GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
2010
Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: •
Co je to globální oteplování.
•
Jak ovlivňují skleníkové plyny globální oteplování.
•
Vzájemnou propojenost globálních problémů.
Budete schopni: •
Vysvětlit, jak se mění klima v závislosti na zeměpisné šířce.
Klíčová slova této kapitoly: Globální oteplování. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 4 hodiny (teorie) Globální oteplování a spalování fosilních paliv zvyšuje intenzitu meteorologických dějů a zvyšuje intenzitu a četnost extrémních meteorologických dějů, zranitelnost infrastruktury a ekonomické i lidské ztráty.1 Jak se tedy klima vyvíjí?
Obecně lze konstatovat, že předpokládané změny klimatu se i v rámci Evropy poměrně dost liší, a to zejména v závislosti na zeměpisné šířce. Ve Skandinávii lze očekávat především nárůst zimních teplot, v jižní Evropě by se naopak měly zvýšit především teploty letní. Pokud jde o srážky, i tady lze předpokládat velké rozdíly mezi severní a jižní Evropou (nárůst zimních srážek v severní Evropě a pokles letních srážek na jihu Evropy). Z tohoto pohledu se zdá, že poloha České republiky je poměrně příznivá a že změny by u nás neměly být tak výrazné, jako v některých jiných částech Evropy. Ale ani naše území se změnám klimatu zřejmě nevyhne. Se zvýšením teplot je třeba počítat v průběhu všech ročních období. Roční srážkové úhrny by se sice výrazněji měnit neměly, pravděpodobně ale dojde ke změnám v rozložení srážek během roku.
1
KADRNOŽKA, J. Globální oteplování země. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně – nakladatelství VUTIUM, str. 137, 2008. ISBN 978-80-214-3498-1.
2
Z hlediska úhrnů srážek u nás dosud na většině území (mimo horské oblasti) zřetelně převládají letní srážky nad zimními. To by se mohlo do budoucnosti změnit. Letních srážek by mělo spíše ubývat, což by při vyšších teplotách mohlo vést ke zvyšování četnosti, intenzity a délky suchých period, zejména v létě a na podzim. Navíc stále větší podíl srážek by měl vypadávat ve formě intenzivních krátkodobých dešťů. Zimních srážek by mělo naopak přibývat, ale při vyšších teplotách bude narůstat podíl srážek dešťových a klesat podíl srážek sněhových. Jen z tohoto stručného výčtu je jasné, že tyto změny mohou mít poměrně velké dopady na hydrologický režim povrchových i podzemních vod, na hospodaření s vodou, zemědělství, částečně i energetiku, lesnictví a další obory. Časový vývoj předpokládaných změn klimatu obecně je závislý na dalším vývoji zejména koncentrace skleníkových plynů. To je ovšem parametr, který je závislý i na mnoha „neklimatologických“ faktorech (ekonomický vývoj, výsledky politických jednání o omezení emisí a podobně). Protože dnes nelze spolehlivě stanovit, jak se skutečně budou koncentrace skleníkových plynů v 21. století vyvíjet, zpracovávají klimatologové vždy několik možných scénářů vývoje. Od těch, které předpokládají pomalý růst koncentrací, případně jejich stabilizaci, až po scénáře s pokračujícím výrazným růstem koncentrací skleníkových plynů. Časový vývoj je pak vyhodnocován v rámci tří třicetiletých období: 2010-2039, 2040-2069 a 20702099. Výsledky pro první období ukazují, že prakticky bez ohledu na konkrétní použitý scénář vývoje emisí skleníkových plynů by mělo dojít ke zvýšení průměrné teploty vzduchu o cca 1°C (oproti průměru za třicetiletí 1961-1990). Předpokládané srážky pro toto období, ale nevykazují statisticky významné změny oproti situaci z let 1961-1990 a oproti období 1961-1990 by se tedy ještě výrazně měnit neměly.
Jak to bude za třicet let?
Výsledky pro období 2040-2069 ale už vykazují určitou závislost na použitém scénáři vývoje emisí. V tomto období se očekávají teploty vyšší o cca 2-3°C oproti období 1961-1990. Ve srážkových úhrnech se už v tomto období začíná projevovat mírný nárůst v zimě a mírný pokles v létě, očekávané změny sezónních srážkových úhrnů jsou však většinou do cca 10 % sezónních úhrnů za období 1961-1990. Zde se tedy již začínají projevovat rozdíly v emisích skleníkových plynů a tím i v jejich koncentraci v atmosféře. Největší změny a nejvýraznější závislost na scénáři dalšího vývoje emisí jsou
3
patrné pro období 2070-2099. Lze očekávat teplotu vyšší o cca 2,5 až 4,5°C vyšší, než jaká odpovídá období 1961-1990. Pokles letních a nárůst zimních srážek je oproti období 20402069 ještě poněkud výraznější, zimní srážky by mohly narůst až o cca 20 % oproti zimám v období 1961-1990, letní srážky by naopak mohly až o 20 % klesnout. Závislost na použitém scénáři vývoje koncentrací skleníkových plynů je tu už poměrně zřetelná.Z provedených analýz vyplývá, že rizika, se kterými bude třeba v oblasti ČR zejména do 2. poloviny tohoto století počítat, souvisejí zejména se změnou hydrologického režimu. Jedním z projevů může být například výskyt delších a intenzivních suchých období, hlavně v létě a počátkem podzimu. Další riziko vyplývá z toho, že v zimě bude pravděpodobně ubývat sněhové pokrývky, která je při jarním tání výrazným zdrojem, doplňujícím zásoby podzemní vody. To by mohlo vést ke snížení vydatnosti zdrojů podzemní vody, včetně vody pitné. Ať již budou na současných jednáních o omezení emisí skleníkových plynů přijata jakákoli opatření, na vývoji klimatu v ČR (a pravděpodobně ani jinde na světě) v následujících 3040 letech to tedy nezmění prakticky nic. Tato rozhodnutí mohou ovlivnit vývoj klimatu až pro 2. polovinu tohoto století.2
V posledních deseti letech
Za posledních deset let se průměrná roční teplota v Česku zvýšila o 1,1 stupně Celsia. To je více než průměrná míra oteplování celé severní polokoule i Evropy. Důležité je fakt, že za posledních deset let Česká republika neměla zápornou teplotní odchylku.3
2
Zdroj: URL:
[citováno: 2009-12-08, autor: Vladislav Metelka] 3 Zdroj: URL: < http://www.dvorek.eu/clanek/cesko-a-globalni-oteplovani> [citováno: 2010-03-08, autor: Stanislav Vobr]
4
Nejteplejším rokem v Česku byl v poslední dekádě rok 2000, kdy byla průměrná roční teplota překročena o 1,8 stupně. Rok 2008 byl zase za posledních deset let třetím nejteplejším. Proto můžeme s jistotou hovořit, že globální oteplování jednoznačně pokračuje.
Teď pár dat pro představu vývoje globálního oteplování u nás a v Evropě:
V letech 1991 až 2008 se na severní polokouli zvýšila průměrná roční teplota o 0,49, v Evropě o 0,79 a v Česku o 0,84 stupně Celsia. Důvod, proč se v Česku otepluje v porovnání s evropským průměrem rychleji, je ten, že čím více na sever, tím je oteplování větší. Pokud se na jihu Evropy oteplilo o 0,5 stupně tak na severu to bude o 0,3 stupně více.4
Graf 1 - Závislosti teploty na rocích pro Evropu
4
Zdroj: URL: < http://www.dvorek.eu/clanek/cesko-a-globalni-oteplovani> [citováno: 2010-03-08, autor: Stanislav Vobr]
5
Vzájemná propojenost globálních problémů
Všechny globální problémy, ať je zařadíme do kterékoli skupiny a v jakékoli podobě, spolu navzájem souvisí. Tab. 1
Zdroj: JENÍČEK, V.; FOLTÝN, J. Globální problémy světa. Praha: C. H. Beck, str. 11 2010. ISBN 978-807400-326-4
Popírání globálního oteplování
Nejslavnějším českým kritikem, který globální oteplování považuje za uměle vytvořeným problém a nástroj pro potlačování svobody, je prezident Václav Klaus. Nejslavnější výrok prezidenta se uskutečnil na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde řekl "Z globálního oteplování se postupně stal nejefektivnější nástroj pro prosazování vměšování státu do všech oblastí života a pro potlačování lidské svobody a hospodářské prosperity," Skupina britských klimatologů v čele s Jeffem Knightem na základě své vlastní studie například tvrdí, že globální oteplování se v posledních deseti letech prakticky zastavilo.5
5
Zdroj: URL: < http://www.dvorek.eu/clanek/cesko-a-globalni-oteplovani> [citováno: 2010-03-08, autor: Stanislav Vobr]
6
Otázky
1) Vysvětlete globální oteplování? 2) Jaké znáte příčiny změny globálního oteplování. 3) Vysvětlete propojení globálních problémů.
Použité zdroje [1]
KADRNOŽKA, J. Globální oteplování země. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně – nakladatelství VUTIUM, 2008. ISBN 978-80-214-3498-1.
[2]
JENÍČEK, V.; FOLTÝN, J. Globální problémy světa. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-326-4
[3]
URL: [citováno: 2009-12-08, autor: Vladislav Metelka]
[4]
URL: < http://www.dvorek.eu/clanek/cesko-a-globalni-oteplovani> [citováno: 2010-03-08, autor: Stanislav Vobr]
7
