PRENATÁLNÍ PŘÍPRAVA A JEJÍ VLIV NA ZVLÁDÁNÍ PORODU A ŠESTINEDĚLÍ Bakalářská práce v oboru porodní asistence

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

PRENATÁLNÍ PŘÍPRAVA A JEJÍ VLIV NA ZVLÁDÁNÍ PORODU A ŠESTINEDĚLÍ Bakalářská práce v oboru porodní asistence

Vedoucí práce:

Autor:

PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D.

Veronika Kršková, DiS.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Radky Wilhelmové, Ph.D. s využitím zdrojů uvedených v soupisu literatury. V Brně dne 21.4.2015

………………………………………… Veronika Kršková

Poděkování Děkuji PhDr. Radce Wilhelmové, Ph.D. za odborné vedení mé práce. Svému manželovi, svým dcerám a vlastně celé rodině děkuji za podporu v průběhu celého studia. Zvláštní dík patří mé sestře, se kterou jsem sdílela vše dobré i zlé během celého studia.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vlivem prenatální přípravy na zvládnutí porodu a šestinedělí. Je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje šest kapitol. První kapitola pojednává o prenatální přípravě, její historii, vývoji, významu a obsahu jak u nás, tak v zahraničí. Druhá kapitola popisuje porod a jeho fáze s přihlédnutím na potřeby ženy a význam komunikace rodičky a zdravotnického personálu. Třetí kapitola je o porodní bolesti a způsobech jejího ovlivnění. Porodní plán a jeho respektování je popsáno v kapitole čtvrté. Pátá kapitola se zabývá doprovázejícími osobami, ať už porodní asistentkou, otcem nebo dulou. Šestá kapitola je o šestinedělí a jeho hlavní náplni, kterou je kojení a péče o dítě. Cílem práce je zjistit vliv prenatální přípravy na zvládání porodu a šestinedělí, kojení a péči o dítě, dále zda ženy ovlivňuje příprava při výběru doprovázející osoby, zda je vede k vytvoření porodního plánu a jestli tyto ženy používají více nefarmakologické metody tlumení porodní bolesti. Praktická část je zpracovaná formou kvalitativního výzkumu, je tvořená z rozhovorů s 10 ženami, jejich analýzou a celkovým shrnutím. Z toho 6 žen navštěvovalo a 4 nenavštěvovaly prenatální přípravu. Z výzkumu vyplynulo, že prenatální příprava je pro ženy přínosem a může pomoci lépe zvládnout porod a jeho celkové prožití. Velice účinné jsou především dlouhodobé kurzy. Příprava nijak neovlivňuje výběr doprovázející osoby, ženy většinou nemají porodní plán a plně důvěřují zdravotnickému personálu. Porodní bolest velice dobře snášejí i ženy bez přípravy. Téměř všechny ženy chtějí kojit své dítě a dělají pro to maximum. Péči o dítě zvládají velice dobře. Pro porodní asistentky je důležité ženy dostatečně a včas informovat a maximálně podporovat. Klíčová slova: prenatální příprava, porod, porodní bolest, doprovázející osoba, porodní plán, šestinedělí, kojení, péče o dítě

ABSTRACT My bachelor thesis deals with the influence of prenatal preparation to cope with childbirth and postpartum period. It is divided into a theoretical part and a practical part. The theoretical part contains six chapters. The first chapter focuses on prenatal preparation, its history, development, importance and content, in the Czech republic and abroad. The second chapter describes the childbirth and its phases, taking into account the needs of women and the importance of communication of mothers and medical staff. The third chapter is about labour pains and ways of its influence. Birth plan and its respecting is described in the fourth chapter. The fifth chapter deals with accompanying persons such as a midwife, a father or a Dula. The sixth chapter is about postpartum period and its main content, which is breastfeeding and childcare. The aim is to determine the influence of prenatal preparation on dealing with childbirth and postpartum, breastfeeding and child care, as well as whether women are affected by preparations during selecting of the accompanying person, if it leads to the creation of the birth plan and if these women use more non-pharmacological methods to control the birth pains. The practical part is processed by means of qualitative research. It consists of interviews with 10 women, their analysis and the overall summary. Six of them had attended prenatal course and 4 had not. The research suggests that the prenatal training is beneficial for women and can help them to manage the delivery and the overall experience better. Very effective are particularly long-term courses. The preparation does not affect the choice of accompanying persons, women usually do not have a birth plan and they fully trust the medical staff. Labour pain are very well tolerated in women without preparation. Almost all women want to breastfeed their babies and do the maximum for it. They manage the childcare very well. For midwives it is important to inform women adequately and in time, and to provide them maximum support.

Key words: prenatal preparation, childbirth, labour pain, accompanying person, birth plan, postpartum, breastfeeding, childcare

Obsah 1

ÚVOD............................................................................................................................ - 8 -

2

TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE ..................................................................................... - 9 2.1

Prenatální příprava – vymezení pojmu ................................................................... - 9 -

2.1.1

Historie prenatální přípravy ve světě ............................................................. - 10 -

2.1.2

Historie prenatální přípravy u nás ................................................................. - 11 -

2.1.3

Jak byly ženy „ poučovány“ dříve ................................................................ - 11 -

2.1.4

Dnešní forma prenatální přípravy u nás ........................................................ - 12 -

2.1.5

Obsah kurzů ................................................................................................... - 12 -

2.1.6

Význam prenatální příprava .......................................................................... - 13 -

2.1.7

Přínos prenatální přípravy pro ženu a partnera .............................................. - 13 -

2.1.8

Prenatální příprava v zahraničí ...................................................................... - 13 -

2.2

Porod ..................................................................................................................... - 14 -

2.2.1

2.3

2.2.1.1

Fyziologické potřeby .............................................................................. - 15 -

2.2.1.2

Psychosociální potřeby........................................................................... - 16 -

2.2.1.3

Důležitost komunikace ........................................................................... - 17 -

Porodní bolest ....................................................................................................... - 17 -

2.3.1

Nefarmakologické metody zvládání porodní bolesti ..................................... - 18 -

2.3.2

Farmakologické metody zvládání porodní bolesti ........................................ - 20 -

2.4

Porodní plán a jeho respektování ......................................................................... - 21 -

2.5

Doprovázející osoba ............................................................................................. - 22 -

2.5.1

Role porodní asistentky ................................................................................. - 22 -

2.5.2

Otec u porodu ................................................................................................ - 23 -

2.5.3

Dula jako doprovázející osoba ...................................................................... - 24 -

2.6

Poporodní období, šestinedělí ............................................................................... - 25 -

2.6.1

Bonding a první přiložení .............................................................................. - 25 -

2.6.2

Změny a regenerace ženského organismu v šestinedělí ................................ - 26 -

2.6.3

Kojení, jeho výhody a význam ...................................................................... - 27 -

2.6.3.1

Technika kojení a polohy při kojení ....................................................... - 28 -

2.6.3.2

Nejčastější problémy s kojením ............................................................. - 28 -

2.6.4 3

Fáze porodu s přihlédnutím na potřeby ženy................................................. - 15 -

Péče o novorozence – základní dovednosti ................................................... - 30 -

PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE ..................................................................................... - 31 -

3.1

Formulace problému ............................................................................................. - 31 -

3.2

Cíle práce .............................................................................................................. - 31 -

3.3

Výzkumné otázky ................................................................................................. - 32 -

3.4

Metodika práce ..................................................................................................... - 32 -

3.4.1

Výzkumný vzorek ......................................................................................... - 33 -

3.4.2

Výzkumná metoda ......................................................................................... - 33 -

Rozhovor č. 1....................................................................................................................... - 34 Rozhovor č. 2....................................................................................................................... - 35 Rozhovor č. 3....................................................................................................................... - 37 Rozhovor č. 4....................................................................................................................... - 38 Rozhovor č. 5....................................................................................................................... - 40 Rozhovor č. 6....................................................................................................................... - 41 Rozhovor č. 7....................................................................................................................... - 43 Rozhovor č. 8....................................................................................................................... - 45 Rozhovor č. 9....................................................................................................................... - 47 Rozhovor č. 10..................................................................................................................... - 48 Souhrnná analýza výsledků výzkumu ................................................................................. - 50 4

DISKUZE .................................................................................................................... - 52 -

5

ZÁVĚR ........................................................................................................................ - 59 -

6

Seznam literatury ......................................................................................................... - 61 -

Příloha č. 1 ........................................................................................................................... - 65 Příloha č. 2 ........................................................................................................................... - 67 ANOTACE .......................................................................................................................... - 69 ANNOTATION ................................................................................................................... - 69 -

1 ÚVOD

Když jsem čekala své první dítě, tak jsem měla všechny potřebné teoretické informace o porodu, šestinedělí a kojení ještě v živé paměti z dob studia na Vyšší zdravotnické škole. Vzhledem k tomu, že jsem pracovala v porodnici, tak jsem také věděla, jak vše probíhá prakticky, dokázala jsem uchopit toho malého človíčka, co sotva vylezl na svět. Na prenatální přípravu jsem proto nechodila. Vůbec jsem nepřemýšlela o tom, že bych třeba měla rodit jinak, než vaginálně. A už vůbec jsem nepřemýšlela o tom, že bych nekojila své dítě. A tak se také stalo. Můj první porod jsem si doslova „užila“, vedla ho moje velká kamarádka, které jsem plně důvěřovala. Měla jsem u porodu manžela a nepotřebovala jsem žádné léky od bolesti. Bez problémů jsem kojila 10 měsíců. A tak nějak by to v ideálním případě mělo být. Co když je ale těhotná žena laik, který o porodnictví nic neví a vůbec si neumí většinu věcí představit? Vzhledem k tomu, že se ve svém oboru, ale i v běžném životě setkávám s těmito ženami, rozhodla jsem se pro psaní bakalářské práce na téma Prenatální příprava a její vliv na zvládání porodu a šestinedělí. Tím největším impulzem, který mě dovedl k tomuto tématu, bylo osobní setkání s mou kamarádkou, která už byla po porodu a vysloveně zápasila s kojením. Nakonec kojila jen krátce a sama si doteď vyčítá, že kdyby byla lépe připravená, dopadlo by to jinak. Prenatální přípravu nenavštěvovala. Téma prenatální přípravy je docela často zmiňované, možná se ve své práci budu v určitých věcech opakovat. Přesto jsem se pro toto téma rozhodla, protože mě to zajímá. Může mít prenatální příprava opravdu vliv na lepší zvládnutí porodu? Jsou ženy, které chodily do předporodního kurzu „šikovnější“ v kojení? Umí předporodní příprava ženy uvést do většího klidu a zbavit je obav z neznámého? Tímto typem otázek se chci ve své práci zabývat a chci si ověřit, jestli má prenatální příprava vliv na zvládání porodu a šestinedělí.

-8-

2 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 2.1 Prenatální příprava – vymezení pojmu

Prenatální příprava, předporodní příprava, psychofyzická příprava, kurs předporodní přípravy, přípravné kurzy k porodu, předporodní vzdělávání, v anglickém jazyce užívaný pojem „ antenatal education“ či „ prenatal preparation“ atd. Každý z nás si asi pod těmito pojmy představí něco jiného. To, že se všude objevuje slovo porod, ale neznamená nebo lépe řečeno by nemělo znamenat jen přípravu na porod jako takový, ale kurzy by měly připravovat i na šestinedělí a s ním spojené kojení a péči o dítě. Kvalitní prenatální příprava by měla těhotnou ženu dostatečně připravit na zvládnutí porodu, šestinedělí a s ním spojeného kojení a péči o novorozence. Bohužel ne všechny kurzy jsou dostačující a co víc, zdaleka ne všechny ženy nějakou přípravu absolvují. Jak uvádí např. Mydlilová a kol. ve studii Náplň předporodních kurzů z hlediska kojení, pokud jsou v kurzech lekce věnované kojení, bývá to zpravidla pouze jedna a právě tuto lekci ženy vynechávají s pocitem, že kojení zvládnou a nemusí se to učit, protože je to přirozené. Ve více jak 30% kurzů není otázka ohledně kojení vůbec řešena. 1 Prenatální příprava je v podstatě specifický vzdělávací program, který připravuje ženy v těhotenství na zvládnutí role rodiče a nedílnou součástí tohoto programu by měla být i příprava partnera těhotné. Hlavním cílem je získání odborných informací a praktických dovedností týkajících se těhotenství, porodu, šestinedělí, kojení a péče o novorozence a pozitivní naladění budoucí rodičky. 2 Součástí prenatální přípravy bývá také návštěva porodního sálu, oddělení šestinedělí a novorozeneckého oddělení, seznámení se s prostředím a personálem. To vše probíhá obvykle ve III. trimestru těhotenství. 3

-9-

2.1.1 Historie prenatální přípravy ve světě

Od té doby, co ženy rodí děti, probíhá jakási předporodní příprava. V dávných dobách to bylo předávání zkušeností nejčastěji mezi matkami a dcerami, což přinášelo prospěch, ale i určitá rizika. Příprava byla zaměřena především na zvládnutí porodní bolesti.4 Vývoj psychoprofylaktické přípravy na porod začal až ve 20. letech 20. století, a to v Anglii i na Ukrajině současně. Mezi významné osobnosti té doby patří Velvovský a Platonov, kteří vycházeli hlavně z učení o podmíněných reflexech od Pavlova. Z metody od Velvovského později vyšel Lamaze. V Anglii ve stejné době jako Velvovský založil psychoprofylaxi Dick Read. Jeho metoda vychází z bludného kruhu „strach – spazmus – bolest“ a zaměřil se v ní na správné dýchání, relaxaci, uvolňovací cviky a především na pozitivní myšlení, aktivaci a celkovou harmonii ženy. Jak jsem již zmínila, tak v polovině 20. století rozpracoval francouzský porodník Lamaze metodu Velvovského a Platonova, jejímž cílem se stal bezbolestný porod. Ten může žena prožít, pokud porod považuje za pozitivní zážitek. Lamaze vyzdvihl důležitost partnera při porodu. Lamazeho žákem byl Vellay, který pokračoval ve Francii s psychoprofylaxí, ale na rozdíl od Lamazeho odmítal porodní medikace. 2 Pokud mám jmenovat další významné osobnosti historie prenatální přípravy, patří k nim zajisté známá anglická odbornice Kitzinger. Ta chápe přípravu také jako přípravu na rodičovství, pracuje s páry a tím upevňuje partnerskou oporu během porodu a poté i v péči o dítě. Autorem tzv. něžného porodu je francouzský porodník Leboyer. Mezi jeho hlavní zásady patří psychologická příprava matky a její budování vztahu s dítětem již před porodem, vylučuje jakoukoliv medikaci, prosazuje během porodu šero a teplo, pozornost a trpělivost, důležitost položení novorozence na matčino břicho a dotepání pupečníku. Leboyerem a zkušenostmi z Afriky se nechal inspirovat v 80. letech Odent. Podle něj by měla žena hlavně zaujmout aktivnější úlohu, najít si pro porod polohu, která jí vyhovuje. V první době porodní doporučuje hydroterapii, neboť je autorem myšlenky porodu do vody. Nesouhlasí s přítomností otce u porodu. 2

- 10 -

2.1.2 Historie prenatální přípravy u nás Doc. MUDr. Václav Vojta a prof. MUDr. Dušan Brucháč, CSc. patří mezi průkopníky prenatální přípravy u nás. V roce 1949 začali šířit Velvovského metodu. Zájem klesl v sedmdesátých letech, protože analgetický účinek této metody nebyl dostačující. Novou koncepci vypracovali PhDr. Marie Pečená a MUDr. Pavel Čepický. Cílem bylo snížení úzkosti a strachu z porodu a příprava ženy na mateřskou roli. 2

2.1.3 Jak byly ženy „ poučovány“ dříve V knize Historie babictví a současnost porodní asistence od Mgr. Věry Vránové, Ph.D. z roku 2007 mě velice zaujaly vzpomínky porodních asistentek na svou praxi, kterou vykonávaly od 50. let 20. století a na to, jak připravovaly ženy v těhotenství a na porod. Ráda bych tedy zmínila přesné znění některých výpovědí. „Dále jsem vedla už tehdy předporodní kurz, jednou týdně jsem vyklidila čekárnu, na zem jsem dala žíněnky a povídaly jsme si tam s maminkami, připravovaly se na porod, cvičily…“ „Na návštěvě u těhotné……..Probrala jsem s těhotnou nutnost dodržování životosprávy v těhotenství a užitečnost těhotenského tělocviku………….Následovalo poučení o chování při začínajícím porodu a včasném odjezdu do porodnice, co vzít s sebou pro sebe a pro dítě.“ Na otázku jestli byly dříve nějaké porodní kurzy, odpovídá porodní asistentka narozená v roce 1925 takto: „Ano, pořádaly se v porodnici, vždy jeden den v týdnu. Vedly je porodní asistentky, které byly zaměstnané v porodnici. Po službě měly ještě kurzy. Dělalo se i cvičení pro těhotné.“ Jiná zase takto: „Nebyly předporodní kurzy, sestra poučovala, pokud měla maminka zájem. Během těhotenství chodily porodní báby po domácnostech.“

- 11 -

„V této době již byly prenatální poradny, kam maminky chodily. Okres byl rozdělen na obvody. V každém obvodě byla „obvodní porodní asistentka“, která chodila na návštěvy k těhotným domů, kde je poučovala o porodu. Po příchodu maminky z porodnice zase přebírala péči o maminku a dítě během celého šestinedělí.“ 5

2.1.4 Dnešní forma prenatální přípravy u nás Kurzy vede kdokoliv a kvalita se velmi liší. 6 Pro vedení předporodní přípravy neexistují v současné době předepsané standardy. Tyto kurzy nabízejí buď nemocnice prostřednictvím gynekologicko – porodnických oddělení, a to jak státní, tak nestátní, dále soukromé gynekologické ambulance, mateřská centra, ale i samostatně pracující porodní asistentky a v neposlední řadě duly. O dulách se zmíním později. 2 Příprava může probíhat individuálně, ale častější je forma skupinová. Počet osob v kurzu se u jednotlivých autorů liší a pohybuje se v rozmezí 5 – 12. Přínosem skupinové formy je hlavně hromadná podpora a sdílení, nelze však ke každé těhotné přistupovat individuálně. Délka lekcí se také liší, je to většinou 45 – 90 minut a od této délky se odvíjí počet lekcí v kurzu. Těch je obvykle 5 – 10. 2 V knize Zdravé těhotenství přirozený porod od Ingeborg Stadelman se uvádí, že ideální je skupina 8 -10 žen či 6 párů, počet lekcí 6 -10 a délka jedné lekce 1,5 – 2 hodiny. Co se týče platby, tak v ČR není předporodní příprava hrazena ze zdravotního pojištění, cena se liší podle lokality, v průměru se pohybuje okolo 150 Kč za hodinu. 6

2.1.5 Obsah kurzů Příprava bývá rozdělena na část teoretickou, týkající se výživy v těhotenství a v šestinedělí, výbavy pro novorozence, věcí do porodnice a kdy už do ní jet, dále se probírá průběh porodu, jak se dají tišit bolesti, průběh kojení a základy péče o dítě. V praktické části se nacvičují techniky správného dýchání, používání břišního lisu a pánevního dna, porodní polohy, úlevové polohy, masáže a relaxace. 7

- 12 -

2.1.6 Význam prenatální příprava „……….má několik pozitiv: snižuje pocit úzkosti a vnímání porodní bolesti, snižuje pravděpodobnost použití farmakoterapie, zkracuje čas trvání porodu, psychologický přínos prožívání porodu a radosti ze spolupráce s partnerem, umocňuje rodinnou vazbu a pozitivní vztah k novorozenci, vytvářejí se předpoklady pro zdravý průběh šestinedělí.“ 8, p 244-251

2.1.7 Přínos prenatální přípravy pro ženu a partnera Prenatální příprava v podstatě učí, co u porodu a od porodu očekávat. Přináší ženě představu o celkovém průběhu, zbavuje ji obav „z neznáma“, pomáhá při výběru porodnice, ujasňuje roli partnera, dodává pocit jistoty. Ženy, které absolvovaly předporodní přípravu, mají pocit, že to zvládnou, že to bude krásný zážitek. Příprava vede k získání větší sebedůvěry v sebe sama a své tělo, má blahodárný vliv na vztah, ženy mají možnost se „naladit“ na porod, přínosem je pro ně sdílení informací s ostatními ženami, dále získání důvěry v přirozené schopnosti vlastního těla a poznatků, které žena využije před porodem, během porodu a po něm. Dochází k hlubšímu uvědomění si smyslu a poslání porodu, kurz by měl být i prožitkový a ne jen informativní. 9

2.1.8 Prenatální příprava v zahraničí V sousedním Německu je hlavní myšlenkou předporodních kurzů poskytnout matkám pomoc při přijetí nové role a hlavně v nich vybudovat pocit, že těhotenství je fyziologický jev a je tedy přirozené. Přípravu nabízejí porodní asistentky také pro oba partnery. Ne vždy musí být doprovázející osobou právě otec dítěte, ale např. kamarádka. Náplň kurzů se jinak obsahově nijak neliší od kurzů v ČR. Kurzy a poradenství v Německu platí zdravotní pojišťovna, někdy je třeba připlatit, pokud jdou rodiče na další schůzky, které jsou již mimo kurz. 6 Ve Velké Británii probíhají NCT (national childbirth trust) kurzy předporodní přípravy pod NHS (národní zdravotní systém), jsou určeny především prvorodičkám a vedou je vyškolení učitelé. Jsou to tzv. antenatal classes (předporodní třídy). Tyto kurzy obsahují např. i plavání a jógu. Budoucí rodičky zde získávají důležité informace o porodu, o tom pro jakou péči se - 13 -

rozhodnout a také se seznámí s budoucími rodiči ze svého okolí. Kurzy se zabývají fyzickými, ale i emocionálními aspekty porodu. Kurzy bývají také rozděleny do různých skupin, např. pro těhotné, které mají nějaký handicap či onemocnění, nebo ty, které čekají dítě s nějakým zdravotním problémem či vadou. 10 Dále se kurzy ve Velké Británii dělí na ty, které jsou pouze pro ženy, pro páry, pro hospitalizované a také speciální třídy pro přípravu na hypnoporod. Platba může být i na splátky nebo může být snížena, pokud má těhotná nízký příjem. 11

2.2 Porod Porod se dá samozřejmě definovat podle různých kritérií, která záleží na tom, jakým způsobem mechanismus probíhá, v jaké fázi těhotenství se to děje atd. Ve své práci jsem se zaměřila na porod vaginální, kdy dítě opouští tělo matky přes porodní cesty. Novorozenec se může narodit jak záhlavím, tak koncem pánevním, v jakékoliv fázi těhotenství. Porod může být také přirozený, bez jakéhokoliv lékařského zásahu, anebo aktivně vedený v porodnici. V případě fyziologického porodu dochází k samovolnému spuštění, pokud je činnost dělohy uměle vyvolaná, např. při potermínové graviditě, hovoříme o porodu indukovaném. 12

„Porod probouzí netušené síly a je posílením do dalšího života.“ 6, p 231

Stadelman (2010) vnímá porod jako přírodní jev, při kterém žena nabere sílu, nastanou porodní bolesti, otevřou hrdlo děložní a dítě vysunou ven porodním kanálem. Porod je v podstatě proces, který ukončuje těhotenství ženy, dochází při něm k vytlačení plodu, placenty a plodových obalů a k přerušení kontaktu mezi matkou a dítětem přestřižením pupeční šňůry. 13 Pro mě je porod hlavně důležitým mezníkem v životě ženy, která se tímto stává matkou. Většinou tento proces trvá pouze několik hodin, a přesto na něho žena nikdy nezapomene. To, jaké bude mít vzpomínky na porod, může do jisté míry ovlivnit právě předporodní příprava. Na zdárný průběh porodu má vliv i to, kde žena své dítě přivádí na svět. Právě tam by měly být dodržovány zásady zdravotní péče podporující normální porod, ke kterým patří nechat - 14 -

porod spontánně začít, mít možnost volného pohybu v první době porodní, v průběhu celého porodu mít nepřetržitou podporu, nechat porod probíhat bez rutinních intervencí, mít možnost spontánně tlačit ve vzpřímené poloze či poloze gravitačně neutrální a po porodu neoddělovat dítě od matky a mít neomezenou možnost kojení. 14

2.2.1 Fáze porodu s přihlédnutím na potřeby ženy Porod lze rozdělit do tří etap, kterými jsou otevírání, krátká přechodová fáze a fáze vypuzovací, která je chápána jako vrchol porodu a je velmi náročná. První fází porodu je tedy otevírání. Tato doba je u každé ženy individuální, záleží také na tom, zda žena rodí poprvé či nikoliv. Důležité je hlavně to, aby přicházely pravidelné kontrakce nejméně po pěti minutách, pomocí nichž dochází k otevírání děložního hrdla. 6 V této fázi porodu je pro ženu nejdůležitější hlavně podpora buď ze strany doprovázející osoby, ale také ze strany zdravotnického personálu (porodní asistentky a lékaře). Přístup pečujících osob by měl být empatický, trpělivý a profesionální. Žena má potřeby jak fyziologické, tak psychosociální.

2.2.1.1 Fyziologické potřeby

K základním potřebám patří bezesporu vyprazdňování moči a stolice. Při plném močovém měchýři může docházet ke slábnutí kontrakcí nebo také k zábraně vstupu vedoucí části plodu do pánve. Hodně diskutované je také téma podávání očistného klyzmatu před porodem. Jsou ženy, které ho odmítají, ale jsou také ženy, které si nedovedou představit, že by během porodu došlo k samovolnému odchodu stolice, je to pro ně jakýsi psychologický handicap, a proto klyzma rády podstoupí. Nutno si také uvědomit, že podáním teplé vody do střeva, dochází k prohřátí pánve a tím pádem i k analgetickému účinku v dané oblasti. Lehká energetická strava a dostatečná hydratace po celou dobu první doby porodní vede k uspokojení potřeby energie a tekutin. Nemělo by docházet k omezování pohybu rodící ženy a také volba polohy, ať už úlevové, či polohy v druhé době porodní by měla být plně v kompetenci ženy.

- 15 -

Již v předporodním období se ženy seznamují se správným dýcháním během jednotlivých fází porodu, a to nejčastěji v kurzech prenatální přípravy. Tyto dovednosti využijí při samotném porodu, porodní asistentka by je měla ženě připomenout a hlavně zdůvodnit vhodnost jejich použití. 15

2.2.1.2 Psychosociální potřeby

Uspokojování psychosociálních potřeb, zejména pak potřeby bezpečí a jistoty během porodu, je úzce spjato s bolestí a stresem. Pokud rodička cítí důvěru a spolehlivost, má u sebe doprovázející osobu, dostává se jí přiměřené množství informací a je zachováno příjemné prostředí a intimita, pak i průběh porodu bývá nekomplikovaný a žena lépe zvládá roli rodičky a budoucí matky. 15 Psychosociální potřeby rodící ženy mají bát uspokojovány pro větší bezpečnost porodu, což si zdravotníci mnohdy neuvědomují a považují kvalitu porodního zážitku za zbytečný nadstandard. Přesto výzkumy v této oblasti dokladují, že úzkost, pocit ohrožení, ale i kupříkladu ostré světlo, zbytečné otázky a vyrušování vedou často ke komplikacím porodu a k ohrožení plodu, zejména hypoxií. 16 Velice specifickou částí porodu je přechodová fáze. Dochází k nejsilnějším kontrakcím a úplnému otevření děložního hrdla. V tuto chvíli se především pozná ženin temperament. Z toho pak pramení i její potřeby. Pokud jde o ženu, která zvládá sama různé životní situace, chce tuto fázi také prožít sama. Ponoří se tak do svého nitra a dítě přivede na svět svou silou a sebevědomím. Jsou však i ženy, které potřebují oporu a pomoc a jsou zvyklé se nechat vést. Tyto ženy se pak často v přechodové fázi, která je nejnáročnější fází porodu, dostávají do stavu, kdy už nechtějí dál, objevuje se u nich neovladatelný třes, může dojít ke ztrátě schopnosti vnímat, co se děje, ke ztrátě schopnosti kontrolovat kontrakce. Právě v této chvíli potřebují maximum podpory ze strany porodní asistentky, ale i doprovodu. 4, 6

- 16 -

2.2.1.3 Důležitost komunikace

Pokud umí zdravotnický personál dobře komunikovat s rodičkami, podávat vhodným způsobem informace, projevovat podporu, naslouchat a respektovat přání rodících žen, je to velký krok k tomu, aby nedocházelo zbytečně ke stížnostem. Bohužel však stále platí, že zdravotník je na svém „ domácím území“, ale rodička je na půdě „cizí“ a stává se tak závislou ve většině svých potřeb. Dostává se do situace, která je pro ni neznámá, je paralyzována bolestí a pocitem strachu a úzkosti. Respekt, zájem, empatie a vyjádření porozumění, to je to, co by měl zdravotník rodící ženě v první řadě nabídnout. V pomáhajících profesích by měla být samozřejmostí psychosociální průprava, která vede ke zlepšování komunikačních dovedností. Měla by také fungovat pravidelná supervize, která je prevencí před vyhořením, neboť porodní asistentky a porodníci pracují denně ve velmi náročném prostředí jak po stránce fyzické, tak především psychické, emocionální. 16, 17

2.3 Porodní bolest Porodní bolest je nedílnou součástí geniálního mechanismu, kterým je porod. Výsledkem toho všeho je porození dítěte, navázání pevného vztahu mezi matkou a dítětem a také sebehodnocení ženy. Právě tyto 3 výstupní body mohou být narušeny a zejména sebehodnocení ženy může vést v případě využití např. epidurální analgezie, či porodu císařským řezem k pocitu selhání. Žena může mít pocit, že to nezvládla. Bolest má při porodu důležitou roli. Na jejím základě se v těle tvoří endorfiny, které mají pozitivní vliv na vnímání porodu. Dochází k uvolňování oxytocinu a díky němu dochází k maximálnímu nastavení mateřského chování, bolest vede ženu k vyhledávání úlevových poloh, tím pádem k lepšímu postupu dítěte. Strach z neznáma, vyčerpání a stres bolest velice zhoršují. Předporodní příprava a celková informovanost velice pomáhá. Každá žena je jiná a má také jiný práh bolesti. Pokud je žena zodpovědná, klidná, věří, že to zvládne, porodu se nebojí a považuje ho za nádherný prožitek, věří svému tělu a přírodě a v případě nutnosti je připravená využít nefarmakologické možnosti ovlivnění bolesti, může pro ni být zvládnutí porodní bolesti naprosto jednoduchou záležitostí. 18

- 17 -

„…porodní bolesti jsou spjaty se zdravým procesem, který s vysokou pravděpodobností povede ke šťastnému výsledku.“ 4, p 12 Například podle Sheily Kitzinger je porodní bolest chápána jako „pozitivní“ či „smysluplná“ a je to hlavně individuálně prožívaná záležitost. Nejdůležitější je s porodní bolestí pracovat a ne proti ní bojovat. To, jak s porodní bolestí pracovat, by mělo být jedním z bodů probíraných v kurzech prenatální přípravy. Jenže průběh porodu je nepředvídatelný, a proto není dost dobře možné ženu učit jakou bolest má očekávat. O porodní bolesti je tedy lepší mluvit jen občas a citlivě a hlavně ji prezentovat jako pozitivní formu bolesti, není to totiž nic patologického. 4

2.3.1 Nefarmakologické metody zvládání porodní bolesti

Tyto postupy jsou především probírány v kurzech prenatální přípravy, nabízejí je během samotného porodu porodní asistentky, které o rodičku pečují, pomáhá s nimi ženě doprovázející osoba, a to jak manžel, tak třeba dula. Bašková k těmto postupům řadí relaxaci, protistresové dýchání, stimulaci kůže, aromaterapii, mentální stimulaci a změnu polohy. Relaxací je myšleno třeba jen několikaminutové poležení na zádech, kdy žena vnímá svoje tělo a klidně dýchá. Může to být také pobyt v teplé vodě při tlumeném světle. Protistresové dýchání je dobré nacvičovat už během těhotenství. Stimulaci kůže v podobě masáže může žena provádět sama anebo ještě lépe za pomoci doprovázející osoby. Jde především o hlazení, využití tlaku či aplikaci suchého tepla. Aromaterapie využívá účinek esenciálních olejů, které působí na psychiku a emoce rodící ženy. Nejlepší metodou mentální stimulace je poslech hudby. Odvrací pozornost od bolesti. Změna polohy především s využitím gravitace je velice účinným způsobem ovlivnění porodní bolesti. 2 Rosemary Mander v obsáhlé kapitole o nefarmakologických metodách, kterou nazvala příhodně „Práce s bolestí“, popisuje oproti Baškové mnohem více způsobů ovlivnění porodní bolesti. Velice stručně se pokusím zmínit o každé z nich. - 18 -

Velice důležitá je při porodu podpora v podobě doprovázející osoby. Tuto skutečnost dokladují četné studie, je např. dokázáno, že podporovaná žena dostává méně analgetika. Hydroterapie pomáhá tím, že nadnášení vodou vede ženu k zaujímání pohodlnější pozice, teplo uvolňuje křeče v oblasti pánve a tím zmírňuje bolest. Injekce sterilní vody je využívána především při bolestech v oblasti bederní páteře, je to metoda, kterou mohou provádět porodní asistentky, není třeba lékaře. Jedním z možných mechanismů působení je, že se vyvolá bolest na jiném místě. Tato metoda působí především rychle a nemá vedlejší účinky. Prospěšnost pozice rodičky, její postoj a chůze jsou dávno známy. Využívá se účinku gravitace, některé ženy mohou využívat i prvků břišního tance. Masáž, která je v podstatě působení různých tlaků, poklepávání, tření a vibrací na tělo rodičky, tlumí bolest a má prospěšné účinky na psychiku. Pomáhá totiž i snižovat úzkost rodičky. Kontraindikací jsou oběhové potíže či různá kožní postižení. Aromaterapie se často kombinuje právě

z výše uvedenou masáží, využívá se při ní

esenciálních olejů, ale účinek proti bolesti je nepřímý. Terapeutický dotek (TT) je intervencí, při které však nedochází k tělesnému kontaktu, ale je založena na působení a změnách energetického pole. Kontraindikace nejsou zmiňovány, ale faktem zůstává, že zcela chybí výzkum, týkající se užití této metody v porodnictví. Akupunktura a akupresura

jsou metody užívající stimulaci akupresurních bodů jak

špičkami prstů v případě akupresury, tak jehlami u akupunktury. Akupresura je častěji využívaná, akupunkturu by měli provádět pouze speciálně vyškolení odborníci. Transkutánní elektrická stimulace nervů (TENS) je mladou metodou zvládání bolesti vycházející z principu vrátkové teorie bolesti. Používá se při ní stimulace bolestivých míst pomocí elektrod vysílajících elektrické impulsy, každopádně, i kdyby nebyla účinná, není nijak škodlivá. 4 Reflexologie používá tlak na místa především na chodidle a je čím dál častěji používanou metodou hlavně zásluhou anglické porodní asistentky a odbornice na alternativní terapii Denise Tiran. 19 K nefarmakologickým metodám zvládání bolesti patří také techniky pracující s tělem a myslí, což je především relaxace, ale i hypnoterapie, jóga, hudba, biofeedback a řízené představy. Homeopatika

se používají ke stimulaci těla, které se po jejich užití léčí samo. Chybí

výzkumné údaje o jejich účincích. 4 - 19 -

Na závěr by se dalo říci, že záleží hlavně na metodě, kterou si vybere sama žena a hlavně, které ona sama věří.

2.3.2 Farmakologické metody zvládání porodní bolesti

Podle mého názoru je užití jakýchkoliv léků během porodu hlavně záležitostí lékařů a to už jenom proto, že v ČR není porodní asistentka kompetentní k podávání jakýchkoliv léků jak v těhotenství, při porodu či v šestinedělí. Bohužel se k těmto metodám tlumení porodní bolesti uchyluje stále velké množství žen, aniž by prvně zkusily některou z méně „agresivních“ metod, tedy metodu nefarmakologickou. Jelikož se ve své práci zabývám porodem spontánním, fyziologickým, rozeberu stručně v této kapitolce pouze analgetika a ne anestetika. Analgezie je pouze „snížení nebo chybění bolesti“, kdežto anestezie je v podstatě „nepřítomnost normálního vnímání“. 4 Inhalační analgezie v podobě Entonoxu (směs oxidu dusného a kyslíku v poměru 1 : 1) se např. ve Velké Británii, Irsku či Skandinávii těší velké oblibě rodiček a jeho podávání má dlouholetou tradici. U nás v porodnicích se již také běžně používá. Na trh přišel v roce 2011, je schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Je řazen mezi nadstandardní služby, a proto se za jeho užití během porodu platí, není hrazen ze zdravotního pojištění. Jsou však i u nás výjimky, např. porodnice v Olomouci nabízí tuto službu zdarma v rámci marketingu. Použití Entonoxu probíhá pod dohledem porodní asistentky, rodička si ho aplikuje sama pomocí inhalační masky, tím pádem má kontrolu nad jeho podáváním. Ihned po ukončení aplikace opadá jeho účinek. Lze jej také využít pro analgezii v průběhu ošetření porodního poranění. Aplikace tohoto přípravku je relativně bezpečná pro dítě a uspokojivá pro matku, i když bylo zkoumáno, že může mít oxid dusný teratogenní účinky a vliv na reprodukční funkce. Pokud jsou zachovány bezpečnostní pravidla při jeho používání, je neškodný. 3, 4, 20 Systémová opiátová analgezie V ČR zůstává systémová analgezie pomocí pethidinu na čelním místě. Opiáty mají velmi silné protibolestivé působení, proto při porodu působí velmi dobře. Mají schopnost vázat se na receptory v CNS, jejich hlavním účinkem je, že zvedají práh bolesti a působí na organismus tlumivě, takže se rodička může cítit až duševně otupělá. Velice důležité je také správné načasování podání opiátu. Bohužel mají tyto preparáty i vedlejší účinky. Jedním - 20 -

z nich je vliv na dechové centrum novorozence. Dále to může být stav euforie, což nemusí být na překážku, ale u některých žen může podání opiátů vyvolat až dysforii, tedy stav neklidu a nervozity. Vedlejším účinkem bývá i nauzea a zvracení a snížení krevního tlaku. V ČR je podávání opiátů možné pouze na základě rozhodnutí lékaře. 3, 4 Epidurální analgezie (EA) Je to neuroaxiální technika či centrální technika regionální analgezie a nabízí efektivní možnost potlačení porodní bolesti v každé fázi porodu. Základní indikací k podání tohoto druhu analgezie je přání ženy tlumit porodní bolest. Provádí se tak, že se do epidurálního prostoru v oblasti dolní hrudní a bederní páteře aplikuje analgetikum (v ČR nejčastěji směs Sufenty a Marcainu) a tím dojde k přechodnému přerušení nervových vzruchů. Tento druh analgezie podává zásadně lékař – anesteziolog. EA je výhodná taktéž u žen s různými onemocněními jako jsou kardiovaskulární, plicní, oční, metabolické choroby, dále neuropatie, epilepsie, hepatopatie, preeklampsie, ale i u rodiček závislých na nikotinu, alkoholu či drogách, rodiček úzkostných či vyčerpaných. Prospěšná může být také pro plod při předčasném porodu, IUGR, chronické insuficienci placenty, poloze plodu koncem pánevním a vícečetné graviditě. Pokud jde o porod indukovaný především prostaglandiny, porod je protrahovaný, rodička má po operaci děložního hrdla je EA taktéž na místě. Její velkou výhodou je možnost přechodu z regionální analgezie na regionální anestezii v případě, že je porod rizikový a dá se předpokládat, že bude nutno těhotenství ukončit operačně. 3, 4 Na straně druhé blokuje EA sekreci betaendorfinů, což má za následek zhoršení vytvoření vztahu mezi matkou a dítětem. 16

2.4 Porodní plán a jeho respektování

Asi téměř každá žena, která se chystá na svůj porod, má nějaké představy a přání, jak by to všechno mohlo probíhat. Jsou však ty, které si svá přání nechají pouze ve své mysli a možná tajně doufají, že se vyplní. Realita může být ale úplně jiná a ženu může potkat velké zklamání. Porodní plán v písemné podobě mívají častěji ženy, které prošly předporodní přípravou, a není jim zcela lhostejné, jak bude vše probíhat. Porodní plán je v podstatě písemné vyjádření toho, jak si žena – rodička představuje průběh svého porodu. Jelikož je to pro ženu opravdu velmi důležitý moment v jejím životě, měl by být porodní plán ze strany zdravotnického personálu přijímán s respektem. Porodní asistentka, - 21 -

která se o ženu stará během porodu, by se měla s jejím porodním plánem seznámit hned při příjmu, vše se ženou probrat, naslouchat jí a navrhnout případné alternativy. Nejde totiž ani tak o to, aby vše proběhlo podle porodního plánu, ale o to, aby rodička měla pocit, že byl její porodní plán přijat zdravotnickým personálem. Důležitá je komunikace. Porodní plán by neměl být formulován jako soupis striktních bodů, ale spíše formou „pokud to bude možné, chtěla bych.“ Nezáleží také vůbec na tom, jestli žena rodí v malé nebo velké porodnici, protože hlavní roli při přijímání porodních plánů hraje vzájemná komunikace mezi personálem a komunikace personálu s rodičkami. Personál bohužel občas nechce ztrácet čas nasloucháním a vyjednáváním a postaví rodičku do podřízené pozice, protože porodní plán vnímá jako útok na svou autoritu. 21 Aby rodičky nebo jejich doprovázející osoby dokázali o porodních přáních komunikovat bez jakýchkoliv zábran, existují i kurzy, které pořádá společnost APERIO pod názvem Komunikace se zdravotním personálem během těhotenství a porodu. Podstatou těchto seminářů je vlastně to, jak posílit sebevědomí a jistotu rodiček a jejich doprovodů, jak se připravit na komunikaci se zdravotníky a naučit se nebo zdokonalit komunikační a zvládací strategie. Žena by totiž neměla jít proti signálům svého těla a podvolovat se zaběhnutým schématům porodnice. Porod jako velice emotivní záležitost však často ženě nedovolí prosadit, co by chtěla a je tedy na doprovázející osobě, aby jí v komunikaci pomohla. 22

2.5 Doprovázející osoba V dnešní době je přítomnost doprovázející osoby u porodu běžnou záležitostí. Touto osobou ale nemusí být pouze otec dítěte. Ženu může u porodu podpořit zajisté i kamarádka, sestra, matka a v neposlední řadě dula. Tou nejdůležitější osobou, která ženu doprovází celým porodním procesem, často však již v těhotenství a v neposlední řadě také po porodu v období šestinedělí je porodní asistentka.

2.5.1 Role porodní asistentky Porodní asistentka je v současné době v ČR profesí či povoláním, které upravuje §5 odstavec 3 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských povoláních. Přesnou definici a i mezinárodní definici ze stránek Ministerstva zdravotnictví České republiky uvádím v Příloze č. 1. - 22 -

Jakou roli má porodní asistentka zaujímat a co má především rodící ženě přinést, se pokusím vyjádřit hlavně svými slovy. Porodní asistentka má být ženou vzdělanou podle zvyklostí státu, ve kterém vykonává svoje povolání. Během své práce se setkává se ženami těhotnými, rodícími, ale i ženami po porodu, tzn. i s jejich dětmi. Matka a dítě jsou jedna pečovatelská jednotka, která by se neměla oddělovat. V období těhotenství může být porodní asistentka pro ženu velkým přínosem v oblasti edukace a prenatální přípravy. Porod samotný je potom jakýmsi vyvrcholením, kdy dochází k narození nového života, ale současně s ním se zrodí i matka, pokud žena rodí poprvé. Aby měla rodička pozitivní zážitek z porodu, je postavení porodní asistentky vůči ní velice důležité. Žena potřebuje hlavně cítit, že je jí rozuměno, potřebuje být naslouchána, potřebuje pomoci v této těžké chvilce. Porodní asistentka by měla být její průvodkyní porodem, pomocnicí při zbavování se úzkosti a strachu z neznámého a z bolesti. Porodní asistentka by neměla používat rutinní intervence, ale měla by rodící ženu podporovat, respektovat její přání a hlavně být trpělivá. Pokud je porod fyziologický, vede celý porod právě porodní asistentka a je naprosto zbytečné, aby byla žena vystavena přítomnosti dalších osob, které tím mohou narušit intimitu a soukromí. Po porodu novorozence provádí porodní asistentka jeho ošetření, a to nejlépe na břiše matky, aby co nejvíce podpořila vytvoření rané vazby mezi ženou a dítětem. Pomáhá s prvním přiložením a následně v době šestinedělí řeší eventuelní problémy s kojením a péčí o dítě. Bohužel systém prenatální péče u nás nefunguje jako třeba ve Velké Británii, kdy porodní asistentka zná většinou ženu už od počátku těhotenství. Jejich vztah se tedy má šanci do porodu stát velmi blízkým. U nás je situace pro porodní asistentky ztížena tím, že při příjmu na porodní sál vidí žena porodní asistentku a i opačně porodní asistentka ženu ve většině případů poprvé. Zde nastává ta chvíle, kdy by každá porodní asistentka měla použít jakési umění vcítit se do pocitů příchozí rodící ženy, ukázat ženě pomyslnou otevřenou náruč, podat jí pomocnou ruku a provést jí porodem tak, aby to pro ni byl navždy nezapomenutelný zážitek. 16

2.5.2 Otec u porodu

Co se otců týče, k porodu jich dnes chodí téměř 90%.

23

To, že muž k porodu jde se svou

ženou, by ale nemělo být proto, že je to moderní. Jak říká psycholožka Eliška Kodyšová z občanského sdružení APERIO : „Přítomnost otce u porodu by měla být přáním obou partnerů.“ Porod je krajně intimní záležitost, má hluboký sexuální podtext, je to mezní životní - 23 -

situace, proto je nutné, aby se muž v prvé řadě zamyslel nad tím, jak to má s prožíváním sexuality a nahoty a také zda např. žena dokáže přijímat pomoc od svého muže a zda muž umí své ženě pomoci. Některé ženy muže u porodu nechtějí. Všechna tato rozhodnutí by měla být hlavně dobrovolná. 24 Aby se pro ženu stal porod, který bude prožívat její nejkrásnější vzpomínkou, aby jí bylo lépe ve chvílích, kdy třeba bude ztrácet elán, měla by doprovázející osoba hlavně vědět, jak se zachovat a co dělat. Měla by být průvodcem, pomocníkem, utěšitelem a rádcem na cestě, která vede ke zrození nového života. 25

2.5.3 Dula jako doprovázející osoba Stále více žen je k porodu doprovázeno dulou. Dula je speciálně vyškolená osoba, která je sdružená, buď v České asociaci dul (ČAD), anebo v organizaci Česká dula. ČAD letos oslaví již 15 výročí působení. Bohužel pověst dul zhoršují v českých porodnicích ženy, které se za dulu vydávají, avšak nemají profesionální vzdělání duly, tedy nejsou vázány etickým kodexem. A kdo to tedy ta dula je? Je to žena, která stejně jako porodní asistentka provází těhotenstvím, porodem, šestinedělím a počátkem mateřství a je nablízku ženě, dítěti i partnerovi. Ženu podporuje po stránce fyzické, psychické, emocionální a poskytuje jí potřebné informace. Často vede i prenatální přípravu. Snaží se posilovat sebedůvěru ženy a mateřské sebevědomí. Jelikož si je vědoma toho, že porod a jeho prožití do budoucna ovlivňuje celou rodinu, snaží se během něho zajistit atmosféru klidu a bezpečí, nepřetržitě podporuje ženu i partnera a pomáhá tak rodičce vše lépe zvládnout. Nedělá nic proti vůli rodící ženy, neboť plně respektuje její individualitu. Na rozdíl od porodní asistentky nevede porod, ani se nesnaží zasahovat do jeho průběhu a nemá zodpovědnost za zdravotní stav rodičky. Dalo by se říct, že funguje jako pomyslný komunikační most mezi rodiči a zdravotníky. Do kompetencí zdravotníků nezasahuje a péči porodních asistentek a lékařů doplňuje. Služby českých dul nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, i když statisticky jejich podpora během porodu snižuje náklady porodnic na porod. Zdravotníci přítomnost duly u porodu stále vidí rozdílnýma očima. Jedna skupina je vidí ráda, protože vzhledem k tomu, že u nás bohužel neexistuje systém péče „one to one“ jako kupříkladu ve Velké Británii, může být dula pro porodní asistentku velkou pomocnicí. Na druhé straně je však stále část těch zdravotníků, kteří se v podstatě bojí „přeinformované“ rodičky ještě k tomu v doprovodu - 24 -

duly. Mají strach z toho, že se jim budou snažit společně zasahovat do jejich rutinních postupů. 26, 27

2.6 Poporodní období, šestinedělí

Bezprostředně po porodu novorozence vstupuje rodička do poporodního období, které se u nás nazývá šestinedělím. Podle Roztočila začíná poporodní období porodem placenty a i tzv. IV. doba porodní je součástí šestinedělí, je jeho první fází. První 2 hodiny tohoto období zůstává žena ještě na porodním sále a pro zdravotníky je to čas, kdy je kolem ženy spousta práce a kdy je důležité ji řádně kontrolovat. Lékař či zkušená porodní asistentka musí zrevidovat porodní cesty a ošetřit případná porodní poranění. V tuto dobu je nejideálnější, aby novorozenec byl přiložen k prsu. Pokud je přítomen u porodu otec dítěte, začínají v tuto chvíli pro něj, matku a dítě „líbánky“, všichni se cítí úplně vytržení z reality, dochází k prohlubování citů a jeden je absolutně zaujatý druhým. 7, 25, 27

2.6.1 Bonding a první přiložení

Být spolu je pro matku a dítě to nejlepší. Pokud matka a dítě netrpí žádnými zdravotními problémy, neměli by tito dva být oddělováni po porodu a ani ve dnech těsně po něm. Slovo bonding vychází z angličtiny a znamená připoutání, lepení či propojení. Pomocí něho se vytváří vazba mezi rodičem a dítětem. Tento proces může být uskutečněn mezi matkou a dítětem, ale my, zdravotníci jej můžeme velice dobře podpořit. Je to tak jednoduché. Stačí, když je po porodu novorozenec položen matce na břicho, tím se docílí kontaktu skin to skin. Nespěcháme s přestřižením pupečníku a necháme ho nejlépe dotepat. Matku společně s dítětem, které je matkou přidržováno, přikryjeme teplým ručníkem. Jsou přece jednou jednotkou. I APGAR skóre je možno u dítěte vyhodnotit na břiše matky. Po přerušení pupečníku probíhá péče o matku v podobě porodu placenty a ošetření případného porodního poranění. Dítě stále zůstává v bezprostředním kontaktu s matkou, s jeho přidržením může pomáhat třeba otec či zdravotnický personál. Fyziologický novorozenec začne záhy projevovat zájem o prs, většinou se k němu sám doplazí a sám se také chytí. Saje individuálně

- 25 -

dlouho, většinou dítě usne a pustí se. Až po tomto tzv. iniciačním samopřisátí či prvním úspěšném sání by mělo být dokončeno úplné ošetření novorozeného dítěte. 14, 29

2.6.2 Změny a regenerace ženského organismu v šestinedělí

Poporodní období je sice kritické, ale zároveň přechodné jak na úrovni fyzické, emocionální i sociální, a to pro ženu, dítě, ale i rodinu. 2 Fyzické změny, které se v ženském těle dějí během šestinedělí, se dělí na změny involuční a progresivní. Progresivní změnou je především nástup laktace, kojení. K involučním změnám patří ty, které navrací tělo nedělky do předporodního stavu po stránce funkční a anatomické, ale ne na úplně stejnou úroveň. Mění se i estetika těla ženy. Název tohoto období, šestinedělí, je odvozen od toho, že většina funkcí se vrací do normálu během 6 týdnů. Děloha se z hmotnosti 1 kg vrací na svých 50 – 100 g během asi 6 týdnů a už 14 dní po porodu nepřesahuje malou pánev. Očistky (lochia) odcházejí z dělohy, více při kojení vlivem oxytocinu. Na místě je důsledná hygiena, o které by měla být žena poučena porodní asistentkou. Cervix se formuje, ale i několik měsíců může přetrvávat jeho infiltrace a edém. Vlivem kojení dochází k produkci prolaktinu, který blokuje produkci FSH a LH. Prolaktin má v podstatě antikoncepční vliv, ale nelze spoléhat na jeho účinnost. Snížení tělesné hmotnosti je pro ženu asi nejvíce vítanou změnou. Do původního stavu se vrací také kardiovaskulární systém, který během těhotenství přečerpával o 35% větší krevní objem. Nijak zásadně se nemění hodnoty hemoglobinu, hematokritu a erytrocytů, vzrůstají leukocyty. Nedělky jsou náchylné k trombembolickým komplikacím v důsledku přetrvávající zvýšené hladiny fibrinogenu. Dále se upravuje motilita střev, 4 -5 dnů po porodu žena vymočí až 3 litry za den, dochází ke zvyšování kapacity močového měchýře. Výrazné změny probíhají v endokrinním systému, záleží také na tom, zda žena kojí či ne. V poporodním období se ženy mohou dále potýkat s bolestmi svalů a sakralgiemi. Typické jsou poporodní bolesti v podobě spastických bolestí dělohy, které jsou výraznější s každým dalším porodem. Může také dojít ke zvýšení tělesné teploty vlivem dehydratace, únavy a hormonálních změn. Pokud prodělala žena porodní poranění, dochází po porodu k jeho hojení. Je třeba důsledně dodržovat hygienu, popř. provádět sedací koupele, v krajním případě užít analgetika. 2, 28 Ženu čeká po porodu dítěte opravdu obrovské množství změn, proto je pro ni velice důležité, aby cítila od svého okolí psychickou podporu a aby se jí dostalo i pomoci praktické. - 26 -

V prvních dnech po porodu pociťuje žena únavu, citové výkyvy, ale i bolest, musí neustále pečovat o miminko. Na jednu stranu se jí špatně usíná, ale na druhou stranu se nemůže zbavit pocitu vyčerpání a ospalosti. Právě v tuto dobu je na místě maximální podpora od partnera a rodiny nebo porodní asistentky. Zaleží samozřejmě na tom, jestli je žena v porodnici nebo doma. Dnes již je možný ambulantní porod. V případě pobytu v porodnici je velice důležité, aby žena věděla, na koho se v případě problémů může obrátit. Když žena rodí ambulantně, měla by mít dopředu zajištěnou péči porodní asistentky a také dětského lékaře. Právě prenatální příprava, kterou v dnešní době ženy hojně navštěvují, by je měla naučit znát úskalí šestinedělí, připravit je na kojení a péči o novorozence. 2, 25

2.6.3 Kojení, jeho výhody a význam

Kojení jako způsob výživy novorozence má v dnešní době nepopiratelný význam. Mateřské mléko je pro růst a zdraví dítěte nejpřirozenější. Když opomenu fakt, že každá žena by v sobě měla mít nebo dokonce má od přírody nastaveno, jak na to, prenatální příprava je jistě vhodnou alternativou, jak se na kojení a případné problémy s ním spojené připravit. Žena by měla mít ještě před porodem ujasněno, jestli kojit chce. K tomu jí může pomoci právě prenatální příprava, kdy se seznámí se všemi výhodami kojení. Kojení je levné, nemusí se nic připravovat, pro většinu žen je to uspokojující činnost. Mateřské mléko odpovídá požadavkům dětské výživy, obsahuje látky posilující imunitu dítěte, přizpůsobuje se svým složením dítěti, jak roste. Mateřské mléko má blahodárný vliv na snížení výskytu alergií a zažívacích potíží. Je také vždy připraveno a má správnou teplotu. Bohužel, ve 38% předporodních kurzů se o kojení ženy vůbec nic nedozvědí a ve 41,8% nejsou matky z předporodních kurzů spokojeny s informacemi, které se jim dostaly ohledně kojení. To vyplývá ze studie doktorky Mydlilové a kolektivu z roku 2005 -2006. 1, 25 Význam kojení není malý a výhod má kojení víc, než dost. Mělo by být podporováno nejen v prenatálních kurzech, ale i porodními asistentkami a zdravotníky vůbec. Přesto ze studie doktorky Mydlilové a kolektivu z let 2005 - 2006 týkající se náplně předporodních kurzů z hlediska přípravy ke kojení vyplynulo, že se na informovanosti zdravotníci podíleli pouze v 9%. Závěr této studie je takový, že by se měla celkově zlepšit kvalita předporodních kurzů, co se týče přípravy ke kojení a také zdravotníci by měli více informovat ženy o kojení. Přesto má počet kojených dětí v ČR stoupající tendenci. Na stránkách Laktační ligy je patrné, že - 27 -

v letech 2000 – 2010 stoupl počet dětí kojených déle jak 6 měsíců z 23,8 % na 38,6 %. Zatímco počet nekojených dětí má stagnující tendenci a pohybuje se mezi 4 -5 %. Protože je úspěšnost kojení do jisté míry ovlivněna sebedůvěrou matky, měla by být žena maximálně podporována a jedním z hlavních zdrojů informací by měla být prenatální příprava. 1

2.6.3.1 Technika kojení a polohy při kojení

Pro každou matku je nejdůležitější zvládnutí techniky kojení a také si najít polohu, ve které se bude cítit dobře ona i dítě. Aby se dítě dobře přisálo, musí být dobře přiloženo. Matka si pomáhá tím, že prs přidržuje, prsty zaujímají písmeno C, palec nahoře. Prs by žena neměla držet blízko u dvorce. Důležité je široké otevření úst dítěte, bradička se dotýká prsu. Konec bradavky má sahat až k hornímu patru dítěte, což znamená, že musí být zanořen hluboko. Celková poloha dítěte hraje také svou roli, tělo a kolínka by se měla dotýkat břicha matky. Co se poloh při kojení týče, bývá to často poloha vleže, která umožňuje matce i odpočinek, dále vsedě, vpolosedě s podloženýma nohama. Žena může kojit i vleže na zádech či ve vzpřímené vertikální poloze. Pro ženy s velkými prsy je výhodná poloha zvaná „fotbalové boční držení“, „poloha tanečníka“ je vhodná např. u nezralých anebo dětí, které se neumí správně přisát. 2

2.6.3.2 Nejčastější problémy s kojením

Tak jako se mohou vyskytnout problémy při porodu, tak se mohou nastat i problémy s kojením. Žena, která chodila na prenatální přípravu, by neměla být zaskočena, popř. by alespoň měla vědět, na koho se obrátit. Už během těhotenství nebo nejpozději při pobytu v porodnici, by měla být žena seznámena s tím, že existuje síť laktačních poradkyň, které jí v případě problémů velice rády pomohou. Pomoc se děje buď po telefonu, nebo přijíždí poradkyně přímo k ženě domů. Důležité je také najít tu správnou laktační poradkyni. Na stránkách Laktační ligy jsou uvedeny kontakty těch, které absolvují nejméně každé dva roky speciální školení, mají certifikát a také si za telefonické či on - line rady neúčtují žádný poplatek. 30

- 28 -

Kojit může až 99 % žen, tento fakt uvádí ve své knize Zdravé těhotenství přirozený porod z roku 2009 Ingeborg Stadelman. Hovoří z vlastní zkušenosti. Jedním z hlavních předpokladů pro zdárné kojení je připravenost bradavek. Ty totiž slouží dítěti k tomu, aby mohlo dobře sát mateřské mléko. Je tedy velice důležité, aby žena své bradavky na kojení připravovala už během těhotenství. Měla by je otužovat, tzn. omývat studenou vodou, otírat hrubším ručníkem, občas zkusit bradavky silněji zmáčknout. Také je dobré prsy natírat nějakým dobrým olejem a předcházet tak striím. Dítě nebude brát žádné ohledy na to, jestli se žena na kojení připravovala či nikoliv. Otužování bradavek může prospět i v případě, že má žena bradavky ploché či dokonce vpáčené. I s tímto typem bradavek potom může matka úspěšně kojit své dítě. Problémy s kojením vznikají nejčastěji na základě špatné techniky kojení. Důsledkem jsou popraskané bradavky, nalité prsy, dochází

ke snížení produkce mléka, tím pádem je

nespokojený novorozenec a samozřejmě i nespokojená matka. Prenatální příprava je tu od toho, aby předcházela nepříjemnostem a aby budoucí maminky připravila na tyto komplikace a na to, jak se s nimi vypořádat. Jedním z nejčastějších problémů je bolestivé nalití prsů, nastává obvykle 2.- 4. den po porodu a řešením je chlazení prsů mezi kojením, před kojením naopak prsy nahřívat, kojit vždy pouze z jednoho prsu, omezit příjem tekutin, případně užít vhodná homeopatika. Bolestivé a poraněné bradavky, ragády jsou také častou nepříjemností, která matky potkává. V tomto případě je nejdůležitější upravit techniku kojení tak, aby byla správná, nenechávat dítě u prsu příliš dlouho a nejlépe po poradě s porodní asistentkou či laktační poradkyní ošetřovat bradavky nejlépe přírodní metodou. Určitě nejsou bolavé bradavky důvodem k ukončení kojení. 6 Ženy může trápit nadměrné množství mléka, které se však dá v podobě odstříkaného mléka uchovat na „horší časy“. Naopak nedostatek mléka potrápí maminku jistě více. Žena má pocit, že selhává jako matka, že nedokáže uživit vlastní dítě. V tomto případě je důležité časté přikládání dítěte, správná výživa matky a také dostatečný odpočinek a podpora rodiny. Dobré je také přestat nosit podprsenku, pít čaj pro kojící matky anebo vyzkoušet tzv. čtyřiadvacetihodinovou kúru. Matka s dítětem stráví celý den spolu v posteli, a to v co nejtěsnějším kontaktu, tak aby mohlo dítě sát, kdy zrovna chce. Důležitá je zde role osoby, která během této kúry pečuje o matku, připraví jí chutné jídlo a zásobuje ji dostatečným množstvím tekutin. 6, 25, 31

- 29 -

Retence mléka a zánět prsu jsou komplikacemi kojení, které je důležité od sebe odlišit. Projevují se bolestivostí a zatvrdnutím určité části prsu, ale na rozdíl od retence, kdy může být zvýšená tělesná teplota, se zánět prsu projeví vysokou horečkou s třesavkami a celkovou zchváceností matky. Je třeba rychlý zásah, dost často si zánět vyžádá podání antibiotik, nic však není ztraceno. Kojení může pokračovat. 32 Ať už žena kojí pouze krátce či dlouhou dobu, nikdy by si neměla nic vyčítat, každá chvilka kojení je nezapomenutelná a jedinečná. Každá kapička mateřského mléka je totiž drahocenná a nezaplatitelná. 6

2.6.4 Péče o novorozence – základní dovednosti

Každá žena má v sobě zajisté kus matky – pečovatelky, má to dané „od přírody“. Přesto je určitě prospěšné, když se těhotná nejlépe v průběhu prenatální přípravy seznámí i se základními informacemi o péči o novorozené dítě, popř. shlédne instruktážní videa. Těchto informací se jí může dostat buď od porodní asistentky, anebo také od dětského lékaře. Koupání novorozence je možné brát jako pravidelnou hygienickou péči o pokožku, čímž předcházíme kožním problémům. Pro rodiče a dítě je to zároveň jakýsi rituál, při kterém se prohlubuje vzájemný vztah. Koupel by měla probíhat při komfortní teplotě vody i okolí, ve večerních hodinách a před kojením. Dítě se tak příjemně zrelaxuje. Koupe se nejčastěji ve vaničce či kbelíku. Po důkladném šetrném osušení je vhodné pokožku miminka domastit olejem. Péče o zadeček a přebalování je jednou z činností, kterou by měla novopečená matka vykonávat důsledně. Velice citlivá pokožka zadečku miminka totiž reaguje na nedbalou péči vznikem opruzenin. Časté přebalování a používání ochranných krémů je podstatou úspěchu. Maminky by měly být poučeny o odlišnosti péče o děvčátko a chlapečka. U děvčátek se musí postupovat při otírání zadečku vždy zepředu dozadu, kvůli riziku zanesení infekce do pochvy. U chlapečka se zase nesnažíme násilím stahovat předkožku. O výběru plenek si už musí rodiče rozhodnout sami, co je pro ně pohodlnější, jak po stránce praktické, tak ekonomické. 2 V této kapitole by se dalo dále psát, jak stříhat nehty, jak čistit ouška či nos, jak oblékat, kdy chodit na vycházku atd. atd. To však již není náplní mé práce. Nejdůležitější je, aby po návratu z porodnice všechno naskočilo do jakýchsi kolejí, aby se rodina naučila žít s novým členem a aby maminka, miminko i ostatní byli spokojení a šťastní. - 30 -

3 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE 3.1 Formulace problému

Práce se zaměřuje na dvě skupiny žen prvorodiček, a to ty, které absolvovaly prenatální přípravu, ale i ty, které ji neabsolvovaly. Návštěva prenatální přípravy může velmi pozitivně ovlivnit průběh porodu a následně i šestinedělí. Při porodu jde především o zvládnutí porodní bolesti a zbavení se strachu a úzkosti např. přítomností doprovázející osoby. V šestinedělí se žena často potýká s problémy s kojením a péčí o novorozence, v tomto by měly být kurzy předporodní přípravy velkým pomocníkem.

3.2 Cíle práce

Stanovila jsem si pro svou práci následující cíle: Zjistit vliv prenatální přípravy na zvládání porodu. Zjistit, jestli prenatální příprava ovlivňuje ženy při volbě doprovázející osoby u porodu. Zjistit, jaké tlumení porodní bolesti volily ženy absolvující prenatální přípravu. Zjistit, jestli vede prenatální příprava k vytvoření porodního plánu. Zjistit, jestli má prenatální příprava vliv na zvládnutí šestinedělí, kojení a péči o novorozence. Zjistit, jaký má prenatální příprava celkový vliv na ženy, které ji absolvují.

- 31 -

3.3 Výzkumné otázky

Má prenatální příprava vliv na zvládání porodu? Ovlivňuje prenatální příprava ženy pro volbu přítomnosti doprovázející osoby? Proč si ženy berou k porodu doprovázející osobu? Využívají ženy absolvující prenatální přípravu více nefarmakologické ovlivnění bolesti? Mívají ženy absolvující prenatální přípravu porodní plán? Má prenatální příprava vliv na zvládání šestinedělí, kojení a péči o novorozence? Je prenatální příprava pro ženy přínosem?

3.4 Metodika práce

Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je považován za pružný, otázky výzkumníka se mohou doplňovat a modifikovat. Při tomto typu výzkumu dochází ke kontaktu se zkoumaným jedincem, a to vedením rozhovoru, kladením otázek, získáváním odpovědí a nasloucháním vyprávění. Otázky by měly být srozumitelné a jasné, neexistují však žádná pravidla pro jejich řazení. Jako nejužitečnější metoda sběru dat je hodnocen polostrukturovaný rozhovor. 33,34 Teoretická část práce se zabývá historií, vývojem a významem prenatální přípravy. Zmíněna je problematika porodu se zaměřením na potřeby ženy, porodní bolest a možnosti jejího ovlivnění, dále přítomnost doprovázející osoby, jak otce tak i např. duly. Samozřejmě je část věnována osobě porodní asistentky, která by měla být tou nejdůležitější průvodkyní. Jedna kapitolka je věnována porodnímu plánu a jeho respektování stran zdravotnického personálu. Popsáno je taktéž šestinedělí s přihlédnutím na regeneraci ženského organismu, kojení a nejčastější potíže s ním spojené. Stručně popsána je péče o novorozence. - 32 -

Praktická část práce je rozdělena na popis výzkumného vzorku, výzkumné metody, dále obsahuje jednotlivé rozhovory. U každého rozhovoru je moje shrnutí, kde jsem se pokusila analyzovat údaje potřebné pro můj výzkum. Globální shrnutí analýz všech rozhovorů jsem zpracovala do přehledné tabulky. V diskuzi jsem se snažila uvést základní poznatky z mého výzkumu do kontextu současné literatury o dané problematice. Také zde uvádím osobní dojmy o získaných poznatcích.

3.4.1 Výzkumný vzorek

Pro svůj malý výzkum jsem si vybrala 10 žen z mého okolí. S většinou z nich se znám osobně. Všechny tyto ženy jsou prvorodičky, které porodily vaginálně, jejich věk se pohybuje v rozmezí od 27 do 38 let, vzdělání i rodinný stav se liší. 6 z nich navštěvovalo prenatální přípravu a 4 nikoliv. Ženy porodily v brněnských porodnicích, pouze jedna ve Vyškově. Kontaktovala jsem je osobně.

3.4.2 Výzkumná metoda

Jak bylo již shora zmíněno, zvolila jsem pro sběr informací polostrukturovaný rozhovor. Tyto rozhovory jsem vedla s 10 ženami v průběhu prosince 2015 až března 2016. Nejdříve jsem jednotlivé ženy osobně kontaktovala, seznámila je stručně s tématem mé bakalářské práce a také s oborem, který studuji. Potom jsem si domluvila schůzku, která ve většině případů probíhala u mě doma. Velkou výhodou pro mě byl fakt, že jsem se se zkoumanými znala, proto bylo vedení rozhovorů velice příjemnou záležitostí. Necítila jsem ze strany respondentek žádný stud, vše probíhalo velice uvolněně. Na rozhovor jsem se vždy snažila zajistit klidné prostředí bez přítomnosti další osoby. Před začátkem rozhovoru jsem každé ženě dala podepsat informovaný souhlas. Všechny rozhovory jsem si zaznamenávala na diktafon. Informace, které mi byly sděleny, jsem následně částečně přepsala a vytvořila z nich případové studie. Formu případové studie jsem zvolila proto, že je to podle mého názoru ve zdravotnictví nejobvyklejší metoda výzkumu. Jednotlivé rozhovory jsem analyzovala a provedla jejich shrnutí. Globální shrnutí všech rozhovorů je provedeno do přehledné tabulky.

- 33 -

Rozhovor č. 1

Základní údaje : Paní Lída, prvorodička, 31 let, vdaná, vysokoškolské vzdělání, kurz předporodní přípravy absolvovala Paní Lída začala prenatální přípravu navštěvovat jednak na základě doporučení kamarádky, jednak proto, že nerada sama hledá potřebné informace. Chodila do Centra Majka v Brně, kurz vedla dula, obsahoval celkem 10 lekcí, 2 lekce byly s partnerem. „Majka je taková energická žena, má 3 děti a hodně jsme si spolu sedly.“ Kurz byl poměrně obsáhlý a podrobný, všechny získané informace a dovednosti využila. Probíraná témata: průběh celého porodu po jednotlivých fázích, kdy jet do porodnice, co si vzít do porodnice, samostatná kapitola o kojení a o porodním plánu, episiotomie ano či ne, dirupce plodové vody ano či ne, příprava na rodičovství, jak si vybrat pediatra, jak pečovat o dítě, přebalování, základní hygienické potřeby….. „Je fakt, že ta Majka k těm porodům chodí, takže nám prostě řekla, co si můžeme dovolit a co si nemůžeme dovolit. To, co bylo zapotřebí, to řekla, to, co jsme nevěděli, to jsme se doptali.“ U porodu měla paní Lída manžela a sestřenici. „Potřebovala jsem mít někoho, komu hodně věřím a takovou tu psychickou podporu.“ Už před kurzem byla rozhodnutá, že s ní půjde sestřenice. Manžela nechtěla nutit. „Nakonec tam šel a myslím si, že za to byl rád.“ Porod měla paní Lída rychlý, za což byla velice ráda, protože se nejvíc bála pobytu v porodnici. „Nemocnice nesnáším.“ „Porod dopadl úplně suprově.“ Určitě měla na celkový průběh porodu vliv prenatální příprava. „Myslím si, že mi ten kurz dal hodně, když jsem tam šla, na porodní sál, tak jsem věděla, co mě čeká………lektorka, ta tě hodí do pohody.“ Ke zmírnění porodních bolestí využila pouze vliv teplé vody, bylo jí podáno i klyzma. „Měla jsem uvedeno v porodním plánu, to mně hodně ulevilo, jak se prohřály ty cesty, to bylo super.“ Na základě prenatální přípravy měla porodní plán připravený. „Plán jsem měla napsaný, ale nakonec to bylo všechno jinak, ale probrali to se mnou a oni na to mají školy, takže by měli vědět, co dělají. Co mi splnili, tak jsem nechtěla malému stříhat pahýlek od pupečníku.“ O porodním plánu si myslí, že ho zdravotnický personál moc neuznává. „Zase přišel někdo chytrý s porodním plánem.“ S kojením a ani s péčí o dítě neměla sebemenší problém, kojí bez problémů už 12 měsíců. „Já si myslím, že pokud jsi od přírody jako ta matka, takže to nějak jde samo.“ V prvních dnech po návratu z porodnice jí pomáhala sestřenice. Prenatální přípravu doporučuje všem prvorodičkám. „Ani jedna z nás si

- 34 -

nedokáže představit, co to je, co ji čeká a prostě na tom předporodním kurzu takové ty strašáky z ní spadnou a jde tam v pohodě.“ Shrnutí rozhovoru č. 1 Paní Lída je velice pohodová a optimisticky laděná žena, působí velice uvolněně. Z rozhovoru je patrné, že prenatální příprava měla velký vliv na zvládnutí porodu i šestinedělí a byla pro respondentku velkým přínosem. Paní Lída chodila do dlouhodobého kurzu na doporučení kamarádky a kurz také doporučuje všem prvorodičkám. To, že měl kurz 10 lekcí, má jistě také svá pozitiva. Paní Lída nerada sama hledá informace, a proto pro ni byl kurz nejlepší způsob, jak se něco dozvědět o těhotenství, porodu a šestinedělí. Má pocit, že se dozvěděla vše potřebné. Již před absolvováním kurzu byla rozhodnutá, že si k porodu jako doprovázející osobu vezme sestřenici, a to hlavně kvůli psychické podpoře. Manžel se měl sám rozhodnout, byl s ní i na kurzu a k porodu nakonec také šel. Paní Lída měla sepsaný porodní plán, ale neproběhlo podle něho téměř nic. Nevadilo jí to. Její postoj k porodnímu plánu byl však takový, že sice měla jakási přání, ale jinak plně důvěřovala zdravotnickému personálu, a tak dala na doporučení porodní asistentky. Porod proběhl dle jejích slov „suprově“. Nepotřebovala žádné farmakologické ovlivnění bolesti, využila pouze vliv teplé vody a to jí stačilo. Po porodu neměla žádné problémy s kojením, kojí již 12 měsíců. Péči o dítě zvládla také dobře, dostatek informací měla z kurzu, ale také v porodnici jí bylo vše vysvětleno a ukázáno od ošetřujícího personálu. Kurz podle ní uvede ženu do pohody, psychicky ji připraví a ta potom ví, do čeho jde.

Rozhovor č. 2

Základní údaje: Slečna Lucka, prvorodička, 29 let, vzdělání středoškolské s maturitou, svobodná, předporodní přípravu neabsolvovala Slečna Lucka do žádného kurzu prenatální přípravy nechodila, protože jí to nepřipadalo důležité. Informace o těhotenství, porodu a šestinedělí získávala pomocí internetu a časopisů. S kamarádkami, které čekaly dítě ve stejném termínu, měly jakousi komunitní skupinu. Zde si vyměňovaly informace. S partnerem byla během těhotenství na exkurzi porodního sálu. „Tím - 35 -

pádem jsem si myslela, že jsem na porod připravená. Když jsem to viděla v seriálech, jak se má třeba dýchat, tak jsem si říkala, že to zvládnu.“ U porodu měla svého partnera, on sám chtěl být u porodu, zajímalo ho to. „Považovala jsem to ani ne jako nutnost, ale spíš, že to tak má být.“ „Chtěl mi být oporou.“ Slečna Lucka měla porod indukovaný kvůli potermínové graviditě, k tlumení porodních bolestí využila epidurální analgezii. „No, bylo to bolestivý, fakt to bylo bolestivý, nebudu říkat, že mě to nebolelo, ale myslím si, že jsem to zvládla celkem dobře…………“ „Táhlo se to od neděle a rodila jsem až v pondělí odpoledne, byla jsem vyčerpaná, tak mi porodní asistentka doporučila, ať si nechám píchnout epidurál. Pomůže mi to, odpočinu si a budu na porod lépe připravená. Po aplikaci jsem se hodinku prospala, pak jsem se probudila a malá byla za 20 minut na světě.“ Vzhledem k tomu, že závěr porodu byl docela rychlý, neměla možnost porodu do vody. To chtěla zkusit. Slečna Lucka ví, co je porodní plán, ale neměla ho sepsaný. „Jediné, co jsem chtěla, tak hned po porodu si nechat malou na břiše (to bylo v porodnici automatické). Nástřih a podobné věci jsem nechala na nich, věřila jsem jim.“ Kojila 10 měsíců, pouze zpočátku měla problém s bradavkami. „Popraskaly mi bradavky a strašně to bolelo, takže jsem úplně sípala. Sestřičky na novorozeneckém mi poradily, ať raději odstříkám mléko a dávám to malé stříkačkou po prstíku.“ Po propuštění z porodnice probíhalo vše také bez větších problémů. „Byly nějaké probrečené noci….jediné, co jsem měla strach, bylo koupání. Partner, ten se bál ještě víc, než já……..neberu to jako problém, měla jsem zkrátka jenom strach.“ Během šestinedělí si vyměňovala také zkušenosti se svými kamarádkami z jejich skupiny, a to jí hodně pomohlo. V dalším těhotenství by prenatální přípravu určitě nenavštěvovala. „Už vím, do čeho jdu, co mám dělat a jak se na to mám připravit.“ Shrnutí rozhovoru č. 2 Slečna Lucka působí stejně jako paní Lída velice uvolněně, je veselá a z ničeho si nedělá velké těžkosti. Absolvování prenatální přípravy nepovažovala za nutné a potřebné. Stačilo jí vzájemné sdílení zkušeností a pocitů s kamarádkami. I když byl porod indukovaný, zvládla ho dobře. K tlumení porodních bolestí využila epidurální analgezii. U porodu měla partnera, otce dítěte, protože to tak má podle ní být. Porodní plán neměla, plně důvěřovala zdravotnickému personálu. Kojila celkem 10 měsíců a problémy se vyskytly pouze se začátkem laktace. Měla popraskané bradavky a řešila to hned v porodnici s dětskými sestrami. Šestinedělí proběhlo

- 36 -

v pořádku. Co se týče péče o dítě, měla strach z koupání. V dalším těhotenství na prenatální přípravu chodit opět nebude, už ví, do čeho jde.

Rozhovor č. 3

Základní údaje: Paní Mariana, prvorodička, 28 let, vysokoškolské vzdělání, vdaná, prenatální přípravu neabsolvovala Vzhledem k tomu, že paní Mariana vystudovala střední zdravotnickou školu, rozhodla se, že na prenatální přípravu chodit nebude, že má informace ze školy. Ve zdravotnictví však nepracuje. Během těhotenství si prošla učebnice, hlavně péči o dítě, hledala i na internetu a pouštěla si videa. K porodu ji doprovázel manžel, ale několik měsíců trvalo, než ho přesvědčila. „Znám ho jaký je, a tak jsem chtěla, aby to prožil taky, ten okamžik. Aby měl také vzpomínku a ten vztah k malé, ale i ke mně.“ Paní Mariana má pocit, že porod zvládla dobře. K tlumení bolestí chtěla využít hlavně teplou vodu, měla zaplacený nadstandard s vanou. Nakonec to však nevyužila, dítě mělo tachykardii. Ke konci porodu zkusila Entonox. „Já to neumím dýchat, takže mi nebyl nic platný.“ Porod proběhl rychle, asi pět hodin od příjmu. Uvažovala nad tím, že si připraví porodní plán. Nakonec se rozhodla, že se na všem domluví s porodní asistentkou ústně. Porodní asistentka ji sice naváděla trochu jinak, ale: „Mně to bylo v podstatě jedno, já jsem jim důvěřovala.“ Po porodu nastaly problémy s kojením, které se snažila řešit s porodní asistentkou, pomocí internetu a přes kamarádky. Kojila jen 3 měsíce a dává si to za vinu, že neměla dostatek informací. Už v porodnici ji zmátly informace, které se lišily. Sestry říkaly něco jiného než lékaři. Chyběl jí v porodnici jednotný přístup a souhra jednotlivých oddělení. O problémech s kojením říká: „Bylo to asi proto, že jsem nebyla na nějaké té přípravě. Nic jsem si o tom nepřečetla, nečekala jsem, že budou problémy, bylo to kvůli neznalosti a nevědomosti. Kdybych absolvovala nějaký ten kurz, asi bych nebyla tak vyplašená, jenže malá nechtěla pít a já jsem měla pocit, že pro to musím udělat maximum. Nedala jsem na nějaký ten instinkt.“ S péčí o dítě problémy neměla, ji samotnou v šestinedělí zatěžovalo hojení porodního poranění, ale nechtěla pomoc rodiny, vše chtěla zvládnout sama. O prenatální přípravě v dalším těhotenství uvažuje pouze v případě, že by další dítě měla s větším časovým odstupem.

- 37 -

Shrnutí rozhovoru č. 3 Paní Mariana je spíše úzkostný typ ženy. Rozhovor probíhal u ní doma v přítomnosti dcerky, která je hodně temperamentní, průběh rozhovoru byl narušen. Na prenatální přípravu nechodila, protože si myslela, že vše zná ze zdravotní školy. Po dlouhém přesvědčování s ní k porodu šel manžel. Porod zvládla dobře, chtěla využít analgetického účinku teplé vody. Dítě však mělo tachykardii a tak zkusila Entonox. Uvažovala o porodním plánu, nakonec vše řešila pouze ústní domluvou, zdravotnickému personálu důvěřovala. Nastaly problémy s kojením, snažila se je řešit přes porodní asistentku, internet, kamarádky. Nakonec kojila jen 3 měsíce a vinu přikládá tomu, že kdyby chodila do nějakého kurzu, tak by byla lépe připravená. V šestinedělí jí také určité problémy dělalo hojení porodního poranění. Bránila se pomoci rodiny, vše chtěla zvládnout sama. Pokud by měla další dítě s větším časovým odstupem, uvažuje o prenatální přípravě.

Rozhovor č. 4 Základní údaje: Paní Tamara, prvorodička, 33 let, střední škola s maturitou, vdaná, prenatální přípravu absolvovala Paní Tamara chodila na prenatální přípravu do porodnice, ve které chtěla rodit. Sama si tento kurz vybrala. „Bála jsem se, měla jsem strašný strach z porodu a nevěděla jsem, do čeho jdu, bála jsem se bolesti.“ Absolvovala pouze 2 lekce, lekci o kojení nestihla. Porodila. Ohledně kojení jí však bylo vše náležitě vysvětleno a i prakticky předvedeno staniční sestrou porodního sálu. V případě problémů ji mohla paní Tamara kontaktovat i telefonicky. O těhotenství, porodu a šestinedělí si paní Tamara hledala informace i na internetu a různé věci probírala i se svými těhotnými kolegyněmi z práce. Myslí si, že jí kurz poskytl dostatečné množství informací a dovedností. „Když jsem tam šla, tak jsem nevěděla vůbec nic, a když jsem odcházela, tak jsem byla přesvědčená, že to zvládnu.“ V kurzu se dozvěděla kdy do porodnice a co si s sebou vzít, co dělat, když přijdou „poslíčci“, co dělat při odtoku plodové vody a odchodu hlenové zátky, jak porod probíhá v jednotlivých fázích, úlevové polohy, důležitost partnera při porodu. Na kurzu manžela neměla. „Na to mi řekl, že to neexistuje, aby tam se mnou šel.“ Z 12 žen, které na kurz chodily, tam měla partnera pouze jedna. K porodu - 38 -

s ní manžel šel, v případě, že by nechtěl, zvolila by paní Tamara jako doprovázející osobu svou matku. „Potřebovala jsem tam mít někoho, kdo mě bude držet za ruku, já se strašně bojím nových věcí a bolesti. Bez manžela bych to nezvládla, hrozně moc mi pomohl. Vůbec si nedovedu představit, že by tam nebyl.“ Prenatální příprava jí určitě pomohla lépe zvládnout porod, zbavila ji zbytečného strachu, např. z episiotomie. Také se zde naučila, že se nemusí v porodnici bát říct, co potřebuje a co cítí. Na bolest jí bylo podáno nějaké analgetikum do žíly, ale neví co. „Když jsem přišla do porodnice, řekla jsem hned mezi dveřmi, že chci epidurál. Nakonec mi ho ale nedávali, protože jsem ho nepotřebovala.“ Porodní plán neměla, i když z kurzu byla informovaná, co to je. „Byla jsem přesvědčená, že oni ví, co mají dělat a já jim do toho nemám co kecat. Měla jsem v ně plnou důvěru. Porodní asistentka, která se o mě starala, byla velice příjemná a probrali jsme vše podstatné hned při příjmu.“ Porod proběhl hladce a rychle, od příjmu na porodní sál porodila za tři a půl hodiny. Protože ji hodně bolely kyčle, nemohla rodit na boku. Tato poloha jí byla doporučena porodní asistentkou. Porodila vpolosedě. „Přišlo mi to přirozené.“ S kojením neměla v podstatě žádné problémy, měla zpočátku hodně nalitá prsa, dcera se hůř přisávala a doteď přisává na levý prs. Paní Tamara kojí 13 měsíců. „Ze začátku jsem měla moc mléka, musela jsem i odsávat, každý den jsem dávala do mrazáku půl litru mléka.“ V šestinedělí sama se sebou žádné problémy neměla. Potíže byly s koupáním dítěte a také dcerka trpěla na koliky. „Ona nesnáší vodu, trvá to doteď, pořád hrozně řve. Myslela jsem si, že to cítí ze mě, že mám strach ji koupat. Měla jsem strach, že mi spadne, byla jsem nejistá, v porodnici mi to totiž neukázali.“ Prenatální přípravu by určitě doporučila všem prvorodičkám. „Strašně uklidnili, zbavili mě takového toho strachu, člověk získá jistotu, že se o něho postarají dobře a že tomu rozumí.“ Shrnutí rozhovoru č. 4 Paní Tamara je stejně jako paní Mariana spíše úzkostný typ ženy, z toho důvodu také chodila na předporodní přípravu. I když absolvovala pouze 2 lekce, pomohla jí zbavit se strachu a lépe zvládnout porod. K porodu ji doprovázel manžel, pokud by nešel, chtěla by s sebou mít maminku. K tlumení porodních bolestí chtěla využít epidurální analgezii, nakonec jí bylo podáno analgetikum intravenózně. Porodní plán neměla, opět udává plnou důvěru ve zdravotnický personál. S kojením žádné potíže nebyly, i když lekci o kojení nestihla, protože porodila. Kojí již déle jak 13 měsíců. Problémy měla s koupáním, měla strach. Dítě také

- 39 -

trpělo na koliky. Doporučuje prenatální přípravu všem prvorodičkám pro uklidnění, zbavení strachu a získání jistoty.

Rozhovor č. 5 Základní údaje: Paní Pavla, prvorodička, 38 let, vyučená, vdaná, prenatální přípravu absolvovala Paní Pavla absolvovala prenatální přípravu v porodnici, kde také potom porodila své dítě a rodit tam chtěla. Kurz se skládal ze dvou lekcí po dvou hodinách, vedla ho porodní asistentka a vyšel cenově nejlépe. „Chodila jsem tam proto, že to bylo první dítě a člověk tak nějak neví, do čeho jde. Myslím si, že se na to člověk dost dobře nepřipraví, protože zná teorii a praxe je jiná.“ Kurz hodnotí tak, že informace byly stejné jako z knih, co četla. Dovednosti nezískala žádné. Prenatální přípravu s ní absolvoval i manžel a šel s ní i k porodu. „Byl se mnou na tom kurzu, takže věděl, do čeho jde. Vzhledem k tomu, že porod trval dlouho, tak mi hodně pomohl. Psychicky, že tam člověk není sám.“ Paní Pavla si nemyslí, že by jí prenatální příprava pomohla lépe zvládnout porod. Podle ní je praxe jiná, než teorie. K tlumení porodní bolesti využila Entonox, zmiňuje také fakt, že se za to platilo 1000 Kč. „ Napřed jsem se tomu bránila, ale až to bylo kritické, tak jsem chtěla spíš epidurál, na ten už bylo ale pozdě. Tak jsem použila ten plyn. Nemohu ale říci, že by mi to nějak výrazně pomohlo.“ Porodní plán neměla. „Člověk si může napsat plán, ale pak je to všechno jinak. Nechala jsem vše na lékařích, oni vědí, co dělají, důvěřovala jsem jim.“ Porod paní Pavly začal odchodem hlenové zátky a občasnými kontrakcemi, poprvé ji z porodnice vrátily, protože nebyl porodní nález ještě příhodný. Druhý den dopoledne se do porodnice vypravila opět a to už ji přijali. Dcerku porodila toho dne po desáté hodině večerní. Dostávala Oxytocin kvůli slabým kontrakcím. Při porodu využila znalost dýchání, na polohy se domlouvala s porodní asistentkou. Zkoušela teplou vodu, ale bylo jí na zvracení. Problémy s kojením sice neudává, přesto kojila jen 4 měsíce. „Měla jsem málo mléka. Nepodařilo se mi to tak nějak rozjet, byly zrovna velká vedra.“ Udává, že dodržovala pitný režim, užívala homeopatika, využila bezplatné linky ohledně laktačního poradenství a dokonce měla doma laktační poradkyni. „Snažila jsem se to řešit, protože mě to mrzelo.“ Šestinedělí probíhalo celkem v klidu, ale přesto paní Pavla udává, že asi 3 měsíce trvalo, než se vše zaběhlo. Malá je vymodlená, je sama, tak jsme se motali jen kolem ní a zvládli jsme to dobře.“ Dcera se paní Pavle narodila po velkých - 40 -

problémech, po umělém oplodnění. Podle paní Pavly nemá prenatální příprava tak zásadní význam, hlavně pokud ženy čtou knihy. „Myslím si, že to pak žena zvládne instinktivně sama a i ta porodní asistentka jí hodně pomůže. Měla jsem hodnou porodní asistentku, byli moc hodní.“ Shrnutí rozhovoru č. 5 Paní Pavla je starší prvorodička, dítě po umělém oplodnění, proto ke všemu přistupuje velice svědomitě. Přesto má pocit, že jí prenatální příprava nedala nic podstatného. Možná je to proto, že obsahovala pouze 2 lekce a tím pádem nebyl čas na diskuze atd. Vše měla načteno z knih a myslí si, že žena je schopna vše zvládnout s pomocí instinktu a porodní asistentky. U porodu ji doprovázel manžel, který s ní chodil i na přípravu. Nemyslí si, že by jí prenatální příprava pomohla lépe zvládnout porod. K tlumení bolestí chtěla využít teplou vodu, ale nedělalo jí to dobře, tak vyzkoušela Entonox. Jako jediná z žen se zmiňuje o platbě za Entonox a také o tom, že kurz vybrala podle ceny. Měla problémy s kojením, měla málo mléka, snažila se řešit přes laktační poradkyni, homeopatika, přesto kojila jen 4 měsíce. Jinak vše zvládla dobře, ale trvalo to 3 měsíce, než se vše zaběhlo.

Rozhovor č. 6

Základní údaje: Paní Veronika, prvorodička, 28 let, střední škola s maturitou, vdaná, prenatální přípravu neabsolvovala Prenatální přípravu během svého těhotenství neabsolvovala, protože jí to připadalo zbytečné, neměla pocit, že by na porod měla být nějak dopředu připravená. Říkala si: „To dítě nějak porodit musím, a když budu poslouchat porodní asistentky a lékaře, tak to mi bude stačit. Budu dýchat, jak mi řeknou a dělat vše, tak jak řeknou a to dítě stejně vyleze. Byla jsem nad věcí, prostě porodím.“ Vzhledem k tomu, že je zdravotnický laborant, nějaké informace o těhotenství a porodu měla ze školy, jinak získávala informace na internetu. Např. prohlídka porodního sálu a šestinedělí ji vůbec nezajímala. Opakovaně zdůraznila, že nepotřebovala dopředu nic vědět. V porodnici jí dokonce nabízeli kurz předporodní přípravy, ale ona to odmítla. U porodu měla jak manžela, tak i sestru. Manžela tam chtěla mít : „Šli jsme do toho - 41 -

dva, tak ať tam taky je.“ Nebyl nijak tlačen, chtěl jít sám od sebe, se vším jí pomáhal. „Věděla jsem, že budu potřebovat pomoc.“ Sestra chtěla jít sama od sebe, byla zvědavá. Paní Veronika si myslí, že porod zvládla dobře, měla odrozeno za 4 hodiny. „Chválili si mě, že na prvorodičku to bylo rychlé.“ Během porodu dala na veškeré rady porodní asistentky, spolupracovala a vše dobře postupovalo. Co se týče tlumení bolestí, tak : „Šla jsem do toho s tím, že nechci epidurál.“ Po dvou hodinách porodních bolestí však změnila názor, na epidurál bylo vše připravené, ale vzhledem k tomu, že porod hodně postoupil, už jí nebyl aplikován a vše zvládla bez jakékoliv medikace. Na tišení bolesti využila střídání poloh, sezení na míči a nejvíce pobyt ve sprše, kde jí byl velkou oporou a pomocí právě manžel. Na to, že nepotřebovala žádné léky je hrdá a říká: „Jsem za to ráda.“ Na porodní plán se dívá spíše „skrz prsty“, opět to nepovažuje za nutné. „Přijde mi divné, když si lidé sepisují, že chcou, aby jim u toho hrála hudba, měli tam vonné tyčinky a bylo přítmí…“ Je spíše proti, myslí si, že to naopak porodním asistentkám ztěžuje práci. Paní Veronika je typický příklad ženy, která se absolutně oddala péči porodní asistentky a nechala se jí vést. Její porod byl indukovaný šest dnů po termínu. Již po hodině od zavedení Prostinu (v 7:30) měla velmi silné kontrakce, dcera se narodila ve 12:20. Rodila v klasické poloze, polosed. Během porodu se o ni starala jen porodní asistentka, v samotném závěru přišla i lékařka. „Malá byla dlouho v porodních cestách, tak zavolali doktorku, aby mně skočila na to břicho. Měla jsem chvíli i kyslík.“ Porodní poranění bylo rozsáhlejší, šití trvalo tři čtvrtě hodiny. Velice kladně hodnotí fakt, že dítě jí nebylo odebráno ani přes toto velké šití porodního poranění. Holčička s ní zůstala v bezprostředním kontaktu celé dvě hodiny po porodu, proběhlo i první přisátí. Personál se jí na vše ptal, co mohou a nemohou s dítětem udělat. „Byla jsem spokojená.“ Co se kojení týče, start byl dobrý, bez problémů, laktace nastoupila hned druhý den po porodu. I přesto kojila jen dva a půl měsíce. „Měla jsem asi slabý mlíko.“ Kojit mohla zpočátku jen vleže kvůli velkému šití porodních cest, kontaktovala i laktační poradkyni. Dítě však začalo mléko odmítat a bylo plačtivé. Na váze přibývalo dobře. „Tak jsme to pak vzdali.“ Po propuštění z porodnice měla největší problém s bolestivostí porodního poranění. „Byla jsem hodně špatně pohyblivá, tak jsem byla ráda za pomoc okolí.“ Dítě bylo hodně aktivní, málo spalo, nejraději bylo u někoho v náručí, což bylo velice vyčerpávající. „Byla jsem trochu ubrečená.“ Rodina jí v šestinedělí maximálně pomáhala, manžel měl 14 dnů dovolenou, maminka jí vařila, a tak vše zvládla nakonec dobře. „Šest týdnů to trvalo, než jsem se z toho oklepala.“ O tom, že by navštěvovala v příštím těhotenství prenatální přípravu, neuvažuje, zatím totiž neuvažuje ani o dalším těhotenství. - 42 -

Shrnutí rozhovoru č. 6 Paní Veronika je žena, která působí velice uvolněně a září z ní pohoda. Žije tak, že nechce nic vědět dopředu, proto nechtěla chodit ani na prenatální přípravu. Říkala si, že nějak porodit musí. Obecné informace měla ze školy, protože je zdravotnický laborant. K porodu ji doprovázel manžel a sestra, ta šla ze zvědavosti. Porod byl indukovaný pro potermínovou graviditu. Paní Veronika šla rodit s tím, že nechce epidurál. Během porodu však změnila názor, na ten však bylo již pozdě. Je hrdá na to, že zvládla porodit jen za pomoci teplé vody, míče a střídání poloh. Porodní plán neměla, neuznává ho, myslí si, že to jen komplikuje zdravotníkům jejich práci. Plně se oddala porodní asistentce a nechala se vést. Start kojení byl bez problémů, ale kojila jen dva a půl měsíce. Dítě bylo plačtivé a odmítalo kojení. Kontaktovala i laktační poradkyni. Během šestinedělí byla velice ráda za veškerou pomoc rodiny, protože byla hůře pohyblivá kvůli velkému šití porodního poranění. Udává i změny nálad. O prenatální přípravě v dalším těhotenství neuvažuje, protože neplánuje ani další těhotenství.

Rozhovor č. 7

Základní údaje: Slečna Šárka, prvorodička, 27 let, vzdělání středoškolské s maturitou, svobodná, prenatální přípravu neabsolvovala Slečna Šárka nechodila na prenatální přípravu vzhledem k rizikovému těhotenství, byla doma na pracovní neschopnosti, zpočátku gravidity také trpěla velkými nevolnostmi a zvracením. „Neměla jsem ani chuť někam chodit.“ Nakonec ale i přes hrozící předčasný porod, rodila ve 39. týdnu těhotenství. Na předporodní přípravu se ale stejně dívá jako na zbytečnou a nechodila by tam, i kdyby mohla. Během těhotenství měla nařízený klidový režim, proto trávila spoustu času na internetu a zde také získávala informace o těhotenství, porodu, šestinedělí a péči o dítě. Zda jsou informace správné nijak neřešila. „Já jsem se porodu nebála a tak jsem to moc neřešila.“ U porodu měla s sebou partnera. „Chtěla jsem , aby to zažil taky, aby věděl, co to je. A on o to hlavně také stál.“ Ze svého porodu má velice dobrý - 43 -

pocit, zvládla ho dobře, říká: „Byl dobrej, já bych rodila hned.“ Porodní plán udělaný neměla, teď ji trochu mrzí, že si ho nepřipravila. Zmiňuje totiž, že její sestra ho vypracovaný měla a při porodu jí přinesl mnoho pěkného a hlavně byl respektován zdravotnickým personálem. Nicméně s péčí porodní asistentky byla maximálně spokojená. „Měla jsem starší paní, z toho jsem měla trochu strach, ale ona byla perfektní, povzbuzovala mě, chválila mě, byla jsem strašně spokojená.“ Porod začal mírnými bolestmi v pátek, které se jí podařily teplou koupelí zmírnit. „To jsem si říkala, že jsou to takoví ti poslíčci.“ Až nastoupily větší bolesti v sobotu dopoledne, počkala ještě do podvečera doma, poté jela do porodnice. Nález při příjmu byl 5 cm. První dobu porodní trávila většinou ve sprše nebo na míči, došlo však k zeslábnutí kontrakcí, a tak jí byl podán Oxytocin v infuzi. Porodní asistentka provedla také dirupci, po které nastaly velice silné kontrakce. Slečna Šárka přesně neví, jestli jí bylo podáno nějaké analgetikum. Rodila vpolosedě a velice oceňuje to, že jí dítě nechali na břiše a nikam ho neodnesli po celé dvě hodiny, co byla ještě po porodu na porodním boxu. Miminko se během té doby přisálo na oba prsy. S kojením neměla v porodnici vůbec žádné problémy, menší komplikace nastaly až asi měsíc po porodu. „Malá byla velký jedlík, tak jsem ji měla snad co hodinu na prsu, bylo to velice vyčerpávající, měla jsem ji pořád v rukách.“ Kontaktovala proto laktační poradkyni, která za ní přijela domů, pomohla jí s úpravou polohy při kojení, ale také: „Laktační poradkyně mi tvrdila, že mám slabé mléko. To určitě nebyla pravda, protože malá pěkně přibývala, spíš si myslím, že mi chtěla prodat nějaké preparáty, nabízela mi toho moc. Nic jsem si ale nekoupila, připadalo mi, že chce jen peníze.“ Laktační poradkyně naučila Šárku vázat i šátek na dítě, to oceňuje. Celkově nemá pocit, že by jí nějak zásadně pomohla, ale kojit nepřestala a kojila celkem 17 měsíců. S péčí o dítě neměla problémy. „Mně to přišlo tak automatické, takový ten mateřský cit, prostě to tak samo naběhne.“ Šestinedělí hodnotí jako super období, vše si zvládla sama, akorát třeba s koupáním pomáhal partner. „On pak začal koupat a koupe do dneška.“ V dalším těhotenství neuvažuje o návštěvě prenatální přípravy už kvůli prvnímu dítěti. „Nebyl by na to čas. Zvládla jsem ten první porod a nepotřebovala jsem to.“ Přemýšlela ale nad tím, že by si připravila porodní plán a pokud by čas i zdravotní stav dovolil, ráda by chodila na těhotenskou jógu.

- 44 -

Shrnutí rozhovoru č. 7 Slečna Šárka je optimistická a energická žena, která však měla rizikovou graviditu a na prenatální přípravu nechodila. Myslí si, že je to stejně zbytečné, porodu se nebála. Doprovázel ji partner, porod proběhl bez problémů, byl jí podán Oxytocin, o analgetiku neví. Pro tlumení porodních bolestí využila teplou vodu a míč. Trochu ji mrzí, že neměla porodní plán a uvažuje o jeho vypracování při dalším těhotenství. Začátek kojení byl bez problémů, asi po měsíci měla méně mléka, problém řešila i s laktační poradkyní a celkem kojila 17 měsíců. Šestinedělí hodnotí jako super období, vše zvládla sama, koupání se ujal partner. Při dalším těhotenství by ráda chodila na těhotenskou jógu.

Rozhovor č. 8

Základní údaje: Paní Petra, prvorodička, 26 let, střední škola s maturitou, vdaná, prenatální přípravu absolvovala Paní Petra navštěvovala prenatální přípravu v rámci porodnice na Obilním trhu v Brně. Sama se v této porodnici narodila, a proto se pro ni rozhodla. Na přípravu chodila bez manžela, který tam chodit nechtěl. Informace získávala také pomocí knih a internetu, tam se snažila vyhledávat spíše odbornější články. Jak sama říká: „Chtěla jsem vědět, co mě čeká, jak tomu porodu pomoci a jak si ulevit od bolesti.“ V kurzu získala dostatečné množství informací a dovedností, které však vzhledem k průběhu porodu nemohla dostatečně využít. Bolest chtěla mírnit nefarmakologickou cestou pomocí teplé vody a změn polohy. Nakonec jí byla aplikována epidurální analgezie. Přesto kurz hodnotí jako přínosný, věděla, kdy jet do porodnice atd. Jako doprovázející osobu měla u porodu manžela. „Byla to pro mě psychická podpora, získal tím větší vztah k dceři a myslím si, že i ke mně.“ Z prenatální přípravy byla informovaná o porodním plánu, ale sama ho neměla: „Vím, že může být porod úplně jiný, než si ho žena naplánuje, proto jsem plán nedělala. Jsem hodná pacientka. Dodržovala jsem pokyny porodní asistentky i lékařů“ (smích). Komunikaci se zdravotnickým personálem hodnotí velice dobře, byla spokojená. Jinak její porod začal večer křížovými bolestmi, které se snažila mírnit ještě doma pomocí teplé vody. Ve sprše jí však odtekla plodová voda, tak se vypravila do porodnice. Po natočení a vyhodnocení monitoru se lékaři rozhodli ke - 45 -

kontinuálnímu monitoringu (ST analyzátor). „Zjistili, že se malé daří nějak hůř.“ Paní Petra tak byla nucena zůstat na lůžku, a proto požádala o něco od bolesti. Byl jí nabídnut a aplikován epidurál. „Úleva od bolesti naprosto úžasná.“ Porod pak probíhal bez problémů. Dítě jí bylo ponecháno celé 2 hodiny po porodu, přisálo se. Během pobytu v porodnici se nevyskytly žádné problémy, personál maximálně vycházel vstříc. Po příjezdu domů: „Samozřejmě problémy s kojením byly. Prsa oteklá, bradavky popraskané, člověk neví, co a jak. Ještě, že mám doma maminku, která mi poradila ze svých zkušeností.“ Vše se snažila vyřešit sama, nikoho povolaného nekontaktovala, kojila 4 měsíce. „Měla jsem nějaké materiály z porodnice, četla jsem na internetu. Musela jsem přikrmovat, měla jsem pocit, že má malá málo mléka. Teď si myslím, že to bylo tím, že se špatně přisávala kvůli pevné horní uzdičce.“ Celkově zvládla šestinedělí bez problémů, péče o dítě jí nedělala potíže a i ona sama byla v pohodě. „Možná první koupání bylo takový roztřesený, ale zvládli jsme to.“ Co se týče doporučení prenatální přípravy všem prvorodičkám, má paní Petra takový názor, že to záleží na povaze člověka. „Moje sestra nikam nechodila a taky to zvládla. Je to individuální a záleží na každým.“ Shrnutí rozhovoru č. 8 Paní Petra je klidný typ ženy, je zdravotní sestra, přesto navštěvovala prenatální přípravu. Chtěla vědět, co ji čeká, jak porodu pomoci a jak si ulevit od bolesti. Kurz pro ni byl přínosem, i když nebyl dlouhodobý. Bohužel během porodu nemohla využít získané dovednosti. K porodu ji doprovázel manžel. Porod začal odtokem plodové vody a vzhledem ke stavu plodu byla během celého porodu monitorována. Byla upoutána na lůžko, proto se rozhodla pro epidurální analgezii, kterou hodnotí velice pozitivně. Porodní plán neměla, myslí si, že plán je jedna věc a realita věc druhá. Hodnotí se jako hodná pacientka. Doma nastaly problémy s kojením, oteklá prsa, popraskané bradavky, vše řešila sama a s maminkou. Kojila jen 4 měsíce. Myslí si, že dítě mělo příliš pevnou horní uzdičku a tak se špatně přisávalo. Jinak šestinedělí zvládla bez problémů s pomocí rodiny. Návštěva prenatální přípravy záleží hlavně na povaze člověka, každá žena je jiná.

- 46 -

Rozhovor č. 9

Základní údaje: Paní Lucie, prvorodička, 31 let, vzdělání vysokoškolské, vdaná, prenatální přípravu absolvovala Paní Lucie chodila na prenatální přípravu do Mamicentra v Brně, absolvovala celkem 8 lekcí po 3 hodinách, kurz vedla porodní asistentka. Rozhodla se na základě doporučení kamarádky. „Chtěla jsem se dozvědět, jaké jsou možnosti, jak probíhá porod a jaké je to potom, nechtěla jsem nic standardního.“ Kurz hodnotí jako velice přínosný, dozvěděla se ještě víc, než počítala. Byla překvapená, že se probíralo třeba i šestinedělí a to, co následuje potom. Moc se jí líbila lekce o kojení, kde se probíraly i příkrmy od půl roku dítěte. Zajímavá byla i kapitolka o nošení dětí z fyzioterapeutického hlediska. Asi na polovině lekcí s ní byl manžel. U porodu ji také manžel doprovázel. „Vůbec jsem nepřemýšlela o tom, že bych tam byla sama. Považovala jsem za jasný, že tam manžel bude a on to taky považoval za normální. Když se dcera narodila, tak si ji vzal k sobě…..I kdybych do kurzu nechodila, tak by tam byl.“ K porodu s ní šla a porod vedla také porodní asistentka, ke které chodila na prenatální přípravu. „Chtěla jsem mít u porodu někoho, komu budu věřit, úplně jsem se jí odevzdala.“ Předporodní příprava jí pomohla zvládnout lépe porod. „Otevřela mi možnosti, já jsem nechtěla nic googlit.“ „Porod probíhal tak automaticky….,ale myslím si, že by probíhal jinak, kdybych neměla ty informace.“ Během porodu nepotřebovala žádné léky. „Šla jsem tam s tím, že to není dobré pro mě ani pro dítě.“ Měla připravený porodní plán, který si sestavila podle porodnice, ve které rodila. Nakonec ho ale ani nevytáhla, měla u porodu svoji porodní asistentku, se kterou už byly domluvené předem. „Ona věděla, co já chci a nechci. V tu chvíli jsem byla ráda, že všechno ví a že já nemusím nic říkat.“ Porod byl také hodně rychlý, takže nebyl na porodní plán dostatečný prostor. Porod se rozběhl doma odtokem plodové vody a kontrakcemi. Po příjezdu do porodnice se dcera do hodiny narodila. Porod proběhl bez poranění. Dítě zůstalo celé dvě hodiny s matkou a otcem. První přisátí proběhlo hned po porodu. S kojením neměla vůbec žádné problémy a kojí již víc než 12 měsíců. Jediné, co zmiňuje, tak asi měsíc jí trvalo, než jí přestaly bolet bradavky po přisátí dítěte. Šestinedělí a péče o dítě probíhala také bez problémů. „Tak nějak jsme to zvládli.“ V prvních dnech měla k ruce manžela a také babičky miminka. „Všichni pomáhali, až moc, v prvních dnech jsem nemusela nic, ani vařit…“ Předporodní přípravu by doporučila všem prvorodičkám.

- 47 -

Shrnutí rozhovoru č. 9 Paní Lucie je typický příklad ženy, která nechce nic standardního, ke svému těhotenství, porodu a šestinedělí přistupovala velice zodpovědně, chtěla být na vše připravená a znát různé možnosti. Absolvovala dlouhodobý kurz, který vedla porodní asistentka, a ta ji také doprovázela k porodu a porod i vedla. Automatické pro ni bylo mít u porodu manžela. Prenatální příprava jí podle ní pomohla lépe zvládnout porod. Na tlumení porodních bolestí nechtěla rozhodně žádná analgetika. Měla sepsaný porodní plán, ale vzhledem k tomu, že byl porod velice rychlý, tak ho nepoužila. Navíc zde byla její osobní porodní asistentka, ta věděla, co paní Lucie chce, tak se jí paní Lucie plně odevzdala. S kojením žádné problémy neměla a kojí už 13 měsíců. První měsíc ji bolely bradavky, ale poraněné je neměla. Celé šestinedělí a péči o dítě zvládla dobře a s pomocí rodiny. Prenatální přípravu doporučuje všem prvorodičkám.

Rozhovor č. 10

Základní údaje: Paní Martina, prvorodička, 32 let, středoškolské vzdělání s maturitou, vdaná, prenatální přípravu navštěvovala Paní Martina se rozhodla pro prenatální přípravu hlavně proto, že nechtěla hledat informace na internetu a chtěla se dozvědět vše potřebné o porodu, kojení a péči o dítě. Vybrala si čtyřhodinový kurz vedený porodní asistentkou, probíhal v Brně a doporučila jí ho kamarádka. Kurz navštívila společně s manželem. Má pocit, že získala dostatečné množství informací a dovedností (o porodním plánu, o přítomnosti doprovázející osoby, o polohách při porodu, o dýchání, kdy jet do porodnice, darování pupečníkové krve, o kojení, oblékání miminek, koupání, první nemoci). Přesto si ještě hledala informace na internetu, hlavně v diskuzích. K porodu s ní šel jako doprovázející osoba manžel, byla rozhodnutá už před kurzem. „Ze začátku říkal, že nepůjde, nepůjde. Jak se to blížilo, tak už s tím počítal.“ Paní Martina si myslí, že jí předporodní příprava nijak nepomohla ve zvládnutí porodu. Je přesvědčená, že kdyby na kurzu nebyla, tak by vše proběhlo stejně. „Takové to dýchání, co nám řekli na kurzu, to mně řekli na porodním sále taky…“ Rodila ve 37. týdnu těhotenství, odtekla jí - 48 -

plodová voda, dítě bylo v poloze koncem pánevním. Od ošetřující gynekoložky měla původně doporučen císařský řez. Porod nakonec proběhl vaginálně. „Oni říkali, že budu rodit normálně a já jsem říkala, že nebudu.“ Pro tlumení porodních bolestí využila epidurální analgezii, pro tu byla rozhodnutá ještě před porodem. „Já jsem tam s tím šla, že to chci.“ Porodní plán neměla, nepovažuje to za nutné. Hned po porodu jí začaly problémy s kojením. „Hned od začátku, jak mi malou vozili na kojení, tak jsem měla rozpraskané bradavky a začala mi téct krev. Sestra říkala, že malá tu krev pít nemůže, jenže ten stejný problém vznikl i na druhém prsu.“ Zkoušela odstříkávat, ale mléko bylo neustále s příměsí krve. Bradavky ošetřovala mastí s kortikoidy, musela je před každým kojením omýt, připadalo jí to zbytečně složité. „Řekla jsem si, že to nemáme zapotřebí.“ Rozhodla se proto přejít na umělou výživu hned v porodnici. Po propuštění z porodnice vše zvládala dobře. „Bydleli jsme ještě u našich, takže jsem tam měla pomocníků…“ Problém měla se zastavením laktace, nezabraly jí napoprvé léky, tak musela opakovaně navštívit lékaře. Prenatální přípravu by doporučila všem prvorodičkám. Shrnutí rozhovoru č. 10 Paní Martina byla během rozhovoru ze všech žen nejméně hovorná. Jinak působí celkem klidně a na prenatální přípravu chodila proto, aby nemusela potřebné informace o porodu, kojení a péči o dítě hledat na internetu. Kurz byl jednorázový, podle mého názoru velice stručný. Nakonec stejně informace dohledávala. Na kurzu i u porodu ji doprovázel manžel. Ke zvládnutí porodu jí předporodní příprava nepomohla, myslí si, že i bez přípravy by vše proběhlo stejně. Rodila ve 37. týdnu, dítě bylo koncem pánevním. Ještě před porodem byla rozhodnutá pro epidurální analgezii a tu také využila. Porodní plán nepovažuje za nutnost, proto ho neměla. Hned v porodnici se rozhodla přejít na umělou výživu. Od začátku kojení měla velice rozpraskané bradavky a mléko bylo neustále s příměsí krve, připadala jí složitá péče o bradavky. Šestinedělí zvládla dobře za pomoci rodiny, měla problém se zástavou laktace, napoprvé jí nezabraly léky. I když nemá pocit, že by jí prenatální příprava nějak pomohla, doporučila by ji všem prvorodičkám.

- 49 -

Souhrnná analýza výsledků výzkumu

Prenatální příprava

Doprovod k porodu, proč? manžel, sestřenicepsychická podpora

Zvládání porodu porod proběhl „suprově“, příprava pomohla indukce, zvládla dobře

Tlumení porodní bolesti teplá voda

Porodní plán

epidurální analgezie

NE, důvěra ve zdravotnický personál

1. Lída

ANO, dlouhodobá

2. Lucka

NE

manžel, má to tak být

3. Mariana

NE

manžel, vytvoření vztahu k dítěti i k ní samotné

zvládla dobře

teplá voda, Entonox

NE, ústní domluva, důvěra ve zdravotnický personál

4. Tamara

ANO, 2 lekce v porodnici

manžel, celková podpora

zvládla dobře, příprava pomohla

intravenózní analgetikum

NE, důvěra ve zdravotnický personál

5. Pavla

ANO, 2 lekce v porodnici

manžel, hlavně psychická podpora

příprava jí nepomohla

teplá voda, střídání poloh, Entonox

NE, důvěra ve zdravotnický personál

6. Veronik a

NE

manžel, „šli jsme do toho dva“, sestra

indukce, zvládla dobře

teplá voda, střídání poloh, míč

NE, ztěžuje práci PA, měla plnou důvěru

7. Šárka

NE

manžel, „aby to zažil taky“

zvládla dobře, „já bych rodila hned“

teplá voda, míč

NE, mrzí ji, že neměla

- 50 -

ANO, téměř nic podle něho neproběhlo

Kojení, péče o dítě kojí 12 měsíců, péče o dítě bez problémů kojila 10 měsíců, popraskané bradavky, strach z koupání kojila 3 měsíce, neznalost, péče o dítě bez potíží, špatné hojení porodního poranění kojí již 13 měsíců, bez problémů, strach z koupání kojila 4 měsíce, málo mléka, jinak bez problémů kojila 2,5 měsíce, dítě plačtivé, odmítající prs, péče bez potíží, špatná pohyblivost a bolesti porodního poranění kojila 17 měsíců, v 1 měsíci méně mléka, koupe partner

Přínos prenatální přípravy Uvedení ženy do pohody, psychická příprava

Mrzí ji, že nechodila, měla by znalosti o kojení

Uklidnění, zbavení strachu, získání jistoty Žena vše může zvládnout instinktivně a s pomocí PA i bez přípravy

8. Petra

ANO, krátkodobá v porodnici

manžel, psychická podpora, větší vztah k dítěti i k ní samotné

nemohla využít dovednosti z kurzu, kontinuální monitoring

epidurální analgezie

NE, důvěra ve zdravotnický personál

9. Lucie

ANO, dlouhodobá

zvládla dobře, příprava pomohla

žádné

ANO, nepoužila, nechala se vést svou PA

10. Martina

ANO, jednorázová

manžel, nepřemýšlela o tom, že by tam nebyl osobní PA, důvěra, odevzdání se manžel, chtěla to tak už před kurzem

příprava jí nepomohla

epidurální analgezie

NE, není nutný

- 51 -

kojila 4 měsíce, oteklá prsa, popraskané bradavky, špatné přisávání dítěte, péče bez potíží kojí 13 měsíců, pouze bolest bradavek, péče bez potíží nekojila, rozpraskané bradavky, mléko s krví, složité ošetřování, péče o dítě bez problémů

Získání vědomostí, jak porodu pomoci, jak si ulevit od bolesti a co ženu čeká dozvěděla se, jaké jsou možnosti, nechtěla nic standardního Dozvěděla se vše potřebné o porodu, kojení a péči o dítě

4 DISKUZE

Pro výzkum jsem si vytyčila šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda má prenatální příprava vliv na zvládnutí porodu. Z rozhovorů, které jsem vedla s 10 ženami, vyplývá, že z 6 žen, které na přípravu chodily, uvedly pouze 3, že jim příprava pomohla lépe zvládnout porod. Z těchto 3 žen jsou 2 ty, které prošly dlouhodobým kurzem. Z toho vyplývá, že dlouhodobá a intenzivní příprava přináší ženám užitek. 2 ženy uvádějí, že jim prenatální příprava nepomohla ve zvládnutí porodu a 1 dotazovaná neměla možnost využít dovednosti z kurzu, protože byla kontinuálně monitorovaná a tudíž musela zůstat na lůžku. Naproti tomu je vzorek 4 žen, které na přípravu nechodily. Všechny se shodují v tom, že porod zvládly dobře. Ani jedna z žen nemá na porod žádné negativní vzpomínky, což mě velice překvapilo. Dále jsem chtěla zjistit, jestli má předporodní příprava nějaký vliv na výběr doprovázející osoby. Zjištění bylo takové, že všechny ženy, jak s přípravou, tak bez přípravy, měly u porodu doprovázející osobu. Ani jednu z žen, které na přípravu chodily, neovlivnila příprava v rozhodnutí pro přítomnost doprovázející osoby. Ve všech případech byl přítomen otec dítěte, ve 3 případech to byla ještě další osoba, a to sestra, sestřenice a osobní porodní asistentka. Ptala jsem se žen také na to, zda nebyli partneři z jejich strany nuceni k doprovázení k porodu. Všichni muži šli dobrovolně, i když některým trvalo delší dobu, než se tak rozhodli. Jak uvádí Pařízek,

3

muž by neměl být nucen, pro jednoho to může být pozitivní zážitek a

pro druhého trauma po zbytek života. Je také dokázáno, že průběh porodu bývá příznivý a ženy méně používají analgetika. Partneři také společným sdílením získávají hlubší vzájemný vztah a otcové vztah k dítěti. Z výpovědí žen, co je vedlo k rozhodnutí pro přítomnost partnera, je patrné, že se realita shoduje s tím, co je uváděno v literatuře. „Potřebovala jsem mít někoho, komu hodně věřím a takovou tu psychickou podporu.“ „Považovala jsem to ani ne jako nutnost, ale spíš, že to tak má být.“Chtěl mně být oporou.“ „Znám ho jaký je, a tak jsem chtěla, aby to prožil taky, ten okamžik. Aby měl také vzpomínku a ten vztah k malé, ale i ke mně.“

- 52 -

„Potřebovala jsem tam mít někoho, kdo mě bude držet za ruku, já se strašně bojím nových věcí a bolesti. Bez manžela bych to nezvládla, hrozně moc mi pomohl. Vůbec si nedovedu představit, že by tam nebyl.“ „Byl se mnou na tom kurzu, takže věděl, do čeho jde. Vzhledem k tomu, že porod trval dlouho, tak mi hodně pomohl. Psychicky, že tam člověk není sám.“ „Šli jsme do toho dva, tak ať tam taky je. Věděla jsem, že budu potřebovat pomoc.“ „Chtěla jsem, aby to zažil taky, aby věděl, co to je. A on o to hlavně také stál.“ „Byla to pro mě psychická podpora, získal tím větší vztah k dceři a myslím si, že i ke mně.“ „Vůbec jsem nepřemýšlela o tom, že bych tam byla sama. Považovala jsem za jasný, že tam manžel bude a on to taky považoval za normální. Když se dcera narodila, tak si ji vzal k sobě…..I kdybych do kurzu nechodila, tak by tam byl.“ „Ze začátku říkal, že nepůjde, nepůjde. Jak se to blížilo, tak už s tím počítal.“ Moc se mi také líbila výpověď paní Lucie o tom, proč s sebou měla u porodu svou porodní asistentku. Myslím si, že velkou roli zde sehrál i fakt, že paní Lucie chodila do dlouhodobého kurzu a měla tak možnost navázat hlubší vztah s porodní asistentkou. „Chtěla jsem mít u porodu někoho, komu budu věřit, úplně jsem se jí odevzdala.“ Třetím cílem bylo zjistit, jakou metodu tlumení bolesti volí ženy s předporodní přípravou a jestli se spíše přiklánějí k nefarmakologickým metodám. Jak už jsem výše uvedla je dokázáno, že už samotná přítomnost doprovázející osoby má vliv na spotřebu analgetik. Pouze jedna žena, která absolvovala prenatální přípravu, byla připravená na to, že žádná analgetika nechce a nakonec nevyužila ani žádnou z nefarmakologických metod. Opět by se zde dal vzít v potaz vliv dlouhodobé prenatální přípravy, právě tato žena chodila do dlouhodobého kurzu a rodila se svou porodní asistentkou. Jedenkrát byl využit účinek teplé vody, jednou účinek teplé vody a Entonoxu, ve dvou případech epidurální analgezie a jednou intravenózně podané analgetikum. Ze 4 žen, které nechodily na přípravu, využila epidurální analgezie jedna, jedna zvládla porodní bolesti pomocí teplé vody a Entonoxu a dvě dokonce jen pomocí teplé vody, pobytu na míči a střídání poloh. Mezi oběma skupinami není tedy markantní rozdíl ve způsobu tlumení porodní bolesti. Teplá voda je zmíněna celkem u poloviny zkoumaných. Podle Mander 4 byla voda k léčení a uklidňování využívána již dávno, hydroterapie prospívá rodičce mnoha způsoby, uvolňuje křeče a zmírňuje bolest. Praxe je v tomto případě napřed před výzkumem.

- 53 -

Entonox se již u nás v porodnicích běžně užívá, jde však o nadstandardní službu, a proto se hradí. O výši jeho platby se jedna respondentka také zmiňuje. Jeho využití může být tedy někdy podmíněno ekonomickou situací rodičky. Mander 4 popisuje výhody využití Entonoxu, působí rychle a jeho účinek stejně rychle končí, dovoluje rodičkám kontrolu nad jeho dávkováním a je relativně bezpečný pro dítě. V případě užití epidurální analgezie šlo o paní Martinu, ta absolvovala pouze jednorázovou přípravu. „Já jsem tam s tím šla, že to chci.“ Paní Petra naopak epidurál původně vůbec nechtěla a těšila se, že využije dovedností z prenatální přípravy. Porod se ale zkomplikoval, dítě muselo být kontinuálně monitorováno a ona zůstala upoutaná na lůžko, proto po něm sáhla. „Úleva od bolesti naprosto úžasná.“ Ve třetím případě šlo o indukovaný porod, vyčerpanou rodičku a podání epidurální analgezie bylo opravdu na místě. „Táhlo se to od neděle a rodila jsem až v pondělí odpoledne, byla jsem vyčerpaná, tak mi porodní asistentka doporučila, ať si nechám píchnout epidurál. Pomůže mi to, odpočinu si a budu na porod lépe připravená. Po aplikaci jsem se hodinku prospala, pak jsem se probudila a malá byla za 20 minut na světě.“ Podle Pařízka

7

je epidurální analgezie téměř ideální a bezpečná metoda s minimálním

účinkem na dítě, příznivě působí na porodní proces a nemusí nijak rodičku omezit v pohybu, porod neprodlužuje a ani nezkracuje, částečně uvolňuje svalstvo porodních cest. Zjistit, zda vede prenatální příprava k vytvoření porodního plánu, bylo čtvrtým cílem práce. Na předporodních kurzech jsou ženy o porodních plánech dostatečně informovány, ale ne vždy je tyto informace dovedou k jeho vytvoření. Z 6 žen, co chodily na přípravu, měly porodní plán pouze 2 a nakonec ho při porodu ani nepoužily. Jsou to opět obě ženy, které chodily do dlouhodobého kurzu. Zbylých osm žen včetně těch, co nechodily na přípravu, plán neměl. V šesti případech je jako důvod uváděna plná důvěra ve zdravotnický personál, jedna žena uvádí, že není nutný a jednu zase mrzí, že porodní plán neměla. Chci zde určitě uvést citace o důvěře ve zdravotnický personál, protože to pro mě jako zdravotníka je velmi potěšující a lichotící zjištění. Vypadá to, že to s naším porodnictvím není zas tak špatné. „Plán jsem měla napsaný, ale nakonec to bylo všechno jinak, ale probrali to se mnou a oni na to mají školy, takže by měli vědět, co dělají. Co mi splnili, tak jsem nechtěla malému stříhat pahýlek od pupečníku.“ Toto je výrok paní Lídy, která si o porodním plánu myslí, že ho zdravotníci nemají rádi. „Zase přišel někdo chytrý s porodním plánem.“ - 54 -

Tento názor není jistě ojedinělý, protože jak píše staniční sestra porodního sálu FN Brno paní Miloslava Kameníková v článku Porodní plány (vyšel 10/2009 v časopise Miminko), tak hlavní roli při přijímání porodních plánů hraje vzájemná komunikace mezi personálem a komunikace personálu s rodičkami. Personál bohužel občas nechce ztrácet čas nasloucháním a vyjednáváním a postaví rodičku do podřízené pozice, protože porodní plán vnímá jako útok na svou autoritu. 21 „Jediné, co jsem chtěla, tak hned po porodu si nechat malou na břiše, to bylo v porodnici automatické. Nástřih a podobné věci jsem nechala na nich, věřila jsem jim.“ „Mně to bylo v podstatě jedno, já jsem jim důvěřovala.“ „Člověk si může napsat plán, ale pak je to všechno jinak. Nechala jsem vše na lékařích, oni vědí, co dělají, důvěřovala jsem jim.“ „Přijde mi divné, když si lidé sepisují, že chcou, aby jim u toho hrála hudba, měli tam vonné tyčinky a bylo přítmí…“ Toto je výpověď paní Veroniky, která si o porodním plánu myslí, že ztěžuje práci porodních asistentek. „Měla jsem starší paní, z toho jsem měla trochu strach, ale ona byla perfektní, povzbuzovala mě, chválila mě, byla jsem strašně spokojená.“ To říká o přístupu personálu slečna Šárka, kterou mrzí, že neměla porodní plán připravený. Nejde totiž ani tak o to, aby vše proběhlo podle porodního plánu, ale o to, aby rodička měla pocit, že byl její porodní plán přijat zdravotnickým personálem. Důležitá je komunikace. „Vím, že může být porod úplně jiný, než si ho žena naplánuje, proto jsem plán nedělala. Jsem hodná pacientka. Dodržovala jsem pokyny porodní asistentky i lékařů“ Paní Lucie, která měla u porodu svou porodní asistentku, porodní plán ani nestihla vytáhnout. „Ona věděla, co já chci a nechci. V tu chvíli jsem byla ráda, že všechno ví a že já nemusím nic říkat.“ Právě paní Lucie se znala se svou porodní asistentkou z dlouhodobého kurzu, který může přispět k prohloubení vztahu a získání důvěry mezi rodičkou a porodní asistentkou. Pátý cíl se týká zjištění, zda má prenatální příprava vliv na zvládnutí šestinedělí, kojení a péči o dítě. Pomocí získaných informací a dovedností se může žena lépe s tímto složitým obdobím vypořádat. Pouze jedna jediná žena vůbec nekojila, i když prošla prenatální přípravou, ale jen jednorázovou. Složitá péče o rozpraskané bradavky jí připadala příliš zatěžující. „Řekla jsem si, že to nemáme zapotřebí.“ Ostatní ženy kojily. Ty s přípravou kojily ve dvou případech 4 měsíce, dále stále kojí už 12 měsíců jedna a stále kojí už 13 měsíců dvě. Opět jsou mezi těmito žena obě s dlouhodobým kurzem. Paní Pavla a paní Petra kojily jen 4 měsíce kvůli - 55 -

nedostatku mléka, oteklým prsům, popraskaným bradavkám a špatnému přisávání dítěte. Přičemž paní Pavla se snažila problémy řešit všemi možnými způsoby, naopak Petra je řešila jen sama. Z žen, které na přípravu nechodily, kojila celých 17 měsíců slečna Šárka, slečna Lucka 10 měsíců. Paní Mariana pouze 3 měsíce a ta má velké výčitky, že na přípravu nechodila. „Bylo to asi proto, že jsem nebyla na nějaké té přípravě. Nic jsem si o tom nepřečetla, nečekala jsem, že budou problémy, bylo to kvůli neznalosti a nevědomosti. Kdybych absolvovala nějaký ten kurz, asi bych nebyla tak vyplašená, jenže malá nechtěla pít a já jsem měla pocit, že pro to musím udělat maximum. Nedala jsem na nějaký ten instinkt.“ Paní Veronika kojila jen 2 a půl měsíce, protože její dítě bylo plačtivé a odmítalo prs. Problémy s kojením pomáhali ženám řešit už zdravotničtí pracovníci v porodnici, dále laktační poradkyně osobně či telefonicky, porodní asistentka. Ženy hledaly rady na internetu a u kamarádek, paní Pavla vyzkoušela homeopatika. Ve 38% předporodních kurzů se o kojení ženy vůbec nic nedozvědí a ve 41,8% nejsou matky z předporodních kurzů spokojeny s informacemi, které se jim dostaly ohledně kojení. To vyplývá ze studie doktorky Mydlilové a kolektivu z roku 2005 -2006. 1 Kojení by mělo být podporováno nejen v prenatálních kurzech, ale i porodními asistentkami a zdravotníky vůbec. Přesto ze studie doktorky Mydlilové a kolektivu z let 2005 - 2006 týkající se náplně předporodních kurzů z hlediska přípravy ke kojení vyplynulo, že se na informovanosti zdravotníci podíleli pouze v 9%. Závěr této studie je takový, že by se měla celkově zlepšit kvalita předporodních kurzů, co se týče přípravy ke kojení a také zdravotníci by měli více informovat ženy o kojení. Přesto má počet kojených dětí v ČR stoupající tendenci. Na stránkách Laktační ligy je patrné, že v letech 2000 – 2010 stoupl počet dětí kojených déle jak 6 měsíců z 23,8 % na 38,6 %. Zatímco počet nekojených dětí má stagnující tendenci a pohybuje se mezi 4 -5 %. Protože je úspěšnost kojení do jisté míry ovlivněna sebedůvěrou matky, měla by být žena maximálně podporována a jedním z hlavních zdrojů informací by měla být prenatální příprava. S péčí o dítě neměly všechny ženy větší potíže. Pouze 2 udávají strach z koupání, z nich jedna na kurz chodila a jedna ne. Za slečnu Šárku koupe od začátku partner. Paní Lída o péči o dítě říká: „Já si myslím, že pokud jsi od přírody jako ta matka, takže to nějak jde samo.“ Šestinedělí zvládly všechny bez rozdílu v připravenosti pouze s menšími problémy. Šlo o špatné a bolestivé hojení porodního poranění ve dvou případech. Téměř všechny ženy udávají maximální podporu a pomoc rodiny v tomto období. - 56 -

Ženu čeká po porodu dítěte opravdu obrovské množství změn, proto je pro ni velice důležité, aby cítila od svého okolí psychickou podporu a aby se jí dostalo i pomoci praktické. Právě v tuto dobu je na místě maximální podpora od partnera a rodiny nebo porodní asistentky. V případě pobytu v porodnici je velice důležité, aby žena věděla, na koho se v případě problémů může obrátit. Právě prenatální příprava, kterou v dnešní době ženy hojně navštěvují, by je měla naučit znát úskalí šestinedělí, připravit je na kojení a péči o novorozence. 2, 25 Jaký má prenatální příprava celkový vliv na ženy a jestli je pro ně opravdu přínosem jsem se snažila zjistit za sedmé. V této části diskuze bych opět ráda citovala Wilhelmovou a Hrubou, které v článku Determinanty zdravotní gramotnosti těhotných žen z Praktické gynekologie z roku 2013 říkají o významu prenatální přípravy toto: „……….má několik pozitiv: snižuje pocit úzkosti a vnímání porodní bolesti, snižuje pravděpodobnost použití farmakoterapie, zkracuje čas trvání porodu, psychologický přínos prožívání porodu a radosti ze spolupráce s partnerem, umocňuje rodinnou vazbu a pozitivní vztah k novorozenci, vytvářejí se předpoklady pro zdravý průběh šestinedělí.“ Skupina 6 žen, která na přípravu chodila, o ní vypovídá takto: „Ani jedna z nás si nedokáže představit, co to je, co ji čeká a prostě na tom předporodním kurzu takové ty strašáky z ní spadnou a jde tam v pohodě.“ „Když jsem tam šla, tak jsem nevěděla vůbec nic, a když jsem odcházela, tak jsem byla přesvědčená, že to zvládnu. Strašně uklidnili, zbavili mě takového toho strachu, člověk získá jistotu, že se o něho postarají dobře a že tomu rozumí.“ „Chodila jsem tam proto, že to bylo první dítě a člověk tak nějak neví, do čeho jde. Myslím si, že se na to člověk dost dobře nepřipraví, protože zná teorii a praxe je jiná.“ „Moje sestra nikam nechodila a taky to zvládla. Je to individuální a záleží na každým.“ „Otevřela mi možnosti, já jsem nechtěla nic googlit. Porod probíhal tak automaticky….,ale myslím si, že by probíhal jinak, kdybych neměla ty informace.“ Podle mého názoru má prenatální příprava na ženy dobrý vliv a je pro ně přínosem, 5 žen ze 6 doporučuje přípravu všem prvorodičkám, paní Petra si myslí, že záleží na povaze ženy. A co ty, které na přípravu nechodily? Jejich názory jsou jistě také zajímavé a přínosné. Slečna Lucka byla pouze na exkurzi porodního sálu a o tom říká: „Tím pádem jsem si myslela, že jsem na porod připravená. Když jsem to viděla v seriálech, jak se má třeba dýchat, tak jsem si říkala, že to zvládnu.“ O kurzu v dalším těhotenství neuvažuje.

- 57 -

Paní Mariana si myslela, že vše zvládne s pomocí znalostí ze střední zdravotnické školy. Má výčitky, že na přípravu nechodila a v dalším těhotenství o ní uvažuje. „Kdybych absolvovala nějaký ten kurz, asi bych nebyla tak vyplašená.“ Paní Veronika má následující názor: „To dítě nějak porodit musím, a když budu poslouchat porodní asistentky a lékaře, tak to mi bude stačit. Budu dýchat, jak mi řeknou a dělat vše, tak jak řeknou a to dítě stejně vyleze. Byla jsem nad věcí, prostě porodím.“ Jelikož zatím neuvažuje o dalším dítěti, neuvažuje ani o prenatální přípravě. Slečna Šárka říká: „Já jsem se porodu nebála a tak jsem to moc neřešila.“ O přípravě neuvažuje, chtěla by zkusit těhotenskou jógu a napsat si porodní plán. Jsem ráda, že jsem měla štěstí při výběru žen pro můj výzkum. I přes získaný fakt, že má prenatální příprava vliv na zvládnutí porodu a šestinedělí, jsem se přesvědčila, že i ženy „nepřipravené“ mohou dobře porodit a kojit své dítě.

- 58 -

5 ZÁVĚR

Psaním bakalářské práce jsem se naučila a dozvěděla spoustu nového. Myslím si, že jsem získala i jiný názor na celkový přístup k těhotným, rodičkám i ženám v šestinedělí. Práce mě jen utvrdila v tom, že prenatální příprava je pro ženy přínosem a že její absolvování může pomoci lépe zvládnout porod a celkové prožití porodu. Uvádí ženy do pohody, připravuje je psychicky, uklidňuje, zbavuje strachu, dodává jistotu. Ženy zde získávají dostatečné informace o porodu, kojení a šestinedělí, o tom, jak porodu pomoci, jak si ulevit od bolesti, o tom, co je čeká. Dává jim možnosti. Velice účinné jsou dlouhodobé kurzy, které ženu dostatečně připraví. Porodní asistentka, která kurz vede, může ženu také doprovázet i k porodu. Žena s ní naváže vztah už během dlouhodobého kurzu, má v ni plnou důvěru a samotný porod je pro ni krásným zážitkem. Zjistila jsem také, jak moc je důležitá pro ženy přítomnost doprovázející osoby, prenatální přípravou není toto rozhodnutí nijak ovlivněno. Ženy chtějí mít u porodu někoho blízkého hlavně pro psychickou podporu, ale chápou to také jako možnost prohloubení vztahu a vytvoření vztahu k právě narozenému dítěti. Překvapilo mě zjištění, že pouze dvě ženy měly porodní plán, který ani nevyužily. Ostatních osm žen si plán nepřipravilo, protože plně důvěřují zdravotnickému personálu, nechtějí zdravotníky zatěžovat a o porodních plánech si myslí, že jsou zbytečné. Velice dobře ženy zvládají porodní bolesti a dokonce ty, které neprochází žádnou přípravou, jsou schopné porodit jen s pomocí účinku teplé vody. Ženy dnes přemýšlejí nad vlivem farmakologických metod tlumení bolesti a chtějí pro své dítě jen to nejlepší. Pouze jedna jediná žena své dítě nekojila, přesto že prošla prenatální přípravou, ale jen jednorázovou. Intenzita a dlouhodobost kurzu může mít také rozdílný vliv na připravenost ženy. 9 žen kojilo své dítě minimálně dva a půl měsíce. Ženy kojit chtějí a zajímají se o řešení případných problémů. Je zcela běžné, že kontaktují laktační poradkyně. My zdravotníci máme za úkol kojení podporovat a také ženy včas dostatečně informovat. Péči o dítě ženy zvládají dobře, asi je to tak od přírody nastaveno a ženu vede instinkt. Přesto by v porodnicích mohla být větší pozornost věnována správnému držení a koupání novorozence, ze kterého mají některé ženy zbytečný strach a obavy. V šestinedělí jsou matky maximálně podporovány rodinou a dostává se jim pomoci od nejbližší rodiny, a to je dobře.

- 59 -

I když bylo o prenatální přípravě již mnohé napsáno, myslím, že i má práce může být pro nás zdravotníky jistým přínosem. Každopádně pro mě to byla velká zkušenost, setkávání a vedení rozhovorů se ženami bylo velice zajímavé třeba i z psychologického hlediska. Každá žena je jiná, jedna je zodpovědná, druhá spíše lehkomyslná, třetí úzkostná, čtvrtá optimistická atd. atd. Všechny se ale nakonec nějak doberou cíle, některé bez překážek a jiné s překážkami, některé rychle a jiné pomaleji a výsledkem by měla být šťastná matka, spokojené dítě a hrdý otec, prostě rodina. A tak to má být.

- 60 -

6 Seznam literatury 1. Mydlilová A, Schneiderová D, Protivová I, Šípek A. Náplň předporodních kurzů z hlediska přípravy ke kojení. Čes. Gynek. 2008;73(1):29-34. 2. Bašková M. Metodika Psychofyzické Přípravy Na Porod. 1.st ed. Praha, Czechia: Grada; 2015. 3. Pařízek A. Analgezie A Anestezie V Porodnictví. 2. rozšířené a přepracované. Kamenice, Czechia: Mother-Care-Centrum Publishing; 2012. 4. Mander R. Těhotenství, Porod A Bolest: Základní Problematika Pro Porodní Asistentky A Budoucí Matky. 1.st ed. Praha, Czechia: Triton; 2014. 5. Vránová V. Historie Babictví Současnost Porodní Asistence. 1.st ed. Olomouc, Czechia: Univerzita Palackého v Olomouci; 2007. 6. Stadelmann I, Sadílková B, Tomečková B. Zdravé Těhotenství Přirozený Porod. 3.rd ed. Praha, Czechia: One Woman Press; 2009. 7. Pařízek A. Kniha O Těhotenství A Dítěti. 4. ed. Praha, Czechia: Galén; 2009. 8. Wilhelmová R, Hrubá D. Determinanty zdravotní gramotnosti těhotných žen. Praktická gynekologie. 2013;17(3):244-251. 9. Stránky Vlasty Jiráskové. http://www.porody.net/ohlasy/. Accessed April 05, 2016.

10.

Healthtalk.org

youthhealthtalk.org:

Pregnancy.

http://www.healthtalk.org/peoples-

experiences/pregnancy-children/pregnancy/antenatal-classes-and-preparation-birth. Accessed April 05, 2016.

11. Babycentre: antenatal classes. http://www.babycentre.co.uk/a536329/antenatal-classes. Accessed April 05, 2016. - 61 -

12. Vaginální porod. In: Modrý Koník. https://www.modrykonik.cz/vaginalni-porod/. Accessed April 05, 2016. 13. Porod. In: Modrý Koník. https://www.modrykonik.cz/porod/. Accessed April 05, 2016. 14. Lamaze International: šest zásad zdravotní péče podporující normální porod. In: Aperio. http://aperio.cz/244/lamaze-international-sest-zasad-zdravotni-pece-podporujici-normalniporod. Accessed April 05, 2016.

15.

Péče

o

rodičku

v

I.

době

porodní

při

pravidelném

porodu.

http://is.muni.cz/el/1411/jaro2015/BPPA0241c/2._Pece_o_zenu_v_I.DP__amniotomie__kriv ka.pdf?lang=en. Accessed April 05, 2016.

16.

Kodyšová

E.

Psychologie

porodu

–

chiméra,

nebo

realita?

http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/psychologie-poroduchimera-nebo-realita-448449. Accessed April 05, 2016. 17. Takács L, Sobotková D, Šulová L. Psychologie V Perinatální Péči. 1.st ed. Praha: Grada Publishing; 2015. http://www.grada.cz/psychologie-v-perinatalni-peci_7999/kniha/katalog/. Accessed April 05, 2016.

18.

Remešová-Kavasogullary

T.

Bolest

při

porodu.

In:

Obstgynae.net.

http://www.obsgynae.net/news/bolest-pri-porodu/. Accessed April 06, 2016.

19. Expectancy: Natural therapies for natural births. http://www.expectancy.co.uk/. Accessed April 06, 2016.

20.

Březinová

N.

Inhalační

analgezie

rajským

plynem

při

porodu.

2015.

https://theses.cz/id/f81c41/Bakal_sk_prce_Inhala_n_analgezie_rajskm_plynem_p_i_porodu.p df. Accessed April 06, 2016.

- 62 -

21. Porodní plány. In: Evalabusová.cz. http://www.evalabusova.cz/rady/plan.php. Accessed April 06, 2016. 22. Frydrychová A. Komunikujte se zdravotníky o svém porodním přání. In: Aperio. http://www.aperio.cz/74/komunikujte-se-zdravotniky-o-svem-porodnim-prani.

Accessed

April 06, 2016.

23. Nine in 10 new dads 'present at birth'. In: Bbc.com. http://www.bbc.com/news/health11780403. Accessed April 06, 2016. 24. Muži a porod. In: Evalabusová.cz. http://www.evalabusova.cz/clanky/muzi_a_porod.php. Accessed April 06, 2016. 25. Simkinová P. Partner U Porodu. 1. dotisk. Praha, Czechia: Argo; 2000.

26. Kdo je dula. In: Navanita.cz. http://www.navanita.cz/dula/kdo-je-dula/. Accessed April 06, 2016.

27.

Jirásková

V.

Jak

pracují

duly

v

ČR?

In:

Porody.net.

http://www.porody.net/2012/07/24/jak-pracuji-duly-v-cr/. Accessed April 06, 2016.

28.

Roztočil

A.

Šestinedělí.

Moderní

babictví.

2004(3):1-7.

http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2004-3/?pdf=145. Accessed April 06, 2016. 29. Mrowetz M, Peremská M. Podpora raného kontaktu jako nepodkročitelná norma- chiméra či

realita

budoucnosti?

Pediatr.praxi.

2013(14):201-204.

http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/03/17.pdf. Accessed April 06, 2016. 30. Laktační liga. Kojeni.cz. http://www.kojeni.cz/maminkam/poradci/seznam-jihomoravsky/. Accessed April 06, 2016. 31. Laktační liga. Kojeni.cz. http://www.kojeni.cz/maminkam/brozura-kojeni. Accessed April 06, 2016. - 63 -

32. 9 problémů s kojením a jejich řešení. In: Nutriklub.cz. https://www.nutriklub.cz/clanek/9problemu-s-kojenim-a-jejich-reseni. Accessed April 06, 2016. 33. Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované. In: Wikiknihovna.cz. http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostruk turovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9. Accessed April 06, 2016. 34. Hendl J. Kvalitativní Výzkum: Základní Metody A Aplikace. 1.st ed. Praha, Czechia: Portál; 2005.

- 64 -

Příloha č. 1 Kdo je porodní asistentka

Dle české právní úpravy, tj. § 5 odst. 3 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, se za výkon povolání porodní asistentky považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence, součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči.

Dle mezinárodní definice /v roce 1972 vytvořily Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) dokument nazvaný Definition of the Midwife (Definice porodní asistentky). Znění tohoto dokumentu bylo poprvé upraveno v roce 1990. Současné znění bylo přijato v roce 2005 na kongresu Mezinárodní konfederace porodních asistentek konaném Austrálii/ je porodní asistentka osoba, která úspěšně ukončila vzdělávací program, uznávaný v dané zemi, vycházející z dokumentů „Nezbytné dovednosti (kompetence) pro základní praxi porodní asistentky“ a z rámce „Globálních požadavků na vzdělávání porodních asistentek“; která dosáhla nezbytné kvalifikace, aby byla registrovaná a/nebo aby mohla získat povolení k výkonu povolání porodní asistentky a používat označení porodní asistentka; a která vykazuje potřebné znalosti a dovednosti pro praktický výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník; pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje

péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek.

Příloha č. 2 Otázky pro ženy, které absolvovaly předporodní přípravu 

Proč jste se rozhodla navštěvovat kurz předporodní přípravy? Kde jste kurz absolvovala, jak dlouho trval, kdo ho vedl a proč jste si vybrala právě tento?



Získala jste dostatečné množství informací a dovedností?



Měla jste u porodu doprovázející osobu? Co Vás vedlo k tomuto rozhodnutí?



Máte pocit, že Vám předporodní příprava pomohla lépe zvládnout porod? Potřebovala jste léky proti bolesti?



Měla jste porodní plán? Pokud ano, byl respektován ze strany zdravotnického personálu?



Popište stručně průběh Vašeho porodu.



Vyskytly se nějaké problémy s kojením? Pokud ano, jakým způsobem jste je řešila?



Máte pocit, že jste po propuštění z porodnice zvládla péči o dítě bez problémů?



Doporučila byste předporodní kurz všem prvorodičkám? Proč?

Otázky pro ženy, které neabsolvovaly předporodní přípravu 

Z jakých důvodů jste nechodila do kurzu předporodní přípravy? Zajímala jste se v těhotenství o informace o porodu, šestinedělí, kojení a péči o novorozence? Kde jste tyto informace získala?



Měla jste u porodu doprovázející osobu? Co Vás vedlo k tomuto rozhodnutí?



Máte pocit, že jste svůj porod zvládla dobře? Potřebovala jste léky proti bolesti?



Měla jste porodní plán? Pokud ano, byl respektován ze strany zdravotnického personálu?



Popište stručně průběh Vašeho porodu.



Vyskytly se nějaké potíže s kojením? Pokud ano, jakým způsobem jste je řešila?



Máte pocit, že jste po propuštění z porodnice zvládla péči o dítě bez problémů?



Přemýšlela jste o tom, že byste v dalším těhotenství navštěvovala předporodní přípravu? Proč?

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Kršková Veronika

Fakulta:

Lékařská fakulta

Katedra:

Porodní asistence

Název práce:

Prenatální příprava a její vliv na zvládání porodu a šestinedělí

Vedoucí práce:

PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D.

Počet stran:

64

Počet příloh:

2

Počet titulů použité literatury:

34

Rok obhajoby bakalářské práce:

2016

Klíčová slova:

prenatální

příprava,

porod,

porodní

bolest,

doprovázející osoba, porodní plán, šestinedělí, kojení, péče o dítě

ANNOTATION

The author´s name and surname:

Veronika Kršková

Faculty:

Faculty of Medicine

Department:

Department of Midwifery

The title of the bachelor thesis:

Prenatal preparation and its influence on coping with childbirth and postpartum

Supervisor:

PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D.

Number of pages:

64

Number of attachments:

2

Number of liberary titles:

34

Year of the presentation of the bachlor thesis:

2016

Key words:

prenatal preparation, childbirth, labour pain, accompanying person, birth plan, postpartum, breastfeeding, childcare