PRÁZOlHN'I t993
IMichálekl Úzkou stezkou nad propastí kráčí pastevec.
Je mladý. Za nímkráčí docela malé stádečko oveček. Jsou to jeho první a z nich si musí vychovat veliké a zdravé stádo. Tak, jak o tom celý život snil. První ovce je s člověkem spojena provazem. Ostatní, když ji vidí následují.
kráčet,
ji
poslušně
Pastevec je již unaven, kráčí celý den. Vstával ještě za tmy, aby včas stihl trh v údolí. Teď se před ním klikatí kamenitý had ohraničený studenou strží a slunce se pomalu blíží k obzoru. Musí přidat. Jít tudy potmě znamená jistou záhubu. Krok mimo ... Hůl. Ještě
že ji má. Tady má cenu zlata. Je to opora a stabilita. Oh, jak těžce se
dýchá. Stále vzhůru. Najednou uslyší pastevec podivný zvuk. Ta hůl. Ta hůl, které tak věřil, praská. Což si to neuvědomil dříve? Nikdo bez hole do hor nevkročí, je to spOlečník na práci, obranu . A zábavu. Ta jeho byla nád hemě vyřezávaná. Věnoval jí mnoho chvil, byla to jeho ch louba. Teď se o ni nemůže, či vlastně nesmí opřít. Co kGyž nevydrží, a ... Nedůvěra. Ruku v ruce s nedůvěro u . Zalil jej studený pot. Sevře ještě o něco víc provaz od první ovce - může zachytit jeho klopýtnutí. Oh, proč si s ní hrál, věc práce a života bytí. Ano, byl to pěkný čas, když s krásně zdobenou holí udivoval malé pasáčky, ale co je důležitější? Vítězství ve hře, kdy pochvalná chvilka, úspěch , obdiv vychladnou jako ohniště , či jistota, každodenní
jistota v ruce?
Mladý pastevec se rou za kráčí dál, ale mnohem, opatměji a radost ze stádečka mu kazí - ta kdysi tak pěkná hůl ... (Huslenky, pátého
června, pět
minut po pulnocQ
, , STOUPA HLASl
strana 2
prázdniny/1993
• Ti kteří mají opravdový zájem jet na SITNO (organizuje Káča) , nech! se okamžitě kontaktuj! na Káču (tel. domu (02) 3279549 - volejte brzo ráno nebo pozdě veče r). • Tábory - letos poprve jsou všechny tábory našeho středis ka re l ativně velmi blizko sebe. Natolik blízko, že vzájemná návštěva táboru se přímo nabízi. Využijeme toho?
• Po prázdninách odejde několik lidí na Vysoké školy (Brno, Ostrava, Praha). Jak to udělat abychom my s nimi a oni s nám i nestratili kontakt?
TÁBORY MATEI'lSKÝCH ODDILŮ (popřípadě RS družin)
7,-8,7
sETKÁNI RS-KRUHU (9.00 hod na táboře 4,oddnu)
26.7.-15.8. EXPEDICE SKANDINÁVIE 93 23.8. RADA RS-KRUHU (17.<XI slfedísko - plán činnosti na další rolV
• Prázdniny, tábory - to je ta doba na plnění (roverské) odborky POUTNIK. Na dalších stranách toho čísla V " Stoupy přinášíme
• Po prázdninách pořádaji Tuláci klasickou celodenní bojovku pro od dny, tentokrát s názvem DIv CI VÁLKA. Organizují ji pazinové a bude se konat "" ,,,~~___ 17. - 19.září 1993. ... "\..
Zku ste nahlédnout a poté i využít času na táboře ke splněn í některé z nich - vždy! třeba TIi Orlí pera by měl mft splněn každý rover a rangers. Bylo by to nádherné, kdyby po prázdninách opět přibylo několik nových majitelů ' 3 Orlích per" .
Už nyní se ví, že první víkend " . po prázdninách . '\. " se pOjede směr Pianina. LOni ~_ I" dl --tl-::;'I';,' · se tat o akce v~Im~ pove a" . .,,~_.;;'_... takže,o t~ většl duvod aby JSI , vyrazll(a) I ty. Organizuje Michálek s Hanyskem. Vybírají zálohu 50 Kč na autobus. Bližší informace na střed iskové nást ěnce. Neváhej.
~~:~~~~~~~O~k.
"
STRIPKY .
,
u KA~ 'RAIJO ~'T'( :CE Se: HA'JI UPI
rO ~VI1L, I ~:DI
g,
l
NOHI(
:Do'iF,\ L- ,." .. '.
II
V
"\l
I o 'T~VE I
STOUPA HLÁsí
prázdniny /1993
!St rana
3
Skoro půl desáté večer. Počasí tak akorát na pořádný slejvák. Vešli do místního kulturního stánku s tím, že narazí na spojky, které je odvedou na místo. Zůstali bezradně stát: ' Pane vrchní, neviděl jste tady takové podivné zelené bytosti?"
TAKHLE JEDNOLl
/?/
~:~~e:ad~d:~~j::~dajrp~Čza
doprovodu pOhoršených zraků místních tat íků. Co fčn? Zašustí zvadlo vytáhnuté z cancáku . "Já to Kuře rozsápu, "pomalu a zlověstně s přivřenýma očima, rukou na noži cedr skrze zuby příslušnice něžné ho pohlaví. ' Seženu mrkev, petržel, cibuli, brambo~, všechno nakrájím na kostičky , vypůjčím od kamarádů koření a udělám si z něj vývar.' Kamarádi kouknou na zvadlo s udaným časem spojek do deseti, mrknou na sebe, něžně ji vezmou pod ramena a tiše uk l i d ~ují. ' No ták, Světýlko naše, víš přece , že nemáme tak velkou nádobu a k vodě je to prý z potlašiště daleko." Pomyšlení na dvoukilometrovou cestu do údolí k nejbližšímu zdroji pitné vody zachránilo Kuře před jistou zkázou. "Prosím vás, ' ozval se pmel, co ho vzali poprvé na vandr: "Nemohli bysme tady někde přespat? Jsem unavený a chce se mi spát. ' Ovládli se. Nepraštili ho. Zvolili náhradní bivačiště na blízkém hradě. Vydali se na cestu, o které se Světýlko vyjádřilo, že ji zvládne i poslepu . Po hodi ně a půl bloudění za vydatné podpo~ ' Dazulova rčen í' - ještě deset kilometrů a jsme tam - jim jejich greenhorn odpadl na návrší, pod jediným stromem široko daleko a že už dál nejde. I slitovaly se srdce drsných vandráků. Vybalili obsah usáren a ulehli. Z jednoho spaCáku se do noci neslo tiché přání: "Jenom a! neprší, blbší místo už jsme si zvolit nemohli. " Ale to už bylo ostatním šuma fuk. Ve snovém vand ráckém ráji, kde pobývali, je přece pořád hezky. Pomalu, plíživě přišla noc, na kterou ti čtyři nemají nikdy zapomenout. Vánek uragánek ševelil ve větvích starého stromu, pod kterým spali. Kroupy dopadaly na matičku Zemi a rtu! teploměru byla nucena emigrovat pod pětistupňovou hranici. Čemu se tenkrát hihňalo svítání, když je uvidělo , ví jenom starý strom a těch pár, co lezlo z letních mokrovlhkých spacáků do mrazivého větrného rána. Kolem páté ráno se objevili na kraji vesnice u autobusové zastávky prízraky, zkfehlýma rukama shodili igelity plné nesbalených věcí a začaly po vzoru lidových souborů mnoha zemí tančit a zpívat prostonárodní popěvky. Milosrdné slunce vysušilo spacáky a vyhnalo Greenhornovi myšlenky na cestu domů. Sbalili se. ' Neviděli jste můj nůž? ' zeptal se Greenhorn, když už chtěli jít. Sundali právě nasazené bágly a začali hledat. Poslední místo vidění udal pouzdro na opasku svých gatí, které měl na sobě, když šel spát. To ráno už je nepřekvapilo.
1
?~~
~il~/\~""f'~_ r" ~~ r..l . ---.....
4~
k
_"7'w
tf"
/ ,.#'" -
~
<'Nf>?"/!'" VI
~
vir- Pi"}:...A: lM;
Nový, ostře nabroušený nůž se našel až už hledání vzdávali. Greenhorn si ho vytáhl z jistého místa mezi zády a koncem nohou , z prostoru mezi kalhoty a spodním prádlem. Ozbrojil je omluvným úsměvem, řka: "Musel se tam nějak dostat v noci, jak jsem se převaloval. " V hospodě si dali horký čaj společně se spojkama. Měli před sebou tli dny volna v chřibských lesích.
Pozn . autora: Jakákoliv podoba s událostí, která se ::dehrála v májových dnech roku 1989 na jižní Moravě ji čistě náhodná.
STOUPA HLÁsí
Vážení
prázdniny /1993
přátelé, milí IExodl
R&R!
Jak jistě víte, tento časopis po technické stránce tvoří skupina tzv. počítačových tichých blázn~ v čele s Dejzlym. Tato část tisku (tzv. sazba) na nejnovějších výkřicích techniky je pravděpodobně pro velkou většinu z vás velkou neznámou. Proto si myslím, že i na stránkách Stoupy by se mělo objevit něco málo počítačové osvěty.
Aplikací filosofie katastrof na poč~ačovou techniku vznikají tzv. Murphyho počítačové zákony. Jen pro upřesnění zde uvádím Murphyho zákon v jeho základní podobě :
strana 4
1.Chceš-li vymazat jedno slovo, zmizí celý řádek .
2.Chceš-li vymazat celý řádek, zmizí celý odstavec. 3.Chceš-li vymazat odstavec, zmizí celý text. 4.Chceš-1i vymazat celý text, nestane se nic.
vůbec
P.S.: Samozřej m ě, že žádný z těchto proces~ nelze vz~ zpět.
Jestliže se něco m~že nepoda ři t, tak se to také nepodaří. Pokud by se někdo z vás chtěl v budoucnosti zabývat počítačovou technikou, m~žu mu nabídnout Ctvrtou elektronickou aplikaci: •
U poč ítač ~ se nedá na nic spolehnout.
•
Ani na to, že se nedá na nic spolehnout.
Nyní něco k technice (hardware, jinak též staré železo): Zázrak dimenze: Každý počítač je přniš malý. M~žeme
Navíc poměrn ě pravidelně fung uje na mém PC) relace zhro ucen í- paměť:
upřesnit:
1.Má-li dostatečně velký harddisk, má malou kapacitu pamět i 2.Má-li dostat ečnou kapacitu malý harddisk
paměti,
Počítač
se zhroutí jen tehdy, nebyl-Ii text dlouho uložen.
je
Jelikož zpracováváme převážně text a grafiku, budu se dále věnovat těmto tématOm. Zde kralují tzv. Nezvratné zákony zpracování textu (v našich podmínkách zvané axiomy Ami-pro):
•
(alespoň
Naopak Dejzlyho asi nejvíce obletují Neměnná pravidla formátování textu v Desktop Publishing programech: 1.Chceš-li umístit daný text na jednu stránku, nevejde se tam poslední řádek. 2.Naformátuješ-1i text menší o jeden (dva) body, bude přníš krátký.
Proto vám m~žu doporučit tzv. Závěrečný poznatek: V boji mezi tebou a digitálním světem se na stranu digitálního světa .
přidej raději
STOUPA HLÁsí v
prázdniny 11993
strana 5
"
"
o
VSEM OTRLYM VEGETARIANUM
{Žárofkaj
ANEB ttM ZASE BUDU MASOŽRA VCŮM ZNEPŘiJEMŇO VA T SOBOTU NA VA NDIIU.
Ráno vstaneme, pokud možno dHve než ostatní, zvláště pokud jsme venku s lidma, kteř í už hlad.
večer měli
Uvaříme
si čaj , nebo zvolíme vodu, crtronádu, či šlávu při pravenou ze sirupu bez barviv,
konzervačních č i n i del...
Poridž s hrozinkama, ořechama , slazený hnědým cukrem nebo medem zvládnem levou zadní. S chutí nám vlastní budem přikusovat dvě jablka, nebo jiné ovoce. Pokud to budou hrušky, neměli bychom je kombinovat s jiným ovocem. Po vydatné snídani nechme tělu čas na trávení 2-3 hodiny. Jsme otrlí vegetariáni a tudíž nepřijmeme nabízenou čokoládu od podvratného živla.Budeme na to p at řičně hrdi. (M ezi námi, zvláště vy zač ínající, budete mít na co.) Snažte se v této době vyhnout pití i ořech dokáže udě lat své a narušit trávení. Pak si pijte, co hrdlo ráč í, kamarádi dají, nebo, co jste ochotni nosit. Tyto orgie by měly z končit pul hodiny před dalším jídlem. Pokud budeme na cestě a nebude se chtít připravovat velký o běd, vezmem zavděk celozrnným chlebem namazaným nízkotučným sýrem, tvarohem .. . př ikous nem mrkev, česnek , cibuli ... Vrtana sice vaH za nás, ale glutamanem sodným, kterým se dochucují polévky se těl u přníš Pokud se na našem trhu objevují poléfky s nápisem natural, které i po osobní prohlídce neobsahují žádné chemikálie, tož si ju večer uvařte. K tomu os m ahněte na cibulce h ři by , co vám cestou cvrnkly do nosu, osolte a přidejte uvařenou soju a opečené nebo u vaře n é brambory. Ideální je začít več eři zeleninou, která usnadní trávení a připraví tě lo na vydatné jídlo. nezavděčíte .
Takže si na sobotu připravíme : poridž - čtvrtl i trový hrnek v loček - hnědý cukr nebo med - hrozinky s ořechy - salko nebo sušené mléko(nemusí být) - a lespoň 2 jablka nebo jakékoliv ovoce (optimum p ů l kg na člověka a den)
Tabulka Skladby denní potravy:
oběd
150 g luskovin (hrách, fazole, soja ...)
- celozrnný chleba - nízkotučný sýr nebo tvaroh - česnek , mrkev večeře
- pul litrový hrnek doma uvařené soji - brambory(3-30) - cibule - sůl - sezonní zelenina na pití - bylinkový čaj - crtron - vyhneme se vitacitum a podobným chemikáliím na chul - hrozinky, sušené ovoce nebo celozrnné sladkosti
1.5 - 2 litry teku tin 0.5 kg ovoce 0.5 kg zeleniny 150 g obilnin
(vločky ,
celozrnné výrobky ...)
20 g ořechů 50 g tvaroh, jogurt , vej ce, mléko, mák, med ...
STOUPA HLÁsí
prázdniny /1 993
strana 6
PRIMA VANDR PO PAMíRU o
/první! junácké expedici na Pamír
28.smna Irč i je pořád tak mizerně jako včera. Za tuhle noc vybíhala (co jsem registrovaQ asi šestkrát. Uvažuju co dál. V takovémto stavu se nikam nedostane. Ani dopředu , ani nazpátek k lidem. Tohle jsou bohužel ty stinné stránky alpského stylu, který tak opěvuju. No, tohle je poněkud tvrdší alpský styl, který hraničí trochu s hazardem, ale s tím jsem musel počítat. Teď musí přij~ na řadu medicína. První odd novou poučku zdravotníka: ' skaute· pomoz si sám ' , v této situaci zavrhuju a druhou ' pitva ukáže, kdo měl pravdu", považuju za předčasnou . Tahám z báglu svou maxi Kápézetku,které říkáme Pop (piksla osobní potřeby). Vytahuj u z Popa skleničku prášků z nálepkou TETRACYKLIN. Před naším odjezdem mi je donesla Rosnička , která dělá zdravotní sestru a měla by tomu tedy rozumět. Na všechny léky jsem si napsal k čemu jsou a v jakých dávkách se užívají. Čtu - při horečnatých průjmech, jednorázově 12 tabletek. Dvanáct tabletek? Je mi to sice trochu divné, ale je to tak napsáno. Přepsat jsem se nemohl, všechno jsem kontroloval alespo~ dvakrát. Nutím Irči všech dvanáct tablet spolu s mátovým čaj em bez cukru. Při devátém prášku odmM polykat a se slzami v oč ích mi vyčítá , že ji chci otrávit. Snažím se ji uklidnit tím, že jestli se skutečně otráví, tak dám Rosničku k soudu. Zdá se ,že ji moje konejšení vůbec neuklidnilo a tak zkouším fintu stylu - za maminku , za tatínka. Poslední tabletku polyká za 1.dívČí a tváří se při tom velice nehezky.
-2. část-
Sestup se shora zdál pohodovkou, ale proklínám všechno, co mne momentálně napadá, protože jsem právě dostal desátým šutrem přímo na kotník a vypadá to, že si ještě užiju.To byl prima nápad, vzít si na tenhle průzku m botasky. Za mnou se právě valí malá lavinka kamínků, kamenů a balvanů , kterou jsem strhnul svým pOSkakováním po suti. ' Do pytle!' ulevím si. ' Tady už kam lnky padat nebudou, tad y se se mnou urve přímo celý skalní kvádr ' . Krok předemnou se totiž objevila skalní st ěna, která končí něj akých deset metrů do lů , kousek od Sugran-su. A taky jasně vidím, že ten potůček, který z výšky vypadal skuteč n ě jako trochu rozvodněná jarní stružka, je n ěco ú p lně jiného. Vlnky místy dosahuji metr výšky a těch d e vět nebo deset metrů taky asi s báglem nepřeskočím. teďkom
' Tudy ne, tudy cesta nevede' , říkám si ústy klasika a pokouším se zdolat stěnu. Nevím, jak to přijde , že se vždycky leze líp nahoru, než dolů. Odvážně skáču poslední metr a půl do drobného naplaveného štěrku. Paráda. Dívám se po skalních stě n ác h , a moje fantazie si ihned dokresluje k tomu v pravo ležícímu balvanu uši a je to úplný P laváček . Kdyby tak milovaný rádce Jestřábů věd ěl , že mu matička příroda vytvořila pár tislc kiláků od domova takovou nádhernou bystu. Vytahuj u svůj totáček a pořizuj u dokumentární snímky. Tady tohle vodou přinesen é d řev o arč i - no to je přece jasný krokodýl. Nebo tenhle vlnami omývaný balvan - nádherný hroch. A ta voda, jakou má divnou barvu. Ráno bylo v id ět až na dno, a teď Irča usnula a bude spát alespo~ tři hodinky. nevidím ani pět cen láků pod hladinu. Je totiž Vyrážím na malý průzkum . Náš kemp je kolem hodně po poledni a ledovec taje. Voda odnáší dokola obklíčen vysokými horami. Ten nejmenší veškerou špínu z té hory kamení, ledu a hlíny. hřeben, přes který bych musel jít, je vysoký tři a Proto ta barva. Tím, že jsem sestoupil tady dolů pů l tisíce metrů . Nahoru tedy ne. Zbývá tedy do ka~onu , se mi značně zúžil obzor. Příkré cesta dolů. Kousek od stanu je strmý, asi srázy mi dovolují vidět jenom vrcholky hor ve padesátimetrový sráz ka~onu Sugran-su. směru toku Sugran-su. Málo, ale to stojí za to. Slézám tedy dolů, alespo~ si omrknu tuhle S10jlm a neh nutě pozoruj u tu nádheru . Šedé ledovcovou říčku zblízka a najdu vhodné místo srázy ka~onu nádh e rn ě kontrastují s jas ně pro přechod. modrou oblohou a krásně sluncem osvícenými hřbety hor. Zvrás n ěné kmeny zakrslé arči ,
STOUPA HLÁs í
prázdniny I 1993
hnědá
tráva ostřice a občas malý keřík barbarisu. Tady dole v kaňonu ještě ostrůvky bných topolů a bříz . Najednou do mně vjede nějaká divoká radost z toho. že jsem tady a všechno tohle mohu vidět a vnímat. Tohle mi nemůžou dát žádné knížky ani sebe líp natočené filmy. Moje radost mně nutí běžet. Teda spíš skákat z kamene na kámen. Je to zvláštní projev vybijeni si svých sil a pocitů. Mezi kameny se valí prudká voda. jejíž proud unese i padlý strom . Stačí {Exod} chybný skok a plavu. Ale Až jednou - naposledy na to v této budeš zavírat dveře chvOi a mezi nima cinkne nemyslím. jen přezka tvý uzdy Skáču z bude to pro mne obrovských poslední hrany zvonění balvanů na menší, z Pro tuláka lesů a skal kluka s prastarou kytarou menších na co nad tvýma fotkama ty sotva hladí tvý jméno v dlaních vyčnívaj lcí. jako relikvii z nejcennějších co je už svátost posledního soudu olizují vodní jazyky a pak A pak na posledním trejlu znovu skok zemi modrých ptáků na ten velký vzplane krvavý slunce šutr .... Naše slunce ... Najednou jsem na konci svého Kam zamWi tvé kroky až tě zláká svoboda č i spíš někdo jiný Kam Asi už nebudu mít právo na vyptávání Takže žijme aspoň teď Dokud přeje čas a srdce bijí stejně A doufejme. že to bude až do smrti ... ?
průzkumu.
Kdybych dál.
chtěl
strana 7
Irča našt ě stí pořád ještě
spí. A ten kdo spí. nevnímá tak n ep ř ije m né pocity své nemoci. Spánek léč i - vzpomínám na moudrosti vyčten é z knih. Snad jí . až se vzbudí. už bude líp. Vylézám ze stanu a jdu rozdělat oheň. abych mohl uvařit poridž. Povedlo se to na jednu sirku (dloholetý odd nový tréning zanechal přec e jenom něj aké výsledky). Za patnáct minut pojídám horkou ovesnou kaši s hrozinkama. Chutná kupodivu do bře. Jsem jenom zvě davý. jakpak bude chutnat za měsíc. Naše strava je trochu jednotvárná - poridž a polévky ze sáčku. Nemohli jsme sebou brát konzervy ani normální cukr. protože bychom padli ještě na letišti. Deset kilo ovesných vloček a spousta hrozinek + umělé sladidlo. TIicet sáčků Francouzských a GuláŠOvých polévek. dvě štangle uheráku a dva pecny chleba. No a ještě dvě kila čok ol ády. Nějak s tím vystačím e. Musíme. Poridž je hotov. ale I rča nemá na jídlo ani pomyšlení. I když mlaskám a mumlám něco o nejlepším poridži všech dob. Nu což. p řece to nevyhodím.Junák je šetrný. S velkým ' sebezapřen ím" se pouštím i do jejího dnu. Ešus jdu umývat až za tmy. a málem se plerazím o mistrovsky narafičené šutry.Zaklel jsem jako pohan (tak to říká alespoň moje maminka) a do spacáku lezu s modrým malíčkem na levé noze. Noci jsou tady chladné. ale nejsme zas tak vysoko. aby se to nedalo snést. Vystrkuju hlavu ze stanu a zabalen ve spacáku. který n ádhern ě hřeje. pozoruju oblohu. Těch hvězd. Milióny •.. ... .
potřebuju
klídla. abych překonal
nezkrotný živel. Prudké stěny kaňonu konči přímo
ve vodě. A ledovec Byrs je tak blízko. Zbývá mi snad jenom 400 metrů. Ale touhle "cestou ' to teda určitě nepůjde. Podívám se na hodinky a málem mně to položí - je šest hodin. Za dvě hodiny je tma jako v pytli. Jestli se Irča vzbudila a hledá mně. tak má už určitě strach. Začínám se za sebe stydět. Zatím co já si tady jásám a je mi fajn . tak ona chuděra trpí. Možná se ji už udělalo líp. Vyrážím mnovými kroky nazpět.
29.sfJ2Qa Irču už přestala bolet být snesiteln ější! Sláva!
pohneme. Al es poň o
hlava a průjem zač íná Odpoledne se snad
kousíček.
Vyrážím na poslednl průzkum . Dostávám se kaňonu. Objevil jsem totiž nejužší místo. které bylo široké asi jen 6 metrů
až na druhou stranu
a přes to chatrný mustek z pokroucených pahýlů arči.
Ale objevil jsem ještě něc o - obydlí ! Je to z hlíny uplácaná chatrč. ve které žije Dima. Filosof.poustevník a snad i troc hu psanec. Sedím s nim před jeho domem a vyprávím mu co a jak. I rču pro jistotu nazývám svou ženou. aby se to nepříči l o zdejším mravů m.
STOUPA HLÁsí
prázdniny J 1993
Když mu vylíčím Iffiechny naše problémy, vstává, nasazuje si tibetějku (místní hučka) a povídá - jdeme. ' Iren se bude léčit tady. Mám tu všechny léky a spoustu bylin, které vyhojí všechno'. Námitky se neplipouštějí a proč si to je to vlastně záchrana. Okamžitě totiž začínám spřádat plány na slezení poládné hory, protože by Irča mohla zůstat tady. V duchu se stydím za svůj egoismus, ale hnedka se snažím vůči sobě ospravedlňovat, že když jsem jel takovou dálku, tak plece nebudu tvrdnout .... nepřiznat,
Zatímco takto zběsile uvažuju, Dima pleše I z rychlé chůze do běhu. Asi mne chce vyzkoušet, myslím si, a začnu utíkat taky. Však ty po kilometru plestaneš. Pěšinka tady chvOi stoupá a zase klesá, skoky z balvanu na balvan a běh vysokou travou taky vysiluji. Po dvou kilometrech už si nejsem tak jistý, že tenhle mladičký poustevník se tak snadno unaví. Když už běžíme půl hodiny zjištuju, že tenhle běh ho snad baví. Na našem tábořišti se Dimy sice stále držím, ale melu z posledního. Dima se lehce vydýchává a tak dělám taky, že nic, aby si nemyslel, že v Československu jsou skauti nějaké máčky .
Nic nechápající Irča si balí svůj bágl a Dima se zaujetím prohlíží náš stan Gemma. Jeho nezvyklý kopulovitý tvar ho udivuje. Irenin bágl táhnu já a s mým báglem Dima zmizel daleko před náma. Cesta se poněkud protahuje, nebo! Irčiny střevní potíže nejsou definitivně zažehnány. Každopádně je chůze pro ni utrpením. Už abychom tam byli. Konečně se dostáváme pled chatrč. Zevnitř se line libá vůně nějaké bašty. Náš nový přítel stačil zatím uvařit oběd. Vlastně už večeli, protože na mých hodinkách je právě půl sedmé.
Sedáme si na hliněnou podlahu a Dima př in áší mísu se zelenínou, která přitahuje naše zraky jako magnet. Nádherně urostlá mrkev, řepa, cibule, ředkvička , na! petržele a ještě několik dalších druhů místní zeleniny, které se mi při mé nevzdělanosti nepodařilo identifikovat. To vše nádherně umyté v ledovcovém potůčku. Už jenom pohled na tyto dary přírody mi nepřijemně dráždil žaludek a když donesl Dima jeStě hrnec obrovských brambor, ze kterých se ještě kouřilo, zmateně
strana 8
mumlám česky něco o štědrosti, dobrotě a laskavosti domorodců, přičemž polykám druhý brambor. Ne tak Irča, která zmožená dnešní cestou a nemoci usíná na Dimově lůžku. Omlouvám se za to, ale tenh le podivínský muž mi s klidem a samozřej mo stí odpovídá, že mu to nevadí, protože chodí spát ven na stlechu, nebo! tam za ním ty potvory blechy nemohou . Nemám srdce Irču budit a oznamovat jí toto zajímavé zjištěni. Blešky jsou potvory, to znám z vojny. Člověka fur! něco svědí. Beru spacák s karimatkou a odcházím si lehnout ven, protože pamírské hvězd y jsou jedny z největších na světě a člověk by si nem ěl tuto pmežitost nechat ujít.
31 .srpna Irči už je snad i dobře, asi už ji nedonutím , abychom pokračovali ve vytyčené cestě. Nezbývá tedy než abych vyrazil sám . Ve chvm, kdy tento "geniální nápad' oznarnuji Dimovi, jsem nazván sebevrahem, nebo! tyh le hory takovýmto lidem nepřejí. Rusové se odváží na takovouto expedici minimálně v osmi lidech. Na letišti v Dušanbe jsme taky žádnou menší skupinu nepotkali. Při cestě do hor jsme střetli zubožené Němce , kteří byli ve třech, ale s610 to jdou skutečn ě jen extémisté a cvoci. Le jsem cvok, s tím jsem se smWil už dávno a tak se samozřejmě nedávám od svého úmyslu zviklat. Při pohledu na bOé špičky vrcholů si odmítám připouštět jakákoliv rizika. Když půjdu po okraji ledovce, kde je to víc kamenité, vyl oučím téměř propadnutí do trhliny. No a pak nastoupím támhle vlevo tím ledovým jazykem na zasměženou pláň a po ní vystoupám v pohodě až na vrchol. Nebude to víc než 6000 metrů, takže bych neměl mít problémy s aklimatizací. Koneckonců výstup na 4800 byl bez nejmenších problémů , takže to zkusit můžu bez nějakého velkého rizika, že nevydržím s dechem.
Za 6 dnů musím bYt zpátky. Když se zhorší počasí, tak okamžitě polezu dolů. Je mi to prostě úplně jasné a jen hlupák a slaboch by se do toho nepustil. Dima se na mně dívá takovým divným pohledem a nic neřiká. Na I rči je vidět , že kdyby mohla, tak mě nepustí. Nepře mlouvá. Ví, že by to bylo marné.
STOUPA
HLÁsí
práwniny /1993
Dělám
velkou přípravu na svou největší práskárnu v životě. Chci vylézt co nejvýš, dokud budu mít sily. Odlehčuju, jak se dá. Bágl nesmí mít víc jak 20 kilo, jinak to na laně nezvládnu. Vezmu si sebou i Irčin cepín, kdybych narazil na ledovou stěnu? Zbytečnost, stačí jeden! Mám brát obě tyčky? Nahoře se budu muset mocně opírat, abych něco ušel. Není nutné! Postačí jedna, v nejhorším případě se budu opírat i o cepín. Bonekanové kalhOty si vzít musím, jinak bych tam zmrzl. Skoda, mohl jsem ušetřit p~1 kila ....
strana
9
nechci pokořit. Necítím se jako dobyvatel, ale spíš jako prosebník. Slapu po zarostlé suti kamenO, každou chvni mi podjede noha. Potím se. Nejvíc trpí chodidla. Mám obuté skeletové pohory z plastu, které nejsou na normální cMzi stavěné. Musím to nějak překonat, až narazím na sníh, tak jejich výhody ocením .
Bágl začíná n e nápadn ě těžknout. Taky už mi dochází voda. Budu si muset aspoň na chvilku odpočinout. Ostřížím zrakem pátrám po nějaké stružce z ledovce, protože žízeň je věčná Oak Poslední večeře před výstupem. Dima vždycky říkal Pajda, než se oženiQ. Na vodu to já mám čich, támhle te če skoro potok. Voda rozlévá čaj. Zelený. Takový se pije tady na Východě. Labužnicky chroupám mrkev a repu. není sice nejčiřejší, má takovou mléčnou barvu od drobounkého písku , který se zde bOhví Ležíme na boku a hledíme na mihotavé odkud vzal, ale je to stravitelné. Sypu do plamínky petrolejky. Začíná naše večerní filosofování. Tentokrát je to o vrre. Alláh, Budha, termosky k vodě něco pomerančového prášku a vychutnávám ten nektar do posledního Siva, ... Shodujeme se na tom, že záleží především na člověku. Lidi jsou pouze dobří a ti doušku. Aby to bylo náležité, tak si doušek alespoň pětkrát převálím na jazyku. Chulové méně dobří. Je jedno, jestli věří v Boha, Budhu buňky chrochtají blahem. Slastně přiv írám oči a nebo Alláha. V něco by každý z nás věřit měl. pohroužím se do mikrospánku. Je mi nádherně. Já věřím na lásku . Na lásku člověka k člověku , Ticho, nádherné ticho a fantastická scenérie k přírodě, k životu. hor. Obrovská samota. Minimálně den pochodu Všichni jsou bratři. Povídám Dimovi o nikde žádná lidská duše. Kolik takových mrst na skautingu, O celosvětovém bratrství, o tom, jak naší planetě ještě zů stalo? Opájím se pocitem jej u nás zakazovali a stejně žil a jak právě proto Velké samoty. Tento blažený stav se dostavuje chci vylézt na nějakou neznámou bezejmennou vždycky, když jsem v obdobné situaci - daleko horu a nazvat ji Pik Skaut, o tom jak ..... Rozjel od veškeré civilizace, pln energie a nestrádající jsem se. Ohnivě vyprávím, jak na náš oddn hladem a zimou. Jakmile se ozve Velký hlad a chodily před pár lety anonymy, že se snažíme já bez jediné ovesné vločky pojídám k nasycení pokračovat v něčem , co je zakázáno, o našich planá nezralá jabka nebo dužinu ze stébel trav, táborech a normálním odd novém životě. O tom pocit Velké samoty už není tak opájej ící jak mně to poznamenalo a ovlivnilo celý mOj a dostávám se do stavu, kdy jej zatracuju. život. Jak jsem měl problémy na vojně, že jsem Ted mi ale nechybí nic a nechávám se trmto nedokázal být jako ostatní a taky šikanovat. O pocitu radosti z toho, když dokážeš dávat a opiátem zcela ovládnout. Budiž blahoslavena, Velká samoto. Je mi strašně líto, že neumím nejenom brál... . Chrlím myšlenky tak zmateně, jak se mi honí hlavou. Na mého nového přítele své pocity zachytit na stránky svého deníku tak to zjevně zap~sob ilo. Když jdeme ještě po další nádherně jako pan Nevrlý v nejbáječ nější knize hodině povídání spát, říká 'Skauting je dobrá ' Karpatské hry' . Nádherný dar umět napsat víra- . něco , co každý cítí, ale nedokáže to vyjádrrt. Já bych o tom kecal půl hodiny, přeháně l bych, gestikuloval a on to dokáže vystihnout tak l .záfí nádherně na pár řádcích. Nezávidím nikomu Vyrážím za šera, abych došel ještě dnes přes ledovec k úpatí hory. Irča má v očích slzy. Možná se opravdu vidíme naposled. Hory jsou nevyzpytatelné a nedovolí každému, aby je pOkořil. Ó, jak jsem nemocný touhou po těch třpytících se sněhových vrcholech. Já je přece
jeho vilu, nádherné auto, video a domácí saunu,
ale ta dětská touha po něčem , co nemám, u mne vzbuzuje pocit závisti právě po tomhle umění přenášet na ostatní lidi své pocity. Probírám se ze svých úvah a pohledem na rychle klesající slunce hodnotím situaci tak, že mi zbývají tak čtyři hOdiny, než úplně zapadne,
, , STOUPA HLASl
prázdniny /1993
a pak dalšl dvě hodiny do úplné tmy. Do sedel! Nahazuju bágl na záda a kamenitým . ledovcovým polem mWím k úpatí budoucího P,k Skautu . Už znám ten pocit, který hnal zlatokopy na Aljašce za jejich zlatým přeludem.
strana 10
dvojmo, čímž se mi zmenšila délka na dvacet metrů, ale duš ička je přeci jen trochu klidnější.
Bágl je pode mnou právě 20 metrů. Podařilo se mi úspěšně zdolat první délku. Zavrutávám druhou skobu a spouštím se odjistit bágl. Šup s nim na záda. Ještě vyšroubovat ' Iedavrut', který mne jistil, a nahoru. Jde to 2,záfí mnohem líp, než bez lana. Zajištuji se Boll mne ramena od stále těžšího báglu. speletem, takže i Každou hodinu jsem nucen udělat aspoň kdybych uklouzl, desetiminutovou pauzu. Stop time. BOý jazyk nebudu padat ledovcové stěny je téměř na dosah. Ale abych hluboko. Už jsem u si mohl skutečně sáhnout, musím ještě hodinku skoby.Zasekávám šlapat. Ó, jak ty hory matou. Nikdy mi odhad cepín jak nejhlouběj to vzdálenosti moc nešel, VŽdycky Jsem SI radšI je možné a přivazuju trochu přidal a byl pak mile překvapen, když bágl. Chvilka oddychu jsem došel dříve, ale tady svůj odhad ~ásobím a kolotoč začíná pro jistotu koeficientem 1,5 a leště to uplně nanovo. Zajištěn na nestačr. skobu, škrábu se po Konečně jsem u ledovcové plotny.. . . stěně nahoru. Vyvažuj u Dopřávám si pořádný odpočl.nek, kdy 1.,kvlduJu tělem tam, kde nelze poslední kousek uheráku a P'JU skoro htr čaje. ani cepínu moc věřit. Proč já trouba si nevzal i Každá kapka je tady v horách dobrá. ten Irčin !I! Jak by mi teď pomohl. Využívám Československý horolezec Rakoncaj někde každého výstupkU k odpočinku. V pěti tisících napsal, že litr tekutiny je minimum, dva litry jsou metrech se člověk zadýchá i při menší námaze, dobré, tři litry ještě lepšf, čtyři litry ideální, ale než je tato. tělo už odmítá víc přijmout. Pít. Mám strašnou žízeň. V láhvi už není ani Obřadně nasazuj u na skeletové pohory mačky kapka. Místy po stěně stékají pramínky (stoupací železa), upravuju ledovcové brýle. ledovcové vody. Jako naschvál teče tak, že ji a opírajíc se o cepín vyrážím . Přede mnou Je nelze chy1at do láhve. Žízn ivě chlemtám vodu vše úžasně bOé a panennsky čisté. Každý můj přfmo z ledové stěny. Vím ,že tohle určitě není krok zanechává v ledu šrám.Jak dlouho bude nejzdravější, jenomže vysvětlujte to někomu, znát,že jsem tudy prošel? Den, tři, nebo celý kdo má žízeň. Piju, dokud nejsem úplně plný. týden,než počasí dokonale zahladl stopy mé Ten zatracený pocit žízně nezmizel. přítomnosti? Jusuf, pastevec S pod Bel-kanda: Ještě pět metrů a budu zlejmě na nějaké by určitě řekl ' Aláh ví' a pak by bezradně pokčll plošině. Asi tam začne pláň a nebo budu moct rameny. jft aspoň chvOi bez jištění. Strašně moc to Šikmá plotna začlná být ještě šikmějšl a pak zdržuje. Celou stěnu takhle vlastně lezu už to snad ani není šikmina, ale spíš stěna. dvakrát. Kdybych měl takových dvěstě skob, Nezbývá mi nic jiného než se začít jistit. . mohl bych je nechávat zavrtané a až polezu Zarovnávám cepínem hrbolatý led a šroubuJu nazpět, tak bych je výtáhnul. Jenomže já mám ledovcovou skobu. Karabinu, zajistit kletr, skoby jenom tři. Takhle mizerně vybaven by to navázat druhý konec lana. Nějak jsem nepočítal asi nikdo nelezl, v tomhle mám skutečně asi s tím, že se dostanu do takového terénu a tak primát, ale v téhle chvOi mi to je srdeč ně jedno. jsem sebou bral pouze čtyřicetimetrovou Navíc mne začíná obtěžovat pocit strachu. Do pojistnou šMru, která není pro takovéto. . téhle chvOe jsem si jej vůbec nepřipouštěl, a případy nejvhodnější. Mám dvě možnost" vrátit najednou je tady. Z výšky mám strach jako se zpět a nebo riskovat případný pád do téhle každý normální člověk. Když vás někd o jistí, je ' prádelní šnůry', která to taky nemusl vůbec to něco jiného. Strach přechází pouze v obavu vydržet. Vpřed! Uklidňuju se tím, že z chyby. Tady můžu mít strach pouze ze své horolezecká lana vydrží i několikanásobně vlc chyby. A taky třeba z nějakého šutru, který se než je zaručené. Pro jistotu dávám lano může někde urvat. Nebo z laviny. Před pár dny
, , STOUPA HLASl
práulniny 1199::>
na druhé straně hor zasypala základní tábor a v něm 42 lidL Tady ale nic padat nebude, snažím už po několikáté uklidnit sám sebe. Dobře jsem si to odzdola prohlídnul. Takových už bylo, odpovídá m~j strach. Podívám se dolu a zavrhuju možnost, že bych se mohl stejnou cestou vrátit. To bych to mohl rovnou skočit. Muslš to vydržet!
sněhu
str<;tnc!l
11
a ledu to není tak strašné, člově k vidí poměrně dost, protože světlo se od s n ě hovýc h ploten dob ře odráží. Ale je to přece jen tma. Musím ten převis zvládnout. Nad ním je určit ě super plac na spaní. Touha po tom, že to dneska už konečně zabalím, mne žene dopředu . Melu z posledního. První skobu nechávám v metrové výšce, protože kdybYCh se zase urval, tak mne najdou až úpl ně dole. Na Zadě l ávám skobu. Už dávno jsem si sundal té zběsilé š ikmině bych to neubrzdil ani rukavice, abych mohl líp manipulovat s zázrakem . Vysekávám si v ledu chyty, abych karabinama a lanem. Tak se stalo, že mé ruce alespoň trochu nahradil chybějící cepín. Mít tak jsou docela dobře zkrvavené. Spousta oděrek teroše, to by se to lezlo. Postupuju velice od ostrého ledu a sněhu . Některé jsou už opatrně. Druhou skobu nechávám v pů l ce zaschlé, další jsem právě před chvní, kdy jsem stěny. netf těsně pod převisem. Spouštfm se uklouzl, znovu rozedřel. Všímám si toho až teď. pro první skobu, abych se mohl naho ře zajistit. Nasazuju rukavice. Hmm,je to lepší. Za chvni je To mi jde bez problému. Jó slaňování, to je mám celé mokré. Nevadí, v báglu mám moje. Nahoru se dostávám pomoci speletu. náhradní a přes noc mi ve spacáku snad Jako ve Zvonivé dWe na Plešivecké plan ině . uschnou. Lezu neustále nahoru,teď už proto, že Tam jsem měl strach chvnemi ještě větš í. Hurá, dol~ to nejde. Pohyby už nejsou promyšlené už jsem zase pod převisem. Chvni odpočívám . jako ze začátku , ale staly se mechanickými. To Na nějaké vybroušené tecnické lezení není ani je nejlepší cesta k tomu,abych udělal pomyšlení. Musím ten cepín zaseknout nad chybu.Odpočinek. převis a pak se na něm vytáhnout. Odsedávám a obrovským rozmachem se snažím zatnout Slunko zapadlo za mohutný hřeben cepín do ledu někam úplně dozadu, co nejdál pětrtisícovek uŽ před hodinou a já pořád nejsem z té proklaté stěny venku. Musím to od hrany, která by se mohla urvat. Je to nahouby, že tam nevidím. Hlava je pořád pod zkusit do boku. Jenomže tam je skála a na tu převisem . Na sedmý pokus je cepín zaseknutý. namám úplně nic, ani skobu. Přece se musí Zkouším se přenést opatrně celou váhu na n ěj. najít cestička , jak z tohodle ledového prokletf Je to dobrý. Drží. Povoluju trochu lano,aby mne pryč. Marnost nad marnost a vše je marnost. Buď nahoru a nebo dolu. Není jiné cesty. nestrhlo nazpět, až se budu vyšvihávat nahoru. Teďkom jdu na ruce. Přitahuj u se a sn ažím si ' Do pytle !', stačím zoufale vykři knout a už najít pro druhou ruku něco jako chyt. Nic tam sklouzávám po ledu o nějakých pět metru dolu. není. Do pytle. Ještě pár sekund a neudržím se. Něco mezi pádem a hodně rychlým Musím to ris knout a nějak to na hran ě vyvážit. sklouznutfm. Trvá mi aspoň minutu , než jsem Už to ale nestíhám, protože cepín to nevydržel schopný vytáhnout se zpět k bág lu. Ten hnusný a vyklouzl ze záseku. cepín mi vyjel z ledu a rázem jsem ztratil rovnováhu. Taková hloupá chyba. Pět metru. Že jsem sletělo pár metrů níž si uvědomuju , až Nic to není, ale padejte si tak v místech, kde je když se houpu jako jojo. Kontroluju se, jestli pod váma třista metrů nic. To je na infarkt. jsem celý a v pořádku. Zdá se že ano. V této Sakra. Měl bych to už dneska zapíchnout, jinak chvni mne p řepadá pocit š"ené beznad ěje . se tu zabiju. Ale kde tady najdu místo na nějaký Člověk je úžasně malý a nemohoucí. Hraje si při bivak? Že bych spal zavěšený v sedáku je tak tom na pána tvorstva. Hlupák. Není nic. Úplně nic. Taková malá ledová stěna mu to dokáže kard inální hloupost, že ji okamžrtě zavrhuju. Musím to zkusit j eště trochu nahoru, třeba tam bez velkého namáhání. Prosím. Pokorně něco bude. Něj aká plošinka anebo prohlubeň . prosím , pus! mne nahoru. Smiluj se. Co ti to Nad ěje umírá opravdu naposled. udělá . Pokochám se pohledem a zas půj du . Zasekávám cepín už po dvanácté. Mám za Převis! Normálně by to byla pohodovka. sebou druhý pád na této stěně smrti. Teď. Teď Za číná asi v deseti metrech absolutně kolmé to musí vyjít. Už mám nahoře pravou nohu. s těn y. Má necelý metr. Je to ale dost na to, Musím. Podafilo se mi nasoukat se nahoru i abych si na něm dobře nabil kokos. Navíc moje břichem. Teď už snad nespadnu. Druhá noha. hodinky ukazují 21 .35 a kolem už je tma. Ve Jsem tady. Žádné famfáry. Nic. Ticho je
, , STOUPA HLASl
prázdniny / 199 3
narušované jenom mým zrychlenýmdechem. Tep srdce aspoň 160. Panebože, já to dokázal!
strana 12
mohl dát do kletru. Karimatka je zespodu taky namrzlá, ale s tím ni nenadělám. POkračuju nahoru svým divokým stylem.
Snažím se riziko omezit na minimum a tak se snažím jistit, kde to jde. Dostávám se do úseku, kde je stěna mírnějŠí, ale je tu zato trhlina ved le Na tuh le noc nikdy v životě nezapomenu. trhliny. Vlevo objevuj u možnou cestu z toho Kousek nad převisem jsem našel fajn místo na nocleh. Stan tady sice nešel postavit, ale když ledového pekla. Přes pár trhlin jde přes kočit, jsem se přivázal, trčely mi do prostoru pouze někde je ledový most, něco musím slo žitě a zdlouhavě obcházet. Ještě tenhle výšvih a jsem kotníky. Na tu bídu je to vcelku pohodlné. Teplota v noci nebyla nižší než 15 stupňů, takže na souvislé pláni. Žádné vidrtelné trhliny, žádný šutr, žádné ledové špičáky. Obrovská s n ěhová zima taky nebyla. Spacáky jsme s I rčou ušili pláň . Vypadá tO,že se nebudu muset jistit. dobře. Ale co bylo strašné, tak praskání ledovce. Někde ve strašlivé blízkosti, možná Sklon je přij at elný. Ale nesmím spadnout. Spadnutí znamená konec. V těch trh linách přímo pode mnou. Je to šnený nápor na' pode mnou mne nikdo nikdy nenůže najít. psychiku. Nevěděl jsem, jestli se něco nade mnou utrhne, a nebo jestli se neutvoří trhlina na Mačky hyzdí panenskost pláně. Vid ím jen m ístě, kde spím. V té chvni jsem se duševně bílý obzor a svůj stín. Něco mne svědí na nose vyrovnal s a já se nem ~žu pOŠkrábat. Setřel bych si silnou tím, že asi DíKY! vrstvu zinkové masti, která chrání obl i čej p řed nedožiju ultrafialovým zářením. Oteplilo se. Jdu jenom ve Jdu po úzkém chodníku rána. Je noc bez svitu měsíce větrovce . Krok, druhý, pátý, stý ... Najednou byl Nestrkám hlavu do písku Jsem čím d ál unavenější. Musím alespoň krátce ve mně klid. Nečekám na teplé slunce Smíření se odpočívat každých 20 metrů. To už je tou výškou. smrtí. Jdu po úzkém chodníku Věčnost. Vše U cesty stoji kříž Žízeň. Zase mám žízeň. Vydlabávám je relativní. Zastavil jsem se na chvilku cepínem rovinku pro bágl a vařič. Musím zase Jaké to bude Na k/íži je Pán Ježfš roz1opit vod u na pití. Alespoň si odpoč inu. pak? Hvězdy . Roz1opení sněhu trvá šneně dlouho. Aby mi Velké Jdu po úzkém chodníku vyšel benzin. Mh tak plynový vařič. To by se to hvězdy. Než Už není tak trnitý jinak va/ilo. Stalo se. Vzpomínám na odd novou Oč i plné popnku se mi zásadu č . 3 - co jsem si zapoměl, bez toho se Vidím , co jiní nevidí podařilo musím umět obejít. Já to sice nezapoměl, ale usnout, nepodařilo se mi jej půjčit. Ono takový malý Chr~ st v. r. ozvalo se vařič zn. Husch není pro našince zrovna ještě spousta nejlevnějš í záležitost. Kontroluju folák. Ozývá se ran , k1eré vydával praskající ledovec, ale charak1eristické klapnutí uzávěrky a vrčení všechny p/ijímám s odevzdanou vyrovnaností. motorku. Nezamrzl, fotí. Zkouším fotit sv ůj stín. Tohle nikdo nepochopí. Stín! M~j jediný Ale ted je ráno. A žiju! Je to nádherný pocit. Jsem plný sny. Ale ze spacáku se mi nechce. společník na cestě přes pláň . Jsem blázen. Je tu teplo. Pokouším se uvnitř spacáku obout Konečn ě se dostávám ke skaliskům . Vrchol boty. Celou noc jsem je musel mh vevnitř, aby bude na dosah. Je 14. 10, když nechávám bág l mi nezmrzly. Jde to mizerně. Ze spacáku na skalisku a vyrážím dál s malým báglíkem, nabírám do ěsusu navátý sníh, zapaluj u kde je jen voda, vločky, zápisník, alum iniová benziňák a vařím čaj . Čtvereček čokolády z záchranná fólie (pro případný bivak), foťák a ve čera nem~žu rozkousnout , jak je zmrzlý. Už plechovka an anasového kompotu. Do mnělý bych mě l z toho pelechu ven. Nechce se mi. I vrchol je tak 200 výškových metrů. Od haduju to když je jen pár stupňů pod nulou, je to na dvě hodiny. Cepín se zasekává do prudkého nepřijemné . Sakra, bude osm. Najednou to jde, sněhového srázu a dělá mi schody. Hnusný ani nevím jak. Celta, k1erou jsem byl přikrytý, je úsek. Sklon tak 75 stupňů. A skoby s lanem tak nádherně zmrzlá, že ji musím lámat, abych ji jsem nechal dole. Něco zase prasklo. Naproti od ~apaku letí dole lavina. Je mi nějak
STOUPA HLÁsí
prázdniny / 1993
divně,když
si uvědomím, že tamtudy jsem původně zamýšlel jit. Modlím se. Ó horo. Nežli na mne spustíš svůj hněv, který nedá nikomu přežít, vyslechni má slova. Nepřišel jsem tě pokořit, ale poklon~ se ti. Zdá se mi jako bych slyšel hlasy. Halucinace? Tady? Kritická hranice je přeci 7500 m. Asi to na mne působí o hodně niž. Nikde nikdo. Ticho prorízne občas zvuk padajících kamenů , které strhávaji takové minilaviny. Už nemůžu. Musíš! Přece se na to nevybodneš pár metrů od vrcholu! Je 16.40.
Na vrchol jsem přilezl po čtyřech. Teda spíše jsem na něj padl. Zase jsem si hrábl na dno svých sil. Dokázal jsem to! To je nádhera, já to opravdu dokázal. Díky,horo. Nezapomenu ti to. Tak pro tenhle kus skaliska zavátého sněhem jsi se štval tisíce kiláků od domova ? Nevím. Asi ano. Nebo spíš urMě ano. Copak asi tedkom dělá Irča? Kdyby věděla,že se mi to povedlo. A co kluci z oddnu? Dneska mají zahajovačku. Doufám, že to Mário nezvrtal a zahajovačka se povedla.Člověk je děsně malý, bezmocný a nemohoucí. A hory jsou velké. Myšlenky v hlavě rotují zmateně jako v pracím bubnu. Asi mi z toho začíná hrabat.
Ležím na sněhu snad pět minut, než mne chlad přinutí vstát. Udivuje mne, jak rychle mizí únava. Tep se taky zmenšuje. Tak teda - horo, křtím tě na Pik Skaut, Mount Seout, Horu Skaut. Vylívám půlku ananasového kompotu na nejvyšši bod,kde jsem připevnil svoji slibovou lilii. Místo šampaňského,které tu pochopitelně nemán. Ještě foto. Škoda že nemám samospouš!. Natahuju levou ruku co nejdál od sebe a dělám autoportrét.Snad se to povede.Možná jsem opravdu prvni,kdo tady stojí. Kolik asi, Skaute, měříš? Zkouším nejjednoduchší metodu - porovnáni s okolními horami. Šapak je šestitisícovka, kóta za sedlem Ryžnyj má skoro pět a půl tisíce. Podle mapy.
&trana 13
Jenomže mi to připadá stejně vysoko jako Šapak a taky stejně vysoko jako ta kóta naproti. Odhad 5500-6000 nakonec raděj zužuj u k dolní hranici. Máš smůlu Skaute, budeš v Dimově mapě označen s výškOU 5600 metrů . Začiná
fou kat nepřÍJemný vítr. Budu muset dolů . Snad to nějak přežiju. Dolů to půjde rychleji.Některé úseky půjdou ubrzdit, a tak je budu sjíždět po zadku. Lehce se řekne, ale hůř provede. Když vidím ten spád, přechází mne rázem chul něco takového podnikat. Raději opatrně , pomocí cepínu, sestupuju. Opatrnosti není nikdy dosti. Bohužel dvojnásob to platí u mé osoby. As i jsem nějak špatně zasekl cepín, nebo mi uklouzla mačka nalepená sněhe m a už jsem se vezl. Pamatuju si,že jsem vykř ikoval nějaké zběs ilosti a taky to, že jsem nemohl zaseknout cepín. Pořád se ml vysmekával a nabíral jsem větší rychlost. Tak přeci té trhlin ě neujdu. Najednou ucítím obrovské škubnutí v ruce. První reakce je, že mi pravačku někdo utrhl. Ježišmarjá, mě se podalilo zaseknout cepín! Držadlo mi sice vyjelo z ruky, ale smyčka omotaná kolem zápěstí pro takovýto příp ad to vydržela. Rychle zasekávám do sněh u mačky , abych cepínu odlehčil. Úžasně se mi klepou nohy. Pajda tomu říká folklór. Trvá mi děsně dlouho, než se uklidním a můžu pokračovat dolů. Žádné sklouzávání nebude. Nic. Žádná trhlina. Stan mám postavený asi v pěti tisícich . Konečně solidní rovinka. Nádherný západ slunka. Tich o ruší zase ty odporné laviny od Šapaku. Dívám se na n ě z bezpečné vzdálenosti, ale nepřÍJemný pocit mne neopouští. Bum! Tentokrát to není lavina, ani praskání ledovce, tentokrát je to vařič. Šlehá z něj totiž metrový plamen, což jak jsem bystle usoudil, není normální. Do pytle. Jsem bez vařiče. To zn amená konec další cesty na Šapak. Bez tep lého jídla a vody jsem odepsaný. Us i lovně přemýšlím, jak to zaonačit, abych šel dál, ale nic mne nenapadá. Za chyby se přece plati. Tak teda končím. Sestup je nevyhnutelný. Aspoň tu polívku,kdyby se mi podařilo zachránit.Tak budu do sebe tlačit jenom studené suchary.
Skončila 2.část povídkY. Závěr pfineseme pfiště. Aby to bylo zajímavějSf, chys táme se
otisknout i zpracováni Irčino, které se na tuto expedici divá úplně jinak.
, ,
STOUPA HLASl
prázdniny I 1993
5uana 14
WHOISWHO ? Na tomto mlstě bychom chtěli čtenáře Stoupy seznamovat průběžně trochu podrobněj i s členy ODDílOVÉ UNIE, protože možná mnohý ani přesně nevl, kdo se za tímto pojmem skrývá.
Die Vagabundos. To jsou Ti, kteří správcují Cusalínu. Hoši, kteN prošli 4. ODDílEM - lvíČATA (Aleš CahlíkLešek, Táta $moula, Jiří Homolka - Dick, Jiřík, Jiřina, Pavel Drábek - Dazul, Dazik, Dejzly, Dízel, Daz-ul-e, Fanouš, Pracující lid, Dítě štěstěny, Milan Půček - M~a , Hydrouš, Pavel Zvonek_ _ _ _ _ _ _ _ __ - ' Sam, Pavlík, Samuel, Petr Motáň - Sergej , Serži, Důlní inženýr, L Brzda, Petr $ulák - Kady, Kadajča) ODDílEM ll$ÁCI (Petr Machalec - Peca, Pecín, Indí, Lubor Gášek - Lubor, lubča, Reprezentativní typ, Tulácký hezoun, Martin Hába - Chroust, Chrust, Chlust, Zdeněk $imara Piha, Pihoun) TROJKOU (Pavel Pazdera - Pazin, Páza, WHY? UProČ?" Mirek Pazdera - Mira, Pazin) a organizují Pyžamové reje, Říkám si: ' zvedni tu oponu Gambie, Commandos a bojovky typu V týlu nepmele, Boj A vypusť všechny ven o teritoria, Bitva u Black Water ... Sami dělají akce v Natoč kliku gramofonu tuzemsku i zahraničí, které hraničí s lidským rozumem dle Co vybarví šedý den hesla "Nic neleží tak vysoko, daleko, hluboko, aby toho Vždy! chci rozdávat úsměv nebylo možno dosáhnout". Někteří z nich pracuji aktivně Rozdávat krásný sen při oddnech lvíčata, Lišáci, Trojka, Odd nové Unii a ' Klubu Rozdávat květy a vůně přátel Dazula' (zatlm ilegálně). Rozdávat dobrý den A proto otevřu vrata Probourám všechny zdi Al zavoní tu máta Rozd ělení práce v Tulácích je následující: Nemám strach ze své cti" Boss - Sergej Tiskový mlu včí - Dick Proč lidi bijou lidi Psycholog a sexuolog - Chroust A člověk člověka Správce Cusalína - Lubor Proč dělat, že to nevidím Redaktor tuláckého občasníku - Dazul Že mě se to netýká A proto rozdávám úsměv Reprezentace Tuláků - Lubor Přestavba Cusalína - Pazin Rozdávám krásný sen Rozdávám květy a vůně Zahraničnl styky - Lubor, Dick, Lešek Rozdávám dobrý den Finanční otázky - Lubor Právník - Mna A proto zvednu tu oponu Indiánské záležitosti - Peca A pustím všechny ven Sport - Piha, Sergej, Lubor Otočím desku gramofonu Účetní - Míra A vybarvím šedý den Člen - Kady
Anglicky The tramps, "
německy
TULA CI
Znak Tulá ků je tvořen tulákem s US tornou na oranžovém podkladě a na zelené košili je um ístěn 5 prstů od nárameníku levého rukávu.
Bude to stačit , neměl bych víc ? Kdo však zná celou pravdu Její rub a její líc? Ch růs t v.r.
Každý rok Tuláci konaj l výročí, kde si leknou, co budou dělat př íští rok a rozhodnou, kdo se minulý ročník něčlm významně přičinil pro obecné blaho a ten získá Tulácký glejt a právo být oslovován slovy ' ať žije ' . To! vše, chtěli bychom, aby za nás mluvily spíše
činy
než slova.
JiN - Dick
PS redakce : Rádi zde představíme i neuniové oddOy, projevi-Ii o to zájem. Jak? Tím, že dOdají pHslušný text + fotografie komukoliv z redakce (Peggy, Hanýsek. DazuQ.
STOUPA HLÁsí
15
prázdniny /1993
Jak už bylo na předešlých stránkách STOUPY oznámeno, přinášíme na ukázku podmínky některých odborných junáckých zkoušek, vhodných pro rovery {omlouváme se našim děvčatům - odborky byly zpracovány a nepatrně upraveny pro potřeby 4.oddnu}.
R-S
~v~
.,.p
Poutnik
', ,,
(pro rowery )
1. Ujde na výpravách od začátku roku do odjezdu na tábor 300 km, z toho alespoň 40 km sám. O těchto cestách si vede deník, obsahujícf podrobný popis cesty, tábořišť , pozorování krajiny, kresby, náčrt ky a fotografie. Zná dobře okolí Vsetína a najde v jeho okolí nové vhodné místo pro oddnové výpravy. 2. Na letním táboře uskuteční samostatnou pěší výpravu s přenocováním v délce alespoň 25 km a to po trase,kterou si sám předem podle mapy zvolí. Předem podle mapy vyhledá pravděpodobné místo táboření a určí si pravděpodobnou dobu, kterou se tam zdrží. Odchod z tábora je po ranním nástupu, příchod druhý den po 16 . hod ině. 3. Během této samostatné výpravy si postaví ohniště a uvaří dvakrát oběd n ejméně o dvou chodech a připrav í si večeři,snídani a uvaří teplý nápoj (kávu,čaD.Jídlo si připraví ze surovin, které si nese s sebou. Po vaře ní zahladí všechny stopy po ohništi. 4. K přenocování si postaví prístřešek z přírodního materiálu nebo využije přírodn ích podmínek (převis,jeskyně, ..) a upraví si vhodné pohodlné lůžko. Po přespání po sobě zahladí všechny stopy. 5. Během cesty si vede deník,v němž zaznamenává všechna pozorování př írod y,uvede všechny zjištěné lidské zásahy,které cestou viděl a které přírodě prospě ly,a také zásahy,které přírodu n ičí (nejméně 5 a 5 příkladů),zaznamenává si prošlou trasu a zakresluje pochodovou osu mapovými značkami, pozoruje slunce,jeho polohu ke světovým stranám v 9.00,12.00, a 15.00,sleduje v uvedenou dobu stíny stromů a jejich směr zjištěný busolou. Po setmění pozoruje měsíc a souhvězdí,zaznamená polohu měsíce ve 21 .00 vzhledem ke světovým stranám. Určí busolou polohu souhvězd í Velkého vozu, Malého vozu, Cassiopei a Lyry. Ihned po probuzení pozoruje východ slunce,probouzející se přírodu, zaznamenává čas prvních hlasů ptáků, čas rozvijení květ, oschnutí rosy. 6. Přinese něja kou přírodní ukázku : méně běžnou rostlinu (ne chráněnou!), zajímavý kámen, šišku, samorost.... 7. Vykoná
během
cesty dobrý skutek.
8. Během cesty si zhotoví z přírodního materiálu a pouze za použití nože drobný předmět na památku,který po skončení cesty předloží spolu s deníkem a ukázkou přírodniny. Na cestu si může vzít pouze : Ešus nebo malý kotlík, lžíčku , čutoru, sekeru, nůž, spacák, celtu, rébl, tepláky na spaní, svetr, hygienické předměty, mapu, busolu, hodinky, deník, tužku, sirky a omezené množství potravin (vydá vůdce nebo kuchal).
Hospodář 1. Zná
předpisy
(pro rowery)
o odd novém a táborovém
účetnictví.
2. Prokáže prakticky znalost těchto předpisů tím, že : - vedl účetnictví alespoň 14 denního tábora - vedl nejméně 6 měsíců finančn í hospodaření odd nu. 3. Vypracuje podle pOkynů vůdce oddnu rozpočet nejméně 14 denního tábora pro náš odd" (strava,doprava,materiál,ostatn Q. 4.vedl nejméně 6 měsíců materiálové hospod aření oddnu , přehled o půjčování a používání.Provedl alespoň 1x za toto období inventuru veškerého materiálu oddnu .
STOUPA HLÁsí
Tři
strana 16
p",zdniny 11993
OrU pera
Odznak 'Tlí orlích per' může získat člen odd nu po splnění celé Stezky člena. Zkouška může být skládána pouze na letním táboře a musí ji sledovat a všichni ostatní přítomní členové odd nu. Kontrolou je junácká čest.
1. Zachová od večerky jednoho dne do večerky druhého dne (24 hodin) naprosté mlčení a půst.Po tuto dobu smí p~ pouze vodu. 2. Prožije den od východu do západu slunce o samotě, nikým neviděn. 3. Přenocuje sám a jen s výstrojí a nejnutnějšími pomůckam i na místě určeném vůdcem odd nu .
ORLí ROWER
úen pro rOWE"Y)
1. Zdolání olympijského triatlonu (1 km plavárG 40 km kolo,
10 km
běh)
do 3.5 hodiny.
2. Překonáním trasy 200 km v létě i na sněhu I!P'Jze za pomoci vlastnoručně nesené výzbroje a výstroje. 3. Zdolá horu 3000 m
nadmořské
výšky.
NAROZENINY
4. 50m pod zemský povrch. 5. Zdolá skálu obtížnosti IV. (alespoň v úsecíclll 6. Spluje řeku obtížnosti alespo~ v úsecích VV~~.
~
n-
7. Sjede na lyžích kopec z výšky alespo~ 200CiIl1. 8. Zorganizuje (nebo spoluorganizuje) a mimo území ČSFR.
alespo~
1 expedici
9. Zná způsoby nouzové výživy (praktická Uk~
PEGGY 3.7.1977 RAMPA 8.7.1975 DŽfRA 16.7.1977 DAZUL 17.7.1966 VANDA 22.7. 1972 KEMíLEK 27.7.1976 SMERF 4.8.1972 MICHAL 10.8.1978 GAPA 12.8.1977 FíK 29.8. 1977
'-----_ _ _ _ _---l
sponzorovali :
Nadace FONS
a
NANZKONTOR VSETIN s.r.o.
