PRINCIPY, VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE, JEHO RODINY A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE

M Ě S T S K Ý Ú Ř AD T Ř I N E C ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec

Metodika odboru sociálních věcí č. 10/2014

PRINCIPY, VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE, JEHO RODINY A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE Vydal:

Odbor sociálních věcí

Datum účinnosti:

01.01.2015

Podepsal a schválil:

Mgr. Ellen Raszková vedoucí odboru sociálních věcí

Dne (datum platnosti):

12.12.2014

Zpracovali:

Mgr. Ellen Raszková Věra Majerová Mgr. Martina Kajzarová Bc. Jana Klusová Mgr. Karina Szczotková

Závazná pro:

Pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dětí Vedoucí oddělení odboru sociálních věcí Metodika sociální práce a standardů kvality

Zvýraznění změn dle dodatku č.

1.

S platností od:

10.06.2015

Datum zrušení: Důvod zrušení/nahrazeno:

Projekt CZ.1.04/3.1.03/C2.00097 Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadě v Třinci je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Strana 1 (celkem 11)

Cíl, účel vytvoření:

Naplnění standardu kvality č. 9a, 9c a 9d

Východiska dle platných norem:

- Zákon č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí - Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2012 č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí - Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte - Směrnice MPSV č. j.: 2013/26780-21 ze dne 19.09.2013 - Stanovisko MPSV k otázce místní příslušnosti orgánů sociálně-právní ochrany v případě dětí, které fakticky pobývají mimo místo svého trvalého pobytu ze dne 02.02.2004 - Směrnice č. 16/2014 Kodex zaměstnanců Městského úřadu Třinec

Způsob zveřejnění:

Webové stránky města Třinec: www.trinecko.cz

Originál uložen:

Odbor sociálních věcí


Obsah Základní ustanovení a vymezení pojmů ..................................................................... 4 Principy výkonu sociálně-právní ochrany dětí............................................................. 5 Proces vyhodnocení ................................................................................................... 7 Individuální plán ochrany dítěte .................................................................................. 9 Místní příslušnost ..................................................................................................... 10 Spisová dokumentace, přechodná a závěrečná ustanovení..................................... 10


Článek 1 Základní ustanovení a vymezení pojmů 1.1

Tato metodika upravuje postup při vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, sestavení a přehodnocení individuálního plánu ochrany dítěte při dodržování principů práce v souladu se standardem kvality č. 9 dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2012 č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

1.1.1

Kritérium 9a: „Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména: • respektuje individuální přístup ke všem klientům, • vychází z individuálních potřeb každého klienta, • podporuje samostatnost klientů, • uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, • motivuje k péči o děti, • posiluje sociální začleňování klientů, • důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, • podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, • informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.“

1.1.2

Kritérium 9c: „Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování.“

1.1.3

Kritérium 9d: „Orgán sociálně-právní ochrany zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.“

1.2

Cílem této metodiky je sladit společný postup pracovníků sociálně-právní ochrany dětí při vyhodnocování situace dítěte, zpracovávání a vyhodnocování individuálního plánu ochrany dítěte a specifikovat principy práce při jednání s klientem.


1.3

Odbor sociálních věcí Městského úřadu Třinec (dále jen „OSV“).

1.4

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Třinec (dále jen „OSPOD“).

1.5

Základní vyhodnocení potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „základní vyhodnocení“) je součástí procesu vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny a provádí ho pracovník u všech podnětů, které mu jsou přiděleny. Jeho závěrem je rozhodnutí, zda se jedná o dítě dle § 6 Zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOSPOD“) a bude provedeno podrobné vyhodnocení situace dítěte, nebo jde o jednorázové úkony či opatrovnictví v nekonfliktních případech, kdy dítě není ohroženo, a podrobné vyhodnocení situace dítěte se neprovede.

1.6

Podrobným vyhodnocením situace dítěte a jeho rodiny (dále jen „podrobné vyhodnocení“) rozumíme sběr informací k vyplnění formuláře „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“, které spadají pod § 6 ZOSPOD.

1.7

Individuální plán ochrany dítěte (dále jen „IPOD“) se zpracovává po provedení podrobného vyhodnocení situace dítěte a jsou v něm stanoveny jednotlivé kroky směřující k ochraně dítěte.

Článek 2 Principy výkonu sociálně-právní ochrany dětí Pracovník OSPOD se při své činnosti řídí platnými zákonnými předpisy ČR různé právní síly (zejména Listinou základních práv a svobod, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) a mezinárodními dokumenty (zejména Úmluva o právech dítěte), které zakládají právo všem dětem, tj. osobám nezletilým, na ochranu zdravého vývoje, rodinný život a rovněž ochranu před násilím a sociálně-patologickými jevy. Pracovník dodržuje pravidla Etického kodexu sociálních pracovníků ČR, včetně Kodexu zaměstnanců Městského úřadu Třinec a v kontaktu s klientem zachovává zásady slušného chování. 2.1

Pracovník OSPOD přistupuje při výkonu sociálně-právní ochrany ke všem klientům individuálně, uznává tak jedinečnost každého člověka bez stereotypů, předsudků a diskriminace. Jednání přizpůsobuje zejména věku klienta, jeho intelektu, handicapu, a průběžně si ověřuje, zda sdělenému porozuměl.


2.2

Pracovník OSPOD mapuje problémovou situaci konkrétního klienta a poskytuje mu pomoc či intervenci s ohledem na jeho potřeby a zákonem chráněný zájem dítěte.

2.3

Prostřednictvím metod sociální práce pracovník OSPOD zplnomocňuje klienta, aby přijal zodpověnost za svou situaci, přistupoval k jejímu řešení aktivně, tak aby byl postupně schopen své problémy řešit sám.

2.4

Pracovník OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany přistupuje k potřebám každého klienta se stejným úsilím, empatií, respektem, nestranně a zohledňuje případná specifika klienta či situace. Při své činnosti bere v úvahu zejména přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení či narušení jeho citového a psychického vývoje. Dítěti vzhledem k jeho věku a rozumové vyspělosti sděluje informace o všech závažných věcech, které se jeho osoby dotýkají.

2.5

Pracovník OSPOD prostřednictvím metod práce s rodinou pracuje na posílení selhávajících funkcí rodiny. V rámci pomoci či intervencí pracovník v přímém kontaktu s klientem posiluje rodičovské kompetence, a to tím, že kladné projevy oceňuje, na nedostatečné upozorňuje a vede k jejich změně. Primárně motivuje k péči o děti. K tomuto účelu rovněž využívá nabídku návazných služeb (např. sociálně-aktivizační služby, poskytuje poukázky potravinového fondu a poukázky na ošacení) a dalších institucí zajišťujících finanční zabezpečení a vzdělávání (výplata dávek, financování obědů, jízdného, rozvoj pečovatelských a výchovných schopností rodičů formou vzdělávacích programů).

2.6

Při práci s rodinou pracovník OSPOD identifikuje případná rizika možného sociálního vyloučení (nemá-li rodina podporu komunity, případně zda daná komunita není zdrojem ohrožení). Za tímto účelem veškeré působení pracovníka vede k sociálnímu začlenění rodiny a zajišťování podpory přirozených zdrojů (rodina, komunita) a dalších služeb, které vycházejí z potřeb klienta, popřípadě pracovník iniciuje vznik potřebných služeb v rámci procesu komunitního plánování.

2.7

Pracovník OSPOD ctí rodinu jako jedinečné a nezastupitelné prostředí pro vývoj dítěte. Respektuje právo dětí na rodičovskou péči a právo rodičů na péči a výchovu dětí. V tomto kontextu poskytuje rodině pomoc, aby dítě mohlo v daném prostředí vyrůstat. Pracovník respektuje nedotknutelnost obydlí rodiny a ochranu před neoprávněným zasahováním do rodinného života. Při výkonu sociálně-prváních ochrany dětí tak vstupuje do daného prostředí na základě skutečností uvedených v zákoně - v případě zajištění ochrany života nebo zdraví dítěte, ochrany jeho práv nebo právem chráněných zájmů. Pracovník je rovněž oprávněn zjišťovat, zda je o dítě řádně


pečováno ve škole nebo pracovišti dítěte. Provádí sociální šetření na základě žádostí soudu, sdělení občanů, organizací, na základě anonymních oznámení či na základě vlastních zjištění z depistáže. 2.8

Pracovník OSPOD zachovává důvěrnost sděleného a mlčenlivost vyjma subjektů, jimž je povinen ze zákona požadované sdělovat a oznamovací povinnosti. Právo na soukromí zohledňuje rovněž při osobním jednání v kanceláři a při manipulací se spisovou dokumentací.

2.9

Je-li dítě jako klient OSPOD umístěno mimo svou rodinu, tj. mimo své přirozené prostředí, je mu poskytována mimořádná pozornost v podobě jeho pravidelných návštěv a návštěv rodičů. V rámci sociální práce s rodinou pracovník pomáhá k zlepšení situace v rodině za účelem návratu dítě a rovněž podporuje zachování kontaktu dítěte s rodiči, není-li to v rozporu s jeho zájmem. Není-li jeho návrat do rodiny možný činí pracovník úkony pro zajištění náhradní rodinné péče.

2.10 Pracovník OSPOD v rámci kontaktu klienta srozumitelně informuje o postupu, který v jeho konkrétním případě hodlá použít, a klient má možnost se k tomuto vyjádřit. Při výkonu sociálně-právní ochrany pracovník naváže s klientem spolupráci, provádí vyhodnocování situace rodiny včetně dítěte, zpracovává se zúčastněnými IPOD a motivuje k plnění nastavených kroků. Zároveň zúčastněné seznámí s tím, jaká opatření mohou být ze strany pracovníka přijata, nebude-li sjednané plněno.

Článek 3 Proces vyhodnocení 3.1

Proces vyhodnocování včetně zpracování IPODu navazuje na přijetí oznámení a posouzení naléhavosti případu. U nově oznámených případů musí tento proces proběhnout do 1 měsíce od oznámení případu (zaevidování případu).

3.2

První fází procesu vyhodnocování je základní vyhodnocení, k jehož provedení používá formulář „Základní vyhodnocení“, obsahující oblasti týkající se dítěte, rodiče a jejich prostředí, který je následně součástí spisové dokumentace. Vyplyne-li ze základního vyhodnocení, že se jedná o ohrožené dítě dle § 6 ZOSPOD, pracovník provede podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, jinak se podrobné vyhodnocení neprovede.

3.3

V rámci podrobného vyhodnocení pracovník provede sběr všech relevantních informací, na základě kterých může dojít k co nejobjektivnějšímu vyhodnocení situace


dítěte a rodiny. Zjištěné informace vepíše pracovník do předepsaného formuláře „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“. 3.4

Pokud v průběhu řešení případu (zaevidovaného již dříve, z jehož vyhodnocení při jeho evidenci nevyplynulo, že se jedná o dítě ohrožené) nastane změna či situace ohrožující dítě (např. úmrtí rodiče, závažné porušení rodičovské zodpovědnosti), provede pracovník znovu vyhodnocení, a to do 1 měsíce ode dne, kdy se objevila informace nasvědčující tomu, že se jedná o dítě dle § 6 ZOSPOD.

3.5

Formulář „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“ se vyplňuje v písemné podobě ke každému dítěti zvlášť. V případě, že je více dětí v rodině, má každé dítě vlastní formulář. Pracovník vždy vyplní všechny části formuláře: podrobnosti o dítěti, podrobnosti o rodičích, sourozencích, institucích a dalších odbornících pracujících s dítětem, vývojové prostředí dítěte, rodičovská kapacita, rodina a prostředí, analýza situace a potřeb dítěte a část jiné, co nejobjektivněji a nejpřesněji. Pokud mu některé informace nejsou známy nebo nejsou v daném případě relevantní, jejich nevyplnění ve formuláři odůvodní. Dále jsou součástí formuláře zdroje informací, použité metody, podpisy rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu, a podpis pracovníka včetně data podpisu zúčastněných stran.

3.6

V případech, kde bylo shledáno, že ohroženým dítětem je pouze některý ze sourozenců, je vyplněn formulář „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“ jen u tohoto dítěte.

3.7

Situace rodiny se vyhodnocuje pravidelně dle potřebnosti (po prvotním podrobném vyhodnocení se situace dítěte a jeho rodiny může měnit a nové skutečnosti je třeba zaznamenat do formuláře „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“ a případně na ně reagovat v individuálním plánu ochrany dítěte), nejméně však jednou za rok.

3.8

Při přehodnocování situace dítěte se použije zcela nový formulář „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“, který se označí pořadovým číslem a daným kalendářním rokem. V případě, že se mění pouze některé oblasti ve formuláři, vyplní se strana záznamu, které se změna týká. Následně se nově vytisknou pouze stránky formuláře, které byly změněny nebo upraveny včetně označení data změny. Aktualizovaná strana se v dokumentaci založí za „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“. Pokud jsou však změny ve formuláři natolik rozsáhlé nebo již dochází k několikerému přehodnocení situace a formulář by se stal množstvím nebo rozsahem zapsaných změn nepřehledný, vyplní se zcela nový.


Článek 4 Individuální plán ochrany dítěte 4.1

Pracovník OSPOD zpracovává IPOD dítěte, který přímo navazuje na podrobné vyhodnocení, a to ve spolupráci s dítětem (pokud jeho rozumové a volní schopnosti účast umožňují), rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími zaangažovanými subjekty, které se podílejí či budou podílet na práci s dítětem a jeho rodinou (např. školská zařízení, poskytovatelé sociálních služeb). Pracovník je povinen vypracovat IPOD nejpozději do 1 měsíce od data zařazení dítěte do evidence a pravidelně ho aktualizovat.

4.2

Individuální plánování není jednorázovým úkonem, ale živým procesem. IPOD je nejen oporou pracovníka, ale zejména klienta, který získá přehled o přijímaných opatřeních.

4.3

Individuální plánování se zaznamenává do formuláře „Individuální plán ochrany dítěte“, který je označen pořadovým číslem a daným kalendářním rokem. Pracovník zde vyplní stanovené cíle, opatření, příp. metody práce, spolupráci s dalšími subjekty. Jednotlivé cíle a opatření by měly být konkrétní a jasné. Dále vypíše pracovník osoby odpovědné za jednotlivé kroky, termín plnění opatření a způsob ověření. Pracovník zapíše do formuláře datum jeho vyhotovení, uvede své jméno a příjmení a podepíše ho. Zároveň se zde podepíši osoby zodpovědné za výchovu dítěte s uvedením data, kdy byly s obsahem plánu seznámeny, případně další subjekty zapojené do práce s rodinou (např. školská zařízení, poskytovatelé sociálních služeb).

4.4

Odmítne-li klient IPOD podepsat, zaznamená pracovník tuto skutečnost včetně data přímo na formulář. Chce-li se klient vyjádřit k důvodům tohoto odmítnutí, uvede je písemně do formuláře včetně svého podpisu.

4.5

IPOD se pravidelně přehodnocuje dle potřeby, nejméně však jednou za rok. Aktualizace IPOD se provede vždy před tím, než je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy. Při přehodnocování IPOD vycházíme z vyhodnocení situace dítěte (nové vyhodnocení po uplynutí maximálně jednoho roku nebo na základě změn v situaci dítěte a rodiny) a ze způsobu plnění či neplnění stanovených cílů a opatření či plnění cílů individuálního plánu.

4.6

K přehodnocení se použije nový formulář IPOD v němž pracovník u cílů a opatření zaznamená, zda se mu podařily naplnit a nenaplněné cíle zdůvodní (strana číslo 2 formuláře IPOD). S ohledem na aktuální situaci se nastaví nové cíle, opatření vedoucí k zajištění ochrany dítěte. Dané cíle a opatření se označí číselnou řadou.


Z vyhodnocení může také vyplynout, že dítě již není ohroženo, cíle byly naplněny a IPOD se uzavře. Provedení přehodnocení včetně nově stanovených cílů se datuje a opatřuje podpisy všech osob, které ho prováděly (pokud je některá ze zúčastněných osob seznámena s obsahem později, uvede se pod přehodnocením datum seznámení a podpis této osoby).

Článek 5 Místní příslušnost 5.1

K vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, zejm. z hlediska posouzení, zda se jedná o ohrožené dítě dle § 6 ZOSPOD a následnému zpracování IPOD je místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí dle trvalého bydliště dítěte.

5.2

Nachází-li se dítě fakticky mimo správní obvod zdejšího OSPOD, v němž je hlášeno k trvalému pobytu (spisová dokumentace dítěte v režimu Om), lze dožádat OSPOD dle faktického pobytu: 5.2.1 o provedení konkrétního úkonu na základě § 51 ZOSPOD o zjištění skutečností potřebných pro zpracování vyhodnocování či IPOD nebo 5.2.2 o vypracování vyhodnocení i IPOD v rámci spolupráce při dlouhodobějším sledování poměrů dítěte. Dožádanému OSPOD, který bude s rodinou pracovat v režimu spisu Nom, bude bezodkladně spolu s dožádáním zaslána zpráva o poměrech dítěte a další dokumenty prokazující skutečnosti rozhodné pro potřebné posouzení situace rodiny a dítěte.

5.3

Nachází-li se dítě fakticky ve správním obvodu zdejšího OSPOD, kde není hlášeno k trvalému pobytu, zdejší OSPOD (spisová dokumentace dítěte v režimu Nom) v případě posouzení, že se jedná o dítě ohrožené dle § 6 ZOSPOD: 5.3.1 činí opatření nezbytná k ochraně dítěte, poskytuje pomoc rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, a o dosavadním vývoji a výsledcích práce s dítětem a rodinou průběžně informuje místně příslušný OSPOD, 5.3.2 provádí vyhodnocení a zpracovává IPOD na základě dožádání místně příslušného OSPOD o spolupráci při dlouhodobějším sledování poměrů dítěte.

Článek 6 Spisová dokumentace, přechodná a závěrečná ustanovení 6.1

Záznam

„Základní

vyhodnocení“

je

součástí

chronologicky

vedené

spisové

dokumentace. „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“ je součástí spisové dokumentace Om (případně Nom), nezakládá se však chronologicky do spisu jako jiné dokumenty. Jednotlivé formuláře vyhodnocení se zakládají do spisu nahoru za spisový Strana 10 (celkem 11)

přehled. Jako poslední je vždy založen aktuálně platný formulář vyhodnocení. Formuláře vyhodnocení se vzestupně číslují (např. 1/2015, 2/2015…) vždy pro daný rok, což zvyšuje jejich přehlednost. 6.2

Formulář „Individuální plán ochrany dítěte“ je součástí spisové dokumentace Om (případně Nom), nezakládá se však chronologicky do spisu jako jiné dokumenty. IPOD se zakládá do samostatné složky za formuláře vyhodnocení. Jako poslední je vždy založen aktuálně platný aktuální IPOD. Formuláře IPOD se vzestupně číslují (např. 1/2015, 2/2015…) vždy pro daný rok, což zvyšuje přehlednost IPODů.

6.3

Tato metodika nabývá platnosti dnem jejího schválení vedoucí odboru sociálních věcí (podpisem). Dnem nabytí účinnosti této metodiky se ruší Metodika odboru sociálních věcí č. 3/2013 „Vyhodnocení situace dítěte a IPOD“.

6.4

Tato metodika nabývá účinnosti dne 01.01.2015.

6.5

Tato metodika může být měněna pouze číslovanými dodatky, které jsou její nedílnou součástí od data v nich stanoveného. Dodatky jsou vždy zapracovány do úplného znění metodiky.

V Třinci dne 12.12.2014

Mgr. Ellen Raszková, v.r. vedoucí odboru sociálních věcí

Doplňující dokumenty prokazující naplňování standardu:1 Dokument č. 1 Základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny Dokument č. 2 Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny Dokument č. 3 Individuální plán ochrany dítěte Dokument č. 4 Vzor žádosti o sdělení informací (lékař) Dokument č. 5 Vzor žádosti o sdělení informací (škola)

1

Změna či úprava těchto dokumentů nezakládá změnu samotné metodiky. Změny těchto dokumentů jsou evidovány samostatně. Strana 11 (celkem 11)

PRINCIPY, VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE, JEHO RODINY A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE

Recommend Documents