Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu
Prezident Obama zveřejnil na konci srpna 2013 rozsáhlou a komplexní vysokoškolskou reformu. Cílem reformy je zvyšovat kvalitu celého amerického vysokého školství, zabránit zhoršování uplatnění absolventů a čelit stále rostoucím nákladům na vysokoškolské studium a učinit je naopak dostupnějším pro méně majetné vrstvy. Reforma je založena na odlišném způsobu hodnocení kvality či hodnoty (value) jednotlivých vysokoškolských institucí: nikoli podle vstupů a víceméně formálních kritérií (jako je například poměr pedagogů a studentů), ale podle zaměstnanosti a uplatnění absolventů, podle dostupnosti pro méně majetné nebo podle úspěšnosti studia; tedy podle výstupů a výkonu vysokých škol. Nový způsob hodnocení poskytne uchazečům nejen dostatek relevantních informací pro volbu školy, ale především se podle něj bude určovat výše federálních dotací vysokým školám i jejich studentům. Vysoké školy se díky tomu zaměří například na co nejlepší uplatnění svých absolventů a na získání méně majetných studentů, studenti se budou ucházet o studium na školách poskytujících nejvyšší kvalitu a poté včas ukončovat studium. Obamova vysokoškolská reforma se má realizovat postupně: do roku 2015 se mají dopracovat kritéria a systém hodnocení vysokých škol a po jeho prodiskutování a ověření se má podle něj začít od roku 2018 financovat. Redakce Vysoké školství ve světě Jak se uvádí v podkladovém materiálu Bílého domu, „průměrné školné na veřejných čtyřletých vysokých školách (colleges) se za posledních třicet let zvýšilo o více než 250 %, zatímco průměrný příjem typické rodiny vysokoškoláků vzrostl jen o 16 %. Klesající financování vysokých škol jednotlivými státy Unie přeneslo na studenty větší podíl nákladů: podíl školného na celkových příjmech vysokých škol se za posledních dvacet pět let téměř zdvojnásobil, z 25 % na 47 %. Vysokoškolské vzdělání je sice stále rentabilní investicí, ale průměrná výše dluhu absolventa činí již více než 26 tisíc dolarů. Přitom jen 58 % studentů v denním studiu, kteří začali studovat v roce 2004, dokončilo čtyřletý program do šesti let. Neschopnost splácet půjčky roste a příliš mnoho mladých dospělých je obtíženo dluhy v době,
kdy chtějí založit rodinu, koupit si dům, rozjet podnikání či si začít šetřit si na důchod.“ (Na uvedené téma již Vysoké školství ve světě uveřejnilo články Reformy amerického vysokého školství na obzoru a Prezidentské volby a americké vysoké školství.) Obamova vysokoškolská reforma chce tento vývoj zvrátit, a je proto skutečně komplexní. Usiluje o zásadní změny především ve třech oblastech: ve financování podporou vysokých škol a studentů založenou na jejich výkonu, v soutěži mezi školami a v podpoře inovací, v dosažení přijatelné výše zadlužení studentů. Vyhlášená reforma logicky navazuje na předchozí dílčí kroky, které prezident a jeho administrativa již učinili, jako na zvýšení federální podpory studentů (tzv.Pell Grants), na zavedení systému základních informací o vysoké škole (College Scorecard) a na změny ve financování programů odborné přípravy podle zaměstnanosti absolventů (gainful employment rule). Financování podle výkonu Federální vláda poskytuje přes 150 miliard dolarů ročně na podporu studentů, jednotlivé státy pak investují do veřejných vysokých škol přes 70 miliard dolarů. Téměř všechny tyto prostředky se alokují vysokým školám podle počtu zapsaných studentů, nikoli podle kvality výuky nebo podle uplatnění absolventů. Podle reformy se však začnou vázat na ukazatele dosaženého výkonu a na jeho zlepšování, a to více způsoby: Za prvé podle kvality (value) instituce. Předpokladem ovšem je zavést takový systém hodnocení vysokých škol, který umožní, aby studenti mohli jejich kvalitu skutečně porovnávat, a vysoké školy bude motivovat k tomu, aby ji zvyšovaly. Navzájem srovnávat a hodnotit se budou vždy instituce s obdobným posláním a zaměřením. Systém hodnocení bude oceňovat změny, kterých instituce dosáhnou, a identifikovat například ty z nich, které zlepšují svoji kvalitu a výkon, stejně jako ty, které ve studiu pomáhají studentům ze znevýhodněného prostředí. Výsledky hodnocení budou uvedeny v základní informaci o instituci, v její College Scorecard, která je již zavedena. Návrh hodnocení musí připravit federální ministerstvo školství (Department of Education) do začátku roku 2015 a na veřejných projednáváních po celé zemi zjišťovat názory všech partnerů, jak co nejvíce umožnit přístup ke studiu těch ekonomicky i jinak znevýhodněných.
Hlavními kritérii pro hodnocení instituce budou přístup na ni (podíl méně majetných studentů, kteří pobírají federální podporu, tzv. Pell Grants), její dosažitelnost (průměrná výše školného, stipendia, velikost studentských půjček) a výsledky (podíl dokončujících studium a úspěšnost přechodu absolventů na pracovní trh, podíl těch, kteří pokračují ve vyšším cyklu studia, zaměstnatelnost a příjmy absolventů). V dalších čtyřech letech bude ministerstvo navržený systém dolaďovat a vysoké školy naopak získají prostor pro zlepšení svého výkonu i celkového hodnocení. Při novelizaci vysokoškolského zákona bude prezident Obama usilovat o to, aby se hodnocení vysokých škol stalo od roku 2018 základem nového systému
jejich financování. Studenti, kteří budou studovat na institucích, které mají kvalitní výsledky nebo je zlepšují, budou dostávat vyšší podporu a výhodnější studentské půjčky. Federální vláda dále podpoří ty státy Unie, které udrží dosavadní úroveň financování svých vysokých škol a budou usilovat o zvýšení jejich kvality a snížení nákladů. Snížení státní podpory je hlavním důvodem, proč se zvyšuje školné na veřejných vysokých školách, kde studují asi tři čtvrtiny amerických vysokoškoláků. Prezident zřídil fond Race to the Top ve výši 1 miliardy dolarůna podporu reforem vysokého školství v jednotlivých státech včetně financování vysokých škol podle výkonu (například podle počtu a zaměstnatelnosti absolventů), nikoli podle počtu zapsaných nebo podle rozsahu výuky (počtu kreditů), jako je tomu dosud. Motivace vysokých škol ke zvyšování podílu studentů a absolventů z rodin s nízkými a středními příjmy je založena na tom, že se jejich podpora navyšuje podle počtu studentů či absolventů, kteří pobírali finanční podporu (Pell Grants). Instituce, kde však vysoký podíl studentů studium nedokončí, budou studentům vyplácet podporu jen po částech, tedy nikoli celou na začátku semestru. Vyplácení podpory bude také vázáno na postup ve studiu; cílem je motivovat studenty, aby si neprodlužovali dobu studia a tím si nezvyšovali své zadlužení. Podpora inovací a soutěže Proudy inovací ve vysokém školství v posledních letech stále mohutní a mohou vést k zásadnější proměně vysokého školství. Mezi nejslibnější patří urychlené tříleté bakalářské studium, zavádění MOOCs a hybridní výuka, která kombinujeonline přednášky s výukou ve škole. Federální vláda může působit jako katalyzátor vývoje, aby inovace vedly ke snížení nákladů při zachování kvality. Bude proto informovat o výsledcích vysokých škol, odstraní nebo upraví bariéry, které omezují inovace, a bude vybízet k zavádění nových slibných postupů. V návrhu reformy je uvedena celá řada těch, které se již uplatnily na některých amerických vysokých školách a dosáhly tam výborných výsledků. Mezi ně patří definování studijních kreditů dosaženými kompetencemi, ne počtem hodin výuky; využití nových technologií, integrování online platforem (jako je MOOCs) a hybridní výuky pro urychlení studia; využití nových technologií pro rozšíření služeb studentům (konzultace, online studijní skupiny a mezinárodní spolupráce, zprostředkování zkušeností jiných studentů); uznání předchozího učení; možnost získat vysokoškolské kredity již v průběhu studia na střední škole. Federální vláda umožní soukromému sektoru, aby využil navržené hodnocení vysokých škol a vyvinul nové pomůcky a nástroje, které usnadní budoucím studentům volbu školy. Ještě letos budou na College Scorecard poprvé uvedeny také údaje o příjmech absolventů dané instituce. Aby se ukázalo, co skutečně funguje, navrhl prezident zřídit nový fond First in the World ve výši 260 milionů dolarů, určený pro testování a hodnocení nových přístupů. Federální ministerstvo práce (Department of Labor) hodlá příští rok vypsat grant ve výši 500 milionů dolarů, z části určený na podporu urychlených studijních programů pro dospělé studenty. Nezbytné výjimky z platných směrnic a předpisů budou uděleny pilotním projektům, které otevřou nové možnosti, jako například získat finanční podporu na základě osvojených kompetencí (a nejenom délky výuky); pro středoškoláky získat Pell
Grants, zapíší-li se současně na vysokou školu; získat úhradu poplatků za ověření dřívějších zkušeností, nezbytných pro přiznání studijních kreditů nebo v rámci jednoho studijního programu kombinovat tradiční kurzy s novými kurzy založenými na získaných dovednostech. Ministerstvo školství také bude podporovat odstraňování bariér rozvoje distančního vzdělávání na úrovni jednotlivých států. Prezident rovněž vyzve vedoucí osobnosti z jednotlivých států Unie ve veřejném sektoru, v soukromém sektoru i ve filantropii, aby i ony přispěly ke zvýšení kvality vysokých škol a snížení jejich nákladů. Na úrovni jednotlivých států je například možné upravit přechod do terciárního vzdělávání. Mecenáši mohou podporovat iniciativy a pilotní projekty těch institucí, které rozvíjejí programy založené na kompetencích, urychlené bakalářské programy a integraci nových technologií do tradiční výuky. Investoři a podnikatelé mohou rozvíjet nové technologie a inovace vedoucí k urychlení studia a současně hodnotit efektivitu různých přístupů. A zaměstnavatelé a podniky mohou spolupracovat na přípravě vysoce kvalitních studijních programů s nízkými náklady v růstových sektorech ekonomiky, umožňovat, aby studenti získávali pracovní zkušenosti a zaměstnávat ty absolventy, kteří mají odpovídající znalosti a dovednosti.
Přijatelná výše zadlužení Cílem prezidenta Obamy je nejenom snížit dnešní i budoucí náklady na studium, ale také pomoci studentům, kteří jsou zadlužení, aby byli schopni splnit své závazky (podle komentátorů je tento aspekt plánu založen i na osobních zkušenostech prezidenta, který se o nich často zmiňuje). Splácení dluhu vázané na úroveň příjmu absolventů umožní flexibilnější lhůty splácení pro všechny a značně pomůže pracovníkům v těch povoláních, která jsou pro společnost sice nezbytná a vyžadují vysokoškolské vzdělání, ale nabízejí jen skrovné platy (jako jsou například učitelé nebo kvalifikovaná zdravotnická povolání). Umožňuje přizpůsobit měsíční platby podle příjmu a velikosti rodiny. Dnes splácí studentskou půjčku v závislosti na výši svého příjmu jen něco přes 2,5 milionu splácejících z celkového počtu 37 milionů; téměř dvě třetiny z nich si vydělají méně než 60 tisíc dolarů ročně. Proto prezident navrhuje, aby zaprvé všichni, kdo mají federální studentskou půjčku, spláceli maximálně 10 % svého měsíčního příjmu. A zadruhé ministerstvo školství provede spolu s ministerstvem financí velkou osvětovou kampaň, aby si všichni, kdo mají potíže se splácením dluhu, mohli zvolit takový způsob, který je vázán na úroveň příjmu (například programy Pay As You Earn – PAYE a Income-Based Repayment). Při prezentaci reformy prezident prohlásil, že plní svůj slib zvýšit financování vysokých škol z veřejných prostředků u těch institucí, které mají nízké školné a poskytují kvalitní vzdělávání. „Je načase skončit s podporou těch škol, které nemají dobré výsledky, a odměňovat ty školy, které něco dělají pro americké studenty a pro naši budoucnost.“ První reakce na reformu, které přicházejí hlavně z vysokých škol, jsou smíšené, s výhradami i vstřícné. Především se v nich zdůrazňuje, že vše závisí na tom, jak správně a citlivě budou jednotlivé parametry nastaveny a jak se vyřeší četná úskalí, neboť jak známo ďábel je ukryt
v detailu – the devil is in the detail! Některá navrhovaná opatření může provést federální vláda sama, jiná však vyžadují úpravy legislativy. Přestože řada návrhů vysokoškolské reformy předkládané demokratickým prezidentem má také podporu republikánů (přinejmenším na úrovni jednotlivých států), je otázkou, jak se k nim postaví v Kongresu, kde často zamítají vše, co prezident navrhuje. Zdroj: http://vsmonitor.wordpress.com/2013/11/12/prezident-obama-predstavil-vysokoskolskoureformu/
