1. Nové principy v doručování 1. Doručování a jeho význam 2. Odpovědnost účastníka za adresu pro doručování. Písemnost lze doručit účastníkovi na jakémkoliv místě, na němž bude zastižen § 46 odst. 1 o.s.ř. 3. Doručovací adresa • Adresa sdělená účastníkem v konkrétním řízení, • Adresa, evidovaná v evidenci obyvatel na žádost účastníka, • Adresa místa trvalého pobytu v evidenci obyvatel. 4. Datové schránky 5. Možnost doručování účastníkem řízení ___________________________________ 1. Doručováním v občanském soudním řízení se má na mysli doručení vyhotovení rozhodnutí, předvolání, vyrozumění o dědickém právu či jiné listiny stanoveným adresátům způsobem, který je upraven v o.s.ř. Listiny mohou být doručovány v klasické „papírové“ podobě, nebo elektronicky (e-mailem nebo jako datová zpráva). Podoba doručované listiny odpovídá způsobu doručování. Pokud zákon stanoví povinnost, aby orgány veřejné moci (OVM) doručovaly jiným OVM nebo právnickým osobám do jejich datových schránek (DS), je nutno v těchto případech doručovat výlučně elektronicky (prostřednictvím DS). Význam doručování: Jde především o to, že pouze řádným doručením, provedeným v souladu s příslušnými předpisy, mohou nastat jeho účinky, předvídané zákonem (účastníci či jiné osoby mají povinnost se dostavit k soudu jen tehdy, pokud jim bylo řádně doručeno; rozhodnutí může nabýt právní moci jen tehdy, pokud bylo řádně doručeno). Právní úprava doručování je obsažena v ust. § 45 až 50j o.s.ř., v § 28a a 28b jednacího řádu pro soudy a dále také v § 12 až 13h Vnitřního a kancelářského řádu pro soudy (VKŘ). Podle těchto předpisů je povinen postupovat i notář jako soudní komisař v řízení o dědictví. 2. Způsob doručování platný do 30.6.2009 byl velmi komplikovaný, kazuistický a málo efektivní. Podle této právní úpravy nebyla zakotvena odpovědnost účastníka za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů. I v případě, že bylo doručováno na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, bylo možné účinnost doručení popřít. Soud již není v pozici „soukromého detektiva“ pátrajícího po adresách, na kterých se adresát zdržuje a kde je mu možné zásilku doručit. Nová úprava doručování především umožňuje, aby bylo možné písemnost doručit účastníkovi na jakémkoliv místě, na němž bude zastižen (§ 46a odst. 1 o.s.ř.) Nová úprava doručování zakotvuje odpovědnost účastníka (fyzické osoby) za jeho adresu pro doručování. Pokud v konkrétním řízení nesdělí 1
fyzická osoba soudu adresu, na kterou chce, aby se jí doručovaly písemnosti, a nebude chtít, aby se jí doručovalo na adresu trvalého pobytu, bude mít možnost, aby si v evidenci obyvatel nechala zaevidovat adresu pro doručování. Pokud tak neučiní (nesdělí soudu žádnou adresu a ani v evidenci obyvatel si nenechá zaevidovat určitou adresu pro doručování), soud bude účastníkovi (fyzické osobě) doručovat na adresu jeho trvalého pobytu, i když se na ní nezdržuje. Písemnost se bude považovat za doručenou na tuto adresu, i když si adresát zásilku nevyzvedl a bez ohledu na to, že se adresát na této adrese trvale nezdržuje. Neúčinnost doručení bude možné namítnout jen z omluvitelných důvodů, jako je například hospitalizace. 3. Zákon zavádí tzv. doručovací adresu. Touto adresou je v obecné rovině, pokud pominu datovou schránku, adresa místa trvalého pobytu evidovaná v evidenci obyvatel. Jak jsem již uvedl, každý však bude mít možnost si v evidenci obyvatel uvést údaj o adrese, na kterou chce, aby mu byly doručovány písemnosti. V konkrétním řízení může být adresou pro doručování i adresa sdělená účastníkem, pokud účastník požádal soud, aby mu doručoval písemnosti na tuto adresu (jak „obyčejná“, tak i elektronická adresa) 4. Naprostou novinkou v doručování je doručování do datové schránky. Občanský soudní řád tento způsob doručování preferuje a v některých případech zakotvuje tento způsob doručování jako povinný. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi zakotvuje pro orgány veřejné moci (tedy i notáře) povinnost komunikovat s ostatními OVM a těmi, kteří mají DS (povinně zřízenou jako právnické osoby, nebo zřízenou dobrovolně jako fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby) právě prostřednictvím DS. Datová schránka je datové úložiště – jde o určitý prostor na serveru, který je vyhrazen určité osobě. Datová schránka není e-mail a není ani archivem – neslouží k archivaci dokladů, jen přináší písemnosti. Je vlastně jakýmsi osobním „elektronickým pošťákem“.
2
2. Způsoby doručování 1. Při jednání nebo jiném soudním úkonu - § 45 odst. 1 o.s.ř. 2. Prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (zákon č. 300/2008 Sb.) 3. Na žádost adresáta na jinou adresu nebo elektronickou adresu 4. Prostřednictvím doručujícího orgánu 5. Prostřednictvím účastníka řízení či jeho zástupce 6. Uložením u soudu v případech podle § 46c odst. 2 a 3 o.s.ř. _____________________________________ Způsoby doručování jsou upraveny v § 45 o.s.ř. Občanský soudní řád upřednostňuje doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu (§ 45 odst. 1. o.s.ř.) – jde o výjimku z obecně stanovené přednosti doručování do datové schránky (§ 17 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. – „Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno“). Doručuje se zásadně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Teprve tehdy, není-li možné doručovat tímto způsobem, se doručuje dalšími způsoby. „Není možné doručovat“ znamená: • adresát nemá zřízenu datovou schránku, nebo jí má znepřístupněnu, • nelze jednoznačně určit, zda adresát má zřízenu datovou schránku (nejsou známé potřebné identifikační údaje adresáta), • neumožňuje to povaha doručované písemnosti. Jinými způsoby není možné doručování provádět – nelze tedy uskutečnit doručování těmi, kteří nejsou doručující orgány (např. Policie ČR, obecní policie nebo obec). Zákonem stanovenému okruhu osob se doručuje i vyvěšením listiny na úřední desce soudu (např. osobám neznámého pobytu).
3
3. Některé zásady pro doručování 1. Způsob doručení určí v referátu ta osoba, která vyřizuje věc. Volí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudního komisaře a osob či orgánů, jimž se doručuje. 2. Není-li možné doručit písemnost při jednání nebo jiném soudním úkonu, a ani do datové schránky, doručuje se zpravidla prostřednictvím doručujícího orgánu. 3. V téže věci lze doručovat několik soudních písemností v jedné obálce, není-li stanoven jiný způsob doručování. Při doručování několika soudních písemností se na doručence uvedou čísla jednací všech doručovaných písemností. 4. Písemnosti určené manželům nebo partnerům podle zvláštního zákona nelze zasílat ve společné obálce (zásilce) nebo datové zprávě. 5. Při doručování např. advokátovi, musí být uveden dodatek „advokát“.
4
4. Doručování při jednání nebo jiném úkonu soudu • Jednáním se podle § 45 odst. 1 o.s.ř. rozumí úkon soudu nařízený a provedený podle § 115 o.s.ř., • jiný úkon soudu = ohledání na místě samém, výslech u dožádaného soudu, úkon, o němž se sepisuje protokol, jakož i jiný úkon, při němž je soud ve styku s adresátem a o němž se záznam ani protokol nepořizují (např. nahlížení do spisu, poskytování informací o řízení) – srov. DrápalBureš a kol., Občanský soudní řád, Komentář I, C.H. Beck, 2009, str. 295 a násl. _____________________________________ Dojde-li k doručení při jednání nebo jiném úkonu, o němž se sepisuje protokol, doručení se uvede v protokolu o jednání nebo o tomto jinému úkonu s tím, že protokol musí obsahovat označení doručované písemnosti, podpis adresáta nebo jiného příjemce a toho, kdo doručení provedl. Pokud se o úkonu protokol nepořizuje, vyznačí se doručení písemnosti na doručence
5
5. Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky Adresa datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb. • Notáři, Notářská komora ČR a regionální komory = orgány veřejné moci /OVM/, • OVM přednostně doručuje do datové schránky Doručování z/na Komoru, komunikace mezi notáři a Komorou a regionálními komorami _____________________________ Adresa pro doručování – veřejná datová síť do DS Adresou pro doručování je adresa datové schránky. • Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů orgánem veřejné moci pro účely tohoto zákona jsou mj. „samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři…“. Orgánem veřejné moci podle cit. zákona jsou jak všechny regionální komory, tak i Notářská komora České republiky (Komora). • Orgán veřejné moci je povinen upřednostnit doručování prostřednictvím datových schránek, vždy, pokud to umožňuje povaha dokumentu a pokud doručuje jinému orgánu veřejné moci (tedy i jinému notáři, NK ČR nebo regionální komoře). Ostatním subjektům dále za podmínky, že adresát má zřízenu datovou schránku. V řízení o dědictví je výjimka (Občanský soudní řád upřednostňuje doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu (§ 45 odst. 1. o.s.ř.) • Tam, kde se doručuje v rámci určitého řízení a mají-li nastat účinky doručování, je nutné upřednostnit doručování do datových schránek před jakýmkoliv jiným způsobem doručování, pokud se nedoručuje na místě, a za podmínky, že to umožňuje povaha doručovaného dokumentu. Výjimka, týkající se doručování dokumentů, které obsahují utajované informace, nedopadá na doručování notářů, regionálních komor nebo Komory. Mezi případy doručování do datových schránek můžeme u Komory řadit doručování v rámci kárného řízení, případně konkurzního řízení. Rovněž tak komunikace mezi soudy a přísl. správními úřady (nejčastěji finančními úřady) a Komorou v souvislosti se záznamem zástavního práva do Rejstříku zástav (§ 35b odst. 3 notářského řádu) by se podle cit. zákona měla uskutečňovat prostřednictvím datových schránek. • V ostatních případech není nutné na současném způsobu komunikace něco měnit, tj. například i zasílání daňových dokladů od Komory, zasílání různých informačních mailů apod.
6
6. Elektronická adresa - § 46 odst. 2 o.s.ř. Soud na takovou adresu doručuje za těchto podmínek – účastník: sdělil svou elektronickou adresu soudu požádal soud, aby mu na tuto adresu písemnosti doručoval nebo s tímto způsobem doručování ze strany soudu vyslovil souhlas, uvedl soudu akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát, a dále také, pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. ___________________________ Nelze zaměňovat adresu DS a elektronickou adresu. Ve smyslu § 46 odst. 2 o.s.ř. jde o e-mailovou, adresu /v podstatě obdoba ust. § 45f o.s.ř, který platil do 30.6.2009/. Soud na takovou adresu doručuje za uvedených podmínek (musí být splněny všechny):
7
7. Adresa pro doručování 1. Adresa pro doručení Místo trvalého pobytu = adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání (§ 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb.). 2. Jiné místo = kterékoliv místo, na němž bude adresát zastižen. 3. Adresa pro doručování v konkrétním řízení Jiná adresa („poštovní“ adresa), nebo elektronická adresa, kterou účastník soudu sdělil: Žádost adresáta Nevylučuje to zákon nebo povaha věci – adresou musí být místo v ČR; Může-li to přispět k urychlení řízení. 4. Povinnosti adresáta 5. Průběžné sledování adresy pro doručování. ________________________ Adresa pro doručování 1. Neuvedl-li adresát v konkrétním řízení ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce: • U nepodnikající fyzické osoby adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu - místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12 zákona č. 133/2000 Sb.), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. (1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
8
b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. Obdobné je to i u cizince, trvale usazeného podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, byť to v zákoně uvedeno není (překlenuto výkladem). • u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky, • u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla organizační složky, • u advokátů adresa jejich sídla, u notářů adresa jejich notářské kanceláře; u hostujícího evropského advokáta se písemnosti jemu určené doručují zmocněnci - advokátovi, kterého si zvolí při prvním úkonu, který činí vůči soudu (Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta - § 35j odst. 2 zákona o advokacii), • u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu atd. 2. Adresátu lze písemnost rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen, 3. Účastník může v konkrétním řízení požádat soud, aby doručoval na jinou adresu (myšleno, než tu, kterou má uvedeno jako místo trvalého pobytu) nebo na elektronickou adresu, kterou soudu sdělil. Takto udané adresy jsou adresy pro doručování v určitém řízení. Zákon však stanoví podmínky, aby soud na účastníkem udanou adresu doručoval (kromě již zmíněných, které se týkají doručování na elektronickou adresu): Nevylučuje to zákon nebo povaha věci – adresou musí být místo v ČR; pokud by tedy účastník udal jinou adresu v zahraničí, soud by na takovou adresu nedoručoval, Může-li to přispět k urychlení řízení. 4. Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování na adresu pro doručování v konkrétním řízení, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny. 9
5. Soud je povinen průběžně sledovat, zda se nezměnila doručná adresa dle příslušných evidencí. Neuplatní se žádné trvání zjištění doručné adresy. Pokud v mezidobí došlo ke změně doručné adresy, je doručení neúčinné a účinky doručení nenastaly. Zjišťování doručné adresy je úkonem soudu, soud při každém doručení má zjišťovat adresu pro doručení. Pro účinnost doručení na konkrétní doručnou adresu je podle mého názoru rozhodný okamžik, kdy je učiněn pokus o doručení.
10
8. Doručování e-mailem a doručujícími orgány Účinné doručení e-mailem • Účastník do 3 kalendářních dnů potvrdí přijetí písemnosti na výzvu soudu odesláním datové zprávy opatřené jeho zaručeným elektronickým podpisem. • Datovou zprávu obsahující potvrzení o doručení, nebo nedoručení písemnosti, opatřené zaručeným elektronickým podpisem adresáta soud vytiskne a založí do spisu. • Pokud adresát nepotvrdil její přijetí, poznamená se to do spisu 2. Doručující orgány • soudní doručovatelé, • orgány Justiční stráže, • soudní exekutoři a • provozovatelé poštovních služeb • specializované doručující orgány (např. vězeňská služba u doručování osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě). ___________________ Doručování e-mailem, doručující orgány 1. Zákon předpokládá, že doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu (tj. na e-mailovou adresu) účastníka se stane účinným tehdy, pokud účastník do 3 kalendářních dnů potvrdí přijetí písemnosti na výzvu soudu. Soud tedy musí při doručování e-mailem účastníka výslovně vyzvat, aby doručení soudu potvrdil ve lhůtě 3 kalendářních dnů a jakým způsobem tak má učinit. Účastník potvrdí přijetí písemnosti tak, že soudu odešle datovou zprávou opatřenou svým zaručeným elektronickým podpisem. Pokud se tak nestane, nebo jestliže se písemnost vrátila soudu jako nedoručitelná, půjde o neúčinné doručení. 2. Doručujícími orgány jsou: soudní doručovatelé, orgány Justiční stráže, soudní exekutoři a provozovatelé poštovních služeb. Zákon dále upravuje specializované doručující orgány – např. vězeňská služba u doručování osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě. Soudní doručovatelé: jde především o zaměstnance státu, který je zaměstnán u soudu a který byl předsedou soudu pověřen osobním doručováním písemností. Obdobně to platí i o zaměstnancích notáře. 11
9. Doručování doručujícím orgánem do vlastních rukou Doručování do vlastních rukou Usnesení: podle § 175k odst. 1 a 2 podle § 175l (společné jmění manželů) podle § 175p (přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů) podle § 175q – usnesení o dědictví podle § 175t – nařízení likvidace dědictví opravné usnesení, pokud se týká výroku rozsudku nebo usnesení, které se doručuje do vlastních rukou, podle § 175o (obvyklá cena majetku…) Jiné písemnosti: Vyrozumění a poučení o dědickém právu (§175i odst. 2) _________________ Doručování do vlastních rukou se provádí tehdy, pokud tak stanoví zákon nebo pokud nařídí soud (předseda senátu záznamem do spisu). V řízení o dědictví se doručuje do vlastních rukou: Usnesení: podle § 175k odst. 1 a 2 podle § 175l (společné jmění manželů) podle § 175p (přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů) podle § 175q – usnesení o dědictví podle § 175t – nařízení likvidace dědictví opravné usnesení, pokud se týká výroku rozsudku nebo usnesení, které se doručuje do vlastních rukou, podle názoru nejvyššího soudu je i usnesení podle § 175o o.s.ř. (o určení obvyklé ceny, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví, příp. výše předlužení dědictví) usnesením ve věci samé, proti kterému lze podat dovolání. Z tohoto důvodu lze doporučit zasílat samostatné usnesení podle § 175o o.s.ř. do vlastních rukou obálkou se zeleným pruhem, typ I. /Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu; nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 239 odst. 1 a 2 o.s.ř.)/. 12
Jiné písemnosti: Vyrozumění a poučení o dědickém právu (§ 175i odst. 2) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou
13
10. Postup při doručování do vlastních rukou a) Průkaz doručení • Protokol, • Oznámení informačního systému datových schránek o dodání datové zprávy do datové schránky adresáta (a o doručení datové zprávy), • Datová zpráva adresáta opatřená jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti, • Potvrzení o přijetí s datem a podpisem příjemce, • Doručenka - soud doručuje při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo se doručuje prostřednictvím doručujícího orgánu, • Jiný způsob. b) Písemná výzva zanechaná na vhodném místě (poštovní nebo jiná schránka užívaná adresátem, včetně P.O.BOX). c) Uložení zásilky d) Nevyzvednutí zásilky e) Připravenost písemnosti k vyzvednutí f) Lhůty. ________________________ Postup při doručování do vlastních rukou a) Doručující orgán doručuje adresátu písemnost na adrese pro doručování s tím, že ji lze doručit i na kterémkoliv jiném místě, na němž byl adresát zastižen (k odepření přijetí nebo k odepření potřebné součinnosti srov. § 50c odst. 1 a 2 o.s.ř.). Písemnost je doručena tím, že ji adresát nebo oprávněný příjemce převezme. Adresát potvrdí převzetí písemnosti na průkazu o doručení. Průkazem o doručení jsou ve smyslu § 50f o.s.ř.: • Protokol, pokud soud písemnost doručuje při jednání nebo jiném soudním úkonu, ve kterém soud tuto skutečnost poznamená. V protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném úkonu, se též uvede, jaká soudní písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal; protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a příjemce. Obdobně se postupuje, prohlásí-li adresát ústně do protokolu, že mu byla určená písemnost doručena. Nesepisuje-li se o úkonu protokol, vyznačí se doručení na doručence, která se vloží do spisu. • Oznámení informačního systému datových schránek o dodání datové zprávy do datové schránky adresáta (a o doručení datové zprávy s uvedením, zda k doručení došlo přihlášením uživatele do DS, nebo marným uplynutím lhůty 10 dnů),
14
• Datová zpráva adresáta opatřena jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti – doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, • Potvrzení o přijetí s datem a podpisem příjemce – doručování prostřednictvím účastníka nebo jeho zástupce, • Doručenka, pokud soud doručuje při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo pokud se doručuje prostřednictvím doručujícího orgánu. • Nelze-li doručení prokázat žádným z uvedených způsobů, lze je prokázat též jiným způsobem. Obálka má zelený pruh odstínu Pantone 382 (aby se zřetelně odlišila od obálek dříve používaných). Náležitosti doručenky stanoví zákon (§ 50g). Stanoví se 3 typy obálek: • Pro doručování do vlastních rukou typ I – na obálkách, jejichž výrobu a dodání zajistila NK ČR je dále vyznačeno „Doporučeně do vlastních rukou“ a „Výhradně jen adresáta“; údaje o „nevkládat do schránky“ v řízení o dědictví není nutný, a proto tento údaje citované obálky vůbec neobsahují. • Pro doručování do vlastních rukou s vyloučením vložení do schránky typ II – lze vyznačit, zda doručovaná písemnost je určena výhradně pro adresáta, a neukládat. Tento typ není určen pro řízení o dědictví (typicky je určen pro doručování platebních rozkazů, nebo usnesení podle § 118b o.s.ř., u nichž je náhradní doručení vyloučeno ze zákona). • Pro doručování jiných písemností typ III, jejichž výrobu také zajistila NK ČR a na kterých je dále uvedeno: „Doporučeně do vlastních rukou“ a „Neukládat“. Na doručované zásilce pracovníci pošty vždy vyznačí přesné doručení písemnosti (vyznačit přesný čas dodání). Na doručované zásilce musí být uvedeny údaje, které adresáta dostatečně a nezaměnitelně identifikují tak, aby zásilka byla doručena do rukou správného adresáta. Podle údajů, které má soud v době doručování k dispozici, se na zásilce doručované prostřednictvím pošty uvede jméno a příjmení adresáta a zpravidla též rok narození osoby, které je zásilka určena; v případech, kdy mohou vzniknout pochybnosti o přesné totožnosti adresáta, uvede se datum jeho narození. Rodné číslo adresáta se na zásilce zásadně neuvádí. Na přední straně obálky, v její horní části, je potřeba vyplnit odesílatele a adresáta. Na doručence je potřeba opět vyplnit odesílatele, označení písemnosti, která je doručována a adresáta. Na zadní straně obálky (typ I) je nutné vyplnit na oddělitelné chlopni „Výzva a poučení“ tučně vytištěné údaje tj. adresát, adresu, na níž má být obálka s písemností (zásilka) dodána, označení notáře jako soudního komisaře, který obálku s písemností (zásilku) odevzdal k dodání a doručovaná písemnost. Domnívám se, že pro specifikaci doručované písemnosti zcela postačí buď číslo jednací, popřípadě např. „výzva“, nebo „předvolání“. Bližší údaje nejsou 15
žádoucí. Bohužel, podle nových pravidel je třeba údaje o adresátovi vyplnit celkem na 3 místech. Pro účely dědického řízení se budou užívat pouze typy I a III. b) Pokud doručující orgán nezastihne adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Vhodný způsob = vhození do poštovní nebo jiné schránky užívané adresátem (např. i P.O.BOX). c) Pokud adresát nepřevzal písemnost a lze v místě doručování zanechat písemnou výzvu k vyzvednutí písemnosti, písemnost se ukládá. Pokud je písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb - pošty, ukládá se v příslušné provozovně pošty. d) Pokud si adresát nevyzvedne uloženou písemnost do 10 dnů ode, kdy byla připravena k vyzvednutí, posledním dnem této lhůty se písemnost považuje za doručenou. Zákon zde zavádí novinku, podle které po marném uplynutí uvedené lhůty doručující orgán vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky (tedy i do P.O.BOX), ledaže soud i bez návrhu takové vhození vyloučí. Pokud není takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a mělo by se podle § 49 odst. 4 o.s.ř. vyvěsit o tom sdělení na úřední desce soudu. Sdělení by se mělo na úřední desku soudu vyvěšovat jedině v případě, že se soudu (soudnímu komisaři) vrátí zásilka bez výzvy (která byla podle § 49 odst. 1 o.s.ř. zanechána vhodným způsobem v místě doručování) s tím, že nebylo možné zásilku /písemnost/ po uplynutí úložní 10-ti denní lhůty vložit do schránky adresáta, a to buď od provozovatele poštovních služeb, nebo od jiného soudu, u kterého byla zásilka uložena ve smyslu ust. § 49 odst. 3 písm. c) o.s.ř. – tj. nikoliv v případě, že zásilka byla vrácena i s výzvou od pošty a odesílající soud vyvěsil na úřední desku soudu výzvu. K tomuto výkladu vede i úvaha o tom, že je zbytečné, aby k jedné písemnosti visely na úřední desce výzva i sdělení (sdělení po vrácení zásilky /písemnosti/) a obojí na dobu 30 dnů (stanovisko Odboru dohledu, oddělení spisové služby a výkaznictví ministerstva spravedlnosti, rozeslané e-mailem soudům dne 3.8.2009). Nicméně soudy, jak je patrno z webu, nechávají zveřejňovat jak výzvu, tak i sdělení, nebylo-li možné zanechat v místě doručení výzvu. Uvedený postup (vhození písemnosti po uplynutí 10 dnů) nelze v případech stanovených zákonem (např. u doručování platebních rozkazů § 173 odst. 1) a pokud tak nařídí předseda senátu. Písemnost se v těchto případech vrátí po uplynutí 10 dnů zpět odesílajícímu soudu a neuplatní se fikce doručení. Jaký je postup, pokud adresát písemnosti nebyl zastižen a ani nebylo možno zanechat výzvu v místě doručování. V takovém případě se písemnost vrátí odesílateli s tím, že doručující orgán (pracovník pošty) má na obálce vyznačit datum vrácení písemnosti. Notář jako soudní komisař nechá zveřejnit 16
výzvu ve smyslu § 49 odst. 2 o.s.ř. na úřední desce soudu – myšlena především elektronická deska soudu – infoDeska. Písemnost lze vyzvednout pouze tam, kde je uložena. Pokud si adresát ve lhůtě deseti dnů písemnost u notáře (kde je uložena a připravena k vyzvednutí) vyzvedne, je tím písemnost doručena. e) Uložení písemnosti je třeba odlišit od připravenosti písemnosti k vyzvednutí. Zatímco k uložení písemnosti dochází dnem, kdy nebyl adresát v místě doručování zastižen, může si ji adresát nebo oprávněný příjemce vyzvednout teprve v den, v němž byla pro něho připravena k vyzvednutí; tento den musí být uveden ve výzvě. Od tohoto dne počíná běžet lhůta deseti dnů, jejímž uplynutí se písemnost považuje za doručenou. Je žádoucí, aby notář odeslal řádně vyplněnou výzvu podle § 49 odst. 2 o.s.ř. za účelem jejího zveřejnění na úřední desce soudu ten den, kdy je písemnost u něho připravena k vyzvednutí. f) Lhůty: Lhůta 10 dnů je lhůtou procesní. Pokud připadne poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Tato lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen zákonným zástupcem (§ 56 odst. 1 o.s.ř.). Pokud doručující orgán zjistí, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílateli.
17
11. Doručování jiných písemností a) b) • • • • • • • • • •
Poštovní podmínky: http://www.cpost.cz/assets/nastroje/zps.pdf Případy doručování jiných písemností: usnesení o zastavení řízení podle § 175h odst. 2 o.s.ř., usnesení o ustanovení znalce (tlumočníka), usnesení o přiznání náhrady nákladů řízení (např. hotové výdaje SCP), usnesení o přiznání znalečného (svědečného, tlumočného), usnesení podle § 107 odst. 1 o.s.ř. (procesní nástupnictví), usnesení o ustanovení správce dědictví, usnesení o odmítnutí opožděného odvolání (§ 208 odst. 1 o.s.ř.), usnesení o výzvě k odstranění vad podání (odvolání), doručování odvolání podle § 210 odst. 1. o.s.ř. ostatním účastníkům předvolání účastníků k jednání - § 101 odst. 3 o.s.ř. c) Převzetí adresátem d) Vhození písemnosti do schránky nebo zanechání oznámení e) Vyvěšení na úřední desce soudu _______________________ a) U jiných písemností je postup podstatně jednodušší. Na doručenkách se zeleným pruhem, typ III, jejichž výrobu zajistila NK ČR, jsou uvedeny některé další údaje, které bych chtěl vysvětlit. Jde o „Doporučeně do vlastních rukou “ a „Neukládat“. Zdánlivě se někomu může zdát, že potom není rozdíl mezi typem I a tímto typem III. Upozorňuji, že použitý termín „Doporučeně do vlastních rukou“ zde má svůj význam z pohledu Poštovního podmínek (interní předpis České pošty, s.p., se kterým Český úřad telekomunikační vyslovil souhlas příslušnými rozhodnutími). Podle článku 18 Poštovních podmínek pošta dodá poštovní zásilku, u keré je zvolena doplňková služba „dodání do vlastních rukou”: • je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta (čl. 23 odst. 4), zákonnému zástupci adresáta (čl. 23 odst. 5) nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta (čl. 23 odst. 6), • je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě (čl. 23 odst. 3). Tuto doplňkovou službu lze zvolit jen společně se službou doporučená zásilka. Pokud by nebylo na poštovní zásilce uvedeno „dodání do vlastních rukou adresáta“, pošta je oprávněna podle článku 25 odst. 2 Poštovních podmínek dodat poštovní zásilku: • fyzické osobě, která způsobem podle čl. 23 odst. 1 prokáže, že je adresátem, a která převzetí poštovní zásilky potvrdí svým podpisem, nebo • fyzické osobě, která se zdržuje v bytě, kanceláři, provozovně nebo jiné uzavřené prostoře označené jménem a příjmením adresáta nebo příjmením 18
shodným s příjmením adresáta a která převzetí poštovní zásilky potvrdí svým podpisem. Pokud se nepodaří dodat poštovní zásilku ani uvedenými způsoby, podle článku 25 odst. 5 Poštovních podmínek, pošta ji může vydat vhodné fyzické osobě, zejména některému z adresátových sousedů, která souhlasí s tím, že poštovní zásilku adresátovi předá, a která převzetí poštovní zásilky potvrdí svým podpisem. Pokud se tato osoba nezdržuje v bytě, kanceláři, provozovně nebo jiné uzavřené prostoře označené jejím jménem a příjmením nebo příjmením shodným s jejím příjmením, musí způsobem podle čl. 23 odst. 1 prokázat své jméno a příjmení. Zejména dodání osobám, zmíněným naposledy, by bylo v rozporu s o.s.ř. Z tohoto důvodu, respektování Poštovních podmínek, je nutné uvést citovaný údaj. Nyní k poznámce„Neukládat“. Pokud je na obálce uvedeno „Neukládat“, pracovník pošty, pokud nezastihne adresáta, obálku vhodí do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky (čl. 25 odst. 27). Bez tohoto údaje na obálce se poštovní zásilka podle článku 25 odst. 9 uloží a pracovník pošty adresátovi předá výzvu. Toto by ale bylo v rozporu s § 50 odst. 1 o.s.ř. a proto je uvedený údaje na obálce nutný. Na zadní stranu obálky typ III je nutné na oddělitelné chlopni „Oznámení a poučení“ vyplnit tučně vytištěné údaje: adresát, adresu, na níž má být obálka s písemností (zásilka) dodána, označení notáře jako soudního komisaře, který obálku s písemností (zásilku) odevzdal k dodání a doručovaná písemnost. Doručenka - §50g o.s.ř. odst. 1, písm. g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka. b) jde o demonstrativní výčet, který ale zahrnuje prakticky všechny případy. §101 odst. 3 o.s.ř. „Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů“. Jde tedy o to, že soudní komisař může jednat bez účasti účastníka pouze tehdy, pokud má doručení u takového účastníka řádně vykázáno, tj. právě doručenkou obálky typu III d) Doručující orgán doručuje adresátu písemnost na adrese pro doručování s tím, že ji lze doručit i na kterémkoliv jiném místě, na němž byl adresát zastižen (k odepření přijetí nebo k odepření potřebné součinnosti srov. § 50c odst. 1 a 2 o.s.ř.). Písemnost je doručena tím, že ji adresát nebo oprávněný příjemce převezme. Pokud není adresát zastižen v místě doručení, písemnost se bez dalšího vhodí do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Písemnost se považuje 19
za doručenou vhozením do této schránky. Doručující orgán vyznačí datum na doručence a na písemnosti; vyplněnou doručenku vrátí odesílateli. Vhození v tomto případě je třeba odlišit od vhození písemnosti podle § 49 odst. 4 o.s.ř., které sleduje pouze to, aby adresát měl možnost se seznámit s písemností. e) Pokud nelze písemnost doručit vhozením schránky (není-li takové schránky), vrátí se písemnost odesílajícímu soudu a v místě doručení se o tom má zanechat písemné oznámení (§ 50 odst. 2 o.s.ř.) – což se ovšem s největší pravděpodobnosti neděje (je ovšem na místě se zamyslet vůbec nad tím, jaké místo v místě doručení by bylo vhodné, aby se na něm ponechávala písemná oznámení); vylepování takových oznámení na vchodových dvéřích nejlepším řešením asi nebude. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu – písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení (obdobně se postupuje i tehdy, pokud v místě doručení nelze zanechat písemné oznámení). S ohledem na důležitý zájem účastníků nebo obecný zájem lze vyvěšení písemnosti na úřední desku soudu nahradit vyvěšením Oznámení ve smyslu § 50 odst. 2 o.s.ř. Pokud doručující orgán zjistí, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílateli.
20
12. Praktické dopady – úřední deska soudu • Vyvěšení výzvy k vyzvednutí - § 49 odst. 2 o.s.ř. • Vyvěšení sdělení - § 49 odst. 4 o.s.ř., • Vyvěšení oznámení – § 50 odst. 2 o.s.ř. _______________________ Na úřední desce: • odesílajícího soudu se vyvěsí výzva k vyzvednutí - výzvu k vyzvednutí písemnosti do vlastních rukou nebylo možné zanechat v místě doručování, - výzva podle § 49 odst. 2 o.s.ř. • Odesílajícího soudu se vyvěsí sdělení, že nebylo možné písemnost do vlastních rukou vhodit do poštovní nebo jiné adresátem užívané schránky a takové vhození nebylo vyloučeno - po uplynutí úložné doby 10 dnů – podle § 49 odst. 4 o.s.ř. • Odesílajícího soudu se vyvěsí oznámení - u jiných písemností, pokud se nepodařilo vhodit písemnost do poštovní nebo jiné adresátem užívané schránky - § 50 odst. 2 o.s.ř. Provozovatel poštovních služeb v uvedených případech vrátí písemnost odesílateli – notáři. Bude na notáři, aby se soudem dohodl postup tak, aby byl naplněn zákon. S ohledem na to, že obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, bude nutné výzvu, sdělení nebo oznámení vyplnit a zaslat soudu v elektronické podobě k vyvěšení na úřední desce soudu (InfoDeska).
21
13. Příjemci písemností - § 50a o.s.ř. 1. 2. 3. 4.
Fyzické osoby nebo zmocněné osoby právnické osoby, stát, správní úřady nebo obce podnikající fyzické osoby advokáti, notáři
_________________________ 1. Za fyzické osoby jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly adresátem zmocněny na základě písemné plné moci udělené před provozovatelem poštovních služeb. 2. Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b o.s.ř., případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé. 3. Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé. 4. Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci. 5. Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.
22
Výzva pro vyvěšení na úřední desce soudu podle § 49 odst. 2 o.s.ř. Adresát …………………………………………………………………………… Adresa, na níž má být písemnost doručena ……………………………………… Notář jako soudní komisař, který písemnost odevzdal k doručení ……………… Doručovaná písemnost …………………………………………………………... Protože jste nebyl při doručování písemnosti notáře zastižen a protože písemnost notáře nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout, byla písemnost uložena (připravena k vyzvednutí) dne………………………….. Uloženou písemnost si můžete vyzvednout u notáře nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí v době (např. každý pracovní den od 9:00 hod. do 12:00 hodin v č. dv. 402, 4. patro, Praha 1, Dlouhá 16). Vezměte si s sebou občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. V případě, že si uloženou písemnost nevyzvednete ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se podle zákona desátý den této lhůty za den doručení. Jméno a příjmení notáře ………………….………………………………............ Datum ……………………………… Podpis notáře …………………………….
23
Sdělení pro vyvěšení na úřední desce soudu podle § 49 odst. 4 o.s.ř. Adresát …………………………………………………………………………… Adresa, na níž má být písemnost doručena ……………………………………… Notář jako soudní komisař, který písemnost odevzdal k doručení ……………… Doručovaná písemnost …………………………………………………………... Protože adresát nebyl při doručování písemnosti notáře zastižen a protože písemnost notáře nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout, byla písemnost notáře uložena. Jelikož si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl, považuje se podle zákona desátý den této lhůty za den doručení. Jelikož po uplynutí této lhůty nebylo možné písemnost vhodit do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, byla vrácena odesílajícímu soudu. Uloženou zásilku si můžete vyzvednout u notáře v době (např. každý pracovní den od 9:00 hod. do 12:00 hodin v č. dv. 402, 4. patro, Praha 1, Dlouhá 16). Vezměte si s sebou občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. Jméno a příjmení notáře ……………………...…………………………….......... Datum ……………………………… Podpis notáře…………………..................
24
Oznámení pro vyvěšení na úřední desce soudu podle § 50 odst. 2 o.s.ř. Adresát …………………………………………………………………………… Adresa, na níž má být písemnost doručena …………………………………........ Notář jako soudní komisař, který písemnost odevzdal k doručení ……………… Doručovaná písemnost ……………………………………………………….….. Protože jste nebyl při doručování písemnosti notáře zastižen a písemnost notáře nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout, a protože písemnost nebylo možné vhodit do vaší domovní nebo jiné vám užívané schránky, byla vrácena odesílajícímu notáři dne ………………………………… Soud písemnost vyvěsí na 10 dnů na úřední desce. Písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Uloženou zásilku si můžete vyzvednout u notáře v době (např. každý pracovní den od 9:00 hod. do 12:00 hodin v č. dv. 402, 4. patro, Praha 1, Dlouhá 16). Vezměte si s sebou občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. Jméno a příjmení notáře…………………………..……………………….......... Datum ……………………………… Podpis notáře ……………………………
25
14. Doručování zástupci účastníka 1. Doručování pouze zástupci Pokud má účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto účastníkovi, pokud zákon nestanoví jinak. Pokud má účastník plnou moc pouze pro určité úkony, doručuje se zástupci tehdy, jestliže ho k tomu plná moc opravňuje, pokud zákon nestanoví jinak. 2. Doručování i účastníkovi • a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat, • b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23, • c) jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, § 187 odst. 1, § 191b odst. 2 a § 192 odst. 1; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu, • d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat, • e) rozhodne-li tak soud _________________ 2. b) K § 23 o.s.ř.: Vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně. c) §29 o.s.ř. (1) Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis. (2) Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba 26
oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení. (3) Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. (4) Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.
27
15. Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem Jde o novinku. Účastník nebo jeho zástupce může požádat soud, aby jej pověřil doručením písemnosti. Může jít jak o písemnost určenou do vlastních rukou, tak i o jinou písemnost. Pověření není soudní rozhodnutí. Soud předá (doručí) účastníkovi nebo jeho zástupci doručované písemnosti v obálce s doručenkou (zásilku s doručenkou), jako by šlo o doručování prostřednictvím doručujícího orgánu. O tomto převzetí doručovaných písemností účastníkem řízení nebo jeho zástupce se vyhotoví doklad, který podepíše účastník řízení nebo jeho zástupce a ten, kdo předání provedl. Tento doklad se založí do spisu. Osoba pověřená soudem doručením písemnosti předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat: • označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, • den doručení a • podpis adresáta.
28
16. Doručení Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v průkazu o doručení – půjde o průkaz doručení ve smyslu § 50f nebo o jakýkoliv jiný doklad, který bude obsahovat zákonné náležitosti. Vzor Potvrzení o přijetí podle § 50f je upraven v Instrukci Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. května 2009, č.j. 58/2009–OD–Org., kterou se vydávají vzory obálek pro doručování písemností v občanském soudním řízení, vzory výzvy a sdělení pro vyvěšení na úřední desce soudu a potvrzení o přijetí. Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho zástupce neprodleně písemnost soudu (písemnost doručena nebyla).
29
17. Doručování do ciziny – EU Evropská Unie Nařízení EP a Rady (ES) č. 1393/2007, o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech EU („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000, uveřejněno v Úředním věstníku 10.12.2007, L 324, str. 79 (CELEX 32007R1393). Nařízení lze aplikovat na doručování stanovených písemností ve vztazích mezi členskými státy EU, a to i včetně Dánska, které prohlášením potvrdilo svůj záměr provádět obsah uvedeného nařízení na základě paralelní dohody uzavřené s Evropským společenstvím. K doručování podle nařízení – článek v Ad Notam č. 1/2009, str. 21-23. __________________ Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
30
18. Státy mimo EU 1. Haagská úmluva Haagská úmluva ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských nebo obchodních, uveřejněna pod č. 85/1982 Sb. smluvní státy úmluvy Webové stránky Haagské konference:http://hcch.e-vision.nl 2.
ZMPS Do ostatních států se doručuje, není-li s příslušným státem sjednána dvoustranná smlouva o právní pomoci, která obsahuje relevantní ustanovení o doručování, podle zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (§ 55 a násl.). Dále srov. Instrukci Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. dubna 2004, č.j. 56/2004–MO–J, kterou se upravuje postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních.
31
19. Úřední deska soudu 1. 2. 3. • •
Fikce doručení Druhy písemností Okruh osob Neznámí účastníci, Účastníci neznámého pobytu, nebo zástupci či opatrovníci těchto účastníků, • Účastníkům, kterým se nepodařilo doručit na známou dresu v cizině, nebo zástupci či opatrovníci těchto účastníků, • Neznámí dědicové zůstavitele – nebyl dosud stanoven okruh jejich dědiců, • Další osoby stanovené zákonem. 4. Délka vyvěšení 5. Dědic neznámého pobytu nebo neznámý dědic _________________________ Zdůrazňuji, že neexistuje úřední deska notáře jako soudního komisaře. 1. Doručení nastává desátý den po vyvěšení na úřední desce soudu: - výzvy, kterou nebylo možno zanechat v místě doručení – doručování obálkou typ I (následné uveřejnění Sdělení, pokud nebylo možno zanechat výzvu v místě doručování, nemá žádný vliv na nabytí právní moci), - oznámení, pokud nebylo možné poštovní zásilku vhodit do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky – doručování typ III. 2. Rozhodnutí nebo jiné písemnosti, u kterých to stanoví zákon 3. • • • •
Jde o účastníky: kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámé dědice zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jejich dědiců. Dále jde o zástupce nebo opatrovníky účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon. 4. Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne vyvěšení.
32
5. Zde je nutno rozlišovat. Nejprve se budu zabývat „neznámým dědicem“. „Neznámý dědic“ – to je osoba, u které víme z provedeného šetření či výslechu účastníka, že existovala – že zůstavitel takovou osobu zanechal, ale nevíme o ní bližší identifikační údaje (např. plné jméno nebo příjmení, datum narození, bydliště). To jsou údaje nutné k tomu, abychom mohli takové osobě doručovat. Z tohoto pohledu jde současně o „neznámého dědice“ a „dědice neznámého pobytu“. V takovém případě je nutno, aby soud vyrozuměl dědice neznámého (neznámého pobytu) o jeho dědickém právu vyhláškou, a současně aby jej vyzval, aby ve stanovené lhůtě dal o sobě vědět. Stane-li se tak, jedná s ním soud dále jako s účastníkem řízení o dědictví (osobou, o níž lze mít důvodně za to, že je dědicem). Vyhláška soudu o vyrozumění dědice neznámého (neznámého pobytu) má formu usnesení (srov. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kolektiv, Občanský zákoník II, 2 vydání, C.H. Beck, 2009, str. 1406). Vyrozumění dědice neznámého (neznámého pobytu) prostřednictvím vyhlášky (usnesení) soudu je namístě i tehdy, i když lze takové osobě doručovat písemnosti prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce na adresu pro doručování určenou podle § 46b písm. a) o.s.ř. (srov. Drápal-Bureš a kol., Občanský soudní řád, Komentář I, C.H. Beck, 2009, str. 1221). Typicky půjde o osobu, která má v evidenci obyvatel zaevidovanou adresu trvalého pobytu (včetně adresy ohlašovny), ale na takové adrese se nezdržuje, což je u ohlašovny vcelku logické. Nedá-li neznámý dědic (neznámého pobytu) o sobě ve stanovené lhůtě vědět, již se k němu nepřihlíží, tedy vycházíme z předpokladu, že zůstavitel takovou osobu nezanechal. Nedomnívám se, že je nutné takové osobě ustanovovat opatrovníka. Podle § 29 o.z. soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Veřejný zájem můžeme ponechat stranou. Podle mého názoru však v řízení o dědictví (a to zdůrazňuji, neboť v klasickém sporném řízení tomu tak není) nemusí soud ustanovit opatrovníka neznámému dědici, neboť to není v jeho zájmu. Případný zástupce by v řízení o dědictví nic nečinil, neboť o dědickém právu se vyrozumívá neznámý dědic tak, že se vyhláška uveřejní na úřední desku soudu. Prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví však opatrovník učinit nemůže (srov. § 468 o.z.). Stejně se za něj opatrovník nemůže „přihlásit“. Opatrovník tedy nemůže za dědice neznámého činit žádné specifické úkony (sdělovat osobní údaje neznámého dědice může každý, není třeba ustanovovat opatrovníkem). Prakticky tedy uplyne lhůta stanovená soudem a neznámý dědic se „nepřihlásí“ – podle § 468 se k němu již při projednání dědictví „nepřihlíží“. Za této situace považuji ustanovování opatrovníka za zbytečné, neboť pro to není opora v hmotném právu. 33
Doručování na úřední desku soudu – zvláštní ustanovení ve vztahu k obecnému doručování § 46b písm. a) o.s.ř.
34
20. Neúčinnost doručení - § 50d o.s.ř. 1. • • • 2. • • 3.
Sporná řízení návrh účastníka, omluvitelný důvod, lhůta 15 dnů Nesporná řízení i bez návrhu obsah spisu Nelze po nabytí právní moci rozsudku o osobním stavu - § 50d odst. 3 o.s.ř. 4. Rozhodnutí o neúčinnosti ______________________ 1. U sporných řízení musí vždy účastník (jeho zástupce) podat návrh na vyslovení neúčinnosti doručení. Návrh se podává u odesílajícího soudu. Návrh je třeba odůvodnit, tj. že se účastník nebo jeho zástupce nemohl s omluvitelných důvodů seznámit s písemností. Důvodová zpráva se snaží vysvětlit způsobem, že každý je odpovědný za svou adresu pro doručování a pokud se tam nezdržoval, potom to k tomu lze přihlédnout pouze, pokud k tomu měl omluvitelný důvod. Tímto „omluvitelným důvodem“ nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržovala (§ 50f odst. 4 o.s.ř.) – podle mého názoru i to, že se adresát na adrese pro doručování nezdržoval „pouze dočasně“. Návrh je třeba podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo „mohl seznámit“. Pochybnosti mohou budit slova „mohl seznámit“. 2. Jde-li o nesporná řízení, návrh účastníka se nevyžaduje, pokud je z obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelných důvodů nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností. 3. Návrh na vylovení neúčinnosti doručení nelze podat poté, co právní moci nabyl rozsudek o rozvodu, že je manželství neplatné nebo že není, a rozsudek o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci registrovaného partnerství. Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti. Podle § 202 odst. 1 písm. m) o.s.ř. není odvolání přípustné proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné. Účastník se tedy „dozví“ o neúčinnosti doručení dnem, kdy mu bylo rozhodnutí o neúčinnosti doručeno; potom musí splnit všechny příslušné lhůty, které nemohl splnit dříve (vzhledem k tomu, že se s omluvitelného důvodu nemohl seznámit s doručovanou písemností). 35