Stalo se před 20 lety Návrat demokracie do Československa Doprovodný program k výstavě (pracovní sešit)
Jméno: ...................................................................... zkuste si napsat své jméno na psacím stroji v naší třídě
14.11.2009
17.01.2010
Vlastivědné muzeum v Olomouci
SAMETOVÁ REVOLUCE je ve světě známá pod anglickým názvem . . . . . . . . . . . . . . . . (viz tajenka). S řešením Vám pomůže výstava.
1. Federální shromáždění zrušilo 29. listopadu 1989 článek 4 Ústavy ČSSR o . . . . . . . úloze Komunistické strany Československa. 2. Období dvou desetiletí od srpna 1968 do listopadu 1989 bývá označováno jako období . . . . . . . . . . . – zastavení demokratizace země a uvedení poměrů „do normy“ v souladu s marxismem-leninismem. 3. Petice . . . . . . . vět byl dokument vypracovaný hnutím Charta 77 na jaře roku 1989 a zveřejněný 29. června. Bylo v něm vzneseno 7 požadavků, např. na propuštění všech politických vězňů, zrušení cenzury, obnovení svobody shromažďování atd. 4. 29. 12. 1989 byl zvolen prezidentem ČSSR . . . . . . . . . . . . Vystřídal ve funkci Gustáva Husáka (prezidentem od roku 1974). 5. U sousoší . . . . . . a Stalina na olomouckém náměstí VŘSR (nyní Palachovo) se 10. 12. 1989 konal „balonkový“ happening s mottem „Odleťte do teplých krajin“. Koncem ledna následujícího roku bylo sousoší definitivně odstraněno. 6. Po čtyřicetileté nucené pauze byla 3. 5. 1990 k Univerzitě Palackého v Olomouci opět připojena . . . . . . . . . . fakulta. 7. Neformální československá občanská iniciativa . . . . . 77 kritizovala politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Působila v letech 1977 až 1992 a dnes je považována za jednu z nejvýznamnějších akcí odporu vůči režimu v období normalizace. 8. 17. listopad byl v roce 1941 v Londýně vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva při příležitosti druhého výročí tragických událostí, k nimž došlo roku 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Vše začalo zraněním studenta lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana . . . . . . . . při demonstraci 28.10. (21. výročí vzniku Československa), jeho úmrtím a následnými protestními demonstracemi proti samotné
okupaci. Následovalo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora a devět studentů bylo 17. listopadu popraveno. 9. Na Slovensku vznikla 20. listopadu 1989 obdoba Občanského fóra – . . . . . . . . . proti násilí. 10. . . . . . . . . je režim, v němž jsou všechny oblasti lidského života společnosti ovládány vládnoucí silou, v tomto případě Komunistickou stranou Československa. Není možné, aby se občan domohl svých práv vůči státu. Jeho povinností je podřídit se státnímu zájmu. 11. Během "Rudého týdne" (od 11. prosince 1989) byly v Olomouci odstraňovány symboly moci KSČ. Kromě všudypřítomné hvězdy to byly například i srp a . . . . . . . . 12. První . . . . . . . . . . zákon schválený poslanci Federálního shromáždění 2. října 1990 se snažil o nápravu některých majetkových křivd. Bylo možné požádat o vydání věcí, které byly znárodněny nebo násilně zabaveny státem. 13. Pod názvem Děkujeme za návštěvu se 28. ledna 1990 konala demonstrace za okamžitý odchod . . . . . . . . . vojáků. V Olomouci se v období normalizace nacházelo přibližně 4 500 vojáků a 600 občanských zaměstnanců. 14. Na Václavském náměstí v Praze se 23. listopadu 1989 konala demonstrace, které se zúčastnilo na 300 000 lidí. Na ochranu socialismu začaly být proto do Prahy sváženy oddíly lidových . . . . . . (LM). Tyto dělnické ozbrojené jednotky vznikly v únoru 1948 a podléhaly přímo vedení KSČ. V obdobích nepokojů byly nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným „protisocialistickým živlům“. V prosinci 1989 byly LM odzbrojeny a rozpuštěny. V té době měly téměř 85 000 příslušníků. 15. Železná . . . . . je označení pro neprostupnou hranici mezi západním a východním blokem v době studené války. Nacházela se na západní hranici Německé demokratické republiky, Československa, Maďarska, ale i Rumunska a Bulharska. Označení je odvozené od pojmu z oblasti divadla, kde se jím rozumí ohnivzdorná stěna mezi hledištěm a scénou. 16. . . . . . . . je nástroj ke kontrole a omezování svobodného sdělování informací – slouží tak k ovládnutí lidí zamlčováním faktů nebo šířením nepravdivých informací. Slovo pochází z latinského censor, což byl úředník, který měl za úkol sčítání obyvatel a dohlížení na morálku.
Výuka ruského jazyka byla povinná od 5. třídy ZŠ. V naší třídě najdete v ruštině nástěnku o jedné významné mezinárodní sportovní události roku 1980. S pomocí ruské abecedy – azbuky si můžete třeba přečíst, kde se Олимпиадa konala nebo jak se jmenoval její maskot.
Zkuste si některé nápisy napsat ............................................................................................................... ................................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................................
Peníze, peníze, peníze... Měna se nazývala "koruna československá" se zkratkou Kčs. Československé bankovky i mince se používaly ještě 4 roky po Sametové revoluci. Jejich platnost skončila v roce 1993.
mince lícová strana
mince rubová strana
CO JSTE SI MOHLI KOUPIT V ROCE
1980
(průměrný plat byl 2656,- Kčs)
pětník – 5 haléřů Oblíbená mince k dětské hře "čára", popřípadě jako sázka při karetních hrách doma nebo v hospodě.
desetník – 10 haléřů Za 4 desetníky – tedy 40 haléřů jste si mohli koupit 1 rohlík.
dvacetník – 20 haléřů viz padesátník
padesátník – 50 haléřů Za padesátník toho moc nebylo, ale když člověk našel ještě dvacetník, mohl jít na malou točenou zmrzlinu.
koruna – 1 koruna Za 1 korunu jste si mohli koupit 1 vejce, poslat jeden dopis nebo jet jednu jízdu tramvají nebo autobusem MHD.
dvoukoruna – 2 koruny 1,90 Kčs – to byla cena 1 litru mléka, za 1,70 Kčs bylo jedno lahvové pivo a za 2,60 velký bochník chleba.
pětikoruna – 5 korun Za 6 korun jste si mohli koupit 1 litr benzínu nebo zajít do kina.
10 korun byl měsíční rozhlasový poplatek a také cena másla, za 8,- Kčs jste měli 1 kg cukru, za 13,- tabulku mléčné čokolády.
Zhruba za 25 korun jste mohli jít do divadla, zaplatit měsíční poplatek za televizi, koupit si kuchané kuře nebo 100 g pražené zrnkové kávy nebo kilo jemných párků nebo 100 kg hnědého uhlí.
Za 40 korun jste mohli mít 100 kg černého uhlí, za 60,- Kčs 2 kg hovězího masa.
100 korun byla cena pánské košile, pokud byste chtěli boty, museli byste mít stokoruny tři.
Bankovka s nejvyšší hodnotou až do roku 1985 (to začala platit i tisícikoruna). K drahým věcem patřila například elektrická pračka (2450,-), televize (5250,-) nebo automobil Škoda (52200,-).
ČSSR
bílá / stříbrná
žlutá / zlatá
červená
tmavě modrá
Státní znak Československé socialistické republiky V roce 1960 byl novou ústavou Československé socialistické republiky zaveden státní znak, jehož autorem byl Milan Hegar. Znak měl odrážet tzv. "dobudování socialismu" v Československu. Tradiční symboly české i slovenské státnosti byly oproti dosavadnímu znaku doplněny a částečně nahrazeny symboly proletářského internacionalismu.
SROVNEJ
Malý státní znak Československé republiky (tzv. První republiky) vznikl v r. 1920 a s přestávkami se používal až do r. 1960.
Státní znak Československé socialistické republiky zavedený v roce 1960. Byl používán až do roku 1990.
HLAVNÍ ZMĚNY: Štít znaku byl červený, zlatě orámovaný, ve tvaru husitské pavézy. Na něm byl vyobrazen stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí, kterému byla odebrána tradiční koruna. Nad lva byla přidána rudá žlutě orámovaná pěticípá hvězda – jeden ze symbolů komunismu. Měla znázorňovat pět prstů ruky dělníka, ale též i pět kontinentů, jimž má komunistický systém vládnout, nebo také spojení dělníků, rolníků, vojáků, mládeže a pracující inteligence. Na hruď lva byl umístěn nový znak Slovenské socialistické republiky – na červeném zlatě orámovaném štítu vystupoval modrý Kriváň (jeden z nejvyšších vrcholů Slovenska ležící ve Vysokých Tatrách), z něhož zářila zlatá vatra jako symbol plamenu revoluce. Ta nahradila původní stříbrný dvojitý (tzv. patriarší) kříž.
Vyznali byste se v Olomouci v roce 1980? S řešením následujících otázek Vám pomohou nástěnky ve třídě. 1. Jak se jmenovalo kino Metropol? Vyznačte si ho na mapce. 2. Kolik kin v Olomouci promítalo v roce 1980?
_ o ________
_____
__ s __
3. Jaký název nesla dnešní třída Svobody _ _ n _ n _ _ _ a ulice Legionářská _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ n _ ? 4. Podívejte se, jaké představení jste mohli zhlédnout ve Státním divadle Oldřicha Stibora v Olomouci 9.11.1980. Jak se toto divadlo nazývá nyní?
M_______
_______
_______
Zakreslete si ho do mapky. 5. Jak se jmenovalo dnešní Horní náměstí _ _ _ _ _ _ _
__r_
a Dolní náměstí _ _ _ _ _ _ _
R___
_r____?
Které filmy z programu kin na listopad 1980 (na nástěnce) znáte? ................................................................... .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. ..............................................................................................................................................................................
Tak vypadá Olomouc dnes.
Zkuste si překreslit mince z 80. let výtvarnou technikou frotáže (plochou tužky se přenáší reliéf). Mince najdete v naší třídě.
____________________________________________________________________________
Doprovodný program k výstavě Stalo se před 20 lety/Návrat demokracie do Československa (pracovní sešit) autorky:
Iva Spáčilová Markéta Vaňáková Magda Bábková Hrochová
Odkazy na literaturu a obrazový materiál použitý v pracovním sešitu a na výzdobu třídy: http://80.ruz.net http://www.totalita.cz http://www.vrtulnik.cz/mil/olomouc.htm http://www.wikipedie.cz http://www.zlatestranky.cz/mapy Kdy-kde-co v Olomouci : kulturní zpravodaj Olomouc. Park kultury a oddechu, 19562008. ISSN 0323-0244. Skladatelé boje s osudem : P.I. Čajkovskij, S. Prokofjev : Metodický text pro účastníky soutěže O zemi, kde zítra již znamená včera. Brno, 1980. Soutěž ke 40. výročí vzniku PO SSM : Metodický materiál. Olomouc : Okresní kulturní středisko, 1989. Státní divadlo Oldřicha Stibora Olomouc : [pozvání do divadla]. Olomouc : Státní divadlo Oldřicha Stibora Olomouc, 1980-81. Stráž lidu : okresní noviny : orgán OV KSČ a ONV Prostějov. ONV, 1980.
