledkem přezaměstnanosti je také často přemíra regulačních zátěţí podnikatelů, občanů i samotných úředníků, kteří mají tendenci zaměstnávat sami sebe. 2. Funkce sociální - Veřejný sektor se stará o sociálně slabší vrstvy obyvatel nebo občany, kteří se octli přechodně v sociální nouzi. 3. Politická funkce - Veřejného sektoru se uplatňuje v procesu přípravy, zajištění a realizace veřejných voleb. 5

1.4 Veřejný sektor má především toto poslání: 1.vytvářet dobré podmínky pro podnikání – v nezbytné míře kvalitní regulaci (zákony, vyhlášky, nařízení), zajišťovat dovolání se práva, bezpečnost, kvalitní infrastrukturu, kvalitní a efektivní veřejnou správu, předcházet případům selhání trhu nebo tato selhávání napravovat. 2.přispívat k udrţitelnému rozvoji – vytváření podmínek pro zkvalitňování lidského

4

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 80-99. ISBN 80-86395-19-7. 5 Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1.

12

ţivota, vytvářet podmínky k růstu zaměstnanosti, ekonomickému růstu, ale zároveň k ochraně a údrţbě nejdůleţitějších hodnot, jako je ţivotní prostředí, příroda, ekologie, zdraví, a dalších lidských hodnot apod. 3.zajišťovat tzv. hraniční statky – jsou na hranici veřejného a soukromého sektoru (silnice, ţeleznice, voda, energie, zbraně apod. Míra je vţdy diskutabilní a liší se podle jednotlivých zemí).

1.5 Soustava veřejných rozpočtů Cíl kapitoly: za účelem financování veřejných výdajů vznikl propracovaný rozpočtový systém, který funguje v rámci různě členěných rozpočtových soustav. Rozpočtové soustavy jsou různé. Objem a struktura různých veřejných rozpočtů se mohou lišit, stejně jako zdroje veřejných příjmů a principy jejich tvorby. Taktéţ účely veřejných výdajů a kritéria jejich alokace a čerpání mohou být odlišné. Záleţí to nejenom na ekonomických, nýbrţ také na historických, kulturních a dokonce geografických faktorech. 6

1.5.1 Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava je soustavou peněţních fondů (veřejných rozpočtů), rozpočtových vztahů mezi veřejnými rozpočty a také je moţno ji pojmout jako soustavu orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a uţití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů. Na principech veřejných financí plní své funkce veřejné rozpočty. Veřejný rozpočet je finančním plánem a nástrojem financování veřejných potřeb prostřednictvím jednotlivých institucí veřejného sektoru. Veřejný rozpočet je peněţní fond, který má zákonem upravené rozpočtové vztahy, příjmy a výdaje. Rozpočet je jedním ze základních nástrojů realizace politiky, a to jak na centrální, tak na regionální úrovni. Veřejný rozpočet je obecné označení rozpočtu bez ohledu na to, na jaké vládní úrovni se sestavuje. Pod obecným pojmem veřejný rozpočet si můţeme představit vlastně soustavu rozpočtů na všech vládních úrovních.7 Kaţdý veřejný rozpočet by měl být obrazem rozvojové strategie dané úrovně veřejné správy. Měl by navazovat na rozvojový plán a politické priority. Rozpočet je silným 6

Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1. 7 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 80-99. ISBN 80-86395-19-7.

13

nástrojem vládnutí, a to ať jiţ na centrální úrovni (ústřední státní zpráva) nebo na místní úrovni (samosprávy obcí a krajů). Realizace Kaţdého veřejného rozpočtu více či méně ovlivňuje ekonomiku země. Hospodaření centrální vlády nebo samospráv se však projevuje většinou aţ po několika letech. Okamţité projevy nejsou většinou dominantní, ale dílčí. To je dáno velkou mírou souvislosti ekonomiky se sociálním, hospodářským, ale i ekonomickým nebo psychosociálním prostředím. Provázanost zdánlivě nesouvisejících záleţitostí na ekonomiku a rozpočet je důvodem, proč je profese rozpočtáře tak sloţitá. Na ekonomiku a rozpočet má vliv velká škála zdánlivě nesouvisejících faktů a dobrý rozpočtář musí tato fakta dávat do správných souvislostí a správně je tlumočit do prostředí politického rozhodování, které je pro podobu rozpočtu i jeho realizaci zcela zásadní. To se ne vţdy daří, a proto existuje vţdycky velká dávka náhod, která ovlivňuje rozpočtové hospodaření a obecně výsledky rozpočtového procesu. Na podobu rozpočtu i jeho plnění má vliv řada dílčích aspektů, jejichţ výčet nebude nikdy kompletní. 8 Mezi dílčí aspekty veřejných rozpočtů patří: a) Různorodost aktérů rozpočtového procesu. b) Rozdíl mezi plátci daní (těmi, kteří platí daně) a těmi, kdo rozhodují, jak budou finanční prostředky vyuţity. c) Veřejný rozpočet jako dokument je důleţitým nástrojem veřejné odpovědnosti. d) Ve veřejném rozpočtování jsou vţdy lidé a organizace s odlišnými názory a cíli. e) Veřejné rozpočty jsou více otevřené prostředí. f) Veřejné rozpočty tvoří rozhodující spojnici mezi občana jako daňovými poplatníky a poslanci a vládními úředníky. g) Podmínky, které ovlivňují konečný výsledek veřejného rozpočetnictví: Politika a politická rozhodnutí, prostředí, rozpočtový proces, individuální strategie.9 Jednotlivé druhy veřejných rozpočtů jsou relativně samostatné. Jejich samostatnost je závislá především na rozpočtových pravidlech, na rozpočtovém určení daní (do jakého rozpočtu jednotlivé daňové výnosy plynou), na tom, jaké veřejné statky jednotlivé stupně územní samosprávy zabezpečují, financují apod. 8

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 80-99. ISBN 80-86395-19-7. 9 Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1.

14

Platí, ţe kaţdý rozpočet je unikátní a je třeba při jeho sestavování přihlíţet k celé řadě faktorů a souvislostí, které, jak se můţe na první pohled zdát, mnohdy s financemi nesouvisí a které se u jednotlivých rozpočtů velmi liší.

1.5.2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je dána podzákonnou normou (vyhláškou Ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších změn). Kaţdý rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy i výdaje všech veřejných rozpočtů mají v základu podobnou strukturu, jejíţ podoba se v čase vyvíjí, podobně jako se vyvíjí naše společnost, potřeby a rozdělení kompetencí. Rozpočtová skladba upravuje způsob třídění všech peněţních operací veřejných rozpočtů a účelových fondů státu. To umoţňuje přehledně zjistit potřebné analytické informace, zajistit jednoduchost a přehlednost v celé rozpočtové soustavě. Rozpočtová skladba dále slouţí analýze dlouhodobého vývoje rozpočtu. Umoţňuje třídit příjmy a výdaje veřejného rozpočtu na návratné a nenávratné povahy. 10 Rozpočtová skladba využívá třídění: 1.Odpovědnostní (Kapitolní nebo téţ organizační) – je povinné pro státní rozpočet (cca 40 kapitol SR) 2.Druhové – týká se všech peněţních operací. Příjmy jsou inkasa připsaná na bankovní účet bez příjmu vypůjčených finančních prostředků. Výdaji jsou platby z bankovního účtu. Výdajové operace se třídí na běţné výdaje, kapitálové výdaje, ostatní výdaje, financování. 3. Odvětvové (Funkční) – týká se nenávratných výdajů podle skupin, resp. účelu, na který jsou výdaje uskutečněny. V ČR se třídí do 6 skupin s podrobnějším členěním uvnitř jednotlivých skupin: zemědělství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, sluţby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a sluţby.11 4. Konsolidační (zájmové jednotky) – věnuje se zejména transferům, které jsou zohledněny při konsolidaci a je o ně očištěna bilance.

10

Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1. 11 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 80-99. ISBN 80-86395-19-7.

15

1.5.3 Příjmy veřejných rozpočtů Veřejné rozpočty získávají zdroje zejména z daní, odvodů ze sociálního a zdravotního pojištění, ale také z poplatků a půjček. Základní členění příjmů: 1.5.3.1 Podle časového hlediska 1.Příjmy běţné, které se kaţdoročně opakují. Můţeme je členit na daňové (typický nenávratný příjem) a nedaňové nenávratné (uţivatelské poplatky, příjmy z pronájmu majetku, dary apod.) a nedaňové návratné krátkodobé (krátkodobé úvěry a půjčky) 2.Příjmy kapitálové, které jsou jednorázové, kaţdoročně se neopakují. Jsou nedaňového charakteru. Mezi nenávratné kapitálové příjmy patří z prodeje majetku, dary apod. Nenávratné kapitálové příjmy představují střednědobé a dlouhodobé úvěry nebo příjmy z emise střednědobých a dlouhodobých cenných papírů.12 1.5.3.2 Podle hlediska návratnosti 1.Nenávratné veřejné příjmy. To jsou příjmy, které plynou do veřejného rozpočtu jako peněţního fondu od různých subjektů. Jedná se především o daně, dávky, uţivatelské poplatky, příjmy z prodeje či pronájmu státního či regionálního majetku. Těchto příjmů je ve veřejném rozpočtu většina. 13 2.Nenávratné příjmy jsou čerpané na určitou dobu. Jedná se především o bankovní úvěry (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé). 1.5.3.3 Z hlediska závaznosti na: 1.Příjmy obligatorní (nárokované, mandatorní) – jsou povinné ze zákona, zejména daňové a sociální příjmy. 2.Příjmy fakultativní – jejich zavedené a výše závisí na rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy, např. poplatky nebo ekvivalent za poskytnutý veřejný statek, správní poplatky za provedené úkony orgánů veřejné správy apod.

1.5.4 Výdaje veřejných rozpočtů Výdaje veřejných rozpočtů nejvíce ovlivňuje, vedle objemu příjmů, také rozsah působnosti státu a jednotlivých článků územní samosprávy nebo jiných úrovní 12

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 106. ISBN 80-86395-19-7. 13 Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1.

16

veřejných rozpočtů, coţ má vliv na objem výdajů jednotlivých veřejných rozpočtů. Kaţdá vládní úroveň hospodaří podle svého rozpočtu (státní rozpočet nebo samosprávy, které jsou označovány někdy jako tzv. „místní vlády“ jsou přitom nosnou kostrou zajišťování veřejných potřeb). Čím je sloţitější vnitřní státoprávní uspořádání státu, tím více veřejných rozpočtů a dalších mimorozpočtových, zpravidla účelových fondů zřizuje. I v rámci veřejného sektoru kaţdá organizace hospodaří podle svého rozpočtu a je různými finančními vztahy napojena na rozpočet svého zřizovatele. 14 Struktura výdajů veřejných rozpočtů Běţné 1. Neinvestiční nákupy 2. Neinvestiční transfery : organizačním sloţkám, neziskovým subjektům, jiným rozpočtům, mimorozpočtovým fondům, obyvatelstvu Kapitálové 1. Investiční výdaje 2. Nákup akcií a majetkových podílů apod. 3. Investiční půjčky 4. Kapitálové transfery Ostatní 15

1.5.5 Hospodaření veřejného rozpočtu Saldo veřejných rozpočtů - Pokud chceme příjmy a výdaje běţného, rozpočtového roku, dosáhneme porovnáním objemů těchto příjmů a výdajů výsledného salda (bilance). Kaţdý veřejný rozpočet můţe z pohledu salda docílit celkem tří různých stavů: a) Přebytkový=příjmy>výdaje b) Vyrovnaný=příjmy=výdaje c) Schodkový=příjmy
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 102-103. ISBN 80-86395-19-7. 15 Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s.4-44. ISBN 978-80-7208-792-1.

17

veřejného dluhu, který je porovnáván, jako mnoho jiných ukazatelů k tzv. hrubému domácímu produktu. Hrubý domácí produkt (HDP) : Hodnota všech finálních statků a sluţeb vyrobených občany dané země během určitého období vyjádřená v běţných trţních cenách, tehdy jde o nominální hodnotu hrubého domácího produktu. Po odečtení inflace jde o hrubý domácí produkt reálný. Pravidla hospodaření veřejných rozpočtů – základní zákonný limit: 1. Zákon č.218/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, tzv. “Velká rozpočtová pravidla“, jde o obecný právní předpis podle kterého hospodaří veškeré veřejné rozpočty. 2. Zákon č. 205/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tzv.“malá rozpočtová pravidla“, coţ je speciální právní úprava věnující se hospodaření samospráv. Upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiţ jsou obce a kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. 3. Zákon č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon určuje daňové příjmy obcím a krajům. Uvádí také, ţe veškeré daňové výnosy, které zákon neurčuje jako příjmy některého z veřejných rozpočtů, se stávají příjmem státního rozpočtu. 4. Vyhláška Ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších změn.

1.6 Státní rozpočet Státní rozpočet je nejvýznamnější veřejný rozpočet. Je nejdůleţitějším finančním nástrojem vyuţívaným vládou v hospodaření státu. Státní rozpočet je nejvýznamnějším rozpočtem v naší soustavě veřejných rozpočtů a na kaţdý rok jej podrobně vymezuje zákon o státním rozpočtu. V ČR je návrh státního rozpočtu připravován ministerstvem financí, které vychází z podkladů jednotlivých ústředních orgánů a orgánů samosprávy. Po projednání ve vládě se předkládá k projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Pokud se nepodaří schválit rozpočet do začátku rozpočtového období, hospodaří se aţ do schválení podle tzv. rozpočtového provizoria. To se odvíjí prakticky od hospodaření

18

podle předchozího platného rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu ve své základní struktuře vymezuje příjmy a výdaje státního rozpočtu. Všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu se realizují na jednom běţném účtu v zúčtovacím centru České národní banky. Státní rozpočet obsahuje členění příjmů a výdajů podle závazné rozpočtové skladby a svými finančními vztahy k jiným veřejným rozpočtům výrazně ovlivňuje strukturu jejich příjmů především prostřednictvím různých dotací.

Státní

rozpočet

obsahuje

řadu tzv.“sešitů“, označovaných písmeny A, B atd. Jednotlivé sešity se kaţdý rok věnují, více či méně: 1. Makroekonomickému rámci – obsahuje základní makroekonomické prostředí a vlivy na rozpočet 2. Právě návrhu státního rozpočtu – kde je podrobně popsáno pojetí rozpočtu a koncipování jednotlivých jeho hlavních prvků. 3. Obsáhlé tabulkové části. 4. Struktuře příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu podle druhů a odvětví . 5. Struktuře výdajů kapitol státního rozpočtu účelově určených na financování programů. 6. Zprávě o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv. 7. Rozpočtům územních samosprávných celků 8. Hospodaření veřejných rozpočtů – uvádí souhrnný přehled hospodaření veřejných rozpočtů, do jejichţ struktury státní rozpočet patří Zákon o státním rozpočtu obsahuje také pravidla pro čerpání některých dotací, včetně jejich plánovaného objemu. Podmínky pro čerpání dotací se mohou v rámci zákona meziročně měnit. Podobně se mění také výše některých dotací.16 Za plnění státního rozpočtu jsou odpovědné výkonné orgány státu, správci kapitol státního rozpočtu. Průběţně se kontroluje plnění rozpočtu a provádí se i kontrola po ukončení rozpočtového období. Po skončení rozpočtového období se sestavuje státní závěrečný účet, tj. přehled o plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu. Závěrečný účet je spolu se zdůvodněním projednáván a schvalován obdobně jako státní rozpočet.

16

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 126-150. ISBN 80-86395-19-7.

19

Zásady státního rozpočtu: 1. Zásada kaţdoročního sestavování a schvalování rozpočtu. 2. Zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu. 3. Zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu (Zajišťuje se rozpočtovou skladbou). 4. Zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu. 5. Zásada publicity. (Je důleţité informovat veřejnost o rozpočtovém hospodaření). 6. Zásada účelovosti a propadávání nevyuţitých finančních prostředků, resp. nesprávně vyuţitých prostředků. 7. Zásada efektivnosti a hospodárnosti. Z dlouhodobého hlediska je diskutabilní, nakolik je státní rozpočet skutečně efektivní, dlouhodobě vyrovnaný, nebo reálný. Jiţ v základním členění obsahuje státní rozpočet jak celkovou bilanci příjmů a výdajů, tak rozpočtové vztahy k obcím a krajům. Jíţ v základním přehledu příjmů a výdajů se zabývá státní rozpočet také krytím rozpočtového deficitu, za tím účelem jsou většinou emitovány státní dluhopisy. Základem příjmů státního rozpočtu jsou příjmy z daní, tzv. daňové příjmy. Další významnou poloţkou je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Konečně poslední méně významnou poloţkou příjmů státního rozpočtu představují nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace.17 Výdajovou stránku státního rozpočtu lze hodnotit lze hodnotit podle různých kritérií. Jedním z kritérií je kritérium zákonné předurčenosti výdajových poloţek. Podle tohoto kritéria lze odlišit výdaje mandatorní (daně zákonem), resp. quasimandatorní výdaje (např. platy zaměstnanců ve státní správě), které je vláda povinna uhradit, a výdaje ostatní (nemandatorní), v jejichţ rámci můţe vláda pruţně reagovat na měnící se podmínky fungování organizačních sloţek státu a na změny v jejich aktivitách. Celkové mandatorní výdaje státního rozpočtu se kaţdoročně zvyšují a jejich podíl na výdajích státního rozpočtu v roce 2007 přesáhl 55%. Výdajový prostor se posledních několik let ztenčuje, a kdyby měl státní rozpočet hospodařit bez deficitů, prakticky by výdajový prostor téměř neexistoval. Jde o základní strukturální problém hospodaření státu. Mandatorní výdaje se většinou zvyšují na úkor investic, coţ ohroţuje dobrý vývoj hospodaření v budoucnosti. 17

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 106. ISBN 80-86395-19-7.

20

Ze státního rozpočtu se vydávají peněžní prostředky zejména na: 1. Vládní nákupy – nákupy zboţí a sluţeb pro zajištění veřejných statků státem včetně veřejné správy. 2. Financování běţných i kapitálových potřeb vládních neziskových organizací, které stát zřídil pro zajištění veřejných statků (např. vysokých škol) 3. Transfery pro obyvatelstvo – starobní důchody a ostatní sociální transfery vřetně dávek státní sociální podpory. 4. Dotace do rozpočtů územní samosprávy tj. do rozpočtu krajů a obcí. Dotace ze státního rozpočtu obcím a krajům slouţí pro zajištění řady veřejných statků a ostatních úkolů za stát v rámci přenesené působnosti. 5. Dotace na výrobu některých výrobků pro domácnosti (energie) 6. Dotace na krytí ztráty státních podniků. 7. Dotace do mimorozpočtových fondů.18 Změna nebo úprava státního rozpočtu Přesto, ţe zákon o státním rozpočtu je závazný, můţe se v průběhu roku vyskytnout řadu nepředvídatelných skutečností, které vyvolají potřebu rozpočet upravit nebo změnit. Děje se tak také na základě zákona. Neplánovanou, mimořádnou rozpočtovou potřebu lze realizovat: 1. Změnou rozpočtu na základě zmocnění voleným orgánem. 2. Rozpočtovým opatřením, jímţ se přesouvají jednotlivé druhy příjmů a výdajů rozpočtu (dle zákona č.218/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů) Vznikne-li v průběhu roku organizační sloţce potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím méně naléhavých úkolů nebo pouţitím mimorozpočtových zdrojů. Před kaţdou takovou operací je nutné provést rozpočtové opatření. 3. Pouţitím prostředků z mimorozpočtových zdrojů (dle zákona č. 218/2000 Sb.)

1.7 Rozpočtová pravidla Rozpočtová pravidla stanovuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (ve znění pozdějších předpisů). 18

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. s. 103. ISBN 80-86395-19-7.

21

Tento zákon je zcela zásadním zákonem pro hospodaření s veřejnými prostředky. Je často nazýván jako tzv. „malá rozpočtová pravidla“. Velká rozpočtová pravidla obsahují: 1. tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, 2. příjmy a výdaje státního rozpočtu, 3. státní finanční aktiva a pasiva, 4. finanční hospodaření organizačních sloţek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační sloţka státu, Bezpečnostní informační sluţby a příspěvkových organizací zřízených organizačními sloţkami státu, 5. finanční kontrolu, 6. podmínky zřizování státních fondů 7. způsob a řízení státní pokladny, 8. hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu. Velmi důleţitým je ustanovení zákona, které definuje rozpočtový rok, který se označuje jako shodný s rokem kalendářním. Plyne z toho, ţe kaţdý rozpočet se zabývá příjmy a výdaji od 1.11 do 31.12. příslušného roku.19 Vláda by vţdy měla zajišťovat financování funkcí státu prostřednictvím státního rozpočtu. Výjimkou jsou pouze ustanovení zvláštních zákonů, jako je např. zákon o Státním fondu ţivotního prostředí nebo zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Zákon o rozpočtových pravidlech vymezuje pojmy, z nichţ některé uvádíme níţe: Dotace peněţní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnických nebo fyzických osobám na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit. Finanční vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomoci Přehled o čerpání a pouţití prostředků a vrácení nepouţitých prostředků. Neoprávněné použití peněžních prostředků Státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, jiných peněţních prostředků státu – jejich výdej, jehoţ provedením byla porušena povinnost stanovená 19

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. ISBN 80-86395-19-7.

22

právních předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto předpisů, nebo porušení nelze-li prokázat, jak byly tyto prostředky poskytnuty, dále se jim rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto prostředky pouţity. Zadržení peněžních prostředků Státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, jiných peněţních prostředků státu – porušení povinnosti vrácení peněţních prostředků do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu v případě, ţe nebyly spotřebovány v daném rozpočtovém období k danému účelu. Střednědobý výhled Střednědobý výhled obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je rozpočet sestavován a předpoklady a záměry, na jejichţ základě se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují. Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let, která následují bezprostředně po roce, na který je předkládán rozpočet. Státní rozpočet Představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakoţ i odhadované výdaje státního rozpočtu. Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu a podrobné rozpočty organizačních sloţek státu. Státní rozpočet se dělí na kapitoly státního rozpočtu. Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů. Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok. Rozpočtový výhled Státní rozpočet vychází z rozpočtového výhledu s tím, ţe ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné. Příjmy a výdaje státního rozpočtu Zákon dále vymezuje příjmy a výdaje státního rozpočtu a vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu včetně střednědobého výdajového rámce, stanoví lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců.

23

Rozpočtové provizorium Je v zákoně definováno jako období od prvního dne rozpočtového roku do schválení zákona o státním rozpočtu, pokud tak nebylo učiněno do konce uplynulého rozpočtového období. Kapitoly Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy a dalších organizačních sloţek státu, stanoví-li zvláštní zákon, ţe tyto organizační sloţky mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo ţe mají postavení ústředního orgánu státní správy. Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních sloţek v jeho působnosti, příspěvky a dotace na reprodukci majetku příspěvkovým organizacím a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Příjmy a výdaje státní rozpočtu, které mají všeobecný charakter a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Její součástí je i vládní rozpočtová rezerva. Program Státní rozpočet se můţe zúčastnit financování programu. Programem v dikci zákona rozumíme soubor věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku, jeho údrţbu a opravy, případně i pro jiné činnosti potřebné k dosaţení stanovení cílů. Dokumentace kaţdého programu musí obsahovat: -

Identifikační údaje programu

-

Bilanci potřeb a zdrojů

-

Specifikaci cílů programu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti vynaloţených finančních prostředků.

Hodnocením plnění státním rozpočtu Rozpočtu státních fondů, rozpočtů krajů a časově určení a účelovost prostředků státního rozpočtu. Zákon vymezuje povinnosti vlády, ministerstva a správců kapitol při předkládání údajů potřebných pro průběţné hodnocení plnění státního rozpočtu. Dále je zde zakotvena povinnost zpracování ročních zpráv organizačními sloţkami, příspěvkovými organizacemi a státními fondy, způsob jejího zpracování a předkládání. Státní fondy Státní fondy jsou určeny pro zabezpečení zvlášť stanovených úkolů. Zřizují se jako právnické osoby. Kaţdý státní fond se zřizuje zákonem. 24

Vládní rozpočtová rezerva Pro zajištění rozpočtového hospodaření ke krytí nezbytných a nepředvídatelných výdajů vytváří ve státním rozpočtu rezerva nejméně ve výši 0,3% výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. O pouţití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí. Státní závěrečný účet Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku. Jeho součástí jsou závěrečné účty jednotlivých kapitol. Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních sloţek státu. Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Finanční kontrola a porušení rozpočtové kázně Zákon ukládá povinnost finanční kontroly správci kapitoly, který soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelovost vynakládání prostředků státního rozpočtu. Kontrola je prováděna podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Bohuţel je diskutabilní jak kvalitně probíhá kontrola efektivnosti a jaké jsou sankce za porušení efektivnosti. V praxi se spíše kontroluje proces uţití prostředků, jejich správně zaúčtování a oprávněnost uţití prostředků. Porušení rozpočtové kázně Je zejména neoprávněné pouţití finančních prostředků nebo jejich zadrţení, neprovedení odvodu příspěvkovou organizací, neuloţení odvodu zřizovatelem apod. Při porušení rozpočtové kázně je organizační sloţka státu nebo příspěvková organizace povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně. Hospodaření organizačních složek státu Organizační sloţka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, podle podmínek, které jí stanoví správce kapitoly v rámci kapitoly a které jsou stanoveny minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů státního rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje výdaji státního rozpočtu.

25

Hospodaření příspěvkových organizací Příspěvkové organizace zřizované ústředními orgány státní správy hospodaří s peněţními prostředky získanými hlavní činností a peněţními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Rozpočtový proces představuje návrh příslušného veřejného rozpočtu, jeho projednávání a schválení, dále hospodaření podle rozpočtového období a kontrolou plnění rozpočtu a to jak průběţnou tak následnou. Návrh státního rozpočtu vypracovává Ministerstvo financí, schvaluje vláda a Parlament. Plnění rozpočtu opět koordinuje ministerstvo financí. Rozpočtový proces je nikdy nekončící proces, jehoţ výsledkem je nejen schválený rozpočet, ale také kvalita plnění rozpočtu v průběhu roku, úpravy rozpočtu a průběţná příprava návrhu nového rozpočtu. Ještě neţ je ukončen rozpočtový rok, který se řídí podle aktuálního rozpočtu, je třeba připravovat rozpočet nový. V novém rozpočtu je třeba vyjít z celé řady celospolečenských změn a souvislostí, ale dobrým okamţitým východiskem jsou očekávané skutečnosti právě dobíhajícího rozpočtového roku. Je dobré také sledovat změny legislativy, politickou situaci, mezinárodní kontext, vývoj hospodaření sousedních států, makroekonomickou situaci, zejména inflaci, výnosy daní, růst hrubého domácího produktu a zaměstnanost. Návrh státního rozpočtu vypracovává Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Ministerstvo je povinno stanovit v návrhu rozpočtu celkové výdaje na základě střednědobého výdajového rámce obsaţeného v usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Poslanecká sněmovna můţe měnit střednědobý výdajový rámec na následující rok jen do 30 června. Veškerými pozdějšími změnami Poslanecké sněmovny se ministerstvo řídit nemusí. Jedná se však o diskutabilní ustanovení rozpočtových pravidel, jelikoţ výsledně stejně Poslanecká sněmovna nemusí schválit takový návrh rozpočtu, který by ignoroval jí provedené úpravy střednědobého výdajového rámce, byť učiněné po 30 červnu. Ministerstvo kaţdopádně řídí práce na vypracování návrhu rozpočtu a všichni ostatní jsou povinni dodat ministerstvu podklady potřebné k sestavení návrhu rozpočtu. Obce předkládají údaje prostřednictvím krajů. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo. Z dlouhodobého hlediska je diskutabilní, nakolik je státní rozpočet skutečně efektivní, dlouhodobě vyrovnaný, nebo reálný. Pro názornost si uvedeme vývoj samotného salda státního rozpočtu v ČR od roku 1993. 26

Bohuţel státní dluh ČR stále roste a tento trend se nedaří zastavit ani zpomalit. Prudký nárůst dluhu lze sledovat zejména v posledních letech. Od roku 2005 narostl dluh ČR téměř dvojnásobně. Tato rychlost je vysoce alarmující. Vládní dluh má své obrovské náklady. Nejviditelnějším nákladem jsou úroky. V současnosti musí stát platit zhruba 60 miliard korun ročně.

27

1.8 Hospodářská politika Hospodářskou politiku můţeme rozdělit na tři oblasti : 1) FISKÁLNÍ POLITIKA 2) MONETÁRNÍ POLITIKA 3) ZAHRANIČNÍ OBCHOD HP = Mf+MPO+MPSV+CEB

1.8.1 Fiskální politika Fiskální politiku členíme na 3 typy: expanzivní, neutrální (nepouţívá se) a restriktivní. Expanzivní politika, můţeme říci deficitní, se projevuje v tom, ţe stát uvolňuje ze státního rozpočtu do ekonomiky dlouhodobě finanční prostředky v takovém objemu, který vytváří deficit, respektive kumulativní deficity státního rozpočtu - dlouhodobě přetrvává a to tak, ţe téměř kaţdá evropská Ekonomika pracuje s nakumulovanými deficity. Česká republika má v rámci 27 členné Evropské unie sedmé nejniţší vládní zadluţení v poměru na hrubý domácí produkt (HDP), konkrétně 39,8 procenta. Smutným lídrem je s poměrně velkým náskokem Řecko. Ukázala to zveřejněná data Evropského statistického úřadu (Eurostat) za třetí čtvrtletí loňského roku. Tabulka 1: Zadluţená EU

28

Kdyţ porovnáme dva přístupy k fiskální politice, tak neoliberální model je postaven na nabídkové teorii) a naproti tomu model sociálního státu je zaloţen na poptávkové teorii – má vysokou míru intervencionistu. Kroky expanzivní politiky. 1) Schválení státního rozpočtu 2) připraví se státní Dluhopisy - EMISE, která zajistí likviditu. Úrok u nabízených dluhopisů ovlivňují i ratingové agentury: Móodys, Fish. Dluhopisy si na trhu většinou kupují banky. Tabulka 2: Ratingy vybraných zemí z ţebříčku blackrock Norsko

Česká republika

Velká Británie

Belgie

rating Aaa

rating A1

rating Aaa

rating Aa1

Evropská "ropná monarchie" vévodí ţebříčku kvůli velmi malé výši dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu, kvalitnímu institucionálnímu rámci a vládnímu fondu, který investuje přebytky vzniklé díky těţbě ropy. Díky těmto faktorům má země značnou odolnost vůči vnějším šokům.

Česko předběhlo řadu zemí s lepším ratingem díky tomu, ţe jeho vnější zadluţení je stále relativně malé a má dobrou strukturu. V nejbliţší době tak nebudou splátky zásadním problémem. Plusem je také solidní stav finančního sektoru. Česko je jedním z mála států, který nemusel během finanční krize zachraňovat banky z veřejných prostředků.

Ostrovní království sráţí rychlý nárůst dluhu, ovšem pozitivem je, ţe velká část vydaných dluhopisů je dlouhodobá, coţ poskytuje ochranu proti šokům. Pro tradiční finanční mocnost je varující, ţe stav bankovního sektoru patří k negativním faktorům. Plusem je historicky ověřené vysoké odhodlání splácet své dluhy.

Zemi sráţí do podprůměru skutečnost, ţe velká část dluhu je v zahraničních rukách. Výrazným negativem je i to, ţe Belgie musí během příštích dvou let refinancovat značnou část svého dluhu. Z tohoto faktoru a z nedostatku devizových rezerv (u státu platícího eurem pochopitelného) pak plyne, ţe je Belgie zranitelná výkyvy finančních trhů.

Zdroj: MOODYŚ, Ratingy vybraných zemí z ţebříčku blackrock 3) Vládní výdaje do infrastruktury - doprava, věda, výzkum = Hodnototvorný procesposiluje růst. ČR vynakládá pouze 1% HDP na vývoj - tím roste EVA ekonomická přidaná Hodnota. Kdyţ vytvořím expanzivní politiku v období recese tak je to špatně. Expanzivní politika v ČR v podobě výdajů do infrastruktury byla poprvé realizována Zemanovou vládou a to v celku úspěšně. Restriktivní fiskální politika se provádí výrazným škrty v rozpočtu na výdajové stránce. Ta obsahuje mandatorní výdaje, které tvoří aţ 80% a jsou povinné. Restriktivní

29

politika začíná u nemandatorních výdajů - podpora stavebního spoření, stravenky, slevy v dopravě. Státní rozpočet: schodkový, vyrovnaný, přebytkový. Jak uţ bylo uvedeno v euroatlantské zóně převládají deficitní rozpočty: ČR 1,4 bil Kč, BRD 2bil. EURO, IT 1,9bil. EURO, FR1,6 bil. EURO. Největší světová ekonomika USA 100% HDP a třetí největší světová ekonomika Japonsko 220% HDP. Nástroje fiskální politiky – státní rozpočet + daňový systém. Daňovou soustavu tvoří přímé daně (důchodové + Majetkové), nepřímé daně (DPH+spotřební daně) univerzální, ekologické selektivní, nedaňové poloţky: tarifní poloţky, cla, tarify, netarifní známky, kolky, poplatky v moderních trţních ekonomikách se inkasa z nedaňových poloţek pohybují v rozmezí 2,5-5% příjmu státního rozpočtu. Pro porovnání můţeme uvést ČR – 3%. Nejúspěšnější je Itálie, která za nedaňové poloţky dokáţe vybrat aţ 9% z celkového příjmu státního rozpočtu. Model restriktivní – INTERAKCE mezi nepřímými a důchodovými daněmi. Kdyţ je stát nucen k restrikci, tak se zvýší buď DPH + nějak důchodové daně, nebo se zvýší DPO + nějak DPH. Zvýším-li nepřímé daně, tak se zvýší ceny u konečných spotřebitelů, sníţí se kupní síla – sníží se agregát koupěschopné spotřebitelské poptávky, ta tvoří více jak 70% HDP, tzn., že i 1% bod snížení agregátní poptávky sníží dynamiku růstu. V tomto případě se sníží o 0,7%, protoţe 70% tvoří poptávka tvorby HDP. Sníţí-li se ekonomický růst, sniţuje se vyuţitelnost výrobních kapacit, má za následek sniţování pracovních míst. ER+MZ = vnitřní můţe ovlivnit vláda. Model přímé důchodové daně: zvýšení těchto daní má různé dopady na fyzické osoby i právnické osoby. Například propad příjmu do státního rozpočtu u daně z příjmů fyzických osob. V tomto případě můţu sníţit výdajové paušály, zavést progresivní zdanění, sníţit, nebo omezit odčitatelné poloţky, lze odečíst od základu daně. DPPO progresivní zdanění je dobré U finančních trhů, bank apod. Progresivní zdanění neuplatňovat u právnických osob, kteří vyrábí, tam je dobré sníţit zdanění .

1.8.2 Monetární politika Provádí centrální banka (CEB) v ČR je to Česká národní banka, v eurozóně ECB. H.D.Wait narýsoval MMF, koncept MMF a ECB je neoliberální x proti tomu evropský model sociální. Koncept ČNB je spíše neoliberální tzn. motivuje model poptávky.

30

Dopad MP do ekonomiky - Keynesiánci

x

Monetaristé,

aneb

Strukturální

x

redukované modely vlivu peněţní nabídky na ekonomický výstup (transmisní mechanismy). Bývalý Guvernér ČNB Tůma jmenovaný V. Havlem byl Keynesiánec, nynější Guvernér ČNB Singer jmenovaný V. Klausem je monetarista. Transmisní mechanismus I 1)Tradiční Keynesiánský TM - ÚROKOVÝ ↑M -> ↓ IR (n) -> ↑I -> ↑Y 2) Monetaristický peněţní TM(y) Důraz na dlh IR (r) !!! A fixní P v SR !! => ↑M -> ↓ IR (n) -> ↓ IR (r) -> ↑I a ↑C -> ↑Y Další kanály: finanční aktiva a efekt bohatství, úvěrový mechanismus Transmisní mechanismus II CB nemohou přímo ovlivnit vývoj cen - Operativní a zprostředkující kritéria (TARGETS). Funkce CEB: Emise peněz, Devizové aktivity, Regulace a dohled nad bankovním systémem, Banka bank – věřitel poslední instance, Banka státu, Zastupování v mezinárodních organizacích a Provádění měnové politiky. Cílem měnové politiky je cenová stabilita. Růst cenové hladiny vytváří nejistotu v hospodářství, narušuje rozhodování ekonomických subjektů, má negativní dopad do očekávání -> inflační spirála. Vysoké míry inflace dále podkopávají ekonomický růst a podporují pohyb krátkodobého spekulativního kapitálu. Měnová politika je nejaktivnější oblast současného ekonomického výzkumu. Obecné předpoklady moderní MP: Neutralita peněz v dlouhém období (KTP : M*V = P*Y). Nominální rigidity v krátkém období (nedokonalé informace, menu costs, stálost kontraktů) Nástroje fiskální politiky: Přímé a nepřímé. Přímé: úvěrování a investice do podílů (investment To eguity). USA jsou více zaměřeny na trh. Kapitálová angaţovanost funguje na podílu státu na firmě a pak stát svůj podíl prodá (vystoupení z něj). V USA je ročně realizováno 50tis. projektů, kde jsou zainteresovány banky. Nepřímé: nástroje jsou operace na kapitálovém Trhu. Jedním z nástrojů je emise dluhopisů. Emisí dluhopisů ČNB stahuje peníze – tři diskontní úrokové sazby. ČNB prodává peníze komerčním bankám. Sniţováním úrokových sazeb vysílá ČNB signál, kterým se snaţí podpořit ekonomický růst. Sazby by měly být větší neţ 0, Mínusové sazby = deflační ekonomika. V České republice je v současnosti vyhlášená diskontní sazba 0,25 coţ je > 0, repo sazba je 0,75 a lombardní sazba je 1,5.

31

PxQ = VxM, ( cena x mnoţství = rychlost oběhu peněz x ,mnoţ.peněz v oběhu). Agregát M1 znamená největší likviditu, můţeme regulovat oběh peněz. Cílování inflace v ČR - od ledna 1998, jde o střednědobou strategii. ČNB sestavuje prognózy a vyhodnocuje rizika plnění.

O změně nastavení nástrojů pak hlasuje

bankovní rada. Cílování čisté inflace -> cílování celkové inflace od ledna 2006: +/- 3% (+/- 1pb) a od ledna 2010: +/- 2% (+/- 1pb). Inflační cíle v ČR

Zdroj: www.cnb.cz

1.8.3 Vnější hospodářská politika Definice: jde o disciplínu zabývající se zahraničně – obchodními vztahy, důsledkem zapojení země do světové ekonomiky.

Cílem je zabezpečit vnější ekonomickou

rovnováhu. Nositelem je vláda/instituce a CEB. Typy vnější HP: Zahraničně obchodní politika, Devizová politika, Úvěrová politika, Kapitálová a investiční politika, Migrační politika. Vyrovnaná platební bilance = stabilní ER-(úroková sazba) Zahraniční obchodní politika má vazbu na platební bilanci (PB), běţný účet (BÚ), obchodní bilanci (OB). ČR je malá otevřená ekonomika. Po dlouhá léta ČR generovala

32

chronické deficity.

Kdyţ je PB minusová, tak se vyrovnává z devizových rezerv.

Hendikep vývozu zboţí je v jeho velké orientaci na trhy do EU aţ 82%. Na ostatní trhy vyváţí ČR následovně: 4%Asie, 2%USA, 2% Rusko. Nízká diverzifikace můţe způsobit problém s příjmy do SR. Tento jev jsme v praxi mohli pozorovat v roce 2009, kdy na ČR dopadla finanční krize a vývoj propadu HDP kopíroval výsledky HDP v eurozóně. Platební bilance je statistický účetní záznam fungující na principu podvojného účetnictví slouţící k zachycení všech transakcí země se zahraničím. Vypovídá o stavu ekonomiky, charakteru rozvoje a úspěšnosti HP. Horizontální a vertikální členění -

BÚ : Obchodní bilance, Bilance sluţeb, Bilance důchodů, Bilance transferových plateb

-

Kapitálový účet

-

Finanční účet: Bilance FDI, Bilance portfoliových investic, Bilance ostatního kapitálu

-

Statistické diskrepance

-

Devizové rezervy

Salda PB: Saldo výkonové bilance - Obchodní bilance + bilance sluţeb -

Zvyšuje či sniţuje v otevřené ekonomice AS => AS=Y–X+M

Saldo běţné bilance = BÚ -

Indikuje o stavu zadluţení ekonomiky

-

BÚ + FÚ = Δ DR

-

Nutné sledovat krátkodobý vs dlouhodobý kapitál

-

Vliv na pohyb ER

Saldo základní bilance -

Celková bilance bez krátkodobého kapitálu

Saldo celkové bilance Přebytek obchodní bilance dosáhl v roce 2011 celkem 191,4 miliard korun, coţ výrazně překonalo dosavadní rekord z roku 2009, který byl 149,6 miliardy korun. Do určité míry k tomu ale přispěla slabší domácí poptávka, kvůli které oslabil dovoz.

33

2 Hospodářská politika 1993-2007 Tato kapitola popisuje hospodářskou politiku naší země od vzniku samostatného Českého státu tj 1.1.1993 aţ do roku 2007. Období od roku 2008 do současnosti je popsáno v další kapitole, která bude zahrnovat změnu daňové a sociální politiky realizovanou zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Přestoţe jsme zemí s poměrně krátkou historií, můţeme v hospodářské politice za posledních 20 let sledovat mnoho praktických ekonomických rozhodnutí a postupů. Na hospodářský vývoj měl především vliv střídání (zhruba po osmi letech)

dvou

politických směrů. V prvním období 1993-1997 pravicový směr pod vedením V. Klause, ve druhém období 1998-2002 levicové vládnutí pod vedením M. Zemana, třetí období 2003-2007 taktéţ levicové období (Špidla.Gross,Paroubek), čtvrté období 20072009 pravicová vláda M. Topolánka, 2010 úřednická vláda pokračující v pravicovém trendu a poslední období od roku 2011 aţ do současnosti - pravicová vláda vedená P.Nečasem. Pravicový politici se hlásí k monetarismu (M. Friedman). Charakteristické pro tento model je orientace na boj s inflací, důraz na samoregulační trţní mechanismy, postupné odstraňování některých nástrojů přímého zasahování do ekonomiky a snaha o dosaţení vyrovnaného rozpočtu. Klasický liberalismus, def.: minimální zásahy státu do ekonomiky, stát má pouze vytvářet podmínky pro volnou soutěţ, ideál: široký oligopol s mnoho firmami. Nová klasická škola: stát je neefektivní v zásazích do ekonomiky, zásahy vedou k destabilizaci, stát má pouze vytvářet podmínky pro fungování trţního systému – dlouhodobý rámec. Naproti tomu levicový politici zastávají Keynesiánský přístup (J.M.Keynes). Charakteristické pro tento model jsou tzv. zásahy do ekonomiky, podpora ekonomického růstu i za cenu deficitního rozpočtu, zahraniční pobídky apod. Tabulka 3: Střídání pravicových a levicových vlád v letech 1993-2012 období 1993-1997 1997-2002 2002-2007 2007-2009 pravice

V.KLaus

levice

M.Topolánek M.Zeman

Špidla, Gross, Par.

Zdroj: vlastní práce

34

2010-201..? P.Nečas

V tabulce nejsou uvedeny úřednické vlády Tošovského a Fišera, které měly za úkol dovést zemi k předčasným volbám. Tabulka 4: Chování politických směrů v souvislosti s ekonomickými cíli levice střed pravice 1

plná zaměstnanost

2

spravedlivé

-

cenová stabilita

rozdělení -

-

důchodů 3

-

cenová stabilita

-

4

růst ekonomiky

-

-

5

-

růst ekonomiky

vyrovnaná platební bil.

6

-

plná zaměstnanost

-

7

cenová stabilita

Spravedlivé

rozdělení -

důchodů 8

-

-

růst ekonomiky

9

-

vyrovnaná PB

plná zaměstnanost

10

vyrovnaná PB

-

-

11

Spravedlivé rozdělení důchodů

12

-

-

-

Zdroj: Kliková, Ch., Kotlán, I. HP

2.1 Rok 1993 a první porevoluční období Rok 1993 byl zásadním pro naši republiku, protoţe došlo k rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Na začátek je však důleţité zmínit nejdůleţitější kroky, které byly realizovány v letech 1989 – 1992. Byl nastartován proces přechodu od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice trţní. Transformace v Československu měla relativně dobré makroekonomické podmínky. Rozpočet byl vyrovnaný, ČR měla nízké zahraniční zadluţení. Oproti tomu mikroekonomické podmínky byly špatné. Podniky byly všechny státní, vyráběly zboţí, jímţ nemohly konkurovat na vyspělých trzích. O svá obvyklá odbytiště Česká republika přišla, jednalo se zejména o trhy v Číně a RVHP (především Rusko).

35

V ČR se zrodily dva názorové proudy: 1) Federalistický proud (V. Klaus, V. Dlouhý), který nabízí šokové řešení, tzn. okamţitá liberalizace cen a otevření ekonomiky zahraničním trhům, vyţaduje si stabilizaci ekonomiky a dále představuje vysoké náklady v podobě hospodářského propadu.

2) vládní proud (V.Komárek) =>

gradualisticky. Po prvních měsících nejistoty byl v roce 1991 přijat federální scénář. Koruna byla 3x během roku 1990 devalvována (ze 14,29 Kč/USD na 28,00 Kč/USD). Došlo ke zrušení subvencí na zemědělské produkty. K 1.1.1991 je zavedena vnitřní směnitelnost koruny, čímţ dochází k liberalizaci cen a zahraničního obchodu. Je provedena stabilizace v boji proti riziku nastartování inflační spirály. Ekonomika se otevírá zahraničnímu obchodu. Federální vláda chtěla jednat rychle, a proto rozhodla o masivní velké privatizaci našich podniků. Tato privatizace byla provedena tzv. kupónovou metodou. Bohuţel přílišná rychlost privatizace a absence příslušných právních norem způsobila mnoho problémů, a to především pověstného Českého „tunelování“. Velká privatizace proběhla ve dvou vlnách v období let 1991 – 1994. Tabulka 5: Analýza rychlosti privatizace Rychlá privatizace Výhody

Pomalá privatizace

Brzké odstátnění, odříznutí podniků od státního podniků. Podniky jsou hozeny do „studené vody“, učí se trţním podnětům.

Moţnost uváţlivého hledání strategického „vhodného“ vlastníka. (např. povedená privatizace Škody Ml. Boleslav) Nevýhody Komplikované usazování Předprivatizační agónie. Posílení vlastnických práv po privatizaci. pozic nomenklaturních manaţerů. Hrozba „divoké“ privatizace Zdroj: Libor Ţídek, transformace České ekonomiky T. Ježek, jeden z otců velké kupónové privatizace se dnes vyjadřuje takto: Vzhledem k tomu, že tu nebyl žádný kapitál, rozhodlo se, že se značná část státního majetku rozdá zdarma a to rozhodně nemá nic společného s maximalizací příjmů. A to i v momentě, kdy měl stát obrovskou potřebu rozpočtových výdajů.20

20

http://byznys.ihned.cz/c1-51983510-tomas-jezek-kuponova-privatizace-dopadla-excelentneneuveritelne-dokonale

36

Cílem otců privatizace bylo tzv. „rozbít“ naše podniky s tím, aby za pomoci trhu vznikly nové a konkurenceschopné. Na této cestě našim podnikům pomáhal tehdy geniálně zvolený devizový kurz české koruny vůči zahraničním měnám. Levné zboţí se lépe prodávalo na zahraničních trzích a podniky tím začaly získávat potřebný kapitál. Vedle kupónové privatizace proběhla také tzv. „Malá a Velká privatizace“21 V malé privatizaci (cca 23 tis. provozoven), která proběhla v letech 1991 – 1993 získala ČR v aukcích celkem 45mld. Kč. Vydraţitelé však získali pouze právo nájmu dané provozovny. Samotný nebytový prostor si museli koupit zvlášť. Ve velké privatizaci bylo prodáno cca 14tis. podniků v hodnotě 237 mld. Kč. V Kupónové privatizaci došlo k bezúplatnému převodu akcií formou kupónů. Touto cestou změnilo vlastnictví cca 1800 podniků v hodnotě 333mld. Kč. Kupónová privatizace proběhla smíšenou formou ve dvou vlnách a to v r.1992 a v r.1994. Tabulka 6: Hospodaření státního rozpočtu v letech 1990-1992 Plánované příjmy 1990 163.1 1991 241.0 1992 249.9 Zdroj: Doleţal (2006) Rok

Skutečné příjmy 162.5 225.3 251.4

Plánované výdaje 163.1 239.9 255.9

Skutečné Přebytek/schodek výdaje 163.6 -1.1 240.1 -14.8 253.1 -1.7

Tabulka 7: Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR za roky 1990 - 1993

Zdroj: ČSÚ 21

Jak uvádí Holman (2000), podíl průmyslu na HDP dosahoval závratných téměř 48,7 %, stavebnictví 5,2 % a zemědělství 8,6 %.

37

Tabulka 8: Vývoj makroekonomických ukazatelů Slovensko za roky 1990 - 1993

Zdroj: ČSÚ Vrátíme se zpět k roku 1993. Po rozdělení Československa se předsedou České vlády stal V. Klaus, který zastával liberální ekonomický model. Kladné kroky v daném období můţeme uvést tyto: otevření naší ekonomiky (zrušení celních bariér), čímţ byl vystaven tlak na konkurenceschopnost našich podniků, dobře nastavený devizový kurz, který naopak v prvních rocích ochraňoval naše exportní podniky díky levnému zboţí a v neposlední řadě snaha o vyrovnaný rozpočet. Špatná rozhodnutí vládní politiky spatřuji tyto: zrušení přímé privatizace našich vybraných podniků zahraničnímu kapitálu. Zde se nabízí jako příklad povedená privatizace naší Škody v Mladé Boleslavi a továrnu na výrobu pneumatik „Barum“. Tyto prodeje státních podniků proběhly v roce 1991, kdyţ byl předsedou České vlády P. Pithart. Přímých privatizačních projektů připravil v roce 1990 jako tehdejší ministr průmyslu K. Dyba celkem 21. Bohuţel V. Klaus tyto privatizační projekty v roce 1993 zastavil. Dalším chybným krokem bylo nezavedení zahraničních pobídek, které by přilákaly dlouhodobý zahraniční kapitál. Zahraniční pobídky byly v ČR realizovány od roku 1997, kdy k moci nastupuje levicová vláda M. Zemana. Kladný efekt zahraničních pobídek se projevil i v období finanční krize, kdy zpracovatelský průmysl (především automobilová výroba) pomáhal exportu ČR. V souvislosti s rokem 1993, musíme dále zmínit zavedení nového daňového systému.22 Nově zavedený daňový systém měl být jednodušší a zároveň měl přiblíţit finanční právo České republiky právu Evropské unie. Hlavními změnami, které nový daňový systém v roce 1993 přinesl, bylo zavedení důchodových daní – daně z příjmů fyzických 22

Dobešová a kol. (2003)

38

osob, nepřímých daní, tzn. spotřební daně a daně z přidané hodnoty, zavedení majetkových daní a také vyčlenění sociálního a zdravotního pojištění z daně ze mzdy.23 Daňové zákony prošly od tohoto zavedení spoustou změn, které souvisely především s postupným sniţováním daně z příjmů právnických osob z původních 47 % na 19 % v roce 2010, dalšími změnami byly posuny daňových pásem pro daň z příjmů fyzických osob – dnes jednotná sazba 15%, změna sazeb DPH (20% základní a 10% sníţená pro rok 2010), apod. I kdyţ tato reforma daňovou soustavu výrazně zjednodušila, panuje přesvědčení, ţe i tento daňový systém je komplikovaný a nepřehledný a měl by projít další reformou. V rámci fiskální politiky státu vláda pokračovala v úsilí o sníţení vládních výdajů, stejně jako daňového zatíţení při snaze o vyrovnanost státního rozpočtu. Je nutno podotknout, ţe tato snaha vlády byla úspěšná a rozpočet za rok 1993 skončil dokonce v mírném přebytku 1,1 mld. Kč.

2.2 Rok 1994 V roce 1994 započalo období hospodářského růstu, který pokračoval, aţ do roku 1996. Z tohoto důvodu dochází ke zpomalení transformačního úsilí. Došlo k určitému uspokojení z výsledku transformace ať uţ na straně politiků, tak i na straně obyvatel. Růst HDP se v roce 1994 pohyboval okolo 2,7 %. Díky tomuto růstu rozpočet skončil jako přebytkový ve výši 10,4 mld. Kč. Přebytkovému rozpočtu pomohly i příjmy z privatizace, bez kterých by přebytkovým nebyl. Tuto skutečnost pravicové vládě vyčítala levicová opozice, která vládu obviňovala ze skreslování hospodaření. Podle opozice se příjmy z privatizace neměly pouţívat ke krytí případných schodků veřejných rozpočtů, ale jejich vyuţití mělo směřovat na posílení důchodového účtu a podporu vládních výdajů – především investic do infrastruktury. Pravicová vláda však tyto příjmy z privatizace pouţila na vylepšení příjmové stránky rozpočtu a dále ke sniţování daňové zátěţe. Sníţením daňové zátěţe chtěla především ulevit podnikatelům a tím podpořit drobné a střední podnikání v České republice. Míra inflace byla v tomto roce jiţ stabilní a i nezaměstnanost byla stále nízká. K dalším podstatným událostem, které v roce nastaly, patří ukončení 2. vlny kupónové privatizace. Jak uvádí autoři Ročenky HN (1998), tak podíl neveřejného sektoru na tvorbě HDP dosáhl v tomto roce jiţ 66 %. ČNB vyhlásila program konsolidace 23

Hamerníková, Maatyová a kol.2007

39

bankovního sektoru (Konsolidační program II). Centrální banka také ukončila vydávání bankovních licencí a zpřísnila bankovní dohled. Přesto se další menší banky dostávaly do problémů.

2.3 Rok 1995 V roce 1995 pokračoval hospodářský růst ekonomiky, dosáhl dokonce 6.4 %. Česká republika jako první z postkomunistických zemí vstoupila do Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Dalším významným transformačním krokem bylo zavedení plně směnitelnosti české koruny, čímţ došlo k odstranění další překáţky pro pohyb kapitálu. Podmínky pro sestavování rozpočtu byly příznivé a rozpočet tak opět skončil jako přebytkový. Problém strukturálních deficitů se však nadále prohluboval. Vláda pokračovala ve snaze omezovat daňové zatíţení a sniţovat veřejné výdaje, ve sniţování sociálních výdajů však nebyla velmi úspěšná. I nadále dochází ke sniţování daňového zatíţení a rozpočet dosáhl dokonce přebytku 7,2 mld. Kč. Základní sazba DPH se sníţila z 23% na 22%, došlo i ke sníţení sazby daně DPFO i DPPO.24 Poslanecká sněmovna schvaluje zákon o důchodovém pojištění, který zejména zavádí postupné prodluţování věku pro odchod do důchodu.

2.4 Rok 1996 V roce 1996 pokračovala ekonomika v nastoleném ekonomickém růstu, i kdyţ ne tak velkém jak se očekávalo. HDP vzrostlo o 4,0 % oproti 5,9 % v roce 1995. Rozpočet poprvé od roku 1992 končí schodkem ve výši -1,6 mld. I přesto, ţe byl opět schválen jako vyrovnaný. Tímto rokem je bohuţel nastartována tradice schodkových rozpočtů, která v průběhu dalších 16 let narostla na 1,4 bil. Kč.25

2.5 Rok 1997 Tento rok je ve znamení měnové krize. Silná koruna se stala útokem spekulantů v květnu r. 1997. Počáteční intervence ČNB byly neočekávaně nahrazeny změnou měnového reţimu. Ekonomika začíná zpomalovat a tento vývoj má za následek propadu příjmů do státního rozpočtu. Pro pravicovou vládu byl tento vývoj velmi nepříznivý, protoţe jen stěţí dokázala nadále udrţovat vyrovnané hospodaření státního rozpočtu. 24 25

Hamerníková, Maatyová a kol.2007 ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky

40

Vláda v čele s V. Klausem se nakonec rozhodla o zavedení tzv.“Balíčku opatření“, kterému se lidově říkalo „utahování opasků“ 1. balíček opatření obsahoval návrhy opatření, rozloţené do dvou částí. Cílem první

části bylo dosáhnout opětovného vyrovnaného rozpočtu, nastartovat ekonomický růstu, zlepšit vývoj obchodní a platební bilance a především udrţet růst cenové hladiny.26 2. balíček opatření V dubnu přijatý 1. balíček opatření nepostihnul všechny problémy a nepočítal s měnovou krizí, která nakonec vedla k opuštění reţimu fixního měnového kurzu. Proto se vláda odhodlala k další restrikci fiskální politiky, tzv. 2. balíčku opatření, přijatý na konci května. Cílem tohoto balíčku bylo zastavení poklesu kurzu koruny a rychlá stabilizace ekonomiky, čehoţ mělo být dosaţeno podporou restriktivní monetární politiky ČNB, zmrazením mezd ve veřejném sektoru a dalšími škrty ve výdajích státního rozpočtu (16,9 mld. Kč).27 Provedené škrty však nezabránily deficitu státního rozpočtu, jenţ dosáhl 15,7 mld. Kč. V tomto obtíţném období dochází i ke krizi politické. Po měnové krizi došlo k personální obměně ve vládě, kdy odešli proreformní ministři Kočárník a Dlouhý. Další neshody ovšem pokračovaly uvnitř nejen uvnitř koalice, ale i uvnitř ODS. Vláda nakonec padá v listopadu 1997 v důsledku tzv. „Sarajevského atentátu“ na V. Klause. Ekonomika poprvé od roku 1992 končí recesí. Příčiny recese můţeme uvést následující: Přílišná tvrdost měnové politiky, restriktivní opatření fiskální politiky, nedostatečná mikroekonomickou restrukturalizace.28 Vláda sešlápla brzdu, kdyţ drasticky sníţila výdaje a zmrazila mzdy státních zaměstnanců. Vedle těchto opatření CEB výrazně zvýšila úrokoví sazby, aby po pádu měny zabránila nárůstu inflace. Důsledkem bylo to, ţe lidé málo utráceli a podniky díky vysokým úrokovým sazbám málo investovaly. Řada ekonomů vyčítá V. Klausovi, ţe je pouze makroekonom a mikroekonomii řeší okrajově. Právě opomíjení mikroekonomické otázky v letech 1993-1998 mělo negativní dopad na vývoj hospodářství ČR.

26

Ročenky HN (1998) Ročenky HN (1998) 28 Spěváček (2002) 27

41

Graf 1: Vývoj měnového kurzu CZK/DEM v roce 1997 - 1998

Zdroj: : www.cnb.cz

2.6 Rok 1998 V první polovině roku došlo k jmenování prozatímní vlády, která vládla pouze do červnových předčasných voleb. Tato vláda v čele s J. Tošovským provedla alespoň dílčí reformní kroky. Jednalo se o přípravu novely zákona o bankách, zřízena byla komise pro cenné papíry. Prozatímní vláda se odhodlala k odváţnému kroku, a to k privatizaci IPB. Jak se ukázalo později, tato privatizace byla neúspěšná a stát přichází o desítky miliard. Soudní spory s Investiční bankou Nomura trvaly aţ do roku 2011. Úspěšnou privatizaci našich největších bank realizuje aţ Zemanova vláda. V druhé polovině roku 1998 nastupuje k moci poprvé v historii ČR po vyhraných volbách levice. M. Zeman uzavírá s V. Klausem tzv. „Opoziční smlouvu“, která umoţňuje ČSSD menšinové vládnutí aţ do roku 2002. 42

Vládní program se zaměřoval zejména na oţivení ekonomiky, urychlení přípravy na vstup do EU a zlepšení institucionálního prostředí v zemi. Státní rozpočet spolu s rozpočty okresních úřadů a obcí skončil celkovým deficitem ve výši 27.9 mld. Kč, v němţ však oproti předpokladu schodek státního rozpočtu činil 29.3 mld. Kč.29 Deficit byl podle Ministerstva financí způsoben také propadem příjmů a to zejména u výběru pojistného na sociální zabezpečení a u nedaňových příjmů. Dále pak úhrada ztráty Konsolidační banky a valorizace důchodů. Státní dluh na konci tohoto roku 1998 narostl na 194.7 mld. Kč.

2.7 Rok 1999 V roce 1999 nastává fakt, který nelze popřít: česká ekonomika roste. Podle některých ukazatelů se jí daří nejlépe v novodobé historii. Nešlo pouze o ukazatel HDP. Příznivé údaje se týkají hlavně hmatatelných poloţek. Mzdy rostou a nejsou přitom vypláceny v inflačních penězích, nýbrţ v tvrdé měně, jejíţ kurs stále posiluje. Začátkem roku 1999 činila průměrná mzda v přepočtu 350 euro. Začátkem roku 2005 to bylo jiţ 590 euro. Odpovídá to 9,2% průměrnému ročnímu růstu. Pocit finanční jistoty vede stále více Čechů k tomu, ţe se nebojí zadluţení. Hypotéky ostatně nikdy nebyly levnější. Stavební ruch je další viditelnou známkou růstu české ekonomiky. Prosincový údaj Českého statistického úřadu hovoří o 9,3% růstu stavební výroby, coţ je nejvyšší číslo zaznamenané od roku 1993. Zemanova vláda naštěstí nesplnila to, co slibovala a ve skutečnosti pod maskou populismu fungovala převáţně rozumná hospodářská politika. Koruna začala postupně posilovat, zatímco inflace zůstala pod kontrolou. Z velkorysých plánů podpory průmyslu nezbylo téměř nic. Naopak, Zemanova vláda v rozporu s původními sliby provedla nutnou sanaci bank. Posléze uskutečnila radikální privatizaci bankovního sektoru. Tento krok byl snad vynucený okolnostmi, nicméně vláda jej provedla důsledně a bez zbytečných okolků. Privatizace bank je jedním z největších úspěchů M. Zemana. Český bankovní sektor díky tomu bez problémů překonal finanční krizi z roku 2008. Hospodářská politika Zemanovy vlády spočívala v mixu restriktivní antiinflační měnové politiky s rozpočtovou expanzí, liberalizací bankovního sektoru (v českém prostředí privatizace bank), deficitní hospodaření a sniţování daní. Zemanova vláda 29

ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky

43

sníţila mezní sazbu daně z příjmů fyzických osob ze 40 % na 32 %. Coţ bylo poměrně razantní sníţení a přesto české ministerstvo financí nezaznamenalo ţádný výpadek příjmů. Česká národní banka navzdory vládě praktikovala protiinflační politiku. Nic to však nemění na výsledku: česká ekonomika dostala mohutný růstový impuls, z kterého těţí vlády doposud. Zemanovi se naopak nepodařilo uhlídat nízkou nezaměstnanost. Došlo k zanedbání malých a středních podniků, které se nejvíce podílejí na nezaměstnanosti. Zeman se také nezabýval problémy penzí a zdravotnictví. Jejich řešení zůstalo pro další vlády. Totéţ platí i o státním dluhu. Státní závěrečný účet shrnuje hospodaření státního rozpočtu takto: příjmy 567.2 mld. Kč, výdaje 596.9 mld. Kč, celkový schodek ve výši 29.6 mld. Kč. Státní dluh činil ke konci roku 1999 přibliţně 228.4 mld. Kč.30

2.8 Rok 2000 I v tomto roce levicová vláda postupuje v duchu keynesiánského přístupu. Vláda se i nadále snaţila o oţivení ekonomického růstu, proto fiskální politika byla i nadále velmi expansivní. V tomto případě se snaţí vláda pomocí vládních výdajů stimulovat agregátní poptávku. Přesto se vláda musela v utrácení krotit, protoţe měla v parlamentu menšinu a pravice vedená V. Klausem by jí větší schodek při schvalování rozpočtu nepovolila. Státní rozpočet na rok 1999 nakonec skončil v deficitu 29,6 mld. Kč.31 V souvislosti s úsilím o oţivení ekonomiky byl dále přijat Program revitalizace průmyslu. Úsilí bylo zaznamenáno i v investiční činnosti, čemuţ napomáhal zákon o zrychlených odpisech. Důleţitým opatřením bylo zavedení systému investičních pobídek. Do této doby pravicové vlády investiční pobídky zejména pro zahraniční investory striktně odmítaly. Toto opatření v dalších letech určitě přispělo k ekonomickému růstu ČR. Státní dluh dosáhl na konci roku 2000 téměř 290 mld. Kč, coţ znamená meziroční

30

31

ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky Ministerstvo financí české republiky [online]. [cit.27.3.2010]. Dostupný na WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. >

44

nárůst o 60 mld. Kč. Skutečné dosaţené příjmy byly 586.2 mld. Kč, výdaje 632.3 mld. Kč. Výsledný schodek pak byl o 10 mld. Kč vyšší, neţ schválený, tj. 46.1 mld. Kč.32

2.9 Rok 2001 V tomto roce se konečně HDP dostává na úroveň roku 1989. Hospodářský růst i nadále pokračuje, i kdyţ niţším tempem neţ v předchozím roce. Fiskální politika je opět expanzivní, podle Dobešové a kol. (2003) fiskální impuls dosahoval aţ 2 % HDP. Přestoţe byl schválen schodek státního rozpočtu na tento rok ve výši 49 mld. Kč dosáhl celkový schodek v tomto roce 67,7 mld. Kč, oproti plánovaným 49 mld. Coţ tvořilo 2,9 % HDP.33 Důvod dodatečného propadu státního rozpočtu můţeme především přičíst mimořádným výdajům spojené s úhradou ztráty Konsolidační banky z roku 1999, a úhradou škod za sucho spolu se sanací kampeliček. Kampeličky v té době neměly pojištěné vklady do určité částky, jak tomu bylo v případě bank. Vláda nakonec podlehla tlaku klientů kampeliček, kteří by tak přišli o 100% vkladů, a sanovala nad rámec svých povinností téměř 90% veškerých vloţených peněţních částek klientů. V tomto roce je dokončena privatizace Komerční banky - poslední z velké čtyřky a můţeme tak mluvit o dokončení transformace bankovního sektoru. V rámci privatizace posledních třech velkých bankovních domů – Komerční banky, ČSOB a České spořitelny byly vyvedeny špatná aktiva bank v celkové výši 85mld. Kč. Jak se ukázalo, v dalších letech byla tato privatizace levicové vlády pod vedením M. Zemana velice úspěšná. Náš bankovní sektor je natolik zdravý, ţe jím nedokázala otřást ani finanční celosvětová krize v roce 2008. Celkové příjmy za rok 2011 podle závěrečného účtu činily 626 mld. Kč a skutečné výdaje 660,7 mld. Kč. Schodek dosáhl 34.5 mld. Kč, coţ je o 14,5 mld. Kč méně neţ schválený schodek. Státní rozpočet byl ovlivněn mimořádnými příjmy, i mimořádnými výdaji. Z mimořádných příjmů lze uvést – prodej licencí mobilním operátorům a uvolnění některých pohledávek ČR vůči zahraničí.

Mimořádné výdaje, které zatíţily státní

rozpočet pro rok 2011 – úhrada ztráty Konsolidační banky, vyplacené náhrady ze Zajišťovacího fondu druţstevních záloţen a výdaje na úhradu škod způsobeným

32 33

ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky Dobešová a kol. (2003)

45

suchem. Po započtení těchto mimořádných výdajů dosáhl schodek 89 mld. Kč. Státní dluh dosáhl úrovně 345 mld. Kč.34

2.10 Rok 2002 V roce 2002 proběhly řádné parlamentní volby, ve kterých opětovně vyhrála sociální demokracie vedená V. Špidlou. Levicová vláda i nadále pokračovala v expanzivní hospodářské politice. Deficit státního rozpočtu pro rok 2002 dosáhl 46 mld. Kč, coţ byl příznivý výsledek vzhledem k tomu, ţe ČR v létě tohoto roku zasáhly rozsáhlé záplavy. Růst HDP v tomto roce představoval 1,9 % HDP. Státní závěrečný účet za rok 2002 dopadl následovně: skutečné příjmy činily 705 mld. Kč a výdaje 750,7 mld. Kč. Kumulovaný deficit vzrostl na celkových 396 mld. Kč.

2.11 Rok 2003 Špidlova vláda bohuţel pokračovala s ještě větší expanzí neţ Zemanova. V tomto roce dosáhl deficit státního rozpočtu hrozivých 109 mld. Coţ odpovídalo 4,2% HDP. Během pěti let se celkový dluh zvýšil 2,5 násobně – z 299,8 mld. Kč na konci roku 1998 na 775,0 mld. Kč na konci roku 2003. V případě Zemanovi vlády měly tyto nechtěné deficity opodstatnění – oddluţení bank a nastartování ekonomiky. Špidlova vláda však deficity tzv. zbytečně projedla. Česká republika spolu s mnoha dalšími evropskými státy dostala do nepříjemné situace, kdy více neţ třetina veřejných výdajů, bylo směřováno do sociální oblasti.35 Nejrychleji rostoucí výdajovou sloţkou HDP byla spotřeba domácností, která se za rok 2003 meziročně reálně zvýšila o 5,5 %. Rozdíl mezi rychlejším růstem v ČR a pomalejším v EU-15 vedl k posílení ekonomické pozice ČR. Objem HDP na 1 obyvatele ČR za rok 2003 v paritě kupní síly dosáhl 16 523 USD. Jak bylo řečeno, růst HDP měl být pouţit na sniţování strukturálního zadluţování, k čemuţ bohuţel Špidlova vláda nepřistoupila. Skutečné příjmy nakonec podle státního závěrečného účtu činily 699.6 mld. Kč, výdaje 808.7 mld. Kč a celkový schodek jak bylo uvedeno 109 mld. Kč. Státní dluh činil ke konci roku 493 mld. Kč.36

34

ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky Spěváček (2002) 36 ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky 35

46

2.12 Rok 2004 K 1. Květnu roku 2004 Česká republika vstupuje do Evropské unie spolu s dalšími devíti přistupujícími zeměmi a počet členských států EU se tak zvyšuje na 25. V souvislosti se vstupem do EU bylo nutné harmonizovat daňový systém, coţ si vyţádalo provést změny zejména v nepřímých daních.37 Výraznou novelou prošel zákon o dani z přidané hodnoty. Výměna zboţí mezi ČR a členskými státy uţ není v celním reţimu, jako tomu bylo doposud. Od 1.5.2004 musejí podnikatelé vyplňovat formuláře s názvem Intrakomunitární plnění, které společně s daňovým přiznáním k dani z přidané hodnoty odevzdávají příslušnému finančnímu úřadu.

Nové moţnosti zahraničního

obchodu v rámci a EU a zejména odstranění celních bariér měly vliv na nárůst exportu ČR. Díky zvýšenému exportu dochází i zvýšení tempa ekonomického růstu na 4,5% HDP. Spolu s vysokým růstem měla ČR téměř nulovou inflaci. Podařilo se dosáhnout většího vzájemného souladu neţ v roce 2003 mezi růstem HDP, mírou vnější a vnitřní (ne)rovnováhy, změnami nezaměstnanosti a pohybem hladiny spotřebitelských cen. V poměru k HDP se sníţil schodek běţného účtu platební bilance na 5,2 % v roce 2004. Růst HDP přispěl k menšímu deficitu státního rozpočtu, neţ bylo původně schváleno. Plánovaný deficit ve výši 114,9 mld. Kč. Byl sníţen na konečných 93,8 mld. Kč. Státní dluh stoupl ke konci roku 2004 na 592,9 mld. Kč, tj. o necelých 100 mld. Kč. Jeho poměr k nominálnímu objemu HDP dosáhl 21,6 %.38 Vstup České republiky do Evropské unie s sebou přinesl také povinnost respektovat tzv. Maastrichtská kritéria, k čemuţ byl vypracován podrobný Konvergenční program. Více k této problematice v samostatné pasáţi v kapitole 4.3

2.13 Rok 2005 V roce 2005 pokračuje ekonomický růst, který dosáhl zatím největší hodnoty 6,3% HDP. Růstu ekonomiky i nadále pomáhalo nové začlenění do eurozóny. Členským zemím se ekonomicky také dařilo, proto bez větších problémů odebíraly naše zboţí. Export ČR do členských zemí eurozóny představoval 80%. K tomu patří růst počtu pracovníků a sníţení míry nezaměstnanosti,

pokles schodku státního rozpočtu ve

vztahu k HDP, převýšení domácí efektivní nabídky nad domácí realizovanou

37 38

Hamerníková, Maatyová a kol. 2007 ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele České republiky

47

poptávkou, růst míry hrubých národních úspor a značné sníţení míry financování tvorby hrubého kapitálu z vnějších zdrojů. Hospodaření státního rozpočtu za rok 2005 skončilo schodkem 56,3 mld. Kč, coţ je meziročně lepší výsledek o 37,3 mld. Kč. Uvedený schodek byl zároveň niţší o 27,2 mld. Kč, neţ bylo předpokládáno ve schváleném rozpočtu na rok 2005. Příjmovou stránku rozpočtu vylepšil i prodej Telecomu, za který vláda utrţila 85 mld. Kč. Kumulovaný dluh státního rozpočtu dosáhl 691.2 mld. Kč.

2.14 Rok 2006 Meziroční zvýšení HDP v roce 2006 reálně o 6,1 % vysoko předstihlo průměrnou míru růstu ve státech EU-25. Souhrnná ekonomická pozice České republiky měřená objemem HDP na jednoho obyvatele ve vztahu ke společenství států unie se dále zlepšila. Zároveň však deficit státního rozpočtu dosahuje 97,3 mld. Kč, coţ byl v té době druhý nejhorší výsledek hospodaření v historii. V roce 2006 proběhly parlamentní volby, ve kterých zvítězila pravicová ODS vedená Mirkem Topolánkem. Křehká vláda se podařila sestavit aţ v lednu roku 2007. Vysoký deficit byl způsoben obrovským nárůstem výdajů, které neočekávaně vzrostly o 50 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu se v roce 2006 proti roku 2005 dále zhoršil v důsledku niţších výběrů přímých daní a vyšší dynamiky výdajů. Ty převýšily příjmy o 97,3 mld. Kč, takţe saldo bylo proti upravenému rozpočtu větší o 13,6 mld. Kč, proti skutečnosti 2005 dokonce o 40,9 mld. Kč.39 Jeho poměr k nominálnímu HDP dosáhl 3,04 %. Vládní deficit ovšem činil 85,7 mld. Kč, coţ je 2,7 % HDP a Česká republika tak pro tento rok přece jenom splňovala maastrichtská kritéria.

2.15 Rok 2007 V tomto roce dochází ke změně kurzu hospodářské politiky, neboť se po osmi letech vystřídala u moci pravice levici. (viz. tabulka na str. 33). Pravicová vláda v tomto roce připravovala řadu reforem, které měly za úkol ozdravit veřejné finance. Hlavní změny se především připravovaly v daňové a sociální oblasti. Vláda ČR mluví o daňové a sociální reformě, kterou realizovala zákonem č. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných

39

Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. >

48

rozpočtů. Jedná se o poměrně rozsáhlou legislativní normu, která vstupuje v platnost od 01.01.2008. Rok 2007 byl opět úspěšný v ekonomickém růstu, který dosáhnul 6% HDP. Vysoký růst pomohl sníţit plánovaný deficit státního rozpočtu z 91,3 na 66,4 mld. Kč. České republice se také podařilo, jiţ v druhém roce po sobě, splnit maastrichtská kritéria. Vládní deficit pro rok 2007 dosáhl 34,9 mld. Kč, coţ odpovídá 1 % HDP. V letech 2006 a 2007 poprvé v historii skončilo saldo obchodního bilance v mírném přebytku. Rok 2007 je však spojován s počátky krize, které jsou datovány na srpen 2007. Předchází období rychlého růstu úvěrů, nízkých rizikových prémií, růstu cen aktiv a bobtnající bubliny na trhu realit. Sekuritizace vedla ke vzniku komplexních produktů, u kterých se těţko odhadovalo riziko. Začalo to krizí likvidity na mezibankovním trhu v USA – banky měly problém financovat svoje krátkodobé závazky. V září roku 2008 padá Lehman Brothers. Začíná panika na burzách, neochota půjčovat, zmrazení mezibankovního trhu, nedostatek likvidity se promítá do úvěrových transakcí nefinančním podniků a domácností. Nastává ochlazení podnikatelské aktivity, propad mezinárodního obchodu, pokles fixních zásob. Krize nabírá mezinárodních rozměrů Stát hospodařil v roce 2007 lépe, neţ předpokládal návrh rozpočtu i jeho říjnové zpřesnění – výdaje převýšily příjmy o 66,4 mld. Kč, přičemţ schválený rozpočet počítal s deficitem 91,3 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu zredukovaly výrazným růstem daňové příjmy od právnických osob. Schodek v hospodaření státu byl tak ve srovnání s rokem 2006 (-97,3 mld. Kč) o téměř třetinu zredukován a dosáhl 1,9 % HDP.

49

3 Poslední aktuální období (2008-2011) 3.1 Rok 2008 Můţeme říci, ţe problém narůstajícího deficitu ČR měl největší dopad na hospodářskou politiku právě v roce 2008, kdy byly provedeny nejrozsáhlejší opatření ve formě ucelené daňové a sociální reformy. Cílem reforem byla stabilizace veřejných rozpočtů a adresnější sociální systém kompenzovaný niţšími daněmi. Reforma veřejných financí byla od počátku nastavena tak, aby byly změny v daňovém a sociálním systému vzájemně provázány. Nezbytnost zbrzdit růst sociálních mandatorních výdajů, směřovat k adresnějšímu sociálnímu systému a omezit státní přerozdělování je kompenzována sníţením daní, především výrazným zvýšením daňových slev. To se pozitivně projevilo zejména u rodin s dětmi, a to včetně nízkopříjmových skupin obyvatel. Podpora rodin v daňové oblasti Nezbytné omezení sociálních mandatorních výdajů, jejichţ růst přesahoval moţnosti naší ekonomiky, je kompenzováno výrazným zvýšením daňových slev na děti a na druhého z manţelů, který je bez příjmu. Tyto úpravy kompenzují i další změny v rámci reformy veřejných financí (zvýšení niţší sazby DPH) a růst ţivotních nákladů u většiny rodin s dětmi, a to včetně nízkopříjmových skupin obyvatel. Růst čistých peněţních příjmů zaměstnanců s dětmi dosáhl v pololetí 2008 meziročně výše 9,3 % (v prvním čtvrtletí 13,2 %) a byl vyšší neţ meziroční zvýšení ţivotních nákladů zaměstnanců (o 6,7 %). Čisté peněţní příjmy zaměstnanců s dětmi rostly rychleji neţ příjmy zaměstnanců bez dětí (o 1,8 %). Reforma veřejných financí tak způsobila, ţe sníţení daní u zaměstnanců s dětmi je vyšší neţ sníţení objemu dávek státní sociální podpory a rodiny s dětmi na reformě vydělaly. Reálné čisté mzdy se zvýšily především zaměstnancům s dětmi, v podnikatelské sféře ve všech kategoriích. Zaměstnancům s větším počtem dětí roste reálná čistá mzda rychleji neţ zaměstnancům bezdětným nebo s jedním dítětem. 40 Adresnější sociální systém Byla posílena adresnost pobírání některých sociálních dávek (přídavek na dítě, sociální příplatek, 40

pohřebné),

některé

dávky

byly

sníţeny

(porodné),

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2012-06-19]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

50

jiné

zrušeny

(„pastelkovné“, příspěvek na zvýšené ţivotní náklady). Celkový počet vyplacených dávek státní sociální podpory za období leden – září 2008 meziročně poklesl o 34,8 %. Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory ve stejném období meziročně poklesly o 4,44 mld. Kč, tj. o 12,2%. Pokud by se neuskutečnily změny, výdaje jen na dávky státní sociální podpory by stouply z 34 mld. Kč v roce 2006 na 56,2 mld. Kč v roce 2008 a zabudováním automatických valorizací by výrazně stoupaly i nadále. Takový skokový nárůst si nemůţe dovolit ani vyspělejší ekonomika, neţ je česká. Oproti původnímu stavu před reformou v roce 2008 dojde letos k poklesu výdajů na dávky státní sociální podpory aţ o 12,5 mld. Kč. Přesto budou tyto výdaje o zhruba 10 mld. Kč vyšší neţ v roce 2006. Zabránění nekontrolovatelnému růstu sociálních dávek Povinnost vlády valorizovat částky ţivotního minima, existenční minimum a související dávky počátkem roku vţdy po naplnění valorizační podmínky je změněna na moţnost. Zrušením automatických valorizací dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi je zabráněno nekontrolovatelnému růstu sociálních mandatorních výdajů bez ohledu na stav veřejných financí. Vzhledem k nárokovému charakteru zejména dávek státní sociální podpory tak hrozilo výrazné zvyšování zadluţování státu. Třírychlostní rodičovská dovolená Zavedení třírychlostní rodičovské dovolené (2, 3 nebo 4 roky) znamená moţnost svobodné volby pro rodiče, aby si mohli zvolit takový model rodinného ţivota, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a rodinné situaci. Tento systém zároveň reflektuje moderní mezinárodní trendy péče o děti. Náš dávkový systém podpory rodiny patří mezi nejvstřícnější v Evropě, především v porovnání délky mateřské a rodičovské dovolené a výše rodičovského příspěvku v poměru k průměrné mzdě. Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku není zavedeno nikde jinde v Evropě, v řadě zemí je naopak kratší neţ jeden rok. Česká maminka nebo tatínek mohou dosáhnout na stejnou výši rodičovského příspěvku jako například jejich rakouský protějšek (v Rakousku v přepočtu 10 940 Kč v roce 2006). 41 Reforma nemocenského pojištění Cílem reformy nemocenského pojištění, která spočívá v zavedení třídenní karenční doby (nevyplácení nemocenského, od roku 2009 náhrady mzdy) a úpravě výpočtu 41

MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2012-06-19]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

51

dávek, je dosáhnout větší odpovědnosti zaměstnance i zaměstnavatele, sníţit častou fiktivní nemocnost a omezit zneuţívání systému. Tento záměr se podařilo splnit. Výdaje na nemocenské za období únor–září 2008 (vyplácí se měsíc zpětně) meziročně poklesly o 2,65 mld. Kč. Za období leden–červen 2008 se meziročně sníţil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti o 24 %. Klesla především krátkodobá pracovní neschopnost. Počet případů s délkou trvání pracovní neschopnosti do 14 dnů se u zaměstnanců malých organizací sníţil o 45 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti za leden – červen 2008 pokleslo meziročně z 5,9 % na 5,1 %. Tento trend zbrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu za červenec – srpen, kdy platilo zvýšení proplácení prvních 3 dnů nemoci na 60 % denního vyměřovacího základu. Došlo ke zhoršení bilance ve všech parametrech. Karenční lhůta

42

je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních

členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU – Finsko dokonce v délce 9 dnů. Nepotvrzuje se, ţe by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde niţší, na druhou stranu je lepší prům. zdravotní stav obyvatel. 43 Zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti Cílem změn sociálního systému je vytvoření prostředí, kdy práce i za nízkou mzdu bude vţdy výhodnější neţ „pobyt“ na sociálních dávkách. V praxi se jiţ projevily dopady opatření, kdy nezaměstnaní nad 12 měsíců, pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi a neprojevující aktivitu k získání práce, dostávají existenční minimum. Adresnější sociální systém zároveň zvýhodňuje ty rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje. Nová opatření částečně brání zneuţívání sociálního systému, kdy se oba rodiče snaţí ţít pouze ze sociálních dávek. Tyto trendy by se měly prohloubit dalšími změnami zákonů o zaměstnanosti a o pomoci v hmotné nouzi, platnými od 1. 1. 2009. V červnu 2008 poklesl meziročně celkový počet nezaměstnaných z 371 tisíc na 298 tisíc, tedy o 19,7 %, na úroveň 5 % (v říjnu 5,2 %). Za stejné období poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 46,4 tisíce na 113 tisíc (tj. o 29,1 %). Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných je tedy výraznější neţ pokles celkového počtu nezaměstnaných.

42

43

Karenční lhůta- po uplynutí karenční lhůty (v našem případě 3 dny) se vyplácí nemocenská MPSV, dva roky sociálních reforem 2007-2008 [online]. [cit. 2012.06.19]. Dostupný na WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5951/MPSV_2008.pdf. >

52

Efektivnější zaměstnávání zdravotně postižených Změny ve vyplácení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postiţením směřují k větší efektivitě systému.44 Příspěvek je vyplácen ve výši skutečných mzdových nákladů, jelikoţ byl do té doby často zneuţíván. Obavy ze sniţování počtu zaměstnavatelů osob se zdravotním postiţením se neprokázaly. Naopak počet ţadatelů o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením se zvyšuje a zvyšuje se i počet zaměstnaných osob se zdravotním postiţením. Za I. pololetí 2008 stoupl počet zaměstnavatelů, kteří ţádají o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, o 101 (o 8 %). Počet zaměstnaných osob se zdravotním postiţením se zvýšil o 7 103 (o 29 %). Počet uchazečů o práci – osob se zdravotním postiţením vedených úřady práce se sniţuje. 45 Změny zákona o zaměstnanosti mají zároveň pozitivní vliv na stabilizaci veřejných rozpočtů. Dynamický nárůst výdajů ze státního rozpočtu z posledních let se za I. pololetí 2008 zastavil.

44

Česká republika. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.582/1991 Sb., s. 244-301. ISBN 978-80-7208-708-2. 45 MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2012-06-19]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008 . Dostupné z WWW: .

53

Tabulka 10: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění Pojistné na Pojistné na Pojistné na Příspěvek na sociální důchodové nemocenské státní politiku zabezpečení pojištění pojištění zaměstnanosti celkem Za 26 % pro roky 21,5 % ( 3,3 % pro roky 1,2 % ( nemění zaměstnavatele 2007 nemění se ani 2007 a 2008, se ani pro rok a 2008, 25 % pro rok 2008, 2,3% pro rok 2008, ani pro pro rok 2009 a ani pro roky 2009 a 1,4 % od roky 24,1 % od roku následující) roku 2010 následující) 2010 Za 8 % (nemění se 6,5 % ( 1,1 % ( nemění 0,4 % ( nemění zaměstnance ani pro rok nemění se ani se ani pro rok se ani pro rok 2008, ani pro pro rok 2008, 2008, ani pro 2008, ani pro roky ani pro roky roky následující) roky následující) následující) následující) Celkově 34 % pro roky 4,4% za rok 1,4 % ( nemění 28 % zaměstnavatel 2007 a 2008, 33 (nemění se 2008, se ani pro rok a zaměstnanec % za rok 2009, ani pro rok 3,4% za rok 2008, ani pro 32,1 % od roku 2008, ani pro 2009, roky roky 2,5% od roku následující) 2010 následující) 2010 Zdroj: Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. Tabulka 11: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnance, který je účasten pouze důchodového pojištění Pojistné na Pojistné na Pojistné na Příspěvek na sociální důchodové nemocenské státní politiku zabezpečení pojištění pojištění zaměstnanosti celkem Za 26 % pro rok 21,5 % ( nemění 3,3 % za rok 1,2 % za rok zaměstnavatele 2008, (jako za se ani pro rok 2008, (jako za 2008, (jako za rok 2007), 2008, ani pro rok 2007), 0 rok 2007), 0 21,5% od roku roky následující) % od roku % od roku 2009 2009 2009 Za 8 % za rok 6,5 % ( nemění 1,1 % za rok 0,4 % za rok zaměstnance 2008, (jako za se ani pro rok 2008, (jako za 2008, (jako za rok 2007), 6,5 2008, ani pro rok 2007), 0 rok 2007), 0 % od roku 2009 roky následující) % od roku % od roku 2009 2009 Celkově 34 % za rok 28 % (nemění se 4,4 % za rok 1,6 % za rok zaměstnavatel 2008, (jako za ani pro rok 2008, 2008, (jako za 2008, (jako za a zaměstnanec rok 2007), 28 ani pro roky rok 2007), 0 rok 2007), 0 % od roku 2009 následující) % od roku % od roku 2009 2009 Zdroj: Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. 54

Výše základní sazby minimální mzdy Základní sazba hrubé minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí buď 48,10 Kč za hodinu, nebo 8 000 Kč za měsíc. Tabulka 12: Příklady minimální mzdy od 1. Ledna 2010 podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 hal.) Týdenní pracovní doba v hodinách 100% 90% 80% 75% 50% 40

48,10

43,30

38,50

36,10

24,10

38,75

49,70

44,70

39,80

37,3

24,90

37,5

51,30

46,20

41,00

38,50

25,70

Zdroj: MPSV [online]. Březen 2010. 2010 [cit. 2010-03-27]. Minimální mzda od 1. ledna 2010. Dostupné z WWW: .

3.1.1 Daňová reforma Nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet a daňový systém. Daňovou soustavu tvoří přímé daně (důchodové + Majetkové), nepřímé daně (DPH+spotřební daně), univerzální, ekologické selektivní, nedaňové poloţky: tarifní poloţky, cla, tarify, netarifní známky, kolky, poplatky. Model restriktivní – INTERAKCE mezi nepřímými a důchodovými daněmi. Kdyţ je stát nucen k restrikci, tak se zvýší buď DPH + v nějaké výši důchodové daně, nebo se zvýší důchodové daně + v nějaké výši DPH. Zvýším-li nepřímé daně, tak se zvýší ceny u konečných spotřebitelů, sníţí se kupní síla – sníží se agregát koupěschopné spotřebitelské poptávky, ta tvoří více jak 70% HDP, tzn., že i 1% bod snížení agregátní poptávky sníží dynamiku růstu. V tomto případě se sníží o 0,7%, protoţe 70% tvoří poptávka tvorby HDP. Sníţí-li se ekonomický růst, sniţuje se vyuţitelnost výrobních kapacit, má za následek sniţování pracovních míst. ER+MZ = vnitřní můţe ovlivnit vláda. Model přímé důchodové daně Zvýšení důchodových daní má různé dopady na fyzické osoby i právnické osoby. Například propad příjmu do státního rozpočtu u daně z příjmů fyzických osob. V tomto případě můţu sníţit výdajové paušály, zavést progresivní zdanění, sníţit, nebo omezit odčitatelné poloţky, jeţ lze odečíst od základu daně. Progresivní zdanění u DPPO je 55

dobré u finančních trhů, bank

apod.

Progresivní zdanění bych neuplatňoval u

právnických osob, která vyrábí (hodnototvorná ekonomika), tam je dobré sníţit zdanění Tato kapitola uvádí podrobně konkrétní změny v daňových zákonech. „Daňovou reformu“ nalezneme na začátku zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. „Daňová reforma“ spočívá ve změně těchto zákonů: Zákona o daních z příjmů (část první, články I. Aţ III.), Zákon o rezervách (část třetí, články V. aţ VII.), Zákon o DPH (část čtvrtá, články VIII. aţ IX.), Zákona o dani z nemovitostí (část pátá, články X. aţ XI.), Zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí (část šestá, články X. aţ XI) Zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí (část šestá, čl. XII. aţ XIII), Zákona o správě daní a poplatků (část osmá, článek XV.), Zákona o správních poplatcích (část desátá, článek XVII.), Zákona o spotřebních daních (část jedenáctá, články XIII. Aţ XIX.) V závěrečných částech zavádí zákon tyto ekologické daně: Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů (část čtyřicátá pátá, čl. LXXII), Daň z pevných paliv (část čtyřicátá šestá , čl. LXXIII.), Daň z elektřiny (část čtyřicátá sedmá, čl. LXXIV). 3.1.1.1 Zásadní změny v zákoně o daních z příjmů (ZDP)

- zásadní a klíčovou změnou je zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15% . Stimuly tohoto opatření: 1.Toto opatření mělo za snahu stimulovat k omezení daňových úniků. To jestli se to podařilo je diskutabilní a těţko změřitelné. 2. Opatření mělo určitě pozitivní vliv zejména na firmy, které zaměstnávají kvalifikované a vysoce placené zaměstnance. 3. Zavedení 15 % sazby mělo určitě největší přínos pro podnikatele, kteří dříve spadali do vyšších daňových pásem (19%, 25%, 32%) a podnikatele vyuţívající výdaje paušální částkou. Jedná se zejména o osoby podnikající na základě zvláštního povolení- právníci, advokáti, doktoři, projektanti, pojišťovací agenti atp. V neposlední řadě tuto sazbu přivítaly i osoby přiznávající příjmy z pronájmu.46 Z výše uvedeného vyplývá, ţe z jednotné 15% sazby daně, nejvíce profitovali a profitují zaměstnanci s vysokými příjmy a osoby OSVČ a fyzické osoby bez ţivnostenského oprávnění, kteří před rokem 2008 zdaňovaly své příjmy ve vyšších daňových pásmech 46

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s. 6-67. ISBN 978-80-247-2385-3.

56

S probíhající krizí se začíná hovořit o zavedení druhého pásma ve výši 38% pro osoby, mající vetší roční příjem neţ 1 200 000,- Kč. O nutnosti zavedení tzv. progrese ve zdaňování příjmů začíná hovořit i pravice. - změna systému základu daně – zavedení tzv. „superhrubého příjmu“. - Pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem nebude osvobozeno od daně z příjmů (§ 6 zákona o DzP). Bylo docíleno větší transparentnosti odvodů. Zaměstnanec tzv. „vidí, co vše za něj zaměstnavatel odvádí“. - zrušení minimálního základu daně mělo za následek zjednodušení podnikatelského prostředí, sníţení daňového zatíţení drobných podnikatelů, podpora oborů a regionů s podprůměrnou ziskovostí. Při zvýšení slev na dani a sníţení sazby na 15 % by stejně toto opatření bylo nadbytečné. - daňové výhody reformy pro důchodce 1. ekonomicky aktivní důchodci mohou vyuţít moţnosti uplatnění slevy na dani ve výši 24 840 Kč od roku 2008 2. přiznání slevy na dani znamená nezdaňování důchodů aţ do výše 364 tis. Kč ročně 3. daňové výhody tak můţe uplatnit aţ několik tisíc poţivatelů starobního důchodu. Tabulka 13: Rozdíl (2008-2007) ve vyplácených mzdách Daňové dopady

Měsíční hrubá mzda

(rozdíl 2008-

10

15

20

25

30

40

50

75

100

2007)

000

000

000

000

000

000

000

000

000

-450

-219

-38

-77

-159

-839

-

-

1614

3552

-840

-609

-428

-467

-549

-

-

-

1229

2004

3942

-390

-577

-940

-658

-479

-116

-195

-780

-967

-

-

1330

1048

-869

-509

-585

Domácnost,

-

-

-

-

-

3 děti SZM

1170

1357

1720

1438

1259

-869

-975

Zaměstnanec, bez dětí Zaměstnanec, 1 dítě Domácnost, 1 dítě SZM Domácnost, 2 děti SZM

1328 1718 2108

-6539 -6929 -4318 -4708 -5098

Zdroj: MPSV,propočty MF, Dostupný na WWW:

57

- sazba daně § 21 u daně z příjmů právnických osob je pro rok 2008 sníţena na 21%, od roku 2009 je sníţena na 20% a od roku 2010 je ve výši 19% - sazby sráţkových daní z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republice (s výjimkou přeshraničního finančního leasingu, kde se sazba sráţkové daně stanovuje na 5%) se sjednocují na 15% pro rok 2008. Změna sazby je uvedena v § 36 ZDP. - zvýšení částek slev na DPFO, které jsou uvedeny v § 35ba ZDP především jako opatření eliminující rozdíl mezi sazbou platnou pro rok 2007 DPFO (12%) a dále eliminující negativní dopady z opatření zvyšujících základ DPFO, s tím souvisí i další zásadní změna, podle které lze nově uplatnit slevu na poplatníka i u starobních důchodců. U starobních důchodců i nadále trvá osvobození důchodů do částky 198 000 Kč ročně. 47 Slevy na dani platné pro rok 2007 a 2008 jsou uvedeny v tabulce: Tabulka 14: Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2007 a 2008 Sleva na 2007 2008 - poplatníka 7 200,- Kč 24 840,- Kč - poplatníka (důchodce) 0,- Kč 24 840,- Kč - druhého z manţelů bez příjmů 4 200,- Kč 24 840,- Kč - poţivatele částečného invalidního důchodu 1 500,- Kč 2 520,- Kč - poţivatele plného invalidního důchodu 3 000,- Kč 5 040,- Kč - drţitele průkazu ZTP/P 9 600,- Kč 16 140,- Kč - studujícího 2 400,- Kč 4 020,- Kč Daňové zvýhodnění na dítě 6 000,- Kč 10 680,- Kč Zdroj: vlastní práce, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

- Daňový nerezident můţe obecně uplatnit slevu pouze v případě, pokud pobírá nejméně 90% příjmů ze zdrojů na území ČR. - Poplatník může uplatnit daňový bonus na děti (tj. je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na děti vyšší neţ daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, čili jde o jakousi formu záporné daně) nově pro rok 2008 aţ do výše 52 500 Kč ročně místo dosavadních 30 000 Kč. To tak navazuje na zavedené zvýšení daňového zvýhodnění na dítě (§ 35c odst. 3).

47

Hladký, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP 4-5 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

58

3.1.1.2 Změny u daně z příjmů právnických osob - Dopady – sníţení sazeb na 21% pro rok 2008, 20% pro rok 2009 a 19% pro rok 2010. Opatření jeţ mělo za následek zatraktivnění ČR pro investice obecně, stimul pro příliv zahraničních investic, zohlednění vlivu zahraniční konkurence.48 3.1.1.3 Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty - nejdůleţitější změnou bylo zvýšení sníţené 5% sazby na 9%, z toho logicky vyplývá, ţe došlo ke zdraţení vybraných sluţeb a výrobků pro domácnosti i podniky. Zavedení 9 % sazby mělo za následek zvýšení inflace na začátku roku 2008 o 1,2 procentního bodu. - uplatňování sníţené sazby DPH na ekologická paliva,

má za následek ochranu

ţivotního prostředí, podporuje ekologicky zodpovědného chování, podporuje lokální výrobce paliv, sniţuje náklady na vytápění, podpora udrţitelného rozvoje - převedení stavebních prací ze sníţené sazby do základní sazby (19 %) způsobilo velké finanční problémy zejména drobným ţivnostníkům podnikajících ve výstavbě. Stavební zakázky, které nespadaly do tzv. „sociálního bydlení“ výrazně podraţily a přestaly být pro stavební firmy rentabilní. Toto opatření se v takové míře nedotklo velkých developerských firem, které se především věnují bytové výstavbě, kde při splnění zákonných podmínek zůstává sníţená 9 % sazba DPH.49 3.1.1.4 Spotřební daně podle nového zákona změny z důvodu souladu s právem EU (konec přechodného období pro ČR) •

tabákové výrobky – dosaţení poţadovaných minimálních sazeb - zvýšení sazby daně z cigaret i ostatních tabákových výrobků

•

energetické (ekologické) daně – nově zaváděné daně - daň z elektřiny - daň z pevných paliv - daň ze zemního plynu a některých dalších plynů50

48

Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. 49 GALOČÍK Svatopluk; PAIKERT Oto. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 93-94 s. ISBN 978-80-247-2385-3. 50 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, s. 130-131. ISBN 978-80-2472385-3.

59

- Sdělení Ministerstva financí k některým ustanovením částí 45 aţ 47 (daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny) - zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 3.1.1.5 Změny ve zdanění majetku -

obce

mají moţnost od roku 2008 osvobodit zemědělské pozemky od daně

z nemovitostí - obce mohou zvýšit výnos daně z nemovitostí stanovením koeficientu, to se bohuţel projevilo ve většině měst a obcí v ČR. Daň z nemovitosti se například v Karlových Varech zvýšila dva roky po sobě o 100%. Do budoucna lze u této daně nárůst očekávat. Jedná se totiţ o daň, která se odvádí ve výši 100% do rozpočtů obcí a měst. Zároveň se jedná o daň snadně vymahatelnou. Pokud poplatník daň nezaplatí, finanční úřad pošle výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě a po té můţe na katastrálním úřadě zřídit zástavní právo k nemovitosti. Rozhodnutím o zástavním právu k nemovitosti si finanční úřad víceméně zajistí výběr daně. Majitelé nemovitostí nebudou chtít riskovat prodej svého bydlení. Daň z nemovitosti se v budoucnu dostane na úroveň daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, jako nástroj při řešení problému, jak sníţit deficit státních rozpočtů. Daň z nemovitostí je v ČR jedna z nejniţších v Evropě, proto je její zvýšení v ČR dosti pravděpodobné. Jenom pro rok 2010 se počítá s příjmem z daně nemovitostí ve výši cca 4,4 mld. Kč. Zvýšením sazeb DPH, spotřebních daní (zejména lihu, pohonných hmot, cigaret) a daně z nemovitostí (příjem obcí) lze zajistit nejsnadnější a zároveň nejrychlejší „naplnění veřejných rozpočtů“. 51 3.1.1.6 Změny u spotřebních daní - Sloučení s právem EU (konec přechodného období pro ČR) - tabákové výrobky – dosaţení poţadovaných minimálních sazeb - zvýšení sazby daně z cigaret i ostatních tabákových výrobků - energetické (ekologické) daně – nově zaváděné daně - daň z elektřiny - daň z pevných paliv - daň ze zemního plynu a některých dalších plynů 51

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, s. 75-81. ISBN 978-80-247-2385-3.

60

Všechna fiskální opatření, v podobě daňové reformy, která byla připravována v roce 2007 a vstoupila v platnost v roce 2008 pomohla výrazným způsobem veřejnému rozpočtu v roce 2009, ve kterém Česká republika pocítila v plné síle dopad finanční krize.

3.2 Rok 2009 V roce 2009 se projevily důsledky finanční krize v plné síle a ČR si sáhla na cyklické dno. Došlo k největšímu propadu ekonomiky v historii ČR, kdy se HDP propadl na hodnotu

4,7%.

Byl tedy větší neţ průměrný propad v EU 27. Ztráta tempa

rozpočtových příjmů patrná jiţ ve 4. čtvrtletí 2008 vyústila v roce 2009 do jejich výrazného poklesu. Zatímco v roce 2008 dokázaly výdajové restrikce – při velmi mírném růstu rozpočtových příjmů – ovlivnit výsledné saldo na nejlepší výsledek od roku 1997 (-20 mld. Kč), rok 2009 přinesl nejhorší výsledek státních financí v historii ČR. Deficit rozpočtu činil 192,4 mld. Kč, tj. 5,3 % HDP v b.c. Deficit státního rozpočtu mohl být ještě daleko větší, nebýt fiskálních opatření, které byly v drtivé většině realizovány v roce a 2008, viz. předchozí kapitola. Českému hospodářství v tomto těţkém období pomáhal i vývoz mimo prostor EU a to především na trhy v Číně, kde se například dobře prodávala naše Škodovka. České ekonomice dále pomohli fiskální opatření v ostatních zemích eurozóny, které nazýváme jako tzv. efekty přelévání (spillover efekty/externality FP), tzn. opatření přijmutá v jedné zemi se promítají do ekonomik ostatních zemí EU - např. přes exporty a importy (cyklické přelévání => expanzivní FP se přes růst spotřeby a investic promítne do zvýšených exportů v ČR). Jako názorný příklad slouţí zavedení šrotovného v Německu a dalších zemí eurozóny, díky němuţ Škoda Mladá Boleslav (včetně dalších subdodavatelů ve zpracovatelském průmyslu) během roku 2009 obnovila třísměnný pracovní provoz.

3.3 Rok 2010 Škrty, škrty a zase škrty. Vláda je nazývá nutnými opatřeními na sníţení schodku veřejných financí (Janotovy balíčky). Vedle škrtů, dochází ke zvyšování daňové zátěţe a to především u nepřímých daní. Realizují se i nepopulární opatření jako je propouštění státních zaměstnanců a sniţováním jejich tarifních mezd. Tímto opatřením jednotlivá ministerstva ušetřila 10% provozních výdajů.

Za celý rok 2010 se HDP reálně

v očištění o sezónní a kalendářní vlivy zvýšil meziročně o 2,2 % proti poklesu o 4,7 %

61

v krizovém roce 2009. Na straně výdajů ovlivnila tento růst tvorba kapitálu, která stoupla o 4,2 % především v přírůstcích zásob, přičemţ investice byly meziročně o 4,6 % niţší. Silnou dynamiku zaznamenal export a import zboţí a sluţeb (shodně o +17,6 %). Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily o 0,4 %. Ke zlepšení státních financí došlo formou masívních škrtů ve výdajích ve 4. čtvrtletí, přičemţ očekávaných příjmů nebylo dosaţeno (jejich úroveň byla niţší neţ v roce 2007). Deficit státního rozpočtu se zlepšil ze 192,4 mld. korun na 156,4 mld. korun. V poměru k nominálnímu HDP činil schodek 4,3 % oproti 5,3 % v roce 2009.

3.4 Rok 2011 Česká ekonomika ve srovnání s rokem 2010 zpomalila růst a v průběhu roku postupně ztrácela na tempu. V roce 2010 HDP vzrostl o 2,2 procenta. Pro rok 2011 ekonomové s růstem nepočítali a podle ČSÚ vzrostl HDP o 1,7 %. Pro rok 2012 se čeká ještě pomalejší růst. Spotřeba domácností klesala při opětovném vzestupu míry nezaměstnanosti a stagnaci reálných mezd. Investiční aktivitu firem utlumil příval negativních zpráv z eurozóny, konkrétně obavy ze šíření dluhové krize a dopady do reálné ekonomiky. Zároveň i klesaly vládní výdaje, coţ dál přispívalo k poklesu HDP. Rozhodnutí Sněmovny o zvýšení spodní sazby DPH od ledna 2012 z 10 na 14 procent a sjednocení sníţené a základní sazby od ledna 2013 na 17,5 procenta je krokem, který bude mít za následek další sníţení spotřeby. Česko tím bude zdaňovat všechny sociálně citlivé poloţky, které tvoří asi 27 procent spotřebního koše, nejvyšší sazbou v Unii. Státní finance se meziročně zlepšily, i kdyţ výsledek byl pod očekáváním schváleného rozpočtu. Snaha o redukci deficitu sníţila schodek na 142,8 mld. korun. Byl o 13,7 mld. korun lepší neţ v roce 2010. Na výsledek působily vyšší příjmy (meziročně o 12,8 mld. korun) a faktická stagnace. Celoroční výsledek státních financí v roce 2011 byl třetí nejhorší v historii. V poměru k slabému růstu nominálního HDP se však schodek rozpočtu zlepšil na 3,7 % ze 4,1 % v roce 2010. Závazek ČR je v současné době odstranit nadměrný schodek do r. 2013, coţ je zakomponováno i do programového prohlášení vlády. Schodek v r. 2013 by neměl přesáhnout 2,9 % HDP.

62

4 Dopad hospodářské politiky na vývoj deficitu veřejných rozpočtů V závěrečné kapitole budeme analyzovat příčiny deficitů veřejných rozpočtů,

vliv

fiskální politiky na některé makroekonomické ukazatele a dále provedeme analýzu plnění konvergenčních kritérií, které s fiskální politikou bezprostředně souvisí.

4.1 Analýza příčin deficitu veřejných rozpočtů 1.Příčina můţe nastat, kdyţ dochází k deficitům na účtu PB, je to strukturální záleţitost. Platební bilance sestává z běţného účtu, kapitálového účtu, finančního účtu a devizových rezerv. Běţný účet tvoří toky zboţí a sluţeb a dále transfery - příhraniční mzdy, coţ jsou jednostranné pohyby (důchody z jiných zemí). ČR jako malou otevřenou ekonomiku zajímá obchodní bilance, tj. dovoz a vývoz.

Sledujeme

dlouhodobý vývoj. V souvislosti s mírou otevřenosti ekonomiky se můţe daná ekonomika dostat do potíţí. Potíţe vznikají v důsledku toho, ţe stát musí vyrovnávat případný deficit ze svých rezerv. Jestliţe rezervy jsou vyčerpány tak můţe hrozit vládní bankrot. BÚ (zahr. obchod) je důleţitý pro to, ţe řada malých zemí i ČR má vysokou míru otevřenosti svých ekonomik, které implikují závislost na zahraničním obchodě. V rámci EU se udělala chyba = mělo se eliminovat riziko, rozloţit - diverzifikovat. Vysoký stupeň integrace se v této oblasti jeví jako nevýhoda. Jak bylo uvedeno v předešlé kapitole, ČR vyváţí 82 - 90% zboţí do zemí EU. Kdybychom např. vyváţeli do EU 30%, do USA 30% a do ASIE 40%, tak je riziko propadu ekonomiky rozděleno, diverzifikováno. Na tento problém se nedá reagovat rychle. Konkrétní důsledky závislosti na EU jsme mohli pozorovat v období finanční krize, která na ČR dopadla v roce 2009. Okolní státy eurozóny se dostaly do recese, přestaly odebírat zboţí v obvyklém mnoţství a českou ekonomiku stihnul propad 4,5% HDP. Jak je i uvedeno v tabulce č.1 deficit rozpočtu v roce 2009 činil rekordních 192,4 mld. Kč.

63

Tabulka 15: Vybrané ukazatele související s vnější hospodářskou politikou BÚ

FÚ

Změna

BÚ/

platební

platební

devizových

bilance,

bilance,

rezerv,

mld. Kč

mld. Kč

mld. Kč

FÚ /

Stav

Stav

HDP, HDP, %

devizových

DR

%

rezerv (DR) ČNB / ČNB,

HDP,

mld.Kč

%

1993

13,1

88,2

-88,3

-

-

116,0

-

1994

- 22,6

97,0

-68,3

-

-

175,1

-

1995

-36,3

218,3

-197,9

-2,4

14,2

373,0

24,3

1996

-111,9

113,6

22,5

-6,4

6,4

339,9

19,3

1997

-113,0

34,3

56,0

-6,0

1,8

338,5

18,0

1998

-40,5

94,3

-62,6

-2,0

4,6

376,7

18,3

1999

-50,6

106,6

-57,1

-2,4

5,0

461,4

21,5

2000

-104,9

148,0

-31,6

-4,6

6,5

496,8

21,9

2001

-124,5

172,8

-67,2

-5,3

7,1

524,5

21,4

2002

-136,4

347,8

-216,9

-6,0

13,5

714,6

27,8

2003

-160,6

157,1

-12,9

-6,2

5,8

691,5

25,7

2004

-147,5

177,3

-6,8

-5,0

6,1

636,2

21,7

2005

-30,851

154,77

-92,9

-1,0

5,1

726,7

23,3

2006

-67,082

99,834

-2,1

-2,0

3,0

656,6

19,6

2007

-156,9

125,31

-15,7

-4,3

3,4

631,0

17,2

2008

-81,3

92,2

-40,1

-2,1

2,4

716,0

18,6

2009

-89,3

143,2

-60,6

-2,4

3,8

764,3

20,4

2010

-116,4

174,3

-41,4

-3,9

4,6

796,8

21,1

2011

-109,1

87,9

17,2

-2,9

2,3

803,4

21,1

Zdroj: ČSÚ makroekonomické ukazatele

64

2. Příčina deficitů se ČR moc netýká, vzniká na finančních trzích (FT), na kterých můţe docházet ke vzniku tzv. “bublin”. Poměrový ukazatel P/E Price earning ratio. Bublina vzniká tehdy, kdyţ se čitatel výrazně odchyluje od jmenovatele. P = cena akcií, E= cena produktů.

P/E- obory zpracovatelského průmyslu např. automobilový

průmyslu p/e mezi 4-12 body, nebo PC firmy dosahovaly 2500 tis. body. Tím se enormně zvyšovala kapitalizace firem, které byly tímto hodně vyhledávány, a tím i samozřejmě nadhodnoceny = bublina. Kdyţ vlna (bublina) dostane určitých hodnot, tak odchází z výroby hodnota ekonomická, odsává prostředky a pak výroba ztrácí likviditu. Mluvíme o tzv. “ZTRÁTĚ GLOBÁLNÍ LIKVIDITY” a z toho plynoucí problém bank. V ČR se obchoduje na Praţské burze jen s 5% a zbytek 95% je obchod s dluhopisy. 3. Příčina deficitů je Keynesiánský přístup. Vznik nerovnováhy mezi úsporami (S) a investicemi (I) - v nerovnováze transformační fce peněz. Transformace fce peněz podporuje reálnou ekonomiku. Kdyţ je v rovnováze transformační fce peněz tj. depozit půjček domácností a firem, tak lze podporovat investiční podnikatelské záměry – přirozený proces. Finanční servis podporuje Reálnou ekonomiku. Situace se diametrálně změnila

v současné

době

funguje

SLEPÉ

RAMENO

GLOBALIZACE

=

FINANCIALIZACE EKONOMIKY (dominantní postavení finančních institucí, banky, pojišťovny, investiční společností, penzijní fondy, finančních trhů, finančních elit). Toto slepé rameno odčerpává peníze z reálné ekonomiky do té spekulativní. V USA míra úspor dosahuje záporných hodnot, klesá i v Německu. Na FT(spekulativních) 11x více prostředků, neţ je schopna vyrobit celosvětová reálná ekonomika. (660tis. mld). Bil Clinton umoţnil průnik spekulativního kapitálu s komerčními bankami, kde mají úspory všichni střední vrstvy, zrušením této brány došlo k propojení komerčních bank se spekulativním finančním trhem. 4. Příčina deficitů jsou toxická aktiva v podobě vládních dluhopisů. Vlády se snaţily dávat garance za banky na FT do té míry, aţ došlo k celkové destabilitě FT. Narůstají úrokové sazby dluhopisů vlád. Úrokové sazby rostou rychleji neţ výkonnost ekonomiky =ekonomika je destabilizovaná, neutáhne TO, dochází k úvěrové krizi, která šíří nákazu. Neřešitelná situace. Další dluhy - dluhy domácností, dluhy bank, podniků. Např. Velká Británie má celkový dluh, tj. dluh státní+dluh domácnosti + dluh bank 845% HDP.

65

Fiskální udrţitelnost •

Intertemporální

rozpočtového omezení:

současná

hodnota

budoucích

primárních přebytků (k HDP) je rovna současné úrovni dluhu (k HDP) Dt

= Dt-1 + PBt + Ipt = Dt-1 + PBt + r*Dt-1 = Dt-1*(1+r) + PBt

Dt/Yt = Dt-1/Yt-1 * (1+r)/(1+y) + PBt/Yt => dt = dt-1 * (1+r)/(1+y) + pbt =>

r
Začarovaný kruh deficitů a dluhu: Deficit → Krytí deficitu-půjčka → Nárůst dluhu →Nárůst úrokových sazeb → Deficit

4.2 Vliv fiskální politiky na některé makroekonomické ukazatele. Fiskální politiku definujeme jako vědomé vyuţívání státního rozpočtu a veřejných rozpočtů za účelem dosaţení předem stanovených cílů (sníţení fluktuace Y kolem Y*). Úloha státu v ekonomice se od 30.let 20.stol. neustále zvyšuje. Dlouhodobě dochází k růstu podílů veřejných výdajů na HDP. Moţnost neudrţovat kaţdoročně vyrovnaný rozpočet (kumulace deficitů) vede k nárůstu dluhu (vnitřní vs. vnější) Hlavním nástrojem fiskální politiky je rozpočet. Vestavěné stabilizátory jsou mandatorní výdaje, progresivní zdanění, transferové platby.

Diskreční opatření

představují jednorázová opatření vlády. Součástí agregátní poptávky jsou vládní výdaje, transferové platby a autonomní daně. Vládní zásahy mají „ceteris paribus“ vliv přímo na makroekonomický výstup. Vliv se uplatňuje přes vládní výdaje, ale i nepřímo. AD = C + I + G + (X-M), YD = Y – TA + TR, YD = Y – (TAa + tY) + TR ;

C = Ca – c*YD

Rozpočtové deficity jsou cyklické tj. pasivní deficit, vzniká jako důsledek kolísání ekonomiky v rámci cyklu, důsledkem vestavěných stabilizátorů.

Strukturální deficit je

způsobený špatně nastavenými diskrečními opatřeními, které stimulují AD (↑G nebo ↓TA). Celkový deficit v sobě obsahuje cyklický a strukturální.

66

Tabulka 16: Celkový deficit

STRUKT

CYKL

Y
ANO

ANO

Y=Y*

ANO

NE

Y>Y*

ANO

NE

Zdroj: Makroekonomie, Jindřich Soukup Stav veřejných financí v ČR ČR má strukturální charakter deficitů tj. vysoký podíl mandatorních výdajů a jejich růst 53,1%

v roce

2000



57,7

%

v roce

2010

na

výdajích

státního

rozpočtu.Kvasimandatorní výdaje: 22,3% v roce 2000  17 % v roce 2010. K prohlubování deficitů dochází důsledkem rozevírání nůţek mezi příjmy a výdaji. Veřejný dluh má vysokou akceleraci růstu. Graf 2: Deficity vlády v ČR od roku 1995

Zdroj: ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele ČR

67

Graf 3: Vývoj dluhu v ČR

Zdroj: ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele ČR Záměry v oblasti veřejných financí Fiskální konsolidace, vyrovnaný deficit do roku 2016, - Sníţení deficitu veřejných financí pod 3% HDP do roku 2013. Reformy penzí a zdravotnictví, změny v přímých a nepřímých daní. Zefektivnění státní správy, podpora terciálního vzdělávání.

68

Tabulka 17: Vývoj vládního deficitu a veřejného dluhu od roku 1993 Vládní

Vládní

Saldo

Vládní

Dluh

Státní

Státní

deficit

deficit

státního

dluh

sektoru

dluh

dluh/

(přebytek),

(přebytek)

rozpočtu

vlády

Mld.

/HDP, %

(SR)

% HDP

v

HDP,

1993

-

-

1,1

-

-

158,8

-

1994

-

-

10,4

-

-

157,3

-

1995

-196,4

-12,6

7,2

214,6

14,0

154,4

10,5

1996

-55,2

-3,1

-1,6

210,1

11,9

155,2

9,2

1997

-68,2

-3,6

-15,7

237,2

12,6

173,1

9,6

1998

-99,5

-4,8

-29,3

298,5

14,5

194,7

9,4

1999

-77,1

-3,6

-29,6

340,1

15,8

228,4

10,6

2000

-82,3

-3,6

-46,1

403,9

17,8

289,3

12,7

2001

-136,8

-5,6

-67,7

584,9

23,9

345,0

14,1

2002

-167,7

-6,5

-45,7

694,9

27,1

395,9

16,1

2003

-180,3

-6,7

-109,1

768,2

28,6

493,2

19,1

2004

-83,4

-2,8

-93,7

847,8

28,9

592,9

21,1

2005

-101,3

-3,2

-56,3

885,4

28,4

691,2

23,2

2006

-79,7

-2,4

-97,6

948,1

28,28

802,5

24,9

2007

-26,9

-0,7

-66,4

1 023,4

27,9

892,3

25,2

2008

-85,9

-2,2

-19,4

1 104,3

28,7

999,8

27,1

2009

-218,6

-5,8

-192,4

1 285,7

34,4

1 178,2

32,5

2010

-182,7

-4,8

-156,4

1 417,7

37,6

1 344,1

36,6

2011

-142,8

Zdroj: ČSÚ, Hlavní makroekonomické ukazatele ČR

69

39,8

Tabulka 18: Dluhová sluţba ČR z dlouhodobé zadluţenosti podle věřitelů a dluţníků k 30.06.2012

v mil. Kč

VĚŘITELÉ Zahraniční banky Vládní instituce Mnohostranné instituce Dodavatelé a přímí Investoři Ostatní investoři

DLUŽNÍCI ČNB Obchodní banky Vládní instituce Ostatní sektory

CELKEM

jistina úroky

Zadlužení k 2.pol.201 30.6.2011 1 1 302 360,8 61 534,5 33 590,2

2012 181 319,4 48 995,3

2013 140 560,6 52 921,1

2014-36 918 946,3 244 330,5

27 510,8 10 095,1

71 688,4 13 791,0 1 084,7 120,0

51 169,9 18 066,1 534,9 71,0

155 705,0 88 356,8 1 039,0 69,0

jistina úroky jistina úroky

306 074,1

jistina úroky

173 046,8

3 613,0 2 529,5

8 722,0 3 877,0

11 527,3 3 385,7

149 184,5 24 927,9

jistina

251 100,7

8 360,6

65 388,8

30 623,6

146 727,7

úroky*/ jistina úroky

569 480,6

6 107,5 22 050,1 14 858,1

8 706,4 34 435,5 22 500,9 181 319,4 48 995,3

7 942,6 46 704,9 23 455,7 140 560,6 52 921,1

35 893,7 466 290,1 95 083,1

11 790,5 5 039,5 16 506,2 14 856,9 153 022,7 29 098,9 181 319,4 48 995,3 230 314,7

26 100,7 6 667,9 29 966,9 17 069,8

88 891,8 19 403,9 388 465,7 79 371,6

84 493,0 29 183,4 140 560,6 52 921,1 193 481,7

441 588,8 145 555,0

jistina úroky jistina úroky jistina úroky jistina úroky jistina úroky jistina úroky

2 658,6

1 302 360,8

152 343,2 444 745,1 705 272,5 1 302 360,8

DLUH. SLUŽBA ÚHRNEM

61 534,5 33 590,2

25 560,2 7 240,0 9 806,3 5 295,2 26 168,0 21 055,0 61 534,5 33 590,2 95 124,7

Zdroj: ČNB

70

918 946,3 244 330,5

918 946,3 244 330,5 1 163 276,8

4.3 Analýza plnění Konvergenčních kritérií ze strany ČR •

Vysoký stupeň cenové stability

•

Dlouhodobá udrţitelnost veřejných financí

•

Stabilita měnového kurzu

•

Stálost nominální konvergence

=> Jde o NOMINÁLNÍ kritéria Konvergenci vyhodnocuje tzv. Konvergenční zpráva (Convergence Report), kterou vydává ECB a EK. Zpráva se vydává 1x za 2 roky – poslední na jaře 2011, nebo na ţádost členského státu. Konvergence má striktní pohled na makroekonomický vývoj konvergujících zemí. Všechna kritéria musí být splněna současně - ţádnému není přisuzována větší důleţitost. Konvergence musí mít trvalý charakter. Cenová stabilita v praxi : •

Kritérium: Průměr 3 čl. států EU s nejniţší inflací dle HICP + 1,5 p.b.

•

V praxi se neberou v potaz ekonomiky v deflaci – se zápornou mírou inflace

•

Ovšem ekonomiky s velmi nízkou mírou inflace jiţ do kritéria vstupují

•

Problém: neváţený průměr (Francie vs Estonsko), zaokrouhlování kritéria na 1DM, jednorázovost plnění

Kritérium udrţitelnosti VF Dlouhodobě udrţitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu: Deficit < 3% HDP a Dluh < 60% HDP => Pakt stability a růstu. Kritérium měnového kurzu •

Alespoň 2-letý pobyt v ERM II bez devalvace centrální parity a tlaků na MK

•

Revalvace parity je přípustná

•

V praxi je pobyt nutný alespoň 2,5 roku

•

+/- 15 % fluktuace okolo parity

•

Dnes v ERM II: Dánsko, Litva, Lotyšsko

•

U zemí jako ČR problém se stanovením parity

•

Politické kritérium – lze záměrně dlouhodobě neplnit, např. Švédsko

71

Kritérium dlouhodobých IR •

Kritérium: průměr dlh. IR členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability + 2 p.b.

•

Dlh IR = výnosy z 10ti-letých vládních obligací či srovnatelných cenných papírů

Plnění kritérií ze strany ČR I. •

Dle poslední Konvergenční zprávy (10):

•

Cenová stabilita

ANO

•

Fiskální kritéria

NE

•

Měnový kurz

NE

Úrokové sazby

(v EDP)

ANO

Plnění kritérií ze strany ČR II. •

Dle posledního Vyhodnocení ze strany ČR (11)

•

Cenová stabilita

ANO

•

Fiskální kritéria

NE

•

Měnový kurz

NE

•

Úrokové sazby

ANO

(v EDP)

Kritérium HICP pro ČR •

Plnila vţdy kromě roku 2008 (administrativní vlivy + externí šoky jako ropa aj.)

Tabulka 19: Harmonizovaný index spotřebitelských cen Průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měs. ke konci období, růst v % 2008

2009

2010

8/2011

2011

2012

2,6

0,0

0,9

1,3

1,6

1,1

Hodnota kritéria

4,1

1,5

2,4

2,8

3,1

2,6

Česká republika

6,3

0,6

1,2

1,9

2,2

3,4

Průměr 3 zemí EU S nejniţší inflací

Zdroj: Vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2011) – MFČR + ČNB Kritérium VF pro ČR •

Dluh ano

•

Deficit ne – 2x v EDP !!

72

Tabulka 20: Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) 2008 2009

2010

2011

Hodnota kritéria

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

Česká republika

-2,2

-5,8

-4,8

-3,7

Zdroj: Vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2011) – MFČR + ČNB Kritérium MK pro ČR •

Koruna není v reţimu ERM II – neplníme

Kritérium úrokové sazby ČR pro konvergenční účely •

Vţdy jsme plnili s dostatečnou rezervou

Tabulka 21: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (průměr posledních 12 měsíců, v %) 2008 2009 2010 8/2011

2011

Průměr 3 zemí EU

4,2

3,9

4,0

5,3

3,3

Hodnota kritéria

6,2

5,9

6,0

7,3

5,3

Česká republika

4,6

4,8

4,2

3,8

3,7

S nejniţší inflací

Zdroj: Vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (2011) – MFČR + ČNB

Plnění Paktu ze strany ČR •

2x v EDP - Nápravná část Paktu, Aktivace dluhového kritéria Do EDP se mohou dostat i země kvůli nadměrnému dluhu

•

V roce 2004 – ukončeno v r.2008

•

V roce 2009 – nutno přijmout opatření do 06/10 k odstranění schodku (Janotovy balíčky) – splněno + odstranit nadměrný schodek do roku 2013 => navrţená konsolidace

•

EK dlouhodobě apeluje na dlouhodobou udrţitelnost VF => penzijní a zdravotní systémy

73

Konvergenční program (2011) •

Pro období let 2010-2014

•

Navazuje na Programové prohlášení vlády => reforma VF s cílem zastavit růst veř. zadluţování

•

Odstranění korupce, zvýšit transparentnost při zadávání veř.zakázek a nakládání s veř.prostředky

•

2010: úpravy na příjmové straně – daň.úpravy

•

2011: úpravy hlavně na výdajové straně – úspory

•

Jasná deklarace dosáhnout def. (-2,9% HDP v r. 2013)

Reálná konvergence Sbliţování ekonomické úrovně = Konvergence = catching-up proces Formálně lze zapsat: Y1,t/Y2,t < Y1,t+1/Y2,t+1

pro Y1,t < Y2,t

Pouze a jenom tehdy pokud reálný růst p.c. dohánějící ekonomiky předstihuje reálný růst p.c. ekonomiky, s kterou se srovnáváme !!! Beta & sigma konvergence / podmíněná-nepodmíněná Dlouhodobý ekonomický růst Dlouhodobý hospodářský růst na obyvatele je základní podmínkou zvyšování ţivotní úrovně Determinanty dlh. ekonomického růstu vycházejí z neoklasické podoby CobbDouglasovy produkční funkce: Y= A* f(K,L) Mezinárodní srovnání mezi ekonomika pomocí HDP p.c. v PKS (PPP) Hybatelé reálné konvergence Vzdělání V&V Veřejná infrastruktura Reformy trhu práce Finanční regulace/deregulace Stabilizační politiky (nezávislost CB, fiskální disciplína) Mezinárodní obchod Otevřenost ekonomik => FDI Stabilní instituce

74

Graf 4: HDP p.c. v PPP – srovnání zemí EU

Zdroj: Frajt, J., Komárek, L.: na cestě do EMU:nom inální a reálná konvergence v tranzitivních ekonomikách, Finance a úvěr 51,č.6 PPP Purchasing Power Parity = Parita kupní síly Umělý měnový kurz, který převádí jednu měnu do druhé tak, ţe za stejný objem peněz mohu nakoupit ve 2 zemích identické produkty Eliminuje cenové rozdíly mezi zeměmi Tzn., ţe zohledňuje kupní sílu domácí měny Slouţí pro mezinárodní srovnání vyspělosti ekonomik Specifika ČR Vyšší podhodnocení cenové hladiny ve vztahu k ekonomické vyspělosti Dáno pravděpodobně následujícími faktory. -

trojí devalvace na začátku transformace

-

zděděné cenové relace

-

nepřímé daně

-

rychlost cenové arbitráţe

-

Podíl neobchodovatelného sektoru

-

Statistický klam

75

Závěry a doporučení Cílem této práce bylo provést deskriptivní a komparativní analýzu vývoje deficitu veřejných rozpočtů České republiky a na základě jejích výsledků zhodnotit, jak tento deficit ovlivnil hospodářskou politiku České republiky. K naplnění cíle jsme si v první kapitole podrobně nastínili principy a fungování veřejných rozpočtů. Také jsme zmínili vývoj přístupů ekonomických teorií v rámci hospodářské politiky. Hospodářská politika je především závislá na tom, v kterém státě je naplňována. Česká republika je zemí velmi otevřenou, je zde velká závislost na importu (energetické suroviny) a exportu ( především zpracovatelský průmysl). Od roku 1997 v ČR funguje systém reţimu volně pohyblivého směnného kurzu. Fiskální politika je v České republice realizována systémem veřejných rozpočtů, které jsou zaloţeny na principu fiskálního federalismu. Nejdůleţitějším nástrojem je státní rozpočet, jehoţ principy a fungování jsou popsány v kapitole 1.6. Fiskální politika musela v prvních letech vzniku ČR plnit kromě funkce stabilizační také důleţitou roli v restrukturalizaci ekonomiky. Tato opatření v sobě nesla výrazné náklady, jeţ v prvních letech omezily manévrovací prostor fiskální politiky.

Propady v rozpočtu v tomto období byly kompenzovány

především příjmy z velké a malé privatizace. Na základě analýzy období 1993-2011, která zkoumala vývoj deficitu veřejných rozpočtů, byla u některých ekonomických ukazatelů prokázána souvislost s prováděnou fiskální politikou, kterou reprezentoval objem vládní spotřeby. Deficity začaly narůstat v souvislosti s expanzivní politikou levicových vlád a zejména v posledním období v důsledku finanční krize. Kaţdopádně pro všechny zkoumané ukazatele platí, ţe nelze dělat obecné závěry z celého analyzovaného období, neboť ekonomika je velmi komplikovaným systémem, v němţ není moţné zkoumat vývoj dvou veličin naprosto odděleně. V celkovém sledovaném období 1993 – 2011 jsme i dále analyzovali hospodářskou politiku, na jejíţ vývoj mělo vliv střídání jednotlivých politických směrů. Pravicové vlády se v duchu monetaristického přístupu urputně snaţili udrţet pokud moţno vyrovnaný rozpočet. Tato snaha se však s příchodem finanční krize míjí účinkem. Naproti tomu byl v letech 1998-2006 realizován Keynesiánský přístup prostřednictvím expanzivní fiskální politiky. Hospodářská politika Zemanovy vlády z této doby spočívala v mixu restriktivní antiinflační měnové politiky s rozpočtovou expanzí, zahraničních pobídek a liberalizací bankovního sektoru. V této souvislosti lze

76

říci, ţe opatření realizovaná levicovou vládou M. Zemana byla úspěšná. Došlo především k obnovení ekonomického růstu a kvalitní privatizace bankovního sektoru, ušetřila státní rozpočet o další velké výdaje, protoţe v období finanční krize nemusel stát naše banky sanovat. Nicméně další levicová vláda v letech 2003-2006 způsobila svojí expanzivní politikou zbytečné narůstání kumulovaného deficitu státního rozpočtu. Po tomto období přichází restriktivní politika pravicových vlád, která se snaţila hrozivý nárůst zadluţení zastavit. V roce 2007 byla přijata nejrozsáhlejší opatření ve formě ucelené daňové a sociální reformy, která je zmíněna v kapitole 3.1. Cílem reforem byla stabilizace veřejných rozpočtů a adresnější sociální systém kompenzovaný niţšími daněmi. Tyto výdajové restrikce dokázaly ovlivnit výsledné saldo na nejlepší výsledek od roku 1997 (-20 mld. Kč). V roce 2009 se bohuţel projevily důsledky finanční krize v plné síle a ČR spadla na cyklické dno s výsledným saldem státního rozpočtu

ve výši -192,4 mld. Kč, tj. 5,3% HDP v běţných cenách. S příchodem

finanční krize jsme zároveň ověřili závislost České republiky na ekonomickém vývoji v zemích, do kterých směřujeme náš export. V této otázce je do budoucna nutná diverzifikace exportu na trhy mimo eurozónu. Deskriptivní a komparativní analýza, kterou jsem ve své diplomové práci provedl, nesledovala pouze akcent na aplikaci restriktivní rozpočtové politiky, ale právě naopak v kontextu poukázala na nezbytnost implementace prorůstových faktorů české hospodářské politiky, která stále v komparaci s vyspělými trţními ekonomikami vykazuje nízké kilogramové ceny, nízkou produktivitu práce a v důsledku nízkého podílu tzv. nové ekonomiky téţ nízkou ekonomickou přidanou hodnotu. Jednou z efektivních moţností je podpora veřejných financí invenčnímu potenciálu tím, ţe se bude postupně zvyšovat procentuální podíl výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj (z dnešního necelého jednoho procenta aţ na tři procenta), jakoţ i výraznější podpora ze strany Komise pro cenné papíry trhu IPO, coţ je trh primárních emisí zaměřený na podporu malých a středních inovativních podnikatelských subjektů s vysokým potenciálem růstu a v počátečním stádiu rozvoje (seed-corn, start-up), které by významně přispěly ke zdravé dynamizaci české ekonomiky. Výše uvedené kroky ve svém důsledku povedou k vyšší fiskální odpovědnosti protagonistů fiskální a monetární politiky. Důsledná implementace výše uvedených opatření postupně povede k ţádoucí restrukturalizaci české ekonomiky v kontextu se světovým trendem, který je stále výrazněji determinován vysoce ţádoucím fenoménem znalostní ekonomiky zaloţené na obnovitelných zdrojích a udrţitelném růstu. 77

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HAMERNÍKOVÁ, B., MAATYOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-301-0

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. ISBN 80-86395-19-7. PUCHINGER, Z. Úvodní kapitoly k daňové teorii. 1. Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1298-5. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s. 6-67. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, s. 75-81. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, s. 83-89. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha :GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 95-129. ISBN 978-80-247-2385-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, s. 130-131. ISBN 978-80-247-2385-3. HLADKÝ, Josef. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha : GRADA Publishing, 2008. Hlavní změny ZDP, s. 4-5. ISBN 978-80-247-2385-3. GALOČÍK Svatopluk; PAIKERT Oto. Daňové zákony 2008 : úplná znění platná k 1.1.2008. 16 vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. Novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s. 93-94 s. ISBN 978-80-247-2385-3. DOBEŠOVÁ, D., KVIZDA, M., MUSIL, P., TOMEŠ, Z. a ŢÍDEK, L. The transformation of the Czech economy. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2003, 192 s. ISBN 80210-3292-8 SPĚVÁČEK, V. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002, 525 s. ISBN 80-86131-32-7

78

DOBEŠOVÁ, D., KVIZDA, M., MUSIL, P., TOMEŠ, Z. a ŢÍDEK, L. The transformation of the Czech economy. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2003, 192 s. ISBN 80-210-3292-8

Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.218/2000 Sb., s. 4-44. ISBN 978-80-7208-792-1. Česká republika. Vyhláška ministerstva financí č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.323/2002 Sb., s. 45-123. ISBN 978-80-7208-792-1. Česká republika. Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2010, č.243/2000 Sb., s. 218-228. ISBN 978-80-7208-792-1. Česká republika. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů. 2007, č. 261/2007, s. 02-187. Česká republika. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. In ÚPLNÉ ZNĚNÍ. 2008, č.582/1991 Sb., s. 244-301. ISBN 978-80-7208-708-2. Ministerstvo financí české republiky [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné na WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/. > Česká daňová správa [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné na WWW: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/index.html > MPSV [online]. 2008.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 [cit. 2012-03-27]. Dva roky sociálních reforem 2007-2008. Dostupné z WWW: . ČSSZ [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné na WWW: < http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ > ČSÚ [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné na WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011

MPSV [online]. Březen 2010. 2010 [cit. 2012-04-29]. Minimální mzda od 1. ledna 2010 Dostupné na WWW:

Ročenka Hospodářských novin 1998. Praha: Economia, 1998, 384 s.

79

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BÚ - běţný účet, platební bilance CEB - centrální banka ČSÚ - Český statistický úřad DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPH - zákon o dani z přidané hodnoty DPPO - daň z příjmů právnických osob DR - devizové rezervy ECB - evropská centrální banka EDP - postup při nadměrném schodku (Maastrichtská kritéria) ER - úroková sazba EMU - Ekonomická a měnová unie ERM - reţim směnných kurzů EU - Evropská unie EVA - ekonomická přidaná hodnota HDP - hrubý domácí produkt MP- měnová politika MPSV- ministerstvo práce a sociálních věcí PB - platební bilance PPP - Parita kupní síly SPZ - státní politika zaměstnanosti TM - transmisní mechanismus ZDP - zákon o dani z příjmů Y - produkt, důchod Y* - potenciální produkt

80

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Zadluţená EU

28

Tabulka 2: Ratingy vybraných zemí z ţebříčku blackrock

29

Tabulka 3: Střídání pravicových a levicových vlád v letech 1993-2012

34

Tabulka 4: Chování politických směrů v souvislosti s ekonomickými cíli

35

Tabulka 5: Analýza rychlosti privatizace

36

Tabulka 6: Hospodaření státního rozpočtu v letech 1990-1992

37

Tabulka 7: Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR za roky 1990 – 1993

37

Tabulka 8: Vývoj makroekonomických ukazatelů Slovensko za roky 1990 – 1993

38

Tabulka 10: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení

54

u zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění Tabulka 11: Sazby pojistného dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení u

54

zaměstnance, který je účasten pouze důchodového pojištění Tabulka 12: Příklady minimální mzdy od 1. ledna 2010 podle délky stanovené

55

týdenní pracovní doby a procentních sazeb Tabulka 13: Rozdíl (2008-2007) ve vyplácených mzdách

57

Tabulka 14: Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2007 a 2008

58

Tabulka 15: Vybrané ukazatele související s vnější hospodářskou politikou

63

Tabulka 16: Celkový deficit

67

Tabulka 17: Vývoj vládního deficitu a veřejného dluhu od roku 1993

69

Tabulka 18: Dluhová sluţba ČR z dlouhodobé zadluţenosti podle věřitelů a dluţníků k 30.06.2012

70

Tabulka 19: Harmonizovaný index spotřebitelských cen

71

Tabulka 20: Saldo sektoru vládních institucí

73

Tabulka 21: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely

73

81

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj měnového kurzu CZK/DEM v roce 1997 – 1998

41

Graf 2: Deficity vlády v ČR od roku 1995

66

Graf 3: Vývoj dluhu v ČR

67

Graf 4: HDP p.c. v PPP – srovnání zemí EU

74

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: Inflační cíle ČNB

32

82