Primární prevence z pohledu metodičky prevence v PPP Bc. Irena Prokšová
A) Vývoj primární prevence v PPP Pedagogicko psychologické poradny jsou školská zařízení, jejichž zřizovateli jsou Krajské úřady. Náplň jejich činnosti je dána školskou legislativou (viz Vyhláška č. 72 „O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních“). Jednou z částí služeb podle §5, bodu E zmíněné Vyhlášky č. 72 je: „ …zajišťování prevence sociálně patologických jevů, realizace preventivních opatření a koordinace školních metodiků prevence v primární prevenci prostřednictvím metodika prevence“. V PPP Kroměříž se této oblasti věnoval již od roku 1995 Mgr. Karel Opravil (speciální pedagog), který sestavil model preventivního programu pro ZŠ „Peer program“, jehož součástí byl také výcvik studentů budoucích peerů – tj. předem připravených vrstevníků. Na tuto práci navázal kolega Bc. Roman Posolda, DiS. (sociální pedagog), který i nadále psal projekty, získával dotace na podporu výcviku studentů „peerů“a také realizoval preventivní programy v ZŠ a SŠ na okrese Kroměříž. V této oblasti pak pokračovali odborní pracovníci psychologové PPP Mgr. Zbyněk Ořechovský a Mgr. Ilona Jančíková, speciální pedagožka Mgr. Julie Zrnová a sociální pedagožka Bc. Irena Prokšová. Celkově od roku 1995 bylo realizováno 10 „běhů“ výcviků peer aktivistů, bylo proškoleno okolo 300 studentů pro práci lektora primární prevence. Každý kurz znamenal 2-letou spolupráci se studenty (forma - min. 2x za rok víkendové pobyty, min. 2 za měsíc supervizí setkávání v prostorách PPP a přitom realizace preventivních programů na ZŠ – lektoři -studenti, supervize - pracovníci PPP). Řada těchto studentů „peerů“ se následně po maturitě hlásila a byla přijata na VŠ humanitního zaměření. B) Metodik prevence v PPP V rámci Zlínského kraje jsou zřízeny 4 PPP ( Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště, Kroměříž) a v každé poradně je tedy zastoupen ve fci metodika prevence 1 pracovník. Všichni metodici (3 ženy a 1 muž) mají VŠ vzdělání převážně humanitního typu a taktéž vzdělání pro výkon specializační činnosti v oblasti prevence SPJ. V poradnách je profesní zastoupení u odborných pracovníků: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník. Kategorie metodik prevence není v současné době obsažena v „Katalogu prací“ a tudíž funkci metodika prevence vykonává vždy někdo z výše uvedené profese na min. 0,5 až 1 úvazek při své stávající pracovní pozici. Pojmenování této fce se vyvíjelo - od názvů okresní školský protidrogový koordinátor, oblastní metodik preventivních aktivit, okresní metodik prevence až po současné označení metodik prevence. Nejen název prošel vývojem, ale hlavně oblasti a jejich specifikace - čemu je potřeba se konkrétně věnovat, co zabezpečovat apod. Podle platné stávající legislativy „Metodický pokyn č. j. 20 006/2007 – 51 k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních“ znamená primární prevence v gesci MŠMT následující: a) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků: - záškoláctví, šikana, rasismus,xenofobie, vandalismus, kriminalita, delikvence, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky), závislost na politickém a náboženském extremismu, netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling) b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech:
- domácího násilí, týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže, poruch příjmu potravy ( MB, MA)
C) Legislativní rámec činnosti metodika prevence a) nový Metodický pokyn č. 20 006/2007 – 51 z roku 2007 k „Primární prevenci SPJ u dětí,žáků a studentů ve školách a školských zařízeních“ , hlava II., čl. 4 bod 4 - zajišťuje v PPP specifickou prevenci SPJ a realizaci preventivních opatření v oblasti územní působnosti vymezené Krajským úřadem - zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence, organizuje pro ně pravidelné pracovní porady (semináře) a poskytuje jim individuální odborné konzultace - na žádost školy pomáhá ve spolupráci se školním metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky řešit aktuální problémy související s výskytem sociálně patologických jevů ve škole - udržuje pravidelný kontakt se všemi institucemi, organizacemi a jednotlivci, které se v prevenci angažují - spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro VZ či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje - pečuje o svůj odborný rozvoj formou dalšího vzdělávání v problematice specifické prevence - minimální rozsah činnosti metodika prevence v PPP je 0,5 úvazku, doporučený rozsah činnosti je plný úvazek b) Vyhláška č. 72 „O Poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních“, paragraf 5, bod 3 E - poradna prostřednictvím metodika prevence zajišťuje prevenci SPJ, realizaci preventivních opatření a koordinaci ŠMP
D) Zaměření činnosti metodika prevence v PPP směrem: přímo v PPP - aktualizace www stránek – info o prevenci, tvorba MPP PPP - zabezpečení legislativy (shromažďování Zákonů, Vyhlášek, Metodických pokynů) - předávání odborných informací z prevence(semináře,kurzy,výcviky) kolegům v PPP - mapování situace výskytu SPJ ve školských zařízeních dle své působnosti - péče o svůj odborný růst – DVPP (semináře, kurzy, výcviky, samostudium) - metodické vedení studentů, pomoc při psaní ročníkových a diplomových pracích k pedagogům - vedení školních metodiků prevence– koordinace a metodická podpora a) pracovní schůzky min. 2-3x do roka (zvláště pro začínající ŠMP) b) individuální konzultace – návštěvy na školách, nebo učitelé v PPP (konzultační dny v PPP 2x 0,5 dne odpoledne za týden) c) pomoc při sestavení MPP, sepsání projektů (žádost o finanční dotaci na KÚ) d) organizace a realizace DVPP pro ŠMP (kurzy, semináře, přednášky )
e) dle potřeby a možností vydávání či zajišťování metodických materiálů z oblasti prevence f) aktualizace psychosociální sítě – kontakty na odborná zařízení v rámci prevence pro potřeby ŠMP g) nabídka odborné literatury, videokazet a jiných pomůcek k zapůjčení k dětem, žákům, studentům a) realizace preventivních programů ve třídách na žádost školy – přednášky, besedy, specifická prevence ( případně krizová intervence při řešení aktuálního problému) b) diagnostické šetření (mapování vztahů ve třídách, zjišťování sociálního klimatu třídních kolektivů) c) výcvik žáků či studentů v peer programu (nadstandardní činnost např. dle zakázky škol v rámci projektu) d) adaptační programy pro nové třídní kolektivy (nadstandardní činnost např. dle zakázky škol v rámci projektu) e) individuální konzultace (ve školách, v PPP, e-mail) k odborné veřejnosti a) pravidelný kontakt se všemi institucemi , organizacemi a jednotlivci, kteří se angažují v prevenci , aktualizace jejich kontaktů a nabídek služeb (tzv.psychosociální síť) b) spolupráce s orgány státní správy a samosprávy c) konzultace a spolupráce ohledně klientů (PPP – SVP) k laické veřejnosti a) konzultace k problematice prevence dle požadavků klientů PPP b) přednášky na školách pro rodiče (na třídních schůzkách) dle zakázek škol ke krajskému úřadu a) pravidelná spolupráce s krajským školským koordinátorem prevence (porady 1x měsíčně) b) zpracovávání podkladů - vyhodnocení Minimálních preventivních programů za svůj obvod - oponentské posudky k projektům předkládaných ŠZ z kraje - podklady k Výročním zprávám, Dlouhodobým záměrům apod. dle potřeby
E) Současná nabídka specifických programů primární prevence v PPP Kroměříž 1. Klima školní třídy (lektorka: Bc. Irena Prokšová, metodička prevence, sociální pracovnice, sociální pedagožka) pro: od 5. do 9. třídy + střední školy časová dotace : základní program 3 setkání vždy po 1,5 hodině cíl: pomoci porozumět vztahům ve třídě (monitoring, diagnostika skupiny - vztahy mezi dětmi, „ rizikové děti „ (přijímané, nepřijímané v kolektivu, možné důvody, výskyt negativních jevů ve třídě …), možnosti jak ovlivnit sociální klima ve třídě s následným doporučením pro další pedagogickou práci TU forma: prožitkové techniky interaktivní formou - doporučena účast TU, sociometrie následná péče: konzultace ve škole - pozorování třídy + rozbor s TU 1x za 4 týdny poznámka: podmínka k objednání vyplnění „Dotazník o školní třídě“ , program zdarma, čekací doba od objednání k realizaci min. 1 měsíc
2. Sexuální výchova (lektorka PhDr. Alexandra Baladová, speciální pedagožka PPP) - jednorázové besedy pro žáky ZŠ a SŠ přiměřeně věku, možno realizovat již od 3 . třídy ZŠ, přítomnost učitele vhodná Témata vhodná pro 5. – 7. třídu na ZŠ 1. Psychické a tělesné změny v období dospívání (změny v prožívání a chování, druhotné pohlavní znaky, individuální rozdíly mezi jedinci, funkce a stavba pohlavních orgánů, menstruace a poluce, osobní hygiena, zdravá životospráva, prevence úrazů v oblasti reprodukčních orgánů a prsní žlázy ) 2. Sexuální identifikace a vztah k druhému pohlaví (co je a co není tzv. „ normální „ , úcta k sobě samému, zdravé sebevědomí, vzájemná tolerance, homosexualita, heterosexualita ) 3. Základní informace o vzniku lidského zárodku ( sexuální styk ), těhotenství, porodu, kojení, role muže a ženy v těchto procesech 4. Prevence sexuálního zneužívání (právo na nedotknutelnost lidského těla, co je a co není sexuální zneužívání, zneužívání, fyzické, psychické, pedofile případně jiné sex. odchylky , sadismus, pornografie, prostituce a její možná vazba s drogovou závislostí )
Témata vhodná pro 8. – 9. třídu ZŠ, OU, SŠ 5. Prevence předčasného zahájení pohlavního života specifika lidského sexuálního života – propojení s myšlením a emocemi, psychická a tělesná dospělost, výběr kvalitního partnera, sportovní aktivity jako možnost vybití nahromaděné energie, masturbace, nekoitální párové aktivity, zákonná hranice trestní odpovědnosti 15 let jako prevence předčasného zahájení pohlavního života a pohlavního zneužívání ) 6. Plánované rodičovství a antikoncepce, umělé přerušení těhotenství 7. Sexuálně přenosné choroby a prevence před nákazou 8. Prevence sexuálního zneužívání a obchodu se ženami Témata pro studenty vyšších ročníků SŠ 9. Besedy doplňujeme zajímavostmi a novinkami k daným tématům dle zájmu ( např. nejmodernější druhy antikoncepce a její procentuální spolehlivost, umělé oplodnění, registrované partnerství, postoj k homosexuálům v různých společnostech a zemích, přítomnost otců u porodu, aktuální demografické údaje – porodnost, průměrná věková hranice partnerů při uzavírání sňatků a narození prvního potomka )
F) Kasuistika aneb příklad praxe …Jak může být řešena či spíše neřešena šikana „ Žák 2. roč. ZŠ, říkejme mu Honza, dojíždí do velké „sídlištní“ spádové školy z blízké obce. Je bezproblémové dítě s výborným prospěchem, drobnější milý spíše submisivní kluk. Na PPP se nedávno obrátila se žádostí o pomoc jeho maminka, byli u nás již v předškolním věku na posouzení školní zralosti, byl realizován roční odklad školní docházky. Domluvily jsme se na osobní konzultaci. Matka vyjádřila podezření na šikanu ve třídě. Údajným agresorem je spolužák pocházející ze stejné obce. Honza se v poslední době začal chovat jinak, byl zamlklý, přijížděl ze školy pozdě, ráno nechtěl jezdit autobusem, ale vyžadoval na rodičích odvoz do školy autem, často míval poničené školní pomůcky a poztrácené věci /mobilní telefon, čipová karta/, odpoledne nechtěl chodit za dětmi hrát si ven, doma se o škole odmítal bavit, začal být náhle uzavřený, rodiče začali tušit, že se něco děje ve třídě. Se synem si promluvili a on jim potvrdil, že je za vším spolužák, který mu už několik měsíců znepříjemňuje život a navádí ostatní chlapce proti němu /nikdo se s ním nesmí bavit, ani ve škole, ani venku, nechtějí ho pouštět z autobusu, takže Honza zajede až do další vesnice, berou a ničí mu ve škole věci atd./. Zároveň sám vyjádřil přání přestoupit na jinou školu. Rodiče následně zašli společně do školy za třídní učitelkou, aby ji seznámili se svými poznatky a poprosili ji, zda by se mohla zaměřit na vztahy mezi dětmi a učinit opatření, která by zamezila dalšímu psychickému nátlaku na jejich syna. Paní učitelka poté, co rodiče vyslechla a sama celou situaci pojmenovala jako šikanu, jim doporučila, aby syna i agresora zavedli do kostela za panem farářem, který by jim měl domluvit, anebo případně na toto téma vedl při nedělní mši proslov. Ani jedna rodina přitom není ortodoxně věřící a pravidelně do kostela nechodí. Jako další návrh padlo vyšetření oběti v PPP. Po vyslechnutí maminky jsem zavolala do školy školní metodičce prevence a poprosila ji, zda by mohla třídní učitelku instruovat, jak v takových případech postupovat, obeznámit s okolnostmi vedení školy a případ adekvátním způsobem společnými silami řešit. Zároveň jsem nabídla vlastní intervenci přímo ve škole /konzultace s učitelkou, práce se třídou/. Asi za 14 dní byli rodiče voláni do školy, sezení se zúčastnila kromě třídní učitelky také zástupkyně ředitelky. Ve třídě údajně proběhlo sociometrické měření, které ukázalo, že vztahy mezi dětmi jsou v pořádku a pokud s tímto nálezem nejsou rodiče spokojeni, ať se obrátí na Policii ČR. Škola naši PPP nekontaktovala a pomoc si nevyžádala. Sociometrii provedla speciální pedagožka školy. Poznámka: Uvedená kasuistika je pouze „úsměvným“ příkladem jak je možno řešit problém, který se ve škole vyskytl. Ze své praxe mám zkušenosti, že někdy na některých školách velmi vázne spolupráce mezi pedagogy (třídními učiteli) a rodiči např. : - nedomlouvají se a neřeší včas negativní projevy chování jednotlivých dětí ve třídách (pedagog nezapisuje jednotlivé přestupky dětí a případně některé záležitosti bagatelizuje. Rodič neoznámí třídnímu učiteli na co si jeho dítě ze školy stěžuje a jak problém dlouho trvá..) - nesprávné, neadekvátní či nekompetentní řešení situace (nesprávné postupy, neznalost odborné literatury) - nekonzultování jednotlivých případů s odborným zařízením např. Střediskem výchovné péče, PPP - unáhlené oznamování na Policii ČR - rodiče medializují případy v tisku s dodatky o neschopnosti škol cokoliv řešit apod.
zpracovala: Bc. Irena Prokšová,
[email protected], www.poradna-km.cz
