Rozptylová studie pro záměr
A. RAYMOND JABLONEC DOSTAVBA AREÁLU
prosinec 2011
OBSAH 1. 1.1. 1.2. 2. 2.1. 2.1.1. Kotelna 2.1.2. 2.2. 3. 3.1. 3.2. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 5. 6.
Úvod ............................................................................................................... 3 Účel studie ...................................................................................................... 3 Vstupní údaje ................................................................................................. 3 Zdroje znečišťování ovzduší ........................................................................... 4 Umístění a charakteristika zdrojů.................................................................... 4 Stacionární zdroje ........................................................................................... 4 4 Mobilní zdroje.................................................................................................. 4 Charakteristika lokality .................................................................................... 4 Imisní situace a meteorologické údaje ............................................................ 5 Současná klimatická a imisní situace............................................................. 5 Meteorologické údaje...................................................................................... 6 Příspěvek záměru ke znečištění ovzduší ........................................................ 7 Výpočetní metoda ........................................................................................... 7 Zvolené referenční body ................................................................................. 7 Výsledky a vyhodnocení ................................................................................. 8 Imisní limity ..................................................................................................... 8 Porovnání s imisními limity.............................................................................. 8 Závěr............................................................................................................... 9 Obrazová příloha .......................................................................................... 10
2
1.
ÚVOD 1.1. ÚČEL STUDIE Tato rozptylová studie byla vyhotovena jako jeden z podkladů pro oznámení záměru dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. Rozptylová studie je matematickým modelováním rozptylu znečišťujících látek v okolí záměru s cílem zjistit imisní situaci po realizaci záměru a poskytnout tak podklad pro prvotní odhad přijatelnosti umístění zdroje v navrhované lokalitě. V rámci rozptylové studie se vypočítává příspěvek navrhované aktivity ke znečištění ovzduší v okolí. Tato rozptylová studie počítá s emisemi ze zdrojů na maximální úrovni, kterou stanovuje legislativa, tzn. s emisemi omezenými na hodnotu stanoveného emisního limitu. Z hlediska metodologického přístupu je tedy počítáno s nejhorší možnou variantou provozování záměru, ve skutečnosti musí být emise pod stanoveným limitem, takže skutečná imisní situace musí být příznivější.
1.2. VSTUPNÍ Název stavby Místo stavby Kraj Investor
ÚDAJE
: Dostavba areálu : Jablonec nad Nisou : Liberecký : A. RAYMOND JABLONEC s.r.o.
Jedná se o dostavbu stávajícího výrobního závodu na výrobu drobných plastových komponentů pro automobilový průmysl i jiná odvětví lehkého průmyslu formou vstřikování plastů. Předmětná dostavba spočívá zejména ve výstavbě skladových hal a expedice hotových výrobků o zastavěné ploše 6300 m2. Současně bude část stávající skladové haly rekonstruována a do ní bude umístěno částečné rozšíření výrobní technologie montáže. Součástí navrhované dostavby areálu jsou hlavní stavební objekty: nové expediční haly – zastavěná plocha 6300 m2 rekonstrukce části stávající skladové haly pro výrobní účely zpevněné areálové plochy a komunikace včetně parkoviště pro osobní vozy o počtu 56 stání, plocha 5300 m2 potřebná areálová infrastruktura a přípojky (dešťová kanalizace včetně retencí a odlučovačů ropných produktů, splašková kanalizace, vodovodní přípojka, plynovodní přípojka, venkovní osvětlení, telekomunikační napojení) terénní a sadové úpravy, oplocení areálu Součástí záměru je instalace /doplnění výrobní technologie stejného charakteru jako stávající.
3
2.
ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 2.1. UMÍSTĚNÍ A CHARAKTERISTIKA ZDROJŮ Zdrojem znečištění ovzduší budou plynové kotle, sloužící k vytápění objektu a k ohřevu TUV, dále pak doprava generovaná provozem na příjezdových komunikacích, nově vybudovaném parkovišti a manipulačních plochách v areálu podniku.
2.1.1.
Stacionární zdroje Kotelna Současně provozované zdroje: kotel VIESSMANN (propan-butan) kotel VIESSMANN (propan-butan) kotel EURO T202C (propan-butan) kondicionování Nový zdroj kotel VIESSMANN (zemní plyn expanze 3) (kotle jsou využívány pouze v době odstávky technologie, což znamená cca 30 dní za rok celkem) tabulka 1 - roční spotřeba plynu Roční spotřeba propan-butanu Roční spotřeba zemního plynu
2.1.2.
Stávající m3 34 000 stávající m3 0
nárůst
celkem 34 000
nárůst 22 000
celkem 22 000
Mobilní zdroje Dopravní obslužnost areálu - pracovní dny denně stávající rozšíření celkem dodávky, pickupy 25 15 40 malá nákladní auta 20 12 32 velká nákladní auta/soupravy/návěsy 8 7 15 Kapacita parkovací plochy 80 původních + 56 nových míst, obrátkovost 3, to znamená 136 x 3 x 2 = 816 průjezdů za den.
2.2. CHARAKTERISTIKA LOKALITY Zájmové území se nachází pod svahem v blízkosti frekventované křižovatky BelgickáČs. armády v průmyslové zóně na okraji města. Směrem na jihozápad s lokalitou sousedí areál závodu LIAZ, v ostatních směrech pak je území pokryto zelení, lokálními komunikacemi a za nimi ve směrech JV a SZ následuje nejbližší obytná zástavba.
4
3.
IMISNÍ SITUACE A METEOROLOGICKÉ ÚDAJE
3.1. SOUČASNÁ KLIMATICKÁ A
IMISNÍ SITUACE
Území správního obvodu Jablonec nad Nisou je značně členité, v severní části zahrnuje podstatnou část Jizerských hor, střední část tvoří Jablonecká kotlina a východní Černostudniční hřeben, který dále na východ přechází v Krkonoše. Podnebí je zde horské a drsné, průměrná denní teplota vzduchu se v dlouhodobém měření pohybuje kolem 5,5 oC, roční průměr srážek je v intervalu 1 100 - 1 200 mm. Základní rysy podnebí jsou dány polohou pohoří a tím, že jde o první vyšší celistvý útvar na severozápadním okraji Krkonošsko-jesenické soustavy. Na jejich poměrně malé rozloze se střídají různé terénní útvary, které výraznou měrou ovlivňují místní klimatické podmínky a způsobují jejich velkou proměnlivost. Tu podmiňuje také expozice a sklon svahů, horninové podloží, vegetační kryt a skalní útvary. Jako celek poskytuje pohoří vhodné podmínky pro větrnou cirkulaci, patří do chladné klimatické oblasti. Léto je v centrální oblasti hor krátké, mírně chladné a vlhké, zima je dlouhá, po 140 až 160 dní v roce je oblast pokryta sněhem. V průběhu roku je 30–40 jasných dní. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 4–7°C, v lednu od -7 do -3°C a v červenci v rozmezí 12–16°C. Extrémní teplota byla naměřena na Jizerce v roce 1940 a činila 42°C. 31. prosince 1980 poklesla teplota během 24 hodin o 20°C. V prostoru jsou časté teplotní inverze, kdy jsou sníženiny obklopující horský masiv zaplaveny shora stékajícím studeným vzduchem. Dochází k nim na Jizerce, v Liberecké a Jablonecké kotlině a ve sníženinách kolem Tanvaldu, Smržovky a Hejnic. Z hodnocení imisní situace je zřejmé, že v lokalitě jsou dlouhodobě nejproblematičtějšími látkami přízemní ozon a těžké kovy v prašném aerosolu (Cd, As, Ni). Z hlediska znečištění těžkými kovy jsou nejvíce zatíženými lokalitami Tanvaldsko v okrese Jablonec nad Nisou. Na území kraje bylo identifikováno 12 zdrojů, které v letech 1995–2003 vykázaly emise Cd. Jedná se vesměs o sklárny. Koncentrace přízemního ozonu jsou dlouhodobě překračovány na měřicích stanicích Souš a Albrechtice u Frýdlantu, a to jak limity pro ochranu zdraví lidí (O3_8hod) tak limity pro ochranu vegetace (AOT40). Na stanici Souš byl překročen limit pro ochranu zdraví lidí (125 µg.m-3) s naměřenou hodnotou 128 µg.m-3 a limit (18 000 µg.m-3.hod) pro ochranu vegetace s hodnotou 20 918,5 µg.m-3.hod. Vzhledem k tomu, že se jedná o sekundární škodlivinu, která nemá vlastní zdroj, ale vzniká řadou fotochemických reakcí, zaměřují se orgány ochrany ovzduší na omezení emisí zejména těchto prekurzorů. Nejbližší měřící stanice imisí je stanice ČHMÚ č. 1017 Jablonec-město. Ze zde modelovaných veličin imisní zátěže je monitorován pouze NO2 a PM10. Měření benzenu
se neprovádí, stejně tak jako CO (ukončeno v r. 2003).
tabulka 2 - dostupné výsledky měření imisí v roce 2010 (µg.m-3) 5
znečišťující látka maximální hodinová hodnota maximální denní hodnota průměrná roční hodnota
NO2
PM10
106,2 21,2
43,7 24,6
Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR 2010 - Souhrnný roční tabelární přehled , Internetová stránka ČHMÚ Praha.
3.2. METEOROLOGICKÉ ÚDAJE Meteorologické údaje potřebné pro výpočet a hodnocení imisní situace jsou obsaženy ve větrné růžici pro danou lokalitu, která byla zpracována v Českém hydrometeorologickém ústavu Praha. Z následující tabulky vyplývá, že zastoupení jednotlivých směrů větru je značně nerovnoměrné a odpovídá morfologii terénu v oblasti. Nejčastější je vítr S (33%) a SZ (18%), Nejméně četné větry přicházejí od jihozápadu a západu. tř. rychlosti
tabulka 3 - odhad větrné růžice pro danou lokalitu S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
calm
1
1,12
1,11
0,91
1,18
0,59
0,33
0,21
0,37
0,15
2
18,97
4,99
3,20
10,94
7,10
1,79
1,74
6,40
0,00
3
11,67
5,31
0,24
3,49
4,67
0,63
0,28
9,95
0,00
4
1,03
0,34
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,73
0,00
5
0,25
0,02
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,28
0,00
celkem
33,04
11,77
4,35
15,61
12,36
2,75
2,23
17,73
0,15
Jednotlivé třídy stability lze charakterizovat následovně: I.
stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba volných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném půlroce. Maximální rychlost větru 2 m/s.
II.
stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Maximální rychlost větru 3 m/s. Výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku.
III.
stabilitní třída izotermní - projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách.
IV.
stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den, v době, kdy nepanuje významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v
6
našich podmínkách zpravidla výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V.
4.
stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečisťujících látek. Nejvyšší rychlosti větru 5 m/s, výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu.
PŘÍSPĚVEK ZÁMĚRU KE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 4.1. VÝPOČETNÍ METODA Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“, platné od roku 1998 a upravené v roce 2003 podle platné legislativy na verzi 2003. Metodika vychází z rovnice difúze, založené na aplikaci statistické teorie turbulentní difúze, popisující rozptyl příměsí z kontinuálního zdroje ve stejnorodé stacionární atmosféře. Rovnice pro rozptyl škodlivin vychází z Gaussova normálního rozdělení v trojrozměrném prostoru, kde ve směru proudění vzduchu převládá transport znečišťujících látek nad difúzí. Tato metodika umožňuje výpočet kumulovaného znečištění od většího počtu zdrojů. Do výpočtu zahrnuje i korekce na vertikální členitost terénu. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů a doby překročení zvolených hraničních koncentrací. Počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru i různé třídy teplotní stability atmosféry. Metodika umožňuje výpočet krátkodobých hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek. Pro CO provádí výpočet 8mi hodinových průměrných koncentrací a pro SO2 a PM10 umožňuje výpočet 24hodinových koncentrací. V souladu s platnou legislativou zajišťuje výpočet imisních koncentrací NO2 a PM10. Jako podklad pro hodnocení rozptylu škodlivin byl proveden výpočet imisních hodnot v uzlech pravidelné čtvercové sítě. Byla použita výpočetní síť o rozměrech 2000 x 1500 m se stranou čtverce 50 m. tabulka 4 - celkový hmotnostní tok emisí (g/s) znečišťující látka stacionární zdroje mobilní zdroje
NO2 0,13 0,0054
CO .0,051 0,0172
SO2 0,011 -
TZL 0,016 0,0049
benzen 0,00053
4.2. ZVOLENÉ REFERENČNÍ BODY Pro podrobné zhodnocení situace po realizaci záměru byly napočteny výsledky imisního zatížení v pěti referenčních bodech, jejich umístění uvádějí tabulka tabulka 5 - souřadnice referenčních bodů a obrázek 4. 7
č. 1 2 3 4 5
tabulka 5 - souřadnice referenčních bodů x y z adresa -681946 -977346 514 Čs. armády 22 -681911 -977350 512 Čs. armády 20 -681731 -977559 495 P.I. Čajkovského 3 -681767 -977594 496 P.I. Čajkovského 3a -681786 -977617 498 P.I. Čajkovského 5
4.3. VÝSLEDKY A VYHODNOCENÍ Hodnoty koncentrací představují přírůstek koncentrací k imisní situaci v lokalitě. Výsledky jsou prezentovány pro vybrané referenční body.
tabulka 6 - imisní koncentrace v ref. bodech (µg/m3) bod č. 1 2 3 4 5
NO2 9,61 7,94 1,05 1,26 1,60
max. koncentrace SO2 CO 7,06 26,79 6,29 16,16 0,79 5,16 0,96 7.12 1,32 8,18
prům. roční koncentrace NO2 SO2 benzen PM10 0.138 0,042 0,069 0,571 0,109 0,038 0,049 0,413 0,008 0,001 0,005 0,042 0,011 0.002 0,007 0,053 0,017 0,005 0,009 0.063
PM10 0.707 0,512 0,051 0,067 0,079
4.4. IMISNÍ LIMITY Pro znečišťující látky jsou stanoveny imisní limity nařízením vlády č. 597/2006 Sb. tabulka 7 - hodnoty imisních limitů pro vybrané látky Znečišťující látka
parametr / doba průměrování 1 hodina
200 µg/m3 /18
1 rok
40 µg/m3
1 hodina
350 µg/m3/24
24 hodin
125 µg/m3/3
benzen
1 rok
CO suspendované částice PM10
8 h 3) 24 hodin
5 µg/m3 10 mg/m3
NO2 SO2
1)
imisní limit / možný počet překročení
50 µg/m3/35
1 rok 40 µg/m3 maximální denní osmihodinový klouzavý průměr
4.5. POROVNÁNÍ S IMISNÍMI LIMITY tabulka 8 – porovnání nejvyšších koncentrací s imisními limity
8
Znečišťu parametr jící látka
jednotka
v mapěxx NO2 CO
PM10 benzen
procento limitní hodnoty (%)
ref. body
hodinová konc.
µg/m
8.97
9,61
200
4,81
roční průměr
µg/m3
0,101
0.138
40
0.35
3
25,45
26.79
10000
0.27
3
6,51
7,06
350
2.02
3
24 hod. průměr µg/m 24 hod. průměr µg/m3
0,042
0,042
125
0.03
0,783
0,707
50
1.57
3
0,650
0,571
40
1.63
3
0,078
0,069
5
1,56
8hod. konc. hodinová konc
SO2
3
limitní hodnota
max. zjištěná koncentrace
roční průměr roční průměr
µg/m µg/m
µg/m
µg/m
xx
– mapou jsou zde rozuměny uzlové body výpočetní sítě, v nichž proběhl výpočet hodnot (jak je zmíněno v kapitole výpočetní metoda, jedná se o síť 2000 x 1500m členěnou po 50m). Jelikož výpočetní síť probíhá i plochou zahrnující zdroje znečištění, logicky jsou zpravidla hodnoty uvedené v kolonce v mapě vyšší než hodnoty výpočtu v referenčních bodech, které jsou voleny navíc, mimo uzlové body sítě a to tak, aby co nejvěrněji modelovaly imisní zátěž v nejbližších a tím i nejexponovanějších místech obytné zástavby.
5.
ZÁVĚR
Koncentrace znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů a dopravy, generované provozem závodu A. RAYMOND JABLONEC po dostavbě areálu budou i v souhrnu pod hodnotami imisních limitů a neovlivní významně blízké okolí ani nejbližší bytovou zástavbu. Výše imisního příspěvku znečišťujících látek se bude pohybovat v nejméně příznivé kombinaci povětrnostních podmínek do 5% hodnoty imisního limitu (maximální hodinová koncentrace NO2). Dosahované hodnoty dané imisní limity s rezervou splňují, a to i v součtu s hodnotami tzv. imisního pozadí, uvedenými na str. 5.
9
6.
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
obrázek 1 – současný stav s vyznačením zájmového území
10
obrázek 2 – směry a četnost větrů v lokalitě
obrázek 3 – situace
11
obrázek 4 – rozmístění referenčních bodů
NO2 - maximální hodinové koncentrace
12
NO2 - průměrné roční koncentrace
SO2 - maximální hodinové koncentrace
13
SO2 - průměrné 24 hodinové koncentrace
PM10 - průměrné 24 hodinové koncentrace
14
PM10 - průměrné roční koncentrace
CO - maximální denní osmihodinový klouzavý průměr
15
benzen - průměrné roční koncentrace
16
