Obecné principy KE v praxi
BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY
Princip 1
Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní vegetace zamezením zástavby
Princip 2
Stanovení priorit druhové ochrany a ochrana stanovišť, jež jsou nezbytná pro existenci prioritních druhů
Princip 3
Ochrana vzácných krajinných prvků. Soustředění nové zástavby v oblastech s běžnými krajinnými prvky
Princip 4
Zajištění propojení jednotlivých habitatů prostřednictvím identifikace a ochrany koridorů
Princip 5
Zachování signifikantních ekologických procesů v chráněných územích (např. požáry, povodně)
Princip 6
Zajištění regionální existence vzácných druhů prostřednictvím lokální ochrany jejich habitatů
Princip 7
Zajištění rovnováhy mezi využitím krajiny k rekreaci obyvatelstva a stanovištními nároky volně žijících živočichů 2
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Okrajové habitaty a druhy Rozdělení velké plošky na dvě menší způsobí vznik dodatečného okrajového efektu (ekotonu), vedoucí k nárůstu velikosti a početnosti populací okrajových druhů, jež jsou často druhy běžnými a široce rozšířenými v krajině.
3
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Pravděpodobnost lokální extinkce Větší ploška podporuje větší populace druhu než ploška malá, což znamená nižší pravděpodobnost vyhynutí daného druhu na lokální úrovni
4
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Extinkce Pravděpodobnost lokálního vyhynutí druhu je větší pokud je ploška malá a kvalita habitatu nízká.
5
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Bariéra pro disturbance Rozdělením velké plošky na dvě menší se vytváří bariéra pro šíření některých disturbancí.
6
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Výhody malých plošek Malé plošky přerušující rozsáhlé oblasti matrice (matrix) působí v krajině jako „nášlapné kameny“ (stepping stones) pro šíření některých druhů. Jsou na ně rovněž vázány vzácnější druhy v případech, kdy velké plošky chybí, případně nejsou pro daný druh vhodné. Malé plošky tedy poskytují odlišné a dodatečné ekologické benefity než plošky velké.
7
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Výběr plošek pro ochranu přírody Výběr plošek by měl být založen na: 1) jejich důležitosti z hlediska celého systému (jaké jsou vazby na ostatní plošky v krajině či daném regionu) a 2) neobvyklých či typických charakteristikách (zda má ploška nějaké vzácné, ohrožené nebo endemické druhy)
8
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Strukturální rozmanitost okrajů Vegetační okraje s vysokou strukturální (vertikální i horizontální) rozmanitostí podporují více okrajových druhů
9
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Šířka okraje Okraj plošky by měl být širší na straně čelící převládajícím větrům a sluneční expozici.
10
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Administrativní a přírodní ekologické hranice Pokud administrativní (politické) hranice chráněného území nekorespondují s jeho přirozenými hranicemi, oblast mezi těmito hranicemi může fungovat jako „buffer zone“ a redukovat vlivy okolní krajiny na jádro chráněného území
Administrative boundaries of Yellowstone NP
11
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Rovné a křivočaré hranice Rovné hranice podporují především pohyb druhů podél hranice, zatímco na složitých křivočarých hranicích převládá pohyb organismů skrz hranice.
12
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Ekologicky optimální tvar plošky Ekologicky optimální ploška poskytuje několik ekologických benefitů a je obvykle oválného tvaru zajišťující ochranu zdrojů s křivočarými hranicemi a několika výběžky podporujícími šíření druhů
13
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Konektivita zajištěná „nášlapnými kameny“ (stepping stones connectivity) Řada malých plošek fungujících jako tzv. stepping stones je určitým přechodným stupněm mezi existencí a absencí koridoru, umožňující pohyb „jádrových“ druhů mezi ploškami
14
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Ztráta „nášlapného kamene“ Ztráta malé plošky, která funguje jako „nášlapný kámen“ mezi dalšími ploškami omezuje pohyb organismů a tak zvyšuje izolaci plošek
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Nahloučení „nášlapných kamenů“ Optimální prostorové uspořádání klastru „nášlapných kamenů“ mezi velkými ploškami poskytuje alternativní trasy při zachování lineární struktury spojující velké plošky
16
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Komunikace a další koridory Silnice, železnice, elektrické vedení nebo stezky jsou obvykle kompletně propojené, relativně rovné a frekventované. Proto většinou působí jako bariéry rozdělující populace druhů do metapopulací. Představují také zdroj eroze, sedimentace, exotických druhů atd.
17
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Větrná eroze a její kontrola Mírný vítr redukuje úrodnost půdy selektivním odnosem jemných částic na dlouhé vzdálenosti, zatímco silný vítr často přemisťuje středně velké částice pouze na vzdálenosti několika desítek metrů
18
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Konektivita říčního koridoru Šířka a délka říčního koridoru pokrytého vegetací společně ovlivňují procesy v toku. Souvislý říční koridor (bez velkých mezer) je nezbytný k zachování charakteristik toku, jako nízké teploty vody a vysokého obsahu kyslíku, nezbytných pro některé druhy
vs.
21
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Okruhy a alternativní cesty Alternativní cesty (propojení) nebo okruhy v systému redukují negativní efekty mezer v koridoru, disturbancí, predátorů nebo lovu uvnitř koridorů, a tím zvyšují efektivitu pohybu organismů
23
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY Vnímání rozsahu fragmentace z pohledu zvířat Mírně fragmentovaný habitat je vnímán jako nepřerušovaný habitat běžnými druhy s velkým areálem. Hrubě fragmentovaný habitat se jeví jako nespojitý pro většinu druhů s výjimkou druhů s velkým areálem.
24
