zsv꨽¢ªª¥êìêyvurê£êìêt zurêwyvêvihuêtvyh}zrvzslzr ovêryhqlêìêurshkꤧ¥ªªªê}#{pzr!êv} luêh|kp{vyzrv|êmpytv|
Lidé se v zákonech vyznají mnohem lépe
TÉMA MĚSÍCE
Naplno v přípravách na Vánoce
Moravskoslezský kraj – Více než dvěma tisíci stížností a podnětů se zabýval za dobu své existence odbor kontroly úřadu Moravskoslezského kraje. Vyvážet odpad na skládky už není moderní
„P
řicházejí k nám stížnosti doslova z každé oblasti – na nevhodně postavené zastávky hromadné dopravy, na rušení dopravních spojení, na neudržované silnice, na hlučnost zásobování, chyby ve stavebním řízení. Nejvíce podnětů je ale z oblasti zdravotnictví a školství,“ uvedla ředitelka krajského úřadu Eva Kafková s tím, že tady jde zejména o podezření z pochybení lékaře či chování zdravotnického personálu. Rodiče žáků si většinou stěžují na postup učitelů a zaměstnanců škol a školských zařízení posílají stížnosti na vedení škol. „Počet stížností v posledních letech spíše roste, je to především tím, že se lidé stále lépe a lépe orientují v zákonech a znají svá práva, ale také už vědí, že jim v mnoha ohledech může krajský úřad pomoci,“ konstatovala ředitelka Kafková. Vedoucí oddělení kontroly příslušného odboru úřadu Ilona Mlčáková doplnila: ,,Většina stěžovatelů je rozumných. Někteří stěžovatelé si ovšem leckdy vykládají zákony po svém a bývá s nimi obtížnější komunikace. Máme
Moravskoslezský kraj – Největší část odpadů produkovaných domácnostmi i firmami na území kraje dnes stále končí na skládkách. ,,Ve srovnání s vyspělými evropskými státy je materiálové i energetické využití odpadů na mnohem nižší úrovni,“ uvedl náměstek hejtmana Pavol Lukša (KDU-ČSL) s tím, že nutnost řešit jejich likvidaci vyvolávají zejména místa znamenající riziko pro životní prostředí, například staré zátěže z průmyslové činnosti nebo nepovolené skládky. I oficiální skládkování má ale nepříznivý dopad, obsazené území by tak totiž mohlo být využito jiným způsobem přijatelným pro prostředí, ve kterém žijeme. Skládkovaný odpad i přes veškerou kontrolu a uložení v souladu s platnou legislativou vypouští do ovzduší emise, zapáchá či znečišťuje okolí. Z celkové produkce je tímto způsobem odstraňováno přibližně 63 procent komunálního odpadu (údaj za rok 2004). Nejen proto je nutné mít krajské centrum pro zpracování opadů. (Pokračování na straně 2)
krajského úřadu, přes které projdou všechny stížnosti, které jsou směřovány na úřad. Po založení spisu putuje stížnost, a to i anonymní, na příslušný odbor krajského úřadu, přičemž každý stěžovatel musí dostat vyrozumění do 30 dnů. V oprávněných případech jím bývá oznámení o prodloužení lhůty k vyřízení, protože je nutné dohledat další podklady a dokumentaci. Někdy je nutné pro řešení podání zřídit komisi (především v případech stížností na lékaře) – to pak může vyřízení trvat i několik měsíců. Za vyžádané odborné posudky kraj platí v některých případech i desítky tisíc korun. Z celkového počtu již zmíněných dvou tisíc stížností je jen asi pětina oprávněných či alespoň částečně oprávněných.
Počet stížností přijatých krajským úřadem 2001 2002 2003 2004 2005 (údaj k 9. 12. 2005) Celkem
155 246 500 627 626 2154
Obyvatele hlučínského domova důchodců jsme o druhém adventním víkendu zastihli v plné práci na výzdobě penzionu. V rámci ergoterapie především klientky domova vytvářejí krásnou vánoční výzdobu, která si nezadá ani s těmi profesionálně vytvořenými. Evženie Poloková (na snímku) a Jiřina Bazalová dokáží vyrobit krásný adventní věnec.
Propagační materiály získaly ocenění
K NOVÉMU ROKU Vážení občané Moravskoslezského kraje! Kraj vstoupil končícím rokem do druhého volebního období a já doufám, že se nám stále daří mít vaši důvěru. Chceme ji i nadále upevňovat a být především vám maximálně prospěšní. Přeji vám klidné Vánoce a do roku 2006 hodně úspěchů, zdraví, štěstí a osobní pohody.
Evžen Tošenovský, hejtman Moravskolezského kraje
Vážení občané, čtenáři našeho měsíčníku! Končí další rok a já věřím, že byl i pro vás pro všechny šťastný a úspěšný. Za sebe mohu slíbit, že i v roce 2006 budeme pokračovat ve své práci pro vás, chceme vám být i nadále užitečnými pomocníky. Vám všem osobně pak přeji jménem zaměstnanců krajského úřadu příjemné vánoční svátky a všechno nejlepší do nového roku.
Moravskoslezský kraj – Jako druhý nejlepší v ČR byl vyhodnocen cizojazyčný propagační materiál Moravskoslezského kraje v prestižní soutěži časopisu pro cestovní ruch COT Business v kategorii „Náš kraj“. První místo získal kraj Olomoucký, třetí Zlínský. „Cenu náš kraj dostal za komplexní a obsahově kvalitní propagační materiály cestovního ruchu vydané v roce 2004. Jsou mezi nimi mimo jiné publikace Kulturní a historické perly Moravskoslezského kraje, Venkovská turistika na severní Moravě a ve Slezsku, TOP SKI Morava a Slezsko, která uvádí lyžařské areály pro sjezdaře i běžkaře na Moravě, publikace představující
náš kraj s názvem Seznamte se… a nová mapa kraje,“ uvedla Petra Papoušková z odboru regionálního rozvoje s tím, že materiály mohou zájemci získat zdarma v infocentrech měst. Do našeho kraje putovaly i další dvě ceny v rámci soutěže „Nejlepší informační centrum v ČR“: 1. místo získalo infocentrum Frenštát pod Radhoštěm a 2. místo MIC Ostrava. „Daří se nám měnit povědomí o našem regionu jako o kraji těžkého průmyslu, urazili jsme kus cesty a náš region má rozhodně co nabídnout i těm nejnáročnějším turistům. My se je snažíme přilákat,“ připomněl hejtman Evžen Tošenovský (ODS).
KRÁTCE Nová krajská silnice ulevila veřejné dopravě u Paskova Paskov – Nová čtyřkilometrová silnice k paskovkému dřevozpracujícímu komplexu ulevila dopravě okolních obcí. Účelovou komunikaci slavnostně v listopadu otevřeli hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS) spolu se zástupci podniků v zóně (pila Mayr-Melnhof Holz, Biocel Paskov, firmy Abex a Moravia Timber). Dosud musely nákladní vozy s materiálem a produkty jezdit po přilehlých cestách přímo přes obce. Kraj stavěl takovou komunikaci poprvé jako součást programu podpory podnikání a přispěl na výstavbu 18,5 miliony korun. Celkově stála 114,5 milionu, z toho 36,5 milionu investovaly firmy Biocel Paskov a pila Mayr-Melnhof Holz, stát dal 59,5 milionu korun.
Podpora vzdělávání se kraji vrátí Moravskoslezský kraj – Kraj bude systematicky podporovat vědu a výzkum, vypisuje i stipendia.
P
EvaKafková, ředitelka krajského úřadu
Nenašli jste naše noviny ve Vaší schránce? Reklamační linka: 242 450 505
TÉMA MĚSÍCE
zkušenosti i s vyhrožováním, občané se chovají často emotivně nebo nám nadávají. My jsme však vždy povinni držet se zákonů, a to také striktně děláme.“ Pracovníci krajského úřadu jsou proškoleni nejen v právních předpisech, ale i v oblasti asertivity a psychologie, tedy jak s lidmi spolupracovat, učit se pochopit jejich chování a citlivě s nimi jednat. Není výjimkou, že na oddělení stížností přijde dvacetistránkový zbytečně popisný list. Rozpoznat podstatu stížnosti je pak obtížné. Proto Ilona Mlčáková radí: „Je dobré sepsat stížnost stručně, věcně a popsat jasně problém, stěžovatelé tak mohou napomoci rychlému řešení svých problémů. Náš úřad si pak může snáze vyžádat potřebné doklady u jiných orgánů veřejné správy, případně ještě stěžovatele požádá o doplnění či upřesnění stížnosti,“ vysvětlila vedoucí. Postup při podávání stížností a dalších podání krajskému úřadu najdou zájemci i na webu kraje www.kr-moravskoslezsky.cz. Oddělení kontrolních systémů a stížností je evidenčním místem
ro rozvoj Moravskoslezského kraje je velmi dů- ní ovlivňuje kraj hlavně prostřednictvím sítě krajských ležitá podpora vědy, výzkumu a vzdělání obec- středních škol. Ve spolupráci s odbornými útvary kraně. „Stát neprojevil jakoukoli aktivitu je, zaměstnavateli, školami a i úřadem prápodpořit vědu a výzkum v našem kraji,“ uve- P E N Í Z E ce vznikají nové, pro trh práce užitečné obory. Z KRAJE dl hejtman Evžen Tošenovský (ODS) s tím, že POMOHLY Školství vysoké je zřizováno státem, na podvzdělávání, věda a výzkum jsou jasné krajské poru místních vysokých škol ze státního rozpriority a je tedy nutné se jim věnovat. ,,Nepochopí-li počtu však putuje zoufale málo peněz na rozdíl od fitoto stát, který zřizuje vysoké školy, kde by měla cen- nancování vysokých škol v Praze a Brně. Obdobně to tra vědy být, chceme jim alespoň nějak pomoci my,“ lze konstatovat i o podporování vědeckovýzkumných (Pokračování na straně 3) řekl hejtman. Úroveň vzdělání obyvatel a její zvyšová- projektů.
AKTUÁLNĚ
TIP NA VÝLET
SPORT
Pracovník výzkumného pracoviště Regional Cisco Networking Academy při FEI VŠB – Technické Univerzitě Ostrava Jiří Grygárek.
TURISTIKA
Regionální centrum pro Krajské zastupitelstvo má za Eva Sroková žije pro hendike- Ostravští plavci jsou právem Udržované lyžařské trasy zpracování odpadů bude do sebou rok práce ve druhém pované děti . pyšní, závodníci vozí medaile. v Beskydech a Jeseníkách. roku 2011. strany 1 a 2 volebním období. anketa – strana 3 strana 6 strana 7 strany 6 a 8 noviny jsou součástí projektu
www.ceskydomov.cz
2 | Prosinec 2005 TÉMA MĚSÍCE Vyvážet odpad na skládky už není moderní (Pokračování ze strany 1)
V oblasti nakládání s komunálními odpady existují ještě značné rezervy. Na některých územích dochází k nadbytečnému vzniku odpadů, není dosud zavedena jejich důsledná separace a recyklace či využití k jiným účelům. Přitom kampaň v médiích i výchova dětí ve školách směrem k šetrnému chování k životnímu prostředí je u nás na slušné úrovni. I když některá města v kraji jsou s ekologickým chováním o krok napřed, jedná se zde zejména o separaci komunálního odpadu. V mnoha případech ale chybí systémy k předcházení vzniku odpadů jako například zavádění nových technologií ve výrobních procesech v souvislosti s obaly, barvami či laky, a dále pouze malá část vzniklých odpadů je recyklována. Velmi nízké je i energetické využití vhodných odpadů. „Není tajemstvím, že životní prostředí v Moravskoslezském kraji patří mezi nejzatíženější v republice,“ uvedl Hynek Orság, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou uhlí (důlní poklesy), kontaminace horniny a podzemních vod průmyslovou činností (staré ekologické zátěže), znečištění povrchových vod a ovzduší z dopravy a z průmyslu. To je specifické pro náš kraj, kde velké objemy odpadů z hutí a energetiky tvoří rozhodující podíl na celkové produkci odpadů a jsou trvalou součástí řešení nakládání s nimi. Také oblast stavebních odpadů je u nás odlišná právě kvůli velkému počtu rekultivačních prací. Ty musejí být provedeny kvůli někdejší hornické činnosti.
M ORAVSKOSLEZSKÝ
Černým skládkám bude brzy konec Moravskoslezský kraj – Až 160 tisíc tun ročně především odpadů z domácností by mělo zpracovávat regionální integrované centrum pro nakládání s odpady, které kraj v úzké spolupráci s obcemi plánuje zprovoznit v roce 2011.
O
ficiálním startem spolupráce je memorandum o společném postupu při přípravě Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů Moravskoslezského kraje. Dne 5. prosince jej podepsali hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS) a primátoři Ostravy Aleš Zedník (ČSSD), Opavy Zbyněk Stanjura (ODS), Karviné Antoním Petráš (KSČM) a starostka Frýdku-Místku Eva Richtrová (ČSSD). „Připravujeme komplexní řešení, přičemž kraj je partnerem jednotlivých měst, která jsou za nakládání s odpady ze zákona zodpovědná. Zajímá nás řešení při dodržení ekologických pravidel a zároveň je nutné, aby lidé v kraji neplatili za odvoz a likvidaci odpadů v budoucnu více. Budeme pracovat na tom, aby nevznikaly nové skládky odpadů a úplně zmizely ty černé, „ uvedl hejtman s tím, že náklady na vybudování nového krajského centra pro nakládání s odpady, jehož součástí bude moderní spalovna, se vyšplhají nad tři miliardy korun. Kraj počítá s podporou Evropské unie, část peněz by mohla přijít ze soukromých zdrojů. „Moderní řešení využití odpadů zahrnuje spalovnu s energetickým zdrojem, která by současně vyráběla a do sítí dodávala elektrickou energii, přičemž zbytky po spalování by měly být dále využitelné například ve stavebnictví,“ uvedl náměstek hejtmana Pavol Lukša (KDU-ČSL). Podle něj je tak velká pravděpodobnost, že by si no-
vé centrum mělo umět na svůj provoz také vydělat. Pro stavbu je zatím jen vytipováno několik lokalit: areál v Ostravě-Kunčicích nebo prostory bývalé koksovny Šverma v krajském městě, na Karvinsku to je bývalý Důl Barbora. V současnosti připadá na osobu v kraji 300 kg odpadů ročně, jedná se přitom kromě komunálního odpadu (z domácností, úřadů) také o odpady z průmyslových podniků, zemědělské činnosti nebo lesnictví, zpracování ropy, ze stavební činnosti, veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného, ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství. „Pro nás je dnes důležitý a závazný plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, který navazuje na obdobná řešení v rámci ČR i EU. Plán v září loňského roku schválilo zastupitelstvo kraje,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Hynek Orság a dodal, že dokument určuje zásady pro nakládání s odpady a stanovuje cíle, kterých je nutno dosáhnout v oblasti odpadového hospodářství do roku 2012. Časový harmonogram budování regionálního centra odpadů je následující: Plán bude připraven na jaře 2006, podle jeho požadavků kraj zadá projekt a zvolí vhodnou lokalitu. Současně s tím bude připravována žádost o podporu EU tak, aby stavba byla zahájena v roce 2009. Naplno bude centrum sloužit od roku 2011.
Memorandu o společném postupu při budování krajského centra odpadů podepsali hejtman kraje Evžen Tošenovský a primátoři Aleš Zedník (Ostrava), Zbyněk Stanjura (Opava), Antoním Petráš (Karviná) a starostka Frýdku-Místku Eva Richterová.
Cíle v nakládání s odpady pro nejbližší léta: – do roku 2012 zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace – zvýšit využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000, kdy bylo využito jen asi 20 % – na skládky by se v roce 2010 mělo ukládat o 20 % méně tuhých odpadů než v roce 2000 – snížit produkci nebezpečných odpadů v kraji do roku 2010 o 20 % proti roku 2000 – pro obce to znamená: – zaměřit se na separaci, dotřídění, provoz sběrných dvorů, sběr nebezpečných složek komunálních odpadů – zejména upřednostnit tříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů, kovů – vytvářet podmínky pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelných odpadů, aby nebyly součástí komunálního odpadu.
Novinky z krajských nemocnic Nová neurologická JIP Krnov – Krnovská nemocnice otevřela novou jednotku intenzivní péče určenou pro pacienty s těžkým neurologickým onemocněním, jako jsou cévní mozkové příhody, epileptické záchvaty a zánětlivá onemocnění mozku a míchy. „V podstatě jde o možnost včasného komplexního zásahu, kdy je
Téma, Z kraje
KRAJ
možné předejít dalšímu poškození mozku pacienta,“ říká náměstek pro léčebnou péči Ivan Pavlák s tím, že na oddělení pracuje speciální elektroencefalograf, který dlouhodobě zaznamenává činnost mozku, a je pouze na čtyřech neurologických jednotkách intenzivní péče v celé ČR.
Porodnici neruší Havířov – Od ledna 2006 začne havířovská nemocnice s přestavbou porodního oddělení a porodního sálu, porodnický komplex začne znovu naplno fungovat od října roku 2006. I při probíhající rekonstrukci ale bude nadále k dispozici porodní sál, včetně kvalifikovaného personálu. Podle informací nemocnice nadále probíhají
speciální bezplatné kurzy plavání a cvičení pro těhotné. Nový porodní sál bude vybaven čtyřmi samostatnými boxy s veškerým potřebným zázemím, včetně pomůcek usnadňujících porod. Všechny boxy budou vybaveny monitorovací technikou, která zajistí trvalý dohled nad zdravotním stavem matky i novorozeněte.
ka vykupuje jihomoravská firma, přičemž vloni se podařilo sesbírat tři tuny víček. Po odečtení nákladu na odvoz akce vynesla 18 tisíc korun. V plánu pro letošek je nasbírat deset tun.
Hlas opozice k tématu: Rudolf Matocha (KSČM) Z mé 30leté profesní zkušenosti v odpadovém hospodářství mohu říci, že komplexní řešení problému odpadů je v našem kraji nutné, ale i časově akutní. Jako kraj jsme na hranici finanční únosnosti a životnosti skládek, tak i na finančních možnostech obcí a měst, které mohou vložit ze svých rozpočtů do systému nakládání s odpady. Pokud mají být naplněny záměry plánu odpadového hospodářství kraje, je nutné zřízení integrovaného centra, ať již formou spalovny nebo závodu na zpracování odpadu. Garantem dobře fungujícího centra může být jedině kraj, který je schopen jej profinancovat, a také prostřednictvím zastupitelstva kraje prosadit a zajistit dobře fungující systém.
Ladislav Velebný (ČSSD) Moravskoslezský kraj a naše největší města v kraji se dohodly na spolupráci a společném postupu při přípravě krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. Problematika odpadů v našem kraji je velmi ožehavá, řešením je spalovna. Spalovny jsou pro nás psychologickým strašákem. Nevěříme na solidnost projektů. Tepelné elektrárny, před odloučením popílku a škodlivých exhalací, nás také vyučily a některé první spalovny zřejmě též. Spalovny lze ale postavit i tak, že splní všechny parametry požadované z hlediska životního prostředí, lze je kontrolovat a neplní-li co mají, lze je i zavřít. Skládka však navždy zůstane jen skládkou, bolavým vředem v přírodě, bez využití na energii.
ZAUJALO NÁS Černá louka byla plná mladých lidí Ostrava – Výstava Učeň, středoškolák, vysokoškolák proběhla 2. a 3. prosince 2005 na Černé louce v Ostravě. Na 90 středních odborných učilišť, vyšších odborných škol i univerzit zejména z našeho kraje prezentovaly své nabídky, které rozhodně nebyly bez nápadu a tvořivosti. Přesvědčila se o tom také náměst-
Sbírají plastová víčka Karviná – Zaměstnanci nemocnice v Karviné-Ráji se zapojili do sběru plastových víček a již dříve proto zařízení získalo například barevné povlečení pro oddělení. Víčka z plastových láhví na nealkoholické nápoje či mléko sbírají zaměstnanci, ale i jejich rodinní příslušníci a dokonce i pacienti. Víč-
kyně hejtmana Jaroslava Weniogerová (ODS), která výstavu také navštívila.
Mládež o Evropské unii Moravskoslezský kraj – Díky projektům občanského sdružení Areka Stěbořice, které kraj podpořil již celkem 200 tisíci korunami, se mladí lidé z kraje zapojují do aktivit v rámci Evropského týdne mládeže. Parlamenty a zastupitelstva dětí a mládeže v Kopřivnici, Moravské Ostravě, Novém Jičíně, Opavě, Orlové, Vítkově a Vratimově v průběhu října až prosince 2005 pořádají veřejně přístupné akce propagující jednotlivé země EU. Ve dnech 4. a 5. 12. 2005 si na setkání Zastupitelstev dětí a mládeže Moravskoslezského kraje mladí o tomto tématu vyměnili své poznatky.
OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Postupně představujeme všechny obce kraje s rozšířenou působností, které mají od roku 2003 pověření pro výkon státní správy – v Moravskoslezském kraji je jich celkem 22.
OSTRAVA
S
tatutární město Ostrava je administrativním, správním, kulturním, obchodním, společenským i sportovním centrem Moravskoslezského kraje. Město se rozkládá na rozloze 214 km2 a žije v něm 313.568 obyvatel. Městské obvody a rozšířená působnost: Statutární město Ostrava se člení na 23 městských obvodů a rozšířenou působnost vykonává pro 12 dalších obcí. Samospráva města: Zastupitelstvo města má 55 členů. Politické složení: ODS 20 členů, ČSSD 16, KSČM 12, KDU-ČSL čtyři, SNK tři. Rada města má 11 členů, primátorem je Aleš Zedník (ČSSD). Plány do budoucna: Ostrava hodlá pokračovat v započaté ces-
tě rozšíření nabídky kulturního, sportovního a společenského vyžití jak občanů města, tak i občanů z jeho nejbližšího okolí. Uvažuje se např. o dokončení rekonstrukce Městského stadionu na evropskou úroveň, vybudování areálu vodních sportů v největším městském obvodu Ostrava-Jih, realizaci Moravskoslezské vědecké knihovny a další estetizaci obytných souborů, veřejných ploch a městské zeleně. Největší investice: Před dokončením jsou dvě nejvýznamnější stavby z oblasti ochrany životního prostředí, a to rozšíření kanalizačního systému a zbudování další části kolektoru v délce 1,2 km. Obě byly pořízeny za finanční účasti EU v rámci předvstupního fondu ISPA. Neméně význam-
nými stavbami bylo dobudování centrály Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, včetně heliportu a jeho vybavení špičkovou záchranářskou technikou. Nelze opomenout rekonstrukci dvou objektů v majetku města – Městské knihovny a její rozšíření o komorní scénu ARÉNA a rekonstrukci Staré radnice – Městského muzea. Významnými investicemi bylo vybudování multifunkčních objektů ve Vědecko-technologickém parku a plošná příprava průmyslových zón v sousedství letiště Mošnov a v Hrabové. Výčet je možné doplnit o finančně náročnou přípravu sportovních zařízení (ČEZ ARÉNA a doprovodné objekty) a hotelu ATOM pro potřebu konání MS v ledním hokeji v roce 2004. Trocha historie: Ostrava byla v minulosti významnou křižovatkou obchodních cest. Trvalejší osídlení dokládají archeologické nálezy z doby před 25.000 lety. První písemnou zmínku o Slezské Ostravě nalézáme v listině papeže
Řehoře IX. z roku 1229, první písemná zmínka o Moravské Ostravě pochází z roku 1267. Zásadní zlom ve vývoji města znamenal objev černého uhlí v roce 1763, který v 19. století vedl k rozmachu obchodu a řemesel. K další expanzi těžkého průmyslu, růstu počtu obyvatel a rozvoji kultury a školství došlo během 20. století. Po roce 1989 prodělalo město zásadní proměny. Díky útlumu těžby uhlí a výrazné restrukturalizaci se změnila orientace výrobních podniků a značně se zlepšilo životního prostředí. Stále zde však setrvává silný průmyslový potenciál, kvalifikovaná pracovní síla a odborné zázemí, opírající se o tři vysoké školy. Zajímavosti: Ostrava je každoročně místem konání řady mezinárodně významných akcí. V oblasti kultury nelze opomenout Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, festival světové hudby Colours of Ostrava, každý lichý rok se koná mezinárodní festival loutkového divadla
Spectaculo Interesse. Sportovní příznivci si našli cestu na Městský stadion, kde se tradičně koná vrcholný atletický mítink Zlatá tretra. Každoročně se v rekonstruované ČEZ Aréně pořádají akce na úrovni mistrovství Evropy nebo světa (lední hokej, futsal, latinskoamerické tance). Návštěvníky i obyvatele města zaujme návště-
va největšího hornického muzea v republice, řadu atrakcí nabízí zoologická zahrada, rekonstruovaný Slezskoostravský hrad nebo výstaviště Černá louka s přilehlým areálem Miniuni. Nezapomenutelný rozhled do okolí se nabízí návštěvníkům vyhlídkové terasy největší radniční budovy v republice – Nové radnice.
Slezskoostravský hrad je po rekonstrukci jednou z nejnavštěvovanějších ostravských atraktivit.
Aktuálně
M ORAVSKOSLEZSKÝ
Prosinec 2005 | 3
KRAJ
Podpora vzdělávání se kraji vrátí Lubomír Pospíšil (ODS), předseVěda a výzkum jsou přitom dů- da komise pro vědu, výzkum a vyležité nejen jako motivační činitelé soké školy. Pokud návrh na prosinmladých vysokoškolcovém jednání krajsky vzdělaných lidí, P E N Í Z E ští zastupitelé schválí, ale také pro spolupráměli by studenti, dokZ KRAJE torandi a další mlaci s místními podniky a zahraničními in- POMOHLY dí pracovníci výzkuvestory. „V našem zámu a vývoje místních jmu je motivovat hlavně mladé lidi, veřejných a soukromých vysokých aby v kraji zůstávali. Nejen proto škol, případně pracovníci aplikokraj každoročně hodlá podpořit vědeckovýzkumné projekty na vysokých školách, především v oblasti aplikovaného výzkumu. Připra- Knihovna se nezačne ven je také program stipendií pro výborné studenty,“ konstatoval stavět ani v roce 2006 hejtman Evžen Tošenovský. Návrh Moravskoslezský kraj – Kraj opět již schválila rada kraje, stejně ja- nedostane žádné peníze na výstavko dostal zelenou ve výboru pro vý- bu nové vědecké knihovny, ačkochovu, vzdělávání a zaměstnanost. li už léta žádá o zařazení financoNa prosincovém jednání pak bude vání stavby ze státního rozpočtu. program mobilit studentů a mla- „Pro rok 2006 jsme chtěli 65 milidých pracovníků výzkumu a vývo- onů korun na zahájení stavby, náje předložen k posouzení zastupi- vrh nakonec sněmovnou neprošel,“ uvedl hejtman Evžen Tošetelstvu kraje. Návrh programu řeší systém novský (ODS) s tím, že bez pomoci krajských stipendií pro vynika- státu kraj ale knihovnu nepostaví. Celkem by se náklady měly pohyjící studenty v technických vysobovat kolem 700 milionů. Vědeckoškolských oborech, na což chce kou knihovnu kraj převzal od státu kraj ze svého rozpočtu pro příš- před třemi lety. „Knihovna ale dloutí rok dát pět milionů korun. „Pro- hodobě sídlí v nevyhovujících podgram vychází z dokumentu rozvoje mínkách, prostory kapacitně nedoaktivit výzkumu a vývoje v Morav- stačují a také vlhko od blízké řeskoslezském kraji, jehož cílem je ky Ostravice uskladněným knihám podpora odborného růstu studen- škodí. Současný stav neumožňuje tů a mladých – do 35 let – vědec- zvyšovat kvalitu služeb a rozšiřokých pracovníků v kraji,“ vysvětlil
(Pokračování ze strany 1)
vaných oborů veřejných výzkumných institucí možnost o příspěvek požádat již na příští rok. Kromě již zmíněných pěti milionů na stipendia by na výzkumnou činnost mělo být z krajského rozpočtu uvolněno dalších 15 milionů, o které by se zájemci ucházeli formou výběrového řízení. Mezi navrhovanými aktivitami je například až tříměsíční pobyt na zahraniční vysoké škole,
vat nabídku,“ vysvětluje hejtman. Vedení kraje se přitom již několik let snaží celou věc řešit, včetně toho, že si zajistilo podporu poslanců za Moravskoslezský kraj. Právě poslanci ale při hlasování ve sněmovně porušili svůj slib podpory celé akci a nakonec hlasovali jinak. „Splnili jsme při podání žádosti o financování ze státního rozpočtu veškeré podmínky, opravdu to nechápu a musím se pozastavit nad tím, jak mizivá nebo dokonce žádná je podpora vědě, výzkumu a vzdělávání v našem regionu. Nikdo totiž nepochybuje, že vědecká knihovna je nezbytnou součástí krajského vzdělávání,“ kroutil hlavou hejtman. Kraj se například již dohodl s ostravským magistrátem, že pro knihovnu vyčlení pozemek vedle krajského úřadu. Knihovna by měla být moderní budovou, která by i společensky ži-
Charakteristickým rysem havárie s únikem nebezpečných látek je, že přichází náhle a neočekávaně a že postihuje obyvatelstvo zcela nepřipravené.
K
la. V projektu jsou i dvě kavárny a přednášková síň. Půjčovny a studovny se nacházejí ve vyšších podlažích a budou přístupné jen re-
gistrovaným čtenářům. Konferenční sál je naplánován do suterénu, v podzemí budou také depozitáře knih a technické zázemí.
sobu desinfekčních nebo neutralizačních roztoků, případně jen zásobu vody k omývání těla. V případě, že dojde ke kontaminaci těla, je potřebné se důkladně osprchovat nebo omývat zasažená místa a také vyměnit ošacení. Pokud bylo obyvatelstvo varováno sirénami, sledujte regionální vysílání rozhlasu, televize, ale i obecních rozhlasů. Zde se dozvíte, co se stalo a co máte dále konkrétně dělat. Budete-li vyzváni k evakuaci, připravte si evakuační zavazadlo. Jednejte klidně a s rozvahou, nepodléhejte panice a zbytečně netelefonujte. Zabráníte tak přetížení telefonních sítí, které jsou potřebné pro záchrannou a zdravotní službu či hasiče. Vyvarujte se větší fyzické námahy, zamezíte zvýšení příjmu škodlivé látky do organismu. Byt opouštějte pouze na pokyn velitele zasahujících složek integrovaného záchranného systému. Nezapomeňte poskytnout pomoc starým a nemocným lidem a lidem neschopným pohybu. Vždy se přesvědčte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt. Příště: Improvizovaná ochrana před účinky nebezpečných látek
Ostrava – O budoucnosti regionálních letišť jednali v listopadu na krajském úřadě zástupci evropských letišť a dopravní odborníci. Kraj je od jara novým členem pořadatelského Institutu evropských regionů se sídlem v Salzburku. Podobná konference se konala v našem regionu poprvé.
Ceny za třídění odpadu Moravskoslezský kraj – Obce s nejlepší výtěžností separovaného sběru odpadů, konkrétně plastů, skla a papíru s názvem byly počátkem prosince vyhodnoceny v soutěži O keramickou popelnici. V první kategorii obcí do 3000 obyvatel se s celkovou výtěžností 45,6 kilogramu na osobu za rok umístily Kozlovice, druhý byl Rohov, třetí Čavisov. Ve druhé kategorii obcí nad 3000 obyvatel se na prvním místě umístil Hradec nad Moravicí (58,81 kg), na druhém místě Baška a na třetím Třinec. Výherci obdrželi finanční odměnu a keramickou popelnici pro nejlepšího třídiče.
Autobusy v Hlučíně opět jezdí z nádraží Návrh Sdružení Kuba, Pilař architekti – Brno se nejvíce zamlouval devítičlenné porotě soutěže na řešení stavby Moravskoslezské vědecké knihovny. Knihovna by měla mít dvě podzemní a osm nadzemních podlaží.
Silničáři sníh zvládají
Chemikálie mohou ohrozit i život patrech na závětrné straně budovy a pokusit se místnosti utěsnit. Většina nebezpečných chemických látek je těžší než vzduch, a proto se snadno dostávají do sklepních a přízemních místností. Z toho důvodu je zásadně nesprávné hledat úkryt právě tam. Pokud jsme doma, nikam nevycházíme. Utěsněním oken v místnosti, například také navlhčenými závěsy a záclonami, zamezíme průniku nebezpečné látky do místnosti. Dále je nezbytné vypnout veškerou klimatizaci a utěsnit další větrací otvory. Při havárii se může stát, že obyvatelé budou muset určitou dobu pobývat v zamořeném prostoru nebo jím projít. V tom případě je nutné chránit dýchací cesty a povrch těla pomocí prostředků individuální ochrany – pokud je máme k dispozici – nebo takzvaných improvizovaných prostředků ochrany. Základním principem improvizované ochrany je využití takových vhodných oděvních součástí, pomocí nichž je možné chránit dýchací cesty a celý povrch těla. I když ještě nedošlo ke kontaminaci povrchu těla nebezpečnou látkou, je účelné připravit si zá-
Jednali o rozvoji letišť
vatelstva a také podíl absolventů vysokých škol. Pro tento region je nutné, aby vysokoškolsky vzdělaní lidé náš kraj neopouštěli, ale aby zde nacházeli perspektivu zajímavé práce a kvalitního života. Máme ambice, které vycházejí ze znalosti potenciálu našich občanů, aby se místní výzkumná pracoviště stala v řadě odborných směrů lídrem vědecké práce,“ uzavřel hejtman.
K TÉMATU
HASIČI OBČANŮM
úniku chemických látek může dojít jednak působením člověka, a to zejména u havárií způsobených přímo ve výrobě, při skladování nebo dopravní nehodě při přepravě, ale i vlivem přírodních událostí, především povodní, silného větru, sesuvů půdy. Nelze ale opomenout ani případnou hrozbu teroristického útoku. Chemikálie může uniknout např. z výrobního závodu, ale také při přepravě nebezpečných látek po silnicích, železnici, popřípadě na vodních tocích. Únik nelze také vyloučit z potrubí a ze skládek. Nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami jsou chlor a čpavek. Ty se vyskytují ve všech větších městech, kde jsou používány například ve vodárnách, na zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování masa, mlékárnách, nemocnicích. V oblasti chemické havárie je koncentrace nebezpečné látky vždy nejvyšší a tedy nejnebezpečnější. Pokud dojde k havárii, je prvořadou zásadou nepřibližovat se k místu havárie a vyhledat vhodný úkryt, tedy urychleně se schovat v nejbližším domě ve vyšších
zahraničním vědeckém pracovišti nebo v zahraniční firmě s výzkumnými aktivitami v rámci společného mezinárodního projektu, dále odborná stáž v délce od tří do 10 měsíců či účast na mezinárodních soutěžích tvůrčí činnosti. Podpora vědy a vzdělání patří mezi silné priority vedení Moravskoslezského kraje. „Kraj potřebuje zvýšit celkovou vzdělanost oby-
KRÁTCE
Moravskoslezský kraj – Zimní sezona naplno začala v polovině listopadu a údržba silnic je nutností téměř bez přerušení. „Letos jsme již zažili situace, kdy byla v akci veškerá technika, a to včetně dodavatelské posily,“ uvedl Milan Novák, technický náměstek Správy silnic MSK. Správa má k dispozici vlastních 120 sypačů vybavených pluhy, 14 sněhových fréz, 40 na-
Při návalech sněhu vyjedou všechny mechanismy.
kladačů, 16 šípových pluhů. „Jsme předzásobeni 20 tisíci tunami soli a 60 tisíci tunami inertního posypu,“ dodal Milan Novák s tím, že jen pro měsíc listopad činil odhad nákladů nutných na zabezpečení zimní údržby silnic v kraji kolem 50 milionů korun a pro celou zimní sezonu (listopad 2005 – březen 2006) se náklady přiblíží podle vývoje počasí k částce 260 milionů. Úseky, které dělají potíže zejména řidičům kamionů, jsou především na silnici I/56 Ostravice – Bílá, směr Bumbálka. Tady bývá doporučována jízda těchto vozidel při nepříznivém vývoji počasí pouze se sněhovými řetězy. Dále se jedná zejména o úseky silnice I/11 stoupání v Neborech a úsek silnice I/57 Vrchy na tahu z Fulneku do Opavy. Tam mají především kamióny bez zimní výbavy potíže.
Pro pacienty se nic nemění Moravskoslezský kraj – Z krajských nemocnic nebudou od ledna akciové společnosti – kraj musel proces kvůli zásahům ministerstva zdravotnictví posunout až na 1. červenec 2006. „Pro pacienty se nemění nic, nemusejí se bát, že by neměli péči, na jakou jsou zvyklí,“ zdůraznil náměstek hejtmana Jiří Veverka (ODS). Zastupitelstvo schválilo vznik akciovek le-
tos v dubnu. Ministerstvo zdravotnictví ale některým krajům (včetně našeho) posunulo termín výběrových řízení na lůžkovou péči a tím celý proces zabrdzdilo. „Také návrh zákona o neziskových nemocnicích by prakticky znamenal vyřazení některých nemocnic z veřejného pojištění a tím i omezení péče, a to nechceme,“ uzavřel náměstek Veverka.
Hlučín – Autobusy v Hlučíně od 11. prosince zajíždějí na autobusové nádraží. Skončila tak pětiměsíční uzávěra, během které bylo nádraží úplně rekonstruováno. S otevřením výpravní budovy a definitivním ukončením celé akce se počítá na jaře příštího roku. Celkové náklady na rekonstrukci autobusového nádraží dosáhnou výše kolem 32 milionů Kč. Tři čtvrtiny prostředků získá město Hlučín jako dotaci z fondů Evropské unie.
Pomáhá najít práci Moravskoslezský kraj – Ve spolupráci s úřady práce napomáhá internetová poradna Jobtip bezplatně najít lidem vhodný typ pracovního uplatnění, případně rekvalifikaci. Pracovníkům pracovních úřadů pak systém pomáhá v práci s klienty, neboť je schopen rychle dohledat potřebné informace ohledně náplně jednotlivých povolání, požadavků firem, aktuálních nabídek. Jobtip je také učen zaměstnavatelům i zájemcům o práci. Dalším přínosem systému je zvyšování počítačové gramotnosti u některých klientů úřadů práce.
Infotherma potřinácté Frýdlant nad Ostravicí – Problematice vytápění, úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie se již od prvního ročníku v roce 1994 věnuje specializovaná topenářská výstava Infotherma. Její třináctý ročník se uskuteční ve dnech 16.–19. ledna 2006 ve Frýdlantu nad Ostravicí a zúčastní se ho přes 250 firem a institucí, které se zabývají tepelnou pohodou našich příbytků za ekonomicky přijatelných podmínek.
ANKETA
Zastupitelé hodnotí rok práce pro kraj Jeden rok pracuje zastupitelstvo v novém složení. Napříč politickým spektrem jsme se zastupitelů ptali, jak končící rok hodnotí.
Michal Brabec (ODS) Pokládám za důležité, že koalice, jejíž zrod nebyl jednoduchý, prokázala svou funkčnost, která má základ v kvalitním personálním složení rady kraje. To se projevilo hlasováním o všech stěžejních bodech, zejména pak o rozpočtu kraje. Vnímám negativně mechanismus volby přísedících krajského soudu, kdy zákonodárci vložili tuto povinnost na bedra krajských zastupitelů, ale bez odpovídajících kompetencí pro jejich zodpovědný výběr. Jako občan i zastupitel vnímám pozitivně velkou snahu o vyřešení problému průmyslové zóny Nošovice. Mrzí mě, že se ve státním rozpočtu nenašly prostředky na financování výstavby nové krajské knihovny.
ho růstu a sílící ekonomiky klesla v kraji nezaměstnanost. To pokládám za nejdůležitější fakt z hlediska občanského i politického. Záchranné sociální sítě fungují. Úspěšně pokračuje výstavba dálnice D47, která se brzy stane nejvýznamnější dopravní tepnou kraje. Pokud vyjde i vstup korejského investora – automobilky Hyundai, bude to rok velice úspěšný.
Miroslav Pulchart (KDU-ČSL)
bu dalších strategických plánů týkajících se rozvoje MSK.
Miroslav Novák (ČSSD) První rok nového krajského zastupitelstva byl významný zejména z pohledu rozhodování o dotacích z Evropských fondů. Moravskoslezské instituce, města a obce, ale také podnikatelské subjekty mohly na vlastní kůži pocítit finanční přínos vstupu do EU. V závěru roku se kraji naskytla další historická příležitost, a tou je možný vstup strategického investora – automobilky Hyundai do regionu. Přes veškeré problémy, které tento náš kraj sužují, je to region, na který musíme být pyšní.
Uplynulý rok pravicové vlády ODS a KDU-ČSL v kraji hodnotím jako úspěšný. Zvolené orgány na všech stupních dokázaly bez problémů navázat na práci předchozího vedení kraje. Bylo vyhlášeno koaliční programové prohlášení „Cesta vpřed“, ve kterém je potvrzeno společné úsilí podílet se na Josef Babka (KSČM) Hana Nováčková (ČSSD) dosažení cílů v souladu s potřebami kraje. Občané kraje tento rok výrazně nepocítili V uplynulém roce zásluhou hospodářské- Tento dokument bude základem pro tvor- klady krajského zřízení. Některá rozhodnu-
tí, která byla přijata, mohou mít dopad až v roce 2006. Jde zejména o transformaci nemocnic z formy příspěvkových organizací kraje na akciové společnosti. Opozici se nepodařilo přesvědčit „vládnoucí koalici“ o nesprávnosti tohoto kroku. Obce a města se nedočkaly výraznější pomoci při realizaci svých projektů zejména kvůli nedostatku finančních zdrojů v rozpočtu kraje a nakonec ani schválený rozpočet ČR na rok 2006 nebyl k našemu kraji zvláště štědrý. Zbytečné rozjitření vyvolaly volby přísedících Krajského soudu v Ostravě, kdy došlo k nesmyslnému „kádrování“ lidí.
Růžena Šarišská (KSČM) Bohužel zvítězilo politično pravicové koalice nad zájmy běžného občana. V tomto smyslu považuji převádění nemocnic na obchodní akciové společnosti skoro až za zločin i vůči další generaci občanů.
Pavel Matůšů (KDU-ČSL) Myslím si, že z pohledu člena zastupitel-
stva kraje bude z hlediska hodnocení uplynulého roku rozhodující pro náš kraj především, jak se podaří vyřešit otázku kolem firmy Hyundai a zda do našeho kraje korejská automobilka příjde.
Andreas Hahn (ODS) Zastupitelstvo kraje pod vedením hejtmana Evžena Tošenovského pracuje na vysoké politické i profesní úrovni, a totéž platí pro celý krajský úřad. Je vidět, že kraj dále prosazuje rozvoj dopravní infrastruktury, což vidíme na výstavbě rychlostních komunikací, rozvoji letiště, údržbě a rekonstrukcí silnic v majetku kraje a možnosti vzniku nových průmyslových zón. Také je patrný posun v oblasti zdravotnictví, školství a sociální politiky na základě přijímání nových zásad a metod pro zkvalitnění fungování celého systému. Také bych chtěl zdůraznit velký posun při čerpání peněz z evropských fondů, které jsou pro rozvoj kraje i obcí velmi důležité.
6 | Prosinec 2005
M ORAVSKOSLEZSKÝ
Kultura, Volný čas
KRAJ
Běžkaři mají letos dalších 100 km tras navíc Moravskoslezský kraj – Už potřetí letos kraj podpoří údržbu lyžařských běžeckých tras hlavně v Beskydech a Jeseníkách.
„B
ěžkaři si polepší, v celém kraji bude udržováno více než 400 kilometrů tras, což je téměř o 100 kilometrů více než vloni. Pro tuto zimní sezonu bude z krajského rozpočtu provozovatelům rozděleno téměř 2,75 milionu korun,“ konstatoval náměstek hejtmana Pavel Drobil (ODS). Moravskoslezský kraj podporuje údržbu lyžařských běžeckých tras už třetí sezonu a stále je jediným krajem v republice. Na konci této zimy se příspěvku dočká 14 provozovatelů stezek v Beskydech, Jeseníkách, ale nově také na Vítkovsku. Kraj tak přímo podporuje provozovatele běžkařských tras, kteří se v době od letošního prosince do března 2006 starají o řádné značení a úpravu stop. Výrazně se tak zlepší podmínky pro tento zimní sport a zároveň to zvýší návštěvnost hor. „Všechny trasy budou značené jak na začátku podrobnou infotabulí, včetně plánku tras, tak i v průběhu jednotlivých tras. Bude to znamenat další výrazné zlepšení podmínek pro zimní sporty. Většina stezek je v blízkosti větších lyžařských středisek, a to významně zpříjemňuje rodinnou rekreaci, protože je tu možné využívat širokého spektra služeb i sportovních možností,“ upřesSezona 2003/2004 Sezona 2004/2005 Sezona 2005/2006
223 km 321 km 416 km
nila Petra Papoušková z odboru regionálního rozvoje. Kromě podpory zimní údržby běžeckých stop kraj opět vydá podrobné mapky tras. Již tradičně je zveřejňujeme v krajském měsíčníku na straně 8, k dispozici bu-
www.kr-moravskoslezsky.cz/ cr.html a www.tourisms.cz . Odbor regionálního rozvoje přivítá jakékoli názory, poznatky či zkušenosti, které běžkaři a návštěvníci hor při svých výletech získají. Jak jsou trasy udržované,
Provozovatelé dostávají peníze z kraje na řádné značení a udržování běžeckých tras.
dou od přelomu roku 2005 a 2006 i v tištěné podobě například v informačních centrech měst, vybraných lyžařských areálech v kraji, ale i na internetových stránkách 12 žadatelů 12 žadatelů 14 žadatelů
0,5 mil Kč 2 mil. Kč 2,75 mil. Kč
značené, jestli je orientační plán dostatečný. Poznatky pak budou stejně jako v uplynulých sezonách využity pro vyhodnocení celého programu údržby lyžařských běžeckých tras. Své připomínky směřujte na odbor regionálního rozvoje, tel.: 535 622. (Další informace na straně 8 – mapky udržovaných tras.)
Eva Sroková žije pro děti Ostrava – Práce s hendikepovanými dětmi a především jejich zařazení do běžného života, to je kus života ředitelky Speciální školy Kpt. Vajdy v Ostravě Evy Srokové. V listopadu byla Eva Sroková vyznamenána za dlouholetý aktivní přínos česko-polské spolupráci speciálních škol. Od Ministerstva zahraničí ČR to byla stříbrná medaile T. G. Masaryka, druhá pak od polského ministerstva národního vzdělání a sportu. „Potěšilo mě, že polské ocenění jsem obdržela jako vůbec první pedagog. Je ale zejména potěšitelné, že práce, kterou spolu s kolegy děláme, je vidět,“ s potěšením konstatovala oceněná ředitelka, která již řadu
Ředitelka Speciální školy Kpt. Vajdy v Ostravě Eva Sroková dostala dvě státní vyznamenání.
let úzce spolupracuje s konkrétním partnerskou speciální školou Jana Pavla II. v Katovicích. „Vzájemně se navštěvujeme zejména při příležitostech sportovních, kulturních či výtvarných soutěží. Naše děti tak mohou předvést, jak na sobě pracují a jak mnoho trénují,“ řekla Eva Sroková. Podle ní jsou podobné aktivity pro děti a mládež se zdravotním postižením nutností. „Jsou tak součástí aktivního dění, velmi často soutěží se zdravými. Pro jejich správný sociální vývoj je pocit úspěchu, který při účasti na soutěžích, mají velmi důležitý, ostatně stejně jako pro nás zdravé,“ vysvětlila ředitelka. To, že jezdí reprezentovat sebe, školu a vlastně i naši republiku do Polska, děti ještě více motivuje, přitom jazyková bariéra podle Evy Srokové zde prostě není. Speciální škola Kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu se od prvního ledna stává školou základní s rozšířenou nabídkou vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Učení se na jedné škole dětí zdravých a hendikepovaných je jedním z moderních integračních prvků, který je velmi důležitý pro zdravý psychický a sociální vývoj všech dětí.
NÁZEV TRASY
POPIS TRASY
Lyžařské trasy v Mostech u Jablunkova a okolí
Trasa A: Mosty u Jablunkova – Tunel – Studničné; Trasa B: lyž. okruh v blízkosti lyž. areálu; Trasa C: Mosty u Jablunkova – Górka – Vitališov – Jablunkov a zpět; Trasa D: Mosty u Jablunkova - chata Gírová - Bařiny
33
Běžecké tratě v Nové Vsi u Rýmařova
Trasa A: Nová Ves – Stará Ves; Trasa B: Nová Ves – Karlov Trasa C: Areál Nová Ves – okruh
23
Lyžařské trasy Veřovice
Veřovice lyž.středisko – Horečky můstky ve Frenštátě p/R
Lyžařské stopy v okolí Suché Rudné
Trasa A: Suchá Rudná – Železný vrch – Podlesí – Suchá Rudná – Malá Hvězda (modrá trasa); Trasa B: 2 okruhy Suchá Rudná; Trasa C: Lyžařský stadion Suchá Rudná – nástupní na modrou trasu
14,5
Lyžařské běžecké trasy v oblasti Pusteven
Trasa A: Tanečnica – k chatě na Martiňáku; Trasa B: Pustevny – rozhledna Cyrilka – socha Radegast – Radhošť; Trasa C: okruhy po 1, 2, 3, 4 a 5 km; Trasa D: ½ svahu Cyrilka – směr Radhošť – na chatu Mír a zpět na Pustevny
57
Lyžařské běžecké tratě – Rýmařov
Trasa 1: osvětlený okruh v městském parku na Sokolovské ulici v Rýmařově; Trasa 2: okruh v lyžařském běžeckém areálu (Strálecké údolí, Přírodní park Sovinecko); Trasa 3: spojnice mezi okruhem 1 a 2; Trasa 4: Rýmařov – Stará Ves; Trasa 5: Stará Ves – Skřítek; Trasa 6: Nové Pole – Kamenná Hora
28
Lyžařské běžecké trasy Bílá – Staré Hamry – Mezivodí
Trasa A: Bílá – Grúň – h. Charbulák – Bílý Kříž – Konečná – Sedlo pod Bobkem – Bílá; Trasa B: Bílá – Javořina – Kozí hřbety – Rožnovský vrch – Ondrašův dvůr – Mezivodí – Kyčera – Klín – Čistý – Smradlavá – Zámeček – Bílá
53
Traverzové cesty Těšínských Beskyd
Trasa 1: Javorový – traverzová cesta úbočím Javorového – Ostrý (tur.chata KČT) – Kozinec (tur.chata) – bus. zast.; Trasa 2: Ostrý (chata KČT) – Slavíč rozcestí u tur. chaty – Kalužný; Trasa 3: Ostrý – Kamenitý (soukr.tur.chata)
20,6
Lysohorská běžecká magistrála
Trasa A: Vrchol Lysé hory – Zimný – Papežov; Trasa B: Vrchol Lysé hory, Zimný – Labažky – Ivančena – Malenovický kotel – Albínovo náměstí
22
Běžecké tratě Dolní Lomná – centrum
3 okruhy nacházející se v centru Dolní Lomné
Guntramovice – úprava běžeckých lyžařských tras
Guntramovice – lyžařský areál – Červená Hora – stará tanková cesta – mlžný kopec a zpět
Lyžařské běžecké tratě v okolí Vrbna pod Pradědem
Trasa 1: Hvězda – Malá Hvězda; Trasa 2: síť okruhů u Stadiónku ve Vrbně p/P. Stávající trasy – Trasa 3: okolo Sokolské chaty; Trasa 4: Anenský vrch – Andělská Hora; Trasa 5: Hvězda: Anenský vrch – Anenské myslivny – žlutá trasa – Malá Hvězda – Hřeben – črevená trasa z Malé Morávky – Hvězda (možný nástup na trasu na Ovčárnu a dále)
55
Lyžařské běžecké tratě v lokalitě Malá Morávka – Karlov pod Pradědem
Trasa 1: Restaurace Kovárna (Malá Morávka) – Jelení – Vyhlídka Nová Ves; Trasa 2: Hotel Praděd Karlov p/P – Mravencovka – Vyhlídka Nová Ves; Trasa 3: Mravencovka – odbočka Malý Kotel – Alfrédka; Trasa 3A: Mravencovka a dále po zelené značce; Trasa 4: Ovčárna – kolem Kurzovní – na Švýcárnu; Trasa 4A: Ovčárna – odbočka v sedle pod Pradědem – směrem na vrchol Pradědu; Trasa 5: Hotel Praděd – přes rozcestí Pod Vápennou – na chatu Brano; Trasa 6: Velká Kotlina (Polesí Karlov) – Mravencovka – zpět lesní zkratkou; Trasa 7: Pod Vápennou (přístupný od hotelu Kamzík) – směr Hvězda – na Malou Morávku; Trasa 8: vnitřní Fit Okruh: z parkoviště Myšák u LV – chata Soliter
72
Lyžařské běžecké trasy Travný
Morávka Sviňorky – Malý Travný – vodní nádrž Morávka – údolí potoka Travný – kolem vodní nádrže zpět
14
KRÁTCE V lednu v Librexu
Počítače pro maminky
Ostrava – Dům knihy Librex je vyhlášený pořádáním tematicky zaměřených akcí. V prosinci přitáhly veřejnost především představení knížky o etiketě Ladislava Špačka a beseda s Emílií Vášáryovou. Na leden Librex chystá výstavu fotografií Svět v pohybu (3. 1.) autora Jiřího Hammerle, zahájení cyklu přednášek „Dáváme věci do souvislostí“ (9. 1.), besedu s Ivanem Měrkou v rámci Ostravských medailonů (10. 1.).
Karviná – Padesát maminek se během tohoto školního roku vzdělává v oblasti anglického jazyka a obsluhy osobního počítače. Od konce listopadu pak mají možnost navštěvovat kurz sebeprezentace a komunikace, kde se učí jednat a prezentovat v příštím zaměstnání, při výběrových řízeních, psát životopis. Kurz organizuje pro matky na mateřské dovolené Centrum pro rodinu Sluníčko v Karviné. Projekt nazvaný „Zůstaň v obraze“ je financován EvFilm o půlstoletí Havířova ropským sociálním fondem a státHavířov – Nejstarší historii města ním rozpočtem ČR. Havířova, které letos oslavilo 50. výročí založení, se rozhodli zma- Opava přes hledáček povat a zdokumentovat mladí ha- Opava – Výstava v Kabinetu fovířovští filmaři. Film s pracovním tografie opavského Domu uměnázvem „Město zeleně“ se již za- ní, která poběží až do 15. 1. 2006, čal natáčet a bude mít premié- je první skromnou bilancí projekru počátkem příštího roku. Ob- tu, na kterém se ještě pracuje. Jde sahuje trikové záběry i archivní o fotografické zobrazení historickéfotografie. Hrané scénky vznikají ho města Opavy a jejího nejbližšího ve spolupráci s herci z Těšínské- okolí, o projekt „Opava na prahu ho divadla. Kromě toho bude pro- nového tisíciletí“. Výstava ale zatkán vzpomínkami pamětníků: mi- tím neposkytuje komplexnější obmo jiné architektů Zoji Wallerové raz Opavy a života v něm, ale je jen a Bronislava Firly, malíře Bohumi- malou mozaikou různých přístupů la Kubíčeka, sochaře Otto Ciencia- k jednomu tématu. A pozvánkou ly, loutkaře Jiřího Tibitanzla. na budoucí velkou výstavu.
POČET KM
7,1
10
7
Vánoční koncert splněných přání Ostrava – Moravskoslezský kraj spolu s Nadací Terezy Maxové uspořádaly již tradiční vánoční koncert splněných přání. Vystoupili na něm mimo jiné Dan Bárta, Jiří Macháček se skupinou MIG21, Iva Frühlingová, Richard Krajčo a skupina Kryštof, děti z dětských domovů. Celý výtěžek koncertu putoval na pomoc dětem bez rodičů a pěstounským rodinám. Od prosince 2004 do srpna 2005 se v grantovém řízení a v rámci projektů přerozdělily v Moravskoslezském kraji téměř dva miliony korun, a to zejména na rozvoj dětí, všestranné mimoškolní aktivity, ozdravné pobyty dětí
z kojeneckých ústavů a dětských domovů, podporu vzdělání, budoucích profesí… Na snímku ředitelka krajského úřadu Eva Kafková (zcela vpravo) na setkání se zakladatelkou nadace, modelkou Terezou Maxovou (vlevo).
SENIOŘI MEZI NÁMI
Jsou spolu šťastni 65 let Bohumín – Kamennou svatbu v kruhu svých nejbližších oslavili 29. listopadu Františka (86) a Vladislav (89) Waloszkovi z Bohumína. Po 65 letech společného života si opět řekli své „ano“ v obřadní síni zdejšího městského úřadu. Vychovali 2 děti a mají 4 vnučky a 3 pravnoučata.
A jaký je jejich recept na šťastné a spokojené manželství? Porozumění, trpělivost, důvěra jednoho k druhému a umět odpouštět chyby. „Od začátku našeho vztahu jsme si rozuměli, a tak je tomu dodnes. Nikdy jsme se spolu vážně nepohádali,“ dodala Františka Waloszková.
POHLED ODJINUD
Business in second home
Podnikání v druhém domově
D
odnikání v cizí zemi není nikdy snadné, ale to, co v podstatě začalo jako hobby, přerostlo v profesi a v jednu z mých nejcennějších životních zkušeností. To, co jsem tady za pár let zažil, si rozhodně zaslouží aspoň zmínku. Jako začátečníci si Moravané museli uvědomit význam osobního přístupu při podnikání a při tom udělali úžasný skok z minulé éry do moderní doby. Bez ohledu na jejich lhostej-
oing business in a foreign country is never easy, but what essentially started as a hobby, has grown into a fulfilling profession and one of my most valuable life experiences. What I have witnessed here, in a matter of a few years, is nothing short of remarkable. For starters, Moravians have come to realize the importance of a personal approach in conducting business, and in doing so; have made a miraculous transition from the previous era into the modern age. Despite their indifferent attitude and sometimes cold approach to business in the past, companies
in Moravia still remained a major contributor to the country’s economy via trade savvy and sheer skill, but the “new look” opens doors that were once considered permanently closed. Now, golf courses, ski resorts, fine dining, quality hotels and cultural and sporting events are on the rise. Add these factors to the long-overdue construction of the D 47 motorway and one gets the feeling that tourism is no longer just a figment of the imagination, but a reality that some thought would never materialize in this part of the country. Multi-national companies, too, continue taking an interest in in-
vesting in the Moravskoslezky region and the future looks bright. Ironically, all of today’s development would not even be an issue, had it not been for the heavy industry and skilled workforce who shed blood, sweat and tears in an effort to put Moravia on the map. Sure, it’s hard to escape the looming steel mills that are part of its history, but it’s even harder not to notice the growth currently taking place in this region. Though there is obviously plenty of room for improvement, it’s difficult not to be optimistic about the direction the region is heRobert Marshall aded.
P
ný postoj a někdy chladný přístup k podnikání v minulosti, podniky na Moravě stále zůstávají hlavními přispěvateli do ekonomiky země, a to díky obchodnímu fištrónu a vyloženým dovednostem, ale „nový pohled“ otevírá i ty dveře, které kdysi byly považované za trvale zavřené. V současné době jsou na vzestupu golfová hřiště, lyžařské areály, dobré restaurace, kvalitní hotely a kulturní a sportovní akce. Přidejte tyto faktory k dlouho zpožděné dálnici D 47 a najednou máte pocit, že cestovní ruch už není jen výplodem fantazie, ale skutečností, kterou si nikdo v této části země nedokázal představit zrealizovanou.
I nadnárodní společnosti mají nadále zájem o investice v Moravskoslezském kraji a budoucnost vypadá jasně. Ironií je, že veškerý dnešní rozvoj by nebyl, kdyby nebylo těžkého průmyslu a jeho zkušených pracovních sil, které prolévaly krev, pot a slzy ve svém úsilí dostat Moravu na mapu. Jistě, je těžké uniknout obrysům oceláren, které jsou součástí jeho historie, ale ještě těžší je nepovšimnout si růstu, který se v současnosti v tomto regionu odehrává. A i když je zde jasně ještě spousta prostoru pro zlepšování, je těžké nebýt optimistický, pokud se týká směru, kam tento kraj Robert Marshall kráčí.
Sport, Listárna
M ORAVSKOSLEZSKÝ
Prosinec 2005 | 7
KRAJ
Ostravané dohání tradiční školy Klosová míří do Ameriky Kopřivnice – Devatenáctiletá odchovankyně kopřivnického plavání Petra Klosová patří k největším nadějím tohoto sportu v České republice. Startovala už na olympiádě v Aténách, na nedávném mistrovství republiky v krátkém bazénu v Plzni získala tři tituly a také si zajistila účast na evropském šampionátu v Terstu.
Ostrava – Není to tak dávno, kdy se o ostravském plavání nevědělo v rámci republiky prakticky vůbec nic. Čas od času odjel některý z talentů do tradičních plaveckých škol v Brně či Praze a trenéři smutně kroutili hlavou.
V
současnosti se situace příliš nezměnila. Opět zkoušejí ti nejlepší z nejlepších své šance v resortních klubech, ovšem na svoji práci už jsou Ostravané právem pyšní. Vozí medaile z mistrovství republiky a jejich závodníci startují na evropských šampionátech. Jedním z příkladů je Tamara Stonová, účastnice mistrovství Evropy v Terstu. „Na Ostravu nedám dopustit. Jsem v Klubu plaveckých sportů velmi spokojena, a přestože mám možnost jít studovat do Brna, stále váhám,“ přiznala před odletem do Terstu. Tam se jí start na 200 metrů polohový závod příliš nevydařil, se svým trenérem však už hledí dopředu. „Je pravda, že bych v lednu chtěla splnit limit na mistrovství světa v Šanghaji. Limit je určitě v mých možnostech, třebaže se mi poslední závody příliš nevydařily.“ Podle jednadvacetileté závodnice by ostravský klub potřeboval jediné – udržet ty nejtalentovanější ještě několik let v klubu. „Je to pořád dokola. Nejsou peníze na přípravu, takže ti nejlepší odchází. Tím ale nejsou výsledky, a proto nejsou
peníze. Je moc dobře, že jsme se někteří dostali do Centra individuálních sportů Ostrava, které nám ekonomicky výrazně pomáhá v přípravě.“ Slova nejlepší ostravské plavkyně potvrdil i šéftrenér Vítězslav Hartmann. Podle jeho názoru si pětice plavců Bartoš, Hamrlík, Šlechta, Baďura a Stonová dotace zaslouží. Právě oni jsou prvními plody tvrdé práce v porubském bazénu. „Nedávné mistrovství republiky v Plzni potvrdilo, že naše cesta je správná. Nejen titul Tamary Stonové, ale také další zlato Martina Baďury a stříbro Dominika Bartoše jsou velikým povzbuzením do další práce.“ Obecně ovšem není Vítězslav Harmann v otázce českého plavání velikým optimistou. Má obavu z toho, že tento krásný sport doplatí na malý zájem ze strany mládeže. „Řekněme to jednoduše, kdo z nás by nechtěl umět stylově plavat? Skočit do bazénu a předvést několik temp motýlka nebo se položit na záda a plavat znak. Bohužel závodní plavání je obrovská dřina a přitom vidina lukrativní profesionální dráhy není příliš veliká,“ krčí rameny zkušený funkcionář a trenér.
Plavkyně Tamara Stonová – v bazénu a u maturity
Varovně zvedá prst nad generační výměnou v českém plavání. Jména jako Svoboda, Málek nebo Hlaváčková za pár let ze světových soutěží zmizí a nahradit je bude velmi těžké. „Děláme proto i v Ostravě maximum. Máme v juniorských kategoriích řadu talentů, který z nich se však dostane do domácí či dokonce evropské špičky, není jednoduché odhadnout.“ Jedním z hlavních trumfů ostrav-
ského klubu je Velká cena, která se příští rok uskuteční první dubnový víkend. Opět by se na ní měla představit kompletní domácí elita a řada závodníků ze zahraničí. „Jsme rádi, že se Velká cena Ostravy stala stabilní součástí Českého poháru. Jsem přesvědčen, že i v příštím roce nabídneme divákům závody špičkové úrovně,“ dodal šéftrenér ostravských plavců Vítězslav Hartmann.“
Báře učarovalo ploutvové plavání
Ilustrační foto – k ploutvovému plavání toho moc nepotřebujeme.
Ostrava – Ve vodě vypadají jako delfíni, nebo možná jako mořské panny. Vyznavači ploutvového plavání dokáží ve vodě neuvěřitelné kousky. A když je někdo talent, jako například čtrnáctiletá Barbora Sládečková z Ostravy, uplave 50 metrů za necelých dvacet vteřin. „Plavu odmalička. A od první chvíle se mi ploutvové plavání zalíbilo. Je to možná ještě fyzicky náročnější než normální plavání, přitom je rychlejší a technicky zajímavější. Spousta lidí si myslí, že máme ploutve dvě jako normální potápěči. Ale to je omyl. Monoploutev je z laminátu, vyrábí je jeden člověk v Rusku a stojí kolem dvou tisíc korun. Člověk si vlastně
slepí nohy dohromady a plave jako některé typy ryb. Plavání s ploutvemi má několik disciplín. Plave se například dvacet pět nebo padesát metrů na jedno nadechnutí, delší tratě pak s přístrojem na stlačený vzduch, nebo takzvaně na hladině. Já mám radši kratší tratě, takže jsem vlastně sprinterka. Trénují čtyřikrát týdně, což je dost velká dřina. V juniorské kategorii jsem už několikrát vyhrála mistrovství republiky. Letos jsem se dokonce probojovala na světový šampionát do Polska. Na stovce jsem byla šestnáctá, na padesát metrů až třicátá první. Nejlepší mezi ženami jsou jednoznačně Číňanky. Nejlepší muži jsou z Ruska.
Samozřejmě, že mám své plavecké sny. Kdyby se plavání s ploutvemi dostalo do programu olympijských her, určitě bych se tam ráda podívala. Nebude ale vůbec jednoduché prosadit se mezi ženami. Už jsem to zkoušela, mám z letošního domácího šampionátu seniorů dvě bronzové medaile. Je pravda, že pětadvacetimetrový bazén se mi zdá příliš krátký. Na volné vodě je to zajímavější, ale tam si musí člověk hlídat směr. Jinak naplave o několik metrů více. Je škoda, že se ploutvovému plavání věnuje tak málo lidí, je to moc zajímavý sport. Přitom kromě plavek, brýlí, čepice a ploutve nic víc nepotřebuji.“
Jak se vám vydařil start do letošní zimní sezony? Jste spokojená? Zpočátku to nebylo nic moc. Doslova jsem se ve vodě trápila. Měla jsem obavy, že nedokážu splnit limit na šampionát v Terstu, ale pak přišlo mistrovství republiky, tři zlaté medaile a já jsem jako vyměněná. Vaším cílem v Terstu byl start alespoň v jednom finále. To se nakonec povedlo. Obsadila jste páté místo na 100 metrů polohový závod. Jste hodně spokojená? Jednoznačně ano. Závody v Terstu se českým plavcům vůbec nepovedly, a to mé páté místo byl nakonec vůbec největší úspěch. Na bronz mi scházela jedna sekunda. Momentálně jsem navíc asi neměla, ale je to určitě veliké povzbuzení do další práce. Co můžete říct ke konkurenci na závodech v Itálii a v Evropě vůbec? Je to stále těžší. Po olympijské sezoně si několik špičkových plavců udělalo delší volno, ale letos to bude zase hodně těžké. Zejména mladé plavkyně jsou neskutečně silné a jdou stále dopředu. Máte už další cíle v sezoně? Prozatím ne. Tím prvním byl šampionát v Terstu, za několik dnů odlétám do Spojených států studovat a tam se teprve ukáže, jak budu moci přemýšlet dál. Získala jste stipendium na univerzitě v Dallasu a okusíte život studenta – sportovce. Jak se těšíte? Samozřejmě mám veliké obavy. Možná se to dá nazvat i strach. Na druhé straně, jestli mám jít ně-
kam kupředu, tak tohle je obrovská šance. Už máte jasno, co budete studovat? Ano, přihlásila jsem se na obor psychologie a myslím, že nic nebrání tomu, abych to zkusila. Jak moc tohle vaše rozhodnutí může ovlivnit vaši kariéru? Prozatím nevím. Chtěla bych se plavání věnovat dál a tohle je jedna z možností. Mám půl roku na to, abych zjistila, jestli na to vůbec mám. Myslím, že jsem si to v hlavě srovnala, teď se ukáže, jak moc mi změna prostředí prospěje. Jak po stránce tréninku, tak v životě vůbec.“ Máte v tomto směru nějaký vzor? Vzor asi ne. Myslím, že každý člověk jde svou cestou a neměl by někoho jiného kopírovat. Já budu působit v klubu, kde je hodně Evropanek, dokonce jedna Češka. Docela se těším, ale ještě jednou opakuji, strach mám dost velký. Největších úspěchů jste zatím dosáhla v polohových závodech. Jste tedy velmi univerzální plavkyně. Které disciplíny jsou vaše nejoblíbenější? Je pravda, že asi ještě nemám úplně jasno, kam směřovat největší úsilí. Baví mě všechno. V zimě v krátkém bazénu jsou to polohovky, v létě mi to jde nejvíc na stovce volný způsob. A vaše ztráta na evropskou špičku? Není to více než dvě sekundy. Mým nejlepším úspěchem je právě zmiňované páté místo z Terstu. Pokud se bude dále zlepšovat, budu absolutně spokojená.
KŘÍŽOVKA
V přehradní nádrži na Stonávce u obce Těrlicko je (tajenka).
autor: -elan-
Perský koberec
Lámáním odstranit
Část farnosti
Název hlásky R
Naše město
Omakat
Strom rohovník
Předložka
Karetní barva
Čin (básnicky)
60 kusů
Objektiv od fy. Futura
Symetrála
Sarmat
Římských 1010
Název hlásky N
Předložka
Salamandr Anglická technologická družice Patřící Evině druhu
Domácky Eliška
Nápoj
Drážditi
Hydroxid sodný
Kadidlo
Příjmení Němcové za svobodna
Kanadský zpěvák
Petra Klosová.
LISTÁRNA
1. díl tajenky
Římských 499
Vraník
Egyptský bůh
Příjemně
Španělský mys
Hlína na kořenech rostlin
Relace
Kdo klade oka
Účty
Sloní zub
Klid
Omastek
Polévkový knedlíček
Lotyšské sídlo
Šesterečný nerost
Jednotka tlaku
Domácky Etela
Opak čehý
Předložka
Značka telluru
Japonská lovkyně perel
Barmské platidlo
Potápět
Švýcarská řeka
Opuncie
Tahle
Název hlásky M
2. díl tajenky
Foto: Mojmír Krecl
Pomůcky: Amon, arit, Elor, Karub, Nica
Zde je vyhrazeno místo také pro vás, naše čtenáře. Budeme rádi, pokud nám napíšete vaše připomínky či názory na dění a problémy, které kraj řeší, popřípadě tipy, co se u vás zajímavého děje. Adresu redakce naleznete v tiráži na poslední straně novin, dopis označte heslem LISTÁRNA. Často nám píšete, že jste spokojeni s novinami a přidáváte, co se u vás zajímavého děje. Jako například Marie Prudká z Kozlovic píše, co všechno u nich v obci podnikají a zmiňuje se také o jejich klubu důchodců. Odpovídá Jaroslava Wenigerová, náměstkyně hejtmana a předsedkyně redakční rady: Jsme upřímně rádi, za každé psaní, které k nám přichází, a to nejen za pochvalné dopisy nebo vaše tipy, ale i za připomínky. Rovněž vítáme, když nám píšete o aktivitách seniorů ve vašich obcích a městech. Je to velmi poučné vidět, že člověk, který většinou celý život těžce pracoval, je aktivní i nyní na zaslouženém odpočinku. Jenomže většina takových činorodých lidí nechce ještě odpočívat. Proto nám napište, co všechno u vás kluby seniorů podnikají, rádi to zveřejníme.
Oprava
V minulém vydání měsíčníku Moravskoslezský kraj jsme nesprávně uvedli na poslední straně v popisku pod fotografií jméno obce Hlavnice na Opavsku. Správné znění je: Mlýn v Hlavnici na Opavsku, zajímavé muzeum v přírodě, které lze shlédnout při cestě z Hlavnice do Bratříkovic. V dnešní tajence se dozvíte zajímavost o přehradní nádrži Stonávka. Tajenka minulé křížovky zní: PAMÁTNÍK MALÍŘE ADOLFA ZÁBRANSKÉHO. PropaTaké u nás řádil šotek – na straně 3, rovněž u popisku pod fotogragační materiály kraje dostanou tito správní luštitelé: Viktor Hruška z Opavy, Jiřina Wojaczková, Petrovice u Karviné a Dáša Skotnicová z Nové Vsi. Ře- fiíu článku Klastry pomáhají rozvoji průmyslu jsme místo metrů krychšení prosincové křížovky posílejte na adresu redakce uvedenou v tiráži na poslední straně novin do 6. ledna 2006. lových uvedli metry čtvereční, a to hned dvakrát. Upřímně se omlouváVerdiho opera
Lenochod tříprstý
Ženské jméno
KRAJ
Lyžařské stopy
Na přelomu roku začne distribuce aktuálních map lyžařských běžeckých tras v Beskydech a Jeseníkách, na které kraj přispívá. Mapky budou zdarma k dispozici zájemcům o zimní sporty v informačních centrech měst, a také na internetové adrese kraje. V tomto vydání uveřejňujeme první část krajem vydávaných map – tentokrát mapy Jeseníků, pokračování bude v lednovém čísle, a to mapy tras v Beskydech. Popis zde zveřejněných tratí najdete v tabulce na straně 6.
M ORAVSKOSLEZSKÝ
Kraj opět vydává mapky lyžařských tras
8 | Prosinec 2005
Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, spol. s r.o. • Předsedkyně redakční rady: PhDr. Jaroslava Wenigerová, náměstkyně hejtmana MSK. • Šéfredaktorka: Bc. Blanka Falcníková, tel./fax: 596 430 145, mobil: 777 736 120, e-mail:
[email protected] • Inzerce: Alena Bohatová, Janáčkova 1452, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, telefon/fax: 558 676 782, mobil: 775 181 924, e-mail:
[email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, , spol. s r.o., p.o.box 78, 736 01 Havířov-Město • Internet: www.kr-moravskoslezsky.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474 • Vyšlo: 19. prosince 2005
