Mezinárodní migrace v Evrop : sou asné modely, trendy a d sledky
P EDNÁŠKA .2
Z emigra ního regionu imigra ní… Bývalý emigra ní region (1815-1930: 50 mil.lidí se p est hovalo do Ameriky a do Austrálie) + Poláci a Ukrajinci do „t žebních a strojírenských“ oblastí ve Francii (Lorraine), N mecka (Porú í, Horní Slezsko), Anglie (Midlands)… 2 fáze: Mezivále né období 1945-70.léta (ropná krize) pol.70.let -sou asnost
Složení migrant ve 20. století Uprchlíci a žadatelé o azyl – 10% (politické krize a konflikty v zemi p vodu) Pracovní migrace – 15% d sledek pol. a ekon. rozdíl mezi západní a východní Evropou Etnická migrace – 75% všech migrant v letech 1950-93 (nap . N mci, Židé)
1.fáze- mezivále né období Vznik nových národních stát a etnických menšin (etnické istky…) Cca 6 mil.lidí bylo nuceno se st hovat vlivem zm ny hranic: (etni tí ekové odsunuti z Istanbulu a záp.Turecka;etni tí Ma a i z Rumunska; Jugoslávie a eskoslovenska; muslimové z Balkánu, etni tí Židé)
2.Fáze (1945-ropná krize) – p evaha ekonomických d vod Migrace d lník z periferie Evropa do ZE (tzv. „guestworker systems“) Migrace d lník z bývalých kolonií Trvalá migrace do SA a Austrálie Etnická migrace – 75% všech migrant v letech 1950-93 (nap . N mci, Židé) Návrat migrant z kolonií po získání nezávislosti
„Guestworker systems“ Nábor pracovní síly mezi lety 1945-1973 ve vysp lých zemích ZE z periferií (Skandinávie, St edozemí,Irsko) P . VB: nejprve využívali muže z uprchlických tábor a Itálie p es tzv. European Voluntary Worker, pozd ji spíše d lníky z kolonií Belgie: zpo átku Italové (doly, ocelá ství) Francie: vznik tzv. Office National d´Immigration – sezonní zem d lci ze pan lska, pozd ji p icházejí na turist.víza, za nou pracovat a poté sv j pobyt regularizují Švýcarsko: 70. léta – 1/3 pracovní síly tvo í cizinci N mecko: vypracovaný náborový systém
Koloniální pracovní síla Migrace z bývalých kolonií do: VB: z Irska (manuální d lníci ve strojírenství, s rodinami), ze zemí Commonwealthu Francie: neevropští migranti v horším postavení na trhu práce, segregace bydlení, chudoba Nizozemí: z Indonésie (1945-60) – s nizozem.ob anstvím – dob e asimilovaní z Karibiku (Surinam) po roce 1975
Migranti a menšiny v ZE od pol.70.let Období utvá ení migra ních komunit (ustávání náboru prac.sil) sjednocování rodin, trvalé usazování, vytvá ení 2.a 3. generací Rozdíl VB, Francie, Nizozemí x N mecko Návraty - spíše d lníci z jiných evrop.zemí Z stávají – zejm. Turci, migranti ze S.Afriky a kolonií V rámci EU – individuální migrace, spíše vysoce vzd laní a kvalifikovaní
Migranti a menšiny v ZE - 8O. léta D vodem imigrace : ek. a pol. Problémy v zemích p vodu (d lníci a žadatelé o azyl Strach z masivního p ílivu migrant ze zemí St . a V.Evropy (odhady byly až 50 mil. migrant …) – spíše návrat krajan a ekonom. a pol.stabilita v zemích VE
Migranti a menšiny v ZE - 9O. léta Stabilizace migrace Diskuze o budoucnosti imigrant – integrace Migrace nevy eší demografické stárnutí populací ZE ešení mezer na trhu práce – imigranti ze zemí s vysokou fertilitou a ml.generací x strach z masivního p ílivu z Turecka a S Afriky
Jižní Evropa I, ,Šp, Port. – dlouhodob emigra ní zem 2.pol.70.let – imigrace ze SA a Asie Nízká porodnost (p .Itálie 1,3 v 80. letech) r st zahr.populace (viz tab.),
-v
Itálie: nelegální migrace – regularizace v 1996 (250000), p evaha žen z Filipín a SríLanky Špan lsko: ½ migrant ze zemí EU, z LA, Afriky ecko: 6-12% nelegálních migrant na celk. prac.síle (nízké mzdy, sociální nejistota) - etni tí ekové z býv.Sov.svazu, Albánie a Turecka, 96% nelegál byli Albánci Pašování lidí p es JE dále na západ a sever Evropy
St ední a Východní Evropa 1. 2. 3.
90.léta- strach z masivního odlivu Etnická migrace – limitovaná (zem býv.Sov.svazu-Izrael, N mecko, ecko) Nedostatek migra ních sítí k masivn jšímu odlivu do Sam nebo ZE (léta izolace) Podobá demografická struktura zemí St .Evropy jako u zemí ZE (není p etlak na prac.místa v zemi p vodu)
Hlavní rysy sou asné migrace Pestrost migrant : významný r st podílu expert , sezonních pracovník , mezifiremní p esuny, Minimum azylant Spojování rodin – nej ast jší forma migrací, následuje pracovní migrace Mobilita student v rámci Evropy i ze t etích zemí Snižování trvalé x r st do asné a nelegální migrace Atraktivita hlavních m st Význam dopravy Vyvíjející se legislativa Nárazníková zóna R st objemu migrace x mig.saldo roste pomalu P evaha meziregionálního st hování (Z VE do ZE, v rámci Skandinávie, St edozemí..)
Výsledkem migrace v Evrop – diverzifikace populací a zm na jejich složení
Tradi ní státy vysílající pracovní sílu (Šp., It, Port.,Rakousko) ji nyní p ijímají (z JV Evropa, Afrika, J.Amerika, Asie) Polsko, Ma arsko a Turecko jsou zem mi vysílajícími i p ijímacími (Ukrajinci v Polsku a Poláci v N mecku)
M ení objemu migrace - statistiky Obtížné Data zakrývají subjektivitu migrace (migrant ) Nap .od po átku globalizace (cca od r.1985) sv. migrace vzhledem k celkové populaci rostou pomalu (2,5% v 1985 a 3% v 2005) Aktuální íslo je ale vyšší než 175 mil. Lidí, nebo se do statistik nezahrnují dlouhodobí migranti
EU (k roku 2005) 22 mil.registrovaných cizinc (z toho 6 mil. z jiných zemí EU) + nelegální migranti Procentuální podíl ro ní migrace z a do stát EU/EFTE je nap .50%(u Švýcarska, Belgie), 30% (Špan lsko), 20% (Rakousko, N m.,Nizozemí), 10% (Port., Fin.) Od r.1980 nejvyšší relat.p ír stky (N,VB,I,F,P,Šp, ,Šv) Nyní se k nim adí (Fin, R, Ir)
Hlavní zem p vodu migrant Sousední státy 2. Bývalé kolonie 3. Státy, které jsou „zdrojem“ pracovní síly 4. Ostatní státy v rámci Evropy P íklady: N mecko-Polsko, Belgie-Nizozemí, Nizozemí-VB, Itálie-Albánie, Špan lskoMaroko, , Finsko-Rusko, VB-Indie, Portugalsko-Angola 1.
Od konce 80.let nabývají na významu i další zdrojové zem : Moldávie, Ukrajina SríLanka,Afgánistán, Irák, Ekvádor, ína
Tzv. „nová migrace“ zp sobená: vysídlením a vyhnanstvím, pádem železné opony, d sledkem sociálních zm n zp sobených liberálními politikami ve sv t … Migranti pochází nejen z emigra n tradi ních zemí (Tur, Mar, Alž), ale i It, Port, N m P íklady: Špan lsko (4,7 mil. Špan l žije v zahrani í x 1-2 mil cizinc ve Šp.) Turecko (3 mil. x 1 mil.) Nová migrace - d sledek globalizace (existence zam stnan.agentur, internetové stránky, Evropa – sou ástí sv tových trh práce: zdravotní sestry z JAR, pomoc v domácnosti z Filipín, IT experti a programáto i z Indie
Od konce 90.let:
-
-
P evažuje krátkodobá pracovní migrace („new guest workers migration“) Migrace z nových EU zemí do starých (není masivní odliv…) Mezi 4,5-7,5 mil jsou nelegáln p ítomní cizinci (zejm. sezonní migranti, pendle i) Meziregionální migrace (Porú í-Zonguldak v Turecku, prato-Zhejiang ( ína), Bradford-Mirpur (Indie) Význam metropolí (Londýn,praha, Barcelona, Rotterdam, Istanbul)
Pouhá 1,6% ob an EU žije v jiném stát EU Evropané vysoce mobilní v rámci hranic stát EU, ale málo mobilní v rámci celé EU Nedostatek mobility je tak dopln n mezinárodní migrací Dominují muži, ale významná je feminizace migrace
Feminizace migrace Zvyšující se poptávka po pomoci v domácnostech, zdravotních sestrách
Migrace d chodc Severní Evropa za Sluncem…..
