Vyhodnocení dotazníku pro metodiky školní prevence Magistrát města Kladna Mgr. Lucie Doležalová
2012/2013
Úvod Dotazník pro metodiky školní prevence vznikl z podnětu podobného dotazníkového šetření, které provedl ve školním roce 2011/2012 Středočeský kraj, který zjišťoval situaci kolem tvorby minimálních preventivních programů na školách Středočeského kraje. Dotazník Magistrátu města Kladna měl za účel zhodnotit kvalitu programů primární prevence probíhajících ve školách ve městě a okresu Kladno a také získat hodnocení jednotlivých poskytovatelů programů primární prevence. Výstupy dotazníku bychom chtěli využít k zajištění dostupnosti případných chybějících témat primární prevence a k hledání poskytovatelů programů primární prevence, kteří budou schopni obsáhnout poptávku škol a nabídnou kvalitní program, jež bude skutečným přínosem pro žáky a studenty. Níže jsou předloženy výsledky online mapování, kterého se zúčastnilo 51 mateřských, základních a středních škol z města a okresu Kladno.
Náhled hodnotícího dotazníku:
1. Údaje o škole Dotazníkového šetření se zúčastnilo 51 škol z počtu 87 MŠ, ZŠ a SŠ nacházejících se v městě a okresu Kladno. V procentuálním vyjádření tedy jde o 59% škol, což je uspokojivý a validní výsledek.
12 10 8 6 4
Z celkového počtu kladenské
2 0
Z celkového počtu mimo kladenské
Typy škol Mateřská škola Základní a mateřská škola Základní škola (samostatná) Střední škola Celkem
Z celkového počtu kladenské 8 9 7 5
mimo kladenské 2 8 12 0
29
22
Celkový počet 10 17 19 5 51
2. Témata primární prevence V první otázce se dotazník zabýval tématy primární prevence, které se objevují při programech. Nejčastěji se metodici školní prevence (dále jen „MŠP“) zabývají při práci se žáky a studenty s tématem vlastního zdraví (zdravého životního stylu) a bezpečí. Z rizikového chování se nejčastěji probírají témata šikany, extrémního projevu násilí a záškoláctví. Mezi témata, která nebyla uvedena ve výčtu, MŠP uvedli zanedbávání dětí, vandalismus, agresivita mezi dětmi, výchovné problémy a neúspěšnost ve škole.
jiná vlastní zdraví (zdravý životní styl) a bezpečí prevence týrání, zneužívání a zanedbávání … prevence poruch příjmu potravy prevence v adiktologii prevence sexuálně rizikového chování prevence rizik spojených s působením sekt a… prevence projevů rasismu a xenofobie kyberšikana, netolismus rizikové sporty a doprava šikana a extrémní projevy agrese záškoláctví 0
5
10
15
20
25
30
35
40
3. Zajištění programů primární prevence Další otázka se zabývala způsobem zajištění programů primární prevence. Tento dotaz jsme ve vyhodnocení spojili s dalším dotazem, který se věnoval tomu, jaké subjekty školy při objednávání programů poptávají. Z výsledků vyšlo, že školy nejčastěji kombinují svépomocné zajištění programu s objednávkou u jiného subjektu.
Kombinace obojího dle tématu
16
Objednávka programu u jiného subjektu 32
2
Svépomocně
Školy ve 34 případech uvedly, že objednávají programy u jiných subjektů. Výčet subjektů, u nichž objednávají lze najít níže:
neuvedeno
3
14 neobjednávám u jiných subjektů 34 objednávám u těchto subjektů
ALPA Praha SODAT Brno Česká asociace školních metodiků prevence Magdalena o.p.s. Rajcha - umělecká agentura MEDEA KULTUR, s.r.o Linka bezpečí Prevcentrum Praha VZP "Zdravá pětka" Naučné středisko ekologické výchovy… MMK - OKŘDP Elio - "Nejsme na to sami" Člověk v tísni MEDIA PRO SCIO Společnost pro plánování rodiny a sexuální … Městské policie Prevence ve škole, o.s. Martin Hornych - Prevence HIV/AIDS a Drogy SVP Slaný Labyrint SVČ Poradna on-line Brno PPP Kladno CEVAP ACET ČR Zdravotní prevence Hygienická prevence HZS Stř. kraje Policie ČR Obecně prospěšné společnosti Divadla Střední zdravotní škola 0
2
4
6
8
10
4. Typy a formy programů primární prevence Nejčastěji se školy zabývají všeobecnou primární prevencí, což naznačuje, že daná škola využívá programy opravdu preventivně a nepracuje již s rozvinutým problémem rizikového chování v kolektivu.
4
3
Všeobecná primární prevence
Selektivní primární prevence
Indikovaná primární prevence 49
Nejčastěji volenou formou programů jsou stále ještě jednorázové besedy a přednášky, nicméně se školy již často přiklánějí také k interaktivním programům, jejichž výhodou je efektivnější zapojení žáků a studentů do programů.
8
jednorázová beseda, přednáška (1-2 vyučovací hodiny) 35
24
jednorázový interaktivní programový celek (2 a více v. h.) interaktivní programové celky (6 a více v.h.)
U jednotlivých programů jsme chtěli znát také hodnocení metodiků v otázkách formy, obsahu, ceny a kvality programů od jednotlivých dodavatelů. Žádná ze škol se neuchýlila k hodnocení, které by bylo naprosto negativní. Nejčastěji se ohodnocení všech programů pohybovalo mezi „výborným“ a „chvalitebným“.
35
4
2
15
16
3
2
30 25
14
18 Známkování 3
20
Známkování 2
15 10
Známkování 1 16
16
16
14
5 0 Forma programu
Obsah programu
Cena programu
Kvalita programu
5. Financování programů primární prevence V otázkách financování jsme se školních metodiků dotazovali, jak jsou programy financovány a kolik cenově vyjdou na třídu a program (bráno 25 žáků ve třídě). Nejčastěji bylo uvedeno, že si programy hradí žáci a studenti sami, nebo jsou kombinovány různé prostředky financování (financování školou, z dotací apod.). Výše úhrad za programy se pohybuje většinou maximálně do 40,- Kč/osobu, nebo je zcela zdarma.
nevím nebo si nepřeji uvést 5
15
5 programy financuje škola z dotací a jiných prostředků 11
15
programy financuje škola ze svých prostředků programy jsou financovány kombinací výše uvedených způsobů programy si financují žáci či studenti
nevím nebo si nepřeji uvést 4
3
6 zdarma (0,- Kč / program a třídu (průměrně 25 žáků či studentů)
17
20
méně než 1 000,- Kč / program a třídu (průměrně 25 žáků či studentů) 1 001,- až 4 000,- Kč / program a třídu (průměrně 25 žáků či studentů) více než 4 001,- Kč / program a třídu (průměrně 25 žáků či studentů)
6. Podněty Naším cílem bylo v dotazníku nechat také prostor pro podněty, návrhy, nápady, ale třeba také jen pouhá konstatování skutečnosti ze stran metodiků školní prevence (dále jen „MŠP“), které by přispěly ke zlepšení a orientaci v této oblasti. Níže shrnujeme v několika bodech ty nejpodstatnější:
Většina MŠP se věnuje oblasti prevence v rámci obecného výchovného působení (nikoliv v konkrétním předmětu či zaměření hodiny) Vlivem omezování finančních prostředků jsou omezovány i programy primární prevence, MŠP jsou poté nuceni si programy vytvářet sami MŠP provádějí nejčastěji všeobecnou primární prevenci, na selektivní a indikovanou si zvou odborníky, či jsou s odbornými subjekty v kontaktu Školy mají navázanou spolupráci s různými občanskými sdruženími, spolupráce však opět naráží na finanční omezení MŠP chybí soustředění primární prevence, nabídka bezplatných programů a obecné řízení primární prevence z pozice "vyšší instance“, tedy např. z pozice města Kladna (podobně, jak bylo prováděno Centrem drogové prevence) MŠP chybí informování o primární prevenci, která je vedena na obecní úrovni a soustředění těchto informací, či přístup ke vzdělávání v této oblasti MŠP se občas v programech vedených jinými subjekty setkávají s neadekvátností programu vzhledem k cílové skupině
Závěr Dotazník pro metodiky školní prevence vznikl za účelem, který je popsán výše a který byl splněn. Z dat byl získán ucelený pohled na problematiku programů školní prevence ve městě i okresu Kladno. Získali jsme odpověď na otázku, zda je nutné věnovat se nabídce programů primární prevence a jejich poskytovatelů. Bylo zjištěno, že velká část škol spolupracuje s mnoha externími dodavateli programů, a že je s jejich nabídkou poměrně spokojená. To podporuje naši domněnku, že je potřeba soustředit informace o nabídkách programů primární prevence a tyto nabídky účinně distribuovat metodikům školní prevence. Snahou o tuto prvotní distribuci je vznik nového Katalogu poskytovatelů programů primární prevence, který vznikl na konci tohoto školního roku a je platný pro školní rok 2013/2014. Dále byl zjištěn fakt, že metodici školní prevence preferují programy všeobecné primární prevence a to nejčastěji ve formě přednášek a besed či kratších interaktivních programů. Z důvodu nedostatku finančních prostředků v této oblasti si však musejí programy často zajišťovat svépomocně, což může poté mít mnohdy při omezeném přístupu ke vzdělání v této oblasti vliv na kvalitu či rozsah těchto programů. Vinnou přitom nemusí být nezájem o tuto problematiku, ale nedostupnost vzdělání. Tento problém bychom rádi řešili nabídkou a spoluúčastí na vzdělávání metodiků školní prevence v součinnosti s oblastním metodikem školní prevence pod Pedagogicko-psychologickou poradnou v Kladně.
V neposlední řadě dotazník sloužil také ke sběru a aktualizaci kontaktních údajů na metodiky školní prevence jednotlivých škol, který bychom rádi využili k častějšímu informování metodiků z oblasti této problematiky
