Porušení rozpočtové kázně a jeho dopady na příjemce dotací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Porušení rozpočtové kázně a jeho dopady na příjemce dotací Diplomová práce

Vedoucí práce: Bc. Ing. Jana Mikušová, Ph.D.

Brno 2013

Bc. Lenka Bařinová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci „Porušení rozpočtové kázně a jeho dopady na příjemce dotací“ vypracovala samostatně s použitím odborné literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 16. května 2013

__________________

Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat své vedoucí diplomové práce Bc. Ing. Janě Mikušové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace, za cenné rady, náměty a připomínky.

Abstract Bařinová, L. Breach of budgetary discipline and its impact on grant recipients. Diploma thesis. Brno, 2013. This thesis deals with the issues of breach of budgetary discipline according to Act No. 218/2000 Coll., about budget rules and modifications to some related laws (budget rules) as amended by subsequent statutory instruments in relation with the use of grants by their ultimate recipients. The survey defines providing of grants in the Czech Republic and describes the institute of breach of budgetary discipline. The work itself identifies the most frequent types of breach of budgetary discipline and applies them to model examples. Subsequently it evaluates the impact of breach of budgetary discipline on recipients of grants and makes recommendations how to prevent suchlike breach. Finally it also evaluates the efficiency of levy administration for breach of budgetary discipline by revenue authorities. Keywords Grants, breach of budgetary discipline, irregularity, sanction, National Fund, state budget, revenue authority, remission.

Abstrakt Bařinová, L. Porušení rozpočtové kázně a jeho dopady na příjemce dotací. Diplomová práce. Brno, 2013. Tato práce se zabývá problematikou porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ke kterému dochází v souvislosti s čerpáním dotací konečnými příjemci. Literární přehled charakterizuje poskytování dotací v ČR a popisuje institut porušení rozpočtové kázně. Vlastní práce identifikuje nejčastější typy porušení rozpočtové kázně, které jsou aplikovány na modelových příkladech. Následně vyhodnocuje dopady porušení rozpočtové kázně na příjemce dotací a vytváří doporučení, jak těmto porušením předcházet. Závěrem také hodnotí efektivitu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně prováděnou finančními úřady. Klíčová slova Dotace, porušení rozpočtové kázně, nesrovnalost, sankce, Národní fond, státní rozpočet, finanční úřad, prominutí.

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod.......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

2

Metodika práce

11

3

Literární přehled

13

3.1

3.1.1

Rozpočtové právo ............................................................................ 13

3.1.2

Vymezení základních pojmů............................................................ 15

3.1.3

Přehled dotací poskytovaných v ČR ................................................18

3.2

Nesrovnalost ............................................................................................24

3.2.1

Vztahy mezi poskytovateli dotací a finančním úřadem ..................24

3.2.2

Hlášení nesrovnalostí ......................................................................25

3.2.3

Nejčastější typy nesrovnalostí hlášených OLAF v roce 2010..........25

3.3

4

Charakteristika poskytování dotací v ČR ................................................ 13

Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně (PRK) ............................ 26

3.3.1

Právní úprava k výkonu správy odvodů za PRK ............................ 26

3.3.2

Orgány Finanční správy České republiky........................................27

3.3.3

Technické zabezpečení při správě odvodů za PRK ........................ 29

3.3.4

Proces daňové kontroly .................................................................. 30

3.3.5

Porušení rozpočtové kázně ..............................................................32

3.3.6

Sankce za porušení rozpočtové kázně .............................................36

3.3.7

Postup po zjištění porušení rozpočtové kázně ............................... 38

3.3.8

Judikáty z oblasti odvodů za porušení rozpočtové kázně ............... 41

Vlastní práce 4.1

45

Kontrolní činnost FÚ Brno I ...................................................................45

4.1.1

Působnost správy odvodů za porušení rozpočtové kázně ...............45

4.1.2

Údaje z IS CEDR II o kontrolní činnosti v letech 2010-2012 ........ 46

4.1.3

Jednotlivé typy porušení .................................................................47

4.1.4

Dílčí cíl - nejčastěji zjištěná porušení............................................. 49

4.1.5

Modelový příklad 1 .......................................................................... 51

4.1.6

Modelový příklad 2 ..........................................................................59

4.1.7

Modelový příklad 3 ..........................................................................63

4.1.8

Dílčí cíl – adekvátnost sankcí daného typu porušení..................... 68

4.1.9

Dílčí cíl – možnosti dalších postupů po zjištění PRK..................... 70

4.2

5

Zhodnocení efektivity správy odvodů za PRK........................................ 72

4.2.1

Údaje zveřejněné Nejvyšším kontrolním úřadem.......................... 72

4.2.2

Významnost správy odvodů za PRK prováděné FÚ ........................75

4.2.3

Návrhy změn a nových postupů při správě odvodu za PRK ...........77

Diskuse a závěr 5.1

79

Doporučení pro příjemce dotací..............................................................81

6

Literatura

84

7

Seznam použitých zkratek

88

8

Seznam obrázků a tabulek

89

9

Přílohy

90

Úvod a cíl práce

1 1.1

8

Úvod a cíl práce Úvod

Problematika poskytování dotací a jejich čerpání, zejména těch poskytnutých z Evropské unie (EU), je v současné době neustále diskutované téma. Dalo by se říci, že se o dotace zajímají téměř všichni, ať už se jedná o jednotlivce, firmy, stát a jeho instituce nebo EU. Každý z uvedených subjektů má však svá specifika a z toho plynoucí i různé pohledy zájmu o dotace. Jednotlivec se zajímá o finanční pomoc např. při zajišťování si vlastního bydlení nebo řešení svého uplatnění na trhu práce. Firmy zase chtějí využít příspěvky na tvorbu nových pracovních míst a mají zájem získat dotace na další vzdělávání svých zaměstnanců a tím si zlepšit postavení mezi konkurencí. A stát? Ten řeší dotace na makroekonomické úrovni, neboť jsou jedním z nástrojů používaných v rámci fiskální politiky. Co vlastně slovo dotace znamená? Linhart (2007) ve Slovníku cizích slov tento pojem vysvětluje jako „darování, finanční podpora, poskytnutí finančních prostředků z veřejných rozpočtů bez přesného účelu použití“. Státní dotace a dotace z prostředků EU jsou však převážně poskytovány na stanovený účel. Poskytování finančních prostředků není fenoménem pouze současné doby. Když se vrátíme krátce do minulosti Československa, kdy před rokem 1989 fungoval direktivní systém řízení ekonomiky na principu centrálního plánování, tak i v tomto období byly určité formy podpor poskytovány. Socialistický stát zvýhodňoval převážně rodinu, kdy byly mimo jiné poskytovány výhodné novomanželské půjčky nebo stabilizační půjčky na bytovou výstavbu na základě vyhlášky č. 1/1982 Sb. o finanční, úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavby. Následně v roce 1989 v důsledku politických změn došlo k ekonomické reformě, ekonomika se transformovala na tržně orientovanou, což znamenalo rozsáhlé zásahy do právního řádu, ekonomického a sociálního prostředí. Toto období po roku 1989 bylo počátkem základních procesů ekonomiky nově se tvořícího státu, mimo jiné i regionální politiky státu. Jak uvádí Stejskal, Kovárník (2009) pojem regionální politika má spoustu definic, mezi nejvýstižnější patří tyto: • „Je to soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů“. • „Představuje všechny veřejné intervence, které vedou ke zlepšování geografického rozdělení ekonomických činností, respektive které se pokoušejí napravit určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky pro dosažení dvou vzájemně závislých cílů – ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů“. V rámci tohoto porevolučního období byly v souladu s nově nastaveným právním řádem Československé federativní republiky a následně České republiky poskytovány národní dotace v různých formách. Hlavními důvody jejich poskytování bylo odstraňování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi státu, podpora

Úvod a cíl práce

9

růstu společnosti a zvýšení konkurenceschopnosti, např. formou podpory malého a středního podnikání, podpory zaměstnanosti, podpory bydlení u hypotečního úvěrování, investiční pobídky z důvodu přilákání zahraničních investorů, individuálních finančních podpor na rozvoj daného regionu, aj. V roce 2004 vstupem České republiky do EU se nám otevřely možnosti čerpat i dotace z EU, neboť jsme se stali také členy společných politik EU. Společná regionální politika usiluje v zájmu stability jednotného evropského trhu o snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi různými oblastmi členských zemí a podporuje jejich rozvoj. Jejím nástrojem jsou strukturální fondy EU a Fond soudržnosti EU. Společná zemědělská politika zase představuje sadu různých mechanismů zaměřených nejen na zemědělskou produkci, ale i problematiku venkova včetně nezemědělské činnosti a zásadním způsobem ovlivňuje hospodaření českých zemědělců. Nástroji této politiky jsou přímé platby a další tržní nástroje. Od roku 2007 zahrnuje také podporu rozvoje venkova (Plchová, Abrhám, Helísek, 2010). Dotace z EU byly nejdříve čerpány v rámci předvstupní pomoci z fondů ISPA, Phare, SAPARD, následně v programovém období 2004 – 2006 a nyní v programovém období 2007 – 2013. Získání dotací, zejména peněžních prostředků z EU, však není jednoduchou záležitostí. Je to proces zdlouhavý a administrativně náročný. Zahrnuje vše od seznámení se s aktuální verzí dokumentace ke konkrétnímu projektu, vypracování projektového záměru, kterému předchází další činnosti jako např. provedení průzkumu trhu, čerpání potřebných informací ze statistických údajů, sestavení finančního rozpočtu, až po podání žádosti o poskytnutí dotace včetně příslušných příloh. Někteří žadatelé tento proces nejsou schopni samostatně zvládnout, proto využívají služeb externích firem, které se touto činností zabývají a dotace jim vyřídí. Jakmile je žádost schválena a poskytovatelem je vydáno „rozhodnutí o poskytnutí dotace“ na daný projekt, je žadatel vyzván k akceptaci tohoto rozhodnutí. Většina žadatelů se domnívá, že jakmile již obdrží na svůj účet finanční prostředky, tak už je nemůže nic ohrozit. Následná fáze - čerpání těchto dotací je však velmi důležitý proces, který zahrnuje jak financování nákladů vzniklých v rámci projektu, tak i dodržování všech podmínek souvisejících s tímto čerpáním. V této fázi daný projekt podléhá kontrolám různých institucí. V rámci těchto kontrol bývají zjištěny pochybení, které můžou mít za následek stanovení sankcí. Pokud se příjemce dotace nějaké chyby byť i administrativní dopustí a tato nesrovnalost je následně finančním úřadem zhodnocena jako porušení rozpočtové kázně, důsledkem tohoto porušení je pak vrácení celé nebo poměrné části dotace včetně úhrady příslušného penále. Jako téma pro zpracování této diplomové práce jsem si vybrala porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ke kterému dochází u příjemců v souvislosti s čerpáním dotací. Vedlo mě k tomu vlastní zjištění, že v praxi často dochází ke stejným chybám

Úvod a cíl práce

10

příjemců dotací. Výchozími údaji této práce jsou informace získané z evidence IS CEDR II týkající se kontrol provedených Finančním úřadem Brno I v letech 2010 až 2012. Z těchto údajů jsou vyhodnoceny nejčastější typy porušení rozpočtové kázně a jsou aplikovány na modelových příkladech vycházejících z praxe finančního úřadu. Jako pracovník finančního úřadu jsem podle daňového řádu vázána mlčenlivostí, proto jsou všechny údaje v těchto příkladech fiktivní.

1.2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je tvorba doporučení pro příjemce dotací, jak předcházet porušení rozpočtové kázně při jejich čerpání. Tento hlavní cíl navazuje na dílčí cíle, které vychází ze zhodnocení současné úrovně správy odvodů za porušení rozpočtové kázně prováděné Finančním úřadem Brno I (od roku 2013 Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj) a jsou odpovědí na tyto otázky: 1. Jaké jsou nejčastější typy porušení rozpočtové kázně zjištěné finančním úřadem? 2. Jsou dopady – sankce adekvátní (odpovídající) danému typu porušení příjemcem dotace? 3. Jaké možnosti dalšího postupu má příjemce dotace, který se porušení rozpočtové kázně dopustil? Součástí práce je také zhodnocení efektivity správy odvodů za porušení rozpočtové kázně prováděné finančními úřady.

Metodika práce

2

11

Metodika práce

Informace k problematice zpracovávané v této diplomové práci byly získány prostudováním odborné literatury, příslušných zákonů včetně související judikatury soudů a internetových zdrojů. Neméně důležitá je také vlastní praxe, pracuji na finančním úřadu, oddělení dotací, které se problematikou porušení rozpočtové kázně zabývá. Při zpracování této práce byly použity následující metody: metoda deskripce, metoda analýzy, metoda komparace, metoda třídění, metoda dedukce a metoda syntézy. V literárním přehledu je použita metoda deskripce, metoda analýzy a metoda komparace. Tento přehled má objasnit problematiku odvodů za porušení rozpočtové kázně, jejichž správu provádí finanční úřady. Metodou deskripce je stručně popsána oblast poskytování dotací v ČR včetně výkladu základních pojmů. Tato úvodní část je důležitá pro pochopení postupu finančního úřadu, který jako jediný může zkonstatovat, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Na tento úvod je navázáno vymezením pojmu „nesrovnalost“, který úzce souvisí se správou odvodů za porušení rozpočtové kázně. Následně v rámci problematiky porušení rozpočtové kázně a její správy je vymezen právní rámec a instituce, které se touto správou zabývají. Při výkladu institutu „porušení rozpočtové kázně“ je metodou komparace vysvětlen rozdíl mezi porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb. a podle zákona č. 218/2000 Sb. Dále je analyzován postup finančních úřadů, při kterém dochází ke zjištění a konstatování porušení rozpočtové kázně včetně vymezení odpovídajících sankcí. V závěru jsou uvedeny zákonné možnosti příjemce dotace, jak dále řešit situaci, když už dojde k porušení rozpočtové kázně. V této návaznosti jsou zmíněny některé judikáty z oblasti porušení rozpočtové kázně. Vlastní práce je rozdělena na dvě části. První je zaměřena na správu odvodů za porušení rozpočtové kázně, kterou od 1.1.2013 vykonává Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dříve Finanční úřad pro Brno I). Z informačního systému CEDR II jsou získána data o provedených kontrolách v roce 2010, 2011 a 2012. Na základě jejich roztřídění jsou vymezeny nejčastější typy porušení rozpočtové kázně, které jsou odpovědí na otázku č.1 a prvním dílčím cílem. Znázorněné modelové příklady vybraných typů porušení včetně stanovení sankcí s možnostmi dalšího řešení jsou podkladem pro vypracování druhého a třetího dílčího cíle. Jak bylo již v úvodu sděleno, příklady vychází z praxe finančního úřadu, avšak všechny údaje v těchto příkladech jsou fiktivní. Metodou komparace je zhodnocena adekvátnost sankcí zejména u stejného typu porušení, ale v rámci různých programů. Z tohoto zhodnocení vyplývá odpověď na otázku č.2, která je druhým dílčím cílem. Provedenou analýzou dalších možných postupů příjemce dostaneme odpověď na otázku č.3, která je třetím dílčím cílem. Druhá část práce je zaměřena na činnost územních finančních orgánů, ve které je zhodnocena efektivita správy odvodů za porušení rozpočtové kázně. Kritériem jsou data zveřejněná Nejvyšším kontrolním úřadem, a to údaje o vyměřených

Metodika práce

12

a prominutých odvodech a penále v období od roku 2006 do roku 2009. Dalším kritériem pro zhodnocení současné správy odvodů za porušení rozpočtové kázně, zejména významnosti FÚ při této správě, je článek Ing. Miroslavy Pýchové (2012) v časopisu UNES, podle kterého by bylo optimální, aby správu odvodů za porušení rozpočtové kázně vykonávali místo finančních úřadů sami poskytovatelé. Výsledkem těchto zhodnocení jsou úvahy, jak změnit postupy v této oblasti. V závěru práce jsou navržena doporučení pro příjemce dotací, jak předcházet porušení rozpočtové kázně při jejich čerpání. Ta vychází z metody syntézy, která získané poznatky v rámci dílčích cílů shrnuje do jednoho celku a poskytuje obecné závěry.


3

13


Tato část práce je zaměřena na problematiku „porušení rozpočtové kázně“. Pro pochopení některých principů a postupů, které vedou finanční úřady ke konstatování porušení rozpočtové kázně, je důležité mít základní informace z oblasti poskytování dotací. Proto je úvodní část literárního přehledu zaměřena na poskytování dotací včetně vymezení základních pojmů z této oblasti.

3.1 Charakteristika poskytování dotací v ČR 3.1.1

Rozpočtové právo

Finanční právo je řazeno do práva veřejného, tvoří samostatné odvětví našeho právního řádu a je jedním z nástrojů uskutečňování finanční politiky státu. Do systému finančního práva patří mimo jiné i rozpočtové právo, které lze chápat jako soubor právních norem upravujících rozpočtovou soustavu, rozpočtový proces, ale i výši příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtů. Za základní prameny rozpočtového práva lze v České republice vedle Ústavy považovat zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a každoročně schvalovaný zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok (Grúň, 2006). Státní rozpočet (SR) je podle Pekové (1999) nejvýznamnější článek rozpočtové soustavy, neboť jím prochází největší objem veřejných finančních prostředků. Patří k nejdůležitějším nástrojům, které vláda využívá v rámci své fiskální politiky. Tento institut upravuje zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a Grúň (2006) jej charakterizuje jako: • „Plán příjmů a výdajů zpravidla na roční období“. • „Fond, tj. místo kde se příjmy soustřeďují a pak se následně redistribuují“. • „Soustavu společenských vztahů, které vznikají v procesu jeho tvorby, realizace, závěrečného bilancování a průběžné kontroly“. Podle ustanovení § 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech představuje „finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.“ Mezi příjmy státního rozpočtu uvedené v ustanovení § 6 rozpočtových pravidel, kam patří mimo jiné i sankce za porušení rozpočtové kázně, lze zahrnout podle odst. 2 stejného ustanovení také příspěvky a dotace poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu, které jsou použity v běžném rozpočtovém roce. Národní fond (NF) je institut vzniklý v souvislosti s realizací finanční pomoci poskytované z rozpočtu EU České republice, centralizuje peněžní prostředky


14

určené na financování projektů v rámci stanovených programů. V rozpočtových pravidlech v ustanovení § 37 je vymezen z dvojího hlediska jako: • souhrn peněžních prostředků svěřených EU České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, • instituce – platební a certifikační orgán (odbor 55 Ministerstva financí), který koordinuje finanční toky z rozpočtu EU a z finančních mechanismů a tyto prostředky spravuje. Výčet výdajů státního rozpočtu je uveden v ustanovení § 7 rozpočtových pravidel. Nejčastějšími výdaji ze státního rozpočtu jsou převážně různé typy dotací, příspěvků a podpor, např.: • výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programů a akcí, • dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu EU včetně stanovených podílů státního rozpočtu na financování těchto výdajů, • dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce, • výdaje na dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti, • dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost, • dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost, • dotace občanským sdružením, příspěvky politickým stranám, dotace státním fondům, dotace nadacím, • dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa, • dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury, • dotace dobrovolným svazkům obcí a spoustu dalších dotací a výdajů. Shrnutím výše uvedeného lze konstatovat, že Česká republika v rámci své fiskální politiky a v souladu s jednotlivými politikami EU, které jsou upraveny příslušnými právními předpisy, tvoří ve státním rozpočtu příjmy, které se přeroz-


15

dělují a v rámci daného rozpočtového roku se část těchto finančních prostředků poskytuje formou dotací, dávek, příspěvků a různých podpor prostřednictvím ústředních orgánů státní správy (správců kapitol státního rozpočtu) právnickým i fyzickým osobám k použití na stanovený účel. Pro úplnost výkladu lze doplnit, že dotace se člení podle různých hledisek. Za základní členění je považováno podle způsobu použití neboli financování výdajů, a to na dotace běžné a kapitálové. Běžné jsou takové, které se každoročně poskytují na financování pravidelně se opakujících běžných neinvestičních potřeb a mohou být buď účelové, tj. na stanovený účel s předem vymezenými podmínkami nebo neúčelové, např. odvětvové vyrovnávací dotace na financování vybraných veřejných statků. Kapitálové neboli investiční dotace jsou účelové dotace, které slouží k financování konkrétních jednorázových investic, např. výstavba školy. Ve výjimečných případech se poskytují i dotace mimořádné, např. k odstranění škod po živelných pohromách (Novotníková, 2005). 3.1.2

Vymezení základních pojmů

Před vymezením dotací poskytovaných v ČR, zejména dotací z EU, které tvoří v současné době převážnou část dotačních prostředků, je vhodné objasnit některé pojmy z oblasti poskytování dotací. Řídícím orgánem je většinou ústřední orgán státní správy (např. ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo práce a sociálních věcí, aj.), který se v rámci konkrétního operačního programu nachází na nejvyšší úrovni. Má celkovou odpovědnost za efektivitu, správnost a realizaci daného programu v souladu s národními normami a předpisy EU. Provádí hlášení nesrovnalostí na vnitřní úrovni. Může část svých pravomocí delegovat na zprostředkující subjekt (Tauer, Zemánková, Šubrtová, 2009). Zprostředkující subjekt vykonává činnosti, které na něj byly delegovány řídícím orgánem na základě smlouvy o delegování pravomoci. Pro příjemce plní funkci metodického vedení. Přijímá a schvaluje žádosti o platby příjemcům dotace, provádí monitorování a kontrolu projektů, v neposlední řadě o všem informuje řídící orgán. Zpravidla se jedná o odbory ministerstev nebo jimi řízené organizace jako např. Czechinvest, Úřad práce ČR. Bývá též označován jako poskytovatel finančních prostředků (Vilamová, 2005). Vydává rozhodnutí o poskytnutí dotace, ve kterém stanovuje podmínky, které musí příjemce dotace dodržet. V souladu s právní úpravou ustanovení § 14 rozpočtových pravidel může u některých podmínek stanovit, že jejich nesplnění bude postihováno odvodem nižším, než kolik činí celková částka dotace. Takto vyčleněné podmínky jsou nazývány jako méně závažné. Příjemcem dotace se stává úspěšný žadatel, který přijímá finanční podporu na realizaci daného projektu. O poskytnutí této podpory poskytovatel vydává rozhodnutí v souladu s úpravou zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. Příjemce toto rozhodnutí svým podpisem akceptuje a stává se zodpovědný za čerpání podpory v souladu se stanovenými pravidly uvedenými ve vydaném roz-


16

hodnutí nebo v jiných dokumentech, na něž se rozhodnutí odkazuje, např. příručka pro příjemce (Tauer, Zemánková, Šubrtová, 2009).

Řídící orgán MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (MPSV) ODBOR 72 – ODBOR ŘÍZENÍ POMOCI Z ESF

Zprostředkující subjekt



Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Ministerstvo vnitra (MV)

MPSV, odbor 45

Příjemci

Obr. 1

Příjemci

Příjemci

Příjemci

Příklad základního rámce implementační struktury OP

Zdroj: vlastní zpracování

Čerpání dotací z prostředků EU je realizováno pomocí operačních programů (OP). Jedná se o významné strategické dokumenty, které jsou popisem cílů a priorit, jakých chce členská země v dané tématické oblasti a aktuálním programovém období dosáhnout. O jejich schválení rozhoduje Evropská komise. Vyskytují se jako tématické OP, které řeší daný sektor nebo oblast, např. životní prostředí nebo podnikání, a jako regionální OP, ty se vztahují na jeden region (Marek, Kantor, 2009). Projektem se rozumí série aktivit, které jsou zaměřené na splnění jasně definovaného cíle, v rámci určitého času a stanoveného rozpočtu (Vilamová, 2005). Rozpočtová pravidla v ustanovení § 3 písmeno j) definují program nebo projekt spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie jako „soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, podpory pro rozvoj venkova nebo Evropského rybářského fondu“. V rámci financování projektů se setkáváme s několika způsoby, jak poskytovatelé příjemcům poskytují prostředky na realizaci jejich projektů. V případě financování ex-ante se poskytuje záloha na realizaci projektu, prostředky jsou poskytnuty dopředu, aby z nich mohly být hrazeny náklady projektu. Toto financování se vyskytuje buď jako jednorázové nebo průběžné, kdy je poskytnuto postupně více záloh.


17

Úhrada nákladů projektu

vyplacena dotace Obr. 2

Úhrada nákladů z poskytnutých prostředků

Jednorázové financování ex-ante

Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finanční toků a kontroly programů financovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 -2013, vlastní zpracování

Ex-post financování znamená, že příjemce si veškeré náklady, které mu v rámci realizace projektu vznikly, hradí sám a k proplacení těchto nákladů dochází zpětně, prostředky se příjemci refundují. refundace nákladů příjemce

Úhrada nákladů z vlastních zdrojů

vlastní zdroje příjemce

Obr. 3

Vyplacena dotace

Jednorázové financování ex-post


Třetím způsobem financování je kombinované, s kterým se nejčastěji setkáváme u průběžného financování, kdy nejprve jsou poskytovány zálohy ex-ante a poslední část dotace je poskytnuta, až je projekt dokončen k profinancování vlastních úhrad, příkladem jsou projekty v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost.


18

Refundace nákladů příjemce

Žádost o platbu

úhrady vyplacena 1. část dotace

Obr. 4

úhrady

Žádost o platbu

úhrady z vl. zdrojů

vyplacena 2. část dotace vlastní zdroje příjemce

Vyplacena poslední část dotace

Kombinované financování


V souvislosti s financováním si každý OP ve svých příručkách stanoví, zda příjemce musí zřídit zvláštní projektový účet1 nebo může být použit jejich provozní účet. Všeobecně se zvláštním projektovým účtem rozumí nově založený bankovní účet, který slouží pouze pro daný projekt. Na tomto účtu se s finančními prostředky zaslanými v rámci financování ex-ante nesmí provádět žádné operace, které nesouvisejí přímo s realizací daného projektu. Bankovní poplatky k těmto projektovým účtům bývají zpravidla uznatelnými výdaji narozdíl od bankovních poplatků u provozních účtů příjemce. 3.1.3

Přehled dotací poskytovaných v ČR

1. Národní dotace Česká republika podporuje z národních zdrojů řadu aktivit prostřednictvím dotačních programů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány podle ustanovení § 14 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a dotace z rozpočtu územních samosprávných celků jsou poskytovány podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dotacemi podle zákona č. 250/2000 Sb. jsou takové dotace, které jsou poskytovány Regionální radou regionu soudržnosti, dále dotace kraje do rozpočtů obcí v daném kraji nebo ty, které poskytuje také obec, a to na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti nebo na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec nebo kraj. Dále se těmito dotacemi nebudeme zabývat, protože kontrola jejich čerpání nespadá do působnosti finančních úřadů.

Zákon č. 512/2012 Sb. doplňuje ustanovení § 3 písmeno h) rozpočtových pravidel a stanovuje v něm povinnost vyjmenovaných organizací zřídit účet pro příjem dotací ze státního rozpočtu. 1


19

Poskytovateli národních dotací jsou jednotlivá ministerstva a další instituce vymezené v ustanovení § 14 odst.2 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. Mezi tyto poskytovatele patří zejména: • Ministerstvo zemědělství ČR (MZE) každoročně vydává znění „Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro daný rok na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství“. Tento dokument stanoví dotační programy, včetně vymezení pro jakou skupinu žadatelů jsou dotace určeny, dále stanoví období pro podání žádostí a další podmínky, které je nutné splnit a se žádostí o dotaci doložit. Dotace poskytované MZE se většinou poskytují ex-post, jako úhrada vzniklých nákladů nebo jako sazbová dotace po splnění účelu (např. u dotačního titulu 1.I. - Vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a školkách je dotace poskytována na plochu až po provedené kontrole MZE, která by měla osvědčit, že kapková závlaha byla vybudována.) Mezi další dotační programy patří např. 1.D. - Podpora včelařství, 1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů, 8. Nákazový fond, 13. Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského a krmivářského průmyslu, a další (Ministerstvo zemědělství ČR, 2013). • Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Každoročně poskytuje dotace v programu Podpora bydlení. Pro rok 2013 je poskytována v rámci 4 podprogramů, a to na výstavbu technické infrastruktury, výstavbu podporovaných bytů, regeneraci panelových sídlišť a opravu domovních olověných rozvodů. Dále v programu Podpory rozvoje a obnovy venkova jsou dotace poskytovány obcím či svazkům obcí na tři dotační tituly a v program Podpora nestátním neziskovým organizacím je pro rok 2013 poskytována na podporované aktivity, které jsou vyjmenovány pro každou oblast podpory (Ministerstvo pro místní rozvoj, Programy a dotace, 2013). • Ministerstvo kultury ČR (MK) vyhlašuje každoročně výběrová dotační řízení v rámci daných oblastí, např. v oblasti literatura a knihovny jsou dotace poskytovány provozovatelům knihoven v rámci programu Veřejné informační služby knihoven – VISK (podpora na pořízení knihovního software Clavius) nebo v oblasti památek jsou dotace poskytovány v rámci Havarijního programu, v rámci programu záchrany architektonického dědictví a dalších (Ministerstvo kultury, Granty a dotace, 2013). • A další instituce a ministerstva, která postupují při poskytování národních dotací stejnými nebo obdobnými způsoby jako výše uvedená ministerstva. Přehled poskytovaných národních dotací v daném roce v rámci jejich jednotlivých působností lze získat na webových stránkách těchto poskytovatelů. 2. Dotace z EU Jak uvádí Hooghe (1996, str. 3-4) jednotná regionální politika EU vznikla z důvodu, že se EU potýkala s problémem bohatství, který vedl až k sociálním a ekonomickým rozdílům jednotlivých států a regionů. Byla založena na principu solidarity uvnitř EU, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé EU, tak bohat-


20

ší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů. Je též nazývána politikou soudržnosti EU a představuje soubor činností, které jsou zaměřeny na snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EU, kdy se prostřednictvím fondů EU přerozdělují finanční prostředky mezi členské státy a jejich regiony. Vedle zemědělské politiky je významnou agendou EU, neboť je na ni vynakládána více než třetina společného rozpočtu. Je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Prostředky ze strukturálních fondů jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony a prostředky Fondu soudržnosti jsou určeny na rozvoj chudších států, nikoliv regionů. Jak uvádí Bache (1998, str. 14) mezi finanční nástroje, které se souhrnně nazývají strukturální fondy, patří Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Do konce roku 2006 do strukturálních fondů patřil ještě Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGR) a Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG), který patřil k nejmladším fondům, neboť vznikl až v roce 1993. Evropský fond pro regionální rozvoj patří objemem finančních prostředků k největším ze strukturálních fondů. Vstupem do EU v roce 2004 jsme se stali členem mimo jiné i této společné regionální politiky. V ČR prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti shromažduje Národní fond. Jsou poskytovány obdobně jako národní dotace, a to většinou jednotlivými organizačními složkami státu, které jsou řídícím orgánem určeny jako zprostředkující orgán v rámci daného OP. V souladu s ustanovením § 14 rozpočtových pravidel tito poskytovatelé rozhodují o poskytnutí dotace. Následující přehled se týká dotací z prostředků EU poskytovaných v ČR v rámci programového období 2004 – 2006 a programového období 2007-2013. V programovém období 2004-2006 bylo v ČR realizováno 16 programů podpory fondů EU s celkovou alokací zhruba 80 mld. Kč v rámci těchto cílů: • Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících regionů. • Cíl 2 - Podpora oblastí, kde dochází k hospodářským a sociálním změnám. • Cíl 3 – Podpora lidských zdrojů. Rozvojové dokumenty, které ovlivnily regionální politiku ČR (Stejskal, Kovárník 2009): • Národní rozvojový plán 2004 - 2006, tento základní rozvojový dokument sloužil k získání podpory ze strukturálních fondů EU, představoval obecné zdůvodnění podpor a definoval cíle, kterých mělo být dosazeno. • Rámec podpory společenství – měl charakter smlouvy mezi vládou ČR a Evropskou komisí, bylo zde definováno základní institucionální uspořádání pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů a finanční rámec. • Operační programy 2004 – 2006 pro realizaci cílů. V níže uvedené tabulce je ucelený přehled programů v období 2004 – 2006, z kterých bylo možné v ČR čerpat dotace.

Literární přehled Tab. 1

21

Přehled programů v ČR v období 2004 - 2006

Programy období 2004 - 2006

Cíl ŘO

Charakteristika a financování Zaměřený na projekty v oblasti výstavby OP Infrastruktura 1 MŽP a rekonstrukcí infrastruktury, financován z ERDF. Zaměřený na zachování a rozvíjení konkurenceschopného a efektivně OP Průmysl a podnikání 1 MPO vyrábějícího průmyslového potenciálu, financován z ERDF. Zaměřený na dosažení vysoké a stabilní OP Lidských zdrojů a zaměstnanost 1 MPSV úrovně zaměstnanosti, financován z ESF. Zaměřen na rozvoj venkovských částí regionů, podpora multifunkčního OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 1 MZE zemědělství lesního a vodního hospodářství, financován z EAGGF, FIFG. Orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů, podporuje aktivity, Společný regionální operační program (SROP) 1 MMR které spadají do působností obcí a krajů, financován z ERDF, ESF. Zaměřený na odstranění slabých stránek a bariér regionu na vybraném území Jednotný programový dokument pro cíl 2 2 MMR podpory, program je výrazně ekologicky orientován. financován z ERDF, ESF, FIFG. Zaměřený na poskytování podpory rozvoji lidských zdrojů na území Jednotný programový dokument pro cíl 3 3 MPSV hlavního města Prahy s využitím českých Národní zdrojů a zdrojů ESF. Financován z Fondu soudržnosti, přispívá k posilování hospodářské Rámec podpory Společenství MMR a sociální soudržnosti EU, je určen pro členské státy, jejichž HND na obyvatele je pod úrovní 90% průměru EU. Nástroj k překonání nevýhod plynoucích Iniciativy společenství – Interreg III A MMR z příhraniční pozice dané oblasti, (Bavorsko, Polsko, Rakousko, Sasko, Slovensko) financován z ERDF. Cílem této iniciativy je zajišťování Iniciativy společenství - Egual MPSV rovného přístupu k zaměstnání, je financován z ESF. Zaměřen na projekty rozvoje venkova, nebyl otevřen jako samostatný finanční zdroj, ale v rámci programových Iniciativy společenství – Leader+ MZE dokumentů, aktivity Leader+ byly realizovány v rámci OP Zemědělství, financován z EAGGF. Zdroj: STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Programy 2004 - 2006, vlastní zpracování

Jak uvádí Plchová (2010) v programovém období 2007-2013 získala ČR k využití 26,7 miliard EUR z fondů EU (ERDF, ESF a Kohezního fondu), které mohla čerpat v rámci tří cílů, a to cíle Konvergence, cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce. Aby bylo možné tyto dotace čerpat, byly vypracovány následující dokumenty:


22

• Národní rozvojový plán, který definuje hlavní priority budoucího vývoje ČR, ty jsou rozpracovány do dílčích cílů a posléze do konkrétních operačních programu. K využití měla ČR 26 operačních programů. • Národní strategický referenční rámec, který zastřešuje čerpání strukturálních podpor v České republice, jedná se o závazný dokument, který vypracovává ČR a schvaluje Evropská komise. • Operační programy, ty již definují konkrétní opatření a priority, na které budou prostředky zaměřeny. V níže uvedené tabulce je přehled programů pro období 2007 – 2013, v rámci kterých mohli žadatelé využít dotace.

Literární přehled Tab. 2

23

Přehled programů v ČR v období 2007 - 2013

Programy období 2007 - 2013 8 tématických (sektorových) OP: OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ŘO

Fond EU

Konvergence

MPSV

ESF

Konvergence

MŠMT

ESF

OP Podnikání a inovace

Konvergence

MPO

OP Životní prostředí

Konvergence

MŽP

OP Doprava

Konvergence

MD

OP Vývoj a výzkum pro inovace Integrovaný operační program OP Technická pomoc

Konvergence Konvergence Konvergence

MŠMT MMR MMR

7 regionálních OP (ROP): ROP NUTS II Jihovýchod, Moravskoslezsko, Jihozápad, Severovýchod, Severozápad, Střední Čechy, Střední Morava

Konvergence

Region. rada regionu soudržnosti

ERDF

Magistrát hl. města Prahy

ERDF

Magistrát hl. města Prahy

ESF

Bratislavský samosprávný kraj

ERDF

OP Praha Konkurenceschopnost

OP Praha Adaptabilita Síťový OP INTERACT II Síťový OP ESPON II OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko

Cíl

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Evropská územní spolupráce Evropská územní spolupráce Evropská územní spolupráce Evropská územní spolupráce

Lucemburské Ministerstvo udržitelného rozvoje a infrastruktury Conseil Régional Nord - Pas de Calais ve Francii Amt der Wiener Landesregierung v Rakousku Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie

OP Přeshraniční spolupráce ČR Evropská územní MMR Polsko spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR Evropská územní Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska Rakousko spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR Evropská územní Saské státní ministerstvo hospodářství a práce Sasko spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR Evropská územní Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR Slovensko spolupráce Zdroj: STRUKTURÁLNÍ FONDY EU: Programy 2007 - 2013, vlastní zpracování

ERDF a Fond soudržnosti ERDF a Fond soudržnosti ERDF a Fond soudržnosti ERDF ERDF ERDF

ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF

V současné době probíhá příprava budoucí kohezní politiky, která bude na programové období roku 2014 – 2020.


24

3.2 Nesrovnalost Pojem nesrovnalost není legislativně zakotven v českém právním systému. Kromě Nařízení rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, které jej definuje, se s tímto pojmem však můžeme setkat i v operačních manuálech jednotlivých programů nebo Metodice finančních toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. „Nesrovnalostí“ se podle Nařízení rady (ES) č. 1083/2006 rozumí „porušení právních předpisů Společenství v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropské unie, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu“. Jedná se tedy nejenom o každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky ES poskytnuty České republice, ale také každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky a prostředky národních veřejných rozpočtů dále poskytnuty příjemcům. Typy nesrovnalostí dle Metodiky finančních toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (2005): • Porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel. • Systémové nesrovnalosti – jedná se o selhání systému řízení na všech úrovních implementace, na tyto nesrovnalosti jsou navázány finanční korekce ze strany Evropské komise. • Ostatní nesrovnalosti, pod tento typ se řadí spáchání trestného činu - podvod. Zjištění nesrovnalostí může vést ke komplikacím realizace projektu. Nejčastěji dochází k pozastavení administrace žádosti o platbu a proplácení výdajů. „Potvrzená nesrovnalost“ má pak za následek krácení výdajů projektu a v některých případech i odnětí celé dotace. 3.2.1

Vztahy mezi poskytovateli dotací a finančním úřadem

Nesrovnalosti bývají zjištěny při administraci projektu, kdy zprostředkující subjekt neboli poskytovatel při kontrole předložené monitorovací zprávy, ještě před proplacením další zálohy, zjistí nějaké pochybení. Dále můžou být nesrovnalosti zjištěny kontrolami provedenými poskytovateli v průběhu realizace projektu, které probíhají přímo u příjemců dotace. Zjištěná nesrovnalost je následně nahlášena řídícímu orgánu, který má celkovou zodpovědnost za řešení nesrovnalostí. Pokud v projektu již byla vyplacena část finančních prostředků (ex-ante financování) a ŘO po prošetření nesrovnalost zhodnotí jako opodstatněnou, nahlásí zpět zprostředkujícímu subjektu, aby podal podnět finančnímu úřadu k vyměření odvodu a penále. Dojde-li následně FÚ po vlastním prošetření této skutečnosti k závěru, že k porušení rozpočtové kázně došlo, vyčíslí odvod i penále a zajistí tak navrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků od příjemce do státního rozpočtu nebo i Národního fondu. Pokud poru-


25

šení rozpočtové kázně nezjistí, je toto prošetření ukončeno konstatováním, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo a tudíž nejsou stanoveny sankce. Finanční úřady, které při zjišťování porušení rozpočtové kázně postupují podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ), mají tímto zákonem uloženou povinnost zachovávat mlčenlivost. Ta je však ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel vůči poskytovatelům prolomena a FÚ tak na jejich žádosti sdělují informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně, zejména zda došlo či nedošlo k porušení rozpočtové kázně a jestli byly vyčísleny sankce za toto porušení a v jaké výši. 3.2.2

Hlášení nesrovnalostí

Hlášení nesrovnalostí probíhá na úrovni vnitřní a na vnější úrovni, viz obrázek č. 5. Implementační subjekty

ŘO

Hlášení na vnitřní úrovni

Obr. 5

AFCOS

OLAF

Hlášení na vnější úrovni

Hlášení nesrovnalostí

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Přehled případů nesrovnalostí hlášených kontaktním bodem AFCOS na OLAF, vlastní zpracování

V roce 1999 byl Evropskou komisí zřízen úřad na ochranu finančních a ekonomických zájmů ES, který má za úkol bojovat proti podvodům, organizovanému zločinu a dalším aktivitám, které mají dopad na rozpočet EU. Tento úřad se nazývá OLAF (European Anti-fraud Office) - Evropský úřad pro boj proti podvodům a je orgánem, kterému se hlásí nesrovnalosti na vnější úrovni. Pro spolupráci s úřadem OLAF byla v ČR vytvořena koordinovaná struktura kontaktních bodů AFCOS (Anti-Fraud Coordinating Structure), jejich hlavním úkolem je zjednodušení a zefektivnění komunikace s úřadem OLAF. Kontaktní body AFCOS na příslušných resortech (při ŘO) zpracovávají a provádějí hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2010). 3.2.3

Nejčastější typy nesrovnalostí hlášených OLAF v roce 2010

Dle Zprávy Komise pro Evropský parlament a Radu bylo v roce 2010 hlášeno členskými státy 7062 nesrovnalostí. Nejvíce nesrovnalostí se týkalo poskytnutých prostředků z fondu ERDF. To, že největší podíl nesrovnalostí bude právě z tohoto fondu se dalo předpokládat, neboť tento fond vzniklý v roce 1975 patří k největším ze strukturálních fondů. Disponuje velkým objemem peněžních pro-


26

středků a financování z tohoto fondu má široký záběr do různých oblastí, v rámci kterých je podpořeno velké množství aktivit.

Obr. 6

Počet nesrovnalostí a rozdělení částek nesrovnalostí mezi fondy

Zdroj: EUROPAN COMMISSION. Statistical Evaluation of Irregularities- Own Resources, Agriculture, Cohesion Policy,Pre-Accession Funds and Direct Expenditure –Year 2010

Podle Zprávy (Europan Commission, 2011, str. 86) byly hlášeny nejčastěji tyto typy nesrovnalostí: • nezpůsobilé výdaje (1 745 případů), • porušení pravidel při zadávání veřejných zakázek (1 005 případů), • chybějící či neúplné podklady (554 případů), • ostatní nesrovnalosti, např. aktivity neproběhly v souladu s pravidly nebo smlouvou, nedodržení podmínek smlouvy, nedodržení lhůt a další nesrovnalosti.

3.3 Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně (PRK) Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně, kterou vykonávají finanční úřady, zahrnuje širokou oblast činností od vyhledávání, provádění kontroly, vyměření až po opravné prostředky a žaloby u všech typů dotací a návratných finančních výpomocí. 3.3.1

Právní úprava k výkonu správy odvodů za PRK

Do roku 2012 byl výkon správy odvodů za porušení rozpočtové kázně svěřen územním finančním orgánům, a to podle ustanovení § 2 písmeno j) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Jejich územní působnost byla určena přílohou č. 2 tohoto zákona. Do roku 2010 tuto správu prováděly finanční úřady v sídlech okresů. V letech 2011 a 2012 přešel tento výkon na finanční úřady s krajskou působností. V souvislosti s reformou daňové správy byl tento zákon zrušen a s účinností od 1.1.2013 na-


27

hrazen zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Působnost výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně byla od 1.1.2013 svěřena čtrnácti nově vzniklým finančním úřadům a Specializovanému finančnímu úřadu, a to v souladu s ustanovením § 10 odst.1 písmeno h) tohoto zákona. Podle tohoto ustanovení se jiným právním předpisem rozumí zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, který v ustanovení § 44a odst. 9 určuje, že správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu. Územní finanční orgány do roku 2010 vykonávaly správu odvodů za PRK podle procesního zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP), ve kterém byly odvody za porušení rozpočtové kázně zahrnuty pod legislativní zkratkou „daně“. Správou daní se podle ustanovení § 1 ZSDP rozumělo činit taková opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. Tento procesní předpis byl k 1.1.2011 zrušen a nahrazen zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ), který odvody za porušení rozpočtové kázně také zahrnuje pod pojem daně, a to jako „peněžité plnění, pokud speciální zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu“. Správu daní DŘ definuje jednodušeji, a to jako postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady (Morávek, 2011). Neméně důležitým zákonem pro správu odvodů za porušení rozpočtové kázně jako hmotně právní předpis jsou rozpočtová pravidla. U dotací poskytnutých do roku 2000 se vychází ze „starých rozpočtových pravidel“, a to ze zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. Na dotace poskytnuté od 1.1.2000 se vztahuje právní úprava zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. 3.3.2

Orgány Finanční správy České republiky

Zákonem č. 456/2011 Sb., byly jako orgány Finanční správy České republiky zřízeny • Generální finanční ředitelství, • Odvolací finanční ředitelství, • finanční úřady. Jakou úlohu jednotlivé orgány zastávají při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně je znázorněno v následujícím obrázku č. 7.


28

Ministerstvo financí ČR

Generální finanční ředitelství je podřízeno MF ČR (má sídlo v Praze, rozhoduje o prominutí odvodu za PRK a penále podle §44a odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb. a přezkoumává rozhodnutí vydaná finančními úřady)

Odvolací finanční ředitelství (má sídlo v Brně, rozhoduje o opravných prostředcích, o nicotnosti rozhodnutí a také i o nečinnosti)

Finanční úřady − FÚ pro hlavní město Prahu − FÚ pro Středočeský kraj − FÚ pro Jihočeský kraj − FÚ pro Plzeňský kraj − FÚ pro Karlovarský kraj − FÚ pro Ústecký kraj − FÚ pro Liberecký kraj − FÚ pro Královéhradecký kraj − FÚ pro Pardubický kraj − FÚ pro Kraj Vysočina − FÚ pro Jihomoravský kraj − FÚ pro Olomoucký kraj − FÚ pro Moravskoslezský kraj − FÚ pro Zlínský kraj − Specializovaný FÚ (oddělení dotací jednotlivých FÚ provádí daňové kontroly u příjemců dotací, konstatují PRK, vyměřují odvody a penále, vyřizují žádosti o posečkání a postupují na GFŘ žádosti o prominutí) Obr. 7

Orgány Finanční správy ČR

Zdroj: Zákon č. 456/2011 Sb., vlastní zpracování


3.3.3

29

Technické zabezpečení při správě odvodů za PRK

Informační systém „Centrální evidence dotací z rozpočtu“ (IS CEDR) je podpůrným nástrojem pro evidenci, sledování, vyhodnocení a kontrolu dotací včetně návratných finančních výpomocí a obdobných transferů poskytovaných ze státního rozpočtu, prostředků EU i dalších finančních mechanismů. Vedením této centrální evidence je pověřeno podle ustanovení § 75b zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel Generální finanční ředitelství. Poskytovatelé dotací jsou povinni do této databáze zadávat údaje o poskytnutých dotacích a o jejich příjemcích. Jak uvádí Finanční správa (cit. 2013-04-01), tento systém se skládá z několika částí, pro referenty oddělení dotací na FÚ je nejdůležitější IS CEDR II (kontrolní subsystémy IS CEDR), který slouží jako podpůrný prostředek pro provádění kontrol poskytnutých dotací. Je realizován ve 3 typech subsystémů, kromě FÚ jsou umístěny i na GFŘ a OFŘ. Jednotlivé finanční úřady evidují v IS CEDR II u příjemců dotací zaslané podněty od poskytovatelů, dále veškeré údaje z provedeného daňového řízení – vyměřovací části včetně údajů následného řízení jako je odvolání, posečkání, prominutí. V tomto subsystému jsou zajištěny elektronické přenosy datových toků mezi GFŘ, OFŘ a FÚ. Údaje o provedených kontrolách a jejich kontrolní zjištění mohou oprávněné osoby (poskytovatelé) získat nejenom písemným sdělením, ale i z IS CEDR II prostřednictvím aplikace VYKONT.

Obr. 8

Schéma IS CEDR II

Zdroj: FINANČNÍ SPRÁVA. Informace o IS CEDR. Dostupné z:

Daňový systém ADIS je dalším důležitým technickým zabezpečením využívaným finančními úřady v celé ČR. Tento systém je důležitý jak při správě odvodů za porušení kázně, tak i při správě všech ostatních daní. V tomto systému se evidují


30

předpisy daňových povinností jednotlivých subjektů včetně provedených úhrad. Tento informační systém podává informace o tom, jak má daňový subjekt splněny své povinnosti, tzn. zda u něj není evidován nedoplatek nebo přeplatek. Mimo jiné také umožňuje převádět prostřednictvím převodových účtů uhrazené odvody za porušení rozpočtové kázně týkající se dotací z EU, a to na účty Národního fondu. Dalším doplňkovým systémem pro finanční úřady je ISPROFIN (Informační systém programového financování). Ten slouží k vyhledávání konkrétních akcí financovaných s účastí státního rozpočtu na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, jeho udržování, opravy a jiné výdaje potřebné k dosažení stanoveného cíle. Vedením tohoto systému je pověřeno podle ustanovení § 12 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel Ministerstvo financí ČR. Jednotlivé registrace konkrétních akcí provádí příslušní správci rozpočtových kapitol. 3.3.4

Proces daňové kontroly

Kontrolu dodržení podmínek při čerpání prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu u příjemců dotací provádí kromě FÚ i jiné kontrolní orgány, např. poskytovatel nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Avšak jedině FÚ může konstatovat porušení rozpočtové kázně a rozhodnout o navrácení neoprávněně čerpaných finančních prostředků zpět do státního rozpočtu či Národního fondu. Finanční úřady provádí u příjemců dotací daňové kontroly podle DŘ a v souladu s rozpočtovými pravidly, a to ve věci „zjištění skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně“. Příjemce dotace v rámci těchto úkonů bývá označen pojmem „daňový subjekt“. Jak již bylo zmíněno, tyto kontroly bývají ve většině případů zahájeny v souvislosti s obdrženým podnětem od poskytovatele nebo také od samotného příjemce či jiného ohlášení. Kontrola však může proběhnout i na základě namátkového výběru FÚ, kdy příjemce je ke kontrole náhodně vybrán z evidence IS CEDR II. Daňová kontrola je zahajována z moci úřední, tzn. že je na správci daně, jakým způsobem, jestli telefonicky nebo formálním dopisem, oznámí příjemci dotace záměr provést kontrolu. Nejčastěji dochází k telefonické domluvě, kdy je určen datum, čas a místo zahájení kontroly. Příjemce dotace je požádán o přichystání dokladů a listin týkající se poskytnuté dotace, která bude předmětem kontroly. K samotnému zahájení daňové kontroly dochází v souladu s ustanoveními § 87 a § 88 DŘ, kdy je o tomto zahájení sepsán protokol, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. Toto vymezení je důležité z hlediska opakovaných kontrol, neboť jednou zkontrolované skutečnosti nelze až na výjimky uvedené v ustanovení § 85 DŘ opakovaně kontrolovat. Vzhledem k tomu, že převážně probíhají kontroly u dotací poskytnutých z EU v rámci různých OP, kdy realizace projektu je často víceletá a v momentu obdržení podnětu od poskytovatele projekt ještě není ukončen, bývá předmět kontroly vymezen jen na prověření skutečností uvedených v podnětu od poskytovatele a nikoliv na kont-


31

rolu celého projektu. V případě dalších zjištění při prověřování vymezených skutečností, může být předmět kontroly v průběhu rozšířen o tyto další skutečnosti. DŘ řeší i případy, kdy subjekt neumožní správci daně daňovou kontrolu zahájit. Podle Kobíka, Kohoutkové (2010) může být k tomuto zahájení vyzván podle § 87 odst. 2 DŘ, kdy FÚ ve výzvě uvede místo zahájení daňové kontroly, předmět daňové kontroly a lhůtu, ve které je příjemce povinen sdělit FÚ den a hodinu, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly. Pokud příjemce dotace této lhůtě nevyhoví, může být stanovena daň – odvod za porušení rozpočtové kázně podle pomůcek, kterými se rozumí důkazní prostředky, které nebyly správcem daně zpochybněny. Vzhledem k tomu, že FÚ může potřebné pomůcky získat od poskytovatele nebo i jiných osob, není většinou problém u takto nekontaktních subjektů stanovit odvod za porušení rozpočtové kázně. V průběhu daňové kontroly referenti oddělení dotací FÚ prověřují skutečnosti, zda došlo k porušení rozpočtové kázně či nikoliv. Při tomto zjištění vychází z rozhodnutí o poskytnutí dotace případně dohody o poskytnutí dotace, k tomu vydaných podmínek, příruček či jiných dokumentů, se kterými byl příjemce seznámen a v právním aktu o poskytnutí dotace jimi byl zavázán, že je jako závazné musí dodržovat. Kontroly jsou převážně zaměřené na zjištění, zda byl dodržen účel použití dotace, zda výběrové řízení v rámci daného projektu proběhlo v souladu s danými pravidly, ale také i na méně závažná porušení, jakými jsou např. nedodržení časových lhůt, neprovedení publicity, aj. Podrobněji se porušením rozpočtové kázně budeme zabývat v následující části této práce. Jestliže FÚ zjistí porušení nějaké podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo nesplnění účelu dotace, tyto skutečnosti jsou zapracovány do zprávy o daňové kontrole. Součástí tohoto kontrolního zjištění je konstatování, že bylo zjištěno porušení podmínky či nebyl splněn účel, a v důsledku toho došlo k porušení rozpočtové kázně. Částka a datum porušení rozpočtové kázně jsou v této zprávě také uvedeny. Jak uvádí Kobík, Kohoutková (2010) v rámci projednání zprávy o daňové kontrole je příjemce dotace s výsledkem kontrolního zjištění seznámen a může se k tomuto výsledku vyjádřit. Na jeho žádost je stanovena lhůta pro vyjádření se. Pokud však nedojde ke změně výsledku kontrolního zjištění na základě tohoto vyjádření, není již možné, aby v rámci dalšího projednání kontrolovaný příjemce dotace navrhoval další doplnění a vyjádření. Zpráva o daňové kontrole je podepsána příjemcem dotace a referentem, který prováděl kontrolu. Tímto aktem dochází k ukončení daňové kontroly. Postup ukončení kontroly je řešen v ustanovení § 88 DŘ. Na základě těchto zjištění je FÚ podle ustanovení § 44a odst. 9 rozpočtových pravidel, ale i v souladu s DŘ, jako jediný oprávněn vyměřit odvod i penále. V případě, že provedenou kontrolou není zjištěno porušení rozpočtové kázně, je kontrola ukončena stejným způsobem, a to podpisem zprávy o daňové kontrole. Z těchto kontrolních zjištění však neplynou pro příjemce dotace žádné povinnosti. Ke kontrole dotací je nutné ještě doplnit, že v souladu s ustanovením § 44a odst.9 rozpočtových pravidel lze odvod i penále vyměřit do 10 let od 1. ledna


32

roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. To znamená, že FÚ mají dlouhou dobu na to, aby provedly kontrolu a při zjištěném porušení odvod včetně příslušného penále doměřily. Je zde zásadní rozdíl oproti starým rozpočtovým pravidlům (z. 576/1990 Sb.). Ve starých rozpočtových pravidlech není vymezeno, do kdy lze doměřit, proto prekluzívní lhůta vychází z procesních předpisů ZSDP i nyní DŘ a je stanovena jako tříletá. K postupu podle starých rozpočtových pravidel dochází i v současné době. Jde o případy, kdy dotace byla poskytnuta do roku 2000, avšak k porušení podmínek dojde za účinnosti nových rozpočtových pravidel zákona č. 218/2000 Sb. Jedná se většinou o pozdě uhrazené splátky návratné finanční výpomoci nebo financované akce do roku 2000, avšak se stanovenou dobou udržitelnosti např. i 10 let. 3.3.5

Porušení rozpočtové kázně

Za porušení rozpočtové kázně se považují případy, které jsou vymezeny v ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb. (tzv. velká rozpočtová pravidla) a v ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb. (malá rozpočtová pravidla). Rozdíl mezi konstatováním porušení rozpočtové kázně podle velkých a malých rozpočtových pravidel je v poskytnutí finančních prostředků z rozdílných rozpočtů a konstatování tohoto porušení rozlišnými orgány. U prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu je kompetentní rozhodnout, zda došlo k porušení rozpočtové kázně podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb. pouze finanční úřad. Ten také zajistí vymožení odvodu zpět do státního rozpočtu, státního fondu nebo Národního fondu. U peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti je kompetentní rozhodnout, zda došlo k porušení rozpočtové kázně podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb. pouze ten, kdo peněžní prostředky poskytl, nikoliv FÚ. Odvody za PRK se vrací zpět do rozpočtu poskytovatelům.


33

Organizační složka státu - poskytovatel dotace ze státního rozpočtu podle 218/2000 Sb.

Porušení rozpočtové kázně podle § 44 z. 218/2000 Sb.

Příjemce kraj, obec

Příjemce - fyzická nebo právnická osoba

Porušení rozpočtové kázně podle § 22 z. 250/2000 Sb.

Obr. 9

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Příjemce kraj, obec

Příjemce Regionální rada RS

dále poskytovatel dotace podle 250/2000 Sb.

Regionální rada RS dále poskytovatel dotace podle 250/2000 Sb.

Smlouva o poskytnutí dotace

Smlouva o poskytnutí dotace

Příjemce fyzická nebo právnická osoba

Příjemce fyzická nebo právnická osoba

Výskyt PRK podle z. 218/2000 Sb. a z. 250/2000 Sb.

Zdroj: STARÁ, HERMANOVÁ (2011) a zákony č. 218/2000 Sb. a č. 250/2000 Sb., vlastní zpracování

Dále se tato práce bude zabývat pouze porušením rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 zákona č. 218/2000 Sb. Petrlíková (2006) ve svém článku konstatuje, že rozpočtová pravidla označují postup příjemce dotace, který nerespektuje účel jejího použití, tzn. provede jejich výdej v rozporu s právním předpisem, rozhodnutím o poskytnutí dotace popř. dohodou o poskytnutí dotace, nebo který není schopen prokázat, jak prostředky použil, či poruší stanovené podmínky, za kterých může dotaci čerpat, jako „neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo z Národního fondu“. Přesně je tento termín definován v ustanovení § 3 písmeno e) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. Jak uvádí Novotníková (2009), dalším postupem příjemce dotace nazvaným „zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního


34

fondu, státní finančních aktiv nebo Národního fondu“ se rozumí porušení povinnosti vrátit tyto peněžní prostředky ve stanoveném termínu. Pojem je definován v ustanovení § 3 písmeno f) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel. Podle Lachmanna (2012) jsou porušením rozpočtové kázně jednání uvedená v § 44 rozpočtových pravidel. Mimo jiné se jedná o neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků a dále o neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. Novelou zákona o rozpočtových pravidlech – zákon č. 465/2011 Sb. byl výklad pojmu porušení rozpočtové kázně v ustanovení § 44 rozšířen o další tři jednání, a to: • Písmeno h) – „Nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona“. Toto ustanovení upravuje situaci, kdy příjemce řádně ve stanoveném termínu poskytovateli poskytnuté prostředky vrátil, ale tento již nesplnil svou povinnost odvést je do státního rozpočtu, pochybení je tedy na straně poskytovatele. • Písmeno i) – „Nevrácení prostředků podle § 14 odst. 8 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu“. Toto ustanovení postihuje porušení povinnosti stanovené v § 14 odst. 8 rozpočtových pravidel krajem nebo Regionální radou regionu soudržnosti. Do citované novely bylo porušení této povinnosti posuzováno jako zadržení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. • Písmeno j) – „Porušení povinností stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce, prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem, penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit“. Toto nové ustanovení se vztahuje pouze na dotace poskytnuté ex-post, kdy dochází k refundaci výdajů, které příjemce hradil z vlastních zdrojů. Spočívá v porušení podmínek, ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků a kdy trvá i v okamžiku jejich připsání na účet příjemce (Komárek, 2012). Zmiňovaná novela je účinná od 30.12.2011, tzn. konstatování porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo do 29.12.2011, se řídí rozpočtovými pravidly před touto vydanou novelou.


35

Shrnutím výše uvedených výkladů se porušením rozpočtové kázně rozumí: • provedení výdeje z obdržených peněžních prostředků, který je v rozporu s rozhodnutím o poskytnutím dotace, právními předpisy a dalšími doklady, které jsou označeny jako závazné, • porušením podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, ať už se jedná o podmínky přímo se vztahující k výdeji nebo ostatní, např. termínové, • neprokázáním, jak byly poskytnuté peněžní prostředky použity, • nevrácením peněžních prostředků ve stanoveném termínu, • porušení podmínek stanovených v § 45 a v ustanovení § 52 až 54, které se týkají hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací, ty však nejsou pro tuto práci důležité. Porušením rozpočtové kázně není tedy jenom nesplnění účelu poskytnuté dotace, ale může jít i o tzv. administrativní pochybení. Je to takové jednání, kdy ve stanoveném termínu není splněna stanovená povinnost, např. zaslána monitorovací zpráva nebo není dodržen termín finančního vypořádání dotace. V rozhodnutích o poskytnutí dotace bývají tyto podmínky vymezeny tak, že jejich nedodržením dochází k porušení rozpočtové kázně. Je jen na poskytovatelích, jestli je ve svých vydaných rozhodnutí vyčlení jako podmínky závažné, kdy se vrací celá částka poskytnuté dotace či poměrná část odpovídající výši porušení, nebo je označí jako méně závažné, kdy je nastavena jiná výše sankce - určité procento z celkové částky dotace nebo po novele již procentní rozmezí. Může se stát, že není dodržena podmínka rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo podmínka jiného závazného dokumentu, a přesto se o porušení rozpočtové kázně nejedná. Je to v případech, kdy tyto právní akty přímo stanoví, že porušením této podmínky nedochází k porušení rozpočtové kázně. Typickým příkladem jsou mylné platby v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kdy se tímto termínem označuje výdaj z projektového účtu, k němuž došlo v důsledku omylu nebo početní chyby. Pokud dojde k této mylné platbě a příjemce do pěti pracovních dnů od jejího provedení vrátí částku zpět na projektový účet, nebude toto řešeno jako porušení rozpočtové kázně. Avšak vrácením po lhůtě pěti dnů na projektový účet nebo nevrácením částky vůbec již dochází k porušení rozpočtové kázně. Důležitým kritériem pro konstatování porušení rozpočtové kázně je způsob financování daného projektu či akce. U dotací poskytnutých ex-ante, pokud jsou již peněžní prostředky příjemci dotace vyplaceny a ten nesplní jakoukoliv podmínku uvedenou v rozhodnutí o poskytnutí dotace či jiném právním předpisu nebo závazném dokumentu, dojde dnem porušení této podmínky také k porušení rozpočtové kázně. U dotací poskytnutých ex-post však nelze dnem porušení podmínky konstatovat porušení rozpočtové kázně, neboť při jejím nedodržení příjemce ještě neobdržel veřejné prostředky. Pokud se stane, že poskytovatel porušení nezjistí a proplatí zpětně příjemci náklady projektu, které příjemce v žádosti o platbu uvádí, a teprve až následnou kontrolou se zjistí porušení podmínky nebo provedení výdeje v rozporu s účelem, je konstatováno poru-


36

šení rozpočtové kázně, avšak nikoliv ke dni porušení podmínky, ale až ke dni přijetí finančních prostředků na účet příjemce. 3.3.6

Sankce za porušení rozpočtové kázně

Co se rozumí institutem porušení rozpočtové kázně bylo již objasněno. Nyní se zaměříme na důsledky, které z tohoto porušení vyplývají. Jak uvádí rozpočtová pravidla v ustanovení § 44a odst. 1, 2 a 3, pokud organizační složka státu, příspěvková organizace, fyzická nebo právnická osoba porušila rozpočtovou kázeň, je povinna odvést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo rezervního fondu organizační složky státu. Podle Morávka (2009) představuje odvod za porušení rozpočtové kázně určitou sankci za nesplnění povinností, které byly stanoveny státem (poskytovatelem dotace) příjemci dotace, a ten poskytnuté prostředky použil jiným způsobem, než bylo stanoveno. Výše odvodu závisí na porušených podmínkách rozhodnutí o poskytnutí dotace, neboť jak již bylo několikrát zmíněno, poskytovatel má od roku 2004 možnost v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel rozlišit podmínky na závažné a méně závažné. Morávek (2011) ve svém článku konstatuje, že výše odvodu se rozlišuje podle toho: • Zda dojde k neoprávněnému použití prostředků dotace neobsahující prostředky EU a jde výhradně o nesplnění podmínek, které poskytovatel ve svém rozhodnutí vyčlenil jako méně závažné. Zde je sankce stanovena podle § 44a odst. 4 písmeno a) rozpočtových pravidel ve výši 5 % z celkové částky dotace. Je zde však omezení, odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně. K tomuto omezení dochází v případech, kdy je poskytnuta záloha dotace, avšak ta je v částce menší než by měl být stanoven odvod. Proto je v těchto případech odvod maximálně do výše vyplacené zálohy. • Zda dojde k neoprávněnému použití prostředků dotace obsahující prostředky od EU a v rozhodnutí o této dotaci poskytovatel uvedl procentuální částky za porušení jednotlivých podmínek (po novele rozpočtových pravidel v roce 2011 z. 465/2011 Sb. je již stanoveno jedno nebo více procentních rozmezí pro stanovení nižšího odvodu). Finanční úřad tak stanoví odvod vycházející ze stanoveného procenta nebo procentního rozmezí uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ porušení. Takto je sankce vymezena v ustanovení § 44a odst. 4 písmeno b) rozpočtových pravidel. I v těchto případech je omezení, že odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace ke dni porušení vyplacená. • V jaké výši byla v ostatních případech porušena rozpočtová kázeň. Ustanovení § 44a odst. 4 písmeno c) stanoví, že odvod je ve stejné výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Pokud je proveden neoprávněný výdej ve výši 600 Kč, odvod je stanoven ve výši 600 Kč.


37

Rozpočtová pravidla v ustanovení § 44a odst. 7 konstatují, že odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena. Rozumí se tím případ kdy je např. vyplacená celá dotace ve výši 20 000 Kč, avšak příjemce dotace porušil podmínky, u kterých by odvod v součtu činil částku 25 000 Kč, FÚ tak může stanovit odvod pouze do výše vyplacené dotace, tj. do výše 20 000 Kč. Rozpočtová pravidla vymezují dva typy případů, kdy sice FÚ konstatuje určitou výši odvodu za porušení rozpočtové kázně, avšak příjemce dotace nemusí celou částku uhradit, neboť dojde k započítání do plnění povinnosti provést odvod. Jedná se o případy: • Pokud dojde po neoprávněném použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci k úhradě splátek této finanční výpomoci, tak se tyto splátky ode dne porušení rozpočtové kázně započítávají do povinnosti provést odvod. • Pokud dojde k neoprávněnému použití dotace a poskytovatel provedl krácení v další poskytnuté záloze, tzn. tuto částku nevyplatil, tak se tato částka započítává do povinnosti provést odvod. Odvod za porušení rozpočtové kázně však není jedinou sankcí, další je penále. Morávek (2011) ve svém článku a v souladu s rozpočtovými pravidly konstatuje, že za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu, za každý den prodlení. Pro výpočet penále je zásadním momentem určení datumu porušení rozpočtové kázně. Tím může být např. datum úhrady neuznatelného výdaje z dotace nebo datum, do kterého měla být splněna termínová podmínka. Penále se tedy počítá, ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Rozpočtová pravidla v § 44a odst. 8 stanoví, že penále nepřesahující částku 500 Kč se nepředepíše. Tato druhá sankce se však netýká odvodu stanoveného podle § 44a odst. 4 písmeno a) rozpočtových pravidel, tj. případů, kdy dotace neobsahuje prostředky EU a dojde k porušení podmínek, které jsou vyčleněny jako méně závažné. Výjimkou ve výpočtu penále je případ, který je po novele rozpočtových pravidel uveden v ustanovení § 44 odst. 1 písmeno j). Týká se ex-post poskytnutých dotací a penále se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit. Toto ustanovení se však týká porušení, ke kterému dojde po účinnosti novely. FÚ po provedené kontrole, ve které konstatuje porušení rozpočtové kázně vyměří odvod v souladu s rozpočtovými pravidly platebním výměrem. Pokud je dotace poskytnuta formou spolufinancování, např. 85 % prostředků z Národního fondu a 15 % ze státního rozpočtu, tak se odvod musí ve stejném poměru rozdělit a vystaví se dva platební výměry, jeden na odvod do státního rozpočtu a druhý na odvod do Národního fondu.


3.3.7

38

Postup po zjištění porušení rozpočtové kázně

Daňová kontrola je ukončena projednáním zprávy o daňové kontrole. Pokud bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně, následuje vydání platebních výměrů v souladu s rozpočtovými pravidly a DŘ. Pro účely postihu rozpočtová pravidla v ustanovení § 44 odst. 2 člení prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu podle toho: • zda jsou kryté prostředky z Národního fondu, • zda jsou kryté z rozpočtu Evropské unie, • zda jsou použity na předfinancování a budou kryty z Národního fondu, • zda jsou použity na předfinancování a budou kryty z rozpočtu Evropské unie, • zda jsou čistě ze státního rozpočtu a jsou označené jako ostatní. Na základě tohoto třídění podle rozpočtových pravidel musí poskytovatelé uvádět ve svých rozhodnutích o poskytnutí dotace informace, o jaké poskytnuté prostředky se jedná. Podle těchto údajů se pak odvody hradí buď do Národního fondu, státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv či rezervního fondu. Jak uvádí Morávek (2009) platební výměr je rozhodnutím správce daně, proti kterému lze použít opravné prostředky. Tento postup je využíván příjemci dotace, kteří nesouhlasí se závěry daňové kontroly, na základě které byl vyměřen odvod. Institut odvolání upravuje DŘ v ustanoveních § 109 až § 116. Odvolání se podává tomu FÚ, který vydal platební výměr. V poučení tohoto výměru se uvádí, že odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí a odvolání nemá odkladný účinek. U odvodů za porušení rozpočtové kázně je tzv. náhradní splatnost nastavena tak, že odvody musí být uhrazeny do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru, což při podaném odvolání znamená, že se povinnost úhrady odvodu posouvá do té doby, než odvolací orgán rozhodne. V případě, že je odvolání zamítnuto, tzv. náhradní splatnost určí OFŘ ve svém rozhodnutí o odvolání. Příjemci dotace však běží penále po celou dobu tohoto řízení. Pokud odvolání směřuje pouze proti platebnímu výměru na penále, příjemce dotace musí provést úhradu tohoto penále, neboť v platebním výměru je nastavena splatnost do 30 dnů po doručení tohoto platebního výměru. OFŘ po přezkoumání odvolání může napadené rozhodnutí • změnit, • zrušit a zastavit řízení, • potvrdit a odvolání zamítnout. Je tedy na zvážení každého příjemce dotace, jaké další kroky v daňovém řízení zvolí. Měl by si však uvědomit, že pokud nevyužije řádného opravného prostředků, nemůže se domáhat ve správním soudnictví zrušení vydaných platebních výměrů. Jednou ze základních podmínek podání žaloby je vyčerpání možností řádného opravného prostředku (tedy odvolání) předtím, než se jako žalobce obrátí na soud. Teprve pokud neuspěje v odvolacím řízení je jeho žaloba pří-


39

pustná. Musí být podána v termínu do dvou měsíců ode dne obdržení zamítavého rozhodnutí o opravném prostředku. V případě, že by po provedené kontrole s pravomocnými platebními výměry vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, popřípadě rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaných dokladů, může být využit institut obnova řízení. Tento institut je nařízen buď na návrh příjemce rozhodnutí nebo z moci úřední. Upravuje jej daňový řád v ustanovení § 117 až 120. V případě zjištění, že platební výměry byly vydány v rozporu s právním předpisem může správce z moci úřední nařídit přezkoumání rozhodnutí. Podnět k přezkumu rozhodnutí může podat také jakákoliv osoba zúčastněná na správě daní. Postup ve věci přezkumného řízení je uveden v ustanoveních § 121 až § 123 DŘ. Dalším institutem je prominutí, které je upraveno v rozpočtových pravidlech v ustanoveních § 10 a 11. Podle této právní úpravy o prominutí rozhoduje Generální finanční ředitelství, kdy z důvodů hodných zvláštního zřetele může zcela nebo z části prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále. Výjimkou jsou odvody prostředků státního rozpočtu a ze státního rozpočtu, kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie (nejedná se o prostředky z Národního fondu). O prominutí může požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila. Žádost o prominutí se podává prostřednictvím FÚ, který odvod a penále uložil. Její podání je však termínově omezeno, žádost lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále vyměřen. Jak uvádí Lachmann (2012), zde došlo v roce 2011 novelou rozpočtových pravidel ke změně, neboť subjekt před touto novelou měl možnost podat žádost kdykoliv bez časového omezení. Žádost podléhá správnímu poplatku, který je vymezen v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přesněji v příloze k tomuto zákonu. Podle položky 1, bodu 1, písmeno c) této přílohy je žádost o prominutí příslušenství daně (penále) zpoplatněna poplatkem ve výši 1 000 Kč a podle položky 1, bodu 1, písmeno g) je žádost o prominutí odvodu zpoplatněna poplatkem ve výši 1 000 Kč. Předmětem poplatku není žádost, pokud požadovaná úleva činí trojnásobek nebo méně než trojnásobek stanovené sazby poplatku. Pokud tedy příjemce žádá o prominutí odvodu ve výši 3 000 Kč, tak tato žádost poplatku nepodléhá. Jak rozhoduje GFŘ o prominutí a co jsou to důvody hodné zvláštního zřetele objasňuje pokyn č. GFŘ-D-15 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně č.j. 46732/12 - 1710 účinný ode dne 1.1.2013 (dříve pokyn č. GFŘ-D-11 a ještě předtím pokyn č. GFŘ-D-9). Tento pokyn oproti předchozím již připouští prominutí odvodu, který byl stanoven za porušení podmínky vyčleněné jako méně závažné. Podle tohoto pokynu se důvodem hodným zvláštního zřetele rozumí: • Výjimečné případy (prokázané chyby poskytovatele, nesoučinnost poskytovatele, z důvodu živelné pohromy, státem změněné či zapříčiněné situace).


40

• Ostatní důvody hodné zvláštního zřetele vymezené v článku V. tohoto pokynu (veřejné zakázky, pozdní splnění povinností, nesplnění limitů a parametrů, nesplnění povinnosti vkladu vlastních zdrojů, porušení povinnosti při financování projektů a akcí, porušení následných podmínek, porušení propagačních a informačních povinností, vlastnictví předmětu dotace, povinnost vedení oddělené účetní evidence). Pokud příjemce dotace odvod a penále uhradil a na základě jeho žádosti došlo k prominutí celého odvodu a penále nebo jenom jejich části, prominutá částka se vrací příjemci dotace zpět na základě jeho žádosti. V případě neprominutí může subjekt podat opakovanou žádost o prominutí, avšak v již zmiňovaném časovém omezení jednoho roku od právní moci platebního výměru. Opakovaná žádost se může podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí a musí být uvedeny jiné důvody než v první žádosti, jinak bude nová žádost odložena. Tento postup podání opakované žádosti o prominutí je upraven v ustanovení § 259 DŘ. Dalším institutem je posečkání, je vymezen v ustanovení § 156 a § 157 DŘ. Pokud příjemce dotace po obdržení platebního výměru na odvod nenamítá výsledek kontrolního zjištění a nevyužije tak možnosti odvolání, musí v termínu stanoveném v platebním výměru odvod uhradit. V případě, že nemá dostatek finančních prostředků a není možné provést úhradu najednou nebo by byla ohrožena jeho výživa nebo osob na jeho výživu odkázaných, či v případě důvodného očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň, může v souladu s DŘ podat finančnímu úřadu žádost o povolení posečkání daně, popřípadě povolení úhrady ve splátkách. Samotné podání žádosti podléhá správnímu poplatku podle položky č. 1 bodu 1 písmeno d) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 400 Kč (Morávek, 2011). Pokud správce daně žádosti vyhoví a požadovaný odvod posečká, např. do doby rozhodnutí GFŘ o prominutí tohoto odvodu nebo případně povolí úhradu odvodu ve splátkách, neběží za období tohoto posečkání příjemci dotace penále, ale je mu stanoven úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Při posečkání příslušenství daně (penále) se od předepsání tohoto úroku upouští. Podle ustanovení § 157 odst.7 DŘ správce daně může upustit od předepsání úroku z posečkání daně, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatnění úroku. GFŘ vydalo dne 8.10.2012 Metodický pokyn č. 15/2012 pod č.j. 30157/12-3410-702909 upravující podmínky, za kterých bude možné úrok z posečkání nestanovit (Lachmann, 2012). V případě, že příjemce dotace nedodrží podmínky stanovené v rozhodnutí o posečkání, pozbývá rozhodnutí platnosti dnem nedodržení této podmínky. Institut posečkání je jakousi ochranou subjektů, aby se z důvodu vzniku nedoplatku, tj. neuhrazením stanoveného odvodu a penále v termínu splatnosti nedostaly do exekučního řízení.


3.3.8

41

Judikáty z oblasti odvodů za porušení rozpočtové kázně

V závěru literárního přehledu je zmíněno několik judikátů z oblasti provedených kontrol u příjemců dotací, u kterých bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně. Lze se domnívat, že budou mít zásadní roli při rozhodování jak FÚ a OFŘ, tak i jednotlivých soudů či příjemců dotací. Rozsudek NSS v Brně č.j. 2 Afs 4/2010-68 ze dne 11.5.2010 Pojednává o závaznosti dalších podmínek, které jsou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento rozsudek potvrzuje, že pro příjemce dotace jsou závazné všechny podmínky obsažené v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Přestože ustanovení § 14 odst. 3 písmeno g) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla hovoří o „případných dalších podmínkách“, nelze je vykládat tak, že je jejichž splnění závislé na vůli příjemce dotace. V tomto ustanovení jsou vymezeny tak, že jde o podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit. Přímo toto zákonné znění přikazuje, že podmínky jsou závaznou součástí rozhodnutí. NSS také odkazuje na skutečnost, že poskytovatel sice ve svém rozhodnutí nevyčlenil podmínku „spolufinancování projektu příjemcem dotace v dané výši“ jako méně závažnou, ale i kdyby tak učinil, tak to neznamená, že méně závažná podmínka není závazná. Stupeň závažnosti má pouze dopad na výši odvodu za porušení rozpočtové kázně. Dále se odkazuje na rozsudek NSS č.j. 1 Afs 92/2005-98 (i když se vztahuje ke starým rozpočtovým pravidlům), z kterého cituje „příjemce dotace musí při nakládání s rozpočtovými prostředky (v tehdy souzeném případě šlo o dotaci určenou k částečnému financování investiční akce) dodržovat nejen zákonné pravidlo časové a účelové vázanosti prostředků státního rozpočtu (§ 11 odst. 1 rozpočtových pravidel republiky), ale též všechny podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Porušení rozpočtové kázně (§ 30 odst. 1 uvedeného zákona) se tedy příjemce dotace dopouští i tehdy, pokud sice použil prostředky státního rozpočtu v souladu s účelem dotace a v příslušném kalendářním roce, avšak nedostál svému závazku podílet se na financování akce vlastními zdroji, a to v rozsahu a v době určené rozhodnutím.“ Dalším rozsudkem na který se odkazuje, je rozsudek NSS č.j. 5 Afs 70/2008-155 ze dne 25.6.2009, ze kterého lze dovodit, že „pokud žadatel předloží jako povinnou součást žádosti o dotaci ze státního rozpočtu projekt, na jehož realizaci je dotace přidělena, jsou pro něj podmínky, které přislíbil v daném projektu, závazné a jejich porušení je třeba považovat za neoprávněné použití finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel, tedy za porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) citovaného zákona“. Rozsudek NSS v Brně č.j. 1 Afs 59/2012-34 ze dne 19.9.2012 Týká se výkladu pojmů transparentnost a legitimního očekávání ve vztahu k porušení rozpočtové kázně. Z rozsudku vyplývá, že pro příjemce dotace jsou závazné všechny podmínky, které jsou obsaženy v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, upravuje zadávací řízení a jeho druhy. Na základě tohoto ustanovení je zadavatel v zadávacím řízení povinen dodržovat zásady stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči s výjimkami uvedenými v § 87, zákazu diskriminace a transparentnosti. Zákonné znění obsahuje příkaz dodržovat tyto zásady, při-


42

čemž pojem,,zásada transparentnosti“ patří do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů, kdy zákon nemůže pamatovat na všechny možné situace. Z výše uvedeného vyplývá, že stačí, aby zadávací řízení proběhlo způsobem, který se navenek nejeví jako správný a stěžovatel se tak dopustí porušení zásady transparentnosti stanovené v § 25 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Porušením povinnosti stanovené právním předpisem ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel je bezpochyby rovněž porušení povinnosti stanovené zákonem o veřejných zakázkách a nikoliv pouze porušení povinnosti, kterou přímo stanoví zákon o rozpočtových pravidlech. K důvodu stěžovatele, že mu byl stanoven odvod za porušení rozpočtové kázně z důvodu pochybení při zadávání veřejné zakázky, k němuž však došlo ještě před vydáním rozhodnutím Ministerstva dopravy o poskytnutí dotace, se vyjadřuje NNS takto: „Stěžovatel měl povinnost postupovat při zadávání předmětné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách, tato povinnost mu vyplynula přímo z § 2 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Příslušné části rozhodnutí Ministerstva dopravy o poskytnutí dotace, které stanovily, že je stěžovatel jako příjemce dotace povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách, pouze deklarovaly již existující povinnost. Navíc je třeba připomenout skutečnost, kterou již uváděl krajský soud, že stěžovatel měl možnost požádat o změnu dotačních podmínek uvedených v rozhodnutí Ministerstva dopravy, které mohou být provedeny na základě tzv. změnových rozhodnutí (podle čl. 22.1 rozhodnutí Ministerstva dopravy je možné na základě písemné odůvodněné žádosti příjemce měnit podmínky poskytnutí finančních prostředků). Nejvyšší správní soud tedy neshledává jako relevantní námitku stěžovatele, že rozhodnutí Ministerstva dopravy, ačkoliv se jedná o jednostranný správní akt, nepřipouští případnou změnu dotačních podmínek“. Samotná skutečnost, že v tomto případě byl poskytovatel dotace v době, kdy o jejím poskytnutí stěžovateli rozhodoval, obeznámen s tím, jakým způsobem byla zadána zakázka, neznamená, že by se stěžovatel mohl v řízení o porušení rozpočtové kázně úspěšně dovolávat zásady legitimního očekávání. Jak je v rozsudku uvedeno „stěžovateli se nedostalo žádných konkrétních ujištění ze strany poskytovatelů dotací ohledně souladu jeho postupu při zadávání předmětné veřejné zakázky se zákonem“. Rozsudek NSS v Brně č.j. 1 Afs 47/2009-45 ze dne 11.6.2009 Týká se postupu FÚ, a to ohledně osudu penále jako příslušenství odvodu za porušení rozpočtové kázně. Z tohoto rozsudku vyplývá, že finanční úřad stejného dne vydal platební výměr na odvod a také platební výměr na penále. I když je penále povinnost, která automaticky vzniká ze zákona hned následující den po porušení rozpočtové kázně, tak podle NSS pokud není pravomocně rozhodnuto o tom, že došlo k porušení rozpočtové kázně, nemůže být vydáno rozhodnutí na penále za prodlení s porušením takové povinnosti. Rozsudek NSS v Brně č.j. 2 Afs 8/2005-71 ze dne 19.5.2005 Týká se porušení podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to spolufinancování příjemce. Stěžovatel měl v daném období dotovanou akci kromě dotace spolufinancovat ještě z vlastních zdrojů. Vlastní zdroje sice použil, avšak ne ve vymezeném daném roce, ale cca 43 dnů později, a to v roce následujícím. NSS


43

v rozsudku odůvodňuje, že „příjemci dotace ze strany FÚ nebyl uložen odvod vlastních prostředků, jak stěžovatel argumentuje, ale odvod finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve výši nepoužitých vlastních zdrojů“. Dále argumentuje, že „i když pochybení příjemce dotace zjevně nemá negativní dopad na státní rozpočet (vlastní zdroje byly použity o cca 43 dnů později), přesto se jedná o porušení rozpočtové kázně“. Závěrem uvádí, že „povinnost příjemce dotace odvést do státního rozpočtu neoprávněně použité prostředky podle § 30 odst. 1 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, vychází ze zásady, že stát je oprávněn stanovit podmínky pro poskytování prostředků ze svého rozpočtu relativně tvrdě a přísně“. Rozsudek NSS v Brně č.j. 5 Afs 173/2004 -74 ze dne 24.3.2006 Tento rozsudek se týká okamžiku zahájení daňového řízení, a to u příjemce NVF, který splátku nevrátil ve stanoveném termínu. Závěr NSS je: „Podle ustanovení § 21 ZSDP je řízení zahájeno dnem, kdy podání daňového subjektu nebo jiné osoby zúčastněné na řízení došlo příslušnému správci daně nebo dnem, kdy byl daňový subjekt nebo jiná osoba zúčastněná na řízení vyrozuměn o prvním úkonu, který vůči němu v daňovém řízení správce daně nebo jiné osoby, o nichž to zákon stanoví, učinili. Sepsáním protokolu o ústním jednání, kdy předmětem tohoto bylo projednání splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých stěžovateli, bylo daňové řízení zahájeno. Povinnost provést místní šetření ve smyslu ustanovení § 15 daňového řádu v souvislosti se zahájením řízení týkajícího se ověření podmínek pro vyměření odvodu, jak argumentuje stěžovatel, ZSDP neukládá“. NSS mimo jiné ve svém rozsudku vymezuje datum porušení rozpočtové kázně takto: „V případě neoprávněného použití nebo zadržení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, je porušitelům rozpočtové kázně uložena povinnost odvést do státního rozpočtu neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále. V praxi to znamená, že momentem porušení některé z podmínek pro poskytnutí prostředků státního rozpočtu či jejich nevrácení ve stanoveném termínu, se tyto prostředky stávají neoprávněně použitými či zadrženými prostředky a tímto momentem vzniká tomu, kdo porušil podmínky, nebo nevrátil poskytnuté prostředky ve stanoveném termínu, povinnost odvést tyto prostředky do státního rozpočtu formou odvodu za porušení rozpočtové kázně včetně penále. Povinnost subjektu odvést tyto prostředky státnímu rozpočtu nastává ze zákona v okamžiku porušení rozpočtové kázně. Neoprávněně zadržené prostředky jsou splatné na účet místně příslušného finančního úřadu. Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu není tedy možné provést jiným způsobem, než prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu. Tento postup se taktéž vztahuje na splátky návratných finančních výpomocí neuhrazené v termínu jejich splatnosti. Neuhrazená splátka návratné finanční výpomoci přestává být následující den po termínu splatnosti řádnou splátkou návratné finanční výpomoci a stává se zadrženými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu. Odvod těchto prostředků včetně penále uloží místně příslušný finanční úřad“.


44

Dále NSS v tomto rozsudku konstatuje, „že se stěžovatel nesprávně domnívá, že správní orgány měly v řízení a rozhodování o vrácení návratné finanční výpomoci provést finanční kontrolu dotace podle zákona č. 320/2001 Sb., tak jak to ukládá zákon č. 218/2000 Sb. Finanční kontroly prováděné dle tohoto zákona nelze ztotožnit se správou daní ve smyslu daňového řádu (ZSDP). Tyto se zabývají širšími souvislostmi hospodaření např. hospodárností, efektivností apod. a jejich kontrolní závěry jsou svým charakterem daleko širší než posouzení finančního úřadu, zda došlo nebo nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Finanční úřad tak postupoval správně, pokud daňové řízení vedl dle příslušných ustanovení daňového řádu a odvod uložil s odkazem na ustanovení § 77 zákona č.218/2000 Sb., za porušení ustanovení § 30 zákona č. 576/1990 Sb. o rozpočtových pravidlech“.

Vlastní práce

4

45

Vlastní práce

Vlastní práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část se zabývá kontrolní činností Finančního úřadu Brno I v letech 2010 – 2012 na úseku oddělení dotací. Zpracovává údaje, z kterých pak vychází hlavní cíl práce, kterým je „tvorba doporučení pro příjemce dotace, jak předcházet porušení rozpočtové kázně při jejich čerpání“. Druhá část se zabývá zhodnocením efektivity správy odvodů za porušení rozpočtové kázně prováděné finančními úřady. Výsledkem tohoto zhodnocení jsou úvahy, jak změnit postupy v této oblasti.

4.1 Kontrolní činnost FÚ Brno I 4.1.1

Působnost správy odvodů za porušení rozpočtové kázně

V rámci Jihomoravského kraje po provedené reformě v daňové správě vykonává od 1.1.2013 správu odvodů za porušení rozpočtové kázně nově vzniklý Finanční úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Náměstí Svobody 4. Touto činností se zabývá konkrétně oddělení dotací a finanční kontroly, které má 9 referátů, z toho čtyři sídlí v Brně a pět na detašovaných pracovištích bývalých okresních FÚ: • Referát I Brno oddělení dotací, • Referát II Brno oddělení dotací, • Referát III Brno oddělení dotací, • Referát IV Blansko oddělení dotací, • Referát V Břeclav oddělení dotací, • Referát VI Hodonín oddělení dotací, • Referát VII Vyškov oddělení dotací, • Referát VIII Znojmo oddělení dotací, • Referát IX oddělení finanční kontroly. Do roku 2012 byla působnost této správy vymezena zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších. Původně tuto správu v rámci Jihomoravského kraje vykonávaly finanční úřady v sídlech okresů (FÚ Brno I, FÚ Brno – venkov, FÚ Blansko, FÚ Vyškov, FÚ Hodonín, FÚ Břeclav a FÚ Znojmo), a to až do roku 2010. Po novele tohoto zákona o územních finančních orgánech došlo s účinností od 1.1.2011 k centralizaci správy odvodů za porušení rozpočtové kázně na Finanční úřad Brno I, pod který přešla všechna oddělení dotací, která do té doby byla zřízena na okresních FÚ. Důsledkem této centralizace bylo zřízení detašovaných pracovišť Finančního úřadu Brno I v sídlech dnes již bývalých okresních FÚ, kde byly umístěny referáty oddělení dotací o počtu tří pracovníků. Ostatní pracovníci byly přemístěni k výkonu práce do Brna. FÚ Brno I tuto správu vykonával jen dva roky, a to v roce 2011 a 2012.

Vlastní práce

46

Vzhledem k tomu, že statistické údaje o kontrolních činnostech oddělení dotací jednotlivých FÚ se z okresní databáze během roku 2011 převedly do krajské databáze IS CEDR II (pro FÚ Brno I) a došlo tak ke sloučení dat pod jeden finanční úřad, pro účely této práce i srovnatelnost údajů, nebudou kontrolní činnosti okresních FÚ provedené v roce 2010 hodnoceny samostatně za každý tento úřad, ale výsledky kontrolních činností budou hodnoceny jako kontrolní činnost jedno úřadu, stejně jak je tomu v roce 2011 a 2012.

Obr. 10

Mapa působnosti FÚ pro Jihomoravský kraj, dříve FÚ Brno I

Zdroj: dostupné z

4.1.2

Údaje z IS CEDR II o kontrolní činnosti v letech 2010-2012

Z evidence IS CEDR II byly zjištěny následující statistické údaje o počtu zkontrolovaných projektů a akcí Finančním úřadem Brno I: Rok 2010 V tomto roce bylo zkontrolováno celkem 2250 projektů, z toho bylo 113 projektů, které byly částečně nebo plně financovány z prostředků EU. Porušení rozpočtové kázně bylo konstatováno ve 282 případech, z toho 41 porušení se týkalo projektů, které byly financovány nebo spolufinancovány z prostředků EU. Rok 2011 V tomto roce bylo zkontrolováno celkem 1377 projektů, z toho bylo 247 projektů, které byly částečně nebo plně financovány z prostředků EU. Porušení rozpočtové kázně bylo konstatováno ve 247 případech, z toho 99 porušení se týkalo projektů, které byly financovány nebo spolufinancovány z prostředků EU. Rok 2012 V tomto roce bylo zkontrolováno celkem 1289 projektů, z toho bylo 403 projektů, které byly částečně nebo plně financovány z prostředků EU. Porušení roz-

Vlastní práce

47

počtové kázně bylo konstatováno v 337 případech, z toho 203 porušení se týkalo projektů, které byly financovány nebo spolufinancovány z prostředků EU. Ze získaných údajů o kontrolní činnosti FÚ v rámci Jihomoravského kraje za období 2010 - 2012 lze zkonstatovat, že došlo k poklesu počtu zkontrolovaných projektů a postupnému nárůstu zjištění porušení rozpočtové kázně. Tento stav lze zdůvodnit tím, že častěji kontrole podléhají projekty v rámci různých operačních programů, na jejichž realizaci jsou čerpány dotace z EU. Tyto kontroly bývají většinou složitější v porovnání s národními dotacemi, a to jak z pohledu časového, neboť většina projektů je víceletou akcí, tak z pohledu složitého financování, kdy bývá dotace poskytnuta v několika částkách. Někdy je problematické zjistit i způsob financování a jestli skutečně proběhlo poskytovatelem krácení dotace, jak uvádí. Náročnější je také orientace v daných OP, zejména často se měnících jednotlivých verzí příruček a pokynů. V roce 2010 skončilo nálezem téměř každé 8. kontrolní zjištění, v roce 2011 to bylo již každé 6. a v roce 2012 každé 4. kontrolní zjištění. Došlo také k nárůstu porušení rozpočtové kázně u projektů financovaných z EU, v roce 2010 činil podíl těchto porušení na celkových téměř 15 %, v roce 2011 to bylo již 40 % a v roce 2012 se již převážná část porušení rozpočtové kázně týkala dotací z EU, a to 60 %. 4.1.3

Jednotlivé typy porušení

Zkoumáním jednotlivých případů v evidenci IS CEDR II, u kterých bylo konstatováno porušení rozpočtové kázně, jsem jednotlivá porušení roztřídila takto: • Neuznatelný neboli nezpůsobilý výdaj je takový výdaj, kdy je z dotačních prostředků provedena úhrada, která je v rozporu s účelem dotace, jednotlivými podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace, či jinými právními předpisy. Příklad: Příjemce dotace je plátce DPH a uhradí z dotace vzniklý náklad i včetně DPH nebo uhradí z dotace mzdové náklady zaměstnance, který se na daném projektu neúčastní. Nezpůsobilým výdajem může být také mylná platba, která není v termínu do pěti dnů vrácena zpět na projektový účet. • Udržitelnost projektu nebo také nedodržení doby podnikání – je to porušení podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo jiných závazných pravidel, kdy po ukončení realizace projektu musí příjemce danou činnost ještě nějakou dobu provozovat nebo v daném oboru určitou dobu podnikat. Příklad: U dotací na pořízení technologií je závazek následného podnikání od jejich pořízení 5 let nebo u dotace na vytvoření místa pro výkon samostatné výdělečně činnosti je stanovena doba podnikání minimálně 24 měsíců a příjemce tuto dobu nedodrží. • Pozdě splněné termínové podmínky – jsou to takové podmínky, které zavazují příjemce něco ve stanovené časové lhůtě vykonat. Příklad: Nepředložení monitorovací zprávy ve stanoveném termínu nebo nenahlášení požadovaných skutečností ve stanovené lhůtě. • Nevrácení dotace na výzvu poskytovatele – příjemce dotace je většinou v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo jiném závazném právním předpise zavázán na výzvu poskytovatele vrátit vyplacenou dotaci za porušení povinnosti, která není porušením rozpočtové kázně. Příklad: Příjemce dotace se

Vlastní práce

48

u příspěvku na mzdu zavázal uhradit před poskytnutím tohoto příspěvku soc. pojištění a zdravotní a vyplatit zaměstnanci mzdu. V případě, že tuto povinnost provede opožděně po poskytnutí dotace nebo neprovede vůbec, je poskytovatelem vyzván k vrácení vyplaceného příspěvku za ty měsíce, ve kterých došlo k tomuto nesplnění a pokud příjemce dotace poskytovateli tuto požadovanou částku nevrátí, tak se již jedná o porušení rozpočtové kázně. Nebo se může vyskytovat v případech, kdy od projektu odstoupení poskytovatel, který příjemce dotace vyzve k vrácení celé dotace. • Nevrácení nevyčerpané dotace v rámci finančního vyúčtování – pokud je příjemci poskytnuta dotace a ten ji celou v daném rozpočtovém roce nepoužije, je povinen ji v rámci finančního vypořádání v daném termínu stanoveném vyhláškou č. 52/2008 Sb. vrátit. Příklad: Příjemce dotace nevyčerpá ve stanoveném roce celou dotaci a v termínu pro finanční vypořádání, tj. většinou podle vyhlášky do 15. 2. následujícího rozpočtového roku musí tuto nepoužitou část dotace vrátit. Pokud ji nevrátí nebo vrátí, avšak pozdě po termínu, dochází k porušení rozpočtové kázně. • Nedodržení spolufinancování z vlastních zdrojů – jedná se o takové porušení, kdy je příjemce dotace rozhodnutím o poskytnutí dotace zavázán, že k poskytnuté dotaci bude akci spolufinancovat z vlastních zdrojů, tento podíl je stanoven buď daným procentem z celkových nákladů na akci nebo fixně stanovenou částkou. Příklad: Příjemce má akci spolufinancovat částkou 20 000 Kč, ale nakonec z různých důvodů uhradí z vlastních zdrojů pouze 10 000 Kč, nedodržením podílu spolufinancování poruší rozpočtovou kázeň. • Porušení pravidel pro zadávání veřejné zakázky nebo jen zakázky – příjemce nedodrží při výběru dodavatele zákon o veřejných zakázkách nebo nedodrží pravidla u výběrových řízení, které nespadají pod zákon o veřejných zakázkách, ale jsou prováděny podle pravidel vydaných v rámci jednotlivých OP. Příklad: Příjemce dotace poruší příručku vydanou v rámci daného OP tím, že poruší princip diskriminace, neboť ve své výzvě k podání nabídek zadá diskriminační podmínku, která omezí nebo by mohla omezit výběr nejvhodnějšího uchazeče. V důsledku toho dojde k porušení rozpočtové kázně. • Nevrácení splátek návratné finanční výpomoci (NFV) – jsou to poskytnuté půjčky, u kterých je stanoven splátkový kalendář a příjemci tyto půjčky formou splátek vrací ve stanoveném termínu zpět. Nejčastěji byly poskytovány z MZE, zejména v letech 1992-1993, k jejichž splácení dochází ještě v současné době. Příklad: Pozdě uhrazená nebo neuhrazená splátka návratné finanční výpomoci je porušením rozpočtové kázně. • Porušení podmínek u příspěvků k hypotékám – jsou to specifické případy, kdy jsou poskytovány státní příspěvky k hypotečnímu úvěru podle nařízení vlády 249/2002 Sb. Příklad: Příjemce tohoto příspěvku se zavázal, že po dobu pobírání příspěvku pořízený byt nebo dům musí být ve vlastnictví příjemce a musí sloužit k trvalému bydlení příjemce. V případě porušení této podmínky dojde k porušení rozpočtové kázně. • Porušení ostatních podmínek – pod ostatní podmínky jsou zahrnuty ostatní specifické podmínky, které nepatří pod žádný jiný typ porušení, a to z toho důvodu, že se nevyskytovaly tak často. Příklad: K porušení rozpočtové kázně

Vlastní práce

49

dochází porušením podmínky např. zřídit speciální projektový účet, zajistit publicitu projektu, zajistit pojištění pořízeného majetku z dotace, zajistit si vlastnictví dotčených nemovitostí nebo provedení výsadby vinice neuznanou sadbou a další. 4.1.4

Dílčí cíl - nejčastěji zjištěná porušení

V evidenci IS CEDR II za roky 2010, 2011 a 2012 bylo u jednotlivých projektů s evidovaným porušením rozpočtové kázně zkoumáno, co konkrétně příjemce dotace v daném projektu porušil. Následným roztříděním těchto zjištěných údajů bylo sestaveno 10 typů porušení, u kterých bylo zjišťováno, jak často k těmto porušením došlo. V níže uvedené tabulce jsou souhrnně zachyceny údaje z evidence IS CEDR II, o nejčastěji se vyskytujících typech porušení za jednotlivé roky. Tab. 3

Nejčastější typy porušení v jednotlivých letech

2010

2011

2012

Typy porušení

výskyt pořadí výskyt pořadí výskyt pořadí 19,27 % 2. 33,20 % 1. 41,71 % 1. Neuznatelný výdaj 12,05 % 3. 6,32 % 5. 3,71 % 6. Udržitelnost projektu 28,11 % 1. 20,16 % 2. 23,14 % 2. Termínové podmínky 6,02 % 7. 9,49 % 4. 6,29 % 5. Nevrácení dotace na výzvu 6,43 % 6. 5,53 % 6. 2,00 % 8. Nevrácení dotace při fin. vyúčtování 3,21 % 9. 3,56 % 8. 2,86 % 7. Spolufinancování z vlastních zdrojů 2,41 % 10. 3,95 % 7. 7,43 % 4. Zadávání (veřejných) zakázek 6,83 % 5. 3,56 % 8. 0,86 % 9. Návratné finanční výpomoci (NFV) 4,02 % 8. 3,56 % 8. 3,71 % 6. Příspěvky k hypotečním úvěrům 11,65 % 4. 10,67 % 3. 8,29 % 3. Porušení ostatních podmínek 100,00 % = 282 pr. 100,00 % = 247 pr. 100,00 % = 337 pr. Celkem projektů s porušením Zdroj: IS CEDR II (Finanční úřad Brno I), vlastní zpracování

Jak je z tabulky patrné, v roce 2010 bylo nejčastějším porušením nedodržení termínové podmínky, a to ve 28,11 % z celkových porušení v daném roce. Tato podmínka je v rozhodnutím o poskytnutí dotace docela často poskytovateli označována jako méně závažná, kde je výše odvodu stanovena procentem z celkové částky dotace. Druhým nejčastěji se vyskytujícím porušením v tomto roce byl neuznatelný výdaj, zejména to byly úhrady DPH z dotace u plátců DPH, mylné platby nevrácené ve lhůtě do pěti dnů, použité dotace na vyfakturované náklady, na které byl následně vystaven dobropis nebo úhrada mzdových nákladů, které jsou v rozporu s projektem a řada dalších. Za toto porušení je vždy stanoven odvod ve výši, v jaké byl tento výdaj proveden. Neuznatelný výdaj činil 19,27 % z celkových porušení. Třetím nejčastěji se vyskytujícím porušením v tomto roce bylo porušení podmínky udržitelnosti projektu neboli také nedodržení doby podnikání. U těchto podmínek je většinou v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoveno, že odvod bude stanoven ve výši, která odpovídá době, po kterou nebyla podmínka plněna, tzn. odvod je stanoven poměrnou částkou.

Vlastní práce

50

Když zhodnotíme situaci v roce 2011 a 2012, z výše uvedených údajů je zřejmé, že v těchto letech se jako nejčastější porušení vyskytoval neuznatelný výdaj, kdy dokonce v roce 2012 těchto zjištění činilo téměř 42 % z celkových zjištění daného roku. Druhým nejčastějším porušením v obou letech bylo nesplnění termínové podmínky. Ještě bych zmínila porušení, které má vzestupnou tendenci, a to je zadávání veřejných zakázek nebo zakázek nespadajících pod zákon o veřejných zakázkách, které se řídí pravidly OP. V roce 2010 toto porušení patřilo k nejméně častým (2,41 %), v roce 2011 již bylo s výskytem 3,95 % na sedmém místě a v roce 2012 výskyt tohoto porušení činil 7,43 % a byl tak třetím nejčastějším porušením, pokud nepočítáme podmínky ostatní. V následující tabulce jsou jednotlivá porušení rozdělena podle závažnosti stanovených podmínek, které mají vliv na výši stanoveného odvodu, a to na podmínky méně závažné s procentní sazbou 5 % u národních dotací, podmínky méně závažné s procentní sazbou u dotací, kde jsou i dotace EU a poslední jsou podmínky ostatní, kdy je odvod ve výši vzniklého porušení. Tab. 4

Porušení rozpočtové kázně rozdělené podle závažnosti podmínek

Podmínky podle závažnosti

2010

2011

2012

Podmínky méně závažné podle §44a 7,63 % 5,14 % 6,00 % odst.4 písmeno a) 218/2000 Sb. Podmínky méně závažné podle § 44a 11,65 % 13,44 % 20,57 % odst.4 písmeno b) 218/2000 Sb. Podmínky ostatní podle § 44a odst. 4 80,72 % 81,42 % 73,43 % písmeno c) 218/2000 Sb. 100,00 % = 282 pr. 100,00 % = 247 pr. 100,00 % = 337 pr. Celkem projektů s porušením Zdroj: IS CEDR II (Finanční úřad Brno I), vlastní zpracování

Ve všech zkoumaných období byly porušeny nejčastěji podmínky stanovené jako ostatní neboli také závažné, u nichž je odvod stanoven ve výši daného porušení nebo ve výši poskytnuté dotace. Např. úhrada faktury v částce 100 Kč, kdy tento výdaj je neuznatelný, odvod je stanoven ve výši porušení, tj. ve výši 100 Kč. Druhé nejčastěji porušené podmínky byly u dotací z EU, které jsou stanoveny jako méně závažné. Výše odvodu je v procentní výši z celkové částky dotace. Procentní sazba je stanovena poskytovatelem přímo v rozhodnutí o poskytnutí dotace a většinou jsou za tzv. administrativní porušení. Jejich výskyt byl ve sledovaném období největší v roce 2012, a to téměř 21 %. Nejméně vyskytujícím se případem byly podmínky stanovené jako méně závažné u národních dotací (bez prostředků EU). Za porušení těchto podmínek je stanovena jednotná sankce 5 % z poskytnuté výše dotace. Prvním dílčím cílem této práce je odpověď na otázku „Jaké jsou nejčastější typy porušení rozpočtové kázně zjištěné finančním úřadem?“ Shrnutím výše uvedených informací lze konstatovat, že ve sledované období 2010 – 2012 bylo zjištěno v rámci kontrolní činnosti finančního úřadu porušení rozpočtové kázně u 866 projektů, z toho bylo 343 projektů financováno nebo spolufinancováno prostředky EU. Nejčastěji se vyskytujícím porušením byl zjištěn neuznatelný výdaj (téměř 33 %), druhým nejčastějším porušením byly termínové podmínky (skoro 24 %). Pokud nehodnotíme ostatní podmínky, ve kterých jsou zahrnuty

Vlastní práce

51

všechny ostatní nespadající pod žádný jiný typ porušení z důvodu jejich specifičnosti a ojedinělosti, tak třetím nejčastěji se vyskytujícím porušením bylo nevrácení dotace na výzvu poskytovatele ve stanoveném termínu (cca 7 %). Jednotlivé podíly zjištěných typů porušení jsou uvedeny v následujícím obrázku č. 11. Co se týká podmínek rozdělených podle závažnosti, jednoznačně převažovala porušení, kde podmínky byly stanoveny jako závažné neboli ostatní podle ustanovení § 44a odst.4 písmeno c) zákona č. 218/2000 Sb.

Nejčastější porušení v letech 2010 až 2012 3,40%

3,1 7 % 4,34%

3,7 6%

4,93%

9,98%

7 ,1 6%

23,7 1 % 32,63% 6,92%

Obr. 11

neuznatelný výdaj

udržitelnost projektu

termínové podmínky

nevrácení dotace na výzvu

nevrácení dotace při fin.vyúčtování

spolufinancování z vlastních zdrojů

zadávání (veřejných) zakázek

návratné finanční výpomoci (NFV)

příspěvky k hypotečním úvěrům

ostatní

Zjištěná porušení FÚ Brno I v letech 2010 - 2012

Zdroj: IS CEDR II (Finanční úřad Brno I), vlastní zpracování

Nejčastější typy porušení jsou pro názornost aplikovány na modelových příkladech, které vychází z praxe FÚ, avšak všechny údaje v těchto příkladech jsou z důvodu mlčenlivosti fiktivní. Mají názorně přiblížit celý proces zjištění porušení rozpočtové kázně FÚ včetně stanovení sankcí a aplikování dalších možných postupů ze strany příjemců dotací. Podklady k těmto příkladům (jednotlivá rozhodnutí o poskytnutí dotace, platební výměry, rozhodnutí o posečkání s úhradou daně) byly vypracovány ze vzorů poskytnutých Finančním úřadem Brno I a jsou přílohami této diplomové práce. 4.1.5

Modelový příklad 1

Rozhodnutí o poskytnutí dotace: Firmě ABC byla na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPLZZ/111 vydaného MPSV ČR dne 10.1.2010 poskytnuta dotace v maximální výši 2 600 000 Kč v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OP LZZ), prioritní osy 4.1 Adaptabilita na realizaci projektu s názvem „Vzdělávací aktivity pro zaměstnance firmy ABC“, reg.č. 11. Maximální výše dotace byla určena na nein-

Vlastní práce

52

vestiční výdaje projektu maximálně 2 600 000 Kč, které mají být jako celkové způsobilé výdaje projektu hrazeny ze dvou zdrojů, a to z prostředků z ESF (85 %) ve výši 2 210 000 Kč a z prostředků národního spolufinancování ze státního rozpočtu (15 %) ve výši 390 000 Kč. Účelem této dotace je tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance a další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavatelem. Skutečná výše dotace, která má být příjemci dotace poskytnuta, bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů. Způsob financování: Dotace bude proplacena jako první část dotace (1. záloha) ve výši 520 000 Kč, jako druhá část dotace (2. záloha) ve výši 520 000 Kč a další části dotace budou propláceny až do maximální výše dotace na základě schválených žádostí o platbu. Každá další část bude proplacena ve výši 20 % z celkové maximální částky, přičemž bude snížena o částku z již proplacených částí dotace, které příjemce dosud nevyužil na realizaci projektu. Všechny ostatní údaje a podmínky, které má příjemce dotace dodržet jsou uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí dotace a jednotlivých příručkách, které obdržel na CD a tyto jsou uvedeny jako příloha č.6 daného rozhodnutí.2 Podnět k provedení kontroly z důvodu zjištěných nesrovnalostí: Poskytovatel MPSV ČR v rámci provedené veřejnoprávní kontroly přímo u příjemce dotace zjistil porušení metodického pokynu pro zadávání zakázek a nezpůsobilé výdaje vzniklé chybným nárokováním mzdových příspěvků u THP zaměstnanců (jako náhrada mzdy zaměstnavateli za zaměstnance po dobu jejich účasti na dalším vzdělávání), které se vztahují k 1. monitorovacímu období. Na základě těchto zjištění byl v roce 2011 zaslán místně příslušnému FÚ podnět k provedení kontroly se sdělením, že dotace ze strany poskytovatele nebyla krácena. Za další měsíc FÚ obdržel druhý podnět s tím, že při schvalování monitorovací zprávy za druhé monitorovací období byl zjištěn nezpůsobilý výdaj v rámci křížového financování ve výši 3 000 Kč, úhrada nad rámec položkového rozpočtu 07.01.02 (nákup židlí). Tento výdaj byl ze strany poskytovatele krácen dne 25.9.2011. Kontrola provedená FÚ k prověření skutečností uvedených v podnětu: Správce daně se telefonicky domluvil s jednatelem firmy ABC na termínu zahájení kontroly. Zahájení této kontroly proběhlo dne 13.12.2011 v sídle firmy, kromě jednatele byla přítomna i manažerka projektu. O tomto úkonu – zahájení kontroly byl referenty oddělení dotací na místě sepsán protokol o zahájení kontroly podle § 87 DŘ a v souladu s rozpočtovými pravidly ve věci zjištění skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně týkající se dotace poskytnuté na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt „Vzdělávací aktivity pro zaměstnance firmy ABC“, reg.č. 11. Tato kontrola byla v protokole omezena pouze na prověření skutečností uvedených v podnětu, neboť projekt ještě nebyl ukončen a není tak možné provést kontrolu celého projektu. Kontrolovaným subjektem byly předkládány doklady potřebné k ověření skutečností uvedených v podnětu, zejména podklady k provedenému výběrovému řízení a listiny týkající se mzdových prostředků zaměstnanců 2

Rozhodnutí o poskytnutí dotace k tomuto příkladu je přílohou č. 1a této diplomové práce.

Vlastní práce

53

účastnících se školení. Důležitými dokumenty, z kterých FÚ při kontrole vycházel, jsou rozhodnutí o poskytnutí dotace a k tomu vydané závazné příručky. Dále je nutné zjistit, jak byly dotace poskytnuty, proto se dokládají vždy výpisy z účtu, které prokazují obdržení celé dotace nebo třeba jen jedné zálohy. V případě, že by příjemce zatím žádnou dotaci neobdržel, a to ani zálohově a přitom porušil podmínku rozhodnutí, tak nemůže dojít k porušení rozpočtové kázně, neboť ještě nebyly čerpány veřejné prostředky. Kontrolou bylo ověřeno, že firma ABC v době, kdy prováděla výběrové řízení, již měla poskytnutou první zálohu ve výši 520 000 Kč. V protokole o zahájení kontroly byly zaznamenány všechny přeložené doklady a podaná vysvětlení kontrolovaného subjektu a doplňující otázky. Tento protokol byl vyhotoven ve dvou stejnopisech, po jejich podepsání jedno vyhotovení obdržel kontrolovaný subjekt a druhé je založeno do spisu na FÚ. Po obdržení druhého podnětu proběhlo ihned další jednání u kontrolovaného subjektu ve věci rozšíření již zahájené daňové kontroly o prověření skutečností týkajících se neuznatelného výdaje ve výši 3 000 Kč. Byly doloženy další potřebné doklady. O tomto jednání byl na místě sepsán protokol o ústním jednání, jedno vyhotovení bylo předáno kontrolovanému subjektu a druhé bylo založeno ve spise FÚ. Z prověřených skutečností týkající se provedeného výběrového řízení bylo zjištěno, že příjemce dotace skutečně porušil podmínku uvedenou v rozhodnutí o poskytnutí dotace, v části II Povinnosti příjemce dotace, bodu 8.1, a to „Při zadávání zakázek v rámci realizace projektu je příjemce povinen postupovat v souladu s pravidly stanovenými Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ (D9), který je součástí přílohy č.6 rozhodnutí“. Kontrolovaný subjekt porušil princip nediskriminace uvedený v metodickém pokynu v části 1., který spočívá v tom, že zadavatel je povinen v průběhu zadávání zakázky postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů. To znamená, že podmínky pro zadání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby zároveň umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému dodavateli do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky. Kontrolovaný subjekt měl při výběru dodavatele, který zabezpečí školení jeho zaměstnanců, dodržet postup podle Metodického pokynu D9 – zadávání zakázek s předpokládanou hodnotou od 800 000 Kč do 2 000 000 Kč bez DPH. Mimo jiné měl výzvu k podání nabídky uveřejnit na webových stránkách www.esfcr.cz a za vhodné bylo považováno oslovit alespoň 3 dodavatele. Z předložené výzvy k podání nabídek zaslané jak třem dodavatelům, tak zveřejněné na požadovaných webových stránkách bylo zjištěno, že příjemce dotace uvedl v požadavcích na prokázání kvalifikace dodavatele diskriminační podmínku „referenční dopisy prokazující zkušenosti dodavatele s realizací komplexních vzdělávacích projektů financovaných z ESF – minimálně 5 referencí“. Tento požadavek byl vůči ostatním uchazečům diskriminační, neboť předchozí realizace projektů financovaných z ESF s předmětem plnění nijak nesouvisí.

Vlastní práce

54

Kvalitu školící firmy a zkušenosti lektorů při realizaci předmětu plnění (školení) bylo možno posoudit i u jiných uchazečů, nejen u těch, kteří již realizovali projekty financované z ESF. Kvalifikaci jednotlivých dodavatelů nelze posuzovat podle zdroje, ze kterého byly financovány jeho předešlé zakázky, nemá to pro poptávané služby žádný význam, tento požadavek jenom omezuje okruh uchazečů ve výběrovém řízení, neboť bezdůvodně znemožňuje podat nabídku firmám, které tuto praxi nemají, ale byly by jinak schopny realizovat zakázku. Omezením pouze na uchazeče se zkušenostmi z projektů financovaných z ESF nebylo umožněno zúčastnit se výběrového řízení jiným uchazečům. Tento postup kontrolovaného subjektu je v rozporu s Metodickým pokynem D9, a to s již zmiňovaným principem nediskriminace. Tímto postupem příjemce došlo k porušení podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace uvedené v části II., bodu 8.1., za což náleží sankce odvodu ve výši 1 % z celkové částky dotace (dle rozhodnutí o poskytnutí dotace, část IV, bod 2.3.). Porušením této podmínky došlo dne 25.3.2010 k porušení rozpočtové kázně ve výši 26 000 Kč (dnem uzavření smlouvy o dodávce služeb s vybranou firmou v rámci výběrového řízení, které nebylo v souladu s pravidly uvedenými v Metodickém pokynu D9). Při prověřování druhé nesrovnalosti - nezpůsobilých výdajů vzniklých chybným nárokováním mzdových příspěvků došel FÚ z předložených podkladů k závěru, že výdaje na refundaci mzdových příspěvků jsou uznatelné a nedošlo tak k porušení podmínky rozhodnutí v části II. Povinnosti příjemce dotace, bodu 5.1., a to „Dotace je určena pouze na úhradu způsobilých výdajů. Způsobilé výdaje jsou definovány Metodikou způsobilých výdajů OP LZZ, která je součástí přílohy č. 6 Rozhodnutí“. Podle poskytovatele byly chybně nárokovány mzdové příspěvky za měsíc únor až květen 2010, neboť maximální hodinová refundace u zaměstnance, který se účastní školení měla být v částce 144,30 Kč/hodinu (48,10 Kč x 3), tj. maximálně ve výši trojnásobku minimální mzdy, jak stanoví Metodika způsobilých výdajů OP LZZ (D5). Podle Metodiky způsobilých výdajů OP LZZ jsou mzdové příspěvky jako náhrada mzdy zaměstnavateli pro zaměstnance po dobu jejich účasti na dalším vzdělávání způsobilými výdaji projektu. Finanční podpora na mzdové příspěvky je povolena až do výše 100 % mzdových nákladů na dané pracovní místo, nejvýše však do částky číselně odpovídající trojnásobku minimální mzdy. Tato minimální mzda je s účinností od 1.1.2007 stanovena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Jak bylo zjištěno, všichni zaměstnanci ve firmě mají stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny. Tuto jinou délku pracovní doby bez snížení mzdy mají stanovenou v kolektivní smlouvě. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 567/2006 Sb., o minimální mzdě je základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 48,10 Kč/hod nebo 8 000 Kč za měsíc. V ustanovení § 5 tohoto předpisu jsou stanoveny sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby takto: „Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se hodinové sazby mini-

Vlastní práce

55

mální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují“. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, respektive za měsíc. Minimální mzda při týdenní délce pracovní doby 37,5 hodiny je 51,30 Kč/hodinu, tzn. trojnásobek této minimální mzdy je 153,90 Kč/hodinu. Tato částka je maximální hodinová refundace mzdy u zaměstnanců pracujících na týdenní úvazek 37,5 hodin. Kontrolou tedy nebyly zjištěny nezpůsobilé výdaje vzniklé tím, že by si kontrolovaný subjekt nárokoval vyšší mzdové příspěvky, než na které měl nárok. Nárokované příspěvky byly buď ve výši skutečně vzniklých mzdových nákladů nebo tam, kde mzdové náklady přesahovaly výši trojnásobku minimální mzdy byla žádána maximální refundace 153,90 Kč za hodinu účasti na školení. V tomto případě nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Prověřením třetí nesrovnalosti - neuznatelného výdaje ve výši 3 000 Kč došel FÚ k závěru, že se skutečně jedná o neuznatelný výdaj. Příjemce dotace totiž nedodržel při nákupu židlí do učebny stanovenou jednotkovou cenu 1 500 Kč/ks a koupil 6 židlí, každou za 2 000 Kč. Částka nad rámec jednotkové ceny je neuznatelná, neboť podle kapitoly 3.3 Příručky pro příjemce finanční podpory z OP LZZ (D2) verze 1.3 jsou jednotkové ceny obsažené v původně schváleném rozpočtu po celou dobu realizace závazné a nelze provádět takové úpravy rozpočtu, které navyšují jednotkové ceny. To znamená, že navýšení položky v rozpočtu může zahrnout pouze zvýšení počtu pořizovaných kusů, nikoli jejich jednotkové ceny. Úhradou faktury za nákup židlí dne 30.3.2011 došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 3 000 Kč, tj. v částce přesahující jednotkovou cenu u šesti židlí. Jak poskytovatel sdělil, záloha dotace na další období byla o tuto částku krácena, a to ke dni 25.9.2011. Všechna výše uvedená zjištění byla zapracována do zprávy o daňové kontrole. V rámci jejího projednání byl kontrolovaný subjekt seznámen s tímto závěrem kontrolního zjištění: Porušení I. „Nedodržením jednoho z principů uvedených v bodu 1 Metodickém pokynu pro zadávání zakázek OP LZZ (D9), a to principu nediskriminace, došlo k porušení podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace uvedené v části II, bodu 8.1, a tím došlo dne 25.3.2010 dle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, k porušení rozpočtové kázně v celkové výši 26 000 Kč. Z toho podíl do státního rozpočtu (15 %) činí částku 3 900 Kč a podíl do Národního fondu (85 %) činí částku 22 100 Kč. Na částku 3 900 Kč bude vydán platební výměr na odvod do státního rozpočtu v souladu s § 44a odst. 3 písmeno a), ustanovením § 44a odst. 4 písm. b), ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 29.12.2011 a dle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Vlastní práce

56

Na částku 22 100 Kč bude vydán platební výměr na odvod do Národního fondu v souladu s § 44a odst. 3 písmeno d), ustanovením § 44a odst. 4 písmeno b), ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 29.12.2011 a dle § 139 a § 147 zákona č. 280/2000 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. K odvodům náleží dle § 44a odst. 8 a 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů, penále ve výši 1 promile denně z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Penále bude sděleno samostatným platebním výměrem“. Porušení II „V rámci křížového financování bylo zjištěno, že nákupem židlí do učeben nebyla dodržena stanovená jednotková cena židle, neboť ve schváleném rozpočtu je cena za jednu židli 1 500 Kč a nákup byl proveden za cenu 2 000 Kč za jednu židli. Toto jednání je v rozporu s pravidly uvedenými v kapitole 3.3. Příručky pro příjemce finanční podpory z OP LZZ (D2). Částka nad rámec jednotkové položky je nezpůsobilým výdajem. Tím, že byla z dotace uhrazena dne 30.3.2011 faktura č. 152525 za tyto židle, došlo k porušení podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, v části II. bodu 5.1, neboť dotace je určena pouze na úhradu způsobilých výdajů. Tím došlo dne 30.3.2011 podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, k porušení rozpočtové kázně v celkové výši 3 000 Kč. Z toho podíl do státního rozpočtu( 15 %) činí částku 450 Kč a podíl do Národního fondu (85 %) činí částku 2 550 Kč. Na částku 450 Kč bude vydán platební výměr na odvod do státního rozpočtu v souladu s § 44a odst. 3 písmeno a), ustanovením § 44a odst. 4 písm. c), ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 29.12.2011 a dle §139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Protože se částka dotace nevyplacená započítává do plnění povinnosti odvodu, tento platební výměr se již hradit nebude. Na částku 2 550 Kč bude vydán platební výměr na odvod do Národního fondu v souladu s § 44a odst. 3 písmeno d), ustanovením § 44a odst. 4 písmeno c), ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 29.12.2011 a dle § 139 a § 147 zákona č. 280/2000 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Protože se částka dotace nevyplacená započítává do plnění povinnosti odvodu, tento platební výměr se již hradit nebude. K odvodům náleží dle § 44a odst. 8 a 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů, penále ve výši 1 promile denně z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni,

Vlastní práce

57

kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy nebyly vyplaceny peněžní prostředky postupem podle odstavce 5 písmeno b) rozpočtových pravidel. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří“.

Kontrolovaný subjekt nežádal lhůtu k vyjádření se k tomuto závěru a do protokolu uvedl, že bere na vědomí všechny skutečnosti v kontrolním zjištění uvedené a souhlasí s tím, aby dnešního dne byla také projednána zpráva. V tomto případě, kdy kontrolovaný subjekt nepožadoval lhůtu k vyjádření se a při jednání neuvedl žádné důvody nebo námitky proti výsledku kontrolního zjištění, byla stejného dne také projednána zpráva o výsledku kontroly, kdy podpisem této zprávy dne 18.5.2012 byla kontrola ukončena. Vzhledem k tomu, že dotace byla poskytnuta ze dvou zdrojů, a to část dotace (85 %) jsou prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie (§ 44 odst. 2 písm. f) rozpočtových pravidel a zbylá část dotace (15 %) jsou ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování (§ 44 odst. 2 písm. h) rozpočtových pravidel, musí být stejným způsobem rozděleny i odvody za porušení rozpočtové kázně, tzn. 85 % je odvod do Národního fondu a 15 % je odvod do státního rozpočtu. Proto FÚ na základě provedené kontroly, která konstatovala, že dne 25.3.2010 došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 26 000 Kč a dne 30.3.2011 došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 3 000 Kč, vydal na každý případ dva platební výměry na odvod, jeden na odvod do Národního fondu a druhý na odvod do státního rozpočtu.3 Příjemci dotace byly všechny platební výměry na odvod doručeny dne 24.5.2012. Příjemce platební výměry týkající se porušení výběrového řízení uhradil 30.5.2012 (platby byly připsány na účet FÚ dne 31.5.2012). Platební výměry na neuznatelný výdaj již nebyly hrazeny, neboť poskytovatel provedl ke dni 25.9.2011 krácení dotace. FÚ následně po nabytí právní moci platebních výměrů dne 26.6.2012 vyčíslil vzniklé penále, které bylo vypočteno takto: Tab. 5

Výpočet penále k příkladu č. 1

Odvod Penále od Penále do (v Kč) 22 100 26.3.2010 31.5.2012 3 900 26.3.2010 31.5.2012 2 550 31.3.2011 25.9.2011 450 31.3.2011 25.9.2011 Zdroj: vlastní zpracování

Počet dnů 797 797 179 179

Sazba 1 promile denně 1 promile denně 1 promile denně 1 promile denně

Z odvodu za den 22,10 3,90 2,55 0,45

Výše penále (v Kč) 17 613,70 3 108,30 456,45 80,55

Penále se podle § 146 DŘ zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tzn. platebním výměrem na penále k odvodu do NF bylo sděleno penále ve výši 17 614 Kč a platebním výměrem na penále k odvodu do SR bylo sděleno penále ve výši

3

Platební výměry na odvod jsou přílohou č. 1b, 1c,1f a 1g této diplomové práce.

Vlastní práce

58

3 109 Kč.4 Tyto platební výměry příjemce dotace obdržel dne 9.7.2012 a penále ihned poté uhradil. K odvodům za neuznatelný výdaj penále nevzniklo, protože nepřesáhlo částku 500 Kč. Shrnutí sankcí za porušení rozpočtové kázně: Odvod za porušení podmínky rozhodnutí v článku II, bodu 8.1 je stanoven jako méně závažný ve výši 1% z celkové částky dotace a činí částku 26 000 Kč, z toho: • odvod do NF činí 22 100 Kč a k tomuto odvodu je penále ve výši 17 614 Kč, • odvod do SR činí 3 900 Kč a k tomuto odvodu je penále ve výši 3 109 Kč. Odvod za porušení podmínky rozhodnutí v článku II, bodu 5.1 je stanoven ve výši provedení neuznatelného výdaje a činí částku 3 000 Kč, z toho: • odvod do NF činí 2 550 Kč, který se již nehradí a penále nevzniklo, • odvod do SR činí 450 Kč, který se již nehradí a penále nevzniklo. Sankce příjemci dotace činí celkem 49 723 Kč, avšak finanční dopad (povinnost úhrady) je v částce 46 723 Kč. Možnost dalšího postupu příjemce dotace: Vzhledem k tomu, že příjemce dotace nevyužil řádného opravného prostředku odvolání proti platebním výměrům, nemůže podat žalobu a domáhat se zrušení platebních výměrů u soudu. Nenastaly ani žádné skutečnosti pro obnovu řízení nebo provedení přezkumu. Jedinou možností, kterou může příjemce využít, je zažádat GFŘ o prominutí v souladu s ustanovením § 44a odst.11 rozpočtových pravidel. Tuto možnost má nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebních výměrů, kterými byly odvody a penále vyměřeny. Maximální termín pro podání žádosti o prominutí odvodů je do 26.6.2013. Žádost o prominutí odvodů a penále se podává prostřednictvím FÚ, který odvody uložil a podléhá správním poplatkům podle zákona o správních poplatcích. Při podání jedné žádosti o prominutí odvodu ve výši 22 100 Kč, odvodu ve výši 3 600 Kč, penále ve výši 3 109 Kč a penále ve výši 17 614 Kč činí správní poplatek 2 000 Kč. GFŘ při rozhodování o prominutí vychází z pokynu GFŘ–D-15 účinného od 1.1.2013 (dříve to byl pokyn GFŘ-D-9 a následně pokyn GFŘ-D-11). Podle tohoto pokynu se odvod ve výši částky, která byla započtena do plnění povinnosti odvodu podle § 44a odst. 5 písmeno b) rozpočtových pravidel, nepromíjí. Z tohoto důvodu je bezvýznamné žádat o prominutí odvodu ve výši 3 000 Kč (nezpůsobilý výdaj). Co se týká porušení pravidel výběrového řízení, tak v souladu s pokynem GFŘ-D-15 by se toto porušení dalo zahrnout pod ostatní důvody hodné zvláštního zřetele uvedené v článku V bod 1 písmeno b) tohoto pokynu, kdy výše neprominutí je 25 % s možností snížení na 10 % či 5 % v závislosti na vážnosti pochybení a u penále se vychází z výhody ze zadržení. Výhoda ze zadržení se stanoví z neprominutého odvodu a referenční sazby stanovené Evropskou komisí pro ČR platnou v den podání žádosti o prominutí zvýšené o 3,5 procentních bodů, maximálně však do výše neprominutého odvodu. Referenční sazba pro ČR byla za leden a únor 2013 stanovena ve výši 1,09 % 4

Platební výměry na penále jsou přílohou č. 1d a 1e této diplomové práce.

Vlastní práce

59

a od března 2013 je 0,88 % (European Commission, Reference and discount rates, 2013). Dále podle článku II, bodu 6 tohoto pokynu, pokud penále, které má být ponecháno k úhradě, nedosahuje částky minimálně 500 Kč, tak se promíjí v plné výši. Příjemce dotace si může předběžně sám vyčíslit, jaký lze očekávat výsledek GFŘ při rozhodování o prominutí. Pokud nejpozději do 26.6.2013 bude podána žádost o prominutí a nedojde ke změně pokynu GFŘ- D-15 nebo nenastanou nějaké jiné nepředvídatelné skutečnosti, lze očekávat takovéto rozhodnutí GFŘ: Z odvodu ve výši 22 100 Kč se promíjí 16 575 Kč, nepromíjí se 25 %, tj. 5 525 Kč. Z odvodu ve výši 3 900 Kč se promíjí 2 925 Kč, nepromíjí se 25 %, tj. 975 Kč. Penále ve výši 17 614 Kč se promíjí ve výši 17 085 Kč, neboť při stanovení výhody ze zadržení u penále by neprominutá částka činila 529 Kč. Výpočet výhody ze zadržení u penále: neprominutý odvod 5 525 x referenční sazba zvýšená o 3,5 procentních bodů (0,88 %+ 3,5 %) x doba zadržení = 529 Kč. Penále ve výši 3 109 Kč se promíjí v celé výši 3 109 Kč, neboť při stanovení výhody ze zadržení u penále by neprominutá částka činila 94 Kč, to je méně než 500 Kč. Výpočet výhody ze zadržení u penále: neprominutý odvod 975 x referenční sazba zvýšená o 3,5 procentních bodů (0,88 %+ 3,5 %) x doba zadržení = 94 Kč. Pokud by GFŘ takto rozhodlo o prominutí, finanční úřad by příjemci dotace vrátil přeplatek vzniklý prominutím (zaplacené odvody včetně penále), ve výši 39 694 Kč. Po prominutí by finanční postih příjemce dotace zůstal ve výši neprominutých částek a celková sankce včetně neuznatelného výdaje 3 000 Kč by činila 10 029 Kč. 4.1.6


Střední škola XY obdržela na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 555 vydaného MŠMT ČR dotaci v maximální výši 1 200 000 Kč v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OP VK) na realizaci projektu s názvem Moderní škola, reg.č. 555/11. Výše dotace byla určena na neinvestiční výdaje projektu maximálně 1 200 000 Kč, které mají být jako celkové způsobilé výdaje projektu hrazeny ze dvou zdrojů, a to z prostředků ESF (85 %) ve výši 1 020 000 Kč a z prostředků národního spolufinancování ze státního rozpočtu (15 %) ve výši 180 000 Kč. Účelem této dotace je podpora kvalitního vzdělávání žáků na středních školách a realizace projektu v rámci OP VK v prioritní ose 1, oblasti podpory 1.5 a provádění klíčových aktivit a naplnění výstupů v rámci šablon klíčových aktivit, které jsou uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Způsob financování: Dotace bude proplacena ve dvou zálohách, a to 60 % jako první část dotace, tj. 720 000 Kč a 40 % jako druhá část dotace, tj. 480 000 Kč. Všechny ostatní údaje a podmínky, které má příjemce dotace dodržet jsou uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí dotace a jednotlivých

Vlastní práce

60

přílohách, které jsou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace (viz část V, bod 6).5 Podnět k provedení kontroly z důvodu zjištěných nesrovnalostí: Poskytovatel MŠMT obdržel od příjemce dotace za první období realizace projektu monitorovací zprávu, která jak zjistil, byla zaslána pozdě. Na základě tohoto zjištění zaslal místně příslušnému FÚ podnět k prošetření s tím, že dotace nebyla krácena. Kontrola provedená FÚ k prověření skutečností uvedených v podnětu: Stejně jako v příkladě prvním byl s příjemcem dotace telefonicky domluven termín zahájení kontroly. Na místě byl pak sepsán protokol o zahájení kontroly ve věci zjištění skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně týkající se dotace poskytnuté na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 555 na projekt „Moderní škola“, reg.č. 555/11. Za Střední školu XY jednal ředitel školy. Bylo ověřeno, že příjemce obdržel měsíc po akceptaci rozhodnutí o poskytnutí dotace na účet prostřednictvím zřizovatele první zálohu. Dále bylo zkoumáno, kdy byla monitorovací zpráva v IS Benefit7 finálně uložena, jak a kdy byla v písemné podobě předložena poskytovateli. Z knihy pošty bylo zjištěno, že příjemce skutečně zaslal monitorovací zprávu o jeden den pozdě. Kontrolovaný příjemce dotace měl monitorovací zprávu zaslat v souladu s podmínkou rozhodnutí o poskytnutí dotace, uvedenou v části II. povinnosti příjemce dotace, bodu 4 monitorování, odst. 2, a to „Příjemce je povinen předkládat poskytovateli průběžné monitorovací zprávy za každých 5 měsíců realizace projektu a závěrečnou monitorovací zprávu nejpozději 60 kalendářních dnů po ukončení realizace projektu“. V rozhodnutí, v části II povinnosti příjemce dotace, bodě 1. užití dotace, je mimo jiné uvedeno, že příjemce je povinen využívat dotaci v souladu s rozhodnutím a příručkou pro střední školy – žadatele a příjemce oblasti podpory 1.5 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen příručka), jež je nedílnou součástí rozhodnutí jako příloha č.2. V bodu 7.7.1 Popis obsahu monitorovací zprávy uvedené příručky je stanoveno, že příjemce předkládá první monitorovací zprávu za projekt po uplynutí 5 měsíců od zahájení realizace projektu, tj. nejpozději do 30 kalendářních dnů po uplynutí tohoto období. Každou další průběžnou monitorovací zprávu o realizaci projektu předkládá příjemce poskytovateli podpory v intervalech nejméně jednou za 5 měsíců, vždy do 30 kalendářních dnů od ukončení monitorovacího období. Prošetřením předložených dokladů bylo zjištěno, že k zahájení realizace projektu došlo dne 15.5.2012. První monitorovací zpráva o realizaci projektu z OP VK byla zpracována za období od 15.5.2012 do 14.10.2012 a byla vypracována a finálně uložena do IS BENEFIT7 dne 13.11.2012. Termín pro její předložení poskytovateli byl do 30 kalendářních dnů po 14.10.2012, tj. do 13.11.2012. Dle 5

Rozhodnutí o poskytnutí dotace k tomuto příkladu je přílohou č.2a této diplomové práce.

Vlastní práce

61

předloženého podacího lístku byla tato monitorovací zpráva odeslána poskytovateli MŠMT poštou dne 14.11.2012, tj. o jeden den později. Tímto postupem kontrolovaného subjektu došlo k porušení ustanovení příručky v bodě 7.7.1 a k porušení podmínky uvedené v rozhodnutí, části II povinnosti příjemce dotace, odst. 4. monitorovaní, v bodu 2 a v bodu 3 a tím došlo dne 13.11.2012 k porušení rozpočtové kázně. Za toto porušení je v rozhodnutí, části IV Sankce a odvody, odst. 2, bod 3 stanoven odvod ve výši 2 % z celkové výši dotace. Všechna výše uvedená zjištění byla zapracována do zprávy o daňové kontrole. V rámci jejího projednání byl kontrolovaný příjemce dotace seznámen s tímto závěrem kontrolního zjištění: „Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že nebyla dodržena podmínka rozhodnutí v části II Povinnosti příjemce dotace, odst. 4 Monitorování, bodu 2 a 3, neboť nebyla předložena první monitorovací zpráva ve stanoveném termínu. Monitorovací zpráva měla být předložena po uplynutí 5 měsíců od zahájení realizace projektu, nejpozději do 30 kalendářních dnů po uplynutí tohoto období (viz příručka pro příjemce a žadatele bod 7.7.1). Bylo zjištěno, že první monitorovací zpráva měla být předložena poskytovateli nejpozději do 13.11.2012. Ve skutečnosti byla zaslána poštou o den později, dne 14.11.2012. Nedodržení této podmínky rozhodnutí uvedené v části II. odst. 4 v bodu 2 a 3, která byla upřesněna Příručkou v bodě 7.7.1, došlo dne 13.11.2012 k porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů ve výši 24 000 Kč, z toho částka 20 400 Kč (85 %) jsou prostředky na předfinancování výdajů, které mají být kryty z ESF a částka 3 600 Kč (15 %) jsou prostředky ze státního rozpočtu. Na částku 3 600 Kč bude vydán platební výměr na odvod do státního rozpočtu v souladu s § 44a odst. 3 písmeno a), ustanovením § 44a odst. 4 písm. b), ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Na částku 20 400 Kč bude vydán platební výměr na odvod do Národního fondu v souladu s § 44a odst. 3 písmeno d), ustanovením § 44a odst. 4 písmeno b), ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2000 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. K odvodům náleží dle § 44a odst. 8 a 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů, penále ve výši 1 promile denně z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 500 Kč se nevyměří. Penále bude sděleno samostatným platebním výměrem“.

Vlastní práce

62

Kontrolovaný subjekt nepožadoval lhůtu k vyjádření se k tomuto závěru a do protokolu uvedl, že bere na vědomí všechny skutečnosti v kontrolním zjištění uvedené i když mu přijde sankce příliš přísná na to, že nedodržel lhůtu pouze o jeden den. Toto sdělení však nemělo vliv na výsledek kontroly, subjekt byl poučen o dalších možnostech v této věci, jako je odvolání, prominutí a posečkání. Zpráva o výsledku kontroly byla podepsána dne 4.2.2013 a tímto dnem byla kontrola ukončena. FÚ na základě provedené kontroly, která konstatovala, že dne 13.11.2013 došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 24 000 Kč vydal dva platební výměry na odvod, jeden na odvod do Národního fondu ve výši 20 400 Kč a druhý na odvod do státního do státního rozpočtu ve výši 3 600 Kč.6 Příjemci dotace byly oba platební výměry doručeny dne 6.2.2013, ten je oba uhradil dne 13.2.2013 (platby byly připsány na účet FÚ dne 14.2.2013). Po jejich nabytí právní moci (dne 9.3.2013) FÚ vyčíslil vzniklé penále takto: Tab. 6


Odvod (v Kč) Penále od Penále do 20 400 14.11.2012 14.2.2013 3 600 14.11.2012 14.2.2013 Zdroj: vlastní zpracování

Počet dnů Sazba Z odvodu 103 1 promile denně 20,40 103 1 promile denně 3,60

Výše penále (v Kč) 2 101,20 370,80

Penále k odvodu do státního rozpočtu nepřesáhlo částku 500 Kč, proto se nevyměří. Penále k odvodu do Národního fondu se podle § 146 DŘ zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tzn. platebním výměrem na penále bylo sděleno penále ve výši 2 102 Kč. Tento platební výměr příjemce dotace obdržel dne 19.3.2013 a penále ihned uhradil. Shrnutí sankcí za porušení rozpočtové kázně: Odvod za porušení podmínky rozhodnutí v článku II, odst. 4 bodu 2 a 3 je stanoven jako méně závažný ve výši 2 % z celkové částky dotace a činí částku 24 000 Kč, z toho: • odvod do NF činí 20 400 Kč a k tomuto odvodu je penále ve výši 2 102 Kč, • odvod do SR činí 3 600 Kč a k tomuto odvodu penále nevzniklo. Sankce za toto porušení činí celkem 26 102 Kč. Možnost dalšího postupu příjemce dotace: Příjemce dotace nevyužil možnost podat odvolání a vzhledem k tomu, že chtěl využít možnost prominutí, odvody a penále ihned zaplatil. Dne 20.3.2013 podal žádost o prominutí obou odvodů a penále, ve které zdůvodnil, proč došlo k pozdnímu zaslání monitorovací zprávy, že k pochybení došlo pouze o jeden den a vyčíslená sankce za toto jednodenní zpoždění mu přijde příliš tvrdá. V závěru žádosti uvedl, že odvody včetně penále jsou již uhrazeny. Správní poplatek za tuto žádost je pouze 1 000 Kč, za penále se neplatí, neboť požadovaná

6

Platební výměry na odvod jsou přílohou č. 2b a 2c této diplomové práce.

Vlastní práce

63

úleva je nižší než trojnásobek správního poplatku. Jak GFŘ rozhodne o této žádosti, lze předpokládat takto: Podle pokynu GFŘ-D-15 lze toto porušení zahrnout pod ostatní důvody hodné zvláštního zřetele uvedené v článku V bod 2 písmeno b), kdy výše neprominutí je 0,25 % z částky odvodu za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu minimálně však 500 Kč a maximálně 3 % z poskytnuté částky a penále se promíjí celé. Lze tedy očekávat takovéto rozhodnutí: Z odvodu ve výši 20 400 Kč se promíjí 19 951 Kč, nepromíjí se 500 Kč. Z odvodu ve výši 3 600 Kč se promíjí 3 100 Kč, nepromíjí se 500 Kč. Penále ve výši 2 102 Kč se promíjí v celé výši, tj. 2 102 Kč. Pokud GFŘ rozhodne tak, jak je výše uvedeno, vznikne příjemci dotace přeplatek z důvodu prominutí odvodu a penále ve výši 25 153 Kč. Ten bude na žádost příjemci dotace vrácen. Finanční postih za porušení této podmínky zůstane ve výši 1 000 Kč, tj. v neprominuté částce. 4.1.7


Společnost Kuchař s.r.o. obdržela příspěvek na základě dohody o vyhrazení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu č. HOA-SL-XXX/2010 (dále jen dohoda) uzavřené dne 22.1.2010 s Úřadem práce v XXXX. Tento příspěvek byl poskytován měsíčně ve výši skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, maximálně však ve výši 11 000 Kč na jednoho zaměstnance. Tento příspěvek byl poskytován na čtyři zaměstnance, 85 % bylo hrazeno z ESF a 15 % ze státního rozpočtu ČR.7 Podnět k provedení kontroly z důvodu zjištěných nesrovnalostí: Poskytovatel Úřad práce ČR, pobočka v XXXX při prováděné veřejnoprávní kontrole zjistil, že příjemce příspěvku za měsíc březen 2010 a duben 2010 uhradil pojistné na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění až po poskytnutí příspěvku Úřadem práce v XXXXX. Z tohoto důvodu Úřad práce ČR vyzval příjemce příspěvku v souladu s článkem VI bodu 2 dohody k vrácení příspěvku za tyto dva měsíce, tj. v částce 88 000 Kč, a to ve lhůtě do třiceti dnů od obdržení výzvy na účet Úřadu práce ČR uvedený v této výzvě. Příjemce dotace v této lhůtě příspěvek Úřadu práce ČR nevrátil. Proto byl zaslán podnět FÚ k prošetření této skutečnosti a dalšímu postupu. Kontrola provedená FÚ k prověření skutečností uvedených v podnětu: S příjemcem příspěvku byl telefonicky domluven termín zahájení kontroly. Jednání proběhlo na FÚ, o tomto zahájení daňové kontroly byl sepsán protokol ve 7

Rozhodnutí o poskytnutí dotace k tomto příkladu je přílohou č. 3a této diplomové práce.

Vlastní práce

64

věci zjištění skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně týkající se příspěvku poskytnutého v roce 2010 na základě dohody o vyhrazení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu č. HOA-SL-XXX/2010 uzavřené dne 22.1.2010 s Úřadem práce v XXXXX. Za společnost Kuchař, s.r.o. jednal jednatel společnosti. Kontrola byla zaměřena na celý poskytnutý příspěvek v období od 1.2.2010 do 31.8.2010, byly zkontrolovány všechny podmínky dohody. Při kontrole bylo ověřováno, zda byly zaměstnáni v souladu s dohodou čtyři zaměstnanci, dříve uchazeči o zaměstnání evidovaní úřadem práce, a to po celou dobu od 1.2.2010 do 31.8.2010. Dále bylo ověřeno z výpisu z účtu, kdy byly příspěvky kontrolovanému subjektu připsány na jeho účet, kdy bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění za daný měsíc a kdy byly vyplaceny mzdy zaměstnancům. Z těchto výše uvedených dokladů bylo zjištěno, že skutečně v měsíci březnu 2010 a dubnu 2010 byl příspěvek připsán dřív, než byl proveden odvod na sociální a zdravotní pojištění. Výplata mzdy byla vyplacena v řádném termínu, tzn. ještě před připsáním příspěvku. V ostatních měsících byly všechny odvody a úhrady provedeny ještě před připsáním příspěvku. Za březen 2010 byl příspěvek připsán příjemci dne 15.4.2010, avšak úhrady sociálního a zdravotního pojištění byly provedeny dne 19.4.2010. Za duben 2010 byl příspěvek připsán příjemci dne 17.5.2010 a úhrady sociálního a zdravotního pojištění byly provedeny 18.5.2010. V souladu s dohodou a tímto zjištěním byl Úřad práce ČR, pobočka v XXXX oprávněn vyzvat příjemce k vrácení příspěvku ve výši 88 000 Kč (tj. 44 000 Kč za měsíc březen a 44 000 Kč za měsíc duben). Výzvu k vrácení příspěvku příjemce obdržel dne 16.10.2012. Poslední den lhůty pro vrácení byl 15.11.2012. V tomto termínu příjemce příspěvku požadovanou částku nevrátil a tím došlo k porušení článku VI bod 2 dohody, které je porušením rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech, jak uvádí článek VII bod 4 dohody. Všechna výše uvedená zjištění byla zapracována do zprávy o daňové kontrole. V rámci jejího projednání byl kontrolovaný příjemce seznámen s tímto závěrem kontrolního zjištění: „Provedenou kontrolou skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně bylo zjištěno, že kontrolovaný subjekt nedodržel podmínku uvedenou v článku VI. bodu 2 Dohody, neboť v termínu do 15.11.2012 nevrátil příspěvek ve výši 88.000,- Kč na účet Úřadu práce ČR, ke kterému byl vyzván výzvou ze dne 12.10.2012. Nevrácením příspěvku nebo jeho části podle článku VI je porušením rozpočtové kázně. K porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve změně některých souvisejících zákonů (rozpočtové pravidla), ve znění pozdějších předpisů, došlo dne 15.11.2012 ve výši 88.000,- Kč. Z toho odvod do NF ( 85 %) činí částku 74 800 Kč a odvod do SR (15 %) činí částku 13 200 Kč. Na částku 74 800 Kč bude vydán platební výměr na odvod do Národního fondu, v souladu s ustanovením § 44a odst. 3 písmeno d), ustanovením § 44a odst. 4 písm. c)

Vlastní práce

65

a ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů a dle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Na částku 13 200 Kč bude vydán platební výměr na odvod do státního rozpočtu, v souladu s ustanovením § 44a odst. 3 písm. a), ustanovením § 44a odst. 4 písm. c) a ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. K odvodům náleží dle § 44a odst. 8 a 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů, penále ve výši 1 promile denně z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 500 Kč se nevyměří. Penále bude sděleno samostatným platebním výměrem“.

Kontrolovaný subjekt při jednání ve věci seznámení se s tímto výsledkem nepožadoval lhůtu k vyjádření a do protokolu sdělil, že bere na vědomí kontrolní zjištění. Dále ještě dodal, že Úřadu práce ČR peníze nevrátil z toho důvodu, neboť společnost je malá a nemá dostatek finančních prostředků na jednorázovou úhradu. Dalším důvodem proč částku neuhradil byla skutečnost, že sankce v takové výši je pro ně příliš tvrdá, aby za březen 2010 a duben 2010 byl příspěvek v plné výši vrácen, když ke zpoždění s úhradou sociálního a zdravotního pojištění došlo v jednom případě o čtyři dny po poskytnutí příspěvku a v druhém případě o jeden den. Sdělil, že neporušil zákonný termín uhrazení pojistného, který je stanoven vždy na 20. den následujícího měsíce. Jak si zjistil, pokud neuhradí částku na výzvu Úřadu práce ČR, celá věc skončí na finančním úřadě k dalšímu šetření a je zde možnost podání žádosti o prominutí, kdežto na Úřadu práce ČR by takovou možnost neměl. Zpráva o výsledku kontroly byla podepsána dne 7.1.2013 a tímto dnem byla ukončena kontrola. FÚ na základě provedené kontroly, která konstatovala, že dne 15.11.2012 došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši 88 000 Kč, vydal dva platební výměry na odvod, jeden na odvod do Národního fondu ve výši 74 800 Kč a druhý na odvod do státního rozpočtu ve výši 13 200 Kč.8 Příjemci příspěvku byly oba platební výměry doručeny dne 10.1.2013. Ten uhradil dne 18.1.2013 pouze platební výměr na odvod do SR ve výši 13 200 Kč. Dne 25.2.2013 obdržel FÚ od příjemce příspěvku žádost o povolení úhrady odvodu ve výši 74 800 Kč ve čtyřech měsíčních splátkách po 18 700 Kč, s tím že první splátka by byla ke dni 28.3.2013, druhá ke dni 29.4.2013, třetí ke dni 28.5.2013 a poslední ke dni 28.6.2013. Tato žádost byla příjemcem příspěvku zdůvodněna tak, že z finančních důvodů nelze jednorázově ke dni splatnosti platebního výměru (tj. ke dni 27.2.2013) uhradit celý odvod do NF. Před vydáním rozhodnutí 8

Platební výměry na odvod jsou přílohou č. 3b a 3c této diplomové práce.

Vlastní práce

66

o posečkání úhrady daně bylo ověřeno, zda byl uhrazen správní poplatek ve výši 400 Kč. Bylo zjištěno jeho uhrazení na pokladně FÚ dne 25.2.2013. FÚ žádosti vyhověl a vydal dne 25.2.2013 rozhodnutí o posečkání úhrady daně, ve kterém byla povolena úhrada ve splátkách tak, jak bylo v žádosti požadováno.9 Platební výměry na odvod nabyly právní moci dne 12.2.2013. FÚ vyčíslil vzniklé penále, u odvodu do NF bylo penále vyčísleno jen za dobu před povolením úhrady ve splátkách, tj. do data splatnosti včetně. Ode dne následujícího po splatnosti odvodu, vzniká při splnění všech podmínek, včetně dodržení jednotlivých úhrad splátek, úrok z posečkané částky ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů. Od 2.11.2012 je výše repo sazby 0,05 %. Tab. 7


Odvod (v Kč) Penále od Penále do 13 200 16.11.2012 18.1.2013 74 800 16.11.2012 27.2.2013 Zdroj: vlastní zpracování

Počet dnů Sazba Z odvodu 64 1 promile denně 13,20 104 1 promile denně 74,80

Výše penále (v Kč) 844,80 7 779,20

Penále se podle § 146 DŘ zaokrouhluje na celé koruny nahoru, platebními výměry bylo sděleno penále k odvodu do SR ve výši 845 Kč a penále k odvodu do NF ve výši 7 780 Kč.10 V následující tabulce je uveden výpočet úroku z posečkané částky. Pokud příjemce dodrží všechny stanovené podmínky rozhodnutí o posečkání úhrady daně, tzn. v termínech a v dané výši budou splátky hrazeny, bude úrok z posečkané částky za celou dobu činit 1 088 Kč. Ten bude po ukončení doby posečkání sdělen samostatným platebním výměrem. Tab. 8

Výpočet úroku z posečkané částky 74 800 Kč k příkladu č. 3

Počet Roční sazba Splátka daně Do dne úhrady dnů v% (v Kč) 28.3.2013 29 7,05 18 700 29.4.2013 61 7,05 18 700 28.5.2013 90 7,05 18 700 28.6.2013 121 7,05 18 700 Celkem úrok z posečkané částky po zaokrouhlení Zdroj: vlastní zpracování Ode dne 28.2.2013 28.2.2013 28.2.2013 28.2.2013

Výše úroku (v Kč) 104,75 220,33 325,07 437,04 1 088,00

Pokud bychom srovnali tento úrok z posečkané částky s výší penále za stejnou dobu u stejných úhrad, tak penále je přibližně pětkrát vyšší než úrok z posečkané částky (za toto období by vzniklo penále ve výši 5 629 Kč). Příjemce příspěvku se však v případě, pokud by nepožádal o posečkání vystavoval tomu, že neuhrazený odvod ve lhůtě splatnosti bez posečkání bude vymáhán exekučním oddělením příslušného FÚ, kdy při těchto úkonech vznikají další náklady – 9

Rozhodnutí o posečkání úhrady daně (odvodu) je přílohou č.3d této diplomové práce. Platební výměry na penále jsou přílohou č. 3e a 3f této diplomové práce.

10

Vlastní práce

67

náklady exekučního řízení. Pro všechny příjemce dotace, pokud se skutečně dostanou do prodlení s úhradou odvodu nebo i penále, je výhodnější požádat o posečkání úhrady daně i příslušenství daně a hradit odvod i penále ve splátkách. V tomto modelovém případě by bylo zřejmě zbytečné žádat o upuštění od předepsání úroku v souladu s ustanovením § 157 odst.7 DŘ, neboť jedním z důvodů podle Metodického pokynu č. 15/2012 č.j. 30157/12-3410-702909, který toto upuštění vylučuje, je skutečnosti, že předmětem posečkání je odvod a penále za porušení rozpočtové kázně z prostředků z Evropské unie. Shrnutí sankcí za porušení rozpočtové kázně: Odvod za porušení rozpočtové kázně (za nevrácení části příspěvku ve stanoveném termínu) je v částce 88 000 Kč, z toho: • odvod do NF činí 74 800 Kč a k tomuto odvodu je vyčísleno penále do dne splatnosti včetně, tj. do 27.2.2013 ve výši 7 780 Kč a pokud příjemce dotace dodrží podmínky rozhodnutí o posečkání úhrady daně a řádně uhradí ve stanovených termínech splátky, vznikne mu za toto období místo penále úrok z posečkané částky ve výši ve výši 1 088 Kč. • odvod do SR činí 13 200 Kč a k tomuto odvodu je penále 845 Kč. Sankce za toto porušení činí celkem 97 713 Kč. Možnost dalšího postupu příjemce dotace: Příjemce má možnost podat odvolání. Pokud tuto možnost nevyužije nebo využije a OFŘ odvolání zamítne, jsou platební výměry v právní moci a pro příjemce je to povinnost ke dni splatnosti uhradit odvody a následně i penále. Příjemce dotace v tomto modelovém příkladu využil institutu posečkání, kdy mu byla povolena úhrada odvodu do NF ve splátkách. Dále může využít možnosti požádat o prominutí odvodů a příslušného penále. Při posouzení žádosti o prominutí u tohoto typu porušení bude záležet na tom, jak bude posouzeno ze strany GFŘ. V případě, že se bude striktně zabývat jenom nevrácením prostředků na výzvu, tj. zadržením poskytnutých prostředků, tak podle pokynu GFŘ-D-15 se toto porušení nepromíjí a v případě, že je uhrazen odvod, tak se penále snižuje se na výhodu zadržení. Pokud však GFŘ bude zkoumat, za jaké porušení byl příjemce povinen vrátit příspěvek, dá se předpokládat, že odvod bude částečně prominut. V tomto modelovém případě došlo pouze k pozdní úhradě sociálního a zdravotního pojištění, zaměstnavateli vznikly mzdové náklady na zaměstnance. Pokud by tato situace byla posouzena jako pozdní splnění povinností podle článku V. bodu 2, písmeno a) pokynu GFŘ-D-15, kdy včasné nesplnění povinnosti nemělo vliv na naplnění účelu dotace, lze očekávat takovéto rozhodnutí: Z odvodu ve výši 74 800 Kč se promíjí 74 300 Kč, nepromíjí se 500 Kč. Z odvodu ve výši 13 200 Kč se promíjí 12 900 Kč, nepromíjí se 500 Kč. Penále ve výši 7 780 Kč se promíjí v plné výši, tj. v částce 7 780 Kč. Penále ve výši 845 Kč se promíjí v plné výši, tj. v částce 845 Kč.

Vlastní práce

68

Pokud GFŘ rozhodne a promine alespoň částečně odvody nebo pouze penále, příjemci příspěvku vznikne přeplatek z důvodu tohoto prominutí a tento mu bude na jeho žádost vrácen. 4.1.8

Dílčí cíl – adekvátnost sankcí daného typu porušení

Na modelových příkladech byly znázorněny různé typy porušení vzniklé při čerpání poskytnutých dotací, které byly financovány v rámci OP z prostředků EU. Nyní se zaměříme na vybrané typy porušení a srovnáme sankce, které jsou stanoveny v operačních programech, a to OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Při této komparaci budeme vycházet z podkladů modelových příkladů č. 1 a č. 2, tj. z jejich rozhodnutí o poskytnutí dotace a vydaných příruček v rámci těchto OP. Srovnáním sankcí za pozdní předložení monitorovací zprávy v rámci OP VK a OP LZZ bylo zjištěno, že sankce jsou za toto stejné porušení v každém programu nastaveny různě. V OP VK je sankce stanovena ve výši 2 % z celkové částky dotace, kdežto v OP LZZ činí sankce za toto porušení pouze 0,5 % z celkové částky dotace. Ještě bych u tohoto porušení upozornila na trochu odlišný výklad v těchto OP, který v konečném důsledku může mít i odlišný dopad na příjemce dotací. Jde o výklad, co se rozumí splněním termínu předložení monitorovací zprávy. V OP LZZ v Pokynu pro vyplňování monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh (Pokyn D 10) je uvedeno, že rozhodujícím datem pro splnění termínu předložení monitorovací zprávy je datum doručení monitorovací zprávy přímo poskytovateli dotace a nikoliv datum podání zásilky na poště. Podle tohoto Pokynu musí být již poslední den lhůty monitorovací zpráva u poskytovatele. V OP VK je v Příručce pro žadatele a příjemce 1.5 OP VK pouze uvedeno, že se monitorovací zpráva předkládá buď osobně nebo zasláním tištěné verze. Zpřesňující výklad, zda poslední den lhůty má být monitorovací zpráva již u příjemce nebo zda poslední den lhůty stačí předat monitorovací zprávu k odeslání na poštu, chybí. Domnívám se, že poskytovatel v tomto případě, kdy není zpřesňující výklad a v poslední den lhůty je podána tištěná verze monitorovací zprávy na poštu, nemůže toto hodnotit jako nesrovnalost s podezřením na porušení rozpočtovou kázeň, neboť podle obecně platných předpisů je lhůta zachována, pokud je poslední den zásilka předána na poštu k poštovní přepravě. V rámci výběrového řízení, kdy příjemce dotace nepostupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale postupuje podle pravidel daných příručkami OP VK a OP LZZ a poruší tato pravidla, jsou sankce tohoto typu porušení nastaveny v obou OP také odlišně. Pokud dojde k porušení pravidel pro zadávání zakázek v rámci OP LZZ, kdy tímto porušením mohl být nebo byl podstatně ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky, je za toto jednání stanovena sankce ve výši 1 % z celkové částky dotace. V programu OP VK je sankce za stejné porušení nastavena tak, že odvod za porušení rozpočtové kázně bude stanoven ve výši hodnoty veřejné zakázky, k níž se porušení rozpočtové kázně vztahuje. To znamená, že za stejné porušení, např. uvedení diskriminační podmínky ve výzvě k podání nabídky, by v rámci OP LZZ byla stanovena sankce řádově v desetitisících, avšak v rámci OP VK by sankce mohla dosahovat až do výše několika statisíců.

Vlastní práce

69

Co se týká případů, kdy porušení nastavených pravidel pro zadávání zakázek nemá vliv na výběr dodavatele, např. není dodržena lhůta, chybí na dokumentu podpis, tak podle OP VK toto porušení pravidel není porušením rozpočtové kázně. Kdežto v OP LZZ je i takovéto porušení, které nemá vliv na výběr dodavatele považováno za porušení rozpočtové kázně, avšak s již menší sankcí, a to ve výši 0,5 % z celkové částky dotace. Pokud ještě provedeme srovnání dvou odlišných typů porušení, a to porušení podmínky pozdního zaslání monitorovací zprávy v rámci OP VK a porušení pravidel pro výběr dodavatele v rámci OP LZZ, tak zjistíme, že za pozdní zaslání monitorovací zprávy, byť i o jeden jediný den, je stanovena sankce 2 % z celkové částky dotace. Toto porušení většinou nemá žádný vliv na splnění účelu dotace, jde čistě o administrativní porušení. Pokud však příjemce dotace v rámci OP LZZ poruší pravidla pro výběr dodavatele závažným způsobem, např. zadá diskriminační kritéria a v důsledku toho vybere uchazeče, se kterým mohl být již předem domluven, nebo neprovede výběrové řízení vůbec, tak za takové porušení, které může mít zásadní vliv na celý projekt a jeho hospodárnost, je stanovena sankce pouze 1 %. Srovnání těchto dvou porušení lze říci, že jsou sankce nastaveny zcela neadekvátně. Rozdílnost sankcí je i u čistě národních dotací. Existují programy jednotlivých ministerstev, v rámci kterých jsou poskytovány národní dotace a sankce za nedodržení stejné podmínky jsou stanoveny také odlišně, např. častým problémem je nedodržení závazného termínu realizace akce. MMR má v jednom svém podprogramu „Podpora výstavby podporovaných bytů“ za nedodržení podmínky splnění termínu realizace stanovenu sankci jako méně závažnou s postihem 5 % z celkové částky dotace. V jiném svém podprogramu „Podpora rozvoje a obnovy venkova“ za stejnou porušenou podmínku stanovilo sankci ve výši porušení rozpočtové kázně, tzn. odvod za porušení rozpočtové kázně bude ve výši celé poskytnuté dotace. Pro zhodnocení adekvátnosti sankcí je důležité i srovnání postihů stanovených přímo zákonem – rozpočtovými pravidly, které se týkající méně závažných porušení u čistě národních dotací a u dotací z prostředků EU. U čistě národních dotací je stanovena sankce 5 % z poskytnuté dotace, pokud jsou porušeny výhradně podmínky stanovené jako méně závažné. V případě porušení více podmínek méně závažných je sankce stále 5 % z poskytnuté dotace, za porušené podmínky se výše sankcí nesčítá. V případě, že dojde k porušení podmínky stanovené jako méně závažné a další podmínky nazvané jako ostatní, tak v takovýchto případech se již nelze odvolávat na výhradnost uvedenou v rozpočtových pravidlech a sankce pak bývá většinou stanovena ve výši celé poskytnuté dotace. Sankce za porušení méně závažných podmínek, kde jsou i prostředky EU, jsou nastaveny odlišně. Zde se za porušení těchto méně závažných podmínek sčítají, tzn. pokud je porušeno více těchto méně závažných podmínek, tak postihem je součet jednotlivých procentních sankcí za každou porušenou podmínku. U prostředků z EU může být stanoven odvod jak za porušenou méně závažnou podmínku, tak i současně za podmínku ostatní, což u národních dotací není možné.

Vlastní práce

70

Druhým dílčím cílem této práce je odpověď na otázku „Jsou dopady – sankce adekvátní (odpovídající) danému typu porušení příjemcem dotace?“ Z výše provedené komparace je zřejmé, že sankce daného typu porušení, ale i srovnáním rozdílných typů porušení nejsou adekvátní. Mělo by dojít ke sjednocení postupů jednotlivých ŘO (poskytovatelů), aby při vydávání svých příruček a jednotlivých rozhodnutí o poskytnutí dotace byly nastaveny sankce stejně, i když se bude jednat o jiné OP. Novelou rozpočtových pravidel, účinnou ke dni 30.12.2011, sice došlo ke změně, kdy poskytovatelé již v nově vydaných rozhodnutí o poskytnutí dotace mají stanovit procentní rozmezí pro výpočet sankce u podmínek stanovených jako méně závažné, avšak teprve časem se ukáže, zda toto rozmezí bude ve všech OP pro stejný typ porušení nastaveno shodně. Z praxe jsou známy i takové případy, kdy za porušení specifické podmínky jsou sankce stanoveny velmi přísně. Následně, když dojde k porušení této podmínky, sám poskytovatel danou věc jako podnět předá FÚ s tím, že vlastně nedošlo k tak závažnému porušení, aby byla stanovena sankce v celé částce poskytnuté dotace. Finanční úřad však nemůže sankci stanovit jinak, než jak mu ukládá zákon a příslušné rozhodnutí o poskytnutí dotace. Proto musí za porušení této specifické podmínky stanovit odvod tak, jak je uvedeno v rozhodnutí o poskytnutí dotace, byť je sankce danému porušení neadekvátní. Velký vliv na změnu v této oblasti mají přímo sami poskytovatelé, kteří by měli při stanovení sankcí v konkrétním programu vždy zhodnotit všechny podmínky, zda jejich porušení má nebo nemá vliv na splnění účelu dotace a adekvátně k těmto podmínkám nastavit i sankce za případné jejich nedodržení. Pak nebude docházet k tomu, že sankce za porušení podmínky, která nemá vliv na splnění účelu dotace je vyšší než sankce za porušení podmínky, která by tento vliv mít mohla. 4.1.9

Dílčí cíl – možnosti dalších postupů po zjištění PRK

Možnosti dalšího postupu příjemce dotace po zjištění porušení rozpočtové kázně byly uvedeny v modelových příkladech. Spolu s dalšími zákonnými možnostmi popsanými v literárním přehledu lze provést následující shrnutí: Pokud po projednání zprávy o kontrole příjemce dotace nesouhlasí se závěrem, že došlo k porušení rozpočtové kázně, např. je rozdílný výklad rozhodnutí o poskytnutí dotace či vydané příručky nebo se domnívá, že FÚ danou věc špatně posoudil a k porušení rozpočtové kázně nedošlo, má možnost se proti vydanému platebnímu výměru odvolat. Pokud OFŘ odvolání zhodnotí tak, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo, odvolání vyhoví a zruší tak platební výměr vydaný FÚ. V případě, že je stejného názoru, že k porušení rozpočtové kázně došlo, odvolání zamítne a platební výměr potvrdí. V této situaci OFŘ stanoví lhůtu pro úhradu odvodu. Příjemce dotace v této fázi musí řešit nejenom jak bude v dalším řízení pokračovat, ale už i platbu. Pokud částka odvodu je v takové výši, že příjemce ji nemůže jednorázově uhradit, může si podat žádost o posečkání, respektive o povolení úhrady ve splátkách. Jedině tak se může vyhnout případnému exekučnímu řízení ze strany FÚ a vzniku dalších nákladů. Pokud příjemce je stále přesvědčen, i po vydaném zamítavém rozhodnutí OFŘ o odvolání, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo, má možnost podat ve lhůtě

Vlastní práce

71

do dvou měsíců žalobu na soud. Současně může také zažádat v souladu s rozpočtovými pravidly o prominutí odvodu včetně příslušného penále. GFŘ při rozhodování o prominutí již od poloviny roku 2012 vychází ze svých vydaných pokynů, posledním je pokyn GFŘ-D-15. Mimořádným způsobem dalšího jednání po nabytí právní moci platebních výměrů je tzn. obnova řízení. Tento institut se však uplatňuje pouze v případě, kdy následně po provedené kontrole a platebním výměru v právní moci vyjdou najevo nové skutečnosti, které mají vliv na výsledek kontroly. Ještě lze využít institutu přezkoumání rozhodnutí, který se využívá v případě, že platební výměry byly vydány v rozporu s právním předpisem. Třetím dílčím cílem této práce je odpověď na otázku „Jaké možnosti dalšího postupu má příjemce dotace, který se porušení rozpočtové kázně dopustil?“ Uvedením názorných možností v modelových příkladech a shrnutím výše uvedeného lze konstatovat, že každý příjemce dotace, u kterého bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně, má zákonné možnosti obrany, kterými jsou odvolání, žaloba a v určitých situacích lze využít institutu obnovy řízení nebo také přezkumu. Dalším institutem týkajícím se placení je posečkání s úhradou daně podle DŘ. Zvláštním institutem vycházející z rozpočtových pravidel je prominutí, o kterém rozhoduje GFŘ. Zde bych však chtěla upozornit na poslední vydaný pokyn GFŘ-D-15, účinný od 1.1.2013, ze kterého GFŘ při vyřizování žádostí o prominutí vychází. V případě vzniku porušení rozpočtové kázně u prostředků z EU poskytnutých na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo dohody uzavřené od května 2012 se tyto odvody za porušení rozpočtové kázně promíjí pouze v níže uvedených výjimečných případech, jinak se nepromíjí. Výjimečné případy, které jsou důvodem pro prominutí: • v důsledku prokázané chyby poskytovatele, • v důsledku prokázané nesoučinnosti poskytovatele, • živelné katastrofy, • státem změněné či zapříčiněné situace, • je-li žadatelem fyzická osoba je výjimečným případem též ohrožení jeho výživy nebo na jeho výživu odkázaných osob. V současnosti ještě dochází k rozhodování o prominutí u dotací z EU podle článku V. pokynu - ostatní důvody hodné zvláštního zřetele, avšak to se týká porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo u dotací poskytnutých na základě rozhodnutí a dohod vydaných před květnem 2012. Z této části vlastní práce, zejména v návaznosti na jednotlivé dílčí cíle, budou v závěru vypracována doporučení pro příjemce dotace, jak předcházet porušení rozpočtové kázně při jejich čerpání.

Vlastní práce

72

4.2 Zhodnocení efektivity správy odvodů za PRK Tato část práce se zabývá správou odvodů za porušení rozpočtové kázně, zejména zhodnocením její efektivity, ale také významnosti FÚ v rámci této správy. Na základě těchto subjektivních hodnocení budou navrženy případné změny a nové postupy při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně. 4.2.1

Údaje zveřejněné Nejvyšším kontrolním úřadem

Nejvyšší kontrolní úřad provedl během let 2010 až 2011 u 26 vybraných finančních úřadů a Ministerstva financí kontrolu, která se týkala období od 1.1.2006 do 31.12.2009. Tato kontrola prověřila postup finančních úřadů při vybírání a správě odvodů za porušení rozpočtové kázně, včetně vymáhání a promíjení stanoveného odvodu i jeho příslušenství. Kontrolou nebyly zjištěny závažné nedostatky ve správě odvodů za porušení rozpočtové kázně, avšak jako problematická se ukázala efektivnost této správy. Jak konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (2011), za toto kontrolované období bylo vyměřeno na odvodech a penále přes 34,5 mld. Kč a za toto stejné období bylo Ministerstvem financí11 prominuto přes 31 mld. Kč. Přitom výdaje na tuto správu ve stejném období činí 1,2 mld. Kč. Tento systém se jeví jako neefektivní. V níže uvedené tabulce jsou údaje zjištěné při kontrole NKÚ. Tab. 9

Statistika správy odvodů a penále za ČR (v tis. Kč)

Správa odvodu za PRK Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Objem zkontrolovaných fi34 359 501 50 058 921 56 263 217 61 656 231 nančních prostředků FÚ 13 932 14 083 13 569 13 912 Počet provedených kontrol 12 989 356 10 645 274 4 964 144 5 916 243 Vyměřené odvody a penále 8 180 483 8 856 024 7 713 644 6 336 457 Prominuté odvody a penále Výdaje na správu odvodů Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 284 020 297 793 314 661 318 039 Výdaje celkem za daný rok 267 499 278 696 295 933 296 850 Z toho za ÚFO 16 521 19 097 18 728 21 189 Z toho za MV Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad. Věstník NKÚ – částka 1/2011

Celkem

202 337 870 55 496 34 515 017 31 086 608 Celkem

1 214 513 1 138 978 75 535

Jak dále Nejvyšší kontrolní úřad (2011) ve své zprávě uvádí, MF ve sledovaném období při rozhodování o prominutí vycházelo z interní směrnice, ve které kritéria prominutí byla vypracována podle typu porušení. Tato interní směrnice však byla pouze vnitřním předpisem MF a pro žadatele o prominutí odvodu a penále nebyla dostupná, což je však nutné pro zajištění rovného postavení daňových subjektů a transparentnosti řízení. MF se vyjádřilo, že svým postupem napravuje tvrdost zákona č. 218/2000 Sb., neboť porušení rozpočtové kázně je nastaveno tak, že i sebemenší porušení rozpočtové kázně je postihováno velmi tvrdým postihem, které může mít až likvidační dopady na dané subjekty.

11

MF promíjelo před vznikem GFŘ

Vlastní práce

73

Tento trend promíjení, který byl zjištěn kontrolou NKÚ, trval až do poloviny roku 2012, kdy GFŘ vydalo pokyn k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále č. GFŘ-D-9, ten byl za dva měsíce nahrazen pokynem č. GFŘD-11. Tyto pokyny jsou veřejně dostupné na webových stránkách finanční správy. Oproti předchozímu trendu, kdy se většina odvodů a penále promíjela, nastal docela výrazný obrat a ze dne na den se přestaly promíjet sankce za méně závažné porušení. Sankce za porušení ostatních podmínek se začaly promíjet už jen částečně. Pro řadu příjemců byly tyto počátky nového promíjení tvrdé, neboť v době kdy si podali žádost o prominutí a uhradili správní poplatky, ještě žádný pokyn neexistoval. Následně po vydání nového pokynu GFŘ o jejich žádostech rozhodlo tak, že jim nebylo vyhověno, přestože se jednalo o porušení, které nemělo vliv na splnění účelu dotace, neboť se většinou jednalo o termínové porušení. Během roku 2012 tedy nastala situace, kdy za stejný typ porušení bylo v jednom časovém období prominuto vše a pak v jiném se neprominulo nic. Koncem roku 2012 byl vydán zatím poslední pokyn, a to č. GFŘ-D-15 účinný od 1.1.2013. V tomto pokynu došlo ke změně, kdy se sankce za porušení podmínky stanovené jako méně závažné od roku 2013 již částečně promíjí. V souladu s těmito vydanými pokyny došlo v rámci institutu prominutí ke zpřísnění posuzování žádostí. Nyní už jen ve výjimečných případech dochází k prominutí sankcí v plné výši. Ve srovnání s dřívějším postupem tak došlo k zefektivnění správy odvodů za porušení rozpočtové kázně z pohledu výše prominutých sankcí. Jestliže je neefektivnost systému spatřována v přílišném využívání institutu prominutí, bude nutné provést zásadní změny v rozpočtových pravidlech, a to nastavením nového sankčního systému. Současná situace ve správě odvodů za porušení rozpočtové kázně je taková, že již téměř nedochází k porušení rozpočtové kázně z důvodu nesplnění účelu nebo jiného hrubého porušení, jak tomu bývalo dříve. Spíše jsou porušeny podmínky, které nemají ve většině případů vliv na splnění účelu, avšak sankce za jejich porušení jsou přísně nastaveny. Novelou rozpočtových pravidel by musel být zaveden sankční systém tak, aby institut promíjení fungoval skutečně jen velmi zřídka, a to pouze ve výjimečných případech. Následným krokem vedoucím k zlepšení efektivnosti tohoto systému by pak bylo uvážlivé vyčlenění podmínek v rozhodnutích o poskytnutí dotace ze strany poskytovatelů, jejichž nedodržení bude sankcionováno. K těmto podmínkám by měly být stanoveny přiměřené sankce odpovídající danému porušení. Pokud bychom chtěli hodnotit správu odvodů za porušení rozpočtové kázně z pohledu příjmu státního rozpočtu, tak lze konstatovat, že tato správa nikdy nebude pro stát efektivní jako správa ostatních daní. Odvody za porušení rozpočtové kázně jsou sice procesním zákonem zahrnuty pod legislativní zkratku daně, které jsou příjmem státního rozpočtu, avšak nemůžou se rovnat klasickým daním jako je DPH nebo daň z příjmů, které tvoří převážnou část příjmů státního rozpočtu. Je to z toho důvodu, že dotace jako výdaje ze státního rozpočtu jsou poskytovány většinou jako nenávratné na daný účel a nelze tedy očekávat, že všechny poskytnuté prostředky budou zase vráceny formou odvodů za porušení rozpočtové kázně zpět do státního rozpočtu. To by nenaplnilo předpoklady, na základě kterých jsou dotace poskytovány a ani by nemělo smysl takové výdaje ze státního rozpočtu provádět. Dá se říci, že FÚ při správě odvodů za porušení roz-

Vlastní práce

74

počtové kázně působí více jako výchovný prvek než jako výběrčí daní. Teprve když zjistí porušení rozpočtové kázně, stanoví odvod včetně penále, jejichž vrácení do státního rozpočtu nebo Národního fondu zabezpečují. Svou existencí i namátkovými kontrolami učí příjemce dodržovat rozpočtovou kázeň, protože pokud by tyto kontroly s možností postihu nebyly prováděny, zřejmě by většina dotací nebyla použita správně a na daný účel. Proto hodnocení efektivnosti správy odvodů za porušení rozpočtové kázně z pohledu příjmu státního rozpočtu může být poněkud sporné. Kdyby všechny subjekty při čerpání dotací dodržely stanovené podmínky a namátkovými kontrolami by nebylo zjištěno téměř žádné porušení, byla by tato správa posuzována jako neefektivní? Pokud dojde ke snížení počtu případů, u kterých je konstatováno porušení rozpočtové kázně, nemusí to totiž znamenat neefektivnost tohoto systému. Tento stav může být způsoben mimo jiné i tzv. opakovanými příjemci dotací, kteří se již poučili z předchozích chyb a při dalším čerpání tyto dotace správně a v souladu s nastavenými podmínkami použili. V souvislosti s efektivitou správy odvodů za porušení rozpočtové kázně je vhodné upravit také postupy finančních úřadů. V současnosti je téměř 80 % kontrol prováděno za základě došlých podnětů od poskytovatelů, a to hlavně u projektů financovaných z prostředků EU, které ještě nejsou ukončeny. Ostatní kontroly jsou prováděny namátkovou činností. Dochází k tomu, že poskytovatel po každém zjištění nesrovnalosti zasílá podnět k provedení kontroly. Tyto podněty se týkají i docela malých částek, rámcově tak do 50 Kč. V souladu s vnitřními předpisy musí FÚ na základě všech došlých podnětů provádět kontroly co nejdříve, tedy v termínech stanovených tímto interním předpisem. Systém tohoto postupu není příliš vhodně nastaven, neboť úsilí pracovníků a jejich čas, které jsou vynaloženy na zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně u takto nízkých částek, by byly lépe využity v rámci jiných kontrol, např. prováděných namátkovou činností. Shrnutím uvedených skutečností lze konstatovat, že systém správy odvodů za porušení rozpočtové kázně není efektivní z důvodu častého využívání institutu promíjení. Toto prominutí by nemělo napravovat nepřesnosti a nepřiměřenou tvrdost stanovenou poskytovateli. Systém by měl být nastaven tak, aby byl institut prominutí využíván jen výjimečně. Proto by mělo dojít ke změně rozpočtových pravidel. Z hlediska preventivního je však správa odvodů za porušení rozpočtové kázně vhodným prostředkem, který má dopad nejen na příjemce dotací, ale i samotné poskytovatele, neboť finanční úřady při prováděných kontrolách u příjemců dotací vlastně nepřímo kontrolují i tyto poskytovatele dotací. Z praxe jsou známy případy, kdy zjištěná porušení při poskytování dotací byla postoupena místně příslušnému finančnímu úřadu k provedení kontroly přímo u poskytovatele. Navržení změn a nových postupů při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně, na základě výše uvedeného zhodnocení, bude provedeno v závěru po zhodnocení významnosti FÚ při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně.

Vlastní práce

4.2.2

75

Významnost správy odvodů za PRK prováděné FÚ

Pro zhodnocení správy odvodů za porušení rozpočtové kázně prováděné FÚ je zajímavý článek Ing. Miroslavy Pýchové vydaný v roce 2012 v časopisu UNES. Autorka tohoto článku vidí jako optimální řešení, aby poskytovatelé sami odvody ukládali a finanční úřady by je potom pouze administrovaly – vybíraly a vymáhaly odvody včetně penále. Tento svůj názor zdůvodňuje tím, že by to odstranilo duplicitu kontrol a také že poskytovatelé musí sami nejlépe posoudit, zda příjemce porušil to, co mu sami stanovili. V této souvislosti dále uvádí, že by promíjení odvodů spíše příslušelo orgánu, který o poskytnutí rozhodl, tedy poskytovateli, než Generálnímu finančnímu ředitelství. Každý příjemce dotace, ať již obdrží národní dotaci či dotaci z prostředků EU, má v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo i v příručkách stanoveno, že budou u něj prováděny kontroly, a to jak poskytovatelem, tak zpravidla i jinými orgány, kterými jsou Ministerstvo financí, finanční úřady, Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise, Evropský účetní dvůr a případně další orgány pověřené k výkonu kontroly. V případě, že by finanční úřady kontroly neprováděly, stejně by se duplicitě nedalo předejít, neboť jak je uvedeno, kontrolu může provést i jiný orgán než FÚ. Pro příjemce dotace však kontrola ze strany FÚ znamená nejen možnost stanovení sankcí, ale i větší právní jistotu. Zjištěná nesrovnalost nahlášená poskytovatelem je FÚ jako nezávislým orgánem znovu prozkoumána v rámci správy odvodů za porušení rozpočtové kázně prováděné podle daňového řádu. FÚ se na základě obdržených podnětů převážně zaměřují na prošetření konkrétních nesrovnalostí, proto zatěžování příjemců duplicitní kontrolou je minimální. Dle současné praxe se nedá souhlasit s tvrzením autorky, že poskytovatelé musí sami nejlépe posoudit, zda příjemce porušil to, co mu stanovili. Často vznikají situace, kdy je porušení rozpočtové kázně posouzeno rozdílně jak ze strany poskytovatele, tak ze strany FÚ. Tyto rozdíly většinou vznikají na základě toho, že FÚ striktně nepřebírají závěry poskytovatelů, ale danou nesrovnalost sami nezávisle posoudí nejen v souladu s nastavenými podmínkami v rozhodnutí o poskytnutí dotace, ale i vydanými příručkami příslušného OP, rozpočtovými pravidly a jinými zákony. Ukázkovým příkladem odlišně posouzené situace je modelový příklad 1 uvedený v této diplomové práci, ve kterém poskytovatel nahlásil nesrovnalost ve věci chybně nárokovaných mzdových příspěvků a FÚ vlastní kontrolou zjistil, že mzdové příspěvky byly nárokovány ve správné výši. Pokud by odvod měl stanovit poskytovatel, ten by danou situaci vyhodnotil zřejmě tak, že došlo k porušení rozpočtové kázně a částka, která podle něj byla nárokovaná navíc, by byla neuznatelným výdajem, který musí příjemce vrátit. FÚ v této situaci konstatoval, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo. Za zmínění stojí i opačná situace, kdy namátkovou kontrolou provedenou FÚ bylo u příjemce dotace zjištěno porušení rozpočtové kázně. To spočívalo v tom, že v rámci realizace projektu mělo být pořízeno vybavení, které je nezbytné k realizaci aktivit tohoto projektu. Jak bylo zjištěno, toto vybavení bylo nakoupeno až po ukončení všech aktivit projektu i po ukončení projektu samotného. Požadované aktivity projektu tak nebyly tímto vybavením vůbec zabezpečeny.

Vlastní práce

76

Přesto poskytovatel tento nákup posoudil jako uznatelný a dotaci ex-post vyplatil. FÚ na základě provedené namátkové kontroly konstatoval porušení rozpočtové kázně a stanovil odvod. Pokud by nastala situace, že poskytovatel sám stanoví, zda došlo k porušení rozpočtové kázně či nikoliv, zřejmě by tuto situaci posoudil tak, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo. Třetím případem je situace, kdy se poskytovatel zřejmě zalekl svých přísně nastavených sankcí v rozhodnutí o poskytnutí dotace a celou věc nechal na zvážení FÚ s doporučením, že nedodržení této podmínky nemělo zásadní vliv na účel dotace a výši sankce má stanovit FÚ podle vlastního uvážení. Poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovil mimo jiné i další specifické podmínky, u nichž nastavil sankci ve výši dosud vyplacené dotace, pokud dojde k jejich porušení. Jednou z těchto podmínek bylo převedení pozemků, na kterých je realizován projekt, do vlastnictví příjemce dotace, a to nejpozději do doby ukončení realizace projektu. Prošetřením dané nesrovnalosti bylo zjištěno, že projekt byl již ukončen, avšak všechny dotčené pozemky nebyly dosud převedeny do vlastnictví příjemce. Ten se před ukončením realizace akce ani nepokusil požádat o změnu podmínek, např. prodloužením doby k převodu pozemků do vlastnictví. FÚ nemůže rozhodnout jinak, než jak je stanoveno v rozhodnutí o poskytnutí dotace a rozpočtových pravidlech. Proto v této věci musel konstatovat porušení rozpočtové kázně ve výši celé poskytnuté dotace, neboť celá již byla vyplacena. Pokud by odvod měl stanovit sám poskytovatel, bylo by zajímavé, jak by v dané věci postupoval. Těmito příklady z praxe je poukázáno na situace, že někdy ani sám poskytovatel si není jistý, zda příjemce porušil rozpočtovou kázeň či nikoliv, i když je to on, kdo v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoví podmínky včetně sankcí. Jako hlavní důvod, proč by poskytovatel neměl konstatovat porušení rozpočtové kázně a ukládat odvody lze spatřovat v tom, že není nezávislým orgánem. Mohlo by se v určitých situacích stát, že by jeho rozhodování jako jednoho z účastníků při poskytování dotací nemuselo být vůči kontrolovanému příjemci nezaujaté a nestranné. Také administrace projektů by se zřejmě časově prodloužila, neboť pracovníci, kteří administrují dané projekty, by k těmto činnostem měli ještě vést celé řízení ve věci zjištění porušení rozpočtové kázně a vyměření odvodu. To by znamenalo značné průtahy, zvlášť pokud by příjemci s výsledky nesouhlasili. Jak bylo v praxi zaznamenáno, existuje i jistá obava příjemců mít jiný názor než má poskytovatel, a to z toho důvodu, že by jim mohlo být znemožněno dočerpání dalších částek dotace a v některých projektech by dokonce mohlo dojít k odstoupení od projektu ze strany poskytovatele. Ještě další možností by mohlo být zřízení nezávislého oddělení v rámci každého poskytovatele, které by se zabývalo pouze zjišťováním, zda došlo k porušení rozpočtové kázně a následně stanovením odvodů. Avšak tato situace by byla obdobná tomu, jak systém funguje nyní. Odlišovala by se pouze v tom, že v rámci jednoho poskytovatele by byly prováděny všechny činnosti od poskytnutí dotací až po jejich kontrolu a vyměření, avšak bez vlivu jiného orgánu. U kontrol provedených FÚ je situace taková, že poskytovatelům jsou sdělovány závěry těchto kontrol. Pokud nesouhlasí s takto zjištěným výsledkem, můžou požádat GFŘ, aby danou situaci ještě přezkoumalo.

Vlastní práce

77

Co se týká prominutí, už vůbec nelze souhlasit s tím, aby byl systém nastaven tak, že by si každý poskytovatel promíjel sám. Vznikla by v rámci tohoto institutu velká nejednotnost v rozhodování a taky již zmiňovaná možná zaujatost poskytovatele vůči určitým příjemcům dotací. Takovéto prostředí by mohlo svádět až ke korupčnímu jednání. Shrnutím výše uvedeného lze konstatovat, že i když je v rámci nynějšího systému poukazováno na duplicitu kontrol ze strany FÚ, přesto lze tento systém hodnotit jako zatím nejvhodněji nastavený, a to jak z pozice větší právní jistoty příjemců dotací, tak i z důvodu, že rozhodování o porušení rozpočtové kázně je v kompetenci nezávislého orgánu, který má již dlouholetou praxi. Tento nezávislý orgán často vidí při prováděných kontrolách i chyby poskytovatelů, což může být také jedním z důvodů, proč poskytovatelé mají zájem, aby odvody ukládali sami. Co se týká rozhodování o prominutí odvodů a penále, tak je správné, že v rámci tohoto institutu je oprávněn k jednotnému rozhodování pouze jeden nezávislý orgán. 4.2.3

Návrhy změn a nových postupů při správě odvodu za PRK

Každý fungující systém lze změnit nebo nastavit tak, aby přinášel co nejlepší výsledky a byl co nejefektivnější. Z výše uvedených hodnocení lze vyvodit následující závěry. Bylo by vhodné zachovat nastavený systém správy odvodů za porušení rozpočtové kázně na úrovni FÚ, neboť ty mají v této oblasti jako jediný orgán již více než dvacetiletou praxi. Pokud se týká prominutí, tak o tomto by měl rozhodovat jeden nezávislý orgán a nikoliv samostatně poskytovatelé. Dříve o prominutí rozhodovalo MF, po vzniku GFŘ přešla působnost rozhodovat na toto ředitelství. Co by se však mělo změnit je to, že by měl být jinak nastaven sankční systém v rozpočtových pravidlech, aby nebylo tak často využíváno institutu promíjení. Dále by měly být upraveny postupy FÚ a mělo by dojít k vypracování jednotné metodiky, která by sjednotila postupy všech poskytovatelů. V této metodice by byla uvedena pravidla pro poskytovatele, jak mají ve svých rozhodnutích nastavit podmínky, zejména rozlišit je na podmínky, které budou podléhat sankcím za jejich porušení i včetně stanovení výše této sankce, a na podmínky, jejichž nedodržením nedojde k porušení rozpočtové kázně. Tato metodika by vyplývala ze závažnosti jednotlivých porušení, které mají vliv na realizaci daného projektu a splnění tak účelu. To vše by zefektivnilo správu odvodů za porušení rozpočtové kázně. Co se týká změny rozpočtových pravidel, sankce by bylo vhodné nastavit do tří úrovní podle podmínek, které byly porušeny. Nastavení by bylo stejné jak pro národní dotace, tak pro dotace z EU. Nový sankční systém by mohl vypadat takto: • Do nejnižší úrovně by spadalo nejméně závažné porušení, kterým je nesplnění administrativního termínu, např. pozdní doložení monitorovací zprávy, pozdě zaslané hlášení, pozdě provedené závěrečné vyhodnocení akce. Dále by to bylo nesplnění dalších specifických podmínek, které takto poskytovatel označí. Z důvodu častého výskytu tohoto porušení a také častého prominutí by sankce

Vlastní práce

78

byla stanovena jako tzv. pokuta. Odvod by byl nastaven jednotně ve výši 500 Kč. K této pokutě by nebylo stanoveno penále. • Pokud k pozdnímu splnění výše uvedené termínové podmínky dojde až po lhůtě 30 dnů od původně stanoveného termínu nebo není splněna podmínka vůbec, bylo by toto posuzováno již na střední úrovni. Do této kategorie sankcí by patřily podmínky méně závažné, které většinou nemají vliv na splnění účelu a sankce by byly stanoveny ve výši procentního rozmezí z celkové poskytnuté dotace. Podle závažnosti daného případu a celkového dopadu na daný projekt, by FÚ posoudil, jaké procento bude za porušení dané podmínky stanoveno. Penále by bylo nastaveno v těchto případech ve výši půl promile denně z částky porušení rozpočtové kázně, a to ode dne následujícího od porušení do dne úhrady včetně, pokud by nepřesáhlo částku 500 Kč, tak by nevzniklo. • Do nejvyšší úrovně sankcí by patřily podmínky, jejichž porušení má velký vliv na splnění účelu a sankce by byla nastavena ve výši vzniklého porušení tak, jak je to nastaveno nyní v rozpočtových pravidlech. Např. u neuznatelného výdaje by byl odvod v částce tohoto výdaje nebo u nesplnění účelu by odvod činil celou poskytnutou dotaci. Penále by bylo nastaveno v těchto případech ve výši 1 promile denně z částky porušení rozpočtové kázně, a to ode dne následujícího po porušení do dne úhrady včetně, pokud by nepřesáhlo částku 500 Kč, tak by nevzniklo. Do rozpočtových pravidel by bylo vhodné zavést ještě samostatný případ, kdy příjemce dotace má v termínu uhradit na účet poskytovatele vratku dotace, např. v rámci finančního vypořádání nebo na výzvu poskytovatele. Pokud příjemce vrácení provede, ale pozdě po termínu, bylo by již stanoveno FÚ pouze penále ve výši jedno promile denně, a to ode dne následujícího po nesplněném termínu k vrácení vratky do dne, kdy byla částka vrácena. Pokud by nastala situace, že vrácení ani po termínu nebylo provedeno, FÚ stanoví také odvod a k tomu příslušné penále. Dále by bylo přínosné upravit postupy FÚ v interním předpise tak, aby na základě každého hlášení nesrovnalostí, zejména opakovaného u stejného subjektu12, kterými jsou hlášeny podezření na porušení rozpočtové kázně na nízké částky, nemusela být co nejdříve zahájena kontrola. Hranice u došlých podnětů by tak mohla být nastavena na částku do 500 Kč týkající se nahlášeného podezření. U takto malých částek, i kdyby bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně později, penále ze zákona nevznikne, protože nepřesáhne částku 500 Kč. Proto by bylo možné zahájit kontrolu až s odstupem času, a to buď nejpozději do 30 dnů od ukončení realizace celého projektu nebo pokud přijde v rámci daného projektu další podnět na vyšší částku než 500 Kč, tak v termínu stanoveném pro kontrolu u podnětů na částky vyšší.

12

Ty se nejčastěji vyskytují u vysokých škol.

Diskuse a závěr

5

79

Diskuse a závěr

Diplomová práce se zabývala porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ke kterému dochází u příjemců dotací v souvislosti s jejich čerpáním. Tato závěrečná část práce shrnuje všechny získané poznatky a provádí jejich vyhodnocení, na základě kterých jsou pro příjemce dotací vypracována doporučení, jak porušení rozpočtové kázně předcházet. V první části vlastní práce byla zpracována data, která byla získána z evidence IS CEDR II. Týkala se kontrolní činnosti Finančního úřadu Brno I za období 2010 až 2012, zejména kontrol provedených u 866 projektů, kterými bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně. Získané informace byly následně roztříděny podle jednotlivých typů porušení, aby bylo možné provést srovnání, ke kterým porušením dochází nejčastěji a stanovit tak první dílčí cíl. Jak bylo zjištěno, za sledované období byl nejčastěji se vyskytujícím porušením nezpůsobilý nebo také neuznatelný výdaj, který se vyskytoval téměř v 33 %. Tento neuznatelný výdaj nejčastěji vznikl chybným nárokováním si mzdových prostředků, úhradou DPH z dotace u příjemců, kteří byli plátci, dále je zde zahrnut i výdaj provedený mimo časově vymezené období a nejčastěji se nezpůsobilý výdaj vyskytoval jako mylná platba. Druhým nejčastějším porušením bylo nedodržení termínových podmínek asi v 24 % případů. Tyto podmínky nazývané také jako administrativní nemají žádný vliv na splnění účelu dotace, většinou jsou poskytovateli řazeny do podmínek méně závažných s procentně nastavenou sankcí. Nejvíce se tyto termínové podmínky vyskytovaly jako pozdě předložené monitorovací zprávy a následně jako nenahlášení změn v termínech požadovaných poskytovatelem. Třetím nejčastěji se vyskytujícím porušením bylo nevrácení dotace na výzvu poskytovatele ve stanoveném termínu. Toto porušení se vyskytlo přibližně v 7 %. Většinou šlo o případy poskytnutých příspěvků úřadem práce, kdy příjemci byly poskytovatelem vyzvání v souladu s dohodou k vrácení příspěvku ve lhůtě do 30 dnů a ti požadovaný příspěvek nevrátili. Za zmínění stojí ještě každoročně narůstající se výskyt porušení pravidel pro zadávání zakázky v rámci daného OP či porušení zákona o veřejných zakázkách. K tomuto porušení dochází nejčastěji porušením principů nediskriminace a transparentnosti, ale také požadováním dodávky konkrétní obchodní značky, rozdělením zakázky a porušením dalších specifických podmínek uvedených v pravidlech. Nejčastěji vyskytující se typy porušení byly aplikovány na modelových příkladech, které vychází z praxe FÚ. Cílem těchto příkladů bylo přiblížení celého procesu, který vede ke zjištění porušení rozpočtové kázně. V příkladu 1 bylo poukázáno také na rozdílnost posouzení daného zjištění poskytovatelem a z pozice FÚ. U každého příkladu je uveden možný postup dalšího řešení. Z praxe FÚ vyplývá jako nejčastěji využívaným institutem prominutí a následně institut posečkání, který řeší úhradu odvodu i penále. Pro lepší orientaci v příkladech byly vypracovány podklady k těmto příkladům, které jsou přílohami této diplomové práce. Na základě metody komparace stejného typu porušení v rámci různých OP, ale i jiných typů porušení ve vzájemném srovnání bylo zjištěno, že nastavené sankce nejsou většinou adekvátní danému typu porušení. Většinou bývají sankce nasta-

Diskuse a závěr

80

veny příliš přísné a tento postih neodpovídá danému porušení. Toto zjištění je druhým dílčím cílem této práce. Z modelových příkladů, ale také v souladu s rozpočtovými pravidly a daňovým řádem byly zhodnoceny možnosti dalšího postupu po zjištění porušení rozpočtové kázně, které jsou třetím dílčím cílem. Příjemci dotace nejvíce využívají institutu prominutí a ve sporných případech podávají odvolání. Na úrovni placení je využíván institut posečkání, zejména u penále. Pokud příjemce žádá o prominutí a je předpoklad že odvod včetně penále nebo jenom penále bude aspoň z části prominuto, tak spolu s prominutím žádají o posečkání s úhradou penále do doby rozhodnutí GFŘ o prominutí. Sami příjemci si můžou předběžně zhodnotit vlastní situaci, zda jim bude sankce za porušení rozpočtové kázně aspoň částečně prominuta či nikoliv, a to v souladu s vydaným pokynem k rozhodování o prominutí odvodu a penále č. GFŘ-D-15. Shrnutím poznatků vyplývajících z jednotlivých dílčích cílů lze vyvodit následující závěry. Řešení problematiky porušení rozpočtové kázně se neobejde bez znalostí rozpočtových pravidel, daňového řízení probíhajícího podle daňového řádu a dalších specifických předpisů (např. zákon o veřejných zakázkách). Ovšem orientovat se v takovém množství předpisů je pro spoustu subjektů nepředstavitelný problém. Pokud nastane situace, kdy se FÚ příjemci ohlásí s tím, že bude provedena kontrola ve věci prošetření nahlášené nesrovnalosti, bylo by vhodné, aby si příjemce, pokud těmto věcem vůbec nerozumí, zajistil někoho, kdo by se s ním daného jednání zúčastnil a zajistil mu tak právní pomoc nejen v průběhu celého daňového řízení, ale i při zjištění skutkového stavu, který má vliv na to, zda došlo nebo nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Je to z toho důvodu, že některé podmínky uvedené v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo i příručkách daného OP jsou nepřesně formulovány a tudíž je i sporné, zda skutečně k porušení rozpočtové kázně došlo nebo ne. Proto v těchto případech by příjemci neměli slepě přebírat závěry FÚ, ale měli by využít svou zákonnou možnost podat proti platebnímu výměru odvolání a nechat danou věc prošetřit Odvolacím finančním ředitelstvím. V současnosti sice funguje institut prominutí, ale ten je od roku 2012 zpřísněn vydanými pokyny k rozhodování o prominutí odvodu a penále. Může se totiž stát, že dané porušení nebude patřit k těm, které se promíjí. Nyní většina porušení rozpočtové kázně prochází přes institut promíjení, neboť u podmínek, které nemají zásadní vliv na splnění celého projektu, jsou sankce nastaveny poměrně přísně ve vztahu k tomuto porušení. Jak bylo z dat v evidenci IS CEDR II za období roku 2010 – 2012 zjištěno, docela často dochází k porušení rozpočtové kázně u termínových podmínek, které jsou nazývány administrativním porušením, ale i jiných podmínek, které nemají vliv na účel dotace. V porovnání s obdobím před vstupem do EU již téměř nedochází k porušení nějaké zásadní podmínky či nesplněním účelu. Je to zřejmě důsledek toho, že dotace z prostředků EU jsou poskytovateli v rámci administrace projektu více kontrolovány, včas je zamezeno těmto typům porušení. Na základě provedeného zhodnocení v druhé části vlastní práce lze konstatovat, že daný systém není efektivní, pokud se po vyměření odvodů a penále téměř celá výše těchto

Diskuse a závěr

81

prostředků promine. Proto by bylo vhodné z důvodu zajištění větší efektivity této správy provést změnu rozpočtových pravidel a upravit sankční systém tak, aby nastavené sankce odpovídaly vzniklému porušení a k promíjení by docházelo pouze ve výjimečných případech. V souvislosti se správou odvodů za porušení rozpočtové kázně byla hodnocena ještě možnost, že by poskytovatel místo FÚ sám konstatoval porušení rozpočtové kázně a ukládal odvody. Pokud by došlo k úpravě příslušných právních norem, tak by tento systém mohl fungovat obdobně jako je tomu nyní, avšak nelze v něm spatřovat žádné větší výhody, spíše naopak. Lze se oprávněně domnívat, že by došlo k prodloužení administrace projektů ze strany poskytovatelů13, příjemci dotací by neměli takovou právní jistotu jako doposud a zásadní nevýhodou by bylo, že tuto správu nebude vykonával nezávislý kontrolní orgán. Pokud by o prominutí rozhodovali sami poskytovatelé, tento stav by znamenal nejednotnost celého institutu a takové prostředí by mohlo svádět ke korupčnímu jednání. Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně by měla zůstat v kompetenci FÚ, popř. jiného nezávislého kontrolního orgánu.

5.1

Doporučení pro příjemce dotací

Z výše uvedeného vyplývá, že je tvrdost u většiny porušení rozpočtové kázně napravena prominutím. S odkazem na pokyn GFŘ-D-15, ale i skutečnost, že by v budoucnu došlo ke změně rozpočtových pravidel nastavením nového sankčního systému, by se příjemci dotací již neměli na toto prominutí spoléhat a raději by se měli zaměřit na to, jak dotace čerpat, aby k porušením nedocházelo. Na základě zhodnocení všech poznatků z této diplomové práce vyplývají pro příjemce dotací následná doporučení, jak porušením předcházet: • Je důležité, aby se žadatel ještě předtím než o dotaci požádá, řádně seznámil s daným programem, ve kterém bude realizovat svůj projekt, a to zejména s vydanými příručkami v rámci tohoto OP. Informace, které mu nejsou jasné, by měl prodiskutovat s poskytovatelem před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. • Jakmile je žádost již schválena a rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno, měl by si příjemce dotace toto rozhodnutí důsledně přečíst, zejména tu část, která hovoří o porušení rozpočtové kázně a stanovení sankcí. Pokud je ve firmě určena osoba, která za daný projekt zodpovídá, tak z důvodu možného nepředvídatelného výpadku tohoto zaměstnance, by měla být určena ještě jedna zastupující osoba, která by též hlídala jednotlivé termíny pro předkládání monitorovacích zpráv a různých hlášení. Tímto by se dalo porušení týkající se nedodržení lhůty předejít. Nyní k tomuto porušení dochází většinou z důvodu, že zodpovědná osoba za projekt je nepřítomna nebo prostě opomene tuto monitorovací zprávu zaslat. • Pokud při realizaci akce nebo projektu dojde k situaci, že příjemce již ví, že požadovaný parametr nebo termín nemůže dodržet, měl by písemně zažádat u poskytovatele o změnu podmínek čerpání dotace. Tuto změnu řádně zdů13

Již nyní u některých projektů poskytovatelům trvá schválení monitorovací zprávy téměř rok.

Diskuse a závěr

82

vodnit a navrhnout, jak má být podmínka změněna. Tato žádost se podává dostatečně v předstihu před stanoveným termínem, aby se mohl poskytovatel vyjádřit a případnou změnu podmínek provést ještě před tím, než by došlo k porušení rozpočtové kázně. • Většinou v rámci každého projektu dochází k situaci, že příjemce musí provést výběrové řízení. Pokud se domnívá, že tuto činnost samostatně nezvládne, je vhodné se obrátit na fundovanou firmu, která má zkušenosti a těmito službami se zabývá. Toto doporučení platí zejména v případě, že by sankce za případné porušení této podmínky byla nastavena odvodem ve výši celé dotace. Pokud by byla nastavena sankce jako procentní, je již na příjemci, jak zváží výhodnost dané situace v případě, že by náklady vynaložené na provedení výběrového řízení mohly převýšit případnou výši odvodu, která by byla za porušení podmínky uložena. V případě, že vybraná firma bude provádět místo příjemce výběrové řízení, je vhodné aby ve smlouvě, kterou spolu uzavřou, bylo uvedeno, že pokud by příjemci dotace vznikly na základě takto provedené služby případné sankce, má příjemce dotace právo po firmě požadovat vzniklou škodu. • V případě, že příjemce dotace bude mít dotaz na poskytovatele ohledně projektu nebo poskytovatel bude v rámci administrace požadovat nějakou opravu, např. v monitorovací zprávě, měl by si příjemce dotace jakékoliv požadavky a vysvětlení nechat dát od poskytovatele v písemné formě, nikoliv pouze telefonicky. Je to z toho důvodu, že každý i poskytovatel se může mýlit. Pokud by následnou kontrolou vyšlo najevo, že názor poskytovatele byl nesprávný a na základě něho došlo ze strany příjemce dotace k porušení podmínky a tím i k porušení rozpočtové kázně, má příjemce možnost prominutí stanovených sankcí. Dle pokynu GFŘ-D-15 je tato situace hodnocena jako výjimečný případ, a to pokud k porušení rozpočtové kázně došlo v důsledku prokázané chyby poskytovatele nebo v důsledku prokázané nesoučinnosti poskytovatele. Proto je důležité mít vše od poskytovatele v písemné formě. • V případě, že příjemce dotace nemůže dodržet podmínku rozhodnutí, která stanoví určitou dobu podnikání, je vhodné se před ukončením této podnikatelské činnosti domluvit s poskytovatelem, zda je možné danou situaci nějak řešit, např. převedením předmětu dotace na jiný subjekt, který určenou dobu podnikání s předmětem dotace dodrží. Pokud situace řešit nejde, např. u příspěvků poskytovaných Úřadem práce ČR na vytvoření pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti, doporučuji příjemcům dotace zajít na příslušný FÚ a předběžně se domluvit na způsobu dalšího řešení v této věci. FÚ sdělí čísla účtů, kam může být poměrná část dotace odpovídající porušení vrácena ještě před zahájením kontroly. V případě, že příjemce dotace disponuje částkou, která by měla být za toto nedodržení vrácena formou odvodu, je vhodné ji uhradit co nejdříve na účet FÚ. Je to z toho důvodu, aby příjemci dotace nevzniklo penále. • Příjemci dotací by si ještě měli dávat pozor na provedení publicity. Její nedodržení je většinou postihováno procentní sankcí, neboť jde o podmínku méně závažnou, avšak je to zbytečná sankce, které se dá předejít. Zaměstnanec odpovědný za daný projekt v případě pořízení věcí či majetku potřebných

Diskuse a závěr

83

k uskutečnění aktivit projektu, jako např. nákup projektoru, tabule, židlí, stolu či počítačů, by měl ihned po jejich nákupu tento majetek označit nálepkou daného OP a zajistit tak publicitu. Kontroly poskytovatelů bývají i neohlášené a při zjištění, že požadovaná publicita na majetku pořízeného z dotace EU chybí, je tato nesrovnalost nahlášena FÚ.

Literatura

6

84

Literatura

Knižní publikace a články v odborných časopisech BACHE, I. Politics

of European Union Regional Policy: Multi-Level Governance or Flexible Gatekeeping? Sheffield: Sheffield Acadenie Press, 1998. 172 s. ISBN 1-85075-863-8. GRÚŇ, L. Finanční právo a jeho instituty. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: LINDE, 2006. 323 s. ISBN 80-7201-620-2. HOOGHE, L. Cohesion Policy and European Integration: Building Multi-Level Governance. Oxford: Oxford University Press, 1996. 458 s. ISBN 0-19-828064-5. KOBÍK, J., KOHOUTKOVÁ A. Orientační průvodce novým daňovým řádem. 1. vydání. Praha: 1.VOX, 2010. 187 s. ISBN 978-80-86324-87-6. KOMÁREK, E. Novela rozpočtových pravidel: obcím se vyplatí ji dobře znát. Moderní obec. 2012, č. 3, s. 16 - 18. ISSN 1211-0507. LACHMANN, M. Zásadní změny v promíjení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Moderní obec. 2012, č. 12, s. 50 - 52. ISSN 1211-0507. LINHART, J. A KOLEKTIV. Slovník cizích slov pro nové století. 1. vydání. Litvínov: Dialog, 2010. 412 s. ISBN 80-7382-006-4. MAREK, D., KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Barrister & Principál, 2009. 216 s. ISBN 978-80-87029-56-5. MORÁVEK, Z. Kontrola dotací u neziskových subjektů. DHK. Daňová a hospodářská kartotéka. 2011, roč. 19, č. 9, s. 18 - 22. ISSN 1210-6739. MORÁVEK, Z. Porušení rozpočtové kázně – postup daňového subjektu. Poradce veřejné správy. 2009, č. 12 - 13, s. 10 - 18. ISSN 1802-839X. MORÁVEK, Z. Postup daňového subjektu v případě porušení rozpočtové kázně. UNES –účetnictví neziskového sektoru. 2008, roč. 6, č. 6, s. 3 - 8. ISSN 1214-181X. NOVOTNÍKOVÁ, H. Dotační receptář: všechny dotace pohromadě v otázkách a odpovědích. 1. vydání. Praha: Lexis Nexis CZ, 2005. 235 s. ISBN 80-86920-03-8. PEKOVÁ, J. Veřejné finance - úvod do problematiky. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1999. 496 s. ISBN 80-85963-88-4 PETRLÍKOVÁ, B. Dotace ze státního rozpočtu a rozpočtu územních samosprávných celků. UNES –účetnictví neziskového sektoru. 2006, roč. 4, č. 3, s. 15 - 23. ISSN 1214-181X. PLCHOVÁ, B., ABRHÁM, J., HELÍSEK, M. Česká republika a EU: ekonomika – měnahospodářská politika. 1. vydání. Praha: Krigl, 2010. 206 s. ISBN 978-8086912-39-4. PÝCHOVÁ, M. Poskytovatel bude místo kontrol dotací jen vyslovovat domněnky? UNES –účetnictví neziskového sektoru. 2012, roč. 10, č. 6, s. 25 - 26. ISSN 1214-181X.

Literatura

85

STARÁ, S., HERMANOVÁ, Z. Princip

neurčitosti a absolutní bezchybnosti. Daně a finance. 2011, roč. 14, č. 1, s. 14 - 20. ISSN 1801-6006. STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 1. vydání. Praha: Portál, 2009. 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2. TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU: tvorba žádosti a realizace projektu krok za krokem:metodika, pravidla, návody. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. ÚPLNÉ ZNĚNÍ - ÚZ Č. 876. Rozpočet a financování ke dni 16.1.2012. Ostrava: Sagit, 2012. 336 s. ISBN 978-80-7208-896-6. VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie: praktický průvodce. 1. vydání. Praha: Grada, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X.

Internetové zdroje EUR – LEX Nařízení

rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 [online]. 2006, [cit. 2013-3-24]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISSION. Statistical Evaluation of Irregularities- Own Resources, Agriculture, Cohesion Policy,Pre-Accession Funds and Direct Expenditure -Year 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: . EUROPEAN COMMISSION. Legislation - Reference and discount rates (in %) since 01.08.1997 [online]. 2013 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR. D10- Pokyny pro vyplňování monitorovacích zpráv o realizaci projektu a jejich příloh, verze 1.3 [online] 2009. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR. Příručka D9 Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ, verze 1.3 [online] 2009. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR. Příručka D2 Příručka pro příjemce finanční podpory z OP LZZ, verze 1.3 [online] 2009. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR. Příručka D5 Metodika způsobilých výdajů OP LZZ, verze 1.4 [online] 2009. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: FINANČNÍ SPRÁVA. Informace o IS CEDR [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:

Literatura

86

[online]. 2013, [cit. 2013-04-06]. Metodický výklad s nakládání s prostředky poskytnutými se státního rozpočtu a k úloze finančních úřadu této oblasti, č.j. 434/107277/2001. Dostupné z: FINANČNÍ SPRÁVA [online]. 2013, [cit. 2013-04-06]. Pokyn č. GFŘ-D-15 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně. Dostupné z: FINANČNÍ SPRÁVA [online]. 2012, [cit. 2013-04-06]. Pokyn č. GFŘ-D-11 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně. Dostupné z: FINANČNÍ SPRÁVA [online]. 2012, [cit. 2013-04-06]. Metodický pokyn č. 15/2012 k aplikaci §157 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Metodika finanční toků a kontroly programů financovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 -2013 [online]. 2005 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: MINISTERSTVO KULTURY ČR. Granty a dotace [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: < http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace/default.htm> MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Fondy evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. Fondy EU [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Programy a dotace [online]. [cit. 2013-0320]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR. Přehled případů nesrovnalostí hlášených kontaktním bodem AFCOS na OLAF [online]. 2010[cit. 2013-03-24]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR. Příručka pro žadatele a příjemce 1.5 OP VK verze 3 [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2013 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů [online].2013 [cit. 201303-20]. Dostupné z: FINANČNÍ SPRÁVA

Literatura

87

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD. Věstník NKÚ – částka 1/2011 [online]. 2011 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: STRUKTURÁLNÍ FONDY EU. Programy 2004 - 2006 [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: STRUKTURÁLNÍ FONDY EU. Programy 2007 - 2013 [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z:

Legislativa Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 531/1991 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.5.2005 č.j. 2 Afs 8/2005-71, www.nssoud.cz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.3.2006 č.j. 5 Afs 173/2004-74, www.nssoud.cz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.6.2009 č.j. 1 Afs 47/2009-45, www.nssoud.cz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.5.2010 č.j. 2 Afs 4/2010-68, www.nssoud.cz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.9.2012 č.j. 1 Afs 59/2012-34, www.nssoud.cz.


7


ČR – Česká republika DŘ – Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád GFŘ – Generální finanční ředitelství EAGGF –Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie FIFG – Finanční nástroj na podporu rybolovu FÚ – Finanční úřad MD – Ministerstvo dopravy ČR MF – Ministerstvo financí ČR MK – Ministerstvo kultury ČR MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR MZE –Ministerstvo zemědělství ČR MŽP – Ministerstvo životního prostředí ČR NF – Národní fond NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad NSS – Nejvyšší správní soud OFŘ – Odvolací finanční ředitelství OP – Operační program PRK – Porušení rozpočtové kázně ŘO – Řídící orgán SR – Státní rozpočet ZSDP – Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

88


8

89


Obrázky: Obr. 1 Příklad základního rámce implementační struktury OP.......................16 Obr. 2

Jednorázové financování ex-ante ..........................................................17

Obr. 3

Jednorázové financování ex-post ..........................................................17

Obr. 4

Kombinované financování .................................................................... 18

Obr. 5

Hlášení nesrovnalostí............................................................................ 25

Obr. 6

Počet nesrovnalostí a rozdělení částek nesrovnalostí mezi fondy ....... 26

Obr. 7

Orgány Finanční správy ČR .................................................................. 28

Obr. 8

Schéma IS CEDR II ............................................................................... 29

Obr. 9

Výskyt PRK podle z. 218/2000 Sb. a z. 250/2000 Sb.......................... 33

Obr. 10

Mapa působnosti FÚ pro Jihomoravský kraj, dříve FÚ Brno I ........ 46

Obr. 11

Zjištěná porušení FÚ Brno I v letech 2010 - 2012 .............................51

Tabulky: Tab. 1 Přehled programů v ČR v období 2004 - 2006 .....................................21 Tab. 2

Přehled programů v ČR v období 2007 - 2013 ..................................... 23

Tab. 3

Nejčastější typy porušení v jednotlivých letech.................................... 49

Tab. 4

Porušení rozpočtové kázně rozdělené podle závažnosti podmínek ..... 50

Tab. 5

Výpočet penále k příkladu č. 1 .............................................................. 57

Tab. 6


Tab. 7


Tab. 8

Výpočet úroku z posečkané částky 74 800 Kč k příkladu č. 3 .............. 66

Tab. 9

Statistika správy odvodů a penále za ČR (v tis. Kč).............................. 72

Přílohy

9

90

Přílohy

Příloha č. 1: Podklady k modelovému příkladu č. 1 Příloha 1a – Rozhodnutí o poskytnutí dotace Příloha 1b – Platební výměr na odvod do NF Příloha 1c – Platební výměr na odvod do SR Příloha 1d – Platební výměr na penále k odvodu do NF Příloha 1e – Platební výměr na penále k odvodu do SR Příloha 1f – Platební výměr na odvod do NF (neplaťte) Příloha 1g – Platební výměr na odvod do SR (neplaťte) Příloha č. 2: Podklady k modelovému příkladu č. 2 Příloha 2a – Rozhodnutí o poskytnutí dotace Příloha 2b – Platební výměr na odvod do NF Příloha 2c – Platební výměr na odvod do SR Příloha 2d – Platební výměr na penále k odvodu do NF Příloha č. 3: Podklady k modelovému příkladu č. 3 Příloha 3a – Dohoda o poskytnutí příspěvku Příloha 3b – Platební výměr na odvod do NF Příloha 3c – Platební výměr na odvod do SR Příloha 3d – Rozhodnutí o posečkání úhrady daně Příloha 3e – Platební výměr na penále k odvodu do SR Příloha 3f – Platební výměr na penále k odvodu do NF

Porušení rozpočtové kázně a jeho dopady na příjemce dotací

Recommend Documents