Proč slábne spotřeba domácností ?
Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Pesimistický spotřebitel: světlo na konci tunelu 17. října 2012 Konferenční centrum U Hájků, Praha
Úvodem • Spotřeba domácností se v roce 2012 přestala reálně zvyšovat • Zcela nová tendence, která prozatím nemá v teorii ani analytických studiích jasné vysvětlení
• Stojí za ní více slábnoucí fundamenty nebo je spíše produktem negativního sentimentu ? • Je to jev vynucený špatnou ekonomickou situací domácností ? • Nebo má slabá poptávka domácností spíše psychologické kořeny?
• Vzhledem ke krátké historii lze nabídnout k vysvětlení pouze různé hypotézy, přičemž váhu jednotlivých faktorů nelze jasně ověřit
2
Příjmy a úspory 6,0
13
5,0 4,0
12
3,0
11
2,0 1,0
10
0,0
130 120 110 100 90 80
9
-1,0 -2,0 -3,0
70
8
-4,0
60
7 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012 Q1
2012 Q2
50 I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
Míra hrubých úspor Indikátor spotřebitelské důvěry (pravá osa)
Disponibilní reálné příjmy domácností (meziroční změna v % Spotřeba domácností (meziroční změna v %)
Zdroj:CNB
• •
Zdroj:CNB
Spotřeba domácností limitována poklesem reálných příjmů Spotřebitelská důvěra klesá, zatímco míra úspor roste… 3
Vklady a úvěry 2000
18
1800
16
1600
14
1400
12
1200 10 1000 8 800 6
600
4
400
•
Stav vkladů domácností (mld Kč, levá osa)
Úroky placené (mld. Kč, pravá osa)
Úroky získané (mld. Kč, pravá osa)
I/1 2
III
I/1 1
III
I/1 0
III
I/0 9
III
I/0 8
III
I/0 7
III
I/0 6
III
I/0 5
Stav úvěrů domácnostem (mld Kč, levá osa)
Zadluženost domácností cca 1,1 bil. Kč •
•
•
III
III
Zdroj:Eurostat
I/0 4
0
III
0
I/0 3
2
I/0 2
200
Hypoteční úvěr - cca 15% domácností Spotřebitelský úvěr – cca 25 % domácností
Od 2010 stabilizace podílu úvěry/vklady • •
60 % domácností spoří pravidelně (průzkum ČNB a MF) Hlavním důvodem toho, že lidé rezervy pro případ nepředvídaných výdajů netvoří, je, že nemají z čeho
4
Struktura výdajů Čistá peněžní vydání dle druhu vydání (tis. Kč.)
Čistá peněžní vydání dle účelu použití (tis. Kč.)
300
300
250
70
200 150 100
0
250 200
29
50
64
5 28 17 18 D1
9 33
11 37
12 42 30
19
16
21
24
58
58
83
46
35
37
44
46
54
34
37
42
D8
D9
D10
30 27
29
30
31
33
D2
D3
D4
D5
D6
D7
19
150
15
67
48
27 23
23
82
100
5
65
•
10
7
213
4
50
108
116
121
88
99
D2
D3
D4
D5
D6
137
146
D7
D8
165
0 D1
spotřební vydání
Potraviny, nápoje, veřejné stravování Průmyslové zboží Služby Platby a jiná vydání
Zdroj:Eurostat
5
16
D9
D10
investiční vydání
Zdroj:Eurostat
Ve vyšších příjmově – výdajových pásmech prostor pro zvýšení spotřeby existuje 5
Předlužené domácnosti 25 20 15 10 5 0 Zdroj: ČSÚ,ČNB 1 . k v i n ti l 2 007
2 .k v i n t i l 3 . k v in t il 4 . k v in t il 5 . k v i n ti l 2 008 2009 2010 2011
Zdroj:Eurostat
• Předluženost: náklady na splácení dluhu převyšují 50 % čistého příjmu (po odečtení nezbytných výdajů) • Předluženost se během krize přenáší i do středněpříjmových skupin 6
Dvourychlostní inflace 180,0
140 130
160,0
120
140,0
110 100
120,0
90
100,0 80
80,0
70
60,0
60
2005
2006
Celkem Odívání a obuv Zdraví Rekreace a kult
Zdroj:Eurostat
• •
2007
2008
2009
Poraviny a nealko Bydlení - platby Doprava Vzdělání
2010
2011
2012
Alko a tabák Bydlení - vybavení Pošty a tel Stravování a ubyt
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Celkem Potraviny, bydlení (poplatky), zdraví, část dopravy Odívání, bytové vybavení, alko, pošta a tel, rekreace, ostatní
Zdroj:Eurostat
Ceny nezbytných statků rostou podstatně rychleji než ceny ostatních zboží a služeb Limitovaný prostor pro výdaje předmětů dlouhodobé spotřeby a služeb mimo bydlení a dopravu, odklad ? 7
Potraviny- cenově citlivá položka 15,0 10,0 5,0 0,0
-5,0
01 /0 7 05 /0 7 09 /0 7 01 /0 8 05 /0 8 09 /0 8 01 /0 9 05 /0 9 09 /0 9 01 /1 0 05 /1 0 09 /1 0 01 /1 1 05 /1 1 09 /1 1 01 /1 2 05 /1 2 09 /1 2
-10,0
Ceny potravin, y/y %
Prodeje potravin, y/y, %
Zdroj:Eurostat
• •
Historicky vysoká vnímavost domácností na ceny potravin Snížení potravinové soběstačnosti ČR zvyšuje volatilitu cen 8
Trh práce Mzdové rozdělení (tis. Kč)
10 9
4,8%
8
5,4% 5,8%
<10 10-20
7
13,3%
20-30
6
36,4%
5
30-40 40-50
4
34,3%
>50
3 I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
Obecná míra nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti celkem Zdroj:Eurostat Zdroj:CNB
• • •
Míra nezaměstnanosti ČR šestá nejnižší v EU 27 Mzdové rozdělení nerovnoměrné vzhledem k průměru Rizika trhu práce : rezervy pro případ ztráty příjmu vytváří přibližně třetina domácností 9
Pokrytí rizik výpadku příjmu Jak dlouho by byli schopni pokrýt životní náklady po ztrátě příjmu ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1005
Více než šest měsíců
23
Minimálně tři měsíce, ale už ne šest měsíců
20
Minimálně měsíc, ale už ne tři měsíce
20
Minimálně týden, ale už ne na měsíc
10
4
Méně než týden
15
Neví
8
Bez odpovědi 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
ZDROJ: STEM/MARK, Finanční gramotnost, září 2010
10
• Oslabení spotřeby domácností je kombinací vlivu horší příjmové situace a vnímání rizik • Klíčová role trhu práce • Diferenciace příjmového a výdajového rozdělení domácností i rozložení úspor - kdo a kolik může utrácet? • Rychlejší růst cen potravin a energií limituje výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby – dočasný odklad • Patrně i „kocovina“ z epizody 2005 – 2007… 11
Děkuji za pozornost
www.cnb.cz Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka
[email protected]
