Petr Zahradník Ekonom komentuje vliv veřejných financí na stabilitu eurozóny Komentář, str. 3
Martin Hric a Zdeněk Velíšek Novinářští doyeni reflektují evropské události Evropské horizonty str. 2 a 3
OldřichVlasák, Andrea Češková a Jiří Havel Jak se vyhnout řeckému syndromu? Co na to europoslanci, str. 16
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 06 / 2010
ročník 7
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK
Jak konsolidovat veřejné finace?
Regionální strany
Kulturní projekty
Oldřich Dědek, národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Není snadné obhajovat výhody eura v době krize, když o té hlavní výhodě se již nemůžeme na vlastní oči přesvědčit. Z povahy věci již totiž nemůžeme pozorovat bezhlavý úprk kapitálu od jedné evropské měny k druhé, panické a nekoordinované reakce měnové politiky, nástup protekcionismu ve snaze čelit konkurenčním devalvacím, apod. To jsou jevy, které se dříve v podobných situacích dostavovaly a které by tvrdě dopadaly i na českou ekonomiku, pokud by již více než tři čtvrtiny ekonomického výkonu Evropské unie nepokrývala společná měna. Finanční krize přinesla i hrozbu řeckého bankrotu a tím potřebu mobilizovat bezprecedentní rozsah pomoci, aby se řecká nákaza nepřelila do jiných zemí. Nesvádějme však vinu na společnou měnu. Viníkem je rozšířená nemoc tzv. „tíhnutí k deficitům“, které podléhá velké množství demokratických společností na celém světě. V rámci eurozóny se tato nemoc projevovala ve shovívavém přístupu při vymáhání dohodnutých pravidel Paktu stability a růstu. Jsem osobně rád, že existuje politická shoda a odhodlání členů eurozóny této nemoci účinně čelit. Ukazuje se tak, že v eurozóně je dostatek vůle a energie vrátit euru jeho pověst úspěšného projektu. A to je dobrá zpráva i pro Českou republiku, která by měla dostát svému závazku jednoduše proto, že charakter naší obchodně i kapitálově otevřené ekonomiky si o členství v eurozóně přímo říká.
Lídři Evropské unie se v tomto složení sešli na summitu v Bruselu naposled. Na dalším vrcholném setkání Evropské rady budou mít nové premiéry Česko, Slovensko a zřejmě i další státy, kde proběhly volby. Česká republika si na summitu vymohla výjimku ze zavedení bankovní daně. Více v komentáři Zdeňka Velíška na str. 3. foto: www.consilium.europa.eu
Strašák jménem Řecko Zodpovědný a vyrovnaný. Nečastější přívlastky, které používají politici v souvislosti se státním rozpočtem. Téma veřejných peněz teď ještě víc vstoupilo do českých domácností, stalo se hlavním tématem předvolební kampaně a pravice na něm de facto vyhrála volby. Státní dluh spojil lidi – zabrala kampaň s mottem Nechceme dopadnout jako v Řecku. Největší schodek v historii České republiky schválili poslanci v červnu letošního roku. Stát se zadluží o 163 milionů korun. Ale je to jen předpoklad, ve skutečnosti může být propad ještě větší. Kam peníze půjdou? Větší sumy natečou do sociálních služeb, na platy státních zaměstnanců, jako jsou učitelé a policisté, stovky milionů korun na-
víc si žádají také zemědělci. Úředníci už pracují na rozpočtu na rok 2011. V polovině července se k návrhu dostanou jednotlivá ministerstva, zaštiťovat ho bude ministr financí Eduard Janota. „V této otázce má naši plnou podporu,“ řekl lídr ODS a možný budoucí premiér Petr Nečas. „Nová vláda musí co nejvíce navázat na vlá-
du Jana Fischera. Do konce září musí být návrh rozpočtu předložen poslanecké sněmovně,“ doplnil Nečas. Jeho plán je jasný: deficit veřejných financí nesmí v letošním roce překročit 5,3 procenta hrubého domácího produktu, příští rok musí být ještě o půl procenta nižší. Důvodem je strach z Řecka, snaha ozdravit veřejné rozpočty a co nejdříve pracovat s vyrovnaným plánem. Jen tak to ale nepůjde. A bojí se hlavně lidé, které stát živí – státní zaměstnanci. Michal pracuje jako policista v Českých Budějovicích. Tvrdí, že státní
dluh není jeho problém, má prý nárok na slušný plat. „Doma hospodaříme s rozvahou, pokud na něco nemáme, nekoupíme si to. Politici tady roky rozhazovali a já bych měl jít s platem dolů? To se mi nelíbí,“ tvrdí muž, který plánuje rodinu.
V čase uzávierky EN ešte neexistovala nová vláda ako výsledok parlamentných volieb z 12.6. 2010. Aj keď vládny Smer – SD voľby vyhral (34,79% hlasov), jeho koaličný partner Slovenská národná strana sa dostala do parlamentu s odretými ušami (5,07% hlasov) a Hnutie za demokratické Slovensko – Ľudová strana na čele s Vladimírom Mečiarom (4,32% hlasov) ostalo pred bránami parlamentu, keďže nezískala potrebných päť percent. Rozloženie síl preto nahráva súčasnej opozícii a novým politickým subjektom. Ani nie týždeň po voľbách sa o slovenskej neochote podporiť pomoc
Grécku hovorilo aj v Bruseli. Tam celkom nechápu postoj kreujúcej sa stredopravej koalície, ktorá sa na Slovensku črtá po nedávnych voľbách (SDKÚ-DS 15,42% hlasov, SAS 12,14% hlasov, KDH 8,52% a Most-Híd Bélu Bugára 8,12% hlasov). Volebná líderka najsilnejšej opozičnej strany Slovenskej demokratickej a kresťanskej únie – Demokratickej strany (SDKÚ-DS) vyslovila jasné nie podpore pre Grécko. Jej stranícky kolega a europoslanec Eduard Kukan sa pre internetový portál EurActiv vyjadril: „Nepochybujem o tom že nová vláda bude plniť záväzky predchádzajúcej vlá-
dy v medzinárodnej oblasti, takže tu nemožno očakávať nejaké spätkovanie“. Ešte dodal, že nie sú na mieste obavy, žeby sa nová slovenská vláda stala brzdou pri spoločnom postupe EÚ. „Slovensko bude využívať možnosť tak, ako každý iný členský štát, aby prezentovalo svoj názor, aj keď možno niekedy nebude plne v súlade s tým, čo hovoria iné štáty. Ale v tom nevidím nijaký problém.“ Odmietavé a zatiaľ nemenné stanovisko má aj nováčik na slovenskej politickej scéne strana Sloboda a solidarita (SAS) Richarda Sulíka. Opatrní a zároveň menej čitateľní sú Kresťansko-demokratické hnutie (KDH) s predsedom Jánom Figeľom a Most –Híd staronového politického lídra Bélu Bugára. KDH tvrdilo, že pomoc Grékom nie je vítaným ale nevyhnutým riešením, hoci si na to bude musieť Slovensko požičať za nevýhodných podmienok. O ne-
Téma měsíce, str. 2
Fiesta skončila
CO SE STALO V ŘECKU Podobný názor zmítá Řeckem. Strašákem číslo jedna v celé Evropě. Země se dostala do vážných problémů, které by mohly skončit krachem, a dokonce ohrozily stabilitu eura. (pokračovaní na straně 3)
Chudobní bohatým Všetci za jedného – jeden za všetkých. Aj tak sa dá pomenovať záchrana Grécka, pretože jeho problémy s vysokým rozpočtovým schodkom ohrozujú celú eurozónu. Slovensko má prispieť 800 miliónmi eur. Rozhodla o tom vláda Roberta Fica mesiac pred júnovými parlamentnými voľbami. S jedným malým „ale“. „Stará“ vláda sľúbila, nový parlament musí definitívne odobriť.
Přestože v regionálních operačních programech není kultura samostatně uvedená, směřuje do ní řada dotací. Nejčastěji se jedná o regeneraci a revitalizaci kulturních památek a dalších budov, jako jsou společenská centra, muzea, kláštery podobně. Prostředky podporující kulturu putují také přes prioritní osu cestovní ruch. Díky tomu se například urychlila oprava hradu Špilberk, rekonstrukce se dočkal zámek v Borovanech a původní podoba se vrací třeba Becherově vile v Karlových Varech. Více na regionálních stranách Evropských novin.
výhodnosti pre Slovensko je presvedčený aj Most-Híd. Švédsky premiér na našu adresu vyhlásil, že je dôležité, aby sa každý člen správal zodpovedne, najmä ak je v eurozóne. „Viem, že je pre Slovensko ťažké rozhodnúť o tejto záležitosti, ale ak sa rozhodneme spoločne, znamená to, že sme v tejto veci jednotní. Myslím si teda, že by bolo najlepším riešením, ak by sa Slovensko pridalo k ostatným krajinám eurozóny, uviedol na summite Jerzy Buzek, predseda Európskeho parlamentu. Aj keď Švédsko a Poľsko nie sú v eurozóne, Grékom pomôžu. Finančná pomoc Grécku za súčasných podmienok nie je podľa Slovenskej bankovej asociácie najlepším riešením. Prezident asociácie Igor Vida však zároveň dodáva, že na druhej strane Slovensko nemá morálne právo ani možnosť blokovať ostatné krajiny eurozóny. (pokračovanie na strane 2)
Po gréckych udalostiach si Španieli vstúpili do svedomia a zosekali štátne výdavky. Program na zníženie deficitu v máji s nádejou v očiach odovzdali Bruselu, avšak Európska komisia je neúprosná. Okrem plánovaných 11 miliárd v budúcom roku navrhuje ušetriť ďalších osem. Tým najzávažnejším problémom je momentálne 20 percentná, a stále rastúca nezamestnanosť. Premiéra čaká neľahké rokovanie s odbormi, ktoré vyhlasujú jeden štrajk za druhým. Najbližší generálny štrajk sa uskutočni koncom júna a ďalší je ohlásený na 29. septembra.
2
TÉMA MĚSÍCE
EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA
Slovenské vpravo bok? O vlas Tak máme aj na Slovensku po voľbách. A prekvapení bolo viacero. Predovšetkým: radikálna Csákyho SMK ostala pred bránami parlamentu. Jej líder do poslednej chvíle sršal istotou, že tolerantnejšieho Bugára s jeho Most-Hídom prevalcuje. Nestalo sa, Bugár mal vyše 8 percent a je pre hocijakú koalíciu prijateľný. Pod parlamentný limit spadla konečne aj Mečiarova HZDS. Bola to len otázka času. Len čo sa ukázala v tejto strane výraznejšia osobnosť, dostala sa do konfliktu s Mečiarom. Musela odísť a zakaždým si vzala so sebou aj niekoľko percent. Gašparovič je najvýraznejším príkladom. Prekvapujúco úspešný bol nováčik Sulík so svojou SaS (Sloboda a solidarita) s vyše 14 percentami. Ale všetko viselo na vlásku do poslednej chvíle. Prečo? Stačilo, aby Mečiar získal o 0.7 percenta viac. Preplával by do parlamentu s deviatimi poslancami. A mimoriadne úspešný víťaz Fico so 62 poslancami by mal v rukáve dve esá, 9 Slotovych a 9 Mečiarovych poslancov. Spolu 80. V tom prípade by bola veľmi zvodná predstava pre Bugára, aby sa ponúkol, že so svojimi 14 poslancami vysánkuje z koalície Slotu, ktorý tam stváral iba ekonomické a politické neplechy. A prijateľné pre Fica by bolo aj už poučené KDH. Pred štyrmi rokmi rozbilo Dzurindovi koalíciu kvôli Vatikánskej zmluve. A dosiahlo len štvorročný pôst v opozícii. Je isté, že na čele s novým predsedom Figeľom podobný kiks už neurobí. Všetko sa to zvrtlo na dvoch veciach. Ficovi sa vytratilo z rukáva jedno eso – Mečiar. A Iveta Radičová dokonalou taktikou donútila Figela priznať farbu. Prisľúbiť vernosť pravici, žiadne koketovanie s Ficom. A tak ten napriek nečakanému úspechu (35 % a 62 poslancov) by rád vyženil nevestu, ale zdá sa, že nemá akú. Veľa ľudí na ulici sa ma pýtalo na názor: „Bude lepšie?“ No môže byť – ale ako je na Slovensku zvykom – až v ďalekej budúcnosti. Aj ľavicová koalícia by totiž musela prestať so zadlžovaním a začať sporiť. Ale aspoň by sa snažila dopad na životnú úroveň minimalizovať. Na druhej strane – doteraz mala pravica toľko sociálnych rečí, tak sa snažila predbiehať Fica zľava, že ak nechce za štyri roky opäť pauzovať, aspoň niečo z predvolebných sľubov by sa mohla pokúsiť dodržať.
EN č. 6 / 2010
Chudobní bohatým (pokračovanie zo strany 1)
„Myslíme si, že toto riešenie je viac menej odkladanie ďalších problémov, prehlbovanie problémov, že to môže spôsobovať morálny hazard iných krajín," povedal pred necelými dvoma mesiacmi po rokovaní s premiérom Robertom Ficom a sociálnymi partermi vlády Igor Vida. AKO JE NA TOM SLOVENSKO? Národná banka Slovenska (NBS) zlepšila výhľad rastu slovenskej ekonomiky na tento rok. Hrubý domáci produkt (HDP) podľa novej prognózy centrálnej banky stúpne medziročne o 3,7 percenta, doteraz NBS počítala s rastom hospodárstva o 3,2 percenta. Vlani si ekonomika pohoršila v dôsledku negatívnych dopadov hospodárskej krízy o 4,7 percenta, v prvom kvartáli tohto roka už vzrástla o 4,8 percenta. „V porovnaní s predchádzajúcou predikciou sa v roku 2010 očakáva rýchlejší rast HDP v dôsledku vyššieho príspevku čistého exportu. Zlepšenie čistého exportu je však čiastočne kompenzované pomalším rastom súkromnej spotreby v dôsledku výraznejšieho prepadu zamestnanosti," uviedol guvernér centrálnej banky Jozef Makúch. Centrálna banka naopak mierne znížila výhľad rastu ekonomiky na budúci rok. V novej prognóze počíta so zvýšením HDP v roku 2011 o 4,3 percenta, zatiaľ čo doteraz predpokladala jeho rast o 4,4 percenta. V roku 2012 by si ekonomi-
Dosluhující slovenský premiér Fico odmítl podepsat dohodu o záchranném finančním balíčku EU. foto: archiv EK ka mala polepšiť o 4,4 percenta. Rizikom pre ekonomiku môžu byť podľa NBS dopady opatrení na konsolidáciu verejných financií, negatívny vývoj na trhu práce či následky povodní. Naopak rast môžu podporiť investície i spustenie ďalších projektov verejno-súkromného partnerstva, ktorými sa má urýchliť výstavba diaľnic v krajine. Na trhu práce bude podľa centrálnej banky pretrvávať nepriaznivý vývoj, v tomto roku očakáva pokles zamestnanosti o necelé dve percentá. Podľa posledných údajov miera nezamestnanosti na Slovensku v máji dosiahla 12,24 percenta. Deficit verejných financií dosiahol namiesto pôvodne pláno-
vaných 2,1 % až 6,8 % hrubého domáceho produktu. KONSOLIDÁCIA DO ROKU 2012 Podľa údajov Ministerstva financií SR deficit štátneho rozpočtu sa v máji tohto roka opäť prehĺbil na 2,078 mld. eur z aprílových 1,480 mld. eur. V rovnakom období vlani bol schodok menej ako polovičný, keď rozpočet skončil v mínuse 832 miliónov eur. Na celý tento rok je naplánovaný deficit na rekordnej úrovni 3,746 miliardy eur. Ako informovalo Ministerstvo financií (MF) SR, príjmy štátu v piatom mesiaci dosiahli takmer 4 mld. eur, čo je necelých 32 % z rozpoč-
tovanej sumy. Výdavky štátu oproti máju 2009 vzrástli o 26,4 % na 6,036 miliardy eur, čo bolo 37,1% celoročného plánu. Podľa ministra financií Jána Počiatka od roku 2010 sa vláda zaviazala k odštartovaniu výraznej konsolidácie verejných financií. Podľa rozpočtu verejnej správy na nasledujúce tri roky, ktorý v novembri 2009 schválil parlament, by mal verejný deficit klesnúť v tomto roku na 5,5 % a budúci rok na 4,2% HDP. V roku 2012 by sa mal už vtesnať do 3-% limitu požadovaného európskymi rozpočtovými pravidlami. Komu, do akej miery a akými prostriedkami sa to podarí, rozhodne nová vláda. Jozef Havrilla
Maďarsko: podarí sa udržať 3,8 percent? V Maďarsku je otázka deficitu mimoriadne citlivá: hoci predchádzajúcej vláde Gordona Bajnaiho sa podarilo naplánovať na tento rok deficit štátneho rozpočtu na 3,8 % HDP (takmer európska rarita), táto úroveň je neustále ohrozovaná plánovaným „rozdávaním“ novej vlády pravicovej strany Fidesz na čele s Viktorom Orbánom. Orbánovci prevzali moc (dvojtretinová, ústavná väčšina!) s tým, že popustia uzdu a deficit nechajú vybehnúť na 7%. Inak by sa nebolo dalo splniť predvolebný program, ktorý obsahoval úľavu pre ľudí v týchto krízových časoch. Nešlo to však, čo V. Orbánovi jasne dal najavo počas jeho prvej cesty do Bruselu predseda EK José Manuel Barroso, a maďarský premiér bol nútený vyhlásiť, že sa zaväzuje dodržať plán svojho predchodcu, čiže tých 3,8%. Tento jeho výrok bol potrebný aj pre „nešikovné“ vyhlásenia dvoch prominentov strany Fidesz, ktorí v snahe očierniť stav maďarského hospodárstva a zvaliť tým ešte dôraznejšie všetku vinu za problémy na predchádzajúcu vládu, hovorili o kra-
chu, o tom, že Maďarsko sa valí po gréckej ceste dopredu a hneď padne do priepasti. Trhy reagovali mimoriadne nervózne, padol kurz forintu voči euru, prepukla panika na burze, ktorá sa šírila aj po Európe, ovplyvnila kurzy koruny, zlotých, ba aj eura. Slovom: Maďarsko je stále slabým ohnivkom v reťazi, ale minulý rok sa upevňovalo, stalo sa div nie vzorom pre zdolávanie krízy, preto akékoľvek spochybňovanie týchto výsledkov má nedozerné následky! SNAHA TU JE Okrem toho aj IMF a EÚ spoločne vyslovili nesúhlas s plánmi na zvyšova-
nie deficitu. Treba dodať, že majú nárok na takéto vyjadrenia, veď poskytli Maďarsku „preklenovací“ úver vo výške 20 miliárd eur! Preto teda musel Orbán prisľúbiť, že plán deficitu sa nemení. No a pripraviť urýchlene nové predstavy o ekonomických krokoch novej vlády. V parlamente predložil premiér 29 bodový akčný plán, ktorý je odzrkadlením týchto snáh, pretože obsahuje sériu úsporných opatrení, obmedzení a reštrikcií. Analytici však naďalej spochybňujú, že sa podarí dodržať deficitný cieľ 3,8% HDP. Snaha tu však je! „Vypijú“ si to verejní zamestnanci, napríklad. Celková masa peňazí, ktoré tvoria ich mzdy, sa musí v zmysle akčného plánu znížiť o 15 %. Z toho hneď mnohí usudzovali, že platy pôjdu dole o 15 %, ale možno to riešiť aj prepúšťaním. Okrem toho sa totálne zastavujú výdavky na nákup nových áut, nábytku a väčších položiek. Limituje sa mzda manažé-
rov spoločností, v ktorých má štát nejaký podiel: maximum bude 2 milióny forintov (200 tisíc ČK) mesačne (týka sa to aj prezidenta národnej banky, ktorý má 7-8 miliónov, ale musí najmä čeliť útokom vlády, ktorá ho chce nejakým spôsobom odstrániť z funkcie). Obrovský potlesk zožal V. Orbán, keď oznámil, že odstupné pre manažérov zdania 98 percentami (iritujúca bola séria nie celkom jasného vyplácania stomiliónových odstupných pre uvoľnených šéfov rôznych štátnych spoločností). Ďalšie peniaze chce vláda ušetriť tým, že peniaze, ktoré by dostali politické strany z centrálneho rozpočtu, znížia o 15 % tiež. Tu nikto neprotestoval. BANKOVÁ DAŇ Banky sa však ozvali, pretože maďarská vláda urobí to, o čom sa v EÚ iba intenzívne diskutuje: zavádza tzv. bankovú
daň. A nie hocijakú! Premiér sa nevyjadril jednoznačne, teda suma sa nedá percentualizovať, povedal toľko, že vďaka zdaneniu ziskov bánk, poisťovní a lízingových spoločností musí štát ušetriť v tomto roku 200 miliárd forintov (20 miliárd ČK)! Bankový zväz už aj rokoval s predstaviteľmi vlády, dokonca naznačil, že znížený zisk nahradia zvýšením poplatkov, ale zatiaľ nepomáha nič. Vláda je pevne odhodlaná „seknúť“ banky. A má na to celkovo logický a ľúbivý argument: keď banky mali problémy, štát im pomohol miliardovými dotáciami, teraz, keď má problémy štát, mali by pomáhať banky, ktoré napriek kríze majú miliardové zisky. Dvadsaťdeväťbodový akčný plán bol iba prvý, vláda Viktora Orbána pripravuje ďalšie balíky, a nemožno vylúčiť, že podľa vývoja situácie sa budú verejné výdavky ešte viac obmedzovať. Gregor Martin Papucsek
Fiesta skončila? Účet, prosím! Po gréckych udalostiach si Španieli vstúpili do svedomia a zosekali štátne výdavky. Program na zníženie deficitu v máji s nádejou v očiach odovzdali Bruselu, avšak Európska komisia je neúprosná. Okrem plánovaných 11 miliárd v budúcom roku navrhuje ušetriť ďalších osem. Madrid stratil reč. Nájsť nový hyperbolizmus na pomenovanie situácie nebude ľahké. Veď už pôvodný plán krátenia výdavkov španielska vláda avizovala ako „drastický“. Prvý trojlístok v znižovaní štátnych výdavkov prišiel do platnosti tento mesiac. Avšak zmrazenie dôchodkov, znižovanie platov štátnych zamestnancov v priemere o 5 percent a zrušenie jednorazového príspevku pri narodení dieťaťa, ktorý sa prestane vyplácať od 1. januára rýchlo zatienili navrhované reformy v oblasti pracov-
nej politiky. Sociálny nepokoj rastie za asistencie odborov a najmä pod vplyvom zníženia výšky odstupného po strate zamestnania. Napriek nespokojnosti občanov sa tieto zmeny ukazujú ako nedostačujce. Tohtoročný rytmus v ušetrení približne 10 miliárd eur si chceli Španieli udržať aj v roku 2011. V Bruseli však metronóm tiká rýchlejšie. V nasledujúcom roku žiada Európska komisia znížiť štátny deficit na 6 percent, čo znie pri viac ako 11-percentnom za rok 2009 takmer ako utópia. Napriek utešujúcim slovám štátneho tajomníka pre hospodárstvo Josého Manuela Campu o tom, že Európska komisia tak po oboznámení s úspornými riešeniami vyjadrila svoju podporu, Španieli zostali zaskočení. Miliardy, ktoré treba zredukovať v kombinácii s požadovaným percentom štátneho deficitu im za-
čali pripomínať sudoku. Okrem konkrétnych čísel však políčka pozostávajú aj z veľkých „neznámych“. Tou najzávažnejšou je momentálne 20 percentná, a stále rastúca nezamestnanosť. Dobre si ju uvedomuje aj premiér José Luis Rodríguez Zapatero a jeho povestný optimizmus dostáva zabrať vždy, keď sa otázke 5 miliónov nezamestnaných vyhnúť nemôže. Jeho sebavedomiu rozhodne neprospieva ani susedstvo Španielska s Portugalskom, na ktoré ho nepredurčila len zemepisná poloha, ale aj nelichotivé výsledky v ekonomických tabuľkách. Efekt „snehovej gule“ je reálnou hrozbou pre celú eurozónu a v súvislosti s končiacim španielskym predsedníctvom sa skloňuje čoraz častejšie. Inak tomu nebolo ani na júnovom stretnutí európskych lídrov v Bruseli, kde Zapatero predstavil svoje čer-
stvé reformy zo súdka zamestnaneckej politiky. Španielsko tak preukázalo ochotu aktívne prispieť k európskej stratégii vytýčenej v marci pod názvom Európa 2020. V aktívnom presadzovaní reforiem bude španielsky premiér pokračovať opäť na domácej pôde. Čaká ho totiž neľahké rokovanie s odbormi, ktoré vyhlasujú jeden štrajk za druhým. Najbližší generálny štrajk sa uskutočni koncom júna a ďalší je ohlásený na 29. septembra. Ak by sa zdalo, že výbojnú rétoriku odborárskych predstaviteľov oslabila pre Španielov obrovská udalosť ako futbalové majstrovstvá, pravdou je pravý opak. Obyvatelia skandujú rovnako proti reformám ako za víťazstvo svojej futbalovej veľmoci. Dana Miháliková
3
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 6 / 2010
Strašák jménem Řecko (pokračování ze strany 1)
Stát nedávno získal od mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a států Eurozóny 110 miliard eur. Musí počítat s úsporným režimem – lidem se sníží mzdy, stát přijde o část svého majetku. Musí privatizovat, podle dohod právě z převádění majetku do soukromého sektoru má získat alespoň jednu miliardu eur ročně. Zemi nazývaná kolébkou evropské civilizace ovládly na několik dní obří demonstrace, na jejichž konci dokonce leželi na zemi mrtví lidé. Řečtí předáci dostali zemi do problémů nerozvážnou politikou, zneužíváním dotací a falšováním statistik, podle kterých problémy nebyly tak velké. Teď mají řecké problémy řešit jiné státy. A ne všichni souhlasí. Největší problémy jsou se Slovenskem, které má ze 110 miliard zaplatit 800 milionů, tedy něco přes dvacet miliard českých korun. „Ochranný val v této podobě nepomáhá ani eurozóně, ani Unii. Naopak umožňuje, aby se v morálním hazardu pokračovalo dále,“ myslí si třeba kandidátka na slovenskou premiérku Iveta Radičová. Řecko má pokaženou reputaci i mimo starý kontinent. Nový japonský premiér Naoto Kan varoval v polovině června před komplikacemi, které bude brzy řešit druhá největší světová ekonomika, pokud nezačne ihned podnikat úsporné kroky a snižovat státní dluh. Podle agentury Reuters si premiér při-
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Zaskočený novinář
pravuje půdu pro chystané zvyšování daní a úsporné kroky. CHCEME VIDĚT VAŠE ROZPOČTY Řecko se skloňuje ve všech pádech. I proto hledá Unie nové cesty, jak potížím předejít. Komise navrhuje řešení. Zasáhne však do suverenity států. Dejte nám své návrhy rozpočtů ještě před tím, než o nich budete hlasovat, a my posoudíme, zda je takový návrh dobrý. Tak by se daly shrnout tendence Bruselu, jenž by chtěl rozhodovat o tom, zda politici ve členských zemích plánovali zodpovědně. „Měli bychom využít první měsíce roku, řekněme leden až červenec, abychom získali návrhy státních rozpočtů,“ řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. V praxi by to fungovalo tak, že rozpracovaný návrh rozpočtu by posuzovala Evropská komise a ministři hospodářství a finance Unie. Až poté by ho mohli projednat národní parlamenty. Řada politiků nesouhlasí. Tvrdí, že by se jen posílil evropský centralismus a státy by přišly o samostatné rozhodování v tak klíčové věci, jakou jsou státní peníze. Snaha hlídat rozpočty se tak dostala do fáze jen doporučení. „Vláda ho může vnímat a respektovat, ale také nemusí,“ vysvětluje ministr financí Eduard Janota. Evropské vlády v současné době řeší, jak co nejvíc zeštíhlet náklady na provoz stá-
Řešení největšího schodku veřejných financí spadlo na úřednickou vládu Jana Fischera. foto: archiv EK tu. Je to hlavní téma i českých středopravicových stran jednajících o vytvoření kolace. Že jsou pro ně veřejné peníze prioritní, dokládá už název – lídr ODS Petr Nečas hovoří o „koalici rozpočtové odpovědnosti“. ODS, TOP 09 a Věci veřejné například navrhují, aby se v nové poslanecké sněmovně výrazně
snížil počet výborů, podvýborů a komisí. Klesnout mají platy úředníků, a to o deset procent. Miliardy by také mohlo přinést větší zdanění hazardu. „Musíme začít pracovat s takovými rozpočty, které nás odvedou z řecké cesty,“ slibuje Eduard Janota. Jan Štifter
Jak dopadli hříšníci s nadměrnými schodky Evropská komise zhodnotila opatření, která přijaly Belgie, Česká republika, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko v reakci na doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009 týkající se nápravy nadměrných schodků veřejných financí těchto zemí. Komise dospěla k závěru, že jejich úřady jednaly v souladu s doporučeními. „Stávající hospodářská situace si vyžaduje koordinovanou strategii ústupu od fiskální angažova-
nosti, aby bylo možné čelit jak nutnosti rozhodné fiskální konsolidace, tak potřebě udržet postupné hospodářské oživení. Zdá se, že současné rozpočtové cíle, včetně upravených rozpočtových cílů Španělska a Portugalska, zajišťují vhodnou celkovou orientaci fiskální politiky EU, je však nezbytné rozhodněji pokročit v oblasti strukturálních opatření. Potřeba lepší a účinnější koordinace je základem naší výzvy k posílené správě ekonomických záležitostí v Evropě“, uvedl komisař
pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn. V případě Rakouska, Belgie, České republiky, Německa, Itálie, Nizozemska, Portugalska a Slovinska byl v prosinci 2009 vzhledem k překročení referenční hodnoty v roce 2009 zahájen postup při nadměrném schodku. České republice, Slovinsku a Slovensku bylo doporučeno zahájit konsolidaci v roce 2010 v souladu s jejich vnitrostátními plány a napravit schodek do roku 2013. Ve všech případech lze učinit zá-
věr, že přijatá opatření byla k dosažení cílů pro rok 2010 dostačující, a ve většině případů byly země vyzvány k co nejrychlejší konkretizaci opatření k odůvodnění cílů pro období po roce 2010. České orgány provedly podle plánu v roce 2010 opatření snižující schodek v návrhu rozpočtového zákona na rok 2010 a v průběhu roku přijaly dodatečná opatření, aby dosáhly cíle schodku pro rok 2010. Celkově se fiskální dopad opatření odhaduje na více než 2 % HDP.
komentář
Neudržitelný stav veřejných financí ohrožuje stabilitu euro-zóny i EU Na konci roku 2007 se fiskální disciplína jednotlivých členských států EU i Unie jako celku dostala na nejlepší úroveň za celé dlouhé předchozí období, zcela určitě minimálně od vzniku euro-zóny samé. Průměrná míra deficitu se ocitla poměrně výrazně pod jedním procentem vůči HDP a míra veřejného dluhu vlastně poprvé za více než 20 let se opět dostala pod hranici 60% HDP. V řadě členských států byla realizována opatření modernizující parametry jejich veřejných financí; významně napomáhal i velmi slušný hospodářský růst, dosahovaný především ve východní a střední části Unie. Počínaje rokem 2008 však došlo k radikálnímu zvratu k horšímu. Evropa počínala upadat do bezprecedentní recese, finanční systémy řady států vyžadovaly ohromnou rozpočtovou injekci, výdaje se ještě zvýšily (díky přijetí stimulačních opatření i v důsledku nárůstu znač-
ného počtu nezaměstnaných) a příjmová strana nebyla s to generovat výnosy z časů prosperity. Veřejné finance se ocitly pod obrovským tlakem a začaly velmi ohrožovat nejen aktuální ekonomickou stabilitu EU, ale i perspektivu východisek z krize a proces oživování z nynějšího stavu. Během pouhých tří let se ukazatele fiskální disciplíny trestuhodně zhoršily; porovnáme-li je z výše uvedenými čísly za rok 2007, na letošek je odhadována průměrná míra deficitu veřejných financí v EU až 7,5% a míra veřejného zadlužení by měla poskočit do blízkosti 80% HDP. Evropská ekonomika si tímto s sebou vleče mimořádně velké břemeno, jež jí bude významně překážet v procesu ekonomického oživování. Situace v České republice je v tomto ohledu momentálně významně příznivější, než je onen unijní průměr. Očekávaný letošní deficit by
se měl včlenit do intervalu mezi 5 a 6% HDP; míra veřejného zadlužení je u nás méně než poloviční v porovnání s unijním průměrem (očekávání letošního roku hovoří o 38% HDP). To by nás však nemělo uchlácholit, neboť z pohledu dlouhodobé fiskální udržitelnosti (měřené horizontem delším než pět let) patříme mezi nejohroženější země Unie. Řecký virus nás tedy v nejbližší době nečeká; to by nás však nemělo ukolébat od vyřešení klíčových výzev ozdravení veřejných financí a od naplnění všech kritérií, jež nás oprávní vstoupit do euro-zóny. S ohledem na to, že v nejbližší době (nejméně tří let) stejně nemáme reálnou šanci vyhovět splnění všech maastrichtských kritérií (nejsme a zřejmě ani vbrzku nebudeme v ERM II. a snížit deficit na úroveň do tří procent dříve nebude splnitelné). Nejenom však, že v současné době jsme tím, který vstupním
kritériím nevyhovuje, ale i euro-zóna není zrovna ve hvězdném ekonomickém stavu. Přesto cíl vstoupit do euro-zóny bychom vzdávat neměli, byť překotný spěch není v tento čas na místě. Euro se s krizí vypořádalo stejně, jako celá evropská ekonomika - přežilo ji, ale že by mu krize jakkoliv prospěla, to říci možné není. Je asi dobře, že v čase krize zde již euro bylo, neboť v podmínkách jednotlivých národních měn v Evropě by míra nejistoty a nervozity byla ještě podstatně větší.
Petr Zahradník, ekonom
Jindy se během summitu EU a po něm věnuje v médiích jeho programu a závěrům víc pozornosti, než tomu podle mého názoru bylo u summitu, konaného 17. a 18. června. Témata tohoto posledního summitu byla asi příliš specializovaná, tedy těžká pro běžného novináře, byť zběhlého v mezinárodní politice. Summit byl o problémech financí členských států a evropské měny. Závěry summitu spočívaly v návrzích řešení těchto problémů, a to zase jen metodami ze světa financí, bank a fiskální politiky. Analyzovat takové závěry, to je spíš práce pro specialistu z ekonomické rubriky; přiblížit je široké veřejnosti je oříšek pro žurnalistu, který se finančním a fiskálním otázkám systematicky nikdy nevěnoval. Týká se to stejně tak mě, jako zástupů mých kolegů. Jenomže všichni máme tu smůlu, že v dnešní době těžce poznamenané světovou krizí bankovního systému a státních financí v řadě zemí považovaných za nejstabilnější a nejmocnější je těžiště politických analýz právě v pochopení ekonomických a finančních procesů a těžiště politiky v jejich příslušném ovlivňování nebo dokonce řízení. Právě proto přijal červnový summit EU řadu rozhodnutí ekonomické povahy a pak konstatoval v usnesení, že “všechny členské státy jsou ochotné přijmout další opatření k urychlení konsolidace svých veřejných financí“. Zní to jako pustá fráze, ale jsou za ní konkrétní opatření měnící vztah mezi členský státem a evropskou strukturou ve věcech fiskálních a finančních. Nejde tu o příslovečnou délku banánů, která se tak snadno ironizuje, ale o zacházení s veřejnými financemi, tedy s penězi, které vlastníme dohromady jako občané státu a dnes už také jako příslušníci Evropské unie. Chce-li summit EU přimět členské státy k přísnějšímu dodržování unijních pravidel rozpočtové discipliny, a to tak, že je nutí souhlasit se zpřísněním preventivních i sankčních opatření zakotvených v Paktu stability, je to k ochraně finančního hospodářství členských států unie proti rizikům, jimž by jinak podlehly (a spolu s nimi Unie) v podmínkách globalizovaného, to jest otevřeného finančního světa. Mocnějším faktorem než samotné vlády jsou v něm banky, investoři a bohužel i spekulanti. Stačí připomenout si příčiny světové finanční krize a jméno Madoff. Když se summit Evropské unie shodne jednomyslně – s výhradou jediné České republiky – na tom, že by členské státy měly zavést taková opatření, aby se jejich banky – přesněji banky operující na jejich území - samy ze svých zdrojů (na základě odvodů, ať už se jim říká daně nebo poplatky) pojišťovaly proti bankrotům ohrožujícím ekonomiku celých států (a celé unie), jde tu o to, aby nakonec v nouzi nejvyšší nebyly samy vlády nuceny řešit tyto bankovní bankroty a hrozbu kolapsu národních ekonomik (a eura) veřejnými financemi, tedy penězi vybranými od daňových poplatníků a určenými pro veřejné blaho, pro občany. To je přece v souladu s logikou liberální ekonomiky, nikoli v rozporu s ní! A také v souladu, nikoli v rozporu s národními zájmy.
Češi se mohou ucházet o místa do Komise Místopředseda Evropské komise odpovědný za interinstitucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič oznámil vyhlášení výběrového řízení na místa čtyř zástupců generálního ředitele, jehož se mohou zúčastnit občané Lotyšska, Litvy a Malty. Třebaže již byly splněny celkové cíle stanovené pro obsazení míst vysoce postavených manažerů, jež byly vyhrazeny pro příslušníky nových členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, nebyly zatím obsazeny plánované počty pozic pro jmenované tři členské státy. Po zveřejněném konkurzu bude následovat vyhlášení dalších dvou výběrových řízení na místa ve vyšším vedení, konkrétně na pozice ředitelů a hlavních poradců, do nichž se mohou přihlásit i občané České republiky a dalších pěti členských států, které přistoupily k EU v letech 2004 a 2007 (Bulharsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko). „Komisi velmi záleží na tom, aby panovalo vyvážené zeměpisné zastoupení mezi jejími zaměstnanci ve všech útvarech, a to i na úrovni vrcholového řízení,“ uvedl místopředseda Komise Maroš Šefčovič. „Úspěšně jsme naplnili plánované počty pro země, které přistoupily v letech 2004 a 2007. Ale v případě několika států to nestačí. Proto jsme se rozhodli učinit tento dodatečný krok. Těším se, že se do výběrových řízení přihlásí řada špičkových uchazečů.“ Štefan Füle, komisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství, k tomu dodal: „Doufám, že Komise nalezne v České republice řadu úspěšných kandidátů pro vyšší pozice ve vedení. Šest let po rozšíření se tímto integrační proces dovršuje i ve strukturách Komise. Očekávám, že se v této fázi zúročí jedinečná zkušenost z českého předsednictví v Radě EU.“ Bude se jednat o místa v Právní službě, na Úřadě pro spolupráci EuropeAid a na generálním ředitelství pro výzkum, generálním ředitelství pro energetiku a generálním ředitelství pro tlumočení. (red)
4
PUBLICISTIKA
EN č. 6 / 2010
Mizí staré ekologické zátěže V katastru Pardubického kraje je osm míst, kde jsou léta v zemi nebezpečné látky. Kraj si nechal otestovat, zda je nutné tyto staré ekologické zátěže zlikvidovat nebo zakonzervovat. Podstatné přitom je, jestli skládky ohrožují povrchové nebo podzemní vody. Odborníci také zkoumali dlouhodobě nevyzpytatelná místa, kam patří především areál bývalého podniku Transporta v Chrudimi. Hodnocení rizik zaplatila z devadesáti procent evropská dotace z Operačního programu Životní prostředí. Likvidace ohnisek staré ekologické zátěže v bývalé Transportě začne zřejmě už na podzim. Rozsáhlé znečištění území bývalých závodů staré a nové Transporty v Chrudimi zjistila Česká inspekce životního prostředí v září 2003 a chrudimská radnice okamžitě vyhlásila havarijní stav. Nebezpečné látky se tu nacházejí ve dvou ohniscích a sahají až do hloubky dvanácti metrů, znečištění území chlorovanými alifatickými uhlovodíky je rozsáhlé. Pardubický kraj na likvidaci této staré ekologické zátěže postupně vydal desítky milionů korun. Specializovaná firma zbudovala hydraulické bariéry na podzemních vodách. Díky tomu se kontaminace chlorovaných uhlovodíků snížila nejen v Transportě, ale i v území směrem k obcím Dřenice a Medlešice. Udržet šíření znečištění na uzdě však stojí ročně více než osm milionů korun. Chrudim nedávno získala dotaci na odstranění vlastních ohnisek kontaminace ve výši 170 milionů korun, zbývajících deset procent má doplatit kraj. „Město
si znečištěné pozemky od vlastníků pronajalo a vypisuje výběrové řízení na sanační firmu. Likvidace by mohla začít na podzim“, potvrdil starosta Chrudimi Jan Čechovský. EVERGREEN U LUKAVICI V Pardubickém kraji také pokračuje sanace skládky nebezpečného odpadu u Lukavice na Chrudimsku. V šedesátých letech se tady vyhloubila jáma, do které se vozily z Parama zbytky ze staveb silnic, odpad sem ukládala i semtínská chemička. Jedy prosakovaly do Lukavického potoka, odkud se dostávaly do řeky Chrudimky. Široké okolí skládky bylo znečištěno. "Jednalo se o extrémně kyselé ropné látky,“ uvedl Jan Kašpar ze společnosti Vodní zdroje Ekomonitor a radní Pardubického kraje Václav Kroutil doplnil: "Těch jedů se tady objevilo mnohem
víc, jednoznačně určit původce není možné. K navážení odpadu se dnes nikdo nehlásí.“ Pardubický kraj získal na plán sanace skládky Lukavice dotaci z Operačního programu životní prostředí téměř 72 milionů korun. Celkové náklady činí zhruba 80 milionů. „Nebezpečný odpad se musí odtěžit a neutralizovat. Pak je možné ho ukládat na speciální skládku. Žádné spalování ani třídění,“ řekl krajský radní Jan Tichý. Tato stará ekologická zátěž bude odtěžena během několika měsíců a lokalita se změní k nepoznání. Objeví se tu zeleň a budou nově osazeny stromy. ČERNÉ SKLÁDKY KONČÍ Černých skládek, i když menšího rozsahu, je na našem území celá řada a pro obce a města znamenají vždy značný problém. Každá divoká skládka představuje zdroj znečištění životního prostředí. Ve většině případů je viník neznámý a tak je na obcích či krajích, aby se o likvidaci skládek postaraly. "Dříve nebyly prostředky na řešení takových starých ekologických zátěží. V současné době už díky operačnímu programu jsou možnosti nesrovnatelně větší," podotkla Ivana Vávrová z Odboru
Ilustrační foto: Miloš Spáčil ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Evropská dotace pokrývá pětaosmdesát procent nákladů na likvidaci skládky. V regionu Pardubického kraje už takto prošlo sanací několik skládek, jejichž původce se nepodařilo prokázat. V Boru u Skutče na Chrudimsku zmizela skládka průmyslových odmašťovadel a čisticích látek, v Hodoníně v témže
okrese úložiště agrochemikálií. Celkové náklady obou sanací dosáhly zhruba 130 milionů korun a zaplatily je hlavně fondy Evropské unie. Nyní bude v kraji soustředěna pozornost například na skládku odpadů z elektrotechnického průmyslu v Hamříku u Hlinska, sklady chemikálií ve Slatiňanech nebo areál bývalých čistíren ve Svitavách. Věra Hofmanová
Evropské odborové svazy protestují Jak platí Evropané a požadují změnu v řízení ekonomiky
Nastává doba dovolených a naspořené peníze se stěhují do kapes nejrůznějších cestovních agentur a do hotelových pokladen. Způsobů, jakým se to děje, bychom našli bezpočet. Zvyky evropských spotřebitelů při placení a nakupování jsou různé. Inu, jiný kraj, jiný mrav…
Evropská federace svazů veřejných služeb EPSU (European Federation of Public Service Unions) tvrdí, že úsporné balíčky, které zavedlo mnoho zemí po celé Evropě, budou mít závažný dopad na vývoj obnovy ekonomiky. Ve svém prohlášení hovoří o potřebě změny v řízení ekonomik států Evropské unie. Podle informací tiskového oddělení Evropského parlamentu prohlásila generální sekretářka EPSU Carola Fischbach-Pyttel, že vlády, které nastartovaly úsporná opatření se snahou radikální redukce výdajů, mohou zároveň zničit i všechny zárodky obnovy, a vystavit pracující, penzisty i celou společnost tomu, že recese bude trvat ještě déle. „Požadujeme plány zaměřené na investice do veřejných služeb a infrastruktury, nový rozvoj, vytváření pracovních míst a řešení chudoby a nerovnoprávnosti,“ uvedla Fischbach-Pyttel. ODBORY MAJÍ SILNÉ ZASTOUPENÍ Federace EPSU zastupuje 250 evropských odborových svazů, které sdružují zdravotní sestry, daňové úředníky, inspektory práce, orgány přístavní stráže, celníky, učitele, státní úředníky, hasiče, policisty, sociální pracovníky, zaměstnance úklidových firem, knihovníky, zaměstnance komunálních služeb, strážce ve věznicích, záchranáře a mnoho dalších profesí ve veřejných službách. Většina lidí v těchto oborech má podle slov zástupců EPSU nízký nebo středně vysoký příjem a v současné době se jejich ekonomická síla ještě snižuje. Vlády seškrtávají nebo blokují pracovní místa hlavně v sektoru veřejných služeb. Podle údajů EPSU lze předpokládat, že v následujících dvou až třech letech se počet míst sníží o zhruba 200 000. První odhady snižování výdajů
Pokud bychom sledovali výsledky nezávislých průzkumů, zjistili bychom, že jižní národy mají raději hotovost, skandinávské země preferují platební karty, Poláci mají nejraději bankomaty. Podívejme se na aktuální výzkum společnosti MasterCard podrobněji.
na veřejnou sféru činí více než 200 miliard eur, což je více než roční výdaje na tuto oblast v Maďarsku, Rumunsku a Portugalsku dohromady. ŠPATNÉ ČASY TEPRVE PŘIJDOU EPSU zdůrazňuje, že škrty budou vytvářet větší stres pro zbývající přepracované zaměstnance v nemocnicích, školách, věznicích, domovech důchodců a regulačních orgánech a budou mít vliv na snížení kvality veřejných služeb. Čeká nás horší péče o nemocné; menší podpora pro chudé a zranitelné. „To uvítají hlavně firmy, které znečišťují životní prostředí a nedodržují předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti práce a dalších oblastech, nebo bude docházet k daňovým únikům,“ komentují situaci europoslanci v kuloárech a vyzývají k demonstraci. MÁME ŘEŠENÍ I opoziční poslanci přiznávají, že změna v řízení ekonomiky je nutná. „Má-li být Evropská unie lépe připravena na budoucí krize a zajistit provádění strategie EU pro růst a zaměstnanost (EU 2020), musí zreformovat řízení své ekonomiky. Strategie EU 2020 musí obsahovat konkrétnější cíle, včetně vyčlenění 3 % HDP na výzkum a vývoj, stanovení závazných cílů pro emise skleníkových plynů nebo snížení chudoby v EU o 50 %,“ objevuje se v memoradu, které v současné době plní schránky europoslanců. Ústřední roli v novém mode-
Carola Fischbach-Pyttel. lu správy ekonomických záležitostí, který by měl být prý založený hlavně na principu cukru a biče, aby bylo možné ocenit dobré výsledky některých států a potrestat neposlušné. Chystá se posílení správy ekonomických záležitostí ruku v ruce s posílením demokratické legitimity, a to prostřednictvím užšího zapojení jak Evropského, tak vnitrostátních parlamentů. JAKÁ JE STRATEGIE Ve strategii EU 2020 poslanci kritizují členské státy za nedostatek rozhodnosti a požadují, aby Komise předložila Evropskému parlamentu podrobnější plány na provádění jednotlivých iniciativ. Upozorňují na souvislost mezi reformou řízení ekonomiky a budoucím růstem a stabilitou, přičemž jsou přesvědčeni, že má-li se Evropa vymanit z finanční krize, je koordinace hospodářských politik nevyhnutelná. Tato koordinace by pak podle nich měla probíhat na základě metody Společenství, a nikoli na mezivládní spolupráci. Dále europoslanci požadují, aby byl vytvořen Evropský měnový fond, a zdůrazňují, že stabilita eurozóny bude záviset na dobrém řízení ekonomiky zaměřeném jak na monetární politiku, tak na sociální dimenzi.
zdroj: www.epsu.org Co se týče chodu strategie EU 2020, jsou přesvědčeni, že otevřenou metodu koordinace je potřeba nahradit větším množstvím závazných pravidel. ROZPOČTOVÉ ASPEKTY Zvláštní důraz pak poslanci kladou na rozpočtovou koordinaci v rámci širšího ekonomického řízení. Trvají na tom, že je nutná větší kompatibilita a komplementarita mezi rozpočty členských států a rozpočtem EU. Dále zdůrazňují, že členské státy by měly při koncepci svých hospodářských a výdajových politik povinně zohledňovat cíle celé EU, a nikoli pouze národní zájmy. Jedním ze základních předpokladů pro úspěch strategie EU 2020 je podle europoslanců dokončení vnitřního trhu, které považují za naprosto nezbytné. „Vzhledem k tomu, že klíčovou prioritou každé takové strategie by mělo být vysoce kvalitní zaměstnání, vyzýváme k přijetí nového programu na podporu důstojné práce,“ píše se v prohlášení. Pokud jde o výdaje, upozorňují, že na klíčové programy v rámci strategie EU 2020 není v návrhu rozpočtu na rok 2011 vyčleněno dostatek finančních prostředků. Požadují tedy, aby byl tento nedostatek co nejrychleji napraven. Vlastimil Růžička s využitím materiálů EP
Co lidé chtějí Hlavní snahou výzkumníků bylo postihnout vztah spotřebitelů k používání hotovosti a odkrytí jejich motivací při rozhodování, jakým způsobem zaplatit při běžných nákupech. „Považuji za zásadní, abychom rozuměli, proč spotřebitelé dávají přednost hotovosti. Hotovost stojí každého Evropana každoročně průměrně 130 eur, nicméně mezi spotřebiteli přetrvává zakořeněná představa, že je zadarmo. Čtyři pětiny maloobchodních transakcí stále probíhají v hotovosti,“ uvedl Luke Olbrich, vedoucí úseku debetních karet společnosti MasterCard Europe. Nicméně podle průzkumu vítají evropští spotřebitelé zabezpečené platební karty, chtějí širokou akceptační síť a jejich důvěra se pohybuje v přijatelné hladině. Jako slabinu označují nejčastěji omezenou schopnost platit kartou malé částky. Jiný kraj, jiný mrav Každá evropská země, kde se průzkum uskutečnil, nabídla odlišné vzorce nakupování a zvyky při placení. Průzkum frekvence nakupování ukázal, že evropské národy jsou v této kategorii velmi nejednotné. Poláci mají na kontě nejvíce transakcí za měsíc – průměrně 42 (celkový evropský průměr je jen 34 nákupů). Více než polovina všech nákupů Poláků (64 %) je nižší než 10 eur. Hotovostí místo kartou nejčastěji platí Italové (75 % všech transakcí platí v hotovosti), následováni Němci a Poláky se 71 %, a 68 %. Na druhém konci jsou Nizozem-
ci a Švédové, kteří hotovost používají u méně než poloviny všech nákupů (44 % a 28 %). Potřeba mít drobné v kapse Poláci, kteří nejčastěji nakupují po malých částkách a raději platí v hotovosti, u sebe neradi nosí větší finanční částky (nosí u sebe 16 až 26 eur) a patří mezi nejčastější uživatele bankomatů – průměrně 5,3krát za měsíc. Na druhém konci evropského žebříčku jsou Němci, kteří potřebují mít v kapse minimálně 91 eur a každý měsíc navštíví bankomat průměrně třikrát (2,8). Vliv maloobchodníků Velký vliv na chování spotřebitelů mají podle studie i maloobchodníci. V březnu společnost MasterCard zadala provedení analýzy typu „mystery shopping“ v Turíně, Mnichově, Manchesteru, Varšavě, Göteborgu a Rotterdamu. Kromě Turína a Mnichova akceptovalo karty bez výhrad 94 % až 100 % maloobchodníků. Poměr v obou uvedených městech je výrazně nižší – 69 % maloobchodníků – a odráží přetrvávající důvěru v hotovost v obou zemích. Co brání spotřebitelům v širším používání karet Průzkum společnosti MasterCard zkoumal hlavní překážky v používání karet oproti hotovosti, jak je vnímají spotřebitelé. Ve všech zemích byla jako problém vnímána rychlost placení, zejména při nákupech pod 10 eur. Spotřebitelé v Evropě mají pocit, že platba za malý nákup se současnými debetními kartami trvá příliš dlouho a nechtějí zdržovat další kupující. Tento důvod uvedlo 41 % všech spotřebitelů, přičemž rychlost vadí nejméně Italům (25 %), zatímco nejnetrpělivější u pokladny jsou Švédové (53 %). Dle průzkumu MasterCard Vlastimil Růžička
EN č. 6 / 2010
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
5
Nejlepší České dopravní stavby a technologie 2009 Tituly ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA roku 2009 byly slavnostně uděleny stavbám, projektům a technologiím během slavnostního večera v aule Českého vysokého učení technického v Betlémské kapli. Soutěžního ročníku se zúčastnilo 30 společností podáním 43 přihlášek, což je rekordní počet v celé historii soutěže. Soutěž vyhlašuje Ministerstvo dopravy České republiky společně se Státním fondem dopravní infrastruktury. Vítězům osobně blahopřáli ministr dopravy Gustáv Slamečka a ministryně životního prostředí Rut Bízková. Oba ve svých projevech shodně zdůraznili význam dopravní infrastruktury pro rozvoj tuzemské ekonomiky a deklarovali snahu o hledání kompromisů, které povedou k tolik potřebnému urychlení dobudování tuzemské dopravní sítě.
Dálniční SOS hláska TC SIPO 2
Stavba mimoúrovňového propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci - Balinách
Nově používaná dálniční hláska SOS splňuje všechny potřebné parametry pro zajištění tísňového volání a zároveň tvoří významný koncentrátor telematických prvků. Její jednoduché ovládání, nízká poruchovost a cenová přiměřenost ji staví na čelné místo na evropském trhu.
Stavba ve stísněných podmínkách řeší mimořádně funkčně a esteticky propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci-Balinách. Mimoúrovňové křížení s železniční tratí a železniční vlečkou splňuje bezpečnostní a kapacitní požadavky napojení průmyslové zóny. Stavba je vstupní bránou do města Třince, a tak si specifika stavby vynutila návrh dvou síťových oblouků s velmi stlačenou konstrukční výškou betonové mostovky, jež spolu s kolmo navazujícími rampami půdorysně připomínají tvar maltézského kříže.
Modernizace západní části železniční stanice Praha - Hlavní nádraží
Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor
Kompletní přestavba nástupišť I–IV se zvýšením hran nástupišť na 550 milimetrů nad temenem kolejnice zajistila komfortní výstupy a nástupy cestujících do vlakových souprav. Realizací stavby je zajištěn bezbariérový přístup na nástupiště - stávající schodiště byla doplněna výtahy a pohyblivými eskalátory. Dopravní rozdělení I.–IV. nástupiště stanice na sever a jih umožňuje současné odjezdy vlakových souprav do dvou směrů od každé nástupištní hrany, tím došlo ke zvýšení kapacity stanice.
Liniová stavba je významná zejména zdvoukolejněním celého úseku, zvýšením rychlosti až na 160 km/h a zvýšením kapacity. Nové zabezpečovací zařízení a mimoúrovňové přístupy na nástupiště výrazně zvýšily bezpečnost železničního provozu. Úpravy provedené v rámci stavby rovněž podpořily zkvalitnění příměstské dopravy v řešené aglomeraci Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí – Tábor. Projekt se snaží vyjít vstříc cestující veřejnosti a zejména nevidomým a slabozrakým. Samozřejmostí je bezbariérový přístup.
Cena SFDI: Cyklostezky údolími Tiché Orlice a Třebovou
Rekonstrukce silnice III/2956 Vrchlabí - Strážné - Dolní dvůr – Lánov
Hlavní předností stavby je využití stávající polní a lesní cesty v příměstských oblastech. Význam této investice je potvrzen monitoringem, který udává, že stavbu využívá denně více jak tisíc obyvatel. Cyklostezky tak podporují aktivní turistiku na Orlicko-třebovsku. Cyklostezky mají několik úseků s absolutním vyloučením motorových vozidel, dále mají úseky s povoleným vjezdem dopravní obsluhy a konečně mají i úseky vedené po komunikacích s plným provozem.
Kompletní rekonstrukce horské silnice III/2956 procházející Krkonošským národním parkem byla provedena velmi citlivě ke krajině a životnímu prostředí. Bylo maximálně využito recyklace stávající konstrukce a tím sníženy dopady provádění na své okolí. Prakticky nová silnice v délce 13,7 kilometru vybudovaná v náročných horských podmínkách výrazně zvýší bezpečnost dopravy.
6
PUBLICISTIKA
EN č. 6 / 2010
Úspory přinesou v Evropě několik let stagnace, míní ekonomové Anketa Euroskopu k ekonomickým problémům EU Evropští lídři v Bruselu hledali cestu z hospodářských problémů EU. Jaký je názor českých ekonomů na navrhovaná řešení? Euroskopu odpověděli viceguvernér ČNB Mojmír Hampl , hlavní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík a vedoucí EU kanceláře České spořitelny Petr Zahradník. Jsou úsporné programy, ke kterým se rozhodla většina evropských států správným řešením současné ekonomické situace? Nepovedou k útlumu hospodářského růstu a neodsoudí tím Evropu k dlouhodobé stagnaci?
lem hedgeových fondů, pojišťoven a celé řady nebankovních subjektů. Zavedení bankovní daně musí být mezinárodně koordinováno, aby nevznikly nové daňové ráje, kam by odcházely banky a finanční instituce, kterých by se to týkalo.
Hampl: To jsou opravdu přehnané obavy, které nesdílím. Správně provedená rozpočtová konsolidace má naopak prorůstové efekty. Při „opravování rozpočtů" ale musí být dán větší důraz na snižování výdajů a mnohem menší na protirůstové zvyšování daní. Takové konsolidace byly i v minulosti úspěšné. Je správně, když se v EU zase naučíme žít s tím, co máme a nikoli permanentně na dluh. Taková změna může zvýšit důvěru trhu, posílit finanční stabilitu a uvolnit volné zdroje pro privátní investice. Představa, že „zachráníme růst" dalším vršením nových dluhů, je podle mého zcela scestná.
Zahradník: Důvody, které stojí za tímto návrhem nejsou úplně scestné. V řadě zemí selhaly preventivní systémy, ale i prosté elementární lidské principy (nenasytnost některých finančních korporací, mnohdy silně živená jejich korporátními i individuálními klienty, patrně přesáhla rozumnou mez). Průvodní jevy by se však měly řešit účinnou prevencí a zdravým rozumem, nikoliv ex-post selektivním zdaněním. Opravdu velmi rizikově se chovající banky, které bylo nutné veřejně sanovat, se vyskytly jen ve významné menšině členských států - například Británii, Irsku, Belgii, částečně Německu či Rakousku. V České republice, na Slovensku, ve většině „nových" členských států byly banky naopak velice obezřetné a "nestály" daňové poplatníky ani korunu. Nerozumím tedy tomu, proč by se v těchto státech měla podobná daň zavádět.
Mertlík: Úsporná opatření jsou správná, ale budou mít negativní následky. Evropu určitě čeká několik let stagnace nebo spíše velmi pomalého hospodářského růstu, který bude blízký stagnaci. Smyslem preventivních opatření je uklidnit finanční trhy. A v případě zemí, které mají skutečné potíže je to řešení jejich situace. Možná by bylo lepší, kdyby přišlo včas. Zahradník: Úsporná opatření samozřejmě mohou k útlumu hospodářského růstu vést, avšak pouze krátkodobě. Čím více snížíme objem veřejného dluhu a zredukujeme náklady dluhové služby, tím větší objem peněz nám zbude na dlouhodobě smysluplné investiční projekty. Je nutné si říci, co je to veřejná služba na počátku 21. století, v jaké podobě a za jakou cenu by se měla poskytovat. Většina členských států si několik desetiletí pěstovala dluhové břemeno, nyní jim trhy začínají fatálně signalizovat: dále to již nejde. Cesta zásadních úsporných programů je jedinou dlouhodobě proveditelnou variantou ozdravení veřejných financí. Snižování deficitu zvýšením daní není kvůli zhoršení konkurenceschopnosti i snížení reputace v rámci investorské komunity dlouhodobě možné, o variantě hyperinflačního vymazání dluhů snad ani neuvažujme. Jaký dopad bude mít „bankovní daň", pokud ji EU prosadí na setkání G20, na český bankovní systém? Co se stane, pokud EU zavede bankovní daň sama bez připojení dalších států světa? Hampl: Velké evropské země pod vlivem problémů ve vlastních finančních sektorech tlačí na její zavedení alespoň v celé EU. Pokud se daň zavede, bude to znamenat menší atraktivitu finančního sektoru pro nové investory, potenciální zdražení služeb v sektoru, omezení úvěrování a spíše více než méně morálního hazardu. Bohužel by toto vše platilo i pro země, které nic takového nevyžadují ani z hlediska „politického", ani z hlediska stavu finančního sektoru. Mezi takové země patří i ČR. Proto má ČNB dlouhodobě rezervovaný postoj k podobné dani. Mertlík: Každopádně úpravy směřující k tužší regulaci bankovního sektoru budou. Výsledkem bude možná stabilnější bankovnictví, ale v každém případě pomalejší hospodářský růst a větší náklady na fungování bankovního systému. Banky budou méně půjčovat, budou opatrnější, když budou mít přísnější riziková pravidla a vyšší daně. Otázkou je, proč se EU tak soustřeďuje zrovna na bankovní sektor, když problémy vznikaly i ko-
Ukázala „řecká krize" potřebu nových pravidel pro ratingové agentury? Hampl: Vůbec ne. Svět zjistil jen to, co poučení účastníci trhu vědí už dávno. I ratingové agentury neznají budoucnost lépe, než kdokoli jiný a proto reagují na realitu se zpožděním jako všichni ostatní. Politická snaha „potrestat" ratingové agentury za to, že jsou z politického hlediska jednou málo a jindy příliš přísné, je jen součástí folklóru reakce na finanční krizi, kterého je nyní zejména západní Evropa plná. Mertlík: Nejsem si tím jist. Každopádně fungování ratingových agentur během hypoteční krize v USA nebo při řecké krizi nebylo optimální. Například v úterý agentura Moody's snížila rating Řecka o čtyři stupně, což je neobvyklé, protože procesy zhoršování finanční pozice byly postupné. Moody's na rozdíl od jiných agentur snížila rating na ráz. To je obtížně vysvětlitelné. Předchozí úroveň hodnocení Řecka byla přehnaně vysoká. Ta nová je správná, ale k jejímu snížení mělo dojít postupně. Spíš než regulace by ale problémy mohla vyřešit větší konkurence. Zahradník: Asi ano; a možná nejen ta řecká. Moc nechápu, jak tytéž ratingové agentury mohou - bez jakékoliv významné ztráty reputace - i nadále bez uzardění a se stále stejným sebevědomím působit. Nová pravidla, která předpokládají striktní oddělení mezi ratingovým oceněním konkrétního klienta a odměnou ratingové agentury, ale nemusí učinit celý proces více transparentním. Schopnost lépe analyzovat skutečnost a vyvodit z toho relevantní závěry do budoucna (early-warning apod.) je samozřejmě žádoucí. Obávám se však, že pravidly a směrnicemi lze míru objektivity a schopnost analyticky predikovat budoucnost upravit pouze velmi omezeně. Nepodlehla ECB politickému tlaku, když současně se schválením záchranného mechanismu pro eurozónu začala nakupovat státní dluhopisy? Hampl: Doufám a věřím, že nepodlehla, jakkoli si umím docela plasticky představit, jaké tlaky v době řecké krize na ECB asi byly. Nicméně je pravda,
Vyřeší "tři francouzští mušketýři" budoucnost eurozóny? Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a generální ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn při rozhovoru na konferenci v Bruselu. zdroj: Audiovizuální archiv EU že spuštění odkupu dluhopisů v danou chvíli a v dané podobě bylo třeba pro mě určitým překvapením.
Je v zájmu ČR vytvoření evropské hospodářské vlády, případně jaká její podoba by pro Česko byla optimální?
Mertlík: O politickém zajetí ECB nemůže být řeč. ECB byla součástí řešení. Udělala dva důležité kroky. Začala nakupovat dluhopisy zemí, které momentálně nemají šanci se financovat na soukromém trhu. To vede ke stabilizaci eurozóny a eura jako měny. Pád eura by jinak byl mnohem prudší. Je to nestandardní součást měnové politiky, ale všechny centrální banky světa občas provádějí nestandardní politiky. ECB nicméně přímé nákupy cenných papírů provádí sterilizovaně. To znamená, že v zápětí uskuteční protioperaci spočívající v prodeji krátkodobých cenných papírů centrální banky. Celková bilance se tedy nemění a nedochází k hypotetickému tisknutí peněz. Kromě toho se ECB dohodla s centrální bankou USA na vytvoření eurodolarového fondu, který umožní evropským zemím získávat eura za jejich dolarové rezervy.
Hampl: Takovým úvahám koncepčně nerozumím. Vládnou národní vlády. Dobrá hospodářská politika v EU rovná se dobrých 27 hospodářských politik v členských zemích. Ty ale musejí národní reprezentace samy dobrovolně chtít a zvolit si je. Když si je dobrovolně zvolí, je jakákoli panevropská vláda zbytečná. Naopak pokud si je nezvolí, žádná panevropská vláda je bez zániku členských zemí EU nevynutí. Nemá jak.
Zahradník: Domnívám se, že je to komplementární opatření. Těm nejvíce problematickým zemím dává jistou „poslední záchrannou šanci". V rámci udržení měnové stability musí zůstat rozsah těchto opatření samozřejmě výrazně minoritní až marginální. Riziko masové monetizace dluhu (inflace a znehodnocení úspor - pozn. red.) by představovalo jedno z nejhorších východisek, jež si lze v této situaci představit.
Mertlík: Eurozóna dlouhodobě potřebuje jasně nastavená ekonomická pravidla hry, která se musí dodržovat. Ekonomická vláda by nebyla potřeba, kdyby se dodržovala a vědomě neporušovala maastrichtská kritéria, a kdyby Evropská komise a ECOFIN dokázaly vynucovat jejich plnění. Regulace je potřeba, aby celý proces byl důvěryhodný. Zatím se vytvořil záchranný balík, tedy systém záruk pro další ohrožené země. Investoři čekají, že po vytvoření balíku přijde krok B, který jasně řekne, jak se jeho prostředky budou spravovat, jak z něj bude možné čerpat a kdo povede státy ve fiskální politice. Ale nic takového nepřišlo. To je velmi negativní signál pro trhy. Časem to povede k tomu, že euro bude oslabovat rychleji, než by si přálo. Zahradník: Jednoznačně ano - pokud by evropská hospodářská vláda představo-
vala jasnou, zřetelnou a racionální cestu ke snížení veřejného deficitu, posílení zdravosti a důvěryhodnosti finančního sektoru a vedla by ke krokům, které posilují konkurenceschopnost. Každá členská země EU, včetně nás, měla dost dlouhý čas k ozdravení svých veřejných financí. Jen málo z nich to však učinilo. Když toho nebyly schopny samy, nemyslím, že nějaký unijní korektiv, který je k tomu shůry „donutí", je zcela beze smyslu. Ke druhé části otázky, pro Českou republiku rozhodně není výhodné, aby se veškerá klíčová rozhodnutí činila pouze v rámci eurozony, zatímco nečlenové by je pouze pasivně přijímali. Marie Bydžovská, Petr Zenkner, Euroskop Mojmír Hampl Viceguvernér České národní banky, V letech 2002-2004 působil v expertní skupině ministra financí ČR, která připravovala návrh reformy veřejných financí. Pavel Mertlík Hlavní ekonom Raiffeisenbank, vyučuje na Institutu ekonomických studií FSV UK, v letech 1999-2001 ministr financí ve vládě Miloše Zemana. Petr Zahradník Vedoucí Kanceláře pro EU České spořitelny, člen expertní skupiny Evropské komise EuroTeam. Působil také jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).
NUTS II PRAHA
EN č. 6 / 2010
Kultura na vlnách i záchrana historických památek Kultura na Vltavě, rehabilitace zahrady Břevnovského kláštera či rekonstrukce Gočárových domů pro pražskou Zoologickou zahradu. Pražské operační programy nemají vyčleněnou oblast podpory přímo pro kulturní projekty, přesto ji ch několik na evropské dotace dosáhne. BŘEVNOVSKÉ ZAHRADY BEZ BARIÉR Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze – Břevnově čeká kompletní rehabilitace klášterních zahrad do původní podoby, včetně rekonstrukce zahradních zdí (z původních kamenů), teras a historických staveb uvnitř zahrady, které jsou v současnosti v dezolátním stavu. „Součástí úprav zahrady je také zakomponování bezbariérových úprav a ve své konečné podobě by měly sloužit především veřejnosti jako odpočinkový areál a prostředek relaxace,“ říká manažerka pro publicitu na odboru fondů EU pražského magistrátu Zuzana Bednářová. Klášterní zahrada je součástí Břevnovského kláštera, který je národní kulturní památkou a jednou z nejvýznamnějších barokních staveb v České republice. Celý komplex byl po staletí využíván a udržován řádem benediktinských mnichů. Když je komunisté v roce 1950 vyhnali, začala zahrada, stejně jako celý klášter, postupně chátrat a v dalších letech se zřítila oranžerie, vandalové poničili kapli Josefku a zahrada, o kterou nikdo nepečoval, víceméně
přestala existovat. „Po návratu řádu benediktinů v roce 1990 se stav postupně začal zlepšovat, především se zastavilo další chátrání objektů a v rámci standardních zahradnických a dendrologických zásahů se podařilo zkultivovat zahradu a sad a za pomoci grantů městské části Praha 6 i pražského magistrátu se postupně opravily nejpoškozenější části kláštera,“ vysvětluje Irena Levá, finanční manažerka Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost. Zvláštností celého projektu je fakt, že zahrada je organickým celkem, který je třeba rekonstruovat najednou, na rozdíl od teoreticky oddělitelných budov. LOĎ NABÍDNE DIVADLO Kulturním projektem už podle názvu je „Kultura na Vltavě“ – společnost Czech Boats přestaví loď pro návštěvníky, kteří chtějí spojit zábavu s ojedinělými zážitky ve výjimečném prostředí lodi plující historickým centrem Prahy. Na lodi bude pódium i taneční parket, bude ale vybavena i přednášecím zařízením a videoprojekcí. Bude na ní možné realizovat přednášky stejně jako hrát di-
Břevnovský klášter – rekonstrukce zahrady.
foto: archív MHMP
budou obnoveny a využity jako vzdělávací středisko a galerie ZOO Praha a provoz s občerstvením,“ vysvětluje Zuzana Bednářová. Podle ní projekt nejen umožní opětovné zprovoznění obou domů, ale navíc budou fungovat velmi blízko svému historickému určení. Domy budou rekonstruovány a přemístěny ze záplavové zóny Vltavy. ZOO Praha chce dlouhodobě kompletně revitalizovat západní část zahrady, zkvalitnit vzdělávání odborné i laické veřejnosti a konečně nalákat více návštěvníků.
gramů „kolonka“, kultura a umění dotace dostávají granty - přímo od pražského magistrátu. Nedávno Rada hlavního města projednala grantové řízení na rok 2011, které bude zveřejněno v tisku i na webu magistrátu. Na příští rok je vázána stejná částka jako letos - 159 961 tisíc korun, víceleté granty Praha přiděluje s ročním předstihem a vyhlašuje je tedy až na léta 2012 – 2015. Na výsledné podobě grantového modelu se podíleli především odborníci z oblasti kulturní, ekonomické a právní, vychází také z připomínek Evropské komise. Eva Potužníková
vadlo. Operační program Praha Konkurenceschopnost uvolnil z oblasti podpory Rozvoj malých a středních podniků na tento projekt 5 milionů 216 tisíc korun GOČÁROVY DOMY PŘESTĚHUJÍ Záchrana ojedinělých památkově chráněných objektů a zároveň nový zajímavý prvek v pražské Zoologické zahradě – obojí se snoubí v projektu kompletní rekonstrukce dvou Gočárových domů, které známý architekt navrhl v roce 1920 pro Kbelské letiště jako tzv. zatímní domky. „Oba domy
Přestože pro kulturní projekty není v rámci operačních pro-
7
KRÁTCE • Praha vyhlásila v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost sedmou výzvu k předkládání projektů v oblasti podpory Revitalizace a ochrana území. Hlavní město či městské části mohou částku 112 milionů korun využít na oživení veřejných prostranství. Podpora je určena pro projekty spojené s revitalizací ploch s ekologickou zátěží či významných pro rozvoj města, regeneraci veřejných prostranství v obytných územích.Ukázkovými projekty z této oblasti je nový centrální park ve Kbelích, probíhající revitalizace Vršovické vodárny nebo obnova parku Ztracenka na Praze 2. Sedmá výzva bude otevřena od 2. června do 9. července 2010. • 22. června odstartovala na Vypichu ražba nového úseku metra A. Ze staveniště nedaleko tramvajové točny na Vypichu se bude razit do dvou směrů. Připravena už je štola pro stanici Petřiny i pro tunel k motolské nemocnici. Nová trať ze současné konečné stanice Dejvická povede do Motola, kam by se cestující mohli svézt v roce 2014. Součástí tohoto úseku budou stanice Červený Vrch, Veleslavín a Petřiny. Poté by měla pokračovat stavba metra až k ruzyňskému letišti, kam má metro začít jezdit až v roce 2018. Na dostavbě trasy A se podílí zhruba sedmi miliardami z operačního fondu Doprava i Evropská unie.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Investice do kultury ve Středních Čechách pomáhají rozvoji turismu Kutná Hora připravuje závěrečnou část rekonstrukce Jezuitské koleje. Nový háv barokní stavby z konce 17. století využívá prostředky z Regionálního operačního programu Střední Čechy.
Propagace a řízení turistických destinací, z nichž se v současné době realizuje 14.
RELAXACE NEJEN PRO TURISTY
REKONSTRUKCE BAUEROVY VILY
Jezuitská kolej byla postavena v letech 1667-1700 podle návrhu italského architekta Domenica Orsiho. Středočeský kraj schválil počátkem dubna plán investic na rok 2010, který počítá s letošními náklady 50 milionů korun na přípravné stavební práce před započetím poslední fáze rekonstrukce. Ta by měla dát konečnou podobu Jezuitské koleji jako kulturně vzdělávacímu centru v oblasti cestovního ruchu. „V nadcházejících měsících by měly být zbourány nevzhledné haly zabírající prostory původních zahrad koleje a začít přípravné práce na rekonstrukci historicky cenných budov podle již vyhotovené architektonické studie. Velké pozornosti se dočkají i zahrady v areálu koleje, které by se ve své obnovené podobě měly stát hlavní relaxační zónou kutnohorského centra, využívanou nejen turistickými návštěvníky města, ale hlavně místními obyvateli,“ vypočítává Veronika Pelíšková, vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Mluví se také o umís-
tění letního otáčivého hlediště a vodních prvků v zahradách, které budou sloužit také k odpočinku odpočinek návštěvníků Galerie Středočeského kraje, která 8. května 2010 zahájila v prostorách koleje svůj provoz. ATRAKCE PRO CESTOVNÍ RUCH Projekty kulturního charakteru lze podávat v rámci prioritní osy 2 Cestovní ruch – částečně sem spadají projekty, které rozšiřují nabídku atrakcí pro kulturněpoznávací cestovní ruch. V rámci oblasti podpory 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu se rekonstruují či revitalizují kulturní památky alespoň regionálního významu a objekty pro potřeby poznávacího cestovního ruchu (např. muzea, galerie, skanzeny apod.). V rámci oblasti podpory 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje je možné pořádat různé kulturní akce s dopadem na rozvoj cestovního ruchu. Celkem bylo v oblasti Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu zaregistrováno 86 projektů, teď se 15 z nich realizuje, 48 projektů bylo podáno v prioritní ose
Nadace českého kubismu tak například nedávno dokončila „Vnitřní a vnější expozice Muzea“. Projekt ve výši 11,8 milionu korun (dotace ve výši 10,9 milionu korun) spočíval v rekonstrukci Bauerovy vily, interiérů a prostor technického vybavení se zázemím. „V období 2008 – 2009 byl vystavěn plot podle původního návrhu architekta Josefa Gočára, proběhla rekonstrukce parkové zahrady včetně výroby a instalace kubistického altánu a výstavba parkoviště pro návštěvníky. V období 2009 – 2010 byly obnoveny interiéry Bauerovy vily: byly instalovány repliky původních tapet a linoleí, byly zrekonstruovány původní výmalby v části objektu a instalovány ukázky stylového a dobového nábytku, designu a keramiky a skla. V zahradě byly ošetřeny dochované vzácné dřeviny a doplněny další rostliny a dobový mobiliář,“ vysvětluje Pelíšková. Bauerova vila se nachází ve středočeské obci Libodřice a slouží jako muzeum a galerie kubistické tvorby. Vila je zpřístupněna veřejnosti jako instalovaná kulturní památka, kte-
Jezuitská kolej v Kutné Hoře rá nabízí návštěvníkům dobovou atmosféru kubistického interiéru. DNY EVROPSKÉHO SETKÁVÁNÍ Město Slaný zase získalo dotaci 1,8 milionu korun na Dny Evropského setkávání ve Slaném, které nabídnou návštěvníkům atraktivní a živý pohled do historie Slaného v kontextu českých i ev-
KRÁTCE • 15. června vypršela lhůta pro předkládání žádostí do výzev ROP SČ vyhlášených v oblasti dopravy, cestovního ruchu a rozvoje měst a venkova. V ukončených výzvách se o evropské dotace uchází 122 projektů v celkové výši 1 449 925 784 korun. Celkem je pro tyto projekty připravena částka 1 625 000 000,- Kč. Nejvíce projektových žádostí bylo přijato z řad středočeských měst a obcí na téma volnočasových aktivit. V oblasti udržitelných forem veřejné dopravy, tj. plynové autobusy, cyklostezky, systémy typu Park&Ride a Bike&Ride bylo předloženo 21 projektů.
foto: archív ROP SČ
ropských dějin (husitství a doba napoleonská). Zároveň je zde prostor pro setkávání partnerských českých i evropských měst, jako součást hledání společných kořenů v minulosti pro posílení vzájemných vztahů a v neposlední řadě i k prezentaci města Slaného. Letos se Dny Evropského setkávání uskutečnily od pátku 7. do neděle 9. května. Eva Potužníková
• Koncem května se pro návštěvníky otevřelo ojedinělé muzeum lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Celý komplex vyšel na 178 milionů korun, EU přispěla dotací 165 milionů korun. Cukerná expozice je jedinou tohoto druhu v Česku, představuje historii výroby cukru v Českých zemích od jeho prvopočátku. Největším exponátem je parní cukrovarská lokomotiva z 50. let 20. století s cisternou na melasu z konce 19. století. Expozice věnovaná lihovarnictví znázorňuje tradici českého průmyslného odvětví, jehož počátky spadají až do 16. století. Expozice řepařství představuje historii pěstování řepy cukrovky v Českých zemích až do současnosti.
8
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 6 / 2010
„Žadatelé jsou nyní lépe informováni o možnostech čerpání,“ tvrdí ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška České republice se daří v posledních měsících zvyšovat a zrychlovat celkové čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Ministerstvo pro místní rozvoj vystupuje v roli centrálního koordinátora využívání evropských fondů a pro výkon této funkce byl na ministerstvu zřízen Národní orgán pro koordinaci. projektů. Žadatelé jsou nyní lépe informováni o možnostech čerpání.
Co se změnilo oproti posledním letům, že nyní funguje čerpání evropských dotací takovým svižným tempem? Souvisí to například s návrhy legislativních změn, které připravilo MMR ve spolupráci s ministerstvem financí? Podle mého názoru jsou návrhy legislativních změn v oblasti čerpání fondů spíše vkladem do budoucnosti, protože setrvačnost jejich účinků se nepohybuje v řádu týdnů, ale v řádu měsíců. Celkově je těchto změn dvanáct a jsou poměrně zásadní. Jejich příspěvek k hladšímu a transparentnějšímu čerpání se teprve ukáže. Fakt, že se začalo lépe čerpat a že jsme lépe začali proplácet faktury, bych ovšem spíše přičetl manažerské práci nejenom našeho ministerstva, ale i ostatních řídících orgánů. Na úspěšnějším čerpání má jistě svůj podíl také dobrá komunikace s Bruselem, protože došlo ke schválení kontrolních řídících mechanizmů u všech programů, což dříve nebylo. Velkou zásluhu na rychlejším a pravidelném čerpání přikládám také tomu, že se výrazně zlepšila publicita
Rovněž čerpání ze strukturálních fondů v letech 2004-2009 se Česká republika zhostila příznivě, obdržela od EU více než 99% z nabízené částky. Rozjezd byl poměrně vlažný. Pomohlo většímu čerpání například i pravidlo n+2, které bylo na konci loňského roku členským státům ještě o půl roku prodlouženo z důvodu ekonomické krize? Období 2004 až 2006 bylo pro Českou republiku zkušebním obdobím. Nikdo nevěděl, jak se budou prostředky čerpat a jak celý systém funguje. Zhostili jsme se toho ale mimořádně úspěšně. Téměř stoprocentního vyčerpání je do jisté míry způsobeno tím, že pravidlo n+2 bylo prodlouženo, takže na čerpání bylo více času. To jistě pomohlo i mnoha dalším státům. Jsme velmi rádi, že jsme neakceptovali rámcovou nabídku Evropské komise na plošné krácení bez toho, že by probíhaly jakékoliv kontroly. Pokud bychom toto plošné krácení akceptovali, mohli jsme přijít až o 4 miliardy korun. Zvolili jsme kontrolní proceduru i z toho důvodu, že řídící orgány věděly, že mají všechny věci v pořádku. Poté, co kontrola proběhla, bylo vidět, že budeme vracet částku, která se pohybuje okolo 40 milionů korun. To je pouze fragment toho, o co bychom přišli, kdybychom akceptovali plošné krácení.
Česká republika bude mít k dispozici dodatečné prostředky z fondů EU. Aktuálně je to navíc 237 milionů eur pro programové období 2007-2013. Jak bude s těmito financemi naloženo? Česká republika bude mít k dispozici skutečně necelých 6 miliard korun. Podle materiálu z dílny našeho ministerstva, který byl schválen vládou, máme
v úmyslu 52 procent těchto prostředků alokovat na Služby v území. Finance půjdou například na dopravní obslužnost, kulturní služby, na služby cestovního ruchu, sociální služby a jiné. Dále půjde 15 procent těchto financí na podporu podnikání a 32,5 procent financí chceme směřovat na oblast dopravní infrastruktury. Na dopravní infrastrukturu jde obecně nejvíce peněz. Nyní jednáme
s kraji o tom, že by ministerstvo rovněž navýšilo alokaci regionálních operačních programů. Kraje by tak mohly získat až polovinu ze zmiňovaných 6 miliard. Kromě jiného i proto, že regionální operační programy jsou po operačním programu Doprava nejlépe čerpajícími. S Rostislavem Vondruškou hovořila Magdalena Hándlová
Dotace na obnovu železničních vozů v regionu Severovýchod Výbor Regionální rady NUTS II Severovýchod zasedal na Krajském úřadě Libereckého kraje a schvaloval projekty ze 16. kola řízené výzvy zaměřené na obnovu vozidel regionální železniční dopravy. Aktualizoval také plán výzev, vybral pilotní projekty v rámci projektu PAAK a seznámil se s výsledky loňského hospodaření Regionální rady. Tři projekty Českých drah, a.s. předložené v rámci řízené výzvy na obnovu vozidel regionální železniční dopravy schválil Výbor Regionální rady. Na moderní spojení Královéhradeckého a Pardubického kraje by měla společnost čerpat z rozpočtu ROP Severovýchod více než 274 milionů korun. Na moderní železniční vozidla pro Pardubický kraj bylo v ROPu vyčleněno přes 31 milionů korun. Moderní železniční vozidla pro Jizerskou železnici se pořídí za více než 308 milionů korun z ROPu také v Libereckém kraji. Dále byl aktualizován plán výzev. Došlo k prodloužení dvou výzev na předkládání žádostí o dotaci. Konkrétně se jedná o řízenou výzvu, v níž jsou předkládány projekty navazující tematicky, časově i místně na Kuks – granátové jablko, projekt podpořený v Integrovaném operačním programu. Termín byl prodloužen také u 21. kola výzvy, která sleduje zejména školské projekty v rámci oblasti podpory 4.2. U obou výzev mohou žadatelé předkládat své projekty až do 30. září tohoto roku.
Výbor se dále seznámil s pilotním projektem, jemuž bude poskytnuta asistence při realizaci i administraci, a to v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK). „Na přelomu letošního února a března byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o poskytnutí asistence projektům z oblasti podpory 4.1 zaměřené na rozvoj infrastruktury pro podnikání. Ze dvou předložených žádostí dala výběrová komise přednost společnosti s ručením omezeným BUTTERFLY Trading, která v ROPu uspěla s dostavbou a novým využitím libereckého objektu Střelnice,“ vysvětlil ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Členové Výboru se krom jiného také zajímali o závěrečný účet Regionální rady za loňský rok a s ním spojené výsledky hospodaření. „Kontrolní komise z ministerstva financí nám letos v květnu sdělila, že neshledala žádná závažná rizika, která by mohla mít negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti,“ řekl předseda Regionální rady Radko Martínek.
Další zasedání Výboru Regionální rady se koná 10. září v Pardubicích. Schvalovat se budou projekty ze 14. kola výzvy, které sledovalo obě oblasti podpory vymezené v rámci cestovního ruchu. Mělo by dojít také na projekty předložené v 15. kole řízené výzvy, jež navazuje na Revitalizaci zámeckého návrší v Litomyšli, další projekt podpořený v Integrovaném operačním programu. V září také Výbor schválí projekty předložené v 17. a 18. kole výzvy. Obě sledovala oblast podpory 1.2, tedy projekty, které rozvíjí městskou dopravu včetně integrovaných dopravních systémů a ekologizace ve veřejné dopravě. MODERNÍ SPOJENÍ KRÁLOVEHRADECKÉHO A PARDUBICKÉHO KRAJE Realizace projektu: 1. 8. 2010 – 31. 10. 2014 Cílem projektu je pořízení pěti nových železničních kolejových vozidel společně pro Královéhradecký a Pardubický kraj. Zatraktivní se tak železniční doprava, zvýší se komfort cestujících a zlepší se podmínky přepravy handicapovaných osob.
MODERNÍ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA PRO JIZERSKOHORSKOU ŽELEZNICI Realizace projektu: 11. 5. 2010 – 31. 10. 2011 V rámci projektu se pořídí 14 nových kolejových vozidel. Projekt bude realizován pouze v Libereckém kraji. MODERNÍ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA PRO PARDUBICKÝ KRAJ Realizace projektu: 1. 8. 2010 – 31. 7. 2012 V Pardubickém kraji se pořídí dvě moderní železniční kolejová vozidla. Všechny tři projekty přispívají k naplnění Dohody o vzájemné spolupráci řídicích orgánů OP Doprava a ROPů z roku 2007. Analýza projektů prokázala jejich konkurenceschopnost a finanční udržitelnost. Finanční udržitelnost projektů se zároveň opírá o usnesení vlády ČR č. 1350/2009 a Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti. Eva Jouklová
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 6 / 2010
Peníze z evropských fondů a kulturní projekty ROP Jihozápad má vyčleněnou jednu prioritní osu věnovanou revitalizaci památek a využití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu. Nejčastějšími projekty v oblasti kultury tak jsou rekonstrukce, revitalizace, konzervace hradů, zámku, muzeí, památníků, galerií…. „Kulturu podporuje náš program i nepřímo – formou projektů zaměřených na propagaci kultury například projekt Multimediální DVD Encyklopedie husitství, nebo "Obec Chanovice a okolí - příroda, historie, kultura, řemesla a tradice pro návštěvníky Pošumaví". V neposlední řadě byly podpořeny i akce krátkodobého charakteru jako například Mezinárodní hudební festival Bohemia JazzFest 2008, 2009, nebo Slavnosti Vína,“ říká o podpoře kultury z ROP Jihozápad Adam Kotalík, mluvčí Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. A jaké akce podpořené evropskými penězi byly v oblasti kultury nejzajímavější? „Těžko soudit jaké projekty byly nejvýznamnější. Z hlediska objemu financí byl významný projekt „Revitalizace zámku v Borovanech pro podporu cestovního ruchu“ podpořený více než 24 miliony korun z ROP Jihozápad, nebo „Galerie českého kresleného humoru - nová atraktivita cestovního ruchu jižního Plzeňska“ s dotací téměř 16 milionů korun,“ vyjmenovává Adam Kotalík. V ZÁMKU BUDE I KNIHOVNA Projekt s názvem „Revitalizace zámku v Borovanech pro podporu cestovního ruchu“ za sebou skrývá rekonstrukci zámku v Borovanech, respektive jeho východního křídla včetně spojovací střední části hlavní budovy za účelem záchrany této nemovité kulturní památky pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Rekonstruované prostory jsou připraveny pro zřízení zámecké expozice, kte-
rá bude následně vybudována ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, dále pak pro zřízení turistického informačního centra, které bude poskytovat informace o městu a jeho okolí a zároveň zajišťovat obsluhu expozice. Předmětem tohoto projektu je s ohledem na náročnost prací pouze vlastní rekonstrukce památky, vlastní zřízení expozice a vybavení informačního centra bude řešeno v navazujícím projektu. Do projektu rekonstrukce byly zahrnuty také společenský a kulturní sál, obslužné prostory a část zámeckého dvora. Součástí projektu je dále vybavení městské knihovny, která bude umístěna v již rekonstruovaném západním křídle a vytvoří první prvek znovuoživení památky. Cílem projektu „Galerie českého kresleného humoru - nová atraktivita cestovního ruchu jižního Plzeňska“ je vytvoření nového kulturního zařízení ve Spáleném Poříčí, čímž dojde k rozšíření nabídky cestovního ruchu v oblasti v re-
gionu a zvýšení atraktivity venkovských regionů jižního Podbrdska. Rekonstrukcí špýcharu z 18. století vznikne stálá expozice Galerie českého kresleného humoru zaměřená na historii, přírodu a ekologii, stálá expozice Jak žít s přírodou obsahující praktické rady jak se chovat co nejšetrněji k přírodě a životnímu prostředí a stálá expozice Krásy Brd s fotografiemi z oblasti Brd, jejímž cílem je zvýšení propagace Podbrdska a nové cyklostezky vedoucí okrajem vojenského prostoru. V objektu se bude dále nacházet prostor pro pořádání periodických výstav a regionální historická expozice doplněná o exponáty starých zemědělských strojů a nářadí. Lákat návštěvníky bude i sama zrekonstruovaná budova špýcharu se svojí zajímavou konstrukcí, která navíc vytvoří specifickou atmosféru výstavního prostoru.
KRÁTCE • České Budějovice se mohou těšit z nového luxusního hotelu. Projekt „Hotel Přední mlýn - zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit“ využil památkově chráněného objektu Přední mlýn a jeho jedinečné polohy při slepém rameni řeky Malše na rozhraní historického jádra města a sportovně rekreační zóny ústící v lesopark Stromovka. Rekonstrukcí objektu vznikl luxusní čtyřhvězdičkový hotel Budweis. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou přesahující 19,4 milionů korun. • Šumavské Prášily se dočkaly zrekonstruované komunikace. Projekt Prášily - rekonstrukce místní komunikace řešil havarijní stav místní komunikace III. třídy a nepřehlednost křižovatky, která je napojením na sběrnou komunikaci. Celkem prošlo rekonstrukcí 360 m komunikace a odstraněna byla jedna bodová závada. Projekt byl v rámci 3. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou přesahující 8,2 milionů korun.
SKANZEN SE ROZROSTE Zajímavý je také projekt „Expozice lidové architektury v Chanovicích - transfer a rekonstrukce roubené obytné chalupy Těšetiny,“ jehož cílem je demontáž nemovité kulturní památky - roubené obytné chalupy Těšetiny čp. 12 na původním místě, přenesení do skanzenu v Chanovicích a rekonstrukce - znovupostavení objektu. Jde o vlastní záchranu objektu, rehabilitaci nemovité kulturní památky v prostoru skanzenu a na území vesnické památkové zóny, ale také o revitalizaci památky, její expoziční vybavení a začlení
9
Rekonstrukce zámku v Borovanech si vyžádala dotaci 24 milionů Kč. foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad do návštěvnické trasy skanzenu, respektive do regionálního cestovního ruchu Plzeňského kraje. Projekt získal dotaci 925.000 Kč. Chystají se ale i nové akce na podporu kultury. „Dne 19.2.2010 byla vyhlášena 11.výzva ROP Jihozápad, ve rámci které je možné předkládat žádosti o podporu také v oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, do které je možné předkládat i projekty související s kulturou. Pro tuto
oblast podpory je v rámci 11. výzvy vyčleněno 400 milionů korun. Výbor Regionální rady prodloužil termín podávání žádostí až do 24.8.2010,“ uvádí Adam Kotalík. A jaké kulturní události budou podpořeny v letních měsících? „V letních měsících se měly uskutečnit některé z projektů 5.výzvy, ta ovšem v současné době prochází procesem přehodnocování,“ říká o letních akcích Adam Kotalík. Jana Bartošová
• Více než 230 mil. Kč již získala města a obce v Plzeňském kraji na rozvoj místních komunikací z ROP Jihozápad. V měsíci květnu byl rovněž proplacen poslední projekt, jenž uspěl ve 2. výzvě ROP Jihozápad. Díky této výzvě tak bylo realizováno 14 projektů za více než 137 mil. Kč. Z nových či rekonstruovaných komunikací se mohou těšit kupříkladu v Nýřanech, Konstantinových lázních, Blovicích, Klatovech, Nepomuku nebo Mirošově. Ve třetí výzvě na svoje úspěšné ukončení čekají již jen 4 projekty ze 17 podpořených.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Severozápad podporuje kulturu nepřímo, ale významně O podporu kultury z regionálních operačních programů lze mluvit spíše jako o podpoře staveb, které slouží ke kulturním programům. A stejně je tomu i v případě Regionálního operačního programu Severozápad. KULTURA NENÍ OKRAJOVOU ZÁLEŽITOSTÍ Přesto nelze mluvit o nějaké marginální úloze kultury. Podle tiskového mluvčího Vojtěcha Krumpa je z ROP Severozápad kultura podporována sice nepřímo, ale rozhodně nezanedbatelně. „Dá se říci, že kulturu podporujeme významně,“ upřesňuje Krump. „V rámci řady projektů totiž dochází k modernizaci zařízení a objektů, které tvoří zázemí pro kulturní aktivity v regionu.“ Podle tiskového mluvčího je možné pro podporu kultury využívat výzvy hned do několika prioritních os. „Projekty s tímto dopadem můžete najít především v prioritních osách Regenerace a rozvoj měst, Integrovaná podpora místního rozvoje a Udržitelný rozvoj cestovního ruchu.“ V rámci první osy s názvem Regenerace a rozvoj měst je možné využít všechny tři oblasti podpory. Dostat peníze na rekonstrukci či výstavbu nějakého kulturního objektu je tak možné například v oblasti Podpory rozvojových pólů regionu
a Podpory revitalizace a regenerace středních a malých měst. „Obdobné projekty je možné do ROP Severozápad podávat například v rámci výzvy pro oblast podpory 4.1 – Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, která bude pravděpodobně vyhlášena října do prosince 2010. V rámci této výzvy by mělo být rozdělena 1,1 miliardy korun,“ dodává Vojtěch Krump. KULTURNÍ CENTRUM A BECHEROVA VILA V rámci celé řady výzev, které již proběhly, bylo zrealizováno už několik projektů, které se nějakým způsobem dotýkají kultury a kulturního života. Jedním za takových projektů je například projekt revitalizace Domu kultury v Ústí nad Labem. Došlo tak k rekonstrukci střechy, zateplení a dalším pracím přímo na objektu. Úpravy byly provedeny také v okolí domu, když byla například rozšířena komunikace v ulici Bělohradská. Nešlo o levnou záležitost. Celá revitalizace vyšla na
více než 78 milionů korun. Velkým kulturním projektem je také rekonstrukce Becherovy vily v Karlových Varech. Až dosud bylo prostavěno třicet milionů korun z celkových 85 milionů, které jsou na všechny etapy projektu určeny. První etapa stavby by měla být dokončena do konce června letošního roku. „Dosud bylo podle finančního plánu proinvestováno okolo 30 miliónů korun. Celkové náklady na realizaci první etapy rekonstrukčních prací ale dosahují částky kolem 50 miliónů korun,“ uvedla tisková mluvčí Karlovarského kraje Jana Pavlíková. Následovat má podle ní druhá etapa. Celá výstavba má skončit v dubnu příštího roku. ROP POMÁHÁ S MODERNIZACÍ KNIHOVEN Z peněz EU zprostředkovaných se také modernizují knihovny. Velkou renovaci začali v září roku 2009 v Litvínově. Knihovna dosud fungovala v objektu bývalých jeslí v Soukenické ulici. Technický stav a dispoziční řešení budovy ale neumožňoval potřebný rozvoj a zkvalitnění poskytovaných služeb. Navíc stávající podoba nedávala knihovně možnost poskytovat služby z oblasti informačních technologií.
Původní stav knihovny v Litvínově už byl opravdu nevyhovující. zdroj: www.knihovna-litvinov.cz Město proto připravilo projekt s názvem Komunitní knihovna Litvínov, který úspěšně podalo do ROP Severozápad. „Litvínovská knihovna má široké doplňkové aktivity a zasloužila si už dávno lepší prostory. Rekonstruovat ale knihovnu jen z rozpočtu města nebylo možné,“ uvedl před časem starosta Litvínova Daniel Volák. Původní náklady na projekt činí 46,8 milionů korun. Litvínovská knihovna však nebyla jediná. Modernizací prošly také
knihovny v Aši nebo v Lounech. „Z dalších projektů mohu zmínit například přestavbu objektu bývalé základní školy v Habartově na četnické muzeum a knihovnu nebo modernizaci amfiteátru ve městě Loket. Nové zázemí pro kulturu bude k dispozici i díky projektu Chrám chmele a piva v Žatci nebo v rekonstruovaném muzeu v Ústí nad Labem,“ doplnil přehled projektů mluvčí Vojtěch Krump. Filip Appl
KRÁTCE • V prostorách Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad byli proškoleni noví žadatelé a zpracovatelé projektů z Karlových Varů. Cílem bylo předat jim potřebné vědomosti o vyplňování elektronické žádosti BENEFIT 7. Stejný seminář se uskutečnil 23. června pro žadatele z Ústí nad Labem. • V rámci oslav 140. výročí povýšení Krásné Lípy na město bylo slavnostně otevřeno zrekonstruované Křinické náměstí. To bylo rekonstruováno v rámci projektu Regenerace Křinického náměstí v Krásné Lípě- Centrum Českého Švýcarska II, na který město získalo dotaci z Oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury z ROP Severozápad ve výši 31 milionů korun. • V rámci projektu Cyklostezka Ohře nechá Karlovarský kraj zbudovat tři nové trasy na Sokolovsku a Chebsku. „Podařilo se nám získat dotaci ve výši 128 milionů korun na výstavbu úseků z Chocovic do Kynšperka nad Ohří a průjezd městy Sokolov a Loket,“ uvedl během hejtman kraje Josef Novotný. Délka nových úseků je 13,5 kilometru. Náklady na stavbu, která skončí v květnu příštího roku, dosáhnou 133, 9 milionu korun.
10
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 6 / 2010
Dovolená v Česku letí! Dosud největší kampaň na podporu domácího cestovního ruchu představila agentura CzechTourism. Kampaň s hlavním mottem „Dovolená v Česku – to letí!“ má Čechům ukázat atraktivní možnosti trávení volného času v tuzemsku. Význam domácího cestovního ruchu v recesi roste: podle průzkumu agentury CzechTourism letos plánuje dovolenou v Česku téměř 60 % Čechů. Situaci se přizpůsobují i podnikatelé, kteří se více zaměřují právě na tuzemskou klientelu.
„Zatímco incoming se vyrovnává s důsledky recese i přírodních rozmarů, domácí cestovní ruch se může stát tahounem celého odvětví,“ řekl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Loni podnikli čeští občané o 10 % méně zahraničních cest než v roce předchozím, v tuzemsku však počet jejich dovolených narostl téměř o pětinu. „Očekáváme, že letos bude tento růst pokračovat o dalších deset procent. Ze zvýšeného zájmu o tuzemskou dovolenou mohou profito-
vat hlavně regiony, které se tradičně zaměřují na domácí turisty,“ dodal ministr. Téměř 60 % Čechů letos plánuje tuzemskou dovolenou, dalších deset procent zatím váhá. Podpořit jejich rozhodování by měla i právě zahájená kampaň, s níž se budou od května do října setkávat v televizi, rozhlase, tisku nebo internetu. „Naší propagací chceme oslovit všechny věkové skupiny – od mladých přes rodiny s dětmi až po seniory. Česko jim představíme především prostřednictvím aktivit, které zde mohou podnikat. Veškerou prezentaci přitom zastřešuje nové logo domácího cestovního ruchu a slogan To letí!,“ uvedla vedoucí projektu Markéta Chaloupková. K realizaci kampaně pomohly evropské
peníze, které CzechTourism čerpá v rámci Integrovaného operačního programu. Přes sedmdesát milionů korun bude použito na mediální kampaň, přestavbu portálu Kudy z nudy, vytvoření studijních materiálů pro výuku cestovního ruchu na školách nebo na zavedení systému sledování návštěvnosti turistických informačních center. Naděje do českých turistů vkládají také provozovatelé aktivit na portále Kudy z nudy, kteří se zapojili do ankety portálu pořádané před hlavní turistickou sezonou. Tři čtvrtiny z nich očekávají právě od tuzemských cestovatelů největší zájem o jejich nabídku. „Většina respondentů pocítila, že lidé kvůli recesi omezují výdaje na cestování. Proto posilují svou propagaci a více než na slevy sázejí na atraktivní program a novinky. Možná i díky tomuto aktivnímu přístupu má pouze jedna pětina oslovených z výsledků letošní sezony obavy,“ doplnila výsledky barometru Kudy z nudy vedoucí portálu Štěpánka Orsáková. KAMPAŇ VYRÁŽÍ DO REGIONŮ Zatímco v květnu a červnu probíhala kampaň na podporu domácího cestovního ruchu především v televizním a rozhlasovém vysílání, během léta vyrazí po Česku. Na čtyřech akcích Dnů domácího cestovního ruchu se představí rozmanité možnosti trávení volného času v tuzemsku. Lidé tu získají zajímavé tipy, kam vyrazit, a navíc si budou moci mnohé aktivity přímo na místě vyzkoušet. Dny domácího cestovního ruchu (DCR) mají veřejnosti představit možnosti aktivního trávení volného času v Česku a zábavnou formou prezentovat turistické nabídky v oblasti zážitkové, poznávací a aktivní dovolené, lázeňství a české gastronomie. Důraz je kladen na akční propagaci, takže si lidé budou moci vyzkoušet jízdu na
segway, terénních koloběžkách, chůzi ve skákacích botách nebo ochutnají lázeňské oplatky, likéry či moravská vína. Celodenní program má oslovit především rodiny s dětmi. Kromě hudebních vystoupení v podání např. Evy Pilarové, Ilony Csákové nebo Marka Ztraceného tu bude probíhat řada soutěží pro děti i dospělé. Ti budou moci získat inspiraci na cesty po Česku přímo od redakčního týmu portálu Kudy z nudy nebo odborníků cestovního ruchu v regionech. Dny DCR také představují další příležitost pro prezentaci podnikatelů inzerujících na portálu Kudy z nudy. Prostor k propagaci tu dostávají zdarma, pro každou akci bude nadto vydána slevová knížka s kupony všech zastoupených subjektů. Tu budou moci účastnici akce využít při svých návštěvách až do konce roku 2010.
Rodinná dovolená v Česku – to letí! 31. 7. 2010 od 10:00 do 18:00 hod. Rožnov pod Radhoštěm, Masarykovo náměstí Lázeňská dovolená v Česku – to letí! 29. 8. 2010 od 10:00 do 18:00 hod. Poděbrady, Lázeňský park (mezi ulicemi Pionýrů a Na Valech) Kulinářská dovolená v Česku – to letí! 11. 9. 2010 od 10:00 do 18:00 hod. Telč, náměstí Zachariáše z Hradce
Dny DCR Aktivní dovolená v Česku – to letí! 17. 7. 2010 od 10:00 do 18:00 hod. Liberec, ul. 5. května – náměstí u nákupní galerie Plaza Liberec
Text vznikl v rámci projektu IOP „Marketingové aktivity ke zvýšení povědomí o domácím cestovním ruchu“. (czt)
LILIE – Volnočasové centrum a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Unikátní projekt Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK) pomáhá už od roku 2008 přivádět do Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje podporu z evropských zdrojů.
PAAK je jedním z projektů realizovaných v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt je realizován na celém území NUTS II Severovýchod s cílem pomoci při přípravě a realizaci co největšímu počtu kvalitních projektů, prostřednic-
tvím kterých se podaří vyčerpat veškeré finanční prostředky programu. Projekt PAAK umožňuje sdílet zkušenosti a znalosti jiných pomocí tzv. pilotních projektů. Ty mohou být vzorem dalším žadatelům, kteří v nich najdou inspiraci v případě, že s projektem začínají, i v případě, že již uspěli a vstupují do realizace. Pilotní projekty například ukazují, jak co vyplnit, co kdy ohlásit, na co si dát pozor. S pilotními projekty se zájemci mohou setkat i na seminářích, vycházejí z nich doporučení a brožury projektu. Jedním z pilotních projektů PAAK je i projekt LILIE –
Volnočasové centrum a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, jehož předkladatelem je Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Liliový kruh Litomyšl. Projekt míří v rámci ROP NUTS II Severovýchod do prioritní osy 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.2 Rozvoj měst. Cílem projektu je výstavba volnočasového centra a nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Litomyšli. Sídlit bude v lokalitě na Větrníku, z části ve zrekonstruovaném objektu bývalých šaten, z části v nově postavené dvoupodlažní nízkoenergetické dřevostavbě. Nápad si získal podporu města, které pro jeho realizaci věnovalo potřebný pozemek. Díky své iniciativě tak na 120 skautů z Litomyšle a okolí získá bezpečné a moderní prostory pro své aktivity. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež se navíc otevře mládeži, které nabídne nejen široké možnosti trávení volného času, jako například knihovnu, počítačovou učebnu, dílnu pro rukodělné práce nebo přednáškový sál s krbem, který umožní také pořádání vzdělávacích akcí, ale i sociální služby. Skautské středisko Liliový kruh Litomyšl patří mezi významné místní organizace. Dlouhodobě zajišťuje volnoča-
sové aktivity pro děti a mládež, a to i přes to, že jako nezisková organizace nemá vlastní zaměstnance. Veškerá činnost funguje díky dobrovolníkům, kteří práci s dětmi věnují svůj čas. I kvůli jejich práci našel projekt nového centra podporu dalších partnerů. Jsou mezi nimi město Litomyšl, Farní charita Litomyšl, VOŠ
a SPgŠ Litomyšl i další neziskové organizace. Projet LILIE – Volnočasové centrum a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Litomyšli je připravován od jara 2008, jeho dokončení se předpokládá na konci roku 2011. Předpokládané náklady projektu jsou 23 miliony korun, přičemž do-
tace ROP by měla pokrýt 92,5 % nákladů. V rámci projektu PAAK může být nové centrum inspirací pro ostatní žadatele s podobným záměrem v oblasti volnočasových aktivit. Podrobné informace můžete získat na webu projektu PAAK www. cep-rra.cz/paak nebo na webu projektu www.projekt-lilie.cz.
11
PUBLICITA
EN č. 6 / 2010
Evropská komise zatím schválila tři velké železniční projekty Operační program (OP) Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem (ŘO) OP Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.
Projekty silniční Projekty silniční dopravní dopravní infrastruktury infrastruktury podporované podporované z prostředků z prostředků Evropské unie Evropské unie REALIZACE OP DOPRAVA
VELKÉ PROJEKTY
Od počátku realizace Operačního programu Doprava bylo k 5. květnu 2010 podáno 188 žádostí v celkové hodnotě cca 194 miliardy korun. Z předložených žádostí jich bylo schváleno 109 v souhrnné výši cca 147 miliard korun. Proplaceno bylo cca 68,5 miliardy korun, což představuje 40 % z alokace na období 2007-2013. Certifikované prostředky dosahují 7,6 % z alokace na operační program na celé programové období.
V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů, ze kterých jich bylo 30 schváleno na národní úrovni. Evropská komise schválila prozatím 3 velké projekty, jedná se o železniční projekty „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy korun - příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliardy korun) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hr.“ (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun). Evropské komisi je předloženo ke schválení dalších 12 velkých projektů (viz tabulka). Trať „Doubí u Tábora – Tábor“ je součástí tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Zkvalitněním technických parametrů tratě se dosáhlo zvýšení maximální rychlosti na 160 km/h, a tím i zkrácení jízdních dob pro osobní i nákladní dopravu. Modernizace trati přispěla zároveň ke zlepšení bezpečnosti provozu, kultury cestování a k omezení negativních vlivů železniční dopravy. Tzv. „velké projekty“ mají odlišný a také náročnější proces schvalování než ostatní projekty. Jedná se o projekty v hodnotě nad 50 milionů eur, které musí být po schválení Řídícím orgánem OP Doprava (ministerstvo dopravy) předloženy k posouzení Evropské komisi. Schvalovací proces se u prvních předložených velkých projektů protáhl na více než jeden rok.
PODANÉ ŽÁDOSTI
Ve srovnání s měsícem březnem 2010 bylo nově podáno osm žádostí ve výši cca 1 miliardy korun. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, přesáhl o 12 % alokaci OP Doprava na celé programové období. Podíl na nárůstu počtu podaných žádostí má oblast podpory 1.2, kde žadatelé předložili během měsíce dubna 2010 všech osm nově podaných žádostí. Finanční požadavek se tím zvýšil na 60 % dostupné alokace pro tuto oblast podpory na celé programové období, tj. cca 2 miliardy korun. PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM / PODEPSANOU SMLOUVOU
Během měsíce dubna 2010 bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace / podepsána Smlouvou u tří projektů v oblasti technické pomoci. Celkově dosahuje objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou cca 146,7 miliardy korun, což představuje 85 % z alokace na operační program na období 2007-2013. PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM
Proplacené prostředky dosahují cca 68,5 miliardy korun (40 % z celkové alokace programu). V průběhu dubna 2010 byly proplaceny žadatelům další cca 3 miliardy korun. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Objem finančních prostředků ve stavu finančně ukončené projekty tvoří cca 1,8 miliardy korun (tj. cca 3 % z proplacených prostředků). CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EK Za sledované období (duben 2010) proběhla certifikace prostředků ve výši 2,7 miliardy korun. Certifikované výdaje předložené Evropské komisi činí celkem cca 13,3 miliardy korun, což představuje 7,6 % z celkové alokace OP Doprava na programové období 2007-2013.
ZASEDÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU OP DOPRAVA
4. června se konalo v pořadí již sedmé zasedání Monitorovacího výboru Operačního programu Doprava (MV OPD). Zasedání se uskutečnilo v budově Ministerstva dopravy ČR, zúčastnili se jej zástupci Evropské komise, iniciativy Jaspers a samozřejmě členové MV OPD. Řídící orgán OP Doprava informoval o pokroku v realizaci operačního programu a byla projednávána témata týkající se schvalování velkých projektů Evropskou komisí. Během celodenního jednání byla projednána a schválena Výroční zpráva OP Doprava za rok 2009 a předložena Zpráva o realizaci OP Doprava k 31. 3. 2010. Druhým hlavním tématem jednání byla problematika schvalování velkých projektů Evropskou komisí. Diskuze byla zaměřena na možnosti urychlení a zefektivnění schvalovacího procesu ze strany EK. Zdlouhavý schvalovací proces způsobuje problémy i s čerpáním úvěru EIB a schválení velkých projektů je pro Českou republiku klíčové z důvodu refundace velkých finančních objemů.
MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – DUBEN 2010
Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)
Tab. 8 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Celková alokace podpory 2007-2013
Podané žádosti
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
Proplacené prostředky příjemcům
Prostředky předložené k certifikaci
Certifikované výdaje předložené EK
Plzeňs Jihočes Krá Královehra Kraj VyO Olomou Ji Jihomora
v mil. Kč v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % a b b/a c c/a e e/a f f/a g g/a 62 604,4 49 150,7 78,5 39 975,2 63,9 22 356,8 35,7 4 153,7 6,6 4 153,7 6,6 1.1 3 386,7 2 030,4 60,0 1 069,1 31,6 878,9 26,0 739,2 21,8 739,2 21,8 1.2 65 991,1 51 181,1 77,6 41 044,3 62,2 23 235,6 35,2 4 892,9 7,4 4 892,9 7,4 1 45 843,2 69 861,8 152,4 69 811,7 152,3 24 303,5 53,0 196,7 0,4 196,7 0,4 2.1 2 656,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 48 500,1 69 861,8 144,0 69 811,7 143,9 24 303,5 50,1 196,7 0,4 196,7 0,4 2 11 822,6 3 925,1 33,2 3 539,4 29,9 3 078,3 26,0 638,2 5,4 638,2 5,4 3.1 11 822,6 3 925,1 33,2 3 539,4 29,9 3 078,3 26,0 638,2 5,4 638,2 5,4 3 31 576,7 44 134,7 139,8 26 909,8 85,2 15 906,6 50,4 6 698,0 21,2 6 698,0 21,2 4.1 31 576,7 44 134,7 139,8 26 909,8 85,2 15 906,6 50,4 6 698,0 21,2 6 698,0 21,2 4 8 926,1 18 717,0 209,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 991,8 1 236,1 124,6 655,7 66,1 196,7 19,8 0,0 0,0 0,0 0,0 5.2 9 917,8 19 953,1 201,2 655,7 6,6 196,7 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 409,0 502,8 122,9 31,1 7,6 31,1 7,6 0,0 0,0 0,0 0,0 6.1 2 783,7 3 685,5 132,4 3 495,6 125,6 1 707,2 61,3 812,9 29,2 812,9 29,2 6.2 405,0 76,5 18,9 8,1 2,0 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 597,7 4 264,9 118,5 3 534,8 98,2 1 738,6 48,3 812,9 22,6 812,9 22,6 6 2 080,0 664,2 31,9 1 179,6 56,7 63,6 3,1 28,9 1,4 28,9 1,4 7.1 2 080,0 664,2 31,9 1 179,6 56,7 63,6 3,1 28,9 1,4 28,9 1,4 7 35 174,5 48 399,6 137,6 30 444,5 86,6 17 645,1 50,2 7 510,9 21,4 7 510,9 21,4 ERDF 138 311,6 145 585,2 105,3 116 230,8 84,0 50 877,7 36,8 5 756,7 4,2 5 756,7 4,2 FS 173 486,1 193 984,8 111,8 146 675,3 84,5 68 522,8 39,5 13 267,6 7,6 13 267,6 7,6 OP D Měnový kurz: 1 EUR = 25,540 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV K 21.5.2010 Měnový 1kurz EUR = shodný 25,540 CZK - měsíčním měsíčníkurzem. kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložev IS kurz: Viola, tj. není s aktuálním Zdroj: MSC2007 - 5.5.2010 né EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 - 5. 5. 2010
2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
Přehled otevřených výzev OP Doprava
Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OPERAČNÍM PROGRAMU DOPRAVA
Oblast podpory
1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T, vč. železničních uzlů 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telematických systémů 2.1 Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T 3.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T 4.1 Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T
Zahájení příjmu žádostí
Ukončení příjmu žádostí
Alokace na výzvu (EU+NZ) v mil. Kč
19 Typ oprávněného žadatele
Odkaz na web
9.7.2007
30.6.2015 Vlastníci/správci dotčené infrastruktury, či SŽDC s.o.
N/A http://www.opd.cz/cz/Vyzvy
9.7.2007
Vlastníci/správci dotčené infrastruktury, či SŽDC s.o, 30.6.2015 vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy
N/A http://www.opd.cz/cz/Vyzvy
9.7.2007
30.6.2015 Vlastníci/správci dotčené infrastruktury
N/A http://www.opd.cz/cz/Vyzvy
9.7.2007
30.6.2015 Vlastníci/správci dotčené infrastruktury, či SŽDC s.o
N/A http://www.opd.cz/cz/Vyzvy
9.7.2007
30.6.2015 Vlastníci/správci dotčené infrastruktury
N/A http://www.opd.cz/cz/Vyzvy
stav k 0
MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – DUBEN 2010
Vlastníci/správci „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část,dotčené úsekinfrastruktury Doubí u(Dopravní Tábora – Tábor“ (3,9 mld. Kč 9 436,3 http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 5.1 Rozvoj sítě metra v Praze 15.10.2009 30.6.2015 podnik hl. m. Prahy, a. s.), případně Magistrát hl. m. Prahy příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z 5.2 Zavádění systémů řízení a regulace Vlastníci/správci dotčené infrastruktury, případně 1 025,2 http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 30.11.2007 30.6.2015 silničníhosoudržnosti provozu v Praze ve výši téměř 3 mld. Kč) a Magistrát hl. m. Prahy trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., Fondu „Elektrizace 6.2 Rozvoj a modernizace vnitrozemských Vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské N/A http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 9.7.2007 30.6.2015 vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T dopravy a ŘVC ČR 1.stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hr.“ vodní (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 Poznámka: N/A Řídící Řídící orgán stanovil ve výzvěve ze výzvě dne 9.7.2007 souhrnnou všechny vyhlášené oblasti podpory, a to vevyhlášené výši 6 210,5 mil EUR (příspěvek Společenství a národní N/A orgán stanovil ze dne 9. 7. alokaci 2007pro souhrnnou alokaci pro všechny oblasti podpory, a to ve výši 6zdroje). 210,5 miliomld. Kč). Evropské komisi je předloženo ke schválení dalších 12 velkých projektů (viz následující Zdroj: MSC2007 – 21.5.2010, webové stránky OP D nu EUR (příspěvek Společenství a národní zdroje). tabulka). Zdroj: MSC2007 – 21. 5. 2010, webové stránky OP Doprava. Řídící orgán OP Doprava harmonogram výzev neuvádí.
Řídící orgán OP D harmonogram výzev neuvádí.
Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje)
Tab. 6 - Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Oblast podpory 1.1 2.1 3.1 4.1 5.1 OP D
Celková 3 Schváleno na národní alokace Předloženo na ŘO/ZS úrovni (ŘO/ZS) podpory 2007-2013 v mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e 62 604,4 15 47 307,3 12 38 806,3 45 843,2 9 69 018,1 9 69 018,1 11 822,6 2 2 536,9 2 2 536,9 31 576,7 7 15 382,5 6 8 730,8 8 926,1 2 19 372,7 1 655,7 160 773,0 35 153 617,5 30 119 747,9
Zdroj: MSC2007- -5.5.5.2010, data od od Řídícího ŘO Zdroj: MSC2007 5. 2010, data orgánu
Předloženo EK počet f 7 4 1 0 0 12
mil. Kč g 19 512,8 36 078,2 1 115,1 0,0 0,0 56 706,0
Schváleno EK počet h 3 0 0 0 0 3
mil. Kč I 8 239,3 0,0 0,0 0,0 0,0 8 239,3
12
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 6 / 2010
KRÁTCE • V libereckých městských lázních se konala konference na téma Integrovaný plán rozvoje města Liberce a jeho realizace v podobě dílčích projektů spojená s financováním z evropských fondů. „Informovali jsme veřejnost o přípravě IPRM jako strategie,“ řekl Michal Vereščák, manažer IPRM v Liberci. Podle jeho slov by se měla tato tematická konference každoročně opakovat. • Zástupci Evropské komise Jack Engwegen a Tomáš Kuchtík navštívili 7. června severovýchodní Čechy. Zúčastnili e zasedání Monitorovacího výboru zřízeného při ROP Severovýchod. Spolu s předsedou Regionální rady Radko Martínkem a ředitelem Úřadu Regionální rady Zdeňkem Semorádem si poté prohlédli několik projektů, na jejichž financování se významně podílela Evropská unie. • V obchodním domě Futurum v Hradci Králové byla instalována putovní plakátová výstava projektů, které byly realizovány v Královéhradeckém kraji a které spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím ROP Severovýchod. „Prezentujeme devatenáct projektů, které úspěšně čerpaly nebo čerpají evropskou dotaci,“ řekl Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady. Cílem je podle něj hlavně upozornit na rozvoj regionu a evropské fondy.
ROP Severovýchod financuje kulturu skrze investice Kultura je pro regionální operační programy spíše okrajovou záležitostí a stejně tomu je i u ROP Severovýchod. Přesto i kultura se těší nepřímé podpoře z tohoto regionálního operačního programu. PENÍZE NA KULTURU NELZE VYČÍSLIT ROP Severovýchod není primárně zaměřen na kulturu, ale především na investiční aktivity. Podle tiskové mluvčí ROP Severovýchod Evy Jouklové tento operační program podporuje kulturu tak trochu oklikou. „V podstatě to znamená, že z ROP Severovýchod nelze podporovat kulturní akce jako takové, ale spíše regeneraci a revitalizaci kulturních památek a dalších budov, jako jsou společenská centra, muzea, kláštery, atd.,“ řekla Evropským novinám tisková mluvčí. A v jakých oblastech podpory lze najít investice, které se nějakým způsobem dotýkají kultury? V nedávné době proběhlo v oblasti podpory 3.1 patnácté kolo výzev. To bylo zaměřené na projekty navazující na projekt Litomyšl v IOP. Jedna taková výzva ještě přijde a to ve 24. kole, kdy se budou přijímat podobné projekty se zaměřením na Kuks. „Obecně platí, že ve všech výzvách na výše zmíněné oblasti podpory bylo možné podat projekty obsahující zmíněné aktivity, tj. i zaměřené na kulturu,“ dodává Jouklová. Podle ní ale není možné vyčíslit, kolik fi-
nančních prostředků bylo alokováno pouze na kulturu. „Alokace jsou dané vždy na konkrétní oblast podpory na celé programovací období,“ vysvětluje Jouklová. KULTURNÍ PROJEKTY VE DVOU OSÁCH Z jednotlivých prioritních os se kultury dotýkají dvě. Tak předně je to prioritní osa 2, jejíž jednotlivé oblasti mohou sloužit jako prostředek pro podporu kultury a kulturních objektů. Zřejmě nejvýznamnější oblastí je ta, zaměřená na rozvoj regionálních center. Konkrétně jde o oblast 2.1, která má na starost regenerace a revitalizace historických a kulturních památek a také výstavbu infrastruktury pro volnočasové aktivity. Podobnou náplň můžeme také najít u tematických oblastí zaměřených na rozvoj měst a venkova. Kulturu lze také podporovat skrze prioritní osu 3. Ta se věnuje cestovnímu ruchu a projekty v této oblasti se zaměřují hlavně na revitalizaci kulturněhistorických a technických památek, které mají bezprostřední vazbu na rozvoj cestovního ruchu v regionu. „V oblastech podpory 2.2, 2.3 je
Více než dvacetimilionové investice se dočkalo například centrum Bohuslava Martinů v Poličce. zdroj: www.rada-severovychod.cz již alokace vyčerpána. V oblasti podpory 2.1 v rámci Integrovaných plánů rozvoje měst se realizují nebo budou realizovat projekty zaměřené na kulturu v širším smyslu. V současnosti kupříkladu probíhá v Hradci Králové komplexní rekonstrukce hradeb a mělo by být také obnoveno Velké náměstí,“ doplňuje Eva Jouklová. INVESTICE DO MUZEÍ I HRADEB Rekonstrukce hradeb v historickém centru Hradce Králové probíhají už od května loňského roku a skončeny mají být ke
konci roku letošního. Z celkové částky 41 milionů korun, kterou opravy stojí, obdrželo město 18 milionů z ROP Severovýchod. Nedávno začala další část oprav. „Při rekonstrukci by mělo dojít především ke statickému zajištění hradeb, které už se začaly bortit na chodník na ulici pod nimi,“ řekl Malíř. A další projekty? Investic se dočkala například muzea. Za všechny investice lze zmínit tu do Centra Bohuslava Martinů v Poličce za 23 milionů korun. „Zastaralé prostory muzea rozšířila interaktivní expozice, připomínající skladatelův odkaz. Vznikly zde prostory vhodné ke
konání kulturních a společenských akcí, odpočinkové zóny a nový depozitář pro ochranu originálních sbírek se zázemím pro badatele,“ řekl ředitel Centra David Junek. Podpořeno bylo také Vojenské muzeum v Králíkách, Muzeum obuvi a kamene ve Skutči nebo Muzeum barokních soch v kostele sv. Josefa v Chrudimi. Velkou kulturní investicí je ta v Lomnici nad Popelkou. Tamější zámek totiž prochází rozsáhlou revitalizací. Práce za 53 milionů korun, které zámek zrenovují a staticky zabezpečí, skončí v prosinci tohoto roku. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Revitalizace veřejných prostranství v centru Bystřice nad Pernštejnem o rozloze jednoho hektaru je ukončena. Město na ni získalo 52milionovou dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Po roce stavebních prací má centrum Bystřice nad Pernštejnem všechny předpoklady k plnění své funkce veřejného prostranství s významnou rolí v oblasti kulturního a společenského života města. Náměstí je turistickým cílem, je zde prostor pro pořádání kulturních akcí, zóny klidu a odpočinku, místo nákupů i nepostradatelných parkovacích míst. Ozdobou náměstí je také vodní kaskáda. • Regionální rada Jihovýchod spolu se statutárním městem Brnem zahájila jednání se zástupci Evropské investiční banky ve věci finančního nástroje na podporu urbánních investic JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas). JESSICA využívá návratné zdroje, které jsou poskytovány formou dlouhodobých úvěrů, půjček, záruk a investičního kapitálu na investice do rozvoje města. Brnu se tak nabízí využití nástroje JESSICA v oblasti dopravy, dostupnosti sociálních služeb, kultury, sportu nebo v oblasti vědy a výzkumu.
Kulturními prioritami Jihovýchodu jsou Brno a Třebíč Regionální operační program Jihovýchod pomáhá v Brně vytvářet a udržovat nemálo kulturních památek a turisticky atraktivních míst. Za všechny je možno jmenovat například zpřístupnění brněnského podzemí, kostnici u svatého Jakuba a regeneraci a rozšíření služeb Národní kulturní památky Špilberk. Rozsáhlý labyrint sklepních prostor, štol a studní je brněnským fenoménem. Vznikal v Brně již od 12.století a po dlouhá léta unikal zmapování úředníky. „Náročnost jeho průzkumu způsobila, že trvá již třicet let. Pro Brno je sanace podzemí jednou z priorit podpory cestovního ruchu, podzemní stavby jsou velice populární a historicky cenné,“ uvedla Kateřina Dobešová z oddělení publicity a technické pomoci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. I zde pomohly evropské dotace, konkrétně to byla částka 62 milionů korun. První část zpřístupněného podzemí Brno otevře v listopadu letošního roku. Jbude to Labyrint pod Zelným trhem a atraktivní Sklepení domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím. VZÁCNÉMU OBJEVU POMOHLA PŘESTAVBA NÁMĚSTÍ Rozsáhlá historická Kostnice u kostela svatého Jakuba bude zpřístupněna veřejnosti v listopadu 2012. Sklepní prostory kompletně vyplněné kosterními ostatky byly objeveny v roce 2001 při architektonické úpravě Jakubského náměstí. Brno si od nové atrakce
slibuje zvýšení počtu návštěvníků města. V podzemních prostorách se budou pořádat i kulturní a společenské akce. ROP Jihovýchod přispěje na obnovu kostnice více než třiceti miliony korun. Další významnou kulturní stavbou je hrad Špilberk. Dominanta Brna otevře díky téměř 42 milionové dotaci ROP Jihovýchod veřejnosti dosud nepřístupné jižní křídlo hradu pro stálé expozice. Další čtyři miliony dotací umožní zviditelnit Špilberk rozšířenou propagací včetně nových internetových stránek s virtuální prohlídkou hradu. TŘEBÍČ JE UNIKÁTNÍ ŽIDOVSKÁ PAMÁTKA Další, památkově a kulturně významnou oblastí je město Třebíč, které je světovým unikátem. Zdejší židovské stavby byly v roce 2003 zařazeny mezi památky UNESCO a jsou hned po Jeruzalému jediné, které byly na tento prestižní seznam zapsány samostatně. „Regionální rada Jihovýchod podporuje rekonstrukci památek a rozvoj cestovního ruchu této unikátně dochované oblasti. Jmenujme například hotel Joseph 1699, dům Blahoslavova 77 nebo baziliku sv. Pro-
Areál hotelu Joseph je jednou z nejstarších historických staveb v Třebíči.
foto: Hotel Joseph
neměly střechy, statika budov se stále zhoršovala. Díky téměř 28 milionové dotaci z ROP Jihovýchod se podařilo výjimečnou památku zachránit a přebudovat na hotel, ze kterého dýchá historie snad na každém kroku. Hotel je zpřístupněn nejen klientům a návštěvníkům, ale i účastníkům kulturních akcí, které jsou v prostoru hotelu pořádány. Další kulturní památka, dům číslo 77, sousedí přímo se Zadní synagogou. Další projekt z ROP Ji-
hovýchod a dotace 9,5 milionů korun se týká rekonstrukce a znovu využití tohoto objektu, původně v katastrofickém stavu, jako muzea se stálou expozicí židovského bydlení a obchodu. „Bude využíván pro přednášky, videoprojekce, návštěvníci zde uvidí dobové vetešnictví a funkční košer kuchyni, kde se pro ně budou příležitostně připravovat tradiční židovská jídla,“ dodala Dobešová. Michal Tillgen
kopa,“ řekla Dobešová. Uprostřed městské památkové zóny, židovské čtvrti je také hotel Joseph 1699. Areál budov hotelu je jedním z nejstarších a nejdominantnějších objektů v této historické části města. Byl vyhlášen za nemovitou kulturní památku. ZÁCHRANA HOTELU PŘIŠLA NA POSLEDNÍ CHVÍLI Objekt hotelu byl ve velice havarijním stavu, nejstarší budovy již
13
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 6 / 2010
Naše obce musí dostat peníze z Fondu solidarity EU! Pro některé obce a jejich občany se záplavy stávají opakovanou hrozbou, která má reálné dopady jak na majetek, tak na zdraví. Pro připomenutí: v roce 1997 si povodně na Moravě vyžádaly 50 mrtvých, o rok později jen ve Východních Čechách přinesly povodně 6 obětí, v roce 2002 - historicky největší změřené povodně v Čechách znamenaly 17 mrtvých, v roce 2006 pak 7 obětí a v roce 2009 celkem 13 zmařených životů. Letošní povodně jsou z tohoto pohledu pro Českou re-
publiku milosrdné, protože při nich přišel o život pouze jeden člověk. Problematika povodní se proto stala jedním z nejzávažnějších témat, která se řešila na červnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Evropská unie, která symbolizuje soudržnost, podporu a spolupráci, pomáhá postiženým oblastem pro-
střednictvím Fondu solidarity. Tento fond umožňuje poskytnutí finanční podpory státům, za předpokladu, že odhadovaná škoda přesahuje tři miliardy eur nebo činí více než 0,6 % HDP členského státu. Nedávné záplavy ve střední Evropě nicméně ukázaly, že navzdory celkovým škodám, které těžké deště způsobily, některé, zejména menší členské státy nejsou jednotlivě schopny naplnit stanovené limity, a proto nemohou získat podporu. Vzhledem k tomu, že
by Fond solidarity měl v prvé řadě sloužit obnově postiženého evropského území, je třeba zajistit větší flexibilitu při předkládání společných žádostí, které by odrážely celkové škody, a nejen škody dílčí zaznamenané v jednotlivých členských státech. I naše obce musí možnost dosáhnout na evropskou podporu. Ve Štrasburku jsem proto vyzval Evropskou komisi, aby v tomto ohledu podnikla kroky k revizi příslušného nařízení k Fondu solidarity, kte-
ré by umožnilo vytvořit silnější a pružnější nástroj na řešení přírodních katastrof. Apeloval jsme také na členské státy, aby provedly směrnici Evropské unie o záplavách a dodržovaly ji, neboť povodním lze účinně předcházet pouze na základě přeshraniční strategie.
Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR
V Pardubicích jednali partneři projektu GECKOS Projekt Go ECO! Environmental Services for SMEs se zkráceným názvem GECKOS je nadnárodním společným projektem konsorcia partnerských organizací ze zemí Francie, Španělska, Švédska, Slovenska a České republiky. Zástupci těchto zemí se sešli v polovině června na společném jednaní v Pardubicích. POMOC PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
Cílem projektu GECKOS je usnadnit malým a středním podnikům zavádění metod a nástrojů, které povedou k větší ochraně životního prostředí v lokálním i evropském měřítku. Současně je jeho úkolem napomáhat k tomu, aby malé a střední podniky viděly v ochraně životního prostředí možnosti svého ekonomického rozvoje. Za Českou republiku je v projektu zapojen Pardubický kraj prostřednictvím Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, která jednání pořádala.
„Jednou z úrovní služeb projektu GECKOS je pořádání seminářů a správa informačních webových stránek. Jádro projektu však tvoří poskytování individualizovaných služeb malým a středním podnikům v oblasti životního prostředí jako nejúčinnějšího prostředku k dosažení uplatnění správné praxe,“ přiblížila význam projektu Klára Gottvaldová, konzultantka a koordinátorka projektu Geckos z Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. Hlavním tématem jednání byla Přípravná studie Praparatory study – studie, která zmapuje dané regiony ve čtyřech vybraných sektorech u malých a středních podniků a bude zpraco-
vána za každého partnera zvlášť. Prozkoumány budou potřeby malých a středních podniků v oblasti odpadového hospodářství, výroby a zpracování kovů, povrchové úpravy kovů a v oblasti výroby elektrických a elektronických součástek. Studie tak musí identifikovat, popsat a charakterizovat všechny dostupné zdroje informací a opatření na místní, regionální, národní i evropské úrovni. Popíše také v každém regionu služby a trh konzultantů a konzultačních služeb. Výstupem analýzy potom bude vytvoření spolupráce mezi GECKOS partnery, dále místními konzultanty a malými a středními podniky, která bude zacílena na vytvoření platformy umožňující přenos a sdílení vědomostí a znalostí mezi zúčastněnými regiony. HLAVNÍ JE PŘÍMÉ PORADENSTVÍ Projekt GECKOS má zajistit přímé poskytování služeb v ob-
lasti životního prostředí malých a středních podniků. Jendou z priorit je poradenství, které bude „šité na míru“ individuálním potřebám malých a středních podniků. Pro podniky budou také organizová-
ny workshopy, které budou zaměřeny tematicky a jejich částí budou i praktické tréninky. Projekt GECKOS je realizovaný v rámci sítě Enterprise Europe Network, který je financovaný
v rámci programu CIP (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace) a následně programu EIP (Enterpreneurship and Innovation Programme), oba programy jsou aktivitou Evropské komise.
3D animace není totéž jako 3D televize V současné době není neobvylké se setkat s termínem “3D” a ve skutečnosti není ani možné se tomuto fenoménu vyhnout, jsme-li jen trochu v kontaktu s mediální realitou, protože se skutečně jedná ve filmovém průmyslu o stále masovější novinku. V mnohém se jedná o evoluci filmařského průmyslu, protože efekt stereoscopického 3D skutečně definuje třetí rozměr obrazu téměř v reálném prostoru a tím dodává zkratce 3Dsvou opravdovost. Proč? S nástupem “brýlí” je původní termín 3D animace, který není žádnou novinkou a jsme na něj zvyklý díky pravidelným úspěchům moderních animovaných filmů např. od studia Pixar, který tuto novou animační techniku poprvé představil a proslavil v kontextu celovečerního animovaného filmu, nutné vnímat jako jednu z mnoha technik animování s jakým se animovaný film tvoři, tedy “kreslí”. A naopak stereoscopické “brýle” jsou vlastně forma “promítání”, díky němuž diváci vnímají obraz prostorově. Více méně. Termín 3D “trojrozměrná“ animace má svou historii a není tedy totéž, jako jsou nové 3D televize. V mnohém je technika 3D skutečnou revolucí a stereoscopické 3D “pouhou” evolucí. Klasické ne-stereoscopické filmy se budou točit dál, ale díky studiu Pixar se celkový animační průmysl dostal opět na celosvětové výsluní zrovna v době, kdy klasická kreslená animace začínála skomírat a přestalo se s ní téměř počítat. Jak se pozná dobrá animace od špatné Kvalitní animace se dá poznat především tak, že nám svou elegantností a čitelností pomůže identifikovat se s postavami a jejich příběhem. To je kritérium číslo jedna. I velice jednoduchá animace, třeba harmonický pohyb kostiček, může impozantní a tůdíž kvalitní. Nicméně ve dvou aspektech se dělá nejvíce chyb, respektive když jsou zvládnuty s umem, i technologicky nízkorozpočtový projekt může mít svůj úspěch. Jde o časování a grafická čitelnost. Každý pohyb v reálném světě se děje v konkrétním čase, který je ovlivněn fyzikálními zákony či zkušeností s nimi. Ocelová koule padá rychleji než papírová kulička, gumová se odráží pružněji, chůze člověka z místa na místo je jiná na Zemi než na Měsíci apod. U charakterové animace v 3D, tj. animace postav, je častým nedostatkem začína-
jících animátorů příliš pomalá animace, plovoucí nebo chaotické přechody z jedné pózy do druhé apod. Druhým kritériem je vizuelní čitelnost, především v jednotlivých pózách postav. Problém nastává tehdy, když není zcela zřejmé, co chce taková loutka světu vůbec sdělit, protože daná sekvence nedává smysl. Každý hlavní moment v záběru by měl být obsahově jasný, aby když si film v daném momentě zastavíte, měli byste mít i bez pohybu jasno ze siluety postavy, o co v ten moment postava sděluje. Sami si zkuste pantomimicky v gestách znázornit smutek, radost, únavu apod. Často se stává, že tyto pózy jsou málo srozumitelné a když se k tomu přidá špatné časování (přechod z pózy do pózy), je animace málo kvalitní, protože špatně komunikuje svůj příběh. A v tomto můžete sami poznat, kdy jde o kvalitní animaci. Čím více má animátor času / peněz, tím více si může přidávat extra detailů (např. sekundární animace vlasů, prstů apod.) a jednotlivé pohyby dále ladit tak, aby se nakonec loutka chovala jako živá. 3D technika tuto iluzi posouvá ze všech animačních technik nejdál, protože již není potřeba drátků (jako u klasické loutky), animuje se v plném počtu oken (ne jako u kreslené animace, kde se často animuje menší počet oken, aby se ušetřila pracnost a tím konečný pobyh není zcela plynulý) a animační nástroje jsou natolik sofistikované, že dávají animámátorovi extra prostor pro estetický experiment a svobodu, která v minulosti neměla obdoby. Kromě schopnosti se vůbec animaci naučit je také velice složité animovat kvalitně v časovém tlaku. Pixar odvádí geniální práci i proto, že má dostatek času a peněz, aby mohl ladit 2 sekundy na týden na jednoho animátora. To je luxus, který prakticky nikdo jiný nemá. Animace je drahá proto, že je lidsky velice pracná. Ani počítače na tomto faktu nic nemění.
Jak vznikají 3D animovaný film je sofistikovaný kolaborativní proces. Více než umělecké dílo jednotlivce se jedná spíše o synchronizovanou výrobní linku na umělecké dílo. Tento syrový úhel pohledu je v české tradici často vnímán pejorativně, ale moderní světová animace dosáhla takové kvalitativní úrovně a takového zájmu, že bez kvalitní organizace mezi jednotlivými umělci nejsou již jednotlivci (často ani malé týmy) schopni produkovat kvalitní animaci. Vyjímky potvrzují pravidlo. V prvé řadě se jde o tým lidí, který vytváří příběh. Jací lidé, takový příběh. Proto na začátku není kladen důraz na příběh samotný, ale na tým tvůrců, protože bez nich žádý nápad nevznikne. Dále se příběh rozkleslý do tzv. storyboardů, cože je v podstatě komix, který reprezentuje jednotlivé záběry a sekvence. Následuje animatik, což je video klip ze storyboardových oken nebo už v 3D s jednoduchými objekty a animacemi, které reprezentuji postavy a časování záběrů, úhly kamer apod. Čím více času se věnuje této tzv. předprodukční fázi, tím snadnější je samotná produkce. Součástí předprodukce je také výtvarno prostředí a design postav, první animační testy, které ukazují nedostatky designu v 3D, styl animace, napovídají o délce realizace apod. Během produkce se pak celé tovární soukolí rozběhne naplno. Čím více se plánovalo, tím lépe se pojede. Modelují se prostory, postavy, objekty, staví se animovatelné loutky. Často se jednotlivé fáze překrývají, tj. animace se začne dělat i v době, kdy jsou loutky ještě částečně rozdělané. Vše je otázka nastavení celého technického procesu. Na konci produkce se svítí jednotlivé záběry a renderujou, tj. vytváří se jednotlivé vrstvy obrazu, aby se následně vše zkompletovalo, sestřihalo a úplně na konci zkombinovalo s hudbou a zvukovými efekty. Česká škola Současná česká animace neexistuje. Je v takové krizi, že se nelze obhajovat ani sladkým závanem doby minulé. Navíc je český vzdělávací systém archaicky zaměřen na tzv. autorskou animaci, kdy je student od sa-
mého počatku studia veden k vlastní tvůrčí činnosti bez ohledu na animační techniku. Zní to poeticky, ale důsledkem je, že ve světové konkurenci tito jednotliví umělci nezvládají často ani samotné řemeslo animování jedné techniky, protože je studium příliš obecné a teoretické. Současné trendy jdou ceskou 3D, které si nelze pouze osaha, protože je natolik složité, že je nutné studenty vést exklusivně od samého začátku studia k systematickému zvládnutí této techniky. Je-li toto rozhodnutí ponecháno na studentovi, aby si sám vybral a není mu ani poskytnuto kvalitní školení, většna z nich se této možnosti sama vzdá. A i když 3D přirozeně mnoho lidem nemusí vyhovovat, autorské vzdělávací metody neprodukují dostatečně kvalitní telenty, aby se česká animace mohla ve světě profilovat třeba v oblasti klasické animace. V současné době, paradoxně v kontextu naší dlouholeté tradice, nejsou předevší zruční animátoři, kteří by si byli schopni rychle osvojit moderní 3D. Žádná z českých škol tento talent v oblasti 3D neprodukuje. Profesní školení s animátory z Pixaru v Litomyšli V posledních třech letech jsou pořádány profesní kurzy ANOMALIA, které navazují na teoretické a umělecké dovednosti českých studentů za účasti profesionálních animátorů, režisérů, producentů posouvájí talent a zkušenosti českých animátorů směrem ke světovým trendům a standardům. Toto léto se uskuteční zatím nejdelší exklusivní dvouměsíční kurz pro animátory, který je koncipován právě pro české studenty se silnou teoretickou a klasickou dovedností, aby se co nejefektivnějí posunuli do 3D animace a zvládli charakterovou animaci podle světových standardů. Velkou pomocí jim májí být právě profesionálové z Pixaru, kteří přijedou poprvé do České republiky prakticky vyučovat. Nejde o náhodný seminář, ale o intenzivní soustředění v nádherné Litomyšli, která kurzům ANOMALIA vyšla vstříc svou kulturní a technickou podporou. Organizátoři tak doufají, že toto léto bude zahřívací nadějí pro budoucnost české animace, i když se jedná o prvních 10 studentů.
14
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 6 / 2010
KRÁTCE • Více než rok čekali obyvatelé Valašského Meziříčí na otevření nově zrekonstruovaného parku Kinských. Nový amfiteátr s pódiem si vyzkoušely první meziříčské kapely, včetně legendární Mňágy a Žďorp. „Vypadá to opravdu dobře. Park si novou tvář opravu zasloužil," hodnotí výsledek mluvčí kulturního zařízení Lukáš Martínek. Podle něj už do konce června je připraven program pro veřejnost, včetně venkovního promítání filmů. Revitalizace bývalé zámecké zahrady a letního kina si vyžádala téměř dvaačtyřicet milionů korun. Z toho necelých sedmnáct bylo uhrazeno z Regionálního operačního programu Střední Morava. • Symbolickým stiskem knoflíku zahájil provoz elektronického informačního systému před vlakovým nádražím v Olomouci primátor města Martin Novotný. Celková rekonstrukce přednádraží je u konce. Realizací čtvrté etapy vznikly dvě nové křižovatky, devět zastávek, informační tabule s údaji o odjezdech a celkové přeložení tratě tak, aby vznikl plnohodnotný přestupní terminál městské, regionální a železniční dopravy. Poslední etapa rekonstrukce olomouckého přednádraží přišla celkem na 260 milionů korun, z toho necelých 100 milionů byla dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava.
Kulturní projekty s přidanou hodnotou ROP Střední Morava podporuje celou řadu projektů z oblasti kultury. Z těch, které běží nebo právě skončily, stojí za zmínku tři ve dvou městech. První dva se nacházejí v Uničově a týkají se galerijní a muzejní činnosti. VĚZENÍ Z DÁVNÝCH ČASŮ Město Uničov se dlouhodobě snaží vytvářet kvalitní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, a to především ve vazbě na dlouhými staletími vytvářený potenciál historických budov s jejich původním využitím. Většina objektů je umístěna v rámci městské památkové zóny či jejího širšího okolí. Potřebnost dlouhodobého řešení problematiky byla prověřena při zpracování Komplexního programu rozvoje města Uničova na léta 2007 - 2013, kdy byla problematika cestovního ruchu i definování jednot-
livých projektů projednávána v pracovních skupinách, a to i veřejně. Prvním výsledkem je kompletně zrekonstruovaná budova někdejší šatlavy s výstavou k dějinám městského soudnictví. „Návštěvníci budou mít možnost zhlédnout celý objekt a ochutnat něco málo z nově připravované expozice vězeňství,“ řekla vedoucí odboru kultury, školství a sportu uničovské radnice Nikola Hirnerová. Památkově chráněný dům prošel v uplynulých deseti měsících celkovou rekonstrukcí. „Na generální opravu čekal více než sto let, neboť poslední přestavba se podle plánu stavitele
Zdenka Vodičky uskutečnila v roce 1890,“ přiblížila Hirnerová a dodala: „Jedná se o unikátní památku. Vzhledem k tomu, že v minulých letech zde neprobíhaly prakticky žádné stavební zásahy, zůstal objekt více méně zachován v podobě, která odpovídá konci 19. století.“ Práce na obnově byly zahájeny loni v srpnu a stavební část skočila letos v květnu. „Snažili jsme se, aby zůstalo zachováno a zrenovováno co nejvíc původních prvků. Ale při opravě bylo nutné některé části nahradit novými, například krov bylo třeba zhotovit znovu. Vedle stavebníků se totiž na rekonstrukci podílela celá řada restaurátorů – specialistů na fresky, kámen, dřevo nebo kov. „Jelikož stavební práce skončily teprve nedávno, uvidí návštěvníci pouze základ
Expozice v novém muzeu vězeňství je zatím základní, v budoucnu bude využívat interaktivní prvky. . foto: Městský úřad Uničov
budoucí expozice. V krátké době bychom chtěli spustit interaktivní prvky v elektronických kioscích, do budoucna plánujeme také drobnou sbírkotvornou činnost. Půjde tedy o živou expozici, která se bude stále vyvíjet,“ konstatovala Hirnerová. Oprava šatlavy stála 18,5 milionu korun. Samotná stavební obnova objektu přišla na 17,5 milionu a zhruba milion město vložilo do projektové dokumentace, stavebního dozoru a nákupu vnitřního vybavení. Uničov však pro svůj záměr získal dotaci 13,53 milionu korun z ROP Střední Morava. KOUSKY TURISTICKÉ MOZAIKY Další projekt "Město v hradbách - městská galerie" řeší revitalizaci přízemí historického objektu na Masarykově náměstí v historickém centru Uničova. Z regionálního operačního programu na něj půjde necelých 5,5 milionu korun. V revitalizovaných nebytových prostorách bude zřízena městská galerie. V současné době jsou pro účely výstavnictví k dispozici pouze nedostačující provizorní prostory v Základní umělecké škole. V galerii se budou konat dlouhodobé i krátkodobé výstavy regionálních výtvarníků, bude zde zřízeno centrum tradiční lidové kultury Uničovska. Projekt zapadá do dlouhodobé snahy zpřístupnit a oživit kulturní památky v centru Uničova s jejich původním využitím pro potřeby rozvoje cestovního ruchu.
PAMÁTKA NA ÚROVNI Historický objekt je předmětem také třetího projektu v tomto článku. Je jím obnova zámku v Bojkovicích. Zdejší zámek Nový Světlov se v minulosti ocitl v konkursním řízení. Vzhledem k nedostatečné údržbě a chátrání v době konkursní správy není dnes zámek v provozu. Nový majitel však s místními samosprávami pracuje na rozvojových projektech, které by tuto památku znovu oživily. Potřebná je především její záchrana a využití pro turismus. Kulturní památka patří v současné době k těm nejohroženějším ve Zlínském kraji a je zájmem samosprávy i investora znovu ji otevřít veřejnosti. V provozu je v současné době pouze muzeum, které je provozováno městem Bojkovice, a jež ročně přivítá několik tisíc návštěvníků. Havarijní stav je pro ně nebezpečný. Tato část projektu se zaměřuje na rekonstrukci jižního a severního křídla zámku a částí, které mohou sloužit k ubytování a gastronomii. Další části připravuje opravit obecně prospěšná společnost Zámek Nový Světlov a tyto opravy se budou týkat veřejné části, kterou tvoří kulturní a výstavní sály, muzeum, komerční části, kde vznikne 72 lůžek s čtyřhvězdičkovou certifikací a doplňkové služby na podporu kulturních aktivit a vzdělávání. Vybudování této ubytovací kapacity si vyžádá necelých 60 milionů korun, z toho 35 milionů poskytne v rámci dotace ROP Střední Morava. Tomáš Fridrich
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Moravskoslezský kraj získá dotaci 49,3 miliony korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko na pořízení 24 nových vozů zdravotnické záchranné služby a jejich částečné vybavení. Ze svého kraj přispěje dalšími 4 miliony korun. Jedná se o speciální vozidla rychlé lékařské pomoci, rychlé zdravotnické pomoci a rychlé lékařské pomoci v setkávacím systému Rendez-vous pro Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, p.o. Budou pořízena ve dvou fázích na začátku a konci roku 2011 a rozmístěna do všech okresů kraje. Jde o první peníze z ROP Moravskoslezsko uvolněné do oblasti zdravotnictví v letech 2007-2013. • Vítězem prvního ročníku zábavné a umělecké soutěže Kabaret Evropy se stali žáci Obchodní akademie Ostrava. Odměnou jim bude studijní cesta do Evropského parlamentu na jaře příštího roku. „I když je správa evropských peněz na prvním místě, vidíme svou roli také v zapojení do společenského a kulturního života. Kromě dnešní akce je toho důkazem také nabídka partnerství školám i neziskovým organizacím při konání dalších akcí,“ říká za pořadatele David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
Kulturní a společenský život ožívá Evropskými prostředky z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko lze financovat revitalizaci kulturních památek. Popdporovány jsou ovšem také investice do zázemí pro kulturní a společenský život ve městech i na venkově. Jedná se nejčastěji o výstavbu či rekonstrukci obecních a kulturních domů. OPAVA DO TOHO „ŠLAPE“ Přesně tímto směrem se vydala Opava. Moravskoslezská statutární města soutěží o dotace z ROP Moravskoslezsko kvalitou a přínosností svých projektů, které mají zahrnuty do svých integrovaných plánů rozvoje. V Opavě pojali integrovaný plán se záměrem zvýšit přitažlivost města a tomu odpovídají i realizované nebo připravované záměry. Obecní dům v Opavě vznikl rekonstrukcí bývalého novobarokního bankovního domu v centru města. Od prosince minulého roku nabízí návštěvníkům divadelní, filmové a koncertní zážitky, k využití jsou nemalé konferenční prostory. K fungující výstavní galerii by se letos v září měla přidat také stálá expozice z historie města. Už nyní se ale městu podařilo rozdmýchat kulturní a společenské dění. Mezi dalšími plánovanými investicemi města je například i rekonstrukce Slezského divadla Opava, domu umění nebo kulturního domu v ulici Na Rybníčku. Na vznik Obecního domu přispěla Opavě dotace 70 milionů korun z ROP
Moravskoslezsko, dohromady může město získat přes 400 milionů korun. PROJEKTY OD MĚST I VESNIC Na přitažlivost města pro místní lidi i návštěvníky vsadil také Havířov a částečně i Ostrava, kde již mají realizaci prvního projektu rovněž za sebou. Investovali do výstavby terasy Slezskoostravského hradu. Rozšířila se tak kvalita i nabídka služeb. Dotace z ROP Moravskoslezsko na projekt činí 4 miliony korun, mnohem větší investice se ovšem teprve chystají. Převážně evropskými prostředky má být hrazena rekonstrukce a nástavba Divadla loutek v Ostravě, slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo začátkem června. Obdobné projekty menšího rozsahu se ve velkém odehrávají i v menších městech a na venkově. S 9 miliony korun z ROP Moravskoslezsko může počítat město Odry při probíhající výstavbě Muzea Oderska. Jen o několik set tisíc méně získá Orlová na vytvoření multifunkčního sálu v místním kulturním
Nová terasa v areálu Slezkoostravského hradu rozšiřuje možnosti pro návštěvníky. foto: ROP Moravskoslezsko domě. I v malých obcích s méně než tisíci obyvateli se odehrávají nemalé investiční akce. Rekonstrukce multifunkčního kulturního domu v Dolním Benešově pojme dotaci přes 15 milionů korun. Rekonstruovat kulturní domy se rozhodli například také v Dolní Lutyni, Služovicích nebo Žabni. Společenský život v Řepištích na Frýdecko-Místecku oživuje nově postavená a v květnu otevřená tělocvična. Obec ji postavila se záměrem pořádat zde koncerty, společenské akce a otevření místním zájmovým spolkům.
SOUKROMÝ SEKTOR SE NEBOJÍ Oblast cestovního ruchu je v případě ROP Moravskoslezsko široce otevřena zájmu podnikatelů. Tento fakt se přetavil v podpoře několika zajímavých projektů. Jedním z nich je například revitalizace hornického muzea Landek v Ostravě, na níž má být nasměrováno přes 51 milionů korun z ROP Moravskoslezsko. Své šance investovat do obnovy a zpřístupnění církevních památek se chopila také Římskokatolická farnost ve Frýdku, bezmála 25 milionů korun jí pomůže s rekonstrukcí are-
álu baziliky Navštívení P. Marie. Realizace několika obdobných projektů se dá očekávat v nejbližší době, když aktuálně prochází hodnocením. Peníze z EU budou hrát klíčovou roli také při revitalizaci Dolní oblasti Vítkovic. K projektu financovanému z Integrovaného operačního programu budou doprovodné aktivity hrazeny z ROP Moravskoslezsko. Příjem takovýchto projektů zahájí v říjnu Regionální rada Moravskoslezsko, která spravuje prostředky z programu a schvaluje úspěšné projekty. Z ROP Moravskoslezsko bude uvolněno 50 milionů korun. Tomáš Fridrich
15
EKOLOGIE
EN č. 6 / 2010
Vhozením odpadu do kontejneru to nekončí! Co se s odpady děje poté, co je vyhodíte do barevných kontejnerů? Co všechno vzniká z roztříděných odpadů? Neznáte odpověď? Podívejte se dále a možná budete překvapeni. Veškerý odpad nejdříve putuje na specializované třídicí linky. Doposud nebyl vynalezen žádný spolehlivý automatický stroj, který by se vyrovnal lidskému oku, a proto se vše nejdříve třídí ručně. Třídění každého odpadu má jasná pravidla. Papír Do modrého kontejneru vhazujeme noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenku, kartón a papírové obaly (např. sáčky). Složení všech těchto druhů papíru se liší, a proto na třídicí lince dochází k roztřídění na jednotlivé druhy. Dotříděný papír se potom lisuje do balíků a odváží se k dalšímu zpracování. Z vytříděného papíru se dá znovu vyrobit novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka nebo toaletní papír. Papír je možné recyklovat až sedmkrát! Sklo Kontejner na sklo může být zelený i bílý. Do bílého kontejneru patří čiré sklo a do zeleného kontejneru barevné sklo. I skleněný odpad je před dalším zpracováním ručně předtříděn. Rozdělené střepy pak putují na speciální automatickou
linku, kde lidskou práci přebírá počítač. Ten zajistí vysokou čistotu vytříděného skla tak, aby už nic nebánilo jeho dalšímu zpracování ve sklárnách. Sklo lze recyklovat téměř do nekonečna. Ze skleněného odpadu vznikají nejčastěji nové lahve na minerálky nebo pivo. Plasty PET láhve od nápojů (samozřejmě sešlápnuté), výrobky a obaly z plastů, kelímky, sáčky, fólie a polystyrén - to vše patří do žlutého kontejneru. I tyto odpady procházejí důsledným tříděním a recyklací. Jejich následné použití je velmi rozmanité. Z PET lahví se vyrábí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do takzvaných zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) vznikají nové fólie a různé pytle. Polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. Zbylá směs plastových odpadů se lisuje do balíků a odváží se do závodu na recyklaci směsných plastů. Tam vznikají odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažba, protihlukové stěny u dálnic apod. „Množství recyklovaného materiálu zá-
leží na tom, jak pečlivě odpad roztřídí každá z domácností. Pokud totiž sklo, papír nebo plasty skončí v popelnici na komunální odpad, je jeho další recyklace téměř vyloučena,“ uvedl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKOKOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Další informace o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji najdete na www. cistykraj.cz. CO VÍME ČI NEVÍME O TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Třídění odpadů je v dnešní době naprostou samozřejmostí. V bruselském regionu například od Nového roku zavedli povinné třídění plastů, skla, papíru, plechovek a nápojových kartonů. U nás zatím třídíme odpad dobrovolně. Množství měst a obcí, které se zapojují do sběru tříděného odpadu, však rok od roku narůstá. Co je třídění odpadu? Zjednodušeně řečeno - třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů odděleně od ostatních. Roztříděné odpadky patří do speciálních kontejnerů. Takto připravený odpad se recykluje a může se znovu začlenit do výroby. Tím se šetří přírodní zdroje.
Barevné kontejnery – co kam patří? Většinou najdete pohromadě 3 barevné kontejnery – žlutý, modrý a zelený. Žlutý kontejner je určen na plasty, modrý na papír a zelený na sklo. Na některých místech je vedle zeleného také bílý kontejner. Oba jsou určeny na sklo. Do bílého kontejneru patří sklo čiré - průhledné lahve, sklenice a skleněné nádoby z domácnosti. Nesmí však být z varného skla. Do zeleného kontejneru se vhazuje sklo barevné – například lahve od piva, vína či limonád, tabulové sklo, sklenice a skleněné obaly od léků. Pro sběr nápojových kartonů slouží speciálně upravené popelnice v oranžové barvě. Někde se mohou kartony házet do žlutého kontejneru pro sběr plastů nebo modrého kontejneru pro sběr papíru. Takové nádoby jsou označeny oranžovou samolepkou upozorňující na možnost sběru nápojových kartonů. Čím dál častěji přibývají kontejnery hnědé - na bioodpad. Do nich mohou lidé vyhazovat zbytky jídel nebo vybraný zahradní odpad. Zvolna se začínají objevovat červené kontejnery na drobnou elektroniku. Měly by pomoci zabránit vyhazování elektrospotřebičů do běžného komunálního odpadu a zároveň zlepšit re-
cyklaci těchto výrobků. Existují také speciální kontejnery určené ke sběru textilu. Do nich se mohou odkládat oděvy, boty, kabelky a tašky, povlečení, ručníky, oděvní doplňky nebo hračky. Použitelné textilie se vytřídí a jsou pak nabídnuty k charitativním účelům. „Kontejnerů na tříděný odpad stále přibývá. V Královéhradeckém kraji je v tuto chvíli rozmístěno 11 700 kontejnerů na tříděný sběr. Oproti roku 2008 je to nárůst o 11 %. Třídí tu 399 ze 448 obcí, což je téměř 90 %. Lidé chápou, že pro hezčí a zdravější prostředí musí něco udělat i oni sami. Doufám, že počet lidí, kteří třídí odpad a kteří jsou přesvědčeni o tom, že třídit je správné, bude i nadále narůstat,“ doplnil Tomáš Pešek. Pytlový sběr Kromě třídění odpadu do samostatných nádob využívá řada obcí sběr do pytlů. Výhodou tohoto systému je, že se dá lehce upravit podle místních podmínek. Je dobře použitelný nejen v menších obcích, ale i ve větších městech. „Tento způsob třídění je vhodným doplňkem nádobového způsobu sběru. Zejména ve venkovských zástavbách a oblastech s nízkou hustotou obyvatel,“ dodal Tomáš Pešek.
Co dělat s odpadky v domácnostech? Správná odpověď zní: vytřídit je! Někomu může separace odpadů připadat jako zbytečná věc, tak to ale není! Tříděním odpadu můžeme výrazně ovlivnit naše životní prostředí. Každý by si měl uvědomit, že velkou část toho, co vyprodukujeme, tvoří odpady, které lze znovu využít. Proto se vyplatí začít třídit už doma. Nemusíte kupovat nové odpadkové koše. Stejně poslouží i tři igelitové tašky – na papír, plasty a
sklo. Například vytříděný papír je možné recyklovat až sedmkrát! Plasty jsou také výborně recyklovatelnou surovinou. Z PET lahví se například vyrábí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do takzvaných
zátěžových koberců. Díky recyklaci skla potom vznikají nové lahve na minerálku či pivo. Množství odpadů z našich domácností můžeme výrazně ovlivnit už při samotném nákupu. Příkladem jsou mycí prostředky na nádobí. Pokud stále kupujeme saponát v plastikové (PET) lahvi, obal zabere mezi odpadky po vyhození vždy několikanásobně více místa, než obal od ná-
hradní náplně. Tou pochopitelně můžeme plnit již jednou zakoupenou lahev. Ušetříme tak nejenom zmiňovaný obal, ale také svoji peněženku. K třídění odpadů v domácnostech stačí opravdu velmi málo. Pořiďte si tři nádoby, do kterých budete jednotlivé odpady odkládat. Takto vytříděný odpad potom vhoďte do správného kontejneru. Do žlutého kontejneru patří plasty, modrý kontejner je ur-
čen pro papír, do bílého nebo zeleného kontejneru vhoďte sklo a vše je hotovo. „Třídit doma je velmi důležité. Pokud v jedné odpadkové nádobě skončí vše nepotřebné, nelze již materiál dále dotřídit a zpracovat,“ vyjádřil se Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Informace o třídění odpadu najdete na webové adrese www.ekontejnery.cz . INZERCE
16
PUBLICISTIKA
Eurofon informuje Co je to Strategie Evropa 2020? Evropská komise ve spolupráci s členskými státy, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými pracují na novém plánu, který nahradí Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost. Nová strategie se označuje jako Evropa 2020. Komise identifikovala tři klíčové hybné síly růstu, k nimž by se prostřednictvím konkrétních opatření na úrovni EU a členských států mělo přistoupit: inteligentní růst (podpora znalostí, inovací, vzdělávání a digitální společnosti), udržitelný růst (produkce méně náročná na zdroje a podpora konkurenceschopnosti EU) a růst podporující začleňování (zvýšení účasti na trhu práce, získávání dovedností a boj proti chudobě). Na základě toho, bylo stanoveno na úrovni EU pět hlavních cílů které by měly členské státy při zohlednění své konkrétní výchozí situace převést do podoby cílů vnitrostátních: • 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, • 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, • v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo takzvaných cílů„ 2020-20“, • podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo mít vysokoškolské vzdělání, • počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. Odsouhlasení rámcové strategie včetně hlavních cílů je prvním krokem. Tím následujícím je rozdělení společných cílů na jednotlivé národní cíle. Některé členské státy vyjádřily rezervovaný postoj zvláště k posledním dvěma cílům, které se týkají vzdělání a chudoby, nicméně lze říci, že vyjednávání o strategii Evropa 2020 probíhají zatím podle plánu. Slabou stránkou celé strategie je nulová vymahatelnost stanovených cílů, což může představovat překážku v jejich naplňování. Ing. Eva Martincová Eurofon
EN č. 6 / 2010
Stavební výrobky čekají změny, získejte informace včas To doporučuje Ing. Alena Šimková z Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která se jednání k novému právnímu předpisu v Bruselu účastní. Je reálný předpoklad, že nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výroků na trh, vstoupí v platnost již v roce 2011 a přinese řadu změn i pro Českou republiku. Zajímali jsme se, na co bychom se měli připravit. Jaké změny nás tedy v nejbližší době čekají? Nový právní předpis upravující podmínky pro cestu stavebních výrobků na jednotný trh s sebou v blízké budoucnosti přinese určité změny. Na rozdíl od dosud platné směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích, která je implementována do národního práva každého členského státu zvláštním předpisem, má nařízení Evropského parlamentu a Rady přímou účinnost. Příslušné orgány členských států tedy budou muset analyzovat stávající právní předpisy v dané oblasti a zajistit, aby byly odstraněny ty z nich nebo jejich části, které budou s nařízením v rozporu. Tyto analýzy v České republice již začaly. Evropská komise již před zahájením prací na návrhu nařízení prohlásila, že předpis upravující oblast uvádění stavebních výrobků na trh nesmí znamenat novou zátěž, ať už administrativní nebo finanční povahy, a neměl by vést ke vzniku pře-
kážek obchodu. Je skutečností, že některým výrobcům z těch členských států, kde v současné době označení CE není vnímáno jako povinné, mohou v souvislosti s přechodem na novou právní úpravu vzniknout jisté počáteční náklady. Ve výhledu by však i tito výrobci měli mít z nových změn prospěch, zejména v souvislosti se zjednodušením postupů směřujících k získání označení CE nebo se zákazem dodatečného značení výrobků nad povinný rámec stanovený nařízením. Můžete blíže vysvětlit význam označení CE dle nařízení? Označení CE odkazující na nařízení o stavebních výrobcích na rozdíl od ostatních výrobkových oblastí neříká, že konkrétní výrobek, např. cihla, je pro uživatele „bezpečný“. Stavební výrobek je třeba vnímat ne jako výrobek určený k přímému použití, jako je tomu např. u dětské stavebnice nebo varné konvice, ale jako „meziprodukt“, který může plnit bezpečnostní ukazatele stavby
teprve poté, co byl projektantem na základě svých deklarovaných vlastností správně navržen a následně správným způsobem zabudován do stavby. Označení CE má tedy u stavebních výrobků zvláštní význam: osvědčuje, že informace o vlastnostech výrobku byly získány v souladu s nařízením, a musí být tudíž považovány za přesné a spolehlivé. Označení CE smí být připojeno k výrobku, pro který byla vypracována harmonizovaná technická specifikace (evropská harmonizovaná norma nebo evropské dokumenty pro posuzování, zkráceně „HTS“), a je jediným označením, které potvrzuje shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech ve vztahu k základním charakteristikám, na něž se HTS vztahuje.
odborných seminářů na dané téma.
Považuji za vhodné poznamenat, že technická odborná veřejnost je vhodným způsobem aktivně zapojena do procesu připomínkování nařízení, a to již od samého počátku projednávání. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pro lepší informovanost zveřejňuje na svých stránkách www.unmz.cz v sekci Státní zkušebnictví/Aktuality nejnovější informace k nařízení. Od počátku roku 2010 se již také uskutečnilo několik
Ing. Alena Šimková pracuje v Úřadě pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který je gestorem k provádění směrnice Rady 89/106/ EHS, o stavebních výrobcích. V rozhovoru vychází z informací, které získává ze svého působení ve Stálém výboru pro stavebnictví, EK a v pracovní skupině Rady EU: G 7 – Technická harmonizace, kde zastupuje zájmy České republiky k dané oblasti.
Zmínila jste semináře. Můžete k nim sdělit něco bližšího? Nařízení v úvodním ustanovení doporučuje, aby Evropská komise a členské státy včas zahájily informační kampaně s cílem informovat odvětví stavebnictví o chystaných změnách vyplývajících z přechodu na nový právní předpis. Hospodářské subjekty a uživatelé stavebních výrobků by ve vlastním zájmu měli sledovat informace o povinnostech zúčastněných stran, o podmínkách pro připojení označení CE ke stavebním výrobkům a o přechodném období. O semináře je již nyní značný zájem, především mezi odbornými svazy, proto je jisté, že další budou pokračovat i na podzim 2010.
Vlastimil Růžička
CO NA TO EUROPOSLAnci Poslanci Evropského parlamentu přijali usnesení o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, které vyzývá k upřednostnění dozoru nad dluhy. Je možné se tak vyvarovat situaci v Řecku? Vždy jsem říkal, že žít na úkor dluhů je nesprávné. A splácet dluhy dalším dluhem není rozumná strategie pro nikoho, kdo má více výdajů než příjmů. Řecký vládní dluh ke konci loňského roku činil 99,2 procenta HDP, přičemž roční schodek státního rozpočtu se vyšplhal až na 13,6 procenta HDP. Tato čísla sama o sobě nejsou však tím největším problémem. Řecko má totiž třeba menší dluh než Japonsko a podobný deficit jako Velká Bri-
tánie a přesto jediné je na pokraji bankrotu. V Evropském parlamentu jsme řeckou krizi a obecně dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v Evropě diskutovali poměrně zevrubně. Požádali jsme Komisi, aby úroveň a kvalitu dluhů jednotlivých členských států posoudila. Poté, co Evropský statistický úřad Eurostat zjistil, že byl schodek řeckého státního rozpočtu loni o devět desetin procenta vyšší, než řecká vláda původně udávala, nevíme,
čemu máme věřit. A to je ten největší kámen úrazu. Stabilita finančních trhů a hrozba bankrotu je totiž úzce spojená s důvěrou. S důvěrou věřitelů, že dlužníci budou své dluhy splácet. S důvěrou investorů, že investované peníze dosáhnou zhodnocení. S důvěrou správců společné měny, že se situace nebude opakovat a že státy realizují potřebné reformy. Řecko tak doplatilo na nedostatek důvěry a ochoty realizovat úsporná opat-
ření. Málokdo dnes Řecku věří nejen zveřejňované statistiky, ale i to, že veřejné finance dá někdy do pořádku. Silnější dohled nad finančními trhy je v tomto ohledu zásadní pro obnovení důvěry a následně pro zajištění dlouhodobého zdraví řeckého rozpočtu. Jako problém stále vnímám, že Řekové si na svůj životní standard zvykli a nejsou připraveni se o něj nechat připravit. Přitom je každému soudnému hospodáři jasné, že se Řecko nevy-
V souvislosti s první částí vaší otázky o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, které vyzývá k upřednostnění dozoru nad dluhy ze strany EU, si pokládám otázku, zda zbavení autonomie jednotlivých členských států je tou správnou cestou, která by vedla k ozdravení veřejných financí u
příslušných členských států. Můj postoj k této věci je skeptický. Kontrolovat rozpočty členských států nepřísluší Evropské komisi, která není demokraticky zvolenou "vládou" Evropské unie. Na druhou část vaší otázky není jednoduchá odpověď. Jsem přesvědče-
na, že členské státy nemohou jít cestou slibování 13. a 14. důchodů, neadresného plýtvání finančních prostředků v sociálním systému i ve zdravotnictví, či neposledně nadbytečnou regulací. Zkrátka je to jako v rodině každého z nás, můžeme si dovolit jen to, na co máme. A to si musíme přiznat a
na tom začít stavět. Důležitý je i postoj každého členského státu týkající se vyhodnocování spolehlivých a kvalitních statistik. Tyto by měly odrážet skutečnou hospodářskou situaci daného státu, aby se situace, která vznikla v Řecku, již neopakovala.
O udržitelnosti veřejných financí se nebojuje usneseními, ale činy. Usnesení parlamentu pouze stvrzuje, že problém je považován za zásadní a v jeho řešení je Evropský parlament připraven k potřebné a rychlé součinnosti. Na druhé straně je zřejmé, že základ
řešení se musí najít především mezi členskými státy, tedy na půdě Rady za součinnosti Komise. Věcně jde o to, aby země dodržovaly své fiskální závazky a aby pro mimořádné situace existoval mechanismus, který by stabilizoval měnu a případně i veřej-
né finance postižených zemí. Ty se totiž do problémů mohou dostat i s odpovědným hospodařením, když prostě na základě určitých, třeba i nepřesných či zavádějících informací ztratí důvěru finančních trhů. V rámci mechanismu musí být zřejmé zřejmé, že
nikdo nebude za nikoho nic platit, a ten, kdo má zaviněné obtíže musí strpět určité sankce. Zároveň musí být zřejmé, že v případě ohrožení bude reakce promptní.
hne jak zvyšování příjmů, tak drastickému seškrtání výdajů. Méně drastická, nicméně podobná opatření, ostatně čekají i nás.
Oldřich Vlasák, europoslanec
Andrea Češková, europoslankyně
Jiří Havel, europoslanec
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 7, číslo 05, vychází 28. 5. 2010 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
17
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 6 / 2010
Deset let Státního fondu dopravní infrastruktury V červenci letošního roku oslaví Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) výročí prvního desetiletí své existence. Nastává tedy čas krátce zrekapitulovat jeho činnost a výsledky, od relativně skromných začátků, kdy finanční zdroje do dopravní infrastruktury byly z dnešního pohledu velmi malé, až po rok 2010, kdy celkové výdaje rozpočtu představují více než 98 miliard korun. Rád bych se při této příležitosti zmínil především o dvou základních úkolech, ke kterým byl SFDI zřízen. SFDI využívá především svých příjmů ve prospěch rozvoje výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Druhým úkolem je podpora vyhlášených programů v oblasti bezpečnosti, cyklistické problematiky, projektových a studijních akcí. SFDI tedy plní především roli jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů finančních prostředků v oblasti stavebnictví České republiky, kdy pomáhá svými finančními prostředky udržet v kontinuálním fungování další přípravu a průběh staveb i ve zlomových okamžicích vývoje ekonomiky. SFDI tak slouží jako stabilizující prvek ve složitém mechanismu financování dopravní infrastruktury, kdy sice primárně neplní roli určovatele jednot-
livých staveb či jejich priorit, to je úlohou především Ministerstva dopravy ČR a jednotlivých rozhodujících příjemců, ale jako kvalifikovaný finanční fond obstarává řadu na první pohled neviditelných prací spojených s financováním. Názorným příkladem je role finančního manažera prostředků i zprostředkujícím subjektem Operačního programu doprava Evropské unie a úvěrových zdrojů získaných od Evropské investiční banky. Zároveň fond může také přesouvat potřebné finanční prostředky z roku na rok, a tím účelně a pružně zajistit využívání těchto zdrojů. Z hlediska řízení fondu je velkým pozitivem to, že předsedou Výboru SFDI je ze zákona přímo ministr dopravy, a proto je zabezpečena úzká provázanost a kontinuita strategických činností fondu a Ministerstva dopravy ČR. Další členy Výboru SFDI jmenuje Vláda ČR a na činnost fondu
zároveň dohlíží Dozorčí rada fondu, jejíž členy jsou poslanci PSP ČR. Mezi další úkoly fondu na místní úrovni patří například i pomoc v oblasti předfinancování řady kofinancovaných projektů i na úrovni krajů, dále pomoc v oblasti financování projektů pro bezpečnost,
výstavbu a údržbu cyklistických stezek nebo rozvojových a výzkumných projektů v oblasti dopravy. Jedním z výzkumných projektů je například financování celostátního sčítání dopravy, které vždy v pětiletém horizontu měří intenzitu dopravy na mnoha tisících úsecích silniční sítě v celé ČR. Na první pohled nepodstatná aktivita však ve svém výsledku následně slouží minimálně dalších pět let dopravním odborníkům, projektantům a dalším profesím k návrhům, jak dále rozvíjet silniční síť. Pokud se však vrátíme k číselným údajům, od roku 2000 do roku 2009 prostřednictvím fondu bylo vynaloženo celkově více jak 575 miliard korun do silniční, železniční a vodní infrastruktury. V oblasti silniční infrastruktury bylo postaveno od roku 2000 například více než 200 nových kilometrů dálnic, nebo více než 100 kilometrů rychlostních silnic, na výstavbu a údržbu cyklistických stezek bylo vynaloženo více než 980 milionů korun, na zvyšování bezpečnosti téměř 1 miliarda korun, a na výzkumné a projektové práce téměř čtvrt miliardy korun. A to se pochopitelně jedná pouze o hrubé součty těch hlavních realizovaných akcí. Také je potřebné zmínit, že do roku 2005 SFDI financoval výstavbu a údržbu silniční sítě, která dnes patří krajům. Vedle silniční infrastruktury jsou také prostředky SFDI směřovány do železniční infrastruktury a vodních cest. Vodní infrastruktura je v podmínkách České republiky velmi geogra-
ficky specifická a z hlediska finančních výdajů nepředstavuje stěžejní položku v každoročním rozpočtu fondu. Jiná situace je samozřejmě u železniční infrastruktury, kdy od roku 2000 bylo vynaloženo téměř 200 miliard korun. V tomto objemu finančních prostředků jsou především výdaje na již fungující 1. koridor Děčín - Břeclav, 2. koridor Břeclav - Petrovice, dále pak výdaje na přestavbu a rekonstrukci hlavních železničních uzlů jako například Děčín, Ústí nad Labem, Praha, Kolín, Břeclav, elektrizace tratí, zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech, pokračování výstavby 3. a 4. koridoru a pochopitelně výdaje na údržbu rozsáhlé ostatní železniční sítě. Jednou z důležitých činností SFDI je také péče o údržbu a průběžné opravy silniční a železniční infrastruktury, i když v minulosti došlo ke snížení finančních prostředků s ohledem na maximální podporu výstavby nových investičních akcí. V budoucím období se činnost SFDI bude také ještě více zaměřovat na optimalizaci vynakládaných finančních prostředků na údržbu majetku státu. Mimo jiné SFDI také financuje výstavbu, provoz a údržbu kompletního mýtného systému v celé České republice na vybrané dálniční a silniční síti, včetně rozvoje příslušných telematických systémů. Bilancujeme-li desetiletí úspěšné práce a činnosti, musíme vzhlížet i do budoucna. Nemá smysl, asi opakovat obecně známé teze o stabilizovaném malém kolektivu fondu, kdy pouze několik desítek pře-
vážně vysokoškolsky vzdělaných pracovníků denně zpracovává a obhospodařuje pro většinu obyvatelstva naší republiky nepředstavitelně velké částky finančních prostředků. Našim cílem v této oblasti je snaha, aby vynakládané finanční prostředky byly užity maximálně efektivně a zároveň podporovaly rozvoj nových technologií a z toho plynoucích úspor na budování dopravní infrastruktury. Velkou výzvou do nadcházejících let, která leží před vedením fondu a jeho pracovníky, je udržení potřebného vývoje a výstavby dopravní infrastruktury a také alternativní získávání dalších finančních prostředků. Právě proto vedení SFDI bude rozvíjet metody a nástroje, jak zabezpečit i do dalších let potřebné finanční zdroje pro rozvoj veškeré infrastruktury, a to jednak aktivní aplikací metod projektů charakteru PPP, tak i dalšími finančními netradičními zdrojovými nástroji, jako jsou emise dluhopisů a jiných cenných papírů dle zákona o SFDI. Jsem přesvědčen, že další dekáda činnosti SFDI bude nejméně tak úspěšná jako ta, kterou dnes završujeme.
Ing. Jaroslav Krauter, ředitel SFDI
Tým SFDI za deset let své existence udělal obrovský kus práce Před deseti lety jsem jako finančník v soukromém sektoru pravděpodobně zaznamenal, že vzniká nějaká specializovaná finanční instituce v resortu dopravy. Nepochybně by mě ale tehdy ani ve snu nenapadlo, že se za sedm let stanu jejím ředitelem a o další dva roky později dokonce – z pozice ministra dopravy – předsedou jejího Výboru. Přesto se to stalo a já jsem mohl zevnitř poznat, že Státní fond dopravní infrastruktury je důležitá a potřebná instituce, finančně nejsilnější a proto i nejviditelnější ze všech
státních fondů. Že jeho činnost, přesněji řečeno její šíře, by nebyla možná bez existence strukturálních fondů Evropské unie, které do našich dopravních staveb vložily a vloží řadu
miliard eur. A že v jeho kancelářích pracují vzdělaní a slušní profesionálové. Nemohu v tomto místě nepřipomenout jednoho z nich, který na rozdíl ode mne u začátku SFDI byl, ale desátého výročí jeho existence se bohužel nedožil a nemůže ho s námi oslavit: Jiří Novák byl nejen odborně velmi zdatným náměstkem ředitele SFDI, byl především čestným a milým člově-
kem. Tým SFDI za deset let své existence udělal obrovský kus práce. Všechny ty dálnice, rychlostní i běžné silnice, železniční tratě, mosty, tunely, plavební komory, přístavní zdi, cyklostezky a kdovíco všechno ještě, to jsou stovky kilometrů důkazů, že svou práci zvládáme a že ji děláme dobře. Nesmíme ale přestat myslet na to, že další stovky kilometrů máme před sebou, že musíme být schop-
ni poskytovat i nadále investorům finanční prostředky včas, aby všechny klíčové dopravní stavby byly veřejnosti k dispozici co nejdříve. Že to nebude jednoduché, že budeme muset doplnit modely financování a přesvědčit o jejich potřebnosti jak voliče, tak jejich politiky, je jasné. Ale před SFDI nikdy nestály zrovna jednoduché úkoly, takže nepochybuji o tom, že i ty současné zvládneme – ku
prospěchu České republiky – co nejlépe.
Ing. Gustav Slamečka, MBA, ministr dopravy
18
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 6 / 2010
Resort dopravy dokončil strategické rozvojové dokumenty Sektorové strategie a model financování výstavby Realistický scénář počítá s dokončením dálniční sítě v České republice do roku 2025. Současné výhledy ohledně finančních zdrojů bohužel neumožní vybudovat v tuzemsku do roku 2020 ani dálnice v nejvyšší prioritě. Dostavba celé sítě by tak byla zcela v nedohlednu. Navíc ve všech sousedních zemích funguje financování výstavby, provozu a údržby dálnic formou PPP (Partnerství veřejného a soukromého sektoru) v hodnotách miliard eur. V zemích s nutností dalšího rozvoje výstavby dálniční sítě, jako jsou Polsko a Slovensko, mají investice do dopravní infrastruktury v dalších letech vzrůstající tendenci. U nás je tomu však právě opačně. Na ministerstvu dopravy (MD) a Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) byly dokončeny práce na sektorových strategiích, které představují nástroj pro nastavení priorit do roku 2013 a zejména podklad pro přípravu dlouhodobého plánu vý-
stavby dopravní infrastruktury. Jednotlivým dopravním stavbám a tahům byla přiřazena důležitost a potřebnost výstavby, a to pomocí multikriteriální analýzy zahrnující všechny klíčové aspekty související s přípravou a výstavbou (například
dopady na ekonomický rozvoj regionů, dopravní kapacita, vlivy na životní prostředí, bezpečnost atp.). Podrobnější rozpracování s nastaveným konkrétním modelem do roku 2030 bude předmětem další etapy přípravy plánu s předpokládaným dokončením v roce 2011. Zároveň byl na MD a SFDI zpracován model financování výstavby dopravní infrastruktury, z něhož vyplývá řada zjištění týkajících se současných možností České republiky. Například na dokončení staveb páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic je třeba celkem 499 miliard korun, zatímco při ne-
změněném způsobu financování by do roku 2020 bylo k dispozici pouhých 96 miliard korun, což by odsunulo termín dobudování prakticky do nekonečna. Finanční model tak naznačuje nutnost zásadních rozpočtových a institucionálních úprav oproti nynějšímu stavu, aby bylo možné krýt investiční náklady realistického scénáře dokončení páteřní sítě. Tento scénář počítá s dokončením sítě v roce 2025 (o pět let později oproti dosavadním, i když finančně nijak nezajištěným předpokladům) a předpokládá nutnou roční dotaci do systému v rozsahu 100 až 125 miliard korun (v cenách 2009) se špičkou v letech 2015 a
2016 a následným poklesem pod 80 miliard korun v roce 2025, tedy po dokončení hlavních investičních akcí. Model financování také dokládá, že dluhopisy vydané SFDI by mohly snížit uvedené potřebné roční dotace v letech intenzivní výstavby a přesunuly by část zátěže do období po 2025, tedy po dokončení sítě. Ministr dopravy Gustáv Slamečka k dokončeným sektorovým strategiím a modelu financování řekl: „Strategie financování založená na kombinaci potřeb a jejich pokrytí zdroji, jejíž základní obrysy jsme dnes představili, je nezbytná pro pokračování výstavby doprav-
ní infrastruktury v dalších letech. Vzhledem ke stále omezenějším zdrojům musíme učinit institucionální opatření, které umožní užití efektivních finančních nástrojů při financování výstavby. Současně se ale musíme důsledně zaměřovat na nejpotřebnější úseky komunikací. Proto vznikají sektorové strategie – jako nástroj pro nalezení takových úseků. Nesmíme však pouštět ze zřetele, že máme-li být schopni dostat do souladu potřebnost úseků s jejich připraveností, musí být učiněny i legislativní kroky, abychom uměli minimalizovat dobu a nákladovost přípravy investičních staveb.“
Dálnice D47 se osvědčila - šetří čas i peníze řidičů Loni v listopadu byl mezi Bělotínem a Bílovcem zprovozněn poslední chybějící úsek dálnice D1 z Lipníku nad Bečvou do Ostravy. Znamenalo to ukončení dlouho probíhající stavby, která ostravskému regionu přinesla kvalitní dopravní spojení nejen s okolními regiony, ale i s Prahou a Brnem. S půlročním odstupem je již možno objektivně hodnotit praktické přínosy pro řidiče. „Ještě před dokončením dálnice D1 se obvykle jezdilo do Ostravy a Bohumína dvěma možnými trasami. První vedla přes Odry, Fulnek a Bílovec, druhá pak na Nový Jičín a Příbor. Dnes je cesta skoro přímá, podstatně rychlejší a samozřejmě kratší. Řidiči tak nešetří pouze čas, ale i peníze za použití mnohem komfortnější komunikace,“ říká Ing. Kremitovský, ředitel Správy Brno, pod kterou realizace projektu D47 spadá. Letos v srpnu navíc bude dokončen i plný profil úseku Bělotín – Hladké Životice. První ze dvou tras přitom měla délku 88 kilomet-
rů a ujet ji trvalo více než hodinu a půl, druhá měřila dokonce 97 kilometrů a její průjezd zabral zhruba stejně, podle aktuální hustoty silničního provozu. Nynější trasa Velký Újezd - Bohumín po dálnici D1 má délku jen 83 kilometrů a při dodržení rychlostních limitů se dá ujet za necelých 50 minut. „Je to skutečně výrazná časová úspora, zvláště když tudy musíte jezdit téměř každý den,“ pochvaluje si autodopravce Petr Klimeš, který pravidelně jezdí na Ostravsko se zbožím. Tvrdí, že nový úsek dálnice mu výrazně zjednodušil jeho podnikání.
Napojení Ostravy na nejdůležitější dopravní tepnu D1 přispělo ke zlepšení dopravní a ekonomické situace v regionu. Kvalitnější infrastruktura má do kraje nalákat především nové investory. Dálniční tah na Ostravu pomáhá řešit také stávající nedostatek pracovních míst v Moravskoslezském kraji. Přestože míra nezaměstnanosti v regionu klesla v dubnu mezi měsíčně o 0,6 procentního bodu na 12,1 procenta, nabídka volných míst roste kvůli stávající hospodářské krizi jen pomalu. Mnoho lidí je tak nuceno cestovat za prací do větších měst, hlav-
ně do Brna a do Prahy. Důležitost a význam této dálnice podtrhuje i fakt, že ulehčuje propojení severu a jihu Evropy. Je totiž přímou součástí Transevropské dopravní sítě (TEN) ve směru Katowice – Bohumín – Ostrava – Brno – Vídeň. Na dálnici D1 by se měla mezi Brnem a Vídní napojit rychlostní silnice R52 a dokončit tak severojižní tah sítě TEN. Podrobné informace o projektu dálnice D1 v Moravskoslezském kraji včetně grafických příloh jsou k dostupné na www.viamoravica.cz
Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.
EN č. 6 / 2010
Zusammenfassung
Schreckgespenst Griechenland
Das größte Haushaltsdefizit in der Geschichte der Tschechischen Republik verabschiedete das Parlament im Juni dieses Jahres. Demnach wird sich der Staat mit 163 Millionen Kronen verschulden. In den Amtsstuben arbeitet man bereits am Haushalt für 2011. Mitte Juli können die einzelnen Ministerien zu dem unter der Schirmherrschaft von Finanzminister Eduard Janota stehenden Entwurf Stellung nehmen. Dessen Plan ist klar: Das Defizit der öffentlichen Haushalte darf in diesem Jahr 5,3 Prozent des Bruttoinlandsprodukts nicht überschreiten und muss im nächsten Jahr um ein weiteres halbes Prozent sinken. Grund dafür ist die Angst vor einer Situation wie in Griechenland, das Bemühen um die Gesundung der öffentlichen Haushalte und das schnellstmögliche Erreichen eines ausgeglichenen Etats. Griechenland ist in aller Munde. Daher sucht auch die Europäische Union nach neuen Wegen, um Schwierigkeiten vorzubeugen. Die Kommission unterbreitet zwar Lösungsvorschläge, greift dabei aber in die Souveränität der Staaten ein. Legt uns eure Haushaltsentwürfe noch vor ihrer Abstimmung vor, und wir beurteilen, ob ein solcher Entwurf tragfähig ist. So ungefähr ließen sich die Brüsseler Tendenzen beschreiben. Viele Politiker sind dagegen und behaupten, auf diese Weise würde lediglich der europäische Zentralismus gestärkt und die Entscheidungsfreiheit der Mitgliedstaaten in der Kernfrage Staatsgelder eingeschränkt. Das Bemühen um Beaufsichtigung der Haushalte endete daher mit bloßen Empfehlungen. „Die Regierung kann sie aufnehmen und respektieren, muss aber nicht“, erklärte Finanzminister Eduard Janota. (sti)
Die Armen für die Reichen Kaum eine Woche nach den Wahlen kam der Unwille der Slowaken, die Griechenland-Hilfe zu unterstützten, auch in Brüssel zur Sprache. Dort hat man allgemein kein Verständnis für die Haltung der sich in der Slowakei nach den kürzlich stattgefundenen Wahlen abzeichnenden Mitte-Rechts-Koalition. Der schwedische Premierminister erklärte an die Adresse der Slowaken gerichtet, jeder Mitgliedstaat müsse sich verantwortungsbewusst verhalten, insbesondere, wenn er Bestandteil der Eurozone ist. Nach Aussage des Finanzministers der Slowakischen Republik Ján Počiatek hat sich die Regierung ab 2010 zu einer deutlichen Konsolidierung der öffentlichen Finanzen verpflichtet. Dem vom Parlament im November 2009 verabschiedeten Haushalt für die kommenden drei Jahre zufolge soll das öffentliche Defizit in diesem Jahr unter 5,5 % sinken, im nächsten Jahr dann auf 4,2 % des BIP. 2012 soll es bereits im Rahmen des durch die Maastricht-Kriterien vorgegebenen 3%-Limits liegen. Wem, in welchem Maße und mit welchen Mitteln das gelingt, wird die neue Regierung entscheiden. (hav)
Die Armen für die Reichen
19
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
A nightmare called Greece Responsible and balanced. Those are the most common adjectives used by politicians for the state budget. Public money has become an everyday topic of discussions in Czech households; it was the main slogan of the pre-election campaign and de facto won the elections for right-wing parties. The state debt brought people together – it was the driving force of the campaign characterized by the motto “We don’t want to end up like Greece”. The biggest deficit in the history of the Czech Republic was approved by the MPs in June of this year. The state debt will increase by 163 million crowns. Officials are already working on the budget for 2011. In mid July, the bill will be presented to the individual ministries under the auspices of the Minister of Finance, Eduard Janota. His plan is clear: the deficit of public finance must not exceed 5.3 percent of
the gross domestic product this year and it must be another half a percent lower next year. The reason lies in the fear engendered by Greece and also in an attempt to rejuvenate public budgets and work with a balanced plan as soon as possible. Greece is on everyone’s tongues. Consequently, the European Union is also looking for new ways to avoid trouble. The Commission has proposed a solution which, howe-
ver, would interfere with the sovereignty of the individual countries. Give us your draft budgets before you vote on them and we shall assess whether they are alright. This is briefly the approach of Brussels. A number of politicians disagree. They claim that this would only strengthen European centralism and countries would lose their right to make independent decisions in such a key matter as state money. The attempt to guard budgets has thus only reached the phase of recommendation. “The Government may, but need not, recognize and respect the suggestions,” explains the Minister of Finance, Eduard Janota. Jan Štifter
The poor for the rich All for one, one for all. This could be a motto for the rescue of Greece, since its problems related to a high budgetary deficit are threatening the entire Eurozone. Slovakia is to contribute EUR 800 million. A decision to this end was made by Robert Fico’s Government only a month before the June parliamentary elections. However, there is a small “but”. What the "old" Government promised, the new Parliament must definitively approve. Less than a week after the elections, the Slovak unwillingness to contribute to support for Greece was also discussed in Brussels. There, they do not really understand the attitude of the new centre-right coalition, which is about to be created after the recent elections. The election leader of the strongest opposition party, Slovak Democratic and Christian Union – Democratic Party, has
said a clear nay to the support for Greece. A negative and, so far, unchanged position is also maintained by the newcomer to the Slovak political scene, the Freedom and Solidarity party led by Richard Sulík. The Swedish Prime Minister has pointed out, in reference to the Slovak position, that it is important for each member to act responsibly, particularly if they are part of the
Eurozone. According to the Minister of Finance, Ján Počiatok, the Government undertook to initiate substantial consolidation of the public finances starting in 2010. Based on the budget of the public administration for the next three years, which was approved by the Parliament in November 2009, the public deficit should decrease to 5.5 % of the GDP this year and to 4.2 % of the GDP next year. In 2012, it should already be below the 3% limit required by the European budgetary rules. The decision on who will achieve this, to what degree and by what means will be made by the new Government. Jozef Havrilla
RÉSUMÉ
L’épouvantail grec Les députés ont approuvé en juin dernier le plus grand déficit budgétaire de l’histoire de la République tchèque. L’État s’endettera de 163 millions de couronnes. Les fonctionnaires travaillent déjà sur le budget de l’année 2011, et mi-juillet, les différents ministères se pencheront sur ce projet placé sous la tutelle du ministre des Finances Eduard Janota. Son plan est clair : le déficit des finances publiques ne doit pas cette année dépasser les 5,3 % du produit intérieur brut et il devra être inférieur d’encore 0,5% l’année prochaine. La raison en est la peur suscitée par la Grèce et la volonté d’assainir les comptes publics et de travailler dès que possible en position d’équilibre. La Grèce se décline à tous les cas. C’est l’une des raisons pour lesquelles l’Union cherche de nouveaux moyens pour dépasser les difficultés. La Commission propose des solutions, mais intervient ceci étant dans la souveraineté des États. « Communiquez-nous vos projets de budgets avant de les soumettre au vote et nous jugerons si ces projets sont bons. » Voilà comment les tendances de Bruxelles pourraient se résumer. De nombreux hommes politiques n’approuvent pas. Ils affirment que le seul résultat serait un renforcement du centralisme européen et que les États perdraient ainsi leur pouvoir de décision autonome sur un sujet aussi fondamental que celui de l’argent public. Les efforts déployés pour surveiller les comptes n’en sont pour l’instant qu’à la phase des recommandations. « Le gouvernent peut en tenir compte et les respecter, mais pas forcément », explique le ministre des Finances Eduard Janota. (sti)
Les pauvres aux riches
Opinions and comments In substance, all this is about the Member States complying with their fiscal commitments and having a mechanism for extraordinary situations that would stabilize the currency and, if necessary, also the public finances of the affected countries. Indeed, these countries may run into problems even if they manage their funds responsibly – they can lose the confidence of the financial markets
due to certain information, which may even be inaccurate or misleading. It must be clear in relation to this mechanism that no one will pay anything for anyone else and that anyone who gets into trouble through his own fault must suffer some sanctions. At the same time, it must be clear that the response to any danger will be prompt. Jiří Havel, Member of the European Parliament
In this respect, the situation in the Czech Republic is currently much more favourable than on average in the Union. However, this should in no way make us complaisant, as we are amongst the most endangered countries in the Union from the viewpoint of long-term fiscal sustainability (over a period exceeding five years). Nonetheless, we should not abandon our goal of joining the Eurozone, although we should be in no hur-
ry at this time. The Euro has overcome the crisis, as did the entire European economy – it survived, but it cannot be said to have benefited from the crisis in any way. It is probably good that the Euro was already in place during the crisis, since the degree of uncertainty and nervousness would be even greater under the conditions of individual national currencies in Europe. Petr Zahradník, economist
Let us not blame the common currency. The culprit is the frequent disease of “tending towards a deficit”, which has been contracted by a great many democratic societies throughout the world. Within the Eurozone, this disease was manifested in the lenient approach to enforcing the agreed rules of the Stability and Growth Pact. I personally am glad that there is a political consensus and willingness on the part of the members of the Eurozone to effectively deal with this ailment. It is
thus clear that the Eurozone has enough will and energy to restore the reputation of the Euro as a successful project. And this, in turn, is good news for the Czech Republic, which should honour its commitment, simply because the character of our economy open to business and capital is calling out for membership in the Eurozone. Oldřich Dědek, the national coordinator for the introduction of the Euro in the Czech Republic
Moins d’une semaine après les élections, la réticence slovaque à soutenir l’aide accordée à la Grèce a fait parler d’elle jusqu’à Bruxelles où l’on ne comprend pas complètement la position de la coalition de centre droit naissante, qui s’ébauche en Slovaquie suite aux récentes élections. Le premier ministre suédois a déclaré à l’attention de la Slovaquie qu’il était important que chaque membre se conduise de manière responsable, surtout s’il est dans la zone Euro. Selon le ministre des Finances de la République slovaque, Ján Počiatek, le gouvernement s’est engagé à partir de 2010 à initier une consolidation significative de ses finances publiques. D’après le budget de l’Administration publique pour les trois prochaines années, approuvé en novembre 2009 par le parlement, le déficit public devrait cette année retomber à 5,5 % et l’an prochain à 4,2 % du PIB. En 2012, il devrait déjà flirter avec la barre des 3 % requise par les règles budgétaires européennes. Qui y parviendra, dans quelle mesure et par quels moyens, le nouveau gouvernement en décidera. (hav)
Jiří Havel, Europaabgeordneter Sachlich geht es darum, dass die Mitgliedstaaten ihre fiskalischen Verpflichtungen einhalten und es für außerordentliche Situationen einen Mechanismus gibt, der die Währung und ggf. auch die öffentlichen Finanzen der betreffenden Länder stabilisiert.
Opinions, commentaires
Petr Zahradník, Ökonom Das Ziel des Beitritts zur Eurozone sollte die Tschechische Republik nicht aus den Augen lassen, auch wenn Voreiligkeit derzeit unangebracht wäre. Der Euro ist mit der Krise genauso fertig geworden wie die gesamte europäische Wirtschaft – er hat sie überstanden. Es war wohl gut, dass es den Euro zur Krisenzeit bereits gab, da die Unsicherheit und Nervosität unter den Bedingungen einzelner nationaler Währungen in Europa noch weitaus größer wäre.
Petr Zahradník, économiste La République tchèque ne devrait pas renoncer à l’objectif d’entrer dans la zone Euro, même si une course à-tout-va n’est pas opportune à l’heure actuelle. L’euro s’est comporté comme le reste de l’économie européenne face à la crise : il y a survécu. Le fait qu’il y ait déjà eu l’Euro ici au moment de la crise est probablement un avantage, car l’existence des différentes monnaies nationales en Europe aurait encore substantiellement accru le niveau d’incertitude et de nervosité.
Jiří Havel, député européen Concrètement, l’idée est que les États-membres respectent leurs obligations fiscales et qu’il existe pour les situations exceptionnelles un mécanisme qui stabiliserait la monnaie et le cas échéant également les finances publiques des pays touchés.
20
inzerce
EN č. 6 / 2010
výtvarná a fotografická
Kompletní služby v oblasti silničního hospodářství
ZDRAVÁ A NEMOCNÁ PŘÍRODA
Nabídka prací a služeb
SOUTĚŽ PA R D U B I C KÉ H O K R A J E PRO DĚTI A MlÁDEŽ OD 6 DO 15 lET
ZAPOJTE SE A VYHRAJTE FOŤÁK NEBO MP4 PŘEHRÁVAČ!
běžná údržba komunikací obnova a údržba dopravního značení obnova a údržba silničního příslušenství
vÍcE inforMacÍ naJDEtE na WEBU:
POMAHAMEPRIRODE.CZ ZÁšTITU NAD PROJEKTEM PŘEVZAlI: JAN TICHý, náměstek hejtmana Pardubického kraje JANA PERNICOVÁ, radní Pardubického kraje VÁClAV KROUTIl, radní Pardubického kraje
www.suspk.cz
[email protected]
SL2010_Inzerce_276x204_Sestava 1 14.6.2010 5:16 Stránka 1
Generální partner festivalu
52. ročník Mezinárodního operního festivalu 11. června – 5. července 2010
