pro období mezi lety se v Československu vžilo označení první republiky

Studijni-svet.cz || Československo 1918 - 1938 - maturitní otázka z dějepisu Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Československo 1918 - 1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara

1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace ČSR 4. růst německého a slovenského nacionalismu 5. rok 1938, Mnichovská dohoda

Československo 1918 - 1938

1. 1.

charakteristika politického systému a ekonomiky

pro období mezi lety 1918 – 1938 se v Československu vžilo označení první republiky nově vniklý stát jako jeden z mála, zůstával po celou dobu své existence striktně demokratický a za tyto ideály humanity a demokracie republika vděčila zakladateli T. G. Masarykovi po zřízení nového státu vnikla vláda všenárodní koalice – zde byly zastoupeny všechny politické strany spolu se zástupci zahraničního odboje prezidentem se stal 14. 11. 1918 T. G. Masaryk (vrátil se z emigrace až 21. 11.) první vláda vyřešila již chystané měnové a pozemkové reformy dalším úkolem Kramářovi vlády byla příprava ústavy

page 1 / 7


NĚMECKÁ MENŠINA (problémy hranic) 3 miliony zejména v pohraničních oblastech jejich představitelé pro ně chtěli uplatnění práv na sebeurčení (+ Těšín – zásah ČS armády proti polské menšině); území připojeno mezi oba státy samostatný zemský stát – vyhlášen německými poslanci, kteří byli v Čechách zvoleni v roce 1911 do vídeňského parlamentu složen ze 4 provincií na severní Moravě provincie Sudetenland političtí představitelé „českých“ a „moravských“ Němců chtěli připojení k Rakousku případně Německu ozbrojené střety složitá situace na Slovensku – Čeští vojáci se pokusili 2. listopadu 1918 Slovensko obsadit – ale bylo jich málo a špatně vyzbrojeni také na Slovensko vpadli 13. listopadu Maďaři – po zásahu Dohody se na chvilku stáhli, ale vrátili se na jaře roku 1919 – vytlačili slabá československá vojska, ale vše bylo ukončeno Trianonskou smlouvou (Maďarsko se přestalo snažit o zisk Slovenska a vyklidilo území)

HOSPODÁŘSTVÍ nadšení X nesnáze všedního života po válce nedostatek mouky, chleba, mléka, masa, bot, oblečení průmysl orientovaný na válečné potřeby půjčování od lichvářů – bleskové půjčky (velké úroky) Česko Z – průmyslová vyspělost S – zaostalé; zemědělství, těžba a zpracování dřeva +velká nezaměstnanost (1 milion) Slovensko nedostatek odborníků – byli tu Češi – pro Slováky pocit méněcennosti

page 2 / 7


Podkarpatská Rus nejvíce zaostalá, primitivní zemědělství

2. ústava, reformy, zákony 29. února 1920 byla přijata Ústava pro ČSR a všem občanům zaručena plná práva – volební, náboženské, majetkové; jedinou povinností byla branná povinnost výkonná moc oddělena od moci soudní a zákonodárné (tyto složky měly nad sebou dozor) v čele státu stal prezident volený na 7 let zákonodárnou moc mělo dvoukomorové Národní shromáždění - nejvyšší zákonodárný orgán ČSSR, Poslanecká sněmovna 300 členů na 6 let a Senát 80 členů na 8 let

PĚTKA = 5 nejvýznamnějších politiků (představitelů nejsilnější politické strany) mimoparlamentní orgán, rozhodující slovo, společná řešení vázané kandidátky – poslanci se podle nich zavazovali k závislosti na spol. stanovících vlastní strany Antonín Švehla – nejvlivnější agrárník KOALIČNÍ VLÁDY – z výsledků voleb, komunisté vždy programově opozičně prezident, parlament, vláda a seskupení „Hrad“ HRAD – Masaryk a společníci = hradní politici = legionáři, členové různých politických stran, které Masaryk znal, intelektuálové (novináři, spisovatelé – F. X. Šalda, E. Bass, K. Poláček) „pátečníci“ = každý pátek se sešli ve vile Karla Čapka (Bass, Poláček, Vančura, Olbracht, Medek,…) zrušení šlechtických titulů, ČSR je republikou měnová reforma – od března 1919; měna - nová česká měna jednou z 10 nestabilnějších i nejsilnějších měn světa – zásluhou Aloise Rašína (finanční génius) první bankovky – Alfons Mucha

page 3 / 7


pozemková reforma – duben 1919; 3 zákony – zákon půdy nad 150 ha, rozdělení půdy mezi střední rolníky a bezzemky, zákon půdy za náhradu lesy majetkem státu, bez náhrady zabrána půda Habsburků a tzv. nepřátel národa – Němci, Rakušané, Maďaři sociální reforma – 8. hod. pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti, úrazové a nemocenské pojištění, zákaz těžké práce žen a dětí, zákon na ochranu nájemníků,… jazykový zákon – státní a oficiální jazyk je československý – národ český 46% a slovenský pokud obyvatelé tvořili alespoň 20% v okrese, mohli se vzdělávat ve svém jazyce zákon na ochranu republiky – 1923; po atentátu na Rašína kvůli přísné radikalizaci některých politických stran (KSČM nebo hlinkovci) zpřísněné tresty za rozvracení republiky

3. ZAHRANIČNÍ ORIENTACE ČSR Francie – nejdůležitější obchodní a kulturní partner 1935 smlouva se SSSR – ekonomická a vojenská spolupráce (v SSSR elektrifikace, rozvoj průmyslu – letecký, automobilový, strojírenský, nerostné bohatství, vodní elektrárny) SSSR schopen zásobovat armádu ČSR, ale musíme o pomoc požádat, abychom je nenařkli, že nás zabírají Malá dohoda – 1920 Francie patronem, ale ne přímým členem ČSR, Jugoslávie, Rumunsko X Habsburkové, Maďarsko strach – obrana proti Habsburkům, že by chtěli navrácení majetku a moci výhodné pro Rumunsko a Jugoslávii, pro nás ne – my jsme do těchto zemí dodávali průmyslové výrobky

4. růst německého a slovenského nacionalismu důvodem hospodářský krize Hitler – program sjednocených Němců (Mein Kampf) chce autonomii pro sudetské Němce, požadavky vůči vládě měly být postupně stupňovány tak, aby nemohly být splněny a vina, za ztroskotání jednání mohla být svalena na ČS vládu

page 4 / 7


1935 vnik SdP – Sudetoněmecká strana v čele s Konrádem Henleinem HSLS = Hlinkova slovenská ludová strana, Hlinka – požadavek autonomie pro Slovensko Národní obec fašistická – generál Rudolf Gajda (chce fašismus) 1935 parlamentní volby Národní sjednocení – spojení národních demokratů a Národní ligy heslo – „nic než národ“= nacionalismus, u českých voličů neuspělo vládní koaliční strany s programem boje proti fašismu a obrany demokracie si pozici udržely abdikace Masaryka – návrh nástupce Edvarda Beneše volby – komunisté se postavili za Beneše proti HSLS a SdP, agrárníkům 18. 12. 1935 Beneš zvolen prezidentem

5. rok 1938, Mnichovská dohoda Hossbackův protokol – Hitler chce území ČSR a klidně bude válčit; rozbije ČSR s pomocí sudetských Němců (5. kolona – spojení s Německem) SdP – šíření fašismu v pohraničí – velká nezaměstnanost, utiskování, nejsou naplněna jejich národností práva (ale nebyla to pravda) březen 1938 Hitler se na chvíli přestal věnovat ČSR 12. 3 1938 „anšlus“ Rakouska = připojení bez boje Hitlerova vojska tam vstoupila a byla nadšeně uvítána duben 1938 pokračování v rozbíjení ČSR v Karlových Varech sjezd SdP – vyhlášen program strany 1. volné hlásání nacistické ideologie na území ČSR 2. autonomie pro sudetské Němce 3. zrušení hospodářských změn z roku 1918 útok na princip fungování ČRS, více a více požadavků pro vyvolání výbušné situace Č X N

page 5 / 7


21. 5. 1938 vyhlášena částečná mobilizace přijato s nadšením - konečně přestanou sudetští Němci terorizovat, konečně se budeme bránit ve stejné době volby – SdP 90% hlasů – nemohli být opomíjeni a stále pokračovali v požadavcích a jednáních o právech Němců v ČSR VB a Francie – opakovaně prohlásili, že Hitler může získat pohraničí, ale ne válkou a určili „objektivního“ pozorovatele sporu lorda Runcimana září 1938 ČS vláda vypracovala 4. národní plán = autonomie pro sudetské Němce 12. 9. 1938 horší se situace v pohraničí - ČS vláda nucena vyhlásit stané právo (= válečný stav, pozastaveny zákony); vedení SdP utíká ze země 15. 9. 1938 přijel britský premiér lord Chamberlain do Německa a osobně jednal s Hitlerem o situaci v ČSR Hitler má právo na Sudety VB a Francie ČSR proti Německu nepomohou (= porušeno spojenectví) Daladier a Chamberlain poslali Čechům nótu, v níž je ČSR žádáno o odstoupení Sudetů (jedna třetina území, 3 milionů obyvatel) Němcům (pokud ne, může si za následky sami); přijmout nótu? 23. 9. 1938 úplná mobilizace schyluje se k válce, ale nikdo bojovat nechce 29. 9. 1938 mezinárodní konference v Mnichově Německo (Hitler), Itálie (Mussolini), VB (Neville Chamberlain), Francie (Eduard Daladier) ČSR nepřizváno na jednání 29. – 30. 1938 podepsána Mnichovská dohoda (vrchol appeasementu; mysleli si, že Hitler už víc chtít nebude) Češi musí do týdne odstoupit území obývané Němci (na tomto území textilní továrny, komplikace dopravy,…) Beneš přijímá – ČSR přijde o jednu třetinu území a 3 miliony obyvatel, nové hranice tzv. „Druhá okleštěná republika (30. 9. – 15. 3. 1939) Beneš abdikoval a odletěl do Anglie

page 6 / 7


volba nového prezidenta – Emil Hácha v čele vlády – generál Syrový, Rudolf Beran (agrárník) nová vláda = vláda odborníků 1938 zakázána komunistická strana systém dvou politických stran Národní souručenství, Národní strana práce

page 7 / 7 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

pro období mezi lety se v Československu vžilo označení první republiky

Recommend Documents