Vliv pedporodní pípravy na prbh porodu

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravov dy

Šárka Roubalová V. ro ník – kombinované studium Obor: U itelství sociálních a zdravotních p edm t pro st ední školy

Vliv p edporodní p ípravy na pr b h porodu Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Kamila Holásková Ph.D.

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a použila jsem jen uvedenou literaturu.

V Rantí ov dne 10. 4. 2010

…………………………………..

2

Pod kování D kuji PhDr. Kamile Holáskové Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad, Mgr. Han Bambulové a celé mojí rodin za podporu a trp livost.

3

OBSAH: 1 ÚVOD…………………………………………………………………………..

6

2 CÍL PRÁCE …………………………………………………………………… 7 3 TEORETICKÉ POZNATKY………………………………………………… 8 3.1 T hotenství……………………………………………………………………

8

3.1.1 Diagnostika t hotenství………………………………………………..

8

3.1.2 Vyšet ení v prenatální poradn ………………………………………… 8 3.1.3 T hotenská pr kazka……………………………………...................... 12 3.1.4 Zm ny mate ského organismu v t hotenství……………....................

13

3.1.4 Životospráva t hotné…………………………………………………

16

3.2 Porod………………………………………………………………………… 18 3.2.1 Fyziologie porodu…………………………………………………….. 18 3.2.2 Komplikace p i porodu……………………………………………….. 20 3.2.2.1 Porodnické operace…………………………………………………

21

3.2.3 P ítomnost otce p i porodu………………………………...................

24

3.2.4 Možnosti výb ru polohy a prožívání porodu ………………………… 25 3.2.5 Porod bez násilí podle Michela Odenta………………….................... 28 3.3 Psychologické aspekty t hotenství a porodu………………………………..

30

3.3.1 Psychologie osobnosti…………………………………….................

30

3.3.2 Psychologie t hotenství……………………………………………… 31 3.3.3. Psychologie porodu………………………………………………….. 34 3.4 Psychoprofylaktická p íprava……………………………………………….. 35 3.4.1 Historie psychosomatické p ípravy k porodu………………………..

35

3.4.2 Typy p edporodní p ípravy…………………………………………..

36

3.4.2.1 Jednorázový p edporodní kurz……………………………………..

36

3.4.2.2 Podrobný p edporodní kurz………………………………………… 36 3.4.3 Pohybové aktivity v t hotenství………………………….................... 42 4 PRAKTICKÁ ÁST…………………………………………………………

46

4.1 Stanovení hypotéz…………………………………………………………… 46 4.2 Použité metody……………………………………………………………… 48 4.3 Charakteristika respondent ………………………………………………… 49 4.4 Vlastní výzkum……………………………………………………………… 53 4.4.1 Rozbor dotazníku……………………………………………………… 62

4

5 VÝSLEDKY A DOPORU ENÍ……………………………………………… 70 6 ZÁV R………………………………………………………………………… 72 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ………………………………………. 73 8 SEZNAM P ÍLOH …………………………………………………………… 76

5

1 ÚVOD T hotenství a porod pat í k vrcholným a neopakovatelným zážitk m v život ženy. Každé zrození nového lena rodiny je vždy velkou událostí pro všechny zú astn né. S vývojem medicíny se na porod p estává pohlížet jako na nemoc a bolestivá muka a za íná být chápán jako p irozená sou ást života. V dnešní dob je trendem p íprava na porod, není už snad žádná žena která by o p edporodní p íprav neslyšela. Budoucí maminky se zajímají o své t hotenství a porod, o p ítomnost partnera u porodu a také o aktivity ur ené t hotným ženám. Proto vznikly kurzy p edporodní p ípravy, které vedou v tšinou zkušené porodní asistentky. Úkolem t chto kurz je p ipravit ženu a jejího partnera na duševní a t lesné zm ny, které nastanou v t hotenství p i porodu a po porodu. Snahou je minimalizovat obavy z t chto fází života. Pozornost je zam ena také na partnera, který dnes doprovází ženu nejen u porodu, ale také do poradny pro t hotné, k ultrazvukovému vyšet ení plodu, do kurz p edporodní p ípravy. Díky tomu má partner možnost si uv domit existenci nenarozeného dít te a p ipravit se na porod. Výzkumné šet ení této diplomové práce je zam eno a vnímání vlivu p edporodní p ípravy, v neposlední ad na p ítomnost otce u porodu a vliv t hotenských aktivit na porodní d j.

6

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je zpracovat tématiku t hotenství, porodu a p ípravy na porod z hlediska vlivu na psychiku ženy a prožívání t chto událostí v jejím život . Zmapovat v domosti, zkušenosti, postoje žen k porodu, p íprav na porod a pr b h porodního d je. Úkoly diplomové práce: -

Prostudovat aktuální v decké poznatky k dané problematice.

-

Popsat základní aspekty týkající se tématu.

-

Sestavit dotazník.

-

Zrealizovat výzkumné šet ení.

-

Zpracovat výsledky výzkumného šet ení.

-

Vytvo it záv r na základ výsledk výzkumného šet ení.

7

3 TEORETICKÉ POZNATKY 3.1 T hotenství 3.1.1 Diagnostika t hotenství Známky nejisté Psychické zm ny (prom nlivost nálad, dráždivost, melancholie), neurovegetativní (závrat únavnost, mdloby, bušení srdce, ranní nevolnosti a zvracení, zm ny chuti, parestesie, zácpa, pr jmy, polakisurie) a somatické (pigmentace na k ži, hromad ní tuku, hypertemie k že a sliznic). Známky jisté Pohyby plodu v t le matky, pr kaz lidského choriového gonadotropinu (hCG), ultrazvuková diagnostika, graviditu je možné detekovat od 5. týdne t hotenství a vitalitu (akce srde ní plodu) od 6. týdne t hotenství. Trvání t hotenství – v porodnictví se délka t hotenství z praktických d vod po ítá od prvního dne poslední menstruace. Pr m rné trvání t hotenství je stanoveno na 280 dn , 40 ukon ených týdn , 10 lunárních m síc .1

3.1.2 Vyšet ení v prenatální poradn Pro návšt vy t hotné v poradn doporu ení:

byla v

eské republice vypracována následující

2

T hotná navšt vuje poradnu do 23. týdne každé 4 týdny, 24.–32. týden každé 3 týdny, 33.–36. týden každé 2 týdny, 37.–40. týden každý týden. 1

Rozto il, A. a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, ISBN 80-7013-339-2, str. 85-86 2 Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 54-59

8

Vyšet ení, která by žena m la absolvovat v t hotenské poradn . Struktura povinných vyšet ení, která m že léka individuáln p izp sobovat podle zdravotního stavu t hotné ženy.

6. - 8. týden t hotenství - ur ení stá í gravidity dle ultrazvuku 10. týden t hotenství - nov

se provádí vyšet ení hladiny n kterých hormon

(hormony hCG a PAPP-A) z krve - Integrovaný test (PaPP – A a NT v I. trim., AFP, HCG,uE3 v II. trim. – záchytnost je 92 % - nejefektivn jší test, urychluje diagnózu vybere z celé populace díky nízkému PaPP-A ást patologií již v I. trimestru, zachytí rozšt py páte e již v 16. týdnu gravidity (1.odb r:PaPP–A odb r v 10+0 - 11+3, 2.odb r:AFP, HCG, E3 + v k od 14+0 – 16+3)3 12. týden 4 -

vystavení t hotenské pr kazky

-

krevní tlak (TK), puls (P), t lesná hmotnost a vyšet ení mo i chemicky, papírovým proužkem na p ítomnost bílkoviny a cukru, tato vyšet ení se opakují p i každé návšt v .

-

krevní skupina, Rh faktor matky a výskyt protilátek v krvi matky

-

HBsAg (sérová žloutenka typu B), HIV, BWR (syfilis), krevní obraz (KO), cytomegalovirus (CMV), toxoplasmóza (TOXO)

-

zard nky (rubeola), pokud žena nemá doloženo povinné o kování,

-

cytologické a kolposkopické vyšet ení hrdla d lohy.

-

doporu ená vyšet ení pro vylou ení genetických poruch: ultrazvukové vyšet ení v etn kontroly ztlušt ní šíjového svalstva plodu, které se nazývá vyšet ení nuchální translucence (proto zkratka NT). Všechna

3

http://www.clg.cz/it.htm (cit 2010-4-9) Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 54-59

4

9

uvedená vyšet ení mohou již v I. trimestru t hotenství nazna it poruchy vývoje plodu -

porodnické vyšet ení:

-

vaginální vyšet ení, p i n mž léka kontroluje uzav ení d ložního hrdla

-

zm ení zevních rozm r pánve ženy

-

vyšet ení prs

16. týden t hotenství -

krevní tlak (TK), puls (P), t lesná hmotnost a vyšet ení mo i chemicky, papírovým proužkem,

-

p esn v této dob se provádí odb r krve ze žíly matky na genetické vyšet ení, p i n mž se stanovují hladiny 3 hormon

(proto n kdy

název »tripple test«); jde o hormony: hCG, AFP, E3. Podle nálezu lze usoudit, zdali je t hotenství v norm , i nikoliv. Výsledky však nemusí být 100% p esné. V sou asné dob

je možné provést p esn jší

integrovaný test -


-

ultrazvuk – provádí se první t hotenský screening.

24. týden t hotenství 5 -

krevní tlak (TK), puls (P), t lesná hmotnost a vyšet ení mo i chemicky, papírovým proužkem

-

kultivace mikrob z pochvy, hrdla d lohy a kultivace mo i, u žen, kde hrozí p ed asný porod

5

Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 54-59

10

-

vyšet ení na t hotenskou cukrovku neboli orální glukózový toleran ní test, b žn se používá zkratka oGTT

-

u Rh negativních žen op t kontrola protilátek

-

cervikometrie (m ení délky

ípku d ložního vaginální sondou

ultrazvuku) 27. týden t hotenství -


-

u Rh negativních žen op t kontrola protilátek.

-

cervikometrie (m ení délky

ípku d ložního vaginální sondou

ultrazvuku) 30. týden t hotenství -


-

ultrazvuk – provádí se druhý t hotenský screening.

-

odb r krve na krevní obraz (KO), HIV, BWR (syfilis)

33. týden t hotenství -


-

u Rh negativních žen op t kontrola protilátek

35. týden t hotenství – 39. týden t hotenství6 -

kultivace z pochvy se zam ením na streptokokovou infekci.

6


11

-

krevní tlak (TK), puls (P), t lesná hmotnost a vyšet ení mo i chemicky, papírovým proužkem, kardiotokogram

Po 40. týdnu t hotenství -

kardiotokogram se provádí každé 3 dny nejlépe v porodnici, kde žena plánuje porod

-

ast ji je žena vyšet ena vagináln , kontroluje se, zda se za íná zkracovat a otevírat hrdlo d lohy

-

ultrazvuk k ov ení stavu plodu (m ení pr toku krve pupe níkem)

-

10. den po termínu porodu se provádí oxytocinový zát žový test,

-

pokud žena p enáší více než 12 dní, je v tšinou p ijata k hospitalizaci a vyvolává se porod.

3.1.3 T hotenská pr kazka T hotenská

pr kazka je

pro

t hotnou

d ležitý dokument,

který slouží

k zaznamenávání všech údaj o t hotné a vývoji dít te. T hotná žena ji získá od svého gynekologa mezi 8. – 12. týdnem t hotenství, dle zvyklostí gynekologické ambulance. Dnes již je ultrazvukové vyšet ení promítáno také t hotné, velmi d ležité je pro ni vid t ukající srdí ko plodu a také fotka vyšet ení dnes je možné provést i ve 3D formátu (viz P íloha 1). P edepsané položky, na po átku t hotenství zejména anamnestické údaje (osobní anamnéza, rodinná anamnéza, operace, alergie, po et transfuzí, užívané léky) v pr b hu t hotenství vypl uje léka nebo porodní asistentka. Pr kazka je pro celou

eskou

republiku jednotná. 7 Každá budoucí maminka by svoji pr kazku m la nosit stále u sebe.

Mohou nastat

i náhlé zdravotní komplikace, které s t hotenstvím nemusí souviset, nap . dopravní nehoda, úraz ap. Žena bude pot ebovat první pomoc a bude muset být vyšet ena nebo ošet ena jiným než svým léka em. Pak se kdekoliv m že kterýkoliv léka nebo 7

Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 287

12

zdravotník prost ednictvím Pr kazu rychle a p esn seznámit se stavem t hotné ženy. Pr kaz m že ve situacích (porucha v domí, dopravní nehoda a podobn ) usnadnit stanovení kone né diagnózy. Žena by m la vždy nosit veškerou dokumentaci pohromad , zejména záznamy z ultrazvukového vyšet ení, výsledky krevních vyšet ení a vyšet ení jinými léka i specialisty (viz P íloha 2).

3.1.4 Zm ny mate ského organismu v t hotenství V t hotenství se celý organismus ženy zm ní a p izp sobí nové situaci. Jedná se o r st tkání – pat í sem hypertrofie prs a rodidel, retence tekutin ve tkáni zp sobená hormonálními vlivy – prosáknutí vulvy, pochvy, relaxace hladkého svalstva – vlivem p sobení hormonu progesteronu dochází k uvoln ní d lohy, ke snížené peristaltice st ev, mo ových a žlu ových cest, funk ní p izp sobení – p izp sobení zvýšeným nárok m b hem t hotenství (zv tšený cirkulující objem krve, zvýšení srde ní innosti a prokrvení ledvin, zvýšení metabolické aktivity).8 Zm ny rodidel Velkou zm nou v t hotenství prochází d loha, zv tší svou hmotnost z 50 g p ed t hotenstvím na p ibližn 1000g v termínu porodu. D ložní dutina má kapacitu 500x vyšší a pojme asi 5 l. Rovn ž pr tok krve d lohou se zvyšuje z 50 ml na 500-700 ml v termínu. D ložní hrdlo – žlázy hrdla se v t hotenství zv tšují a produkují v tší množství hlenu, který p sobí jako zátka a brání vzestupu infekce do d lohy. P edzv stí porodu je, když tato zátka odejde. Pochva – poševní sliznice je p ekrvená, prosáklá. Poševní sekret má v t hotenství nízké pH (kolem 4,0), což chrání p ed mikroorganismy, ale zp sobuje ast jší obtíže v podob p emnožení kvasinek (Candida albicans) zp sobující sv divý, tvarohovitý výtok z pochvy.

8

ech, E., Hájek, Z., Maršál, K., Srp, B. a kolektiv. Porodnictví, 1. vydání Praha, Grada Publishing a.s., 1999, ISBN 80-7169-355-3, str. 45

13

Zm ny krve V t hotenství se podstatn zvyšuje objem plazmy a ervených krvinek. Tento jev je nutný pro krevní zásobení placenty a zv tšené d lohy. Po et bílých krvinek stoupá, po et trombocyt je nezm n n, nebo lehce klesá, pr m rný objem ervených krvinek se nem ní. Srážlivost krve se zvyšuje, má velký vliv u porodnického krvácení, m že být život zachra ujícím faktorem. Krevní ob h Zvyšuje se minutový srde ní objem asi o 40%, stoupá také srde ní frekvence. Zvyšuje se celkový objem krve o 1000 až 1500 ml. Na konci t hotenství p i poloze na zádech m že dojít ke stla ení dolní duté žíly, poklesne žilní návrat krve k srdci. Tento stav se nazývá syndrom dolní duté žíly, žena m že pocítit nevolnost n kdy dojde až ke ztrát v domí. Ú innou pomocí je polohování na bok. Dýchací systém V souvislosti s rostoucí d lohou dochází ke zvyšování bránice, tím se m ní typ dýchání na dýchání hrudní, ženám se obtížn dýchá. Gastrointestinální trakt Velký po et t hotných trpí t hotenskou nauseou až zvracením mezi 6-14 týdnem t hotenství. V pozdním t hotenství ženy postihuje pálení žáhy a také zácpa. K zácp p ispívá i zvýšená reabsorpce sodíku a vody v tlustém st ev . Mo ové cesty Pr tok krve ledvinami se zvyšuje, zvyšuje se i glomerulární filtrace o 60%. M že se objevit sklon k mo ovým infekcím v t hotenství, m stnání mo i – mo ovod m že být utla en d lohou. V prvním trimestru má t hotná ast jší nucení na mo ení – rostoucí d loha tla í na mo ový m chý , ve druhém trimestru se pocit nucení na mo ení ustálí, ve t etím trimestru op t stoupá – naléhající ást plodu vstupuje do malé pánve. Endokrinní systém T hotenství ovliv uje všechny endokrinní orgány matky Zm ny prs Zv tšení prs a bradavek bývá jednou z prvních známek t hotenství, objevuje se zvýšená pigmentace dvorc prsních bradavek.9

9


14

Kožní zm ny V t hotenství mohou vznikat žlutohn dé pigmentace v obli eji na tvá ích, horním rtu a n kdy i na ele. Jsou patrné na prsních dvorcích a na b iše ve st ední á e (linea fusca). Mezi další zm ny na k ži pat í strie, tvo í se nej ast ji v oblasti b icha, stehen a prsou. Jde o porušení kolagenových vláken v podkoží. Na po átku jsou r žové, po ukon ení t hotenství se zmenší a získají st íb itou barvu. Hmotnost matky P ír stek na váze v t hotenství se pohybuje pr m rn kolem 12,5 kg (9-15 kg). Nejvyšší p ír stek nastává ve druhé polovin t hotenství, vliv na n j má i retence tekutin ve tkáních. Nedoporu uje se reduk ní dieta v tomto období, po porodu dochází postupn k úprav t lesné hmotnosti. Celkový p ír stek na váze m žeme rozd lit mezi plod a organismus matky (viz Tabulka 1)10

Tabulka 1. P ír stek t lesné hmotnosti na konci t hotenství plod

3,4 kg

placenta

0,6 kg

plodová voda

0,8 kg

d loha

0,9 kg

prsní žlázy

0,4 kg

krev

1,2 kg

tuk

3,0 kg

mimobun ná tekutina 2,5 kg

Zdroj: ech, E., Hájek, Z., Maršál, K. a kolektiv., Porodnictví, 1999

10


15

3.1.5 Životospráva t hotné Sou ástí prenatální poradny jsou také informace o životospráv v t hotenství. Strava by m la být lehce stravitelná, rozd lená do p ti jídel, není vhodná reduk ní dieta.

D ležité je zvýšení p íjmu vlákniny (prevence zácpy), vitamín , minerál

a stopových prvk . D ležitá je také hydratace, žena by m la vypít minimáln 2 litry tekutin za den. Požadavky energetického p íjmu se v prvním trimestru neliší od stavu p ed graviditou. P im enost kalorického p íjmu kontroluje žena pravidelným vážením, energetický p íjem by se m l pohybovat kolem 2400 kcal denn . Dostate ný p ísun bílkovin je nutný k zajišt ní normálního r stu plodu denní dávka je asi 1,3 g/kg. Nesmíme zapomenout na živo išné bílkoviny a jejich aminokyseliny, které je nutné do organismu doplnit. P ednost dáváme masu dr bežímu, rybám, libovému hov zímu. Doporu ená dávka je 180 – 250g masa denn . Maso a lušt niny jsou také významným zdrojem železa. Vápník je d ležitý pro zajišt ní normální neuromuskulární dráždivosti, krevní koagulace a kostního metabolismu matky i plodu. Minimální denní p íjem vápníku je 1200 mg denn . Aby byl vápník správn vst ebáván, musí být dopln n také ho ík, jehož denní spot eba je 300 - 400 mg denn . V t hotenství vede ke zvýšeným požadavk m p íjmu železa, denní dávka se pohybuje kolem 80 mg denn . Zvyšují se nároky také na p íjem jodu ve strav , jeho nedostatek vede k poruchám psychoneurologického vývoje dít te, k potrat m nebo p ed asným porod m. Dalším d ležitým prvkem je kyselina listová, jejíž spot eba se v t hotenství pohybuje kolem 400 mikrogram za den. Je nutná pro krvetvorbu a syntézu DNA, která zajiš uje r st plodu. 11 Obecn je vhodné doporu it stravu, ve které je obsaženo dostate né množství ovoce a zeleniny, mén tuk a sacharid . (viz Tabulka 2)

11


16

Tabulka 2. Doporu ené dávky energie, vitamín a minerál v t hotenství Normální denní dávka 9250 kJ

Denní dávka v t hotenství 11 300 kJ

bílkoviny

0,8 g/kg

1,3 g/kg

vápník

800 mg

1200 mg

ho ík

300 mg

450 mg

jod

150 g

230-260 g

železo

18 mg

50-80 mg

zinek

15 mg

20 mg

vitamín B6

2 mg

6-20 mg

vitamín B12

5g

8g

400 g

800 g

Parametr energie

kyselina listová

Zdroj: ech, E., Hájek, Z., Maršál, K. a kolektiv., Porodnictví, 1999

T lesná aktivita je velmi prosp šná, pokud žena aktivn

sportovala p ed

t hotenstvím m že v pohybu pokra ovat, je t eba cvi ení p izp sobit t hotenství. Dnes je také široká nabídka cvi ení pro t hotné – velmi vhodná je jóga v t hotenství, plavání, cvi ení na velkém mí i. Spánek - d ležitý je pravidelný no ní spánek, nevhodná je práce v nep etržitém sm nném provozu. Žena by m la spát nejmén 8 – 9 hodin denn , v dob e v trané místnosti, usínat by m la p ed 23. hodinou. Pé e o stolici a mo ení – v t hotenství bývá ast jší výskyt zácpy, doporu uje se strava bohatá na vlákninu a dostatek tekutin.

ím je t hotenství starší a d loha v tší,

tím se snižuje kapacita mo ového m chý e a mo ení bývá ast jší. 12 Pohlavní styk – pokud t hotenství probíhá fyziologicky je možný po celou dobu trvání, pouze u rizikových gravidit je vhodné se pohlavního styku zdržet.

Zejména

u žen, které již p ed asn porodily, nebo u nich došlo ke krvácení v prvním trimestru. Pohlavní styk m že vyvolat krvácení vlivem prostaglandin obsažených v ejakulátu. Také orgasmus ženy m že vyvolat kontrak ní innost svalové vrstvy v d loze, ale po v tšinu gravidity nevede k za átku porodu. 12


17

Kou ení – v gravidit je nutné kou ení zcela opustit. Díky toxickým látkám, které vznikají p i kou ení je omezen p enos kyslíku v organismu matky, nikotin snižuje pr tok krve d lohou. U žen ku a ek dochází ast ji ke spontánnímu potratu, d ti ku a ek mají nižší porodní váhu, ast ji trpí na astma a respira ní infekce. Alkohol – p ed užíváním alkoholu a drog musí být každá žena varována. Požívání alkoholu m že vést k vážným poruchám plodu jako je fetální alkoholový syndrom charakterizovaný mentální retardací dít te, krátkým nosem s nízkým

p emost ním

a malýma o ima. Cestování je vhodné omezit v gravidit na minimum. Léky v t hotenství – pokud je to možné, nem la by žena užívat žádné léky do t etího m síce t hotenství. Pokud by cht la užít léky, je nejlepší poradit se s léka em. Pokud by se objevily nežádoucí ú inky je nutné lé bu p erušit. 13

3.2 POROD 3.2.1 Fyziologie porodu Definice porodu : Porod je vypuzení živého plodu, který váží více než 500g, vypuzení živého plodu, který váží mén než 500g, ale p ežije 24 hodin, vypuzení mrtvého plodu, který váží více než 1000g. Podle ukon eného týdne t hotenství klasifikujeme porod na p ed asný porod – k porodu dojde p ed ukon ením 38. týdne t hotenství porod v termínu – k porodu dojde v pr b hu 39. – 42. týdne t hotenství potermínový porod – k porodu dojde po ukon eném 42. týdnu t hotenství Porod obvykle za íná nástupem d ložních kontrakcí nebo odtokem plodové vody, podle asového hlediska a probíhajících proces jej d líme na IV. doby porodní. I. doba porodní – otevírací – p edstavuje období od nástupu pravidelných d ložních kontrakcí, které m ní nález na brance až do jejích otev ení. D ložní kontrakce jsou stahy svalových vláken d ložní st ny. M žeme je registrovat pohledem, pohmatem a pomocí kardiotokografu (KTG). Sledujeme jejich intenzitu, frekvenci, pravidelnost a délku trvání. I. doba trvá u prvorodi ek pr m rn 10–12 hodin, d ložní hrdlo se nejd íve zkracuje a otevírá se vnit ní branka, zevní je uzav ena a dilatuje se až 13

ech, E., Hájek, Z., Maršál, K., Srp, B. a kolektiv. Porodnictví, 1. vydání Praha, Grada Publishing a.s., 1999, ISBN 80-7169-355-3, str. 66-67

18

po spot ebování celého hrdla. U vícerodi ek je otevírací doba kratší, trvá 5-8 hodin, zkracování a dilatace hrdla probíhá sou asn . II. porodní – vypuzovací – za íná zánikem branky a kon í vypuzením plodu. V tomto období žena poci uje nutkání ke tla ení, zapojení b išního lisu a svalstva p ední st ny b išní k podpo ení kontrakcí. Tím pomáhá postupu hlavi ky plodu porodními cestami sm rem k pánevnímu východu. B hem porodu se plod p izp sobuje prostorovým pom r m pánve, prod lává porodní mechanismus (viz p íloha 3). Je to souhrn všech pohyb , které vykoná hlavi ka p i prostupu porodním kanálem. S postupným

sestupem

hlavi ky

dochází

k napínání

hráze,

v této

dob

se

v indikovaných p ípadech provádí episiotomie (nást ih hráze). Po porodu hlavi ky následuje raménko horní, dolní a porod trupu a hýždí plodu. Novorozenec je p iložen na t lo matky, p est ihne se pupe ní š

ra a novorozenec je p edán do pé e d tské

sestry. III. doba porodní – dobu k l žku – je obdobím v jehož pr b hu dochází k porodu plodových obal , placenty, pupe níku a retroplacentárního hematomu (vzniká odlou ením placenty od st ny d ložní) a svalovina d lohy (myometrium) je v retrakci. III. doba porodní se d lí na t i ásti: Fáze odlu ovací – díky retrakci (zmenšení d lohy po porodu), a kontrakci d lohy je odlou ena placenta od st ny d ložní. Fáze vypuzovací – po odlou ení placenty žena poci uje nucení ke tla ení, placentu spontánn nebo za pomoci porodníka porodí. Fáze hemostatická – po odlou ení placenty z stávají cévy v míst , kde byla placenta, otev ené. Na zástav

krvácení se podílí hemokoagula ní aktivita a komprese cév

kontrakcí hladkého svalstva d lohy.14 Tato doba trvá 15-30 minut. P i aktivním vedení se zkracuje na 3-10 minut. Aktivní vedení spo ívá v aplikaci uterotonika (Methylergometrin) intravenózn

po porodu

hlavi ky plodu. IV. doba porodní - doba poporodní – období t í hodin po porodu, v této dob je žena ohrožena asným poporodním krvácením, vyžaduje proto zvýšenou kontrolu tlaku, pulsu a krvácení po 15 minutách.

14

Rozto il, A. a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, ISBN 80-7013-339-2, str. 122-127

19

3.2.2 Komplikace p i porodu Komplikace p i porodu mohou být v oblasti porodních sil, porodních cest, poruchy naléhání plodu nebo poruchy postavení plodu. Porucha v oblasti porodních sil – porucha d ložní innosti je charakterizována slabou d ložní inností. Pat í sem primárn slabé kontrakce, ty se vyskytují

ast ji

u primipar, kontrakce jsou od za átku porodu chabé, je nutné podpo it je medikamentózn . Sekundárn slabé kontrakce – porod za al normáln , ale kontrakce v pr b hu porodu ochabují, p í ina bývá ve vy erpání d lohy, pokud se nepoda í d ložní

innost nastartovat porod se ukon í operativn

pomocí kleští nebo

vakuumextraktoru. Nadm rn silná d ložní innost, kontrakce následují jedna za druhou, porod rychle postupuje, trvá-li mén než jednu hodinu hovo í se o p ekotném porodu. Komplikací m že být velké porodní poran ní. Je-li d ložní innost nadm rn silná a v porodních cestách je p ekážka (tumory ovariální, vaginální septa) hrozí akutní ruptura d lohy, tomuto stavu lze p edejít naplánováním primárního císa ského ezu. Spasmus branky – p í inou je spasmus hladkého svalstva hrdla d ložního. I když kontrakce jsou vydatné hrdlo d ložní se neotevírá a porod nepostupuje. Lé ba spo ívá v podání spasmolytik, analgetik, zde je indikována epidurální analgesie. Slabost b išního lisu – v tšinou spo ívá v neznalosti jak použít a zapojit b išní lis p i tla ení. Zde je na míst p edchozí p edporodní p íprava.15 Porucha v oblasti porodních cest – jedná se o deformity pánve vrozené nebo získané. Nepravidelnosti, vrozené vývojové vady pochvy (zdvojená pochva, poševní p epážka), d lohy (zdvojená d loha, dvojrohá d loha, myomy), vaje ník .(nádory). Poruchy v naléhání plodu – jde o poruchy naléhání hlavi ky plodu na vchod pánevní, nebo poruchy porodního mechanismu p i pr chodu hlavi ky porodními cestami. Asynklitismus – porucha naléhání hlavi ky, p í inou bývá zúžená, plochá pánev a p ílišná anteverze d lohy u vícerodi ek. Asynklitismus se d lí na p ední a zadní, u obou typ je indikováno ukon ení porodu císa ským ezem.

15

Rozto il, A. a kolektiv autor , Intenzivní pé e na porodním sále, 1. vydání Brno, IDVPZ 1996, ISBN 80-7013-230-2, str. 61-67

20

Vysoký p ímý stav – porucha porodního mechanismu, indikováno ukon ení porodu císa ským ezem. Abnormální rotace hlavi ky – porucha porodního mechanismu hlavi ky, je možný porod vaginální cestou, je prodloužena II. doba porodní. Hluboký p í ný stav – odchylka od porodního mechanismu hlavi ky, porod je prodloužený, nutné je polohování rodi ky a zesilování kontrakcí, n kdy je nutné ukon it porod pomocí kleští. Deflexní polohy – jde o poruchu držení hlavi ky plodu, poloha temenem má zpomalený pr b h porodu, m že se rodit vaginální cestou, poloha elní a obli ejová . P i diagnostice t chto poloh je indikováno ukon ení t hotenství císa ským ezem. Poruchy postavení plodu – za normálních podmínek se plod nachází v poloze podélné hlavi kou nasm rovanou do pánevního vchodu. P i poruše postavení plodu, jedná se o polohu šikmou a p í nou, je indikován k ukon ení t hotenství císa ský ez. Nachází-li se plod v poloze podélné koncem pánevním sm rem do pánevního vchodu, p istupuje se ve v tšin porodnic k primárnímu císa skému ezu, podobn je tomu u porodu dvoj at.16

3.2.2.1 Porodnické operace Epiziotomie – nást ih hráze, jedná se o rozší ení m kkých porodních cest p i porodu. Provádí se profylakticky p ed instrumentální extrakcí plodu, nebo pokud hrozí ruptura hráze p i pro ezávání hlavi ky plodu. V n kterých za ízeních se nást ih hráze provádí rutinn , v dnešní dob je tendence snížit po et epiziotomií pouze na nezbytn nutné p ípady. V tomto p ípad pomáhá psychoprofylaktická p íprava a vertikalizace rodi ky. Profylaktická epiziotomie je provád na vždy po lokálním podání anestetika, pokud je provedena b hem kontrakce p i napnuté anemické hrázy není podání anestetika nutné. Epiziotomie se d lí na mediální – incize se vede n žkami ve st ední á e sm rem k itnímu sv ra i. Dalším typem je epiziotomie mediolaterální – nást ih za íná ve st ední á e poševního vchodu a je veden šikmo vpravo nebo vlevo podle zvyklosti pracovišt . Tento typ nás ihu je nej ast ji používaný. Porodnické klešt – porod klešt mi je vybavení hlavi ky plodu z porodních cest, slouží k urychlení II. doby porodní, k použití metody jsou definovány indikace ze 16

Rozto il, A. a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, ISBN 80-7013-339-2 str. 239-253

21

strany matky a ze strany plodu. Tento typ porodnické operace se adí na druhé místo za císa ský ez, procento využití této metody je mezi 1-3%. První využití kleští se datuje již na po átek 17. století. Nej ast ji používané klešt jsou východové Simpsonovy klešt . Dalším typem kleští u nás používaných jsou Kjellandovy klešt . Jsou štíhlejší a delší než klešt Simpsonovy slouží k vybavení hlavi ky z vyšších pánevních oddíl , ze ší e a úžiny. Rodi ky mají velké obavy z použití kleští, ty jsou však zak ivené tak, aby nedeformovaly hlavi ku plodu, záleží také na šikovnosti porodníka, jak klešt dokáže naložit. Díky zámku kleští a jejich zak ivení p izp sobenému pánevním rozm r m by nem lo dojít k porušení hlavi ky plodu. Než porodník p istoupí k opera ní metod , musí být spln ny podmínky pro danou metodu. Pro kleš ový porod je nutné – normální pánevní rozm ry rodi ky, zašlá porodnická branka, odteklá plodová voda, hlavi ka vstouplá a fixovaná v ší i, živý plod a znalost jeho velikosti a také znalost polohy a postavení plodu. Indikace ze strany matky – sekundárn slabé d ložní kontrakce, špatná funkce b išního lisu, vy erpaná rodi ka, hore ka p i porodu, akutní stavy matky, pokud je nutné vylou ení námahy rodi ky (u n kterých onemocn ní srdce, chronické zm ny sítnice oka, t žší refrak ní vady). Indikace ze strany plodu – akutní hypoxie plodu. Použití

kleští p i porodu z stává stále nepostradatelnou sou ástí porodnictví

i v dnešní dob . Vše je ovšem v rukou zkušeného porodníka, který je používá pouze z akutn

vzniklých indikací. Na základ

znalosti porodnické anamnézy zhodnotí

potencionální indikace a rad ji naplánuje primární císa ský ez. 17 Vakuumextrakce – tato metoda je realizována od roku 1954, úkolem této metody je rovn ž urychlení II. doby porodní, principem metody je vytvo ení podtlaku a trakce za hlavi ku prost ednictvím p isáté peloty. Podmínky pro vakuumextrakci jsou podobné jako u porodu kleš ového. Pat í sem normální pánevní rozm ry, zašlá branka, odteklá voda plodová, živý plod a hlavi ka vstouplá nejmén do pánevní ší e. Mezi indikace pat í snižování námahy ve II. porodní dob , sekundárn slabá kontrakce, poruchy b išního lisu, vy erpaná rodi ka.

17


22

Tato metoda není doporu ována k ešení akutních stav , p i porodu nezralého plodu.18 Císa ský ez (sectio caesarea s.c.) – v historii porodnictví je to jeden z nejstarších opera ních výkon první zmínky sahají až do starov ku, v t chto dobách byl však spojen se zna nou mortalitou matek. Teprve po zavedení asepse, šití rány na d loze není již tento zákrok ženám tak nebezpe ný. V neposlední ad p isp l k rozší ení této metody rozvoj anestezie a po druhé sv tové válce objevení antibiotik. Dnes

pat í

císa ský

ez

k nej ast ji

provád ným

operativním

zákrok m

v porodnictví. Jedinou podmínkou pro provedení císa ského ezu je, že velká ást hlavi ky je vstouplá a fixovaná hluboko v pánvi. Císa ský ez se d lí na primární (plánovaný) císa ský ez, již v t hotenství je rozhodnuto o jeho provedení a sekundární (neplánovaný) císa ský ez, indikace k jeho provedení se vyvinula akutn , p i ohrožení matky i plodu. Indikacemi k císa skému ezu jsou: nepom r mezi velikostí pánve a plodu, p ekážky v cest

vaginálního porodu (nap íklad tumory ovariální, recta a podobn ), varixy

pochvy a vulvy, stavy po operacích d lohy (operace vrozených vývojových vad d lohy, opakovaný císa ský ez a podobn ), vcestná placenta (zasahuje do porodnické branky), p ed asné odlu ování placenty, prodloužené t hotenství po neúsp šné opakované indukci porodu, dlouho odteklá plodová voda s p íznaky rozvíjející se infekce, hore ka za porodu, celková onemocn ní ženy (diabetes mellitus, hypertenze), nemoci orgán (srdce, plíce, ledviny), onemocn ní cévní ( erstvá hluboká trombóza velkých cév), onemocn ní o ní (sítnicové krvácení), nepravidelné uložení plodu (poloha p í ná, šikmá, elní), p ední a zadní asynklitismus, vysoký p ímý stav), u polohy koncem pánevním, akutní a chronická tíse

plodu, naléhání a výh ez pupe níku, herpes

genitális, více etné t hotenství, sdružené indikace (p ed asný porod, v k rodi ky, parita, lé ená sterilita, infertilita). Je t eba se zamyslet nad touto metodou a uv domit si, že se jedná o opera ní zásah do t la ženy. N které rodi ky si p ejí cílen primární císa ský ez bez jakékoli indikace a tuto skute nost si v bec nep ipoušt jí, neuv domují. Po císa ském ezu bývá problém s navázáním kontaktu matka x dít , také laktace se spouští pozd ji a obtížn ji, n které ženy se nerozkojí v bec. 18


23

Manuální vybavení placenty – jedná se o opera ní zákrok ve III. dob porodní, p istupuje se k n mu, pokud III. doba porodní trvá déle než 60 minut nebo je krevní ztráta v tší než 300 ml a placenta není porozena. Výkon se provádí v celkové anestesii.19

3.2.2 P ítomnost otce u porodu Pomoc p i porodu se v r zných kulturních spole enstvích a historických obdobích uplat ovala r znými zp soby. Porod byl vždy rodinnou událostí, které se otec ú astnil a už p ímo, nebo nep ímo. Jeho p ítomnost p i porodu dodává rodi ce jistotu, sílu a hlavn klid a pocit zázemí v neznámém prost edí a v neznámé situaci. V dobách dávno minulých poskytovaly pomoc p i porodu rodi ce zkušené ženy, ze kterých se postupn

stávali porodní báby. Také ostatní

lenové rodiny bývali

zapojováni do pé e o rodící ženu. V pr b hu let se porody p esunují do nemocnic, kde pé i p ebírá zdravotnický personál, ale v letech sedmdesátých se role partnera u porodu za íná obnovovat. Po velkém po tu laických i odborných diskuzí, které probíhaly, se porodní sály pro partnera nebo blízkou osobu op t otevírají. Je velice d ležité, aby p ání spole ného porodu bylo oboustranné. V dnešní dob se již v tšina partner

ú astní p edporodní p ípravy, kde získají

informace o tom, jak se chovat p i porodu. Jakým zp sobem mohou partnerce být nápomocni. Jedná se zejména o pomoc p i zvládání d ložních kontrakcí, lze využít masáže bederní oblasti, doprovod do sprchy, opora p i relaxaci na gymnastickém mí i. Jde zejména o kontakt s rodi kou a v domí, že jsou tam s ní. Být doprovodem u porodu není jednoduché, partner sleduje bolest svojí ženy, nepochybn má právo na pocity jako je strach, úzkost, ale také nad je a radost. Není jednoduché stát se pozorovatelem bez možnosti pomoci rodící žen

jinak, než

psychicky. To ale jist není pomoc malá. Je d ležité, aby partner sledoval pot eby své ženy a nebyl p íliš „aktivní“. Žena, která rodí, zejména na konci I. doby porodní, již nemá sílu, aby živ

konverzovala, mnohdy nesnese ani dotyky a to je t eba

respektovat.20

19

ech, E., Hájek, Z., Maršál, K., Srp, B. a kolektiv. Porodnictví, 1. vydání Praha, Grada Publishing a.s., 1999, ISBN 80-7169-355-3, str. 410-422 20 Rozto il, A. a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, ISBN 80-7013-339-2, str. 141

24

3.2.3 Možnosti výb ru polohy a prožívání porodu Porod do vody Porod do vody je zp sob vedení porodu, kdy žena pobývá v I. a II. dob porodní ve vodní lázni, ve van nebo bazénu upravených k tomuto ú elu. Pobyt ve vod má blahodárné ú inky na nervosvalovou oblast, snižuje stres rodi ky a zvyšuje práh bolestivosti. Porod do vody je možný, pokud se jedná o fyziologický pr b h t hotenství, t hotenství trvá déle než

37. týdn , plod nesmí vykazovat známky

nedostatku kyslíku, nesmí být pozitivní nález ve výt ru z pochvy na Streptoccoccus Agalactiae, pozitivní nález na žloutenku, pozitivita na virus HIV a p i výskytu porodnických komplikací v první i druhé dob

porodní.Vzhledem k mnoha

podmínkám, zatím tato metoda nedoznala výrazn jšího rozší ení a z ejm se nestane rutinním postupem v porodnictví.21 Poloha rodi ky p i porodu V dnešním porodnictví je b žn

využívanou polohou p i porodu poloha

horizontální.. Tato poloha byla zavedena do porodnictví v 16.-17. století, kdy vstupují do pé e o rodi ku muži-porodníci. V této poloze má porodník p ehled o porodních cestách, m že pohodln provád t r zné porodnické operace. Zastánci p irozeného porodu však namítají, že poloha na zádech není fyziologická, rodi ka tla í horizontálním a v n které fázi porodu i vertikálním sm rem znamená, že nep sobí p irozená síla gravitace a porod se prodlužuje. Studium p írodních národ nedot ených civilizací poukazují na to, že až 85 % žen rodí ve vertikální poloze. Jde o polohy ve stoje, v kle e, v pod epu a v sed . Avšak je na míst se zde zmínit o zkušenostech n kterých zdravotnických za ízení, které umož ují rodi ce využít vertikálních poloh, kdy p i takto vedených porodech dochází k nár stu porodních poran ní. Vede se mnoho diskuzí, v jaké poloze by m la žena rodit. Rodi ka

si však

instinktivn nalézá sama vhodnou polohu p i porodu. Programovaný porod Do porodnické praxe se programovaný porod dostává ve 20. letech minulého století, kdy byly objeveny látky ovliv ující d ložní innost. Programovaný porod je um le vyvolaný porod, kterým se ukon uje fyziologické t hotenství mezi 39.- 41. týdnem tak, 21


25

aby porod prob hl v dob , kdy je zajišt n pro rodi ku a novorozence maximální servis. P edpokladem pro zahájení programovaného porodu musí být spln ny porodnické podmínky. Odp rci této metody, zejména ze stran laické ve ejnosti, tvrdí, že programovaným porodem se zasahuje do p irozeného porodního d je, a zcela ho zavrhují.22 Porod v epidurální analgezii Pr kopníkem této metody je u nás v padesátých letech v brn nské gynekologickoporodnické klinice prof. MUDr. K íž. Nem l bohužel dostatek prostoru pro svou v deckou práci. pokusil se odejít do zahrani í, v d sledku toho byl komunistickým režimem perzekuován. Výsledky jeho práce byly odsouzeny k zapomenutí. Po sametové revoluci byl prof. MUDr. K íž v pozdním v ku rehabilitován. S rozvojem anesteziologických metod p ichází do porodnictví epidurální analgezie. P i epidurální analgezii se aplikuje ú inná látka do prostoru obal míchy. P sobení anestetika v této oblasti znamená, že rodi ka nepoci uje porodní bolesti, ale vnímá porodní d j. Nejedná se o anestezii - úplné znecitliv ní. Tato metoda má mnoho výhod, jedná se o analgeticky nejú inn jší a nejpoužívan jší metodu v porodnictví, která poskytuje velký komfort pro matku a neovliv uje v domí dít te. Nevýhodou je, že se jedná o metodu organiza n , technicky a finan n náro n jší.23 Ambulantní porod Jedná se o porod vedený v porodnici, kdy je možné propušt ní rodi ky dom již po dvanácti hodinách po porodu. Jde o ur itou alternativou domácího porodu, p i které je minimalizováno riziko pro matku i novorozence. Podmínkou pro ambulantní porod je zcela fyziologický pr b h t hotenství a porodu. Dále v rodin nesmí být prokázána otev ená forma tuberkulózy, protože propušt ný novorozenec nebyl ješt proti této nemoci o kovaný. Musí být zajišt na ambulantní poporodní domácí pé e do pátého poporodního dne, kdy jsou obvykle rodi ky propoušt ny z porodnic. Každý den po porodu až do pátého dne musí navštívit rodi ku alespo

jeden zdravotnický pracovník (d tský léka ,

porodník, d tská sestra, porodní asistentka). Matka i její rodina musejí vždy p edem 22

Rozto il, A. a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, ISBN 80-7013-339-2, str. 144-145 23 Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 272-279

26

zvážit okolnosti domácí poporodní pé e.

Zdravotnický dohled

nad

rodi kou

a novorozencem nem že být z pochopitelných d vod tak intenzivní a nep etržitý jako v porodnici, ale pro zdravotnický systém je ambulantní porod ekonomi t jší než klasická hospitalizace v porodnici. Ambulantní pé e je zatím nabízena jako nadstandardní a musí být hrazena rodinou, nebo

není ú tována zdravotním

pojiš ovnám. První projekt „ambulantní porod“ v eské republice vznikl p ed n kolika lety

ve

spolupráci

gynekologicko - porodnické

ambulance

a gynekologicko - porodnické kliniky „U sv. Apoliná e.“

Levret s.r.o.

24

Porod v domácím prost edí Porod v domácím prost edí se dá rovn ž považovat za jeden z trend

dnešního

porodnictví. Ve všech vysp lých zemích se po 2. sv tové válce zdá být otázka porod v domácnosti vy ešena. Porody se p esouvají do zdravotnických za ízení, kde je poskytována odborná pé e. V 90. letech se však tato myšlenka porod doma znovu objevuje na scén . Porod je veden doma s pomocí porodní asistentky nebo zcela bez jakéhokoliv zdravotnického doprovodu. V naší zemi se v sou asné dob tato forma porodu vyskytuje pouze sporadicky. Je to dáno tím, že naše spole nost je navyklá na ur ité standardy ve zdravotnické pé i, porodnickou pé i nevyjímaje. Porodnictví je u nás na vysoké úrovni, a proto zm nit tento trend je zatím spíše snahou malé skupiny zastánc domácích porod . D sledkem již zmín né zab hnuté praxe v porodnictví není dosud ani do ešena otázka legislativy pro p ípady porod v domácnostech v etn úhrad zdravotnických výkon v takových p ípadech. 25 P ítomnost duly u porodu Dula je speciáln vyškolená žena poskytující p edevším psychickou a n kdy i fyzickou oporu žen u porodu. Dula neposkytuje zdravotnické služby ani nenahrazuje práci porodních asistentek a léka , vytvá í prost edníka mezi zdravotnickým personálem rodi kou a její rodinou. P edává žen

informace o t hotenství, m že

spolupracovat na tvorb porodního plánu, doprovází ženu u porodu. P ítomnost otce dít te u porodu se s p ítomností duly nevylu uje. Dula je p ítomná po celou dobu 24

Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 284-286 25 Rozto il, A. a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, ISBN 80-7013-339-2, str. 142-144

27

porodu pomáhá s masážemi a úlevovými polohami. Dále pomáhá p i zahájení kojení. Služby duly si hradí rodina sama. V našich podmínkách se tato služba p íliš nerozmohla.26

3.2.4 Porod bez násilí podle Michela Odenta Michel Odent se narodil v roce 1930, pracoval jako chirurg a pouze ve výjime ných p ípadech pomáhal s chirurgickým ešením opera ních porod , jako byly porodnické klešt a císa ský ez. B hem vojenské služby v Africe m l možnost pozorovat rozdíl mezi snahou afrických žen rodit vestoje nebo vsed a pokyny evropských léka a porodních asistentek, aby porod probíhal vleže na zádech. Jako chirurg za al pozd ji pracovat i v malé m stské v Pithiviers nedaleko Pa íže. Teprve zde se za al hloub ji v novat porodnictví. Inspiroval se Frederikem Leboyerem a stejn jako on hledal alternativy ve vedení porodu. V 80. letech vydává Odent své zkušenosti v knize »Birth Reborn« (do eštiny p eloženo pod názvem Znovuzrozený porod). Základem je d raz na chování personálu porodnice, který musí mít na mysli vnímání plodu. Je pouze na žen , aby si našla ideální polohu. Vhodná je poloha vkle e se sklon nou hrudí, poloha modlitby. Porod by m l prob hnout v poloze v pod epu s oporou jedné nebo dvou osob. V této pozici dochází k maximálnímu vzestupu tlaku v malé pánvi a k relaxaci svalstva pánevního dna. B hem porodu je nutné omezit po et osob, které k rodi ce nemají osobní vztah, rodi ka nesmí být vystavena mnoha pohled m. Ošet ující personál zastupuje porodní asistentka, musí navázat s rodi kou pozitivní vztah. A to nejen psychický, ale je také vhodný i p ímý t lesný kontakt nap íklad pohlazení. P ítomnost otce nebo rodinných p íslušník je vítána jenom tehdy, p eje-li si jej rodi ka. Odent upozor uje na snahu savc

o izolaci b hem porodu a z tohoto pohledu

hodnotí kritici p ítomnost otce u porodu. Pokud se otec chová pouze jako pozorovatel, pak prý m že normální porod ztížit. Varuje p ed upovídanými muži, kte í projevují slovem vlastní úzkost, a tu p enášejí na své okolí, a dále p ed muži s nadm rn protektivním až vlastnickým chováním, ti cht jí rodi ku držet, masírovat nebo se s ní stále pouze mazlit. Žena pot ebuje b hem porodu klid a ne stimulaci. 27 26

Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 217 27 Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 282284

28

Prost edí, ve kterém žena rodí, se musí vybavením nábytku a barvami podobat civiln za ízenému pokoji. V pr b hu kontrakcí rodi ka pobývá v bazénu s teplou vodou, kde jsou kontrakce ú inn jší a mén bolestivé. Není dobré v pr b hu kontrakcí zadržovat k ik. Je nutné, aby porod prob hl v p ítmí a v tichu, tímto zp sobem se zabrání nep íjemné stimulaci novorozence sv tlem a hlukem, na kterou není p ipraven a kterou nep íjemn vnímá. Dít musí být ihned položeno na t lo matky, aby mohlo být v kontaktu s »živým teplem její k že«. Dochází ke stimulaci kontaktem k že na k ži, d ležitý je také pohled z o í do o í. Velmi dobré je první p isátí, uplatní se efekt odlou ení placenty, a v asný nástup laktace. Pupe ník má být p est ižen, až když se zastaví jeho pulsace. Novorozenec po porodu má být stimulován dotyky matky a také ostatních p íbuzných p ítomných p i porodu. Je nutné minimalizovat aplikaci lék p i porodu. Leboyer používání lék

zavrhl, Odent je výrazn

omezil.

Rooming-in

s kojením podle pot eby (z angli tiny on demand) a kolébkou pro dít

je

samoz ejmostí. Využití kardiotokografického sledování plodu p i porodu je podle Odenta nebezpe né, protože vede ke zvýšení etnosti opera ních porod . Na vyšet ení ultrazvukem má Odent zcela specifický pohled, podle n ho je jeho vliv na vztah matky a plodu nep íznivý. Sugestivn popisuje, že n kolik generací t hotných a jejich d tí bylo b hem posledních desetiletí »p eválcováno« ultrazvukovými vlnami. Odent se nezabývá porodnickou problematikou komplexn . Na jedné stran zleh uje záv ry klinických studií (»…ti, co rozum jí jedin

ísl m a mluví k nim jedin cifry na papí e…«), na

stran druhé povyšuje v decké práce, které potvrzují jeho vlastní argumenty. P íliš se v nuje subjektivním prožitk m ženy a tém

nev nuje pozornost nitrod ložnímu stavu

plodu. P edpokládá, že klidné prost edí okolo rodi ky je zárukou dobrého zdraví plodu. Místo elektronického monitorování plodu vybízí k používání stetoskopu nebo nejvýše jednoduchého p ístroje, který je prý na rozdíl od b žného kardiotokografického p ístroje bez negativního vlivu na plod. V knize »Birth Reborn« zcela chybí hodnocení stavu novorozenc po porodu. Odent kritizuje metodu epidurální analgezie. Používá ale zastaralé argumenty poplatné dob 60. a 70. let, kdy po epidurální analgezii nastávalo snížení krevního tlaku, porucha hybnosti dolních kon etin, p ipoutání na l žko a špatná spolupráce rodi ky ve II. dob porodní. Jako analgezii spíše doporu uje podat v malém množství pun e nebo šampa ské.

29

Kniha »Birth Reborn« se stala ihned po svém vydání tém

kultovním dílem pro n kdy

až nesoudné zastánce alternativních zp sob porodu. V eském jazyce byla Odentova práce vydána v roce 1995. Po ínaje 70. lety minulého století p estávají být v zahrani í porodní sály uzav enými aseptickými

provozy a otevírají se pro blízké rodinné p íslušníky rodi ky.

Žena u porodu již není osamocena v obavách, úzkosti, v porodních bolestech a nakonec i radost z narozeného dít te má s kým pod lit. V

eské republice nastávají významné zm ny v porodnictví až po pádu »železné

opony« v 90. letech minulého století. 28

3.3 Psychologické aspekty t hotenství a porodu 3.3.1 Psychologie osobnosti Psychologie osobnosti vytvá í nástroje k popisu lidského v domí, prožívání, jednání a in a vytvá í teorie k objasn ní p í in, podmínek a d sledk prožívání a jednání. V sou asnosti poskytuje psychologie osobnosti tém

200 pojetí, model a teorií

osobnosti. Existuje mnoho v d zabývajících se psychologií osobnosti a každá z nich ji sleduje v ur ité perspektiv . O komplexní pohled na osobnost usiluje personologie. Názor, že každý lov k je osobností, ale že se lidé liší stupn m své osobnostní zralosti a zp sobilosti zvládat úkoly života, je východiskem praktického uvažování o lov ku Osobnost je individualizovaný systém (integrace) psychických proces , stav a vlastností, které jednak vznikají socializací (p sobením výchovy a prost edí), jednak p etvá ením vrozených vnit ních podmínek organismu, a determinují a ídí p edm tné innosti jedince i jeho sociální styky. Osobnost je to, co zp sobuje, že lov k zaujímá ur itý sob vlastní a jedine ný vztah k jednotlivým oblastem a úkol m svého života a že ur itým zp sobem eší nároky, které p ed n j klade život. V osobnosti se spojují všechny vrozené i získané dispozice a zp soby poznávání a jednání lov ka, které determinují a regulují jeho obraz sv ta a programy inností. Je možné íci, že osobnost je smyslem života lov ka a být osobností znamená být zodpov dný za své iny. 28


30

V osobnosti se skrývá látka, forma a obsah. Látka osobnosti je ovlivn na d di ností a p írodními vlivy a je nositelem temperamentu a vloh. Ve form se rozvíjí díl í systémy a jednotky osobnosti, p sobením prost edí,

socializací,

výchovou

a sebeutvá ením je ur ován jejich obsah. Je nutné osobnost sledovat a zkoumat v rovin t lesné, psychosociální a duchovní. Její struktura plní mnoho významných funkcí sloužících k sebezáchov i k rozvoji lov ka. Osobnost je stálá v ase a konzistentní v i situacím, ale zárove více i mén otev ená zm n , je reaktivní a proaktivní. Osobnost je subjektem v domí, poznání, prožívání, rozhodování a jednání, je determinovaná i svobodná.29

3.3.2 Psychologie t hotenství Od po átku t hotenství dochází v organizmu ženy ke zm nám somatickým a také ke zm nám psychickým. Tyto zm ny jsou ovlivn ny zm nami fyzickými a faktory sociální a ekonomické povahy. T hotenství p edstavuje jednu z vývojových krizí v život ženy. Jedná se o období výrazných zm n, žena se u í a p ivyká nové životní roli. Musí modifikovat staré modely chování od n kterých úpln upustit. Tato fáze nevyrovnanosti vede k pocit m ztracenosti, úzkosti, zmatku, nemocnosti a asto i nostalgie pro zp sob života p ed t hotenství a nemožnost vrátit se k n mu zp t. Prožívání t hotenství je velmi individuální, každá žena má jiné p edstavy, pot eby a o ekávání. Záleží na osobnostních charakteristikách ženy, jestli je prvododi ka, nebo již t hotenství prožila, zda bylo t hotenství cht né i necht né. Ot hotn la-li spontánn , nebo pomocí metod um lého oplodn ní. Vlivy, které p sobí na ženu mohou ovlivnit vývoj t hotenství a plodu r zným zp sobem. Nejnápadn jší zm ny psychiky v t hotenství jsou deprese a úzkost. Deprese je výrazn jší u vícerodi ek vychází pravd podobn ze složit jší sociální situace ženy. Mén

astá je u žen, které mají k t hotenství pozitivní vztah. Úzkost poci ují tém

všechny t hotné. Je zam ena na plod, nebo na samu sebe. Nejprve p evládají obavy o zdraví plodu nebo vlastní, v pr b hu asu p echázejí v otázky jak zvládnou pé i o dít a jeho výchovu s tím souvisí i p ijetí role matky. 29

Smékal, V. Psychologie osobnosti, Brno, Barrister & Principal, 2007, ISBN 80-86598-65-9, str. 40-41

31

Ze somatického i psychologického hlediska m žeme t hotenství rozd lit do t í trimestr . V první t etin gravidity se t hotná zam uje na sebe, sleduje svoje t lo, smi uje se s faktem, že v ní žije plod, uv domuje si vlastní t hotenství. Typickými jsou pocity rozlad nosti, náladovost a nejistota, rozpolcenost. M žou se objevit pocity strachu z potratu. Zejména prvorodi ky mají obavy, zda zvládnou roli matky. Ve druhé t etin gravidity panuje již hormonální stabilita, žena je hrdá na své t hotenství, za íná vnímat první pohyby plodu a uv domuje si existenci plodu jako samostatného jedince.

asté jsou fantazie a p edstavy ženy o dít ti, p edstavují si, jak

bude vypadat, jak se bude chovat. P echod do t etí t etiny gravidity je pro ženu náro né, zpo átku se obává p ed asného porodu a s blížícím se koncem t hotenství by naopak cht la porodit co nejd íve. V tomto období jsou asté pocity zranitelnosti a závislosti na n kom. Žena se v této fázi p ipravuje na porod, a na život po porodu s novorozencem jako samostatnou bytostí.30 B hem t chto fází dochází k vývoji mate ské identity. Tento proces je provázen operacemi, pomocí kterých se žena vyrovnává s novou rolí. Mezi tyto operace pat í: Imitace – jedná se o napodobování chování jiných osob, které v takové roli již byli, nebo práv jsou nap íklad nošení t hotenského oble ení. Hraní rolí – p i tomto zp sobu chování si žena zkouší svoji úlohu v konkrétní situaci, nap íklad vyhledává situace, ve kterých má možnost pe ovat o malé dít . Fantazie – rozvíjí se v myšlenkách, má podobu obav, p ání, sn a sn s otev enýma o ima tak je tomu u p edstav o vlastnostech dít te. Smutn ní – objevuje se smutek nad tím, že se žena musí vzdát svého d ív jšího já, uv domí si, že nikdy už nebude p esn stejná.31

30


31


32

Prožívání t hotenství z hlediska v ku32 Mladé ženy – ženy mladší 20 let mají problém s motivací mate ství.

asto

pocházejí z rodin se špatnými vztahy, bývají sociáln izolované. V pozadí ot hotn ní m že být snaha dostat se z rodiny, zvýšit svou prestiž a sebeúctu, stát se dosp lou ženou. Výsledkem je naopak pocit samoty, ohrožení, bezmoci a hn vu. Manželství nezletilých dívek kv li t hotenství se ve více než 90 % rozpadá. Starší ženy – ženy nad 35 let jsou zralejší, v tšinou mají vy ešen vztah k vlastní matce, díky tomu jsou lépe p ipravené na porod. Více vnímají konflikt mezi pot ebami svými a pot ebami dít te. Pokud se jedná o první graviditu, je v tšinou u žen v této skupin provázena obavami o pr b h t hotenství, uv domují si i možný neúsp ch t hotenství. Ženy s anamnézou neúsp šného t hotenství – jedná se o velmi rizikovou skupinu žen, u kterých t hotenství neskon ilo porodem zdravého dít te. Pokud není celá záležitost psychologicky uzav ena, to se týká i procesu truchlení, nem ly by ot hotn t. Tento stav trvá po narození mrtvého dít te mnoho m síc . Usp chat další t hotenství je z hlediska psychického prožívání velmi riskantní, „náhradní dít “ nese d sledky po celý sv j život. Neprovdané ženy – jedná se o zvláštní sociální skupinu, pokud tyto ženy nemají životního partnera, jsou vystaveny v tšímu psychickému stresu a vztah k t hotenství se liší od žen vdaných nebo s partnerem. Velmi astý je p ed asný porod, d ti mohou mít nižší porodní hmotnost. Nep íznivé psychické vlivy mohou ovlivnit zdárný vývoj t hotenství. P sobení stresu m že znamenat pro plod sníženou dostupnost kyslíku z d vod zhoršení pr toku krve placentou. V pozadí n kterých t hotenských komplikací m žeme hledat psychické vlivy, p edevším u t hotenského zvracení, hypertenze a také u hrozícího p ed asného porodu. Psychické zm ny v t hotenství neprovázejí jenom t hotnou ženu, ale také rodinu a partnera. Musejí se vyrovnat s novou situací a p ijmout nové role. Partner m že t hotenství prožívat tak siln , že se u n j mohou objevit také t hotenské p íznaky. Jedná se zejména o p ír stek na váze.

32

epický, P.,Psychologie ženy,Praha 1992

33

3.3.3 Psychologie porodu Každá žena vnímá a hodnotí prožívání porodu jinak. Pro mnoho žen je zásadním problémem p i prožívání porodu ovládání se. Porod neprobíhá vždy podle p edstav rodi ky a v této chvíli p ichází zklamání, že nedokázaly ovládnout svoje projevy, pocit studu a viny. U každé ženy je každý porod specifický. Žena m že rodit páté dít , ale prožitek porodu je pokaždé jiný. Odehrává se v jiném ase, vstupuje do jiného období ženy. Mate ství je základní

ástí ženské identity. P echod do mate ství je pr se ík

psychologického, sociálního, biologického a asového hlediska.33 Mnoho žen m že být porodem zklamáno, nemusí se vždy dostavit pocit št stí a euforie, zejména u komplikovaných porod , nebo porod císa ským ezem. Mohou mít pocit, že nejsou dobrými matkami. Bolest p i porodu poci ují tém

všechny ženy. Porodní mechanismus u žen je

komplikovan jší než u jiných savc , což souvisí s relativn plochou pánví. Podle n kterých názor

je porod fyziologický d j, který u zví at a p írodních národ

je

nebolestivý. Není tomu tak, ve všech kulturách se objevují techniky racionální nebo magické, které mají vnímání porodních bolestí snížit. Vnímání bolesti je individuální. Bolest m že být lokalizována do podb išku, do k ížové oblasti a n kdy pokra uje až do ky lí a nohou p i kontrakcích. N kdy je to bolest slabá, jindy se po ítá k nejintenzivn jším bolestem. Úzkost hraje p i prožívání porodních bolestí velkou roli, m že vést k oslabení d ložní innosti a zhoršení pr toku krve placentou. P i bolesti a stresu stoupá mat ina pot eba kyslíku, což m že zp sobit jeho nedostatek také u plodu. Prožívání porodu a porodních bolestí m že zásadním zp sobem ovlivnit také personál porodního sálu zejména porodní asistentka. Je velmi d ležitý kontakt s rodi kou, pokud má pocit, že je osamocená zapomenutá, že se personál v nuje více p ístroj m než jejím pot ebám, stoupá hladina úzkosti a ochota spolupracovat. Proto je nutné navázat s rodi kou kontakt a udržovat jej až do konce porodu.34

33 34

Nicolson, P. Poporodní deprese, 1. vydání Praha, Grada, 2001, ISBN 80-7169-938-1, str. 69 epický, P.,Psychologie ženy,Praha 1992, str. 27-28

34

3.4 Psychoprofylaktická p íprava 3.4.1 Historie psychosomatické p ípravy k porodu Jako první se systematicky zabýval p ípravou ženy na porod ve t icátých letech Angli an Dick Read. Vycházel z kritiky léka ského zasahování do porodního d je a popsal bludný kruh – strach – nap tí - bolest. Strach doporu oval odstranit pou ením ženy jak ovládat svalový tonus t lesnou relaxaci. Doporu oval také p ítomnost manžela p i porodu a okamžitý kontakt matky s novorozencem. Ve stejné dob se rozvíjí na Ukrajin psychoprofylaxe p e porodem. Její auto i Velvovský a Platon vycházejí z Pavlovova u ení o podmín ných reflexech a docházejí k názoru, že správn provád ná psychoprofylaxe vede k bezbolestnému porodu. Cílem psychoprofylaxe je odstran ní nep íznivých emocí, jako je strach, potla ení starých podmín ných

reflex

a vytvo ení

nových podmín ných reflex

k

porodu

a o ekávanému dít ti. Myšlenky ukrajinských autor rozpracoval v padesátých letech Francouz Lamaze. Jeho základní myšlenkou je, že mysl m že být cvi ena k prevenci porodní bolesti. Zd raznil roli manžela, který je pr vodcem ženy v t hotenství a z porodu. Žena se u í neuromuskulární kontrole, relaxaci svalstva a speciálním zp sob m dýchání. P estože zd raz oval p irozenost porodního d je, nedoporu oval termín „bezbolestný porod“. Pokud je porod i po p íprav na n j bolestivý, poci uje žena neúsp ch, zklamání má pocit viny a prohry. V eskoslovensku se metoda zvedla jako porodnická psychoprofylaxe v 50. letech, p edevším zásluhou doc. Vojty. Nadšení jejich prvních stoupenc

však vedlo

k p ecen ní možností metody. Ukázalo se, že proklamovaný výsledek psychoprofylaxe, to je odstran ní porodních bolestí, není zaru ený ani p i správném provád ní metody. Nicmén

p ecen ní jejích možností p i zabezpe ování porodu vedlo k jejímu

postupnému opoušt ní. Její nový rozkv t za íná v osmdesátých letech. Náplní p edporodní p ípravy je seznámit ženu s t hotenstvím, porodem, šestined lím dále seznámení s prost edím porodního sálu, podat informace o svalové relaxaci, zp sobu dýchání p i porodu a jeho nácviku. Je podporována p ítomnost manžela p i porodu.35

35

epický, P.,Psychologie ženy,Praha 1992, str. 25-25

35

3.4.2 Typy p edporodní p ípravy P íprava k porodu v sou asnosti Cílem p edporodní p ípravy je dnes snížení strachu a úzkosti z porodu, nabídnutí možností jak pracovat s bolestí a ú eln ji zvládnout. Žena by m la být p ipravena na zm ny, které p icházejí v t hotenství a po porodu. Je seznámena s možnými komplikacemi porodu a jejich ešením. Pozornost je zam ena také na partnera a celou rodinu. Také oni budou muset pozm nit vžité role a vztahy k sob navzájem. 3.4.2.1 Jednorázový p edporodní kurz Jednorázový kurz probíhá obvykle v 36. týdnu t hotenství, je ur en zejména pár m. Po et zú astn ných se odvíjí podle velikosti prostor, kde se kurz koná. Omezený po et ú astník je s výhodou. Tento typ kurzu je asov nenáro ný, trvá 2-3 hodiny, je zam en na informace kdy vyrazit do porodnice, jak probíhá porod – popíše jednotlivé doby porodní. Zam uje se také na dobu šestined lí a kojení. Kurz bývá zakon en prohlídkou porodního sálu.36 3.4.2.2 Podrobný p edporodní kurz Podrobn jší kurz, za íná ve 20. týdnu t hotenství, obsahuje 4 – 20 lekcí dle typu za ízení, které tento kurz provozuje. Ženy jsou rozd leny do skupin podle trimestr . V t chto kurzech jsou probírána podrobn ji témata t hotenství, porod, šestined lí ale také kojení a pé e o novorozence, kojence. Tato témata jsou dopln na instruktážními filmy. Sou ástí m že být praktický nácvik dýchání p i porodu, odleh ovacích pozic p i porodu. Na záv r každé lekce je otev ena diskuse o probíraném tématu. Dýchání p i porodu – pro první dobu porodní je t eba ženu nau it b išní dýchání. Díky intenzivnímu dýchání do b icha v pr b hu kontrakce se vyrovnává nedostatek kyslíku pro plod, svalovina d lohy m že pracovat ekonomicky. Nácvik b išního dýchání – základní poloha je vleže na zádech, dolní kon etiny pokr ené, chodidla op ená o podložku, dlan lehce položené na b iše (pod pupkem, ne na žaludku). Vdech nosem – b icho se zdvihne a vyklene, výdech ústy – b icho klesá. (viz Obrázek 1)

36


36

Obrázek 1. Nácvik b išního dýchání (Rozto il, A., 1996) Nácvik povrchního dýchání – „psí dýchání“ – je to krátké, m lké, povrchní, rychlé dýchání, které rodi ka použije na konci první doby porodní, kdy má krom

kontrakcí

a bolestí ješt tlak na kone ník (nucení ke tla ení), ale tla it ješt nesmí. Pokud využije rodi ka psí dýchání, vylou í dýchání hluboké, po kterém by následovalo tla ení. Doporu uje se poloha vkle e roznožmo s oporou o lokty, s hlavou sv šenou k zemi, nebo poloha ve stoji rozkro mo v mírném p edklonu, s dlan mi op enými

o

kolena.

37

(viz Obrázek 2)

Obrázek 2. Polohy vhodné p i nácviku povrchního dýchání (Rozto il, A., 1996) Nácvik porodní polohy – jedná se o polohu na zádech, kdy rukama se žena drží pod koleny a p itahuje je sm rem od sebe a k ramen m. Hlavu zdvihne od podložky, bradu má lehce na prsní kosti, p iv e lehce o i a ústa. V této poloze pracují pouze paže, nohy jsou uvoln né (viz Obrázek 3). V porodní poloze provádíme dále hluboký vdech a nácvik tla ení. Do 37. týdne t hotenství je nacvi ován pouze hluboký vdech od 38. týdne t hotenství se za azuje zadržení dechu a tla ení na kone ník s výdrží až do jedné minuty. Pokud je minuta výdrže na ženu p íliš dlouhá doba, je možné p idechnutí v okamžiku, kdy dech už nejde déle zadržet, znovu krátce a rychle nadechne.

37


37

Obrázek 3. Porodní poloha (Rozto il, A., 1996) Nácvik odleh ovacích poloh P i t chto polohách je využíváno p sobení gravitace, takže pr chod plodu porodními cestami je usnadn n. První odleh ovací poloha – rodi ka si klekne roznožmo na podložku u l žka, rukama se ho p idržuje. Aby nebyly p etížené kotníky, špi ky nohou p esahují okraj podložky.38 P i kontrakci si žena sedne mezi paty, trup je vzp ímen nebo v mírném záklonu, hýžd mi v mírném rozsahu pohybuje sm rem k podložce. Využívá b išní

dýchání

(viz Obrázek 4). Mimo kontrakci se zvedá do nap ímeného kleku, pažemi a horní ástí trupu se op e o l žko, odpo ívá, relaxuje dech zklidní do normálu (viz Obrázek 5).

Obrázek 4. První odleh ovací poloha 1. ást (Rozto il, A., 1996)

38


38

Obrázek 5. První odleh ovací poloha 2. ást (Rozto il, A., 1996) Druhá odleh ovací poloha – rodi ka je v širokém stoji rozkro ném, špi ky i paty má stejn daleko od sebe a rukama se p idržuje l žka nebo stolu. P i kontrakci žena provede d ep, hýžd jsou hluboko dole u zem , trup je vzp ímen nebo v mírném záklonu. V této poloze pohybuje hýžd mi v malém rozsahu vp ed a vzad, využívá hluboké b išní dýchání. (viz Obrázek 6) Tato poloha je náro n jší, jsou více zatíženy klouby na dolních kon etinách. Je dobré polohy st ídat.39

Obrázek 6. Druhá odleh ovací poloha (Rozto il, A., 1996) T etí odleh ovací poloha – pro tuto polohu žena pot ebuje velký gymnastický mí , na kterém sedí v širokém sedu roznožmo nap ímeným trupem, chodidly se lehce dotýká zem a rukama se p idržuje stolu. P i kontrakci se mírn pohupuje nahoru a dol na mí i, využívá b išní dýchání. Mimo kontrakci

sedí

na mí i a dech je klidný

(viz Obrázek 7).

39


39

Obrázek 7. T etí odleh ovací poloha (Rozto il, A., 1996) P i porodu lze využít také masáže k ížové oblasti, podb išku a tlakovou masáž. Díky t mto masážím se zlepší prokrvení d lohy a pochvy, zmírní se pocity k e í a bolestí. Pokud žena poci uje k ížové bolesti využije masáž k ížové oblasti. Masáž se provádí dlaní ruky – hlazení k ížové oblasti, nebo p stí ruky – siln jší t ení k ížové oblasti. Pokud je u porodu partner, m že se do masáží zapojit. Masáž podb išku použije rodi ka, má-li bolesti v podb išku. Provádí ji malíkovými hranami rukou od symfýzy sm rem do strany, vzh ru a zp t. Použije hlazení nebo siln jší tlak tak, aby jí to bylo p íjemné. Tyto masáže rodi ka provádí p i d ložních kontrakcích za b išního dýchání tak, aby jí p inesly úlevu. Tlakovou masáž využije p i obou typech bolestí. Rodi ka vyhmatá akupresurní bod na vnit ní stran lopaty kosti ky elní. Položí ruce ze strany na pánev tak, aby palce sm ovaly vp ed k pupku, ostatní prsty vzad ke k ížové kosti. Palci vyhmatá spinu illicu ventralis. Tam zatla í na vnit ní ploše kosti s výdechem a stla uje body tak dlouho, jak je schopna vydržet. 40 P i efektivním využití odleh ovacích poloh, dýchání a masáží, které t hotné ženy nacvi í v p ípravných kurzech, by m lo dojít ke zmírn ní vnímání bolesti p i d ložních kontrakcích. Tyto polohy a dýchání se vzájemn prolínají (viz Tabulka 3).

40


40

Tabulka 3. innost rodi ky b hem porodu

2.doba

1. doba porodní

innost organismu

innost rodi ky

d ložní kontrakce

v odleh ovací poloze, b išní dýchání

mimo kontrakci

uvoln ní, zklidn ní dechu

kontrakce + bolesti

v odleh ovací poloze,b išní dýchání, masáže podle lokalizace bolestí

mimo kontrakci

uvoln ní, zklidn ní dechu

kontrakce + bolesti + nucení ke tla ení mimo kontrakci

psí dýchání v kle e s oporou o lokty

kontrakce + bolesti mimo kontrakci

uvoln ní, zklidn ní dechu v porodní poloze, hluboký vdech, zadržení dechu a tla ení do kone níku uvoln ní, zklidn ní dechu

Zdroj: Rozto il, A. a kolektiv autor , Intenzivní pé e na porodním sále, 1996

Porodní plán – sou ástí p edporodní p ípravy je možnost vytvo ení porodního plánu. Je to písemný seznam požadavk rodi ky, které by ráda dodržela v pr b hu porodu. Tento materiál by m la pomoci sestavit porodní asistentka nejlépe z porodnice, kterou si žena vybrala k porodu, nebo jej lze p ipravit v rámci kurzu p edporodní p ípravy. V úvahu je t eba vzít komplikace a nepravidelnosti, které mohou b hem porodu nastat a vytvo it n kolik možných alternativ. Z t chto d vod

není jeho

vytvo ení tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Žena musí být pou ena, že porodní plán nefunguje jako prost edník mezi ní a zdravotnickým personálem. Rovn ž není možné se ho držet striktn a za každou cenu, mohlo by dojít k ohrožení zdraví matky nebo plodu.41 Masáž hráze – m že být prosp šná jako p íprava k porodu, napomáhá zvýšení elasticity a snížení nutnosti provedení nást ihu hráze nebo poran ní hráze p i porodu. Pravidelná masáž hráze (oblast mezi pochvou a kone níkem) se doporu uje provád t 4-6 týdn p ed termínem porodu. Masáž není nutná ani povinná, záleží pouze na v li t hotné ženy, bude-li ji provád t. Není záruky, že i p i poctiv provád né masáži nakonec nedojde k poran ní nebo nást ihu. P i samotném provedení masáže musí být 41

Pa ízek, A. Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007,ISBN 80-7262-411-3, str. 215

41

zachována istota rukou, nelépe slune nicový olej se nakape p ímo na prsty a vmasíruje se do hráze. Správn provád ná masáž by m la být nep íjemná až bolestivá, nem la by p esáhnout 4-5 minut.42

3.4.3 Pohybové aktivity v t hotenství Cvi ení v t hotenství má zajistit optimální fyzickou a psychickou kondici. V tšina žen m že cvi it po celou dobu t hotenství. Cílem cvi ení je posílení b išních sval , prsních sval , nau it se ovládat svaly pánevního dna, posílení zádových sval , nácvik dýchání. Je d ležité také prost edí, ve kterém cvi ení probíhá. Místnost musí být vyv traná, mít p im enou teplotu, ženy mají pohodlný cvi ební úbor a podložky. Jóga v t hotenství Jedná se o ucelený systém cvi ení pro období t hotenství a to od momentu zjišt ní t hotenství až do samého okamžiku porodu. V pr b hu cvi ení jsou voleny pozice vhodné pro t hotné. V pr b hu hodiny mají ženy možnost kdykoli p estat cvi it a v klidu odpo ívat. Tento systém zaru uje zachování svalových skupin v pr b hu t hotenství a u í také relaxaci. Jóga pro t hotné není v žádném p ípad t žké a složité cvi ení ve kterém ženy ohýbají t lo do neuv itelných pozic. Je to v praxi ov ený návod na zachování svalových skupin v pr b hu t hotenství, udržení zdraví, odolnosti a psychické pohody. Pomáhá zmírnit nebo p ímo odstranit mnohé d sledky t hotenství. V hodinách jógy se ženy nau í pozice pro prevenci bolestí bederní páte e, zácpy, k e ových žil, v dom ovládat svaly pánevního dna koncentrovat se na správné dýchání, ú inn relaxovat. Zejména v t hotenství by se každá žena m la nau it vnímat své vnit ní pocity. Nau it se relaxovat a odbourat nap tí a tak obnovovat své energetické rezervy. 43

42

http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-priprava/predporodni-masaz-hraze.html (cit 2010-4-12) Widdowson, R., Jóga cvi ení pro t hotné, 1. eské vydání Praha, Svojtka & Co. 2004, IBSN 80-7352-101-6, str. 8-14

43

42

Plavání v t hotenství Plavání v t hotenství je vhodným dopl kem pohybu. Plavat mohou budoucí maminky až do konce t hotenství. Vhodným prost edím pro plavání jsou kontrolované bazény s hygienickými normami. Plavání je velmi oblíbenou aktivitou v t hotenství, ženy mají pocit lehkosti ve vod , odleh í zejména namáhaným zád m. Orientální b išní tanec Tento tanec vznikl v Africe, jako rituální tanec plodnosti. íká se mu také nejstarší tanec na sv t . B hem tance je kladen velký d raz na koncentraci a relaxaci. B išní tanec posiluje svaly pánevní, b išní i zádové, zárove se ženy u í správn dýchat a relaxovat. Tanec v pomalém tempu je velmi uklid ující a zárove osv žující. Ženy mohou využít tane ní pohyby v pr b hu první doby porodní. Tyto vlnivé, krouživé, t esoucí pohyby umož ují dít ti snadn jší p íchod na sv t. D ležitou sou ástí je tance je sama orientální hudba zahrnující meditativní i rytmické prvky. P i tanci p sobí vlastn i muzikoterapie, již nenarozené dít vnímá hudbu, kterou novorozenec pozná a uklidní se p i jejím poslechu.44 Cvi ní na gymnastickém mí i Gymnastický mí

mohou ženy využít v pr b hu t hotenství ke cvi ení

v p edporodní p íprav , ale také ke cvi ení doma. Je t eba vybrat správnou velikost mí e v pom ru k t lesné výšce ženy, a také natrénovat základní pozici na mí i. Základní sed na mí i – nohy jsou dostate n daleko od sebe tak, aby byla zajišt na stabilita. Chodidla se celou plochou opírají o podložku. Žena sedí mírn vp edu, váha se áste n p esunuje také na nohy. Tím brání p evážení t la dozadu. T lo i hlavu drží vzp ímen , ramena tla í dozadu a dol , ruce jsou voln podél t la nebo na stehnech. P i pohupování neztrácí kontakt s mí em. Základní sed na mí i žena využije také jako odleh ovací polohu p i porodu. (viz Obrázek 7)

44

http://www.bonella.cz/clanky/Orientalni-brisni-tanec-pro-tehotne/tehotenstvi-tyden-po-tydnu-iv.html (cit. 2010-4-8)

43

Aromaterapie v t hotenství Jedná se o metodu, která využívá éterických olej ke zmírn ní potíží vznikajících v t hotenství a p i porodu. V žádném p ípad zdravotních problém . V prvních

ale nenahrazuje lé bu vážných

trnácti týdnech t hotenství se nedoporu uje

aromaterapii využívat, v této dob dochází k vývoji orgán plodu. Pro aromaterapeutickou masáž je nutné éterický olej p ed použitím na edit ve vhodném roztoku. Používají si rostlinné za studena lisované oleje, pokud je k dispozici již hotový masážní olej edit se nemusí. V t hotenství se doporu uje koncentrace od 0,5% - 1,5% a ed ní 15-20 kapek éterického oleje na 50 ml nosi e. Éterický olej je možné použít také do aromalampy nebo k inhalaci. Touto cestou se dostává éterický olej pr duškami a krevním e išt m k jednotlivým orgán m.

ed ní do aromalampy

je 1-5 kapek na 100 ml vody, k inhalaci 2-3 kapky na 600 ml va ící vody, nebo kápnout na kapesní ek a inhalovat. P i použití do koupele lze éterický olej nakapat do soli z Mrtvého mo e, do smetany, medu, neutrálního oleje a poté rozpustit v koupeli. Na celkovou koupel – 8-15 kapek éterického oleje, na áste nou koupel chodidel nebo sedací koupel – 5-8 kapek éterického oleje na litr vody. K obklad m nakapeme éterický olej na vlhký kus látky, nebo p ímo do tvarohu, nebo na kostky ledu.45 Využití éterických olej p i t hotenských potížích Nevolnost – vhodné éterické oleje jsou neroli, medu ka, citron, mandle, grep, bergamot, máta, he mánek. Z aj je to he mánek, máta, medu ka léka ská. Oleje lze použít do aromalampy nebo p idat ráno do vody na mytí. Pálení žáhy – vhodné éterické oleje jsou bergamot, sladký pomeran , citron, grep, máta koriandr, levandule. Zácpa - vhodné éterické oleje jsou pa uli, máta kade avá, citron, eukalyptu, pomeran K e e v lýtkách - vhodné éterické oleje jsou levandule, germanium, jedle, cyp iš, myrha, ke koupeli nohou, nebo masáži. Vtírá se od chodidel ke kolen m. K e ové žíly - vhodné éterické oleje jsou levandule, grep, r žová palma, jedle, h ebí ek, cyp iš, geránium, k jemné masáži od chodidel k t ísl m.

45

http://www.zdrave.cz/magazin/miminkovani-11/aromaterapie-v-tehotenstvi-a-pri-porodu-512/, (cit 2010-4-7)

44

Otoky nohou – objevují se ke konci t hotenství, vždy je nutné oznámit léka i. Ke zmírn ní lze z éterických olej použít mandarinku, kopr, pa uli, grep, citron k jemné masáži, do koupele, na obklady. Bolesti hlavy – je nutné oznámit vždy léka i, ke zmírn ní potíží slouží z éterických olej

grep, máta peprná, neroli, levandule, he mánek ímský k obklad m na

elo

a spánky. Strie – k masáži zatížených partií (b icho, zade ek, prsy, stehna) lze využít levanduli, r ži, citron a neroli. Využití éterických olej p i porodu Mnoho porodnic má ve svojí nabídce alternativních služeb na porodním sále také nabídku aromaterapie p i porodu. Levandule a karité napomáhají otevírání porodních cest p sobí spasmolyticky, lze ji použít do koupele nebo k masáži bederní oblasti. Majoránka a he mánek neužívá se p i

nízkém

ímský uvol ují k e e p i bolestech v bederní oblasti,

krevním

tlaku.

K posílení

kontrakcí se m že použít

eugénie-h ebí ek, vtírá se do bederní oblasti nebo do šíjového svalstva, lze opakovat po 30 minutách. K uklidn ní a snížení stresu do aromalampy nebo koupele používáme r žovou palmu a muškátovou šalv j.46 Správného ú inku éterických olej

bude dosaženo jen tehdy, pokud v n oleje

vyvolává pozitivní reakce.

46

http://www.zrozeni.cz/uporodu.php, (cit. 2010-4-8)

45

4. Praktická ást 4.1 Stanovení hypotéz Výzkum je založen na dotazníkovém šet ení žen - rodi ek a podává nám popis jejich pocit

a pohled

na p edporodní p ípravu a následn porod samotný. P edporodní

p íprava stojí v pop edí zájmu ve ejnosti o porodní d j. Výstupem pr zkumu je plošný popis faktor souvisejících se samotným porodem a p edporodní p ípravou (diferenciace podle pohlaví, vzd lání, a místa bydlišt ). . Na základ stanoveného cíle byly formulovány následující hypotézy: H1: P edporodní p ípravou prošla více než polovina rodi ek. V naší sou asné spole nosti je zastáván názor, že je správné, pokud žena ví, co se s ní bude v dob porodu dít a pak reaguje lépe. Je to dobré pro její psychiku. H2: P edpokládáme, že ženy, které bydlí ve m st , budou díky lepší dostupnosti p evažovat v celkovém po tu absolventek p edporodní p ípravy. Zde vycházíme z faktu, že dostupnost aktivit je lepší pro respondentky z m sta, nejsou vázány na zp sob dopravy. H3: P edpokládáme, že budou statisticky významné rozdíly mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly. H30: P edpokládáme, že nebudou statisticky významné rozdíly mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly. K vyslovení hypotézy nás vede fakt, že díky obecn zažitému názoru ve spole nosti, kde je p edporodní p íprava ukazována jako klí ový faktor, budou respondentky, které ji absolvovaly, hodnotit pr b h porodu pozitivn . Využijeme skute nosti, že ženy jsou nadány velkou schopností empatie, což je iní citlivými a vnímavými.47 Budou tedy svoje pocity schopny objektivn zhodnotit.

47

GOLEMAN, Daniel. Práce s emo ní inteligencí. Praha: Columbus, 2000, s.311.

46

H4: Existuje statisticky významný rozdíl mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly. H40: Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly. Pokud p edporodní p íprava posiluje psychiku ženy, bude samotný pr b h porodu snazší u respondentek, které p ípravu absolvovaly. H5: Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek existuje statisticky významný rozdíl. H50: Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek neexistuje statisticky významný rozdíl. K vyslovení hypotéz nás vede fakt, že p edporodní p íprava jako nadstavbová ást bude více preferována rodi kami s vyšším dosaženým vzd láním. H6: V otázce p ítomnosti partnera u porodu bude více jak polovina respondentek volit kladnou variantu. Otec u porodu p sobí na rodi ku velmi pozitivn , nemusí být v t žké situaci sama, podporuje jí a zajiš uje privátní prost edí. Pocit bezpe í a opory pro psychiku rodi ky zde hraje zásadní roli. H7:P edpokládáme, že více jak polovina respondentek navšt vovala cvi ení v t hotenství. Pokud rodi ky neabsolvují komplexní p edporodní p ípravu, budou se alespo cvi ením snažit udržet v dobré kondici. H8:Existuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním porodu u žen, které absolvovaly cvi ení a u žen, které byly bez ízené fyzické aktivity. H80: Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním porodu u žen, které absolvovaly cvi ení a u žen, které byly bez ízené fyzické aktivity. P edpokládáme, že fyzická aktivita, správné dýchání a schopnost udržet se v dobré kondici posiluje celkov psychiku rodi ku a bude tedy p evládat pozitivní vnímání porodu u respondentek, které se cvi ení pravideln zú ast ovaly.

47

4.2. Použité metody Jako nejvhodn jší a zárove nejp ijateln jší metoda se v p ípadech pot eby získání informací od žen se jeví metoda dotazníku, který umož uje následné statistické zpracování a analýzu celkového postoje žen. Dotazník je vlastn zp sob psaného ízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpov di. Dotazník je mén

asov

náro ný než rozhovor. P i sestavování dotazník je t eba promyslet a p esn ur it hlavní cíl dotazníkového pr zkumu, logicky a stylisticky správn p ipravit konkrétní otázky. Dotazník bývá azen do tzv. metod subjektivních. Subjektivnost dotazníku je dána tím, že vyšet ovaný zde m že r zným zp sobem ovliv ovat své výpov di48. Výhody dotazníkové metody: -

obsáhne se zna ný po et respondent ,

-

získá se velký po et údaj ,

-

vyžaduje mén

-

umož uje zkoumaným osobám promyšlené a p esné odpov di,

-

pom rn snadné, rychlé a p esné zpracování získaných údaj .

asu, spolupracovník , finan ních náklad ,

Nevýhody dotazníkové metody: -

nepružnost k nep edvídaným situacím,

-

potíže p i ov ování platnosti údaj ,

-

nebezpe í nesprávného pochopení položených otázek a jejich interpretace.

Otázky byly anonymní, ímž se zvýšila up ímnost odpov dí. Zjiš ovala se jak fakta tvrdá (nap . pohlaví, vzd lání), tak fakta m kká (nap . názory, pocity, pot eby). Dotazník (viz p íloha 4) obsahoval t ináct otázek. Otázky sledovaly nabytou zkušenost s porodem a názory rodi ek na pr b h porodu, vnímání vlivu p edporodní p ípravy, cvi ení i p ítomnosti otce u porodu. Dotazník byl respondentkám rozdán ke zpracování v pr b hu 2009. Z celkového po tu 160 rozdaných dotazník

48

se vrátilo zp t

http://www.ped.muni.cz/wpsy/koh_dotaznik.htm, Rudolf Kohoutek,(cit. 2010-1-4)

48

íjna a listopadu celkem 135

vypln ných dotazník , z nichž žádný nebyl pro neúplnost vy azen. Pom rn vysoká úsp šnost návratnosti 84% - m že být p ipisována faktu, že dotazník byl anonymní a také tomu, že dotazník byl respondentkám p edáván a vypln ní instruováno porodní asistentkou.

4.3. Charakteristika respondent Šet ení se zú astnily respondentky, které již minimáln jednou porod prožily. Byly osloveny ženy v kraji Vyso ina v privátních gynekologických ordinacích. Respondentky byly rozd leny dle dosaženého vzd lání do p ti kategorií, které jsou patrné v Grafu 1.

Graf 1. Zastoupení respondentek dle dosaženého vzd lání

Nejvíce zastoupeno je vzd lání na st edoškolské úrovni(tj.maturita) a to v celkovém po tu 55 respondent , což inilo z celkového souboru 41 %.

49

Dále byly respondentky rozd leny dle místa, kde žijí, vyjád eno v grafu 2.

Graf 2. Zastoupení respondentek dle místa pobytu

Z grafického znázorn ní vyplývá, že 61% respondentek, tj. 82 z celkového po tu žije ve m st . Místo pobytu bude mít význam p i dostupnosti jednotlivých aktivit.

50

Graf 3. Zastoupení respondentek dle v ku

Z Grafu 3 je patrné, že ve skupin významn p evládá v ková skupina mezi 25 a 35 lety, z celkového po tu to je 106 respondentek, tedy 79%.

51

Graf 4. Zastoupení respondentek dle po tu porod

64% respondentek zažilo jeden porod, z celkového po tu to je 86. Jen 36% respondentek tedy m že porovnat svoje zkušenosti z dalších porod .

52

4.4. Vlastní výzkum Na základ definovaných hypotéz p istoupila autorka ke grafickému znázorn ní t chto vyhodnocených hypotéz. H1: P edporodní p ípravou prošla více než polovina rodi ek. V naší sou asné spole nosti je zastáván názor, že je správné, pokud žena ví, co se s ní bude v dob porodu dít a pak reaguje lépe. Je to dobré pro posílení její psychiky.

Graf 5. Vyhodnocení ú asti na p edporodním kurzu

Celkov

p evažuje skupina, která se p edporodní p ípravy zú astnila a to v 62%,

tj.83.Rodi ky, které p edporodní p ípravu i p es doporu ení neabsolvovaly jsou zastoupeny v 38%.29% rodi ek absolvovalo p edporodní p ípravu v porodnici a 23% se zú astnilo p edporodní p ípravy jinde. Ordinace gynekolog zde tvo í pouze 10% zastoupení, je to tedy oblast, kde je možné edukaci ješt posilovat. Hypotéza H1 byla potvrzena.

53

H2: P edpokládáme, že ženy, které bydlí ve m st , budou díky lepší dostupnosti p evažovat v celkovém po tu absolventek p edporodní p ípravy.

Graf 6. Absolvování p edporodní p ípravy z pohledu místa bydlišt

Z celkového po tu respondentek, které absolvovaly p edporodní p ípravu bylo 68% rodi ek bydlících ve m st , je tedy patrné, že dostupnost kurz v blízkosti bydlišt , v rámci MHD je pro respondentky významná. Hypotéza H2 byla potvrzena.

54

H3: P edpokládáme, že budou statisticky významné rozdíly mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly. H30: P edpokládáme, že nebudou statisticky významné rozdíly mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly. Tabulka 4. Hodnocení vnímání porodu

pozitivn spíše pozitivn spíše negativn negativn celkem

absolventka kurzu 20 39 16 8 83

% neabsolvovala 24% 14 47% 27 19% 6 10% 5 52

% 27% 52% 12% 10%

Již z procentuálního vyjád ení jednotlivých etností je jasné, že p edporodní p íprava nehraje p i vnímání porodu rodi kami žádnou roli. Pozitivn hodnotí porod 25% rodi ek z celku, p i emž 27% je to ve skupin

bez p ípravy, 24% ve skupin

s p ípravou. Obecn nejsiln jší je hodnocení spíše pozitivní, které je zastoupeno 49% z celku, op t v tší je zastoupení ve skupin , která neabsolvovala kurz. Na ov ení hypotézy jsme použili testu dobré shody chí-kvadrát pro kontingen ní tabulku. Zvolená hladina významnosti byla 0,05 a po et stup hodnota chí-kvadrátu pro 3 stupn

volnosti byl 3. Kritická

volnosti a hladinu významnosti 0,05 je 7,8.

Vypo ítaná hodnota chí-kvadrátu je 1,47. Jestliže vypo ítaná hodnota chí-kvadrátu je menší než hodnota kritická, pak p ijímám nulovou hypotézu a mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly nejsou statisticky významné rozdíly.

55

H4: Existuje statisticky významný rozdíl mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly. H40: Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly. Pokud p edporodní p íprava posiluje psychiku ženy, bude samotný pr b h porodu snazší u respondentek, které p ípravu absolvovaly.

Tabulka 5. Hodnocení pr b hu porodu

komplikace,ale porod p irozenou cestou porodnické klešt nebo vakuumextraktor císa ský ez porod bez komplikací celkem

absolventka kurzu

%

neabsolvovala

%

20

24%

12

23%

15 11 37 83

18% 13% 45%

5 5 30 52

10% 10% 58%

I v tomto p ípad je z procentuálního vyjád ení jednotlivých

etností jasné, že

p edporodní p íprava nehraje ani p i samotném pr b hu porodu žádnou roli. Porod bez komplikací zvládlo ze skupiny absolventek 45%, ve druhé skupin je to dokonce 58% respondentek. Na ov ení hypotézy jsme použili testu dobré shody chí-kvadrát pro kontingen ní tabulku. Zvolená hladina významnosti byla 0,05 a po et stup hodnota chí-kvadrátu pro 3 stupn

volnosti byl 3. Kritická

volnosti a hladinu významnosti 0,05 je 7,8.

Vypo ítaná hodnota chí-kvadrátu je 3. Jestliže vypo ítaná hodnota chí-kvadrátu je menší než hodnota kritická, pak p ijímám nulovou hypotézu a mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly neexistuje statisticky významný rozdíl .

56

H5: Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek existuje statisticky významný rozdíl. H50: Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek neexistuje statisticky významný rozdíl. K vyslovení hypotéz nás vede fakt, že p edporodní p íprava jako nadstavbová ást bude více preferována rodi kami s vyšším dosaženým vzd láním.

Graf 7. Absolvování p edporodní p ípravy z pohledu vzd lání

Tabulka 6. Hodnocení absolvování p edporodní p ípravy z pohledu vzd lání

základní st ední bez maturity úplné st ední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

absolventka kurzu 2 14

% 2% 17%

neabsolvovala 4 18

% 8% 35%

35 14 18 83

42% 17% 22% 100%

19 8 3 52

37% 15% 6% 100%

57

V n kolika polích tabulky je etnost nižší než 5 (tj.5%), lze tedy použít testu dobré shody chí-kvadrát. Zvolená hladina významnosti byla 0,05 a po et stup

volnosti byl

4. Kritická hodnota chí-kvadrátu pro 4 stupn volnosti a absolvování p edporodní p ípravy z pohledu vzd lání je 8,96, protože tato hodnota je nižší než hodnota kritická, pak platí nulová hypotéza a mezi preferencí p ípravného

p edporodního

kurzu

a vzd láním rodi ek neexistuje statisticky významný rozdíl.

H6: V otázce p ítomnosti partnera u porodu bude více jak polovina respondentek volit kladnou variantu. Otec u porodu p sobí na rodi ku velmi pozitivn , nemusí být v t žké situaci sama, podporuje jí a zajiš uje privátní prost edí. K této otázce se rodi ky vyjád ily jednozna n ve prosp ch p ítomnosti otce u porodu. 75% respondentek volilo možnost p ítomnosti otce u svého porodu (viz Graf 8). Jasn zde vidíme, že pro psychiku rodi ky je p ítomnost blízké osoby klí ová.

Graf 8. Vyjád ení požadavku otce u porodu

Hypotéza H6 byla potvrzena.

58

H7:P edpokládáme, že více jak polovina respondentek navšt vovala cvi ení v t hotenství. Pokud rodi ky neabsolvují komplexní p edporodní p ípravu, budou se alespo cvi ením snažit udržet v dobré kondici. Tabulka 7. Hodnocení absolvování cvi ení v t hotenství

jóga jiný typ cvi ení cvi ení doma sou ást p edporodního kurzu ne, ze zdravotních d vod necvi ila celkem

30 25 22

22% 19% 16%

26

19%

5 27 135

4% 20% 100%

Graf 9. Absolvování cvi ení v t hotenství

Z výsledk je patrné, že cvi ení v t hotenství má pro rodi ky zásadní význam. R zných typ cvi ení se ú astnilo 76% respondentek, necvi ilo 24%, z toho 4% ze zdravotních d vod . Nejvíce respondentky navšt vovaly jógu pro t hotné, tento typ cvi ení nabízí specifický pohled na t hotenství, potíže v t hotenství a nenásilnou p ípravu na porod nevyjímaje dýchání (viz Tabulka 7). Hypotéza H7 byla potvrzena v celém rozsahu. 59

H8:Existuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním porodu u žen, které absolvovaly cvi ení a u žen, které byly bez ízené fyzické aktivity. H80: Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním porodu u žen, které absolvovaly cvi ení a u žen, které byly bez ízené fyzické aktivity. P edpokládáme, že fyzická aktivita, správné dýchání a schopnost udržet se v dobré kondici posiluje celkov psychiku rodi ku a bude tedy p evládat pozitivní vnímání porodu u respondentek, které se cvi ení pravideln zú ast ovaly. Tabulka 8. Hodnocení vnímání porodu z pohledu cvi ení v t hotenství

velmi pozitivn spíše pozitivn spíše negativn negativn celkem

cvi ila 35 47 15 6 103

% necvi ila 34% 10 46% 14 15% 4 6% 4 100% 32

% 31% 44% 13% 13% 100%

Graf 10. Vnímání porodu z pohledu cvi ení v t hotenství

Použili jsme testu dobré shody chí-kvadrát. Zvolená hladina významnosti byla 0,05 a po et stup

volnosti byl 3. Kritická hodnota chí-kvadrátu pro 3 stupn

60

volnosti

a hladinu významnosti 0,05 je 7,815. Vypo ítaná hodnota chí-kvadrátu v p ípad rozdílu mezi vnímáním porodu u žen, které b hem t hotenství cvi ily a které necvi ily je 1,47. Protože tato hodnota je nižší než hodnota kritická, pak platí nulová hypotéza, mezi vnímáním porodu u žen, které se b hem t hotenství v novaly fyzické aktivit a respondetkami, které necvi ily neexistuje statisticky významná závislost.

61

4.4.1. Rozbor dotazníku Otázka: Kolikrát jste rodila? Tabulka 9. Hodnocení otázky po tu porod Kolikrát jste rodila? pouze jednou dvakrát vícekrát celkem

86 35 14 135

% 63,70% 25,93% 10,37%

Graf 11. Po et porod u respondentek

Výsledky v Tabulce 9 ukazují, že nadpolovi ní v tšina respondentek rodila poprvé 86 (63, 70%), tento po et odpovídá trendu dnešní doby, kdy první potomek p ichází na sv t po 25 roku v ku rodi ky. 35 respondentek (25,93%) rodilo dvakrát a pouze 14 respondentek (10,37%) rodilo vícekrát. Na tuto otázku odpovídalo celkem 135 dotazovaných respondentek.

62

Otázka: Jaké jsou Vaše vzpomínky na porod? Tabulka 10. Hodnocení otázky vzpomínky na porod Vzpomínky na porod velmi pozitivní, díky personálu spíše pozitivní spíše negativní negativní celkem

% 43 61 18 13 135

32% 45% 13% 10%

Graf 12. Hodnocení otázky vzpomínky na porod

Vzpomínky na porod díky personálu jsou pozitivní odpov d lo 43 (32%) respondentek, spíše pozitivní vzpomínky na porod má 61 (45%) respondentek, spíše negativní vzpomínky na sv j porod vnímá 18 (13%) respondentek a negativní vzpomínky na porod popisuje 13 (10%) respondentek z celkového po tu 135 odpovídajících. Z výsledk

šet ení se ukazuje, že p sobení personálu porodního sálu má vliv na

porodní d j (viz Tabulka 10).

63

Otázka: Prošla jste p edporodním kurzem? Tabulka 11. Hodnocení otázky ú asti v p edporodním kurzu Ú ast v p edporodním kurzu porodnice ordinace gynekologa jinde ne celkem

% 29% 10% 23% 39%

39 13 31 52 135

Graf 13. Ú ast v p edporodním kurzu

P edporodní kurz absolvovalo p ímo v porodnici 39 (29%) respondentek, o toho vyplývá,

že

porodnice

jsou

z hlediska

návšt vnosti

p edporodních

kurz

nejvyhledávan jší, v ordinaci gynekologa absolvovalo p ípravu 13 (10%) respondentek, jinde 31 (23%), v bec žádnou p edporodní p ípravu neabsolvovalo 52 (39%) respondentek z celkového po tu 135 odpovídajících (viz Tabulka 11).

64

Otázka: Máte dojem, že p edporodní kurz ovlivnil pr b h Vašeho porodu? Tabulka 12. Hodnocení otázky vlivu p edporodního kurzu na pr b h porodu Vliv p edporodního.kurzu na porod pozitivní spíše pozitivní spíše negativní negativní jiná odpov celkem

% 15% 29% 12% 6% 39%

20 39 16 8 52 135

Graf 14. Vliv p edporodního kurzu na pr b h porodu

Podle vlastního pohledu respondetek m l p edporodní kurz pozitivní vliv na porod u 20 (15%) respondentek, 39 (29%) vnímá vliv p edporodního kurzu jako spíše pozitivní, 16 (12%) respondentek jako negativní, a jinou odpov (viz Tabulka 12).

65

vybralo 52 (39%) respondentek

Otázka: Navšt vovala jste cvi ení v t hotenství? Hodnoceno v rámci H7

Otázka: Myslíte si, že cvi ení m lo vliv na pr b h porodu? Tabulka 13. Hodnocení otázky vlivu cvi ení na pr b h porodu Vliv cvi ení na pr b h porodu pozitivn spíše pozitivn neovlivnilo nemohu hodnotit celkem

31 24 17 63 135

% 23% 18% 13% 47%

Graf 15. Vliv cvi ení na pr b h porodu

Pozitivn

vnímalo vliv cvi ení na pr b h porodu 31 (23%) respondentek, spíše

pozitivn odpov d lo 24 (18%) respondentek, nem že hodnotit 63 (47%) respondentek, odpov

cvi ení neovlivnilo pr b h porodu zvolilo17 (13%) respondentek (viz

Tabulka 13)

66

Otázka: Absolvoval Váš partner nebo blízká osoba s Vámi p edporodní kurz?

Tabulka 14. Hodnocení otázky významu ú asti partnera na p edporodním kurzu Partner na p edporodním kurzu ano, velký význam ne, informace p i porodu ne, ale informace chyb ly jiná odpov celkem

55 39 14 27 135

% 41% 29% 10% 20%

Graf 16. Význam ú asti partnera na p edporodním kurzu

Nejvíce respondentek odpov d lo, že ú ast partnera spolu s nimi na p edporodním kurzu má velký význam 55 (41%), 39 (29%) respondentek bylo informováno o pr b hu porodu v porodnici, informace o porodu bez porodní p ípravy chyb ly 10% respondentek a jinou možnost zvolilo 27 (20%) respondentek (viz Tabulka 14).

67

Otázka: Byl Váš partner, nebo osoba blízká p ítomna p i Vašem porodu? Tabulka 15. Hodnocení otázky p ítomnosti partnera u porodu Partner u porodu ano, ale rad ji bych byla sama ano, velmi mi to pomohlo ano ne, ale bylo to povolené ne, nebylo to umožn no ne, díky komplikacím p i porodu celkem

13 75 19 26 1 1 135

% 10% 56% 14% 19% 1% 1%

Graf 17. Význam ú asti partnera u porodu

Nadpolovi ní v tšina respondentek odpov d la, že jim velmi pomohla p ítomnost partnera nebo blízké osoby u porodu 75 (56%). U 13 (10%) respondentek byl partner p ítomen u porodu, ale respondentky by rad ji byly sami, 19 (14%) respondentek m lo partnera u porodu bez komentá e. 26 (19%) respondentek u porodu nem lo blízkou osobu ani partnera, ze strany porodnice to bylo možné. 1 (1%) respondentce nebylo umožn no mít doprovod a 1 (1%) respondentce nebyl doprovod p ítomen z d vodu komplikací p i porodu (viz Tabulka 15)

68

Otázka: Nastaly v pr b hu porodu komplikace? Tabulka 16. Hodnocení otázky pr b hu porodu Komplikace v pr b hu porodu ano, ale nakonec p irozená cesta ano, použity klešt nebo vakuumextraktor ano, císa ský ez ne, vše bez komplikací celkem

39 18 21 57 135

% 29% 13% 16% 42%

Graf 18. Pr b h porodu

Porod bez komplikací prob hl u 57 (42%) respondentek, u 39 (29%) respondentek se komplikace objevily, ale porod prob hl p irozenou cestou, u 18 (13%) respondentek bylo nutné použít k urychlení II. doby porodní klešt nebo vakuumextraktor, císa ským ezem byl ukon en porod u 21 (16%) respondentek (viz Tabulka 16).

Otázka: Cht la byste, aby v budoucnu byl p ítomen partner, nebo blízká osoba p i Vašem porodu? Hodnoceno v rámci H6 69

5. VÝSLEDKY A DOPORU ENÍ Na základ zpracování statistických údaj je možné p edložit souhrn stanovených hypotéz a jejich vyhodnocení H1: P edporodní p ípravou prošla více než polovina rodi ek. Hypotéza H1 byla potvrzena.

H2: P edpokládáme, že ženy, které bydlí ve m st , budou díky lepší dostupnosti p evažovat v celkovém po tu absolventek p edporodní p ípravy. Hypotéza H2 byla potvrzena.

H3: P edpokládáme, že budou statisticky významné rozdíly mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly. H30: P edpokládáme, že nebudou statisticky významné rozdíly mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly. Mezi vnímáním pr b hu porodu u žen, které prošly p edporodní p ípravou a u rodi ek, které p edporodní p ípravu neabsolvovaly, nejsou statisticky významné rozdíly. H4: Existuje statisticky významný rozdíl mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly. H40: Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly. Mezi pr b hem porodu u žen, které absolvovaly p edporodní p ípravu a u žen, které touto p ípravou neprošly neexistuje statisticky významný rozdíl . H5: Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek existuje statisticky významný rozdíl. H50: Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek neexistuje statisticky významný rozdíl. Mezi preferencí p ípravného p edporodního kurzu a vzd láním rodi ek neexistuje statisticky významný rozdíl.

70

H6: V otázce p ítomnosti partnera u porodu bude více jak polovina respondentek volit kladnou variantu. Hypotéza H6 byla potvrzena.

H7:P edpokládáme, že více jak polovina respondentek navšt vovala cvi ení v t hotenství. Hypotéza H7 byla potvrzena v celém rozsahu. H8:Existuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním porodu u žen, které absolvovaly cvi ení a u žen, které byly bez ízené fyzické aktivity. H80: Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi vnímáním porodu u žen, které absolvovaly cvi ení a u žen, které byly bez ízené fyzické aktivity. Mezi vnímáním porodu u žen, které se b hem t hotenství v novaly fyzické aktivit a respondetkami, které necvi ily neexistuje statisticky významná závislost. Souhrn výsledk Ženy vnímají p edporodní p ípravu kladn , je pro n d ležitá dostupnost místa konání p edporodní p ípravy. Vzd lání nehraje roli v preferenci p edporodního kurzu. P estože kurzy p edporodní p ípravy jsou navšt vovány s oblibou, samotná p íprava na porod neovlivní pr b h porodu fakticky ani ze subjektivního pohledu žen. V oblib jsou t lesné aktivity v t hotenství, ani ty nemají ze subjektivního pohledu žen vliv na pr b h porodu. Pro ženy – rodi ky, je podstatná p ítomnost partnera u porodu a cvi ení jógového typu, tedy podpora psychiky. Ta se jeví jako zásadní v porodním d ji a vnímání rodi ky. Výsledky šet ení byly p edány do jednotlivých ordinací, kde výzkum probíhal. Na jejich základ bude upravena nabídka p edporodních kurz a aktivit v t hotenství. Doporu ení Záv ry provedeného výzkumu byly p edány do spolupracujících ordinací, kde budou využity p i stanovování priorit t hotné, p i sestavování nabídky r zných typ p edporodní p ípravy a aktivit v t hotenství.

71

6. ZÁV R Cílem p edkládané práce bylo zpracování tématu t hotenství, porodu a p ípravy na porod z hlediska vlivu na psychiku ženy a prožívání t chto událostí v jejím život , zmapování v domostí, zkušeností, postoj žen k porodu a p íprav na porod, jak se ženy staví k této p íprav , jaký m la význam na pr b h porodního d je. T hotenství, porod a p edporodní p íprava jsou asto st edem zájmu odborné i laické ve ejnosti. Odborná ve ejnost p edporodní p ípravu doporu uje, pokud je vedena odborn a jsou nabídnuty informace v rozumné mí e. Z vlastní praxe autorky vyplývá, že pokud je rodi ka zahrnuta p íliš velkým množstvím informací, ve kterých se neorientuje, mohou porodu spíše uškodit. Metoda výzkumu byla zvolena proto, že je asov dostupn jší než rozhovor, odpov di mohou být dob e zpracovány a využity v praxi. Výzkumný soubor tvo ilo 135 žen, které již m ly zkušenost s porodem. Byl jim p edložen k vypln ní dotazník obsahující 13 otázek. Na základ vyhodnocení získaných dat bylo zjišt no, že p edporodní p íprava nemá zásadní vliv na vnímání a prožívání porodu. Neexistuje také významná souvislost s v kem žen a ú astí na kurzech p edporodní p ípravy. V tšina žen se v novala pohybové aktivit v t hotenství, ale dle jejich hodnocení nem lo cvi ení vliv na pr b h porodu. D ležitá je pro ženy p ítomnost partnera na p edporodním kurzu a následn p i porodu. Záv ry výzkumu jasn ukázaly, že p edporodní p íprava jako taková vnímání a prožívání porodního d je neovliv uje, ale p ítomnost otce nebo blízké osoby má pro psychiku ženy zásadní význam.

72

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ATKINSON, Rita, L. a kolektiv. Psychologie, 2. vydání, Portál s.r.o. 2003, 752 s., ISBN 80-7178-640-3. 2.

ECH, Evžen, HÁJEK, Zden k,

MARŠÁL, Karel, SRP, Bed ich a kolektiv.

Porodnictví, 1. vydání Praha, Grada Publishing a.s., 1999, 434 s., ISBN 80-7169-355-3. 3. EPICKÝ, Pavel. Psychologie ženy, u ební text pro st ední zdravotnické školy, obor porodní asistentka. Praha, vlastním nákladem 1992. 4.

MEJRKOVÁ, Sv tla, DANEŠ, František, SV TLÁ, Jindra. Jak napsat odborný

text, dotisk 1.vyd.. Praha, Leda spol. s.r.o., 2002. 256 s., ISBN 80-85927-69-1. 5. EVANS, Nancy. T hotenství a porod od A do Z. Praha, Pragma, 1997, 342 s., ISBN 80-7205-510-0 5. GAVORA, Peter.Úvod do pedagogického výzkumu. 94.publikace Brno, Paido, 2000, 207 s. ISBN 80-85931-79-6 6. GOLEMAN, Daniel. Práce s emo ní inteligencí.

Praha, Columbus, 2000, 311s.,

ISBN 80-7249-017-6 7.CHRÁSKA,

M.

Metody

pedagogického

výzkumu.

Praha,

Grada,

2007.

ISBN 978-80-247-1369-4. 8. CHVOJKOVÁ, V ra. Aromaterapie u porodu, (cit. 2010-4-8). P ístup z: http://www.zrozeni.cz/uporodu.php. 9. KAMENÍKOVÁ, Miloslava. P edporodní masáž hráze, (cit 2010-4-12). P ístup z: http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-priprava/predporodni-masaz-hraze.html 10. KOHOUTEK, Rudolf. Dotazník. cit. (2010-1-4), P ístup z: http://www.ped.muni.cz/wpsy/koh_dotaznik.htm

73

11. KOP IVOVÁ, Darina.

eský pr vodce mate stvím aneb Pé e o matku a dít ,

Praha, Tvarohová-Kolá , 2005, 118 s., ISBN 80-86738-08-6 12. KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví, Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, 199 s., ISBN 80-7067-603-5 13. MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní, 1. vydání, Praha, Eminent, 2002, 263 s., ISBN 80-7281-090-1. 14. MIKULANDOVA, Magdalena. Orientální b išní tanec, (cit. 2010-4-8), P ístup z: http://www.bonella.cz/clanky/Orientalni-brisni-tanec-pro-tehotne/tehotenstvi-tyden-potydnu-iv.html 15. NICOLSON, P. Poporodní deprese, 1. vydání Praha, Grada, 2001, 148 s., ISBN 80-7169-938 16. ODENT, Michel . Znovuzrozený porod, 1.vydání, Praha, Argo, 1995, 152 s., ISBN 80-85794-05-2. 17. PA ÍZEK, Antonín , Kniha o t hotenství a porodu, 2. vydání, Praha, Galén 2007, 414 s., ISBN 80-7262-411-3 18. ROZTO IL, Aleš a kolektiv autor . Porodnictví, 1. vydání, Brno, Mikada, 2001, 331 str., ISBN 80-7013-339-2. 19. ROZTO IL, Aleš a kolektiv autor . Intenzivní pé e na porodním sále, 1. vydání, Brno, IDVPZ, 1996, 274 s., ISBN 80-7013-230-2 20. SIMKINOVÁ, Penny. Partner u porodu, 1. vydání, Praha, Argo, 2000, 245 s., ISBN 80-7203-308-5.

21. SMÉKAL, V. Psychologie osobnosti, Brno, Barrister & Principal, 2007, 523 s., ISBN 80-86598-65-9.

74

22. STADELMANN, Ingeborg. Zdravé t hotenství p irozený porod, One Woman Press, 2001, 583 s., ISBN 80-86356-04-3.

23. VOKURKA, Martin, HUGO, Jan . Praktický slovník medicíny, 6. vydání, Praha, Maxdorf, 2000, 490 s., ISBN 80-85912-38-4. 24. VOLEJNÍKOVÁ, Hana. Cvi ení v práci porodní asistentky, Brno, IDVPZ, 2002, 51 s., ISBN 80-7013-351-1 25. WIDDOWSON, Rosalind. Jóga cvi ení pro t hotné, 1. eské vydání Praha, Svojtka & Co. 2004, 127 s., IBSN 80-7352-101-6, str. 8-14

< http://www.porodnice.cz/> < http://www.clg.cz/> < http://www.pp-gyn.cz/>

75

8. SEZNAM P ÍLOH P íloha 1 Fotografie plodu z ultrazvukového vyšet ení P íloha 2 T hotenská pr kazka P íloha 3 Porodní mechanismus P íloha 4 Dotazník

76

P íloha 1 Fotografie plodu z ultrazvukového vyšet ení

Obrázek 8. Fotografie plodu ve 13. týdnu gravidity ve 3D formátu (Zdroj: http://www.pp-gyn.cz/).

Obrázek 9. Fotografie plodu v 16. týdnu gravidity ve 3D formátu (Zdroj: http://www.pp-gyn.cz/)

77

Obrázek 10. Fotografie plodu ve 20. týdnu gravidity ve 3D formátu (Zdroj: http://www.pp-gyn.cz/)



78

P íloha 2 T hotenská pr kazka

Obrázek 13. T hotenská pr kazka vzor

79

P íloha 3 Porodní mechanismus

Obrázek 14. Hlavi ka v pánevním vchod Hlavi ka v pánevním vchod , naléhá vchod pánevní indiferentn

– malá i velká

fontanela jsou ve stejné výši, centricky – hlavi ka je stejn vzdálena od linea terminalis, sinkliticky – šev šípový je stejn vzdálen od symfýzy a promontoria. Zdroj: ECH, Evžen, HÁJEK, Zden k, MARŠÁL, Karel, SRP, Bed ich a kolektiv, 1999

Obrázek 15. Flexe hlavi ky – I. mechanismus. Hlavi ka vykoná flexi, zruší se indiferentní postavení a vedoucím bodem se stává malá fontanela. Zdroj: ECH, Evžen, HÁJEK, Zden k, MARŠÁL, Karel, SRP, Bed ich a kolektiv, 1999

80

Obrázek 16. Vnit ní rotace hlavi ky – II. mechanismus. Hlavi ka vykoná vnit ní rotaci, vedoucí bod se otá í sm rem k symfýze. Zdroj: ECH, Evžen, HÁJEK, Zden k, MARŠÁL, Karel, SRP, Bed ich a kolektiv, 1999

Obrázek 17. Hlavi ka v pánevním východ . Zdroj: ECH, Evžen, HÁJEK, Zden k, MARŠÁL, Karel, SRP, Bed ich a kolektiv, 1999

81

Obrázek 18. Deflexe hlavi ky – III. mechanismus. Hlavi ka se opírá o dolní okraj symfýzy místem na nejv tším prosupujícím obvod , který se nazývá hypomochlion. Zdroj: ECH, Evžen, HÁJEK, Zden k, MARŠÁL, Karel, SRP, Bed ich a kolektiv, 1999

Vn jší rotace hlavi ky – IV. mechanismus. Tento mechanismus probíhá mimo porodní cesty, p ed rodidly ženy. Hlavi ka se vrátí do takového postavení, v jakém naléhala na vchod pánevní.

82

P íloha 4 Dotazník Dotazník Dovoluji si požádat Vás o vypln ní dotazníku, který je podkladem pro moji diplomovou práci na téma: Vliv p edporodní p ípravy na pr b h porodu. Jmenuji se Šárka Roubalová ([email protected]) a studuji obor U itelství sociálních a zdravotních obor pro st ední školy na Univerzit Palackého v Olomouci. Dotazník je zam en na získání Vašich pro m velmi cenných zkušeností. Obsahuje 13 otázek. U každé máte na výb r z n kolika možností. Zakroužkujte prosím odpov , která vám bude nejbližší. Zaru uji Vám, že veškeré informace jsou anonymní a budou použity pouze pro statistické zpracování v mé práci.

1. Žijete ve m st nebo na venkov ? a) ve m st b) na venkov 2. Jaký je váš aktuální v k? a) do 20 b) 20 – 25 c) 25 – 35 d) více než 35 3. Jaké máte vzd lání? a) základní b) st ední bez maturity c) úplné st ední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 4. Kolikrát jste rodila? a) pouze jednou b) dvakrát c) vícekrát 5. Jaké jsou vaše vzpomínky na porod? a) velmi pozitivní, také díky p ístupu porodníka i asistentky b) spíše pozitivní, radost nad potomkem p eváží vše c) spíše negativní, v personálu porodního sálu jsem necítila oporu d) negativní, byla to nep íjemná zkušenost 6. Prošla jste p edporodním kurzem (p edporodní p ípravou)? a) ano v porodnici b) ano v ordinaci gynekologa c) ano jinde d) ne neprošla

83

7. Máte dojem, že p edporodní kurz ovlivnil pr b h Vašeho porodu? a) pozitivn b) spíše pozitivn c) spíše negativn d) negativn e) jiná odpov ………………………………… 8. Navšt vovala jste cvi ení v t hotenství? a) ano jógu pro t hotné b) ano jiný typ cvi ení c) ne cvi ila jsem sama doma d) cvi ení bylo sou ástí p edporodního kurzu e) necvi ila jsem ze zdravotních d vod f) necvi ila jsem 9. Myslíte si, že cvi ení m lo vliv na pr b h porodu? a) pozitivn b) spíše pozitivn c) neovlivnilo d) nemohu hodnotit 10. Absolvoval Váš partner nebo blízká osoba s Vámi p edporodní kurz? a) ano, m lo to pro nás velký význam b) ne, informovali nás p i porodu c) ne, ale n které informace nám chyb ly d) jiná odpov ……………………………………………………… 11. Byl Váš partner nebo blízká osoba p ítomna p i Vašem porodu? a) ano, ale rad ji bych porod prožila bez partnera b) ano, velmi mi to pomohlo c) ano d) ne, ale ze strany porodnice to bylo možné e) ne, nebylo mu to umožn no ze strany porodnice f) ne, nebylo to možné vzhledem ke komplikacím p i porodu 12. Nastaly v pr b hu porodu komplikace? a) ano, ale porod jsme nakonec zvládli p irozenou cestou b) ano, bylo nutné použít porodnické klešt nebo vakuumextraktor c) ano, byl proveden císa ský ez d) ne porod prob hl bez komplikací 13. Cht la byste, aby v budoucnu byl p ítomen partner nebo blízká osoba p i Vašem porodu? a) ano b) ne c) nejsem si jistá D kuji Vám za as strávený nad dotazníkem.

84

Šárka Roubalová

ANOTACE Jméno a p íjmení:

Šárka Roubalová

Katedra:

Antropologie a zdravov dy

Vedoucí práce:

PhDr. Kamila Holásková Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Vliv p edporodní p ípravy na pr b h porodu

Název v angli tin :

The influence of antenatal preparation on the delivery proces

Anotace práce:

Diplomová práce se zabývá tématem p edporodní p íprava a její vliv na pr b h porodu. Dotazovány byly ženy, které alespo jednou rodily. Z výsledk výzkumu vyplývá, že p edporodní p íprava jako taková pr b h a prožívání porodu neovliv uje, zásadní význam má pro psychiku ženy p ítomnost otce u porodu.

Klí ová slova:

p edporodní p íprava, rodi ka, otec u porodu, psychika ženy

Anotace v angli tin :

This thesis deals with the topic of antenatal preparation and its influence on parturition.Interviewed were women who gave birth at least once. The results imply that antenatal preparation itself does not affect the course and experience of childbirth, the vital importance to the psyche of woman has presence of the father at birth.

Klí ová slova v angli tin :

antenatal preparation, mother, father at birth, psyche of woman, childbirth

P ílohy vázané v práci:

P P P P

Rozsah práce:

76 stran

Jazyk práce:

íloha 1 Fotografie plodu z ultrazvukového vyšet ení íloha 2 T hotenská pr kazka íloha 3 Porodní mechanismus íloha 4 Dotazník

eský jazyk

85

86

Vliv pedporodní pípravy na prbh porodu

Recommend Documents