Proč konsolidovat veřejné finance
Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB
Žofínské fórum Praha 6. října 2011
Finanční krize a její metamorfózy • Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU • Odezva měnových a fiskálních autorit: konvenční a nekonvenční měnové nástroje a fiskální stimulační balíčky • Vedlejší účinky fiskální expanze: prohloubení rozpočtových deficitů a další vzestup veřejného dluhu – fiskální krize • Reakce zadlužených zemí: úsporná rozpočtová opatření a návazné reformy v sociální a dalších oblastech • Pokusy o restrukturalizaci dluhu přerostly do problémů se sovereign default (v Řecku a jinde) a do politické krize eurozóny 2
Fiskální krize - oběti globální krize v Evropě a záchranné akce • Problémy v bankovní sféře byly umocněny problémy v platební bilanci a přerůstaly do fiskální sféry, tj. do propadů rozpočtových deficitů a rostoucím potížím s obsluhou veřejného dluhu • 2009 – Island – první oběť globální finanční krize v Evropě • Finanční pomoc zemím EU mimo eurozónu: Maďarsko (11/08), Lotyšsko (2/09), Rumunsko (3/09) • Dohody o finanční pomoci pro členy eurozóny: Řecko - 110 mld eur (5/10), Irsko - 85 mld eur (11/10), Portugalsko - 78 mld eur (5/11) a další pomoc pro Řecko 109 mld eur (7/11) • Čerpání podmíněno plněním stanovených ukazatelů 3
Stimulační balíčky v EU (příklady) • EU 2008 – centrální stimulační plán 200 mld. EUR (1,8 % HDP EU) • Účel: příspěvek čl. státům na dávky v nezaměstnanosti, snížení DPH a příspěvek na sociální pojištění pro nízko- příjmové domácnosti, záruky za podnikové úvěry
• Německo – stimulační balíček I (2008) 32 mld. EUR (1,3 % HDP) a balíček II (2009) 50 mld. EUR (2 % HDP) • Účel: Veřejné investice
• Velká Británie – 2008-09 – 31 mld. GBP (2,2 % HDP 2009)) • Účel: vytvořit 100 tis. pracovních míst (snížení DPH, infrastruktura)
• Švédsko – 2009 45 mld. SEK (1,45 % HDP) a 2010 60 mld . SEK (2 % HDP) • Účel: podpora regionů a měst a programům rozvoje pracovního trhu 4
Úsporná fiskální opatření z roku 2010 (vybrané země EU) • Německo: 2011-14, 20 mld. EUR ročně (0,8 % HDP r. 2011) •
Zvýšení daní v energetickém sektoru a letecké dopravě, zdanění nukleárních paliv, zrušení dotací na topení, zrušení dodatečných podpor pro nezaměstnané a důchodce, nižší mateřské dávky
• Velká Británie: 2010 -11, 6,2 mld. GBP (0,4 % HDP) •
Např. zastavení či odklad investičních projektů, zastavení náboru zaměstnanců veřejného sektoru, redukce municipálních rozpočtů, zvýšení věku pro odchod do důchodu, snížení výdajů na obranu
• Španělsko: 2010-2013, 50 mld.EUR -1. balíček (4,7 % HDP) 15 mld. EUR - 2. balíček (1,4 % HDP) •
Reformy trhu práce, snížení mezd ve veřejném sektoru, zvýšení věku pro odchod do důchodu, zmrazení důchodů, zvýšení daní pro bohaté
• Řecko: 2010 – 2013, 30 mld. EUR (13 % HDP) •
Zvýšení věku odchodu do důchodu z 53 na 67 let, zvýšení DPH, zastavení náboru zaměstnanců veřejného sektoru, snížení platů, uzavření několika set veřejných úřadů a další
• Irsko: 17,5 mld. EUR 5
Maastricht – fiskální kritéria 160 GR
Veřejný dluh (% HDP)
140 IT
120
IE
100
BE PT
DE
80
HU
AT
MT
NLCY
UK
ES
60
PL
FI
SK
DK
40
CZ
SE
BG
20
FR
RO
SI
LT
LV
LU EE
0 -4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Schodek veřejných financí (% HDP) Zdroj: IMF- World Economic Outlook – předpověď pro rok 2011
•
V rámci eurozóny splňují fiskální kritéria pouze dvě země (Estonsko a Lucembursko).
6
Rozpočtový deficit zemí EU Schodek veřejných financí (% HDP) AT
BE
BG CZ
CY
DK
EE
FI
FR
DE
GR HU
IE
IT
LV
LT
LU
MT
NL
PL
PT
RO SK
SI
ES
SE
UK
10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30 -35 2010
2011 F
2012 F
Zdroj: IMF- World Economic Outlook
•
V období 2011-12 by mělo dojít k výraznému poklesu rozpočtových deficitů u téměř všech členských zemí EU 7
Vládní dluh v zemích EU Veřejný dluh (% HDP) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 AT BE BG CY
CZ DK EE
FI
FR DE GR HU
IE 2007
IT
LV
LT
LU MT NL
PL
PT RO SK
SI
ES SE UK
2011F
Zdroj: IMF- World Economic Outlook
• •
U většiny zemí EU se očekává další prohloubení veřejného dluhu. V roce 2012 má veřejný dluh překročit 60 % HDP v 11 z původních 15 členů EU Nebezpečnou spirálu nárůstu zadluženosti lze přiblížit pomocí rovnice dluhové dynamiky 8
Rovnice dluhové dynamiky Úroková míra
Dt Dt 1 Yt Yt 1 Relativní zadlužení v poměru k HDP v roce t
1 r PD Yt 1 gt
Relativní zadlužení v poměru k HDP v roce t - 1
Primární deficit k poměru k HDP v roce t
t
Tempo růstu HDP v běžných cenách
Faktor rizika tzv. dluhové pasti
• Výše zadluženosti v roce t závisí kromě primárního deficitu v roce t a původní výši zadluženosti v roce t-1, i na úrokové sazbě z dluhu, růstu HDP, inflaci • Koeficient dluhové pasti je poměrem úrokové míry z dlouhodobých vládních dluhopisů a tempem růstu HDP v běžných cenách 9
Zkušenost ČR
•
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Vládní deficit (%HDP)
-3,6
-5,6
-6,5
-6,7
-2,8
-3,2
-2,4
-0,7
-2,2
-5,8
-4,8
Vládní dluh (%HDP)
17,8
23,9
27,1
28,6
28,9
28,4
28,3
27,9
28,7
34,4
37,6
Zkušenost ČR v období 2003 – 08 • růst HDP v b.c. cca 8 % ročně, sazba z dluhopisů 3 – 4 %, • relativní výše zadluženosti se i přes rozpočtové deficity nezvyšovala
•
Nízké sazby z dluhu a dostatečně vysoké tempo růstu umožňují udržení relativně nízké míry zadluženosti i při trvale mírně deficitních veřejných financích (avšak s rizikem prudkého zhoršení při růstovém propadu) 10
Riziko nadměrné zadluženosti •
Vysoký veřejný dluh omezuje prostor pro fiskální politiku a ohrožuje finanční stabilitu
•
Zadluženost překračující 90 % HDP má ve většině případů zničující důsledky na hospodářský růst
•
Kombinace vysokého dluhu a vzestupného rizika se odrazilo v • dramatickém nárůstu úrokových spreadů (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie) • propadu ratingu některých zemí • v současnosti rating oproti tradičnímu pojetí - schopnost dlužníka splatit své závazky (jistinu) – posunut spíše k pojetí schopnosti země platit úroky a refinancovat jistinu 11
Výnosy 10-letých vládních bondů
Zdroj: GEDATAVIEW
• Spready mají dle definice odrážet míru rizika sovereign defaultu - současná výše a dynamika vývoje rizikových prémií reaguje na zvýšenou nejistotu • Riziko zvýšeného veřejného dluhu může být zanedbatelné v klidných časech, ale prudké zhoršení ekonomického prostředí vede k explozi úrokových spreadů
12
Rating zemí EU MOODY´S Aa
STANDARD & POOR´S (S&P)
Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Dánsko, Spojené království, Švédsko, Lucembursko
AAA
Aa1
Belgie
AA+
Belgie
Aa2
Itálie, Slovinsko, Španělsko
AA
Slovinsko, Španělsko
AA-
Česká republika
Aa3
Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Spojené království, Švédsko, Lucembursko
A1
Česká republika, Estonsko,Slovensko, Malta
A+
Slovensko
A2
Polsko, Kypr
A
Itálie, Malta, Estonsko, Irsko, Kypr
A-
Polsko, Portugalsko
A3 Baa1
Litva
Baa2
BBB+ BBB
Bulharsko, Litva
Posuny v ratingu zemí EMU: • Propad Řecka Portugalska Irska • Pokles Itálie Španělska
Spekulativní stupně Ba1
Irsko
BB+
Ba2
Portugalsko
BB
Caa2 Ca
CCC
Rumunsko, Lotyšsko Řecko
Řecko 13
Volba a účinnost fiskálních nástrojů – daně či výdaje • Intenzívní využití stimulačních fiskální politiky během krize vyvolalo potřebu dokonalejší analýzy skutečných dopadů fiskálních nástrojů – vybrané teoretické a empirické poznatky : • Pro fiskální stimulaci je účinnější snížení daní než zvýšení výdajů • Pro fiskální konsolidaci je z hlediska minimalizace růstového zpomalení vhodnější použit snížení veřejných výdajů než zvýšení daní (dle MMF zvýšení daní o 1 % snižuje HDP o 1,7 % ale redukce výdajů pouze o 0,5 %) • Kredibilní konsolidace veřejných financí stimuluje růst z dlouhodobého hlediska • Dle analýz MMF každé snížení veřejného dluhu o 10 % HDP zvyšuje dlouhodobý růst HDP o 1,4 %. 14
Výhled pro finanční konsolidaci • Proces oddlužování veřejného, soukromého sektoru a domácnosti v EU teprve začal • Empirický výzkum prokazuje, že deleveraging trvá průměrně sedm let od ukončení recese (např. po 2. světové válce snížení veřejného dluhu ze 150 % na 60 % trvalo GB 18 let) • Snížení vládního dluhu pod 60 % do roku 2025 dle OECD vyžaduje, aby některé země EU (včetně UK, IRL, PT, F či GR) zvýšily primární rozpočtový přebytek až o 10 p.b. HDP • Fiskální konsolidace si však kromě nástrojů fiskální politiky vyžaduje obnovení temp dlouhodobého hospodářského růstu • Toho nelze dosáhnout bez podstatných strukturálních reforem, nutných k řádovému zvýšení PP a konkurenční schopnosti zemí EU (zejména JVE a „jižního křídla“) 15
Závěry • Vývoj v posledních dvou letech opět potvrdil význam zdravých veřejných financí a zároveň odhalil zranitelnost zemí se zvýšenou úrovní zadluženosti • Dlouhodobé hospodaření s rozpočtovými deficity ohrožuje i země s relativně nižší mírou zadlužení • Fiskální konsolidace přispívá ke zvýšení dlouhodobého růstu (i když krátkodobě růst podvazuje) • Vyřešení dluhové krize v EU může trvat celou generací
16
Děkuji za pozornost
www.cnb.cz Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka
[email protected]
