PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1

Editorial

Zaãátek leto‰ního roku v malé kotlinû praotce âecha byl neobvykle ru‰n˘ díky volbám na Hrad a v neposlední fiadû i neobvykl˘m teplotám s následn˘mi chfiipkami a únorem nepfiíli‰ bíl˘m. Neobvykle ‰irok˘ zábûr amnestie zpÛsobil velk˘ rozruch a bude mít dopady na mûsíce a roky. Odcházející i pfiicházející politici a jejich mnoÏící se úfiedníci se postupnû znemoÏÀují, takÏe obãan se jen s obtíÏemi dom˘‰lí, kam se to po ãtyfiiadvaceti letech svobody vlastnû orientujeme a nad nûkter˘mi projevy nestaãí zírat. Grafick˘ prÛmysl v Evropû pokraãuje v promûnách struktur. Po del‰ím období klidného a plynulého zdokonalování ofsetu a jeho kralování mezi technikami tisku se naplno rozjela digitalizace a print-on-demand ve v‰ech v˘robních kategoriích. Do názvÛ organizací, ‰kol a spoleãností se vloudilo slovo „média“, tedy „tisk a média“. Tiskárny se vût‰inou zaãínají orientovat v novém pojetí tiskov˘ch a mediálních sluÏeb a uÏ je nedûsí poklesy objednávan˘ch nákladÛ tiskovin. Mimo jiné projevy to vidíme i na charakteru odborn˘ch v˘stav a dfiíve oblíben˘ch veletrhÛ. Prezentace firem, dodávajících techniku se stále ãastûji pfiipojují k veletrhÛm knih, reklamy, audiovizuálních technik a jin˘ch nûãím pfiíbuzn˘ch oborÛ. Kdysi nezvyklé názvy tisk a média nebo Reklama, Polygraf jsou dnes bûÏn˘m spojením, vystavovatelé a náv‰tûvníci to akceptují, protoÏe jim to profesnû vyhovuje. Pfiedstavitele a majitele tiskáren vídáme stále ãastûji ve spoleãnosti nakladatelÛ a designérÛ, reklamních agentur a poradcÛ. Znaãnû se omezilo donedávna oblíbené veletrÏní stûhování strojÛ a pfiesunÛ stovek a tisícÛ tun exponátÛ a stále del‰ích technologick˘ch linek, které zatûÏovaly nejen v˘robce a jejich rozpoãty, ale také nutnû zvedaly ceny, protoÏe nûkam se ohromné v˘daje rozpou‰tût musely. Zjevnû tak rostly náklady obou stran, dodavatelÛ i zákazníkÛ. Nejinak tomu bylo i v personálních a cestovních nákladech. V kritickém období úspor zÛstal spí‰e problém na stranû veletrÏních organizací a jejich agentur, které své nákladnû udrÏované v˘stavní plochy a haly musejí udrÏovat a pravidelnû naplÀovat. Hlad po informacích a spektáklech je v‰ak stále velk˘ a v Evropû vznikly desítky nov˘ch obrovsk˘ch v˘stavních areálÛ u mezinárodních leti‰È, zábavních parkÛ a konferenãních center. Nelze tedy z promûn vyvozovat závûr, Ïe o pfiedvedení strojÛ a v˘robních postupÛ pfii prÛbûÏné modernizaci tisku a médií není zájem, tûch bude zapotfiebí i nadále, stejnû jako odborn˘ch semináfiÛ, konferencí a praktick˘ch kurzÛ. Mûní se v‰ak charakter prezentací, kdy investofii nepoÏadují na kaÏdém „národním“ veletrhu co nej‰ir‰í pfiehlídku v‰ech strojÛ vyrábûn˘ch v desítkách firem, zvlá‰tû, kdyÏ hranic jiÏ v Evropû mnoho nezbylo, doprava se stále zlep‰uje a mezi jednotliv˘mi veletrÏními mûsty jsou vzdálenosti stále krat‰í. Zesílil v‰ak zájem o specifické oborové informace, bez jejichÏ technick˘ch, obchodních nebo strojních prezentací ve vybaven˘ch centrech se v‰emi moderními sluÏbami se neobejdeme. Zfiejmû bude i nadále fungovat osvûdãen˘ cyklus „konjunktura – úpadek – krize – nová potfieba – vzrÛst zájmu v nov˘ch podmínkách – nová konjunktura“ takÏe se není ãeho bát. Je‰tû nedávno nûktefií pfiedem odepisovali nejen tisk jako sedmou velmoc, ale i její v˘stavy, jak˘mi jsou obrovské tiskafiské veletrhy. Ty velké v‰ak zdaleka nekonãí, roz‰ífiily se o média a jiÏ se intenzívnû chystá drupa 2016! Vystavovatelé (nejen) z Evropy zase pfiijdou a kupci si opût udûlají ãas, jak jsme o tom psali bezprostfiednû po drupû loÀské. Ty malé veletrhy se v‰ak vût‰inou pfiipojily k jin˘m oborÛm. Nûkde aktivitu pfievzaly firmy, pfiíkladem je tfieba zanedlouho konání v˘stavy firmy Hunkeler, která se rozrostla plochami i poãty exponátÛ a témat. Otevíráte druhé ãíslo jubilejního 125. roãníku ãasopisu Typografia, jehoÏ hlavní ãlánky jsou orientovány na oblast papíru. Znovu vybízíme tiskárny a jejich pfiíznivce i zamûstnance pamûtníky k zaslání retro ãlánkÛ a pfiipomínkám kdysi slavn˘ch center ãeské, moravské i slovenské historie tisku a typografie. Rádi otiskneme Va‰e pfiíspûvky a doklady slavné éry tiskové, papírenské a kniÏní kultury, která patfiila po mnoho staletí k evropské ‰piãce. Vladislav Najbrt

Obálku únorové Typografie vytvofiil ãesk˘ grafick˘ designér MgA Petr ·tûpán (*1979). Od ukonãení studií na Vysoké ‰kole umûleckoprÛmyslové v Praze v roce 2004 spolupracuje se Studiem Najbrt. Je drÏitelem prestiÏních cen Czech Grand Design a âesk˘ lev. Mezi jeho realizace patfií napfi. vizuální styl spoleãnosti âD Cargo, vizuální styl a orientaãní systém âesk˘ch drah, grafická identita filmÛ Jana Svûráka Vratné lahve a Kuky se vrací, vizuální styl ãeské úãasti na Expo 2010, vizuální styl festivalu PraÏské jaro 2010 – 2012 a novû vznikající identita âeské televize.

T Y P O GR A FIA

18 8 8–2 013

OBSAH CONTENTS 1 Milo‰ Le‰ikar PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1 Pulp and paper industry in Europe #1 3 Jitka Böhmová Anketa PouÏívané papíry v tiskárnách Questionnaire Papers used in printing houses 4 Jitka Böhmová Rozhovor s pfiedsedou poroty loÀské soutûÏe Kalendáfi roku Interview with the Chairman of the Jury of last year’s calendar competition 5 Jitka Böhmová Anketa Nové papíry a materiály Questionnaire New papers and materials 6 Ondfiej Sedláãek Zajímavé a netradiãní ti‰tûné propagaãní prostfiedky Interesting and untraditional means of printed promotional 8 Tiskárny HavlíãkÛv Brod pfiedstavily nov˘ tiskov˘ stroj Tiskárny HavlíãkÛv Brod introduced a new printing machine 9 Jitka Böhmová Vítûz soutûÏe Kalendáfi roku 2012 – Nástûnn˘ kalendáfi Horoskop Winner of the competition Calendar year 2012 – Wall Calendar Horoscope 10 Jitka Böhmová Náv‰tûva u ãlena Kolegia Typografie ve spoleãnosti Antalis Visiting member of the Kolegium Typografie in Antalis company 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Franti‰ek Plíva Vzpomínka na 150. v˘roãí ustavení spolku Typografia, v‰eobecné kasy ku podporování nemocn˘ch typografÛ v Praze Remembering to 150 anniversary of the establishment of the association Typography, general treasury support to the patients typographers in Prague 14 Element F – Fotografie a umûní ve druhé polovinû 20. století Element F – Photography and art in the second half of the 20th century 16 Zemfiel grafik Oldfiich Kulhánek Graphic designer Oldfiich Kulhánek died 17 Ing. Lenka Stehlíková, M. A. Roman Witasek Kurz Grafick˘ designér na Ave Art Ostrava Course Graphic designer in Ave Art Ostrava 19 Anketa Studenti kurzu grafick˘ designér na Ave Art Ostrava Questionnaire Students of course Graphic designer in Ave Art Ostrava 20 Vladislav Najbrt Vzpomínka na pana Eduarda Grégra New Year’s cards with magic of printing 2013 21 Jan Barták Zemfiel pan Eduard Grégr Mr. Eduard Grégr died 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem vloÏená uvnitfi ãísla

TYPOGRAFIA 2/2013/1243/ROâNÍK 116 Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427 [email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647 [email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: MgA Petr ·tûpán Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 15 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ. Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ

PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1

Celosvûtové zotavování papírenského prÛmyslu po finanãní krizi ve druhé polovinû roku 2009 se sice zaãalo projevovat jiÏ v roce 2010, ale ve druhém pololetí 2011 se situace opût zhor‰ovala a nabídka v˘robních kapacit zaãala pfievy‰ovat absorpãní moÏnosti spotfiebitelÛ. Vût‰ina papírensk˘ch v˘robcÛ se proto zamûfiila na podnikovou restrukturalizaci, konsolidaci a investice do inovace v˘roby a samotn˘ch produktÛ, ve snaze zachovat si konkurenceschopnost. Obecnû tak i v roce 2012 platilo, Ïe v regionech EHK panovaly zhor‰ené trÏní podmínky a zaãala klesat produkce u vût‰iny papírensk˘ch komodit – zejména papíru a lepenky. V˘jimkou byla pouze buniãina a sbûrov˘ papír, hlavnû díky vysoké poptávce na asijsk˘ch trzích a vzestupu spotfieby v tûchto regionech. Pokles produkce u fiady v˘robcÛ papírÛ a lepenek vedl vût‰inu spoleãností ke strategii, zaloÏené na posunu k produktÛm s vy‰‰í pfiidanou hodnotou, ke sniÏování v˘robních nákladÛ a souãasnû k pfiijetí udrÏiteln˘ch iniciativ, vytváfiejících vztah mezi rozvojem trhu celulózy a papíru a lepenky a zelenou ekonomikou. V roce 2011 tak byly realizovány v˘znamné investice v oblasti chemické buniãiny, coÏ vedlo k rÛstu jejích produkãních kapacit o sto procent. Orientace na papírenské produkty s vy‰‰í pfiidanou hodnotou ov‰em není jen doménou Evropy a Severní Ameriky, ale i producenti buniãiny v JiÏní Americe a Asii objevili ekonomick˘ pfiínos této komodity a snaÏí se maximalizovat svÛj potenciál zdrojÛ dfievní hmoty. V âR se projevil tento trend masivní investiãní ãinnosti vstupem spoleãnosti LENZING do celulózky Biocel Paskov, která se pfieorientovává ze sulfitové papírenské buniãiny na viskózovou buniãinu. V oboru buniãiny, ale i papíru a lepenky je nejvût‰ím tuzemsk˘m producentem Mondi ·tûtí, kde jsou v‰ak na bázi vlastní sulfátové buniãiny vyrábûny jen obalové a balicí papíry, vãetnû surovin na vlnité lepenky. V˘robû grafick˘ch papírÛ, ale v pomûrnû mal˘ch objemech a speciálních sortimentech se v âR vûnuje KRPA Hostinné, JIP – Papírny Vûtfiní, OP papírna Ol‰any a Aloisovská papírna. PfieváÏná vût‰ina spotfiebovávan˘ch papírÛ a lepenek je do âR dováÏena ze zahraniãí, a dovozy jsou podstatnû vy‰‰í neÏ tuzemská produkce. V roce 2011 bylo v âR vyrobeno celkem 736 tis. t papírÛ a lepenek (z toho ale jenom 62 tis. tun grafick˘ch papírÛ), dovoz ãinil celkem 1,239 mil. t (z toho 551 tis. t grafick˘ch) a rok pfiedtím byl import dokonce ve v˘‰i 1,268 mil. t (z toho 599 tis. t grafick˘ch papírÛ).

Typografia 2 2013

V˘roba papírÛ a lepenek v Evropû Produkce papírÛ a lepenek v Evropû byla zvlá‰tû je‰tû ve druhé polovinû roku 2011 v˘raznû ovlivnûna zhor‰enou ekonomickou situací v tomto regionu. V˘roba klesla o 0,6 % proti roku 2010, kdy bylo moÏné zaznamenat v˘razné zotavení proti krizovému roku 2009. V období 2007 – 2009 pfiitom byl registrován kumulativní pokles v˘roby o 10 procent. Poptávka po papíru v Evropû (spotfieba) v pfiedminulém roce poklesla o 1,2 procenta a stav nejistoty asi nejlépe charakterizuje souãasné vyhlídky tohoto odvûtví, i kdyÏ dílãí statistiky roku 2012 jiÏ ukazovaly náznaky zlep‰ování situace jak ve v˘robû, tak i ve spotfiebû papírÛ a lepenek. Vlastní v˘roba papírÛ a lepenek klesla v Evropû meziroãnû celkem o 0,6 % na 104,1 mil. tun a vyuÏití stávající v˘robních kapacit se dále sníÏilo o 1,3 procentního bodu na 90,4 %. V roce 2011 muselo b˘t více neÏ dva miliony tun produkãní kapacity papírensk˘ch strojÛm uzavfieno, zvlá‰tû pak v pfiípadû grafick˘ch (tiskov˘ch) papírÛ, zatímco vstup nov˘ch v˘robních jednotek na trh se dramaticky sníÏil. Nepfiízniv˘ v˘voj byl v tomto období zaznamenáván ve vût‰inû sektorÛ tûÏkého prÛmyslu a negativnû se pak promítl do evropského zpracovatelského prÛmyslu, a tím i papírenského prÛmyslu.

Ve stfiední a v˘chodní Evropû byla rovnûÏ nedobrá situace, hlavnû vzhledem k nadmûrn˘m kapacitám novinového a magazínového papíru, které byly odstavovány (u nás napfi. Norske Skog a JIP – Papírny Vûtfiní). PfiestoÏe jsou dnes snahy o konsolidaci patrné, bude situace vyÏadovat fiadu dal‰ích krokÛ, aby se obor stal znovu globálnû konkurenceschopn˘m. RÛst papírenské produkce v Evropû byl zaznamenáván pouze v pfiípadû hygienick˘ch papírÛ, naopak v˘roba grafick˘ch papírÛ vãetnû novinového poklesla o 1,2 %. V˘roba novinového papíru, kter˘ klesal jiÏ i dfiíve, se sníÏila o 0,3 %, v˘roba nenatíran˘ch bezdfiev˘ch papírÛ se zv˘‰ila o procento, naopak u natíran˘ch bezdfiev˘ch pomûrnû v˘raznû poklesla (– 6,5 %). V˘roba bezdfiev˘ch grafick˘ch papírÛ se celkem sníÏila o 4,5 %, u nenatíran˘ch dfievit˘ch druhÛ je propad 5,4 %, zatímco u natíran˘ch dfievit˘ch jen o pÛl procenta. V˘roba natíran˘ch grafick˘ch druhÛ papíru klesla celkem o 0,9 %, nenatíran˘ch grafick˘ch papírÛ pak o 2,9 %. VyuÏití v˘robních kapacit grafick˘ch papírÛ dosáhlo v roce 2011 jen 89,7 % (rok pfiedtím bylo o 1,5 % vy‰‰í). Grafické (tiskové) papíry se na celkové evropské produkci papírÛ a lepenek podílely 45,2 %, zatímco v roce 2010 to bylo 45,5 % a dfiíve i pfies 50 %. V sektoru obalov˘ch materiálÛ se produkce také mírnû sníÏila, ale jenom o 0,4 %. V˘roba lepenek

na pfiepravní obaly, které v obalovém sektoru tvofií témûfi 57 procent, se sníÏila pouze o 0,1 procent. Jde v‰ak o statistick˘ údaj v hmotn˘ch jednotkách (tuny), takÏe je nutno na vysvûtlenou uvést, Ïe tyto mnoÏstevní objemy jsou ovlivnûny v˘razn˘m trendem smûfiování k niωím hmotnostem, pfiedev‰ím v oblasti surovin na vlnité lepenky, ale i u obalov˘ch papírÛ. V˘roba skládaãkové lepenky poklesla o 2,4 %, produkce v‰ech dal‰ích obalov˘ch druhÛ papíru se meziroãnû sníÏila o 0,9 % a vyuÏití produkãních kapacit u tûchto druhÛ papírÛ ãinilo 90,6 % (2010 to bylo 92,7 %). Obalové druhy papíru tvofiily v roce 2011 celkem 45 % z celkové papírenské produkce v Evropû s trendem v˘razného vzestupu. Na rozdíl od v‰ech dal‰ích druhÛ, v˘roba hygienick˘ch papírÛ vzrostla v Evropû meziroãnû o 2,3 %. Tato kategorie ale pfiedstavuje pouze 7,3 % z celkového objemu v˘roby papírÛ a v nûkter˘ch zemích je to je‰tû ménû (napfi. âR je témûfi zcela závislá na dovozech, hlavnû pak ze Slovenska). Produkce papírÛ pro prÛmyslové vyuÏití a speciální úãely se podílí na celkovém objemu v˘roby papírÛ 4,5 procenty (v roce 2010 – 4,4 %), tato poloÏka se v‰ak ãasto sãítá s obalov˘mi a balicími papíry. Produkce buniãin v Evropû v podstatû stagnuje (v roce 2011 to bylo 39,3 mil. tun, 2010 pak 39,2 mil. tun), pfiiãemÏ export buniãiny do Asie meziroãnû stoupl o více neÏ 40 procent a ãinil témûfi tfii ãtvrtiny z celkového v˘vozního evropského objemu. Ve vlákninové zaná‰ce v˘roby papírÛ v Evropû nadále v˘raznû stoupá podíl sbûrového papíru. Spotfieba papírÛ a lepenek Ve statisticky uzavfieném roce 2011 se sníÏila spotfieba o 1,2 % na 93,7 mil. tun, pfiitom HDP Evropy se ve stejném období zv˘‰il v bûÏn˘ch cenách o 1,6 % (Pramen Eurostat). V pfiípadû grafick˘ch papírÛ byl tento pokles spotfieby nejv˘raznûj‰í – o 3,1 procenta a to vzhledem k niωím investicím do reklamy, stále ostfiej‰í konkurenci ze strany nov˘ch komunikaãních médií a neustálém poklesu ãtenáfiÛ ti‰tûn˘ch novin. Spotfieba ostatních tiskov˘ch papírÛ (bez novinového) ve stejném období klesla o 1,6 %. I kdyÏ tendence poklesu se v roce 2012 v podstatû zastavila, nelze bohuÏel do budoucna oãekávat Ïádnou zásadní zmûnu dlouhodobého trendu sniÏování spotfieby tiskov˘ch papírÛ a to ani pfii souãasném boufilivém rozvoji nov˘ch technologií digitálního tisku. MnoÏství zde spotfiebovávan˘ch papírÛ (natírané a hlazené bezdfievé tiskové papíry) zatím není nijak zásadní. × Milo‰ Le‰ikar Dokonãení ãlánku najdete v Typografii digitální na stranû 4.

PouÏívané papíry v tiskárnách

Nákup papíru je dÛleÏit˘, protoÏe jeho vzhled a kvalita v˘raznû ovlivní podobu tiskoviny. Jaké materiály nakupují tiskárny nejãastûji a co je pro nû pfii v˘bûru papíru dÛleÏité se dozvíte v této anketû. 1 Jaké pouÏíváte papíry a proã preferujete právû tyto? 2 Je pro Vás pfii v˘bûru papíru dÛleÏitûj‰í kvalita nebo cena? 3 Jste spokojeni se sv˘mi dodavateli papíru? 4 Existují nûjaké záludnosti pfii v˘bûru papíru? 5 Vyhovuje Vám souãasná nabídka papírÛ pro digitální tisk? Martin Vavfiiãka, Obal print 1 Na‰e firma, Obal print s.r.o., je v˘robcem obalÛ za skládaãkov˘ch lepenek. Proto vyuÏíváme nejvíce skládaãkové lepenky kvality GD2, CKB, GC2 a GC1. Tyto lepenky vyuÏíváme, protoÏe mají velmi dobré vlastnosti pro v˘robu obalÛ. 2 Pro na‰i firmu je kvalita materiálÛ vÏdy velmi dÛleÏitá. Promítá se nejen do koneãného vzezfiení na‰eho v˘robku, ale kvalitní materiál zároveÀ zaruãuje bezproblémovou v˘robu, opro‰tûnou od zbyteãn˘ch prostojÛ. Cena materiálu tedy nemusí b˘t nejniωí z nejniωích, musí v‰ak b˘t na pfiijatelné úrovni. 3 S dodavateli papíru jsme spokojeni. 4 V sektoru skládaãkov˘ch lepenek se jedná hlavnû o pra‰nost lepenky a kvalitu nátûru. Tyto problémy zaznamenáváme vût‰inou

u lepenky GD2. S lepenkami CKB, GC1 a GC2 kvalitativní problémy neb˘vají. 5 Digitální tisk neprovozujeme. Nabídku tedy neumím posoudit.

2 Obû tyto poloÏky jsou dÛleÏité, záleÏí na poÏadavku zákazníka 3 Ano. 4 Termín dodání. 5 Ano.

Vladimír ·aur, Tisk Horák 1 PouÏíváme vût‰inovû dvû skupiny papírÛ; papír bezdfiev˘ ofset natíran˘ a LWC papíry. Takové papíry preferují na‰i zákazníci. 2 Pro nás je dÛleÏit˘ pomûr kvalita/cena. 3 Na‰e hlavní dodavatele bych známkoval dvojkou, ostatní trojkou. 4 Skryté vady. 5 I zde pouÏíváme ofsetov˘ papír.

TomበNovotn˘ CEO Branaldi, s.r.o. 1 PouÏíváme nejãastûji papíry GD2 (230 g, 210 g, 180 g), KL (kfiídov˘ papír), GC2, GC1, CKB, GT1 a GT2. Jsme schopni vyrábût také s papíry certifikovan˘mi FSC, které deklarují, Ïe nepocházejí z de‰tn˘ch pralesÛ. V‰echny tyto papíry splÀují na‰e poÏadavky na kvalitu a ekologii, pfiiãemÏ zaruãují optimální kvalitu v˘robkÛ podle poÏadavkÛ na‰ich zákazníkÛ. 2 SnaÏíme se samozfiejmû oba parametry vyváÏit, nicménû primárnû vycházíme z poÏadavkÛ klienta a úãelu realizace. Navíc není moÏné problematiku zjednodu‰it na tvrzení, Ïe mÛÏeme mít buì kvalitní drah˘ papír nebo nekvalitní levn˘. Pfii velk˘ch objemech,

Monika Kalousková, Tiskárna Grafico 1 Kfiída (mat i lesk), ofset, pohlednicové kartony, skládaãkové lepenky. Ostatní jako recykl, speciálky (raÏené, hlazené pfiírodní papíry), samopropis, samolepka – okrajovû. Materiál objednáváme dle poÏadavkÛ zákazníka. 2 Kvalita pfiedev‰ím, ale cena je v dne‰ní dobû také dÛleÏit˘ faktor. 3 Ano, pfieváÏnû jsme. 4 Speciální formát, dráha, speciální papíry, které nejsou lehce dostupné – nûkdy fie‰íme náhradami. 5 Papíry pro digitální tisk nevyuÏíváme. Zuzana Matûjíãková, V˘chodoãeská tiskárna, spol. s. r. o. 1 Celá fiada Profi, Maxi, Novatech – lesk i matt, – natírané papíry, Serixo, Dito – ofsetové papíry

TomበNovotn˘

ANKETA

které zpracováváme, umíme zákazníkÛm nabídnout i ty nejkvalitnûj‰í papíry za velmi zajímavé ceny. Druh˘m hlediskem je také fakt, Ïe cena papíru tvofií jen omezené procento nákladÛ na realizaci, pfiiãemÏ ostatní náklady s klesající cenou papíru neklesají. Hovofiíme zde napfiíklad o nákladech na zamûstnance, energie a podobnû. Jednodu‰e, nelze fiíct, Ïe pokud pouÏijeme dvakrát levnûj‰í papír, klesne na polovinu také cena zakázky. 3 Stejnû jako s na‰imi klienty, i s dodavateli dáváme pfiednost budování dlouhodob˘ch vztahÛ. Odpovûì tak zní ano, se stávajícími dodavateli jsme spokojení. 4 S papírem jako základní surovinou pro v˘bûr na‰ich produktÛ pracujeme dlouhodobû, a díky tomu nበzku‰en˘ t˘m umí správn˘ papír nejen nakoupit, ale i odpovídajícím zpÛsobem pracovat. Aktivnû sledujeme i novinky na trhu, protoÏe orientaci v nabídce papírÛ povaÏujeme za naprosto zásadní vûc, která Branaldi umoÏÀuje naplÀovat firemní filozofii „Dáváme papíru Ïivot“. 5 Nabídka je dostateãnû ‰iroká, navíc v˘robci papírÛ pfiicházejí se stále nov˘m sloÏením, povrchov˘mi úpravami a dal‰ími inovacemi. Díky tomu máme i my moÏnost nabízet zákazníkÛm atraktivní novinky v segmentu digitálního tisku, a tím zefektivnit jejich marketingovou komunikaci v oblasti podpory prodeje. × Pfiipravila Jitka Böhmová.

VyuÏijte pfiíleÏitosti k rozumné investici! V poslední dobû mimofiádnû vzrostla nabídka ojet˘ch, zãásti témûfi nov˘ch tiskov˘ch a knihafisk˘ch strojÛ v‰ech znaãek a formátÛ. Vybízíme majitele a managementy tiskáren ke zváÏení cenov˘ch rozdílÛ a pomûru cena – v˘kon mezi tûmito ãerstv˘mi nabídkami a zcela nov˘mi stroji. Nabídky pfiicházejí od kvalifikovan˘ch firem a z rukou provûfien˘ch profesionálÛ, stroje jsou revidované a vyãi‰tûné, vût‰ina je dosud v provozu v renomovan˘ch tiskárnách. Je zfiejmé, Ïe se jedná o souãasnou mimofiádnou pfiíleÏitost, která vznikla vlivem krize a nutí fiadu seriozních tiskáren sniÏovat kapacity a provozní stavy odprodejem. Tato pfiíleÏitost je pfiechodná a nebude trvat dlouho. Ceny brzy zase stoupnou! VyÏádejte si konkrétní nabídky a informace, které pro vás rádi zprostfiedkujeme v rámci polygrafického poradenství. CZ – Printa s.r.o., Praha 6, Bolívarova 23, Tel. +420 602 661 164 D – Prof. Dr. Thomas Helbig, poradenství pro tiskárny, GmbH, Chemnitz, SRN

Zajímavé a netradiãní ti‰tûné propagaãní prostfiedky

Reklamní sdûlení Workbook. V dopise jsou tfii verze

Téma „Zajímavé a netradiãní ti‰tûné propagaãní prostfiedky“ je do jisté míry vdûãné, do jisté míry velmi vyãerpané. Reklama pro své úãely pouÏívá tisku od jeho vzniku, resp. masivnûj‰ího roz‰ífiení techniky i znalosti ãetby u ‰ir‰ích vrstev obyvatelstva, tedy fieãeno latiníky: „Nihil novi sub sole“. Pro nelatiníky: „Nic nového pod sluncem“ se neobjevuje. Ale pfieci jen lze nalézt více ãi ménû „vychytané“ materiály, kter˘mi firmy ãi jiné instituce oslovují. Zde je pár ukázek pro inspiraci.

papírov˘ch skicákÛ, které pomohou pfii návrhu webÛ, responsive webÛ ãi mobilních verzí a tuÏka jako dárek.

Pfiedvánoãní zásilka LékafiÛ bez hranic. PrÛvodní dopis

Reklamní dopis a jeho podoby Dopis je základním prostfiedkem písemné / ti‰tûné komunikace jiÏ po staletí. Pro reklamu pfiedstavuje velmi dobr˘ a relativnû levn˘ kanál k ‰ífiení informací. Ideálnû dopisem zacílíme na vhodnou skupinu, sdûlíme velké mnoÏství informací, které by se tfieba do inzerátu nebo TV spotu neve‰ly, a jako bonus máme ‰anci nabídnout tyto informace ve vhodnou chvíli. Vût‰inou totiÏ sáhne adresát po dopisu v momentû, kdy má ãas a chuÈ se ãtení vûnovat. Tehdy dopis skuteãnû otevfie a ãte. AlespoÀ pár okamÏikÛ, neÏ ho pfiípadnû hodí do ko‰e. Dopis prosící o podporu aktivit sdruÏení Zdravotní klaun. Poskládan˘ a prÛhledn˘mi samolepkami spojen˘ papír formátu A3 je zevnitfi poti‰tûn prÛvodním dopisem a fotografiemi.

Nabídka pfiedplatného ãasopisu dTest. V obálce je kromû barevného prÛvodního dopisu i samolepka na po‰tovní schránky se vzkazem „Nevhazujte reklamu!“

s pfiipojenou sloÏenkou, plnobarevn˘ leták A5, a dvû vánoãní pfiání s vlastními obálkami.

První ukázkou zdafiilé kombinace originální a pfiesto „tvrdû komerãní“ varianty reklamního dopisu je nabídka neziskové organizace Obãanské sdruÏení spotfiebitelÛ TEST. Ta touto formou nabízí pfiedplatné svého ãasopisu dTest, kter˘ poskytuje testy a recenze v˘robkÛ, rady pro v˘bûr a nákup produktÛ, ale téÏ fie‰ení problémÛ a ochranu spotfiebitelÛ. V obálce je kromû oboustrannû poti‰tûné plnobarevné A4, s prÛvodním slovem na stranû jedné a ukázkou z testÛ produktÛ na stranû druhé, samolepka na po‰tovní schránky ve dvou barevn˘ch variantách se vzkazem „Nevhazujte reklamu!“ Celkovû bych tvÛrce pochválil: jak za samotné provedení, tak za dobré spojení „dárku“ – samolepky s informaãním a reklamním sdûlením. Velmi originální ukázkou reklamního sdûlení formou dopisu je „workbook“. V dopise nalezneme „tfii verze papírov˘ch skicákÛ, které pomohou pfii návrhu webÛ, responsive webÛ ãi mobilních verzí.“ Je to zcela specifická pomÛcka pro webdesignéry, ktefií si mohou tuÏkou skicovat grafickou podobu budoucích webÛ / layoutÛ pfiesnû podle zadan˘ch rozmûrÛ. âistû papírov˘ obsah nabídkového / propagaãního dopisu by samozfiejmû neobstál. Proto je pfiipojen prÛvodní list, v nûmÏ je umístûna obyãejná tuÏka jako dárek. Dal‰í dvû ukázky jsou trochu podobné. Jde o propagaci charitativní ãinnosti, pfiiãemÏ zásilka vÏdy obsahuje velké mnoÏství materiálÛ a informací. A mimo to: obû zásilky byly cíleny na konec roku, pfiedvánoãní ãas, kdy se charitativním akcím dafií nejlépe. První z nich je dopis LékafiÛ bez hranic, ktefií touto formou poukazují na tristní podmínky dûtí v rozvojov˘ch zemích. V obálce A5 je vloÏen prÛvodní dopis s pfiipojenou sloÏenkou (celkem 2 listy A4), plnobarevn˘ leták A5, kter˘ velmi realisticky informuje o váÏnosti situace, a nakonec dvû vánoãní pfiání s vlastními obálkami.

Zajímav˘m prvkem je prÛvodní dopis, kter˘ je „podtrhan˘“ modrou propiskou, aby vynikly nejdÛleÏitûj‰í informace. Navíc je to postaveno tak, Ïe podtrÏení provedla osoba, která dopis podepsala. Jde tedy o celkem siln˘ pfiesvûdãovací moment. Druh˘m dopisem je prosba o podporu aktivit sdruÏení Zdravotní klaun, které „pravidelnû pfiiná‰í smích a radost hospitalizovan˘m dûtem, seniorÛm a geriatrick˘m pacientÛm...“ Tato reklamní zásilka má na první pohled originální podobu. Zatímco v‰echny pfiedchozí pfii‰ly v obyãejné bílé obálce, maximálnû s logem spoleãnosti, tato má specifick˘ barevn˘ vzorovan˘ potisk. A de facto nejde o obálku, ale o poskládan˘ a prÛhledn˘mi samolepkami spojen˘ papír formátu A3, kter˘ je zevnitfi poti‰tûn prÛvodním dopisem a doplnûn ilustraãními fotografiemi, v˘ãtem dosavadní ãinnosti ap. Z hlediska úspory papíru tak jednoznaãnû odesílatel u‰etfií za obálky. A navíc donutí adresáta, aby dopis cel˘ rozlepil a otevfiel. Tím je do jisté míry zaruãeno, Ïe si jej i prohlédne – ‰ikovnû vymy‰lené. V zásilce jsou opût dva dárky – jedním je kalendáfi na rok 2013 na stÛl (papír silnûj‰í gramáÏe pfiehnut˘ na formát DL) a druh˘m prázdné pfiání Prostfiednictvím letáku s dopisem pro JeÏí‰ka, mohly dûti napsat âeskému JeÏí‰kovi, kter˘ jim pr˘ urãitû odpoví. Podoba kampanû budí v‰ak spí‰e rozpaky.

Exkluzivní vodka z Bûloruska. Klasická kartonová krabice s bohatou reliéfní raÏbou, potiskem vnitfiní strany kartonu. Na láhvi nechybí ani v˘fiez,

Semtex – explosive energy. Detaily kampanû

ve kterém je vidût motiv na protilehlé stranû láhve. Souãástí je odnosná igelitová ta‰ka s mapou Bûloruska.

vysvûtluje pfiipojené CD ve víku krabice.

s motivem zdravotního klauna: klaun táhne na sáÀkách dvû dûti zimní krajinou. Opût hodnotím jako pomûrnû zdafiilé, cílÛ akce adekvátní a dobfie provedené i technicky. Atypick˘ leták Leták je propagaãním tiskem, kter˘ je takovou „Popelkou“ mezi ostatními reklamními materiály. Oproti prospektu je ménû rozsáhl˘, ménû v˘pravn˘ a zpravidla i hÛfie / levnûji proveden˘. Oproti vizitkám ãi jin˘m „kartiãkám“ má vût‰inou podstatnû men‰í gramáÏ a je odsouzen k rychlému konci – spolu s danou akcí. Pfied Vánoci se mi fiízením osudu dostal do ruky leták s nepfiehlédnuteln˘m titulkem „Napi‰ JeÏí‰kovi, on Ti urãitû odpoví!“ Leták má formát A4 naleÏato, je pfiehnut˘ na A5, poti‰tûn˘ oboustrannû, plnobarevnû, gramáÏ jako obyãejn˘ kanceláfisk˘ papír, bez kvalitnûj‰í povrchové úpravy. Na první pohled vÛbec není patrné, o co jde. První stranu rámují vût‰í ãi men‰í loga desítek firem, kter˘m vévodí âeskomoravská stavební spofiitelna – generální partner. Zbytek je vyplnûn hustû psan˘mi body – pokyny, jak dále postupovat. Úplnû zpoãátku jsem tedy oãekával, Ïe jde o reklamní kampaÀ, kterou si zadala âeskomoravská stavební spofiitelna. To umocnil i vnitfiní obsah letáku: celoplo‰n˘ inzerát, ve kterém Li‰ka z âMSS pfieje spokojené proÏití Vánoc. Poslední strana letáku je na zpÛsob formuláfie, kter˘ pfiedstavuje „Dopis pro JeÏí‰ka“. Letákem jsem se zab˘val nûkolik minut a poté vyhledal na internetu, zda má tato kampaÀ / projekt nûjakou on-line podporu. Pochopitelnû má – více najdete na: www.ceskyjezisek.cz. Otevfienû fieãeno, nevím, co si o letáku mám myslet. Dûti osloví maximálnû nûkolika miniaturními obrázky, moÏná je‰tû Li‰kou, která na inzerátu uvnitfi táhne sáÀky plné dárkÛ. I kdyÏ také Ïádné extra provedení. Pro dospûlé se z velké ãásti stane odpudiv˘m jiÏ kvÛli mnoÏství log zapojen˘ch firem, hustému a nepfiehlednému textu a u vût‰iny asi narazí i hlavní slogan „Napi‰ JeÏí‰kovi, on Ti urãitû odpoví!“ Kromû etick˘ch komplikací budou tûÏko dûtem vysvûtlovat, jakou má JeÏí‰ek adresu. Nejsem pfiíznivcem toho, aby reklama operovala s pojmy jako je víra, morálka, tradice ãi národní zvyky. A pokud dojde „na lámání chleba“, pamatuje na tuto problematiku i obecnû uznávan˘ Kodex reklamy, kter˘ k tomuto tématu doslova praví v bodû 4. Spoleãenská odpovûdnost reklamy: „Reklama mÛÏe uÏívat také tradice, zvyky

a symboly, které nejsou v âeské republice obvyklé (napfiíklad Santa Claus). Reklama ale nesmí popírat ãi znevaÏovat tradice, zvyky a symboly, které v âeské republice obvyklé jsou (JeÏí‰ek, mikulá‰ské a velikonoãní zvyky apod.).“ Nejsem v‰ak v roli arbitra, tedy berte tento pfiíklad jako atypick˘ – jak kombinací subjektÛ, které se v daném marketingovém úsilí spojily, tak i ve vyznûní celého projektu. Posouzení tedy nechám na vás, ãtenáfiích... Obaly stále atraktivní Obal je pro reklamní pÛsobení stûÏejní – nûkdy vyjadfiuje „dokonalost a luxus“, jindy naopak „lidovost“ a nízkou cenu“. VÏdy v‰ak nese informaci o v˘robci, znaãce a podle norem téÏ o obsahu a sloÏení. Jako první jsem zvolil ukázku dárkov˘ch boxÛ od známého v˘robce alkoholu a kosmetiky. Ani jednomu jistû nelze vytknout, Ïe by „prodával“ svÛj produkt bez pfiidané hodnoty a stylu. Z hlediska invence v‰ak ani jeden pfiíli‰ nepfiekvapil... Pekafiství Malinová z Plznû balí své produkty do jednoduch˘ch kartonov˘ch krabiãek. ·koda, Ïe na tomto pûkném balení chybí kontakt.

Ukázky dárkov˘ch boxÛ od znám˘ch v˘robcÛ alkoholu a kosmetiky

Velkou raritu na místní pomûry jsem získal pro reklamní ukázku z Bûloruska. Jde o exkluzivní balení exkluzivní vodky. Je v klasické kartonové krabici, ov‰em její provedení je dokonalé: bohatá reliéfní raÏba, elegantnû provedená grafika a dokonalá adjustace. Na detailním snímku je zfieteln˘ potisk vnitfiní strany kartonu, coÏ je dnes skoro nevídané. Pfiedev‰ím kvÛli cenû... Láhev sama jednoznaãnû evokuje vodku. Kromû matného povrchu – naznaãující ledovû orosen˘ povrch láhve, nechybí ani v˘fiez, ve kterém je vidût motiv na protilehlé stranû láhve. Potisk je taktéÏ plastick˘, velmi zfieteln˘ a podle v‰eho kvalitní a trvanliv˘. Jako bonus pfiikládám i související dal‰í poti‰tûn˘ reklamní prostfiedek, tedy igelitovou ta‰ku s mapou Bûloruska. U této ukázky musím jednoznaãnû konstatovat – byÈ je nutno pro pfiesnost uvést, Ïe jde o produkt urãen˘ pfiedev‰ím pro export, a to ze zemû, která v mnoha ohledech dobrou povûst u vût‰iny svûta dnes nemá, ãemuÏ se nelze divit – Ïe exkluzivní obal málem pfiedchází exkluzivní, skvûlé a vyváÏené chuti obsahu. Jinou formu má nealkoholické balení energetick˘ch nápojÛ, které slouÏí jako promo dárek ke kampani Semtex – explosive energy. Detaily kampanû vysvûtluje pfiipojené CD ve víku krabice. Z hlediska „prodejnosti“ pochopitelnû vede fakt, Ïe mám v‰echny druhy energetick˘ch nápojÛ vedle sebe a mohu je tedy ochutnat a porovnat. A následnû je podle sv˘ch preferencí nakupovat. V kaÏdém pfiípadû je balení atraktivní, preciznû provedené – „bytelné“, jak se na „silné“ nápoje patfií. Poslední ukázka je z pekafiské / cukráfiské oblasti. Firma Pekafiství Malinová z Plznû balí své produkty do jednoduch˘ch kartonov˘ch krabiãek. Produkty jsou dobré, domácí a krabiãky praktické. Samozfiejmû nejde o nic pfievratného – podobn˘ch obalÛ najdeme mnoho. Já osobnû hodnotím provedení: barevnost pfiimûfiená, v duchu Corporate identity, materiál evokuje ãist˘ pfiírodní pÛvod, coÏ podtrhuje benefity produkce. Jediné, co bych vytkl, je absence kontaktu, nebo alespoÀ webov˘ch stránek pekárny – nic navíc to nestojí a spokojen˘ zákazník si mÛÏe objednat znovu... × Ondfiej Sedláãek, [email protected] Autor se zab˘vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu a komerãní komunikace a psaním textÛ. Více o nabízen˘ch sluÏbách naleznete na www.drej.cz.

Náv‰tûva u ãlena Kolegia Typografie ve spoleãnosti Antalis

Tentokrát jsem nav‰tívila spoleãnost ANTALIS s.r.o., která je jedním z nejvût‰ích dodavatelÛ materiálÛ pro podporu komunikace. Pfiedstavuje ‰irokou nabídku grafick˘ch a speciálních grafick˘ch papírÛ, kartonÛ, lepenek, bíl˘ch a barevn˘ch kanceláfisk˘ch papírÛ a kanceláfiského sortimentu, materiály pro v˘robu reklamy, obalové materiály a speciální obalová fie‰ení. O této nabídce a souãasné situaci na polygrafickém trhu jsem hovofiila s panem Ing. Jurajem Palãinsk˘m, jednatelem spoleãnosti Antalis. Minul˘ rok se uskuteãnil veletrh drupa, jaké podle Vás ukázal smûry dal‰ího v˘voje? V první fiadû jsem rád, Ïe veletrh drupa potvrdil stabilní místo polygrafie v prÛmyslu a Ïe polygrafie jako taková bude mít svoji budoucnost. Samozfiejmû bylo vidût nové smûry v oblasti digitálních technologií, které byly ve v˘razné mífie prezentované v‰emi v˘znamn˘mi spoleãnostmi. Veletrh pfiinesl mnoho novinek v oblasti papíru, technologií, zpracování, trendy ve flexibilitû v˘roby, rychlosti dodávek a poskytnutí nov˘ch moÏností zákazníkÛm. Které segmenty polygrafického trhu vidíte do budoucna jako rÛstové a jak se na nû spoleãnost Antalis zamûfiuje? Na trhu polygrafie jsou segmenty, které mají velmi zajímavou dynamiku a i minul˘ rok zaznamenaly nárÛst. V grafick˘ch papírech lze v‰eobecnû tûÏko hledat dynamick˘ rozvoj, ale udrÏují si stabilní pozici na trhu. Segment

Ing. Juraj Palãinsk˘, jednatel spoleãnosti ANTALIS s.r.o.

v˘roby obalÛ je atraktivní. Platí, Ïe obal prodává, a zákazníci se snaÏí ten svÛj odli‰it od konkurence, a proto má tento segment velmi v˘znamné postavení. Roste i trh signmakingu, kde jsme poãátkem roku zákazníkÛm pfiedstavili novou znaãku Coala. Pozitivní odezva byla bûhem celého roku a zaznamenali jsme dvojcifern˘ nárÛst. Ve v‰ech segmentech u nás zákazníci na‰li nové produkty nebo nové kvality s cílem pomoci poskytnout jejich klientÛm nová fie‰ení, zatraktivnit nabídku a b˘t tak úspû‰ní v konkurenãním boji.

Jak byste zhodnotil rok 2012, co pfiinesl polygrafickému trhu a firmû Antalis? Rok 2012 byl jistû nároãn˘, poznamenan˘ siln˘m konkurenãním tlakem. Polygrafick˘ trh potvrdil své postavení vÛãi tlaku internetov˘ch médií a jin˘ch nov˘ch moÏností, které má zákazník k dispozici. Spoleãnost Antalis si udrÏela své postavení na trhu polygrafie. Zamûfiili jsme se na zkvalitnûní sluÏeb, ‰kolení zamûstnancÛ, zlep‰ení komunikace se zákazníkem. Na‰ím cílem je poskytovat zákazníkÛm co nej‰ir‰í sortiment, nabídli jsme nové v˘robky, aÈ uÏ v grafick˘ch papírech, materiálech pro signmaking nebo v obalov˘ch fie‰eních. Dal‰í roky budou jistû nároãné, ale kdo poloÏil v minul˘ch letech dobré základy svého podnikání, mûl by snáze pfiekonat nároãné období následujících let. Spoleãnost Antalis je proslulá sv˘mi speciálními grafick˘mi papíry a jejich kreativním vyuÏíváním k vlastní propagaci. Nás v Typografii napfi. nadchla novoroãenka na rok 2013, kde ãerpá Antalis inspiraci? Inspiraci ãerpáme od na‰ich partnerÛ, se kter˘mi spolupracujeme. AÈ uÏ se jedná o reklamní agentury, grafická studia nebo designéry. Velmi rádi spolupracujeme se ‰kolami a mlad˘mi lidmi, ktefií pfiiná‰í nové svûÏí nápady. Na‰e poslední firemní kalendáfie byly vyrobené ve spolupráci se ‰kolami, kde mûli studenti moÏnost zapojit se do kreativního prostfiedí. My jsme jim dali moÏnost realizovat jejich odváÏné nápady v komerãním prostfiedí. Jsme rádi, Ïe na‰i partnefii jsou hodnû kreativní a umí podpofiit realizaci my‰lenek sv˘ch zákazníkÛm. Na‰ím úkolem je, abychom tuto kreativitu doplnili ‰irok˘m sortimentem speciálních grafick˘ch papírÛ, aby nebyly pfiekáÏky mezi tvÛrãí my‰lenkou a následnou realizací. Co vnímáte z pohledu dodavatele potiskovan˘ch materiálÛ jako nejvût‰í problém souãasného polygrafickém trhu? Trh je velmi nároãn˘, velmi konkurenãní a jedním z problémÛ je nadbytek tiskov˘ch kapacit, kter˘ vytváfií mezi tiskárnami siln˘ konkurenãní boj. Objem zakázek je v porovnání s minulostí limitovan˘, koneãn˘ uÏivatel se snaÏí u‰etfiit a náklady na reklamu nebo ti‰tûné materiály zvaÏuje. Nûkteré realizace byly pfieneseny do sféry internetu nebo elektronick˘ch dokumentÛ. A proto bude potfieba tento nesoulad srovnat. V˘robci papíru na tom jiÏ pracují od roku 2008 a kaÏd˘ rok oznamují uzavfiení nebo omezení v˘robních kapacit, aby byly poptávka a nabídka v rovnováze. To samé bude muset probûhnout i na polygrafickém trhu tak, aby se mnoÏství tiskov˘ch kapacit srovnalo s poptávkou. Tento

Typografia 2 2013

proces nebude krátk˘ ani jednoduch˘, ale v dohledné dobû jistû nastane. Sly‰ela jsem názor, Ïe dodavatelé papíru dotují tiskárny, které balancují na hranici existence, a díky tomu totálnû kazí ceny. Co si o tomto v˘roku myslíte? Také jsem tento názor sly‰el. Cel˘ polygrafick˘ prÛmysl nevytváfií dostateãn˘ prostor pro zisk na to, aby dokázal generovat dostatek prostfiedkÛ na budoucí rozvoj. Nemyslím si, Ïe by dodavatelé umûle a úmyslnû udrÏovali neprofitabilní firmy. Na trhu pozoruji snahu vyfie‰it chyby minulosti a ozdravit trh. Bude to chvíli trvat a bude to bolet. Cel˘ trh by se mûl zamyslet nad tím, proã tu je, ãeho chce dosáhnout a jestli má cenu dûlat nûkteré kroky, které nemají nejmen‰í smysl. V polygrafii se stále více prosazuje digitální tisk, jak na tuto skuteãnost reaguje spoleãnost Antalis? Mnohé tiskárny mají tuto technologii a na trhu ji aktivnû nabízejí. Firma Antalis pfiipravila ‰irokou nabídku v˘robkÛ pro digitální tisk, která se dá najít ve vzorníku, aÈ uÏ pro such˘ toner, nebo pro technologii HP Indigo. Nabídka zahrnuje natírané a nenatírané papíry, kreativní papíry a speciality. Vzorníky obsahují i vzorky poti‰tûn˘ch papírÛ, aby zákazník vidûl, jak bude v˘sledn˘ efekt vypadat. Na‰i zamûstnanci byli ‰koleni na tyto technologie, snaÏíme se spolupracovat s dodavateli digitálních tiskov˘ch strojÛ, abychom mûli reference a mohli následnû zákazníkovi doporuãit, jestli ten konkrétní materiál je nebo není vhodn˘ pro dan˘ tiskov˘ stroj. Vzorník speciálních grafick˘ch papírÛ pro digitální tisk spoleãnosti Antalis

10 11

Stánek spoleãnosti Antalis na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2012 v Brnû byl orientován na balení

Pfiipadá Vám z pohledu dodavatele papíru lep‰í technologie suchého toneru nebo technologie HP Indigo? Technologie jsou to odli‰né, kaÏdá má svá pro a proti a otázka je, jak˘ v˘robní proces mám a ãeho chci v tomto v˘robním procesu dosáhnout. AÈ uÏ z pohledu ceny, nákladu, poãtu zakázek za den, za mûsíc apod. Potom se dá stanovit, která technologie je pro mû v˘hodnûj‰í, jestli jedna nebo druhá. Tiskové stroje jsou velmi kvalitní, umí vyrobit velice kvalitní v˘tisky. Jde o to, jak˘ v˘robní proces zákazník fie‰í, podle toho si musí vybrat. Které materiály pro digitální tisk nabízíte? Je to ‰iroká ‰kála produktÛ z oblasti natíran˘ch a nenatíran˘ch papírÛ, speciálních materiálÛ a rÛzn˘ch kreativních materiálÛ. Zajímavostí je prémiov˘ papír Digigreen, coÏ je bíl˘, natíran˘, 100% ekologick˘ papír pro digitální tisk. Kromû vysoce kvalitního tisku pfiiná‰í pfiidanou hodnotu v ochranû Ïivotního prostfiedí. ·irok˘ sortiment je v nabídce pod znaãkou Image Digicolor, coÏ je papír s mimofiádnou bûlostí a hladkostí. Máte pocit, Ïe roste poptávka po ekologick˘ch papírech pro grafick˘ segment? Tento trh se postupnû vytváfií. Jsou firmy, které mají rozsáhl˘ CSR program zamûfien˘ na své okolí a jedním z bodÛ je jistû ochrana Ïivotního prostfiedí. Umí ocenit i to, Ïe pouÏívají pro svoji potfiebu recyklované papíry. Na západních trzích je toto uvûdomûní vy‰‰í. Vûfiím, Ïe postupem ãasu se i u nás budeme bavit o tom, jak se chovat co nej‰etrnûji k Ïivotnímu prostfiedí. Jak se za poslední 4 roky vyvíjela poptávka po materiálech pro digitální tisk? Poptávka po digitálních materiálech stoupla a nestoupla pouze poptávka ve smyslu objemu, ale i poptávka po kvalitû tûchto materiálÛ. Díky zdokonalování digitálních technologií a spolupráci

v˘robcÛ papíru s dodavateli digitálních tiskov˘ch strojÛ vznikly materiály, které umí v˘sledek digitálního tisku dobfie podpofiit. Probíhá v oblasti papírÛ pro digitální tisk v˘voj nov˘ch materiálÛ? Vy jako distribuãní firma hledáte spí‰e nové dodavatele mezi papírnami... Jsme v kontaktu s v˘robci papírÛ, máme informace o tom, na ãem právû konkrétní v˘robce pracuje, co míní uvést na trh. Podle moÏností je potom tento produkt zafiazen do na‰eho portfolia a na‰i zamûstnanci jsou ‰koleni tak, aby dokázali v˘hody tohoto produktu vysvûtlit zákazníkovi. Napfiíklad v˘robce kreativních papírÛ Arjowiggins uvedl na trh kolekci kreativních papírÛ, která je pfiímo urãená pro digitální technologie. Jak˘ je rozdíl mezi ãesk˘m a slovensk˘m trhem? Tyto trhy jsou si hodnû podobné. Z hlediska objemu materiálu rozdíl není, oba trhy poÏadují ‰irokou ‰kálu produktÛ, aby dokázaly splnit poÏadavky sv˘ch zákazníkÛ. âesk˘ trh je nároãnûj‰í na okamÏit˘ servis, zatímco na Slovensku je vysok˘ podíl pfiím˘ch dodávek. âesk˘ trh je o nûco stabilnûj‰í, je tfiikrát vût‰í. Slovensk˘ trh podléhá vy‰‰ím nárÛstÛm v pfiípadû konjunktury, ale i rychl˘m poklesÛm v pfiípadû, Ïe nûkteré typy zakázek jsou slab‰í. Dûkuji Vám za rozhovor. Pfiipravila Jitka Böhmová. Stánek spoleãnosti Antalis na veletrhu Reklama, Polygraf 2012 v Praze se zamûfiil na materiály pro signmaking

Zemfiel grafik Oldfiich Kulhánek

Dne 28. ledna tohoto roku zemfiel svûtoznám˘ grafik Oldfiich Kulhánek. S jeho díly pfiichází dennû do styku kaÏd˘ âech, protoÏe jak víme, Oldfiich Kulhánek je autorem souãasn˘ch ãesk˘ch bankovek. S panem Kulhánkem jsme mûli pfiíleÏitost spolupracovat i my v Typografii, kdyÏ byl v roce 2007 ãlenem hodnotící poroty soutûÏe Kalendáfi roku. Pojìme si pfiipomenout tuto v˘znamnou osobnost ãeské grafiky.

Oldfiich Kulhánek

Oldfiich Kulhánek se narodil 26. února 1940 v Praze. Svá v˘tvarná studia zaãal na V˘tvarné ‰kole v Praze, kde v roce 1958 maturoval. V letech 1958–1964 studoval na Vysoké ‰kole umûleckoprÛmyslové v Praze v ateliéru profesora Karla Svolinského. Uãednická léta strávená v jeho ‰kole povaÏoval Oldfiich Kulhánek za základ své umûlecké kariéry. V letech 1965 – 1967 vytvofiil první fiadu kreseb a cyklus pûti litografick˘ch kamenorytin. Od roku 1967 se ve své tvorbû vûnoval ãárovému leptu. Tato perioda trvala více jak dvacet let. V té dobû se také zaãal zúãastÀovat kolektivních v˘stav. V roce 1968 mûl Oldfiich Kulhánek spolu s Janem Krejãím první samostatnou v˘stavu v Galerii mlad˘ch v Praze. V bfieznu 1971 byl v‰ak zatãen StB a obvinûn, Ïe sv˘mi grafick˘mi listy z let 1968–1971 hanobil pfiedstavitele komunistick˘ch zemí (ãímÏ byla mínûna tváfi Stalina v nûkter˘ch jeho grafick˘ch listech) a tím se dopustil i pobufiování atd. Po mûsíãním vûznûní byl a po celé dva roky kaÏd˘ch ãtrnáct dnÛ vysl˘chán, coÏ trvalo do konce roku 1972. Sedmdesátá léta jsou v Kulhánkovû tvorbû ve znamení totálního zákazu v˘stav, zákazu spolupráce s nakladatelstvími, zákazu publicity. Ve své tvorbû v‰ak pokraãoval a nemínil hrát roli persony non grata. Ilegálními cestami se jeho díla dostávala do svobodného svûta. Napfiíklad v roce 1971 se zúãastnil sv˘m grafick˘m listem Hommage a` Albrecht Dürer v˘stavy v Norimberku, pofiádané k 500. v˘roãí narození A. Dürera, jeho dílo bylo vystaveno pod pseudonymem Ulrich Böhm. Díky fiadû pfiátel z Holandska, Belgie, Nûmecka, Rakouska, USA, Francie, i v období Temna neztrácel kontakt s v˘tvarnou scénou Evropy.

Job No. 1 – litografie, 2002

V roce 1973 vytvofiil lept Adam a Eva, uzavírající kapitolu jeho ran˘ch dûl. V témÏe roce vznikl cyklus Malá anatomie dr. S., pût leptÛ s tematikou vzdálenû pfiipomínající „anatomické tabule“ – Oko, Ucho, Ústa, Ruka – v kombinaci surov˘ch scén muãení. V první polovinû 70. let vytvofiil cyklus tuÏkov˘ch kreseb kombinovan˘ch s frotáÏí magazínov˘ch reprodukcí, nazvan˘ RuzyÀské kresby. Celá kolekce byla ilegálnû vyvezena do Francie a zakoupena do sbírek Centre Georges Pompidou v PafiíÏi. V letech 1974 – 1979 zhotovil ‰est vût‰ích leptÛ na téma Situace. Narativní obsah jeho dfiívûj‰ích leptÛ mizí a kompozice je postavena víceménû na zástupném symbolu. V druhé polovinû 70. let se Oldfiich Kulhánek zaãal soustavnûji zab˘vat kresbou. Kresby tohoto období korespondují sv˘m obsahem se Situacemi. V roce 1978 vytvofiil cyklus pûti leptÛ nazvan˘ Bestiarium. Téma, které jej pronásledovalo jiÏ od doby jeho vûznûní. V ruzyÀské vûznici vytvofiil kresbu Návrat ztraceného syna, kterou se mu podafiilo propa‰ovat ven. Rok 1980 v mnoha aspektech otevírá ãi urãuje Kulhánkovu dal‰í umûleckou dráhu. Konãí etapa leptÛ. V tomto roce vytvofiil velké litografie Interiér I. – IV. Urãující událostí roku 1980 byla v˘stava, respektive soukromé sympozium Terezín‘80, které se konalo v létû toho roku. Terezínské kresby vznikaly poãátkem 80. let. Oldfiich Kulhánek byl ãlenem skupiny umûlcÛ, inspirovan˘ch my‰lenkou Jifiího Sozanského, konfrontovat svá díla, reflektující dobu, ve které Ïijeme, s hrÛznou realitou nacistického vûzení. Poãátkem 80. let dostal pfiíleÏitost ilustrovat první knihu. Díky osobní stateãnosti kolegÛ, redaktorÛ v nakladatelstvích, ktefií navzdory oficiálnímu zákazu umoÏnili Kulhánkovi ilustrovat fiadu krásn˘ch knih, zejména rusk˘ch klasikÛ. V roce 1982 vytvofiil perokresby na faustovské téma Poku‰ení. Tyto kresby byly doprovodem ke studii o Faustovi dr. Jindfiicha Pokorného (vydala MF, Praha 1982). Kniha získala Stfiíbrnou cenu v soutûÏi knih na faustovské téma (IBBA, Lipsko, 1982). V letech 1982–1985 vytvofiil dva cykly litografick˘ch listÛ. První – inspirovan˘ lidskou tváfií (10 grafik), druh˘ – vûnovan˘ lidské ruce (devût grafik). Lepty z poãátku 70. let tiskl sám, pozdûji tiskl v dílnách Pavla a Milana Dfiímalov˘ch a Vladimíra Bujárka. V 80. a 90. letech spolupracoval s tiskafiem Tomá‰em Svobodou, v jehoÏ dílnû vytiskl vût‰inu sv˘ch litografií. Od roku 1982 také

tiskl v dílnû Rudolfa Broulíma v Antverpách v Belgii a v posledních letech pak zejména v dílnû Petra Korbeláfie ve Zdibech u Prahy. V druhé polovinû 80. let vznikly grafické listy inspirované dílem George Orwella, kter˘ jako jedin˘ ve svûtové literatufie umûleck˘mi prostfiedky vystihl samu podstatu komunofa‰istické idiocie dvacátého století. V letech 1985 – 1991 vytvofiil obû Klauniády, Velkou Ïranici, Úspû‰né prase, Studii portrétu a Kdo je kdo. Léta 90. zaãala Velk˘m tfieskem 1989. V roce 1990 Oldfiich Kulhánek poprvé nav‰tívil USA pfii pfiíleÏitosti Lithographic Workshop v Los Angeles. Od té doby Státy nav‰tívil vícekrát. V létû 1991 vedl semináfi o kresbû v Atlantic Center for the Arts, New Smyrne Beach. V roce 1995 hostoval na University of Houston Clear Lake v Texasu. V té dobû vznikly grafické listy How Are You?, The Biggest One, Nevidût, nesly‰et, nemluvit nebo Search of Identity a dal‰í. V letech 1992 a 1993 pracoval na návrzích nov˘ch ãesk˘ch bankovek. Je také autorem mnoha ãesk˘ch po‰tovních známek, mimo jiné navrhl po‰tovní známku s portrétem prezidenta âeské republiky Václava Klause. V roce 1993 vytvofiil osm grafick˘ch listÛ Funny Money. V závûru onoho roku vznikl také soubor kreseb inspirovan˘ románem Franze Kafky Proces. Kresby vytvofiil v ateliéru v Antverpách, které se staly Kulhánkov˘m druh˘m domovem. V prÛbûhu 90. let nakreslil fiadu kreseb inspirovan˘ch sportem. Zaujaly jej fotografické zábûry z cíle bûÏeckého závodu. Tváfie lidí, ktefií jsou na dnû sv˘ch sil. V jeho pohledu je dne‰ní vrcholov˘ sport vzdálen helénskému ideálu, stal se symbolem násilí a brutality. Bûhem roku 1994 vytvofiil cyklus litografií Ecce Homo, celkem sedm listÛ. V témÏe roce vznikly kresby pro knihu âlovûk (vydala MF, Praha 1994). V˘tvarn˘m objektem Oldfiicha Kulhánka stále zÛstával ãlovûk – jeho Ïivot v kruhu, ve spirále ãi v kotrmelcích. SvÛj hlavní zájem v posledním zhruba desítiletí umûlec soustfiedil do figurativních kompozic, které zpracovával do podoby obrazov˘ch cyklÛ, jako byl napfi. cyklus inspirovan˘ biblick˘m pfiíbûhem Joba z let 2002 – 2004 nebo cyklus zamûfien˘ na postavu svatého ·ebestiána z roku 2009. Oldfiich Kulhánek pracoval na sv˘ch kresbách a grafikách do poslední chvíle a dá se fiíct, Ïe ode‰el v plném nasazení, uprostfied umûlecké práce, které zasvûtil svÛj Ïivot… × Pfiipravila Jitka Böhmová

VZDùLÁVÁNÍ

Kurz Grafick˘ designér na Ave Art Ostrava

AVE ART Ostrava, soukromá Stfiední umûlecká ‰kola, s.r.o. získala finanãní prostfiedky na realizaci projektu „Grafick˘ designér“, CZ.1.07/3.2.07/03.0033 prostfiednictvím Operaãního programu vzdûlávání pro konkurenceschopnost v rámci podpory nabídky dal‰ího vzdûlávání. Projekt financovan˘ Evropsk˘m sociálním fondem byl zahájen v ãervenci 2012 a ukonãení projektu je plánováno na srpen 2013. StûÏejním cílem projektu je vytvofiit vzdûlávací modul o 300 v˘ukov˘ch hodinách, prostfiednictvím kterého dojde k pfiedávání informaci, vûdomostí a zku‰eností z oblasti grafiky. Struktura vzdûlávacího modulu vychází ze ·kolního vzdûlávacího programu maturitního oboru Grafick˘ designér 82-41-M/05, kter˘ se na ‰kole vyuãuje od roku 2002. Po vytvofiení modulu následuje fáze pilotního ovûfiování odborné praxe k dané profesi, do kterého je zapojeno 15 osob po dobu 10 mûsícÛ (záfií – ãerven). V rámci projektu jsou úãastníci seznamováni s grafick˘mi disciplínami (jak z teoretického, tak pfiedev‰ím z praktického hlediska). Po ukonãení projektu pfiedpokládáme, Ïe vût‰ina úãastníkÛ bude v této oblasti pÛsobit jako osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné, ãi v rÛzn˘ch firmách na pozici grafika. Mezi dílãí cíle patfií: ■ zaji‰tûní technick˘ch, softwarov˘ch a materiálov˘ch potfieb kurzu, Detail grafiky z návrhu obálky ãasopisu Typografia, Václav Kijonka

Stopy kaligrafie, Václav Kijonka

Jakub Klein

Hlaviãka novin, Pavel Kubûna

vznik metodického manuálu pro vzdûlávací modul, ■ vytvofiení uãebních materiálÛ a studijních pomÛcek pro jednotlivé vzdûlávací bloky, ■ vytvofiení dvou manuálÛ pro práci v grafick˘ch programech, ■ vydání publikace o grafickém navrhováni (studijní podpora úãastníkÛm kurzu zahrnující v‰echny vzdûlávací bloky). Cílovou skupinu tvofií lidé, u kter˘ch se pfiedpokládá práce v oboru grafického designu, dovednost práce s poãítaãem, zájem zvy‰ovat svou kvalifikaci, estetické cítûní a pfiedstavivost. Prostfiednictvím webov˘ch stránek ‰koly a inzerce byla oslovena cílová skupina. Se v‰emi pfiihlá‰en˘mi se uskuteãnil ústní motivaãní pohovor a podle vyuÏití získan˘ch znalostí a dovedností z kurzu bylo vybráno 15 osob. ·kola má jiÏ 7-letou zku‰enost z oblasti dal‰ího vzdûlávání pfiedev‰ím z kurzÛ Interiérového designu, Zahradní návrháfi, proto vyuÏila jiÏ osvûdãen˘ zpÛsob v˘uky. V˘uka probíhá kaÏd˘ pátek (odpoledne) a sobotu (dopoledne) po 4 v˘ukov˘ch hodinách. Struktura modulu „Grafick˘ designér“ je rozãlenûna mezi sedm vzdûlávacích blokÛ, mezi které patfií Typografie, Grafické programy, Grafické techniky, Ostatní disciplíny grafiky a navrhování, Reklamní fotografie, Webdesign a Ekonomika. Dílãí vzdûlávací bloky jsou vzájemnû propojeny tak, aby se úãastníci nauãili vytváfiet grafické produkty, pracovat v grafick˘ch programech, vyuÏívat fotografie v grafick˘ch technikách, vytváfiet webové stránky a propagaãní produkty. Nedílnou souãástí bude i zmapování cen v oboru. V souãasné dobû probíhá realizace kurzu a v˘stupy nûkter˘ch úãastníkÛ jsou souãástí ãlánku. ■

16 17

V Typografii (20 h) se uchazeãi seznamují s historií a základy písma. Jde o to, aby pochopili stavbu a konstrukci písma jako takového a souãasnû si uvûdomili vztahy mezi jednotliv˘mi písmeny, proporcí písma. Je nám jasné, Ïe na tak málo hodin není moÏné obsáhnout ve‰keré informace o písmu. Proto pfiistupujeme ke konkrétním úkolÛm a zadáním, na kter˘ch se pfiímo ovûfiují a praktikují zásady tvorby písma. Úãastník kurzu dostává ve‰keré informace o písmu, vztahy písma ke grafice, písmo versus barva a podobnû. Snaha je o propojení písma s grafikou, tvorba typografick˘ch záleÏitostí, jako jsou typo plakáty, drobné typografické úkoly, kaligrafie a její návaznost v grafickém designu, webu, embaláÏích, logotypech, typografick˘ch znaãek apod. Nedílnou souãástí kurzu je vzdûlávací blok Grafické techniky (20 h). Vzhledem k velmi nízké hodinové dotaci dochází k pojetí vzdûlávacího bloku jako rozdûlení grafiky do skupin dle tisku, probûhly teoretické pfiedná‰ky o volné grafice, a na nû následovaly praktické ukázky jednotliv˘ch grafick˘ch technik, vysvûtlení principu tisku, jejich charakteristiky, také i moÏnosti strojního zafiízení jako jsou lisy, ale i moÏnosti uÏití speciálních grafick˘ch papírÛ a pomÛcek. Grafika je jedním z druhÛ v˘tvarného umûní a vymezení tohoto pojmu je pomûrnû sloÏité. Obecnû mÛÏeme fiíci, Ïe grafikou naz˘váme umûlecké dílo, kdy umûlec pouÏije jednu z grafick˘ch technik a dílo rozmnoÏí ruãním Návrh obálky ãasopisu Typografia, Pavel Kubûna

Typografia 2 2013

Návrh obálky ãasopisu Typografia, LukበPattermann

fiemesln˘m postupem, coÏ jsme se snaÏili i v tomto pfiípadû, vyuÏít rukopisu nebo „man˘ry“ daného uchazeãe, kter˘ by mûl rozpoznat jednotlivé druhy tiskÛ a provést zafiazení grafiky do patfiiãné skupiny. V neposlední fiadû se snaÏíme i o vyuÏití moÏnosti volné grafiky pro tvorbu grafického designu smûfiující k propojení znalostí volné grafiky, poãítaãe a v˘tvarného umu. K tomu slouÏí ‰kolní specializované uãebny, ale i moÏnost nav‰tívit v˘stavy a galerie, získávat poznatky od jin˘ch profesionálních v˘tvarníkÛ. Souãástí obsahové náplnû kurzu je i nauku o barvách zahrnující psychologii barev, vztahy mezi barvami, písmem, barevn˘mi plochami s cílem vyuÏít znalosti ve prospûch tvorby grafického designu. Zku‰enosti, vûdomosti a znalosti z oblastí typografie, písma, grafick˘ch technik se zuÏitkují ve vzdûlávacím bloku Navrhování s 50 hodinovou dotací. V tomto pfiedmûtu uchazeã fie‰í jiÏ samostatné úkoly, popfiípadû úkoly, které jsou vût‰ího rozsahu. Jedná se o návrh loga, znaãky, plakátu nebo drobné grafické úkoly. Podstatou je uvûdomit si urãitou provázanost mezi jednotliv˘mi disciplínami grafiky. Zadání jsou pomûrnû jednoduchá a k tomu volíme i pfiimûfien˘ ãasov˘ úsek. Postupnû budou zadávány sloÏitûj‰í úkoly, nároãnûj‰í provedení, fie‰ení interní a externí grafiky, citylighty, cardesign, billboardy apod. Jsme si vûdomi, Ïe jednotliví uchazeãi jsou jiÏ zamûstnáni a mají ke svému zamûstnání urãit˘

vztah, kter˘ chtûjí obohatit zku‰enostmi z kurzu a získané poznatky vyuÏívat ve svém zamûstnání. To se projevilo v jejich volném v˘bûru závûreãné práce, kde se snaÏí rozvést dal‰í aktivity ve svém zamûstnání. Tady se projevil smysl celého kurzu Grafick˘ designér, a to umût se dívat na vûci jako grafik, pfiistupovat k fie‰en˘m problémÛm kvalitnû a odbornû. Jsou zde lidé z úfiadÛ, ‰kol, soukrom˘ch firem, ukazují a pfiedkládají vûci, které chtûjí zmûnit a navrhnout jinak a lépe. Dal‰í vzdûlávací blok kurzu pfiedstavuje Reklamní fotografie. Jsme si vûdomi, Ïe se jedná o obsáhlou disciplínu, a proto je zde snaha podat základy fotografie nebo spí‰e nazírání na svût a vûci kolem nás pfies objektiv fotoaparátu. Je nutno vûdût a chápat realitu i pohledem profesionálního fotografa, kter˘ se zapojil do kurzu a umoÏnil realizovat prÛbûh v˘uku v jeho ateliérech a hlavnû v reálu, na ulici, ve mûstû, s lidmi. Uchazeãi se dostávají k praktick˘m informacím, jako je vyuÏití reklamní fotografie pro grafiku, webové prezentace, moÏnosti dal‰ího zpracování vlastních fotografií, fie‰í se i uÏití fotobank. Úãastníci kurzu získávají informace ke grafick˘m programÛm v celkové 80 hodinové dotaci zaji‰tující pochopení základÛ poãítaãové grafiky. Je tfieba si uvûdomit, Ïe kaÏd˘ uchazeã jiÏ má za sebou znalosti a práci na PC a kurz grafick˘ designér mu jen pomáhá v dal‰ím vzdûlávání a orientaci v oblasti grafiky a grafického designu. Souãástí projektu je nákup domény pro kaÏdého úãastníka, následná tvorba jednoduch˘ch

Návrh obálky ãasopisu Typografia, LukበPattermann

MEN ARE DIAMONDS

MEN ARE DIAMONDS

Jakub Klein

webov˘ch prezentací, tvorba webové grafiky a dal‰ích produktÛ (70 h). Nedílnou souãástí vzdûlávacího kurzu je i blok zamûfien˘ na Ekonomiku s cílem seznámit úãastníky se základy podnikání, cenami v oboru, anal˘zou konkurence a dokumenty. Pro ovûfiení získan˘ch zku‰eností a dovedností budou úãastníci vytváfiet závûreãnou práci pfiedstavující soubor grafick˘ch produktu (logo, vizitka, plakát, webové stránky, firemní korespondence). Závûreãnou práci budou obhajovat pfied tfiíãlennou komisí a v pfiípadû zdárného zakonãení získají Osvûdãení o absolvování kurzu. V˘znamn˘m v˘stupem projektu je sestavení metodiky kurzu a jeho hodinové dotace, fiada vzdûlávacích materiálÛ, manuály pro práci s grafick˘mi programy a publikace o grafickém navrhování v rozsahu 250 stran. Zámûrem vytvofiení kurzu „Grafického designéra“ bylo vyplnûní mezery ve vzdûlávací struktufie dal‰ího vzdûlávání, kdy osoby absolvující 300 hodinov˘ kurz, nemusí pro získání ucelenosti informací a praktick˘ch zku‰eností z grafického oboru studovat ãtyfii roky na stfiední ‰kole nebo pût let na vysoké ‰kole. Jedná se o nabídnutí ãasovû ménû nároãného vzdûlávacího kurzu v ucelené formû, jehoÏ struktura odpovídá ‰kolnímu vzdûlávacímu programu maturitního oboru vyuãujícího na pÛdû ‰koly. Po skonãení projektu bude vzdûlávací modul se v‰emi vytvofien˘mi vzdûlávacími materiály otevfien jako kurz „Grafického designéra“, jehoÏ zahájení je plánováno na záfií 2013. Ing. Lenka Stehlíková, M. A. Roman Witasek

Studenti kurzu grafick˘ designér na Ave Art Ostrava

1 Proã jste se zúãastnil/a kurzu grafického designu? 2 Dostal/a jste popud od zamûstnavatele nebo to byla va‰e vlastní volba? 3 Jak jste s kurzem spokojen/a?

Katefiina Îabková, studentka, VO· zdravotnická, Ostrava Vítkovice 1 Kurzu jsem se zúãastnila, protoÏe jsem chtûla získat více zku‰eností a dále se rozvíjet v tomto oboru. 2 JelikoÏ jsem stále studentem, byla to má vlastní volba. 3 S kurzem jsem spokojená, líbí se mi pfiístup vyuãujících a rozmanitost prací, které dûláme. LukበPattermann, odûvní designer, Pattern.cz 1 Grafickému designu se vûnuji amatérsky uÏ pár let. Chtûl jsem si tedy roz‰ífiit obzory, nauãit se nûco nového a taky se zlep‰it v grafice, prostû posunout ten mÛj amatérismus nûkam dále. KdyÏ jsem pak objevil na netu moÏnost zapojit se do tohoto kurzu, tak jsem neváhal ani minutu. 2 Byla to moje vlastní volba, protoÏe jsem sám sobû zamûstnanec a zamûstnavatel. Podle mû by se ãlovûk mûl vzdûlávat cel˘ Ïivot a já nerad zÛstávám pozadu. 3 Zatím jsem velmi spokojen, v˘uka je sviÏná, Ïádné zbyteãnosti a omáãky kolem, jen dÛleÏité a praktické vûci, které z internetu nevyãtete. Jsem spí‰e zvûdav˘, co mi to pfiinese z dlouhodobého hlediska, aÏ cel˘ kurz skonãí a v‰ichni budeme opût stát pfied realitou. Asi to dokáÏu objektivnû zhodnotit aÏ po nûjaké del‰í dobû, teì je je‰tû brzy.

LukበPattermann

Pavel Kubûna

Michaela ·tefková

Michaela ·tefková, referent informaãního systému vefiejné správy, ÚMOb Slezská Ostrava 1 Nevím, co bylo tím hlavním impulsem. VÏdycky jsem se chtûla

vûnovat tomu, co mû naplÀuje a baví. Miluji malování a Disneyho animované filmy. JiÏ nûkolikrát jsem chtûla studovat umûleckou ‰kolu – obor grafick˘ design, ale rodiãe mû nechtûli dále podporovat a já se tedy zaãala Ïivit sama. MoÏnost studovat tento obor dálkovû se mi bohuÏel nenaskytla, tedy aÏ do té doby, neÏ mi pfiítel ukázal internetové stránky umûlecké ‰koly AVE ART Ostrava, která nabízela kurz Grafick˘ designér studovat pfii zamûstnání (ve svém volném ãase) v rámci grantu, kter˘ je financován Evropsk˘m sociálním fondem. Neváhala jsem ani minutu a do kurzu jsem se pfiihlásila a tû‰ila se, Ïe se mi splní mÛj „dûtsk˘“ sen. 2 Pracuji na ÚMOb Slezská Ostrava jako referent informaãního systému vefiejné správy. Nepracuji tedy v oboru, kter˘ se zab˘vá grafick˘m designem. Byla to tedy má vlastní volba. Jak fiekl Jan Werich: „KdyÏ uÏ ãlovûk jednou je, tak má koukat aby byl. A kdyÏ kouká, aby byl a je, tak má b˘t to, co je a nemá b˘t to, co není, jak tomu v mnoha pfiípadech je.“ Proto se chci dále vûnovat tomuto oboru, abych pozdûji dûlala práci, kterou budu mít ráda a která mû bude zároveÀ bavit. 3 S kurzem Grafick˘ designér jsem naprosto spokojená. Kurz rozhodnû doporuãuji v‰em, co nemají takové moÏnosti studovat tento obor pfii zamûstnání. Jsem ráda, Ïe jsem se stala souãásti této v˘borné party lidí. Pfiístup v‰ech profesorÛ je profesionální, jsou milí a velmi rádi a ochotnû poradí. OceÀuji i rady a pomoc stu-

dentÛ. Urãitû kurz splnil mé oãekávání. Pavel Kubûna, uãitel ãeského jazyka a literatury Gymnázium a SO· Fr˘dek-Místek 1 Tvorbou nejrÛznûj‰ích plakátÛ, pozvánek, logotypÛ a podobn˘ch grafick˘ch prací se v souvislosti s m˘mi koníãky i zamûstnáním zab˘vám jiÏ dlouho. Kurz grafického designu vnímám jako skvûlou pfiíleÏitost k získání nov˘ch zku‰eností a urãité profesionalizaci mého dosavadního snaÏení. 2 Nabídku kurzu jsem objevil na internetu a rozhodnutí bylo mou vlastní volbou. Vedení ‰koly, kde pracuji, mne v mém zámûru podporuje. 3 Maximálnû. Velmi oceÀuji, Ïe kurz je zamûfien v˘raznû prakticky a Ïe sami lektofii jsou profesionálové, ktefií pfii v˘uce vycházejí pfiedev‰ím z vlastní praxe. Simona Tesafiová, Asistentka pfiíjmu zakázek a pfiípravy v˘roby, Denip Kiosk s.r.o. 1 – 3 Jsem amatérská fotografka mÛj cíl byl najít kurz focení, ale pak jsem na internetu objevila ‰kolu Ave Art a kurz Grafického designera, kter˘ mû na první pohled zaujal. Roz‰ífiit si obzor nejen v oblasti fotky, ale i grafiky. A navíc získané informace pouÏít i ve své práci a roz‰ífiit si tím kvalifikaci. TakÏe jsem se pfiihlásila. Dostala se do kurzu. UÏ teì mÛÏu fiíct, Ïe to byla správná volba. Kvalifikovan˘ team lektorÛ jak na fotografii, grafické programy typografii a dal‰í, nás neustále zasvûcuje do tajÛ tûchto disciplín… S kurzem jsem naprosto spokojena.

Katefiina Îabková

Ave Art Ostrava, soukromá Stfiední umûlecká ‰kola a Základní umûlecká ‰kola, s.r.o. pofiádá vzdûlávací kurz „Grafick˘ designér“, o kterém jste se mohli doãíst na pfiedchozí dvoustranû. Zeptali jsme studentÛ tohoto kurzu, proã se jej zúãastnili a jak jsou spokojeni.

Simona Tesafiová

ANKETA

Vzpomínka na pana Eduarda Grégra

Marie KfiíÏová 1 ProtoÏe jsem na vysoké ‰kole mûla moÏnost s grafikou pracovat a velmi mû to zaujalo a bavilo. Ale vzhledem k málo hodinám, jsem se rozhodla pro kurz, ve kterém se budu moct zdokonalovat více. 2 Byla to má vlastní volba. 3 Jsem naprosto spokojená zdokonaluji se v tom co znám, a pfiitom získávám mnoho dal‰ích zku‰eností.

Václav Kijonka

Ivana Kleinová

Ivana Kleinová Do Ostravy jsem se vrátila po patnácti letech Ïivota v âechách. Zatím tady vypomáhám tatínkovi s prací v malé stavební firmû. 1 Tohoto kurzu jsem se zúãastnila, protoÏe vÏdycky Ïasnu nad tím, jak nûkdo dokáÏe navrhnout plakát, broÏuru, design ãasopisu, pfiebal na kníÏku, etiketu na urãit˘ v˘robek nebo tfieba i poãítaãovou hru, respektive její animaci. Vlastnû mû vÏdy fascinovala práce v˘tvarníkÛ, aÈ uÏ malují, fotí ãi „sochají“ a podobnû. MoÏnost úãastnit se tohoto kurzu pro mne znamená veliké ‰tûstí a vlastnû se mi tímto taky otevírá zcela nová Ïivotní kapitola... 2 Nav‰tûvovat kurz byla má volba. O tom, Ïe se bude konat mi fiekl jeden blízk˘ ãlovûk a já se toho s nad‰ením chytila. 3 Já nejsem spokojená, já jsem nad‰ená. I kdyÏ je pfiede mnou je‰tû hodnû práce, abych v‰e zvládla.

Václav Kijonka Junior kodér pro v˘robu webov˘ch stránek (pfiíleÏitostnû grafik webov˘ch stránek i nûkter˘ch tiskovin) ve firmû Poski.com s.r.o. (www.poski.com) do konce roku 2012, v souãasné dobû na rodiãovské dovolené. 1 UÏ od raného dûtství jsem mûl blízko k v˘tvarnosti. Líbilo se mi kreslit, skládat papír, hoblovat dfievo, uplácávat tak trochu jiné snûhuláky nebo pracovat s hlínou – tfiebaÏe jen s venkovním blátem. Rodiãe mû dali studovat na stfiední ‰kolu s IT zamûfiením, i tehdy jsem tíhnul spí‰e ke grafice a tyto dva obory zaãínal kloubit do sebe. Odbornûj‰í grafické vzdûlání mi v‰ak chybûlo, a tak jsem sám zaãal studovat rÛznou literaturu. Odvahy studovat na takové ‰kole, která by mi dodala tu správnou sebedÛvûru si design osvojit, jsem dosáhl aÏ teì – a jsem za to velmi rád. 2 Dá se fiíci, Ïe to bylo dobrovolnû na popud zamûstnavatele. Kdyby tomu tak nebylo, úãastnil bych se z vlastní vÛle. 3 Zatím velmi dobfie. Líbí se mi velmi pfiátelská atmosféra, mnoÏství vzájemnû souvisejících odborn˘ch pfiedmûtÛ a také specifická úroveÀ pfiísnosti, která nás nutí tvofiit opravdu kvalitnû. × Otázky: Jitka Böhmová. Odpovûdi od studentÛ získal Roman Witasek.

Nelze mi nevzpomenout na v˘znamného muÏe, kolegu v ãerném umûní, pana Eduarda Grégra, kter˘ dne 22. ledna 2013 náhle zemfiel. Setkal jsem se s ním a se jménem jeho rodiny na nûkter˘ch kfiiÏovatkách svého Ïivota, poprvé po svém vyuãení v roce 1954, kdy jsem nastoupil do n.p. Stfiedoãeské tiskárny a nav‰tívil fieditelství podniku v budovû pÛvodní tiskárny rodiny GrégrÛ, jejíÏ jméno existovalo jiÏ jen mezi zamûstnanci a pamûtníky, ktefií mi vyprávûli o je‰tû Ïiv˘ch záÏitcích z násilného zestátnûní dvaapadesáti soukrom˘ch a rodinn˘ch tiskáren stfiedoãeského regionu, z nichÏ právû tato kompaktní knihtiskárna byla nejvût‰í ze v‰ech, které tvofiily znárodnûn˘ podnik. Po návratu ze studia v Lipsku v roce 1962 jsem byl po ãtyfiech mûsících bez zamûstnání umístûn opût sem do Hálkovy ulice, ale opût jsem na slavnou historii této tiskárny naráÏel jen náhodnû, cítil jsem zde pfiesto tu atmosféru a vÛni knihtiskafiské historie a pÛsobení pÛvodních majitelÛ. KdyÏ jsme po letech a dvouleté pfiestávce ve vydávání v roce 1994 s panem Drbohlavem a paní Vránkovou obnovili vydávání ãasopisu Typografia, nemûli jsme redakãní místnost. Pfii jednom setkání v Brnû jsem hovofiil s obûma bratry Grégrov˘mi, Eduardem a Vladimírem, o nezávidûníhodné situaci, oba fiekli unisono: „Tak pojìte k nám do Hálkovy ulice.“ Byli jsme jejich ochotou a spontánním projevem ‰okováni. Oni nás zcela pfiirozenû pfiijali do své nedávno pfiedtím vrácené budovy a dokonce nám v poãátcích neúãtovali nájemné, abychom mohli Typografii znovu rozjet. Navíc jsme smûli svolávat tradiãní setkávání a odborné akce v opraven˘ch, pfiíjemn˘ch prostorách klubu v suterénu tiskárny. âasto jsme vedli dlouhé rozhovory a úvahy o vzácné pfiíleÏitosti zachovat jádro knihtiskárny (podle J. A. Komenského jako „Îivou tiskárnu“) a muzeum knihtisku a kovové sazby. Pfiímo v˘zvou byla skuteãnost, Ïe tiskárna byla v dobrém technickém stavu a schopná v˘robního provozu. Mûla plnû vybavenou ruãní sazárnu, oddûle-

ní fiádkov˘ch sázecích strojÛ, plnohodnotné vybavení s tastry Monotype, liãkam a suprou na odlévání písmenové sazby. K tomu dokonce i funkãní historickou tavírnu písmoviny pro v‰echny sázecí stroje. V hlavách se rodil projekt typografického skanzenu, schopného vyrábût cenné a plnohodnotné bibliofilie a sbûratelské tisky.

Souãasná budova Tiskárny Dr. Eduard Grégr a syn v Hálkovû ulici v Praze

Oba pánové dokonce nav‰tívili svûtoznámou tiskárnu Offizin Andersen Nexö v Lipsku a po návratu nad‰enû vypravovali o úspû‰ném zachování kompletní saské knihtiskárny, schopné vyrábût a prodávat krásnou literaturu vãetnû tradiãních minisvazkÛ a kolibfiíkÛ. Zdálo se, Ïe by nûco podobného mohli dokázat i Grégrové a navázat na své velké tradice tiskafiské a nakladatelské. BohuÏel, nutné rekonstrukce a opravy budov po restituci rodinû nedovolily takov˘ finanãnû nároãn˘ projekt evropského v˘znamu uskuteãnit. Jejich tiskárna pak ve staré podobû (s ofsetem a knihárnou) je‰tû nûkolik rokÛ jela, ale efektivnû nevydûlávala tolik, aby se impozantní pfiedstavy staly realitou, byÈ v atraktivním centru Nového Mûsta PraÏského. Opût bylo na jeden z velk˘ch snÛ pozdû. Vzácné stroje jsou rozprodány, ãást zlikvidována, jen pevné budovy s historick˘m nápisem na fasádû budou pfiipomínat velkou tradici ãeského tisku. Je‰tû pfied nûkolika t˘dny jsme s panem Eduardem dojednávali nové spoleãné aktivity v klubu a na stránkách ãasopisu k 125. v˘roãí Typografie. Nic v té chvíli nedávalo tu‰it, Ïe na‰emu milému kolegovi zb˘vají uÏ jen dny Ïivota, byl ve formû a pfii síle. Eduard Grégr, kolega z nejlep‰ích a milovník krásy a tradic, zÛstane trvale zapsán Vladislav Najbrt v na‰í pamûti. ×