Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015 Principy psychologického hodnocení v multikulturní společnosti Tony Cline, PhD. University College of London
Snímek 1 Začnu tím, že připomenu svou předchozí návštěvu Brna v září 2000 a účast na konferenci na téma „Menšiny v multikulturních společnostech“. Poté budu mluvit o své kariéře pedagogického psychologa v Londýně, která dnes tvoří základ mé dnešní prezentace. Mnoho dnešních mých příkladů je převzato z práce s dětmi a škol, ale doufám, že budou použitelné i pro psychology, kteří pracují s různými skupinami klientů v jiných prostředích. Snímek 2 Pozice Londýna ve Spojeném království •
Od konce druhé světové války se evropské společnosti, ve kterých žijeme, rapidně změnily a jejich diverzita se značně zvýšila. Populace ve Velké Británii, která byla předtím relativně homogenní a stabilní, se proměnila. Všechny aspekty společnosti, které mají vliv na psychologické hodnocení, se radikálně změnily a stále se vyvíjejí - kulturní, etnický a náboženský profil, vzory rodinné organizace, hospodářské a profesní struktury, relativní postavení mužů a žen, vnímání lidských práv a sociální odpovědnost. Stav rychlé, dynamické změny je funkcí celé společnosti v 21. století. V tomto projevu se budu soustředit jen na jednu oblast změny, která ovlivňuje Velkou Británii – posun od monokulturní k multikulturní společnosti.
•
V roce 1945 byla britská populace etnicky homogenní.
•
Od ledna 2014 byl během sčítání ve školách zaznamenán podíl žáků z etnických menšin přes 25 procent, a to ve všech státních školách.
•
Jazyková rozmanitost má zvláštní význam pro psychology a pedagogy. Z údajů ze sčítání v roce 2014 ve školách vyplynulo, že téměř každý pátý žák ve státních základních školách a téměř každý sedmý žák na středních školách mluvil jiným mateřským jazykem, který byl „znám nebo vnímán jako jiný jazyk než angličtina“.
•
Tento trend směrem k větší etnické a jazykové rozmanitosti se projevuje po celé Evropě. Například v Irsku v roce 2007 tvořili tito "nově příchozí studenti" odhadem přibližně 10 procent žáků ze všech navštěvujících základní školy a 6 procent žáků středních škol. Sčítání lidu 2011 v Německu zjistilo, že téměř 10 % dospělých obyvatel mluví jiným mateřským jazykem než německy.
•
Všechny tyto trendy mohou být v Londýně pozorovány ve své nejextrémnější podobě, protože Londýn se, jak můžete vidět na mapě, nachází na ideální pozici, která z něj tvoří vstupní bránu do Velké Británie ze zbytku Evropy. Z toho vyplývají ekonomické, sociální a demografické 1
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015 funkce, které budou diskutovány během následujícího snímku. Snímek 3 Pozice Londýna ve Spojeném království Budu vysvětlovat barevné kódování v grafu a pak krátce nastíním některé klíčové body o Londýně ze zprávy o sčítání lidu v roce 2011 – bílá britská populace a celková bílá populace (například včetně bílé Evropské populace); značný podíl populace pocházející z Asie, Karibiku a Afriky, odrážející spojení Velké Británie s její velkou skupinou bývalých kolonií. Snímek 4 Výzvy pro psychology a další státní zaměstnance • • •
Výzvy vzhledem k předpokladům o tom, co je stabilní a univerzální Výzvy vzhledem k ideálům rovnosti a spravedlnosti Výzvy vzhledem k opatření pro dodávky služeb
Stručně nastíním tyto výzvy a pak je podrobněji vysvětlím během následujících snímků. Snímky 5-6 Předpoklady o tom, co je stabilní a univerzální: příklad z psychometrie Vznikla pozoruhodná kontinuita mezi použitím testů Block Design (stavění z kostek?) a doplňování obrázků od dob raných inteligenčních testů, které vznikly před více než 100 lety. Předpokládá se, že schopnosti, které při těchto testech používáme, zůstávají v průběhu času stejné (ale co se stane, když se kulturně hodnotné objekty změní?). Předpokládá se také, že normy výkonu jsou stabilní (ale co se stane, když nastávají radikální změny v demografii obyvatel?) Snímek 6 Kdo určí, co chybí na těchto obrázcích? Odrážejí kulturní znalosti, která je předpokládána u každého z těchto obrázků. Všichni máme stejnou možnost naučit se, jaké stíny vrhá slunce, ale co význam králíků a hracích karet? Snímek 7 Výzvy vzhledem k ideálům rovnosti a spravedlnosti Budu stručně komentovat zdroje zkreslení a nerovnosti v každém z aspektů psychologického hodnocení vyjádřeného ve čtyřech bodech: (1) Interakce mezi tazatelem a klientem (2) Obsah hodnotících materiálů (3) Kapacita pro platné předpovědi (4) Výklad a využití výsledků testů
(1) Největší pozornost bude věnována prvnímu bodu, kde nastíním tři způsoby, kterými můžeme znázornit testovou situaci. Testování probíhá v 2
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015 sociálním kontextu. Ať už je dítě ve skupině ve třídě nebo pracuje samostatně s dospělým, je možné uvažovat o této situaci pomocí jednoho ze tří modelů. V níže uvedených příkladech předpokládám, že specializovaný učitel testuje znalosti dítěte o samotě v klidném rohu třídy. • •
•
Psychometrický model. Učitel nabídne stimulační test; dítě reaguje; učitel měří reakce dítěte. Psychologický model. Učitel vysvětluje úkol a nabízí stimulační test; dítě hledá smysl úkolu a reaguje; učitel hodnotí stupeň pochopení u dítěte a také jeho reakci. Sociálně psychologický model. Dítě srovnává situaci, ve které je s jinými známými situacemi. Učitel zkoumá chápání situace u dítěte a pozoruje jeho reakce na ni. Úkoly, které učitel dává dítěti, jsou vnímány jako zvláštní rys jejich setkání, ale ne jako jeho jediná funkce.
(2) Obsah testu může být pro někoho neznámý nebo může být vnímán jako tabu; styl testu může být pro někoho náročnější, např. když je úkol časově omezen a rychlé reakce jsou hodnoceny vyšším skóre. (3) Výsledky testů mohou předpovídat budoucí učební schopnosti nebo výkon úspěšněji pro některé skupiny než pro jiné. (4) Výsledky testu mohou být interpretovány přísněji pro některé skupiny než pro ostatní. Snímek 8 Výzvy vzhledem k opatření pro dodávky služeb U tohoto snímku se trochu zdržím. Rozdíly mezi našimi zeměmi v tom, jak jsou organizovány a řízeny služby znamenají, že bych měl být opatrný v navrhování britských řešení pro institucionální a organizační výzvy zde v České republice. Mělo by být ale jasné, že určité podmínky pro efektivní poskytování služeb ve stále rozmanitější společnosti budou společné pro všechny. Jednou podmínkou bude, že klíčoví profesionálové jako psychologové nejsou bráni pouze z jedné (pravděpodobně elitní) skupiny ve společnosti. Etnické a kulturní složení tohoto povolání by mělo odrážet profil společnosti jako celku. Kromě toho by základní výcvik všech odborníků v oblasti lidských služeb by měla zahrnovat cíle jako například jeden pro vzdělávací psychology v Británii, který bude zobrazen na snímku.
Snímek 9 Některá rozumná očekávání procesu hodnocení Co může společnost reálně očekávat od profesionálů, kteří se zaváží dělat psychologické posouzení pro veřejné účely? Tento snímek obsahuje čtyři sady kritérií, podle kterých může náš posuzován. Pro každou oblast uvedu pár příkladů druhu problému, který by mohl vzniknout. 3
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015
Teoretická integrita Zahrnuje model vývoje osobnosti, na kterém je založeno hodnocení, všechny aspekty rozvoje? Je výslovně zaměřen na aspekty rozvoje, které jsou důležité pro úspěšné učení? Praktická účinnost Čerpá z nejbohatších zdrojů informací, které jsou k dispozici? Produkuje informace, které mohou vést přímo ke zlepšení výuky a učení? Spravedlnost Jsou práva dětí a rodičů účinně chráněna? Funguje proces hodnocení bez zkreslení bez ohledu na pohlaví, sociální třídu, národnost, jazyk a náboženství? Odpovědnost Jsou proces a informace, které produkuje, otevřené a srozumitelné pro děti, rodiče a učitele a další pracovníky? Je proces šetrný? Snímek 10
Některé klíčové přístupy k hodnocení poruch učení
Vybral jsem si čtyři přístupy, na které by mohlo být užitečné se soustředit v tomto případě. Nejsou to ale samozřejmě jen tyto přístupy. Je důležité pochopit, jak se vztahují k sobě navzájem. To je obsahem dalšího snímku. Snímek 11
Mapa funkčního hodnocení a intervence
Tento snímek vychází z práce mých kolegů ve skupině pedagogické psychologie na University College v Londýně, včetně Jesse Deweyho a Sandry Dunsmuirové. Můžeme si představit funkční hodnocení jako vnímání studenta v kontextu a zkoumání funkčních vztahů mezi žákem, úkolem a vzdělávacím prostředím. V centru je žák s jeho vlastními individuálními charakteristikami. Tento kruh je spojen s posouzením zaměřeným na žáka, hodnocení, které se ptá - jaká je tato osoba? Pak existuje vztah mezi studenty a úkoly, které budou mít ve škole nebo v zasedací místnosti. Můžeme tyto aspekty prozkoumat prostřednictvím různých přístupů ve funkčním hodnocení. Přístupy, které se nejčastěji používají v Británii, je hodnocení související s osnovami (někdy známý jako odkazující hodnotící kritérium) a dynamické hodnocení. Rád budu mluvit více o kritériích psychologického posuzování dětí z etnických a jazykových menšin v čase vyhrazeném na otázky na konci prezentace, pokud budete chtít. 4
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015 Ve vnějším okruhu pak máme širší vzdělávací prostředí od mikro úrovně vyučování ve třídě po makro úroveň celé školy a domova a vazby mezi nimi. Tyto oblasti byly v minulosti mnoha dětmi i psychology ignorovány, ale myslíme si, že jako součást celkového hodnocení jsou důležité. Psycholog musí posoudit dopad na dítě z mikro - a makro prostředí. Myslím, že to může být obzvláště důležité ve společnostech, které jsou kulturně a etnicky rozmanité. Hlavním poselstvím diagramu je, že plně funkční hodnocení by mělo zahrnovat všechny tři oblasti - student, úkol a jeho prostředí. Snímek 12
Co chápeme pod záštitou funkční hodnocení?
Funkční hodnocení se tedy zaměřuje na tři základní funkční vztahy mezi: • charakteristikami žáka • rozměry úkolu a • širším vzdělávacím prostředím. Proto bere v úvahu kognitivní psychologii dítěte, sociální psychologii úkolu a instruktážní psychologii osnov. Tímto způsobem přistupuje k učení nejen ve vnímání žáka, ale také jako většina psychometrických opatření zabírá větší šíři. Analyzuje a má za cíl přizpůsobit řadu funkcí a charakteristiky, které mohou pomoci nebo bránit procesu učení. Funkční zhodnocení se zaměřuje na tyto faktory, aby bylo možno zjistit, jak mohou být upraveny a změněny, aby bylo možno poté odpovídajícím způsobem zasáhnout. Základní předpoklad je, že učení studenta je interakce mezi těmito třemi faktory a že vše lze manipulovat a změnit, aby se zlepšil výkon žáka. Psychologové se tradičně zaměřovali na levou stranu tohoto diagramu – identifikace klíčových charakteristik studenta. Teď bych rád prozkoumal, jak psychologové v kulturně rozmanitém prostředí mohou zlepšit svou prospěšnost tím, že se budou více soustředit na prostřední a pravou stranu tohoto snímku, než bylo tradičně praktikováno v minulosti. Udělám to tak, že zvážím podkategorii zdrojů rozmanitosti v našich školách – skupina dětí, které se učí jazyk školy (v našem případě anglicky) jako svůj druhý a třetí jazyk po mateřském jazyce, který se naučili v domácím prostředí, když byli malí (jazyk jejich rodičů nebo prarodičů a jazyk země jejich původu). Nejdříve ale trochu historie. Musíme se zamyslet o dítěti nejen v souvislosti s jeho současným vzdělávacím prostředím, ale i v rámci jeho minulých zkušeností uvnitř i vně školy. Snímek 13
Co potřebuje psycholog vědět o konkrétním dítěti a jeho rodině?
Vybral jsem si vzorek položek, které používáme pro rychlý trénink psychologů, kteří se připravují na práci ve školách, které mají vícejazyčné 5
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015 populace. Okomentuji některé z odrážek. Měli byste vědět, že jsou, samozřejmě, zaměřené na britský kontext. Pokud si zde sestavíte podobný seznam, mnoho položek bude vypadat jinak, ale myslím, že základní principy by měly být stejné. Snímek 14
Co potřebuje psycholog vědět o učebně a škole?
Stejně jako na předchozím snímku je můj seznam z Velké Británie. Různé položky mohou být různě důrazné v různých zemích. Všimněte si poslední položky na snímku, která bude mít dopad na klíčovou proměnnou v učební motivaci žáka - dětský pocit, že je přijat a má hodnotu takový, jaký je. Ti, kdo se zajímají o emocionální aspekty učení dětí, považují tuto položku za obzvláště důležitou. Toto vše je životně důležité, ale je to vzdálené od bezprostředního vzdělávacího úkol. Chci skončit tím, že nastíním strategii pro analýzu učebních úkolů s přihlédnutím k dětské úrovni jazykových znalostí. Snímek 15
Vyhodnocování vzdělávacího prostředí
Tento snímek ukazuje řadu strategií pro interakci mezi žákem a jeho vzdělávacím prostředím. V této prezentaci se zaměřím na první dvě strategie. Můžete si přečíst mnohem více o poslední strategii v učebnici, která vám poskytne potřebné podrobnosti. Snímek 16
Observační opatření
Relativní výhody pozorování jako metody hodnocení vzdělávacího prostředí mohou být shrnuty následovně: Je to velmi účinný způsob, jak získat podrobné informace přímo o tom, jak dítě interaguje s celým prostředím – s učitelem, vrstevníky, výukovými materiály. Pozorování umožňuje zkoumat učitelova očekávání u cílového dítěte – v praxi lépe než v teorii. Můžete shromažďovat doslovné záznamy o tom, co učitel, cílové dítě a další děti ve skutečnosti říkají jeden druhému. Je k dispozici škála strukturovaných technik, které umožňují získání detailních "objektivních" informací, který nám pomohou v interpretaci výstupu "vysokého odvození", jako třeba vnímání jednotlivců a způsob, jakým vnímají věci. Je možné analyzovat vzorky skrz několik situací – co je nabízeno a reakce dítěte na nabízený podnět. I zde ale existují určitá omezení. Například již samotná přítomnost pozorovatele může ovlivnit chování učitelů a žáků. To může mít za následek účinky na reakce jako například to, jaká je společensky žádoucí reakce. Pozorování jsou prováděna po omezená časová období, je tedy také důležité zvážit, zda jsou použitá období dostatečná pro získání spolehlivého a platného vzorku interakce(í), které nás zajímají. 6
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015
U dětí, které mohou mít poruchy učení, jsme s úspěchem použili americký plán pozorování při navrhování vhodných zásahů, tzv. Pozorování rozvržení učebny, vyvinutý Herschem C. Waxmanem. Zaznamenává některé klíčové aspekty výukových prostředí učebny, s důrazem na individuální žáka:
interakce žáků s učiteli a/nebo vrstevníky a účel těchto interakcí;
nastavení, ve kterém se pozorovaná chování vyskytují;
typy materiálu, se kterým žáci pracují;
konkrétní typy aktivit, do nichž se zapojují.
Snímek 18
Měřítka vnímání žáků
Tento snímek ukazuje hlavní oblasti soustředění dobře zavedeného žákovského dotazníku, který byl použit ve velké míře ve výzkumu a praxi. Mezi výhody používání žákovských percepčních opatření patří obecně tyto následující výhody:
Je prokázáno, že představují větší rozptyl v úspěšnosti než přímo pozorované (nízké odvození) proměnné (Fraser, 2012).
Vyhýbají se přikládání nevhodného významu na události z důvodu jejich četnosti (na kvalitě nebo intenzitě může záležet více než na množství).
Jsou založeny spíše na zkušenostech žáka, které získal během mnoha lekcí než na omezené metodě, jakou pozorování obvykle je (omezuje se jen na malé množství, což může být atypické).
U skupinových metod jsou závěry, které jsou odvozeny, založeny na sdružených posudcích všech žáků spíše než na datech od jediného (ačkoli vyškoleného) pozorovatele. Sdružené posudky by měly eliminovat jakékoli subjektivní zabarvení.
Přímo posuzují žákovo vnímání událostí, které určí jeho chování se stejnou pravděpodobností jako skutečné události, nebo je tato pravděpodobnost dokonce vyšší. Prostředí třídy, které žák vnímá, může být dosti odlišné od prostředí, které je pozorováno nebo zamýšleno.
Tato metoda umožňuje přímé srovnání vnímání žáků a učitelů. Fraser (1984) uvádí, že učitelé mají tendenci vnímat své učebny příznivěji než jejich žáci.
Měřítka vnímání žáků reagují na požadavky na zodpovědnost, protože jsou získávány informace o preferencích a reakcích spotřebitelů.
Jsou úspornější než pozorovací techniky.
Samozřejmě, také zde existují omezení: některým dětem se použité dotazníky 7
Psychologická diagnostika Brno, Říjen 2015 mohou zdát matoucí a úroveň čtení může být pro některé příliš vysoká. Dotaz bude obvykle shromažďovat názory, které se vyvinuly postupem času. Data týkající se vyhodnocování nepomohou při předělávání konkrétního studijního úkolu, ale bude jasné, zda je třeba řešit širší vzory interakce, které mohou mít vliv na učení žáků.
Snímek 19 Psychologické posouzení v mnohojazyčné a multikulturní společnosti Závěrečný snímek vám připomene hlavní nadpisy v prezentaci. V tomto bodě rád zodpovím jakékoli otázky či komentáře, pokud nám to čas dovolí. Snímek 20
3. vydání naší učebnice bude vydáno později v tomto roce
8
